Závěrečná práce - VOŠE Zlín Monitoring uplatnění absolventů

Transkript

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín
studijní obor: Účetnictví a finanční řízení
Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu
RB – Stolařství, s. r. o.
Červen 2014
Simona Pytlová
Tento
Tentoprojekt
projektjejespolufinancován
spolufinancovánEvropským
Evropskýmsociálním
sociálnímfondem
fondemaastátním
státnímrozpočtem
rozpočtemCR.
CR.
Tato absolventská práce s názvem „Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu
RB – Stolařství, s.r.o. “ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č.
CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské
praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.
ABSTRAKT
Tato absolventská práce se zabývá návrhem vnitropodnikových směrnic pro firmu
RB – Stolařství, s.r.o. Teoretická část obsahuje obecné informace jako úloha, význam,
náležitosti a právní předpisy vnitropodnikových směrnic. Dále také problematikou
konkrétních směrnic jako dlouhodobý majetek, odpisový plán, zásoby, inventarizace
majetku a závazků a pokladna. Praktická část zahrnuje profil firmy a návrh konkrétních
vybraných směrnic pro společnost.
Klíčová slova:
Vnitropodnikové směrnice, účetnictví, legislativa, zákon o účetnictví, účetní jednotka
ABSTRAKT
This thesis deals with internal guidelines for the company RB – Stolařství, s.r.o. The
theoretical part contains general information about the role, importance , relevance and
legislation of internal guidelines. It also issues specific directives such as fixed assets,
amortization schedule , inventory, the amount of assets and liabilities and cash register.
The practical part contains the company profile and draft of specific guidelines for the
selected company.
Keywords: Internal guidelines, Accounting, Legislation, Accounting act, Accounting unit
Na tomto místě chci poděkovat své rodině.
Motto
„Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.“ [Henry Ford]
Prohlášení
Já, Simona Pytlová, absolvent(ka) denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší
odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že:
a) jsem autorem (autorkou) a nositelem (nositelkou) autorských práv k absolventské práci
na téma „Návrh vnitropodnikových směrnic pro firmu RB – Stolařství, s.r.o.“, která
vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy
ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038;
b) k práci jsem použil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury;
c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou
licenci
Creative
commons,
jejíž
plné
znění
je
dostupné
na
adrese
http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp.
zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto:

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod
stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;

licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;

licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;
d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a)
ji poskytnout;
e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro
potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické
Zlín.
Zlín, 31. 07. 2014
..........................................
podpis
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 7
I
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8
1
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE ....................................................................... 9
1.1
ÚLOHA VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ............................................................ 9
1.2
NÁZVY VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC .......................................................... 10
1.3
VÝZNAM VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ....................................................... 11
1.4
NÁLEŽITOSTI A ROZDĚLENÍ VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ........................... 12
1.5
PRÁVNÍ PŘEDPISY VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ......................................... 14
2
PROBLEMATIKA KONKRÉTNÍCH SMĚRNIC ............................................... 15
2.1
DLOUHODOBÝ MAJETEK .................................................................................. 15
2.1.1
Dlouhodobý hmotný majetek ........................................................... 16
2.1.2
Dlouhodobý nehmotný majetek ....................................................... 16
2.1.3
Drobný dlouhodobý majetek ............................................................ 17
2.1.4
Dlouhodobý finanční majetek .......................................................... 17
2.2
ODPISOVÝ PLÁN .............................................................................................. 17
2.2.1
Účetní odpisy .................................................................................... 18
2.2.2
Daňové odpisy .................................................................................. 19
2.3
ZÁSOBY ........................................................................................................... 19
2.4
INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ............................................................ 20
2.5
POKLADNA ...................................................................................................... 23
II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 26
3
O ORGANIZACI ..................................................................................................... 27
3.1
PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ .............................................................................. 27
3.2
HISTORIE A SOUČASNOST ................................................................................ 27
3.3
ÚSPĚCHY FIRMY .............................................................................................. 28
3.4
MAJETEK FIRMY .............................................................................................. 28
3.5
LEGISLATIVA VYUŽITÁ VE FIRMĚ..................................................................... 28
4
NÁVRH VYBRANÝCH SMĚRNIC ...................................................................... 30
4.1
SMĚRNICE Č. 1 – ÚČTOVÝ ROZVRH .................................................................. 31
4.1.1
Účel směrnice ................................................................................... 31
4.1.2
Legislativa ........................................................................................ 31
4.1.3
Vnitropodniková úprava ................................................................... 31
4.2
SMĚRNICE Č. 2 – OPRAVY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ .............................................. 33
4.2.1
Účel směrnice ................................................................................... 33
4.2.2
Legislativa ........................................................................................ 33
4.2.3
4.3
SMĚRNICE Č. 2 – OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY .......................................... 35
4.3.1
Účel směrnice ................................................................................... 35
4.3.2
Legislativa ........................................................................................ 35
4.3.3
4.4
SMĚRNICE Č. 4 – DLOUHODOBÝ MAJETEK ....................................................... 37
4.4.1
Účel směrnice ................................................................................... 37
4.4.2
Legislativa ........................................................................................ 37
4.4.3
4.5
SMĚRNICE Č. 5 – ODPISOVÝ PLÁN .................................................................... 42
4.5.1
Účel směrnice ................................................................................... 42
4.5.2
Legislativa ........................................................................................ 42
4.5.3
4.6
SMĚRNICE Č. 6 – POKLADNA............................................................................ 46
4.6.1
Účel směrnice ................................................................................... 46
4.6.2
Legislativa ........................................................................................ 46
4.6.3
4.7
SMĚRNICE Č. 7 – INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ ................................. 49
4.7.1
Účel .................................................................................................. 49
4.7.2
Legislativa ........................................................................................ 49
4.7.3
4.8
SMĚRNICE Č. 8 – ZÁSOBY ................................................................................ 52
4.8.1
Účel .................................................................................................. 52
4.8.2
Legislativa ........................................................................................ 52
4.8.3
4.9
SMĚRNICE Č. 9 – ÚSCHOVNA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ, ARCHIVACE DOKLADŮ ..... 57
4.9.1
Účel směrnice ................................................................................... 57
4.9.2
Legislativa ........................................................................................ 57
4.9.3
4.10 SMĚRNICE Č. 10 – PODPISOVÉ ZÁZNAMY ......................................................... 59
4.10.1 Účel směrnice ................................................................................... 59
4.10.2 Legislativa ........................................................................................ 59
4.10.3 Vnitropodniková úprava ................................................................... 59
5
DOPORUČENÍ ......................................................................................................... 61
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 62
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 64
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 65
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 66
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 67
7
ÚVOD
Tématem absolventské práce jsou vnitropodnikové směrnice a jejich návrh pro
firmu RB – Stolařství, s.r.o.
Vnitropodnikové směrnice jsou nedílnou součástí a velmi potřebnými dokumenty ve firmě.
Ač je povinností každé účetní jednotky tyto směrnice ze zákona vytvářet, bývá bohužel
prověřenou zkušeností, že většina firem, zejména fyzických osob považuje směrnice za
nepodstatné a jsou vytvořeny velmi zřídka. Přitom vytvořené vnitropodnikové směrnice
jsou jakýmisi nástroji pro vnitřní řízení firmy. Ulehčují práci při kontrole účetnictví nebo
při nástupu nového pracovníka a říkají nám, jak máme v dané situaci dle směrnic
postupovat.
Firma bude působit od roku 2015 jako s.r.o. a proto byly potřeby vytvořit nové
vnitropodnikové směrnice.
Absolventská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Teoretické část se zabývá úlohou směrnic, jejich významem pro společnost, náležitostmi,
které musí obsahovat a právními předpisy, které se musí dodržet a problematikou
konkrétních vybraných vnitropodnikových směrnic obecně.
Praktická část začíná charakteristikou a informacemi o firmě RB – Stolařství, s.r.o. Dále
jsou vytvořeny konkrétní vnitropodnikové směrnice, které se pro firmu hodí. Každá
směrnice nese svůj název, účel, legislativu a vnitropodnikovou úpravu. Navrženy jsou
směrnice jako – účetní rozvrh, opravy účetních záznamů, ochranné pracovní pomůcky,
dlouhodobý majetek, odpisový plán, pokladna, inventarizace majetku a závazků, zásoby,
úschovna účetních záznamů a archivace dokladů a podpisové záznamy.
I TEORETICKÁ ČÁST
1
9
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE
„Vnitropodnikové směrnice lze charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace,
podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Smyslem
účetních směrnic je aplikovat zákonné předpisy na konkrétní podmínky v účetní jednotce.
Měly by být součástí podnikové kultury, stát se aktivně využívaným nástrojem
usnadňujícím orientaci v operativních činnostech, kterými se musí více či méně všichni
zaměstnanci zabývat.“ (Otrusinová; Šteker, 2007)
Určují se jimi:

způsoby vykonávání jednotlivých funkcí účetní jednotky nebo jejich organizačních
prvků,

konkretizují funkční náplně,

vztahy prvků při vykonávání těchto funkcí. (Svobodová, 2005, s. 15)
Poslání směrnic je:

rozpracovat některé oblasti činností do takových podrobností, jak to vyžaduje
potřeba racionálního plnění funkcí účetní jednotky a jejich organizačních prvků,

upravovat činnosti a vlastnosti, jak to vyžadují právní předpisy, nebo pro které se
úprava považuje z hlediska účetní jednotky za potřebnou a užitečnou z hlediska
významu opakovanosti výskytu apod.,

aby obsahovaly ustanovení natolik stálá, aby se podle nich mohly vytvářet účelné
stereotypy chování a aby zjistily automatické fungování, avšak ponechávaly prostor
pro sebe uplatňování a aktivitu příslušných pracovníků zabývajících se příslušnou
oblastí (problematikou). (Svobodová, 2005, s. 15)
Vnitropodnikové směrnice by měly být každoročně revidovány či alespoň kontrolovány.
(Hruška, 2005, s. 4)
Dle Kovalíkové (2011, s. 6), je povinností každé účetní jednotky vytvořit pro vedení svého
účetnictví vnitřní směrnice.
1.1 Úloha vnitropodnikových směrnic
Úloha vnitropodnikových směrnic spočívá především v zajištění jednotného metodického
postupu při sledování skutečnosti nastalých v různých vnitropodnikových útvarech. Tím
mají též pomáhat při sestavování vnitropodnikových plánů. Tento jednotný postup musí
10
být zajištěn i v čase, tj. vnitropodniková směrnice by měla přispět k zachování stejného
postupu a stejného řešení obdobných situací v různých účetních obdobích. (Louša, 2014,
s. 7 - 8)
Hlavní účel vnitropodnikových předpisů:

používání jednotného a přehledného účetního rozvrhu účetní jednotky,

dosažení jednotného oceňování a stejného posuzování shodných účetních případů,

vymezení účetních dokladů včetně účetních písemností a organizační zabezpečení
oběhu účetních dokladů, jejich přezkušování a vedení účetních knih,

jednotné organizační zabezpečení provádění inventarizace (fyzické a dokladové),

organizační zabezpečení úschovny a archivování účetních a daňových písemností.
(Sotona, 2006, s. 2)
V případech možných alternativních řešení je vnitropodnikovou směrnicí vyjádřena vůle
odpovědných pracovníků účetní jednotky postupovat v určitých konkrétních situacích tak
ne a jinak. V tomto případě plní vnitropodnikové směrnice úlohu pravidel, kterými se
musí řídit všichni pracovníci účetní jednotky a případně i ti pracovníci, kteří zajišťují
účetnictví společnosti a nejsou jejími zaměstnanci. I u těch nejmenších společností není
možno spoléhat vždy pouze na paměť jejich pracovníků. (Louša, 2014, s. 8)
Hlavním smyslem vnitřních směrnic je zajištění jednotného metodického postupu při
sledování skutečností a zachycování hospodářských operací v různých vnitřních útvarech,
a to ve stejném čase. Jednotný postup při řešení stejných operací je potřebný pro správné
posuzování a hodnocení daných skutečností v účetní jednotce jako celku. (Kovalíková,
2011, s. 8)
Velmi důležitý důvod pro tvorbu směrnic je vytvoření určitého nástroje pro vnitřní řízení
účetní jednotky. Pokud bude mít účetní jednotka příslušné směrnice vytvořené, tak se
minimalizuje riziko, že by docházelo k porušování právních předpisů. (Kovalíková, 2011,
s. 8)
1.2 Názvy vnitropodnikových směrnic
Pod jakým názvem budou vnitropodnikové směrnice vydávány, není tak podstatné. Tyto
směrnice mohou být vydány jako příkaz vedoucího pracovníka, metodická směrnice,
pokyn, oběžník, dopis či v jakékoli jiné formě. Podstatný je jejich obsah, tj. obvykle
11
stanovení metodiky postupu a určení osob, které budou odpovídat za její dodržování, osob
odpovědných za udržování směrnic v aktuálním stavu, rozsah a dobu jejich platnosti
a určení odpovědnosti za kontrolu jejich dodržování. Důležité je také, aby byly tyto
směrnice živým dokumentem, dle kterého je postupováno a se kterým se pracovníci radí,
pokud potřebují znát, jak je v účetní jednotce pro určitý případ řešen metodický postup.
(Louša, 2014, s. 8)
Směrnice mohou být vydávány zejména jako: metodické směrnice, organizační směrnice,
vnitřní směrnice atd. (Kovalíkové, 2011, s. 8)
Obvykle se ve většině firem, vyskytuje několik názvů písemností, dle povahy a důležitosti.
(Hruška, 2005, s. 5)
Ať již zvolí účetní jednotka název jakýkoliv, měla by následně v tomto označení
pokračovat. Nově vydané směrnice je vhodné číslovat vzestupně, s uvedením prvého
platného účetního období. (Hruška, 2005, s. 5)
Dle Kovalíkové (2011, s. 8) by se měly směrnice sestavit minimálně ze dvou částí. První
část je obecná, druhá část se bude týkat již konkrétního postupu v účetní jednotce. Nikdy
by však směrnice neměla být pouze obecným konstatováním právních předpisů.
1.3 Význam vnitropodnikových směrnic
Primárním důvodem sestavení vnitropodnikových směrnic je nutné považovat nástroje pro
vnitřní řízení účetní jednotky. Jestli účetní jednotky sestaví vnitropodnikové směrnice, je
možné provádět kontrolu chodu účetní jednotky bez zbytečných diskusí mezi jednotlivými
pracovníky. To vede i ke zvýšení jistoty pro majitele i vedení účetní jednotky, že
nedochází k činnostem na základě nahodilosti či okamžitého rozhodnutí některého
pracovníka. (Sotona, 2006, s. 1)
Nutnost vytvoření vnitropodnikových směrnic vyplývá nepřímo ze samotné definice
předmětu účetnictví, tedy poskytovat úplné, průkazné a správné informace o stavu
a pohybu majetku a závazků, o vlastním kapitálu, o nákladech, výnosech a hospodářském
výsledku. To vše při dodržování základních zásad pro vedení účetnictví. Základním
vodítkem pro to, jaké vnitřní účetní předpisy má účetní jednotka formulovat, je zpracování
přehledu skutečností, které se do účetnictví promítají ve vztahu ke konkrétní činnosti
účetní jednotky. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014)
12
Tvorba účetních směrnic je proces, který vzniká napříč organizační strukturou podniku.
Kvalitně vytvořené směrnice tak představují jeden z nástrojů pro vnitřní řízení účetní
jednotky. Vnitřní předpisy mají kromě jiného stabilizovat účelný způsob řízení
a organizace práce, vymezit odpovědnost, stanovit pravomoci a povinnosti. (ÚČETNÍ
KAVÁRNA, © 2014)
V případě výměny účetních či ekonomických pracovníků, napomáhá existence
vnitropodnikových směrnic k lepší orientaci a adaptabilitě nových pracovníků. To přináší i
zvýšenou jistotu pro majitele i vedení samotné účetní jednotky, nedochází k nahodilému
provádění činností či k nesprávnému rozhodnutí některého z pracovníků. Tato rizika jsou
značně snížena právě existencí vnitropodnikových dokumentů, které definují všechny
důležité činnosti. (ÚČETNÍ KAVÁRNA, © 2014)
Dalším důvodem pro sestavení kvalitních vnitropodnikových směrnic je lepší možnost
vnější i vnitřní kontroly hospodaření a účetnictví, ať již jde o kontrolu auditorem, případně
finančním úřadem, pro které jsou psaná pravidla firmy jedním ze znaků důvěryhodnosti.
Z praxe je potvrzena skutečnost, že pokud jsou při kontrole předloženy dobře zpracované
vnitřní směrnice, probíhá kontrola daleko rychleji a plynuleji a někdy správné odůvodnění
daného postupu pomocí směrnice může zabránit i případným sankcím. (ÚČETNÍ
KAVÁRNA, © 2014)
Sestavení vnitropodnikových směrnic přináší poměrně rozsáhlou a časově náročnou práci.
Je o to obtížnější, že tyto předpisy se netýkají pouze pracovníků v účetním oddělení, ale
zahrnují činnost ve většině vnitropodnikových útvarů účetní jednotky. (Sotona, 2006, s. 1)
Pravidla stanovená vnitropodnikovými písemnostmi jsou závazná pro všechny pracovníky
dané účetní jednotky. (Hruška, 2005, s. 4)
1.4 Náležitosti a rozdělení vnitropodnikových směrnic
Aby nemohlo dojít ke vzniku pochybností o platnosti nebo datu účinnosti vnitropodnikové
normy a o identifikaci popisované problematiky, je nutné, aby vnitropodnikové směrnice
obsahovaly minimálně tyto údaje:

název účetní jednotky – musí být nesporné, že daná směrnice se týká vymezeného
podnikatelského subjektu a že není možná záměna či jiné zpochybnění, např. při
kontrole finančního úřadu,

13
název dokumentu včetně jednoznačného označení – jak jsme již uvedli, může být
název libovolný. Záleží na úvaze a zvyklostech každé účetní jednotky. Jedinečné
číselné určení musí být zcela nezaměnitelné,

název směrnice – jde o identifikaci a rozlišení, o čem směrnice hovoří,

datum vydání – den a místo, kde a kdy byla směrnice sepsána,

datum účinnosti – velice důležitý údaj, podle kterého se řídí například finanční
kontrola,

vypracoval – informace kdo danou směrnice vypracoval,

kontroloval – tu provádí nadřízený pracovníka, který směrnici vypracoval,

schválil – na každé vnitropodnikové směrnici musí být podpis osoby, schvalující danou
směrnici,

rozdělovník: seznam pracovníků, kteří směrnici obdrží – jde o informaci o tom, kdo
danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se bude vydávat.
(Sotona, 2006, s. 4), (Hruška, 2005, s. 6 - 7)
Povinné směrnice
Vnitropodnikové směrnice vyplývající z legislativy:

systém zpracování účetnictví,

účtový rozvrh,

podpisové záznamy, podpisové vzory,

dlouhodobý majetek, odpisový plán,

zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů,

kurzové rozdíly, cizí měny,

deriváty,

zásoby,

rozpouštění nákladů, popř. odchylek,
konsolidační pravidla. (Sotona, 2005, s. 4 - 5)
Ostatní směrnice
Výběr nejdůležitější vnitropodnikových směrnic:

oběh účetních dokladů,

inventarizace,

vnitropodnikové účetnictví,

úschovna účetních písemností a záznamů na technických nosičích,

harmonogram účetní závěrky,

pracovní cesty,

používání podnikových a motorových vozidel,

poskytování
osobních,
ochranných
pracovních
prostředků,
mycích,
14
čistících
a dezinfekčních prostředků,

pokladna. (Sotona, 2005, s. 4 - 5)
1.5 Právní předpisy vnitropodnikových směrnic
Potřeba vnitropodnikových směrnic by tedy měla především vyplývat z vnitřní potřeby
účetní jednotky. Přitom jsou ale takové směrnice, které by měly být vydávány v každé
účetní jednotce, a to proto, že jejich vydání je požadováno právním předpisem. V oblasti,
která je ošetřována v účetnictví podnikatelů, je tímto předpisem. Tímto předpisem je
zákon o obchodních korporacích č.90/2012 Sb. a i další předpisy. (Louša, 2014, s. 8)
Zákon ukládá v § 8 účetním jednotkám povinnost vést účetnictví správně, úplně,
průkazným způsobem, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních
záznamů. Lze též konstatovat, že pokud Zákon stanoví vydání vnitřního předpisu
(vnitropodnikové směrnice), nemůže být účetnictví považováno za správné, jestliže
takováto směrnice není vydána. (Louša, 2014, s. 9)
2
15
PROBLEMATIKA KONKRÉTNÍCH SMĚRNIC
2.1 Dlouhodobý majetek
Účelem této směrnice je zajištění správného účtování, zajištění evidence a správného
uplatnění odpisů dlouhodobého majetku. (Sotona, 2006, s. 68)
Základní kategorie dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek je rozdělen do 3 skupin:

dlouhodobý hmotný majetek,

dlouhodobý nehmotný majetek,

dlouhodobý finanční majetek. (Sotona, 2006, s. 67)
Pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku
Způsoby pořízení dlouhodobého majetku:

dodavatelským způsobem (tj. nákupem od dodavatele),

vytvořením vlastní činností,

bezúplatným nabytím (darováním),

vkladem od jiné osoby, například nepeněžité vklady do obchodních společností,

přeřazením z osobního užívání do podnikání. (Štohl, 2010, s. 66)
Oceňování dlouhodobého majetku
Pořizovací cena – při úplném pořízení (tj. nákupu od externího dodavatele)
Skládá se z:

cena pořízení,

vedlejší pořizovací náklady.
Vlastní náklady – u dlouhodobé majetku pořízeného vlastní činností
Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době,
kdy se o něm účtuje. Z hlediska účetnictví stačí pro stanovení reprodukční pořizovací ceny
odborný odhad. (Štohl, 2010, s. 70)
Ocenění reprodukční cenou se použije zejména u dlouhodobého majetku:

nabytého darováním,

nově zjištěného v účetnictví dosud nezachyceného (např. inventarizační přebytek),
16
Vyřazení dlouhodobého majetku:

prodejem,

likvidaci v důsledku opotřebení,

v důsledku škody nebo manka,

bezúplatným převodem,

vkladem do základního kapitálu. (Štohl, 2010, s. 70)
Vymezení jednotlivých kategorií dlouhodobého majetku
2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek se vyznačuje hmotnou podstatou, není určen pro
jednorázovou spotřebu, ale jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok. Limit pro
zařazení do dlouhodobého majetku činí 40 000 Kč.
Rozumí se jím zejména:

pozemky, stavby, budovy, a to bez ohledu na výši jejich ocenění,

samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a jejich ocenění je
vyšší než limit stanový účetní jednotkou v její vnitřní směrnici,

pěstitelské celky trvalých porostů (sady, vinice, chmelnice),

dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda, hejna). (Štohl, 2010, s. 47)
Technické zhodnocení dlouhodobého majetku se rozumí výdaje na dokončené nástavby,
přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily
u jednotlivého hmotného (resp. nehmotného) majetku v úhrnu ve zdaňovacím období
částku 40 000 Kč. (Štohl, 2010, s. 53)
2.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek
Základní charakteristikou dlouhodobého nehmotného majetku je jeho nemateriální povaha,
tzn., jedná se o majetek, který v podstatě nelze uchopit. Za dlouhodobý majetek se
považují uvedené majetkové položky s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění
stanoveném účetní jednotkou. (Štohl, 2010, s. 48)
Nehmotným majetkem se rozumí například:

předměty z práv průmyslového vlastnictví (např. vynálezy, ochranné známky),

projekty,

software,

hospodářsky nebo technicky využitelné znalosti (např. know – how),

zřizovací výdaje.
17
Limit pro zařazení do DNM je opět v kompetenci účetní jednotky, ale většinou si ocenění
zvolí dle ZDP, tj. od 60 000 Kč. (Štohl, 2010, s. 48)
2.1.3 Drobný dlouhodobý majetek
U samostatných movitých věcí, které sice splňují podmínku dlouhodobosti, avšak jejich
ocenění je nižší než samostatný limit, může účetní jednotka rozhodnout, že o nich nebude
účtovat jako o dlouhodobém majetku. O takové majetku se potom účtuje jako o zásobách
materiálu, a protože se většinou vydává ihned do používání, účtuje se zpravidla již
samotný nákup přímo do nákladů. (Štohl, 2010, s. 47)
2.1.4 Dlouhodobý finanční majetek
Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí:

dlouhodobé cenné papíry a vklady, které budou v držení účetní jednotky déle než
jeden rok, tj. podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodnutím vlivem,
v podnicích s podstatným vlivem a v případech, kdy má účetní jednotka v jiné
účetní jednotce menšinový vliv,

půjčky a úvěry poskytnuté účetní jednotkou podnikům ve skupině a ostatní půjčky
s dobou splatnosti delší než jeden rok,

ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady jako nakoupené obligace a jiné
dluhopisy, pokladní poukázky, vkladové listy a termínované vklady se splatností
delší než jeden rok,

jiný dlouhodobý finanční majetek. (Sotona, 2006, s. 71)
2.2 Odpisový plán
Dlouhodobým majetkem pro účely této směrnice se rozumí hmotný majetek, vymezený v §
26 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem 563/1991 Sb., o účetnictví,
vyhláškou 500/2002 Sb., již se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a Českým
účetním standardem pro podnikatele č. 013. (Sotona, 2006, s. 78)
18
Odpisový plán je považován za účetní záznam. Účetní záznamem se rozumí data, která
jsou nositeli informaci týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. V návaznosti na
ZoÚčt stanovuje Vyhláška (§ 56 odst. 1), že se dlouhodobý nehmotný majetek a odpisový
dlouhodobý hmotný majetek odpisuje z ocenění stanového v § 25 ZoÚčt postupně
v průběhu jeho používání. Průběh jeho používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě
na čas, například na výkony. (Hruška, 2005, s. 55)
Odpisový plán by měl obsahovat dvě části, které se však mohou vzájemně prolínat:

vymezující část,

metodickou část.
Vymezovací část
Účetní jednotka specifikuje jednotlivé druhy majetku a jejich rozdělení. Zde je vhodné
využít vnitropodnikovou směrnici. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. U menších
účetních jednotek je jisté možné tyto směrnice sloučit do jediné. U větších firem, kde jsou
vydávány odděleně, lze v odpisovém plánu využít stanovenou definici majetku ze směrnice
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a v odpisovém plánu soustředit na druhou část –
metodickou.
Metodická část by měla stanovovat metody, sazby a doby účetního odpisování.
Odpisování dlouhodobého majetku
2.2.1 Účetní odpisy
Zákon o účetnictví stanoví, že si účetní jednotka sestaví odpisový plán, podle kterého
postupuje při výpočtu odpisů.
Doba odpisování není účetními předpisy stanovena, ale nesmí být kratší než jeden rok,
protože doba použitelnosti dlouhodobého majetku je delší než 1 rok a účetní odpisy musí
jeho životnost zohledňovat. (Štohl, 2010, s. 64)
Dělí se:

z hlediska výkonu – vychází se z předem stanovené výše výkonů,

podle předpokládané doby použitelnosti majetku.
19
2.2.2 Daňové odpisy
Mezi daňovým odpisováním hmotného a nehmotného majetku je významný rozdíl.
Zatímco daňové odpisy hmotného majetku se počítají jako roční, daňové odpisy
nehmotného majetku je nutné uvádět s přesností na měsíce. Doba odpisování je závislá na
tom, zda účetní jednotka má k nehmotnému majetku právo užívání na dobu určitou nebo
neurčitou. (Štohl, 2010, s. 64)
Nehmotný majetek, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, je odpisován
po sjednanou dobu jeho užívání. Roční odpis lze vyjádřit jako podíl jeho vstupní ceny
a doby sjednané kupní smlouvou. Není – li smlouva sjednána na dobu určitou, je majetek
odpisován rovnoměrně po dobu, jejíž stanovení je závislé na typu majetku.
S odpisováním nehmotného majetku se začíná od prvního dne následujícího měsíce po
zařazení do dlouhodobého majetku. (Štohl, 2010, s. 64)
U nově pořizovaného majetku bude pro daňové odpisování:

uplatněno zrychlené daňové odpisování.
U nehmotného majetku, kdekterému má účetní jednotka právo užívání na dobu určitou, se
roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou, není – li
smlouva sjednaná na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně: software 36 měsíců, zřizovací
výdaje 60 měsíců, ostatní nehmotný majetek 72 měsíců (Sotona, 2006, s. 79)
2.3 Zásoby
Dle Louši (2014, s. 100) je potřebné stanovit, zda v účetní jednotce bude používáno
způsobu ,,A“ nebo ,, B“. Při způsobu ,,B“ je třeba zabezpečit současné vedení skladové
evidence. Dále je třeba zabezpečit sledování nákladů spojených s pořízením zásob na
zvláštních analytických účtech tak aby je bylo možno při roční uzávěrce zjistit a vypočítat
částku, kterou bude nutno převést hodnoty skladovaných zásob. Způsob sledování
a výpočtu hodnoty bude důležitou součástí vnitropodnikové směrnice.
Zásoby v mnoha účetních jednotkách představují jednu z nejvýznamnějších položek
vykazovaných v aktivech rozvahy – majetku podniku. Každá účetní jednotka
by měla mít jasno ve způsobu, evidenci a účtování zásob a tato rozhodnutí
popsat vnitropodnikové směrnici. (Hruška, 2005, s. 143)
20
Charakteristika zásob
Zásoby patří do oběžného majetku, tzn., jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází
k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové
složky. (Štohl, 2010, s. 13)
Zásobami jsou:

skladový materiál (zejména základní materiál, pomocný a režijní materiál, náhradní
díly, obaly, drobný materiál, movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez
ohledu na pořizovací cenu),

nedokončená výroba,

polotovary vlastní výroby,

výrobky,

zvířata,

skladové zboží. (Sotona, 2006, s. 83)
2.4 Inventarizace majetku a závazků
Ze zákona vyplývá:

povinnost určit osoby odpovědné za provedení inventury,

povinnost určit termín, ke kterému bude inventarizace provedena, případně
termíny, ke kterým bude prováděna průběžná inventarizace,

tři etapy, ze kterých se inventarizace skládá, tj. inventura, srovnání zjištěných
skutečností s účetním stavem a zjištění, zda není důvod provést odpis hodnoty
majetku nebo vytvořit opravnou položku či rezervu,

povinný obsah inventurní soupisu a kdo musí být na těchto soupisech podepsán,
aby mohlo být uznáno, že inventarizace byla provedena v souladu se zákonem,
přičemž se tento povinný obsah vztahuje jak na fyzickou, tak i dokladovou
inventuru,

povinnost uložení inventarizační dokumentace po dobu 5 let,

co jsou inventarizační rozdíly a povinnost jejich zaúčtování,

případně stanovit rozhodný den. (Louša, 2014, s. 40)
21
Ze zákona též vyplývá nejen povinnost stanovit odpovědné osoby, ale též dokumentovat
jejich podpisové vzory, protože ustanovení § 33a odst. 6 Zákona se vztahuje i na
inventarizace. (Louša, 2014, s. 40)
Dle Louši (2014, s. 40) je proces inventarizace velmi důležitým kontrolním prvkem
v celém systému účetnictví.
Inventarizace
Účetní jednotka inventarizací zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků
a ověřuje, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda
nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách a rezervách (podle § 25 odst. 2
zákona o účetnictví). (Sotona, 2006, s. 53)
Inventarizaci podléhá veškerý:

majetek a závazky s vlastnickými nebo jiným právem,

majetek a závazky sledované na podrozvahových účtech,

majetek a závazky, které nejsou ve vlastnictví firmy, nesledují se ani na
podrozvahové evidenci, avšak v době provádění inventarizace se nacházejí
v akciové společnosti. (Hruška, 2005, s. 187)
Nejprve se pokusíme rozlišit základní pojmy.
Inventura vyjadřuje zjištění stavu majetku a závazků.
Inventarizace je souhrnem všech prací potřebných pro splnění požadavků, které klade
zákon. Od zjištění stavu majetku a závazků přes zapsání tohoto stavu do inventurních
soupisů, porovnání s hodnotami vedenými v účetnictví, vypořádání inventarizačních
rozdílů, až ke zhodnocení majetku, které se odrazí např. v opravných položkách. Tento
soubor prací, které účetní jednotka povinně provádí, představuje v širším pojetí přípravu na
provedení a zpracování účetní závěrky. (Hruška, 2005, s. 187 – 188)
Druhy inventarizace:

fyzická – u majetku hmotné, popř. nehmotné povahy,

dokladová – u závazků a pohledávek a ostatních složek majetku, u nichž nelze
provést fyzickou inventuru,

řádná – periodická a průběžná,

22
mimořádná – při namátkové kontrole, při mimořádných událostech – živelná
pohroma. (Kovalíková, 2011, s. 207)
Inventarizační komise
Účetní jednotka jmenuje inventarizační komisi, která je minimálně dvoučlenná. Jednotliví
členové inventarizační komise budou jmenováni zpravidla 14 dní před provedením
inventarizace. Současně bude určena soba odpovědná za provedení inventarizace.
(Kovalíková, 2011, s. 207)
Inventurní soupisy
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

označení účetní jednotky,

skutečný stav veškerého majetku a závazků s jednoznačným určením majetku
a závazků,

číslo a název účtu, který je inventarizován,

podpisový záznam odpovědné osoby za zjištění skutečnosti,

podpisový záznam odpovědné osoby za provedení inventarizace,

způsob zjištění skutečných stavů,

ocenění majetku a závazků v okamžiku ukončení inventury,

okamžik zahájení inventury,

okamžik ukončení inventury,

vyčíslení případných inventarizačních rozdílů,

důvod vzniku inventarizačního rozdílu,

návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů,

způsob likvidaci a proúčtování inventarizačních rozdílů,

přílohy, kterými se dokládají skutečnosti uvedené v inventurních soupisech.
(Kovalíková, 2011, s. 207- 208)
Inventurní soupisy budou vyhotoveny ve dvou výtiscích, jeden výtisk obdrží
pracovník, odpovědný za provedení inventarizace a jeden výtisk bude předán
finančnímu odboru. (Kovalíková, 2011, s. 208)
23
Inventarizační rozdíly
Všechny inventarizační rozdíly s výjimkou rozdílů:

v rámci limitů u technických propočtů.

v rámci limitů přirozených úbytků zásob.
Inventarizační rozdíly se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje
stav majetku a závazků. Při účtování se postupuje podle příslušných ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a v souladu
s Českými účetními standardy pro podnikatele. (Sotona, 2006, s. 56)
Za inventarizační rozdíl, tj. rozdíl mezi stavem majetku a závazků evidovaným v účetnictví
a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventarizací, se považují výlučně
případy, kdy:

skutečný stav je nižší než evidovaný stav v účetnictví a rozdíl mez těmito stavy
nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným
zákonem a není podepsána smlouva o hmotné odpovědnosti zaměstnance za
svěřené prostředky,

skutečný stav je vyšší (přebytek), než je stav evidovaný v účetnictví, a rozdíl mezi
těmito stavy nelze doložit účetnictvím dokladem prokázat jiným způsobem
stanoveným zákonem. (Kovalíková, 2011, s. 209)
2.5 Pokladna
V současné době neexistuje žádný zvláštní právní předpis upravující pokladní agendu.
Proto je vhodné pravidla upravit pro její vedení ve vnitropodnikové směrnici, ve které je
nutno aplikovat obecná ustanovení Zákona. (Louša, 2014, s. 104)
Touto směrnicí by bylo možno upravit pravidla pro výdej peněz včetně stanovení
pokladních hodin a dnů, výplat mezd a pravidel pro jejich zasílání. Pokud jsou používány
valuty a ceniny bylo by vhodné způsob zacházení s nimi také upravit. Mezi ceniny patří
například známky, kolky, telefonní karty a stravenky. (Louša, 2014, s. 105)
ZoÚčt stanovuje v § 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v českých a cizích měnách. ZoÚčt
dále v § 24 odst. 7 uvádí, že účetní jednotka může použít pro počet cizí měny na českou
měnu pevný kurz. Pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní
24
jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou
a používaný pro předem stanovenou dobu. (Hruška, 2005, s. 171)
Pro účty na kterých je sledován stav a pohyb na účtech v bance je třeba kromě
podpisových práv stanovit především, které druhy nákladů a výnosů lze účtovat přímo
z banky. (Louša, 2014, s. 105)
Peníze, ceniny
Účtuje se zde o hotovosti na základě pokladních dokladů, šeků přijatých místo hotových
peněz poukázek k zúčtování.
Dále se účtuje o stavu a pohybu cenin, jako jsou například:

poštovní známky,

dálniční známky,

kolky,

telefonní karty,

ostatní karty,

zakoupené stravenky. (Kovalíková, 2011, s. 155)
Ceniny svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely se účtují jako
pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky.
Rozdíly vzniklé při inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek,
popřípadě přebytek.
Účetní jednotce jsou zavedeny tyto pokladny:

pokladna korunová,

pokladna EUR,

pokladna USD,

pokladna šeková. (Kovalíková, 2011, s. 155)
Pro disponování s pokladní hotovostí je pověřen odpovědný zaměstnanec účetní jednotky.
Pokladní pracovník vydává a přijímá peněžní prostředky pro potřeby zaměstnanců účetní
jednotky v souvislosti s plněním svých pracovních povinností v určených pokladních
hodinách. (Kovalíková, 2011, s. 156)
25
V Korunové pokladně smí zůstat denně hotovost v maximální výši Kč, který si účetní
jednotka stanoví. Prostředky nad tento stanovený limit je nutné ihned předat pověřené
osobě k odvodu do banky na příslušný bankovní účet. (Kovalíková, 2011, s. 156)
Pro evidenci všech pokladen se vedou ruční, případně v počítačové podobě pokladní knihy.
Kontrola zůstatků je prováděna běžně s počítačovými sestavami, a to vždy po zaúčtování
pokladních dokladů, nejméně však 1x měsíčně. Pokladny jsou v účetnictví rozlišeny
samostatnými analytickými účty. Současně tak budou analytickými účty. Současně tak
budou analyticky členěny i účty Peníze na cestě a Valuty na cestě. (Kovalíková, 2011,
s. 156)
Každý výdajový a příjmový pokladní doklad bude očíslován podle předem stanoveného
způsobu číslování a dále bude obsahovat veškeré předepsané náležitosti. Na výdajovém
a příjmovém pokladním dokladu bude uvedeno datum skutečné výplaty, nikoli datum,
které je uvedeno na paragonech, stvrzenkách atd. Doklady, které požadují zaměstnanci,
společníci apod. proplatit, budou proplaceny jen v tom případě, že tyto doklady budou
řádně podepsány osobami odpovědnými za účetní případ, tj. osobami, které nákup či
příslušné úhrady nařídily. V případě, že budou v pokladně prostředky v příslušné měně
chybět, je nutné neprodleně provést dotaci pokladny. (Kovalíková, 2011, s. 157)
II PRAKTICKÁ ČÁST
3
27
O ORGANIZACI
Obchodní jméno:
RB – Stolařství, s.r.o.
Adresa:
Tečovice 316, 763 02 Zlín 4,
Adresa provozovny: Mysločovice 110, 763 01 Mysločovice
Datum vzniku:
14. 9. 1992
Právní forma:
s.r.o.
3.1 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ
Předmětem podnikatelské činnosti subjektu jsou stolařské práce, výroba nábytku na míru
pro soukromé osoby i pro podnikatelské subjekty a to jak z masivu, tak dřevotřískových
materiálů s dýhou i bez, lamina aj., výroba desek pro finální úpravu bezpečnostních dveří,
schodiště a zábradlí.
3.2 Historie a současnost
Firma Radek Brázdil - Stolařství vznikla v roce 1992 jako fyzická osoba samostatně
výdělečně činná.
V průběhu prvních let se firma zaměřovala na výrobu subdodávek pro větší dodavatele
a rekonstrukce (opravy) stávajícího nábytku pro soukromé osoby.
Postupem času se stěžejní činností stala výroba desek pro finální úpravu bezpečnostních
dveří, výroba specielního nábytku pro bary a restaurace, výroba zdravotně nezávadného
nábytku pro školy a školky, zakázková výroba kuchyní a ostatního nábytku pro soukromé
osoby, vybavení ordinací pro lékaře.
Na akce většího rozsahu si firma objednávala spolupracující firmy ze stavebního oboru,
které zajišťovaly stavební práce, malířské práce a odborné práce v oboru instalatérských
rozvodů.
Od roku 1996 se firma stává plátcem DPH.
Od roku 2009 si firma nechává externě zpracovávat i své účetnictví.
Od roku 1992 měla firma své zázemí v malé budově v soukromém vlastnictví a od roku
2004 sídlí v areálu firmy MONTIM Kutra, s.r.o., Mysločovice 110, kde si pronajímá
velkou budovu, skýtající prostor pro všechny velké obráběcí stroje na zpracování dřeva,
28
dále má k dispozici velké parkovací prostory, sociální a oddechové zázemí. Původní
stolárna, která sídlí také v obci Mysločovice, slouží jako skladovací prostory pro hotové
výrobky a lakovna.
V roce 2015 začne firma podnikat jako RB – Stolařství, s.r.o.
3.3 Úspěchy firmy
Mezi největší zakázky firmy patří spolupráce s firmou MRB Sazovice, spol. s r.o.
vyrábějící bezpečnostní a protipožární dveře, jak pro Českou republiku, tak pro zahraničí,
kde firma zajišťuje dodání desek pro finální úpravu a design, dále například výroba
dřevěných sedáků pro firmu KAPA ZLÍN, spol. s r.o., zabývající se výrobou
kancelářských a konferenčních židlí, výroba barového nábytku pro firmu DEVÍTKA
PLUS, s. r. o, výroba nábytku pro ZŠ ve Zlíně a v Mysločovicích, výroba desítky kuchyní
a nábytkových sestav do bytů a rodinných domků, převážně v regionu Zlínského kraje,
v případě zájmu zákazníka provádí montáž výrobků po celé republice.
Firma se rovněž snaží zajišťovat i drobné zakázky a opravy, které jsou pro větší firmy
většinou nerentabilní a nemají o ně zájem.
Obrat firmy za rok je cca 1,2 – 1,7 mil. Kč.
3.4 Majetek firmy
V majetku firmy je automobil značky Ford Tranzit a vybavení stolařské dílny: hranová
fréza, okružní pila, elektrická pila, děrovací pila, přímočará pila, motorová pila,
formátovací pila, sponkovačka, žehlička, frézka vrchní, olepovačka hran a ostatní drobné
nářadí.
Firma má dále také v plánu přikupovat další automobil (dodávku).
3.5 Legislativa využitá ve firmě
Přehled nejdůležitějších předpisů, které mají vliv na vytvoření vnitropodnikových směrnic:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,
29

České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023,

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů,

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon,
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 21/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů,

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky
poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících
a dezinfekčních prostředků.
4
30
NÁVRH VYBRANÝCH SMĚRNIC
Kromě vnitropodnikových směrnic, jejichž vydání vyplývá ze Zákona či jiných obecně
závazných zákonů, případně jiných předpisů, především Českých účetních standardů,
vydat ještě další směrnice nebo rozšířit text některé z dříve uvedených vnitropodnikových
směrnic. Též by bylo možno vydat jednu směrnici, která by v sobě obsahovala všechny
metodické instrukce potřebné pro provádění a zabezpečování účetnictví účetní jednotky.
Význam těchto směrnic je v zabezpečení jednotného metodického postupu. Proto je
nejlepší možností tento postup zaznamenat a tím uchovat i pro budoucnost. Stejně tak je
důležité, aby směrnice byly „živé“. To znamená, že s nimi musí být pracováno, v případě
nejasností studovány a pokud se zjistí, že potřebný postup dosud neupravují, musí být
zjištěno jejich doplnění nebo provést jejich případnou obměnu, pokud již nevyhovují.
Přitom je ovšem nutno dodržet níže uvedené ustanovení § 7 odst. 4 Zákona:
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu ztrát a jejich obsahové vymezení
a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit
v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování
a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými
účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo
z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní
závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou
povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
31
4.1 Směrnice č. 1 – Účtový rozvrh
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
4.1.1 Účel směrnice
Ustanovení této směrnice vymezuje účtový rozvrh, jehož součástí je přehled syntetických,
analytických a podrozvahových účtů používaných v účetní jednotce.
4.1.2 Legislativa

Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů,

Vyhlášky č.500/200 Sb.,

Český účetní standart,

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
4.1.3 Vnitropodniková úprava
Směrná účtová osnova je seznam účtových skupin, který je sestaven prováděcí vyhláškou.
Skládá se obvykle z třímístných účtů, při čemž musí dodržet označení a uspořádání
účtových skupin směrné účtové osnovy.
Syntetické a analytické účty, které jsou v účetní jednotce potřebné pro zaúčtování všech
účetních případů, uvede účetní jednotka v požadovaném členění do svého účetního
rozvrhu.
Na syntetických účtech se zachycuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných
pasiv, nákladů a výnosů a výsledek hospodaření.
Na analytických účtech se jedná o podrobnější uvedení údajů.
V případě další potřeby bude účtový rozvrh rozšířen o další účty, v žádném případě však
účetní jednotka nesmí v průběhu účetního období rušit účty, na kterých již bylo účtováno.
Účetní rozvrh byl vytvořen v ekonomickém programu Pohoda. Skládá se z třímístných
syntetických a analytických účtů.
32
V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází
k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím
účetním období, postupuje účetní jednotka podle něj i v příštím účetním období.
Účetní rozvrh obsahuje pouze účty, které účetní jednotky používá.
Účetní je odpovědná za sestavení účtového rozvrhu, za jeho udržování v aktuálním stavu
a za jeho archivaci, o dokumentaci, dle jaké verze účtové osnovy bylo vedeno účetnictví
účetní jednotky.
Účtový rozvrh je třeba při každé změně vytisknout a uložit ve složce, ve které se uchovává
dokumentace účetní závěrky, pokud nebude zabezpečeno jeho uchování v digitální podobě
s možným následným zviditelněním v čitelné podobě.
Změny či dodatky, které se v účtovém rozvrhu udělají, schvaluje účetní jednotka.
Účtový rozvrh se skládá z:
0 – Dlouhodobý majetek
1 – Zásoby
2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
3 – Zúčtovací vztahy
4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
5 – Náklady
6 – Výnosy
7 – Závěrkové a podrozvahové účty
Účetní rozvrh je k dispozici k nahlédnutí v příloze.
Vypracovala: Simona Pytlová
Schválil:
Podpis:
33
4.2 Směrnice č. 2 – Opravy účetních záznamů
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Směrnice určuje zásady pro provádění oprav účetních záznamů.
4.2.2 Legislativa

§ 35 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Důvodem provádění oprav v účetních záznamech je zjištění, že původní účetní záznam
obsahuje jeden nebo více následujících nedostatků:

neúplnost,

nesprávnost,

nesrozumitelnost,

neprůkaznost.
Zásady provádění oprav
1. Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti,
nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.
2. Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jsou neúplné, neprůkazné,
nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich
opravu způsobem uvedených podle odstavce 3.
3. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za
provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného
účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
4. Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota
v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
34
5. Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33
odst. 6, se pohlíží, jako by je účetní jednotky nevedly.
6. V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené
tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka
provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.
Opravovat účetní zápisy není dovoleno přepisováním, mazáním, škrtáním, přelepováním,
vyškrabováním ani jiným způsobem, kterým by se stal původní zápis zcela nebo zčásti
nečitelnými.
Při zjištění chyby v účetním záznamu před zaúčtováním je oprava chybného údaje
prováděna tenkým přeškrtnutím chybného údaje, tak aby původní zápis byl čitelný. Nad
tento chybný údaj se napíše údaj správný, popř. na jiného vhodné místo, tak aby byla
zřejmá souvislost škrtnutého údaje a nového údaje, s datem provedení opravy a podpisem
pracovníka, který opravu provedl.
Oprava je prováděna opravným účetním dokladem.
Každá oprava musí být schválena nadřízeným pracovníkem.
Schválil:
Podpis
35
4.3 Směrnice č. 2 – Ochranné pracovní pomůcky
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Směrnice upravuje poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a hospodaření
s nimi, a to na základě vyhodnocení rizik a pracovních činností a dále konkrétních
podmínek na jednotlivých pracovištích.
4.3.2 Legislativa

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 568/1992 sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

Pokynu D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona
č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů,

nařízení vlády č. 495/2001 Sb.
Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na
základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště
s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli v § 104 poskytovat zaměstnancům osobní ochranné
prostředky. Osobní ochranné pracovní pomůcky jsou ochranné prostředky, které musí
chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu
práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním předpisem, kterým je nařízení vlády
č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na ochranné a pracovní prostředky.
36
Ochranné pomůcky musí:

být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání
nesmí představovat další riziko,

odpovídat podmínkám na pracovišti,

být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,

respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.
Zaměstnanci musí být s používáním ochranných pomůcek řádně seznámeni.
Zaměstnavatel dále musí poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky.
Udržovat ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu, kontrolovat jejich
používání, stanovit seznam pracovních činností pro poskytování osobních ochranných
pracovních prostředků, stanovit rozsah používaného pracovníka oblečení, stanovit
životnost pracovních prostředků.
Ochranné pomůcky jsou zaměstnancům poskytovány bezplatně do trvalého užívání po
dobu trvání pracovního poměru nebo dobu nezbytně nutnou – ochranné brýle, rukavice,
obuv, ochranné pracovní oděvy atd.
Zaměstnanci jsou povinni používat osobní ochranné pracovní předměty výhradně při
pracovních činnostech, pro které jim byly přiděleny.
Některé osobní ochranné a pracovní pomůcky je zaměstnanec povinen při ukončení
pracovního poměru vrátit zaměstnavateli.
Ochranné pomůcky budou evidovány na osobní kartě každého zaměstnance. Současně by
alespoň 1x ročně měla provést nejen inventarizaci těchto prostředků, ale také by měla
zkontrolovat funkčnost těchto prostředků.
Kontrolu dodržování této směrnice vykonává majitel nebo pověřený pracovník kontroly.
Schválil:
Podpis:
37
4.4 Směrnice č. 4 – Dlouhodobý majetek
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Směrnice stanovuje základní a zásadní rozhodnutí o vymezení, členění, ocenění,
odpisování a pořizování a vyřazování dlouhodobého majetku.
4.4.2 Legislativa

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb.,

Český účetní standard pro podnikatele a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Povinnost vypracovat směrnici týkající se dlouhodobého majetku vyplývá nepřímo z § 6
a 7 Vyhlášky, kde je nutno rozhodnout:

ocenění dlouhodobého nehmotného majetku (s výjimkou goodwillu), při splnění
podmínek stanovených Vyhláškou a při splnění povinností stanovených ZoÚčt,
zejména respektováním principu významností a věrného a poctivého zobrazení
majetku,

o oceňování dlouhodobého hmotného majetku, a to při splnění povinností
stanovených ZoÚčt, zejména respektováním principu významnosti a věrného
a poctivého zobrazení majetku.
Dlouhodobý majetek:

dlouhodobý nehmotný majetek,

dlouhodobý hmotný majetek,

dlouhodobý finanční majetek – účetní jednotka nemá tento druh majetku, proto

v té kapitole nebude zmiňován.
38
Pravidla pro oceňování majetku
Pro oceňování majetku jsou používány ve firmě tyto ceny a zásady:

pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady s pořízením
související,

vlastní náklady – v případě majetku vytvořeného vlastní činností, přímé a popř.
i náklady související s výrobou nebo u příchovku zvířat,

reprodukční pořizovací cena – v případě bezúplatného nabytí, nebo když nelze
zjistit vlastní náklady, tj. cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se
o něm účtuje.
Účetní vymezuje způsob zajištění účetních záznamů pro potřeby ocenění dlouhodobého
nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku podle následujících pravidel:

účetní záznamy vztahující se k ocenění dlouhodobého majetku budou v kopii
uloženy u karty příslušného majetku nebo budou převedeny do elektronické podoby
a budou evidovány v rámci softwaru na evidenci majetku,

uvedené provede osoba zavádějící majetek do evidence majetku v termínu zařazení
majetku do užívání. Do tohoto okamžiku si shromažďuje potřebné doklady ve
složce pořizovaného majetku.
Pravidla pro evidování majetku:
S ohledem na četnost a rozmanitost majetku jsou jednotlivé složky dlouhodobého majetku
vedeny na analytických účtech (analytická evidence) podle jednotlivých složek
dlouhodobého majetku.
Zde jsou v standardizované formě uvedeny další údaje o majetku:

název,

popis + evidenční číslo,

pořízení,

účtování,

ocenění,

sazby a částky odpisů.
39
Vymezení majetku:
Dlouhodobý nehmotný majetek
Jako dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší
než Kč 60 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Dlouhodobý nehmotný majetek se skládá z:

010000 Dlouhodobý nehmotný majetek,

011000 Zřizovací výdaje,

013000 Software,

019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek.
Dlouhodobý hmotný majetek
Jako dlouhodobý hmotný majetek se eviduje dlouhodobý hmotný majetek se vstupní cenou
vyšší než Kč 40 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný se skládá z:

021000 Stavby,

022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí,

029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek.
Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

031000 Pozemky.
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
Jako drobný dlouhodobý hmotný majetek se eviduje hmotný movitý majetek (samostatné
hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí, které jsou
charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením) s dobou použitelnosti
delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 3 000,- do 40 000,-. Zařazení tohoto
majetku do účetnictví se provádí na základě protokolu o zařazení drobného dlouhodobého
hmotného majetku do používání.
Drobný dlouhodobý hmotný movitý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok
a vstupní cenou nižší Kč 3 000,- účtuje firma přímo do spotřeby na účet 501
z dodavatelské faktury, nebo z pokladního dokladu. Organizace nepoužívá při účtování
o tomto majetku účet 112, protože jsou předměty ihned po nákupu předány do užívání.
40
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
Jako drobný dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje nehmotný majetek s dobou
použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 7 000,- do Kč 60 000,-.
Vyřazení dlouhodobého majetku
O vyřazení majetku z evidence rozhoduje majitel firmy. Dále účetní postupuje tak, že
vystaví protokol o vyřazení s uvedením data a způsobu vyřazení. Majetek se bude
vyřazovat především prodejem, likvidací nebo zcizením.
Odpovědný pracovník je povinen zajistit dokumentaci o provedení likvidace.
Pokud dochází k likvidaci prodejem, je za stanovení prodejní ceny odpovědný majitel
firmy. Účetní odpovídá za vystavení faktury nebo odevzdání tržby do pokladny a za
uvedení čísla příslušného dokladu na likvidační protokol. Účtárna odpovídá za to, že
provede vyřazení z dlouhodobého majetku a že na příslušný účetní doklad uvede číslo
dokladu, kterým e vykázán z prodeje.
K likvidaci může dojít též:

vkladem,

darováním,

převodem na základě právních předpisů,

důsledkem škody nebo manka,

přeřazením z podnikání do osobního užívání.
Pokud dojde k vyřazení důsledkem škody, účetní odpovídá za zabezpečení příslušné
dokumentace a ohlášení škody pojišťovně a případně i policii.
Nejčastější účetní případy
Účetní případ
MD
D
Pořízení DHM
042
211, 221, 321
Náklady spojené s pořízením – např.
doprava, clo, montáž
042
211
Pořízení DNM
041
211,221,321
Zařazení majetku do užívání
022
042
Odpis majetku
551
082
041,042
623, 624
08x
02x
Vytvoření DNM, DHM vlastní činnosti
Vyřazení majetku
Zdroj: vlastní zpracování
Tab. 1: Nejčastější účetní případy – dlouhodobý majetek
Za udržování této směrnice v aktuálním stavu odpovídá účetní.
Schválil:
Podpis:
41
42
4.5 Směrnice č. 5 – Odpisový plán
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Tato směrnice vymezuje ocenění a životnost dlouhodobého majetku a určení odpisů
dlouhodobého majetku.
4.5.2 Legislativa

§ 26 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem 563/1991 Sb.,

o účetnictví, vyhláškou 500/2002 Sb., již se provádějí některá ustanovení zákona
o účetnictví,

Českým účetním standardem pro podnikatele č. 013.
Vymezení majetku:
Dlouhodobý nehmotný majetek
Jako nehmotný dlouhodobý majetek se eviduje nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší
než Kč 60 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Dlouhodobý nehmotný majetek se skládá z:

010000 Dlouhodobý nehmotný majetek

011000 Zřizovací výdaje

013000 Software

019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Jako dlouhodobý hmotný majetek se eviduje dlouhodobý hmotný majetek se vstupní cenou
vyšší než Kč 40 000,- a dobou použitelnosti delší než jeden rok.
43
Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný se skládá z:

021000 Stavby,

022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí,

029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek.
Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

031000 Pozemky.
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
Jako drobný dlouhodobý hmotný majetek se eviduje hmotný movitý majetek (samostatné
hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí, které jsou
charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením) s dobou použitelnosti
delší než jeden rok a vstupní cenou v rozmezí od Kč 3 000,- do 40 000,-.
Pořízení hmotného a nehmotného majetku vč. vedlejších nákladů pořízení se sleduje na
účtech pořízení účtové skupiny 04. Rozhodujícím pro okamžik uvedení do užívání je
vystavení protokolu o zařazení. K zařazení do užívání však nemůže dojít dříve než
u hmotného majetku po jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí
dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními
předpisy pro užívání (způsobilost k provozu); toto se nepoužije v případě nabytých věcí,
které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž
u nabyvatele
Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
Na základě tohoto protokolu se dlouhodobý majetek zařadí na příslušný účet. Majetek se
začíná odepisovat od počátku následujícího měsíce po měsíci, ve kterém došlo k zařazení
majetku do používání.
Při odpisování majetku firma používá rovnoměrný způsob odpisování.
Dlouhodobý majetek, včetně jeho technického zhodnocení, se odpisuje v průběhu jeho
používání na základě odpisového plánu, a to po celou dobu jeho používání.
Dlouhodobý majetek se odepisuje do konce měsíce kdy:

byla odepsána celková vstupní cena,

byl vyřazen z používání.
44
Účetní jednotka zvolí u nově zařazeného majetku pro odpisování dlouhodobý majetek
(v případech, kdy není povinna uplatnit speciální postupy uvedené v § 30 ZDP):

rovnoměrné odpisování (podle § 31 ZDP),

zrychlené odpisování (podle § 32 ZDP).
Koeficient pro zrychlené
odpisování
v 1. roce
v dalších letech
1
3
4
2
5
6
3
10
11
4
20
21
5
30
31
6
50
51
Zdroj: Daňové zákony
Odpisová skupina
Tab. 2: Tabulka zrychleného odpisování
Odpisová
skupina
1
2
3
4
5
6
Roční odpisová sazba v %
v 1. roce
v dalších letech
20,00
40,00
11,00
22,25
5,50
10,50
2,15
5,15
1,40
3,40
1,02
2,02
Tab. 3: Tabulka rovnoměrného odpisování
Odpisování dlouhodobého majetku se provádí pouze daňovými odpisy. Daňové odpisy
hmotného majetku se řídí zákonem o daních z příjmů.
Daňové odpisy se provádí k poslednímu dni zdaňovacího období (k 31. 12.), kdy je
vyčíslena i zůstatková cena majetku. Odpisový plán je sestaven v programu Pohoda.
Dlouhodobý majetek je zařazen do užívání na základě vystavení protokolu o zařazení.
Firma nepoužívá účetní odpisy, to znamená, účetní odpisy se rovnají daňovým.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se účtují do nákladů účetní
jednotky měsíčně.
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se přestává odpisovat a jeho zůstatková cena
(hodnota) je zaúčtována do nákladů v případě fyzické likvidace.
45
U dlouhodobého majetku, který nebyl pořízen jako nový, bude stanovena doba odpisování
individuálně s přihlédnutím ke stáří a technickému stavu.
Ke každému dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku bude vystavena inventární
karta.
Dlouhodobý majetek bude zařazen do příslušných odpisových skupin.
Odpisová skupina
1
2
3
4
5
6
Doba odpisování
3
5
10
20
30
50
Tab. 4: Odpisové skupiny
Za správnost technických údajů a za jejich udržování v aktuálním stavu včetně stanovené
odpisové sazby a doby životnosti dlouhodobého nehmotného majetku a hmotného majetku
majitel a účetní.
Za správnost zaúčtování údajů vyplývajících z inventární karty a odpisového plánu
odpovídá účetní.
Účetní případ
Odpis DHM
MD
551
D
08x
Odpis DNM
Zůstatková cena vyřazeného DM
Vyřazení z evidence ve vstupní ceně
551
5xx
08x
07x
08x
02x
Tab. 5: Nejčastější účetní případy – odpisování
Schválil:
Podpis:
46
4.6 Směrnice č. 6 – Pokladna
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Ustanovené této směrnice vymezuje pokladní službu, kterou provádějí pověření pracovníci za
podmínek stanovených v pracovní smlouvě. Směrnice stanovuje podmínky bezpečnosti
pokladní služby a rozsah činnosti pokladní služby. Pokladní službou se rozumí příjem a výdej
finančních prostředků v hotovosti včetně cenin.
4.6.2 Legislativa


vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č.563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění

Českých účetních standardů,

Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
V pokladně účtujeme o stavu a pohybu penězi základě pokladních dokladů, šeků přijatých
na místo hotových peněz nebo poukázek k zúčtování.
Dále se účtuje o stavu a pohybu cenin jako jsou např. poštovní známky, dálniční známky
nebo stravenky.
V pokladně může dojít ke schodku peněz, popřípadě k přebytku.
Účtuje se zejména na účtech 211 – Pokladna a 261 – Peníze na cestě.
47
Za vedení pokladny odpovídá pokladní. Pokladní podepíše smlouvu o dohodě a provedení
hmotné odpovědnosti. Dohoda o provedení hmotné odpovědnosti může být uzavřena jen se
zaměstnancem starším 18 let a uzavírá se v písemné formě.
Pokladní musí zaznamenávat všechny účetní případy do pokladní knihy v daném pořadí,
tak jak jdou po sobě s příslušným datem a stvrzuje svým podpisem.
Pracoviště pokladny musí být zabezpečeno. Příruční pokladna se po skončení pokladní
služby ukládá do trezoru, klíče od trezoru vlastní pokladní.
Pokladní činnost je stanovena jen v pracovní dny od 9:00 – 16:00.
Účetní případy spojené s pokladnou jsou prováděny v ekonomickém softwaru Pohoda.
V pokladní knize je účtováno o výdajích a příjmech a o jejich evidenci v Kč na základě
pokladních dokladů.
Pokladna provádí příjmy a výdaje finančních hotovostí. Finanční hotovost se vede
v pokladních knihách. Příjmy finančních hotovostí se provádějí příjmovým účetním
dokladem a výdaje finančních hotovostí se provádějí výdajovým účetním dokladem.
Firma vede pouze korunovou pokladnu. Denní minimální limit pokladní hotovosti je
stanoven ve výši 5000 Kč, maximální na 20 000 Kč. Částky nad stanovený limit je
pokladník povinen denně odvádět na bankovní účet.
K vytvoření dalších pokladen např. v cizí měně je oprávněn pouze majitel.
Inventarizace je stanovena směrnicí pro provedení inventarizace majetku a závazků.
Kontrolu dodržování této směrnice vykonává pověřený pracovník majitelem.
Účetní případ
Příjem do pokladny z BU
Výdej z pokladny na BU
Poskytnutí zálohy zaměstnanci
Vyúčtování zálohy
Nákup zboží za hotové
Nákup kancelářských potřeb
Úhrada dodavateli
Úhrada od odběratele
Výplata mezd zaměstnancům
Nákup pohonných hmot
MD
211
261
335
211
131
501
321
211
331
501
D
261
211
211
335
211
211
211
311
211
211
Nákup cenin
Nákup známek
Nákup dálničních známek a kolků
Náklady na reprezentaci
213
518
538
513
211
211
211
211
Tab. 6: Nejčastější účetní případy – pokladna
Schválil:
Podpis:
48
49
4.7 Směrnice č. 7 – Inventarizace majetku a závazků
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
4.7.1 Účel
Účelem této směrnice je inventarizace veškerého majetku a závazků, které jsou obsaženy
v účetnictví a její podrozvahové evidenci.
4.7.2 Legislativa

Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

Českých účetních standardů,

Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Za provedení inventarizací a dodržení příslušných ustanovení této směrnice odpovídají
účetní a majitel firmy.
Stav majetku bude zjištěn fyzickou nebo dokladovou inventurou nebo kombinací obou.
Fyzická inventura se provádí u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci –
hmotný majetek. Dokladová inventura u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně
zjistit jeho existenci – závazky a pohledávky.
Inventarizace může být řádná, ta je prováděna k okamžiku sestavení řádné účetní závěrky.
Mimořádná inventarizace je sestavována k okamžiku mimořádné účetní závěrky nebo při
změně odpovědného pracovníka.
50
Zjištěný stav majetku a závazků bude zaznamenán v inventurních soupisech. Inventurní
soupisy musí být označeny pořadovými čísly stránek, žádné číslo nesmí být vynecháno ani
uvedeno dvakrát. Na každé straně soupisu bude veden kontrolní součet korunových
(peněžních) hodnot na poslední straně rekapitulace součtů jednotlivých stran a celkový
součet.
Všechny inventurní soupisy musí být podepsány pracovníky odpovědnými za provedení
inventury.
Zápis musí obsahovat tyto skutečnosti:

celkovou hodnotu inventarizovaného majetku,

počet stran přiložených inventurních soupisů,

zjištěné inventarizační rozdíly včetně zdůvodnění jejich vzniku,

návrhu řešení inventarizačních rozdílů,

návrhu na preventivní opatření, jak předcházet vzniku inventarizačních rozdílů.
Skutečný stav zásob se zjišťuje fyzickou inventurou, kterou provádí inventarizační komise,
která vyhotoví inventarizační soupis a inventurní soupis. Inventarizační komisi stanoví
majitel firmy.
Pokud vznikly inventarizační rozdíly neúmyslnou záměnou nebo chybným zaúčtováním,
budou tyto případy před konečným vyčíslením napraveny a budou přiloženy doklady
o zaúčtování.
Pokud nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly či další závady, bude toto zjištění
výslovně uvedeno v zápise.
Při inventuře dlouhodobého hmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného
majetku bude zvlášť zjištěn a sepsán majetek, který není používán. Za dodržení
a ustanovení této směrnice odpovídá majitel firmy.
Inventarizační rozdíly (manka a přebytky) musí být zaúčtovány. Provedení oprav
zjištěných rozdílů (manka a přebytků) a ostatních administrativních nedostatků musí být
řádně dokumentováno a přehled inventurních rozdílů dodatečně doplněn o čísla dokladů,
kterými bylo provedeno jejich zúčtování.
Návrhy na vyřazení včetně návrhů na likvidaci inventarizovaného majetku předloží spolu
s inventurními soupisy majiteli.
51
Inventarizace se provádí minimálně 1x ročně, ve stanoveném termínu, nejpozději do konce
účetního období. Ze zákona vyplývá uložení inventarizační dokumentace po dobu 5 let.
Účetní případ
Zásoby manko
Zásoby přebytek
Pokladní schodek
Předpis zaplacení náhrady zaměstnanci
Zaměstnanec zaplatil schodek
Pokladna přebytek
MD
549
132
569
335
D
132
648
211
668
211,221,331
335
668
211
Tab. 7: Nejčastější účetní případy – inventarizace
Schválil:
Podpis:
52
4.8 Směrnice č. 8 – Zásoby
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
4.8.1 Účel
Účelem této směrnice je vymezení zásob, jejich oceňování, evidence a účtování.
4.8.2 Legislativa


vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č.563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

Českých účetních standardů.
Zásobami jsou:

skladový materiál (zejména základní materiál, pomocný a režijní materiál, náhradní
díly, obaly, drobný materiál, movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez
ohledu na pořizovací cenu)

nedokončená výroba,

polotovary vlastní výroby,

výrobky,

zvířata.
Základní principy a zásady stanovené pro zásoby
Pro zásoby existuje několik zásad a principů, u kterých účetní jednotka musí rozhodnout,
kterou variantu si zvolí. Toto rozhodnutí je potřeba učinit dříve, než se začnou provádět
53
účetní a skladové zápisy a záznamy. V průběhu účetního období nelze již licitovat, jak
budeme zásoby evidovat a účtovat. U zásob rozeznáváme:
Způsoby účtování:

A,

B.
Způsoby oceňování (1):
Zásoby se oceňují podle § 25 zákona o účetnictví a § 49 vyhlášky:

pořizovacími cenami,

reprodukčními pořizovacími cenami,

vlastními náklady.
Způsoby oceňování (2):

FIFO,

LIFO,

průměrná cena,

pevná cena.
Úbytky zásob lze oceňovat též cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo
metodou ,,první do skladu – první ze skladu“.
Účetní jednotka vede skladovou evidenci. Analytická evidence se vede podle druhů zásob
materiálu na skladových kartách a obsahuje:

přesný název,

datum pořízení,

datum uskladnění,

datum vyskladnění,

ocenění

údaje o množství.
Účetní jednotka účtuje o svých zásobách způsobem A.
Účetní jednotka využívá zejména tyto účty (viz. Účetní rozvrh)
111000 Pořízení materiálu
119000 Materiál na cestě
112000 Materiál na skladě
121000 Nedokončená výroba
122000 Polotovary vlastní výroby
132000 Zboží na skladě a v prodejnách
123000 Výrobky
139000 Zboží na cestě
54
131000 Pořízení zboží
Materiál
Příjem materiálu se na základě faktur nebo dodacích listů účtuje na vrub účtu
112 – Materiál na skladě a ve prospěch účtu 111 – Pořízení materiálu.
Spotřeba materiálu se účtuje běžně na vrub příslušného účtu 501 – spotřeba materiálu,
u prodeje materiálu na vrub účtu 542 – Prodaný materiál souvztažně na účtu
112 – Materiál na skladě.
Zboží
Pořízení zboží je účtováno v pořizovacích cenách na vrub účtu 131 – Pořízení zboží ve
prospěch účtu 321 – Dodavatelé.
Příjem zboží na sklad se účtuje na základě faktur na vrub účtu 132 – Zboží na skladě ve
prospěch účtu 131 - Pořízení zboží.
Prodej zboží je účtován na vrub účtu 504 – Prodané zboží a ve prospěch účtu 132 – Zboží
na skladě.
Při uzavírání účetních knih se inventarizační rozdíly, pokus se jedná o přirozené úbytky
zásob, zaúčtují na vrub účtu 549 – Manka a škody. U přebytků zásob se účtuje ve prospěch
účtu 648 – Ostatní provozní výnosy.
Při úbytku nedokončené výroby se účtuje na vrub účtu 611 – Změna stavu nedokončené
výroby a ve prospěch účtu 121 – Nedokončená výroba a zároveň převzaté výrobky na
sklad se zaúčtují na sklad výrobků, a to zápisem na vrub účtu 123 – Výrobky a ve prospěch
na vrub účtu 613 – Změna stavu výrobků.
Při prodeji výrobků se účtuje úbytek výrobků na vrub účtu 613 – Změna stavu výrobků
a ve prospěch účtu 123 – Výrobky.
55
Účetní jednotka rozhodla, že bude účtovat pořízení zásob materiálu do nákladů (způsob
účtování B), zejména u toho materiálu:

kancelářské potřeby,

pohonné hmoty,

náhradní díly,

ochranné pomůcky,

nářadí,

obaly,

úklidové a čisticí prostředky.
Oceňování zásob
Účetní jednotka používá k evidenci zásob na skladových kartách, účetní software Pohoda.
Zásoby materiálu a zboží na skladě jsou vedeny v průměrných cenách zjištěných jako
vážený aritmetický průměrný z pořizovacích cen.
Účetní jednotka oceňuje zásoby pořizovací cenou a náklady souvisejícím s jejich
pořízením. Mezi tyto náklady patří zejména: poplatky, pojistné, přepravné vyúčtované
dodavatelem, skladné, manipulace, poštovné, balné atd.
Jestliže účetní jednotka použije u pořizovacích zásob k jejich přepravné do skladu své
firemní motorové vozidlo, provede aktivaci pohonných hmot do hodnoty těchto zásob.
Počet kilometrů ujetých při dopravě zásob je znám z knihy jízd.
Účetní případ
MD
Účtování materiálu
Nákup materiálu na fakturu
111
Převzetí materiálu na sklad
112
Aktivace vnitropodnikové dopravy
111
Výdej materiálu do spotřeby
501
Nákup pohonných hmot
501
Tržby z prodeje materiálu
211, 311
Úbytek prodaného materiálu
542
Přirozené úbytky na materiálu
501
Manko nad normu
549
D
321
111
622
112
211
642
112
112
112
Přebytek
Reklamace při dodávkách materiálu
Náhrada reklamované částky dodavatelem
112
-315
-343
648
-321
-321
111(112)
315
549
Účtování zboží
Nákup zboží za hotové
131
Nákup zboží na fakturu
131
Vedlejší pořizovací náklady dodavatelsky
131
Vedlejší pořizovací náklady ve vlastní režii
131
Příjem vzetí na sklad
132
Tržby za zboží
211, 311
Prodané zboží
504
Manko
549
Přebytek
132
Účtování výrobků
Úbytek výrobku
613
Přírůstek výrobků
123
Tržby za prodej výrobků
211, 311
315
Neuznaná částka reklamace
211
321
211
622
131
604
132
132
648
123
613
601
Tab. 8: Nejčastější účtovací případy – zásoby
Schválil:
Podpis:
56
57
4.9 Směrnice č. 9 – Úschovna účetních záznamů, archivace dokladů
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Účelem této směrnice je stanovení postupu při úschově účetních záznamů, stanové
zákonem.
4.9.2 Legislativa

Zákona č. 563/1991, Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů,
ve znění zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Úschova účetních záznamů
Účetní záznamy ukládá účetní jednotka odděleně od ostatních písemností do firemního
archivu a uschovává je po stanovenou dobu. Záznamy musí být uspořádány a zabezpečeny
proti ztrátě, zničení nebo poškození a musí být řádně označeny.
Účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období,
kterého se týkají.
Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy
po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá vedení účetnictví, po dobu 5 let
počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
Daňové doklady po dobu 10 let následujících po roce, počínajících, kterého se týkají.
58
Účetní doklady a jiné účetní záznamy, které se týkají nezaplacených pohledávek či
nesplněných závazků, uschovává účetní jednotka do konce následujícího po roce, v němž
došlo k jejich zaplacení nebo splnění.
Účetní záznamy jsou po uzavření účetního období uloženy ve firemním archivu.
Osobou odpovědnou za úschovu účetních záznamů a archivování je účetní.
Archivace dokladů
Dokumenty, které vznikly z činnosti podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, které
jsou podnikatelé za podmínek stanovených zákonem o archivace a spisové službě povinni
uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií.
Doklady a dokumenty jako: dokumenty o vzniku a zániku podnikatelského subjektu,
dokumenty o majetku a o vlastnictví majetku, finanční záznamy, účetní záznamy, knihy
podvojného účetnictví, účetní závěrka, zásadní dokumenty o zaměstnaneckých
záležitostech.
Schválil:
Podpis:
59
4.10 Směrnice č. 10 – Podpisové záznamy
Obchodní jméno:
Adresa:
Datum vydání:
1. 7. 2014
Účinnost:
1. 1. 2015
Ustanovení této směrnice se vztahuje k podpisovým vzorům pracovníků účetní jednotky.
4.10.2 Legislativa

Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Zákona č. 227/200 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
Podpisovým záznamem se podle §33 a odst. 4 zákona o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, se rozumí takový účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo
elektronický podpis podle zákona o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů,
anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.
Připojený podpisový záznam je jednou z podmínek průkaznosti účetních záznamů.
Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho
podepsání vlastnoručním podpisem – shoduje – li se s podpisovým vzorem vyhotoveným
účetním jednotkou, považuje se za průkazný.
Osobou odpovědnou za účetní případy ve firmě jsou:

dodavatelské faktury – fakturant,

pokladní služby – pokladní nebo účetní,

mzdy – účetní.
60
Tabulka pro podpisové záznamy
Jméno a příjmení
Funkce ve firmě
Podpisový záznam
Tab. 9: Tabulka pro podpisové záznamy
Za aktualizace této směrnice odpovídá účetní. Kontrolu dodržování této směrnice
vykonává majitel firmy nebo jim jmenovaný pověřený pracovník.
Schválil:
Podpis:
5
61
DOPORUČENÍ
Vnitropodnikové směrnice nemají sloužit pouze k účelu splnění povinností danou
zákonem. Měly by být především nástrojem zkvalitnění vnitřního řízení firmy. Pak mohou
sloužit ke zlepšení, zprůhlednění či zjednodušení daňové kontroly.
Doporučení:

aktualizace – bylo by vhodné, aby docházelo k aktualizaci směrnic, vzhledem
k častým změnám, které jsou ukládány zákonem a právními předpisy,

doplnění chybných směrnic – vzhledem k mé náplni práce, nebylo možné vytvořit
všechny možné užitečné směrnice pro tuto firmu, proto doporučuji vytvořit zbylé
směrnice, které by byly potřeba, a zajistily lepší chod firmy,

vymezit pravidla a povinnosti, odpovědnosti a pravomoci pro oblast, která tento
vnitřní předpis řeší,

jednotná a srozumitelná úprava všech směrnic,

seznámení všech pracovníků se směrnicemi a jejich následné využívání v praxi,

pravidelná kontrola směrnic.
62
ZÁVĚR
Cílem této absolventské práce bylo navržení vnitropodnikových směrnic pro firmu
RB-Stolařství, s.r.o. Nejprve jsem prostudovala odbornou literaturu, která se týkala jak
vnitropodnikových směrnic, tak účetnictví nebo legislativy.
V teoretické části jsem objasnila co je úlohou, významem, jaké náležitosti by měla
směrnice obsahovat a jakým zákonům podléhá. Podrobněji jsem pak popsala pět větších
vybraných konkrétních směrnic ne však všechny, které praktická část obsahuje.
V praktické části jsem představila společnost RB – Stolařství, s.r.o., u které jsem
vnitropodnikové předpisy vytvářela.
Vnitropodnikové směrnice firma neměla vytvořené. Na základě požadavků firmu jsem
vytvořila nové směrnice, které by společnost mohla využívat a řídit se podle nich.
Navrženy a dále zpracovány byly tyto směrnice: účetní rozvrh, opravy účetních záznamů,
ochranné pracovní pomůcky, dlouhodobý majetek, odpisový plán, pokladna, inventarizace
majetku a závazků, zásoby, úschovna účetních záznamů a archivace dokladů a podpisové
záznamy.
Každá směrnice je vypracována zvlášť obsahuje název, číslo směrnice, datum vydání
a datum účinnosti. Dále je definován účel každé jednotlivé směrnice, zákon, který
vymezuje a upravuje tyto směrnice a vnitropodnikovou úpravu, která je určena pro tuto
konkrétní firmu. Říká nám kdo je zodpovědný za tyto směrnice, kdy byly vydány pro
případné aktualizace těchto směrnic a jejich účinnost.
Vnitropodnikové směrnice by měly být aktualizovány a kontrolovány, aby odpovídaly jak
požadavkům firmy, tak podléhaly platné legislativě.
Doufám, že mnou vytvořené směrnici budou pro firmu přínosem, nebo aspoň inspirací pro
vytvoření dalších.
63
RESUMÉ
The aim of my thesis was to design the new internal guidelines.
My work is dividend into two parts:
I started with information about internal guidelines in general – meaning, importance,
requirements, and classification. I then describe in detail the five larger selection of
specific directives. First of all in the practical part I deal with a company description.
Then I focus on:

Chart of accounts and maintanance accounting records,

safety equipments,

fixed assets,

amortization schedule,

cash register,

the amount of assets and liabilities,

inventory,

accounting records storage and archiving documents,

records and signatures.
Internal guidelines of the company were not created. Based on the requirements of the
company, I created a new internal guidelines, which the company could use and adhere to
them.
Each internal guideline consists of tree parts: purpose, legislation and internal regulations.
Each directive is drafted specifically including the name of number, issue date, and
effective date. Furthermore, the definition of the purpose of each directive, a law that
defines and regulates these guidelines and in-house treatment which is designed for this
specific company. It tells us who is responsible for these guidelines, which were issued for
any updates of these guidelines and their effectiveness.
I hope that I have created an internal directive that will be beneficial for the company or at
least inspiring to creat others.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 6., aktualiz. vyd. Praha:
Grada, 2014, 128 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5172-6.
2. ÚČETNÍ KAVÁRNA © 2014, http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd2607v3373-vnitropodnikove-ucetni-smernice/
3. SOTONA, Milan. Vnitropodnikové směrnice 2006. Vyd. 1. Brno: Computer Press,
2006, x, 179 s. ISBN 80-251-0924-0.
4. OTRUSINOVÁ, Milana a Karel ŠTEKER. Vnitropodnikové účetní směrnice Komunitní portál mzdových expertů a specialistů. Http://www.mzdovapraxe.cz/
[online].
2007
[cit.
2013-04-14].
Dostupné
z:
http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373-vnitropodnikoveucetni-smernice/
5. KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele: obsahuje vzory 37
vnitřních směrnic, přílohou je CD pro tvorbu vnitřních směrnic. 9. aktualiz. vyd.
Olomouc: ANAG, 2011, 351 s. Účetnictví (Anag). ISBN 978-807-2636-556.
6. HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice. 3. aktualiz. vyd. platné od
1.1.2005. Praha: Bilance, 2005, 332 s. ISBN 80-863-7147-6.
7. ŠTOHL, Pavel. Učebnice Účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11.,
upr. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2010, 8 sv. ISBN 978-80-87237-31-1.
8. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Vnitřní směrnice pro územní samosprávné celky,
příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vyd. Olomouc:
ANAG, 2005. ISBN 80-726-3296-5.
9. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014: úplná znění platná k 1.1.2014. 23. vyd.
Praha: Grada, 2014, 272 s. ISBN 978-802-4751-719.
10. BUSINESS
INFO,
©
2014,
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-
zivnostenskeho-zakona-snizi-administrativni-zatez-45285.html
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
ZDP
Zákon o dani z příjmu
ZoÚčt
Zákon o účetnictví
DPH
Daň z přidané hodnoty
65
66
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Nejčastější účetní případy – dlouhodobý majetek ................................................... 41
Tab. 2: Tabulka zrychleného odpisování ............................................................................. 44
Tab. 3: Tabulka rovnoměrného odpisování ......................................................................... 44
Tab. 4: Odpisové skupiny .................................................................................................... 45
Tab. 5: Nejčastější účetní případy – odpisování .................................................................. 45
Tab. 6: Nejčastější účetní případy – pokladna ..................................................................... 48
Tab. 7: Nejčastější účetní případy – inventarizace .............................................................. 51
Tab. 8: Nejčastější účtovací případy – zásoby ..................................................................... 56
Tab. 9: Tabulka pro podpisové záznamy ............................................................................. 60
SEZNAM PŘÍLOH
PI
Účetní rozvrh
67
PŘÍLOHA P I: UČETNÍ ROZVRH
RB - Stolářství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014
Účtová osnova Strana 1
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
úč. sk. 01 Dlouhodobý nehmotný majetek
010000 Dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní
011000 Zřizovací výdaje Rozvahový Aktivní
013000 Software Rozvahový Aktivní
019000 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní
úč. sk. 02 Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
021000 Stavby Rozvahový Aktivní
022000 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí Rozvahový
Aktivní
029000 Jiný dlouhodobý hmotný majetek Rozvahový Aktivní
úč. sk. 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
031000 Pozemky Rozvahový Aktivní
úč. sk. 04 Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný
dlouhodobý finanční majetek
040000 Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý
Rozvahový Aktivní
041000 Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Rozvahový Aktivní
042000 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Rozvahový Aktivní
úč. sk. 05 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
050000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek Rozvahový Aktivní
051000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Rozvahový Aktivní
052000 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Rozvahový Aktivní
úč. sk. 06 Dlouhodobý finanční majetek
066000 Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv Rozvahový
Aktivní
067000 Ostatní půjčky Rozvahový Aktivní
úč. sk. 07 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
070000 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní
071000 Oprávky ke zřizovacím výdajům Rozvahový Aktivní
073000 Oprávky k softwaru Rozvahový Aktivní
079000 Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní
úč. sk. 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
081000 Oprávky ke stavbám Rozvahový Aktivní
082000 Oprávky k samost. hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých
Rvěozvahový Aktivní
089000 Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku Rozvahový Aktivní
úč. sk. 09 Opravné položky k dlouhodobému majetku
091000 Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku Rozvahový Aktivní
092000 Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku Rozvahový Aktivní
093000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku
Rozvahový Aktivní
094000 Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku
Rozvahový Aktivní
095000 Opravná položka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý majetek Rozvahový
Aktivní
097000 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Rozvahový Aktivní
098000 Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Rozvahový Aktivní
Účtová třída 1 - Zásoby
úč. sk. 11 Materiál
111000 Pořízení materiálu Rozvahový Aktivní
112000 Materiál na skladě Rozvahový Aktivní
119000 Materiál na cestě Rozvahový Aktivní
RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014 Účtová osnova Strana 2
úč. sk. 12 Zásoby vlastní výroby
121000 Nedokončená výroba Rozvahový Aktivní
122000 Polotovary vlastní výroby Rozvahový Aktivní
123000 Výrobky Rozvahový Aktivní
úč. sk. 13 Zboží
131000 Pořízení zboží Rozvahový Aktivní
132000 Zboží na skladě a v prodejnách Rozvahový Aktivní
139000 Zboží na cestě Rozvahový Aktivní
úč. sk. 15 Poskytnuté zálohy na zásoby
151000 Poskytnuté zálohy na materiál Rozvahový Aktivní
153000 Poskytnuté zálohy na zboží Rozvahový Aktivní
úč. sk. 19 Opravné položky k zásobám
191000 Opravná položka k materiálu Rozvahový Aktivní
192000 Opravná položka k nedokončené výrobě Rozvahový Aktivní
193000 Opravná položka k polotovarům vlastní výroby Rozvahový Aktivní
194000 Opravná položka k výrobkům Rozvahový Aktivní
196000 Opravná položka ke zboží Rozvahový Aktivní
197000 Opravná položka k zálohám na materiál Rozvahový Aktivní
198000 Opravná položka k zálohám na zboží Rozvahový Aktivní
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
úč. sk. 21 Peníze
210000 Peníze Rozvahový Aktivní
211000 Pokladna Rozvahový Aktivní
211001 Pokladna - HP Rozvahový Aktivní
211002 Pokladna - VAL Rozvahový Aktivní
213000 Ceniny Rozvahový Aktivní
úč. sk. 22 Účty v bankách
221000 Bankovní účty Rozvahový Aktivní
221001 Bankovní účty - KB Rozvahový Aktivní
221002 Bankovní účty - ČSOB Rozvahový Aktivní
úč. sk. 23 Krátkodobé bankovní úvěry
231000 Krátkodobé bankovní úvěry Rozvahový Pasivní
úč. sk. 24 Krátkodobé finanční výpomoci
249000 Ostatní krátkodobé finanční výpomoci Rozvahový Pasivní
úč. sk. 26 Převody mezi finančními účty
261000 Peníze na cestě Rozvahový Aktivní
úč. sk. 29 Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
291000 Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku Rozvahový Aktivní
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
úč. sk. 31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
311000 Pohledávky z obchodních vztahů Rozvahový Aktivní
314000 Poskytnuté zálohy - dlouhodobé a krátkodobé Rozvahový Aktivní
315000 Ostatní pohledávky Rozvahový Aktivní
315999 Ostatní pohledávky - přeplatky Rozvahový Aktivní
RB - Stolařství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014
úč. sk. 32 Závazky (krátkodobé)
321000 Závazky z obchodních vztahů Rozvahový Pasivní
324000 Přijaté provozní zálohy Rozvahový Pasivní
325000 Ostatní závazky Rozvahový Pasivní
325001 Ostatní závazky - za společníky Rozvahový Pasivní
325002 Ostatní závazky - za zaměstnanci Rozvahový Pasivní
325999 Ostatní závazky - přeplatky Rozvahový Pasivní
úč. sk. 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
331000 Zaměstnanci Rozvahový Pasivní
333000 Ostatní závazky vůči zaměstnancům Rozvahový Pasivní
335000 Pohledávky za zaměstnanci Rozvahový Aktivní
336000 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění Rozvahový Pasivní
336001 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. Pojištění Rozvahový Pasivní
336011 Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění - Důchodové
pojištění rozvahový Pasivní
úč. sk. 34 Zúčtování daní a dotací
341000 Daň z příjmů Rozvahový Pasivní
342000 Ostatní přímé daně Rozvahový Pasivní
342001 Ostatní přímé daně - záloha Rozvahový Pasivní
342002 Ostatní přímé daně - záloha Rozvahový Pasivní
343000 Daň z přidané hodnoty Rozvahový Pasivní
345000 Ostatní daně a poplatky Rozvahový Pasivní
349000 Vyrovnávací účet pro DPH Rozvahový Aktivní
úč. sk. 35 Pohledávky za společníky
351000 Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Aktivní
352000 Pohledávky - podstatný vliv Rozvahový Aktivní
353000 Pohledávky za upsaný základní kapitál Rozvahový Aktivní
354000 Pohledávky za společníky při úhradě ztráty Rozvahový Aktivní
355000 Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace Rozvahový Aktivní
úč. sk. 36 Závazky ke společníkům
361000 Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Pasivní
362000 Závazky - podstatný vliv Rozvahový Pasivní
364000 Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Rozvahový Pasivní
365000 Ostatní závazky ke společníkům obchodní korporace Rozvahový Pasivní
366000 Závazky ke společníkům ze závislé činnosti Rozvahový Pasivní
úč. sk. 37 Jiné pohledávky a závazky
374000 Pohledávky z pronájmu Rozvahový Aktivní
378000 Jiné pohledávky Rozvahový Aktivní
379000 Jiné závazky Rozvahový Pasivní
úč. sk. 38 Přechodné účty aktiv a pasiv
381000 Náklady příštích období Rozvahový Aktivní
382000 Komplexní náklady příštích období Rozvahový Aktivní
383000 Výdaje příštích období Rozvahový Pasivní
384000 Výnosy příštích období Rozvahový Pasivní
385000 Příjmy příštích období Rozvahový Aktivní
388000 Dohadné účty aktivní Rozvahový Aktivní
389000 Dohadné účty pasivní Rozvahový Pasivní
úč. sk. 39 Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
391000 Opravná položka k pohledávkám Rozvahový Aktivní
395000 Vnitřní zúčtování Rozvahový Aktivní
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
úč. sk. 41 Základní kapitál a kapitálové fondy
411000 Základní kapitál Rozvahový Pasivní
419000 Změny základního kapitálu Rozvahový Pasivní
úč. sk. 42 Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
421000 Rezervní fond Rozvahový Pasivní
426000 Jiný výsledek hospodaření minulých let Rozvahový Pasivní
428000 Nerozdělený zisk minulých let Rozvahový Pasivní
429000 Neuhrazená ztráta minulých let Rozvahový Pasivní
úč. sk. 43 Výsledek hospodaření
431000 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Rozvahový Pasivní
432000 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku Rozvahový Pasivní
úč. sk. 45 Rezervy
451000 Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rozvahový Pasivní
453000 Rezerva na daň z příjmů Rozvahový Pasivní
459000 Ostatní rezervy Rozvahový Pasivní
úč. sk. 46 Dlouhodobé bankovní úvěry
461000 Bankovní úvěry Rozvahový Pasivní
úč. sk. 47 Dlouhodobé závazky
471000 Dlouhodobé závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Rozvahový Pasivní
472000 Dlouhodobé závazky - podstatný vliv Rozvahový Pasivní
474000 Závazky z pronájmu Rozvahový Pasivní
475000 Dlouhodobé přijaté zálohy Rozvahový Pasivní
479000 Jiné dlouhodobé závazky Rozvahový Pasivní
úč. sk. 48 Odložený daňový závazek a pohledávka
481000 Odložený daňový závazek a pohledávka Rozvahový Pasivní
úč. sk. 49 Individuální podnikatel
491000 Účet individuálního podnikatele Rozvahový Pasivní
Účtová třída 5 - Náklady
úč. sk. 50 Spotřebované nákupy
500000 Spotřebované nákupy Výsledkový Daňový
501000 Spotřeba materiálu Výsledkový Daňový
502000 Spotřeba energie Výsledkový Daňový
503000 Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Výsledkový Daňový
504000 Prodané zboží Výsledkový Daňový
úč. sk. 51 Služby
510000 Služby Výsledkový Daňový
511000 Opravy a udržování Výsledkový Daňový
512000 Cestovné Výsledkový Daňový
512999 Cestovné daňově neuznatelné Výsledkový Nedaňový
513000 Náklady na reprezentaci Výsledkový Nedaňový
518000 Ostatní služby Výsledkový Daňový
úč. sk. 52 Osobní náklady
520000 Osobní náklady Výsledkový Daňový
521000 Mzdové náklady Výsledkový Daňový
522000 Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti Výsledkový Daňový
524000 Zákonné sociální pojištění Výsledkový Daňový
525000 Ostatní sociální pojištění Výsledkový Nedaňový
526000 Sociální náklady individuálního podnikatele Výsledkový Nedaňový
527000 Zákonné sociální náklady Výsledkový Daňový
528000 Ostatní sociální náklady Výsledkový Nedaňový
úč. sk. 53 Daně a poplatky
530000 Daně a poplatky Výsledkový Daňový
531000 Daň silniční Výsledkový Daňový
532000 Daň z nemovitých věcí Výsledkový Daňový
538000 Ostatní daně a poplatky Výsledkový Daňový
úč. sk. 54 Jiné provozní náklady
540000 Jiné provozní náklady Výsledkový Daňový
541000 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Výsledkový Daňový
542000 Prodaný materiál Výsledkový Daňový
543000 Dary Výsledkový Nedaňový
544000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výsledkový Daňový
545000 Ostatní pokuty a penále Výsledkový Nedaňový
546000 Odpis pohledávky Výsledkový Nedaňový
548000 Ostatní provozní náklady Výsledkový Daňový
548999 Ostatní provozní náklady - přeplatky Výsledkový Nedaňový
549000 Manka a škody z provozní činnosti Výsledkový Daňový
úč. sk. 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v
provozní oblasti
551000 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový
551001 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Daňový
551002 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový Nedaňový
552000 Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů Výsledkový Daňový
554000 Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Výsledkový Nedaňový
555000 Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období Výsledkový Daňový
557000 Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Výsledkový
Nedaňový
558000 Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti Výsledkový
Daňový
559000 Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti Výsledkový Nedaňový
úč. sk. 56 Finanční náklady
560000 Finanční náklady Výsledkový Daňový
562000 Úroky Výsledkový Daňový
563000 Kurzové ztráty Výsledkový Daňový
566000 Náklady z finančního majetku Výsledkový Daňový
568000 Ostatní finanční náklady Výsledkový Daňový
569000 Manka a škody na finančním majetku Výsledkový Daňový
úč. sk. 57 Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
574000 Tvorba a zúčtování finančních rezerv Výsledkový Nedaňový
579000 Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti Výsledkový Nedaňový
úč. sk. 58 Mimořádné náklady
580000 Mimořádné náklady Výsledkový Nedaňový
582000 Škody Výsledkový Nedaňový
584000 Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv Výsledkový Nedaňový
588000 Ostatní mimořádné náklady Výsledkový Nedaňový
589000 Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti Výsledkový
Nedaňový
RB - Stolářství s.r.o. Rok: 2014 Dne: 31. 07. 2014
úč. sk. 59 Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
591000 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná Výsledkový Nedaňový
592000 Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená Výsledkový Nedaňový
593000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná Výsledkový Nedaňový
594000 Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená Výsledkový Nedaňový
595000 Dodatečné odvody daně z příjmů Výsledkový Nedaňový
596000 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledkový Nedaňový
597000 Převod provozních nákladů Výsledkový Daňový
598000 Převod finančních nákladů Výsledkový Daňový
Účtová třída 6 - Výnosy
úč. sk. 60 Tržby za vlastní výkony a zboží
600000 Tržby za vlastní výkony a zboží Výsledkový Daňový
601000 Tržby za vlastní výrobky Výsledkový Daňový
602000 Tržby z prodeje služeb Výsledkový Daňový
604000 Tržby za zboží Výsledkový Daňový
úč. sk. 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti
610000 Změny stavu zásob vlastní činnosti Výsledkový Daňový
611000 Změna stavu nedokončené výroby Výsledkový Daňový
612000 Změna stavu polotovarů vlastní výroby Výsledkový Daňový
613000 Změna stavu výrobků Výsledkový Daňový
úč. sk. 62 Aktivace
620000 Aktivace Výsledkový Daňový
621000 Aktivace materiálu a zboží Výsledkový Daňový
622000 Aktivace vnitropodnikových služeb Výsledkový Daňový
623000 Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku Výsledkový Daňový
624000 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku Výsledkový Daňový
úč. sk. 64 Jiné provozní výnosy
640000 Jiné provozní výnosy Výsledkový Daňový
641000 Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Výsledkový
Daňový
642000 Tržby z prodeje materiálu Výsledkový Daňový
644000 Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výsledkový Daňový
646000 Výnosy z odepsaných pohledávek Výsledkový Daňový
648000 Ostatní provozní výnosy Výsledkový Daňový
648999 Ostatní provozní výnosy - přeplatky Výsledkový Nedaňový
úč. sk. 66 Finanční výnosy
660000 Finanční výnosy Výsledkový Daňový
661000 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Výsledkový Daňový
662000 Úroky Výsledkový Daňový
663000 Kurzové zisky Výsledkový Daňový
665000 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výsledkový Daňový
666000 Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výsledkový Daňový
668000 Ostatní finanční výnosy Výsledkový Daňový
úč. sk. 68 Mimořádné výnosy
680000 Mimořádné výnosy Výsledkový Daňový
688000 Ostatní mimořádné výnosy Výsledkový Daňový
úč. sk. 69 Převodové účty
697000 Převod provozních výnosů Výsledkový Daňový
698000 Převod finančních výnosů Výsledkový Daňový
Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
úč. sk. 70 Účty rozvažné
701000 Počáteční účet rozvažný Závěrkový
702000 Konečný účet rozvažný Závěrkový
úč. sk. 71 Účet zisků a ztrát
710000 Účet zisků a ztrát Závěrkový
úč. sk. 79 Podrozvahové účty
799000 Evidenční účet Podrozvahový Pasivní

Závěrečná práce - VOŠE Zlín Monitoring uplatnění absolventů

Transkript

Podobné dokumenty

ZDE. - Orbipontes

Měření rychlosti ohřevu vody za pomoci teploměru Go

Konečná tabulka Ligy MŽ (5.+7.tříd) skupina F 2014/2015

TECHNOLOGIE

Závěrečná práce - Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

2013 61. ročník vychází od roku 1953 www.mzdovapraxe.cz

Outsourcing - Webhosting na VŠE - Vysoká škola ekonomická v Praze

EU a její východní sousedé - Centrum pro studium demokracie a

Dagmar Štěpánová: Základní pojmy účetnictví neziskových organizací

1. Vyjmenujte instituce, které tvoří veřejný sektor. 2. Charakterizujte

Domácí řád - Domov pro seniory Blatná

československé bursovní papíry 1938 - 1939

Výroční zpráva za rok 2014 - Finanční arbitr a Kancelář finančního

Zákon o komoditních burzách

Letiště v Torontu pohlídá pardubická ERA

třída N2.A, Podnikání - Střední škola managementu a služeb s.r.o.

Základní principy obchodování na Komoditní burze Praha.

zde - PreSkoly.sk

SOTONA nabidka

www.doucovaniucetnictvi.cz Materiál (zboží)