TEST ISUZU D-Max Double Cab – Maxi dříč! - Isuzu Motors
Transkript
TEST ISUZU D-Max Double Cab – Maxi dříč! - Isuzu Motors
TEST ISUZU D-Max Double Cab – Maxi dříč! Autor: Petr Orián Datum: 12.06.2013 Rubrika: Aktuálně, Isuzu, Testy http://www.autojournal.cz/test-isuzu-d-max-double-cab-maxi-dric/ Levná pracovní síla je dnes snem každého zaměstnavatele a nebudeme si zastírat, že množí z nás by za malé peníze v práci nehnuli ani prstem. A nějak podobně se dá uvažovat i o autech… některá jsou drahá, ale umí toho sotva polovinu, než levnější (nižší) vrstvy a pak jsou tu taková, co za relativně malé peníze poskytnou svému pánu přesně ty schopnosti, které jsou po něm vyžadovány a v nemálo případech dodají tyto vozy i něco navíc. Takového pracanta tu máme dnes také – je z Japonska, má dobrou fyzickou kondici a umí odvést (i odvézt) práci v jakýchkoliv podmínkách a za každého počasí… o tu nejtěžší práci v naší redakci se na jeden týden přihlásil nový Isuzu D-MAX! A už teď má velmi dobré vyhlídky. Jelikož ale mnozí lidé v naší republice vozy značky ISUZU moc (nebo vůbec) neznají, milerád vás s ním ve stručnosti seznámím, než si podrobněji popíšeme, jak je na tom v pracovních hodinách. Náš testovací kus je rodinný užitkový pick-up s pěti místy a dostatečně velkou korbou, které můžete s pomocí patřičného nářadí libovolně oddělávat střechu. Jedná se tedy o tzv. verzi Double Cab a pod svou kapotou vozí 2,5 litrový bi-turbodiesel, který poskytuje výkon dostatečných 163 koní (120 kW) a točivý moment rovných 400 Nm, které jsou přenášeny skrze šestistupňovou manuální převodovku buď na zadní a nebo na všechna čtyři kola. A i když se jedná o plnohodnotný offroad, chybí zde uzávěrka diferenciálu nebo mechanická redukční převodovka. Tedy přesněji řečeno, D-MAX jimy nedisponuje, ale jestli budou chybět při užívání tohoto vozu, to nechám až na později. V druhé řadě se zaměříme na vzhled tohoto drsňáka. Jako první každého doslova praští do očí mohutnost a stavba celého vozu. Délka 5295 mm se zrovna s Fábií měřit nemůže, výška 1795 mm předčí i kdejakého průměrného čecha, šířka 1860 mm bude způsobovat velké problémy při vystupování v nějaké užší garáži a váha 2045 kg nebude přímoúměrná ani hned dvojici vozů Mini GP. Design tohoto offroadu se mi ale velmi líbí, přední část působí dynamicky – až agresivně a nepostrádá ani notnou dávku elegance. A vsadím se s vámi, že kdybych přelepil lepící páskou znak ISUZU, naprosto nikdo nepozná, z kama tento vůz pochází. Ale teď vás tak trochu tahám za nos… já to totiž na chvíli udělal a neslyšel jsem ze strany ostatních nic jiného, než že tento pick-up pochází z Ameriky a nebo se jedná o Toyotu. D-MAX u mě zatím sbírá jen plusové body, ale abych řekl pravdu, docela se bojím nasednout do interiéru. Odkládat to ale nemůžeme a dokonce i zde mě toto ISUZU velmi překvapilo. I když světlá výška vozu při nasedání dovnitř dost potrápí Vaší babičku, za interiér se rozhodně nemusíte stydět ani před svými rozežranými kamarády. Za prvé: příkladná a jednoduchá ergonomie pomůže rychlému a intuitivnímu ovládání a za druhé: samotná kvalita dílenského zpracování je zde na překvapivě nejaponské úrovni. Při jízdě nic nevrže, neskřípe a ani slícování palubní desky tito japonci rozhodne neodfláknuli. Pojďme už ale za volant… posaz je tu vyloženě offroadový, i když nastavíte své sedadlo co nejníže k podlaze. Z auta pak máte vždy velmi dobrý výhled a zmínit musím i skvělý přehled o dění na silnici, který je zde oproti obyčejnému autu skoro dvojnásobný a nic Vás tedy v D-MAXU nemůže překvapit. Jediným nedostatkem je ovšem přes vnitřní zpětné zrcátko výhled vzad, který díky zastřešené korbě (se zatmaveným zadním sklem) není nikterak výrazný. Např. za tmy dozadu nevidíte naprosto nic – tedy vyjíma světel aut, jedoucí za Vámi. Tento problém ale řeší dostatečně velká vnější zpětná zrcátka, která to vnitřní zastoupí v adekvátní míře a tudíž budete mít o dění za autem dost velký přehled. První rozjezd umocní ten celkový offroad pocit ze samotného vozu. Spojka zabírá až nahoře, není ani přehnaně lehká a řadící páka je vysoká asi jako Empire State Building. Samotné dráhy jednotlivých rychlostních stupňů je pak třeba chvíli hledat, ale na jejich délku si dá zvyknout během několika málo minut neustálého řazení a podřazování. Řazení mi zde trochu připomínalo kulisu v malém, 12ti tunovém náklaďáku, což mi ale v tomto voze vůbec nevadilo. Naopak mi byl opět umocněn pocit, že toto ISUZU je skutečně autem pro pořádné chlapy. Řízení je mimochodem tužší, než jsem očekával a při jednom plnohodnotném terénním dni mě z něj i příjemně bolely ruce. Motor se sice po nastartování ustálí na nepříliš kultivovaném volnoběhu a není kvůli váze auta přes 2 tuny žádným svižným adeptem na brázdění rovinek pod plným plynem, ale jeho síla ani pro tento druh ”zábavy” určena není a jeho charakter se pro druh tohoto vozu naopak hodí. I přesto, že se jedná o dvojitě přeplňovaný turbodiesel, není v nízkých otáčkách přiliš živý a až se dostanete na 1400 otáček, už zde je k dispozici točivý moment 400 Nm, který poleví ze své hodnoty až za hranicí 2000 otáček. Ve středním pásmu pak jakoby motor úplně ztratil dech, ale pokud setrváte až do 3600 ot./min, nastoupí výkon 120 kW. Pak jeho hodnota ale okamžitě klesne a vy zjistíte, že se s tímto vozem nemá cenu pouštět do jakéhokoliv závodění na semaforu, okreskách či nedejbože okruhu. Zábava s tímto vozem začíná až na úplně jiném místě, ale k tomu se samozřejmě ještě dostaneme… Chvíli totiž ještě musíme setrvat na silnici a říct si pár slov o podvozku, než se vydáme tam, kde je D-MAXU nejlépe. Neduhy tradičního českého města zvládá podvozek velmi slušně, ovšem zadní tuhá náprava s listovými pery není schopna absorbovat to, co náprava přední. Ve výsledku je tedy poměr komfortu dosti nevyvážený, a i když se řidiči se spolujezdcem nebude zdát rozdíl až tak markantní, pasažéři na zadních sedadlech budou občas už mírně nespokojeni. To ale vůbec ničemu nevadí, protože se už musí jednat o velké díry, zpomalovací prahy a velmi propadlé kanály. Na okresní silnici se pak podvozek ve vyšších rychlostech (ovšem stále v rámci mezí vozu) výrazně naklání a občas si i mírně odskočí zadní náprava, což může snadno překvapit nejednoho nezkušeného řidiče. Jinak je ale jízda předpisovou rychlostí bez jakéhokoliv problému a co mě na tomto voze neskutečným způsobem bavilo, byla jedna určitá věc, které musím věnovat více prostoru v této recenzi. V 99,9% případů totiž na silnici zůstane otočný ovladač pohonu kol na poloze 2H. V tomto režimu je z D-MAXU pouze zadokolka a zde začíná právě ta jedna z nejzábavnějších věcí na tomto autě. Pokud totiž vypnete poněkud nešťastně umístěné tlačítko protiprokluzu a mírně (nebo více) zaprší, tuhá zadní náprava začne dávat smysl milovníkům poctivých zadokolek. Ano… D-MAX sice není, ani nemá být žádný “drift-machine”, ale pokud holdujete zadnímu náhonu stejně jako já, určitě si neodpustíte na mokré (či nezpevněné) vozovce občasné agresivní puštění spojky pod plným plynem nebo prošlápnutí podlahy na výjezdu z pomalé zatáčky. Musím se přiznat, že jsem si tuto zábavu nemohl odpustit ani ve městě a rozhodně jsem v tu chvíli toužil vidět do hlavy některým kolemjdoucím, kteří s údivem sledovali dvoutunový offroad, řítící se dveřmi napřed. Někdo by mohl namítnout, že je forma této zábavy u tohoto vozu barbarství, ale já si opravdu nemohl pomoct. D-MAX mě tedy začíná bavit stále více, a to jsem ještě ani pořádně nesjel ze silnice… Ta chvíle se ale nemůže odkládat a mimo zpevněnou silnici se vydávám třetí den usilovného testování. Nebudu teď mluvit o tom , jak si ”Max” vedl na polních a lesních cestách, protože tento typ ”terénu” zvládne i každá Škodovka s Haldexem. Jenže D-MAX může jít dále… o hodně dále! Pokud se podíváte hluboko mimo silnici, i tak stále nutně nemusíte přepínat pohon náprav z polohy 2H. Na drtivou většinu terénních cest totiž postačí i náhon na zadní kola, se kterým se dokonce budete i velmi výrazně bavit. Pokud máte stále protiprokluz vypnutý, rozjezdy pod plným plynem se rovnají okamžitému hrabaní zadních kol a přišlápnutí plynu v zatáčce s nezpevněným povrchem má zase za následek snadno vyvolanou přetáčivost. Pokud ale chcete vyjet nějaký ten kopec, je už nutností zapnout pohon 4×4. Takže konec blbnutí a jdeme konečně naostro prověřit, jak moc je D-Max drsný. Otočení ovladače na polohu 4H už znamená rapidní uklidnění celého auta a i když si občas přecejen hrábne všemi čtyřmi, bez problému vyjedete i bez redukce hodně překvapivé výšiny, které mohou být posety i blátem. Přední nájezdový úhel u D-MAXU Double Cab činí rovných 30° a jeho světlá výška se pyšní hodnotou 265 mm (resp. dokonce 275 mm v případě naší výbavy Custom). Jen tak tedy spodkem nikde neškrtnete a pokud se tak v extrémním případě stane, je tu zespod k dispozici bytelná ochrana. Jestli se Vám ale stane, že už schopnosti klasické čtyřkolky nebudou stačit na skutečně extrémní terénní podmínky, je tu ještě jeden trumf v rukávu. Pokud přepnete otočný ovladač na pozici 4L, elektronicky se zkrátí jednotlivé převodové stupně a vypne se stabilizace podvozku. Tato elektronická redukce funguje skutečně bravurně a pro tento vůz jsme mimo silnici našli jen jednu jedinou překážku – spadlý strom přes ”průjezdnou trasu”, který nebyla schopna odtáhnout ani čtveřice trénovaných parkouristů. Redukce jinak nejideálněji zvládne terén na druhý nebo třetí převodový stupeň a mechanická redukce zde rozhodně nechybí. D-Max je tedy skutečně skvělým společníkem pro jakékoliv podmínky a pomůže svému pánu za jakékoliv situace. Opomenout nesmím ale také určitou dávku respektu, kterou z D-MAXU mají ostatní řidiči. Poprvé za testovací týden se mi totiž nestalo, že by se mi někdo lepil na zadek, vybržďoval nebo nepouštěl do pruhů atd. Navíc mi bylo i velkým překvapením, kolik lidí se za ”Maxem” otáčelo a ukazovalo na něj prstem. Tento pick-up je k dispozici u dealerů ISUZU celkem ve třech provedeních (Single, Space a Double Cab) a ve třech stupních výbavy (Basic, Custom a Premium). Verze Single Cab (pouze s manuálem a ve výbavě Basic) má kabinu pouze pro dva pasažéry, ale za to nabídne až 2305 mm dlouhou korbu. Space Cab už disponuje polovičními zadními dveřmi, které se otevírají proti směru předních dveří a korba je zde zkrácena na 1795 mm. Námi testovaná verze Double Cab má už plnohodnotnou kabinu pro pět lidí a můžete mít i střechu korby (dlouhé 1552 mm), která se dá velmi snadno odmontovat. Převodovku máte mimochodem na výběr buď manuální (šestistupňovou) a nebo automatickou (pětistupňovou). Spotřeba za celý týden činila v průměru 8,5 litru na 100 km/h jízdy. Mimo město se dá jet i za 7 litrů a ve městě se připravte na spotřebu kolem 9 l/100 km. Po dálnici jsme jinak trasu Zlín – Praha zvládli předpisovou rychlostí 130 km/h za celkovou spotřebu 8,9 litru. Co se praktičnosti vozu týká, samotná velikost a korba mluví za své, ale zmínit musím také promyšlené odkládací prostory uvnitř kabiny. Ve městě sice budete (díky velikosti auta ) hodně dlouho hledat parkovací místo, jenže kromě tohoto nedostatku jsem nezaznamenal ve městě žádný problém v použitelnosti DMAXU. Díky delšímu rozvoru kol musíte už počítat s občasným najížděním do prudších odboček, ale vsadím se, že jízda s tímto ISUZU bude svým způsobem bavit každého. Pro mě je D-MAX zatím největším překvapením letošního roku… Plusy terénní vlastnosti praktičnost vzhled odkládací prostory světlá výška vozu přepínatelný pohon náprav pohodlná sedadla prostor v interiéru elektronická redukce zábava Mínusy kultivovanost motoru výhled vzad těžká vrata korby (mínus pouze pro ženu) slot pouze na mini USB parkování ve městě Isuzu D-Max Double Cab Test – An extreme hard worker! Author: Petr Oriana Date: June 12, 2013 Category: News, Isuzu, Tests Nowadays, cheap labour is a dream of every employer and we cannot deny that the majority of us would not even wake up in the morning to go to work if not enough money would be paid. Something similar can be said about cars ... some are expensive, but less effective than the cheaper ones and then there are those cars that are relatively inexpensive, but offer exactly those skills that are required. In a few cases, cars offer even more. Such an example comes from Japan, has a good physical condition and able to work in any condition and in any weather. We tested the new Isuzu D-MAX and it already has very good prospects. Since many people in this country do not know much (or nothing at all) about the ISUZU brand, I happy to introduce it to you. Our tested vehicle is a family utility pickup with five seats and a large hull, where you can easily detach its roof. It is therefore the Double Cab version, carrying 2.5-liter bi-turbo under its hood, which provides sufficient power of 163 hp (120 kW) and torque equal to 400 Nm, which is transmitted through a six-speed manual gearbox, either the back wheels or all four wheels. And even though it is a full off-road, it is missing the differential lock or mechanical reduction gear. Thus, D-MAX does not possess these, but I will explain later if these are indispensable. Secondly, we will focus on the appearance of this tough one. The strength and structure of the car is the most pronounced at first sight. Its length of 5295 mm cannot even be compared to Škoda Fabia. Even its height of 1795 mm exceeds the height of an average Czech male. Its width of 1860 mm may cause problems when getting in a narrow garage and the weight of 2045 kg cannot even be directly proportional to two Mini GP cars. The design of this off-road on the other hand is beautiful. The front looks dynamic or even aggressive and yet very elegant. I bet that no one would guess where this car comes from if I was to cover its logos. But I have actually done it and all the responses were the same – ''it either comes from America or it is a Toyota''. So far D-MAX only scores plus points, but to be honest, I'm anxious to look at the interior. Although the headroom might tease you grandma when getting in the car, the interior is certainly very representative and you do not have to feel ashamed in front of your posh friends. Firstly, its simple exemplary ergonomics facilitates a fast and intuitive control and secondly, the actual quality of workmanship is surprisingly at a non-Japanese level. When driving, you do not hear strange noises and even the dashboard fitting is very well done. Let's now take the driver's position ... the seat feels very off-road like even if you set set your seat all the way down to the floor. You always have a very good view outside and a great overview of what is happening on the road. Compared to an ordinary car, you are able to see twice as much and so nothing can surprise you while driving the D-Max. The only drawback is the interior rear mirror view, which due to the covered body with tinted rear window is not very clear. Especially after dark you won't be able to see much. This problem is however sufficiently solved with two large mirrors on the sides and therefore you are aware of what is happening behind the car. Once you start the engine, you instantly get the off-road feel of the car. The gear reacts better with a higher speed. It is not overly light and the gear lever is very high. The actual path of the gears is not so easy to follow, but you can get used to it after a few minutes of continuous shifting and downshifting. It reminded me of a small 12-ton truck, but it did not matter. It actually fostered my feeling that this ISUZU car is for real men. Driving is a bit harder than I would expect and after a day in a full-fledged field my hands were aching a bit. The engine starts to stabilize at a not very sophisticated idle. Because of the weight of the car over 2 tons, it is not a brisk cruiser for straight roads. However, it is not designed for this type of "entertainment". Even though it is a double-turbocharged diesel engine, it is not so lively at lower speed , only until you get to 1,400 rpm, there is already a torque of 400 Nm, which reduces its value until beyond 2000 RPM. The engine completely loses its breath in the middle zone, but if you wait until 3600 rev. / Min, board power 120 kW. Then its value falls immediately and you find out that it is not worth going into any racing at the traffic light. The real fun with this car starts at a completely different place, but we will of course still get to that ... We have to say a few words about the chassis, before we move on. The chassis handles very well the ills of a traditional Czech city, but the rear solid axle with leaf springs cannot absorb as much as the front axle. As a result, the comfort level is rather unbalanced, and although the driver and co-driver will feel a striking difference, the rear seat passengers might be slightly dissatisfied. But this is not a problem at all, because it must be large holes, speed bumps and a very rough terrains. On county roads the chassis was strongly inclined at higher speeds (but still within the limits of the car), which can easily surprise many inexperienced drivers. Otherwise, a regular ride at a steady speed is without any problems. What I enjoyed the most is that in 99.9% of cases, the wheel drive stays at 2H position. In this mode, D-MAX is only a backwheeler and here begins the real fun. If you somehow switch off the button during a light rain, the solid rear axle shows off if its abilities of a backwheeler. Yes ... D-MAX, is not supposed to be a "driftmachine", but if you enjoy rear drive, like me, you will occasionally become aggressive on wet or unpaved roads. I have to admit that I could not resist this fun even in the city. At that moment I wished to know what the amazed pedestrians, who watched this two-ton offroad rushing through so fast actually think. Some might argue that this is a form of entertainment in such a car is pure barbarism, but I really could not help it. D-MAX is starting to entertain me more, and I have not even left the road ... The third day of intensive testing comes. I will not talk about how D-Max was doing in the field and forest paths, because such terrain can be handled by any Skoda with Haldex. The D-MAX can go further ... a lot further! If you drift away from the road, you still do not necessarily have to switch the drive axle from the 2H position. The rear wheel drive is sufficient for a vast majority of field ways. If you still have the trac off, starting up under full throttle means an immediate raking of the rear wheel. But if you want to drive up the hill, is it a necessity to turn 4 × 4 drive. So enough of jokes and let's finally check how rough the D-Max is. Turning the control to the 4H position means a rapid calming of the car. Even without reduction you can reach surprising heights, even mudded ones. The approach angle of D-Max Double Cab is equal to 30°, and its ground clearance is 265 mm (or even 275 mm in the case of our Custom version). The bottom is high enough to be safe from scracthing object on ground. Even if it happens in an extreme case, there is a strong protection. For even more extreme off-road conditions, there is another bonus. When you push the knob to position 4L, it electronically reduces individual gears and switches off the chassis stability. This electronic adapter works well and we only found one obstacle for - a fallen tree through the "transit route", which could not even be pulled away by four trained men. The reduction can best handle the terrain on the second or third gear and the mechanical reduction is certainly not missing. D-Max is indeed a great companion for any conditions and helps his master in any situation. It also evokes a lot of respect in other drivers. For the first time, no one was stuck at the back of the car, intimidating me or overtaking me. In addition, I was also very surprised that many people turned heads and pointed a finger at our D-Max. The pick-up is available at ISUZU dealers in three versions (Single, Space and Double Cab) and in three levels (Basic, Premium and Custom). Single Cab version (only with manual and equipped Basic) has a cabin for two passengers, but it offers up to 2305 mm long hull. Space Cab already has half the rear doors, which open up the front door and body here is reduced to 1795 mm. We tested the Double Cab, which has a full cabin for five people and you have a roof body (length 1552 mm), which can be very easily removed. You have a choice of either manual (six-speed) or automatic (five-speed) gear. Consumption for the week averaged to 8.5 liters per 100 km/h. Outside the city you can go as high as 7 liters and in the city consumption is around 9 l/100 km. The motorway route from Zlín to Prague allowed us up to 130 km/h for a total consumption of 8.9 liters. Regarding the practicality of the car, the size and body speak for themselves, but I also have to mention its great storage spaces inside the cabin. It might take a while to find a parking space due to its size, but there are no other problems when using the D-Max. Due to the longer wheelbase, you have to be careful in the narrow streets, but I bet the ride with this ISUZU will entertain everyone. For me, the D-MAX is biggest surprise so far this year ... PROS • terrain features • practicality • appearance • stowage • ground clearance • switchable drive axles • comfortable seats • interior space • electronic VR • fun CONS • • • • • engine refinement view to the back heavy door body slot only for mini USB parking in the city