Náboženský člověk ve společnosti lidí

Transkript

Náboženský člověk ve společnosti lidí
VZDĚLÁVACÍ KURZ
Výchova ke křesťanství na ZŠ
studium k rozšíření odborné kvalifikace
Náboženský člověk ve společnosti lidí
Vybrané kapitoly ze sociologie se zřetelem k náboženství
Mgr. Hana Šlechtová, Ph. D.
JARO 2011
teoretický úvod
6
specializační/prohlubující studium v oboru
12
CELKEM
18 hodin
CÍLE PŘEDMĚTU
Cílem předmětu je poskytnout studentovi vhled do otázek společenských
vztahů významných pro oblast náboženství. Absolvent předmětu získá teoretický předpoklad pro rozlišování společenských podmíněností a vlivů
na jednání týkající se oblastí víry a náboženství.
OBSAH PŘEDMĚTU
Teoretický úvod
Sociologie a její předmět. Historický kontext vzniku sociologie (se zvláštním
zřetelem k „vymezování“ vůči náboženství). Multiparadigmatičnost sociologie.
Specializační/prohlubující studium v oboru
Současná západní společnost a globální kontext. Socializace a sociální
kontrola. Hodnoty, normy, instituce, sociální pozice / status, role, identita.
Sociologie sociálních nerovností. Současná sociologie náboženství a otázka zkoumání religiozity ve společnosti. Charakteristika současné české
společnosti z hlediska náboženského jednání.
VZDĚLÁVACÍ KURZ
Výchova ke křesťanství na ZŠ
studium k rozšíření odborné kvalifikace
Náboženský člověk ve společnosti lidí
Vybraná témata spirituální teologie
LITERATURA
CASANOVA, J. Religie publiczne w nowoczesnym świecie. Kraków: Nomos.
(orig.: Casanova, J. 1994. Public Religions in the Modern World. Chicago:
The University of Chicago.) 2005.
HALÍK, T. Vzýván i nevzýván. Praha: LN, 2004.
HAMPLOVÁ, D. Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2000.
KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon, 1994.
MCLEOD, H. Náboženství a lidé západní Evropy (1789–1989). Brno: CDK,
2007.
MONTOUSSÉ, M. – RENOUARD, G. Přehled sociologie. Praha: Portál, 2005.
NEŠPOR, Z. – LUŽNÝ, D. Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007.
POŽADAVKY
Předpokladem úspěšného absolvování předmětu je přisvojení si znalostí
na základě přednášek a samostudia požadované literatury.
HODNOTÍCÍ METODY
kolokvium