docZ Hen Llinge do češtiny
download 
Stížnost Transkript
Z Hen Llinge do češtiny
Z Hen Llinge do češtiny aep [ep] – s (s povrchu pryč) aep [ep] – 2.pád (genitiv) aephect´eve – efektivní, hospodárný (různé osoby mohou chápat různě) aep´i [epi] – čí a [a] – k aeppae – barva aardha – hlína aep qui [ep kwi ] – čí aardha – země (prs?) aep´ +zájmeno – svůj, vlastní Aardha – Země (tento svět) aersiaenn – prdelka, zadeček aark – krá (zvuk havrana) aers – zadek, zadeček aar´raemme – alpský rum (dosl. horský aesledde – sáňkovat rum) aeter – vydra říční a [a] – směrem k ae´u [eü] – nebo a [a] – 3.pád (dativ) aevenech – mládež a´báeth – polib aeven – mladý abb – východ (místo odchodu) aevon – řeka abh´illia – jedle afroesth – přimrznout abhillite – vlastnost afrostean – přimrznout acc´ordaen – následník a´ghaenen – stříbrný acc´stuireaga – vodka (dosl. pijákova a´ghaen – stříbro (kov) voda) achaetear – kupec acc´ua – voda achaeten – koupit aceria – javor ail – pyj (vulgárně) a´ciellen – ostříbřená aine – světlo aedd – střípek a´lbaerda – sudlice aeill [aejll ] – pivo allaergea – alergie aeinphae – jednoduchý allaergea – intolerance (přenesený výae – já znam) aen [´aen] – 1 alliea [alljae] – česnek aenainn [´aenajn] – první ammaindheam – dodatek aen – člen (ve významu ten) ammien – přítel (intimní), partner aen [en] – k an [an] – k a´en [en] – k a´n [an] – k aen [en] – směrem k an [an] – směrem k a´en [en] – směrem k a´n [an] – směrem k aen [en] – 3.pád (dativ) an [an] – 3.pád (dativ) a´en [en] – 3.pád (dativ) a´n [an] – 3.pád (dativ) aen greinim – nejzeleněji an´givare – donašeč aen´que [enkwe] – ačkoliv anne – rok aent´ [ent] – do anphael – přepadení aent´ [ent] – dovnitř a´peath – chuť (subjektivní dojem) aent´ [ent] – mezi a´que [akwen] – než aentrae [entre] – do ard´asentear – velvyslanec aentrae [entre] – dovnitř arde – velmi aentrae [entre] – mezi ardrígh – císař (velekrál) a´en va – přichází (ejí) ard táedh – velký pěvec aenye – oheň ard – velký (á, é) aenyeweddien – jiskra (děťátko ohně) arhon – šíp aep [ep] – pryč 1 broccean – lámat (nilf. brokkean) byrlysg – palcát caelm – klidný caemm – pojď cáemp – tábor, ležení cáen – moci cáen – může caep´tear – zajatec caer – hrad caerme – osud cales – kalhoty canell – dub carn – mohyla cead – pozdrav ceanternne – cukrovinka (také c´eannta) ceant – sladký cenaissean – ochutnat cerbin – havran cethren – kopí cetraitt [strajt] – závazek (mezi Stínem a zákazníkem) ciellen – stříbrný ciell [siell ] – stříbro (barva, lesklý dojem) cillyl – nůž claeipen – chlípný coeghean – myslet coere – srdce co´ [ko] – s combaeth – boj co´me si´me – pro mě za mě commaendaen – rozkazovat commaend – rozkaz con´caest – vítězství (vojenské) con [kon] – s croyen – věřit cuachaen – souložit (vulgárně) cuichean [kujchén] – kýchat daen´ce – děkuji daendar – strom daermean – spát (ve smyslu snít) daerme – dobrou noc (přání) daes(s)air – touha daes(s)irean – toužiti dangae – jazyk - část těla dara – dole, vespod (podřízenost, nikoli fyzická poloha) dar – dolní, spodní (podřízenost, nikoli fyzická poloha) arse – zadek (vulgárně) ar – z, ze asentaen – vyslat asentear – vyslanec As´sainne – Bratr stínu as´sainne – vrah athrawin – pán (samovládce) a´toil – hvězdice aubael – zlý auberae [oübere] – nad auber´ [oüber ] – nad aun [oün] – a ausae – také aut´ [oüt] – mimo aut´ [oüt] – ze aut´ [oüt] – ze aut´ [oüt] – zevnitř autrae [oütre] – mimo autrae [oütre] – z autrae [oütre] – z autrae [oütre] – zevnitř a vaen – pojďme ave´me – mnou ave – prostředek ave – 7.pád (instrumentál) badraigh – kurva (nadávka) bael – sekyra (zbraň, nikoli dluh) baendean – ohýbat baethen – bojovat (zbraní) baethle – bitva baetida – cep balleist – kuře baoth – ňadro beanna – žena belleteyn – rozkvět bel´ve – katapult ben – kopec ben – vršek Birke – jarní rovnodennost blatherhena – růže blath – květ bleidd – vlk blinkean – zvracet (mírně, decentně) bloede – krvavý bloede – sprostý bloede – vulgární bragaed – armáda brechean – zvracet (z podoby, vulg.) 2 eigal que – něco (jen ve spis. formě) eigal qui [ejgal kwi ] – někdo (jen ve spis. formě) eigea [ejga] – některý eigean [ejgen] – nějaký elain´ca – miláček elaine – milý (á) elaine – spanilý (á) ell´ea? – chápeš?, rozumíš? (pouze na konci věty) ell´ea? – výzva (nespisovně) en´ca minne – troška lásky en´ca – trocha endean [´enden] – 11 endenainn [´endenaijn] – jedenáctý enid – sedmikráska ensh´eass – čarovná errear – chybný errear – špatný es´caella – škola es´clave – otrok es´correan [eskorrean] – dát (podat) esphaera – naděje esphaerean – doufat Ess´creasa – Tak je potřeba. esse´n – být esse´n nea´paethenn – být znechucen Esse tuath esse. – Tak se staniž. evall – kůň eveigh – věčný evelienn – všechno evelienn – všichni evelienque – všelico evelienqui – všelikdo evetean [evetan] – mnoho ev´que – všelico ev´qui, – všelikdo faill – osud (sudba, vlastní cesta) fassean – vyrábět fauve – dryáda feainne – jasná feainn – jas Feainn – slunce fealean – slibovat feal – slovo, slib fingean – prsty finge – prst fion´graell – vinná sklenka dar- – pod (podřízenost, nikoli fyzická poloha) darriean – přinést dath – den dearg – rudý dearmean – snít dearme – sen deireádh – konec demaenden – žádat (knižně) demaendeth – poptávka de´n – od de´n – ze směru de – od deq´dhe [dekede] – odkud dequad [kwad ] – odkdy deque [dekwen] – už deque-dhe [dekwe de] – odkud deque´taeghane – už ode dneška dessidaen – rozhodnout de – ze směru dh´aardh – trpaslík dha´deandar – stromočlověk (ent) dhae´merc – gnóm dh´aemon – démon dhae´n – být příslušníkem, členem (básn., knižně) dhae – rod dh´eart – oštěp dh´illia – lípa dh´oine – člověk dh´uille – bytost dice´n – hovořit digne – hrdost Dol Blathana – Dolina květů (zeměpis. Název) dol – dolina duén – kraj durae [dure, d´re] – během durgh – nechutný d´yebl – ďábel dyerte – špinavý eaie – oko eate – léto ec´sserh – výrazný eigae [ejge] – něco eigai [ejgaj ] – někdo eigal quan – nějaký (jen ve spis. formě) eigal quea – některý (jen ve spis. formě) 3 fionnear – vinař fionnoedd – vinařství fionn – víno fleish – maso foethe – noha foile – lehkomyslná, -ý fraeghen – ptát se fraech – ovocný fraenden – přátelé fraende – přítel fraere – bratr fraeren – bratři fraghion – jasan frostean – mrznout frost – mráz G´aardha – Země (tento svět, Drahokam z Hlíny) gaard – pevnost, hrad gaem – drahý kámen gaeth – brána garadh – bariéra garae – spár, dráp (zbraň i část dravčího těla) gar´ean – měj se na pozoru gar´ean – pozor gar´ean – stůj (varování) geargh – hořký geas – kletba geas – kouzlo ghart – pevný ghart – tvrdý gláeddyvan – meče gláeddyv – meč glean – dolní gleanna – nížina (malá zalesněná dolina) glean – nízký gleiph – runa, písmeno goerren – bojovat (válčit) graell – pohár graeuse – krutý greineam – zeleně greinim – zeleněji grein – zelený gvalch´ca – sokolice gvalch – sokol gwyn – bílý gynvail´ca – zmrzlina hac´dhe [hakde] – tudy (odpověď na kudy?) hac´thea dhe [haktha de] – tamhle tudy (odpověď na kudy?) haels(e) – krk hael – zdraví (běžné v pozdravu) haere – vojsko (obecně) hanse – banda heale´a – starší helligen – ztracený hellige – ztracený heltean – stát hen – starý (á, é) hinc´dhe [hinkde] – odtud hinc´thea dhe [hinktha de] – odtam honnear – čest chattean – kočkodlaci cheainn – řetěz ibh´dhe [iwde] – tady (odpověď na kde?) ibh´thea-dhe [iwtha de] – tam (odpověď na kde?) ibimaen – pít ichaerblath – vlčí mák ichaer – krev ill´dhe [ilde] – sem (odpověď na kam?) ill´thea dhe [iltha de] – tam (odpověď na kam?) imbaelenn – klíčit imbaelk – klíčení Imbaelk – svátek jara in´ [in] – v in´ [in] – vevnitř inis – ostrov innae [inne] – v innae [inne] – vevnitř inne – cit invaerne – zima ire – nesprávný ire – špatný itha – tak kelpie – hrozný a strašlivý duch moře keul – kyj lae – jejich lae – jim laen – oni lae – on laernean – učit laetean – dovolit lai – její 4 mea [ma] – ale mearh – harmonický me – mne me – moje me – můj me – můj mercean – obchodovat (dosl. gnómovat) merc – malý postavou Midaëte – letní slunovrat milleinn [´milejn] – tisící mille – 1000 milmillen – 1000000 milva – káně minnean – milovat (cit) minne – láska (cit) mireanne – podívejme mire – podívej misseal – nezvěstný missean – chybět mistle – cesmína modron – matka moet´baend – gramatika (dosl. ohýbání slov) moet – slovo (psané) morthwyl – válečné kladivo muidhe – džbán muire – moře naev [´naev ] – 9 naissea – chuť (smyslový vjem) naog, n´og [nak, nok, noch, no] – mladý, též ve smyslu nesmrtelný, věčný nedean – 19 neidd´en – novinky neith – noc ne´ss – nic (hovorově) neten – 90 nevainn [´nevajn] – devátý nh´oire – černý nieveblath – sněženka (zkr. niev´blath) nieven – sněžný nieve – sníh norde – sever nosph´eratu – upír (vyšší) n´que – nic n´qui – nikdo n´te – ne (zápor) nuque – nic nuqui – nikdo lai – jí laima – žádost, prosba laimean – žádat, prosit lain – ony lai – ona lammas – dozrávání Lammas – svátek léta lara – racek leigeas – tvář lha – jeho lha – jemu lia – kámen lionors – lvice llaevean – milovat (tělesná láska) llaevear – milenec llaeve – láska (tělesná) lláev – život lleab´re – kniha lleap – klín lleissae – hlas llinge – řeč lloes – prohra (v soutěži) Lluan – Měsíc llyech – skála lodae – ledacos lodai – ledakdo loden que – ledacos (jen ve spis. formě) loden qui [loden kwi] – ledakdo (jen ve spis. formě) loest – chtíč lokke – místo lorrian – poupě lugaell – hrdlo luned – dcera maar – upír (nižší) Maduinnstaerne – Jitřenka maelataen – hlásit maelataen – ohlašovat maetean – potkat se mae´thre – mistr maihr – více mailleal – kurýr maill – pošta mallacht – prokletí mangeal – jídlo mangean – jíst meacanean – pěstovat mealladhean – lákat 5 ´qae [ke] – a q´ae [ké] – jak q´ainn [kwajn] – kolikátý q´dhe [kede] – kudy quad durae [kwad dure] – jak dlouho quad [kwad ] – kdy qua´dur [kwadur ] – jak dlouho quadvae [kwadve] – jak často qua´e [kwá] – jak často qu´ae [kwé] – kolikrát quan [kwan] – jaký (jen ve spis. formě) quatredean – 14 quatreiten – 40 quatreithienn [´kvatrejthjen] – čtvrtý quatreith [´kvatrejth] – 4 qu´dhe [kude] – kde quea [kwa] – který (jen ve spis. formě) que co´que – cokoliv que dhe [kwe de] – kudy que´e – kdeco que [kwe] – co que [kwe] – jaký que [kwe] – který que´n [kwen] – že queque – kdeco querr [kwer ] – proč qui co´que – cokoliv (ve smyslu kdo i cokoliv) qui co´que – kdokoliv qui co´qui – kdokoliv qui´e – kdekdo qui [kwje] – kdo quinainn [´kvinajn ] – pátý quindean – 15 quinn [´kvin ] – 5 quinten – 50 quique – kdekdo quirrean – chtít quisaevqui – kdovíkdo quiseavque – kdovíco quo dhe [kwo de] – kde quo [kwo] – kam quonainn [kwonajn] – kolikátý quon [kwon] – kolik quonvae [kwonve] – kolikrát quo´vae – kolikrát quovae [kwove] – jak raelaen – příbuzný oifrean – nabídnout oifreth – nabídka ossaen [´osaen] – 8 ossdean – 18 ossenainn [´osenajn] – osmý ossten – 80 othoese (-n) – tupý, neostrý paeddaegliaeth – vítězství (v soutěži) paech – břicho paelme – dlaň paerean – nalévat paiss – mír pa´que – máloco pa´qui – málokdo paucce – málo paucceque – máloco pauccequi – málokdo pauctean [poktan] – málo pear [par ] – aby pe´que [pekwe] – proto pe´que [pekwe] – proto per´tean – pytlačit, škodit pest – mor pest – zatraceně phaaren – pářit se, mít p. styk phaare – pohlavní styk (i u zvířat) phaegon – buk phaellean – padnout phaelle – padlý phaéta – hláska phaétean – hláskovat, číst nahlas phaine – bolest (spíše popisné) pheinnaen – trestat pheinn – trest pheria – půlčík phiaell – pocit phiallean – cítiti (emociti) phicea – smrk (strom, nikoli citoslovce) phiniella – borovice plaesenn – radost plaesenn – veselí plaess – příjemný pleine – plný p´loc – rybník poere – ubohý pont – most p´ui [pwi] – i puitte – trpký 6 siellae – tajemství sienneinn [´šjenejn] – stý sienne [´šjene] – 100 sieten [´šjeten] – 60 sinnean – hřešit sinne – hřích sin [šin] – bez si´ [ši] – bez sivae [šive] – za siv´ [šiv ] – za siyethien [´šijethjen] – sedmý siyeth [´šijeth] – 7 slovník – moetaer snyerean esse´n – být zavázán snyerean – zavázat se sor´ca – sestřička soreann – sestry sorea – sestra sparell – luk spare´n – střílet spar – střelím speath – proroctví speath – věštba speath – vznešená řeč staerne – hvězda stanna – soud stoern – čelo straede – cesta straevean – bloudit stuiraegean – pít (alkohol - nezřízeně) stuiraegear – piják Stuiraegenn esse. – opít se (dosl. být opilý) stuire – pijan stuirm – bouře suide – jih táedh – pěvec tael – ocásek taen [´taen] – 10 Taerblith Dh´uillen – Děti Chaosu (bytosti Chaosu) Taerblith – Chaos tae – ty taevienned – porážka (vojenská) tall – nástroj taoiseach – vůdce tauean – darovat taunn – dar raemme – rum raet’te – krysa rette – krysa rhena – královna righ – král ruadher – jezdec (na koni) saecc´s – pohlaví sael – jen, jenom sae – nám sae – naše saen – my sae´que – kdovíco sae´qui – kdovíkdo saerh – kyselý saetisphaen – uspokojit (formálně) Saevherne – Vědoucí sal [sal ] – kromě sal [sal ] – mimo sal [sal ] – vyjma (způsobové) Saovine – svátek podzimu saovine – vadnutí sa´ [sa] – mimo scaellean – vychovávat scedde – kvalita scoia – rezavý (barva) scoia´tael – veverky (rezaté ocásky) secca [šekka, š´kka] – dle secca [šekka, š´kka] – podle seidean – 16 seidhe – elf seiten – 70 seithien [´šejthjen ] – šestý seith [´šejth ] – 6 sellaen – prodat semaerse [mer ] – bolest (jako emotivní zážitek) sentaenear – poslanec sentaenel – posel sentaen – poslat Seórstaerne – Večernice se´ved – uvidíme se se´ven – vidět shaen – zpěv sh´aerpe – ostrý shaessen – lovit sheance – štěstí sicca [šika] – dýka sidean – 17 7 uns´ [uns] – pod u´que – cosi u´qui – kdosi us´cean – hledat ussque – cosi ussqui – kdosi váen – jít vaerbe – slovo (mluvené) vaest – pěst vara – zboží vatt´ghern – zaklínač ve´assitear – vyslanec Nilfgaardu Velen – podzimní rovnodennost veole – rychle voort – kupředu (výzva) vorae [fore] – před vor [för ] – kvůli vor [för ] – pro vor´ [for ] – před vort – dál vrihedd – svoboda vrontae [fronte] – proti vront´ [front] – proti waeste – západ wanderaen – poutník wanderean – putovat wedd – dítě woedbeanna – lesní dívka woed – les wraeck – kapesník yaecc – měch yea – ano (znamení souhlasu) yea – tak (znamení souhlasu) y [@, ji] – již y [@, ji] – nyní y [@, ji] – teď yn [@n, jin] – na y´que [@kwen] – až ys´en [@sen, jisen] – od ys´en [@sen, jisen] – s (s povrchu) ysgibl – učedník (tovaryš) ys [@s, jis] – od ys [@s, jis] – s (s povrchu) yste – východ zaebel – šavle zaer´rie – výdělek zaer´rie – výplata zerrien – platba (za objednávku) teannean – objímati se tean [tan] – tolik tearde – pozdě tearde – později tearth – strach tedd – čas tenainn [´tenajn] – desátý te – tebe te – tvůj thaen – vy thae – vám thae – vaše thraenge – divný th´rae [thre] – během th´rayean – zkoušet thruinken – opíjet se tiean – tuliti se tir – země (určité místo) toech – vůně tor´ch – koruna (odznak moci, nákrčník) tor – věž tredean – 13 treisiennen – 300 treiten – 30 treith´daent – trojzubec treithienn [´trejthjen ] – třetí treith [´trejth ] – 3 truinkel – opilec tuadh – levý tuath – dobrý tuath´renn – šťasten (pasivum) tuath´re – štěstí tuirlei – pravděpodobně (nilf. tuirrlea) tuirr – pravda tuv´en – dělat tvaenainn [´tvaenajn ] – druhý tvaen [´tvaen ] – 2 tvedean – 12 tveintenienn [´tvejntenjen] – dvacátý tveinten´qae aenainn [´tvejten ke aenajn] – jedenadvacátý, dvacátý první tveinten´qae aen [´tvejten ke aen] – 21 tveinten – 20 tvemillenainn [´tvemilenajn] – dvoutisící tvemillen – 2000 tvesiennenainn [´tvešjenajn] – dvoustý tvesiennen – 200 unsae [unse] – pod 8 Z češtiny do Hen Llinge zerrien – poplatek zireael – vlaštovka a – aun [oün] aby – pear [par ] ačkoliv – aen´que [enkwe] ale – mea [ma] alergie – allaergea alpský rum (dosl. horský rum) – aar´raemme ano (znamení souhlasu) – yea a – ´qae [ke] armáda – bragaed až – y´que [@kwen] banda – hanse bariéra – garadh barva – aeppae během – durae [dure, d´re] během – th´rae [thre] bez – sin [šin] bez – si´ [ši] bílý – gwyn bitva – baethle bloudit – straevean boj – combaeth bojovat (válčit) – goerren bojovat (zbraní) – baethen bolest (jako emotivní zážitek) – semaerse [mer ] bolest (spíše popisné) – phaine borovice – phiniella bouře – stuirm brána – gaeth bratr – fraere Bratr stínu – As´sainne bratři – fraeren břicho – paech buk – phaegon být – esse´n bytost – dh´uille být příslušníkem, členem (básn., knižně) – dhae´n být zavázán – snyerean esse´n být znechucen – esse´n nea´paethenn cep – baetida cesmína – mistle cesta – straede 9 císař (velekrál) – ardrígh cit – inne cítiti (emociti) – phiallean cokoliv – que co´que cokoliv (ve smyslu kdo i cokoliv) – qui co´que co – que [kwe] cosi – u´que cosi – ussque cukrovinka (také c´eannta) – ceanternne čarovná – ensh´eass čas – tedd čelo – stoern černý – nh´oire česnek – alliea [alljae] čest – honnear čí – aep´i [epi] čí – aep qui [ep kwi ] člen (ve významu ten) – aen člověk – dh´oine čtvrtý – quatreithienn [´kvatrejthjen] ďábel – d´yebl dál – vort darovat – tauean dar – taunn dát (podat) – es´correan [eskorrean] dcera – luned děkuji – daen´ce dělat – tuv´en démon – dh´aemon den – dath desátý – tenainn [´tenajn] Děti Chaosu (bytosti Chaosu) – Taerblith Dh´uillen devátý – nevainn [´nevajn] dítě – wedd divný – thraenge dlaň – paelme dle – secca [šekka, š´kka] do – aent´ [ent] do – aentrae [entre] dobrou noc (přání) – daerme dobrý – tuath dodatek – ammaindheam dole, vespod (podřízenost, nikoli fyzická poloha) – dara dolina – dol Dolina květů (zeměpis. Název) – Dol Blathana dolní – glean dolní, spodní (podřízenost, nikoli fyzická poloha) – dar donašeč – an´givare doufat – esphaerean dovnitř – aent´ [ent] dovnitř – aentrae [entre] dovolit – laetean dozrávání – lammas drahý kámen – gaem druhý – tvaenainn [´tvaenajn ] dryáda – fauve dub – canell dvacátý – tveintenienn [´tvejntenjen] dvoustý – tvesiennenainn [´tvešjenajn] dvoutisící – tvemillenainn [´tvemilenajn] dýka – sicca [šika] džbán – muidhe efektivní, hospodárný (různé osoby mohou chápat různě) – aephect´eve elf – seidhe gnóm – dhae´merc gramatika (dosl. ohýbání slov) – moet´baend harmonický – mearh havran – cerbin hlásit – maelataen hláska – phaéta hláskovat, číst nahlas – phaétean hlas – lleissae hledat – us´cean hlína – aardha hořký – geargh hovořit – dice´n hrad – caer hrdlo – lugaell hrdost – digne hrozný a strašlivý duch moře – kelpie hřešit – sinnean hřích – sinne hvězda – staerne hvězdice – a´toil Chaos – Taerblith chápeš?, rozumíš? (pouze na konci věty) – ell´ea? chlípný – claeipen 10 chtíč – loest chtít – quirrean chuť (smyslový vjem) – naissea chuť (subjektivní dojem) – a´peath chybět – missean chybný – errear intolerance (přenesený význam) – allaergea i – p´ui [pwi] já – ae jak často – quadvae [kwadve] jak často – qua´e [kwá] jak dlouho – quad durae [kwad dure] jak dlouho – qua´dur [kwadur ] jak – q´ae [ké] jak – quovae [kwove] jaký (jen ve spis. formě) – quan [kwan] jaký – que [kwe] jarní rovnodennost – Birke jasan – fraghion jas – feainn jasná – feainne javor – aceria jazyk - část těla – dangae jedenáctý – endenainn [´endenaijn] jedenadvacátý, dvacátý první – tveinten´qae aenainn [´tvejten ke aenajn] jedle – abh´illia jednoduchý – aeinphae jeho – lha jejich – lae její – lai jemu – lha jen, jenom – sael jezdec (na koni) – ruadher jídlo – mangeal jih – suide jí – lai jim – lae jiskra (děťátko ohně) – aenyeweddien jíst – mangean Jitřenka – Maduinnstaerne jít – váen již – y [@, ji] k – a [a] k – aen [en] k – a´en [en] kalhoty – cales kámen – lia kam – quo [kwo] k – an [an] k – a´n [an] káně – milva kapesník – wraeck katapult – bel´ve kdeco – que´e kdeco – queque kdekdo – qui´e kdekdo – quique kde – qu´dhe [kude] kde – quo dhe [kwo de] kdokoliv – qui co´que kdokoliv – qui co´qui kdo – qui [kwje] kdosi – u´qui kdosi – ussqui kdovíco – quiseavque kdovíco – sae´que kdovíkdo – quisaevqui kdovíkdo – sae´qui kdy – quad [kwad ] kletba – geas klíčení – imbaelk klíčit – imbaelenn klidný – caelm klín – lleap kniha – lleab´re kočkodlaci – chattean kolikátý – q´ainn [kwajn] kolikátý – quonainn [kwonajn] kolik – quon [kwon] kolikrát – qu´ae [kwé] kolikrát – quonvae [kwonve] kolikrát – quo´vae konec – deireádh kopec – ben kopí – cethren koruna (odznak moci, nákrčník) – tor´ch koupit – achaeten kouzlo – geas kraj – duén královna – rhena král – righ krá (zvuk havrana) – aark krev – ichaer 11 krk – haels(e) kromě – sal [sal ] krutý – graeuse krvavý – bloede krysa – raet’te krysa – rette který (jen ve spis. formě) – quea [kwa] který – que [kwe] kudy – q´dhe [kede] kudy – que dhe [kwe de] kůň – evall kupec – achaetear kupředu (výzva) – voort kurva (nadávka) – badraigh kurýr – mailleal kuře – balleist kvalita – scedde květ – blath kvůli – vor [för ] kýchat – cuichean [kujchén] kyj – keul kyselý – saerh lákat – mealladhean lámat (nilf. brokkean) – broccean láska (cit) – minne láska (tělesná) – llaeve ledacos (jen ve spis. formě) – loden que ledacos – lodae ledakdo (jen ve spis. formě) – loden qui [loden kwi ] ledakdo – lodai lehkomyslná, -ý – foile lesní dívka – woedbeanna les – woed letní slunovrat – Midaëte léto – eate levý – tuadh lípa – dh´illia lovit – shaessen luk – sparell lvice – lionors máloco – pa´que máloco – paucceque málokdo – pa´qui málokdo – pauccequi málo – paucce málo – pauctean [poktan] malý postavou – merc maso – fleish matka – modron meče – gláeddyvan meč – gláeddyv měch – yaecc měj se na pozoru – gar´ean Měsíc – Lluan mezi – aent´ [ent] mezi – aentrae [entre] miláček – elain´ca milenec – llaevear milovat (cit) – minnean milovat (tělesná láska) – llaevean milý (á) – elaine mimo – aut´ [oüt] mimo – autrae [oütre] mimo – sal [sal ] mimo – sa´ [sa] mír – paiss místo – lokke mistr – mae´thre mládež – aevenech mladý – aeven mladý, též ve smyslu nesmrtelný, věčný – naog, n´og [nak, nok, noch, no] mne – me mnoho – evetean [evetan] mnou – ave´me moci – cáen moetaer – slovník mohyla – carn moje – me mor – pest moře – muire most – pont mráz – frost mrznout – frostean můj – me můj – me může – cáen my – saen myslet – coeghean nabídka – oifreth nabídnout – oifrean nad – auberae [oübere] nad – auber´ [oüber ] naděje – esphaera ňadro – baoth 12 nalévat – paerean nám – sae následník – acc´ordaen nástroj – tall naše – sae na – yn [@n, jin] nebo – ae´u [eü] něco – eigae [ejge] něco (jen ve spis. formě) – eigal que nechutný – durgh nějaký – eigean [ejgen] nějaký (jen ve spis. formě) – eigal quan nejzeleněji – aen greinim někdo – eigai [ejgaj ] někdo (jen ve spis. formě) – eigal qui [ejgal kwi ] některý – eigea [ejga] některý (jen ve spis. formě) – eigal quea nesprávný – ire ne (zápor) – n´te nezvěstný – misseal než – a´que [akwen] nic (hovorově) – ne´ss nic – n´que nic – nuque nikdo – n´qui nikdo – nuqui nízký – glean nížina (malá zalesněná dolina) – gleanna noc – neith noha – foethe novinky – neidd´en nůž – cillyl nyní – y [@, ji] obchodovat (dosl. gnómovat) – mercean objímati se – teannean ocásek – tael od – de od – de´n odkdy – dequad [kwad ] odkud – deq´dhe [dekede] odkud – deque-dhe [dekwe de] odtam – hinc´thea dhe [hinktha de] odtud – hinc´dhe [hinkde] od – ys´en [@sen, jisen] od – ys [@s, jis] oheň – aenye ohlašovat – maelataen ohýbat – baendean ochutnat – cenaissean oko – eaie ona – lai oni – laen on – lae ony – lain opíjet se – thruinken opilec – truinkel opít se (dosl. být opilý) – Stuiraegenn esse. osmý – ossenainn [´osenajn] ostrov – inis ostrý – sh´aerpe ostříbřená – a´ciellen osud – caerme osud (sudba, vlastní cesta) – faill oštěp – dh´eart otrok – es´clave ovocný – fraech padlý – phaelle padnout – phaellean palcát – byrlysg pán (samovládce) – athrawin pářit se, mít p. styk – phaaren pátý – quinainn [´kvinajn ] pěstovat – meacanean pěst – vaest pěvec – táedh pevnost, hrad – gaard pevný – ghart piják – stuiraegear pijan – stuire pít (alkohol - nezřízeně) – stuiraegean pít – ibimaen pivo – aeill [aejll ] platba (za objednávku) – zerrien plný – pleine pocit – phiaell podívejme – mireanne podívej – mire podle – secca [šekka, š´kka] pod (podřízenost, nikoli fyzická poloha) – darpod – unsae [unse] pod – uns´ [uns] podzimní rovnodennost – Velen 13 pohár – graell pohlaví – saecc´s pohlavní styk (i u zvířat) – phaare pojď – caemm pojďme – a vaen polib – a´báeth poplatek – zerrien poptávka – demaendeth porážka (vojenská) – taevienned posel – sentaenel poslanec – sentaenear poslat – sentaen pošta – maill potkat se – maetean poupě – lorrian poutník – wanderaen později – tearde pozdě – tearde pozdrav – cead pozor – gar´ean pravda – tuirr pravděpodobně (nilf. tuirrlea) – tuirlei prdelka, zadeček – aersiaenn proč – querr [kwer ] prodat – sellaen prohra (v soutěži) – lloes prokletí – mallacht pro mě za mě – co´me si´me proroctví – speath prostředek – ave proti – vrontae [fronte] proti – vront´ [front] proto – pe´que [pekwe] proto – pe´que [pekwe] pro – vor [för ] prst – finge prsty – fingean první – aenainn [´aenajn] pryč – aep [ep] přátelé – fraenden před – vorae [fore] před – vor´ [for ] přepadení – anphael příbuzný – raelaen přichází (ejí) – a´en va příjemný – plaess přimrznout – afroesth přimrznout – afrostean přinést – darriean přítel – fraende přítel (intimní), partner – ammien ptát se – fraeghen půlčík – pheria putovat – wanderean pyj (vulgárně) – ail pytlačit, škodit – per´tean racek – lara radost – plaesenn rezavý (barva) – scoia rod – dhae rok – anne rozhodnout – dessidaen rozkaz – commaend rozkazovat – commaendaen rozkvět – belleteyn rudý – dearg rum – raemme runa, písmeno – gleiph růže – blatherhena rybník – p´loc rychle – veole řeč – llinge řeka – aevon řetěz – cheainn sáňkovat – aesledde s – co´ [ko] s – con [kon] sedmikráska – enid sedmý – siyethien [´šijethjen] sekyra (zbraň, nikoli dluh) – bael sem (odpověď na kam?) – ill´dhe [ilde] sen – dearme sestra – sorea sestry – soreann sestřička – sor´ca sever – norde skála – llyech sladký – ceant slibovat – fealean slovo (mluvené) – vaerbe slovo (psané) – moet slovo, slib – feal slunce – Feainn směrem k – a [a] směrem k – aen [en] směrem k – a´en [en] 14 směrem k – an [an] směrem k – a´n [an] smrk (strom, nikoli citoslovce) – phicea sněženka (zkr. niev´blath) – nieveblath sněžný – nieven sníh – nieve snít – dearmean sokol – gvalch sokolice – gvalch´ca soud – stanna souložit (vulgárně) – cuachaen spanilý (á) – elaine spár, dráp (zbraň i část dravčího těla) – garae spát (ve smyslu snít) – daermean sprostý – bloede srdce – coere s (s povrchu pryč) – aep [ep] s (s povrchu) – ys´en [@sen, jisen] s (s povrchu) – ys [@s, jis] starší – heale´a starý (á, é) – hen stát – heltean strach – tearth strom – daendar stromočlověk (ent) – dha´deandar střelím – spar stříbrný – a´ghaenen stříbrný – ciellen stříbro (barva, lesklý dojem) – ciell [siell ] stříbro (kov) – a´ghaen střílet – spare´n střípek – aedd stůj (varování) – gar´ean stý – sienneinn [´šjenejn] sudlice – a´lbaerda svátek jara – Imbaelk svátek léta – Lammas svátek podzimu – Saovine světlo – aine svoboda – vrihedd svůj, vlastní – aep´ +zájmeno šavle – zaebel šestý – seithien [´šejthjen ] šíp – arhon škola – es´caella špatný – errear špatný – ire špinavý – dyerte šťasten (pasivum) – tuath´renn štěstí – sheance štěstí – tuath´re tábor, ležení – cáemp tady (odpověď na kde?) – ibh´dhe [iwde] tajemství – siellae také – ausae tak – itha Tak je potřeba. – Ess´creasa Tak se staniž. – Esse tuath esse. tak (znamení souhlasu) – yea tamhle tudy (odpověď na kudy?) – hac´thea dhe [haktha de] tam (odpověď na kam?) – ill´thea dhe [iltha de] tam (odpověď na kde?) – ibh´thea-dhe [iwtha de] tebe – te teď – y [@, ji] tisící – milleinn [´milejn] tolik – tean [tan] touha – daes(s)air toužiti – daes(s)irean trestat – pheinnaen trest – pheinn trocha – en´ca trojzubec – treith´daent troška lásky – en´ca minne trpaslík – dh´aardh trpký – puitte třetí – treithienn [´trejthjen ] tudy (odpověď na kudy?) – hac´dhe [hakde] tuliti se – tiean tupý, neostrý – othoese (-n) tvář – leigeas tvrdý – ghart tvůj – te ty – tae ubohý – poere učedník (tovaryš) – ysgibl učit – laernean upír (nižší) – maar upír (vyšší) – nosph´eratu uspokojit (formálně) – saetisphaen 15 vulgární – bloede uvidíme se – se´ved už – deque [dekwen] vůně – toech už ode dneška – deque´taeghane výdělek – zaer´rie vadnutí – saovine vydra říční – aeter válečné kladivo – morthwyl východ (místo odchodu) – abb vám – thae východ – yste vaše – thae vychovávat – scaellean Večernice – Seórstaerne vyjma (způsobové) – sal [sal ] věčný – eveigh výplata – zaer´rie Vědoucí – Saevherne vyrábět – fassean velký (á, é) – ard výrazný – ec´sserh velký pěvec – ard táedh vyslanec – asentear velmi – arde vyslanec Nilfgaardu – ve´assitear velvyslanec – ard´asentear vyslat – asentaen věřit – croyen vy – thaen veselí – plaesenn výzva (nespisovně) – ell´ea? věštba – speath vznešená řeč – speath zadek (vulgárně) – arse veverky (rezaté ocásky) – scoia´tael vevnitř – in´ [in] zadek, zadeček – aers vevnitř – innae [inne] zajatec – caep´tear věž – tor zaklínač – vatt´ghern více – maihr západ – waeste vidět – se´ven za – sivae [šive] za – siv´ [šiv ] vinař – fionnear vinařství – fionnoedd zatraceně – pest v – in´ [in] z – autrae [oütre] v – innae [inne] z – autrae [oütre] vinná sklenka – fion´graell zavázat se – snyerean víno – fionn závazek (mezi Stínem a zákazníkem) – vítězství (vojenské) – con´caest cetraitt [strajt] vítězství (v soutěži) – paeddaegliaeth zboží – vara vlastnost – abhillite zdraví (běžné v pozdravu) – hael vlaštovka – zireael ze – aut´ [oüt] vlčí mák – ichaerblath ze – aut´ [oüt] vlk – bleidd zeleně – greineam voda – acc´ua zeleněji – greinim vodka (dosl. pijákova voda) – zelený – grein acc´stuireaga země (prs?) – aardha vojsko (obecně) – haere Země (tento svět) – Aardha vrah – as´sainne Země (tento svět, Drahokam z Hlíny) – G´aardha vršek – ben všechno – evelienn země (určité místo) – tir všelico – evelienque ze směru – de všelico – ev´que ze směru – de´n všelikdo – evelienqui zevnitř – aut´ [oüt] všelikdo – ev´qui, zevnitř – autrae [oütre] zima – invaerne všichni – evelienn vůdce – taoiseach zkoušet – th´rayean 16 zlý – aubael zmrzlina – gynvail´ca zpěv – shaen ztracený – hellige ztracený – helligen zvracet (mírně, decentně) – blinkean zvracet (z podoby, vulg.) – brechean z, ze – ar žádat (knižně) – demaenden žádat, prosit – laimean žádost, prosba – laima žena – beanna že – que´n [kwen] život – lláev 1 – aen [´aen] 10 – taen [´taen] 100 – sienne [´šjene] 1000 – mille 1000000 – milmillen 11 – endean [´enden] 12 – tvedean 13 – tredean 14 – quatredean 15 – quindean 16 – seidean 17 – sidean 18 – ossdean 19 – nedean 2.pád (genitiv) – aep [ep] 2 – tvaen [´tvaen ] 20 – tveinten 200 – tvesiennen 2000 – tvemillen 21 – tveinten´qae aen [´tvejten ke aen] 3.pád (dativ) – a [a] 3.pád (dativ) – aen [en] 3.pád (dativ) – a´en [en] 3.pád (dativ) – an [an] 3.pád (dativ) – a´n [an] 3 – treith [´trejth ] 30 – treiten 300 – treisiennen 4 – quatreith [´kvatrejth] 40 – quatreiten 5 – quinn [´kvin ] 50 – quinten 6 – seith [´šejth ] 60 – sieten [´šjeten] 7.pád (instrumentál) – ave 7 – siyeth [´šijeth] 70 – seiten 8 – ossaen [´osaen] 80 – ossten 9 – naev [´naev ] 90 – neten 17
