Oelsnitz komplet

Oelsnitz/erzgeb.
Průvodce městem
Průvodce partnerskými městy Chodov a Oelsnitz/erzgeb.
Kulturní památky
Městská hala
Městská hala
Městská hala v Oelsnitz byla postavena v letech 1955–1956 jako kulturní
dům pro horníky z celého regionu. Přestože stavební styl městské haly
odpovídá stylu „padesátých let“, představuje jedinečný unikát. To lze vidět
na použití nejlepších materiálů, vysoce hodnotné práci uměleckých řemesel
a samotném umění na budově. Za zmínku stojí vtipné nástěnné malby
v kuželně, typické těžební kamenné reliéfy nad hlavním vchodem
a především sádrové intarzie v baru. Název kulturního domu „Hans Marchwitza“ vychází ze staré tradice v bývalé NDR. Mnozí obyvatelé Oelsnitz mluví
ještě dnes o tehdejším „Marchwitza“ spíše láskyplně, protože téměř všichni
rádi vzpomínají na oslavy, taneční a koncertní akce, divadelní představení
a preferované návštěvy baru. Svázáno s touto tradicí udržuje město Oelsnitz/
Erzgebirge tuto památkově chráněnou městskou halu značnými finančními
prostředky. Koncerty, bály, firemní prezentace, divadelní představení, sportovní akce, veletrhy a galavečery jsou v současné době hlavními body v programu akcí. Je možný také krátkodobý pronájem prostor a kuželny.
Radnice
Dne 28. srpna 1894 se uskutečnil první výkop pro stavbu radnice v Oelsnitz.
Dne 19. října téhož roku byly do základního kamene zapuštěny místní dokumenty. Červená cihlová budova byla postavena ve staroněmeckém stylu
a slavnostně otevřena 15. října 1895.
Oelsnitz/Erzgebirge
Město Oelsnitz leží v nádherné krajině na úpatí saských
Krušných hor. Díky těžbě černého uhlí v revíru Lugau
-Oelsnitzer se místo stalo nejlidnatější obcí v regionu.
Oelsnitz byla již od kolonizace ve 12. století větší než okolní
vesnice. V roce 1924 byla obec jako největší saská vesnice povýšena na město. Ukončení těžby mělo za následek
snížení počtu obyvatel.
V lednu 1999 se důsledkem městské reformy stal Neuwürschnitz městskou částí Oelsnitz/Erzgebirge.
Podle údajů z 31. 12. 2013 je aktuální počet obyvatel 11 266.
I po zániku kdysi vlivné důlní těžby hornická tradice přetrvává
dál a dodnes si zachovává zvláštní symbolickou hodnotu.
Krajina kolem města Oelsnitz je kopcovitá a rozmanitá,
v nadmořské výšce od 330 do 486 m.
Vydalo Město Chodov 2014 | Texty: Město Oelsnitz/Erzgeb.
Fotografie: Archiv města Oelsnitz/Erzgeb.
„Červená škola“
Tzv. „Červená škola“ se nachází v centru
města Oelsnitz, a přesto v klidné vedlejší
ulici. Výrazná budova z červených cihel je, jak již samotný název napovídá,
bývalou školou. Budova byla v roce 2005
zrekonstruována a v jednom podlaží
zřízena celodenní mateřská školka.
V budově se nachází ještě městská knihovna. V bezprostřední blízkosti existuje řada zajímavých a významných
budov města. Navzdory své centrální
poloze je zařízení obklopeno zelení.
Dokonce i turistická trasa, která vede
k haldě Deutschlandschachthalde, se
nachází hned vedle budovy.
Kulturní památky
„Grüßer“
Zaklíněná v prostoru stojí budova
z pálených cihel bývalého obchodního
domu rodiny Grüßer na břehu říčky
Hegebach, která protéká podzemím.
Původně (1873) stála na tomto
místě jen jednoduchá poštovní budova, která patřila Carl Friedrichu
Roscherovi. V roce 1880 od něj odkoupil pozemek Grüßer, aby na tomto
místě otevřel obchodní dům nesoucí
jeho jméno. Řetězec obchodního
domu produkoval košile, pánské látkové kalhoty, kožené kalhoty atd.
V roce 1952 se do prostor obchodního
domu nastěhovala obchodní organizace a přestavila ho na prodejnu s potravinami. Od roku 2001 byla budova
prázdná poté, co byla předtím využívána jako obchod nápojů s nákupem
a prodejem. V roce 2005 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes je místem setkávání lidové pospolitosti, nachází se zde sociální centrum a tři byty.
Železniční viadukt
Na 130 let bohatou historii starého
železničního mostu poukazovalo kdysi
pět velkých oblouků – odtud název
„viadukt“. V roce 1926 byly první oblouky (v ulici Obere Hauptstraße) vybetonovány, zbývající tři oblouky zmizely
v padesátých letech. Důvodem toho
bylo nebezpečí zřícení kvůli poklesu
v důsledku těžební činnosti. Pokud
stojíte u viaduktu ze strany ulice Rudolf-Breitscheid-Straße před Červenou
školou, ukazuje působivě sesunutá
pravá část stavby, jak nestabilní bylo
podzemí v údolí říčky Hegebach.
Další památky
Mittelgasse
Původní „Neue Gasse“ byla zřízena
v roce 1785 a probíhá paralelně
se stávající ulicí Untere Hauptstraße. V letech 1783 a 1788 byly
v ulici Mittelgasse, nazývané také
jako „Neuhäusergasse“, postaveny
první domy. Dnes je to nejstarší
a nejlépe dochovaný komplex budov
ve městě. Hrázděný styl a historický
ráz jsou stále částečně viditelné.
V roce 1998 byla Mittelgasse pokryta žulovou dlažbou.
Rudolfova studna
Dne 12. 7. 1914 byla kašna ve středu města Oelsnitz v Krušných horách
slavnostně vysvěcena. Architekt a důlní majitel Hermann Rudolph ji městu
daroval jako vyjádření svého sepjetí s rodným městem Oelsnitz. Proto je
v lidové mluvě často nazývána jako Rudolfova studna. Fontána ve svých
8 rozích dosahuje průměru okolo 5 metrů.
Kostel Ježíše Krista
Poté, co byla v roce 1724 stará kaple zbořena v důsledku válečných škod a kvůli
prasklině ve zvonu, byl v obci Oelsnitz postaven nový kostel. Jeho základní kámen
byl položen v dubnu 1725 spolu se zprávami z té doby, které jsou zazděné na cínové
desce. Vzhledem k tomu, že tehdejší pastor z Oelsnitz, Leberecht Vollrath, se značně
na stavbě podílel, najdeme v kostele také
jeho hrob. Nový kostel byl vysvěcen
v roce 1726. Z prostorových důvodů
musel být kostel v roce 1865 zvětšen.
Na přestavbu získala obec od knížete
von Schönburg-Waldenburg 150 tolarů.
Za tyto peníze byla zkrášlena kazatelna.
Přibližně o 100 let později byl kostel uvnitř
značně přestavěn. Byly vytvořeny figurky
jako vzpomínka na důlní činnost. V roce
2007 při svěcení zvonu na 1. adventní
neděli byla ukončena sanace kostela,
která započala na konci devadesátých
let a probíhala po etapách. V roce 2010
prošly varhany generální kontrolou.
Památník důlního
neštěstí Friedensschacht
V šachtě Friedensschacht došlo v pondělí 21. 1. 1921 k velkému neštěstí. Na
200 horníků ten den již fáralo v šachtě, když okolo 7. hodiny ranní došlo k silné důlní explozi. Při nehodě přišlo o život 57 horníků. Až do dne pohřbu zněly
denně v Oelsnitz smuteční zvony. Smuteční průvod s mrtvými horníky
procházel přes město až na hřbitov. V roce 1922 byl na místním hřbitově
postaven památník na uctění památky zemřelých horníků. V roce 1977 byl
památník nově přestavěn.
Pamětihodnosti
Rozhledna „Zdař Bůh“
Za myšlenkou zřízení rozhledny
stojí potřeba zachování důležitých
svědků stoleté hornické doby,
které město zásadně a trvale ovlivnily. Nasypání haldy z šachty
Deutschlandschacht na hřebeni
bylo velmi atypické a zaměstnávalo
již po mnoho desítek let vědce
z TU v Drážďanech, pobočku lesního hospodářství v Tharandtu.
Poznatky, týkající se opětovné
využitelnosti, mohly být uplatněny
také v ostatních krajích s výskytem hald, a to zejména ve Zwickau
a Wismut, ale také v mezinárodním měřítku. Halda se jako kulatý
vrchol hory markantně odlišuje od předhůří, které je profilováno horskými
hřbety. Na to bylo upozorněno již v plánu regionálního rozvoje ChemnitzKrušné hory. Proto v roce 2000 postavená věž „Zdař Bůh“ představuje
spojení průmyslového cestovního ruchu se zvláštností a jedinečností
haldy stejně jako s důsledky těžby černého uhlí. Navrhl ji lipský architekt
Bernd Sikora. V roce 2001 byla rozhledna vyznamenána cenou BDA (Svazem německých architektů).
Diagram Prostor – Čas
Plastika na křižovatce ulic Untere
Hauptstraße/Bahnhofstraße: Miliony
let tvořil „Organismus Země“ Krušné
hory. Člověk otevřel pokladnici a s technickou bravurou ji vyprázdnil za 100
let. Tohle představuje tato plastika.
„Diagram Prostor – Čas“ napodobuje
dobu, ve které zaniklo 9 m výšky a staré
město. Jemně a pomalu to započalo
1890, šířeji a rychleji to bylo ve 40.
letech až do uklidnění v roce 1972. Tak,
jak semafor vysílá přes ulici signály pro
plynulost dopravy, tak nám má tento
diagram před očima připomínat historii.
„Rovník“
Od 12. července 2007 leží Oelsnitz
v Krušných horách oficiálně opět na
rovníku. Nevěříte? Ale je to tak. No,
alespoň tomu tak bylo před 310 miliony lety. To totiž probíhala naší částí
Evropy rovníková linie. Odkud se to
ví? Podle důkazů se ložiska černého
uhlí tvořila jen na rovníku. Tak vznikl
také černouhelný revír Lugau-Oelsnitzer v oblasti rovníkového horského pásma. Pro připomenutí této
skutečnosti městu a návštěvníkům
byl v rámci výstavby ulice Badstraße vytvořen symbolický rovník.
Ovál z šedé dlažební kostky
protnutý linií z červených dlažebních
kostek zdobí Badstraße a symbolizuje tak dávnou geografickou polohu.
V tento den byl „rovník“ poprvé překročen a tím uveden do života města.
„Časová křivka“
Plastika na křižovatce ulic Pflockenstraße / Innere Neuwieser Straße: Časová
křivka je vysoká 17,40 m, ukazuje míru poklesu a je ohnutá do tvaru spirály. Rozvinutá by se dala popsat jako „Diagram Prostor – Ćas“. Lze na ní sledovat trhliny
a hrany. Ukazují na čas přesně změny v tempu poklesu. Zkroucená forma dává
najevo náhlost deformace, pád, náraz
mrknutím oka v časovém běhu Země.
Znázornění je měkké, ostatně jako
okolní krajina. Tekoucí linie až nahoru
k pohyblivému otáčivému nástavci.
Koresponduje s větrnými koly na druhé
straně údolí a s rozhlednou. Tak, jak byl
jako zdroj nové energie znovu objeven
vítr, tak se rozhledna již nepoužívá
jako pozorovatelna, nýbrž jako místo
k přemýšlení, tak je elasticita a pohyblivost časové křivky předmětem
moderního života. Musí se upustit od
tuhosti, tvrdosti ve prospěch dynamiky
uvolnění a pérování, zůstat živý se
všemi vlákny bytí.
Důlní koza
Důlní koza v černouhelném revíru
Lugau-Oelsnitzer: Horníci nebyli
známí jen svou tvrdou prací, ale
také svým nápaditým humorem,
který byl často spojován s důlní kozou. Nováčkům bylo často zadáno
přinést žrádlo pro kozu. Příští den
nemálo jich přineslo nějaké žrádlo
pod paží a vydali se hledat důlní
kozu. V současné době se nachází
v ulici Untere Hauptstraße.
Stéla věnovaná
Reineru Kunzemu
V září 2009 byla na počest místního
čestného občana Reinera Kunzeho
v místě bývalého dolu „Vaterlandsgrube“ postavena stéla. Byla
odhalena za jeho přítomnosti a nese
Kunzeovu báseň „Lípa“. Zároveň
byla zasazena lípa.
Pamětihodnosti
historické domy
„Divotvorný roh“
Hostinec „U Kotvy“
Model tramvaje
Obchodní dům Schocken
V rámci soutěže se studenti zabývali
tématem „Druhy energie šachty
Deutschlandschacht“. Záměrem bylo
zprostředkovat technickou využitelnost odpadního tepla z hald
rekreantům. Formou soutěže se jednalo o pokus umělecky představit
stávající potenciál tepla na šachtě
Deutschlandschacht s rozpracovanými technickými variantami. Po dokončení projektu bylo dosaženo vytyčených cílů a „Divotvorný roh“ byl
technicky ztvárněn v listopadu 2011.
Umělkyně Erika Harbort vytvořila židli
s celoročně vyhřívaným sedadlem,
která byla velmi dobře přijata občany
a turisty.
V roce 1912 se započalo s výstavbou tramvajové trati z HohensteinErnstthal přes Gersdorf, Niederlugau
až k radnici v Oelsnitz, která byla
slavnostně uvedena v provoz 15. 2.
1913. Krátce na to byla uvolněna jak pro
regionální tramvaj pro cestující, tak také
pro nákladní dopravu.
28. března 1960 byl železniční provoz
ukončen a nahradila ho autobusová
doprava. Tramvaj nazývaná také jako
„Jiskřící kočár“ přepravila na 10 milionů
cestujících a urazila okolo 16 milionů
km. Dne 5. listopadu 2005 byl v centru
města slavnostně představen model
regionální tramvaje, který byl vyhotoven v měřítku 1:3,33.
Gradovna
Se zahájením Zemské zahradnické výstavy v dubnu roku 2015
lze ve městě Oelsnitz/Erzgebirge
dýchat léčivý slaný vzduch – na 42
metrů dlouhé gradovně. Gradovna,
původně zařízení na výrobu soli, se
nyní využívá zejména k medicínským účelům. Dolů protékající solanka obohacuje solí okolní vzduch
gradovny. Podobně jako mořský
vzduch působí i tento solný vzduch
na organismus léčivě a zmírňuje
bolesti.
Lékaři
a
zdravotníci
doporučují na základě těchto účinků
pobyt na gradovnách, především
v případě alergií, onemocnění
dýchacích cest, kožních onemocnění a k posílení imunitního systému. Pod
městem se nachází jako pozůstatek černouhelné těžby jeden solankový
pramen vhodný ke gradování.
V tehdejší lidové mluvě nazývaný
jako „Obere Schmiede“ (Horní
kovárna) byl v roce 1719 postaven
jako
zahradní
domek
a později využíván jako ubytovna
a taneční místnost. V roce 1878
dům vyhořel. Tři roky po požáru
byl postaven sál a od té doby nese
hostinec jméno „U Kotvy“. Nájemci a majitelé komplexu budov se
přitom stále měnili. V letech po roce 1950 se sem nastěhoval „Klub pracujících“ a opět tu bylo veselo. Později byl dům využíván jako základní škola
a družina. V patře jste mohli nalézt městskou knihovnu a sál byl využíván
jako jídelna. V roce 1990 nemovitost převzal spolek „Erzgebirgische
Heimatverein Oberoelsnitz e.V.“ a došlo ke stavebním změnám uvnitř
a okolo domu. V současné době se nachází v přízemí komplexu restaurace
a v sále budovy má své domovské sídlo karnevalový spolek OOCV.
V roce 1904 otevřeli bratři Salmon und Simon Schocken svůj
první obchodní dům v Oelsnitz.
V následujících letech se z nezávislého podniku „Schocken“
stal největší koncern obchodních
domů v Sasku. V roce 1929 rozšířili
sourozenci svůj obchodní dům v
ulici Meinertstraße na enormních
1200 m² prodejní plochy a tímto
se stal jedním z největších a nejmodernějších ve své době. Do roku 1933
vzniklo přes 30 poboček s okolo 6000 zaměstnanci po celém Německu.
Podle návrhu architekta Sturtzkopfa došlo k prodloužení stavby, jež spolu
s původním obchodním domem získává půdorys do písmene L s cca 1600
m². V roce 1939 podnik přebírají nacisté a přejmenovávají na „Merkur
AG“. Po roce 1945 převzal tehdejší filiálky „Schocken“ východoněmecký
obchodní řetězec „Konsum“. V roce 1993 obchodní dům zkrachoval.
Kvůli nedostatečnému zabezpečení a vandalismu se někdejší obchodní
dům stal v místě trnem v oku. Po několika letech nevyužití prošla budova rekonstrukcí na rezidenční a komerční prostory a v roce 2000 byla
slavnostně otevřena.
Lutherova ulice 29
Budova, v lidové mluvě známá
jako „Starostův dům“, byla postavena v roce 1931. Původně zde
bydleli starostové Rudolf Schnabel a Fritz Junghans. V roce 2013
byl památkově chráněný obytný
dům zrekonstruován a nyní se
zde nacházejí kanceláře Zemské
zahradní výstavy, s. r. o. Při rekonstrukci oken, dveří a barevného
provedení budovy se dbalo na zachování původního stavu domu. Dále se
věnovala pozornost trvalé udržitelnosti. Po ukončení Zemské zahradní
výstavy se atraktivní „Starostův dům“ využije k obytným účelům.
historické domy
Krugova vila – Bílý dům
Dne 15. 5. 1920 se započalo s výstavbou budovy podle chemnitzkého
architekta a stavitele Ericha Basarkeho, která se nachází vedle dnešní
Oberschule (vyšší střední škola) na Turleyring. V lednu 1921 budova získala povolení k používání. Sloužila jako sídlo rodiny generálního ředitele
Dr. Ing. h.c Heinricha Kruga, proto našla v lidové mluvě pojmenování jako
„Krugova vila“. Podle vysokých nároků rodiny průmyslníka odpovídalo
zařízení tehdejším vysokým standardům. V roce 1927 byla postavena nová
administrativní budova a s vilou byla spojena přechodem. Díky bílé omítce
získala pojmenování „Bílý dům“. Po roce 1945 zde byly umístěny praxe
lékařů uhelné elektrárny „Karl-Liebknecht“ stejně jako obecné správní
prostory. Po uzavření šachty v roce 1970 přešla budova pod správu VEB
Buchungsmaschinenwerk Karl-Marx-Stadt (závod na výrobu účtovacích
strojů). Nadále sloužila tzv. „závodní poliklinika“ jako zdravotní středisko
a byla tak i součástí místní polikliniky. Objekt přestal být využíván v roce
1990 a nyní je prázdný. S výstavbou dvou sousedních škol obdržel novou
fasádu a nový barevný nátěr.
Nádražní budova
Vlakové nádraží a s ním spojená budova hrály v minulosti ústřední roli
v hospodářském vývoji Oelsnitz/Erzgebirge. Poté, co nákladní doprava ztratila na důležitosti, se v průběhu příprav na Zemskou zahradní
výstavu v roce 2015 podařilo zrekonstruovat památkově chráněnou budovu. V současné době se multifukční budova prezentuje jako atraktivní
Spolkový dům. Prostor před budovou s důlní studnou zve k odpočinku.
Základní škola I
„Goetheschule“
Zařízení pro výuku plavání
Po osmnácti měsících výstavby bylo v srpnu 2011, na začátku školního
roku 2011/2012, na novém místě v Neuoelsnitz předáno k užívání školám
a spolkům zařízení pro výuku plavání s přilehlou sportovní halou a prostorami celodenní péče. Zařízení je také využíváno k veřejnému koupání ve
vyhrazených hodinách.
Přibližně sto let stará základní
škola, která se nachází v Oberoelsnitz, prošla kompletní rekonstrukcí a byla rozšířena. To zahrnuje zřízení moderní tělocvičny
s jedním hřištěm, ekologicky
uzpůsobeného školního dvora
a školní zahrady. Celé zařízení
představovalo z hlediska městského plánování náročný objekt.
Profesní učiliště
Profesní učiliště Oelsnitz/Erzgebirge v současné době navštěvuje okolo 1400 studentů
a učňů. V červnu 2010 obdrželo
vzdělávací centrum titul „Śkola
s myšlenkou 2010“ za projekt
mezipředmětové výuky „Oelsnitz leží na rovníku – Ćernouhelný
revír Oelsnitz-Lugauer – Den Sasů
2010“. Tohle ocenění získávají
školy s mimořádnými a inovativními projekty.
Galerie, muzea, divadla
Hornické muzeum
Hornické muzeum ve městě Oelsnitz/Erzgebirge je jedním z největších
hornických muzeí v Německu a představuje vývoj těžby černého uhlí
v Sasku v jeho vysoce průmyslové fázi se všemi, s tím souvisejícími,
technickými předpoklady. Zaměřuje se na historii techniky, doplňuje sociální historii a geologii, ukazuje exponáty k historii černouhelných revírů
v Sasku. Je zřízeno na bývalé šachtě „Kaiserin-Augusta-Schacht“ (později
šachta Karl-Liebknecht-Schacht). Hornické muzeum zachovává ve svých
památkově chráněných stavbách a pomocí funkčních těžebních strojů také
tradici tohoto průmyslového odvětví. V roce 2000 se muzeum rozšířilo
o zařízený venkovní prostor s muzejní expozicí a rozsáhlou technologií.
K doplnění – kromě jiného 17 m vysoká těžební věž, těžný bubnový stroj,
bobina, parní lokomotiva s vagonem a mnoho dalšího z důlní techniky.
Silným zážitkem je sjezd z 50 m vysoké těžební věže do bludiště tras.
Dům Heinricha Hartmanna
V roce 2004 otevřel dům Heinricha Hartmanna, nově zřízený původní rodný
a rodičovský dům Heinricha Hartmanna, poprvé své brány. Od té doby zvou
pravidelné krátkodobé výstavy zainteresované návštěvníky na uměleckou
cestu. Přes dvě patra jsou zde prezentovány nejen obrazy a grafiky, ale
také exponáty dalších nejrůznějších žánrů umění a designu. Vedle těchto
putovních výstav lze obdivovat stálou expozici o životě a díle Heinricha
Hartmanna. Jeho rozsáhlá obrazovoumělecká pozůstalost je téměř celá
majetkem města Oelsnitz a v galerii je představována v tematicky se
měnících formách. Každý týden se také konají kroužky malování a kreslení.
Dům Heinricha Hartmanna představuje iniciativu na podporu mládeže
a umění a je zároveň místem setkávání pro milovníky umění a kultury
z blízka i z daleka. Návštěva proto stojí vždy za to. Vstup je zdarma.
Socio-kulturní centrum
Městská knihovna
Od poloviny 19. století byla v Oelsnitz/Erzgebirge první výpůjční knihovna. Kromě ní existovaly v místě ještě další knihovny stejně jako privátní
půjčování knih, které se v průběhu let často v rámci města stěhovaly.
Dne 1. 6. 1991 převzala městská správa veškeré zásoby knih z jednotlivých
knihoven a otevřela centrální knihovnu pro Oelsnitz. V letech 1992–2005
se městská knihovna nacházela v prostorách bývalé restaurace městské
haly. Poté se přestěhovala do prostor Červené školy, kde je doposud.
Nově vytvořené socio-kulturní centrum, zkráceně SKC (orig. SKZ), je kulturním centrem v Neuwürschnitz a je v péči podporovacího spolku. V něm
má sídlo několik dalších spolků, jako např. Hudební spolek Neuwürschnitz
zapsaný (zkráceně z.s.), Neuwürschnitzer Karnevalový spolek z.s., Zahradní spolek „Heimaterde“ z.s., je volnočasovým místem setkávání dětských
a mládežnických spolků Niederwürschnitz a sídlí zde i kancelář SKC. Prostory a zařízení socio-kulturního centra jsou přístupné také veřejnosti.
V nově postavené víceúčelové hale SKC se koná spousta akcí. Možné je také
využití prostor SKC pro rodinné oslavy, slavnostní aktivity nebo výstavy.
SPORTOVIŠTĚ
Rekreační komplex „Am Haderwald“
Rekreační komplex „Am Haderwald“ (bývalý prostor lesního koupaliště) na
ulici Oelsnitzer Straße nabízí dostatek příležitostí k atraktivnímu trávení
volného času, ale také k rekreaci a odpočinku v prostoru blízko přírody.
V centru rekreačního komplexu leží cca 4 ha velké jezero (koupání na vlastní nebezpečí). Kromě toho komplex poskytuje vodní hrátky pro děti, dětské
hřiště, 3 hřiště pro plážový volejbal, stoly pro stolní tenis, kuželkovou
dráhu, velké pole pro hry šachy a dáma stejně jako prostor pro grilování,
zábavu a další aktivity v horkých letních dnech. O pohodu hostů se stará
lesní restaurace a za pěkného počasí stánek s občerstvením.
Hřiště pro malé děti
Hřiště pro malé děti v areálu Zemské zahradní výstavy, se zvířátky
způsobilými ke hraní, plochami
určenými k vodním a pískovým
hrátkám, nadchne nejen nejmladší,
ale také jejich rodiče a prarodiče.
Rozmanité možnosti k sezení zvou
k odpočinku.
Železniční hřiště
Pro trochu starší děti (předškolní věk a výše) nabízí železniční hřiště moderní hrací přístroje s kouzlem železniční minulosti, které se rovněž nachází v areálu Zemské zahradní výstavy. Lezení, skákání, klouzání, míčové
hry, ale také možnost stát se průvodčím na opravdové železnici – to by
neměl žádný kluk či holka s dědečkem propásnout.
Prostor pro pohyb
Dne 19. listopadu 2009 byl v rámci projektu EFRE na úpatí haldy Deutschlandschachthalde slavnostně otevřen prostor pro pohyb. Dvě plochy se
třemi, příp. pěti fitness stroji zdobí nyní cestu podél ulice Friedhofstraße
(Hřbitovní ulice). Na celkem osmi strojích, které mohou využívat návštěvníci
všech věkových kategorií, lze jednoduchým způsobem zlepšovat krevní
oběh, pohyblivost stejně jako podporovat koordinaci a mimoto uvolňovat
svalstvo. U každého fitness stroje naleznete informace, jak se má správně
používat, jaké má funkce, a poučení o bezpečnosti.
Občanský a rodinný park
Do občanského a rodinného parku města Oelsnitz se dostanete přes nově
zřízený most pro pěší s krásným pohledem do zahrad. Park se svými
15 hektary nabízí odpočinkový a zážitkový svět pro malé i velké.
výlety do okolí
Centrum Daetz Lichtenstein
Jako multifunkční kulturní a společenské místo spojuje Centrum Daetz Lichtenstein pod jednou střechou velké množství aktivit. Patří sem zážitková
výstava „Mistrovská díla ze dřeva“ s více než 700 exponáty z 5 kontinentů
od sochařů z 27 zemí, které návštěvníkům přibližují krásu, přesvědčivost
a mnohostrannost mezinárodního dřevosochařského umění. Kromě
toho patří k činnostem Daetz centra jednorázové mimořádné výstavy,
putovní výstava „Bohové, duchové a démoni“, první „Mezinárodní kurz
dřevosochařství“ a mnoho dalších.
Minisvět Lichtenstein
Zvukopark
Centrálně umístěný, mezi městskou halou a starým stadionem, se od
konce roku 2011 nachází tzv. „Zvukopark“. Sedm ozvučených prvků, které
mohou být využívány všemi věkovými kategoriemi, bylo speciálně vyvinuto
pro městský park ve městě Oelsnitz/Erzgebirge.
Za 80 minut okolo světa? To můžete zažít jen v Minisvětě Lichtenstein. Přes
100 staveb z celého světa, které jsou zhotoveny v měřítku 1:25, ukazují
řemeslnické schopnosti modelářů a s dalšími kulturními atrakcemi uvádí
v úžas návštěvníky z blízka i z daleka. Seznam vybraných památek sahá
od Brandenburské brány přes Eiffelovu věž až po Alexandrijský maják. Radost a zábavu nabízí Minisvět dále mimo jiné při tvůrčích dílnách, ukázkách
technických modelů, průvodcování, gastronomii či na dětském hřišti.
Vodní zámek Klaffenbach
Vodní zámek Klaffenbach je půvabný renesanční hotel v jižní části města
Chemnitz. Je to místo setkání se sofistikovaným uměním a kulturou.
Malé umělecké akce nejrůznějších žánrů a krátkodobé výstavy s řemesly,
uměleckým řemeslem, designem a umění jsou nabídkou pro hosta s pobytem zvláštního druhu. Pro rodinné oslavy a akce jsou k dispozici atraktivní prostory s individuálním charakterem. Ve vedlejší budově naleznete
kromě jiného hotel, muzeum automobilů stejně jako umělecké řemeslníky
a spolky.
>>>
Ausflüge in die Umgebung
Stausee Oberwald
Das familienfreundliche Bade-, Freizeit- und Urlaubsareal bietet für
jeden etwas: ein 16 Hektar großer Badesee mit Wasserrutsche, FKKBereich, Minigolf, Beachvolleyball, Tischtennis, Spielplatz, Kinderanimation,
Freiluftschach, Half Pipe, Tauchbasis, Angeln und Sommerrodelbahn.
Ein 4-Sterne Campingplatz, Ferienhäuser und die Gastronomie im Gelände
sorgen für einen erholsamen Aufenthalt zu jeder Jahreszeit.
Heimatmuseum „Knochenstampfe“
Das Heimatmuseum ist als technisches Denkmal und Kulturzentrum ein
lohnendes Wander- und Ausflugsziel für Reise- und Wandergruppen sowie für Familienbesuche. Es befindet sich in einem unter Denkmalschutz
stehenden alten Bauernhof, mit seinem in der Umgebung einmaligen
Fachwerk, dem Rautenfachwerk. Die Hauptattraktion ist die noch betriebsfähige, wasserradgetriebene Knochenstampfe. Neben der alten
wasserradbetriebenen Anlage zur Herstellung von Dünger ist das Zimmer zur traditionellen Strumpfwirkerei, die ornithologische Ausstellung
und die Sammlung historischer Weihnachtsberge besonders anziehend.
Ein weiteres Zimmer ist dem 1632 im Ort geborenen Samuel Pufendorf,
dem bedeutendsten Sohn des Zwönitztales, gewidmet. Neben dem technischen Denkmal der Knochenstampfe findet der Besucher auch ständig
wechselnde Ausstellungen in dem Museum vor.
Papiermühle in Niederzwönitz
Die Papiermühle in Niederzwönitz wurde 1568 erstmals urkundlich erwähnt und ist somit die älteste, noch funktionstüchtige Papiermühle
Deutschlands. Bis Mitte des 19. Jahrhunderts wurde hier handgeschöpftes
Büttenpapier aus Hadern und Lumpen hergestellt. Seit 1984 ist das Museum für die Öffentlichkeit zugängig und in seiner Gesamtheit einmalig in
Deutschland. In mehreren Ausstellungsräumen kann sich der Besucher mit
der Handwerks- und Industriegeschichte von Zwönitz bekannt machen.
Beim Rundgang um das historische Gebäude der Papiermühle kann der
Besucher den Wasserzulauf zum Wasserrad betrachten. Im Hofbereich
ermöglicht die Gaststätte „Zur alten Mühle“ eine Einkehr. Seit kurzer Zeit
kann unter fachkundiger Anleitung selbst Papier geschöpft werden, welches anschließend in einem Kreativhaus weiter verarbeitet werden kann.
Museum Burg Stein
Eine Führung durch das Museum der Burg Stein im Städtchen Hartenstein entführt den Besucher in die Welt der vergangenen Jahrhunderte.
Kulturgeschichtlich wertvolle Exponate aus Mittelalter und Neuzeit sind
in den Ausstellungsräumen ebenso zu bewundern wie eine Sammlung von alten Hieb- und Stichwaffen, Rüstungen, Folterwerkzeuge
und Schandeisen. Das Burgmuseum bietet seinen Besuchern bei einem Rundgang durch den Wehr- und Wohnbau den besonderen Service
einer sachkundigen Führung. Dabei werden die mittelalterlichen Wohnund Lebensbedingungen auf einer Burg des niederen Adels realistisch und
nachvollziehbar dargestellt. Die Burg Stein zählt zu den reizvollsten und
interessantesten Burgen im Land Sachsen, denn nur wenige Wehranlagen
haben über die Jahrhunderte hinweg ihr ursprüngliches Antlitz in solchen
Maße bewahrt.
Prohlídka muzea na hradě Stein v městečku Hartenstein zavede návštěvníky
do světa minulých staletí. Kulturněhistorické cenné exponáty ze středověku
a novověku ve výstavních prostorách si zaslouží stejný obdiv stejně jako sbírka
starých sečných a bodných zbraní, brnění, mučicích nástrojů a železa na vypalování cejchů. Hradní muzeum nabízí svým návštěvníkům při prohlídce obranných
a obytných staveb velmi odborný výklad. Realisticky a srozumitelně se zde předvádí
středověké bydlení a životní podmínky na hradě nižší šlechty. Hrad Stein se řadí
mezi nejpůsobivější a nejzajímavější hrady ve spolkové zemi Sasko, neboť jen málo
opevnění si po staletí zachovalo původní tvář v takové míře.
Muzeum na hradě Stein (Kámen)
Papírna v Niederzwönitz je v dokumentech poprvé zmíněna v roce
1568, a je tedy nejstarší stále funkční papírnou v Německu. Do poloviny
19. století se zde ruční papír vyráběl z hadrů a cárů. Od roku 1984 je muzeum
přístupné veřejnosti a ve svém rozsahu je v Německu jedinečné. V několika
výstavních prostorách se můžou návštěvníci seznámit s historií řemesla
a průmyslu místa Zwönitz. Při venkovní prohlídce historické budovy
papírny můžou návštěvníci pozorovat přívod vody k vodovodnímu kolu.
Restaurace „U Starého mlýna“ ve dvoře umožní malé zastavení. V poslední době si můžete pod odborným vedením sami vytvořit ruční papír, který
může být pak dále zpracován v kreativním domě.
Papírna v Niederzwönitz
Vlastivědné muzeum jako technická památka a kulturní centrum je
oblíbeným turistickým a výletním cílem jak pro turistické skupiny, tak pro
rodinné návštěvy. Nachází se v památkově chráněném starém selském
statku s jedinečnou hrázděnou konstrukcí v okolí. Hlavní atrakcí je ještě
funkční, vodou poháněná drtička kostí. Vedle starého vodou poháněného
zařízení na výrobu hnojiva obzvlášť přitahuje také místnost s tradičním
punčochářstvím, ornitologická výstava a sbírka historických vánočních
hor. Další místnost je věnována Samuelu Pufendorfovi narozenému v
místě roku 1632, nejdůležitějšímu synovi údolí Zwönitztal. Vedle technické
památky drtičky kostí nabízí muzeum návštěvníkům také krátkodobé
výstavy.
Vlastivědné muzeum
„Knochenstampfe“ (Drtička kostí)
Tento k rodině přátelský areál s možnostmi koupání, trávení volného času
a dovolené nabízí pro každého něco: 16 hektarů velké jezero ke koupání
s toboganem, nudistickou část, minigolf, plážový volejbal, stolní tenis,
hřiště, animaci pro děti, venkovní šachy, half pipe, potápěčské centrum,
rybaření a letní sáňkařskou dráhu.
4hvězdičkový kemp, prázdninové domy a gastronomie v okolí se starají
o odpočinkový pobyt v každém ročním období.
Umělé jezero Oberwald
výlety do okolí
Sportplätze, Spielplätze, Parks
Naherholungskomplex „Am Haderwald“
Der Naherholungskomplex „Am Haderwald“ (ehemaliges Waldbadgelände) an der Oelsnitzer Straße bietet reichlich Möglichkeiten Zur aktiven
Freizeitbetätigung, aber auch zur Erholung und Entspannung im naturnahen Raum. Im Zentrum des Naherholungskomplexes liegt der ca. 4 ha
große Badesee (Baden auf eigene Gefahr). Zusätzlich sorgen ein Kinderwasserspiel, ein Kinderspielplatz, 3 Beach-Volleyballplätze, Tischtennisplatten, eine Kegelbahn, ein Großfeld-Schach- und Dame-Spiel sowie ein
Grillplatz für Spaß und Abwechslung an warmen Sommertagen. Für das
leibliche Wohl der Gäste sorgt die Waldbadgaststätte und bei schönem
Wetter ein Kiosk.
Kleinkinderspielplatz
Der Kleinkinderspielplatz auf dem
Gelände der Landesgartenschau
begeistert mit seinen bespielbaren Tieren, Wasserspiel- und
Sandflächen die Jüngsten, aber
auch deren Eltern und Großeltern.
Vielfältige Sitzgelegenheiten laden
zum Verweilen ein.
Eisenbahnspielplatz
Für etwas ältere Kinder (ab dem Vorschulalter) bietet der Eisenbahnspielplatz moderne Spielgeräte im Charme der Eisenbahnvergangenheit,
welcher sich ebenfalls auf dem Areal der Landesgartenschau befindet.
Klettern, Springen, Rutschen, Ballspielen, aber auch Lokführer in einer echten Eisenbahn zu sein, das darf Kind und Opa nicht verpassen.
Bürger- und Familienpark
Bewegungsparcour
Am 19. November 2009 wurde am Fuße der Deutschlandschachthalde
der Bewegungsparcour im Rahmen des EFRE Projektes eingeweiht. Zwei
Flächen mit je 3 bzw. 5 Fitness-Geräten schmücken nunmehr den Weg entlang der Friedhofstraße. Auf den insgesamt 8 Geräten, welche von Besuchern
jeden Alters genutzt werden können, kann man auf einfache Weise seinen
Kreislauf stärken, seine Beweglichkeit sowie Koordination fördern und zudem
seine Muskulatur lockern. An jedem der Fitnessgeräte findet man Hinweise
zur Benutzung, den wichtigsten Funktionen und zur Sicherheit.
In den Bürger- und Familienpark der Stadt Oelsnitz gelangt man über die
neu errichtete Gartenschau-Fußgängerbrücke. Mit insgesamt 15 Hektar
bietet der Park eine Erholungs- und Erlebniswelt für Jung und Alt.
Ausflüge in die Umgebung
Daetz-Centrum Lichtenstein
Als multifunktionale Kultur- und Begegnungsstätte vereinigt das Daetz-Centrum Lichtenstein unter seinem Dach eine Vielzahl von Aktivitäten. Dazu zählt
die Erlebnisausstellung „Meisterwerke in Holz“ mit mehr als 700 Exponaten aus
5 Kontinenten von Holzbildhauern aus 27 Ländern, die den Besuchern die Schönheit, Aussagekraft und Vielseitigkeit der internationalen Holzbildhauerkunst
nahe bringt. Weiterhin zählen zu den Aktivitäten des Daetz-Centrums einmalige
Sonderausstellungen, die Wanderausstellung „Götter, Geister und Dämonen“,
der erste „Internationale Studiengang Holzbildhauerkunst“ und vieles mehr.
Miniwelt Lichtenstein
Klangspielpark
Zentral gelegen, zwischen Stadthalle und dem alten Oelsnitzer Stadion findet man seit Ende 2011 den sogenannten „Klangspielpark“. Sieben Klangspielelemente, welche von Jung und Alt genutzt werden können und speziell für den Stadtpark von Oelsnitz/Erzgeb. entwickelt wurden.
In 80 Minuten um die Welt? Das können sie nur in der Miniwelt Lichtenstein
erleben. Über 100 Bauwerke aus aller Welt, die im Maßstab 1:25 angefertigt
sind, zeigen die Handwerklichen Fähigkeiten der Modellbauer und bringen
mit weiteren kulturellen Attraktionen die Besucher aus nah und fern zum
Staunen. Die Liste der ausgewählten Monumente reichen vom Brandenburger Tor über den Eifelturm bis hin zum Leuchtturm von Alexandria. Spaß
und Unterhaltung bietet die Miniwelt weiterhin unter anderem durch eine
Schauwerkstatt, Vorführungen an technischen Modellen, Führungen, Gastronomie sowie einen Kinderspielplatz.
Wasserschloss Klaffenbach
Das Wasserschloss Klaffenbach ist ein reizvolles Renaissance-Hotel am
südlichen Rand von Chemnitz. Es ist ein Ort der Begegnung mit anspruchsvoller Kunst und Kultur. Kleinkunstveranstaltungen verschiedenster Genres
und wechselnde Ausstellungen mit Handwerk, Kunsthandwerk, Design und
Kunst sind Angebote an den Gast für einen Aufenthalt der besonderen Art.
Für Familienfeste und Veranstaltungen stehen attraktive Räumlichkeiten
mit individuellem Charakter zur Verfügung. Die Nebengebäude beherbergen unter anderem ein Hotel, ein Fahrzeugmuseum sowie Kunsthandwerker und Vereine.
>>>
Galerien, Museen, Theater
Bergbaumuseum
Das Bergbaumuseum Oelsnitz/Erzgeb. ist eines der größten Bergbaumuseen Deutschlands und repräsentiert die Entwicklung des sächsischen
Steinkohlebergbaus in seiner hochindustriellen Phase und mit allen damit
verbundenen technischen Voraussetzungen. Ausgerichtet auf Technikgeschichte – komplettiert mit Sozialgeschichte und Geologie – zeigt es Exponate zur Geschichte der Steinkohlereviere Sachsens. Errichtet auf dem
ehemaligen „Kaiserin-Augusta-Schacht“(später: Karl-Liebknecht-Schacht),
bewahrt das Bergbaumuseum in seinen denkmalgeschützen Bauten und
durch die funktionstüchtigen Bergbaumaschinen die Traditionen dieses
Industriezweiges. Im Jahre 2000 kam ein weiteres Kleinod im Museumsgebäude dazu: das museal gestaltete, mit Großtechnik ausgerüstete Außengelände. So ergänzen unter anderem ein 17 m hoher Förderturm, eine
Trommelfördermaschine, eine Bobine, eine Dampflokomotive mit Waggon
und vieles mehr die bereits vorhandene Bergbautechnik. Ein besonderes
Erlebnis ist das Hinab fahren vom 50 m hohen Förderturm in das Labyrinth
der Strecken.
Heinrich-Hartmann-Haus
Im Jahr 2004 öffnete das Heinrich-Hartmann-Haus, neu errichtet im ehemaligen Geburts- und Elternhaus Heinrich Hartmanns, erstmals seine
Pforten. Seither laden regelmäßig wechselnde Ausstellungen interessierte
Besucher auf eine künstlerische Reise ein. Über zwei Etagen werden hier
nicht nur Malereien und Grafiken, sondern auch Exponate verschiedenster
anderer Genres der Kunst und Gestaltung präsentiert. Neben diesen Wanderausstellungen kann eine ständige Ausstellung zum Leben und Schaffen
Heinrich Hartmanns bewundert werden. Sein umfangreicher bildkünstlerischer Nachlass befindet sich nahezu komplett im Besitz der Stadt
Oelsnitz und wird in thematisch wechselnder Form in der Galerie gezeigt.
Auch finden wöchentlich Mal- und Zeichenzirkel statt. Das Heinrich-Hartmann-Haus ist eine Initiative zur Förderung der Jugend und der Künste
und eine Begegnungsstätte für Kunst- und Kulturinteressierte aus nah
und fern. Ein Besuch lohnt sich deshalb immer. Der Eintritt ist frei.
Soziokulturelles Zentrum
Stadtbibliothek
Ab Mitte des 19. Jahrhunderts gab es in Oelsnitz/Erzgeb. die erste Leihbücherei. Außerdem gab es im Ort noch weitere Büchereien sowie private Ausleihmöglichkeiten, welche im Laufe der Jahre des Öfteren innerhalb des Ortes umzogen. Am 01.06.1991 übernahm die Stadtverwaltung
den gesamten Buchbestand der einzelnen Büchereien und eröffnete eine
Zentralbibliothek für Oelsnitz. 1992 bis 2005 war die Stadtbibliothek in der
ehemaligen Gaststätte der Stadthalle zu finden. Seit nun mehr befindet sie
sich in den Räumen der Roten Schule.
Das neu gestaltete Soziokulturelle Zentrum, kurz SKZ, ist der kulturelle Mittelpunkt von Neuwürschnitz und wird durch einen Förderverein betreut. In
ihm sind mehrere Vereine, wie z.B. der Musikverein Neuwürschnitz e.V., der
Neuwürschnitzer Karnevalsverein e.V., der Gartenverein „Heimaterde“ e.V.,
der Freizeittreff des Kinder- und Jugendvereins Niederwürschnitz oder auch
die Heimatstube ansässig. Die Räumlichkeiten und Anlagen des Soziokulturellen Zentrums sind aber auch für die Öffentlichkeit zugänglich. Es finden
viele Veranstaltungen in der neu errichteten Mehrzweckhalle des SKZ statt.
Zusätzlich können Familienfeiern, festliche Aktivitäten oder Ausstellungen in
den Räumlichkeiten des SKZ durchgeführt werden.
Historische Häuser
Krug Villa – weißes Haus
Am 15.05.1920 begann man mit dem Bau des Gebäudes des Chemnitzer Architekten und Baumeisters Erich Basarke, welches sich neben der heutigen Oelsnitzer Oberschule auf dem Turleyring befindet. Im Januar 1921 wurde es zur
Benutzung freigegeben. Es diente als Wohnhaus der Familie des Generaldirektors Dr. Ing. h.c. Heinrich Krug, weshalb es im Volksmund den Namen „Krug-Villa“
erhielt. Entsprechend den hohen Anforderungen einer Industriellenfamilie entsprach die Ausstattung den damaligen hohen Ansprüchen. 1927 wurde ein neues
Verwaltungshaus errichtet und durch einen Übergang mit der Villa verbunden.
Durch den weißen Außenputz erhielt es somit den Namen „Weißes Haus“. Nach
1945 waren die Arztpraxen des Steinkohlewerkes „Karl-Liebknecht“ sowie allgemeine Verwaltungsräume ansässig. Nach der Stilllegung des Schachtes im Jahr
1970 ging das Gebäude in die Verwaltung des VEB Buchungsmaschinenwerk
Karl-Marx-Stadt über. Weiterhin diente die sogenannte „Betriebspoliklinik“ als
Ärztehaus und war somit ein Teil der Poliklinik Oelsnitz. 1990 endete die Nutzung
des Gebäudes und steht nunmehr leer. Mit dem Bau der beiden benachbarten
Schulen erhielt es einen neuen Fassadenanstrich und neue Farbe.
Bahnhofgebäude
Der Bahnhof und mit ihm das Bahnhofsempfangsgebäude haben in der
Vergangenheit eine zentrale Rolle für die wirtschaftliche Entwicklung von
Oelsnitz/Erzgeb. gespielt. Nachdem der Güterverkehr keine Rolle mehr
spielt, ist es im Zuge der Vorbereitungen zur Sächsischen Landesgartenschau 2015 gelungen auch das Bahnhofsgebäude denkmalsgerecht
zu sanieren. Heute präsentiert sich das multifunktionale Gebäude als
attraktives Vereinshaus. Der Platz vor dem Gebäude lädt mit seinem
Bergmannsbrunnen zum Verweilen ein.
Grundschule I
„Goetheschule“
Lehrschwimmanlage
Nach anderthalbjähriger Bauzeit wurde im August 2011 die Lehrschwimmanlage mit angeschlossener Sporthalle und Räumen für die Ganztagsbetreuung am neuen Standort in Neuoelsnitz mit Beginn des Schuljahres
2011/2012 der Nutzung durch Schulen und Vereine sowie dem öffentlichen
Baden zu bestimmten Zeiten übergeben.
Die
etwa
einhundertjährige
Grundschule, die sich in Oberoelsnitz befindet, wurde umfassend saniert und erweitert. Dies
schließt die Errichtung einer modernen Ein-Feld-Turnhalle, eines
ökologisch gestalteten Schulhofs
und Schulgartens ein. Die Gesamtanlage stellt städtebaulich ein
sehr anspruchsvolles Objekt dar.
Berufliches Schulzentrum
Am beruflichen Schulzentrum
Oelsnitz/Erzgeb. werden derzeit
etwa 1400 Schüler und Auszubildende unterrichtet. Im Juni 2010
wurde dem BSZ Oelsnitz/Erzgeb.
der Titel „Schule mit Idee 2010“
für das Projekt des fächerverbindenden Unterrichts „Oelsnitz
liegt am Äquator – das OelsnitzLugauer-Steinkohlerevier – Tag
der Sachsen 2010“ verliehen.
Diese Auszeichnung erhalten
Schulen mit außergewöhnlichen
und innovativen Projekten.
sehenswürdigkeiten
„Wunderhorn“
Im Rahmen eines Wettbewerbes beschäftigten sich Studenten mit dem Thema
„Energiearten Deutschlandschacht“. Die Idee
war es, die technische Nutzbarkeit der Haldenwärme den Naherholungssuchenden zu
vermitteln. In Form eines Künstlerwettbewerbes versuchte man das vorhandene
Potenzial der Wärme auf dem Deutschlandschacht mit den erarbeiteten technischen
Varianten künstlerisch darzustellen. Mit
der Fertigstellung des Projektes wurden die
gestreckten Ziele erreicht und das „Wunderhorn“ im November 2011 technisch abgenommen. Die Künstlerin Erika Harbort
schaffte mit ihrer Skulptur einen Stuhl mit
ganzjähriger Sitzheizung, welcher von Bürgern
und Wanderern sehr gut angenommen wird.
Straßenbahnmodell
Im Jahr 1912 begann man mit dem Bau der
Straßenbahnlinie von Hohenstein-Ernstthal,
über Gersdorf, Niederlugau bis hin zum
Oelsnitzer Rathaus, welche am 15.02.1913
eingeweiht wurde. Kurze Zeit später wurde
sowohl die Überlandstraßenbahn für den
Personenverkehr als auch für den Güterverkehr freigegeben. Am 28. März 1960
wurde der Bahnbetrieb stillgelegt und die
Strecke durch den Omnibusverkehr ersetzt.
Die auch „Funkenkutsche“ genannte Straßenbahn transportierte insgesamt ca. 10 Millionen Fahrgäste und legte ca. 16 Mio. km
zurück. Am 5. November 2005 wurde das
Modell der Überlandstraßenbahn im Zentrum
der Stadt feierlich eingeweiht, welche zum
Maßstab 1: 3,33 angefertigt wurde.
Gradierwerk
Mit dem Start der Landesgartenschau im April 2015 kann in Oelsnitz/Erzgeb. heilende salzhaltige
Luft eingeatmet werden: am 42 Meter langen Gradierwerk. Ein Gradierwerk, ursprünglich eine Anlage zur
Salzgewinnung, wird heute vor allem
für medizinische Zwecke genutzt.
Durch die herab rieselnde Sole wird
die Umgebungsluft des Gradierwerkes mit Salz angereichert. Ähnlich
wie bei Meeresluft wirkt diese heilend und lindernd auf den Organismus. Ärzte und Heilpraktiker empfehlen aufgrund dieser Wirkungen
den Aufenthalt an Gradierwerken,
insbesondere bei Allergien, Atemwegs- und Hauterkrankungen und zur
Stärkung des Immunsystems. Unter der Stadt befindet sich, als ein Relikt
des Steinkohlenbergbaus, eine geeignete Solequelle zum Gradieren.
Historische Häuser
Gasthof „Zum Anker“
Die
im damaligen Volksmund
genannte „Obere Schmiede“, wurde
im Jahr 1719 als Gartenhaus erbaut
und später als Herberge und Tanzstube genutzt. Das Haus brannte
1878 ab. 3 Jahre nach dem Brand
wurde der Saal erbaut und heißt
seit nunmehr Gasthof “Zum Anker“.
Die Pächter und Besitzer des Gebäudekomplexes wechselten dabei
ständig. In den Jahren nach 1950 zog der „Klub der Werktätigen“ ein und es fanden wieder Vergnügungen statt. Später diente das Haus als Grundschule und
Hort. Im Obergeschoss war eine Stadtbibliothek zu finden und der Saal wurde
als Speisesaal genutzt. 1990 übernahm der „Erzgebirgische Heimatverein Oberoelsnitz e.V.“ die Immobilie und führten ab da an bauliche Veränderungen im und
am Haus durch. Heute befindet sich im Erdgeschoss des Komplexes eine Gaststätte und im Saal des Gebäudes hat der Karnevalsverein OOCV sein Domizil.
Kaufhaus Schocken
Im Jahr 1904 eröffneten die
Brüder Salmon und Simon
Schocken ihr erstes Kaufhaus
in Oelsnitz. In den Folgejahren
wurde das eigenständige Unternehmen
„Schocken“
zum
größten Warenhauskonzern in
Sachsen. 1929 erweiterten die
Geschwister ihr Warenhaus an
der Meinertstraße auf enorme
1.200 m² Verkaufsfläche und es wurde somit zu einem der größten und
modernsten dieser Zeit. Bis 1933 entstanden mehr als 30 Filialen mit rund
6000 Mitarbeitern in ganz Deutschland. Durch den Architekten Sturtzkopf
erfolgte ein Erweiterungsbau, welcher zusammen mit dem ursprünglichen Kaufhaus einen L-Förmigen Grundriss mit rund 1600 m² bildet.1939
wurde das Unternehmen von den Nazis übernommen und in „Merkur AG“
umbenannt. Nach 1945 übernahm die DDR-Handelskette „Konsum“ die
ehemalige Schocken-Filiale.1993 ging das Kaufhaus bankrott. Durch ungenügende Sicherung und Vandalismus wurde das einstige Warenhaus
zu einem Schandfleck im Ort. Nach einigen Jahren im Leerstand wurde
das Gebäude zu einem Wohn- und Geschäftshaus renoviert und im Jahr
2000 eingeweiht.
Lutherstraße 29
Das im Volksmund als „Bürgermeisterhaus“ bekannte Gebäude
wurde im Jahr 1931 erbaut. Einst
wohnten hier die Oelsnitzer Bürgermeister Rudolf Schnabel und Fritz
Junghans. 2013 wurde das denkmalgeschützte Wohnhaus rekonstruiert, in welchem sich seit nunmehr die Büroräume der Landesgartenschau gGmbH befinden. Bei
der Renovierung der Fenster, Türen sowie der Farbgestaltung des Gebäudes
orientierte man sich an dem Originalzustand des Hauses. Weiterhin wurde
auf die Nachhaltigkeit geachtet. Nach Beendigung der Landesgartenschau
soll das attraktive „Bürgermeisterhaus“ zu Wohnzwecken genutzt werden.
sehenswürdigkeiten
Aussichtsturm „Glück Auf“
Die Idee hinter dem Aussichtsturm
ist die Erhaltung wichtiger Zeitzeugen
der einhundertjährigen Bergbauzeit,
welche die Stadt maßgebend und
nachhaltig geprägt hat. Die Schüttung
der Deutschlandschachthalde auf einem Bergrücken war sehr untypisch
und hat schon seit vielen Jahrzehnten
die Wissenschaftler der TU Dresden,
Außenstelle Forstwirtschaft in Tharant, beschäftigt. Es konnten wiederverwendungsfähige Erkenntnisse
für andere Haldenlandschaften, besonders in Zwickau und der Wismut,
aber auch international, gesammelt
werden. Die Halde hebt sich als
Bergkuppe von der durch Bergrückenprofilierten Vorgebirgslandschaft markant ab. Dies fand schon im Regionalentwicklungsplan Chemnitz-Erzgebirge
Beachtung. Der im Jahr 2000 erbaute „Glückauf“-Turm stellt eine Verbindung
aus Industrietourismus und den Besonderheiten und Einzigartigkeiten der
Halde sowie den Folgen des Steinkohlebergbaus dar. Entworfen hat ihn der
Leipziger Architekt Bernd Sikora. Im Jahr 2001 wurde der Aussichtsturm mit
einer Anerkennung des BDA (Bund deutscher Architekten) ausgezeichnet.
„Raum-Zeit-Diagramm“
Skulptur Kreuzung Untere Hauptstraße/
Bahnhofstraße: Millionen von Jahren formte
der „Organismus Erde “das Erzgebirge. Der
Mensch öffnete die Schatzkammer und
leerte sie mit technischer Bravour in 100
Jahren. Das soll diese Skulptur erzählen. Das
„Raum-Zeit-Diagramm“ bildet die Zeit nach,
in denen 9 m Höhe und die traditionelle Altstadt verloren gingen. Zart und langsam fing
es 1890 an, breiter und schneller war’s in
den 40ger Jahren, bis der Sturz im Jahr 1972
zur Ruhe kam. Wie eine Ampelanlage über
der Straße ihre Signale zum Verkehrsablauf
sendet, so soll das Diagramm Vergangenes
vor Augen halten.
Schachtziege
Die Schachtziege im Lugau-Oelsnitzer
Steinkohlerevier: Die Bergleute waren
nicht nur bekannt für die von ihnen zu
verrichtende harte Arbeit sondern ebenso für ihren einfallsreichen Humor, der
oftmals in Verbindung mit der Schachtziege stand. Neulingen wurde gern aufgegeben, doch Futter für die Ziege mitzubringen. Nicht wenige Kumpel fuhren
dann am nächsten Tag mit etwas Futter
unter dem Arm ein und begaben sich auf
die Suche nach der Schachtziege. Heute
befindet sie sich auf der Unteren Hauptstraße.
Äquator
Seit dem 12. Juli 2007 liegt Oelsnitz/
Erzgeb. offiziell wieder am Äquator.
Das glauben Sie nicht? Es ist aber so.
Naja zumindest war es so vor 310 Millionen Jahren. Da nämlich verlief durch
unseren Teil Europas die Äquatorlinie.
Woher man das weiß? Nachweislich
bildeten sich Steinkohlenlagerstätten
nur am Äquator. So entstand auch
das Lugau-Oelsnitzer-Steinkohlerevier im Bereich eines äquatorialischen
Gebirgszuges. Und um dies der Stadt
und ihren Besuchern zu zeigen und
unvergesslich zu machen wurde nun im Rahmen des Ausbaus der Badstraße
ein symbolischer Äquator erschaffen. Ein Oval aus grauen Pflastersteinen,
durchzogen von einer Linie aus roten Pflastersteinen ziert die Badstraße und
symbolisiert die geographische Lage vor so langer Zeit. An diesem Tag wurde
der „Äquator“ nun zum ersten Mal überschritten und damit eingeweiht.
„Zeitsenkungskurve“
Skulptur Kreuzung Pflockenstraße/ Innere Neuwieser Straße: Die Zeitsenkungskurve ist 17,40 m hoch, sie zeigt das Maß der Senkung und ist zu einer
spiraligen Form gebogen. Ausgerollt würde sie, wie das „Raum-Zeit-Diagramm“, die Kurve nachschreiben. Die Knicke und Ecken kann man verfolgen.
Sie zeigen zeitgenau Veränderungen im Tempo des Abfallens. Die gedrehte
Form deutet die Plötzlichkeit der Verwerfung an, ein strudelnder Absturz, ein
Wimpernschlag im Zeitlauf der Erde. Die Figur ist wie die umgebende Landschaft weich gebildet. Eine fließende Linie bis hinauf zu dem beweglichen Drehaufsatz. Sie korresponiert mit den Windrädern jenseits des Tales und mit
dem Aussichtsturm. So, wie der Wind
als neue Energie wieder entdeckt
wurde, der Aussichtsturm nicht mehr
als Beobachtungsposten gebraucht,
sondern der „Betrachtung“ gewidmet
ist, so ist die Elastizität und Beweglichkeit der Zeitsenkungskurve ein
Gegenstand modernen Lebens. Das
Starre, Harte soll aufgegeben werden
zu Gunsten einer Dynamik des Nachgebens und Zurückfederns, ein Lebendigbleiben mit allen Fasern des Seins.
Reiner-Kunze-Stele
Im September 2009 wurde zu Ehren
des Oelsnitzer Ehrenbürgers Reiner
Kunze am Standort der ehemaligen
„Vaterlandsgrube“ eine Stele errichtet. Diese wurde unter dessen
Beisein enthüllt und trägt Kunzes
Gedicht „Die Linde“. Zugleich pflanzte man einen Lindenbaum.
Kulturdenkmäler
Der „Grüßer“
Keilförmig steht der Klinkerbau des
ehemaligen Warenhauses der Familie Grüßer am Ufer des Hegebaches,
welcher unterirdisch verläuft. Ursprünglich (1873) stand an dieser
Stelle nur ein einfaches Postgebäude
welches Carl Friedrich Roscher gehörte. Im Jahr 1880 kaufte Grüßer
ihm das Grundstück ab, um das von
ihm gegründete Warenhaus an dieser Stelle zu eröffnen. Die Kette des
Warenhauses stellte Hemden, Herrenstoffhosen, Lederhosen etc. her.
Im Jahr 1952 zog die HO in die Räume
des Gebäudes ein und baute diese
zu einer Lebensmittelverkaufsstelle um. Das Gebäude stand ab 2001 leer,
nachdem es zuvor als Getränkehandel und An- und Verkauf genutzt worden
ist. 2005 wurde der Klinkerbau aufwendig saniert. Heute beherbergt er die
Begegnungsstätte der Volkssolidarität, eine Sozialstation und 3 Wohnungen.
Eisenbahnviadukt
Die reichlich 130 Jahre alte Eisenbahnbrücke wies einst fünf große Bögen
auf – deshalb „Viadukt“. 1926 wurden die ersten Bögen (an der Oberen
Hauptstraße) ausbetoniert, die restlichen drei Bögen verschwanden in
den fünfziger Jahren. Grund dafür war
die Einsturzgefahr wegen Senkungen
infolge des Bergbaus. Wenn man am
Viadukt auf der Rudolf-BreitscheidStraße vor der Roten Schule steht,
verdeutlicht der abgerutschte rechte
Gebäudeteil eindrucksvoll, wie instabil
der Untergrund im Hegebachtal war.
weitere denkmäler
Mittelgasse
Die ursprüngliche „Neue Gasse“
wurde 1785 angelegt und verläuft
parallel zur jetzigen Unteren Hauptstraße. Zwischen 1783 und 1788
wurden auf der auch „Neuhäusergasse“ genannten Mittelgasse die
ersten Häuser erbaut. Auch heute
noch ist sie das älteste und am
besten erhaltene Häuserensemble
der Stadt. Das Fachwerk- und der
Umgebungsstil ist zum Teil noch
erkennbar. Im Jahr 1998 wurde
die Mittelgasse mit Granitpflaster
belegt.
Rudolf-Brunnen
Am 12.07.1914 wurde der Brunnen im Herzen der Stadt Oelsnitz/Erzgeb.
feierlich eingeweiht. Der Architekt und Bergwerksbesitzer Hermann Rudolph stiftete diesen aus Verbundenheit zu seiner Heimatstadt Oelsnitz.
Daher nennt man ihn im Volksmund auch oftmals „Rudolph-Brunnen“.
Der Brunnen zeigt in seinen 8 Ecken einen Durchmesser von etwa 5 Metern.
Christuskirche
Nachdem im Jahr 1724 die alte Kapelle wegen Kriegsschäden und einem Glockensprung abgerissen wurde, entstand die Oelsnitzer Kirche. Der Grundstein dafür
wurde im April 1725 gelegt, wobei Nachrichten aus dieser Zeit auf einer zinnernen
Tafel mit eingemauert wurden. Da der damalige Pfarrer von Oelsnitz, Leberecht
Vollrath, maßgeblich am Bau beteiligt war, findet man seinen Grabstein in der Christuskirche. Der Kirchenneubau wurde 1726 eingeweiht. Aus Platzgründen musste
die Kirche 1865 vergrößert werden. Zum
Umbau erhielt die Gemeinde von dem
Fürst von Schönburg-Waldenburg 150
Taler. Von diesem Geld wurde der Kanzelschmuck gekauft. Ca. 100 Jahre später
wurde die Kirche umfangreich im Inneren
umgestaltet. Dabei wurden auch Figuren
zur Erinnerung an den Kohlebergbau errichtet. Im Jahr 2007 wurde mit der
Glockenweihe am 1. Advent die etappenweise Sanierung der Christuskirche,
welche Ende der 1990er Jahre begann,
beendet. 2010 wurde die Orgel generealüberholt.
Denkmal Bergwerksunglück Friedensschacht
Auf dem Friedensschacht kam es am Montag, dem 21.01.1921
zu einem schweren Unglück. Etwa 200 Bergleute waren an dem Tag
bereits eingefahren als gegen 07.00 Uhr eine folgeschwere Schlagwetterexplosion erfolgte. Insgesamt starben bei dem Unglück 57 Bergleute. Bis zum Tag der Bestattung, fand in Oelsnitz ein tägliches Trauergeläut statt. Die toten Oelsnitzer Bergleute wurden mit einem Trauerzug
durch die Stadt bis hin zum Friedhof geführt. Im Jahr 1922 wurde auf
dem Oelsnitzer Friedhof ein Denkmal, zu Ehren der verunglückten
Bergleute errichtet. 1977 wurde das Denkmal neu gestaltet.
Die Stadthalle Oelsnitz
Kulturdenkmäler
Stadthalle
Die Stadthalle Oelsnitz wurde 1955/56 als Kulturhaus der Bergarbeiter der Region erbaut. Obwohl die Stadthalle dem Stil der „Fünfziger Jahre“ entspricht,
stellt sie doch ein Unikat dar. Dies wird sichtbar durch die Verwendung bester
Materialien, hochwertiger Kunsthandwerksarbeiten und der Kunst am Bau.
Zu nennen wären hier die lustigen Wandarbeiten in der Kegelbahn, die bergbautypischen Steinreliefs über dem Haupteingang und vor allem die Gipsintarsien in der Bar. Einer Tradition in der ehemaligen DDR gewidmet, trug das
Kulturhaus später den Namen „Hans Marchwitza“. Viele Oelsnitzer sprechen
heute noch immer vom ehemaligen „Marchwitza“ und dies eher liebevoll, da
sich fast alle an Feiern, Tanz- und Konzertveranstaltungen, Theateraufführungen und die bevorzugten Barbesuche gern erinnern. Dieser Tradition verpflichtet, unterhält die Stadt Oelsnitz/Erzgeb. die denkmalgeschützte Stadthalle mit
nicht unerheblichen finanziellen Mitteln. Konzerte, Bälle, Firmenpräsentationen,
Theateraufführungen, Sportveranstaltungen, Messen, Ausstellungen und Galas
sind auch momentan Eckpunkte im Veranstaltungsprogramm. Ebenso können
Räumlichkeiten und auch die Kegelbahn kurzfristig angemietet werden.
Rathaus
Am 28. August 1894 erfolgte der erste Spatenstich zum Bau des Oelsnitzer
Rathauses. Am 19. Oktober desselben Jahres wurden in dem Grundstein örtliche Dokumente der Zeit versenkt. Der rote Ziegelbau wurde mit altdeutschen
Stilelementen errichtet und am 15. Oktober 1895 eingeweiht.
Die Stadt Oelsnitz/Erzgeb.
Die Stadt Oelsnitz liegt eingebettet in einer schönen Landschaft am Fuße des sächsischen Erzgebirges. Dank des
Steinkohlebergbaus im Lugau-Oelsnitzer Revier hatte sich
der Ort zur bevölkerungsreichsten Gemeinde der Region entwickelt. Oelsnitz war schon seit der Besiedlung im 12. Jahrhundert größer als die Dörfer in der Nachbarschaft. Im Jahr
1924 wurde der Ort als größtes sächsisches Dorf zur Stadt
erhoben. Die Beendigung des Bergbaus führte zu einer rückläufigen Tendenz der Einwohnerzahl. Im Januar 1999 wurde
Neuwürschnitz als Ergebnis der Gemeindegebietsreform
Ortsteil von Oelsnitz/Erzgeb. Nach Stand vom 31.12.2013 beträgt die aktuelle Einwohnerzahl 11.266. Wenn auch der einst
prägende Bergbau erloschen ist, so lebt die Bergbautradition
weiter und behält bis heute einen besonderen Symbolwert.
Die Landschaft um Oelsnitz ist hügelig und abwechslungsreich. Ihre Höhenlage reicht von 330 bis 486 Meter.
Herausgeber Stadt Chodov 2014 | Texte: Stadt Oelsnitz/Erzgeb.
Bilde: Archiv der Stadt Oelsnitz/Erzgeb.
„Rote Schule“
Die sogenannte „Rote Schule“ liegt im Zentrum
von Oelsnitz und doch in einer ruhigen Nebenstraße. Bei dem markanten roten Ziegelgebäude handelt es sich, wie es der Name schon
sagt, um eine ehemalige Schule. Das Gebäude
wurde im Jahr 2005 rekonstruiert und eine
Etage als Kindertagesstätte ausgebaut. Im
Gebäude befindet sich noch die Stadtbibliothek. In unmittelbarer Umgebung befinden
sich zahlreiche interessante und wichtige Gebäude der Stadt. Trotz der zentralen Lage ist
die Einrichtung von viel Grün umgeben. Selbst
ein Wanderweg, welcher auf die Deutschlandschachthalde führt, befindet sich gleich neben
dem Gebäude.
Oelsnitz/erzgeb.
Reiseführer
Reiseführer der Partnerstädte Chodov und oelsnitz/erzgeb.