stáhni

povrchová úprava
UPLATNĚNÍ TECHNICKÝCH
NOREM KVALITY V OBORU
POVRCHOVÝCH ÚPRAV
PDF ČASOPIS
■
LASEROVÉ ZNAČENÍ POMOCÍ INTELIGENTNÍCH
LASEROVÝCH SYSTÉMŮ
VYLUČOVANIE ZLIATINOVÝCH
POVLAKOV NI – W VYUŽITÍM
PULZNEJ TECHNIKY
NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY
■
ROČNÍK I.
NOVÉ PŘÍPRAVKY FIRMY EKOCHEM-PPÚ
S.R.O. LETOVICE
■
PROSINEC 2004
ZASÍLÁNÍ ČASOPISU
Všem, kteří se v minulosti přihlásili k zasílání našeho elektronického časopisu, byla E-mailem zaslána žádost o zaslání souhlasu v souladu se zákonem 480/2004 Sb.. Toto je poslední vydání distribuované všem původně přihlášeným, další bude rozesíláno pouze na E-mailové adresy, od kterých
jsme obdrželi „souhlas“. Pokud jste ho doposud neposlali a máte zájem o zasílání časopisu, můžete si ho prohlížet a případně stahovat z odborného
serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo provést nové přihlášení k zasílání. Protože „souhlas“ musí mít určité náležitosti, prosíme o jeho provedení výlučně na serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA.
redakce
K ŽIVOTNÍMU JUBILEU PANA PROFESORA ČÍHALA
Prof. ing. Vladimír Číhal, DrSc. v říjnu letošního roku v plné životní aktivitě, pevném zdraví
a plném pracovním nasazení oslavil životní
jubileum – 75 let.
Prof. Ing. Vladimír Číhal, DrSc., přední český
odborník v oblasti koroze kovů a protikorozních
ochran, vysoce oceňovaný a uznávaný u nás i
v zahraničí. Je absolventem Hutnické fakulty
Vysoké škoty báňské v Ostravě (1952), kde
ukončil i studium vědecké aspirantury obhájením kandidátské disertační práce v roce 1956.
Celoživotně působil jako vědecký pracovník ve
Státním výzkumném ústavu ochrany materiálu
v Praze. Již v roce 1962 začal externě pedagogicky působit na Hutnické fakultě VSB, kde
se v tomtéž roce habilitoval jako docent. Zajišťoval pak trvale podle požadavků přednášky z
oblasti koroze a protikorozní ochrany na katedře nauky o kovech a neželezných kovů. V
roce 1968 obhájil disertační práci doktora věd a
od roku 1990,
kdy byl jmenován profesorem, působil ve
funkci vedoucího katedry materiálového inženýrství v Ostravě, FMMI VŠB - Technické
univerzity později jako vedoucí Ústavu nauky o
kovech. V oblasti výuky je stále činným i na
fakultě strojní ČVUT v Praze v denních i postgraduálních formách studia.
Jeho celoživotní vědecko-pedagogická aktivita se odráží v bohaté publikační činnosti
časopisecké i knižní a v realizaci dosažených
výsledků v technické praxi. Neméně významná
je jeho činnost zahraniční na konferencích,
vědeckých a pedagogických stážích, v rámci
vědeckotechnických spoluprací s institucemi ve
Francii, Finsku, Švédsku, Belgii, Anglii, Německu, Polsku a Japonsku. Dokladem této
jeho činnosti jsou i letošní dva studijní pobyty v
Japonsku a USA na technických univerzitách.
Pravidelně se zúčastňuje kongresů ICC (International Corrosion Council) a na posledním z
nich v roce 2002 v Granadě převzal za svou
vědecko činnost cenu „Marcel Pourbaix
Award“.
Je členem čtyř pracovních skupin Evropské
federace pro korozi a tří pracovních skupin pro
standardizaci v rámci ISO. Jeho vědeckotechnická činnost byla v roce 1988 oceněna
ČSAV udělením Stříbrné plakety Františka
Křižíka „Za zásluhy o rozvoj technických věd".
Řadu let byl členem hlavního výboru, dále i
místopředsedou české vědecké společnosti
pro nauku o kovech a od konce roku 1996 je
jejím prezidentem. Je zakládajícím členem a
členem výboru České matice technické a členem redakčních rad časopisů Hutnické listy a
Koroze a ochrana materiálu.
UPLATNĚNÍ TECHNICKÝCH NOREM KVALITY V
Děkujeme a hodně zdraví, pane profesore.
Za Českou společnost pro povrchové úpravy
Ing. Viktor Kreibich, CSc.
OBORU POVRCHOVÝCH ÚPRAV
JAROSLAV SKOPAL, ČNI
Cíl souboru uvedených informací: přiblížit uživatelům technických norem vzájemnou provázanost systému technických norem z pohledu požadavků na kvalitu konečných úprav produktu.
Mezinárodní, evropské i národní aktivity v oblasti technické normalizace se značnou měrou podílely a trvale podílí na tvorbě technických norem spojovacích součástí. Obecné požadavky na spojovací součásti
z pohledu technických norem (dále norem) daly vznik souboru norem
vymezující jejich tvarové provedení. U normalizovaných spojovacích
součástí určených pro rozebíratelné spoje jsou to například normy závitů.
Tyto normy řeší nejen tvarové a rozměrové provedení závitů, ale i jejich
přesnost a metrologické zázemí.
PROSINEC 2004
Od devadesátých let byl iniciátorem řady odborných akcí, konferencí a seminářů se zahraniční účastí, s velmi pozitivním ohlasem; přispěl tím ke zvýšení prestiže oboru a školství u
naší i zahraniční technické veřejnosti. Aktivně
se podílel v posledních letech na činnosti v
rámci projektu TEMPUS. V roce 1995 byl zvolen prezidentem České společnosti pro povrchové úpravy a jeho zásluhou došlo k rozvoji a
získání vážnosti této společnosti sdružující
pracovníky oboru povrchových úprav.
Častá účast Prof. Číhala na domácích i zahraničních konferencích, kde reprezentoval
úroveň české vědy v oboru koroze, řada zahraničních nabídek k přednáškové činnosti i k
odborné spolupráci dokresluje jeho obraz
špičkového odborníka v oblasti koroze a protikorozní ochrany.
Své poznatky o korozivzdorných ocelích
prof. Číhal shromáždil v monografiích "Mezikrystalová koroze korozivzdorných ocelí" a
"Korozivzdorné oceli a slitiny", které svým
významem a hodnotou patří bezesporu ke
světové technické literatuře.
Mohli bychom tak pokračovat v dalších
výčtech zásluh a životních výsledků tohoto
velkého odborníka a vědce. Je třeba však
vyzdvihnout především krásné lidské vlastnosti
tohoto vzácného člověka, které zná nejlépe
nejen jeho velká rodina, ale i všichni, kteří
máme možnost s panem profesorem spolupracovat, učit se od něj a setkávat se s ním.
Samozřejmě, že vedle spojovacích součástí určených pro spoje rozebíratelné existuje soubor norem spojovacích součástí určených pro spoje
nerozebíratelné.
Pro oba druhy spojovacích součástí je možné uplatnit soubor norem
geometrických požadavků na výrobky (GPS), který stanovuje obecně
platné požadavky na:
• texturu povrchu (drsnost),
• úchylky tvaru a polohy,
• soustava tolerancí a uložení ISO (což je světově nejrozšířenější
norma),
• nejistoty měření,
• požadavky na měřicí techniku. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 1
Pohled na výrobky by byl neúplný, pokud by postrádal vymezení doporučených požadavků na materiál z kterého je součást jako nedílný prvek
výrobku vyrobena případně požadavky na povrchovou úpravu. Obecně
platná doporučení tvoří obsahovou náplň příslušných norem.
Potud tedy spíše filozofický pohled na obsahovou náplň a tvorbu všeobecně závazných pravidel – norem a jejich vzájemné doplňování –
komplementnost, tedy obecný pohled na proces tvorby norem.
Požadavky na kvalitu produktů a tedy i dosažení spokojenosti zákazníka předpokládají důsledné ošetření procesu výroby spojeného s
prokázáním procesního přístupu.
Prokázání procesního přístupu předpokládá systémové zázemí k jehož
vytvoření je možné použít doporučení, která jsou uvedena v produktech
technické normalizace - normách.
Stručně k objasnění termínu „proces“ a termínů souvisejících jak je
definováno používáno v souboru norem řady ISO 9000:2000 zavedené
jako ČSN:
ČSN EN ISO 9000:2001,
ČSN EN ISO 9001:2001,
ČSN EN ISO 9004:2001.
Proces – soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
činností, které přeměňují vstupy na výstupy.
Produkt – výsledek procesu.
Systém – soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
prvků potřebných k dosažení neustálé regulaci procesu.
Následující příklad přibližuje vzájemnou komplementnost norem kvality
a spojovacích součástí určených pro rozebíratelné spoje. Jejich představitelem jsou normy šroubů*) a matic.
Základní normou z pohledu kvality je pro spojovací součásti: ČSN EN
ISO 16426:2003 „Spojovací součásti – Systém prokazování jakosti“.
Tato norma specifikuje požadavky systému prokazování jakosti spojovacích součástí, které by měli splňovat výrobci a distributoři. Tyto požadavky jsou určeny ke snižování nebo prevenci výroby neshodných spojovacích součástí s cílem dosažení nulových vad u specifikovaných charakteristik. Tato norma vymezuje požadavky počínaje přijetím surovin přes
výrobní proces až po dodávky distributorovi nebo uživateli, kterým je
montážní organizace.
Tato norma úzce souvisí s ČSN EN ISO 9001:2001 stanovující požadavky na systémy managementu kvality a ČSN EN ISO 9000:2001
„Systémy managementu kvality – Základy zásady a slovník“.
Další související normou s ČSN EN ISO 16426 je ČSN EN ISO
3269:2001 „Spojovací součásti – Přejímací kontrola“
Tato norma specifikuje postup přejímací kontroly, který odběratel spojovacích součástí musí sledovat k rozhodnutí zda dávku spojovacích
součástí přijme nebo zamítne v případě, kdy při jejich objednávce nebyl
s dodavatelem dohodnut žádný přejímací postup. V specifikaci normy
výrobku**) mohou být obsaženy doplňkové požadavky na přejímku (například pro samojistné matice). Stejný postup může být také použit
v případě, když je shoda se specifikacemi předmětem sporu.
Tato norma je určena pro šrouby, matice, kolíky, podložky, jednostranně uzavíratelné nýty a podobné spojovací součásti, které nejsou vyráběny pro velké objemy automatické montáže, pro zvláštní použití nebo pro
zvláštní použití vyžadující vysoce regulovaný proces a identifikovatelnost
dávky. (Postup pro tyto spojovací součásti musí být dohodnut mezi dodavatelem a odběratelem před potvrzením objednávky.)
Dodavatel konečného výrobku nese plnou odpovědnost za kvalitu spojovacích součástí.
Požadavky této normy – platí pouze pro stav spojovacích součástí
v době dodávky. Jakýkoliv proces provedený po přijetí (například pokovení) ruší požadavky této normy.
Vstupem pro proces výroby spojovacích součástí je zajisté materiál.
Požadavky na mechanické vlastnosti materiálu spojovacích součástí
stanovují normy řady ISO 898.
Jednou z řady těchto norem je ČSN EN ISO 898-1:2000 „Mechanické
vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli – Část 1:
Šrouby“ ►
*) POZNÁMKA k problematice přebírání v angličtině publikovaných evropských resp mezinárodních norem „BOLT nebo SCREW: nenápadný,
ale hodný povšimnutí je významný rozdíl mezi termínem screw a bolt.
Screw je označení pro šroub (bez matice, obvykle do dřeva), kdežto bolt
je šroub s maticí (svorníkový)“. Zda je tento princip realizován v normách
spojovacích součástí může jejich uživatel posoudit.
**) Zde je produktem výrobek.
PROSINEC 2004
Tato mezinárodní norma specifikuje mechanické vlastnosti šroubů vyrobených z uhlíkové nebo legované oceli, pokud jsou zkoušeny při teplotě okolí 10 0C až 35 0C. Výrobky odpovídající požadavkům této části
ISO 898 jsou hodnoceny pouze v rozsahu teploty okolí a nemusí si stanovené mechanické a fyzikální vlastnosti zachovat při vyšších a nižších
teplotách.
Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a
podporuje splnění podstatných požadavků směrnice EU 87/404/EEC z
25.června 1987 k harmonizaci předpisů členských zemí vztahujících se
k jednoduchým tlakovým nádobám. Shoda s ustanoveními této normy je
jedním ze způsobů zajištění se specifickými podstatnými požadavky
příslušné směrnice.
ČSN EN ISO 898-1 se vztahuje k problematice šroubů. Problematika
matic je řešena v ISO 898-2 Spojovací součásti – Mechanické vlastnosti
spojovacích součástí – Část 2: Matice se stanovenými hodnotami zkušebního zatížení.
Problematika provedení závitů jakožto nedílného prvku šroubů a matic je
řešena v následujících normách:
• ČSN ISO 68-1:2000 Závity ISO pro všeobecné použití – Základní
profil – Část 1: Metrické závity,
• ČSN ISO 68-2:2000 Závity ISO pro všeobecné použití – Základní
profil – Část 2:Palcové závity.
Problematika přesnosti závitů je v následujících normách:
• ČSN ISO 965-1:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Tolerance – Část 1: Základní pravidla a údaje,
• ČSN ISO 965-2:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Tolerance – Část 2: Mezní rozměry vnějších a vnitřních závitů pro všeobecné použití Střední jakost tolerance,
• ČSN ISO 965-3:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Tolerance – Část 3: Úchylky závitů,
• ČSN ISO 965-4:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Tolerance – Část 4: Mezní rozměry vnějších závitů, určených pro žárové
pokovení ponorem, které jsou po pokovení slícovány s vnitřními závity s polohou tolerančního pole H nebo G.
• ČSN ISO 965-5:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Tolerance – Část 5: Mezní rozměry vnitřních závitů, určených pro slícování s vnějšími závity žárově pokovenými ponorem, s polohou tolerančního pole h před pokovováním.
Tento soubor norem doplňuje:
• ČSN ISO 1502:2000 Metrické závity pro všeobecné použití – Kalibry
a kontrolování kalibry.
Poslední dvě části z řady ČSN ISO 965 řeší problematiku tolerancí žárového pokovení ponorem, jejíž praktická realizace je popsána v:
ČSN EN ISO 10684:2004 Spojovací součásti – Žárové povlaky zinku nanášené ponorem.
Tato norma specifikuje materiály, procesy, rozměrové a některé funkční požadavky na odstředěné povlaky nanášené žárovým pokovením
ponorem, použité pro ocelové spojovací součásti s hrubým závitem od
M8 až do M64 včetně a třídy pevnosti do 10.9 včetně šroubů a do třídy
pevnosti 12 včetně matic. Není doporučeno tímto způsobem pokovovat
závitové spojovací součásti se závitem menším než M8 a/nebo s roztečí
menší než 1,25mm.
Tato norma se především zabývá odstředěnými povlaky získané žárovým pokovením ponorem, ocelových spojovacích součásti se závitem,
může být však aplikována i na ostatní závitové, ocelové součásti. Specifikace uvedené v této mezinárodní normě mohou být také aplikovány na
součásti bez závitu jako jsou podložky.
Vedle výše uvedeného způsobu pokovení jsou používány pro spojovací součásti normami doporučené následují druhy povlaků:
ČSN EN ISO 4042:2000 Spojovací součásti – Elektrolyticky vyloučené
povlaky,
Tato norma specifikuje rozměrové požadavky na elektrolyticky pokovené spojovací součástí z oceli nebo slitin mědi. Stanoví tloušťky povlaků
a doporučuje opatření ke snížení vodíkové křehkosti pro spojovací součásti s vysokou pevností v tahu nebo tvrdostí a pro spojovací součásti
povrchově kalené.
Tato norma platí v prvé řadě pro elektrolytické pokovování závitových
spojovacích součástí může však být použita pro jiné závitové součásti.
Pro použití šroubů, které samy řežou nebo tvářejí vnitřní závity.
Požadavky uvedené v této mezinárodní normě mohou být také uplatněny u součástí bez závitu jako jsou podložky a kolíky.
ČSN EN ISO 10683:2001 Spojovací součásti – Neelektricky nanášené
povlaky ze zinkových mikrolamel.
Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na tloušťku, odolnost
proti korozi a mechanické a fyzikální vlastnosti neelektrolyticky nanesených povlaků ze zinkových mikrolamel na ocelových spojovacích součástech s metrickými závity. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 2
Norma platí pro povlaky s chromátem nebo bez chromátu.
Povlaky podle této mezinárodní normy smějí být aplikovány také na
ocelových šroubech, které samy vytváří protizávity, jako jsou vruty do
dřeva, šrouby do plechu, samovrtné šrouby, závitořezné šrouby a závitotvorné šrouby, stejně jako na ocelových součástech bez závitu, jako jsou
podložky a kolíky.
Obdobně smějí být aplikovány na ocelových spojovacích součástech s
dalšími druhy závitu.
Povlaky podle této mezinárodní normy mohou být dodávány s integrovaným mazivem a/nebo s dodatečně přidaným mazivem.
Závěr: z provedeného přehledu je zřejmé, že pro organizace které vyrábějí závitové spojovací součásti, stejně jako pro organizace které se
zabývají jejích prodejem poskytují normy dostatečnou informační
Subkomise
ISO/TC 176
Označení
CEN/CS Subsector
Třídicí
znak
základnu, kterou je možné použít při zavádění jejich systémů managementu kvality.
Přehled současného stavu vydaných a připravovaných norem pro oblast systémů managementu kvality s udáním mezinárodní, evropské a
národní technické komise a subkomisí. █
*) POZNÁMKA k problematice přebírání v angličtině publikovaných evropských resp mezinárodních norem „BOLT nebo SCREW: nenápadný,
ale hodný povšimnutí je významný rozdíl mezi termínem screw a bolt.
Screw je označení pro šroub (bez matice, obvykle do dřeva), kdežto bolt
je šroub s maticí (svorníkový)“. Zda je tento princip realizován v normách
spojovacích součástí může jejich uživatel posoudit.
**) Zde je produktem výrobek.
Identická s
Název
F20 a TNK 6
ISO/TC 76/
SC 1
Termíny
a definice
ISO/TC 176/
SC 2
Systém kvality
ČSN ISO/TS
16949:2002
01 0329
ČSN EN ISO
9000:2001
01 0300
ISO/TS 16949:2002 Systémy managementu jakosti - Zvláštní požadavky
na používání ISO 9001:2000 v organizacích zajišťujících sériovou výrobu a výrobu náhradních dílů v
automobilovém průmyslu
ISO 9000:2000 Systémy managementu jakosti - Základy, zásady a
EN ISO 9000:2000 slovník
ISO 9000:2000/Damd 1
ČSN EN ISO
9001:2001
01 0321
ISO 9001:2000 Systémy managementu jakosti - Požadavky
EN ISO 9001:2000
ČSN EN ISO
9004:2001
ČSN ISO
10005:1997
01 0324
ISO 9004:2000 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepEN ISO 9004:2000 šování výkonnosti
ISO 10005:1995 Management jakosti - Směrnice pro plány jakosti
Quality management — Guidelines for quality plans
01 0332
ČSN ISO
10006:2004
01 0333
ČSN ISO
10007:2004
01 0334
ISO/TC 176/
SC 3 Podpůrné
technologie
Quality management — Guidelines for quality plans
ISO/DIS 10005
ISO 10006:2003 Systémy managementu jakosti – Směrnice pro management jakosti
v projektech
ISO 10007:2003 Systémy managementu jakosti –
Směrnice pro management konfigurace
Quality management -- Customer satisfaction -- GuiISO/WD 10001 delines for codes of conduct
ISO 10002:2004 Quality management -- Customer satisfaction -- Guidelines for complaints handling in organizations
ISO/WD 10003 Quality management -- Customer satisfaction -- Guidelines for external customer disputes resolution
ČSN EN ISO
10012:2003
ČSN ISO/TR
10013:2002
ČSN ISO/TR
10014:1999
01 0360
ČSN ISO/TR
10017:2004
01 0336
ČSN EN ISO
19011:2003
01 0331
01 0335
01 0330
ISO 10012:2003 Systémy managementu měření - Požadavky na proEN ISO 10012:2003 cesy měření a měřicí vybavení
ISO/TR 10013:2001 Směrnice pro dokumentaci systému managementu
jakosti
ISO/TR 10014:1998 Směrnice pro management ekonomiky jakosti
Guidelines for managing the economics of quality
Quality Management-Guidelines for realizing fianISO/CD 10014 cial and economic benefits
ISO/TR 10017:2003 Návod k aplikaci statistických metod v ISO 9001:2000
ISO/DIS 10019 Guidelines for the selection of quality management
system consultants and use of their services
ISO 19011:2002 Směrnice pro auditování systému managementu
EN ISO 19011:2002 jakosti a/nebo systému environmentálního managementu
LASEROVÉ ZNAČENÍ POMOCÍ INTELIGENTNÍCH LASEROVÝCH SYSTÉMŮ
ING. LADISLAV KOLAŘÍK, FAKULTA STROJNÍ ČVUT V PRAZE
Při značení výrobků pomocí laserového záření se vytváření popisu na
povrchu obrobku dosahuje následujícími mechanismy : - tavením a odpařením materiálu (které se uplatňuje především při popisování kovů) odstraněním krycí vrstvy nanesené předem na povrchu obrobku (jako
jsou barvy, fólie, povlaky z plastů apod.) - zuhelnatěním povrchu obrobku
(které se uplatňuje především při popisování plastů) To, jakou reakci
vyvolá laserový paprsek při styku s materiálem obrobku závisí především
na druhu popisovaného materiálu (resp. na schopnosti materiálu absorbovat vlnovou délku generovanou laserem),
PROSINEC 2004
ale také na použitých pracovních podmínkách laseru. Vhodnou kombinací parametrů laseru lze měnit kontrast a zabarvení (sytost) vytvářeného popisu.
Popisovaný povrch může být broušený, pískovaný, lakovaný, černěný,
smaltovaný, opatřený povlakem tvrdého chrómu, zinku, niklu, titankarbidu, keramiky apod. Popisovat se dají plochy rovinné, válcové či jinak
zakřivené (např. pomocí rotačních přípravků) a to i na těžko přístupných
místech. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 3
Z každodenní praxe víme, že firmy jsou nuceny uvádět různé informace
o svém výrobku, v závislosti na jeho druhu a funkci. Jedná se např. o :
• název a typové označení
• datum výroby a doba trvanlivosti výrobku
•
•
•
•
důležité technické parametry
údaje a pokyny o bezpečném používání
značka kvality příslušné autorizované zkušebny
firemní logo atp.
Laserový značící system ILS - III
Na všechny tyto aplikace je ideální právě laserové značení, díky kvalitě vytvořeného popisu, opakovatelnosti a trvanlivosti popisu. Neboť
laserový popis se nedá setřít a odolává i působení chemických sloučenin. Kromě psaného
textu lze samozřejmě vytvářet i různá schémata, stupnice měřících přístrojů, rozlišovací
znaky, ale také např. ozdobné nebo reklamní
grafické motivy apod.
K tomuto účelu mohou sloužit např. zařízení
fi. Laser Tools & Technics distribuované v ČR
fi. MediCom a.s. Praha, které se vyznačují
uživatelsky příjemným a jednoduchým ovládáním. Jsou to cenově poměrně nenáročné a do
veliké míry všestranné laserové značící resp.
gravírovací systémy, určené pro širokou řadu
použití na různých materiálech.
Jako konkrétní příklad by mohl sloužit laserový značící systém nazvaný pro výše uvedené
vlastnosti Inteligentní laserový systém III (ILSIII), který je vybaven CO2 laserovým zdrojem o
výkonu 12, 25 nebo 50 W a je chlazený vzduchem (případně zdrojem o výkonu 100 W, který
může být chlazen vodou), generující laserové
záření o vlnové délce 10 600 nm. Proto materiály, které můžeme použít pro zpracování tímto
systémem jsou : dřevo, akrylové plasty, kovy s
povlakem a eloxované kovy, sklo, pryž, kůže,
mramor, textilie, vinyl, lamináty a plastové fólie.
Polohování laserového paprsku je
prováděno pomocí tzv. "létající optiky", která se
skládá ze sestavy zaostřovací čočky, kterou
můžeme pohybovat ve směru osy X a Y. Jedná
se o tzv. plotterový systém (viz. obrázek), kdy
je laserový paprsek veden dvěma zrcadly
podél os mechanického XY plotteru. Zrcadla
jsou poháněna velmi lehkými krokovými motory, systémem známým z kreslení počítačem
zpracovaných výkresů. Paprsek je po odrazu
od druhého zrcadla fokusován na pracovní
plochu o velikosti 610 x 457 mm, s max. nastavením osy Z až do 210 mm.
PROSINEC 2004
“plotterový system” - polohování
paprsku
laserového
1. Osa X
2. laserový paprsek
3. fokusační čočka
4. dráha paprsku
5.upínací přípravek
(Příklad značení difrakční mřížky do křemenného optického vlákna)
Ovládací jednotka laseru je vybavena vyrovnávací pamětí o velikosti 32 MB s automatickým
ukládáním dat, kdy můžeme uložit až 99 souborů s nastavením všech parametrů, které
zobrazuje přehledný LCD displej zobrazovacího panelu.
Parametry laseru můžeme nastavovat buď
přímo na ovládací jednotce laseru nebo pomocí klasického osobního počítače, který je k
samotnému laseru připojen pomocí paralelního
portu (Min. doporučená konfigurace PC je :
procesor Pentium II s 64 MB RAM a pevným
diskem o velikosti alespoň 6,4 GB). Lze použít i
méně výkonné počítače, což neovlivní rychlost
laseru, ale použití počítače s výkonnějším
procesorem, větší pamětí a ukládací kapacitou
umožňuje rychlejší zpracování grafických obrazů. Výkonnější počítač rychleji provádí výpočty
a zkracuje dobu přenosu dat do laseru.
Protože systém ILS-III je řízen standardním
ovladačem tiskárny pracující v operačním
systému Windows a je kompatibilní s většinou
běžně používaných CAD programů, mohou být
grafické předlohy vytvářeny v obvyklých grafických programech určených pro tento operační
systém, jako např. CorelDraw, Adobe Photoshop apod. Když tedy dojde k samotnému
značení (gravírování, vyřezávání), tiskne se
jednoduše z PC na LPT1 stejně jako u laserové tiskárny.
Největší rozdíl mezi tiskem na laserové tiskárně a tiskem na systému ILS-III spočívá ve
větší flexibilitě systému ILS-III, kde může uživatel určit velikost stránky, která přesně odpovídá
zamýšlené grafice (např. vytvářenému razítku).
Výsledky jsou výrazně ovlivňovány nastavením
parametrů, jako jsou : rychlost popisu (až 1524
mm/s), výkon laseru, rozlišení a počet pulzů na
palec (PPI) - , který řídí překrývání "stop dopadu paprsku" ve směru pohybu laseru (velikost
"stopy dopadu" laserového paprsku je řízena
zaostřovací čočkou).
Ovladač tiskárny ILS-III používá osm barev
pro řízení pořadí tisku, výkonu, rychlosti a PPI.
Každé barvě lze přiřadit odlišné parametry.
Barvy se tisknou v předem určeném pořadí,
nejprve všechny rastry, potom všechny vektory. Například černá plocha se bude tisknout
jako první, potom červená plocha, potom zelená atd. Toho lze využít např. při popisování
součásti, která obsahuje několik různých typů
materiálu. Například, kdy dřevěná plaketa
obsahuje smaltovanou mosaznou destičku.
Tyto různé materiály vyžadují různé rychlosti a
úrovně výkonu.
Jak již bylo naznačeno, laser může "tisknout"
ve dvou režimech. V rastrovém režimu, kdy se
laser (resp. zaostřovací optika) pohybuje tam a
zpět přes pracovní plochu a přitom se zapíná
tam, kde se v grafice nachází barva, a vypíná
tam, kde je bílá plocha. Po každém průchodu
přes materiál se laser vertikálně posune o malý
krok (který se určuje horizontálním rozlišením,
definovaným v řádcích na palec - lines per inch
- neboli LPI) a začne se pohybovat zpět přes
"stránku". Pro vykreslení obvodu kruhu tak
musí laser vykonat tisíce pohybů tam a zpět.
Laser je buzen pouze po velmi malou část
doby posuvu (když prochází nad obvodem
kruhu).
Ve druhém případě, tzv. vektorovém režimu,
sleduje laser určitou dráhu definovanou grafikou. Pokud je tato dráha např. kružnice, sleduje laser pouze kruhovou dráhu.
Vektorový režim se proto používá převážně
na vyřezávání a je mnohem rychlejší, než
rastrový režim, který se používá většinou pro
gravírování. Řezná dráha může mít minimální
tloušťku 70 mikronů (cca 0,003 palce). To, zda
má grafický objekt rastrovou nebo vektorovou
charakteristiku, závisí na použitém grafickém
softwaru. ██
[1] Kolařík, L. – Dunovský, J. – Todorov, F.
– Císařovský, P. : Production of long-period
gratings in optical fibers by radiation of CO2
lasers, , In: CO-MAT-TECH 2004. Trnava :
STU MtF, 2004, ISBN 80-227-2121-2. (p 610 –
617)
[2] VCSVTT : Laserové technologie, 2004,
ČVUT FS, Praha
[3] LTT : Inteligentní laserový systém III –
Provozní příručka, 1999
[4] Medicom : Laserové technologie, 2004,
Praha
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 4
VYLUČOVANIE ZLIATINOVÝCH POVLAKOV NI – W VYUŽITÍM PULZNEJ TECHNIKY
ING. ZUZANA GÁLIKOVÁ - FAKULTA CHEMICKEJ A POTRAVINÁRSKEJ TECHNOLÓGIE STU, BRATISLAVA
γPRC = (jcτc- jaτa)/ (jcτc)
(4)
Rastúce nároky na odolnosť povrchu proti rôznym druhom jeho namákde ja je anódová prúdová hustota.
hania súvisia nielen s permanentným rozvojom výroby automobilov, ale
Monopolárne pulzné pokovovanie našlo svoje praktické využitie hlavne
aj s rozvojom letectva, kozmonautiky a informačných technológii, ktoré
z toho dôvodu, že ním možno ovplyvňovať mechanizmus elektrokryštaliprinášajú zvýšené požiadavky na kvalitu povrchových vrstiev. Použitím
zácie, a tak dosiahnuť požadované fyzikálne a mechanické vlastnosti
pulznej techniky pri vylučovaní povlakov sa dá ovplyvniť mnoho charaktevylučovaného kovu. Keďže rýchlosť elektrokryštalizácie je úmerná použiristík povlakov, napr. tvrdosť, oteruvzdornosť, lesk, vnútorné napätie,
tej prúdovej hustote, tak použitie vysokej prúdovej hustoty môže vytvárať
morfológia povlaku, čo zaručuje oveľa lepšie využitie povlakov v určitých
povlaky s menšou pórovitosťou a v mnohých prípadoch aj s jemnejšou
elektronických aplikáciách.
veľkosťou kryštálov. O tom, či sa dosiahne jemnejšia veľkosť kryštálov,
rozhodujú javy, ktoré prebiehajú počas τp, kedy sa prúd preruší, čo uTEORETICKÁ ČASŤ
možňuje desorpciu nečistôt a opätovnú nukleáciu s tvorbou nových,
Zatiaľ čo elektrolytické vylučovanie jednosmerným prúdom
menších kryštálových zŕn.
(DC) používa neprerušovaný vstup energie, systémy pulzného pokovoPorovnávanie vlastností elektrolyticky vylúčeného niklu v podmienkach
vania (PC) poskytujú možnosti modulácie napätia a prúdu. Vylučovaním
pulzného pokovovania s vlastnosťami niklu vylúčeného jednosmerným
zlata, striebra a medi pulznou technikou sa dosiahne jemnejšia štruktúra
prúdom (DC) viedlo k viacerým zaujímavým hodnotám niektorých parazrna, vyššia hustota a menší elektrický odpor. Okrem toho, čas vylučovametrov pripravených povlakov. Medzi tieto vlastnosti patrí: vnútorné
nia sa dá skrátiť až o 50 %.
napätie, pevnosť v ťahu, namáhanie na medzi sklzu, predĺženie, mikroV priemysle našlo pulzné pokovovanie veľký počet aplikácií.
tvrdosť, hĺbková účinnosť, pórovitosť, prúdová účinnosť a korózna odolNapríklad, ak sa použije pri chrómovaní, získajú sa tvrdšie, oteruvzdornosť [2].
nejšie povrchy. Pri niklovaní možno pulznou technikou znížiť prídavky
organických zlúčenín, ktorými sa reguluje vnútorné napätie, dosiahnuť
EXPERIMENTÁLNA ČASŤ
lesklejšie povlaky väčšej hrúbky a redukovať čas pokovovania.
Zdrojom pulzného prúdu bol PULSE REVERSE POWER SUPPLY (tyModerné elektronické prístroje a mikroprocesory umožňujú
pe Power pulse pe 86C 24-27-60-S/Gd, SNR)(obr.1). Miešanie elektrolyveľkú rozmanitosť kombinácií pulzov, ktorú možno dosiahnuť programotu bolo mechanické s regulovateľnými otáčkami. Pracovalo sa pri laboravaním postupnosti pulzov [1]. Najjednoduchším tvarom pulzov sú pulzy
tórnej teplote. Používali sa niklové anóda, ako katóda slúžil oceľový plech
obdĺžnikové, ktoré si vyžadujú len zapínacie zariadenie a nepotrebujú
tr. 11.
špeciálny generátor pulzov. Pulzy prúdu možno rozdeliť do dvoch
Vzhľadom na prvé experimentálne skúsenosti s pulzným vylučovaním
veľkých skupín: a to na monopolárne pulzy, v ktorých sú všetky pulzy
sa testovali rôzne pulzné pomery a pulzné cykly, na základe ktorých sa
jednej polarity a bipolárne pulzy, v ktorých sú zmiešané anódové
hľadali optimálne podmienky pre vylučovanie danej zliatiny. Hodnoty
a katódové pulzy. Existuje veľa rozmanitých variantov pulzov, čím naraspriemernej prúdovej hustoty sa pohybovali v rozmedzí hodnôt 0,0167 až
tá aj počet premenných, ktoré vplývajú na objasnenie účinku tvaru pulzu
0,25 A.cm-2.
na proces elektrolytického vylučovania.
Získané povlaky sa podrobili RTG mikroanalýze a štruktúra povlakov
V praxi sa meria priemerná prúdová hustota, jpr a v prípade PC sa vysa pozorovala riadkovacím mikroskopom.
jadruje takto:
jpr = (jcτc) / (τc + τp) (1)
Parametrom, ktorý sa často vyskytuje, je pulzný pomer γ, ktorý predstavuje v každom cykle čas, kedy je prúd zapnutý. Je definovaný takto:
γ = τc / (τc + τp)
(2)
Pri elektrolytickom vylučovaní kovov reverzným prúdom musí byť náboj
qc, ktorý prechádza elektródou počas katódového cyklu τc väčší, ako je
veľkosť náboja qa, ktorý prechádza elektródou počas anódového cyklu τa,
t. j. icτc > iaτa. Teda pri tomto spôsobe vylučovania sa nespotrebuje celé
množstvo prejdeného náboja na tvorbu povlaku. Podstatne menšia časť
náboja sa vynaloží na anódovú oxidáciu vylúčených produktov (často sa
tento dej nazýva anódové rozpúšťanie, stripovanie alebo reverzovanie).
Počas celkového času reverzného pokovovania sa tvorí na povrchu
produktov vrstva vylúčeného kovu určitej hrúbky a počas anódového
cyklu (τa) sa časť vylúčenej vrstvy rozpúšťa. Dĺžka času reverzného prúdu je bežne len malou časťou času katódového cyklu, cca 20 % alebo
menej.
Charakteristika tvaru reverzného pulzu PRC si vyžaduje štyri parametre, ktoré sú definované týmito rovnicami:
jpr = (jcτc + jaτa) / (τc + τa)
kde τa je čas anódového pulzu.
VÝSLEDKY
Dokladom kvalitatívnej analýzy sú spektroskopické záznamy jednotlivých vzoriek. Vzorky sa analyzovali mikroanalyzátorom JEOL JXA – 840
A (Japonsko). Výsledky niektorých vzoriek sú uvedené v tabuľke 1.
Parametre pulzného vylučovania mali vplyv na zastúpenie prvkov
v povlaku. V prospech volfrámu hovoria vyššie prúdové hustoty. Pri použití nižších prúdových hustôt, resp. menších rozdielov použitých prúdových hustôt, sa vylučovalo viac niklu.
číslo vzorky
23
46
51
71
72
73
101
113
114
(3)
jpr
0,0953
0,0834
0,2500
0,1250
0,0277
0,0288
0,0357
0,0714
0,0357
obsah prvkov / hmot.%
Fe
Ni
W
0,90
50,24
48,86
1,79
50,14
48,07
1,16
46,41
52,42
1,16
63,84
35,00
1,30
63,95
34,75
1,12
62,63
36,24
0,87
63,47
35,66
0,63
65,88
33,49
0,42
54,14
45,44
Tabuľka 1 Obsah jednotlivých prvkov v hmot. %
Štruktúra Ni – W povlakov sa pozorovala pomocou riadkovacieho elektrónového mikroskopu REM TESLA BS 300 pri 500, 5000 a 15000 násobnom
zväčšení. Na obrázkoch sú uvedené fotografie vzorky č. 51 pri rôznom zväčšení. ►
-2
Obr.1 Vzorka č. 51; jpr = 0,25 A.cm , τc = 140 ms, τp = 20 ms, τ = 60 min
PROSINEC 2004
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 5
ZÁVER
Pozitívne pôsobenie pulzného pokovovania je zrejmé. Najväčšími výhodami tohto pokovovania je rovnomerné vylučovanie lesklého kovového
povlaku bez použitia leskutvorných prísad. Parametre pulzného pokovovania významne ovplyvňujú hmotnostné zastúpenie jednotlivých kovov
v povlaku, pričom rozhodujúcu úlohu majú hodnoty prúdov jednotlivých
pulzov a ich cykly. Podľa poznatkov získaných z literatúry je korózna
odolnosť niklu vylúčeného pulzným pokovovaním oveľa lepšia
v porovnaní s bežným niklom. Pri použití reverzného pokovovania sa
môže vnútorné napätie povlakov vylúčených z Wattsovho kúpeľa zredukovať o viac ako 50% v porovnaní s bežným pokovovaním jednosmerným prúdom.
Takže cieľom ďalšej práce bude overenie literatúrnych poznatkov
o pulznom vylučovaní a získavanie korelácie medzi podmienkami prípravy zliatinových povlakov a ich vlastnosťami. █
LITERATÚRA
1. MANDLICH, N. V., Metal Finishing, Guidebook and Directory
Issue, 100, p. 359-364, (2002).
2. TANG,
P.
T.,
LEISNER,
P.,
MOLLER,
P.,
www.dynatronix.com/nickimpr.htm.
Firemní novinky
NOVÉ PŘÍPRAVKY FIRMY EKOCHEM-PPÚ
S. R. O .
LETOVICE
MILOSLAV ROZMÁNEK - EKOCHEM-PPÚ
V oblasti technologie úpravy povrchu před galvanickým pokovením
jsme se zaměřili na úsporu energie. Je nutné podotknout, že jsme sledovali také účinnost a nedošlo tím k poklesu kvality odmašťování ani životnosti lázně.
ROGAL 30 je chemická odmašťovací lázeň pracující při teplotě 20o
30 C.
ROGAL 31 K je elektrolytická odmašťovací lázeň pracující
o
v katodickém cyklu při snížené teplotě 20-30 C.
ROGAL 31 A je elektrolytická odmašťovací lázeň pracující
o
v anodickém cyklu při teplotě 20-30 C.
Uvedené lázně kvalitně odmašťují ocel i barevné kovy.
Lázeň Rogal 30 je nasazena ve třech podnicích v lince hromadného
pokovení k plné spokojenosti zákazníka. Životnost lázně je dva měsíce
při dvousměnném provozu.
Lázeň Rogal 31 K je nasazena v jednom podniku po dobu jednoho
měsíce bez závad. Životnost lázně není provozně ověřena. (krátká doba
po nasazení).
Lázeň Rogal 31 A je nasazena v provozu v lince hromadného pokovení.
V této galvanovně je nasazen v jedné lince Rogal 30 a Rogal 31 A, tím
zajišťují kompletní čistící proces.
Náklady na nasazení 1000 litrů lázně:
Rogal 30 = 19.600,-Kč
Rogal 31K = 7.400,-Kč
Rogal 31A = 7.900,-Kč
Měsíční úspora na energii při dvousměnném provozu je 2000 kWh,
to činí 6.000,-Kč
U lázně ROGA 30 (její životnost je dva měsíce) jsou náklady na
chemikálie uhrazeny 60% úsporami na energii.
Další výhodou lázně je účinné odmaštění těžce odstranitelných
vrstev.
Lázně ROGAL 31 K a ROGAL 31 A jsou uhrazeny úsporami na energii za 1,5 měsíce.
EKOCHEM-PPÚ s.r.o.
Výroba chemických přípravků pro povrchové úpravy
679 61 LETOVICE Pražská 76
P řehl ed poř ádaných odborný ch akcí
Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů
•
RNDr. Jiří Kloubek, CSc., M.A.G. galvanochemie a.s. Jablonec nad Nisou
Několik poznatků z technologie chromátování
•
Ing. Václav Kříž, M.A.G. galvanochemie a.s. Jablonec nad
Nisou
Moderní zinkovací lázně ve výrobním programu M.A.G.
•
Doc. Ing. Vladimír Mejta, CSc., VŠCHT ÚAT Praha
Studium možného vzniku mezikrystalové koroze za podmínek elektrochemického obrábění kovů a slitin
Dr. Ing. Aleš Černín, MEGA a.s. Stráž pod Ralskem
Membránové procesy v technologii elektrolytického lakování
•
Ing. Václav Kříž, M.A.G. galvanochemie a.s.Jablonec nad Nisou
Moderní zinkovací lázně ve výrobním programu M.A.G.
Franz-Josef Stark, ENTHONE GmbH Langenfeld
ENFINITY 12 – Long Life Electroless Nickel
ENFINITY 12 – chemický nikl s prodlouženou trvanlivostí
•
Doc. Ing. Nina Strnadová, VŠCHT, ÚTV a ŽP Praha
Možnosti snížení zbytkových koncentrací niklu adsorpcí
38. ročník celostátního aktivu galvanizérů se uskuteční ve dnech
1.-3. února 2005 v Domě kultury v Jihlavě.
Program přednášek
Úterý 1. února
•
•
•
Ing. Vladimír Jiřičný, CSc., Ústav chemických procesů, AV
ČR Praha
Porovnání dvou- a trojrozměrných elektrod a jejich aplikace
v elektrochemii
•
Petr Vostatek, ENTHONE s.r.o. Praha
PERMA SHIELD – systémy pro největší korozní nároky
•
Lubomír Šubert, ATOTECH Deutschland GmbH, Praha
Úpravy galvanického zinku pro automobilový průmysl
•
•
Středa 2. února
•
Ing. Jindřich Kuběna, ČIŽP Praha
Aktualizace prováděcích předpisů k vodnímu zákonu po jeho novelizaci
Dr.-Ing. Max SCHLÖTTER, GmbH, Co.KG Geislingen
Nové směry: pokovení zinek-nikl, černé pasivace
•
Ing. Kateřina Kreislová, SVUOM s.r.o. Praha
Korozní zkušebnictví v povrchových úpravách
Bohumil Dvořák, John Mawby, CZCHEM s.r.o. Vole u Prahy
Zinko-nikl jako nejperspektivnější varianta pro automobilový
průmysl
•
Ing. Petr Szelag, PRAGOCHEMA s.r.o. Uhříněves
Změny v označování galvanických povlaků ►
PROSINEC 2004
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 6
•
Doc. Ing. František Kristofory, David Mikuláš, VŠB TU Ostrava
Ing. Jaromír Vítek, GES s.r.o. Praha
O některých rozporech mezi ekologickými opatřeními a stavem poznání
přírodních věd v povrchových úpravách
•
Petr Žourek, PROMINENT s.r.o. Kroměříž
Měřící technika firmy Helmut Fischer
•
Ing.Miroslava Banýrová, Ing. Pavel Vodehnal, LECOM Ledeč
a s. Ledeč nad Sázavou
Elektrolytické vybarvování eloxu
•
Ing. Jaroslav Kubeš, I. obalová Praha s.r.o.
Ochranné a protikorozní balení strojírenských výrobků pro
export
•
Ing. Tomáš Fuka, W.P.E. a.s. Praha
Separace síranů z odpadních vod
•
Ing. Zdeněk Čuchal, GANES, s.r.o. Ledeč nad Sázavou
Využití odstředivé síly v povrchových úpravách
•
Jaroslav Janda: LECOM Ledeč a.s. Ledeč nad Sázavou
Výrobní a dodavatelský program firmy LECOM Ledeč a.s.
•
Ing. Vít Holoubek, AQUACOMP HARD s.r.o. Ledeč nad Sázavou
Novinky a nové trendy v dodávkách zařízení a technologií
•
Ing. Kamil Vystavěl, EKOCHEM - PPÚ Letovice s.r.o.
Nové výrobky firmy EKOCHEM – PPÚ s.r.o
•
George Trnka, TRNKA TREUHAND, Dietlikon
Presentace firmy
•
Ing. Aleš Korostenský, EKOTECHNIK Praha
Rekonstrukce galvanických van vložkováním
•
Jürgen Manz, Ing. Petr Penc, IPP Praha
Realizace technologicky vysoce vyspělých galvanických linek fy MANZ ve spolupráci s českými firmami za atraktivní
ceny
•
Ing. Vladimír Dušek, SPOLSIN s.r.o. Česká Třebová
Nabídka a využití svíčkových filtračních vložek PP EKOFIL,
uhlíkových filtrů, filtračních tkanin a ochranných obleků v
galvanizovnách
Čtvrtek 3. února
•
EKOLINE s.r.o. Brno
Chemické látky a přípravky – zákon č. 356/2003 Sb.
Odpady – zákon č. 185/2001 Sb.
Obaly – zákon č. 477/2001 Sb. včetně novely
Informace o ADR
•
Konzultace a dotazy vyplývající z diskusního odpoledne
PROSINEC 2004
Informace: DKO, s.r.o., Tolstého 2, 586 01 Jihlava, e-mail:
[email protected], fax: 567 571 672. Bližší informace na tel. č:
567 571 681.
Zdeňka JELÍNKOVÁ - PPK si Vás dovoluje pozvat na 31. konferenci
s mezinárodní účastí
PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
9. - 10. března 2005 v hotelu Pyramida, Praha 6
spolu s Asociací korozních inženýrů, Českou společností povrchových
úprav, Asociací českých a slovenských zinkoven, Asociací výrobců
nátěrových hmot ČR, zástupci ministerstev, vědecko-výzkumných ústavů, vysokých škol, státních a veřejno-právních orgánů, českých i zahraničních firem, mediálních partnerů.
Na programu konference v oboru povrchových úprav s nejstarší tradicí
v ČR je výklad nových právních předpisů, informace o progresivních
technologiích v lakovnách, galvanizovnách, zinkovnách od předúprav po
konečné povrchové úpravy různých materiálů, nátěrových hmotách.
Pozornost je také věnována problematice provozu, emisím, odpadům,
hygieně a bezpečnosti práce, projektování povrchových úprav aj.
Konference je určena pro široký okruh posluchačů: majitele lakoven,
galvanizoven a zinkoven, konstruktéry, projektanty, technology povrchových úprav, řídící technicko-hospodářské pracovníky, pracovníky marketingu, odbytu, zásobování, výrobce, distributory a uživatele nátěrových
hmot, požární a bezpečnost. techniky, pracovníky hygienických stanic,
inspektorátů ŽP, inspektorátů bezpečnosti práce, odborných škol a další.
V rámci této akce nabízíme firmám prezentaci:
- stránkovou inzerce ve sborníku
- krátké vystoupení zástupce firmy v programu konference
- stoly k provádění obchod., propagační a konzultační činnosti
Informace u pořadatele: PhDr. Zdeňka Jelínková, CSc. - PPK
Korunní 73, 130 00 Praha 3
tel./fax.: 224 256 668
E-mail: [email protected]
http://sweb.cz/JelinkovaZdenka/
30 LET TRADICE = ZÁRUKA KVALITY
3. mezinárodní veletrh povrchových úprav a finálních technologií –
FINET 2005
Veletrh FINET je jedinou samostatnou prezentací oboru povrchových
úprav v České republice. Tato vysoce odborná akce s dvouletým cyklem je v roce 2005 opět pořádána souběžně s veletrhy:
MACH – 4. mezinárodní veletrh strojírenské techniky, komponentů a
subdodávek pro stroje a zařízení
METAL – 12. mezinárodní veletrh metalurgie
DRIVE - 2. mezinárodní veletrh výrobců a subdodavatelů pro automobilový průmysl
INTERPLAST – 5. mezinárodní veletrh průmyslových plastů a pryží
Termín konání:
10. -12. 5. 2005, denně od 9 – 17 hodin
Místo konání:
Pražský veletržní areál Letňany
Záštita veletrhu:
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Pořadatel:
TERINVEST, s.r.o., Legerova 15, 120 00 Praha 2
Vedoucí projektu: Ing. Regina Matoušková, tel.: 224 263 152,
723 534 936, fax: 00420 224 263 148
[email protected]
Podrobnější informace na : www.terinvest.com/finet ██
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 7
1. MEZINÁRODNÍ ODBORNÝ SEMINÁŘ
PROGRESIVNÍ A NETRADIČNÍ TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV
Mezinárodní setkání pracovníků z oboru povrchových úprav se uskutečnilo ve dnech 23. a 24.11. 2004 pod patronací České společnosti pro povrchové úpravy v jihomoravské malebné vinařské obci Čejkovice na zdejší nově zrekonstruované tvrzi z 13. století (hotel Zámek).
Přednášky byly zajímavé, jejich úroveň vysoká, atmosféra příjemná, doprovodný program zajímavý a proto nic nekazilo spokojenost účastníků.
Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA
Ing. Viktor Kreibich, CSc., šéfredaktor, mobil : 602 341 597, E-mail: [email protected]
Ing. Ladislav Pachta, Pachta-IMPEA Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail: [email protected]
Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno
z http://www.povrchovauprava.cz/casopis.php.
Copyright © 2004, Pachta-IMPEA, Hradec Králové
PROSINEC 2004
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 8