Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité

Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité

Praktický průvodce mikrosvětem I.
42. Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité
42. Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité
Parametry úlohy
Obtížnost:
lehké
Časová náročnost:
30 minut
Materiálová náročnost:
nenáročné
Druh materiálu:
ostatní
Čím pozorujeme:
mikroskop
Téma:
Nižší rostliny
Roční období:
září, říjen, listopad, březen, duben,
květen, červen
MUDr. Jana Šmejkalová
Praktická lékařka, Tábor
Teoretický úvod
Spájivky (Zygnemophyceae) jsou jednobuněčné nebo vláknité řasy, jde o skupinu obvykle řazenou do skupiny zelených řas.
Kombinaci fotosyntetických barviv tvoří chlorofyl a + b, beta karoten a různé xantofyly. Nikdy nevytvářejí bičíkatá stádia. Žijí
pouze ve sladkých většinou mírně kyselých vodách, najdeme je např. v lesních tůních, odtocích z rašelinišť apod. Název celé skupiny je
odvozen od způsobu jejich pohlavního rozmnožování – tím je tzv. spájení neboli konjugace; dvě buňky (nebo dvě vlákna) se k sobě
těsně přiblíží a jejich protoplasty splynou jako gamety. Po splynutí se vyvíjí zygota, která se posléze přemění v tlustoblannou
zygosporu. Pohlavně se spájivky rozmnožují především na konci vegetačního období. Převažuje u nich ale nepohlavní způsob
rozmnožování, většinou rozpadem stélky.
Pokud jde o taxonomické členění této skupiny, jsou různí autoři nejednotní. Pro potřeby naší databáze rozdělíme spájivky
jednoduše na jednobuněčné spájivky představované řádem krásivky (Desmidiales sp.), kterým se věnuje úloha 41, a mnohobuněčné –
vláknité typy.
Spájivky s nevětvenou vláknitou stélkou řadíme do řádu Zygnematales – jařmatkovité. Buňky jsou válcovité, s hladkou celistvou
buněčnou stěnou. Na povrchu stěny je vrstva slizu. V buňce je jeden nebo více chloroplastů, jejich nápadný tvar je dobrým určovacím
znakem. V chloroplastech obvykle vidíme jeden nebo více pyrenoidů (bílkovinná tělíska se škrobovým obalem, nacházející se
v chloroplastech řas). Jařmatkovité řasy se většinou rozmnožují nepohlavně – rozpadem stélky. Ke spájení dochází na sklonku jejich
vegetačního období (v letních měsících). S největší pravděpodobností nalezneme z jařmatkovitých řas zástupce rodu šroubatka
Spirogyra sp., méně často pozorujeme V rašelinných vodách další zástupce jařmatkovitých řas. Jařmatka (Zygnema sp.) se vyznačuje
přítomností dvojice hvězdicovitých chloroplastů s pyrenoidem v každé buňce; deskovka (Mougeotia sp.) má jediný chloroplast ve
tvaru desky.
Vláknité kolonie vytváří i někteří zástupci z řádu krásivky (Desmidiales sp.). Tyto vláknité zástupce jsme zařadili do této úlohy.
Jedná se o rody Desmidium sp. a Hyalotheca sp., které tvoří ploché, troj a víceboké buňky navzájem spojené slizem do vláknitých
kolonií.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
1/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
42. Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité
Materiál
Vzorky čisté stojaté i tekoucí vody. Vzorky mírně kyselých vod z různých zdrojů – lesní tůně, rašelinné tůně, odtoky z rašelinišť.
Chuchvalce zelených řas nabrané v čistých vodách.
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, Petriho miska, kapátko, filtrační papír.
Úkoly
2. Mikroskopické pozorování vláknitých spájivek ve vzorcích rašelinných vod
Z přinesených vzorků různých vod postupně vytvářejte preparáty. Kapátkem přeneste kapku vody na podložní sklíčko přikryjte
krycím sklíčkem a pozorujte. Zakreslete část vlákna s několika buňkami, v nich vyznačte tvar chloroplastů. S pomocí literatury se
pokuste pozorované druhy jařmatkovitých řas, případně druhy vláknitých krásivek určit.
2. Mikroskopické pozorování řasy šroubatky a pozorování spájení
Ve vzorku, kde jste našli šroubatku se pečlivým pozorováním pokuste najít vlákna v procesu spájení. Zakreslete část vlákna
s několika buňkami, v nich vyznačte tvar chloroplastů. Pozorně si prohlédněte celý preparát, snažte se nalézt různé fáze spájení.
Zakreslete a popište.
Výsledky pozorování
Šroubatka (Spirogyra sp.) má spirálovitě stočený chloroplast s četnými pyrenoidy. Na konci vegetačního období můžeme u této
řasy pozorovat tzv. spájení (konjugaci). Dvě buňky odlišných vláken se k sobě přiblíží, vytvoří se mezi nimi jakýsi můstek a projde jím
cytoplazma se všemi organelami do druhé buňky a jádra zde splynou za vzniku zygoty. Koloniální krásivka rodu Desmidium sp. má
ploché víceboké buňky (většinou s několika zářezy), ty jsou spojeny slizem do vláknitých kolonií. Velmi podobný rod Hyalotheca sp. má
buňky bez zářezů.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
2/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
42. Nižší rostliny IX. - spájivky vláknité
Obrazová dokumentace
Šroubatka (Spirogyra sp.) – Vlákna řasy s výraznými šroubovicovými chloroplasty. Vitální
preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20; 40/okulár 10 + kamera CMOS 2
1 – buňka; 2 – přehrádka mezi buňkami vlákna; 3 – šroubovicový chloroplast; 4 – pyrenoid
Šroubatka (Spirogyra sp.) – Konjugace – spájení. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T;
objektiv 20; 40/okulár 10 + kamera CMOS 2
1 – počínající konjugace; 2 – probíhající konjugace; 3 – dokončená konjugace; 4 – šroubovicový
chloroplast; 5 – můstek (kopulační kanálek) spojující vlákna při konjugaci; 6 – protoplast putující
z jednoho vlákna do druhého; 7 – zygospora ; 8 – prázdná buněčná stěna zbylá z buňky vlákna po
konjugaci
Krásivky (Desmidiales sp.) – Zástupci vláknitých koloniálních krásivek – Desmidium sp. a
Hyalotheca sp... Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20; 40/okulár 10 + kamera
CMOS 2
Zástupci rodů A; C – Desmidium sp.; B; D – Hyalotheca sp.; 1 – zářez na okraji buňky; 2 – ochranná
slizová vrstva; 3 – chloroplast s pyrenoidy
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
3/3
http://mikrosvet.mimoni.cz