Pobaltské země

Poznej stát podle polohy
a) Toto území a stát v severní Evropě je nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož
hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska,
přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má tato země na
východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší
suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Obyvatelé této země hovoří uralským jazykem blízkým
finštině. Od sovětské okupace v zemi žije též početná ruská menšina. Země je od roku 2004 členem
Evropské unie a NATO, od roku 2011 platí eurem.
b) Tato země je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského
moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s
ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Žije zde okolo 3 milionů obyvatel. Jako první svazová
republika obnovila svou nezávislost 11. března 1990, rok před rozpadem Sovětského svazu. Je
členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny.
c) Tato země je prostřední ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře a
Rižského zálivu. Na jihu sousedí s Litvou, na jihovýchodě s Běloruskem, na východě s Ruskem a na
severu s Estonskem. Žije zde okolo 2 milionů obyvatel. Jako bývalá svazová republika obnovila svou
nezávislost 21. srpna 1991. Je členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru
a eurozóny.
Zajímavosti
V Litvě se nachází více než 3000 jezer, která jsou – podobně jako jinde v Pobaltí – ledovcového původu.
Pozornost si zaslouží zejména jezero Vištytis u stejnojmenného městečka, ležícího na jeho břehu. Pro velkou
rozmanitost flory a fauny bývá někdy označováno evropský Bajkal. Malebná zvlněná a zalesněná krajina v
okolí byla vyhlášena za přírodní rezervaci. Jako skutečný vodní labyrint se tradičně představuje jezerní
oblast v okolí města Ignalina, kde je i největší jezero Litvy - Drūkšiai (část dnes patří Bělorusku). Na jeho
břehu funguje od osmdesátých let jaderná elektrárna. Přestože nemá původně plánovanou kapacitu (po
černobylské havárii roku 1986 zastavili výstavbu dalších bloků), někteří ochránci tvrdí, že jezero je pro
potřeby elektrárny malé a voda, která se do něj vrací z chladicí soustavy, způsobuje jeho oteplování, což má
negativní důsledky na ekosystém.
Zajímavosti
Brestlitevský mír z 3. března 1918 potvrzoval vítězství ústředních mocností ve východní Evropě během
první světové války. Německo dobylo Pobaltí (Estonsko, Livonsko, Kuronsko). Lotyšsko vyhlásilo
nezávislost na Německu 18. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940
okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pro zvýšení obranyschopnosti SSSR[?]. Během
jednoho roku sovětské vlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů
nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni
jako osvoboditelé, avšak v průběhu války se obyvatelstvo z důvodu zvěrstev páchaných německou armádou
postavilo proti Němcům. Počáteční podporu Němců později zneužívala sovětská propaganda. Součástí
Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v
roce 1991.
Zajímavosti
Hvězdou mezi památkami v Estonsku je bezesporu zachovalé středověké centrum starého města v Tallinu.
Zejména kvůli této památce, jež je zapsaná také na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jezdí do
Estonska nejvíce turistů. Mezi další nejzajímavější a nejnavštěvovanější památky a zajímavosti v Estonsku
patří také další místa v hlavním městě Tallinnu jako je Kadriorg ("Kateřino údolí"), čtvrť s mnoha barokními
paláci, které nechala vystavět ruská carevna Kateřina I.
Mezi nejzajímavější turistická lákadla patří také estonské hrady, např. hrad v Narvě a hrad v Rakvere. Oba
hrady spojily svou historii zejména s Řádem Německých rytířů.
Obdivovanou zajímavostí jsou i krátery Kaali. jedná se o soustavu devíti kráterů po dopadu meteoritů na
ostrově Saarenmaa. Největší z kráterů má v průměru cca 110 metrů.
Hospodářství zemí
Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov
prasat, skotu, koní a drůbeže. Produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len,
brambory, cukrová řepa a zelenina. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika,
radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl
stavebních hmot. Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř
výhradně závislá na jaderné energetice. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius,
Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.
Světoznámá je produkce jantaru. Ignalinská jaderná elektrárna, která se nachází 60 km severovýchodně od
města Utena, produkovala až 80 % elektrické energie státu; Litva tím zaujímala přední místo v Evropě. Nyní
je tato elektrárna v souladu s přístupovou dohodou k EU odstavena. Připravuje se její nahrazení moderní
elektrárnou v tomtéž areálu.
Hospodářství zemí
Lotyšsko je průmyslový a zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví: strojírenství, elektrotechnika,
radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl
stavebních hmot. Důležitá průmyslová střediska jsou Riga, Daugavpils, Liepāja a Jūrmala. Kromě těžby
rašeliny nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin. Spotřeba elektrické energie je z části zajišťována její
produkcí v tepelných a vodních elektrárnách a z části jejím dovozem ze zahraničí. V zemědělství převládá
živočišná produkce. Chov skotu a prasat. Pěstuje se zde ječmen, žito, brambory, cukrová řepa a zelenina.
Loví se zde zejména sledi a šproty. Produkce masa, mléčných výrobků a rybích výrobků jako jsou sardinky
nebo rybí moučka. Kvůli velkému počtu lesů a stromů se zde vyskytuje jantar.
Od vstupu země do EU v roce 2004 byl lotyšský lat pevně navázána na euro. 1. ledna 2014 Lotyšsko
přistoupilo jako 18. člen do eurozóny a přijalo společnou evropskou měnu.
Hospodářství zemí
Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních
technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický,
dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též rybolov.
Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze skandinávských zemí. Přes
estonské přístavy prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská ropa. HDP
přepočtený na jednoho obyvatele je 18,500 USD (2010), což je nejvíce z pobaltských zemí. V roce 1994
zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26 %. V roce 2011 je sazba
daně ve výši 21 %.
Estonsko je členem Evropské unie (od roku 2004) a Světové obchodní organizace (WTO, od roku 1999).
V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba eura, jehož zavedení se původně plánovalo na 1. leden 2007,
ale vzhledem k celosvětové krizi Estonsko euro přijalo až počátkem roku 2011.
Pobaltské země - obyvatelstvo
Populace Baltských zemí nebezpečně klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, např. v roce 1989 se počet
obyvatel v Litvě odhadoval na 3 674 800. Litevský statistický úřad (Statistikos Departamentas) odhaduje, že počet
obyvatel byl v prvním čtvrtletí roku 2007 kolem 3 384 800. V únoru roku 2012 je počet obyvatelstva odhadován na 3
195 702 (ve srovnání s rokem 1989 pokles o 13 %). Velký pokles počtu obyvatelstva je zaznamenán především v
důsledku výrazného snížení počtu narozených dětí od roku 1991. V roce 1990 se narodilo 56 868 živě narozených
dětí a 39 760 lidí zemřelo, kdežto v roce 2001 bylo pouze 31 546 živě narozených dětí a 40 399 lidí zemřelo. V roce
2010 se pak narodilo 35 626 živě narozených dětí a 42 120 lidí zemřelo. A v poslední době - po vstupu Litvy do
Evropské unie v roce 2004 - se také Litva potýká s vysokou emigrací. V roce 2008 byl přirozený přírůstek obyvatelstva
-0,284 %.
Kráterové jezírko
Zámek Jelgava
Hrad Trakai
Pobaltské země
Úkol č. 1: Poznej stát podle polohy
a) Jméno státu:________________ hlavní město_________________________
b) Jméno státu:________________ hlavní město_________________________
c) Jméno státu:________________ hlavní město_________________________
Úkol č. 2
Která země z pobaltských republik je nejlidnatější?
Ve které zemi ubylo nejvíce obyvatel?
Co je hlavní příčinou úbytku obyvatel?
Úkol č. 3 Vypiš hlavní hospodářské charakteristiky zemí
Litva:
Lotyšsko:
Estonsko:
Úkol č. 4 Která zajímavost a ve které zemi tě nejvíce zaujala?
Úkol č. 5 Pokus se přiřadit k zemím obrázky
Litva
Kráterové jezírko
Lotyšsko
Zámek Jelgava
Estonsko
Hrad Trakai