Drásováček - Základní škola TG Masaryka Drásov
Transkript
Drásováček - Základní škola TG Masaryka Drásov
9. ročník/1. číslo škol. rok 2009/2010 2 Jak vzniklo jméno říjen? Nikdo už přesně neví, jak vlastně jméno říjen vzniklo. Můžeme se jen dohadovat. Já si ale myslím, že to bylo takhle: Hodně dávno, když lidé znali jenom čtyři roční období a žádné měsíce, byl v Evropě velký, hustý les. Od dnešního Německa přes Polsko, na kraj Ruska až po Itálii. V tom lese bylo málo osad, ve kterých žili lidé. Jednou se z jedné z nich vydali dva kluci do hloubi lesa. Šli a šli, až uslyšeli troubení a rány. Na palouku bojovali jeleni o samice. Kluci věděli, že se tomu říká říje. Jeleni se tam objevovali ještě nějaký čas, ale pak už přestali. Až zase za rok ve stejnou dobu. A tak ve vesnici vznikl název říje, období, kdy bojují jeleni. V průběhu časů se mu začalo říkat říjen a už to tak zůstalo. Nebo takhle: V jedné vesnici byl moudrý muž, který se jmenoval Říj. Jeho vesnice byla krásná a bohatá, ale vždy ve stejný čas tam přijeli bandité a celou ji vypálili. Tak to šlo několik let, až se to tomu muži přestalo líbit a chtěl, aby se lidé z vesnice postavili banditům na odpor. Ale nikdo neměl dost odvahy. Tak se starý muž sebral a šel je zastavit sám. Byl pryč celý měsíc, a když se vrátil, řekl lidem, že bandité se už nevrátí. A byla to pravda. Po tom muži nazvali měsíc v roce – říjen. A vesnice začala vzkvétat, stalo se z ní město v České republice a postupem času největší město v Evropě: Všechovice. Nebo to možná bylo úplně jinak. A jak vznikly měsíce v roce? leden - ledový den únor – slabý led, Norové jedou na jih březen – roste bříza duben – roste dub květen – kvetou květiny červen – objevují se červánky červenec – červánky jsou každý den srpen – žne se srpem tráva a obilí září – září měsíc říjen – viz výše listopad – padá listí prosinec – děti prosí rodiče, aby jim dali dárky na Vánoce, protože Ježíšek stávkuje Veronika Pavlíčková, 9. A Říjen Říjen je období podzimu. Před ním je září, po něm listopad. V říjnu rostou šípky. Ze šípků se dělá čaj. Šípkový čaj je velice zdravý. V říjnu se chodí do školy. Některé děti se na školu hrozně těší, ale v říjnu už jim připadá hodně nicotná. Listí neopadá jen v listopadu, ale i v říjnu. Také začíná být hodně chladno. Venku je např. jen sedm stupňů. V říjnu už se někdy chodí i v zimní bundě, s šálou a zimní čepicí. Podle toho, co nám říkala paní učitelka v přírodovědě, jsou tu velké rozdíly teplot. To znamená, že několik dní je teplo např. 29 stupňů Celsia a potom čtyři. Jsem o tom přesvědčen, protože se to tak stalo 19. října tohoto roku. Dominik Jaroš, 5. tř. 3 Říjen Měsíc říjen vznikl před dávnými časy, když si majitel velké farmy všiml, že jsou jeho dva jeleni Honza a Pepa v říji. Šel za místním nejchytřejším člověkem, aby mu poradil, co má dělat, protože to troubení se nedalo poslouchat. Poradil mu, aby sehnal dvě samice a pustil je k Honzovi a Pepovi do ohrady. Hospodář ho poslechl a zničehonic přestali jeleni troubit. Jenomže na jaře se samicím Haně a Janě narodila mláďata. Hospodář se utíkal zeptat, co se to vlastně děje, a dozvěděl se, že si jeleni hledali samice troubením, aby se mohli rozmnožit. Dlouhou dobu se tento zážitek vyprávěl ve vesnici a starosta si řekl, že bude desátý měsíc říjen, aby na to nezapomněli a každý rok v říjnu si to připomněli. Lenka Komínková, 9. B Podzim Padá listí, padá, zima už se řítí, listí už je barevné. Slunce spadlo do peřinky, kluci, holky pouští draky, hurá, zima už je tu! Petr Klusák, 5. tř. Na začátku října jsme měli drakiádu. A jaké to bylo? Drakiáda Nejprve jsme se sešli ve třídě a měli jednu hodinu češtiny. Poté jsme se nasvačili a šli na hřiště. Tam jsme si poskládali draky a nastoupili na zahájení. Paní učitelka nám říkala něco o tom, abychom se do sebe nezamotali a abychom nelezli na branky, ale pak jsem si všimla, že mám roztrhlého draka, tak jsem ho nemohla pouštět. Některým děckám draci krásně létali, měli je tak vysoko! Pak přišla školka, prvně zajíčci, pak žabičky a poslední koťátka. Na drakiádu se přišla podívat i paní učitelka Filková s malým Alexem. Ale ještě předtím přišla moje babička s mými sestřenicemi Andrejkou a Karolínkou. Potom bylo ukončení a fotili jsme se. Moc se mi to líbilo! Michaela Kloudová, 5. tř. obrázek nakreslila Kristýna Nováková, 5. třída 4 Průběh drakiády Ráno jsme šli jako obvykle do školy. První hodinu jsme se učili. Měli jsme český jazyk. Potom jsme šli na hřiště. Drak mi nelétal, ale některým to létalo velice dobře. Alespoň jsme se trochu proběhli. Když přišly děti ze školky, přestalo nás to s mým bratrem Michalem bavit a šli jsme si hrát s naším mladším bratrem, který ještě chodí do školky. Potom jsme se vyfotili a šli jsme do školy. Do družiny, na oběd a o půl druhé domů. Dominik Jaroš, 5. tř. Máte doma nějakou svou oblíbenou věc? Filip má nejraději postel. A víte, jak vypadá? Moje postel Moje postel je v mém pokojíčku vlevo od okna. Vyrobil ji můj dědeček, protože je stolař. Tato postel je hnědozelená jako celý můj pokoj. Pod matrací jsou dvě úložné zásuvky, do kterých dávám svoje věci. K posteli patří i noční stolek plný knížek a různých drobností. Povlečení na postel střídám, ale nejraději mám bílé s černou kostrou. Tento kus nábytku mám moc rád, protože na něm nejen spím a odpočívám, ale taky čtu knížky a časopisy. Někdy se v posteli i trochu učím přírodovědu nebo vlastivědu. Filip Svoboda, 5. tř. Den jazyků Letos jsme na Den jazyků (25. 9.) uspořádali projektové vyučování. Každý ročník si vylosoval jeden evropský stát a o něm se celý den učil. Učitelé se proměnili v přednášející a střídali se ve třídách po dvaceti minutách. Každá třída si tedy vyslechla osm přednášek, ze kterých si každý měl samostatně dělat poznámky a ty pak doma libovolnou formou zpracovat na papír A3. Pro děti byla taková výuka novinkou. Celý den se věnovaly pouze jednomu státu a na základě přednášek z oblasti historie, literatury, hudby, výtvarného umění, zeměpisných zajímavostí, zvyků, tradic a sportu si udělaly o zemi obrázek. Naučily se také několik frází z jazyka. A co na to říkali žáci? Lenka Komínková: „My jsme dostali Portugalsko. Dozvěděli jsme se o něm vše ze sportu, hudby, literatury, jazyka, dějin a zeměpisu. Nejvíce mě bavil jazyk. Portugalština je krásná řeč a připadala mi podobná čínštině. Jen kdyby ta půlhodina nebyla tak krátká. V části věnované hudbě jsme si zazpívali portugalskou píseň, jejíž melodie je u nás známá.“ Veronika Pavlíčková: „Myslím, že to byl výborný nápad, a navíc se nám psaní důležitých věcí z projevu vyučujících bude hodit i na střední školy.“ Kristýna Šnepfenbergerová: „My jsme si povídali o Itálii. Dozvěděli jsme se, že v Itálii žijí 3 národnosti: Italové 96,5 %, Sardiňané 2,5 % a Rétové 1 %. Nejvyšší horou je Monte Bianco (4 807 m), nejdelší řekou Pád (652 km). V dřívějších dobách byli Římané vynikající stavitelé a technici, využívali všech tehdy známých stavebních principů a vytvořili „ideální“ model římského města s typickými stavbami jako bazilika, amfiteátr, cirk a fóra. 5 V kroužku jsme vymýšleli povídky, ve kterých se musela objevit předem zadaná slova. Jazyky v různých významech (řeč, lidský jazyk, vyslovovat) Jsou cizí jazyky. Naučit se některé je opravdu těžké, ale stojí to za to. Například angličtina. Nejhorší je asi výslovnost a to, jak se vlastně slova píšou. Hello se čte helou, ale píše se hello. Nebo latina. Například píše se gratia, ale čte se gracija. Dominik Jaroš, 5. tř. Příběh (lízátko, mluvit, cizí jazyky, oběd, chuť) Bylo jednou jedno lízátko a pečená husa nachystaná na oběd. Oba uměli mluvit, a lízátko dokonce umělo cizí jazyk, protože bylo dovezené z ciziny. Ale pořád se hádali, kdo má lepší chuť. Lízátko řeklo: „Jsem velice dobré a sladké.“ A pečená husa: „Ale nejsi zdravé. To já jsem výživná a chutná a to je základ zdraví!“ Nakonec se dohodli, že na oběd je nejlepší pečená husa a jako odměna je nejlepší lízátko. Kamila Vitulová, 9. A Čeština (mluvit, čeština, pískat, mít rád, hněvat se) V hodině češtiny probíráme spisovná slova. Paní učitelka na nás někdy mluví nářečím, aby nám názorně ukázala, jaká existují. Někdo v češtině zapískal na prsty a paní učitelka se na něj hněvala. Někdy se nedivím, že se na nás paní učitelka hněvá, protože pořád s děckama mluvíme. Paní učitelku máme rádi, i když na nás někdy křičí. Barbora Protivínská, 9. A 6 Fanynka (řeč, rodný jazyk, cizí jazyk, jazyk v puse, kočičí jazýčky) Na kopci blízko lesa bydlela veselá holčička Fanynka se svou mámou a tátou. Fanynka uměla krásně mluvit rodným jazykem a ve škole se naučila i pár cizích jazyků. Výslovnost všech jazyků měla nejlepší v okolí. Jednou, když šla ze školy, vylekal ji spolužák. Ztuhla. Když se jí kamarádka zeptala, jestli je v pořádku, nevydala ze sebe ani hlásku. Snažila se, ale nedokázala pohnout jazykem v puse. Fanynka zašla odpoledne se svými rodiči k doktorovi, který jí doporučil cucat čokoládové kočičí jazýčky. Myslel tím, že Fanynka bude jazykem cvičit a časem se vše napraví. A opravdu. Během měsíce se Fanynka mohla opět bavit s kamarádkami bez jakéhokoliv problému. Lenka Komínková, 9. B obrázek nakreslila Lenka Komínková, 9. B 7 Mlsný jazýček (světové jazyky, chuť, lidské tělo, obuv, sněhový jazyk) Bylo jednou jedno lidské tělo, které mělo obuv a umělo pět světových jazyků. To tělo šlo jednou v zimě ven a obdivovalo sněhové jazyky. Vtom dostalo chuť na kočičí jazýčky. Šlo do hospody, otřelo si boty od sněhu, a protože ovládalo světové jazyky, domluvilo se s obsluhou. Na stěně byly obrázky sněhových jazyků a lidské tělo si hned vzpomnělo na ty, které obdivovalo před chvílí. Když jedlo kočičí jazýčky, byla to paráda pro jeho chuťové buňky. Potom si obulo boty a koupilo si fotoaparát. Od té doby to lidské tělo nejen že umělo pět světových jazyků a nosilo rádo boty, ale i rádo fotografuje sněhové jazyky a u toho jí kočičí jazýčky nebo líže lízátko. A pořídilo si chameleona, který na svůj lepkavý jazyk chytá mouchy, z kterých pak vyrábí paštiku. Ta se prodává po celém světě spolu s fotografiemi sněhových jazyků. Jmenuje se „Mlsný jazýček.“ Veronika Pavlíčková, 9. A obrázek nakreslila Veronika Pavlíčková, 9. A Uspávání ježečků V pátek 23. října byl v Drásově lampionový průvod do parku a tam děti uspaly ježečky na zimu. Lampionů se rozsvítilo spousta. Byly na svíčky, na žárovky, velké, malé a krásně barevné. Ježky si děti ve školce vyrobily z jablek a špejlí a velice se jim povedli. Když všichni ježci usnuli, dostali jsme perníkového ježečka, který byl dobrý, a k tomu nám hrál písničky DJ Rikša. Toto odpoledne jsem si užila, jen nevím, kdo nám nanosí dárky pod stromeček, když všichni ježci spí. Asi přijde Santa Klaus. Lenka Komínková, 9. B 8 Ježek kamarád Ježek, ten má bodlinky, češe si je hřebínky. I když trochu píchají, tak nás v klidu nechají. My jsme s ježkem kamarádi a máme se hodně rádi. Nosíme mu jablíčka, je to naše kulička. Alena Slezáková, 3. tř. Leze ježek Leze ježek podle meze, bojí se ledu. Kmotra liška povídala: „Já tě převedu.“ „Nemusíš mě voditi, však já umím choditi, však já přelezu!“ Lenka Pindryčová, 3. tř. Veršujeme s J. V. Sládkem Báseň Hrdina (sedmá třída) Malý Válek, peciválek, vypil čaje celý šálek. Malý Válek, peciválek, kouká z okna a jí párek. Kde co potmě zašustilo, hodně nás to vyděsilo. Kde co potmě zašustilo, hrozně mě to vyděsilo. Kočku slyšet, myšku v noci, to je randál do půlnoci. Kočku slyšet, myšku v noci, nebudu spát o půlnoci. A to já jsem jiný chlapec, než si myslí pan Jakubec. A to já jsem jiný chlapec, nezalézám nikdy za pec. Do komory, milý brachu, nestrčíš nohu ani patu. Do komory, milý brachu, odnes kilo hrachu. Pro hrušky a pro jablíčka, přišla moje sestřenička. Pro hrušky a pro jablíčka, vyšplhá si Anička. I když kočce oči svítí, nebojím se ven vyjíti. I když kočce oči svítí, hraje si pořád s bílou nití. B. Reinohová M. P. Tlustoš 9 Malý Válek, peciválek, kutálí se z velkých dálek. Malý Válek, peciválek, nemá rád ani vánek. Kde co potmě zašustilo, něco se tam uchytilo. Kde co potmě zašustilo, hnedka ho to probudilo. Kočku slyšet, myšku v noci, honí se spolu o půlnoci. Kočku slyšet, myšku v noci, nezachrání ani vlci. A to já jsem jiný chlapec, vylezu si rychle na pec. A to já jsem jiný chlapec, raději vylezu si na pec. Do komory, milý brachu, čeká na tebe spousta hrachu. Do komory, milý brachu, nechce se ti nabrat trochu hrachu. Pro hrušky a pro jablíčka, vyskočím jak opička. Pro hrušky a pro jablíčka, chodí ti pro ně tvá babička. I když kočce oči svítí, v noci rychle něco chytí. I když kočce oči svítí, nechce se mu nikam jíti. L. Hotařová Š. Závodníková Úvahy deváťáků: Můj život za deset let Dnes můžu jen těžko říct, kde a jak budu žít za deset let. Ale mám malou představu, kterou bych si chtěla splnit. Za deset let mi bude 24. Ráda bych měla práci, třeba v novinách: psát různé články, komentovat dění ve světě, radit čtenářům,… Chtěla bych mít rodinu, ale nevím, kdy se to stane. Určitě bych ve třiceti chtěla mít alespoň dvě děti. Také bych, až dostuduji, chtěla jet na určitou dobu do Ameriky nebo do Anglie vylepšit si angličtinu. Chtěla bych se stát zodpovědnou ženou a dobrou matkou. Toužím po klidném životě, ale ráda bych i něco podnikala. Myslím si, že teď nejsem dost zodpovědná a pořádná a chtěla bych to změnit. Být úspěšná v práci a dobrá ve výchově svých dětí. Toužím bydlet v rodinném domku na kraji města nebo na vesnici, protože nemám moc ráda paneláky a město. Mám ráda přírodu. Myslím si, že abych toho všeho dosáhla, musím se učit. Pokud budu mít dobré vysvědčení, dostanu se na školu, pojedu studovat angličtinu … Všechno je ale tak daleko. Nechtěla bych skončit na úřadu práce a bez přátel. Přátelé a rodina jsou pro mě důležití a já doufám, že mě neopustí a že já nevykročím ze své dráhy. Napsat tuto slohovou práci je těžké, ale i zajímavé a užitečné zamyslet se nad svou budoucností právě teď, když se rozhodujete, na kterou střední školu půjdete. Protože tato volba je velice důležitá. Doufám, že vykročím správně a čeká mě jen to nejlepší. Veronika Pavlíčková, 9. A 10 Můj život za deset let Je mi 25 let, bydlím pořád v Drásově v domě svých rodičů, kteří šli do domova důchodců. Já jsem se ve dvaceti letech úspěšně vyučil elektrikářem. Máme zatím jedno dítě, ale přemýšlíme nad druhým. Jsem zaměstnán v Siemensu, opravuji elektrické přístroje a šetřím na své milované auto Mazda MX 5. Moje manželka je o dva roky mladší a právě studuje. Až si koupím své milované auto, začneme s manželkou šetřit na nový byt. Můj život je celkově nudný. Ráno v šest jdu do práce a ve dvě jsem doma. Starám se o dítě do pěti hodin, než přijde manželka ze školy, a jdu chvíli na pivo do hospody. Takhle je to celý týden, jen o víkendu jdeme s manželkou na vycházku. Náš život není nějak extra zajímavý. Kdybych se tak mohl vrátit do 9. třídy, začít se pořádně učit a změnit své povolání! Martin Ptačovský, 9. A obrázek nakreslila Dominika Maloňová, 6. třída 11 Kamila Goldmanová, 6. třída 12 Adéla Škvařilová, 6. třída 13 Ohlédnutí za Dance Open Drásov 2009 V sobotu 6. 6. 2009 se v městysi Drásov uskutečnil již 3. ročník Celostátní soutěžní přehlídky tanečních skupin - Dance Open Drásov 2009. Akce byla pořádána pod záštitou městyse Drásov, Jihomoravského kraje a za podpory laskavých drásovských sponzorů. Pořadatelem soutěže je ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Drásov. Tančilo a cvičilo se v prostorách tělocvičny, třídy sloužily jako šatny. Využita byla i kuchyně a jídelna. Skvělý tým kuchařek pod vedením p. Marie Tinkové se postaral o občerstvení po celý den. Vařilo se cca 500 obědů. V „Hynkově cukrárně“ si každý mohl zakoupit něco pro mlsný jazýček. Soutěžilo se ve čtyřech věkových kategoriích (předškoláci, děti, junioři, dospělí) a čtyřech soutěžních kategoriích (aerobic, show dance, street dance a parketových kompozicích). Celkový počet soutěžících byl 910 v 99 choreografiích z 38 týmů z celé ČR. „Naše“ děvčata - ze skupiny Crazy Girls ZŠ TGM Drásov pod vedením Kateřiny Trčkové získala bronzovou medaili s choreografií „Hop a skok“ v kategorii junioři - aerobic. Gratulujeme! Celá akce se zdařila. Chtěla bych poděkovat: DJ Tondovi z Předklášteří, moderátorce Ivetě Klepáčkové a celému organizačnímu týmu, který při této akci pomáhal a odvedl perfektní práci. Předběžný termín 4. ročníku Dance Open Drásov je 5. června 2010. Těšíme se na vás všechny, kteří nás podpoříte. Přijďte se podívat. Za celý organizační tým Romana Konečná a Kateřina Trčková 14 Žáci 6. ročníku se ve fyzice zamýšleli nad tím, jaký by byl svět bez technických vynálezů, jak by např. probíhala návštěva lékaře nebo divadelní představení. Svět bez technických vynálezů Nebýt technických vynálezů, tak by lidé stále bydleli v jeskyních, živili by se sběrem plodů a ohřívali se u ohně. Pokud by chtěli cestovat na delší vzdálenost, museli by jít pěšky nebo jet na koni. Lékaři by léčili jen pomocí lektvarů uvařených z bylin. Zubaři by zuby nespravovali, jen by je bolestivě trhali kleštěmi. Lidé by umírali na běžné nemoci. Divadelní představení by se hrálo venku, bez kulis, bez divadelních triků a efektů. Díky technickým vynálezům a fyzikálním poznatkům je dnes život člověka mnohem snazší a pohodlnější. Kamila Goldmanová, 6. třída Kdyby nebylo technických, fyzikálních a jiných poznatků, ve světě by nebyla elektronika, automobily, kina, sklo a další vynálezy. Návštěva lékaře by vypadala tak, že by nebyly léky a místo nich by se používaly bylinky, nejezdili bychom do nemocnic a lékařská péče by byla na nízké úrovni. Cestovali bychom pěšky, na koních, ve vozech, v kočárech, na lodích a cesta by trvala daleko déle. Divadla by mohla být pojízdná, navštěvovala by vesnice. Lidé by se sešli na náměstí a s napětím očekávali, jaké představení jim herci připravili. 15 Kristýna Šnepfenbergová, 6. třída Léčení zubů dříve – zuby se neléčily, ale rovnou trhaly a to bez umrtvení. Neměli přístroje jako dnes ani znalosti. Dnes se používají rovnátka, protézy a kvalitní zubní výplně. Dnes je návštěva zubního lékaře zcela bezbolestná. Kdyby nebyl vynalezen parní stroj, nejezdily by vlaky, auta, lodě, nebyly by poháněny stroje v továrnách – vše by se muselo dělat s velkou námahou ručně. Cestování – nemohli bychom jezdit do vzdálených zemí, neboť by cesta trvala moc dlouho. Dnes se cestování usnadnilo tím, že jezdí rychlé vlaky, letadla, auta a zaoceánské lodě. Divadelní představení – k osvětlení se používaly svíčky, opona se zvedala ručně. Dnes se ke všemu používá elektrický proud, díky tomu jsou umožněny různé světelné efekty. Adéla Škvařilová, 6. třída BOBŘÍK INFORMATIKY Ve dnech 3. – 5. listopadu 2009 se naše škola zúčastnila celostátní online soutěže Bobřík informatiky. Žáci naší školy soutěžili v kategorii Benjamin (5. – 8. ročník) a v kategorii Junior (9. ročník). V kategorii Benjamin se do soutěže zapojilo 43 žáků naší školy, celkem soutěžilo 4045 soutěžících, klasifikováno bylo 3254 soutěžících. Úspěšnými řešiteli se stali ti, kteří dosáhli alespoň 150 bodů. V této kategorii jsme měli 7 úspěšných řešitelů – Měšťan Jan – 8. B, Walyga Václav – 8. B, Havlínová Simona - 8. B, Tlustoš Martin-Petr – 7. tř., Závodníková Šárka – 7. tř., Vejrosta Petr – 8. B, Slezák Dalibor – 8. B. Nejlépe si vedl Jan Měšťan, který se s počtem 216 bodů zařadil mezi 200 nejlepších řešitelů a obsadil 75. místo. Blahopřejeme!! 16 Výsledky – Benjamin Pořadí Body Příjmení a jméno Třída 75. 216 Měšťan Jan 8. B 541. 176 Walyga Václav 8. B 684. 169 Havlínová Simona 8. B 695. 168 Tlustoš Martin-Petr 7. tř. 695. 168 Závodníková Šárka 7. tř. 835. 160 Vejrosta Petr 8. B 913. 156 Slezák Dalibor 8. B Všem úspěšným řešitelům blahopřejeme!! Soutěžní kategorie Junior se zúčastnilo 25 soutěžících z 9. ročníku. Nejvíce bodů získal Jakub Olšar z 9. B – 116. Bohužel toto bodové ohodnocení nestačilo na postup mezi úspěšné řešitele. V této kategorii soutěžilo 4505 soutěžících, klasifikováno bylo 3928 soutěžících. Celkový počet účastníků celé soutěže dosáhl čísla 10 355. 17 obrázek nakreslila Kamila Goldmanová, 6. třída, 18 obrázek na titulní straně nakreslila Kristýna Nováková, 5. třída ____________________________________________________________________ DRÁSOVÁČEK Školní časopis Základní školy T. G. M. v Drásově – číslo 1 / ročník 9. – listopad 2009 Vydává ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Drásov, Drásov 167 výhradně pro vnitřní potřebu. Číslo 1 vyšlo 12. 11. 2009 v nákladu 20 výtisků. 19