Irma Grese - eDen-X.cz

Irma Grese – satan v sukních
Ženy jsou mezi zločinci spíše výjimkou. Ale i takové se mohou najít. Jednou z nejbrutálnějších dozorkyň v nacistických koncentračních táborech byla žena jménem
Irma Grese. Tato žena, dá‐li se to slovo pro ni vůbec použít, řádila v koncentračních táborech Ravensbrück a Osvětim. Irma se narodila v meklenburské rolnické
rodině 7. října 1923. Inteligence evidentně nebyla její silnou stránkou, nedokončila ani základní vzdělání. Zato rychle vstoupila do nacistické mládežnické
organizace pro dívky Bund Deutsche Mädel. Už tam se projevila její zvýšená agresivita.
Budoucí filmová hvězda
Od roku 1939 do roku 1942 Irma Grese vystřídala několik zaměstnání. Určitou dobu pracovala i jako asistentka zdravotní sestry v sanatoriu SS. Rok 1942 byl pro
Irmu zlomový. Ve svých devatenácti letech vstoupila do pomocné jednotky SS. Vojenská kariéra ovšem nebyl její sen. Byla přesvědčená, že v ní dřímá ohromný
herecký talent, a po skončení války se chtěla stát slavnou filmovou hvězdou. Už jako členka SS se v roce 1942 stává dozorkyní v ženském koncentračním táboře
Ravensbrück. Patřila k táborové stráži, ale v roce 1943 už jako vrchní dozorkyně přešla do Osvětimi, kde vládla nad životem a smrtí třiceti tisíc židovských žen
původem především z Polska a Maďarska.
Pistole a bič
V Osvětimi se naplno projevila její šílená surovost. Irma Grese se vyžívala v bití vězňů, ve střílení po nich, nechyběla ani na pověstném osvětimském nástupišti,
kde se podílela na selekci lidí, kteří právě do tábora dorazili. Německé vlčáky, kteří byli určeni k hlídání trestanců, nechávala o hladu a pak je vypouštěla mezi
bezvládné zajatce. K její uniformě patřila nejen pistole, ale i pletený bič. Přátelila se zde s „andělem smrti“ Josefem Mengelem, dokonce se objevila tvrzení o
jejich mileneckém vztahu. Svědci, kteří Osvětim zázrakem přežili, vzpomínali, že Irma Grese měla při trýznění vězňů v tváři blažený pocit. Psychologové i historici
později nadhodili možnost sexuálních deviací, které se u Irmy Grese projevovaly. Přinejmenším sadismus je zcela neoddiskutovatelný.
Zpěv před popravou
Jak se sovětská vojska blížila k Osvětimi, bylo z nacistického pohledu nutno tábor evakuovat, aby po zdejších zvěrstvech nezůstaly žádné stopy. Ani Irma Grese v
Osvětimi nezůstala, byla převelena zprvu zpět do Ravensbrücku a poté do Bergen‐Belsenu. Zde se údajně stala milenkou velitele tábora Josefa Kramera. A zde ji
zastihl i konec války. 17. dubna 1945 ji zajala britská armáda.
O pět měsíců později byl s Irmou Grese a s dalšími dozorci koncentračního tábora zahájen soudní proces. Svědci potvrdili, že Irma Grese svým pleteným bičíkem
ubila k smrti několik žen. Byla jí prokázána i řada dalších zločinů. Výrok tribunálu zněl jasně – trest smrti oběšením.
Rozsudek byl vykonán 13. prosince v německém Hamelnu. Exekucí byl pověřen Brit Albert Pirpoint: „Popraviště bylo připravené. Muži se měli věšet po dvou,
ženy samostatně. Brigádní generál Paton‐Walsh mi dal znamení. Zavolal jsem do místnosti, kde byli odsouzenci připraveni: Irma Grese! Otevřely se dveře.
Irma Grese se smála a s jinou odsouzenou zpívala píseň o katově řemesle. Ukázal jsem jí na podlahu, kde byla křídou nakreslená značka. Pevně si na ni
stoupla. Když jsem jí ovazoval oprátku kolem krku, zaslechl jsem, jak říká: „Schnell.“
‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐
Stínítko z lidské kůže
Doslova zrůdou byla manželka velitele buchenwaldského koncentračního tábora Karla Kocha Ilse, přezdívaná čarodějnice z Buchenwaldu. Koch byl znám svou
krutostí a jeho žena si s ním nijak nezadala. Mezi vězni chodila v rozhalené blůze, přitom si hladila ňadra a brutálně ztrestala každého, kdo se na ni podíval.
Těhotné ženy nechala trhat rozzuřenými psy, a když se nudila, střílela po vězních. Z lidské kůže si nechávala dělat stínítka na lampy. Sbírala kůži tetovaných mužů
a po vzoru jihoamerických indiánů si dokonce nechávala sušit, zmenšovat a preparovat lidské hlavy. Zatímco její manžel byl odsouzen ještě vlastními nacistickými
soukmenovci k smrti za opakující se krádeže, Ilsu Kochovou před tribunál postavili až vítězní spojenci. Byla odsouzena k doživotnímu trestu. V roce 1967 se
oběsila na vězeňském prostěradle.