Stáhnout

Vys oká kola ekonomická v Praze
Fakulta mezinár odních vztah
Komparace sou asného hospodá ského vývoje – m nová politika
ína – Evropská unie – Japonsko – Rusko – Spojené státy
americké
(Seminární práce)
2se401
Letní semestr 2007/2008
Michal Nejedlý
Obsah
Seznam pou itých zkratek .................................................................................................. ii
Úvod ......................................................................................................................................1
1
2
3
Nezávislost centrálních bank........................................................................................1
1.1
Vymezení komparativních kritérií ...........................................................................1
1.2
Analýza nezávislosti m nových autorit....................................................................2
1.2.1
Právní vztah k exekutivní slo ce státní moci....................................................2
1.2.2
Finan ní nezávislost centrálních bank..............................................................3
1.2.3
Mo nost p
1.2.4
Organiza ní struktura a funk ní období ...........................................................4
ek vlád
i jiným subjekt m .......................................................3
Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj .......................................4
2.1
ína ........................................................................................................................4
2.2
Evropská unie .........................................................................................................5
2.3
Japonsko .................................................................................................................5
2.4
Rusko......................................................................................................................6
2.5
Spojené státy americké............................................................................................6
Záv r .............................................................................................................................6
Seznam literatury a zdroj ...................................................................................................8
Seznam p íloh .....................................................................................................................10
i
Seznam pou itých zkratek
Seznam pou itých zkratek
CB
LB
centrální banka
ínská lidová banka
ESCB
Evropský systém centrálních bank
ES/EU
Evropská spole enství/Evropská unie
Zo LB
Zákon o ínské lidové bance
ECB
Evropská centrální banka
CBRF
Centrální banka Ruské federace
FED
Federální rezervní systém (Federal Reserve System)
ii
Nezávislost centrálních bank
Úvod
Hospodá ská politika ka dého státu, v p ípad regionální integrace i nadstátní
organizace, je tvo ena souborem r zných nástroj , jejich spole ným cílem je ovlivnit
ekonomický vývoj dané hospodá ské jednotky. Vedle nástroj fiskální, d chodové,
pr myslové, regionální atd. politiky p edstavuje m nová politika d le itý instrument, pomocí
ho lze v relativn krátkém období ovlivnit chod ekonomiky, a to jak pozitivn , tak
i negativn . Hrozba zneu ití m nové politiky k „vy ím ú el m“ s sebou p iná í d le itý
aspekt nezávislosti aktér tvorby této politiky na zájmech jiných hospodá ských subjekt .
edm tem této seminární práce bude charakteristika m nové politiky, jejích
rozhodovacích subjekt , cíl a nástroj v p ti celosv tov hospodá sky významných centrech
sv tové ekonomiky, tj. v ín , Evropské unii, Japonsku, Rusku a Spojených státech
amerických.
Cílem práce bude zejména zhodnocení p edpoklad pro úsp nou tvorbu m nové
politiky, spo ívající v rozhodovací nezávislosti centrálních bank na ostatních aktérech
ekonomického rozhodování, zejména vlád, a vliv této závislosti/nezávislosti na hospodá ský
vývoj dané ekonomiky. V souvislosti s tím bude p ihlédnuto ke stanoveným cíl m m nové
politiky.
V práci budou pou ity základní metody analýzy a syntézy s vyu itím grafického
a statistického aparátu.
V první ásti, která bude v nována nezávislosti m nových autorit, budou nejprve
vymezena komparativní kritéria a následn bude provedena analýza nezávislosti centrálních
bank v jednotlivých regionech sv tové ekonomiky na základ t chto kritérií.
edm tem druhé ásti bude vlastní analýza cíl a nástroj m nové politiky
v jednotlivých regionech a jejich vlivu na aktuální hospodá ský vývoj v daném stát i
oblasti, resp. zhodnocení úsp nosti dané m nové politiky.
Záv re ná ást bude v nována celkovému shrnutí a zhodnocení vlivu p edpoklad
stanovených v první ásti (nezávislost centrálních bank) na aktuální hospodá ské výsledky.
1
Nezávislost centrálních bank
1.1 Vymezení komparativních kritérií
i analýze postavení m nových autorit p edstavovaných centrálními bankami je
nezbytné vymezit kritéria, podle kterých bude tato nezávislost i závislost bank na ostatních
subjektech hospodá ského rozhodování posuzována. Vzhledem k omezenému rozsahu této
práce, která neumo uje konstruovat komplexní ukazatele, bude pozornost v nována
následujícím kritériím:
1.
íslu ným právním p edpisem vymezený statut m nové autority a její vztah
k vládnoucím elitám státu, resp. ve v in p ípad k vlád .
2. Finan ní nezávislost centrální banky (CB) vzhledem k vládnímu rozpo tu, pop .
jiným zdroj m ve ejného financování.
3. Fakt, zda-li CB m e p ovat finan ní prost edky vlád , finan ním subjekt m,
nefinan ním subjekt m i jednotlivc m, nebo zda-li je toto omezeno i vylou eno.
4. Organiza ní struktura m nové autority vzhledem k rozhodovacím proces m p i
tvorb m nové politiky a dále slo ení, zp sob jmenování a odvolávání a délka
funk ního období jednotlivých p edstavitel centrálních bank.
1
Nezávislost centrálních bank
1.2 Analýza nezávislosti m nových autorit
V následujícím textu budou jednotlivé státy i regiony charakterizovány pr ezov dle
vý e vymezených kritérií.
1.2.1 Právní vztah k exekutivní slo ce státní moci
Právní vztah monetárních autorit k státu p edstavovaného vládou je vymezen
íslu ným právním p edpisem.1
V p ípad
ínské lidové republiky ( LB) je tímto p edpisem Zákon ínské lidové
republiky o ínské lidové bance z prosince 2003. 2 A koliv podle lánku 4(1) zákona o LB
této bance p íslu í formulace a nezávislá ( l. 7) implementace monetární politiky, nelze
hovo it o samostatnosti vzhledem k faktu, e ve kerá innost banky probíhá pod vedením
nejvy ího exekutivního orgánu - Státní rady ( l. 2, 5, 7).
V Evropské unii je situace pon kud odli ná, nejen díky form integra ního seskupení
a nikoliv státu, ale i díky tomu, e centrální m nová politika ESCB, vycházející z konsensu
astnických CB len eurozóny, nemá klasickou exekutivní protiváhu v podob vlády tak,
jak je tomu v p ípad ostatních stát . Výsledkem je velká rozhodovací nezávislost o m nové
politice s tím, e podle l. 105 Smlouvy o zalo ení Evropského spole enství3 má tato politika
vést k napl ování cíl Spole enství. Zárove je nezávislost stanovena l. 108, který zakazuje
ijímat jakékoli pokyny od rozhodovacích orgán ES/EU i národních stát .
Vzájemný vztah Japonské banky a vlády je vyjád en v lánku 4 zákona o Japonské
bance4, který chápe m novou politiku CB jako integrální sou ást celkové hospodá ské
politiky státu, a tudí by m la japonská CB udr ovat úzký kontakt s vládou tak, aby m na
a m nová kontrola a základní postoj vládní hospodá ské politiky byl v vzájemné harmonii.
Z tého ustanovení tedy implicitn plyne, e nezávislost CB ve formulaci m nové politiky je
zna
omezena postojem výkonných slo ek moci.
Paradoxn se jeví tento vztah v Ruské federaci, kde federální zákon o Centrální bance
Ruské federace5 deklaruje v l. 1 nezávislost banky na orgánech státní moci federální i jiné
úrovn , ale l. 4 hovo í ji o jednotné monetární politice, která je provád na ve spolupráci
s federální vládou. Nezávislost ruské CB byla systematicky potla ována po roce 2000, co
vybízí ke konstatování, e tato nezávislost byla oslabována s p íchodem Vladimíra Putina do
prezidentské funkce. 6
nová politika v USA je sv ena Federálnímu rezervnímu systému v ele s Výborem
guvernér jako nezávislé vládní agentu e. Z hlediska formulace a implementace m nové
politiky se jedná o nezávislou instituci. Av ak cíle m nové politiky by m ly být konzistentní
s cíli hospodá ské politiky vlády, tudí se uvádí formulace, e FED je „nezávislý v rámci
vlády“.7
1
Zákonem v p ípad stát , primárním právem v p ípad Evropské unie.
The People's Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english//detail.asp?col=6800&ID=22 [11.3.2008]
3
Euroskop: http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf [11.3.2008]
4
Bank of Japan: http://www.boj.or.jp/en/type/law/bojlaws/bojlaw1.htm [11.3.2008]
5
Bank of Russia: http://www.cbr.ru/eng/today/status_functions/law_cb.pdf [11.3.2008]
6
viz Johnson, J., Does Central Bank Independence Matter in Russia?
http://www.csis.org/media/csis/pubs/pm_0349.pdf [11.3.2008]
7
Puposes and Functions. The Federal Reserve System: http://www.federalreserve.gov/pf/pdf/pf_complete.pdf,
str. 2,3 [11.3.2008]
2
2
Nezávislost centrálních bank
1.2.2 Finan ní nezávislost centrálních bank
Nezávislost
ínské lidové banky, resp. její finan ní nezávislost, je zákonem
degradována prakticky na nulu. Ve kerý majetek banky je vlastn n státem. Jistá autonomie je
edstavována samostatným rozpo tem a jeho sestavováním. Jeho kone ná vý e a struktura
podléhá schválení fiskální autoritou. istý zisk je odvád n do státního rozpo tu a p ípadná
ztráta je rovn hrazena státní kasou ( l. 38, 39 Zo LB). Lze tedy hovo it o úplné finan ní
pod ízenosti vlád .
V protikladu k závislosti ínské banky stojí Evropská centrální banka (ECB), která je
pln vlastn na centrálními bankami lenských zemí podle klí e stanoveného ve Statutu ECB
l. 28, 29)8. Banka disponuje vlastním rozpo tem, který je kontrolován nezávislými auditory
a Evropským ú etním dvorem. istý zisk je po ode tení p íd lu do rezervního fondu p evád n
na národní centrální banky. P ípadná ztráta je hrazena z rezervního fondu.
Kombinací ve ejného a soukromého vlastnictví je charakteristické finan ní postavení
japonské centrální banky. Podle l. 8 zákona o japonské bance je 55 % z celkového
základního kapitálu banky o vý i 100 mil. jen upsáno vládou. Banka sestavuje vlastní
rozpo et, který v ak podléhá schválení japonskou vládou. istý zisk po ode tení p ísp vku do
rezervního fondu se stává sou ásti státního rozpo tu.
Podobn jako v ín i v Rusku je ve kerý majetek banky vlastn n státem. 50 % istého
zisku je p evád na do státního rozpo tu. Rozpo et není p edkládán p ímo vlád , p esto se
nedá hovo it o nezávislosti, proto e podléhá schvalování Národní bankovní radou, která (jak
bude dokázáno dále) je spí e vládní orgán.
Financování FEDu je velmi slo ité a zahrnuje jak soukromé, tak vládní prost edky.
Soukromé banky, které jsou sou ástí systému vlastní podíly ve federálních rezervních
bankách. Tyto podíly jsou charakteristické svojí neobchodovatelností a nejsou spojeny
s podílem na rozhodování v t chto bankách.
1.2.3 Mo nost p
ek vlád
i jiným subjekt m
Zásadním d kazem nezávislosti centrálních bank by m la být nemo nost krýt deficity
ve ejných rozpo
p ímým nákupem státních dluhopis centrální bankou. P esto e se jedná o
zásadní podmínku nezávislosti, její poru ení m e vést k záva ným hospodá ským
problém m, není tato zásada ve v ech analyzovaných ekonomikách uplat ována.
lánek 29 a 30 Zo LB obecn zakazuje úv rovat centrální i regionální vlády,
nebankovní i jiné organizace a jednotlivce. Tato zásada m e být prolomena ve výjime ných
ípadech, kdy m e být poskytnuta p ka nebankovní finan ní instituci, která je doporu ena
Státní radou ( l. 30).
V p ípad Evropské centrální banky platí striktní zákaz poskytování úv
institucím
ES/EU i orgán m národních stát ( l. 21 Statutu ECB), ím je zaji na její relativn
vysoká nezávislost.
kazem stále je
nedostate né nezávislosti CB v Japonsku jsou ustanovení l. 34
zákona o japonské bance, které umo ují vlád získat za jistých okolností stanovených
zákonem a rozhodnutím parlamentu p ku do ur itého limitu bez zástavy od CB.
Ruská centrální banka není dle p íslu ného zákona oprávn na poskytovat p ky vládám
na r zných úrovní nebo nakupovat p ímo vládní dluhopisy. Podobn jako v ín v ak existují
výjime né p ípady, které jsou upraveny rozpo tovým zákonem.
Podobn jako v Evropské unii, nem e FED p ímo financovat vládní výdaje, resp.
deficity ve ejných rozpo .
8
Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf f [11.3.2008]
3
Nezávislost centrálních bank
1.2.4 Organiza ní struktura a funk ní období
Klí ovou roli ve formulaci m nové politiky zastává v ín Výbor m nové politiky.
Tento orgán m nové politiky nelze vzhledem ke jeho slo ení pova ovat za nezávislý orgán
centrální banky. Z jeho 13 len jsou pouze 3 zástupci z LB, 1 odborník z akademické sféry
a zbytek zástupci vládních i finan ních kruh . Operativní ízení banky má na starost
guvernér a viceguverné i. Zákon o této bance neupravuje délku funk ního období, co m e
podlamovat autoritu této instituce a zvy ovat její závislost na centrální vlád .
Naproti tomu v Evropské unii je jednak p esn definovaná struktura rozhodovacích
orgán , ale i jasn stanovená délka funk ního období tak, aby bylo mo no sledovat
dlouhodobé cíle nezávisle na st ídání mocenských elit ve výkonných slo kách. Ve keré
rozhodování o m nové politice je zde soust ed no do rukou p edstavitel ESCB.
Organiza ní struktura v japonské CB je velmi lenitá a hierarchizovaná, jednak podle
funkcí, jednak dle funk ního období. Na vrcholu stojí „Policy board“, tvo ená guvernérem,
jeho zástupci a 6 poradci. Jednání této rady m e být p ítomen ministr financí, který m e
po ádat o odlo ení hlasování této rady. Guvernér a oba viceguverné i jsou jmenováni vládou
se souhlasem parlamentu na 5 let. V sou asné dob ji není mo né propou t výkonné
editele pro jejich odli né názory, jak to bylo umo no p ed rokem 1997.
V p ípad Ruské federace nelze hovo it o institucionální nezávislosti CB. Formulace
nové politiky spadá do p sobnosti Národní bankovní rady, která je z naprosté v iny
tvo ena zástupci mimo centrální banku jmenovanými vládou i prezidentem. Funk ní období
edsedy CB je pouze 4 roky a jeho setrvání ve funkci de facto závisí na rozhodnutí
prezidenta, který m e iniciovat jeho sesazení (se souhlasem Státní dumy).
nová politika USA je tvo ena relativn nezávisle Výborem guvernér , jejich
funk ní období je dokonce 14 let. Rovn p edstavitelé jednotlivých rezervních bank jsou
nepolitické osobnosti jmenované Radou editel dané banky schvalované Výborem guvernér
na p tileté funk ní období.
2
Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj
Zám rem této ásti není komplexní rozbor m nové politiky ve v ech analyzovaných
státech i regionech, nýbr stru ný popis cíle (cíl ) jednotlivých m nových politik a nástroj
vedoucích k jejich dosa ení a jejich odraz v hospodá ském vývoji, resp. úsp nost i
neúsp nost m nové politiky p i dosahování stanovených cíl .
2.1
ína
Hlavním cílem ínské m nové politiky je stabilita hodnoty m ny, která by m la
podporovat hospodá ský r st.9 K napln ní tohoto cíle vyu ívá LB adu nástroj m nové
politiky, mezi které pat í míra povinných rezerv, úrokové sazby, reeskont, p ky centrální
banky, operace na volném trhu a dal í nástroje, které stanoví Státní rada.10
ína v sou asné dob za ívá hospodá ský boom, kdy p ír stky HDP p esahují 10 %
ro
(viz. P íloha .1). Takto rychlá expanze s sebou p iná í silné infla ní tlaky, které by
ly být minimalizovány nezávislou m novou politikou centrální banky. Jistým problémem
i zvládání inflace jsou priority m nové politiky, které se zam ují na stabilitu m nového
kurzu. Poté, co byl uvoln n fixní kurz juanu v i dolaru, se musí centrální autorita vyrovnávat
s tendencí posilování ínské m ny, co je v rozporu se stanoveným cílem. Stabilizace kurzu
9
People´s Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english/huobizhengce/objective.asp [14.3.2008]
People´s Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english/huobizhengce/instruments.asp [14.3.2008]
10
4
Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj
vy aduje velké intervence v neprosp ch m ny, které av ak vedou k r stu m nové zásoby a
podporují tím inflaci11. ínské ú ady se pokou í t mto infla ním tlak m elit prost ednictvím
sterilizací provád ných jednak prost ednictvím operací na volném trhu, jednak zvy ováním
minimálních rezerv. Údaje uvedené v p íloze 1 ukazují, e p es avizované snahy ínských
ad o zabrán ní p eh átí ekonomiky i pomocí m nové restrikce, m nová zásoba stále roste
relativn rychle a nep ihlí í k aktuální infla ní situaci. Co je zárove potvrzením toho, e
ínské ú ady kladou v í d raz na stabilitu kurzu ne na infla ní nebezpe í. Faktem
komplikujícím efektivnost ínské m nové politiky je rovn nedostate ná funk nost ínských
úrokových sazeb.
2.2 Evropská unie
Cíle m nové politiky Evropské unie, resp. eurozóny, jsou stanoveny l. 105 Smlouvy o
zalo ení ES. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita. V kontextu evropské m nové politiky
lze pod tímto termínem rozum t snahu udr ení míry inflace pod, ale blízko, 2 % ve
st edn dobém horizontu.12 Nástrojem k jejímu dosa ení je kontrolovaný r st m nové zásoby,
který je ovládán pomocí 3 základních nástroj m nové politiky – operací na volném trhu,
stálých facilit (výp ní i vkladové) a povinnými minimálními rezervami úv rových institucí
u ECB.
Eurozóna nastoupila po dvouletém propadu v letech 2001-2003 do r stové fáze, její
ro ní p ír stky reálného HDP v ak nep esahovaly 3 % a svého vrcholu dosáhly roku 2006
hodnotou 2,6 %. Tento r st byl ze strany centrální banky podpo en r stem m nové zásoby.
Rovn úrokové sazby se vyvíjely ve stejném sm ru jako hospodá ský r st (viz P íloha . 2).
ECB se sice dlouhodob neda í splnit sv j infla ní cíl, tj. míru inflace pod 2 %, p esto lze
hodnotit její politiku jako stabilizující prvek, proto e pr
rná ro ní míra inflace sledovaná
jako HICP se stabiln dr í okolo 2,1-2,2 %. Problémem by se mohla stát nákladová inflace
plynoucí ze stále rostoucích cen ropy na sv tových trzích.
2.3 Japonsko
Základním cílem m nové politiky Japonska je podle l. 2 zákona o japonské bance,
podobn jako v Evropské unii, udr ení cenové stability, která p ispívá k zdravému rozvoji
národního hospodá ství. Nástroje m nové politiky se b hem posledních deseti let velmi
prom nily. V roce 2001 do lo k posunu od dominantního vyu ívání úrokové míry sm rem
k b ným ú m úv rových institucí u centrální banky, minimálním po adovaným rezervám
a p ebyte ným rezervám.13 K dal ím pou ívaným instrument m pat í operace na volném trhu,
které jsou p edev ím realizovány nákupy a prodeji vládních dluhopis .
Japonská ekonomika je od 90. let zmítána kombinací velmi pomalého hospodá ského
stu a zejména defla ními tendencemi, se kterými se japonská m nová politika neúsp
potýká. Pokusy o podpo ení ekonomiky politikou nulových úrokových m r vedly jen
k áste nému o ivení, proto byla tato politika dopln na politikou tzv. kvantitativního
uvol ování, které pomohlo japonské ekonomice nastartovat jistý r st, který se pohybuje okolo
2 % ro . Základní úroková sazba je postupn zvy ována a v sou asnosti dosahuje hodnoty
0,75 %.14 Rovn míra inflace ji v roce 2006 p esáhla nulovou hodnotu a inila 0,3 %.15
11
D sledkem toho je rovn r st devizových rezerv, který b hem let 2004-2007 inil 150 %.
Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/mopo/html/index.en.html [21.3.2008]
13
Takatoshi, I., Japanese monetary policy: 1998-2005 and beyond, str. 115:
http://www.bis.org/publ/bppdf/bispap31i.pdf [21.3.2008]
14
Bank of Japan : http://www.boj.or.jp/en/type/stat/boj_stat/discount.htm [21.3.2008]
15
Statistics Bureau: http://www.stat.go.jp/english/data/cpi/series/zuhyou/a001hh.xls
12
5
Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj
Politiku kvantitativního uvol ování, která byla spojena s cílovaným mno stvím nadm rných
rezerv dr ených u centrální banky, by lo p i ur itém zjednodu ení pova ovat za formu
cílování inflace. (P íloha .3)
2.4 Rusko
koliv dle zákona o ruské centrální bance je základním cílem m nové politiky zaji ní
stability ruského rublu ( l. 3), v dal ích zprávách CBRF se do primárních cíl m nové
politiky adí rovn sni ování míry inflace.16 Ve stejném zákon lze nalézt i taxativní vý et
nástroj ruské m nové politiky ( l. 35) mezi které pat í: úrokové sazby, minimální rezervy,
operace na volném trhu, refinancování úv rových institucí, m nové intervence, stanovování
cíl r stu m nové zásoby, p ímé kvantitativní restrikce a vydávání vlastních dluhopis .
Tyto nástroje jsou vyu ívány v rámci infla ního cílování a ízení plovoucího m nového
kurzu (managed floating). Základem ruské m nové politiky je stabilní rubl, který ov em má
silné aprecia ní tendence p edev ím díky velkému p ebytku b ného ú tu platební bilance
a mohutnému p ílivu zahrani ních investic. Snaha o jeho stabilizaci pomocí devizových
intervencí je v rozporu s infla ními procesy, které vznikají i v souvislosti s rychlých r stem
ruské ekonomiky a rostoucí domácí poptávkou. P ebyte ná likvidita je stahována centrální
bankou pomocí operací na volném trhu, relativn vysokými úrokovými m rami a takté
men ím objemem p ek bankovního sektoru ruské vlád . V porovnání s p edchozími lety
docházelo k pozvolnému sni ování míry inflace. Ke zvratu do lo na po átku roku 2007, kdy
míra inflace nastoupila mírn r stový trend. Ke zlep ení by teoreticky m lo dojít díky
zhor ení sm nných relací ruského exportu, projevujícího se men ím p ebytkem b ného ú tu,
a tedy i men í pot ebou stabiliza ních opat ení v neprosp ch ruské m ny. (P íloha . 4)
2.5 Spojené státy americké
O cílech m nové politiky hovo í Federal Reserve Act ve l. 2A, kde uvádí dokonce t i
základní cíle – maximální zam stnanost, stabilní ceny a p im ené (mírné) dlouhodobé
úrokové sazby.17 K dosa ení t chto cíl , které si mohou v krátkém období odporovat, jsou
pou ívány standardní nástroje m nové politiky mezi které pat í operace na volném trhu,
záp ní facilita (úv ry poskytované rezervními bankami za diskontní sazbu), minimální
rezervy a tzv. auk ní facilita (TAC – term auction facility).
Sou asná monetární politika se sna í vyvést americké hospodá ství z potí í, které se
za aly zejména projevovat po finan ní krizi ze srpna lo ského roku. V rámci opat ení, která
byla p ijata, do lo k poklesu základní úrokové sazby a na sou asných 2,25 % a roz ení
subjekt , kte í si mohou u federálních bank p ovat za diskontní sazbu.18 V souvislosti
s inflací, která osciluje mezi 2 a 3 % a není pln v souladu s p edstavami FEDu, zp sobuje
ur ité potí e slábnoucí dolar, je tuto inflaci „p ivuje“. Zárove dochází k rostoucímu
deficitu obchodní bilance, která p ispívá k oslabování dolaru. (P íloha . 5)
3
Záv r
Z p edchozího textu plyne, e m nová politika v ka dém z analyzovaných stát
i
region sv ta p edstavuje svébytnou politiku, její cíle a nástroje jsou uzp sobeny pot ebám
16
The Central Bank of Russian Federation, Annual 2006 Report, str. 48:
http://www.cbr.ru/eng/today/annual_report/ar_2006_en.pdf [22.3.2008]
17
FED: http://federalreserve.gov/generalinfo/fract/sect02a.htm [22.3.2008]
18
iHNed.cz, http://ekonomika.ihned.cz/c4-10049630-23397300-001000_d-zakladni-urokova-sazba-v-usa-bylasnizena-na-2-25-procenta [22.3.2008]
6
Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj
dané ekonomiky. Zárove lze konstatovat, e ve v ech regionech jsou vyu ívány prakticky
stejné m nové instrumenty. Odli ná je v ak jejich pou ívanost, spolehlivost v dosa ení
stanovených cíl a p edpoklady jejich uplatn ní, dané nezávislostí m nových autorit k jejich
pou ití.
Z hlediska nezávislosti provád ní m nové politiky lze na základ analyzovaných kritérií
uspo ádat m nové politiky jednotlivých region od relativn nejvíce k relativn nejmén
nezávislé (viz. P íloha . 6), kdy první p ku obsazuje m nová politika v eurozón a naopak
tu poslední ínská monetární politika.
Bereme-li v úvahu vztah mezi hospodá skými výsledky dané zem
i regionu
a nezávislostí m nových autorit, není mo né dosp t k jednozna nému výsledku. Jako p íklad
e poslou it Japonsko, kde p esto e lze ji japonskou centrální banku pova ovat za
relativn nezávislou, zem se potýká s dlouhodobými hospodá skými problémy, zatímco od
exekutivy odvislá ruská centrální banka vykazovala alespo do po átku roku 2007 relativn
pozitivní výsledky boje s inflací. Zárove je v ak nutné vzít v úvahu skute nost,
e hospodá ské výsledky nejsou determinovány pouze pou ívanou m novou politikou, ale
i politikou fiskální a dal ími.
7
Seznam literatury a zdroj
Seznam literatury a zdroj
[1.]
Eurostat
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076
576&_dad=portal&_schema=PORTAL
[2.]
Evropská centrální banka
http://www.ecb.eu
[3.]
Zákon ínské lidové republiky o ínské lidové bance z prosince 2003
http://www.pbc.gov.cn/english//detail.asp?col=6800&ID=22 [11.3.2008]
[4.]
Smlouva o zalo ení ES
http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.
pdf [11.3.2008]
[5.]
Zákon o japonské bance
http://www.boj.or.jp/en/type/law/bojlaws/bojlaw1.htm [11.3.2008]
[6.]
Federální zákon o Centrální bance Ruské federace
http://www.cbr.ru/eng/today/status_functions/law_cb.pdf [11.3.2008]
[7.]
Johnson, J., Does Central Bank Independence Matter in Russia?
http://www.csis.org/media/csis/pubs/pm_0349.pdf [11.3.2008]
[8.]
Puposes and Functions. The Federal Reserve System:
http://www.federalreserve.gov/pf/pdf/pf_complete.pdf, str. 2,3 [11.3.2008]
[9.]
Statut Evropské centrální banky
http://www.ecb.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf f [11.3.2008]
[10.]
Tomohiko T., The New Bank of Japan Law. Moving Toward Greater Central
Bank Independence
http://www.nli-research.co.jp/english/economics/1997/eco9711b.html
[11.]
People´s Bank of China
http://www.pbc.gov.cn/english/
[12.]
Takatoshi, I., Japanese monetary policy: 1998-2005 and beyond, str. 115
http://www.bis.org/publ/bppdf/bispap31i.pdf [21.3.2008]
[13.]
The Central Bank of Russian Federation, Annual 2006 Report, str. 48
http://www.cbr.ru/eng/today/annual_report/ar_2006_en.pdf [22.3.2008]
[14.]
Federal Reserve Act
http://federalreserve.gov/generalinfo/fract/sect02a.htm [22.3.2008]
[15.]
FED: Monetary Policy Report to the Congress, July 2007, str. 24,26.
http://www.federalreserve.gov/boarddocs/hh/2007/july/fullreport.pdf [11.3.2008]
[16.]
iHNed.cz
http://ekonomika.ihned.cz/c4-10049630-23397300-001000_d-zakladni-urokovasazba-v-usa-byla-snizena-na-2-25-procenta [22.3.2008]
[17.]
Statistics Bureau of Japan
http://www.stat.go.jp/english/
[18.]
Trading Economics. Global Market Research.
http://www.tradingeconomics.com
8
Seznam literatury a zdroj
[19.]
[20.]
U.S. Department of Commerce Bureau of Economic Analysis
http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls [11.3.2008]
Mezinárodní m nový fond. World Economic Outlook Database, October 2007
http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/index.aspx
9
ílohy
Seznam p íloh
íloha . 1
ínská lidová republika ....................................................................11
íloha . 2
Evropská unie ...................................................................................12
íloha . 3
Japonsko ...........................................................................................13
íloha . 4
Ruská federace..................................................................................14
íloha . 5
Spojené státy americké......................................................................15
íloha . 6
Komparace nezávislosti m nové politiky v etn cíl a nástroj .........16
10
ílohy
íloha . 1
ínská lidová republika
25%
5
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
M0, M1, M2
20%
15%
10%
5%
0%
2004
2005
2006
Inflace
V ývoj m nových agr e gát a inflace
2007
Rok
M0
M1
M2
Inflace
Zdroj dat: ínská lidová banka
st HDP
14
12
% HDP
10
8
6
4
2
0
2004
2005
2006
2007
Rok
HDP
Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDPGrowth.aspx?symbol=CNY&_kk=china+gdp&_kt=50e69782-9592-426e-ae6e3e3181723157&gclid=COaS3MiWh5ICFQxTQgod0mqiDg [11.3.2008]
CNY/USD
8,4000
8,2000
8,0000
7,8000
7,6000
7,4000
7,2000
7,0000
20
04
,0
1
20
04
,0
4
20
04
,0
7
20
04
,1
0
20
05
,0
1
20
05
,0
4
20
05
,0
7
20
05
,1
0
20
06
,0
1
20
06
,0
4
20
06
,0
7
20
06
,1
0
20
07
,0
1
20
07
,0
4
20
07
,0
7
20
07
,1
0
6,8000
CNY /US D
Zdroj dat: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Currency.aspx?Symbol=CNY
11
ílohy
íloha . 2
Evropská unie
nové agregáty, inflace
3
2,5
2
12%
10%
8%
6%
1,5
1
4%
2%
0%
0,5
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok
M1
M2
M3
Inflace
Zdroj dat: Evropská centrální banka, Eurostat
Úroková míra, hospodá ský r st
4,00
3,50
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Úrokov á saz ba centrální banky
Zdroj dat: Eurostat
12
2006
Hos podá ský r st
2007
Inflace (%)
M1,M2,M3
20%
18%
16%
14%
ílohy
íloha . 3
Japonsko
Hospodá ský r st Japonska (konstantní ceny, báze rok 2000, sezón o
Zdroj: Statistical Handbook of Japan 2007, Statistics Bureau, str. 29
Reálný efektivní sm nný kurz (1973=100)
200
150
100
50
I.08
VII.07
I.07
VII.06
I.06
VII.05
I.05
VII.04
I.04
VII.03
I.03
VII.02
I.02
VII.01
I.01
VII.00
I.00
0
Rok
Real eff ective exchange rate (1973=100)
Zdroj dat: Bank of Japan
Inflace
Míra inflace
0,5
0,0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-0,5
-1,0
Rok
Inflace
Zdroj dat: http://www.stat.go.jp/english/data/cpi/series/zuhyou/a001hh.xls
13
no)
ílohy
íloha . 4
Ruská federace
st HDP(%)
HDP (konstatní ceny)
12
10
8
6
4
2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007f
2008f
Rok
HDP (konstatní ceny)
Zdroj dat: IMF World Economic Outlook Database, October 2007
25
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
20
15
10
Inflace(%)
M2 (%)
M 2, inflace
5
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok
nová zásoba M2
Inflace
Zdroj dat: IMF World Economic Outlook Database, October 2007, Bank of Russia
%
Re álný e fe ktiv ní sm nný kurz rublu
10
8
6
4
2
0
2002
2003
2004
2005
2006
Rok
Reálný efektivní s m nný kurz rublu
Zdroj dat: Bank of Russia
14
2007
ílohy
íloha . 5
Spojené státy americké
%
st HDP, konstatní ceny roku 2000
4,0
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok
st HDP
Zdroj dat: http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls
Inflace - index spot ebitelských cen
4
%
3
2
1
0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok
Inflace
Zdroj dat: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2007
Zdroj: FED: Monetary Policy Report to the Congress, July 2007, str. 24,26.
http://www.federalreserve.gov/boarddocs/hh/2007/july/fullreport.pdf [11.3.2008]
15
ílohy
íloha . 6
Komparace nezávislosti m nové politiky v etn cíl a nástroj
(1. – relativn nejvíce nezávislá, 5. – relativn nejmén nezávislá)
Po adí Stát/region
Cíle m nové politiky Nástroje m nové politiky
1.
Evropská unie (eurozóna)
cenová stabilita
2.
Spojené státy americké
3.
Japonsko
maximální zam stnanost
cenová stabilita
im ené dlouhodobé IR
cenová stabilita
4.
Ruská federace
stabilita ruského rublu
5.
ínská lidová republika
stabilita hodnoty m ny
Zdroj: vlastní tabulka
16
operace na volném trhu
výp ní a vkladové facility
minimální rezervy
operace na volném trhu
záp ní facilita
auk ní facilita
operace na volném trhu
minimální rezervy
nadbyte né rezervy
úrokové sazby
minimální rezervy
operace na volném trhu
refinancování úv rových institucí
nové intervence
stanovování cíl m nové zásoby
ímé kvantitativní restrikce
vydávání vlastních dluhopis
minimální rezervy
úrokové sazby
reeskont
operace na volném trhu
dal í nástroje stanovené Státní radou