10. slovinsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: SLOVINSKO
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi
1.



Počet obyvatel: 2 055 458 (odhad k datu 1. dubna 2010).1
Rozloha země: 20 273 km2.2
Administrativní uspořádání: Teritoriální uspořádání země v současnosti zná
následující úrovně:




Statistický region (statistična regija, kohezijska regija): nyní se jedná o dvě
jednotky, utvořené pro potřeby statistiky Evropské unie (tzv. NUTS 2).
Region (pokrajina): těch je v současnosti 12. Dne 24. května 2007 vláda
ohlásila záměr zahájit diskusi o administrativní reformě země. S ohledem
na nutnost širokého politického konsensu pro jakoukoli změnu je vysoce
pravděpodobné, ţe se současný stav nezmění (ačkoli existují návrhy pro
sloučení či naopak další dělení dnešních regionů).3
„Správní jednotky“ či spádové oblasti (upravna enota, UE), které tvoří
několik obcí. Těch je celkem 58.4
Počet obcí: 210 (občine – ve srovnání s Českou republikou se de facto jedná
o střediskové obce).5 Jednotlivých sídel (naselje, mnoţné číslo naselja) je ve
Slovinsku 6 029 (stav k 31. březnu 2010). Měst je ve Slovinsku jen 11 (ještě
nedávno jich bylo 15, ale čtyřem z nich byl tento status nedávno odňat). Kaţdé
další potenciální město musí obývat alespoň 20 000 osob a musí zde
existovat alespoň 15 000 pracovních míst, z toho alespoň polovina v terciální
sféře. Tento poţadavek de facto ţádná nová obec nedokáţe naplnit.
1
Statistical Office of the Republic of Slovenia: Population <http://www.stat.si/eng/tema_demografsko_prebivalstvo.asp>.
Statistical Office of the Republic of Slovenia: Surface Area and Land Cover Determined Planimetrically, Slovenia, 2005
<http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=977>.
3
Cabada, L., Obtíţný zrod vícestupňové veřejné správy ve Slovinsku; in: Fiala, V.; Říchová, B. a kolektiv, Úloha politických
aktérů v procesu decentralisace evropských zemí, Moneta, Olomouc 2003, s. 37.
Cabada, L., Republika Slovinsko; in: Cabada, L.; Dvořáková, V. (eds.), Komparace politických systémů II, Vysoká škola
ekonomická, Praha 2000, s. 135-164.
Vlaj, S., Lokalna samouprava: Tudi soočanje s Evropo; in: Brezovšek, M. (ed.), Demokracija – vladanje in uprava v Sloveniji,
Slovensko politiško društvo, Ljubljana 1997, s. 213-226.
4
Karte in šifranti osnovnih prostorskih enot <http://www.stat.si/doc/reg/karte%20zadnje/nuts3_ue_zaslon.jpg>.
5
Territorial units and house numbers by municipalities, statistical and cohesion regions, Slovenia, 31 March 2010
<http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3075>.
Slovenske regije v številkah (30. III. 2010) <http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3022>.
2
1
2.
Bezpečnostní komunita země
 V rámci jednotného policejního sboru Slovinska je tabulkově vytvořeno okolo
10 412 míst. K 31. prosinci 2007 však bylo obsazeno jen 9 460 z nich (v roce
2006 to bylo 9 490), přičemţ jen asi 8 000 tvořili příslušníci ve služebním
poměru6 (6 377 uniformovaných a téměř 1 600 neuniformovaných policistů).7
Tento trend – neobsazení všech tabulkových míst – je pro Slovinsko
příznačný.8 Základním prvkem výkonu policejní práce v území jsou policejní
stanice. Okruh činností, kterou daná stanice vykonává a místo, kde je
lokalizováno její velitelství, určuje svým nařízením ministr. V oblastech, kde je
nízká hustota zalidnění nebo kde dochází pouze k sezónnímu vytíţení
policistů, respektive je zde potřeba jen preventivního působení policie, se
zřizují tzv. policejní kanceláře, kde mohou občané nahlašovat své
připomínky či oznámení. Policisté z těchto kanceláří dále sbírají relevantní
informace v terénu a vykonávají další nezbytná opatření (např. hlídkování
v horských střediscích v zimních měsících). Kde není „rentabilní“ ani zaloţení
stanice ani kanceláře, nicméně je vhodné, aby v místě existovalo policejní
zastoupení, tam se zřizují tzv. policejní oddělení, která jsou vnitřní
organisační sloţkou nejbliţší policejní stanice.
 V rámci země působí pouze 900 profesionálních hasičů (v rámci státem
vlastněných výrobních podniků – 13 institucí a 4 mezinárodní letiště –
a v rámci větších průmyslových soukromých firem – odhadem 17 aţ 18
firem).9 Mnohem početnější je základna dobrovolných hasičů – vice neţ
1 360 druţstev s více neţ 123 000 členy, ze kterých okolo 70 000 tvoří aktivní
hasiči (zbytek rodinní příslušníci a jinak podporující členové).10
 Armáda Slovinska je zcela profesionální od roku 2003. Tvoří ji (pozemní síly,
letectvo a námořnictvo) dohromady okolo 7600 vojáků (z toho asi 500
v zahraničních misích: Kosovo, Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Srbsko,
Makedonie atd.), 1 700 reservistů a asi 2 000 osob v rámci civilního personálu.
 Počet strážníků v rámci obecních policií (občinski redari) je v rámci Slovinska
odhadován okolo 140 osob (v řadě obcí je jejich funkce limitována pouze na
ostrahu parkovacích ploch).
3.
Kriminalita ve Slovinsku 11
Slovinsko je rozlohou relativně malou zemí, jejíţ hranice se dá rychle
dosáhnout z kteréhokoli bodu v jejím vnitrozemí. To tento stát předurčuje do role
tranzitního teritoria mezi zeměmi Balkánu a státy Unie. Organizovaná (i prostá)
6
The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Police Powers
<http://www.policija.si/portal_en/pooblastila/pooblastila.php> (oprávnění policisty a jejich stručná charakteristika: v angličtině).
7
The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Annual Report on the Work of the Police (2007)
<http://www.policija.si/portal_en/statistika/lp/pdf/report2007.pdf>.
8
Ministrstvo za notranje zadeve <http://www.mnz.si/si/index.php>.
Policija <http://www.policija.si/en/>.
9
Zdruţenje slovenskih poklicnih gasilcev <http://www.zspg.si/>.
Fire Statistics in Slovenia <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-slovenia>.
10
Gasilska zveza Slovenije <http://www.gasilec.net/>.
11
Brinc, F., Achievments and Difficulties in Penology in Slovenia; in: Revija za kriminalistiko in kriminologijo, 4/1994, s. 308-319.
Kolenc, T., Slovenska policija, General Police Directorate, Ljubljana 2003 (ISBN 961-6043-43-9).
Maver, D., Organisierte Kriminalität: eine Weltperspektive und die Sicht Sloweniens; in: Organisierte Kriminalität in Europa
(Edelbacher, M., ed.), Linde Verlag, Wien 1998, s. 245nn.
Petrovec, D., Transition: Weak State: Slow Reanimation of Democracy; in: Five Issues in European Criminal Justice (Joutsen,
M., ed.), HEUNI, Helsinki 1999.
2
trestná činnost na tomto teritoriu je často páchána cizími státními příslušníky,
vyznačujícími se vysokou mírou recidivy.
Zejména se jedná o občany Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé
Hory, Ukrajiny, Makedonie a Bulharska (jen asi 15 % osob, na které je ve Slovinsku
vyhlášeno celostátní pátrání, jsou občany země). Určité aktivity zde údajně
uskutečňují i zločinecké skupiny z Itálie. Tyto skupiny si mezi sebou ve Slovinsku
často vyměňují vzájemné ”subdodávky”. Nelze vyloučit, ţe došlo k dohodě,
rozdělující sektory organizované trestné činnosti ve Slovinsku mezi postsovětské a
jiné kriminální organizace, pro něţ je teritorium tohoto státu pouze pasivním hřištěm
a ”odpočinkovou oázou”. Relativní ekonomická vyspělost státu vede k tomu, ţe
zločinecká uskupení zde často provozují i legální činnosti, koncipované do podoby
dlouhodobého “podnikatelského záměru“.
Ve Slovinsku jsme za poslední dobu svědky jednoho z relativně vysokého –
byť kolísavého – nárůstů nápadu zjištěné trestné činnosti (není výjimkou ani
meziroční nárůst o 10 %, viz tabulka a graf. Statistiky tohoto typu ve Slovinsku jsou
přitom často „zamlţeny“ a koncipovány spíše z hlediska počtu zjištěných trestných
činů na 100 000 obyvatel, nebo jako přehled počtu zjištěných pachatelů – takţe je za
předpokladu řady recidivistů a nezjištěných pachatelů dále „vylepšován“ obraz země
v mezistátním srovnání:12
rok
počet zjištěných
trestných činů
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
38 178 66 568 74 794 77 218 76 643 86 568 84 379 90 354 88 197 81 917 87 465
Ve většině případů se jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost (vţdy
okolo 70 % případů).13 Objasněnost zjištěné kriminality se pohybuje okolo 40 %.14
12
Statistika za rok 2010 nebyla zatím v souhrnu zřejmě zveřejněna. Lokální statistiky přitom nezřídka avizují zvýšení nápadu
zjištěné trestné činnosti – ve srovnání s rokem 2009 – o více neţ 10 %.
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006.
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2.
Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Policijska statistika o kriminaliteti med leti 2006 in 2009 <http://file.si/pthumbs/large/173331/10_statisticni_podatki.pdf>.
Dernovšek, I., V Sloveniji vse več kriminala: Slovenska policija je lani obravnavala 87.465 kaznivih dejanj ali za slabih 7
odstotkov več kot leto poprej; in: Dnevnik, 21. VIII. 2010
http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/1042381977
13
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006.
14
The Republic of Slovenia, Ministry of the Interior: Police, Annual Report on the Work of the Police (2007)
<http://www.policija.si/portal_en/statistika/lp/pdf/report2007.pdf>.
3
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou tématiku je z praktických důvodů vhodné strukturovat do několika
podoblastí:
Poţadavky pro
Konkrétní poţadavky se liší podle vykonávaného typu činnosti
vstup na trh –
firmy.15 Obecně se však jedná o tyto podmínky:
na úrovní
právnické osoby  Jedná se o registrovanou právnickou osobu, disponující
příslušnou licencí. Drţitel licence můţe poskytovat pouze
sluţby, pro které je kvalifikovaný (a které jeho licence pokrývá).
 Osoby z vedení společnosti nebyly v minulosti odsouzeny za
spáchání úmyslného trestného činu.
 Smlouva o poskytování sluţeb v oblasti soukromé bezpečnosti
musí být uzavřena písemně, a to tak, aby bylo zřejmé, o jakou
formu a rozsah sluţeb se jedná. Případný subdodavatel musí
být ve smluvním vztahu s hlavním dodavatelem.
 Firma musí sjednat pojištění odpovědnosti za škody, které
mohou zákazníkovi vzniknout její činností (nebo za účasti třetí
strany).
Poţadavky pro
Všeobecné poţadavky jsou následující:
vstup na trh –
na úrovni
 Minimální věk: 18 let.
fyzické osoby
 Občanství Republiky Slovinsko nebo jiného členského státu
Evropské unie.
 Nebýt nikdy v minulosti odsouzen za úmyslný trestný čin.
Osoba ve vedení firmy:



Ukončené alespoň tzv. „vyšší vzdělání“ (tedy alespoň výuční
list či maturitu).
Alespoň 5 let praxe v oboru.
Absolvování související povinné zkoušky způsobilosti
(zahrnující zřejmě i lékařské, respektive psycho-sociální
vyšetření).
Osoba, která bezprostředně vykonává činnosti stráţce, musí navíc
splňovat tyto podmínky (definované v zákoníku práce):



Absolvování povinného profesního vzdělávání (kursu),
zakončeného zkouškou (po němţ je vydána licence).
Absolvování související povinné zkoušky způsobilosti
(zahrnující zřejmě i lékařské, respektive psycho-sociální
vyšetření).
Nebýt nikdy v minulosti sankcionován za narušování veřejného
pořádku a agresivní chování na veřejnosti (které nutně
nemuselo být trestným činem – viz výše).
15
Například při vykonávání činností v oblasti ostrahy musí firma disponovat dostatečným počtem pracovníků (alespoň 5 osob
na posici stráţců). Při nabízení sluţeb v oblasti pultů ochrany je třeba vlastnit nebo pronajmout příslušná zařízení atd.
4
Osoba, poskytující technické sluţby
bezpečnosti musí splňovat tyto poţadavky:
v oblasti
soukromé

Absolvovat příslušné vzdělání technického směru (osvědčení,
dekret o absolvování)
 Absolvovat související kvalifikační test (po němţ je vydána
licence).
Omezení pro
Firma či jednotlivec nemůţe přijímat zakázky, týkající se aktivit, ze
vstup na trh
zákona náleţejících policejním, justičním či vojenským sloţkám
státu (například vyšetřování zločinu nebo vymáhání dluhů), stejně
jako nesmí pracovat pro vojenskou či zpravodajskou sílu cizí moci.
V rámci sektoru je zároveň zakázáno pouţívat zvláštní vyšetřovací
metody a prostředky (včetně odposlechu).
Rámec zákonné  Zákon o soukromé bezpečnosti ze dne 8. prosince 2003
regulace
(Úřední věstník č. 126/2003).17
soukromých
 Zákon o soukromých detektivních sluţbách ze dne 18. prosince
bezpečnostních
2002 (Úřední věstník č. 7/2003).18
16
sluţeb
 Nařízení o bezpečnosti organizování veřejných akcí, které
vstoupilo v platnost dne 3. dubna 2010.19
Oblasti pokryté  Ochrana osob – bodyguarding.
regulací
 Ochrana majetku.
 Přeprava cenností a peněz.
 Pořadatelské sluţby.
 Provozování vzdálených pultů ochrany.
 Kontrola na vstupu do objektů a prostor (recepce, vrátnice).
 Soukromé vyšetřovací (detektivní) sluţby.
 Výroba, prodej, instalace a servis bezpečnostní techniky.
 Zámečnické sluţby.
Instituce
Ministerstvo vnitra (se zvláštním důrazem na Ředitelství policie
odpovědná za
a dalších bezpečnostních aktivit – oddělení soukromé bezpečnosti,
vytváření rámce obecní policie a „samoorganizování“ veřejnosti se vztahem
regulace
k bezpečnostní oblasti“ a Inspektorát pro záleţitosti vnitřní
bezpečnosti) je v oblasti soukromých bezpečnostních sluţeb
odpovědné za:



udělování a odnímání licencí právnickým osobám;
udělení a odebrání souvisejícího průkazu fyzických osobám;
vydávání souhlasu zahraničním právnickým a fyzickým osobám
pro poskytování soukromých sluţeb v oblasti bezpečnosti ve
16
Private Security Regulation: Slovenia <http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.181>.
2003 Private Security Act <http://www.privatesecurityregulation.net/files/slovenia_2003_privatesecurityact.pdf>.
2002 Private Detective Services Act
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/slovenia_2002_privatedetectiveservices.pdf>.
19
Úřední věstník č. 113/2005 v článku 12a uvádí, ţe organizátor nepravidelných akcí, které v restauračních a jiných prostorech
nabízí reprodukovanou nebo ţivou hudbu pro taneční a společenský program (diskotéky a noční kluby), bez ohledu na to, zda
se při takové akci podává nebo nepodává občerstvení, je povinen takovou akci v předstihu nahlásit na místně příslušnou
policejní stanici a zároveň během těchto akcí zajistit certifikovanou (externí) pořadatelskou sluţbu (rozumí se prostřednictvím
soukromé bezpečnostní agentury). V případě akcí, které jsou pořádány pravidelně (denně, kaţdý víkend – coţ není třeba
jednorázově hlásit policejním orgánům), můţe jejich organizátor určit vlastní personál jako pořadatelskou sluţbu, s tím, ţe do
konce 12 měsíců trvajícího přechodného období tento personál (osoba, osoby) absolvuje příslušný výcvik a získá licenci
ochraně veřejných akcí. Pokud tak neučiní, dojde k porušení § 199 trestního zákoníku (nelegální zaměstnávání).
17
18
5



Další zvláštní
poţadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Sluţby pro
orgány
veřejného
sektoru
Pravomoci
Slovinsku;
odborné vzdělávání bezpečnostních pracovníků (dohled nad
jeho prováděním);
stanovení způsobu a obsahu odborného dohledu nad
prováděním související legislativy a dalších předpisů;
stanovení
norem
systémové
regulace
soukromých
bezpečnostních sluţeb.
Ministerstvo vnitra je (spolu s Hospodářskou komorou) také
zodpovědné za regulaci systému poskytování detektivních sluţeb
(udělení a odejmutí oprávnění k detektivní činnosti, vedení
souvisejících evidencí, odborný dohled nad prací detektivů a
detektivních firem, vzhled identifikačních průkazů, pravidelné
školení detektivů, snaha o dozor nad aktivitami zahraničních
detektivů na území Slovinska).20
Legislativní změny z roku 2003 zavedly pětileté přechodné období
(ukončené tedy v průběhu roku 2008), pro to, aby všechny firmy
vybavily svůj personál zákonem stanovenými uniformami
(s nápisem „bezpečnostní sluţba“ tedy „varnostna sluţba“)
a identifikačním průkazem (kde je uvedeno jméno, příjemní a
údaje o firmě, jíţ je dotyčná osoba zaměstnancem). Detektivové
v obchodech mohou působit bez uniforem.
 Drţení
střelných
zbraní
personálem
soukromých
bezpečnostních agentur vyţaduje povolení a blíţe
neupřesněný speciální výcvik.
 Povolení ke kaţdé zbrani se vztahuje jak na určitou firmu, tak
na konkrétní osobu-stráţce. V současnosti je platných
přinejmenším 1 000 povolení (respektive jsou platná povolení,
vztahující se k 1 000 osobám)
 Zbraně je třeba povinně registrovat a v mimopracovní době
uskladnit v prostorách firmy.
 Počet zbraní v rámci firmy (respektive na osobu) je
neupřesněným způsobem omezen (stejně jako je omezeno či
zakázáno drţení některých typů zbraní – zřejmě
poloautomatických a automatických nebo velkých kalibrů).
Vyuţívání psů je v rámci sektoru soukromé bezpečnosti zakázáno,
vyuţívání koní je přísně regulováno.
Ano, jsou povoleny. Ve Slovinsku byl přitom jiţ koncem XX. století
zahájen proces plošného pronájmu policejními sloţkami
vytvořených pultů ochrany soukromým agenturám. Policisté byli
vedením sboru de facto instruováni, aby veřejnosti – včetně
veřejných institucí – otevřeně přiznali, že postrádají kapacity
pro hlídkovou službu a doporučili jim místně příslušnou
certifikovanou soukromou bezpečnostní agenturu.
Nikdo se nesmí násilím nebo hrozbou násilí protivit aktivitám a
poţadavkům sráţce.
20
Ministrstvo za notranje zadeve: Zasebno varovanje; Detektivi
<http://www.mnz.gov.si/si/mnz_za_vas/zasebno_varovanje_detektivi/>.
6
Při plnění svých pracovních povinností můţe pracovník soukromé
bezpečnostní sluţby, pokud je ohroţen jeho ţivot, osobní
bezpečnost, jím střeţené osoby, jím střeţený majetek nebo pokud
dojde k narušení veřejného pořádku v jím střeţeném prostoru,
pouţít následující kroky:








Sankce
Výcvik
Počet firem
varování;
vydávání pokynů;
ţádat osobu o prokázání totoţnosti;
kontrola prostranství;
zabránit vstupu do nebo výstupu ze střeţené oblasti pásma
(hranice takové oblasti musí být výslovně označena);
zadrţení osob;
pouţití fyzické síly;
pouţití prostředků pro zadrţení osob (pouta).
V některých specifických případech (letištní bezpečnost, kasina,
ostraha jaderných zařízení) jsou uplatněna specifická dodatečná
pravidla.
Blíţe neupřesněné správní a trestní sankce.
Stíţnosti na chování pracovníků soukromých bezpečnostních
sluţeb je moţné adresovat nejbliţší policejní stanici, jejíţ personál
je povinen zahájit vyšetřování, zda došlo ke spáchání přestupku
nebo trestného činu a stěţovatele do 30 dnů od podání stíţnosti
vyrozumět o (alespoň dosavadních) zjištění v této oblasti.
Nad úrovní školení a rekvalifikace zaměstnanců bezpečnostních
agentur vykonává dozor Ministerstvo vnitra (vedení příslušných
záznamů; příprava odborných standardů a katalogů technických
znalostí a dovedností v souladu s právními předpisy; jmenování
členů komisí, ověřujících odbornou způsobilost uchazečů; další
odborná pomoc při přípravě a realizaci vzdělávacích programů pro
oblast soukromé bezpečnosti). Ministerstvem bylo aktuálně (2011)
akreditováno šest subjektů, oprávněných provádět příslušná
školení (přičemţ Ministerstvo dohlíţí na jejich průběh).
Základní výcvikový program (zakončený certifikátem) trvá 100
hodin a obsahuje tyto moduly: role, povinnosti a odpovědnost
pracovníka soukromé bezpečnostní sluţby; komunikační
dovednosti v teorii a praxi; právní minimum; metody a taktika
stráţní činnosti; pouţívání technických prostředků (vysílačka,
kamerové systémy, výpočetní technika); základy poţární ochrany
a ochrana zdraví při práci. Nadstavbové programy se mohou týkat
oblastí, jako je blízká ochrana osob (bodyguarding),
bezepčnsotně-pořadatelské sluţby na akcích za účasti většího
počtu osob nebo facility management.
Pokud budeme vycházet z údajů CoESS, pak sektor ve Slovinsku
7
Zaměstnané
osoby
Mzdy
a příplatky
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příleţitostí
Odbory
zřejmě v nedávných letech zaţíval koncentraci (roku 2003: asi 126
firem, roku 2007 jen 100 firem21), ale nyní počet firem opět mírně
roste (110 firem roku 2010). Je třeba připomenout, ţe ze zákona
musí firma zaměstnávat alespoň 5 osob na posici stráţců. Pulty
ochrany provozuje přinejmenším 11 agentur (které střeţí asi 6 000
budov, přičemţ ročně odhalí asi 1 000 pokusů o vloupání).
Počet personálu setrvale roste: Roku 2010 se jednalo okolo 7 560
osob, roku 2007 okolo 6 300 osob a roku 2003 o zhruba 4 500
osob. Jen asi 3 – 4 % z tohoto údaje tvoří management. Podíl ţen
v rámci sektoru je odhadován na 5 – 10 %. Meziroční fluktuace
personálu činí asi 25 %. Co se týče vzdělání, většinu stráţců tvoří
se vzděláním vyšším neţ základním (vyučené osoby).
K roku 2008 se vztahují následující údaje (o průměrných
měsíčních mzdách): řadový stráţce – 550 eur (520 aţ 1 000 eur);
příslušník výjezdové jednotky – 620 eur; pracovník pultu ochrany –
620 eur; technický expert pro instalaci technických zařízení
(kamery atd.) – 1 000 eur (800 aţ 2 000 eur); management – 1
200 aţ 2 500 eur. Případné příplatky jsou následující: noční
směna: 30 %; směnný provoz: 10 %; práce v neděli (za sobotu
ţádné příplatky nejsou): 50 %; práce během státem uznaného
svátku: 100 %; pohotovost: 10 %; přesčas: 30 %.
Roku 2007 se celkový obrat v rámci sektoru odhadoval na 1,3
milionu eur.
Obvyklá pracovní doba představuje 8 hodin denně (respektive 40
hodin týdně, rozloţených do směnného provozu). Maximální
moţný přesčas je 20 hodin měsíčně. Zaměstnanec můţe pracovat
maximálně 12 po sobě jdoucích dní (pak musí následovat volno).
Minimální dovolená přestavuje 22 dní ročně (k tomu je třeba
připočítat 11 státem uznaných svátků). Formou benefitů
zaměstnanci obvykle mohou vyuţít dva dodatečné dny volna (sickleave).
Ţádné podrobnosti k tomuto tématu nebyly autorem zjištěny.
Oblast pokrývá platforma, nazvaná „Odborový svaz pracovníků
veřejných sluţeb, bezpečnosti a obchodování s nemovitostmi
Slovinska“ (Sindikat komunale, varovanja in poslovanja
z nepremičninami Slovenije, SKVNS).
21
Z toho zhruba polovina s méně neţ 20 zaměstnanci, další skoro polovina v rozmezí 20 aţ 99 osob a 3 firmy s více neţ 100
pracovníky.
8
Slovinská komora soukromých bezpečnostních služeb
Tato platforma sdruţuje 51 procent drţitelů licencí – tedy firem – kteří
zaměstnávají nejméně 40 procent pracovníků v oboru. Dne 6. června 2011 byla
rozhodnutím ministra vnitra (č. 250-432/2011/2) posílena role Komory tak, ţe je
oprávněno provádět (například) následující aktivity (a to do určité míry i ve vztahu
k subjektům, které nejsou jejími členy):
 navrhovat profesní standardy (standardy znalostí a dovedností v souladu
s pravidly národní odborné kvalifikace, vzdělávání, odbornou přípravou a péči
o rozvoj odborné přípravy bezpečnostních pracovníků);
 informovat o změnách legislativy (včetně poskytování související vysvětlující
metodiky);
 vyjadřovat se k uznávání odborné kvalifikace a odborné způsobilost k plnění
úkolů v oblasti soukromé bezpečnosti;
 vydávat doporučení týkající se kritérií kvality sluţeb a profesionality
bezpečnostních pracovníků (a provádět odborný dohled s ohledem na jejich
dodrţování);
 vytvářet zprávy (výroční i jiné), popisujících stav a trendy v rámci sektoru.
Slabiny a výzvy v rámci sektoru22
Z řad představitelů sektoru je prostřednictvím otevřených zdrojů moţné
nejčastěji zaslechnout následující podněty:
 Subjekty (zákazníci), které upřednostňují kvalitu nad cenou, jsou v zatím ve
výrazné menšině.
 Snaha udrţet nízké ceny pak kráčí ruku v ruce s nedostatečným (formálním)
vzděláváním personálu.
 Nedostatečná ochrana personálu, který je zejména ekonomické nejistotě
přímo či nepřímo nucen, aby pracoval za minimální mzdu.
 V obecném duchu zaznívají i výhrady k existující legislativě (respektive volání
po legislativních změnách, vytvářených ve spolupráci mezi firmami a státem).
22
Strengthening Social Dialogue in Private Security Industry – Networking and Set-up of Mutual Assistance in the EU´s Eastern
New Member and Candidate Countries, GD Employment, Social Affairs and Equal Opportunities VS/2007/0524 – Industrial
Relations and Social Dialogue, 22. I. 2009, Vilnius.
9
Kontaktní údaje:
Zbornica za razvoj slovenskega zasebnega varovanja
Dimiceva 9, 1000 Lubljana, Slovenija
Tel.: 00 381 565 98 60
Fax: 00 381 534 23 66
E-mail: [email protected]
http://www.zrszv.si
Detektivska zbornica Republike Slovenije
http://www.detektivska-zbornica-rs.si
Další kontaktní údaje nejsou uvedeny, respektive
se týkají jednotlivých detektivů nebo jejich seskupení.
Ministrstvo za notranje zadeve Republike Slovenije
Direktorat za policijo in druge varnostne naloge
Sektor za zasebno varnost in občinska redarstva ter druge oblike
varnostnega samoorganiziranja
Štefanova 2, 1501 Ljubljana, Slovenija
Tel.: 01 428 54 09
Fax: 01 428 50 61
E-mail: [email protected]
http://www.mnz.gov.si/si/mnz_za_vas/zasebno_varovanje_detektivi/
Ministrstvo za notranje zadeve Republike Slovenije
Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve
Štefanova 2, 1501 Ljubljana, Slovenija
Dimičeva 16, 1501 Ljubljana, Slovenija
Tel.: 01 428 58 70
Fax: 01 428 58 71
E-mail: [email protected]
http://www.mnz.gov.si/si/policija_varnost_in_nadzor/inspektorat_rs
_za_notranje_zadeve/#c17622
Sindikat komunale, varovanja in poslovanja
z nepremičninami Slovenije (SKVNS)
Dalmatinova 4, 1000 Ljubljana, Slovenija
Tel.: 00 143 412 33, 00 143 412 84
Fax: 00 143 251 21
E-mail: [email protected]
http://www.sindikat-skvns.si
10
Doplňující ilustrace
Soukromá vysoká škola Academia s. r. o. otvírá odborný program „bezpečnostní inţenýr“.
Podklady Svazu detektivů Republiky Slovinsko – licence, průkaz a odznak.
23
24
Chcete vědět více:


25
Kontext provozování detektivních činností ve Slovinsku (práva, povinnosti, atd.).
26
Seznam členů ZRSZV (více neţ 70 subjektů, agentury, pojišťoven a dalších subjektů).
23
Mednarodni izobraţevalni center: Višješolski strokovni študijski program Varovanje
<http://www.academia.si/visjesolski-studij/inzenir-varovanja>.
24
Detektivska zbornica Republike Slovenije: Identifikacija
<http://www.detektivska-zbornica-rs.si/detektivska-dejavnost/identifikacija>.
25
Kaj in kako delajo detektivi, kako najeti detektiva? <http://mehko-vodenje.com/detektivska-zbornica-rs/slo/o_detektivih.html>.
26
Zbornica za razvoj slovenskega zasebnega varovanja: Člani Zbornice <http://www.zrszv.si/ozbornici/članizbornice.aspx>.
11