Mimořádné vydání - Dělnická strana

Transkript

Mimořádné vydání - Dělnická strana
Noviny Dělnické strany – národní a sociální
Najdete
na netu
DĚLNICKÉ LISTY
Oficiální stránky DS
delnicka-strana.cz
Naše noviny
delnickelisty.cz
Propagace a oblečení
butik.delnickelisty.cz
Osobní stránky šéfa DS
tomasvandas.cz
ání
d
y
v
é
n
d
Mimořá
prosinec 2008
Ročník VI. / Číslo 19 / Zdarma
delnickelisty.cz delnicka-strana.cz
Náš boj
s režimem
Ani zákaz nás
nezastaví!
Přišlo to spontánně, jako každá revoluce. Jsem přesvědčen, že je to revoluce,
protože právě ona nám v posledních týdnech připravila řadu událostí, které
nikdo z nás neplánoval. Ty události přišly, protože musely přijít.
Navíc, která politická síla, formace, začala
svůj skutečný boj na ulicích až po uzavření volebních místností? Tak se stalo 18. října odpoledne, kdy se nacionalističtí aktivisté poprvé střetli
s represivní mocí systému na náměstí v Litvínově. Ve stejné chvíli se národ dozvěděl, že počet
voličů Dělnické strany se v krajských volbách téměř zdesetinásobil.
Ale nepředbíhejme. Naše nacionální dělnická revoluce proti liberalismu začala o trochu dříve, v sobotu 4. října. Dvanáct statečných hrdinů
Dělnické strany, dvanáct mladých lidí, neozbrojených, přišlo do Litvínova na sídliště Janov na
pozvání místních starousedlíků, které každý den
terorizují a obtěžují cikánské tlupy. Přišli, aby se
přesvědčili na vlastní oči.
Přesvědčili se velmi brzy, když na ně čekala
zhruba stovka ozbrojených cikánů v čele s mafiánem a vrahem, který naší hrdince Lucii Šlégrové nadával tím nejodpornějším způsobem. Asistenta mu při tom dělal policista, jenž proti cikánským rasistům nezasáhl. Ani jeho další kolegové z řad policie, kteří dne 4. října dělali cikánům trapné křoví.
Situace se změnila za dva týdny na náměstí
v Litvínově. Stovky dělnických a autonomních nacionalistů zde protestovalo proti cikánům a jejich
bílým ochráncům na radnici a v policii. Přidalo se
k nim spousta místních lidí. Byli rozehnáni těžkooděnci a slzným plynem. Nejen naši členové, ale
i maminky s kočárky, důchodci, starousedlíci.
Mezitím se Dělnickou stranou a jejími aktivitami začalo zabývat Ministerstvo vnitra. Jeho
hlavní představitel I. Langer, propojený s podvodníky a mafiány, podal návrh na rozpuštění, zákaz,
rozšlapání DS a jejích myšlenek. Nejen jeho totiž
překvapil fakt, že jsou v této zemi lidé, kteří pro
své myšlenky neváhají vyjít do ulic a dokonce za
tyto myšlenky se postavit před vodní dělo nebo
obrněný transportér.
Kdo si původně myslel, že degenerace národa provedená bolševismem a liberalismem je
už na takovém stupni, že z lidí je pouhé tupé
stádo konzumentů bez vlastních názorů a bez
odhodlání je prosazovat navzdory systému, naštěstí se mýlil. Generace dnešních mladých v sobě ukrývá velkou naději pro budoucnost – bez
bolševismu a liberalismu, ve znamení dělnického nacionalismu!
Vláda Mirka Topolánka, které již nedůvěřuje ani uklízečka ve Strakově akademii, potvrdila Langerův návrh a předložila jej Nejvyššímu
správnímu soudu. Stalo se tak po osudném 17.
listopadu, který byl od převratu před 19 lety zatím nejmasivnějším odporem proti liberálnímu
systému a jeho výdobytkům.
Více než tisíc lidí opět protestovalo v centru
Litvínova. Hlídalo je tisíc policistů a těžkooděnců.
Na pomoc si opět vzali i těžkou techniku – transportéry, vodní děla, vrtulník atd. Demonstrace
DS proběhla v silném emotivním duchu, projevy
řečníků se věnovaly nejen Janovu, ale celkové
kritice polistopadového režimu.
Následoval tisícihlavý pochod k Janovu, řádně ohlášený na radnici. Měl být demonstrací protestu a odporu proti nespravedlnosti a pozitivní
diskriminaci. Zhruba v jeho polovině došlo k nečekanému útoku policejní jízdy proti účastníkům
pochodu. Policejní dělbuchy, létající do neozbrojeného davu, zranily několik našich aktivistů, jednoho z nich dokonce poznamenaly do konce života, když přišel o prsty na rukou.
Zatímco těžkooděnci pronásledovali naše aktivisty po celém sídlišti a mlátili každého hlava
nehlava, ozbrojení cikáni, kteří rovněž uspořádali svou demonstraci, se v povzdálí a v bezpečí
smáli. Taková je realita v naší zemi.
Jaké jsou zatím výsledky naší probíhající revoluce?
Z janovského problému se stalo celonárodní téma, hlas místních lidí, prvních obětí režimu
ve svém bydlišti, je slyšet z médií po celé zemi.
Tím pozitiva končí.
Vláda, respektive její členka a imigrantka
z Východu Džamila S. rozhodla o ustavení cikánských hlídek na sídlišti Janov, kteří zde budou
monitorovat cikánskou kriminalitu. Jak absurdní!
Ještě absurdnější je fakt, že demonstraci nebo
pochod v Litvínově mohou díky obstrukcím legálně svolat pouze Židé a jejich organizace.
Dělnickou stranu čeká proces před Nejvyšším správním soudem, její ideje, logo, představitelé, i tyto noviny, mají v případě potvrzujícího verdiktu soudu skončit na indexu – mají být
protizákonné!
Litvínov, 17. listopad
V poslední době dostávám velmi mnoho dotazů, co
bude s Dělnickou stranou, pokud Nejvyšší správní soud
posvětí návrh vlády a zakáže naší politickou stranu. Tazatelé vyjadřují obavy o další osud DS, což mě pochopitelně velmi těší.
Předně chci říci, že návrh ministra Langera je reakcí
na výsledky voleb do krajských zastupitelstev, které katapultovaly Dělnickou stranu na pozici druhé nejsilnější
mimoparlamentní strany. Našim nepřátelům jsme doslova vyrazili dech a tak nyní hledají možnosti, jak omezit
náš další vzestup.
I proto jsme v polistopadové éře svědky ojedinělého jevu, kdy se zkorumpovaný vládnoucí režim – jehož
exponenti mají plná ústa demokracie a svobody – snaží zakázat opoziční stranu. Citace ze stranického stanoviska o „nulové toleranci polistopadového režimu“ jako
Tomáš Vandas
předseda Dělnické strany
hlavního argumentu pro zákaz naší strany, je vysloveně
směšná. Nebo snad znáte ve svém okolí někoho, kdo by
chtěl tolerovat korupci, vydírání, mafiánské praktiky, tedy vše, co nám v posledních letech předvádí parlamentní sebranka?
Za sebe a za Dělnickou stranu říkám: Tolerance nepřichází v úvahu a chceme je odstranit. Zároveň však víme, že jednou možností jsou volby.
Dělnická strana se v poslední době stává štikou, která vnesla do zatuchlého rybníka dravost a odhodlanost,
s čímž líní kapři, doposud jistí sami sebou, nepočítali.
I proto se chtějí bránit a zákazem dokumentují slabost
systému. Nepřipomíná vám to komunistický režim ve stádiu smrtelné agónie z konce osmdesátých let?
Chci všechny naše členy a sympatizanty ujistit, že
ani případný zákaz Dělnické strany, který pravděpodobně přijde, neznamená konec naší činnosti. Mohou nám
vzít značku, ale nemohou nás připravit o naše myšlenky a ideje.
Mohu zodpovědně prohlásit, že na všechny varianty
jsme v tuto chvíli připraveni a budeme kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Převezeme všechny,
kteří si myslí, že nás zákazem odstaví z politického života,
všechny bláhově se radující, že končíme. V žádném případě NE! Pokračujeme dál a vydržíme až do společného vítězství! Já budu stát při vás, a vy stůjte při mně!
Režim nám upírá pravidla, jak v této zemi prosazovat své
názory. Jejich hlasatelé nesmí vystupovat v médiích, lidem
je zakázáno se shromažďovat natož aktivně podporovat DS.
Tento nepřirozený stav věcí však nemůže mít dlouhého trvání. Cikáni jako ochranné hlídky a Židé coby jediní, co mohou
pořádat demonstrace a pochody?
Jestliže toto má být odpovědí systému na mladou revoluci Dělnické strany, naší reakcí bude ještě větší intenzita revolučních procesů – nulová tolerance systému liberalistů, který
jde ve všech směrech proti vlastnímu národu!
MARTIN ZBELA, šéfredaktor Dělnických listů
Její odpor spustil REVOLUCI
Drobná, pohledná dívka, které ještě nebylo ani
dvacet let. Přesto se ji podařilo něco, k čemu mnozí nenašli odvahu za celý život. Osobně se postavit
proti bezpráví a nespravedlnosti!
Statečná Lucie Šlégrová vpochodovala v čele dvanácti hrdinů Dělnické strany dne 4. října do cikány
terorizovaného Janova, aby se osobně postavili proti
zdejší kriminalitě a zastali místních občanů, kteří zákony dodržují. Od policie se ochrany nedočkali, však
to ani naši hrdinové, když byli slovně i fyzicky napadáni od bandy černých ozbrojených mafiánů.
Následující události jsou pouze pokračováním
příběhu, jenž postupně dostává stále zřetelnější obrysy odporu, revoluce proti polistopadovému systému. Začala statečným činem Lucky a dalších jejích
kamarádů z Dělnické strany.
Jak se na události v Janově s odstupem času dívá
Lucie, jaké má názory na systém a cikánskou kriminalitu, kdy vstoupila do Dělnické strany, to vše a více se dozvíte v následujícím rozhovoru:
Jak se od 4. října změnil tvůj život?
Hodně věcí zůstalo při starém, ale v pár věcech
jsem se až neuvěřitelně moc utvrdila. Ta horší věc
je, že zde až natolik vládne pozitivní diskriminace.
Že místo, kde jsem se narodila, nyní ovládá cikánská mafie ruku v ruce s místní policií. To co policie
předvedla 4. října je něco, co se asi ani nedá popsat
slušnými slovy.
Ale je zde i něco pozitivního, v čem jsem se utvrdila. Nejsem v tom sama. Hrozně mne zahřálo u srd-
ce, když jsem si mohla např. na internetových diskuzích přečíst podporu lidí a velké zastání. Byl to nádherný pocit.
Stejně tak mě u srdce zahřála podpora od mých
kamarádů a dá se říci spolubojovníků. A když pak
přišel 18. říjen (a 17. listopad) a já na litvínovském
náměstí viděla ten obrovský dav lidí, kteří přišli vyslovit svůj nesouhlas s tím, co se odehrálo 4. října
na sídlišti Janov, bylo to něco nepopsatelného. Člověku hned proběhne hlavou, že to, co děláme, vážně stojí za to.
„ Můžeš slovy popsat pocity, které si prožívala, když si byla vystavena tváří tvář cikánské gorile a jejím rasistickým nadávkám?
(Pokračování na str. 2)
www.delnicka-strana.cz
prosinec 2008
II
Bojovník z Janova: Přišel o prsty, ale boxu se nevzdá
OLOMOUC (mz) – V době liberálního úpadku, která
přeje osobám bez charakteru a s myšlením pro kariéru, najdou se mezi námi lidé – skuteční hrdinové – co
neváhají pro své antiliberální nacionální myšlenky bojovat s policií v ulicích a riskovat zdraví i život.
Dvacetiletý Viktor Aufart nezůstal 17. listopadu doma v Olomouci. Odjel se skupinou dalších místních nacionalistů do Litvínova na demonstraci Dělnické strany a následný pochod Autonomních nacionalistů. Ten
se mu stal osudným v okamžiku, když se rukama chránil před policejním dělbuchem padajícím z výšky.
„Slyšel jsem jen pískot, pak jsem si všiml, že na rukou mi chybí některé prsty. Chvíli jsem tomu nevěřil,“
popisuje Viktor bezprostřední okamžiky po výbuchu.
Předejít tomu nemohl, protože dav lidí, ve kterém byl,
sevřeli ze všech stran těžkooděnci a policejní dodávky,
navíc proti nim začali najíždět policisté na koních. „Nebylo úniku. Pak začaly padat ty dělbuchy,“ dodal.
Rychlého ošetření se Viktor nedočkal. „Poležel
jsem si tam dlouho, sanitka přijela asi až po patnácti
minutách,“ doplňuje zraněný bojovník. Vzhledem k tomu, že vozidla záchranky byla v Litvínově ten den připravena již před demonstrací, je zarážející, že na první pomoc čekal Viktor tak dlouho.
Po převozu do nemocnice v Mostě, kde mu umrtvovací látky odlehčily od bolesti, byl okamžitě převezen
na chirurgické oddělení pražské nemocnice na Vinohradech a umístěn na jednotku intenzivní péče. Zde
zůstal několik dní.
Nyní už je Viktor doma v Olomouci a učí se žít
s handicapem. Oporou jsou mu jeho rodiče i přítelkyně. Pozadu s pomocí nezůstali ani kamarádi z nacio-
nálního hnutí, kteří na jeho podporu založili bankovní
konto (189 050 430/0600).
Náš bojovník 17. listopadu je povoláním brusič, jeho těžký úraz mu však přirozeně brání vykonávat tuto
profesi. Doufá, že v rámci podniku, kde pracuje, bude
přemístěn na jinou pozici. „Chtěl bych si dodělat maturitu, třeba i na denním studiu. Pokud zůstanu v práci, budu studovat dálkově,“ říká Viktor, jenž se nenechal svým úrazem srazit na kolena.
Svědčí o tom i fakt, že by se chtěl v budoucnosti věnovat thajskému boxu. Před 17. listopadem se
již věnoval boxu klasickému. „Doktoři mi dali naději,
možná už za dva roky,“ řekl o svém plánu bojovník.
Na nabídku lékařů transplantace prstů z nohy však
zatím nepřistoupil. Bylo by to za cenu polykání prášků a zohyzdění dolních končetin.
V sobotu 29. listopadu navštívil zraněného bojovníka předseda Dělnické strany Tomáš Vandas společně s dalšími členy vedení strany a nacionálního jádra. Kromě symbolického daru se Viktor dočkal i ujištění podpory od svých spolubojovníků v řadách Dělnické strany.
„Vinu za Viktorovo zranění nese tento zkorumpovaný režim, který se udržuje u moci prostřednictvím
policejního násilí proti mladým demonstrantům,“ řekl Vandas pro DL.
Paradoxně přímo z Olomouce pochází i hlavní organizátor policejní represe v Litvínově, ministr vnitra a kariérista Ivan Langer. Přímo on nese hlavní
zodpovědnost za Viktorovo zranění, stejně jako za
zranění dalších Hrdinů naší národní revoluce. Nezapomínejme na to při každé akci namířené proti systému.
Viktor Aufart s Tomášem Vandasem
Chtěli jsme domů, těžkooděnci nás zmlátili
Dne 17. listopadu jsem se společně s kamarády
rozhodl podpořit demonstraci Dělnické strany v Litvínově pod heslem „Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí“. Na místo srazu jsme došli pěšky směrem od nedalekého vlakového nádraží, na němž zaparkoval náš autobus.
Krátce po příchodu na náměstí Míru začaly projevy jednotlivých nacionalistických organizací. Nejprve
od předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase, poté
nastoupil místopředseda DS Jiří Štěpánek a člen DS
Jiří Bárta. Následovali zástupci organizací Slovenská
pospolitost, Nové slobodné Slovensko, RWU a Autonomních nacionalistů (AN). Jejich projevy patřily především cikánskému problému v Janově a nadále se
nezlepšující situaci.
Hodnotila se i česká politika a mafiánské praktiky
jejich lídrů. Vyřčena byla i slova
o prakticky stejné diktatuře, jako
před rokem 1989, a také o hrozbě sionismu.
Při poslechu na zaplněném
náměstí Míru až tuhla krev v žilách. Hojná účast, troufám si říci víc jak 1 000 demonstrantů,
svědčí o velké nespokojenosti.
Potěšitelným faktem je i podpora místních obyvatel, především pak bílých starousedlíků Janova.
Po ukončení projevů a krátké hudební vložce jsme
pořadateli AN vyzvání k povolenému pochodu do Janova. Vyrážíme tedy po hlavní silnici směrem od náměstí za doprovodu ideo-policistů, kteří jsou zatím naložení v dodávkách.
Po necelé půlhodince přicházíme na kruhový objezd poblíž Janova, vidíme cikánský „pajzl“ Calypso,
který tak rád hostí například Džamilu Stehlíkovou. Nyní se ale díky neznalosti místních ulic vydáváme právě směrem ke Calypsu. Policisté nám okamžitě přehrazují cestu.
Několik aktivistů se táže policistů, proč nám není umožněn postup dále, vždyť je vše povoleno. Odpovědí jsou nám však vhozené dělbuchy a slzné granáty, opakuje se opět situace z první demonstrace,
příslušníci politické policie nemilosrdně bijí každého,
kdo je jim po ruce, nastupují policejní koně, těžkooděnci a vodní dělo. Vzduchem lítají rozbušky a čpí
slzný plyn.
Já jsem osobně mimo bitvu za kordony těžkooděnců, kteří nás drží a nechtějí kamkoli pustit. Zhruba hodinu sleduji se skupinkou asi 30 aktivistů dění v prostorách janovského kruhového objezdu. Mezi námi se
nachází i pár místních starousedlíků, jeden například
říká: „Chci jít domů, pusťte mě.“ Další říká: „Chtěl bych
vidět vás, kdyby jste tu mezi těma stvůrama žili, nás Čechy
Po cestě se dozvídám, že ostatní kamarádi z autobusu jsou také na cestě k nádraží a o některých
zraněných demonstrantech včetně těžkého zranění
dělbuchem.
Po přejití pole dorážíme ke garážím, z ničehož nic
se však na nás vyřítí policejní koně a přibližují se i těžkooděnci. Zasahují bezdůvodně a neoprávněně, není mi jasný jejich důvod, když pokojně jdeme zadem
směrem pryč z centra bitvy.
Snažíme se jít směrem dál přes hustý les, ale policisté se stále přibližují a následně asi polovinu z naší
skupinky bezdůvodně zatýkají. Mezi sedmi zatčenými
se nacházím i já. Končím tak zmlácen a asi hodinu ležím na studené zemi se spoutanýma rukama za zády
než přijede policejní
eskorta.
Policejní šikana
je očividná a po příjezdu eskorty jsme
násilně vlečeni
a naloženi. Převezeni jsme do Mostu, kde nás stále
spoutané s rukama za zády postaví čelem ke
zdi, za námi jsou policisté, takto čekáme na výslech
zhruba tři hodiny. Po odvlečení na služebnu a následném výslechu nám všem je sděleno, že jsme neuposlechli výzvy policistů a ty následně napadli. Obviněni jsme z výtržnictví.
Zmítá se ve mě neuvěřitelná zlost, když mi vyšetřovatel povídá, cituji: „No víš, neměl bych ti to říkat, ale
vím, že jste nic neprovedli, máme to zkrátka nařízený z vyšších míst někoho sebrat a obvinit, aby media
měla o čem psát. S tím nic neudělám.“
Je to jasná likvidace mojí osoby, jakožto aktivního člena a kandidáta DS. Již před volbami na mě ušili příslušníci politické policie jednu represi v podobě
nesmyslného obvinění na mojí osobu. Měl jsem údajně napadnout cikána, zbít ho a hanlivě a rasisticky
mu nadávat, což je lež. Dostal jsem za to čtyři paragrafy včetně hanobení etnické skupiny, rasy a přesvědčení.
Absurdita celého politického procesu je v tom, že
neexistuje jediný svědek údajného incidentu a rekognice mé osoby byla provedena stylem „ukaž na něj“.
Případ mého zatčení spolu s dalšími sedmi aktivisty
v Litvínově je další systémová represe!
Můžou nám nadávat, bít nás, zatýkat a zavírat do
vězení, ale nikdy nám nemohou vzít naše ideály, přesvědčení, víru a lásku k vlasti! Pokud máte zájem nám
finančně pomoci, můžete vyjádřit solidaritu zasláním
jakéhokoli finančního obnosu na právní služby pro
všech sedm neprávem obviněných aktivistů DS na
účet: 183 795 933/0600.
PETR ANDRLE
A
K
Í
N
T
S
A
Č
Ú
PŘÍBĚH
Ě
V
O
N
A
J
V
Y
K
L
Á
V
zbijete a cikáni se na kopci jen smějou.“
Po celou dobu sledujeme brutální počínání policistů, kteří například přímo před našimi zraky v pěti
mlátí tonfy jednu dívku, kterou následně spoutají. Mezi námi se nachází i nahlašovatel demonstrace, proto
si k sobě pomocí anti-konfliktního týmu snaží zavolat
velitele zásahu, aby nám sdělil tento neoprávněný zásah policie a další jejich postup.
Po dalším čekání však usuzujeme, že se zřejmě
nedostaví, jelikož neochota policistů nám pomoci je
očividná a proto se vydáváme po poradě s jedním starousedlíkem zadní cestou přes pole nazpět k vlakovému nádraží, kde je náš autobus a auta.
Její odpor spustil revoluci
(Dokončení ze str. 1)
Musím přiznat, že to zrovna dobrý pocit nebyl. V prvních
okamžicích jsem ještě naivně očekávala nějaký zásah policie. Když z aut vyskáče banda ozbrojených cikánů, hned
vás napadne – policie už přeci musí zasáhnout, když při
verbálním napadání nezasáhla. Ale jak jsem zjistila, když
není napadený cikán, tak asi nemusí.
A tak když mi došlo, že policie tam není na ochranu
slušných lidí, přišel dost špatný pocit. Trochu jsem očekávala kdy dostanu golfovou holí, kterou ten cikán držel v ruce, a zapadnu mezi ostatní. Místo toho mne ale začal urážet opravdu nechutným a ponižujícím způsobem.
Přemýšlela jsem zda nějak odpovědět, jenomže to bylo nejspíš přesně to, na co čekali, aby měli nějakou záminku k našemu napadení nejen slovnímu. A tak jsem
jen dále s napětím čekala jak bude situace pokračovat
a přitom mu koukala pevně do očí s pohrdavým úsměvem na tváři, což ho naštvalo nejspíš ještě více než kdejaká urážka.
Když se ke mně pak dost prudce pohnul, odstrčila jsem
ho a kupodivu na to nijak nereagoval. Ale ten nepříjemný
pocit bezmoci ve mně zůstal ještě poměrně dlouho.
„ Určitě znáš lépe než čtenáři DL situaci na sídliš-
ti Janov, existuje podle tebe nějaké účinné řešení patové situace?
Jistě, tím pravým řešením je dle mého názoru Dělnická strana, která o problémech jen nemluví, ale má skutečný zájem je řešit. Vím, že DS by nedovolila pozitivní diskriminaci, která zde panuje. Tím, že budeme cikánům platit
třeba jako v Chánově za to, že si po sobě uklidí svůj nepořádek, zaručeně ničemu nepomůžeme. A v Janově je také nutné vážně řešit zaujatost policie, která tam s cikánskou mafií s klidem spolupracuje. Nebo řešení jisté Džamily, která dělá ještě lítostivé scény nad někým, kdo terorizuje místní obyvatele. To je až neuvěřitelné. Takhle to zaručeně řešit nelze.
„ Kdy jsi vstoupila do řad Dělnické strany? Co tě k této straně přivedlo?
Do Dělnické strany jsem vstoupila v roce 2006 a velice
dobře si to pamatuji. Nejprve se mi do ruky dostaly právě
Dělnické listy, články mě více než hodně zaujaly. Tak jsem
začala o straně zjišťovat více na internetu a mé nadšení se
jen prohloubilo. A tak jsem byla rozhodnuta vstoupit. Musím říci, že každým dnem jsem si jistější správností mého
tehdejšího rozhodnutí. Dělnická strana je skutečně to praCelý rozhovor na www.delnickelisty.cz
vé pro naši zem.
www.delnickelisty.cz
prosinec 2008
Zakázat názory nelze, změnit systém ano
D
ělnickou stranu navrhuje vláda Mirka Topolánka rozpustit a zakázat.
Vadí ji naše politická
činnost, postoje, názory, demonstrace. Něco podobného se v dějinách naší země po roce 1989 zatím nestalo.
Devatenáct let se trapně diskutuje o zrušení komunistů, kteří
během této doby působí v parlamentu, volí prezidenta, nyní usedají ve vedení krajů. K zákazu však nikdy nedošlo, ani dojít nemůže. Komunisté se
podíleli na listopadovém převratu po událostech 17. listopadu, oni stáli při zrodu nového režimu, jehož představitelé
své trestné činy kryjí pojmy demokracie a humanita.
Členové a sympatizanti Dělnické strany v dnešní vyhrocené době představují jedinou skutečnou opozici režimu lží a přetvářek. Extremismem je pošpiněn každý,
J
kdo nesouhlasí s vývojem a směřováním své země po roce 1989. Kdo nesouhlasí s principy systému, které jsou
protinárodní, antisociální a hlavně v rozporu se zdravou
výchovou budoucích generací a zajištěním existence české rodiny.
Právě teď se mluví o zákazu Dělnické strany, jež zastupuje názory lidí, které nikdo nemůže zakázat. Politický
systém, zabetonovaný pro odlišné názory a myšlenky, jenž
v boji s nimi používá zákazů a represe, není demokratickým systémem, ale totalitním.
Jestliže dnes jsou stoupenci programu a myšlenek Dělnické strany extremisté a neonacisté, zítra to bude většina
národa. Každý bude extremistou a neonacistou, kdo vyjádří svůj názor, pohrdání nad systémem, který v průběhu
devatenácti let dovolil rozkradení státního majetku, rozbití země, vstup do vojenských struktur NATO bez referenda, pošlapání demokratických principů komediálním parlamentem, jehož složení ovlivňují nikoliv voliči, ale agentury „veřejného mínění“ a média.
Národně sociální cestou!
iž pěknou řádku let se vedou debaty o globalizaci
současného světa. Argumenty pro střídají argumenty
proti. Vše ale probíhá v rovině teoretické a tak žádná
strana nemohla slavit své vítězství. Až do dnešních
dnů. Světová finanční krize, což je předstupeň ke světové hospodářské krizi, roztáhla svá chapadla do všech států a tak dokázala provázanost světa a tím potvrdila teze
o škodlivosti celosvětové globalizace. Ani naše republika
nezůstala ušetřena. První příznaky čteme v novinách. Automobiloví výrobci, jejich dodavatelé a bankovní domy ohlašují první čísla propouštěných.
Česká republika je velmi ohrožený stát v Evropě, protože významně podstatnou část průmyslové výroby obstarává automobilový průmysl se svými subdodavateli. Pro
někoho bylo možná příjemně poslouchat, že se stáváme
automobilovou velmocí Evropy, s pýchou sledovat přestřihování pásek nových výrobních hal a věřit hláškám o tom,
kolik lidí ta či ona automobilka zaměstná. Čerta si uvědomil, že ty automobilky nejsou české, ale německé, americké či asijské a že Češi ona auta nekonstruují, ale pouze poskytují pozemek a daňové prázdniny. A snížení nezaměstnanosti? Rozhodně ne Čechů, protože každá nová
automobilka znamenala více Ukrajinců, Mongolů a Kavkazanů, to znamená více nemocí a zločinnosti. Takže jaký přínos? Světová ekonomika se zhoupla a co tedy udělají nadnárodní společnosti usazené v republice? Nejdříve propustí nezbytnou část zaměstnanců a po skončení
daňových úlev se posunou dál na východ. A my v opuštěných továrních halách, např. v Nošovicích, můžeme začít
pěstovat žampióny…
České zaměstnance čekají krušné časy. Doby návštěv
chrámů konzumu o víkendu skončily. Nastane strach
o existenci. Mnozí naši spoluobčané podlehli reklamní masáži bankovních ústavů a nabrali si spotřebitelské a jiné
úvěry za neuvěřitelných 175 mld. korun! A stát reprezentovaný ODS a operetní parlamentní opozicí jim rozhodně
nepomůže. Připravují se další fáze asociální reformy a ODS
spíše pomůže kapitánům průmyslu, než českým zaměstnancům. Nastává doba sociálních otřesů a střetů.
Mnozí přemoudřelí politologové, kavárenští pisálci
a zkorumpovaní politici zdvihají varovně prstík a poděšeně informují veřejnost, že ekonomická krize a její následky vynesou na vlně zájmu extremisty, ať už pravé či levé.
A těmi „pravými“ myslí Dělnickou stranu. Mýlí se jako vždy.
Ano, zájem o DS stoupá, ale není to vlivem nějaké krize či
dokonce toho, že tuto krizi využíváme pro své cíle. Omyl,
jako vždy. Tito odtrženci, žijící ve věži ze slonoviny, si neuvědomují, že současná a hlavně budoucí síla DS je podložena šestiletou poctivou prací na politickém poli a v neustálém styku s lidmi této země, s Čechy – zaměstnanci,
zkrátka se všemi těmi, co vytvářejí hodnoty a jejichž rody
zde žijí po staletí.
Hlavně, Dělnická strana od svých počátků zdůrazňuje,
že odmítá ono umělé
dělení na pravici a levici. Neustále zdůrazňujeme, že jsme hnutím národním, sociálním a lidovým. Jsme
zde pro lidi vlastní krve a zde žádné politologické poučky neplatí. Takže, jak z této
ekonomicko – sociální
šlamastyky pryč? Jedině uplatňováním národně sociálního programu (pozor, žádné
historické souvislosti)
naší strany.
Národního, protože
v těžkých chvílích národa musí všechny jeho
složky držet pohroma-
M
dělbuchy a mlátit je policejními obušky.
Zvlášť úsměvné je odůvodnění litvínovské radnice k přítomnosti řady místních občanů na této demonstraci. Prý
se na náměstí nacházeli z důvodu konání krajských voleb.
Toto vyjádření místní samosprávy je opravdovým vrcholem
neskutečné arogance a hlouposti jejích představitelů. Čekali zde snad tito občané na to, až starosta města osobně
vystoupí s proslovem na náměstí a zveřejní zde volební výsledky? Jistěže ne. Místní občané se zde shromáždili proto,
ěstský úřad v Litvínově oznámil dne 28. listopadu 2008, že zakazuje konání demonstrace
„Proti policejní brutalitě a za řešení problémů
s nepřizpůsobivými osobami“, kterou jsem do
města svolal na den 13. 12. 2008. Dále zakázal konání
demonstrací „Za práva občanů na slušný život“, které jsem
svolal do Litvínova na jiné dny.
Nad odůvodněním zákazu těchto akcí ovšem zůstává
rozum stát. Jako jeden z hlavních důvodu zákazu je uvedena skutečnost, že úředníci litvínovské radnice zjistili z webových stránek Dělnické strany to, že jsem jejím místopředsedou. Vskutku ukázkový příklad skvělé detektivní práce, za kterou by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes.
Jako další z důvodů zákazu mnou nahlášených shromáždění litvínovská radnice uvádí, že prý se v tomto městě uskutečnila 18. 10. 2008 neohlášená demonstrace,
na které minimálně dva řečníci vyslovují podporu Dělnické
straně. Starosta města Šťovíček tuto akci krátce po zahájení rozpustil. Poté, co zde shromáždění občané chtěli opustit náměstí Míru, na kterém shromáždění probíhalo, došlo
ze strany Policie ČR k brutálnímu zásahu proti nim. Podle
vyjádření litvínovské radnice ale došlo ze strany účastníků demonstrace k nebezpečnému útoku na přítomné policisty, kteří prý proto začali mezi přítomné občany házet
Ministr vnitra Langer argumentuje tím, že demokracie
musí mít sílu se bránit. Ve skutečnosti však demokracie
dávno prohrála, protože umožnila, aby lidé spojení s mafií, zločinem, korupcí a dalším svinstvem vládli této zemi.
Lidé „z ulice“ do vysokých pater politiky nesmějí, protože
by mohli vytěsnit pány Langery a jemu podobné „politiky“
na okraj společnosti, kam patří.
Filosof Jan Patočka, který zemřel krátce po podepsání Charty 77, napsal tato slova: „Čím větší strach a servilnost, tím více si mocní troufali, troufají a budou troufat.
Není žádný prostředek jak zmenšit jejich tlak, než jsou-li
znejistěni, vidí-li, že nespravedlnost a diskriminace nejsou
zapomínány… To neznamená vyzývání k bezmocnému vyhrožování, nýbrž k chování za všech okolností důstojnému,
neustrašenému, pravdivému, které imponuje prostě tím,
jak se odráží od oficiálního.“
Každý režim je nahraditelný, žádný zde není na věčné
časy. To není vyhrožování, ale pouze konstatování faktu.
V okamžiku, kdy se tento systém brání svým oponentům
zákazem, nikoliv výměnou názorů, je předem jasné, že odpočítávání do jeho konce právě začalo.
Pravda zvítězí, a my s ní!
MARTIN ZBELA
dě, mít v každé chvíli svého konání na paměti prospěch
národa a vlasti. A hlavně spolupracovat spolu. Jde o hodně. Nikdo nám nepomůže, ani Brusel, měnový fond, nadnárodní společnosti. Možná pomohou, ale jen kvůli svému
prospěchu a ještě většímu odnárodnění a ekonomické závislosti naší země. Musíme pracovat na svém a po svém.
Sociálního, protože i zaměstnavatelé musí pochopit, že
svůj podnik vyvedou z bouřlivých vod jedině spoluprací se
svými zaměstnanci, kteří mají také svůj zájem, aby jeho
firma fungovala. Zaměstnavatelé nesmí v těchto časech
ještě více napínat strunu svých požadavků na zaměstnance. Nenutit je, aby se vzdali svých sociálních práv. Když to
učiní, tak jim to zaměstnanci vrátí svojí prací, aby si uchránili místo. Takže na tom vydělají obě strany. Zaměstnavatel si udrží firmu a zaměstnanci práci.
Chce to jít cestou změny, sice proti proudu, ale cestou,
která vede k cíli. Nebojte se s námi na ní vykročit! Jsme také lidé této země, tohoto národa a stejné krve!
JIŘÍ ŠTĚPÁNEK
místopředseda DS
Díky všem, kteří otevřeli oči
S
tále si říkáte, proč nikdo
nic nedělá, proč přijdou
i nejobyčejnějšímu člověku nápady „těch nahoře“ tak nelogické nebo destruktivní pro ty, kterým nemají vládnout,
ale kterým mají sloužit? Vždycky
byly a budou odpovědí peníze.
Proč nikdo z nich nechce pomoci obyvatelům Janova? Ptáte
se, proč v oblastech naší země,
kde se nachází uhlí, Mostecko, Sokolovsko, Ostravsko,
proč je tam taková koncentrace cikánů? Odpovědí není
to, že by se tam cikáni vědomě stěhovali za prací. To pro
peníze jsou tam tito nepřizpůsobiví stěhováni!
Jak dlouho už se například na Mostecku uvažuje o zbourání Horního Jiřetína a Černic? Ne snad od té doby, co sem
realitky začaly stěhovat tu nejhorší lůzu z celé ČR?
Zásob hnědého uhlí v našem kraji údajně ubývá. Pod
cenou se prodává do Německa a na prodej je ho zřejmě
málo. Nad zaměstnanci uhelných společností stále visí
hrozba vyhazovu pro nedostatek práce, ne že by každý
toužil po zničeném zdraví po třiceti letech fárání! Místa,
obydlená místa, odkud by se měli kvůli pokračující těžbě
stěhovat, jsou jejich domovem. Mnozí neodejdou, protože si postavili nové bydlení, jiní proto, že to je jejich rodné místo a chtějí v něm také dožít. A tak se musí najít někdo s bezpáteřní „know how“, kdo řekne: naženeme jim
tam stovky cikánů a ti už i ty nejzatvrzelejší starousedlíky vystěhují.
Pokud vám někdo nabízí velký obnos peněz a stále tomu vzdorujete a nepůjdete, pak je to obdivuhodné. Pokud
se ale z práce vracíte ulicemi plnými odpadků, na pokálených schodech obejdete feťáka s otevřenou tuberkulózou,
zkontrolujete přípojku elektriky na chodbě, zda se vám od
rána zase cikáni nenapíchli, při otevírání dveří si poslechnete něco o bílých sviních a potom za rozmláceným oknem vyhlížíte své dítě a doufáte, že se vystrašené z cesty
ze školy vrátí domů v pořádku, potom se už nerozmýšlíte
při nabídce přestěhování se někam daleko!
Když v roce 1964 vydali komunisté rozhodnutí o likvidaci města Mostu, neměli lidé moc na výběr, režim nedo-
Glosy
Dealeři
v nemocnicích
S drogami se můžeme setkat všude na školách,
veřejnosti, ale i v nemocnicích. Zřejmě kvůli těmto
„nadstandardním“ službám platíme poplatky u lékařů. V jedné fakultní nemocnici v Praze je to asi zcela
normální a zaměstnanci nějak neřeší, že o pauzách
si někdo zapálí marihuanu rovnou před vchodem nemocnice, rozpíchané ruce od jehel atd. Nevadí, vezme si přece pracovní tričko s dlouhým rukávem.
Není tomu tak dlouho, co v nemocnici Motol chytili sestřičku (z oddělení Dětské neurochirurgie!) přímo v pracovní době pod vlivem drog a dokonce drogy zákazníkům na oddělení prodávala. Stačila malá
neopatrnost a jakékoliv dítě mohla zabít. A co na to
řekl pan ředitel M. Ludvík? „Nemohu uhlídat stovky
zaměstnanců.“
Dá se říct, že pan ředitel nezvládá svou funkci
a není schopen zaměstnance poslat na vyšetření.
Sanitáři si sanitky nabourávají dále a nikoho to nezajímá, až po páté nabourané sanitce se uvažuje jestli
ho vyhodí a nebo ne.
Ministr zdravotnictví Julínek by se mohl o tento
stav také zajímat a nejen vymýšlet tzv. Katalog výkonů – postup, který by měli zdravotníci při vyšetřování
dodržovat. Postupy při vyšetření by snad měly být
samozřejmostí, ale když tam budeme mít takové feťáky, tak ti stejně postupy dodržovat nebudou.
Drogy v nemocnici, obzvlášť v nemocnicích, nemají co dělat. Zaměstnance mají posílat na testy
a nedávat jim směšné tresty typu „Budeš tu půl roku
a pak můžeš jít.“ Bohužel v této zemi zatím vládne
to, že naše zdraví je vedlejší, ale hlavně že feťák má
práci.
KLÁRA ŠVECOVÁ
Co je Židům do toho?
a výbušných předmětů. Toto její tvrzení je absolutně lživé.
Paní tajemnice by měla uvažovat o vyvození osobní zodpovědnosti a odstoupit z funkce, kterou zastává.
Další lží paní tajemnice Sixtové je tvrzení, že pochod
na sídliště Janov, který proběhl po ukončení demonstrace Dělnické strany na náměstí Míru, byl taktéž svolán Dělnickou stranou. Také další tvrzení tajemnice Sixtové o porušování § 7 odst. 4 zákona č. 84/1990 Sb. ze strany
účastníků demonstrace Dělnické strany na náměstí Míru je lživé. Tajemnice Sixtová cituje znění zmíněného paragrafu zákona o právu shromažďovacím takto:
„Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci“. Úmyslně však vypustila jeho pokračování, které říká,
že toto platí pouze za předpokladu, že je proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky. Toto
se však na shromáždění Dělnické strany na náměstí Míru
v Litvínově nestalo.
V odůvodnění zákazu mnou nahlášených akcí je ale
i celá řada dalších lží a polopravd. Nebudu je zde všechny rozebírat. Mohu však ubezpečit vedoucí představitele
Litvínova, že se proti tomuto účelově zpracovanému zákazu, který velmi silně připomíná totalitní manýry, budu bránit soudní cestou.
PETR KOTÁB, místopředseda DS
Totalitní praktiky litvínovské radnice
že jejich situace je zoufalá. Každodenně jsou terorizováni
skupinami nepřizpůsobivých cikánů a radnice jejich problémy až dosud přehlížela. Nyní ale, řečeno slovy klasika Ivana Langera, jejich pomyslný pohár trpělivosti přetekl.
Starosta města Milan Šťovíček později na zasedání Osadního výboru Janov obelhával občany, že prý dal pokyn k zákazu tohoto shromáždění až poté, co demonstranti zaútočili na
přítomné policisty. Audiozáznam z tohoto jednání, s lživými
výroky pana starosty, mám samozřejmě k dispozici.
Jako další důvod k zákazu mnou nahlášených akcí uvádí litvínovská radnice konání demonstrace Dělnické strany
na náměstí Míru v Litvínově dne 17. listopadu 2008. Podle
tajemnice MěÚ Litvínov Alexandry Sixtové nalezla policie
v místě shromáždění u účastníků velké množství zbraní
III
voloval odmlouvání a tak se lidé z nádherného historického města přestěhovali do narychlo postavených králíkáren
a mlčeli. Když se Mostem procházel Václav Havel a líčil, jak
zde bude krásné bydlení, jak se paneláky zbourají a na jejich místo přijdou rodinné baráčky, nikdo netušil, že ke vší
té panelové kráse přibude ještě jako bonus Chanov.
Nyní máme možnost společně dokázat, že nás nezastraší, nezlomí a nezničí. Každý z nás slušných občanů
má morální povinnost bránit nejen sebe a své bližní, ale
také se postarat o to, aby pro budoucnost našich potomků v tomto světě zůstal prostor lásky, který vypěstujeme
a který budeme chránit i za cenu života. Dlouho se na
to zapomínalo, příliš dlouho jsme dopustili, aby o našich
osudech rozhodovali lidé s heslem „po nás potopa“. Nyní už je situace natolik nebezpečná pro každého, kdo otevřel oči a prohlédl.
Sami ale nezmůžeme nic! Spojme se a porazme tento prohnilý systém! Bojujme s nepřáteli v naší zemi, která patří nám a nikomu jinému! Bojujme a neobracejme
se zpět! Nic nás nezastraší a nic se nám nestane, neboť
jsme odhodlaní vyrazit cestou pravdy a spravedlnosti, ruku v ruce s Dělnickou stranou a po boku hrdých přátel. Přišel náš čas! Vytrvejme a věřme! Naše cesta je cílem! Naší cestou je ODPOR!
LUCIE BEJČKOVÁ
S opravdu velkým údivem jsem koukala, když
jsem se doslechla, že Židovská liberální unie a „Romské“ křesťanské sdružení si rezervovaly centrální
náměstí v Litvínově a přístupové komunikace do
místního sídliště Janov a tamní ulice až do konce
května.
Je z toho více než patrné, že tímto chtějí uvedené
subjekty pouze bránit nacionalistům v podpoře místních obyvatel, které tam cikáni denně terorizují. Skutečně nevěřím tomu, že by taková rezervace na půl
roku dopředu prošla třeba Dělnické straně.
Ale co mě tedy překvapilo ještě více byl právě ten
fakt, že se na tom podílí Židovská liberální unie. Nějak nevidím důvody, nebo mi snad unikly nějaké souvislosti? Jestli se nepletu, tak na janovském sídlišti
vážně asi moc Židů nenajdeme. Dokonce bych si dovolila tvrdit, že asi žádného. Tak proč mají potřebu
takto zasahovat do něčeho, co se jich ani v nejmenším netýká?
A hlavně, z jakého důvodu stojí Židé na straně
cikánských mafiánů, vrahů a zlodějů? Já jsem toho
názoru, že asi nic se neděje jen tak bez důvodu. Takže je toto jistě důvod k velkému zamyšlení…
LUCIE ŠLÉGROVÁ
Měl jsem strach
Bylo 28. února roku 1988. Stáli jsme s několika
stovkami lidí na Václavském náměstí Na Můstku
a poslouchali jsme co říká důstojník SNB o nedovoleném shromažďování. Za ním byl připraven První
pohotovostní pluk SNB. Usmívali se. Věděli co mají
dělat a těšili se. My jsme byli všichni bledí. Ale odejít
jsme nechtěli, tušili jsme, že to, proč tam jsme, bude
ztraceno.
Potom to začalo. Bitka jakou jsem předtím neviděl. Jak do obilí mlátili do lidí s výrazem brutální zvrhlosti. Vodní dělo, v únorovém mrazivém dni jsme byli
mokří, utíkali jsme pryč se strachem co teď bude.
Příště těch lidí přišlo víc. Zbili na koho přišli. Ženy,
omladinu, dědky. A ošklivých zranění bylo moc. Lidi
se nenechali ošetřit, to je vezli rovnou od doktora do
Bartolomějské. A pořád měli ten zapálený výraz pro
dobrou socialistickou věc. A civilisté po jejich boku
mlátili hůř než oni. Strach byl hrozný.
Když jsem šel na Václavák příště, měl jsem takový strach až se mi podlamovala kolena. Lidí už tam
nebyly stovky, bylo jich tam mnohem víc. Byli bledí,
vážní a šli. Tentokrát už se na nás nevrhnuli hned.
Přesvědčovali. Vyhrožovali. A již neměli ten výraz.
Měli strach. To poznání bylo něco! Oni to vědí! A my
od té chvíle jsme taky věděli. Za plexisklem nám uhýbali očima! To bylo to, co zlomilo ustrašenost mnohých z nás. Nedivte se, tenkrát se za takovou věc šlo
na mnoho let do uranových dolů. I šibenici měli a používali.
Pokud vím, že je něco co se musí změnit, musím
jít pomoci to změnit. Než ta šance pomine. Abych si
potom po dvaceti letech řekl: měl jsem strach, ale
šel jsem, znova a znova. A jsem hrdý na to, že jsem
tenkrát šel a v zádech strach. A proto půjdu podpořit
ty kluky z Dělnické strany. A možná si s sebou vezmu
svůj strach a dám ho zase těm co bijou lidi.
ŠTURMA
www.delnicka-strana.cz
prosinec 2008
Názory čtenářů
Ať se k nim nastěhují
Díval jsem se na TV a váš pochod v Litvínově. Tento problém existuje nejen v Litvínově, ale
i ve většině našich měst. Politici, tj. zastupitelé,
by vám měli vyjít vstříc, protože pomáháte slušným občanům, kteří nechtějí žít v ghettech s cikány a kteří se nechtějí nechat okrádat. Každého, kdo hovoří naopak, bych tam nechal alespoň
týden bydlet.
JAN ŠTĚRBA
Děkuji moc
Jsem jeden ze starousedlíků, kteří před vámi
smekají klobouky, jelikož máte opravdu odhodlání a odvahu. Já a mnoho dalších jsme byli svědky opravdu brutálního zákroku policie vůči vám.
Jsme rozhořčeni, pobouřeni a je v nás zloba vůči
policii, která jde do vlastních lidí. Byli jsme tam,
mladí, staří a všichni vám fandili, v jednotě je síla, to bylo, je a platí dodnes.
STAROUSEDLÍK
S pozdravem
Vyzývám ke stávce
T
omáš Kebza, veterán nacionální scény, byl spolu
s dalšími aktivisty počátkem listopadu poslán soudem na 20 měsíců do vězení s ostrahou kvůli účasti na řádně ohlášeném pochodu 1. května 2007 ulicemi Brna.
Jejich prohřeškem podle Městského soudu v Brně bylo to,
že „nesli v čele shromážděného průvodu červený transparent
s nápisem Národní odpor, svobodný-sociální-národní a odkazem na internetové stránky odpor.org.“ – tak zní doslovná citace z rozsudku soudce Michala Kabelíka.
Do kriminálu by v případě neúspěchu odvolání k vyšší instanci musel jít nejen Tomáš Kebza, ale i aktivisté T.P. (2 ro-
Držel transparent – dostal
20 měsíců na tvrdo!
ky do věznice s dozorem), J.T. (20 měsíců), R.K. (15 měsíců) a A.N. (15 měsíců
do věznice s ostrahou). S podmíněnými
tresty odešli od soudu M.F. (2 roky s odkladem na zkušební dobu 4 let) a M.P.
(20 měsíců na 3 roky).
Mezi odsouzenými aktivisty jsou
i členové Dělnické strany. Například Tomáš Kebza, který svou politickou aktivitu začal již v roce 1992 v tehdejší parlamentní SPR-RSČ. Jeho články ve stranickém týdeníku Republika byly v roce
1999 důvodem k zákazu publikační činnosti na dlouhých deset let. Tomáš stál
Měl jsem tu příležitost vidět to, co se stalo 17.
listopadu v Litvínově, a jsem opravdu znechucen prohnilostí a ubohostí policejních složek,
které místo slušných občanů chráni cikány. Zákrok na pokojnou a povolenou demonstraci byl
krutý a chování policie bylo srovnatelné snad jen
se zásahem na studenty v listopadu 1989. Vyzývám k okamžité výstražné stávce a dalším demonstracím. Máte plnou podporu všech slušných
občanů.
ADAM KOTRBATÝ
Držím palce
Při čtení a poslechu rozporuplných zpráv z oficiálních sdělovacích prostředků se mi chce zvracet. Toto se děje v době „svobody tisku“. Je otřesné, že stát chrání příživníky, parazity a zloděje, tohle přece není normální.
My, co pracujeme celý život, jsme vrženi do náruče nelítostných gaunerů, a státní orgány jen nečinně přihlížejí, ba naopak, když se zvedne odpor
proti těmto praktikám, hned jsou po ruce policejní těžkooděnci a tvrdě zakročí.
A co dělají paraziti a gauneři? No ty jsou spokojeni, protože stát je utvrdil v tom, že konají dobře. Proto vám já i mé celé okolí fandí. Pozdravujte pana Vandase. Držím palce a nemůžu se dočkat na další volby.
J.F.
Vadí mi nálepkování
Máte mou plnou podporu ve vašem konání
v Litvínově. Moc mi vadí nálepkování médií: neonacisté, radikálové… A jsem moc rád, že vás podpořilo mnoho místních obyvatel.
ZDENĚK
Nesouhlasím, ale fandím
Litvínovská akce, ač nedovedená do konce,
snad probudí ospalé oči politiků (i když je to asi
jen zbožné přání). Přesto gratuluji. Poněvadž o vaší straně se nehovoří jinak než jako o extremistech, podíval jsem se na vaše internetové stránky
a až na několik věcí, s kterými bych zásadně nesouhlasil, jsem žádný „extremismus“ nenalezl.
Především nesouhlasím s vámi navrhovanou
neúčastí v NATO a EU. Kdybychom neměli na východě Rudého bratra, třeba by to stálo za úvahu
– v současné době se domnívám, že naše prozápadní orientace je nezbytná. Nejsme žádná velmoc a náš nepatrný ostrůvek uprostřed sjednocující se Evropy by nejenže vypadal kuriosně, ale
především by nás příliš izoloval, což by mělo pravděpodobně neblahé následky.
Jinak váš postoj k cikánům, myslím, vyjadřuje
názor většiny normální české populace. Pár různých pseudohumanistů buď s tímto problematickým etnikem nepřišlo vůbec do styku, nebo si ze
svého postoje vytvořilo svou (asi dobře placenou)
živnost. Tedy: Ač s vámi v mnohém nesouhlasím,
držím vám palce a vydržte!
J. POLÁK
A další věc, jež nám před brněnským soudem dosti podstatným způsobem uškodila byl tzv. posudek Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – Odbor terorismu a extremismu, jenž nás „odhalil“ jako státu nebezpečné extremisty, kteří dnem a nocí pracují na zničení současného, lidmi tolik milovaného režimu. Když jsem tak poslouchal pana soudce jak čte tento bez nadsázky blábol, tak kdybych sám sebe a ostatní kamarády neznal nevzal bych od sebe ani kůrku
oschlého chleba!
Pokud se kupř. mně osobně v tomto tzv. posudku vyčítá
účast na vzpomínkové akci v Budapešti za padlé maďarské
vojáky z února 1945, kteří své rodné město bránili proti Rudé
u zrodu Republikánské mládeže a byl jejím I. místopředsedou. Tato organizace byla později rozpuštěna kvůli „politické činnosti“.
„Ničeho nelituji“ prohlásil Tomáš v rozhovoru pro stránky
Odporu na začátku loňského roku. Jak hodnotí šokující verdikt
brněnského soudu a co říká k posledním událostem kolem Janova a Dělnické strany, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
„ Netušil jsem, a určitě v této zemi nejsem jediný, že
veřejná propagace slovního spojení „Národní odpor“ nebo
„svobodný-sociální-národní“ mohou být důvodem k zavření
do kriminálu. O co se brněnský soud vlastně opíral?
V podstatě jen o tzv. odborný posudek dnes již bývalého
znalce na tzv. extremismus pana Miroslava Mareše, jež se touto problematikou zabývá údajně již několik let. Konečně, to mu
nikdo nebere, každého baví něco jiného, nicméně v případě
tohoto pána je faktem, že jeho tzv. znalecké posudky představují pro mnohé lidi z nacionální scény přímou cestu do vězení a to prosím není žádná nadsázka. Pan Mareš má zajisté
klidné spaní a čisté svědomí, tuším dokonce, že v nějaké internetové diskuzi se ohradil proti tomuto názoru, leč realita je
„poněkud“ jiná. Verdikt brněnského soudu, jenž se při svém
rozhodování opřel prakticky výlučně o tzv. posudek pana Mareše, hovoří za vše.
Je pravdou, že nám – obžalovaným a následně odsouzeným – přitížilo, že většina z nás již byla v minulosti soudně trestána, někteří dokonce prošli vězením, kam je „odklidil“ systém,
který se hrdě označuje jako demokratický, ale s demokracií
ve skutečností nemá pranic společného. Ostatně, kdo stojí
ve skutečnosti za oponou moci říkat jistě nemusím… Nicméně k tomu, že byl někdo v minulosti soudně trestán je věc, ke
které soud správně nemá vůbec přihlížet. Z vlastní zkušenosti Ti ovšem mohu potvrdit, že teorie je v tomto případě hezká,
leč od skutečnosti na hony vzdálená.
armádě, která rozhodně nepřicházela osvobozovat Maďarsko,
ale vnášela do země třídní mor bolševismu a tato pietní akce je v dané zemi naprosto legální a splňuje veškeré zákonné
podmínky, tak je jasné, že jde jen a jen o to, co nejvíce nám
uškodit a poškodit naše jméno před soudem. A to se samozřejmě pánům od policie podařilo na výbornou.
Z čeho soud při svém rozhodování vycházel je krásně vidět
z této věty – „Zapojení všech obžalovaných do akcí NO vyplývá i ze souhrnných zpráv, které si soud vyžádal, a to od ÚOOZ
(Útvar pro odhalování organizovaného zločinu – pozn. redakce) služby SKPV – odbor terorismu a extremismu…a PČR Správy hlavního města Prahy – odboru odhalování závažné obecné kriminality“, jinými slovy jde právě o ty posudky, o kterých
jsem již hovořil a které společně s tzv. posudkem pana Mareše rozhodly o našem odsouzení. Jde čistě o politický proces,
o tom snad není třeba nikoho přesvědčovat.
„ Můžeš Tomáši ve stručnosti shrnout průběh pochodu v Brně?
Tak k tomu Ti bohužel nic moc neřeknu, neb jsem byl „sebrán“ ještě dříve než byl samotný pochod tzv. rozpuštěn. Úmyslně říkám „tak zvaně“, neboť co vím, tak výzva k rozpuštění
naší akce v podstatě nezazněla a téměř vzápětí došlo k zásahu policie. A pokud by Tě zajímalo, za co jsem byl vlastně zatčen – došel si pro mne osobně velitel zásahu, jištěn čtyřmi
příslušníky zásahové jednotky – tak důvodem bylo mé údajné závadové tetování. Prý jsem jej stavěl na odiv :-) Na to se
snad ani více říci nedá…
„ Jaké byly hlavní argumenty vaší společné obhajoby?
Naše obhajoba byla postavena jednak na zpochybnění objektivity „znalce“ pana Mareše a na dokazování, že NO není
hnutím ve smyslu jak jej rozumí paragraf 260, podle kterého
jsme byli souzeni a odsouzeni. V souvislosti s panem Marešem
bych rád upozornil, že ve svém tzv. posudku citoval z „výroční
zprávy o extremismu“ BIS, na jejíž vypracování se sám osobně podílel! Tak kde je nějaká objektivita? A taková řekněme
pikantní poznámka, tak zrovna o panu Marešovi, jenž rád druhé obviňuje z „extremismu“ a „neonacismu“ se vypráví, že ještě coby student „hajloval“ před pár lety v Německu… Nicméně
naše obhajoba nenalezla u pana soudce milosti a jak jsem já
osobně očekával ztotožnil se s názorem „znalce“ a pánů od
policie. Jednak je to pro něj jednodušší a „neonacismus“ musíme přeci potírat, že?
-mzCelý rozhovor na www.delnickelisty.cz
PŘIHLÁŠKA DO DĚLNICKÉ STRANY
Příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
IV
Oznámení
Místní organizace DS Pardubice pořádá
schůzi každý lichý pátek v 18 hod. v restauraci Zababa, Lázně Bohdaneč. Bližší informace
poskytne Vladimír Jirásek, tel.: 775 942 085,
e-mail: [email protected].
Knižní tipy
Globalisté útočí
Na knižních
pultech se nyní
objevila nevšední publikace, jež
se s brutální otevřeností zabývá
válkou mezinárodních globalistů a levicových
liberálů proti Jugoslávii z roku
1999 a jejími
důsledky. Kniha nese název
Globalisté útočí
s podtitulem Od „humanitárního“ bombardování po samostatný narkostát Kosovo, vydalo
ji nakladatelství Kontingent press a napsal ji
Ing. Martin Košťál, zakládající člen DS. Po letos
odvysílaném dokumentu Uloupené Kosovo je to
další příklad vzrůstajícího zájmu o deset let staré události v jugoslávské provincii a především
o reinterpretaci této války. Knihu je možné si objednat na adrese: [email protected]
Kdo skutečně řídí Islám?
Islám pochází
přímo z pokřesťanského (a protikřesťanského)
židovství. Nebyli
to ani „Alláh“, ani
archanděl Gabriel, kdo inspiroval
„proroka“ Mohameda, nýbrž rabín z Mekky. Původní, pravý korán nebyl ničím
jiným než arabským překladem
a předěláním pěti knih Mojžíšových.
Skutečné ideologické pozadí islámu staví do
příznačného světla skryté hnací síly za dlouhodobou islamizací Evropy.
Je jasné, že vzhledem ke svému nepatrnému počtu nemohli příslušníci „vyvoleného národa“ sami pomýšlet na otevřené dobývání světovlády a proto si posloužili (jakožto mnohokrát
předtím i potom) rasově příbuznými, mnohem
početnějšími a do té doby čistě pohanskými Araby. A s opravdu talmudskou zchytralostí vybavili Araby ke „svaté válce“ za cizí zájmy náboženskou ideologií, která by je současně ve (zcela
nemyslitelném) případě realizace talmudskožidovské světovlády zbavila sebemenšího podílu na ní, protože slouží nepravému Bohu a zákonu.
Tyto a další zajímavé tituly získáte na
www.sowulo-press.cz
Datum narození: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Rodné číslo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Volební konto
Adresa bydliště (včetně PSČ): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bankovní účet Dělnické strany je veden
u GE Money Bank. Číslo účtu:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon (e-mail): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
170 130 852 / 0600
Povolání (příp. škola): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Členské a sponzorské finanční příspěvky můžete
zasílat složenkou typu C na adresu Dělnické strany:
PO BOX 3, 161 01 Praha 6.
Děkujeme Vám za jakoukoliv finanční pomoc.
„Přihlašuji se za člena Dělnické strany.
Slibuji, že budu dbát o dobré jméno strany a získávat její podporu u veřejnosti.“
Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Adresa: Dělnická strana, PO BOX 3, 161 01 Praha 6.
Příloha: průkazová fotografie (maximálně 1 rok stará).
Moudrá slova
Mens invicta manet.
Duch zůstane neporažen.
Vydává: Dělnická strana. Šéfredaktor: Martin Zbela, [email protected]. delnickelisty.cz. Registrováno pod reg. č. MK ČR E 14417. Mimořádné vydání. Uzávěrka čísla: 1. prosince 2008.
Toto číslo vyšlo 5. prosince 2008. Adresa redakce: Dělnická strana, PO BOX 3, 161 01 Praha 6. Tel.: 608 981 643. E-mail: [email protected]. Internet: www.delnicka-strana.cz.
Foto a reprodukce: archiv Dělnických listů. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Otištěné články nemusejí být shodné s názorem redakce. Tento výtisk je zdarma.

Podobné dokumenty

DL 40

DL 40 Předseda místní organizace DSSS v Dunys, proto se ji drží zuby, nehty. Ve své podVznik místní buňky DSSS je reakcí na ne- chcově Jindřich Svoboda považuje za hlavní statě jsou stejní, jako ti vykut...

Více

komunikace - Benepal, as

komunikace - Benepal, as může být účelově předstírané. Problém například vzniká při komunikaci s osobami „amerického typu“, které ráno nasadí úsměv a mají ho jako svůj celodenní výraz až do doby uložení ke spánku. Jejich ú...

Více

PŘESAH TRADIČNÍCH VÝTVARNÝCH OBORŮ A FOTOGRAFIE

PŘESAH TRADIČNÍCH VÝTVARNÝCH OBORŮ A FOTOGRAFIE Vlastní rukopis má vliv i na působení mimo rámec samotné fotografie. Neboť obraz je velmi mocný a má velkou sílu ovlivňovat diváka. Počínaje běžnou novinářskou fotografií, přes fotografii v reklamě...

Více

Ukázka ke stažení

Ukázka ke stažení Pro svoji osobní potřebu si nic nepřevedl a ani svůj dům nikdy nenavštívil. K životu mu zatím stačilo odstupné a doufal, že se mu výhledově podaří sehnat jinou práci. Měl v plánu nechat to tak dalš...

Více