pdf 0,75 MB

Vznik a v˘voj vysou‰ecího pracovi‰tû Národního
technického muzea v Praze
Katefiina ·UPOVÁ, Zbynûk HE¤MÁNEK
1
Rok 2002 – Archiv Národního technického muzea a jeho po‰kození pfii povodni
JiÏ od zaloÏení Národního technického muzea
Obr. 1. Praha, Karlín, Invalidovna krátce po kulminaci
povodÀové hladiny. (Foto archiv Národního technického
muzea, 2002)
v roce 1908 jsou v jeho depozitáfiích shromaÏìo-
Obr. 2–3. Praha, Karlín, interiér archivu Národního
vány i sbírky archivního materiálu, a to archiv ar-
technického muzea po opadnutí vody. (Foto archiv Národ-
chitektury a stavitelství a archiv pro dûjiny techni-
ního technického muzea, 2002)
ky a prÛmyslu. Archiv architektury a stavitelství je
tvofien pozÛstalostmi a osobními archivy v˘znam-
2
n˘ch ãesk˘ch architektÛ. Sbírka ãasovû zahrnuje
a grafiky, firemní prospekty a tisky, plakáty, plake-
období od poãátku 19. století do souãasnosti.
ty a medaile, firemní dokumenty, ãasopisy, osobní
Jsou zde zastoupena rÛzná období, napfiíklad his-
korespondence, patentová literatura a mnohé dal-
torismus (architekti Josef Schulz, Josef Zítek, An-
‰í pfiedmûty.
tonín Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan
Pfii povodních v srpnu roku 2002 se zatopení
Kotûra, Jan Koula, Josef Fanta, Alois Dryák), ães-
dotklo zhruba 7,6 % z celkového mnoÏství sbírko-
k˘ kubismus (Josef Goãár, Pavel Janák), mezivá-
v˘ch pfiedmûtÛ a archivního materiálu Národního
leãné období (Vít Obrtel, EvÏen Linhart, Jan Gillar,
technického muzea. Do‰lo k zaplavení ve‰ker˘ch
Kamil Ro‰kot, Josef ·tûpánek, Pavel Janák, Josef
muzejních depozitáfiÛ v pfiízemí historické budovy
Goãár) ãi období pováleãné aÏ po 80. léta 20. sto-
Invalidovny v Praze-Karlínû o plo‰e 3200 m (aÏ
letí (Jaroslav Frágner, Jifií ·tursa, SIAL, Metropro-
do v˘‰e 3,5 m), kde byly uloÏeny jak trojrozmûrné
jekt). Archiv pro dûjiny techniky a prÛmyslu pak
sbírkové pfiedmûty, tak rozsáhlé sbírky archivu ar-
obsahuje pfieváÏnû osobní pozÛstalosti v˘znam-
chitektury a stavitelství a archivu pro dûjiny tech-
n˘ch domácích vûdcÛ, inÏen˘rÛ, technikÛ a prÛmy-
niky a prÛmyslu. Pod vodou se ocitla velká ãást
slníkÛ a dokumenty prÛmyslov˘ch podnikÛ, spol-
sbírek z oborÛ elektrotechniky, strojírenství, che-
kÛ ãi institucí. âasové rozpûtí fondÛ se pohybuje
mie, architektury a stavitelství, hutnictví i textilní
od 18. do 20. století. Sbírka se skládá z velmi roz-
v˘roby a také v˘kresová dokumentace fiady archi-
manit˘ch materiálÛ – jsou zde zastoupeny skicáky,
tektÛ 19. a 20. století, leteckého archivu, pfií-
plány i v˘kresy, fotografie a negativy, papírové, dfie-
bramsk˘ch dolÛ a praÏsk˘ch strojíren z 19. století,
vûné ãi sádrové architektonické modely, obrazy
desítky osobních fondÛ a písemn˘ch pozÛstalostí
2
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
3
91
Obr. 4. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), vrata do mrazicího
boxu pronajatého v Mrazírnách PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. (Foto
archiv Národního technického muzea)
Obr. 5. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), rámy se zamraÏen˘mi
archiváliemi jsou v boxu vyskládány aÏ do v˘‰e 8 m. (Foto
archiv Národního technického muzea)
Obr. 6–9. Praha 7, Národní technické muzeum, zku‰ební vysou‰ení v provizorních prostorech v suterénu. (Foto
archiv Národního technického muzea)
Obr. 10. Praha 7, Národní technické muzeum, hlavní
místnost s vanami pro „mokr˘ proces“ vysou‰ení. (Foto archiv Národního technického muzea)
Obr. 11. Praha 7, areál Národního technického muzea,
b˘valá tiskárna zrekonstruovaná na nové vysou‰ecí pracovi‰tû. (Foto archiv Národního technického muzea)
4
5
v˘znamn˘ch pfiedstavitelÛ ãeské techniky, archi-
uskladnûní zprovoznily své neobsazené haly v Klad-
pokusÛ o vysou‰ení. Zlom nastal v letních mûsí-
tektur y, prÛmyslu a vûdy, firemní tisky a rovnûÏ
nû. Tímto zpÛsobem se podafiilo bûhem tfií t˘dnÛ
cích, kdy pfii‰lo na pomoc mnoho brigádníkÛ, pfie-
3
rozsáhlé sbírky fotografick˘ch negativÛ i pozitivÛ
zamraÏením zachránit odhadem cca 200 m papí-
dev‰ím studentÛ restaurátorsk˘ch ‰kol (praÏské
v ãasovém rozpûtí zhruba 1880–1970.
rového archivního materiálu.
Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické, oboru konzer-
Po opadnutí vody se zamûstnanci NTM spoleãnû
s velk˘m poãtem dobrovolníkÛ pustili do boje s ãa-
vátorství a restaurátorství, a litomy‰lského InstituRok 2003
tu restaurování a konzervaãních technik – dnes Fa-
sem. Cílem bylo co nejvût‰í mnoÏství archivního
Od poãátku roku 2003 se archiváfii a kurátofii
kulty restaurování Univerzity Pardubice).
materiálu co nejrychleji opláchnout od hrub˘ch ne-
postiÏen˘ch archivÛ snaÏili zahájit vysou‰ecí prá-
Tento projekt pomohlo Národnímu technickému
ãistot a zabalit do polyetylenov˘ch fólií. Zpracované
ce, aby se archiválie mohly navracet do suchého
muzeu financovat mnoho dárcÛ. Nejv˘znamnûj‰í
balíky se skládaly na palety a do mrazírensk˘ch rá-
stavu a následnû i zpût do archivÛ. Ve spolupráci
podpora pfii‰la od Britské rady, která zprostfiedko-
mÛ a poté zamrazovaly v kontejnerech, které v prv-
s odborníky na restaurování papíru z tehdej‰ího
vala pomoc mnoha postiÏen˘m institucím a pro
ních dnech katastrofy zdarma poskytla spoleãnost
Státního ústfiedního archivu (dnes Národní archiv),
Národní technické muzeum konkrétnû zafiídila do-
Maersk Sealand. Následnû byly takto pfiedbûÏnû
Národní knihovny a mnoha dal‰ími se postupnû
voz vakuov˘ch baliãek, vakuového stolu, sáãkÛ na
o‰etfiené archiválie pfiepraveny do Mochovsk˘ch
sami archiváfii spolu s restaurátorsk˘mi dílnami
vakuování a speciálních filtraãních papírÛ na
mrazíren, a. s., které k jejich dlouhodobému
Národního technického muzea pustili do prvních
zkou‰ky s vysou‰ením velk˘ch formátÛ (tzv. sendviãovou metodou). S odmûÀováním brigádníkÛ
pomohlo velmi operativnû a vstfiícnû sdruÏení SOS
archiv architektury, které k tomuto úãelu nabídlo
finanãní hotovost. Firma Maersk Sealand zapÛjãila
mrazicí kontejner, do nûhoÏ se ve‰lo aÏ osm palet
se zamraÏen˘mi archiváliemi a kter˘ mohl zÛstat
zapojen˘ na dvofie Národního technického muzea
na Letné.
Pro první pokusy s vysou‰ením se uvolnily v suterénu hlavní budovy muzea tfii místnosti, které byly narychlo upraveny tak, aby mohly slouÏit k práci
6
7
8
9
s vût‰ím mnoÏstvím archivního materiálu. Byl zakoupen pfiíruãní mrazicí box na pfiechovávání zamraÏen˘ch balíkÛ, které ãekaly na postupné zpracování. Do místností jsme nechali zabudovat vany
na om˘vání rozmraÏen˘ch archiválií a instalovat
velké stoly na su‰ení sendviãovou metodou.
K desinfekci prostor, v nichÏ se pracovalo s povodnûmi zasaÏen˘m materiálem, byly místnosti vybaveny germicidními lampami, ozafiujícími pfies noc
pracovi‰tû UV záfiením.
92
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
11
10
Rok 2004
to provozní vedoucí, restaurátofii papíru a konzer-
do té mír y, Ïe se osamostatnilo od restaurátor-
Ke konci roku se vysou‰ecí pracovi‰tû rozrostlo
UÏ koncem roku 2003 bylo jasné, Ïe bude po-
vátofii. Bûhem letních mûsícÛ navíc pfiichází kaÏ-
sk˘ch dílen, k nimÏ bylo pfiedtím pfiiãlenûno, a do-
tfieba vybudovat zcela nové pracovi‰tû, které bude
doroãnû na brigádu mnoho studentÛ ze stfiedních
stalo samostatné organizaãní vedení. Souãasnû
splÀovat ve‰keré podmínky pro kvalitní práci a ta-
i vysok˘ch ‰kol.
se ve zku‰ebním provozu ovûfiilo, Ïe ruãní metoda
ké vysoké nároky na hygienu. Jako nejsnaz‰í ces-
Oddûlení je vybaveno dvûma vakuov˘mi baliãka-
vysou‰ení je pro archiválie vysoké kulturní a histo-
ta se ukázala pfiestavba budovy b˘valé tiskárny,
mi, pfiístrojem na v˘robu destilované vody Aqua
rické hodnoty nepochybnû tou nej‰etrnûj‰í. Ukáza-
která se nachází ve v˘chodní ãásti areálu technic-
Osmotic 02 a hydraulick˘m lisem. Pro pfiechová-
lo se, Ïe díky jejímu pouÏití nebude nutné mnohé
kého muzea. Cel˘ objekt má 200 m . Po úpravách
vání men‰ího mnoÏství zmraÏeného materiálu
archiválie následnû restaurovat.
pfiíãek a rozvodÛ vody i elektfiiny vzniklo ojedinûlé
jsou zde umístûny dva pultové mrazicí boxy. Pro
moderní pracovi‰tû nového oddûlení vysou‰ení za-
operativní dokumentování nejvíce po‰kozen˘ch
mraÏen˘ch archiválií.
dokumentÛ a fotografií je k dispozici digitalizaãní
V prÛbûhu prací jsme zjistili, Ïe pÛsobení povodÀové vody na‰tûstí nemûlo na archiválie tak zniãují-
2
cí dopad, jakého jsme se obávali. Vût‰ina doku-
Budova je rozãlenûna na sedm základních pro-
zafiízení. Z krizového ‰tábu mûstské ãásti Praha 7
mentÛ se po rozmrazení nachází v pomûrnû dobrém
stor. Samotnému procesu vysou‰ení slouÏí míst-
jsou zapÛjãeny odvlhãovaãe, které bûhem dne
stavu. Dokumenty psané inkoustem ãi plány r˘so-
nosti s vanami pro rozmrazování a ãi‰tûní, dal‰í
(pfiedev‰ím v letních mûsících) sniÏují vzdu‰nou
vané tu‰í, ãasto i kolorované, zÛstaly aÏ na v˘jimky
jsou urãeny pro balení vakuov˘ch balíãkÛ, pro do-
vlhkost. Pût van je urãeno na rozmrazování a pfií-
nerozpité.
sou‰ení materiálu z vakuov˘ch balíãkÛ, pro su‰ení
padné om˘vání a ãi‰tûní archiválií. Pojízdné pra-
Dal‰ím problémem, kter˘ jsme museli fie‰it, by-
a pfiekládání sendviãÛ a pro dosou‰ení plánÛ a po-
covní stoly umoÏÀují pracovat dle potfieby v rÛz-
ly náklady na skladování zamraÏen˘ch archiválií
slední pro balení such˘ch archiválií. Dále je zde
n˘ch místnostech. Mobilní stojany se síty slouÏí
v Mochovsk˘ch mrazírnách, jeÏ za rok vyrostly aÏ
provozní kanceláfi, denní místnost a hygienické zá-
k dosou‰ení archiválií a su‰ení pomocného mate-
na ãtyfii miliony korun. To byla vzhledem k pfiedpo-
zemí. ·atny se sprchami jsou situovány do sta-
riálu (filtraãních papírÛ). PfiíleÏitostnû je pro vyrov-
kladu, Ïe archiválie budou zamraÏeny a postupnû
vebních bunûk, které stojí v bezprostfiední blízkos-
nání fotografií nebo men‰ích formátÛ na kar to-
vysou‰eny po dobu osmi aÏ deseti let, pro muze-
ti provozní budovy. Pfiestavba byla dokonãena
nech vyuÏíván knihafisk˘ lis. Na regály se odkládají
um pfiíli‰ vysoká ãástka. Proto byly na jafie roku
v dubnu 2004. Poãátkem kvûtna bylo pracovi‰tû
vakuové balíãky a drobné nástroje a náfiadí.
2003 osloveny i jiné mrazírenské podniky v âes-
slavnostnû otevfieno za pfiítomnosti námûstka mi-
Pomocn˘m materiálem je pfiedev‰ím netkaná
ké republice, z nich nejlep‰í podmínky nabídly
nistra kultury Mgr. ZdeÀka Nováka, senátorky doc.
textilie (netex–pervin 25 g/m ), silné nekyselé filt-
2
2
Mrazírny PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. Do jejich prostor byly
MUDr. Jaroslavy Moserové, DrSc., fieditelky Britské
raãní papíry (520 g/m ), ãisté staré noviny a hed-
archivní materiály pfiemístûny v létû 2003
rady Mandy Johnson a britské velvyslankynû v âes-
vábn˘ papír. Z chemikálií se pouÏívá Ajatin Profar-
a uskladnûny za smluvní ãástku, která nedosahu-
ké republice Anne Pringle. OkamÏitû byl zahájen
ma solutio, Dosanin a Orthosept-P na desinfekci
je ani ãtvr tiny objemu financí, které si úãtovaly
provoz. Pfiestavbu se podafiilo uskuteãnit za pod-
pfii úklidu a 100% bezvod˘ líh na ãi‰tûní fotografií.
Mochovské mrazírny.
por y Ministerstva kultur y âR a mnoha dal‰ích
ProtoÏe se pracuje s materiálem, jenÏ byl nûko-
V prvním roce práce na rozmrazování archiválií,
sponzorÛ. Nejvût‰ím podílem pfiispûla spoleãnost
lik dní v povodÀové vodû, nelze podceÀovat z toho
plném zkou‰ení a pokusÛ, byly postupnû stanove-
âlovûk v tísni. Celkové náklady na vybudování vy-
plynoucí zdravotní rizika. Proto je celé pracovi‰tû
ny jasné metodické pokyny pro zacházení s jednot-
sou‰ecího pracovi‰tû vãetnû zafiízení dosáhly ãást-
stále pod kontrolou hygienika, kter ˘ pravidelnû
ky 5,4 milionÛ korun.
kaÏdé tfii mûsíce odebírá vzorky ze vzduchu i z povr-
liv˘mi materiály a celkem bylo zpracováno 12 m
zamraÏeného materiálu.
3
Provoz oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi-
chÛ vybavení. Byla pfiijata i fiada dal‰ích hygienic-
válií je zaji‰Èován ‰esti aÏ osmi pracovníky. Jsou
k˘ch opatfiení. Pracovat zde mohou jen osoby, které
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
93
Obr. 12. Clara von Waldthausen (vlevo) pfii semináfii
Konzervace fotografick˘ch materiálÛ po‰kozen˘ch Ïivelními pohromami pofiádaném v kvûtnu 2006. (Foto archiv
Národního technického muzea)
Obr. 13. Praha 7, Národní technické muzeum, den otevfien˘ch dvefií pro vefiejnost. (Foto archiv Národního technického muzea)
12
13
Obr. 14. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
14
15
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního
technického muzea)
Obr. 15. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkdy pro práci s velk˘mi formáty staãí pfiirazit více stolÛ k sobû. (Foto archiv
Národního technického muzea)
Obr. 16. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkteré plány kreslené
v pomûru 1 : 1 (Josef Schulz – kostel v Horním Mar‰ovû)
se nevejdou na stoly a musí se s nimi pracovat na zemi, nû-
byly oãkovány proti tetanu a Ïloutence typu A a pra-
bu jako archiválie technického muzea. ·lo pfiede-
kdy i pfies nûkolik místností. (Foto archiv Národního tech-
videlnû jednou roãnû absolvují lékafiskou prohlídku.
v‰ím o dokumentaci b˘valého Státního ústavu pro
nického muzea)
Musejí se pfievlékat do pracovního odûvu, nosit pra-
rekonstrukci památkov˘ch mûst a objektÛ – sta-
Obr. 17. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
covní obuv a pouÏívat ochranné (vinylové nebo late-
vebnû-historické prÛzkumy, které obsahují velké
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií, bûÏn˘ denní provoz.
xové) rukavice, popfiípadû respirátory. Pro o‰etfiení
mnoÏství fotografického materiálu (fotografie i ne-
(Foto archiv Národního technického muzea)
rukou se pouÏívá desinfekãní m˘dlo a ochranné
gativy), ruãnû psané texty, strojopisy a plány na
Obr. 18. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
krémy. Pracovní doba byla zpoãátku zkrácena na
pauzovacích papírech.
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Materiály zamraÏené
‰est hodin dennû, ale postupem ãasu do‰lo k její-
Souãasnû nás oslovil dr. Michal ëuroviã z Ná-
v jednotliv˘ch balících b˘vají velmi rÛznorodé: inkoustov˘
mu prodlouÏení na obvykl˘ch osm, neboÈ se nepro-
rodního archivu, kter˘ obûma institucím nabídl po-
rukopis, fotografie, kolorované, tu‰í kreslené plány nalepe-
kázaly Ïádné zdraví ‰kodlivé faktory.
moc pfii su‰ení zapÛjãenou lyofilizaãní komorou.
né na kartonu a katalog na kfiídovém papíru. (Foto archiv
Národního technického muzea)
V noci jsou prostory desinfikovány UV záfiením
Jeho nabídky jsme vyuÏili a aplikovali jsme tuto
z germicidních lamp. Poãet odsvícen˘ch hodin je
metodu na vysu‰ení spisÛ a plánÛ pfievzat˘ch ze
tfieba sledovat, neboÈ po tfiech tisících hodinách
zru‰eného podniku Metroprojekt. ·lo pfiedev‰ím
pfiestává svûtelné spektrum UV záfiení vysílat, a tím
o strojopisy a sloÏené plány na ozalidech (kopie
i dostateãnû spolehlivû desinfikovat osvûtlené pro-
zhotovená fotoprocesem, typická fialov˘m zbarve-
story. Po cel˘ den je zapnuta vzduchotechnika, kte-
ním). Vysou‰ení cca 1,5 m zamraÏeného mate-
rá zaji‰Èuje pfiísun ãistého vzduchu do v‰ech pro-
riálu trvalo asi tfii t˘dny a v˘sledkem byly suché do-
stor. KaÏdodenní bûÏn˘ úklid na konci smûny je
kumenty, které vykazovaly lehkou konturu (mapy)
provádûn desinfekãním roztokem, a to stfiídavû rÛz-
postupného vysychání od stfiedu ke kraji; proto
n˘mi prostfiedky (Ajatin, Dosanin a Orthosept), aby
jsme plo‰né vyuÏití této metody vylouãili.
3
se u mikrobÛ nevytvofiila vÛãi tûmto desinfekcím re-
V kvûtnu 2005, po roãním provozu vysou‰ecího
zistence. Pravidelnû kaÏd˘ch pût t˘dnÛ je sanitární
pracovi‰tû, pfievzal díky dosaÏen˘m v˘sledkÛm
den. To znamená, Ïe se provádí dÛkladn˘ úklid
nad projektem ruãního vysou‰ení archiválií zá‰titu
a desinfekce v‰ech, i bûÏnû ménû dostupn˘ch
âesk˘ v˘bor pro UNESCO.
ploch a zafiízení.
16
Tfii roky po povodni jsme se rozhodli ukázat pro-
V roce 2004 bylo za osm mûsícÛ zku‰ebního
ces ruãního vysou‰ení i v˘sledky na‰í práce vefiej-
provozu na novém pracovi‰ti zpracováno celkem
nû. V oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií
3
13 m zamraÏeného materiálu. To znamená, Ïe
3
jsme uspofiádali den otevfien˘ch dvefií pro laickou
do dal‰ích let zbylo v mrazírnách je‰tû 175 m ar-
vefiejnost: 11. fiíjna 2005 se mohl kdokoliv pfiijít
chiválií.
podívat na na‰e pracovi‰tû v normálním provozu,
absolvovat jeho prohlídku s v˘kladem, vidût postu-
Rok 2005
py vysou‰ení i ukázky rÛzn˘ch typÛ archiválií usu-
Na poãátku roku nabídlo Národní technické
‰en˘ch v‰emi pouÏívan˘mi metodami. Zájem byl
muzeum pomoc Národnímu památkovému ústa-
pfiekvapiv˘, celkem se pfii‰lo podívat více neÏ sto
vu, jehoÏ archivní fondy byly také postiÏeny po-
padesát zájemcÛ.
vodnûmi. Materiály památkového ústavu, které
Od ledna do prosince roku 2005 se podafiilo
byly uloÏeny v mrazírnách, mûly podobnou sklad-
zpracovat 25 m na‰ich archiválií a navíc jsme vy-
94
3
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
18
17
3
su‰ili i 2 m archiválií pro Národní památkov˘
rady (Committee on Preservation of Archives in
Rok 2007
ústav. Tím jsme si ovûfiili, Ïe na novém pracovi‰ti
Temperate Climates) a pfiední evrop‰tí odborníci
Na‰e pracovi‰tû nabídlo pomoc Mûstské kni-
3
mÛÏeme roãnû ruãní metodou zpracovat 20–25 m
na restaurování fotografick˘ch materiálÛ – fieditel
hovnû v Praze, která své tisky su‰ila ve spolupráci
zamraÏen˘ch dokumentÛ a cel˘ proces vysou‰ení
Centre de Recherches sur la Conservation des
s Národní knihovnou v její víceúãelové komofie, pfii
bychom tak mûli dokonãit v roce 2011 ãi 2012.
Documents Graphiques v PafiíÏi prof. Bertrand La-
záchranû atlasu ptákÛ o rozmûru 70 x 100 cm.
védrine a holandská restaurátorka Clara von
Jednalo se o bibliofilsk˘ tisk tfiiceti barevn˘ch oce-
Rok 2006
Waldthausen (Fotorestauratie Atelier, Amster-
lor ytin z legendárního díla The Birds of America
Na zaãátku roku 2006 jsme podali pfiihlá‰ku
dam), která vedla jiÏ zmínûn˘ workshop.
známého amerického ornitologa Johna Jamese.
do soutûÏe Gloria musealis v kategorii Poãin roku
V roce 2006 jsme také zaznamenali zv˘‰en˘ zá-
Knihovna zatím nemûla zku‰enosti se su‰ením
2005. Porota udûlila na‰emu pracovi‰ti za pro-
jem o na‰e pracovi‰tû v zahraniãí. Bûhem roku nás
tak velkého formátu. Díky ‰etrnému roze‰ití atla-
jekt Vysou‰ení archiválií postiÏen˘ch povodní v ro-
nav‰tívil napfiíklad jeden ze svûtovû uznávan˘ch od-
su, vyãi‰tûní a su‰ení ruãní sendviãovou metodou
ce 2002 na vysou‰ecím pracovi‰ti Národního
borníkÛ na restaurování fotografií Mogens Koch
se podafiilo cel˘ tisk navrátit do velmi uspokojivé-
technického muzea 3. místo.
z dánské Královské knihovny v Kodani, dal‰í náv‰tû-
ho stavu, navíc jsme provedli jeho digitalizaci.
Kromû bûÏného, jiÏ rutinního vysou‰ení vlastního materiálu jsme bûhem roku pokusnû vysou‰eli
vy byly z univerzit a odborn˘ch konzervátorsk˘ch pracovi‰È USA, ·v˘carska, Rakouska a Slovinska.
Koncem února roku 2007 byla dokonãena v˘stavba mrazicího boxu v depozitárním areálu Národ-
pro âeské muzeum hudby notov˘ materiál zapsa-
K úspûchÛm pracovi‰tû patfií nepochybnû i to,
ního technického muzea v âelákovicích. Po zku‰eb-
n˘ na historickém ruãním papíru. V tomto pfiípadû
Ïe dvûma na‰im pracovníkÛm byla nabídnuta spo-
ním provozu a kolaudaci byly ve‰keré zamraÏené
se v‰ak vzhledem k typu zaplavení (vertikálnû ulo-
lupráce s firmou Gema Art Group, a. s., která na
archiválie pfievezeny bûhem mûsíce bfiezna z mrazí-
Ïené noty, pevnû uzavfiené v archivních krabicích,
základû vládního usnesení o pomoci pfii obnovû
ren v D˘‰inû u Plznû do tohoto boxu, kde budou
byly zatopeny pouze zhruba do jedné tfietiny v˘‰ky,
kulturního dûdictví Irácké republiky zaji‰Èovala
skladovány aÏ do koneãného vysu‰ení. Pro muzeum
nebyly ani zkroucené, ani zanesené ‰pínou a bah-
kompletní vybavení konzervátorského a restaurá-
to znamená finanãní úsporu za skladování v ko-
nem) ukázalo b˘t pro muzeum v˘hodnûj‰í hromad-
torského pracovi‰tû Národního archivu a Národní
merãních mrazírnách a v˘hodu ve stálém dohledu
né vysou‰ení v lyofilizaãní komofie Technického
knihovny v Bagdádu a také kurz pro irácké restau-
nad archiváliemi. Mrazicí box má rozmûr pfiibliÏnû
muzea v Brnû.
rátory papíru. Kurz probíhal v ãervnu a ãervenci na
80 m a bylo do nûj pfievezeno celkem 58 mrazíren-
Dále jsme si pfii havárii vodovodního potrubí ve
Salahaddinovû univerzitû v Irbilu, hlavním mûstû
sk˘ch rámÛ, coÏ ãiní cca 116 m dokumentÛ.
Státním ústavu kontroly léãiv v praxi vyzkou‰eli
irácké autonomní oblasti Kurdistán, a jako lektofii
V˘hledovû je plánováno vytvofiení nového pra-
moÏnost a úãinnost rychlého operativního zásahu
se ho zúãastnili dr. Michal ëuroviã, Zuzana Zajaãi-
covi‰tû pro restaurování papíru a speciálnû plá-
mimo na‰e vlastní pracovi‰tû. Zatopen˘ archiv byl
ková a Du‰an Nováãek (Národní archiv), Jifií Vnou-
nové dokumentace, které bude navazovat na ãin-
vysu‰en ihned po havárii, bez zamraÏování a bez
ãek (Královská knihovna, KodaÀ, Dánsko) a dva
nost oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií.
pfievozu, pomocí na místo dopravené vakuové ba-
pracovníci oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi-
liãky.
válií, Zbynûk Hefimánek a Zuzana ·varcová.
3
2
3
Pracovní postupy ruãního vysou‰ení
Na konci kvûtna jsme ve spolupráci s Národ-
Bûhem roku jsme zpracovali 20 m vlastních za-
ním archivem uspofiádali jednodenní semináfi na
mraÏen˘ch archiválií a 2 m archiválií Národního
nou t˘dnû pfievezou zamraÏené balíky do pfiíruã-
téma Konzer vace a restaurování fotografick˘ch
památkového ústavu. Kromû toho jsme vysu‰ili
ních mrazicích boxÛ na pracovi‰ti. Materiál je
3
3
Z velkého mrazicího kontejneru se pfiibliÏnû jed-
materiálÛ po‰kozen˘ch Ïiveln˘mi pohromami, na
dal‰í 2 m vlastního materiálu v lyofilizaãní komo-
z nich vyjímán zhruba 20–24 hodin pfied vlastním
nûjÏ druh˘ den navazoval tematick˘ workshop. Na
fie Národního archivu a zahájili jsme zku‰ební spo-
zpracováním a ukládán do vany, kde se nechá
semináfi byli pozváni ãlenové mezinárodní archivní
lupráci s Národní knihovnou.
v pokojové teplotû volnû rozmrzat.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e
95
Ráno kurátor pfiíslu‰ného archivu prohlédne
Malé formáty – vakuové balíãky
o‰etfiují. Om˘vají se destilovanou vodou nebo se
rozmrzl˘ balík, rozebere ho a urãí dal‰í postup. Se-
Formáty A4 a men‰í se zpracovávají metodou va-
za sucha ãistí bezvod˘m lihem. Pro vyrovnání se
lekci mÛÏe provést pouze archiváfi nebo kurátor.
kuov˘ch balíãkÛ. Mokr˘ materiál je po mal˘ch ãás-
Obalov˘ materiál, jako desky, ko‰ilky, obalové pa-
tech vkládán do ãist˘ch novin, zbaven˘ch kfiídového
Evidence, desinfekce
píry, podlepy ãi kartony, které nenesou Ïádnou in-
papíru (reklamní letáky, pfiílohy) v pofiadí vrstva no-
Such˘ materiál archiváfii peãlivû roztfiídí, evidují
formaci, se vût‰inou vyhazuje, zbylé dokumenty se
vin – ãist˘ papír – netkaná textilie (netex) – mokrá
a balí do krabic. Poté je odváÏen do Národního ar-
podle velikosti formátu a typu materiálu dále zpra-
archiválie (i více listÛ najednou) – netkaná textilie –
chivu nebo Archivu hlavního mûsta Prahy na Chodo-
covávají.
ãist˘ papír – vrstva novin, coÏ se mÛÏe nûkolikrát
vû, kde prochází etoxenovou desinfekãní komorou.
Velké formáty – sendviãe
opakovat aÏ do v˘‰ky cca 10 cm. Takto pfiipraven˘
dávají do sendviãe nebo do lisu.
UloÏení do archivu
Archiválie formátu vût‰ího neÏ A4 (plány, plaká-
mal˘ sendviã se vloÏí do speciálního polyetylenové-
V souãasné dobû se desinfikované archiválie
ty, kresby, návrhy, listiny) se zpracovávají takzva-
ho sáãku, kter˘ je oznaãen ãíslem balení (v krouÏ-
prozatímnû ukládají v pronajat˘ch prostorách v Ar-
nou metodou sendviãování. Pojízdn˘ stÛl je pfiive-
ku), datem, názvem archivu, ãíslem fondu nebo
chivu hlavního mûsta Prahy v Praze na Chodovû.
zen k vanám a na nûm se zaãne vytváfiet sendviã,
specifikací urãenou archiváfiem a parafou baliãe.
Postupnû se budou pfieváÏet do nov˘ch archivÛ
nejãastûji o velikosti dvou filtraãních papírÛ poloÏe-
Hotov˘ balík se zataví ve vakuové baliãce. Je tfieba
Národního technického muzea – jak do rekonstru-
n˘ch vedle sebe, tedy 140 x 100 cm. Jednotlivé
dbát na to, aby pfii vakuování nezÛstal ve sváru cíp
ovan˘ch prostor v hlavní budovû v Praze na Letné,
vrstvy se skládají následovnû: filtraãní papír – ne-
novin ãi textilie nebo aby sáãek nebyl pfiíli‰ nahrnu-
tak do nového objektu v âelákovicích u Prahy.
tex – jedna vrstva plánÛ – netex – filtraãní papír.
t˘. Tím by se do balíku postupnû dostal vzduch
Takto se pokraãuje do v˘‰ky cca 20 cm. Poté se
a cel˘ efekt vakuového su‰ení by byl naru‰en.
Závûr
sendviã pfiikryje plastov˘mi deskami, zatíÏí a ozna-
Zásadnû se nevakuují fotografie. Zv˘‰enou pozor-
Ruãní metoda se na první pohled zdá pracná
ãí se lístkem s datem a názvem archivu – ãíslem
nost je potfieba vûnovat tiskÛm na kfiídovém papífie,
a zdlouhavá. Av‰ak zamraÏené dokumenty archivu
fondu nebo specifikací urãenou archiváfiem.
které se musí proloÏit netexem po jednotliv˘ch
Národního technického muzea jsou velmi rozmani-
Rozmrzl˘ materiál není máãen ve vodû, v pfiípadû
stránkách, aby nedo‰lo k jejich slepení. Polyetyleno-
té, zãásti za‰pinûné od zbytkÛ bahna, nûkteré ba-
zneãi‰tûní se pouze otírá jemnou houbiãkou nebo
v˘ sáãek je po sedmi aÏ deseti dnech rozfiíznut, po-
líky jsou i znaãnû zdeformované. Po zku‰enostech
se dle potfieby lehce osprchuje teplou vodou. Druh˘
mocn˘ su‰icí materiál (noviny, netex, ãist˘ papír) se
se ukazuje, Ïe pro tento materiál, z nûhoÏ aÏ 80 %
den je sendviã rozebrán. Pokud jsou plány proschlé,
vyhodí a cel˘ postup se opakuje. Takto se postupuje
tvofií plánová dokumentace, je ruãní metoda jedi-
nechají se dosychat volnû na vzduchu. Pokud jsou
3–4x, dokud nejsou archiválie suché. Po posledním
nou ‰etrnou moÏností, jak archiválie bez po‰kození
více zavlhlé, je nutné je pfieloÏit do such˘ch prokla-
balení se dokumenty opatrnû rozlistují stránku po
zachraÀovat. V˘stupem této metody jsou pfiebrané,
dÛ. Mokr ˘ pomocn˘ materiál se su‰í – netex na
stránce a nechají se volnû dosu‰it. PouÏit˘ pomocn˘
suché, ãisté a vyrovnané archiválie, které se po
‰ÀÛrách, proklady se dávají do stojanÛ se síty nebo
materiál se vyhazuje do speciálního kontejneru ur-
desinfekci z velké ãásti mohou ukládat rovnou do
do pojízdného su‰áku. Vyskytuje se i materiál, kter˘
ãeného pouze pro kontaminovan˘ odpad.
archivÛ.
se pro velké rozmûry nevejde na stÛl a sendviã se
Fotografie a digitalizace
pak musí tvofiit na zemi. Takto byl zpracováván na-
Jsou-li v rozmrzlém balíãku fotografie, je nutné
pfiíklad fond Schulz, kter ˘ mimo jiné obsahoval
je pfied jak˘mkoliv o‰etfiením zdokumentovat digi-
pfiedlohy v mûfiítku 1 : 1 na sloupy Rudolfina.
tálním fotoaparátem. Poté se podle typu dále
Vzácnûj‰í materiál se postupnû dle moÏností
zaãíná i restaurovat.
Obr. 19. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Plány kolorované akvarelov˘mi barvami zÛstaly v pfiekvapivû dobrém stavu: první hrubé ãi‰tûní rozmraÏeného návrhu Franti‰ka Sandera
na regulaci Vltavy v úseku Praha – Hofiín. (Foto archiv
Národního technického muzea)
Obr. 20. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení
vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Zrestaurovan˘, na plát19
20
21
22
no napnut˘ návrh z pfiedchozí fotografie. Restaurovala
Jana Tom‰Û. (Foto archiv Národního technického muzea)
Obr. 21., 22. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea)
96
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 /
I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e