Ča so p is p ře ro v skéh o d ě ka ná tu Prosinec 2015

Transkript

Časopis přerovského děkanátu
SVATÝ ROK MILOSRDENSTVÍ
Prosinec 2015
Číslo 11
Ročník 21
 Úvodník
P. Pavel Šíra
 Liturgický kalendář
 Svatý rok Milosrdenství
 Rosteme ve víře – Liturgika
Mše svatá (1.)
Idea Svatých roků má základ ve Starém zákoně, kde se
každých 50 let slavilo milostivé léto. K němu patřilo
odpuštění dluhů, propuštění otroků, vrácení zcizeného
statku a půdy. Katolická tradice se tím inspirovala a vyhlašování Svatých roků spojila s odpuštění dluhů a trestů
za spáchané hříchy.
Dosud bylo slaveno 26 řádných Svatých roků. Poslední,
řádný, Svatý rok proběhl v roce 2000. Svatou bránu
vatikánské baziliky na jeho konci zavřel ještě Jan Pavel II.
Papež František ji otevře po 15 letech. Jak
sám říká: „Jde o bránu Milosrdenství, kde
každý, kdo tudy vstoupí, bude moci zakusit
 Dětské okénko
lásku Boha, který potěšuje, odpouští a dodá Stránka pro mládež
vá naději“.
Svaté brány se otvírají právě na začátek
 Bible a my 2015-2016
Svatého roku a na jeho konci se nejen
zamykají, ale dokonce zazdívají. Jejich
 Z Centra pro rodinu Ráj
otevření symbolizuje cestu ke spáse.
 Slovo z Charity
V dějinách je to poprvé, kdy je papežem
nabídnuta možnost otevřít Svatou bránu
 Světec měsíce
i v jednotlivých diecézích, a to především v
katedrále a v dalších významných svatyních.
 Jen tak ve stručnosti
 Z Centra pro rodinu Ráj
 Toulky přerovským
děkanátem
 Pořad vánočních
bohoslužeb
 Procesí a poutě
v Hanáckém kalendáři
 Informace
a mnoho dalšího...
Slovo pro každého Ročník 21, Číslo 11, Prosinec 2015
V olomoucké katedrále bude otevřena Svatá brána na 3. neděli adventní 13. prosince.
Na Svatém Hostýně otevřeme Svatou bránu
v noci ze Silvestra na Nový rok a na
Velehradě při pouti k Panně Marii, Matce
jednoty křesťanů, která se koná v neděli
24. ledna.
Prosinec v liturgii
Drazí
bratři
a sestry, vstupujeme do doby adventní, která pro každého
z nás znamená pečlivou přípravu na Vánoce, ale současně také na Ježíšův druhý příchod.
Podle prastarých tradic je celkem devět nebeských kůrů na
úplném vrcholu korunováno
Božím Trůnem, na který je ze
všech okruhů vidět, ale se vzdáleností se zřetelnost rozostřuje –
tento obraz má svůj vnitřní význam. Každému z Vás je přichystán v nebi příbytek v podobě paláce či skvostné rezidence.
Rozdíly jsou ušity na míru jedinečnosti srdce, s úctou vůči
lidské stvořenosti. Jinak řečeno
– každý shledává naplnění v jiných „konturách“, na které je
nebeský příbytek šitý. Každý
dům v Novém Jeruzalémě je
koncipován podle vkusu budoucího majitele, až do nejmenšího
detailu a věřte tomu, že na zemi
byste nikdy takový příbytek,
hodný krále, nemohli mít.
Nejmilejší na tom však je, že na
stavbu a vybavení každého domu v nebi již téměř po dva tisíce let osobně dohlíží náš milovaný Pán, na zemi vyučený tesařem Josefem, přičemž některé komponenty sám vlastnoručně s láskou umísťuje. V srdci
můžeme již nyní nahlížet, s jakým potěšením si Pán dává záležet, a jeho Nejsvětější Srdce
se raduje z budoucího úžasu
a překvapení každého z nás:
Vaše srdce ať se nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
V domě mého Otce je mnoho
příbytků. Kdyby tomu tak nebylo, přece bych vám nebyl řekl: „Odcházím, abych vám tam
připravil místo“ (Jan 14, 2).
Strana 2
Nový církevní rok začíná první adventní nedělí. Název pochází z latinského slova „adventus“ (příchod).
V křesťanském smyslu slova tento výraz označuje
příchod Mesiáše, který se uskutečnil narozením Ježíše Krista. Adventní doba trvá dnes
4 neděle před slavností Narození Páně (25.12.). První začátky adventu se objevily v
jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.
K předvánoční výzdobě patří již tradičně adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se
postupně zapalují vždy následující neděli. Tento zvyk nepřímo navazuje na židovskou
tradici starou více než 2000 let při slavení svátků světla zvaných „chanuka“, které spadají na přelom listopadu a prosince. V adventní době se při bohoslužbách používá fialová barva a oltáře se nezdobí květinami - na znamení usebranosti a kajícnosti (s výjimkou 3. adventní neděle, kdy je barva růžová - zdůraznění radostného očekávání). V
lidových zvycích se dodržuje i radostný charakter adventu - např. kolední obchůzky,
adventní hry či vánoční vytrubování. Výraznou postavou adventní doby je svatý Jan
Křtitel, bezprostřední předchůdce Krista. Jde před Ježíšem a vydává o něm svědectví
svým kázáním, křtem obrácení a nakonec svou mučednickou smrtí.
„Roráty“ (mše sv. slavené v adventu brzy ráno) v noční temnotě časných ranních hodin jsou působivé svou osobitou krásou a poezií.
Dobře prožitý advent je cestou k tomu, aby Vánoce byly krásné, radostné a požehnané
i pro ty, kdo je budou prožívat v bolesti a zármutku, aby světlo Vánoc nepohaslo, ale
zářilo v našich srdcích, v našem okolí i ve všech dalších dnech.“
(P. Boh. Kolář)
(Mons. Bohumil Kolář letos v listopadu zemřel. Pohřben byl 17. 11. v Praze)
1. 12. Sv. Edmund Kampián, kněz a mučedník
3. 12. Sv. František Xaverský, kněz
6. 12. Sv. Mikuláš, biskup
7. 12. Sv. Ambrož, biskup a učitel církve
8. 12. Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie
Neposkvrněné početí Panny Marie definoval jako článek víry papež Pius IX.
8.12.1854 v encyklice „Ineffabilis Deus“, podle níž „blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí s ohledem na zásluhy Ježíše Krista
uchráněna veškeré poskvrny dědičného hříchu“.
Tato skutečnost se v církvi vždy vyznávala. Již od prvních staletí se v tomto
smyslu vyjadřovali následující světci: Justin, Irenej, Tertulián, Ambrož, Augustin a další. Na křesťanském „Východě“ se svátek Neposkvrněného početí
Panny Marie začal slavit ke konci 7. nebo počátkem 8. století. Na „Západě“ se
s konečnou platností prosadil ve 14.-15. století. Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie je v liturgii katolické církve slavností.
13. 12. Sv. Lucie, panna a mučednice
14. 12. Sv. Jan od Kříže, kněz
21. 12. Sv. Petr Kanisius,kněz
25. 12. Slavnost Narození Páně – Hod Boží Vánoční
Vánoční doba začíná v předvečer slavnosti Narození Páně. Večerní mše svatá
má už sváteční vánoční ráz. Další mše o narození Páně se slouží v noci, za svítání, a ve dne. Liturgickou barvou je bílá.
Po Velikonocích jsou Vánoce nejstarším křesťanským svátkem, který byl v
Římě slaven už kolem roku 330. Zde také vznikl. Jaké pro to byly důvody?
V Římě bylo zvykem slavit narozeniny velkých mužů (dies natalis), a když se
neznalo skutečné datum, zvolil se jiný významný den jako symbolické narozeniny. Křesťané chtěli podobně uctít svého Pána, a protože z evangelia nebyl
znám skutečný den jeho narození, zvolili si 25. prosinec. Proč právě toto datum? K tomu přispěly dva důvody. Datum Ježíšova narození se teologové namáhali zjistit už od 3. století. Přitom přišli k přesvědčení, že Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, kdežto Kristus vzhledem k údaji Lk 1,26 byl počat o
jarní rovnodennosti, a musel se tedy narodit o zimním slunovratu. Druhým
důvodem bylo, že na 25. prosinec, den zimního slunovratu, se stanovil svátek
boha slunce (zavedený císařem Aureliánem roku 274). Aby římská církev čeSlovo pro každého Ročník 21, Číslo 11, Prosinec 2015
A jsme u vánoční tematiky, neboť Pán Ježíš se narodil ve
chlévě na zemi, abychom se my
mohli objevit v paláci a slávě v
nebi. Vše, po čem jen můžeme
toužit, on svobodně odmítl.
A netýká se to jen materiálních
věcí, ale musel například přijmout i to, že na zemi nenajde
jedinou dokonale spřízněnou
duši kromě Panny Marie. To ať
je světlem pro ty, kdo budou
Vánoce trávit o samotě.
Milovaní, čím více skrytého
(nenápadného, tichého) utrpení
sneseme na zemi, tím mocněji
pomůžeme duším ke spáse,
a tím větší radost připravujeme
Pánovu Srdci a našim srdcím
v Pánovi ukrytým: Když se však
modlíš ty, vejdi do své komůrky,
zavři dveře a modli se k svému
Otci ve skrytosti, a tvůj Otec,
který vidí, i co je skryté, ti to
odplatí (Mt 6,6). Věřte tomu, že
trpíme všichni bez výjimky.
Pán nám velmi pečlivě naděluje
to, co uneseme. Obětí z lásky
potěšíme Ježíšovo k smrti utýrané Nejsvětější Srdce, což je i
naší největší odměnou a radostí
a tvoří to nejhlubší štěstí života
zdejšího i věčného.
Žehnám Vám i Vašim blízkým
do Vánoc a celého roku 2016.
P. Pavel Šíra
Farnosti
Přerov
a
Předmostí
Vás zvou
na
21. Farní ples
který se koná
16. 1. 2016 od 20 hodin
v Městském domě na nám.
TGM v Přerově.
K tanci a poslechu hraje
skupina ROKY.
Cena slosovatelné vstupenky
s místenkou je 180 Kč
Prodej vstupenek:
Fara Přerov (farní prodejna)
Po - Pá 9 – 12 h. a 14 – 17 h.
a v neděli 10 - 10:30 hodin
lila tomuto pohanskému svátku, stanovila Narození Páně právě na tento den:
vždyť Kristus je podle Písma „slunce spravedlnosti" (Mal 4,2), „světlo světa“
(Jan 8,12). Avšak nebyl to pouhý protest proti pohanství, tehdy ještě živému,
proč církev tento svátek zavedla, ale také zvýšený zájem o osobu Spasitele, jež
stojí v popředí zbožnosti. Když začal arianismus popírat božství Kristovo,
není divu, že se církev proti tomuto bludu bránila i liturgií: zavedením svátku
narození vtěleného Boha.
Původním obsahem svátku nebyla jen oslava Ježíšova narození, ale také jeho
vtělení v lůně Panny Marie, tedy jeho vlastní příchod na svět. Až později se
tajemství vtělení stalo předmětem zvláštního svátku, ale přesto 25. březen,
svátek Zvěstování Páně, nebyl nikdy pokládán za zasvěcený.
Slavnost Narození Páně má vigilii a oktáv. Protože neplatí středověký pojem
vigilie jako dne pokání, slouží se mše vánoční vigilie opět jako dříve 24. prosince večer před prvními nešporami slavnosti nebo po nich.
(P. Ladislav Pokorný)
26. 12. Svátek sv. Štěpána, jáhna a prvomučedníka
27. 12. Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa. Tento svátek je poměrně mladý – zavedl ho v roce 1921
Svatý otec Benedikt XV. pro celou Církev. Jakoby tento moudrý papež předvídal, že moderní doba bude rodině klást mnohé překážky. Vidíme všude kolem sebe, jak je rodina ve své existenci ohrožena.
Moji milí, když jsem byl ještě mladým kaplanem v Písku, řekl mi jeden bodrý
a rozšafný muž v „nejlepších letech“: „Velebníčku, o manželství v kostele nemluvte, v tom vy nejste odborník. Ale já bych mluvit mohl. Já už jsem byl
dvakrát ženatý a dvakrát jsem se rozvedl. A s tou ženou, co mám teď, jsem se
raději oddat nenechal.“ Pravda, takovými „bohatými“ zkušenostmi se kněz
pochlubit nemůže. Kněz žije v celibátu, ale přesto může manželům, dětem i
„dříve narozeným“ poradit. Vždyť kněz přece nespadl z višně, ani nevyšel v
rozkaze velitele útvaru, ale vyrůstal v rodině, a tak něco o tom přece jenom ví.
Nejprve tedy manželé: Pro vzájemné soužití manželů je velice důležité, aby
často zazněla slova uznání – dokázat toho druhého pochválit, ocenit. To,
co se nepodaří, nad tím přimhouříme oči, a to, co se povedlo, pochválíme.
A vždycky je důležité, aby manželé měli dobrou vůli dohodnout se. Klíčem
k dohodě v rozepřích je dobrá vůle, ale musí být na obou stranách. A jestliže jsme křesťané, mějme dostatek síly něco nespravedlivého vytrpět.
A jaký je poměr rodičů k dětem? Tady to začíná ještě dříve, než děťátko přijde na svět. A když se dítě narodí, je potřebí naučit je mluvit. Nejen mluvit s
lidmi, ale také mluvit s Bohem. Tedy naučit dítě se modlit. Výchova má být
taková, aby dítě nebylo zhýčkané. Jestliže si děcko všechno vynutí, vybrečí
a vytrucuje, a rodiče mu všechno dají, pletou si na sebe bič. Výchova musí
být vždycky jednotná. Uznejte: Maminka se modlí, a tatínek kleje; maminka
jde do kostela a tatínek do hospody? To je rozpolcení. Jako dítko školou povinné jsem na vlastní kůži zažil, jak to bylo za bolševika úděsné, když jsem
byl doma veden k Bohu a ve škole do nás hustili bezbožectví a marx-leninské
„blbosti“! Dát dítěti křesťanskou výchovu je svatá povinnost rodičů. Jestliže křesťanští rodiče nevedou své děti k Bohu, dopouštějí se těžkého hříchu.
Jaké je v rodině místo „dříve narozených“. Především by mladí lidé nikdy
neměli odsuzovat své staré rodiče, že mají nemoderní a zastaralé názory.
Víte, dědeček či babička občas cítí, že už jsou v rodině zbyteční. Někdy jim
to dokonce mladí řeknou do očí a natvrdo, což je mimochodem strašlivá nehoráznost a těžký hřích proti 4. přikázání! Je veliká škoda, když chce rodina své
seniory odstrčit na vedlejší kolej. Připadá mi to asi tak, jako kdyby vzali sekeru a u stromu přesekali kořeny. Vždyť ti „dříve narození“ mají za sebou tu nejcennější školu, kterou mladší mít nemůžou, a kterou sebelepší univerzita nenahradí – mají za sebou školu života. Mají úžasné zkušenosti, které mohou
mladé generaci předat. A i kdyby už nic, mohou se za ty mladé modlit.
Pane Ježíši, svatá Maria a svatý Josefe – chraňte naše rodiny nyní, vždycky
a na věky věků. Amen.
(Stránky farnosti Kardašova Řečice)
Jaroslav Branžovský
Strana 3
 Svatý rok Milosrdenství .
V březnu letošního roku během své homilie oznámil papež František vyhlášení Svatého roku
Božího milosrdenství. Bude zahájen letos na slavnost Neposkvrněného Početí (8.prosince)
a potrvá do slavnosti Krista Krále 20. listopadu příštího roku. Hlavní náplní Roku milosrdenství je víra a to, že se má církev navracet k jejímu prvořadému poslání, totiž být ve všech
aspektech svého pastoračního života znamením
a svědectvím milosrdenství.
Papež František k tomu napsal: „Kéž je v tomto
Svatém roce církev ozvěnou Božího slova, které zní
mocně a přesvědčivě jako slovo a úkon odpuštění,
opory, pomoci a lásky. Ať neúnavně nabízí milosrdenství a je vždy trpělivá v poskytování útěchy a odpuštění.“
V listu předsedovi Papežské rady pro novou evangelizaci dále píše: „… Mé
myšlenky se především obracejí ke všem věřícím, kteří zakusí milost tohoto
Svatého roku - ať už ve své diecézi, nebo jako poutníci do Říma. Toužím po
tom, aby se ke každému z nich dostaly odpustky související s tímto Svatým rokem jako skutečný projev Božího milosrdenství, vycházejícího každému vstříc
s tváří Otce, který přijímá a odpouští a úplně zapomíná na spáchaný hřích. K tomu, aby věřící mohli tyto odpustky zakusit
a obdržet, musejí jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně, jež se má
otevřít v každé katedrále a v kostelech stanovených diecézním biskupem a také ve čtyřech papežských bazilikách v Římě.
Zároveň stanovuji, že odpustky je možné získat ve svatyních, kde je otevřena Brána milosrdenství, a v kostelech, které jsou
tradičně označovány jako „jubilejní". Je důležité, aby tato příležitost byla spojována především a zejména se svátostí smíření a se slavením eucharistie a zamyšlením na téma milosrdenství. Stejně tak bude třeba doplnit takovou slavnost vyznáním víry a modlitbou za mě a na úmysly, které nosím ve svém srdci pro dobro církve a celého světa.
Myslím dále i na ty, kdo se z nejrůznějších příčin nemohou ke Svaté bráně sami vydat, zejména na nemocné a ty, kdo jsou
staří a žijí sami, takže nemohou opouštět svůj domov. Těmto všem velice pomůže, pokud budou své nemoci a trápení prožívat jako příležitost k tomu být nablízku Pánu, který nám tajemstvím svého utrpení, smrti a zmrtvýchvstání ukázal tu nejlepší cestu, jež dává bolesti a samotě smysl. Když budou tyto chvíle zkoušky prožívat s vírou a radostnou nadějí a přitom
přistupovat k přijímání nebo se účastnit mše svaté a společné modlitby, a to i prostřednictvím nejrůznějších sdělovacích
prostředků, mohou tak i oni získat odpustky tohoto Svatého roku. …
Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného
milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to
učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené
s tímto Svatým rokem. S tím je spojen také příkaz žít podle milosrdenství a tak obdržet milost úplného a naprostého
odpuštění z moci Otcovy lásky, která nikoho nevyjímá. Odpustky Svatého roku se tím naplní a stanou se vlastním plodem
události, kterou je třeba slavit a prožívat s vírou, nadějí a láskou.
Odpustky spojené s Rokem milosrdenství lze dále získat i pro zemřelé. Jsme s nimi spojeni svědectvím víry a lásky, které
nám předali. Když na ně tedy
pamatujeme při slavení eucharistie, můžeme se za ně také
v nezměrném tajemství společenství svatých modlit a prosit,
aby milosrdná tvář Otcova
osvobodila každého z nich od
všech pozůstatků viny a přijala je
do nekonečné blaženosti....”
V Olomoucké arcidiecézi budou
otevřeny tři brány: Olomouc, katedrála sv. Václava - 13. prosince, zahájení v 10.00 v kostele
Panny Marie Sněžné, následuje
průvod do katedrály sv. Václava,
kde bude Svatá brána otevřena;
Svatý Hostýn - 31. prosince, při
mši svaté na přelomu starého
a Nového roku a Velehrad – neděle 24. ledna 2016 při pouti k
Panně Marii, Matce jednoty křesťanů
Alena Pizúrová
Strana 4
Mše svatá
1. část
Drazí čtenáři děkanátního časopisu, následující úvahy mají za úkol přiblížit krok za
krokem všechno to, co se během slavení eucharistie děje a vysvětlovat význam jednotlivých částí.
Jak vnímáme a prožíváme mši svatou? Pro pochopení vý- aby svému hostiteli například společně zazpívali „živijó“,
znamu jednotlivých částí mše svaté je třeba brát v úvahu, aby všechno společně co nejlépe oslavili a prožili v jeho
že slavení eucharistie je místem, kde je nám nabízeno vše- blízkosti příjemné chvíle. Přirozeně, že prožívání bohochno to, co pro nás vykonal Pán Ježíš Kristus. Tuto boho- služby běžně probíhá za poněkud duchovnější atmosféry,
službu Ježíš ustanovil kvůli nám a to jako určitou formu ale ty podstatné součásti jakékoliv slavnosti by se neměly
hostiny, abychom při ní měli přístup ke stolu, na kterém je oddělovat ani od takové slavnosti, jakou má být mše svatá.
prostřeno vše, co nám Bůh nabízí jako duchovní pokrm I při slavení eucharistie nám jde o setkání s hostitelem,
a co nám přinesla Ježíšova oběť na kříži. Abychom však kterým je Ježíš Kristus. Také hlavní náplní má být to, že
uměli čerpat ze mše svaté její duchovní bohatství, to z chceme všechno co nejlépe oslavit. A protože oslavujeme
velké části závisí na tom, jak rozumíme obsahu všeho toho, ten největší a nejdůležitější zásah Boží do lidských dějin,
co se během mše děje. Je zřejmé, že i mnozí lidé, kteří se velikost Ježíšovy oběti, jeho vítězství nad smrtí, protože
považují za věřící, nevidí jako příliš důležité účastnit se oslavujeme nezměrnost lásky k člověku, kterou tím Bůh
pravidelně mše svaté, protože se při ní nudí a nic moc jim ukázal, stojí za to, uspořádat tuto oslavu každou neděli
to neříká. Tím ale ukazují, že se ani nesnažili porozumět a mít na ní účast. Někdo řekne, že nepotřebuje kostel k
všemu tomu, co se v kostele děje. Je to prostě tak, že kdo tomu, aby se obracel k Bohu. Jenže když se má něco oslaještě neobjevil, čeho všeho se nám při eucharistii dostává vit, není to věc jednotlivce, ale celého shromáždění. Při
a jaký význam to může mít pro celý náš život, ten taky ne- mši svaté můžeme prožívat setkání s Bohem i prostřednicchápe, proč by měl brát vážně 3.přikázání desatera a pra- tvím toho, že společně pozvedáme hlas na počest hostitele.
videlně se mše sv. účastnit. Jakmile však objevujeme toto Když se nějaká populární osobnost setká se svými přízbohatství Božích milostí, které nám Spasitel poskytuje nivci a obdivovateli, nikdo z nich nechce zůstat pozadu se
zejména při sloužení mše sv., pak je naprosto přirozené, že svým hlasem třeba při nějakém skandování. Podobně je na
chceme být co nejčastěji při tom, kde můžeme být Bohem místě, když věřící, kteří se hlásí ke Kristu, chtějí důkladně
nejvíce obdarováni. Přirozeně, že abychom z těchto du- připojit svůj hlas ke společným modlitbám a zvlášť ke zpěchovních darů dokázali čerpat, předpokladem je rozumět vu. Při každé slavnosti jsou také jisté chvíle, kdy je vhodné
tomu všemu, co se při mši sv. děje a správně vnímat hod- sedět, kdy vstát a kdy třeba tancovat. Vždycky to má nějanotu všech jejích částí. Nejprve se můžeme zabývat důvo- ký význam. Když přijdou nekatolíci do kostela, tak je to
dem, proč to vůbec stojí zato vypravit se a jít na mši sva- poznat zejména na tom, jak se opožděně přizpůsobují, když
tou. Pokud by tím důvodem bylo naplnění náboženské po- se ostatní automaticky zvednou nebo usednou. Nám by
vinnosti vyplývající z desatera, bylo by to velmi málo. Mů- ovšem nemělo stačit jen mechanicky reagovat a pouze
žeme začít tím, že mše svatá se koná na památku poslední vědět, kdy se co dělá, ale i jaký to má význam. Všechny
Ježíšovy večeře a má jít tedy o hostinu, i když v duchov- postoje při bohoslužbě mají napomáhat k lepšímu prožití
ním slova smyslu. Když jdeme někam na jakoukoliv toho, co se právě děje. Sedíme především v těch částech
hostinu, tak zřejmě proto, že nás tam někdo pozval a že ten mše, kdy máme naslouchat. Když se postavíme, tak na znahostitel stojí o to, abychom tam byli. Stejně tak mše svatá mení úcty nebo když chceme vyjádřit zvláštní pozornost
je hostinou, na kterou jsme zváni samotným Kristem. Jít do a připravenost k aktivnímu prožívání právě probíhajících
kostela proto nemá být výsledkem nějakého samovolného okamžiků. Když poklekáme nebo se ukláníme, chceme tím
rozhodnutí člověka, ale odpovědí na Boží pozvání. Pokud vyjádřit pokoru a uznání, jak nezasloužené je všechno to,
si tohle věřící člověk uvědomí, tak je mu i jasné, že není čeho se nám od Boha dostává. A co se týká slavnostních
slušné bezdůvodně pozvání odmítnout. A jen tehdy, když tanců, tak třeba misionáři v Africe pochopili, že i to je pro
se člověk cítí být jedním z pozvaných, může také prožívat, tamní domorodce vhodná součást liturgické slavnosti. Dalže v tomto společenství má své důležité místo, že se ne- ší námitka se může týkat toho, že účastnit se nějaké pořádmusí krčit někde vzadu, nebo postávat až u vchodu. Pak je né slavnosti stačí jen občas, několikrát do roka. Někdo si
také dobré přicházet na mši s vědomím, proč jsme sem řekne, co by v tom kostele pořád dělal, když jsou ty obřady
zváni a proč Bůh stojí o naši účast. Především proto, že zde pořád stejné. Jistěže uspořádání mše a některé její modlitby
máme být obdarováni tím, co nám přinesl Pán Ježíš. Máme a zpěvy jsou většinou pořád stejné. Do kostela se také nepříležitost sytit se Božím slovem obsaženým v Písmu sva- chodí jako do kabaretu, kde je pokaždé jiný program. Smytém a dále máme v Ježíšově oběti přístup k pokrmu života slem mše svaté je aktivně prožívat to, k čemu věřící nachávěčného. Jsme zváni, abychom z těchto darů sytili svoji zí důvěrný vztah. A každý vztah se dá vyjadřovat do určité
duši. Pokud jsme někde na nějaké hostině a nic tam nepo- míry něčím, co lze opakovat, co se nemění a přesto to člojíme a nevypijeme, pak je skutečně otázkou, jaký smysl ta věka neomrzí. Když si někdo rád zajde jednou týdně do
naše účast měla. Stejně tak, když někdo přijde na mši sva- hospůdky, taky ho neomrzí, že tam mají pořád to stejné pitou a nic si z nabízených duchovních darů nevezme, zřejmě vo a vedou se podobné řeči. Co však určitě není pořád stejtam ta jeho přítomnost nebude mít velký význam. Další né, to je čtení z Písma sv., které je o nedělích rozděleno
důvod účasti je společenský. Když se koná nějaká slav- tak, že se opakuje až po třech letech. Také některé modlitnostní hostina, tak většinou na něčí počest. Pak je důležité, by z misálu a přímluvy se mění každou mši nebo aspoň neaby se hosté s oslavencem setkali, aby si mohli popovídat, děli podle liturgické doby nebo svátku. P. Zdeněk Mlčoch
Strana 5
Farnost Troubky
Pokračování v přestavení troubeckého společenství farnosti, jak jej vidí jednotliví farníci ze svých úhlů pohledu.
Organizátorky akcí pro děti
Kostelníci
V naší farnosti působíme tři kostelníci, kteří se střídáme ve Naše farní společenství a společenství rodin s dětmi během
službě. Můžeme se na sebe vzájemně spolehnout a jeden za roku pořádalo spoustu akcí a aktivit. Tradiční velikonoční
druhého se zastoupíme. Velmi nás obohatil kurz pastoračních beránek, Boží Tělo, setkání farníků na farním odpoledni, kde
pomocníků, který jsme absolvovali všichni tři. Díky tomuto jsme mohli posedět s dobrými lidmi u kávy a drobného obkurzu jsme si rozšířili vědomosti ke službě a vypomáháme s čerstvení. Děti měly pohybové hry a sportovní odpoledne.
Zakončení školního roku mší svatou a potom pro děti hraní
podáváním svatého přijímání a při různých farních akcích.
Pavel Kratochvil, kostelník a akolyta a spaní na faře s noční naučnou stezkou, dále vydařený tábor.
Ukončení prázdnin jsme završili poutí na Sv. Hostýn za
Schola v kostele sv. Markéty v Troubkách
přítomnosti otce arcibiskupa Jana Graubnera, který mimo jiné
Schola od svaté Markéty čítá na 17 členů ve věku 7 až 28 let. žehnal dětem do nastávajícího školního roku.
Malé i velké zpěvačky doprovází nedělní mše svaté svým
Miroslava Mauksová, členka pastorační rady
zpěvem nejen za doprovodu varhan a kytary, ale i houslí, flétny, tamburíny, kláves a v nejbližší době se představí nový Modlitební společenství charismatické obnovy
baskytarista. Schola je často přizvána, aby zazpívala na sva- Na podzim roku 2014 se někteří farníci troubecké a chropyňtební mši svaté, adoraci či křtu nejen v Troubkách. Vystoupila ské farnosti zúčastnili semináře obnovy v Duchu svatém.
i v kostelích v Chropyni, Dubu nad Moravou, Horní Moště- Tento seminář probíhal střídavě v Troubkách a Chropyni pod
nici, Bochoři. Také se zúčastnila přehlídky schol v Bílovicích. vedením P. Jiřího Putaly, P. Radka Sedláka a 2 laiků, kteří již
Naše zpěvačky každý rok svým zpěvem oslavují Pannu Marii tímto seminářem prošli dříve. Skládal se s deseti setkání, bopři každé májové pobožnosti, coby družičky oděné v bílém, s hoslužby pokání a smíření, modliteb za vylití Ducha svatého
Pánem Ježíšem prochází křížovou cestou a v neposlední řadě a nakonec Bohoslužby rozeslání. Po deset týdnů jsme se potaké zpívají v čele průvodu při oslavě Božího těla. Naše scho- stupně učili hlubší osobní modlitbě, modlitbě chval, díků, prola je nedílnou součástí života farnosti a velmi zodpovědně se seb, přímluv; v katechezích probírali a zamýšleli nad tématy
připravuje na každou mši svatou či jinou příležitost, kde vy- naší víry. V malých skupinkách jsme následně vzájemně sdíleli své osobní zkušenosti s modlitbou a duchovním životem.
stoupí. Zkoušky máme každý pátek a v neděli.
Míša Netopilová, vedoucí scholy Během tohoto semináře jsme denně trávili čas v čtvrthodinovém rozjímání daného úryvku Písma svatého a osobní modVýzdoba kostela
litbě. V průběhu kurzu Pán mnohokrát a rozličným způsobem
V naší farnosti se starám o výzdobu kostela sv. Markéty. Nejzasáhl svým svatým Duchem do našich životů, uzdravil a uvětší květinové výzdoby bývají na Velikonoce, na hody sv.
zdravuje, co bylo a je nemocné a zraněné, a obdařil nás mnoMarkéty, při poděkování za úrodu, svatohubertská mše svatá
hými dary Ducha svatého a charismaty, které nechceme nea na Vánoce. Kostel se zdobí ještě na další svátky a příležitoschat ladem, ale užívat je k prospěchu našeho farního spoleti - svatby, křtiny nebo po domluvě s naším otcem. Inspiraci
čenství. Účastníci loňského semináře pokračují dál v setkána výzdobu hledám při návštěvách jiných kostelů, jako třeba
vání jednou za čtrnáct dní a podle potřeb slouží přímluvnou
nyní v Olomouci při pořádání podzimní výstavy Flora Olomodlitbou. Všem čtenářům tento seminář vřele doporučuji.
mouc. Sleduji novinky ve floristice a podle toho přizpůsobuji
Hana Fogeltonová, vedoucí modlitebního společenství
i výzdobu. K výzdobě jsou potřeba nejen chuť a nápady, ale
Seminář
obnovy v Duchu svatém
hlavně květiny. Na velké zdobení je jich potřeba opravdu
Od
září
tohoto
roku probíhá opět v naší farnosti další seminář
hodně. Farníci většinou darují květiny ze svých zahrad, někdy
obnovy
v
Duchu
svatém, kterého se účastní bývalí biřmovanci
darují i hotové kytice nebo peníze na nákup květin. Dělám
a
další
mládež,
dospělí
i senioři, celkem kolem 30 lidí. Jeho
převážně vypichované vazby a další doplňky a přízdoby si
náplní
je
obnovit
v
účastnících
víru a prohloubit jejich duvyrábím většinou sama. Za květiny a dary od farníků patří
moje poděkování. Při velkých výzdobách mně pomáhá celá chovní život, vztah ke Kristu, najít živé společenství církve.
rodina, za to ji také děkuji. Na ukázky výzdoby se můžete Věřím, že plody tohoto semináře pomohou mnoha lidem
svědčit o víře nejen slovy, ale hlavně skutky.
podívat ve fofogalerii na webových stránkách naší farnosti.
Lukáš Fogelton, ministrant a účastník kurzu
Stanislava Strnadelová, květinářka
Přátelé myslivosti a jezdectví
U příležitosti čtvrtého ročníku Svatohubertské mše 16. listopadu 2014 proběhlo první žehnání troubeckým koním. Po
ukončení mše svaté se účastníci mše a trubači přesunuli před
kostel, kde stáli koně ze stáje rodiny Kratochvílovy, Smolkovy a Krejčířovy. Tam jim otec Radek požehnal. Posléze
koně vyrazili ulicemi Troubek slavnostním průvodem. Po
odstrojení koní se konalo posezení v areálu Konírny.
Simona Krejčířová, členka jezdeckého oddílu
Hasičský sbor
Sbor dobrovolných hasičů v Troubkách byl založen roku
1894. V současné době má sbor 65 členů. V našem sboru máme dva členy, kteří jsou nositeli nejvyššího hasičského vyznamenání, a to Titulu Zasloužilý hasič, dva členové jsou nositeli
Řádu svatého Floriána a pět členů, nositelů medailí za mimoStrana 6
řádné zásluhy. Podílíme se na kulturním a společenském životě v naší obci. Ve spolupráci s naší farností byla obnovena
mše s uctěním patrona našich hasičů svatého Floriána. Tato
mše je věnována všem hasičům a jejich rodinám a stala již
tradicí pro náš sbor a naši obec. Již dlouhých šest let jsme tuto
mši spojili s organizací SONS, což jsou naši nevidomí a slabozrací spoluobčané. Po mši svaté jde průvod za doprovodu
dechové hudby Věrovanky k pomníku sv. Floriána, kde je položen věnec, průvod pak pokračuje k hasičské zbrojnici, kde
jsou pro občany ukázky ze světa nevidomých spoluobčanů,
a náš sbor vystavuje současnou techniku a předvádí ukázka
své činnosti. Na této akci se zúčastňují hasiči z celého okrsku
Troubky a nevidomí občané z Olomouckého, Zlínského
a Moravsko-slezského kraje, a také čelní představitelé naší
obce a zástupci kraje a představitelé organizace SONS v čele
s jejich prezidentem. Sbor děkuje místnímu panu faráři jménem všech Troubeckých hasičů za obnovu této mše a jsem
rád, že i hasiči si našli společnou cestu do místního kostela sv.
Markéty a zúčastňují se bohoslužby k uctění patrona hasičů.
Vlastimil Zatloukal, starosta sboru dobrovolných hasičů
Tábor 20015 - biblické putování
V letošním roce jsme se po několikaleté pauze rozhodli uspořádat letní tábor. Termín jsme vybrali v polovině srpna a místem pobytu se stala malá slovácká vesnička Zlámanec. Námětem pro táborové téma se stala stolní hra Biblické putování. U stolu jsme ale rozhodně neseděli a biblické postavy jsme
objevovali hlavně v pohybu. Během těch několika málo dnů
jsme poznali hrdiny a hrdinky Starého i Nového zákona, dobývali jsme kanaánskou zemi nebo provlékali velblouda
uchem jehly. I když počasí bylo po celou dobu deštivé, nijak
nám to nevadilo. Místní kulturní dům se nám stal domovem,
hřištěm i jídelnou.
Marcela Fojtíková Roubalová,
katechetka a členka pastorační rady
Výuka náboženství - Katecheze dobrého Pastýře
Již třetím rokem u nás probíhá výuka náboženství dětí na prvním stupni ZŠ novou metodou, která se k nám pomalu dostává ze zahraničí, především z Itálie. Jedná se o náboženskou
výchovu Sofie Cavalletti „La Catechesi del buon Pastore“ Katecheze dobrého Pastýře. Tato metoda vznikla v Římě v 50.
letech minulého století. Jde o program náboženské výchovy
pro děti od 3 do 12 let, který je výsledkem dlouhodobé
zkušenosti získané s dětmi na celém světě. Sofie Cavalleti
byla profesorkou hebrejštiny a biblistiky a později spolupracovnicí Marie Montessori a mnoho prvků je tedy z montessori
pedagogiky v katechezi uplatněno. Díky svému vzdělání postavila i katechezi právě na Bibli a liturgii. Základním předpokladem je pochopit specifický proces, jak děti poznávají. Ten
spočívá ve sbírání zkušeností prostřednictvím smyslů a jejich
zdokonalování, ve výchově ke ztišení a koncentraci a ve sledování tzv. období zvláštní citlivosti. Katecheta je ten, kdo
pomáhá dětem objevovat Boha jako milujícího Otce, se kterým se děti samy touží setkat v modlitbě. Katecheze dobrého
Pastýře ukazuje, jak dítě prožívá Boží přítomnost ve svém životě a jak můžeme podpořit jeho
duchovní rozvoj.
Marcela Fojtíková Roubalová,
katechetka a členka pastor. rady
Veřejná sbírka na opravu
kostela sv. Markéty
Ve dnech 16. – 17. října tohoto
roku proběhla v Troubkách veřejná sbírka na opravu kostela sv.
Markéty povolená Krajským
úřadem Olomouckého kraje. Téměř 40 odvážných farníků
z Troubek a Henčlova se zapojilo do této sbírky a podle
přidělených lokalit oslovili všechny domácnosti v těchto obcích. Díky jejich obětavé práci a štědrosti všech dárců se podařilo v rámci veřejné sbírky vybrat nemalou částku 361.000,Kč. Spolu s dalšími dary od štědrých dárců, kteří ještě přispívají přímo na bankovní účet, a s velkým přislíbeným příspěvkem od Obecního úřadu v Troubkách se budeme moci pustit
do první ze tří etap vnější generální rekonstrukce kostela vyčíslené na 6.800.000,-Kč. My, současníci, věříme, že se nám
podaří kostel sv. Markéty, dominantu naší obce, kterou jsme
převzali od svých předků, předat budoucím generacím v krásném a důstojném stavu, jež mu právem náleží.
Pavlína Netopilová
Kdo byste nám chtěli pomoci a přispět alespoň troškou na
opravu farního kostela, budeme rádi. Číslo účtu veřejné
sbírky na opravu kostela je: 270 910 899 / 0300.
 Procesí a poutě v Hanáckém kalendáři .
Poutě a k nim i několikadenní procesí na svatá místa byla ještě v první polovině minulého století
součástí podstatně bohatšího duchovního a církevního života než je tomu dnes. O nich
a celkově o životě našich otců, dědů a pradědů je psáno v Hanáckých kalendářích, které vydává
Společnost přátel vesnice a malého města, za podpory Kruhu přátel Hanáckého kalendáře,
jehož členy jsou z přerovského okresu obce Beňov, Kokory, Přestavlky, Radvanice, Dolní
Újezd a také řada dalších obcí z hanáckých okresů. Tématem poutí a procesí se zabývá také
Hanácký kalendář 2016, jehož 19. vydání nedávno vyšlo. Zejména ve stati stručně nazvané
Anežka Šulová autor čerpá z obsáhlých pamětí v titulku jmenované pamětnice, která podrobně
popisuje procesí a návštěvu svatých míst v Klášterci na svátek Navštívení Panny Marie a do
Horních Studének na svátek sv. Leonarda. Velmi podrobně napsala o vambeřickém pouti, kde mimo jiné se zmínila: „O
vambeřické pouti se v dědině mluvilo celou zimu. Kdo z kterého stavení půjde a kolik si našetřil s sebou peněz,“ což
dokládá jaký význam v životě obyčejných lidí procesí a poutě dříve měly. V článku je také krátká zmínka o pouti do
mariánského poutního místa Bardo (Varta), Svatý vrch (Hora Matky Boží u Králík) a dalších poutních míst. O poutním
místě píše také autorka Lenka Bořutová ve stati Kostel se zázračným obrazem, která pojednává o zajímavé památce v
určickém kostele. Církevní tématikou se zabývá v posledním vydání Hanáckého kalendáře také článek Milana Ženčáka
nazvaný slavné prvotiny P. Jana Skyvy z Kožušan.
Hanácký kalendář 2016 přináší také stati s různou tematikou týkající se obcí na Přerovsku: Beňova, Tovačova a Sobíšek.
Jedinou prodejnou tohoto zajímavého a poučného čtení, které Hanácký kalendář přináší, je v Přerově prodejna Gramo televize na Žerotínově náměstí.
Miroslav Rozkošný
Strana 7
Milí chlapci a děvčata!
Rychlými kroky k nám přiběhl prosinec! Měsíc prosinec je vzácný, neboť v něm slavíme ty nejkrásnější svátky v roce - VÁNOCE! Než je však oslavíme, prožijeme
ADVENT, a to je čas přípravy na Vánoce. Advent budete každý prožívat trošku jinak. Bude záležet na vaší rodině, na panu faráři, na tom, do jaké školy chodíte,
a hlavně na vás, děti, neboť vy se díváte, nasloucháte a plníte úkoly na adventní cestě.
Pán Ježíš se narodil v Betlémě a Panna Maria jej položila do jesliček na slámu. Bůh Otec byl
k nám lidem milosrdný a dal nám svého Syna, aby nás lidi zachránil. Jen tak málo po nás chce,
abychom i my byli milosrdní. Vánoční doba voní největším a nejtajuplnějším kouzlem. Zkusme se vypravit do starých časů a připomenout si některé staré zvyky a třeba je i obnovit.
Obrázky si půjčíme z časopisu Nezbeda.
PŘIPOMÍNKA SVATÝCH
Už 3. prosince rozdávala dobroty a malé třešňové větévky Barborka. Třešňové větvičky se dávaly do vody. Když do Vánoc rozkvetly, znamenalo to dlouhý a spokojený život a svobodným děvčatům to předpovídalo brzkou svatbu.
5. prosince chodil svatý Mikuláš s andělem a čertem. Průvod býval veliký a postav velmi
mnoho, dokonce i kominík a medvěd. Mikulášská nadílka byla také větší než štědrovečerní.
7. prosince chodil svatý Ambrož, který rozhazoval pamlsky. Děti je sbíraly a on je při tom
honil s metlou.
13. prosince se kolem stavení plížila Lucie, nebo také Lucky. Celé bílé a symbolicky vymetaly z domu nemoci a všechno zlo.
ŽIVÝ BETLÉM - 20. prosince v 16:00 hodin
ŠTĚDRÝ DEN
na Náměstí TGM
To byl postní den, až do vyjití první
ZPÍVÁNÍ KOLED
hvězdičky. Byl to tajemný, čarovný den a mnoho zvyků se dě24.
prosince
2015 u sv. Vavřince v Přerově
lalo až do svítání, kdy se šlo na jitřní, nebo později na půlnoční
před
půlnoční
mší svatou ve 20:30 hodin
mši svatou. Kdo se postil, mohl vidět zlaté prasátko. Lilo se
olovo, vosk, nebo bílek. Chodilo se pro náruč polínek a ta se
SETKÁNÍ U BETLÉMA -25. prosince v 15:30 h
počítala, jsou-li do páru. Házelo se střevícem, třáslo se stromv kostele sv. Vavřince vánoční příběhy a koledy
kem. Večer se rozkrajovala jablka a z hvězdiček jaderníků se
prorokovalo. Po vodě se pouštěly skořápky s malinkými svíčkami a další a další.
BOŽÍ HOD VÁNOČNÍ
První den po Štědrém večeru se skutečně světil.
Nesměla se dělat ani lehká práce! Nechodilo se na
návštěvy a děti si v koutku hrály s dárky a nesměly
křičet. Lidé ve svátečním oblečení přicházeli do
kostelů oslavit narození Spasitele.
NA SVATÉHO ŠTĚPÁNA
Druhý den vánoční byl úplně jiný. Důstojný klid ustoupil veselému dnu plnému návštěv, ruchu a koledování. Jak vlastně vzniklo koledování? Začalo to
jako obchůzka žáků, učitelů, kněze a zvoníka po
domech a vybíráním koledy. Žáci s učitelem odezpívali píseň, kněz posvětil dům a za to pak dostali
od hospodáře či hospodyně buď peněžní, nebo
materiální příspěvek na kostel a školu. Později se
přidala mládežnická chasa. Tyto obchůzky byly
spojeny s bujarým veselím a někdy až rozpustilostí,
a tak i zákazem koledovat.
Název koleda se v průběhu staletí přenesl na vánoční zpěvy. Z vážných chorálů se časem staly veselé
písně o chudých koledníčcích, lakomém hospodáři
a výslužce. Většina koled přála hospodáři a hospodyni a všem v chalupě hodně zdraví, Božího požehnání, dobrou úrodu a spokojenost.
Radostné vánoční svátky! Nezapomeňte přijít na
Živý betlém, Svatého Mikuláše a setkání u jesliček!
Libuše Calábková
Strana 8
Pozdrav ze semináře
Milí čtenáři, srdečně Vás zdravím z Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
Minulý rok jsem se Vám stručně představil, a také jsem Vás informoval o programu
a různých zajímavostech ze života v Teologickém Konviktu v tomtéž městě. Tento rok
jsem bohoslovcem – začátečníkem. Následující text bude ohlédnutím se za začátkem formace.
Samotný začátek seminární formace byl
zahájen exerciciemi konanými na Velehradě, které vedl otec Josef Beneš z Brněnské diecéze. Na tento týden strávený
v tichu a v modlitbě velmi rádi vzpomínáme, protože nyní máme příležitost
denně žít to, co do nás otec Josef zasel.
Slavnost svatého Václava jsme strávili
v katedrále a zároveň při této příležitosti jsme mohli poprvé na sebe obléknout
kolárkovou košili. Přesně takovou, jakou nosí Váš pan farář, kaplan či jáhen.
Kolárkovou košili a také kleriku v České republice mohou nosit už bohoslovci. To znamená, že ne každý, kdo má kolárkovou košili, je člověk vysvěcený.
Začátkem října konali studenti druhého ročníku pouť do Uherského Brodu. Dle jejich ohlasů byla pouť pěkná a vydařila
se. Také jsme již stihli prožít dvě rekolekce. Rekolekce je pro bohoslovce čas, kdy se na víkend přestane učit a konat
různé povinnosti, začne víc žít život modlitby a rozjímá nad mnohými myšlenkami, které jsou mu nabízeny
v promluvách, které konají různí kněží. Každý den máme mši svatou, rozjímání, ranní chvály a večerní chvály, ale během
rekolekce se můžeme věnovat životu modlitby a rozjímání opravdu naplno.
Národní Eucharistický Kongres v Brně se pro mě nesl v duchu služby. Měl jsem svíčku. Každý ministrant ví, že mít svíčku, to není nic těžkého, ale mít ji dvakrát, po dlouhou dobu, v přítomnosti televizních kamer, bez možnosti nápovědy a v
těžkých uskupeních s ostatními svíčkami, které musí být symetrické (celkem bylo 6 svíček), to už není žádná legrace.
Proto jsem měl možnost si vše nacvičit den předem, během společného nácviku. Národní Eucharistický Kongres nás
v mnohém povzbudil. Během dvou měsíců jsme již měli možnost organizovat MiniFor pro ministranty, anebo se zúčastnit
podzimního setkání Antiochie. Vybral jsem si druhou možnost, protože počet vedoucích pro MiniFor je dle mého uvážení
dostačující. Bohoslovci třetího ročníku a s nimi také Josef Hovád přijali kandidaturu. Je to obřad, který lze přirovnat
k zásnubám. V neděli 15. listopadu se plně otevřely dveře semináře také pro rodiče a příbuzné prváků (tedy i mě) a to na
společnou mši svatou, kterou přenášela televize Noe
SETKÁNÍ MLÁDEŽE PŘEROVSKÉHO DĚKANÁTU
v přímém přenosu. Měl jsem radost, protože za mnou do
Animátoři přerovského děkanátu zvou na modlitby mládeže,
semináře přijeli rodiče, sestra a dvě tety.
Na závěr Vám děkuji za modlitby, které obětujete za
které proběhnou 11. 12. v 19:30 v Dřevohosticích,
bohoslovce, jáhny a kněze. Modlitbu moc potřebujeme.
a poté následuje malé agapé na faře.
Buďte si jistí i naší modlitbou. S přáním všeho dobrého
Příště 8.1. v Přerově.
Zvou animátoři děkanátu
Pavel Fiala
 Bible a my 2015-2016 .
Během září a října probíhala na jednotlivých školách našeho okresu dějepisná soutěž Bible a my. Z každé školy mohli postoupit do okresního
kola maximálně 3 soutěžící za každou věkovou kategorii. Už se stalo
tradicí, že okresní kolo se koná v Hranicích a proběhlo v pondělí 23. listopadu 2015. Zúčastnilo se ho přes 70 soutěžících.
Po přivítání se soutěžící rozdělili do čtyř věkových kategorií a vyplnili
soutěžní biblický kvíz. Během přestávky se děti občerstvily a měly možnost v tělocvičně vidět biblické příběhy a vyzkoušet si odpovědět na další biblické otázky. Mezitím komise opravovala soutěžní testy. V některých kategoriích se při shodném počtu bodů ještě rozhodovalo rozstřelovými otázkami, aby se určilo konečné pořadí, které dopadlo následovně:
I. kategorie: Anna Kutálková - ZŠ Vlkoš, Martin Anděl - ZŠ Sluníčko, Lipník nad Bečvou
II. kategorie: Marie Žeravíková - ZŠ Šromotovo, Hranice, Klára Zapletalová - ZŠ Svisle, Přerov
III. kategorie: František Pchálek - ZŠ Drahotuše, Natálie Matlochová - ZŠ Trávník, Přerov
IV. kategorie: Markéta Vlčková - G Lipník nad Bečvou, Jakub Fogelton - GJŠ Přerov
Do celostátního kola postupují žáci a studenti, kteří obsadili 1. a 2. místo, tedy celkem 8 soutěžících
a budou náš okres reprezentovat v Brně 16. března 2016.
Blahopřejeme vítězům a děkujeme všem, kteří okresní kolo připravili.
Markéta Matlochová
Strana 9
OKÉNKO Z CENTRA PRO RODINU RÁJ, se sídlem v Pavlovicích u Přerova 5
Na letošním Víkendu
pro matky a dcery si
účastnice užily pohled na
podzimní krajinu i z koňského hřbetu .
Před 1. adventní nedělí
si s námi lidé vyrobili do
svých domovů přes 50
adventních věnců.
Co nás čeká
ještě v tomto roce:
Neděle 6.12. od 13 do 17 h ADVENTNÍ JARMARK s TVOŘIVÝMI DÍLNIČKAMI a HUDEBNÍM VYSTOUPENÍM DĚTÍ a MLÁDEŽE v areálu Centra pro rodinu v Pavlovicích.
Přijďte se setkat, popovídat si, něco pěkného si vyrobit či koupit a podpořit tak Centrum pro rodinu Ráj.
Středa 9.12. od 17 h – RODIČOVSKÁ SKUPINA na téma: JAK SE ŽIJE S VÍCE DĚTMI - Máte velkou rodinu, nebo ji teprve plánujete? Přijďte se podělit s ostatními rodiči, co se Vám daří a s čím bojujete při zvládání Vaší rodiny, co
Vás trápí i co vás těší …. Bude pro Vás přichystáno i občerstvení a pro každou rodinu malý dárek.
Čtvrtek 10.12. od 10 h – BESEDA PRO MAMINKY s Žanetou Valentovou na téma: „Zdravé mlsání pro děti i dospělé“ – burza nápadů s ochutnávkou.
Čtvrtek 10.12. od 17 h – MALÁ ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA – v Přerově, začátek v kostele mší svatou, pak
přechod na Sonus, kde bude přednáška Františky Böhmové. Letošní téma je „O RADOSTI“.
Pravidelný program v Centru pro rodinu Ráj je do 18. prosince 2015.
Na začátku roku 2016 pro vás chystáme:
Kurz VÝCHOVA TEENAGERŮ - pro jednotlivce i pro páry, pro rodiče i pěstouny, kteří vychovávají dospívající od 11 do 18 let. Témata kurzu se zaměřují na růst v zodpovědnosti, budování charakteru, komunikaci a řešení konfliktů i na předávání zdravých hodnot, a jsou velmi praktické. Kurz vytvořili manželé Nicky a Sila Leeovi z Londýna, autoři kurzu „Manželské večery“, už
v roce 1997 a prošly jím tisíce rodičů. Kurz začne od 6. ledna 2016 a potrvá 5 středečních
večerů – 1x za 14 dní vždy od 17:30 h.
Informace a přihlášky u H. Školoudové - tel.: 731 604 120, email: [email protected]
www.raj-pavlovice.cz
ROSTEME SPOLEČNĚ – 2 KLUBY RODIČŮ S DĚTMI inspirované Montessori pedagogikou – pro rodiče s dětmi
do 1,5 roku a od 1,5 budou týdně – od ledna každý čtvrtek dopoledne, více informací najdete na webu.
MODLITBY MATEK – od ledna každé pondělí od 9 h, potom od 9:30 h BESEDY PRO MAMINKY.
Sobota 6. 2. 2016 přednáška Ireny a Petra Smékalových na téma MANŽELSTVÍ NENÍ JEN KUS PAPÍRU (akce se
uskuteční v rámci Národního týdne manželství, místo bude ještě upřesněno, sledujte plakátky a web).
Teď, v čase adventním, sbíráte jistě mnohé recepty, přidáváme taky jeden: Recept na příjemné rodinné ovzduší:
„Plná míra pravé lásky, dost porozumění a naslouchání, správná dávka času pro druhé s pár gramy pohody a něhy a k tomu přidat špetku ráznosti. Poohlédněte se po troše dobré vůle, okořeňte ji poctivostí a upřímností, a uchovejte si tak smysl pro pravdu. Oškrábejte sobecká přání, netrpělivost i hrubosti. Rozpusťte svůj díl pýchy a samolibosti. Najděte v zásobách pár zrnek pevné víry a také naději bez výhrad, to vše prošpikujte projevy lásky. Nechte
vystoupit na povrch celé dílky přijetí a sdílení. Přimíchejte dialog, ochotu pomoci, poděkování v pravý čas, dar
obětavosti a při dušení podlévejte trpělivostí. Před podáváním flambujte v radosti, a je-li to možné, i ve vroucí
modlitbě. Nakonec zavlažte skleničkou humoru.”
Guy Gilbert, známý francouzský vychovatel delikventní mládeže, kněz
(Guilbert, G.: O dětech a výchově. Praha: Portál, 2009.)
Podrobnější info, přihlášky a plakátky naleznete na www.raj-pavlovice.cz, emailu: [email protected]
i tel. 731 604 120, najdete nás i na Facebooku: Centrum pro rodinu Ráj
Požehnaný čas adventu i Vánoc přeje Hana Školoudová
Strana 10
MANŽELSTVÍ - cesta ke svatosti
Problémové dítě….
Snažíme se vychovávat naše děti, jak nejlépe dovedeme. Brání nám v tom častokrát naše nedokonalost a naše vlastní chyby. Ale i kdybychom byli těmi nejlepšími rodiči, některé dítě je prostě na
výchovu náročnější. Jsou s ním těžkosti, trápení, „má svoji hlavu“, a někdy navíc: na co v životě
sáhne, to se mu nedaří. Dělá jeden průšvih za druhým, těžko se s ním vychází a obtížně komunikuje, protože má tvrdohlavou nebo nepříjemnou povahu. Jedno takové dítě měli i nedávno svatořečení manželé Louis a Zélie Martinovi.
Leonie se rodičům narodila jako jejich třetí dítě 3. června 1863 a byla hned naprosto odlišná od
svých dvou starších sester Marie a Pavlíny. Ty byly zdravé, tmavovlasé, Leonie byla útlá, světlovlasá. Trvalo rok a půl, než se naučila chodit. Možná to víte z vlastní zkušenosti, jaké to pro rodiče
je, když najednou mají dítě, které je úplně jiné. S ní to bylo tak zlé, že její zbožný otec vykonal pouť do mariánské svatyně, aby prosil u Panny Marie za svoji dceru. Celé Leonino tělíčko bylo už v prvních měsících života posypáno ekzémem.
To ji provázelo po celý život, tyto kožní obtíže se jí vracely a zhoršovaly se. Její rodiče, kteří mezitím prožili úmrtí několika svých dětí (mladších než Leonie), měli velký strach, zda děvčátko bude žít. Šestnáct měsíců byla ve stavu mezi životem a smrtí. Leonina matka Zélie prosila svou sestru Marii Doziteu, aby se za dceru modlila. Teprve když teta řeholnice
vykonala novénu ke cti svaté Marie Markéty Alacoque, zdraví malé neteře se zlepšilo. Ovšem s jejím vnitřním životem
tomu tak nebylo. Její emoce byly velmi proměnlivé. V jednom dopise svému bratrovi napsala tehdy její matka, že Leonie
je den ode dne horší. Jedna příhoda na ukázku: Leonie si vzala do hlavy, že půjde do Lisieux, a křičela, že půjde za každou cenu. Maminka si s ní tehdy vůbec nevěděla rady. Teprve když se jinak tak laskavý otec rozhněval a její plán jí zakázal, pomalu se uklidnila. Prostě umíněné dítě, které si něco usmyslí a křičí a vzteká se, dokud to nedostane. Ve srovnání
se staršími sestrami byla Leonie zaostalá, byla duševně opožděnější. A protože byla doma velmi živá, bouřlivá, a že často
upadla a dopadla na všechno možné, měla na tváři, na rukou a na těle početné jizvy ze všelijakých úrazů.
Když přišel čas, aby šla do školy, tak do školy, kam chodily její sestry, nebyla přijata. Právě proto, jak se chovala. Sama
její matka si stěžovala, že Leonie stěží někoho poslechne. Do výchovy se snažila vložit už zmiňovaná její teta, sestra Marie Dozitea, která s určitou diplomacií zkoušela získat od své představené souhlas k tomu, aby si mohla vzít tuto svou
neteř k sobě do školy, kterou řeholnice vedly. Představenou to udivilo, ale souhlasila. Tak si teta vzala Leonii k sobě do
klášterní školy. Tam mohla „zakusit z první ruky“, jaká Leonie je. Nazývá ji „to strašlivé malé dítě“ a své pocity by dnes
asi vyjádřila slovy: „Leze mi na nervy, je to s ní neustálý zápas, nikoho jiného se nebojí, jenom mě, nikdo na ni nemá...“
Ale protože Marie Dozitea byla vážně nemocná a její zdraví se zhoršovalo, musela být za čas Leonie poslána domů.
Za rok to rodina zkusila znovu – poslali své problematické dítě do téže školy k tetě. Tentokrát sestra Marie Dozitea
zkoušela jít na to jinak: byla na děvče co nejvíc milá. Zdálo se, že tato výchovná metoda přináší své ovoce. S Leonií se
začalo něco měnit. Ale jen do času. Za nějaký měsíc musela být Leonie znovu poslána domů. Ve škole ji nechtěli, protože
se ve společnosti ostatních nedokázala ovládat. Její matka, žena pevné víry, spoléhala ještě na Boží pomoc. Věřila, že
jenom zázrak, jenom Boží zásah může něco s její dcerou udělat. Změnit ji. Když Leonie nemohla kvůli svému chování
chodit do školy, zaplatila jí matka dvě starší učitelky v důchodovém věku, aby jí dávaly soukromé hodiny. Ale i tento
pokus dopadl špatně. Když se nad tím vším Leonie svým ještě dětským rozumem zamýšlela, říkala: Vy jste mě asi – když
se o mě po mém narození někdo staral – museli s někým vyměnit! Vždyť když se dívám na své starší sestry, tak vidím, že
já jsem úplně jiná!... „Oni mě museli vyměnit. Já nejsem vaše Leonie!“ Ale maminka ji ujistila, že se nespletli, že je jejich
dcerou, i když je jiná.
Pokračování příště.
Z časopisu Karmel 4/2006 podle příspěvku P. Mariana Masaříka, O.Carm. připravila
Hana Školoudová
Vánoce
Anna Zatloukalová
Pod sněžným závojem dřímá ztichlá zem,
tisíce jasných hvězd zdobí oblohu.
Kouzelný čas Vánoc – šťastný dětství sen
svatvečerem vstoupil v teplo domovů.
 Vánoční nabídka v prodejně „NA FAŘE“ .
Milí čtenáři,
v této předvánoční době Vám chceme v naší prodejně nabídnout zboží,
aktuální nejen na advent – korpusy, bodce a svíčky pro výrobu adventních věnců, ale také zde máme mnoho pěkného, čím byste mohli udělat
Půlnoční zvony zní a světla hoří,
radost svým blízkým – až už knihou, betlémkem či vínem. V nabídce
anděl světu hlásá slavné Gloria.
máme také kalendáře na rok 2016, vánoční oplatky, mýdla, různé ozdůbV Betlémě zjevila se láska Boží,
ky, velký výběr krásných svíkdyž v jesle Synáčka vkládá Maria.
ček atd. Věřím, že si zde každý může najít to své.
Orchestr varhan zvučí klenbou chrámu,
Otevřeno máme každý všedchvalozpěv struny všech srdcí rozezněl.
ní den po ranní mši svaté do
Duše se toužebně pozvedá k Pánu
12 hodin a odpoledne od
s tóny líbezných koled a pastorel.
14 do 17 hodin. Těšíme se na
Ó, Ježíšku, k spáse nám narozený,
Vaši návštěvu a přejeme Vám
skláníme se u Tvých jeslí hluboce.
dobrý a užitečně prožitý adUděl pokoj a blaho naší zemi
vent a požehnané Vánoce.
a ochraňuj krásné české Vánoce.
Alena Pizúrová
Strana 11
Milí farníci, bratři a sestry,
v brzké době se opět rozběhnou přípravy dalšího ročníku Tříkrálové sbírky. Je tedy
ten nejvhodnější čas seznámit Vás, jak jsme využili výtěžek Tříkrálové sbírky 2015.
V Přerově a okolních obcích se v lednu letošního roku vybralo 777 186 Kč. Tato částka
byla rozdělena na dvě části. Prvních 328 161 Kč bylo Charitou České republiky použito
na humanitární pomoc u nás i v zahraničí. Druhá část 449 025 Kč se vrátila zpět do Přerova.
Z této částky bylo na přímou pomoc rodinám a lidem v nouzi v Přerově a okolních obcích využito 80 000 Kč. Jde o
pomoc rodinám a lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Za 80 000 Kč byly pořízeny kompenzační pomůcky pro
domácí hospicovou péči. Za 120 000 Kč byl zakoupen automobil pro Charitní pečovatelskou službu pro zvýšení
dostupnosti této služby pro klienty ve vzdálenějších obcích našeho děkanátu. Zbývající částkou 277 025 Kč byly
podpořeny projekty, které Oblastní charita Přerov realizuje, zejména projekty pro seniory.
Tříkrálová sbírka 2016 se bude konat ve dnech od 1. do 14. ledna 2016.
V samotném Přerově vyjdou koledníci do ulic v neděli 3. 1. a ve středu 6. 1.
2016. V okolních obcích se bude koledovat od soboty 2. 1. do neděle 10. 1.
2016. Protože je organizace sbírky náročná, hledáme jako každý rok
spolupracovníky. Prosíme tedy rodiny z farnosti, aby se nebály vyslat malé
děti jako malé koledníky, velké děti (starší 15 let) a rodiče jako vedoucí skupinek. Hledáme také ženy ochotné pomoci s přípravou občerstvení. Pomůžete tak dobré věci. Zájemci se mohou hlásit do 10. 12. 2015 u Emílie
Šmídové, tel. 731 914 944.
Děkujeme všem, kteří svými příspěvky podporují Tříkrálovou sbírku a vyjadřují tak svou solidaritu s potřebnými a trpícími a všem přejeme krásné,
požehnané a pokojné svátky vánoční a šťastné vykročení do nového roku
2016. Za Oblastní charitu Přerov
Martina Krejčířová
Blahoslavená Pierina Morosini
Italská dívka, mučednice čistoty
Pierina Morosini se narodila 7. ledna 1931 jako první z devíti
dětí Roccu Morsinimu (nočnímu strážci v továrně) a Saře Noris. Vyrůstala v malé podhorské vesničce v těžkých časech druhé světové války. Oba rodiče byli
hluboce věřící a vedli k tomu i děti. Byla velice zbožná, inteligentní a pracovitá, její sourozenci ji
už od 10 let označovali za „druhou mámu“. Pomáhala matce v domácnosti a každodenně docházela na mši svatou do vedlejší vesnice. Byla nejlepší žačkou ve třídě, ovšem její rodina byla příliš chudá, než aby ji mohla dát na studie, ač si to velmi přála, takže se vyučila švadlenou.
Od časného mládí pracovala v řadách Katolické akce, v 16 letech obdržela svátost biřmování.
Pracovala jako švadlena v textilce v Albinu a ve volném čase působila jako katechetka. Vstoupila též do řad III. (laického) řádu sv. Františka. Práce v Katolické akci, starost o rodinu a docházení do práce jí zabíralo všechen čas, takže její jedinou výraznější výpravou mimo blízké okolí byla cesta do Vatikánu na blahořečení Marie Goretti, kterou velmi ctila.
Údajně měla prohlásit, že by s radostí zemřela stejně jako ona. Chtěla být řeholnicí a misionářkou, leč osud tomu nepřál.
4. dubna 1957 na ni na cestě domů z práce začal dotírat mladý muž. Nejprve ji častoval oplzlými komentáři a poté se ji
pokusil znásilnit. Pierina se bránila a pro svou obranu zvedla ze země velký kámen. Rozzuřený násilník jí jej však vykroutil z ruky a uhodil ji s ním do hlavy. Rána jí roztříštila lebku a způsobila těžké poranění mozku. S rozbitou hlavou ji
našel na cestě ležet její bratr Santo, kterého znepokojilo její zpoždění, a proto se jí vydal naproti. Byla částečně při vědomí, ale nedokázala mluvit. Nepromluvila až do své smrti (popis útoku je založen na výpovědi vraha a toho, co ze stop
vyčetla policie), nicméně jelikož byla při vědomí, bylo jí uděleno pomazání nemocných. I přes veškerou snahu lékařů
zemřela o dva dny později, 6. dubna 1957. Pierina byla
pohřbena 9. dubna a již tehdy byla považována za světici
a návštěvníci pohřbu si pro štěstí sahali na její rakev.
Kněží ji dávali za příklad ve svých kázáních a její hrob se
stal jakýmsi poutním místem. 9. dubna 1983 byly její
ostatky přeneseny ze hřbitova do kostela.
4. října 1987 prohlásil Svatý otec Jan Pavel II. Pierinu za
blahoslavenou. Její památku si připomínáme v den její
smrti.
tým spolupracovníků redakce
Setkávání maminek na faře v Předmostí
Každé pondělí 9-11 hodin a středu 9-11 a 15-17 hodin.
Začínáme 2. prosince 2015. Program – malé tvoření,
ukazovací říkanky a pohádka. Přezůvky s sebou.
Strana 12
Advent
Přeji všem požehnané prožití adventní doby. Nejen, abychom se připravili na svátky
Kristova narození, ale také, abychom v sobě posílili touhu po setkávání s Bohem
v Ježíši Kristu. A naučili se lépe prožívat radost z očekávání, že se nám Bůh v životě
ukazuje a že Ho můžeme poznávat stále víc.
Není snadné uprostřed předvánočního shonu prožívat Advent jako období ztišení a „zpomalení“ života. Kéž by nás
Adventem provázala aspoň každodenní chvíle krátké modlitby u adventního věnce. A to nejlépe společná modlitba celé
rodiny, nebo aspoň modlitba, při které jsme v myšlenkách spojeni se svými blízkým ať už žijícími nebo zemřelými.
Kéž by se rodiny večer scházely u adventního věnce a na modlitbu pak přirozeně navázaly společným rozhovorem
o všem, co každý člen rodiny ten den prožil nebo o čem přemýšlí. Někdy totiž uprostřed každodenních starostí a úkolů
nezůstává ani čas na přátelský rozhovor s nejbližšími, až to občas vypadá, že členové rodiny žijí spíše vedle sebe než
spolu. Kéž adventní věnec symbolizuje také pevný kruh rodinného společenství.
Mše svatá a setkání pro dobrovolníky
Měl jsem radost ze společného slavení mše svaté a ze setkání pro všechny, kdo v našich farnostech pomáhají a jsou
aktivně zapojeni. Byla to pro mne také příležitost všem za jejich službu poděkovat a povzbudit je. Děkuji také jmenovitě
Emily za přípravu celého programu. Jsem rád, že je v našich farnostech tolik lidí ochotných udělat něco pro Boha i pro
druhé. Kéž také stále více vnímáme, že tím člověk dává největší dar také sám sobě, že se ve službě náš život naplňuje
a dostává skutečný smysl.
Duchovní obnova na Velehradě
Také děkuji všem, kdo se zúčastnili duchovní obnovy na Velehradě a spoluvytvářeli atmosféru duchovního setkání
v jehož středu je Bůh sám. Je zajímavé, že přestože je duchovní obnova pro člověka na prvním místě jeho osobním
setkáním s Bohem, tak nás zvláštním duchovním způsobem tato zkušenost spojuje a cítíme se sobě navzájem blíž.
Přestože se prakticky celou dobu mlčí, tak jako bychom si více rozuměli.
Já mám duchovní obnovy rád také proto, že se v těch hodinách cítím, a věřím, že i jsem, mnohem více jako duchovní
otec, jehož hlavním posláním je pomáhat druhým přiblížit se Kristu. Ve farnosti se nevyhnu řadě technických
a administrativních úkolů a starostí, ale na Velehradě mohu na chvíli dát toto vše stranou a prožívat jedinečným
způsobem duchovní poslání kněze a faráře.
Letošní téma „Jak prožívat mši svatou“ bylo
navíc výzvou i pro mne samotného přistupovat
ke slavení bohoslužeb s ještě větší opravdovostí.
Věřím, že také účastníci teď vnímají a prožívají
mši svatou opravdověji.
P. Pavel Hofírek
Strana 13
POŘAD VÁNOČNÍCH BOHOSLUŽEB
ŠTĚDRÝ DEN
24. 12 2015
ČTVRTEK
PŘEROV
sv. Vavřinec
15:00* 21:00
Přerov
Předmostí
21:00
Šířava
FARNOSTI DĚKANÁTU
Beňov
Bochoř
17:00
Brodek u Př.
19:00
Citov
Domaželice
18:30
Dřevohostice
20:00
Horní Moštěnice
23:00
15:00*, 22:00
Kojetín
Kokory
Křenovice
Lobodice
Majetín
Měrovice
Pavlovice u Př.
Penčice
Polkovice
Prosenice
Přestavlky
Rokytnice u Př.
Říkovice
Stará Ves
Suchonice
Tovačov
Troubky n. B.
Vlkoš
Žalkovice
† děkovná pobožnost
22:00
20:00
20:00
19:30
15:00**
21:30
19:30
20:00
18:30
21:00
SLAVNOST
NAROZENÍ
PÁNĚ
25. 12 2015
SVÁTEK
SV. ŠTĚPÁNA
26. 12 2015
PÁTEK
SILVESTR
31. 12 2015
SOBOTA
SVÁTEK
SVATÉ RODINY
27. 12 2015
NEDĚLE
9:00,10:30
18:30
8:45
7:30
9:00,10:30
18:30
8:45
7:30
9:00,10:30
18:30
8:45
7:30
8:00, 17:00
8:00
8:00
9:00
10:30
10:20
7:30
11:00
9:00, 14:00
adorace
9:00
8:00
16:00
9:00
10:00
10:20
7:30
11:00
9:00
8:00
8:00
09:00
10:30
10:20
7:30
11:00
9:00
9:00
10:30
10:20
7:30
11:00
9:00
10:30
7:30
7:30
8:50
10:30
10:30
7:45
7:30
9:00
10:30
10:30
7:30
8:50
7:45
9:30
8:00
8:00
9:30
22:00
9:00
15:00*
8:30
21:00
21:30
9:30
20:00
11:00
** bohoslužba slova
* vánoční besídka
10:30
9:00
8:30
9:00
10:30
10:30
7:30
7:30
8:50
10:30
ČTVRTEK
MATKY BOŽÍ
PANNY MARIE
1. 1 2015
PÁTEK
15:00
17:00 s †
17:00, 23:00 –
24:00 adorace
17:00
9:00,10:30
18:30
8:45
7:30
9:00
10:30
10:30
7:30
7:30
8:50
10:30
7:45
7:45
7:30
8:00
9:30
7:30
9:00
8:30
15:30 s †
15:00
16:00
17:00, 23:00
adorace
9:30
9:00
8:30
9:30
9:30
11:00
11:00
Uvedené termíny mohou být aktuálně změněny dle situace ve farnosti.
 Duchovní obnova na Velehradě .
Nevím pokolikáté už (kdosi mi napověděl, že poprvé to bylo v
roce 2008) jsme měli možnost strávit společný víkend ve Stojanově na Velehradě. Opět se tam totiž konala pod vedením
pana děkana duchovní obnova přerovské farnosti. Vše probíhalo podle zajetých zvyklostí, tak jako každý rok, jen téma
obnovy bylo samozřejmě jiné. Letos jsme rozjímali a přemýšleli nad tématem Eucharistie: Jak prožívat mši svatou. Na toto téma jsem se osobně velmi těšila, vždyť co je víc než dobře
prožitá mše svatá. Mé očekávání se naplnilo. Během necelých
tří dnů jsme prošli jednotlivé části mše svaté, možná úskalí,
která nám brání dobře slavit Eucharistii, samotné prožívání i její následné účinky. Téma bylo vyčerpávající, ale krásné!
Nemile mě však překvapilo, že to tak strašně rychle uteklo! Než jsem se v pátek stačila rozkoukat a zabydlet se na svém
místečku v kapli, už tu byl čas nedělního oběda a tudíž čas odjezdu... Ale to nevadí. Slyšené slovo nám zůstalo v srdci
a vždy, když bude třeba, se nám znenadání vybaví a pohladí. Všem, kteří se ještě této každoroční DO neúčastnili, mohu
doporučit, aby to příští rok napravili. Tělo si odpočine a duch povznese. Takže opět příští listopad. Simona Vondráková
Strana 14
 Přečetli jsme a doporučujeme… .
Rytíři a prejt
Jan Paulus
Jan Paulas (* 1965) je editorem a redaktorem Katolického týdeníku. Je spoluautorem knižních
rozhovorů s opatem Vítem Tajovským (Člověk musí hořeti), Anselmem Grünem (Blízký i vzdálený), vedl knižní rozhovor s kardinálem Tomášem Špidlíkem (Duše poutníka) a další. Edičně
připravil k vydání řadu titulů, pravidelně Cyrilometodějský kalendář.
Kniha Rytíři a prejt volně navazuje na knihu Hospoda – Ze vzpomínek hospodského a hospodáře
Františka Douchy, ve které autor přináší vzpomínky svého dědečka z Vysočiny, z kraje okolo
Humpolce a Jihlavy. Dědečkovo vyprávění, to je prakticky historie 20. století, prožitého na vesnici. Knihu vydal Katolický týdeník v roce 2012.
V knize Rytíři a prejt se autor věnuje vzpomínkám především na rodinu tatínka a také na různé
příhody úsměvné i vážné ze svého dětství, prožívaného v 70. letech minulého století. Popisuje např. zkušenost s tím, že co
se říká doma, neříká se ve škole, zkušenost s přihlašováním do náboženství a s nátlakem na rodiče, aby děti neměly problémy, atd. Vzpomíná i na fronty na cokoliv, ale také na Vánoce se zabíjením kapra, nebo na shánění nahrávek zahraničních hudebních skupin. Myslím, že při čtení vzpomínek Jana Paulase se i nám oživí vzpomínky nejen na naše dětství,
mládí a život v době nedávno minulé.
„V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i
chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Jsou hrdinné i zbabělé výjimky. Ale ve své většině jsme alespoň občas na
chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zas hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli
rytíři, a chvíli můžeme nevědomky sloužit jako prejt do něčích jitrnic.“ Takto vysvětluje autor jedno z možných vysvětlení
názvu knihy. Kniha se čte dobře, pobaví i vyvolá otázky, osvěží i naši paměť.
Knihu vydal Katolický týdeník s.r.o. v roce 2015. Přeji hezké čtení.
Jaroslav Branžovský
Pondělí 21.12. 17:00 Předmostí, kostel
18:45 Předmostí, fara
Středa 23.12.
15:00 Přerov, sv. Vavřinec
Čtvrtek 24.12. 15:00 Přerov, sv. Vavřinec
21:00 Přerov a Předmostí
Vánoční bohoslužby v děkanátu
Pátek 25.12.
Sobota 26.12. 16:30 Přerov, sv. Vavřinec
Úterý 29.12.
16:00 Centrum Sonus
Středa 30.12.
9:00 Fara v Přerově
Čtvrtek 31.12.
15:00 Předmostí, kostel
Sobota 2.1.
Neděle 3.1.
Přerov a Předmostí
Pondělí 4.1.
Středa 6.1.
Čtvrtek 7.1.
Pátek 8.1.
Sobota 9.1.
Pondělí 11.1.
Sobota 16.1.
16:00 Centrum Sonus
Slavnost Zjevení Páně
Přerov a Předmostí
17:30 Centrum Sonus
19:00 Centrum Sonus
9:00 Centrum Sonus
17:00 Armáda spásy
20:00 Přerov, Měšťák
Vánoční svatá zpověď v Předmostí
Náboženství pro dospělé
Úklid kostela, skupina „C“
Mše svatá pro děti s lampičkami
Vánoční bohoslužba slova pro děti
Zpívání koled
Vánoční „půlnoční“ mše svaté
Viz přehled na straně 14
Setkání u betléma
Koncert duchovní hudby
Setkání společenství křesťanských žen
Redakční rada časopisu
Úklid kostela, skupina „A“
Mše svatá na poděkování za rok 2015
Mše svatá na poděkování za rok 2015
Mše svatá první soboty
Mariánské večeřadlo
Tříkrálová sbírka, viz str. 12
Adorační den farnosti Předmostí: Tichá
adorace od 16:00 se zakončením v 17:30
Začátek přípravy rodičů na křty dětí
Mše svatá slavnosti Zjevení Páně
Mše svaté v Přerově: 8:00 a 18:00
Tříkrálová sbírka, viz str. 12
Úklid kostela, skupina „B“
Katecheze pro dospělé
Zkouška scholy dospělých
Děkanátní modlitby mládeže
Schůzka ministrantů
Ekumenické modlitby, viz str. 13
Farní ples v Přerově, viz str. 3
Strana 15
Sob
n
Vánoční svatá zpověď v Přerově v kostele sv. Vavřince bude
v pátek 18. prosince od 16:00 do 18:00 a v sobotu 19. prosince od 8:30 do 11:00.
Dále se zpovídá každý všední den ráno od 14. do 23. prosince vždy od 8:30 do 9:30.
Sobota 5.12.
Přerov, sv. Vavřinec
Centrum Sonus
Centrum Sonus
Předmostí, fara
Přerov
13:00 Pavlovice, fara
16:00 Centrum Sonus
Slavnost Neposkvrněného
početí Panny Marie
14:30 Nemocnice Přerov
16:00 Centrum Sonus
17:00 Pavlovice, fara
8:00
9:00
16:00
16:30
Neděle 6.12.
Pondělí 7.12.
Úterý 8.12.
Středa 9.12.
Čtvrtek 10.12.
Pátek 11.12.
Sobota 12.12.
Neděle 13.12.
Pondělí 14.12.
Úterý 15.12.
Středa 16.12.
Čtvrtek 17.12.
Pátek 18.12.
Sobota 19.12.
Neděle 20.12.
10:00
15:00
16:00
17:00
18:00
Pavlovice, fara
Fara v Přerově
Centrum Sonus
19:00 Centrum Sonus
Stará Voda
19:30 Dřevohostice
13:00 Centrum Sonus
16:00 Centrum Sonus
17:00 Centrum Sonus
17:30 Centrum Sonus
19:00 Centrum Sonus
9:00 Centrum Sonus
16:00 Přerov, nám. TGM
Římskokatolická farnost Přerov
Kratochvílova 6
750 02 Přerov
telefon: 581 217 079
[email protected]
www.farnostprerov.cz
Strana 16
Ranní mše svatá první soboty
Mikulášská besídka pro děti
Mariánské večeřadlo
Potravinová sbírka Charity
Adventní jarmark CPR, viz str. 10
Začátek přípravy rodičů na křty dětí
Náboženství pro dospělé
Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00
Předmostí v předvečer v 18:00
Adventní mše svatá na LDN
Kavárna pro seniory
Rodičovská skupina CPR, viz str. 10
a s přípravou na první svaté přijímání
Beseda pro maminky CPR, viz str. 10
Úklid kostela, skupina „B“
Setkání františkánského společenství
Mše svatá adventní duchovní obnovy
Malá adventní duchovní obnova
s Františkou Böhmovou, viz str. 10
Zkouška scholy dospělých
Víkend pro tatínky s dětmi, viz str. 4
Děkanátní modlitby mládeže
Duchovní obnova pro mládež, viz str. 12
Modlitby Fatimského apoštolátu
Pastorační rada farnosti Předmostí
Setkání společenství křesťanských žen
Přednáška Křesťanské akademie
Modlitby za Charitu
Pastorační rada farnosti Přerov
Úklid kostela, skupina „A“
Katecheze pro dospělé
Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání
Modlitby matek
Vánoční svatá zpověď 16:00 – 18:00
Vánoční svatá zpověď 8:30 – 11:00
Živý betlém
Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro vnitřní potřebu děkanátu Přerov.
Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Zdeněk Mlčoch, Rostislav Dočkal, Jaroslav
Branžovský, Alena Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová.
Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.
Uzávěrka lednového čísla je 30. prosince 2015.
Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu.

Ča so p is p ře ro v skéh o d ě ka ná tu Prosinec 2015

Transkript

Podobné dokumenty

Tisk ohlášek - Blansko