Free Library of Philadelphia, Pennsylvania, USA (www.freelibrary

Komentáře

Transkript

Free Library of Philadelphia, Pennsylvania, USA (www.freelibrary
Free Library of Philadelphia, Pennsylvania, USA (www.freelibrary.org/)
Návštěva Městské knihovny ve Filadelfii, desáté největší knihovní sítě ve Státech, byla prvním
setkání s americkou knihovnou na východním pobřeží. Datum založení v roce 1891 je stejné jako
Městské knihovny v Praze... a to není jediná skutečnost, kterou mají obě knihovny společné.
Centrální pobočka sídlí v budově postavené v roce 1927 a nachází se kousek od hlavního centra
města obklopena parkem, ale velice dobře dostupná pro pěší, auta i ze vzdálenější městské
dopravy. Při našem prvním pohledu na knihovnu, která má své dvojče hned přes ulici, se nám
vybavila podoba s budovami v Paříži či Londýně. V okolí je dost ukazatelů, které na centrální
pobočku odkazují - nejen oficiální směrovky, ale také bannery na sloupech veřejného osvětlení.
A knihovna je obecně velmi dobře propagovaná, letáčky a pozvánky na akce se nachází na
různých místech po celém městě - například v knihkupectví Barnes and Nobels v centru, na
hlavním nádraží atd.
Centrální budova má 125 zaměstnanců. Celkový počet zaměstnanců knihovny, která má 54
poboček, je 650. Nemilou zprávou bylo, podobně jako u nás, zkrácení rozpočtu před čtyřmi lety
na polovinu. S tím souvisel i pokles zaměstnanců z celkových 850 na 650. Podařilo se jim
ponechat otevřené všechny stávající pobočky, situaci vyřešili také změnou otevírací doby.
Například hlavní pobočka má otevřeno po celý týden, od 9 hodin do 21 hodin. Zkrácená
otevírací doba je pouze v pátek 9:00-18:00, sobotu 9:00-17:00 a neděli 13:00-17:00.
Proces akvizice se neustále mění - původně měla každá pobočka na starosti svůj fond a tím
pádem i nákup nových dokumentů, a to podle předem schváleného seznamu vypracovaného v
centrální pobočce. Nemohli si tedy dovolit koupit jen tak něco, pokud chtěli nějaké jiné
dokumenty, vyslali požadavek na centrální pobočku. Před několika měsíci začali postupně
roztěkávat svůj fond (stejně jako v MKP), rozhodli se postupovat podle typu dokumentů.
Samozřejmě nebyli knihovníci zpočátku vůbec nadšeni, ale postupně se jejich názor mění. V tuto
chvíli jsou stále ještě uprostřed celého procesu a čeká je ještě mnoho práce.
Zajímavostí, kterou se knihovna odlišuje od ostatních, je její financování. Unikátní. Knihovna
není řízena městem nebo neziskovou organizací, ale obojím. Nezávislá městská agentura, která
je řízena svým vedením a oddělenou neziskovou organizací The Free Library of Philadelphia
Foundation. A to není vše - na webových stránkách knihovny může kdokoli darovat finanční
příspěvek na podporu knihovny - a to jak na obecné účely, tak přímo na konkrétní oblast například pro svou pobočku, na akce nebo na nákup fondu.
Při vstupu do knihovny jsme si všimli krásného lobby a nově zrekonstruovaného hudebního
oddělení a volného výběru beletrie. Postupně mají v plánu modernizaci dalších částí knihovny,
vybavení je zde ze 70.let 20.století, na modernizaci dostali peníze a již teď mají některé místnosti
nově vybavené. Jedním z hlavních problémů jsou prosklené stropy ve velkých a vysokých
sálech. V době konání druhé světové války byly z bezpečnostních důvodů zakryty, takže
místnosti jsou nyní osvětlené hlavně umělým světlem. V průběhu prohlídky po knihovně,
prvního a druhého patra, nás zaujme velice dobrá dostupnost pro všechny zaměstnance, občas i
pro čtenáře, na všechna pracoviště v knihovně. Jediná dvě pracoviště, a to IT a digitalizace, jsou
čtenářům nepřístupná. Jinak do ostatních kanceláří rozesetých po knihovně v přízemí a v prvním
patře budovy se běžný návštěvník dostane bez problémů. První patro je kolem dokola průchozí,
takže uživatelé mohou projít dokola všechna oddělení, která na patře sídlí.
Oddělení vzácných tisků zabírá čtvrtinu celého patra a jeho části jsou dostupné veřejnosti každý
den v 11 hodin dopoledne, kdy se pro zájemce koná pravidelná exkurze, kde jsou návštěvníkům
odhaleny některé vybrané tituly z fondu. A že ve Filadelfii mají z čeho vybírat - ve fondu
vzácných tisků se nachází například největší soukromá sbírka autora Charlese Dickense, hliněné
destičky ze Sumeru, papyrové svitky, ale také současné umění, skulptury, obrazy a velkou sbírku
stojacích hodin. A jak tenhle rozmanitý fond knihovna získala? Jako většina obdobných
knihoven ve Spojených státech amerických - dokumenty pochází ze soukromých sbírek. Jedním
z velkých zdrojů akvizice, a to především zajímavých titulů a často ucelených sbírek, je dar,
často významného občana města. Pokud knihovna získá takovýto dar, je s ním často spojena
formulace, že pokud knihovna získá tyto dokumenty, mají být přístupné veřejnosti. A knihovna
jako projev vděčnosti těmto donátorům potom pojmenuje buď sbírku samotnou nebo třeba
některé oddělení nebo studovnu po těchto lidech. Do knihovny tak byl například přesunut
původní přijímací pokoj s knihovnou jednoho významného filadelfského politika, který sbíral
staré mapy a knihy Charlese Dickense. A tak byl po jeho smrti pokoj celý rozebrán a znovu jeho
přesná kopie vystavěna v jedné z místností oddělení vzácných tisků. Tento salonek nyní slouží
pro reprezentační účely knihovny - jsou zde pořádány koncerty vážné hudby a konají se zde také
výroční setkání. Samozřejmostí je, že ty nejvzácnější dokumenty, jsou uloženy v
klimatizovaných depozitářích, kam nemá běžný návštěvník knihovny přístup. V přední
místnosti,kterou se do oddělení vzácných tisků vchází, jsou skleněné vitríny využívané pro různé
tematické výstavy z fondu knihovny. V době naší návštěvy byla k vidění výstava ilustrací z
dětských pohádek v průběhu věků.
Oddělení digitalizace je, jak už bylo uvedeno výše, jedním ze dvou oddělení nedostupných přímo
čtenářům. Je to logické - vzhledem k vybavení tohoto pracoviště a k typu práce, která se zde
vykonává. Digitalizační pracoviště je vlastně tvořeno jednou místností, kde probíhá jak samotné
nasnímání, tak zpracování obrazu. S následným zpřístupněním veřejnosti se v oddělení vůbec
nezabývají - to je úkolem pro část IT oddělení zabývající se webovými stránkami. Na pracoviště
přímo navazuje restaurátorská dílna, kde mohou probíhat restaurátorské práce na dokumentu
ještě před započetím samotné digitalizace, tak i po ní. Restaurátorské dílně kraluje v oboru
vzdělaný restaurátor, který mimo jiné také vyrábí různé ochranné obaly na vybrané dokumenty z
fondu. A nejen klasické ochranné obaly, ale i ty, které slouží pro výstavní účely - a to je potom
opravdové potěšení pro oko jakéhokoli milovníka knih. Ve Free Library of Philaldelphia
digitalizují především obrazové dokumenty, celé knihy opravdu jen minimálně. A tomu je také
přizpůsoben výběr potřebných nástrojů. Hlavní skener je velmi jednoduchý - tvoří jej výkonný
fotoaparát upevněný do posuvné skenovací hlavice, to vše upevněné pouze na “obyčejném”
bílém stolku. V tomto případě nemají žádné přítlačné sklo, protože skener se využívá hlavně na
jednotlivé listy, kde není přítlak potřeba. Dále mají k dispozici dva menší stolní skenery Epson
kancelářského typu, které využívají pro svázané dokumenty. Obraz pak upravují na třech
počítačových stanicích (2 počítače s operačním systémem Windows a jeden Mac od společnosti
Apple s operačním systémem OS X) s využitím softwaru dodávaného ke skenerům. Všechny
dokumenty digitalizované v této knihovně se nachází na adrese:
http://libwww.freelibrary.org/diglib/. Přes 30 000 stránek je uspořádáno do několika sbírek, které
jsou shromážděny na jedné webové stránce knihovny s názvem Digitální sbírky. Po kliknutí na
jednotlivé sbírky se zobrazí jednotlivé skeny dostupné v celé sbírce. A to je vše - v knihovně se
nesnaží o přístup do jedné digitální knihovny a vše je přístupné přímo na stránkách Free Library
of Philadelphia.
https://plus.google.com/photos/112423132285260300934/albums/5882954054657425793?authk
ey=CJvRg7mw9Pea9gE
Boston Public Library, Massachusetts, USA (www.bpl.org)
Městská knihovna v Bostonu, kde jak se píše v odborné literatuře ,”Tam to vše začalo”. Správně,
tady to doopravdy vše začalo, myslíme tím to, že zde zazněly první výstřely války o nezávislost
tzv. Americké války o nezávislost, nezávislost třinácti kolonií nad Spojeným královstvím.
Zajímavostí je, že při Bostonském masakru, jak se této události říká, zemřeli pouze tři lidé.
Samotné město, které historicky nezaostává za ostatními městy východního pobřeží, se v
průběhu skoro čtyř století změnilo ve velmi moderní, obchodně důležité, ale přesto stále zůstává
tím starým Bostonem jako v 17. století.
Boston Public Library, založena roku 1848, je městským knihovním systémem na území celého
Bostonu. Byla první veřejně podporovanou knihovnou ve Spojených státech, první největší
knihovnou otevřenou pro veřejnost a první knihovnou, kde si čtenář mohl půjčit knížku a odnést
si ji domu. Knihovna je druhou největší v Americe, její fond čítá na 9 milionů knih a AV
dokumentů. Pro zajímavost - v roce 2009 město Boston poskytlo 1% ze svého rozpočtu
($23,253,996) knihovně, což můžeme v přepočtu vyjádřit jako příspěvek 36 dolarů na osobu
(občana Bostonu).
Centrální budova knihovny se skládá ze staré budovy The McKim building a z nové budovy The
Johnson building. Velice zajímavě provedena stavba nové budovy, která se nachází v těsné
blízkosti za starou budovou, a je velice dobře propojena nebo spíše zapojena do dění v BPL.
Stará budova (McKim) nám opět připomněla Londýn. Budova byla postavena v roce 1895, hned
po otevření byla prohlášena za ”palác lidu”. Stará budova, kde za zajímavost stojí třeba to, že zde
bylo první dětské oddělení, je velmi využívaná pro pořádání kulturních akcí a různých výstav.
Nová budova, která byla otevřena veřejnosti v roce 1972, je stejně velká jako McKim building,
ale má daleko více otevřeného prostoru, který využívá pro svůj fond. Bylo sem přestěhováno i
ředitelství pro všech 25 poboček.
Při vstupu hlavní bránou staré budovy centrální knihovny si všímáme, že otevírací doba je
podobná otevírací době knihovně ve Filadelfii, pondělí až čtvrtek 9-21, jen v pátek a v sobotu
mají do 17 hodin a v neděli má knihovna od června do září zavřeno.
Zde čekáme na Thomase Blake, vedoucího oddělení digitalizace. Ten pro nás přichází a provádí
nás částí staré budovy do oddělení digitalizace - i zde jej tvoří jedna velká místnost plná
zajímavých dokumentů a přístrojů k jejich nasnímání.
BPL začala s digitalizací již v roce 2005. V tu dobu digitalizovali pouze úzkou skupinu
dokumentů z fondu jiných institucí. Z vyprávění vyplynulo, že výsledky své práce chodili
vypalovat na DVD do vedlejší budovy, kde bylo kopírovací centrum. Dnes jsou výsledky této
etapy jako velká rarita uloženy ve dvou krabicích ve skladu. jejich využití je sporné, protože v té
době se skenovaly pouze obrázky a k nim neexistuje žádný pořádný popis, takže se dnes docela
těžko zjišťuje, o jaký dokument šlo a kdo jej nechal naskenovat.
Po těchto průkopnických začátcích se knihovně podařilo získat federální grant od státu
Massachusetts, respektive od Massachusetts Board of Library Commissioners. Grant byl určen
na digitalizaci obsahu jiných knihoven, archivů, muzeí a historických společností po celém státě
Massachusets. Cílem projektu je vznik a rozvoj takzvaného Digital Commonwealth - tedy brány
k digitálnímu obsahu kulturních institucí státu Massachusets. Postupně začali digitalizovat
fotografie, mapy, staré tisky a další dokumenty z jiných institucí a především začali díky grantu
budovat pracoviště digitalizace. Zajímavé je, že samotní knihovníci v Boston Public Library byli
k digitalizaci dokumentů docela skeptičtí. Velmi dlouho se zdráhali vybírat k digitalizaci také
vlastní dokumenty z jejich fondu. A teprve v poslední době, když se objevují výsledky, se
rozhoupali k dodávání svých dokumentů - a že mají ve svém fondu opravdové perly. Například
zajímavý dokument - vzorník látek, které byly v pruzích nalepené na jednotlivých stránkách
knihy. Bohužel se lepidlo postupem času uvolnilo a některé látky se tak odchlipují a některé již
drží na posledním kousku stránky. Proto padlo rozhodnutí o digitalizaci - která v tomto případě
nebude úplně jednoduchá. Každopádně jsme zvědaví, jak to dopadlo. Výsledky pak můžeme
sledovat na stránkách BPL. Pracoviště je vybavené dvěma skenery - oba jsou na míru upravené buď ve spolupráci s univerzitami nebo se soukromými firmami. Velký skener je určený i na
rozměrnější dokumenty do velikosti A0. Jádro skeneru tvoří výkonný fotoaparát s vyměnitelným
bleskem se speciálními diodami. K osvětlení větších ploch slouží také přídavná profesionální
světla. Pokud blesk k fotoaparátu nestačí, přisvicují rozměrnější dokumenty. Stůl s
vyměnitelným přítlačným sklem mají také na míru. Ten umožňuje, pokud je to nutné, použít
vakuový systém přítlaku. Komponenty se mohou měnit a v případě nutnosti přidat také kolébku
pro skenování svázaných dokumentů.
Druhý skener slouží ke snímání negativů a skleněných desek, kterých mají velké množství jako
dar od několika příznivců knihovny. I tento skener je vytvořený na míru. Jeho jádro tvoří
fotoaparát, upravený stůl a přídavné zařízení pro skenování negativů, které odspodu prosvítí
desky, aby mohly být lépe nasnímány.
Doplňkem k těmto skenerům je přístroj, který měří úroveň osvitu jednotlivých dokumentů - z něj
odečtou, jakou mají nastavit dobu osvitu při snímání.
Jako archivní formát je využíván TIFF, pro zpřístupnění volí, jaký formát se jim více hodí většinou jde o klasický JPEG v různých variantách.
Jak již bylo řečeno výše, ani v BPL nemají klasickou digitální knihovnu se všemi různými druhy
zpřístupněných dokumentů. Na webových stránkách je v sekci Online kolekce seznam
jednotlivých sbírek rozdělených podle typu dokumentů - books and manuscripts, newspapers,
government information, maps, prints, photographs and other images, audio a video.
Zajímavé je, že v BPL téměř neskenují klasické knihy, ale zaměřují se spíše na ostatní druhy
dokumentů, jako je tomu ostatně téměř na celém území USA. Knihy si nechávají digitalizovat od
společnosti Internet Archive (http://archive.org/about/). To je nezisková organizace založená za
účelem budování digitální knihovny. Jejím cílem je poskytnutí stálého přístupu vědcům,
historikům, výzkumníkům, lidem s postižením a celkově široké veřejnosti k historickým
sbírkám, které jsou dostupné v digitální podobě. V BPL propůjčují společnosti Internet Archive
místnost hned vedle digitalizačního pracoviště. ta je vybavená 12 knižními skenery, na kterých
neustále skenují dobrovolníci z Internet Archive - v BPL probíhá pouze skenování, ostatní
procesy běží na serverech v San Franciscu (kde má společnost sídlo). V běžných případech
požaduje Internet Archive od knihoven částku 10 centů za jednu naskenovanou a kompletně
zpracovanou stranu dokumentu (počítají se i prázdné stránky). BPL ovšem dostává slevu,
protože jim poskytuje prostory - buď množstevní nebo třeba určitou zakázku udělají úplně
zdarma. Výhodou je, že Internet Archive vytváří digitální kopii knih, a to v různých formátech umožňují čtení online přes jednoduché prohlížítko a ke stažení formáty *.PDF, *.ePUP,
*.MOBI/*.PRC, full text a dokonce i formáty *.DjVu a Daisy (otevřený formát pro osoby se
zrakovým postižením). Převod do dalších formátů je ale strojový, ve formátech EPUB a MOBI
jsou patrné chyby vzniklé při strojovém převodu, například tabulky a obrázky jsou někde
převedené jako obraz někde jako text. Velký úspěch v BPL zaznamenali, když knihovna
zpřístupnila digitalizované matriky a adresáře, které jsou hojně využívané v oblasti genealogie
(nejen v USA se stalo moderním vytváření rodokmenů). Dokumenty digitalizované organizací
Internet Archive jsou k dispozici přes digitální knihovnu Internet Archive, kde je možné si zvolit
jako sbírku všechny digitální kopie dokumentů BPL.
Dalším kanálem, který umožňuje zpřístupnění výsledků digitalizace je komunitní web pro sdílení
fotografií Flickr. V České republice zatím není tolik rozšířený a je otázkou, jestli se rozšíří tak
jako v severní Americe. Knihovna má všechny své jednotlivé fotky nebo negativy či plakáty a
postery zveřejňují na Flickru, kde má knihovna založený svůj účet. Ten si spravují sami a jednou
za den nebo podle potřeby (kolik mají dat) nahrají obrázky. díky tomu má BPL opravdu spoustu
příznivců. Výhodou využití Flickru jsou velmi snadno získané statistiky z Google Analytics. Ty
umožňují velmi jednoduše vykázat, kolik lidí si prohlíželo jaký obrázek a ve kterou dobu. Tento
způsob zpřístupnění má velkou výhodu také v tom, že zaměstnanci nahrají pouze kopii originálu
obrázku a Flickr umožní stahování několika různých velikostí - tím odpadá řešení formátu
zpřístupňování. Pokud jsou soubory příliš velké pro nahrání - třeba velké plakáty nebo mapy nahraje se zmenšená kopie a pokud chce uživatel originál - stačí mu odeslat email s požadavkem
na digitalizační pracoviště. Ti mu obratem pošlou požadovaný soubor.
Po návštěvě v digitalizačním centru nás provází po nové budově a ukazují nám názorně výsledky
své práce, které se promítají do propagačních předmětů, plakátů či jen jednoduše zdobí interiér.
Tak je tomu i v případě velké mapy znázorňující Boston s vyobrazeními významných budov,
která zdobí podlahu atria nové budovy (mapa byla nejprve digitalizována a její kopie byla
natištěna na fólii a aplikována na dlaždice). Dalším příkladem je prostor hlavního vstupu do nové
budovy, kde se pořádají tematické výstavy s využitím digitálních kopií dokumentů BPL.
Po rozloučení se vydáváme na prohlídku staré budovy. V přízemí navštěvujeme podlouhlou
místnost ve které se nachází reprodukce map jak města tak i okolí. Jsou zde reprodukce v podobě
map, plakátů na stěnách, obrazů či časopisů. Po prohlédnutí celé této místnosti nacházíme v
zadní části studovnu map, která je zcela izolována skleněnými dveřmi. Ta je přístupná pouze
čtenářům a je zde možné na vyžádání nahlédnout do originálů map a jiných dokumentů s nimi
spojených. Pro ty, kteří holdují informačním technologiím, je zde možnost prohlížet si mapové
sbírky také online na několika počítačích umístěných před vchodem do studovny.
Nad hlavním vchodem do staré budovy se nachází bohatě zdobená vstupní hala - schodiště
lemují dva velcí kamenní lvi, v prvním patře jsou pak na stěnách fresky znázorňující múzy. A po
tomto velkolepém entrée čeká čtenáře vstup do hlavní historické studovny - tzv. Batesova sálu,
dále pak se v prvním patře nachází i studovna AV dokumentů, oddělení vzácných tisků a
výstavní prostory. Zbytek křídla této budovy byl v době naší návštěvy v rekonstrukci. A po čase
stráveném ve studovnách si může znavený čtenář odpočinout ve vnitřním dvoře knihovny, kde je
zahrada se stolky a lavičkami a nezbytná kavárna. Pro ty, kteří by při svém studiu strávili více
času poskytuje občerstvení také restaurace umístěná u vchodu do zahrady.
A opět se přesouváme do nové budovy. Jdeme se podívat do oddělení výhradně pro mládež Teen room. Hned při vstupu do místnosti přehlédneme velmi důležitou ceduli. Oddělení pro
mládež - vstup osobám starším osmnácti let zakázán. Zatím se nic neděje... Místnost je velmi
přehledně rozdělena na tři části. Regály s komiksy, knížkami, CD a DVD. Odpočinková část s
křesílky, vaky na sezení či pohovkou a v poslední části, která je oddělena stoly různých tvarů, je
počítačová část. Samozřejmě, že v této části je plno a velmi usilovně se tam pracuje na různých
strategických variantách při hraní her. Celé oddělení je pod dohledem jedné knihovnice, která má
na starost i akce pro mládež. Po určité chvíli si nás právě tato paní všímá a zdvořile nám naznačí
že asi již nejsme studenti a není nám osmnáct...a tak se sbíráme a odcházíme ven.
https://plus.google.com/photos/112423132285260300934/albums/5882995837806620705?authk
ey=CJ7Kn66btd3zMQ
Vancouver Public Library, British Columbia, Canada (http://www.vpl.ca/)
VPL je třetím největším systémem veřejných knihoven v Kanadě s více než 2,5 miliony položek
ve svých sbírkách. Počet poboček je 22 a jejich služeb využívá celkem cca 280 000 držitelů karet
s téměř devíti miliony výpůjček ročně. Knihovna ve Vancouveru byla založena v roce 1869, což
je o 22 let dříve než Městská knihovna v Praze.
Centrální pobočka knihovny se nachází přesně uprostřed Vancouveru na Library Square ve čtvrti
zvané Downtown Vancouver. Záměrně nepíší centrum. To, co se považuje nebo spíše nazývá
centrem, je Stanley Park, srdce Vancouveru. Centrální pobočka, která je také největší pobočkou
v celé knihovní síti, je obklopena výškovými budovami, ale na její kolosální kráse to nic neubírá.
Termín "kolosální" je zde použit záměrně: Přestože stavba centrální budovy byla dokončena v
roce 1995, připomíná římské koloseum a již z dálky působí jako chlouba Vancouveru. To "z
dálky" ovšem berte s rezervou. V tak husté zástavbě musíte přijít na dohled tak 250 metrů.
Vysoká budova, připojená k tomuto koloseu, je administrativním zázemím.
Library Commons otevřené každému
Při vstupu do budovy na mě čeká další překvapení. Vstupuji do auly a vidím malé kavárničky,
novinový stánek, potraviny a bageterii. Zajímavě provedené, můžete si půjčit knížku a jít si
posedět v klidu do kavárny či přečíst noviny. Knihovna využívá z devíti pater jen sedm, ale i tak
je to velký a rozlehlý komplex. Působí velice přívětivě, všude je dostatek otevřeného prostoru a
na první pohled málo knih. Můžete se v klidu posadit, připojit se k internetu a být zde, jak
dlouho chcete. Pokud k tomu přidáme i lehce dostupné občerstvení, stává se z knihovny váš
druhý domov.
V sedmém patře se nachází Special Collections. Zde se setkávám s Kate Russell která mě
doprovází po zbytek návštěvy. V oddělení se nachází skvosty v podobě starých diapozitivů,
fotek, knih a map Vancouveru a jeho okolí a Britské Kolumbie. Zajímavostí je, že ke svým
poznámkám nesmíte používat propisky či pera; půjčí vám jen obyčejnou tužku. Fotografie z
počátku 19. století si za menší finanční obnos můžete nechat vytisknout přímo v knihovně.
Služba velice zajímavá a hojně využívaná.
Matrika v knihovně a jiná překvapení
Postupujeme po odděleních dolů. Každé patro je zaměřeno na jiný žánr, je zde možné využít
velké množství počítačů a studijních míst. Co bych ale v knihovně neočekával, je oddělení
matriky. Na velkém množství mikrofilmů (viz obr. Genealogy Microfilms Reels) na kterých
naleznete záznamy o všech narození a úmrtích od roku 1650 v oblasti Britské Kolumbie. V
kombinaci s přistěhovaleckými knihami z celé oblasti se knihovna stává něčím výjimečným. To
vše pro čtenáře přístupné zcela zdarma!
Co mě však nadchlo nejvíce, bylo půjčování audio-video dokumentů. Hudba, filmy, prostě
cokoliv, co bylo v pobočce, se dalo zapůjčit. Mířím tím k vybrání filmu který má uvnitř krabičky
hned i nosiče a jednoduchým projetím u self-checku si je vypůjčíte. Bohužel si nejsem jistý, zda
by toto šlo praktikovat i u nás v České republice. Rozdíl v přístupu čtenářů je poněkud odlišný.
Nesmíme opomenout zmínit, že čtenář při registraci neplatí registrační poplatek, služby jsou
zcela zdarma. Když jsem se ptal, zda je možné se stát čtenářem a půjčit si knihu bylo mi řečeno,
že čtenářem může být jen obyvatel oblasti Greater Vancouver (městské části kolem
Vancouveru). Pokud ale chci využít jen internet, není problém si na řidičský průkaz či cestovní
pas zařídit roční přístup na internet ve všech pobočkách zdarma. To vám velice usnadní život,
jelikož v celém Vancouveru ale i dalších městech, je přístup na wi-fi většinou zpoplatněn.
Samoobslužné výpůjční stojany či box na vracení knížek je zde zcela samozřejmostí.
Co mě ale zarazilo, byla možnost využití poradny pro nezaměstnané. Bylo mi vysvětleno, že
člověk který ztratí práci přijde do tohoto oddělení a zde ho pošlou na rekvalifikační kurzy,
pomůžou mu sepsat životopis a najdou odpovídající práci... opět zcela zdarma. To je v našem
prostředí zcela nevídané.
Inspirace pro naše knihovny
Od mé návštěvy uplynuly už tři roky. Nejsem si jistý, zda bych dokázal napsat něco
inspirativního pro naše knihovny hned poté co jsem se vrátil, ale s odstupem času a s ohledem na
vlastní působení v knihovně mne toho dnes napadá více než bezprostředně po návratu z Kanady.
Jakou zkušenost jsem si přivezl? Bylo jich více. V první řadě zkušenost v podobě setkání se
zaměstnancem knihovny který měl pochopení k mojí práci a byl otevřený ke všem mým
dotazům. Pohled na knihovnu jako na místo setkávání, sdílení informací a prostředí k tvoření
úžasných projektů.
Co určitě stojí za zmínku, je možnost pomáhat s rekvalifikací, napojení skrze knihovnu na
instituce, které pomohou žadatelům o práci nebo už jen samotné informační středisko, které se
bude zabývat touto problematikou. Není to ale jen o dospělých čtenářích, jsou tu samozřejmě i
děti nebo spíše teenageři. Zde vidím možnost spolupráce v podobě sdílení nebo přestavení cesty,
jak se knihovna věnuje této komplikované skupině. Důležité je pochopit, že bychom měli
naslouchat a učit se či přebírat přínosné principy, které ve světě již fungují, ale přitom dát pozor
na to, že ne vše, co si přivezeme, bude v našich podmínkách fungovat. Musíme to umět
přetransformovat do našeho prostředí. Poslední věc je samotné cestování jako další forma
sebevzdělávání. Cestovat má dnes možnost každý; rozdíl je samozřejmě v tom, co my sami
uděláme pro to, abychom se při naší soukromé cestě podívali do knihoven.
http://www.ikaros.cz/dojmy-z-verejne-knihovny-ve-vancouveru
https://plus.google.com/photos/112423132285260300934/albums/5899282693476229857?authk
ey=CIyA36CV-svT0wE
Seattle Public Library, Washington, USA (http://www.spl.org/)
https://plus.google.com/photos/112423132285260300934/albums/5899283921816857665?authk
ey=CMulndK18fCQvAE

Podobné dokumenty

Příručka pro kopírování

Příručka pro kopírování • Vytvořit knihu – Slouží k vytvoření knihy. Lze vybírat mezi jednostrannou a oboustrannou. Poznámka: Tato možnost se zobrazí pouze v případě, že je nainstalován pevný disk tiskárny.

Více

Mistrovství světa v ledním hokeji 1995

Mistrovství světa v ledním hokeji 1995 Mistrovství světa v ledním hokeji 1995 Z Wikipedie, otevřené encyklopedie 59. Mistrovství světa v ledním hokeji 1995 se konalo ve Švédsku v Stockholmu a Gävle ve dnech 25. dubna – 6. května 1995. M...

Více

Porovnání vybraných českých a skotských

Porovnání vybraných českých a skotských zejména s ohledem na využívání internetovské služby World Wide Web, však není již zcela dostačující používat pouze typologii ISSN a typologie podobné, protože nedostatečně vypovídají o charakteru z...

Více

Integrovaný plán mobility Ostrava – část II.

Integrovaný plán mobility Ostrava – část II. 10.2.1 Trasy Greenways .......................................................................................................... 192 10.2.2 Ostatní krajské trasy .....................................

Více

pěkně vysázená verze v PDF

pěkně vysázená verze v PDF Program načte ze souboru popis mnohostěnu (to jest souřadnice vrcholů, které vrcholy tvoří hrany a které hrany tvoří stěnu; konvexnost se nepředpokládá) a zobrazí jej v nějakém “rozumném” průmětu (...

Více

angeles2 board

angeles2 board umístily na čtvrté, respektive páté pozici. Česká republika Praha si oproti 27. místu z roku 2013 polepšila, když se posunula na 25. příčku a dostala se tak do první poloviny žebříčku 50 měst, kter...

Více