Ekonomické výsledky firmy Fatra, a.s. za rok 2009 Odpovídá GŘ Ivo
Transkript
Ekonomické výsledky firmy Fatra, a.s. za rok 2009 Odpovídá GŘ Ivo
CMYK 4 strana z agrofertu □ □ Nov ý šé f n á k u p u V říjnu 2009 byl Štěpán Košík jmenován ředitelem centrálního nákupu ve společnosti AGROFERT HOLDING, a.s. Předchozí zkušenosti získal ve společnosti Technistone, a.s., kde působil v letech 2001-2009 na pozicích obchodní a marketingový ředitel, ředitel pro nákup a logistiku a také jako finanční ředitel. V letech 1998-2001 byl zaměstnán ve společnostech Perníkář Pardubice, a.s. jako finanční ředitel a Perníkář Slovensko, s.r.o. jako jednatel společnosti. V letech 1995-1998 působil v Komerční bance, a.s. jako pracovník aktivních obchodů. Štěpán Košík vystudoval Univerzitu Pardubice- Fakultu chemicko-technologickou, obor Ekonomika a management chemického a potravinářského průmyslu. Je svobodný. Ve volném čase se věnuje především sportu – lyžování a cyklistice. Agrofert holding AGROFERT HOLDING, A.S. Bezalergení a bezlepkové výrobk y Společnost Vodňanská drůbež se chystá v průběhu roku oslovit nejen zákazníky, kteří se chtějí stravovat chutně, lehce a zdravě, ale i zákazníky, které drůbeží maso méně oslovuje a dále takové zákazníky, kteří mají nějaké zdravotní problémy a drůbeží maso jim může pomoci při jejich speciálních dietách např. u bezlepkové a bezalergení diety. specielní bezlepkový a bezalergení program. Seznam přirozeně bezlepkových a bezalergeních výrobků naleznete na internetových stránkách www.vodnanskekure.cz. Kuřecí maso se v posledních letech stalo pravidelnou součástí našich jídelníčků, protože je velice vhodné pro zdravý životní styl. Je velmi mladé, a tím je v něm nashromážděno mnohem menší množství škodlivých látek než např. v mase vepřovém či ho- Kuřecí maso je vhodné pro bezlepkovou dietu, která se dodržuje při nemocech nesnášenlivosti lepku, jako jsou celiakie nebo Duhringův syndrom (Duhringova dermatitida). Nesnášenlivost lepku je při těchto onemocněních trvalá a nelze ji v současné době vyléčit. Základní terapií je celoživotní úplné vyloučení lepku ze stravy. Pro takové zákazníky značka Vodňanské kuře připravila vězím. Zároveň obsahuje pouze minimální množství vaziva a tuků, což zaručuje jeho mnohem snadnější stravitelnost, než jakou mají tmavé druhy masa. Právě pro svůj nízký obsah tuku a lehkou stravitelnost je kuřecí maso doporučováno při různých dietologických obtížích a také pro stravování dětí, rekonvalescentů a starších osob. Kuřecí maso je dále velmi významným zdrojem vitaminů, zejména skupiny B, kdy důležitý je především vitamin B12, který se vyskytuje výhradně v potravinách živočišného původu. Kuře je rovněž významným zdrojem draslíku, vápníku, hořčíku, železa a dalších důležitých stopových prvků. Ke stále větší oblibě a významnému nárůstu spotřeby kuřecího masa přispívá zejména jeho snadná a velice rychlá příprava a nekonečné množství chuťových variant jeho úprav. SYNTHESIA, A.S. / Mar tin Pém Plasty z výroby – už ne odpad, ale druhotná surovina Ing. Štěpán Košík společenská dipl omacie □□ Jak správně telefonovat ·Vždy se představujte celým jménem a uveďte název firmy. Stejně tak oslovujte i osobu na druhé straně: jménem, případně titulem, navážete tak osobnější kontakt. ·Po pozdravu je vhodné vznést dotaz, zda nerušíte. Pokud vám někdo zavolá nevhod, sdělte mu, kdy může zavolat. ·Do telefonu mluvte pomalu a zřetelně, u telefonátu nejezte, nemějte v ústech žvýkačku či bonbon a nemluvte při něm s dalšími osobami. ·Před důležitým rozhovorem si udělejte poznámky o tom, co dotyčnému chcete sdělit a zkuste mluvit stručně a výstižně. ·Pokud se hovor přeruší, měl by zpět vždy zavolat volající. ·Mobilní telefon nemějte zapnutý: na důležité návštěvě, na jednání, u lékaře, v nemocnici, na kulturních akcích, v letadle apod. ·Ve všední dny veďte pracovní telefonování ideálně mezi 9.00 hod. až 11.30 hod. a 14.00 hod. až 18.00 hod., max. do 21.00 hod. ·Do telefonu se usmívejte. Možná se budete divit, ale váš úsměv a dobrá nálada je i přes sluchátko dobře slyšet a volající jej vycítí. ·Telefonní hovor vždy zakončete krátkou rekapitulací jeho výsledku. Jen tak se ujistíte, že jste si s partnerem dobře porozuměl. tiráž Noviny Fatra, noviny zaměstnanců společnosti Fatra, a.s. Neprodejné, 800 ks Vydává: Fatra, a.s. personální odbor 763 61 Napajedla Telefon: 577 502 216 Fax: 577 502 555 e-mail: [email protected] Evidenční číslo: 0304/2010 Grafické zpracování: Adam Hrňa Korektura: Andrea Plichtová Za všechno se musí platit, na to jsme zvyklí. I za odvoz odpadu – stále nic překvapivého. Když se ale z odpadu stane surovina, karta se obrátí – nebudeme platit, ale prodávat. Za tímto účelem byla v rámci skupiny navázána spolupráce s e s pole č nos tí Fa tra , a. s., r enomova ným produc e nt em pl astovýc h ma te riá lů. Fa tr a m á t otiž zájem některé naše odpadní pla s ty využ íva t ja ko sur ovi nu pro své potřeby. Řeč je o plastech, ne však z komunálního odpadu; ten je v Synthe s ii třídě n a odvá ž e n již dlouho. V našem případě jde o pla s ty vz nika jíc í na provozech a skladovém hospodářství. Za je dnu tunu na bíz í někol i k set korun. O dvoz je dné tuny pl astů jako odpadu nás přitom stojí v průměru 4000 Kč. Lze tedy uš e třit ne ma lé pros tře d ky, ber e- N O V I N Y NOVINY fatra NAŠE VÝROBKY 5 důvodů proč máme doma LINO □ LINO nezatočí s Vašimi úsporami Před časem jsme koupili byt a po platbě za plastová okna, omítky, vymalování a základního nábytku nám z úspor zůstalo necelých 10 tisíc na podlahy. Bezradně jsem probírala katalogy podlah a ne a ne se dopočítat. Pak jsem objevila webové stránky Fatrafloor.cz s nabídkou vzorů PVC podlah LINO Fatra a s potěšením. zjistila, že tudy cesta ke krásné nové podlaze povede a ještě něco ušetříme. □ Vypadá to jako dřevo, ale není to dřevo Nejspokojenější jsem byla s nabídkou vzorů LINO. Na první pohled žádná návštěva nepoznala, že se jedná o PVC. Naopak příbuzní chválili naši zručnost, že se nám podařilo lamely dokonale seskládat. Po chvíli jsem jim s úsměvem prozradila, že to, co měli za pravou dřevěnou podlahu, je LINO Fatra. □ LINO je pevné a odolné Revitalizace panelových domů s použitím našich pigmentů ve fasádách Jistě jste si všimli, že již většina panelových domů prošla takzvanou revitalizací. Pojem revitalizace v sobě skrývá několik významných úkonů vedoucích nejen k úspoře energie, ale i ke zlepšení estetického vzhledu a funkčnosti celého domu. Nejčastěji dochází k výměně starých oken, zateplení domu, opravě či výměně střechy, výměně různých rozvodů (např. vody a plynu) a všechny tyto změny by v podstatě nebyly tak patrné, kdyby zároveň nedošlo k obnově fasády. K tomuto účelu se nejčastěji využívají probarvené pastovité omítkoviny na bázi křemičitanů, které jsou použitelné ve vnějších i vnitřních prostorech na nové a staré minerální podklady i na tepelné izolační systémy. Obvykle omítkoviny obsahují okolo čtyř hmotnostních procent TiO 2 a lze je běžně barevně tónovat například železitými pigmenty Fepren. Nejvhodnějšími typy titanové běloby k tomuto účelu jsou RG18 a RGZW se speciálními povrchovými úpravami, protože vykazují nejvyšší povětrnostní odolnost. Železité pigmenty se sice vyznačují skvělými povětrnostními vlastnostmi, ale nevykazují tak vysokou odstínovou variabilitu jako organické, pro- to se k tónování těchto omítkovin používají speciální pigmenty vyrobené kombinacemi organických a anorganických pigmentů. Revitalizace a úspora energie Jistě mi dáte za pravdu, že každého z nás při pomyšlení na zateplení a výměnu oken napadne úspora tepelné energie, čili peněz. Je tomu ale opravdu tak? Z údajů pro náš panelový dům (32 bytů, 7 pater) jsem si spočítal, že cena tepla nám tak závratně roste, že uspořit nějaké náklady lze jen těžko. Ale rozhodně neproděláme, protože pokud cena 1GJ tepelné energie za posledních 5 let stoupla o 62% a my jsme 30% tepelné energie ušetřili zateplením a výměnou oken, stouply nám náklady pouze o 32%. Takže se dá říci, že například za náš dům díky revitalizaci platíme za teplo o 111 tisíc Kč za rok méně, nebo nám díky revitalizaci náklady na teplo stouply pouze o 142 tisíc Kč za rok. Často slýchám názor, že cena tepla extrémně roste pouze díky nám (lépe řečeno naší klesající spotřebě). Zajímal by mě tedy vývoj cen, pokud by k žádným revitalizacím nedocházelo, no bůh ví. Závěrem nás, kteří jsme už investovali do revitalizace, tedy můžou těšit tyto dvě věci: 1. Ti, co ještě nestihli provést revitalizaci, platí daleko více než my (asi o 30%). 2. Jsme ekologicky šetrní k našemu životnímu prostředí. No a vlastně ještě jedna pozitivní věc, naše chemička je téměř tepelně nezávislá a celých 80% potřebného tepla získává z technologie výroby kyseliny sírové, pouze 20% tepla nám dodává Dalkia-Teplárna Přerov. modernizace zásobovací větve comeria II. Koncem roku 2008 jsme zahájili intenzivní přípravné práce na investiční akci. Když nám LINO přivezli domů, bylo toho v jedné roli 16 metrů. Museli jsme zavolat souseda, aby nám pomohl roli odnést. Trošku nás to zarazilo, protože PVC, které je běžně k dostání v hobby marketech, je lehoučké. Ale brzy jsem pochopila rozdíl. LINO z Fatry jen tak něčím neprorazíte a nepoškodíte. Větší hmotnost a úsilí při pokládání vám LINO vrátí svou pevností a trvanlivostí. □ Ušetříte čas při úklidu Pokud svůj čas trávíte raději zábavou než úklidem, pak si LINO zamilujete jako já. Máme doma čtyřnohého chlupatého mazlíka, v době kdy ztrácí srst, musíme byt uklízet i několikrát denně. Když se vrátí z procházky špinavý, vběhne nám i přes náš hlasitý protest přímo do bytu a zanechává po sobě na podlaze mokré šmouhy. Ty tam jsou časy, kdy nás to vzrušovalo. Vlhký mop to vyřeší za půl minuty. Kompletní úklid LINA nám nezabere více jak pět minut □ Věřím českým výrobkům Poslední důvod, proč jsme se rozhodli pro LINO je dlouholetá tradice značky Fatra. LINO se vyrábí u nás a možná proto mi přijde „poctivější“. Přestože jsme neměli moc peněz nazbyt,nesvedlo nás to ke koupi nejlacinější podlahoviny z „východu“. Řídili jsme se poměrem cena/výkon. V tom je LINO podle mého názoru nepřekonatelné. Pěkně vypadá, je za přijatelnou cenu, snadno se udržuje a dobře odolává všem možným i nemožným přesunům nábytku v domácnosti. K nákupu LINA se u nás inspirovali naši sousedi a dokonce i tchyně. Na LINO FATRA zkrátka nedáme dopustit. , č l e n a s k u p i n y ROČNÍK xViI/březen, duben 2010 Základní organizace odborového svazu ECHO A N K E TA P R O N O V É ZAMĚSTNANCE Jaké jsou Vaše první dojmy v novém zaměstnání? Jiří brokl stř. 2600 dělník „Práce ve Fatře je pro mě první zaměstnání po střední škole a tudíž se seznamuji s chodem podniku, konkrétně mám možnost poznat provoz PPF, výrobní linky a naučit se novým věcem.“ Kamil RAKVICA stř. 7113 prodejce „Za těch několik málo dní, co jsem u Fatry mám ze všeho zatím jednoznačně pozitivní pocit. Zdá se mi, že Fatra má dobře propracovaný systém zaškolování zaměstnanců, což u jiných zaměstnavatelů není vždy pravidlem. Také mí kolegové se zdají být příjemní a přátelští lidé, takže doufám, že do svého nového kolektivu dobře zapadnu a brzy se spřátelíme.“ Petr MATULA stř. 2600 dělník „Práce ve Fatře mě baví a výhodou je, že to mám v místě bydliště. Věřím, že se mi postupně podaří dosáhnout takových podmínek, které jsem měl ve svém minulém zaměstnání.“ Ing. Richard ROTHBAUER stř. 7113 technik „Po prvních několika dnech jsem nabyl základního dojmu, že Fatra, a.s. nyní prochází procesem určitých změn, které zřejmě vychází ze zkušeností z nedávné minulosti.“ revitalizace panelových bytů K tomuto účelu se nejčastěji využívají probarvené pastovité omítkoviny. Byla letošní konference v něčem jiná, než ty v minulých letech? strana 2 Jiří HRDINA stř. 2600 dělník Že nesmí být kontaminovány chem i kál i em i , ani j i nak zneči št ěné, j e sam ozř ej m ost í . Tvr dé plasty (PVC trubky, desky, sudy atd.) budou nadále likvidovány j ako odpad. s p o l e č nosti NOVINY FATRA „Po nástupu do Fatry jsem spokojený, je zde dobrý kolektiv a mám možnost získat nové zkušenosti v oblasti plastikářské výroby, konkrétně u výrobků PPF.“ m e- l i v úvahu cca 50 t un pl ast ového odpadu ročně. Fatra hodlá vykupovat pouze m ěkké pl ast y, př edevší m obal ový m at er i ál , použité PE pytle, smršťovací fólie, obal ový PE a PET f ol i e. SYNTHESIA, A.S. / Jiř í Valent a Z A M Ě S T N A N C Ů strana 3 strana 4 Hlavní téma Ekonomické výsledky firmy Fatra, a.s. za rok 2 0 0 9 Zeptali jsme se Ing. Pavla Čechmánka, finančního ředitele společnosti. společnost od 2. pololetí roku 2008 a rok 2009 byl zasažen poptávkovou krizí již od svého začátku. Jaké výsledky dosáhla společnost Fatra, a.s. v roce 2009? Byl splněn plán ? Dne 8.3.2010 byla podepsána auditovaná účetní závěrka společnosti za rok 2009. Hlavní údaje z výkazu zisků a ztrát společnosti jsou následující: tržby 2 142,7 mil. Kč, přidaná hodnota 594,8 mil. Kč, EBITDA 188,7 mil. Kč a zisk před zdaněním 82,5 mil. Kč. Plán ve tvorbě zisku byl splněn, ale pouze díky nižším odpisům majetku o 23 mil. Kč (nepřevzetí linky HIF II.) a výrazně lepšímu finančnímu výsledku hospodaření, který není přímo ovlivňován samotnou výrobní činností. Po očištění těchto dvou vlivů je plnění zisku pouze na necelých 70 %. Hlavní příčinou je propad v tržbách o 295 mil. Kč, což následně ovlivňuje všechny ostatní provozní výkonové ukazatele. Přidaná hodnota nebyla splněna o 73 mil. Kč (plnění na 89 %) a EBITDA o 45 mil. Kč (plnění na 81 %). Jak si vedly jednotlivé segmenty a SBU ? SBU Polymery splnilo plánované výkonové ukazatele, a to hlavně díky historicky nejlepšímu výsledku segmentu IKEA a také pozitivnímu vývoji v segmentu BOPET. Segment PPFaL po výborném 1. pololetí roku doplatil na ztrátu dvou klíčových zákazníků a plán roku nenaplnil. SBU PVC prošlo těžkým rokem, protože její produkty jsou významně navázány na stavební průmysl, který byl spolu s automobilovým průmyslem nejvíce zasažen krizí. Nejvýznamnější propady v tržbách byly zaznamenány v segmentu HIF a TF. Segment podlahových krytin si udržel i přes dílčí pokles v tržbách velmi dobré výsledky a stále je segmentem, který generuje největší podíl zisku. A jaké je porovnání s předešlým rokem 2008 ? Proti roku 2008 je propad mnohem výraznější. Tržby poklesly o 1/4 (o 734 mil. Kč). Zisk před zdaněním dosáhl úrovně 78 % hodnoty zisku roku 2008 očištěného o významné prodeje majetku (segment SU a zámek Napajedla). Při porovnání výsledků roku 2009 k dosaženým hodnotám roku 2008 je potřeba připomenout, že finanční krize začala ovlivňovat naši Jaké vidíte hlavní pozitiva a negativa roku 2009 ? Rok 2009 byl specifickým rokem, který byl poznamenán velmi hlubokou celosvětovou finanční krizí. Každá krize sebou přináší spoustu nepříjemných věcí. Pro podnik typu Fatry je to úbytek zakázek a boj o samotné přežití. Jde však také o úhel pohledu. Jednoznačně negativní z pohledu jednotlivce je např. skutečnost, že může doplatit na krizi ztrátou zaměstnání či poklesem příjmu vlivem prostojů. Z globálního pohledu je krize očistným procesem, který zbavuje ekonomiku všeho nepotřebného a vytváří nový prostor. Krizi přežijí pouze silné, flexibilní, dobře připravené a řízené společnosti. Z tohoto úhlu pohledu vidím rok 2009 velmi pozitivně, protože Fatra dokázala přestát rok krize bez jakýchkoliv finančních (cashových) problémů a zároveň se stala konkurenceschopnější firmou, což je klíčové pro její budoucí vývoj. Jaký je tedy plán společnosti pro rok 2010 ? Tvorba plánu je vždy náročný, složitý a dlouhotrvající proces, ve kterém dochází k postupnému sbližování představ majitele společnosti a managementu. Finální verze plánu byla schválena na únorovém zasedání představenstva společnosti a následně potvrzena rozhodnutím jediného akcionáře společnosti. Plánovaná výše zisku před zdaněním je 94 mil. Kč, což je nárůst oproti skutečnosti roku 2009 o 15 %. Jako rozhodující ukazatel pro hodnocení výkonnosti společnosti byl stanoven parametr nazývaný Bilanční cash flow (BCF). Zjednodušeně jde o výši volných peněz, kterou společnost vytvoří svou činností v daném roce. Podrobněji o ukazateli BCF se můžete dočíst na jiném místě těchto novin. Samotná výše plánu je pro nás výzvou. Plán je stanoven ambiciózně, ale je splnitelný. Dosažené výsledky v 1.Q/2010 jsou pozitivní a mnohem lepší než v minulém roce. Klíčové období, které rozhodne o splnění plánu je však teprve před námi. Věřím, že je firma dobře připravená a všichni zaměstnanci pomohou každý svým dílem ke splnění náročného plánu roku 2010. KRÁTCE □ FATRASOL V průběhu měsíce dubna a května bude Fatra realizovat svou první fotovoltaickou střechu z fólie Fatrasol. Fatrasol se skládá z TPO podkladní vrstvy jež vyrábíme ve Fatře a fotovoltaické vrstvy dodávané americkou společností UNISOLAR. □ WEBOVÉ STRÁNKY FATRY V měsíci květnu zaznamenají naše webové stránky www.fatra.cz významnou změnu v designu a funkcionalitě. Budou pro naše zákazníky atraktivnější a přehlednější. V podobném stylu již najdete naše stránky www.fatrafol.cz a www.fatrafloor.cz. □ Rekonstrukce linky „B“ na BOPETu V současné době se na segmentu BOPET provádí dokončovací práce, týkající se částečné rekonstrukce linky „B“, na které by se měly už od 2. pololetí letošního roku začít vyrábět polotovary PET desek pro segment IKEA. V tomto týdnu již probíhají na lince zkoušky materiálu, včetně školení personálu a následují garanční zkoušky. Doposud nám tento polotovar dodávala Synthesia, a.s. Pardubice, od července 2010 však bychom měli tento objem dodávek nahradit již vlastní výrobou. Nejčastěji se PET desky využívají jako ochranná podložka proti poškrábání podlahy např. kancelářskou (kolečkovou) židlí. děkuji za rozhovor /lk/ Odpovídá GŘ Ivo Hanáček Finanční ředitel ing. Pavel Čechmánek zhodnotil uplynulý rok, Vás se pane generální řediteli ptáme: „Co nás čeká v letošním roce?“ Rozhodně letos nemůžeme očekávat, že dojde k výraznému oživení trhu a problémy se vyřeší samy. Naopak. Například ve stavebnictví se u nás a na Slovensku počítá s významným poklesem zakázek, což souvisí s pokračováním projevů krize a omezováním investic ve státní správě a samosprávě. V případě podlahových krytin a hydroizolačních fólií budeme muset tvrdě bojovat o udržení prodejů na domácím trhu, ale zároveň musíme hledat vhodné partnery v zahraničí, kteří nám umožní vstoupit na tamní trhy. Hledáme cesty, jak se vrátit na ruský trh, ale ani od toho nemůžeme příliš očekávat, neboť ten se z krizového šoku ještě nevzpamatoval a už očekává další. Navíc místní firmy v časech ekonomického růstu mohutně zainventovaly do nových technologií a netrpělivě čekají, až je budou moci spustit. Na trhu HIF v Evropě zuří tvrdý konkurenční boj a cenová válka. Letošní rok bude pro výrobce kritický a výhodu získá ten, komu se podaří snížit náklady. My bychom rádi letos zahájili výrobu na nové lince HIF 2. Od nové linky očekáváme vyšší produktivitu a vyšší podíl použitých vratných materiálů, což by v konečném důsledku mělo snížit cenu vyráběných fólií. Vše ale závisí na tom, zda se rozumně dohodneme s dodavatelem technologie. To nezní moc optimisticky, máte něco pozitivního? V segmentu PPFaL se podařilo získat nové zákazníky a naplnit kapacity. Dnes je však výroba omezovaná technickým stavem technologií. Zařízení musíme co nejdříve opravit a rychle navýšit výrobu. Vše teď závisí na dodacích lhůtách náhradních dílů. Do rozvoje speciálních výrobků budeme letos hodně investovat. Pro zefektivnění výroby podložek Kolon připravujeme na lince B BOPET zahájení výroby vlastních polotovarů a následně investici do automatického balení hotových výrobků. V polovině roku plánujeme také nainstalovat tři nové vstřikovací lisy. Na přelomu roku došlo k převodu části majetku Fatry do Energetiky Chropyně a teď se mluví o jejím prodeji. Jak se tedy věci mají? Máte pravdu. Správa areálu přešla od nového roku pod Energetiku a počátkem roku bylo rozhodnuto najít pro Energetiku strategického partnera, který by zajistil její rozvoj. V současnosti probíhá výběrové řízení a pokud se potkají zájmy potenciálního investora a akcionáře, může dojít k prodeji. Nicméně bez ohledu na probíhající proces výběrového řízení Energetika pokračuje v přípravě projektu výstavby nového energetického zdroje, který by měl v budoucnu snížit náklady na teplo nájemníkům v areálu, ale i obyvatelům Chropyně. Vidíte reálně splnění plánu? Nebude to procházka růžovým sadem, ale pokud splníme vše, co jsme si předsevzali a nestane se nic mimořádného, je splnění plánu reálné. Bude záležet na každém z nás. graf měsíce □ Věková struktura - 28.2.2010 - průměrný věk 45 let 250 197 200 159 149 150 132 116 97 100 60 50 37 12 15 0 18- 21- 26- 31- 36- 41- 46- 51- 56- 6120 25 30 35 40 45 50 55 60 63 CMYK 2 události strana napsali o nás Hračky z Fatry se zřejmě vrátí na trh Společnost Fatra z Napajedel, která patří k největším tuzemským producentům plastových výrobků, uvažuje o obnovení tradice výroby hraček. Reaguje tak na úspěšnou a stále aktuální výstavu nafukovacích hraček návrhářky Libuše Niklové, která je k vidění ve zlínském Domě umění. Plastové hračky Fatra přestala vyrábět v 90. letech minulého století. Libuše Niklová pro něj hračky navrhovala 20 let, zemřela v roce 1981. Společnost zatím nemá vybrány druhy hraček, které by chtěla v limitované edici zájemcům nabídnout. NOVINY fatra R O Z H O V O R / o tázky pr o Ing. V ladimír a L uk a v s k é ho Mohl byste nám přiblížit obsah ukazatelů EBITDA a bilanční CF? Ptám se proto, že v roce 2009 byl ukazatel EBITDA klíčový pro hodnocení úspěšnosti podniků a jejich managementu ve skupině Agrofert a pro rok 2010 je to bilanční cash-flow? Ukazatel EBITDA tvoří počáteční písmena anglických slov Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization. Česky je to zisk před odečtením odpisů, úroků a daní. Tento ukazatel slouží především k vyjádření schopnosti firmy generovat peníze. Jdeme-li „z druhé strany“ než od samotného názvu ukazatele, je to přidaná hodnota snížená o osobní náklady (tj. mzdy, sociální a zdravotní pojištění a ostatní osobní náklady), dále o daně, poplatky a nakonec upravená o rozdíl mezi ostatními provozními výnosy a náklady. EBITDA tedy v podstatě vyjadřuje, kolik korun jsme svou činností přidali k hodnotě toho, co jsme nakoupili, po odečtení našich požitků (mezd a jejich náležitostí). Je jasné, že čím je toho více, tím lépe pro firmu a jejího majitele. Bilanční CF (CF = cash-flow, česky peněžní tok) je součet čistého zisku a odpisů, snížený o hodnotu investic. Hodnocení podle tohoto ukazatele vede firmu k odpovědnému financování své provozní a investiční činnosti. Nevytvoří-li firma totiž plánovaný čistý zisk (např. o 10 mil. Kč), nemůže investovat tolik, kolik plánovala, musí oněch 10 mil. Kč, na které si zdroje nevytvořila, z investic vyškrtnout. A naopak: vytvoří-li vyšší čistý zisk než plánovala, může investovat více. Jeli plán nastaven správně, pak tento ukazatel hraje významnou regulační a motivační roli. Jaký je váš názor na vhodnost těchto ukazatelů pro hodnocení managementu a pro rozhodování o výši výplaty kolektivní prémie? Každý ukazatel má v ekonomice své výhody a nevýhody. Nikdo ještě nevymyslel jediný, komplexní a správný parametr pro hodnocení firmy. Podle mého názoru půjde vždy o soubor ukazatelů, jejichž význam se ovšem v čase může měnit. Některé vystoupí do popředí, význam jiných se může dočasně snížit. Evidentní je to v době krize. V ní je nutno dbát především o to, aby se firma chovala odpovědně při vynakládání peněz, aby neutrácela víc, než vytvoří. „Mít zisk“ je mnohdy něco zcela jiného než „mít peníze“. Žít na dluh je krátkozraké a nebezpečné, to platí pro domácnosti, pro firmy i pro státy. Z tohoto pohledu jsou současné změny v prioritách ukazatelů v rámci skupiny Agrofert logické a já se s nimi osobně ztotožňuji. Mladá fronta DNES Toho čer veného buvola z galerie ještě nežužlejte Už jste někdy plavali mezi červenými nafukovacími buvoly? Máte možnost. Na výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu nazvané Hračky Libuše Niklové, která zítra začíná, to je možné. Maminka Petra Nikla totiž vytvářela nádherně hravá stvoření, jež podle jejího návrhu vyráběli ve firmě Fatra Napajedla. Řadu z nich výstava vzkřísila. Dnes už ovšem Fatra hračky nevyrábí, specializuje se na PVC podlahy, umělohmotný granulát, fólie a plastové komponenty. Designové kousky, které byly výzvou jak pro svoji autorku, tak pro dětskou fantazii, převálcovala velkovýroba z Číny na jedné straně a móda dřevěných hraček na straně druhé. Plasty jsou sice v dnešním světě všude, ale dětem na hraní je raději příliš nedáváme. Hračky Libuše Niklové z šedesátých let totiž obsahovaly ftaláty. Tenkrát se o tom nevědělo. Žužlali jsme je všichni, starší generace plastové kočičky, mladší nafukovací žirafy. K výstavě nechali kurátoři vyrobit limitovanou edici červených buvolů a kromě toho, že je možné se mezi ně přímo na výstavě ponořit, je lze i koupit. Zatím ovšem ne jako hračky, ale pod cedulkou „upomínkový předmět z výstavy“. Ve Fatře sice použili plasty bez ftalátů, na certifikát o zdravotní nezávadnosti však ještě čekají. Červeného buvola je tedy prozatím zakázáno žužlat. Mladá fronta DNES Segment Speciální výrobky / Ing. Lenka Hromadníková, vedoucí prodeje V letošním srpnu rozšíříme objem výroby vstřikovaných výrobků o dalších téměř 40% Vstřikované výrobky začala Fatra dodávat do Ikea před pěti lety. Tenkrát jsme spolupracovali s firmou Hanhartplast a francouzskou firmou ERCE, kde byly vstřikovány první výrobky pro našeho významného zákazníka Ikea. Vlastní výroba ve Fatře byla zahájena v roce 2007 na lisech Selex a Demag s celkovou kapacitou 2.000 tun/rok. Mezi první výrobky patřil koš Fnis a boxy Slugis. Objem jejich výroby byl však podstatně nižší než bylo očekáváno. Podařilo se nám získat několik drobných zakázek pro obchodní partnery v našem regionu. Jednalo se ale jen o malé objemy, které nově pořízené stroje vytížily jen zčásti. Trvalo přibližně dva roky než se nám podařilo vyplnit celou kapacitu vstřikování. Během této doby visel nad technologií vstřikování ve Fatře otazník, zda se vyplatí vůbec tuto poloprázdnou a tudíž nerentabilní výrobu udržovat. Bylo ale jasné, že vstřikování je pro rozvoj spolupráce s Ikea důležité. Ve výrobě extruzních výrobků, ke kterým patří na prvním místě Rationell a následuje Kolon, je Fatra suverénně na prvním místě mezi extruzními dodavateli. Bohužel, sortiment plastových doplňků pro domácnost vyráběných extruzí je velmi omezený a jediná možná cesta, jak rozšiřovat spo- lupráci s největším zákazníkem Fatry je růst ve vstřikování. Navíc optimální kombinací „těžkých“ extruzních a „lehkých“ vstřikovaných výrobků v dopravním prostředku dojde k jeho plnému využití hmotnostně i objemově a tím ke snížení přepravních nákladů. Abychom se stali konkurenceschopnými výrobci ve vstřikování pro Ikea, museli jsme nejprve vybavit všechny vstřikolisy roboty. Postupně se sortiment výroby rozšířil o Bygel a o další velikosti boxů Slugis. Velkým úspěchem bylo to, že se Fatra ve výběrovém řízení dostala mezi TOP dodavatele vstřikovaných výrobků. Stalo se tak díky silné pozici v extruzi a strategickým plánům Fatry na rozvoj vstřikování. Tím, že jsme se dostali mezi elitní dodavatele vstřikování, budeme mít možnost v následujících měsících a letech získat úplně nové projekty nebo některé z „bulky“ výrobků (tzn. výrobků, u který je vysoký podíl transportních nákladů v ceně výrobků, takže je důležitá lokace dodavatele ) . Díky vysoké aktivitě členů Ikea týmu jsme dosáhli na podzim loňského roku konečně plného vytížení kapacit a kladného hospodářského výsledku střediska vstřikování. Stroje byly zaplněny díky výrobě loading ledgů ( tzn. přepravních podložek, které Ikea používá místo dřevěných palet) a díky velké sezónní zakázce výroby plastových dílů na autochladničky pro Kalttech. Navíc jsme získali v prosinci loňského roku velmi zajímavou výrobu plastových sedáků a opěrek na židle JEFF v objemu 2,4 mil. kusů za rok. Montáž na kovový skelet bude provádět společnost Kovona z Českého Těšína. Na tuto výrobu by nám ale naše současné kapacity nestačily, proto představenstvo Fatry schválilo investici do tří nových lisů. V následujících měsících nás čeká hodně práce. Nejprve musíme zahájit výrobu nových výrobků - příborníku a poličky. Současně jednáme o umístění výroby dalšího boxu Gles a ramínek Hemlis do Fatry. Zahájení výroby vstřikovaných dílů pro JEFF letos v srpnu patří k náročnějším projektům a je spojený s nákupem nových strojů i forem a se stavebními úpravami. Věříme, že náš Ikea tým společně s kolegy z obslužných úseků zvládne i tuto investici na výbornou. výrobní a logistický areál chropyně V našem pravidelném sloupku se kromě událostí v provozu areálu a službách budeme věnovat také klientům areálu, představíme výrobní program a nabídku služeb využitelnou ostatními uživateli areálu. Ke stávajícím třiatřiceti firmám a živnostníkům působícím ve Výrobním a logistickém areálu Chropyně se ve druhé polovině dubna připojil náš nový klient, společnost ALM servis s.r.o., která má pracoviště v jedné z hal budovy kompresorovny (objekt č.420). ALM servis se zabývá čištěním povrchů znečištěných chemickými látkami pomocí metody CRYONOMIC® - čištění suchým ledem, což je účinná, rychlá a ekologicky nezávadná alternativa čištění, vhodná pro jakýkoliv druh materiálu v široké škále technologických zařízení. Suché čištění je tryskací technika podobná pískování. Výhoda použití pevného CO2 nebo pelet jako tryskacího materiálu je dvojí. 1. Velmi nízká teplota pelet způsobí zmrazení nečistoty a smrštěním se nečistota snadno oddělí od povrchu čištěného materiálu. 2. Suchý led se vysublimuje na plynný kysličník uhličitý, což znamená, že jako odpad zůstane jen původní nečistota. Toto přirozené vysublimování suchého ledu je hlavní výhodou této metody čištění. V praxi se čištění suchým ledem využívá pro běžnou údržbu strojů a výrobních linek, svářecí automaty, řetězové a pásové dopravní systémy, čištění injektorů, extruzních a licích forem, nádrží, pecí, odstranění lepidel, pryskyřic, maziv, nánosů uhlíku, azbestu. Dalším předmětem podnikání společnosti ALM servis je realizace staveb (montáže sádrokartonu a minerálních podhledů; průmyslové epoxidové podlahy, nátěry; prodej a pokládka podlahových krytin; malířské, natěračské a dekoratérské práce v bytových i nebytových prostorách a v průmyslových provozech). V příštím vydání FATRA NOVIN opět představíme nového klienta, pro jehož výrobní provoz připravujeme vysokou halu v budově č.110 (dříve příprava polymerů) a rovněž přiblížíme výhody pojištění poskytovaného společností RESPECT INSURANCE BROKERS, jejíž služby nyní zařazujeme do komplexní nabídky našeho areálu. Vladan Kocourek, manažer Správy výrobního a logistického areálu Chropyně oD b or inv e stic / I n g . K a r e l H o l á s e k , t e c h n i k i n v e s t i c Modernizace zásobovací větve válcovací linky Comerio II Koncem roku 2008 jsme zahájili intenzivní přípravné práce na investiční akci. Modernizace zásobovací větve linky Comerio II“ pro výrobu fólií z měkčeného PVC, budova č. 24 (válcovna), která byla zařazena do plánu investic na rok 2009 s plánovaným ukončením I/Q 2010. Jen ten, kdo zná práci realizace investic si dokáže představit, jak těžkým a složitým úkolem je skloubit část nového technologického zařízení se stávajícím a zastaralým technologickým vybavením, jakým je válcovací linka Comerio II, která byla vyrobena v roce 1966. V těchto případech hrozí celá řada problémů se zastaralým zařízením, u kterého dopředu nevíme, jaké další nepředvídané problémy se ve fázi přípravy a realizace vyskytnou (technické, softwarové, bezpečnostní ap.). Stávající technologický postup výroby se skládal z navážení, dávkování, míchání sypkých komponent měkčené PVC směsi v kuželových míchačkách, nadávkování kapalných komponent přímo do kuželových míchaček resp. do želimatu. Želatinace a homogenizace PVC směsi probíhala v želimatu, dále na dvouválci k vytvoření zásoby a udržení zpracovatelské teploty směsi. Následuje válcování fólie na čtyřválci, odtah fólie, povrchová úprava dezénem, chlazení a navíjení fólie. Důsledkem dané přípravy materiálové směsi byla různá kvalita vyráběné fólie, ale i zvýšená spotřeba materiálu. Proto bylo cílem této investice a naším úkolem všechny komponenty, které tvoří recepturu v předepsaných poměrech přesně odvažovat, dávkovat a zpracovávat v jednotlivých zařízeních zásobovací větve linky. Splnění tohoto úkolu spočívalo v realizaci tří hlavních fází této investice: 1. Demontáž stávajícího zařízení – navažování práškových komponent, želimatu, stávajících nefunkčních potrubních rozvodů, elektroinstalací a stavebních prací v 1.NP až 5.NP. 2. Úpravy a generální opravy stávajícího zařízení – kuželových míchaček, zásobníků změkčovadel, KO-hnětiče BUSS, temperančních zařízení TOOL-TEMP atd. 3. Nákup a instalace nových technologických celků – navažovací systém práškových a kapalných komponent, fluidní míchačka COMBIMIX, dopravníků, chladící jednotky TRANE, vzduchotechnických jednotek, dopravních systémů atd. Všem přípravám předcházelo důsledné výběrové řízení, které bylo několikakolové a závěrem byla prezentace technického řešení před výběrovou komisí. S tímto přísným výběrem se nejlépe vypořádala firma MEZSERVIS, s.r.o. Vsetín, která prezentovala nejlepší a nejlevnější řešení zadání této investice a s touto firmou byla uzavřena smlouva na vlastní realizaci, jako s generálním dodavatelem. Následovala dílčí výběrová řízení na dodávku fluidní míchačky, chladícího zařízení a taky generální oprava KO-hnětiče, temperačních agregátů. Ve 41. týdnu začala I. etapa stavebních prací betonového základu pro KO-hnětič v 1.NP. Hlavní fáze realizace byla zahájena odstavením výroby na lince Comerio II dne 14.11.2009, po kterém následovaly demontážní práce stávající technologie a stavební práce II. etapy. Po zajištění všech těchto přípravných činností jsme zahájili vlastní instalaci technologií zásobovací větve po jednotlivých patrech budovy č. 24, která byla zahájena na počátku měsíce prosince 2009 a ukončena oživením linky dne 7.2.2010. Následovalo zprovoznění celé zásobovací větve linky a technologické zkoušky s materiálem. Vzhledem k tomu, že všechny technologické celky, jejich vzájemná synergie, v celém systému zásobovací větve byly a pracovaly v pořádku, přistoupili jsme k vlastním garančním zkouškám, které proběhly: Všechny garanční zkoušky proběhly úspěšně Úspěšným provedením garančních zkoušek byl zahájen proces předávání a přebírání celé investice do zkušebního provozu. Předání do provozu bylo realizováno podpisem předávacího protokolu dne 1.3.2010. Závěrem je třeba konstatovat, že takto složitá investice se na výsost zdařila a příprava materiálu, jeho dávkování i zpracování je plně modernizováno a pracuje v režimu, který jsme si předsevzali a spolu s výrobou vytýčili. Velkým úspěchem bylo i to, že jsme celou investici pořídili v přesně vymezeném časovém harmonogramu a NOVINY FATRA FATRA a my sko vykazuje 10,6 % a celý Zlínský kraj pak průměrně 11,7 %. Snad i má osobní setkání s předsedou představenstva ing. Cingrem přispěla k tomu, že jsou již připraveny některé konkrétní záměry pro nové technologie a vytváření pracovních míst v Chropyni. ODBORY INF ORMUJÍ K jarním aktivitám Základní organizace odborového svazu ECHO Fatra, a.s. patří každoročně konference obou odborových organizací. Jak probíhala ta letošní v Chropyni jsme se zeptali předsedkyně ZO OS ECHO Fatra, a.s. paní Zdeňky Mekyskové. Na konferencích bývá většinou i bohatá diskuze. Jak to bylo v Chropyni? Byla letošní konference v něčem jiná, než ty v minulých letech? Určitě! Především v tom, že bylo nutné zhodnotit loňský rok, což bylo hodně nelehké s ohledem na to, že to byl rok krizový a pro všechny velmi náročný. Pro předsedkyni odborové organizace z provozu, kde se propustila asi čtvrtina zaměstnanců o to víc, protože jsem musela řešit řadu výpovědí při hromadném propouštění – zrušení hasičského sboru a uzavření výroby ve válcovně. Za svou 15-ti letou práci ve funkci předsedkyně ZO jsem tak psychicky náročný rok ještě nezažila. Protože jsem však optimista a ve všem se snažím najít něco pozitivního, snažila jsem se ve zprávě o činnosti za rok 2009 nejen kriticky zhodnotit loňský rok, ale zmínit i pozitiva. formace o stavu a situaci v obou provozovnách a vyslechne názory i normálních řadových zaměstnanců, čímž samozřejmě nemám na mysli pomluvy, donášení a podobně. A dokáže prosadit takové změny a opatření, které povedou k opravdovému naplnění Strategie Fatry ze které cituji: „K zaměstnancům se vždy chováme s úctou a dle etických norem. Uvědomujeme si, že spokojení, vysoce kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci jsou základem našeho úspěchu.“ (konec citátu). K t erá pozi t iva konkrétn ě má t e na m ysl i ? Co ještě obsahovala Vaše „Zpráva o činnosti ZO za rok 2009?“ Možná, že se budete bát to otisknout, ale pozitivní byly především personální změny ve funkci personálního ředitele, kde ing. Gojšovou vystřídal Dr. Leoš Klofáč, a především změna na nejvyšším postu vedení této společnosti, kdy za ing. Tamchynu nastoupil ing. Ivo Hanáček. V novém řediteli vidím člověka zkušeného, objektivního, slušného a rovného v řečech i skutcích. Vím, že naskočil do hodně rozjetého rychlíku a některém krokům již nemohl zabránit, ale věřím, že si dokáže zjistit objektivní in- Zpráva o činnosti byla velmi dlouhá, četla jsem ji víc než půl hodiny a obávala jsem se, že se budou odboráři nudit, ale musím říct, že jak odboráři, tak naši milí hosté GŘ ing. Hanáček a personální ředitel dr. Klofáč ji velmi pozorně vyslechli a odboráři potleskem a hosté slovem velmi pozitivně zhodnotili. Zpráva byla průřezem všech událostí za rok 2009 nejen z odborářské činnosti, ale i z událostí v podniku. Z odborářských činností to byl především souhrn informací z jednání Výboru ZO, co jsme projednávali, jaké akce jsme během roku organizovali a především podpora našich odborářů v nezaměstnanosti finanční výpomocí z Podpůrného fondu OS ECHO. Z tohoto fondu je vyplácena finanční pomoc odborářům již od roku 2004 a podpora je vyplácena po dobu nezaměstnanosti a rekvalifikace maximálně ve výši 1.200,- Kč měsíčně po dobu až 7 měsíců. V loňském roce byla tato podpora vyplacena 32 našim bývalým zaměstnancům, v současné době dostává tuto podporu 43 našich bývalých spolupracovníků. Z událostí v podniku to byla kritická slova na zrušení hasičského sboru v Chropyni, ukončení výroby tvrdých folií ve válcovně, převod správy majetku a poštovních služeb pod Energetiku Chropyně, nový mzdový systém nastavený od 1. července, kdy ukazatel EBITDA pro výplatu pozastavené nadtarifní složky se za rok 2009 splnil jen na 81%. A v neposlední řadě především propouštění pracovníků. Nezaměstnanost na Kroměřížsku dosahuje už 13,7 %, přitom velkou „zásluhu“ na tom má i Fatra. Při srovnání v rámci Zlínského kraje je toto číslo nejvyšší, zlín- Diskuze byla věcná a konkrétní. Odboráři se znepokojovali nad snižováním mzdy v důsledku krize, kdy průměrná mzda „D“ byla za rok 2009 téměř na úrovni roku 2006, což vyplynulo ze zprávy o plnění KS za rok 2009, kterou přednesl dr. Klofáč. Na tuto skutečnost jsme již diskutovali s GŘ a v současné době se připravuje Dodatek ke kolektivní smlouvě, kde je snaha změnit ukazatel pro výplatu pozastavené části nadtarifní složky mzdy EBITDA na ukazatel Bilanční cash flow. Kritická slova padla i na převod správy majetku pod Energetiku Chropyně,která je připravovaná k prodeji, nařizování čerpání ŘD pracovnicím z výroby IKEA v případech, kdy není práce z důvodu nedodání materiálu, prodlužování pracovních smluv na dobu určitou a pod. Na přednesené připomínky střídavě odpovídali GŘ a personální ředitel. A celkový dojem z konference? N e j s e m n a s vé m m í s t ě ž á d n á začát ečn i ce, al e z l et o š n í j arn í ko n f e r e n c e j s e m m ě l a o p r av d u o b av y, p řed ev š í m z reak ce o d borářů na uplynulý rok a jak se k t o m u p o s t av í ve d e n í . M u s í m ří ct , že n aš e ko n feren ce p ro b ěh l a ve l m i ko n s t r u k t iv n ě , k l i d n ě a p ř í j e m n ě . P o d ě ková n í t o u t o ces t o u p at ří GŘ , p ers o n ál n í m u řed i t el i , v š em ak t iv n í m o d b o rářům a členům výboru ZO, kterým d ě k u j i z a o c h o t u p o m á h a t v ž d y, k d y ž j e j ej i ch p o m o ci p o t řeb a. rozhovor / I van J u ř e na , p ř e d s e d a P R O – Z O O S E C H O Na počátku března se uskutečnila odborová konference v Napajedlích, jak hodnotíte její průběh? Konferenci jsme měli 9.3. 2010. Její delegáti a hosté ing. Ivo Hanáček a Leoš Klofáč, si vyslechli dost kritickou zprávu o činnosti podnikové rady za rok 2009, kterou jsme na žádost delegátů dali k dispozici ostatním členům organizace a zveřejnili ji také na naší vývěsce. V čem byla zpráva předsedy podnikové rady, jak říkáte „dost kritická“? Především byl zdůrazněn problém výrazného poklesu mezd u dělníků v roce 2009 ve srovnání s obdobím let 2007 – 2008. V roce 2007 byla průměrná mzda dělníka 17.032 Kč, v roce 2008 to bylo 18.116 Kč a za rok 2009 to je 16.802. Ptáme se proč došlo k takovému propadu průměrné mzdy, vždyť v daném období a konkrétně v roce 2009 se výrazně snížil počet dělníků z 925 v roce 2008 na 769 v roce 2009. Ptám se, kam se poděly ušetřené mzdové prostředky za propuštěné zaměstnance a za situace, kdy se po dva roky nenavyšovaly mzdy? Možná jen některým vyvoleným! Ve Zlínském kraji jsme se dostali na chvost v porovnání průměrného platu na zaměstnance. Jak si tedy představujete situaci řešit? Pokles reálné mzdy nemůžeme jen tak přehlížet a proto jsme napsali otevřený dopis panu GŘ ing. Ivo Hanáčkovi, kde jej žádáme aby projednal s panem ing. Petrem Cingrem předsedou představenstva Fatra, a.s. požadavek obou odborových organizací OS ECHO navýšit mzdy o 2% od měsíce června. Věříme Z LEP Š O V A C Í N Á V R H Y / I n g . A d a m H r ň a , p r o c e s n í i n ž e n ý r tudíž výroba mohla plně najet v předem plánovaném termínu. Za tento úspěch je třeba v první řadě poděkovat realizační firmě MEZSERVIS Vsetín v zastoupení V. Kumbárem, která k vlastní realizaci přistoupila mimořádně zodpovědně a profesionálně. Jejím vysokým úsilím a nasazením byla celá investice zdárně dokončena. Garantem firmy MEZSERVIS Vsetín byl bývalý zaměstnanec Fatry Ing. J. Dostál, který za firmu MEZSERVIS Vsetín celou investici zajišťoval. Je nutné vysoko ocenit spolupráci s pracovníky výroby a to s vedoucím V. Růžičkou, za technologický úsek s T. Marčíkem, za strojní část s Ing. J. Popovským, za eletro část s V. Šebestů, kteří cíleně sekundovali při zajišťování jednotlivých prací a tím se mimořádně podíleli na společném úspěchu. strana v kladné vyjednání. V případě, že se nedohodneme jsme nuceni tento náš požadavek projednat přímo s majitelem ing. Andrejem Babišem. Našim přáním je spokojený zaměstnanec, který rád chodí do práce za kterou má slušnou mzdu. „ Všude kolem nás vidíme, kolik energie a času lidé věnují svým kariérám, ale málo který z nich obětuje alespoň špetku toho snažení, aby se stal dobrým člověkem. Začíná chybět to nejcennější v nás, totiž lidské sounáležitosti a soucit.“ Odměňování nápadů a námětů Odměňování zlepšovacích nám ě t ů j e v e l m i d ů l e ž i t ý, a l e na druhou stranu velmi citlivý bod v systémů neustálého zlepšování a celkové motivační politiky každé společnosti, která se chce udržet v těžkém konkurenčním boji na trhu. Pokud není systém hodnocení zlepšovacích návrhů dostatečně průhledný a stává se, že dochází k subjektivnímu posuzování některých podaných návrhů, může to velmi citlivě zasáhnout do mezilidských vztahů. A i když přesto takové riziko vždy existuje, je nutné, aby finanční hodnocení úspěšně zrealizovaných zlepšení bylo dost motivační a adekvátní k dosažené úspoře. Hodnotící kritéria, stejně jako systém odměňování, je v každé společnosti jiný stejně jako motivační požadavky zaměstnanců, na které je třeba stále nahlížet, aby nenastala situace, kdy celý proces zlepšování začne pomalu upadat na nezájmu podavatelů. V současné době probíhá zveřejňování podaných námětu na místech dostupných každé- mu zaměstnanci v jedotlivých provozec spolu s prezentací jednoho úspěšně realizovaného zlepšovacícho návrhu. A to ve snaze předejít různým fámám a netransparentnosti a neobjektivitě. Nikdy totiž nesmíme zapomínat na skutečnost, že největším bohatstvím firmy jsou její zaměstnanci, jejich vědomosti a zkušenosti. A tito jsou zároveň největšími nositeli nápadů a zlepšování v činnostech, se kterými se každodenně potkávají. 3 jubilea Pracovní jubilea v měsících březnu a dubnu 2010 15 odpracovaných let Kolomazník Jiří Samsonek Stanislav Svobodová Lenka Svozílek Jaroslav Ulman Jaroslav Veselý Antonín Vrzala Vlastimil Zámečník Zdeněk stř. 2600 stř. 1700 stř. 2050 stř. 0120 stř. 1150 stř. 7133 stř. 5500 stř. 1021 20 odpracovaných let Hlobilová Zdeňka Novotná Dagmar Žochová Pavla stř. 2050 stř. 2300 stř. 6900 25 odpracovaných let Stránský Miroslav Ševčík Dalibor stř. 1150 stř. 1150 30 odpracovaných let Macková Dana Rybecká Jiřina Tunysová Jindřiška stř. 1200 stř. 5300 stř. 7141 35 odpracovaných let Sedlák Miloslav stř. 7161 Odchod do důchodu Poděkování za vykonanou práci pro akciovou společnost s přáním, aby jejich další léta byla prožita v klidu, spokojenosti a v dobré životní pohodě, patří zaměstnancům, kteří v měsíci březnu ukončili pracovní poměr z důvodu odchodu do důchodu. Kadlecová Jana Hrbek Štefan stř. 0420 stř. 7125 personální úsek □ Fatra se zapojí do projektu SCHP Svaz chemického průmyslu ČR získal finanční podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na realizaci grantového projektu „Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR“ (výzva č. 52). Přidělená finanční podpora je ve výši 49 mil. Kč. Prostředky budou využity na školení zaměstnanců členských firem SCHP ČR, mezi které Fatra taktéž patří. Klíčovými vzdělávacími aktivitami budou tyto kurzy: a) legislativa v chemickém průmyslu; b) udržitelný rozvoj a společenská odpovědnost podniků CHP; c) odborné vzdělávání v CHP obchod, marketing, logistika; d) odborné vzdělávání v oblasti personalistiky a efektivního řízení LZ; e) odborné jazykové vzdělávání pracovníků CHP; f) koučing a mentoring; g) odborné vzdělávání pro projektové řízení v CHP; Projekt bude realizován od září 2010 v průběhu nastávajících tří let a bude mít regionální členění. Centrální kancelář projektu bude v sídle SCHP ČR v Praze, školení v regionech severozápad, severovýchod, jihovýchod, střední a jižní Čechy a severomoravský region budou koordinovat regionální manažeři. Personální úsek zpracuje do konce dubna 2010 detailnější nabídku vzdělávacích akcí, kterou poskytne jednotlivým ředitelům SBU a úseků, aby se mohli zaměstnanci přihlásit na konkrétní kurzy. Věřím, že už tento článek přispěje k podnícení zájmu o nabízená školení. Leoš Klofáč