strategie textilního a oděvního průmyslu ii. etapa studie

Transkript

Listů zprávy:
Listů příloh:
STRATEGIE TEXTILNÍHO
A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU
II. ETAPA STUDIE
říjen 2004
114
103
O
B S A H
STRATEGIE TEXTILNÍHO A ODĚVNÍHO PRŮMYSLU –
II. ETAPA
Seznam použitých zkratek, pojmů a literatury______________________ _____________ 4
I.
Úvod___________________________________________________________________ 7
II. Příležitosti TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a tržním
segmentům________________________________________________________ _________ 9
II.1
Identifikace potenciálu stávajících výrobků TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným
odvětvím a spotřebitelskému trhu v EU/ČR a možností inovace a vývoje nových druhů výrobků
a technologií___________________________________________________________________________9
II.1.1 Identifikace skupin výrobků a jejich základních parametrů, jako např. míra přidané hodnoty,
velikost výroby v ČR, ostrost konkurence apod. _____________________________________________ 9
II.1.2 Identifikace odběratelských odvětví a tržních segmentů z hlediska jejich velikosti, tempa růstu,
míry inovací, míry konkurence a schopnosti využívat výrobky TOP_____________________________ 14
II.1.3 Objem v mil. Kč/EUR za jednotlivá sledovaná odvětví (ČR/EU/svět) ___________________________ 26
II.1.4 Požadavky
odběratelských odvětví/trhu – technické, kvalitativní, ekologické, cenové vůči
sledovaným odvětvím _________________________________________________________________ 28
II.2
Zajištěnost výrobkových skupin _________________________________________________________ 32
II.2.1 Suroviny ___________________________________________________________________________ 32
II.2.2 Stroje a zařízení _____________________________________________________________________ 37
II.2.3 Informační technologie a komunikační služby ______________________________________________ 39
II.3
Inovační potenciál odvětví TOP a návazných odvětví v ČR vzhledem k vybraným skupinám
výrobků a s vymezením regionu, ve kterém působí __________________________________________ 41
II.3.1 Inovační prostředí v České republice – specifika TOP________________________________________ 45
II.3.2 Cílové skupiny výrobkových a technologických inovací ______________________________________ 57
II.3.3 Vyhodnocení dotazníku k inovačním aktivitám podniků TOP __________________________________ 68
II.4
Vazby na potenciál vnějšího prostředí – návrh opatření na podporu _____________________________ 73
II.4.1 Vazby výrobních podniků na vnější prostředí pro podnikání ___________________________________ 73
III. Provedení analýzy vybraných budoucích cílů pro identifikované skupiny výrobků_ 77
III.1 Porovnání výrobních nákladů ve struktuře kalkulačního vzorce hlavních technologických stupňů TOP ČR/vybrané země světa – Evropy ___________________________________________________ 77
III.2 Doporučení pro zvýšení účinnosti řídicích a organizačních struktur firem v rámci vznikajících sítí _____ 85
IV. Potenciál pro síťování_____________________________________ ______________ 86
IV.1 Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU a doporučení pro ustavení klastru
v odvětví TOP v ČR __________________________________________________________________ 86
IV.1.1 Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU _______________________________ 87
IV.1.2 Analýza možností a podmínek pro úspěšné fungování klastrů v oblasti TOP v ČR _________________ 90
IV.2 Analýza stávajících kooperačních vazeb uvnitř a vně oborů TOP (např. navazující odvětví,
dodavatelské a odběratelské sítě, poskytovatelé služeb, různé instituce atd.) a jejich forem (z
hlediska časového a závaznosti) s regionálním vymezením ____________________________________ 96
IV.3 Význam tvorby a sdílení prodejních značek pro zvyšování konkurenceschopnosti vybraných
skupin výrobků a jejich přidané hodnoty __________________________________________________ 97
IV.4 Identifikace klastrů v návazných odvětvích dle regionů, ve kterých má TOP zastoupení ____________ 101
V. Závěr_________________________________________________________ _______ 103
V.1
Shrnutí dílčích závěrů z jednotlivých kapitol zprávy ________________________________________ 103
V.2
Doporučení k využití strategických příležitostí ____________________________________________ 105
V.3
Vypracování konkrétních návrhů opatření na využití podpor, které umožní rozvoj vybraných
skupin výrobků _____________________________________________________________________ 108
V.4
Stanovení hlavních překážek pro zvyšování konkurenceschopnosti a uplatnění na trhu u vybraných
skupin výrobků _____________________________________________________________________ 110
V.5
Návrh regionálního vymezení a oborového zaměření budoucího klastrového potenciálu v TOP ČR
budoucím vytvořením nových klastrů nebo zapojením do stávajících klastrů v návazných
odvětvích na základě předchozích analýz_________________________________________________ 111
Zdroje___________________________________________________________________ 112
Seznam příloh__________________________________________________ __________ 113
I.
Přílohy I. kapitoly ___________________________________________________________________ 113
II.
Přílohy II. kapitoly __________________________________________________________________ 113
III.
Přílohy III. kapitoly _________________________________________________________________ 115
IV.
Přílohy IV. kapitoly _________________________________________________________________ 115
V.
Přílohy V. kapitoly __________________________________________________________________ 115
VI.
Dotazníky použité pro II. etapu strategie textilního a oděvního průmyslu ________________________ 115
Říjen 2004
Seznam použitých zkratek, pojmů a literatury
AIF
ATOK
B2B
B2C
COST,
EUREKA,
CRAFT
CTTV
ZKRATKY a POJMY
Arbeitsgemeinschaft industrieller Forschungsvereinigungen "Otto von
Guericke" e.V. - organizace zřízená soukromou hosp. sférou, v současnosti
zastřešující 104 průmyslových výzkumných sdružení SRN. Hlavní cíl podpora inovací ve středním společenském stavu. Kofinancování z prostředků
Spolkového ministerstva hospodářství a práce za podmínky příspěvku
průmyslové sféry – minimálně 50/50
Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu
Business to Business – typ obchodních vztahů „podnik k podniku“, zpravidla
méně složité založené na dohodnutých standardech
Business to Customer – typ obchodních vztahů „podnik k zákazníkovi“,
zpravidla více složité, standardy se jen obtížně uplatňují
Názvy evropských výzkumných programů organizovaných systémem
"Bottom-up", tj. náměty vycházejí zdola, tj. z průmyslové sféry
a z výzkumných organizací
COST - informační a kooperační sítě - výměna výsledků vybraných témat.
okruhů (řídí a financuje ESF - Evropská nadace pro vědu),
EUREKA - zastřešení národních výzkumných projektů - řízeno evropskou
radou EUREKA, financováno z národních zdrojů (u nás MŠMT- mezinárodní
spolupráce ve V+V)
CRAFT - specificky orientován na podporu výzkumu pro SME (malé a střední
firmy) - specifický podprogram RP EU
Centrum textilních technologií a vzdělávání
ETR
Agentura pro podporu podnikání a investic
Český statistický úřad
Department of Trade and Industry – obdoba ministerstva průmyslu a obchodu
ve Velké Británii
East Midlands Clothing and Textile Cluster - textilní a oděvní klastr ve Velké
Británii
Evropský výzkumný prostor
Evropská technologická platforma textilního a oděvního průmyslu - nejnovější
aktivita EU pro formulaci cílů strategického výzkumu a inovací do r. 2015,
zpracována pro 22 průmyslových oborů – TOP je mezi nimi (koordinace
EURATEX)
Program Euro-Textil-Region
EU
EURATEX
Evropská unie
Evropská textilní a oděvní organizace
EUROSTAT
HS
IT
ITC
Evropský statistický úřad
Harmonizovaný systém
Informační technologie
Institut pro testování a certifikaci, Zlín
CzechInvest
ČSÚ
DTI
Emcat
ERA
ETP T/C
Strategie Textilního a oděvního průmyslu – II. etapa
Strana 4
Říjen 2004
ITMF
International Textile Manufacturers Federation
Manufacturing Assisstance Services – organizace poskytující podpůrné služby
pro výrobce ve V. Británii (je financována ze strany DTI)
Měkkou infrastrukturou se rozumí existence institucí umožňujících tvorbu
Měkká
infrastruktura lidského kapitálu, jedná se zejména o vysoké školy a výzkumné ústavy
MAS
MI ČR
MPO
NWTnet
OKEČ
OP
PAD
PAN
PES
POP
Ministerstvo informatiky ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
North West Textile Net – textilní a oděvní klastr ve Velké Británii
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Oděvní průmysl
Polyamid
Polyakrylonitril
Polyester
Polypropylen
PTFE
RP EU
Polytetrafluoretylen
Rámcový program EU - hlavní program pro výzkum v EU, sestává se z řady
horizontálních aktivit, zaměřených na rozhodující cíle, směřující k posílení
konkurenceschopnosti EU vůči USA a Japonsku. Je řízen direktoriátem Evrop.
komise pro výzkum. Je vyhlašován na období 5 let (současnost 6. RP EU
2002-2006), systém tzv. "Up-down" programu, předem stanovené tematické
okruhy. Jedním z cílů je přispět k vytvoření ERA = Evropského výzkumného
prostoru sjednocením národních aktivit
RSZ
R&D
RVT
SKP
TOP ČR
Rezortní statistické zjišťování
Research and Development = výzkum a vývoj (V+V)
rozvoj vědy a techniky
Standardní klasifikace produkce
Textilní a oděvní průmysl České republiky
Textilní průmysl
TP
The Competetiveness Institute – Institut pro konkurenceschopnost
TCI
technické textilie
TT
Tvrdou infrastrukturou se rozumí silnice, železnice, rozvody energií, vody
Tvrdá
infrastruktura a komunikací
Vysoce výkonný inovativní klastr je výsledkem procesu, při kterém firmy
Vysoce
a ostatní účastníci, kteří jsou lokalizováni ve stejné oblasti, spolupracují na
výkonný
využití příležitosti na trhu (niche) a vytvářejí úzké vazby a pracovní aliance ke
inovativní
zlepšení jejich kolektivní konkurenceschopnosti a dalších společných výhod.
klastr
Znakem vysoce výkonného klastru (inovativního klastru) je schopnost využití
spojených kapacit k vytváření inovací, tj. spolupracovat v rámci procesu
komercializování nových myšlenek
věda a výzkum
V+V
Strana 5
Říjen 2004
LITERATURA
Autor
Kotler, P.
MPO
European
Commission
Dílo
Marketing Managenment, 1991, Prentice Hall Inc.
Panorama českého průmyslu, 2003
The Challenge of 2005 - European Textile and Clothing in a Quota Free
Environment - High Level Group, Report and First recommendations,
June 2004
DG Research
Technology Platform - from Definition to Implementation of a Common
Research Agenda, EUR 21265, 21.Sept. 2004
Euratex R&D WG High Level Group on Textiles and Clothing - R&D innovations aspect,
September 2004
EURATEX
European Technology Platform for the Future of textiles and Clothing First Proposal, EURATEX 14.Sept. 2004 (R&D No.19/2004)
Haas, V.
Stav a postavení českého textilního a oděvního průmyslu, MPO ČRprezentace Euro-Textil-Region, Varnsdorf, 27.08.2004
CzechInvest
The Czech Automotive Sector, September 2003
European
The Sixth Framework Programme for the period 2002-2006, Integrating
Commission
and strenghtening the European Research Area, Priority 3, Edition
December 2002, Commission Decision, C(2002)4789, 09.12.02, viz:
www.cordis.lu
EURO TEXTIL
Eine Aktionsplattform, 4-Länder Innovationskonferenz, 05.05.2004
REGION
Zittau, Positionspapier für die Profilierung der Arbeit bis 2006 (Dvůr
Králové n. L. 14.04.2004), viz: www.eurotextilregion.de
MPSV ČR
Operační program Rozvoj lidských zdrojů pro ESF 2004-2006, viz:
www.mpsv.cz
ATOK,
Analýza vzdělávacího systému pro TOP ATOK a projekty EU
interní materiál
ITMF
Studie "International production cost comparison 2003", 2004
MPO ČR Praha
Průvodce podnikatele - programy podpory OP Průmysl a podnikání, 2004
TCI
The Cluster Initiative Greenbook
TCI
The Cluster Policy Whitebook
Strana 6
Říjen 2004
Úvod
I.
Tato studie byla zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi MPO a ATOK.
Předmětem smlouvy je „Zpracování II. etapy studie – Strategie textilního a oděvního
průmyslu“ (dále jen TOP).
Cílem II. etapy je vypracování studie k posouzení strategických příležitostí TOP ČR
vůči rychle se rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a tržním segmentům, provedení analýzy
cílů pro vytypované skupiny výrobků, posouzení potenciálu pro síťování v rámci TOP ČR
a zpracování doporučení a závěrů.
Zpracovatelé studie při své práci využili dokumenty „Výzva roku 2005 – Evropský
textilní a oděvní průmysl v prostředí bez kvót – Zpráva skupiny na vysoké úrovni a první
doporučení z června 2004 a Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – Textilní a oděvní průmysl po roce
2005 – Doporučení skupiny na vysoké úrovni pro textilní a oděvní průmysl. Tyto dokumenty
hodnotí evropský textilní a oděvní průmysl EU jako významného zaměstnavatele a vývozce
jak textilního zboží, tak oděvů. Evropský textilní a oděvní průmysl je vystaven dopadům
začínající krize vnitřní poptávky a zvyšujících se dovozů spojených s neschopností vyvážet na
mnoho uzavřených trhů. Situaci v českém textilním a oděvním průmyslu lze hodnotit jako
obdobnou.
Hlavní výzvou pro český textilní a oděvní průmysl je najít příležitosti, které mu
umožní návrat k růstu a prosperitě. Rozšíření Evropské unie na 25 zemí dne 1. května 2004
a dokončení pan euro středomořské oblasti dává brzké vyhlídky na rozsáhlou oblast volného
obchodu s více než 650 miliony spotřebiteli, která v současné době zaměstnává více než
7 milionů zaměstnanců v rámci veškeré textilní a oděvní výroby, rozhodně takovou
příležitostí je. Takový trh představuje základ pro uvolnění potenciálu odvětví pro přeshraniční
spolupráci a vytváření sítí a další rozvoj inovací procesů a produktů jak v technologických,
tak i netechnologických oblastech (kreativita a móda). Vytváří příznivé prostředí pro realizaci
projektů zaměřených na průlomové technologie v oděvním průmyslu a mezníkové projekty
v oblasti technického textilního zboží včetně vytváření pokrokové technologické platformy.
Strategickou výzvou pro český TOP je přiblížení se k evropskému průměru v oblasti
produktivity práce měřeno ukazatelem obrat/zaměstnanec, kde český TOP dosahuje 35 %
Strana 7
Říjen 2004
evropského průměru (výsledek propočtů na základě dostupných údajů od ČSÚ). Není bez
zajímavosti zjištění, že průměrná velikost podniku TOP v EU je 23 zaměstnanců, zatímco
v České republice je řádově vyšší. Tento fakt signalizuje skutečnost, že podniky TOP v EU
jsou v průměru podstatně více specializovány než podniky TOP v České republice.
Snahou zpracovatelů této analýzy bylo identifikovat a kvalifikovaně odhadnout
strategické příležitosti pro český TOP a vymezit podmínky, které umožní tyto příležitosti
úspěšně využít.
Strana 8
Říjen 2004
Příležitosti TOP ČR vůči rychle se rozvíjejícím,
sofistikovaným odvětvím a tržním segmentům
II.
Identifikace potenciálu stávajících výrobků TOP ČR vůči rychle se
rozvíjejícím, sofistikovaným odvětvím a spotřebitelskému trhu
v EU/ČR a možností inovace a vývoje nových druhů výrobků
a technologií
II.1
Tato část předkládané studie je dále členěna do jednotlivých podkapitol dle
zpracovávané tematiky. Každá z těchto podkapitol obsahuje nejen metodiku přístupu
a zpracování, ale i samostatné závěry a doporučení.
Identifikace skupin výrobků a jejich základních parametrů, jako
např. míra přidané hodnoty, velikost výroby v ČR, ostrost
konkurence apod.
II.1.1
Metodika
Z dat ČSÚ za roky 1997 až 2003 o objemech a hodnotách výroby, vývozu a dovozu
byly stanoveny skupiny výrobků, jejichž dynamika, tj. růst v uvedených kategoriích
v objemu, byla v rozmezí let 1997–2003 rovna 15 %, případně i vyšší.
Dalším zúžením výběru bylo stanoveno 13 výrobkových skupin, kde v daném období
došlo k růstu o 15 % ve všech sledovaných kategoriích.
Tyto výrobkové skupiny byly dále podrobeny hlubší analýze, která naznačuje
předpokládaný vývoj v dalším období i z pohledu vlivu zrušení dovozních kvót na textilní
a oděvní výrobky k 1. 1. 2005.
Kromě těchto 13 výrobkových skupin byla věnována pozornost i dalším skupinám,
především těm, které mají vysokou tuzemskou spotřebu a u nichž je možné předpokládat větší
objemy spotřeby ve vztahu k průmyslovým aplikačním oblastem.
Strana 9
Říjen 2004
Vyhodnocení
Postup výběru, tj. zužování široké škály textilních a oděvních výrobků TOP, je zřejmý
z příloh v části II.1.1. Dle výše uvedené metodiky bylo stanoveno 13 výrobkových skupin,
které v období let 1997–2003 vykázaly požadovanou dynamiku růstu ve třech oblastech, tj.
výrobě, vývozu a dovozu, jsou to dle SKP 6:
•
175310
netkané textilie a výrobky z nich
•
174022
nepromokavé, ochranné a stínicí plachty
•
171052
příze ze syntetických střížových vláken
•
182330
vrchní trička, tílka, nátělníky pletené nebo háčkované
•
172031
tkaniny z přízí ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken
•
172040
vlasové, smyčkové a jiné spec. tkaniny
•
174021
pytle, pytlíky z textilních materiálů k balení zboží
•
175436
pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití
•
171020
přírodní textilní vlákna připravená pro spřádání
•
174012
prádlo ložní
•
171044
lněná příze
•
174015
záclony včetně závěsů, draperie
•
182325
podprsenky, podvazkové pásy, korzety atd.
Z těchto 13 výrobkových skupin je 5, které jsou dle studie EURATEX, zveřejněné
28. 9. 2004, více či méně ohrožené – v rámci celé EU – další fází liberalizace obchodu
s textilem a oděvy od 1. 1. 2005. Uvedená studie přináší rozbory všech dle EURATEX
ohrožených skupin výrobků a její údaje byly použity v příloze k této podkapitole.
Celkový dovoz z Číny, která je považována za největší zdroj ohrožení, do EU je za rok
2003 vyčíslen následovně:
Tabulka II.1.1-1: Dovoz z Číny, 2003
% z objemu
% z hodnoty
HS kap. 50 – 60 + 63
HS kap. 61 + 62
Celkem
14,3
42,8
36,4
12,0
29,3
22,4
Zdroj: EURATEX
Strana 10
Říjen 2004
Výše jmenované citlivé nebo ohrožené skupiny výrobků, které jsou totožné s některou
ze 13 dynamických skupin v ČR, jsou následující:
Tabulka II.1.1-2: Citlivé nebo ohrožené skupiny výrobků
Kategorie ATC
SKP 6 (představitel) Zkrácený popis
Stupeň citlivosti
4
31
20
3
23
vysoký
nízký
vysoký
střední
nízký
182330
182325
174012
172031
171052
trička
podprsenky atd.
ložní prádlo
tkaniny ze synt. vláken
příze ze syn. stříž. vláken
Zdroj: EURATEX
V příloze II.1.1 jsou uvedeny tabulky č. 7 – 24 znázorňující další analýzu těchto
5 skupin z pohledu jejich vývozu z ČR do EU 15 – pozice na trhu, srovnání kilogramových
cen. Dále uvádíme stručné shrnutí:
•
SKP 182330 – podíl na trhu EU méně než 0,5 %, cena stanovená z údajů EUROSTAT
se vymyká údajům EURATEX, nelze srovnat. Největší podíl na trhu – Turecko,
Bangladéš. Vývoz do EU 65 (objem), resp. 78 % (hodnota).
•
SKP 182325 – podíl na trhu cca 1 %, u cenových údajů platí stejné důvody jako
u SKP 182330. Největší podíl na trhu – Čína, Tunisko. Vývoz do EU 78, resp. 71 %.
•
SKP 174012 – podíl na trhu cca 2 %, dosahovaná cena – 9,66 EUR/kg – je druhá
nejvyšší po Číně (10,95 EUR/kg). Největší podíl na trhu – Pákistán a Turecko. Vývoz
do EU 89, resp. 86 %.
•
SKP 172031 – podíl na trhu 3,5 % v hodnotě, 5,2 % v objemu, dosahovaná cena –
3,55 EUR/kg nejnižší z významných dovozců. Největší podíl na trhu – Čína, Turecko.
Vývoz do EU 69, resp. 67 %.
•
SKP 171052 – podíl na trhu 5-6 %, cena – 2,70 EUR/kg druhá nejvyšší spolu
s Rumunskem, nejvyšší Turecko – 3,36 EUR/kg. Největší podíl na trhu – Indie,
Indonésie, Turecko. Vývoz do EU 93, resp. 92 %.
Jak je z výše uvedeného zřejmé, nejde u žádné z těchto skupin z pohledu ČR
o významnou konkurenční pozici na trhu EU a ohrožení po 1. 1. 2005 je proto minimální.
Přesto – vzhledem k vysokém podílu vývozu do EU na celkovém vývozu v roce 2003 – bude
na firmách, aby přizpůsobily svou nabídku tak, aby byly schopny si tento trh uchovat.
Ze 13 dynamických skupin má naopak z hlediska podílu na trhu EU významnější
postavení dalších 5 výrobkových skupin:
Strana 11
Říjen 2004
•
172040 – podíl na trhu cca 25 až 28 % srovnatelný s Čínou, cena - 3,72 EUR/kg –
nejnižší z 6 nejvýznamnějších dovozců, nejvyšší USA – 9,78 EUR/kg. Vývoz do EU
71, resp. 78 %.
•
175310 – podíl na trhu 18, resp. 11 %, největší podíl – USA (36 %), cena
– 2,31 EUR/kg nejnižší ze srovnávaných zemí, nejvyšší Japonsko – 19,40 EUR/kg.
Vývoz do EU cca 57 %.
•
174021 – podíl na trhu 6,5 až 8,5 % , největší podíly – Turecko (38 %) a Indie (11 %)
za ceny mírně vyšší než ČR, cena ČR – 2,79 EUR/kg, nejvyšší – Polsko
– 3,14 EUR/kg, nejnižší – Vietnam – 1,20 EUR/kg. Vývoz do EU cca 88 %.
•
171044 – podíl na trhu 9,7 resp. 7,5 %, největší podíl Maďarsko 22 %, Tunisko 12 %
a Litva 18 %, cena 4,70 EUR/kg druhá nejnižší, nejvyšší Tunisko – 9,11 EUR/kg
a nejnižší Egypt – 3,23 EUR/kg. Vývoz do EU 64 %.
•
174015 – podíl na trhu 6,3 resp. 7,5 %, největší podíl má Turecko -18 % - za nejvyšší
ceny (12,54 EUR/kg), cena 9,71 EUR/kg, nejnižší Pákistán 5,50 EUR/kg. Vývoz do
EU cca 90 %.
Z údajů se nepotvrzuje pravidlo, že vyšší podíl na trhu mají převážně dovozci
s nízkými cenami. Rozdíly mohou být dány nabídkou technicky vyspělejších výrobků v rámci
jedné výrobkové skupiny nebo i lepšími obchodními praktikami firem konkurujících na trhu
EU českým vývozcům.
Vrátíme-li se k problematice cen obecně a jejich vlivu na dynamiku a úspěšnost
vývozu, zjistíme, že při kritériu růstu výroby v období 1997–2003 (vyhovovalo celkem
29 výrobkových skupin) došlo k nárůstu výrobních cen u 14 výrobkových skupin. Tento
nárůst se podařilo promítnout do růstu průměrných vývozních cen roku 2003 bez poklesu
objemu vývozu v hmotných jednotkách pouze u následujících 5 výrobkových skupin:
•
182330
vrchní trička, tílka
•
174012
ložní prádlo
•
182235
dámské nebo dívčí kalhoty z tkanin
•
182233
dámská nebo dívčí saka z tkanin
•
182312
pánské nebo chlapecké prádlo (noční)
Strana 12
Říjen 2004
Tedy převážně u výrobků oděvního průmyslu. Tento fakt může být ovlivněn i podílem
vyvážené práce ve mzdě v obou sledovaných letech.
Při analýze vývoje účetní přidané hodnoty bylo nutné vzhledem k dostupnosti údajů
přistoupit k dalšímu zjednodušení, tj. přejít na dělení dle SKP 3. Z tohoto hodnocení vyplývá:
•
13 vybraných výrobkových skupin lze dle SKP 3 zařadit do 5 skupin
•
Z těchto 5 skupin zaznamenala v posledních 4 letech trvalý nárůst účetní přidané
hodnoty SKP 17.4 (zastoupena 3krát), meziročně o 14 až 25 % v běžných i stálých
cenách
•
Relativně stabilní hodnoty v meziročním růstu s poklesem pouze v roce 2001
vykazuje SKP 18.2
•
Meziroční nárůst v běžných i stálých cenách v posledním sledovaném období, tj.
2002-2003 zaznamenaly i zbývající skupiny, tj. SKP 17.1. 17.2 a 17.5.
Závěr
Ve sledování pouze vybraných výrobkových skupin neměl být záměr diskriminovat
jakýmkoli způsobem výrobce ostatních výrobků. Z údajů specializovaných světových firem
můžeme zjistit, že rozvoj jednotlivých výrobkových skupin bude velmi výrazně ovlivňován
především spotřebou v jednotlivých průmyslových odvětvích, a to zejména spotřebou jak
textilních, tak i oděvních výrobků s novými specifickými vlastnostmi. Nelze předpokládat, že
při růstu nákladů na pracovní sílu, nutnosti investovat do strojního vybavení, informačních
technologií a především do rozvoje marketingu a vývoje výrobků i technologií bude možné
vyrábět ve velkých objemech textilní a oděvní výrobky, které nebudou přinášet vyšší přidanou
hodnotu a nebudou akceptovatelné na náročných trzích světa.
Analýza dosahovaných vývozních cen na trh EU ukázala, že je možné při zvýšení
technické a inovativní úrovně výrobků dosáhnout i zvýšení těchto cen, a tím i přidané
hodnoty bez ztráty konkurenčního postavení na tomto trhu, resp. i jeho zlepšení.
Strana 13
Říjen 2004
Identifikace odběratelských odvětví a tržních segmentů z hlediska
jejich velikosti, tempa růstu, míry inovací, míry konkurence
a schopnosti využívat výrobky TOP
II.1.2
Metodika
Aplikační oblasti zpracovatelského průmyslu a stavebnictví jsou následně uvedeny
v určitých seskupeních, které byly učiněny s aspektem na využívání textilních a oděvních
výrobků v rámci činnosti odvětví. Z ekonomických údajů jsme využili údaje za rok 2003 pro
organizace nad 20 zaměstnanců 1 : počet zaměstnanců, z toho počet zaměstnanců dělnických
profesí, kde je předpoklad vyššího využívání pracovních oděvů. Další spotřeba se týká
zejména textilií spotřebovaných ve výrobním procesu uvedených odvětví. Na základě
dosažitelných množstevních odhadů produkce, kde je výraznější užití textilií, a na základě
expertních odhadů podnikových manažerů jsme uvedli i přibližné hodnoty spotřeby textilních
výrobků v dané aplikaci.
Těžba nerostných surovin (C), Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků
(DJ), Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (DF)
V aplikační oblasti odvětví Těžba nerostných surovin působí 107 podniků s 48,7 tisíci
zaměstnanci a v odvětví Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků se jedná
o 1.465 podniků zaměstnávajících 160,7 tis. zaměstnanců. Odvětví Výroba koksu, jaderných
paliv, rafinérské zpracování ropy zaměstnává cca 3 tisíce zaměstnanců ve 4 dominantních
podnicích odvětví. Tato odvětví splňují obdobná kritéria pro užití textilních výrobků, proto
byla zařazena do společné aplikační oblasti.
Celkem se jedná o 1.576 podniků zaměstnávajících 212.390 zaměstnanců, z toho
164.901 zaměstnanců dělnických profesí.
Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 282,7 mld. Kč, z toho expertním
odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 250 mil. Kč, tj. 0,1 % z celkové
výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.
1
Ekonomické údaje odvětví za rok 2003 jsou zde užity pro rámcové odhady spotřeby výrobků TOP.
Strana 14
Říjen 2004
Spotřeba výrobků v následujících oblastech:
Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, komplety, kombinézy, saka,
kalhoty, blejzry v počtu cca 120 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu,
vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 52 tis. ks/rok.
Další použití:
•
Ochranné textilie: multifunkční, antiexplosivní, antimagnetické, nehořlavé,
antiradiační
•
Textilní výrobky určené pro použití v korozivním prostředí
•
Textilní zpevňovací výrobky (výztuž), konstrukční součásti
•
Trubky a nádoby a jiné výrobky s textilním zpevněním
•
Pevné a pružné nádoby
•
Bariérové protizvukové izolace
•
Textilní systémy pro zateplení, pro rozvod vzduchu a klimatizaci
•
Absorpční systémy
•
Nástroje pro zajištění nepropustnosti s textilním vyztužením
•
Uzavírací systémy
•
Filtrační materiály – mechanické i chemické
•
Zdvihací a přepravní systémy
Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (DA)
Odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků zajišťuje
zpracování zemědělské produkce. Z hlediska zajištění bezzávadnosti a bezpečnosti potravin je
významným spotřebitelem obalů z různých materiálů a zejména textil a papír zde hraje díky
svým vlastnostem významnou roli.
V aplikační
oblasti
se
celkem
jedná
o 1.100
podniků
zaměstnávajících
119.170 zaměstnanců, z toho 88.437 dělníků.
odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.000 mil. Kč, tj. přibližně 0,5 %
z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.
Strana 15
Říjen 2004
kalhoty, blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 110 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti
chemikáliím, proti chladu (do chladírny), antimikrobiální apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok
Další použití:
•
Filtry
•
Tkaniny a síťoviny ke stínění
•
Izolační desky proti prachu, na tekutiny
•
Nepropustné plachty, zábrany
•
Pohlcovače pachu
•
Obaly, vaky, sáčky, pytle apod.
•
Velkoobjemné vaky a nádoby
•
Mobilní nádoby na dočasné uskladnění
•
Pružné a pevné nádoby a cisterny
•
Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (DG), Výroba
pryžových a plastových výrobků (DH)
Tato
aplikační
oblast
zahrnuje
jednak
výrobu
chemických,
gumárenských
a plastikářských výrobků, kde se jedná vedle pracovních oděvů zejména o výkonovou
spotřebu technických textilií, ale také výrobu léčiv, která svou charakteristikou patří do
oblasti „čistých produkcí“.
V aplikační oblasti odvětví Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických
vláken působí 204 podniků s 38,2 tisíci zaměstnanci, z toho ve farmacii – výrobě léčiv působí
37 podniků s 3,1 tisíci zaměstnanci. V odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků se
jedná o 500 podniků zaměstnávajících 59,4 tis. zaměstnanců.
Aplikační oblast zahrnuje celkem 704 podniků zaměstnávajících 97,6 tisíc
zaměstnanců, z toho 70 tisíc dělníků. Ve výrobě léčiv pak pracuje 2,9 tisíc dělníků
z celkových 6,1 tisíc zaměstnanců.
Strana 16
Říjen 2004
Výkonová spotřeba za tuto aplikační oblast představuje 174 mld. Kč, z toho expertním
odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 700 mil. Kč, tj. přibližně 0,4 %
Výroba léčiv: kalhoty, trička, košile, haleny, pláště, kabátky, bundy, kabáty – „vatové“,
antistatické spodní prádlo, bílé ponožky v počtu pro cca 75 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti nepříznivým
klimatickým podmínkám, proti chemikáliím, antimikrobiální apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok
Výroba léčiv: pracovní oděvy pro cca 5 tis. zaměstnanců:
a) „bezúletové vlákno“ (PESh) – kombinézy, haleny, kalhoty, roušky, čepice a kukly, návleky
pod kolena s gumovou podrážkou - spotřeba cca 18 tis. ks kompletu
b) netkaná textilie – pláště, roušky, vousenky, čepice, návleky, kombinézy - spotřeba cca
80 tis. ks jednorázové použití
c) ponožky často jednorázové, popř. se speciální úpravou, jak ve struktuře (diabetické), tak po
stránce úpravy (antibakteriální)
Další použití:
•
Filtry
•
Obaly, textil se speciální úpravou
•
Úplet pro vytváření forem
•
Kompozity
•
Výroba textilních pružných trubek
•
Armování hadic
•
Podklady pro obklady, válcování a pryžování výrobků
•
Gumárenské výrobky s textilním zpevněním
•
Textilní lamináty pro náročné oděvní aplikace s polyuretanovou paropropustnou
a vodě nepropustnou membránou
•
Paropropustné fólie - paropropustný laminát je vyroben laminací paropropustné fólie
a netkané textilie
Strana 17
Říjen 2004
•
Medtech: podložky pro nemocniční lůžka – matrace
•
Podložky s hydrofobní úpravou, zabraňující proleženinám
•
Žilní náhrady - ortézy
•
Obvazové materiály
•
Textilie antimikrobiální, na popáleniny
•
Zdravotní tkaniny a materiály na oblečení
•
Protézy s textilním vyztužením
•
Textilní výrobky pro nemocnice a nemocniční konstrukce
Výroba dopravních prostředků (DM)
Podle charakteru výrobního programu zahrnuje toto odvětví následující výrobky
s užitím textilní produkce: osobní automobily – roční produkce 436,3 tis. ks, nákladní vozy roční produkce 2 327 ks, malá užitková vozidla - roční produkce 1 308 ks, autobusy – roční
produkce 1 785 ks, přívěsy/návěsy - roční produkce 528/1571 ks. Dále se jedná o následující
výrobky: ultralehká sportovní letadla, vzducholodě, sportovní lodě.
V aplikační
oblasti
se
celkem
jedná
o 313
podniků
odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.100 mil. Kč, tj. přibližně 0,4 %
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – protipožární, proti horku,
proti chemikáliím, proti chladu apod. v počtu cca 40 tis. ks/rok.
Další použití:
•
Textilní obklady interiéru, stropu a stěn
•
Textilie na potažení plastových povrchů
•
Polštářky (podhlavníky), koberce
•
Bezpečnostní systémy pro cestující - airbagy v počtu 2-6/vozidlo
Strana 18
Říjen 2004
•
Plachty, ochranné sítě na přepravu, sítě na zavazadla, stínicí sítě, záclonky, clony
•
Sendviče v kufrové části vozidla
•
Izolační systémy proti hluku, teplu a chladu
•
Pneumatiky
•
Materiály pro podšívky
•
Gumárenské výrobky s textilním zpevněním
•
Obkladové materiály a voskové systémy
•
Filtrační systémy a systémy pro oběh vzduchu
•
Ochranné povrchy pro dopravní prostředky
•
Konstrukce pro bezpečnostní a vojenská vozidla
•
Kompozity (díly vozidel), konstrukční textilie, skleněná vlákna
•
Textilie pro údržbu strojů a zařízení
Výroba a opravy strojů a zařízení (DK), Výroba elektrických a optických přístrojů
a zařízení (DL)
Tato aplikační oblast zahrnuje výrobu a opravy strojů a zařízení a výrobu elektrických
a optických přístrojů a zařízení, kde zejména v oblasti výroby elektronických součástek se
jedná o oblast „čisté produkce“, vyžadující speciální podmínky, mj. také užití speciální
ochranné textilie.
V aplikační oblasti odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení působí 1.086 podniků
zaměstnávajících 126,2 tisíc zaměstnanců, v odvětví Výroba elektrických a optických
přístrojů a zařízení se jedná o 847 podniků zaměstnávajících 21,5 tis. zaměstnanců, z toho ve
výrobě kancelářských strojů a počítačů působí 22 podniků s 5.804 zaměstnanci (počet dělníků
4.107).
Aplikační
oblast
zahrnuje
celkem
1.933
podniků
Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 317 mld. Kč, z toho expertním
Strana 19
Říjen 2004
Výroba elektronických součástek: kalhoty, trička, pláště, antistatické spodní prádlo, ponožky
v počtu pro cca 5 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu,
vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 100 tis. ks/rok
Další použití:
•
Textilní zpevňovací výrobky
•
Konstrukční součásti, modelářství
•
Trubky a nádoby a jiné výrobky s textilním zpevněním
•
Součástí kompozitů (laminování)
•
Obaly – big bag
•
Textilní výrobky pro použití ve studeném nebo teplém prostředí (teplo vodivé textilie,
vyhřívací textilie, chladicí textilie)
•
Textilní výrobky určené pro použití v korosivním prostředí
•
Izolace s antistatickou úpravou, izolace proti prachu, uhlíková tkanina
•
Bariérové protizvukové izolace, lana, motouzy, plachty...
•
Filtrační materiály – mechanické i chemické
•
Materiály pro zajištění nepropustnosti s textilním vyztužením
•
Uzavírací systémy
•
Ochranné
textilie:
multifunkční,
antiexplozivní,
antimagnetické,
nehořlavé,
antiradiační
Textilní výrobky pro elektronický a telekomunikační průmysl
•
Textilní materiály pro výrobu kabelů
•
Součásti motorů s textilním vyztužením
•
Vzduchotechnika: součásti filtrů
•
•
Pneumatické systémy se zapadajícím tělesem
•
Absorpční systémy
•
•
Pevné a pružné nádoby
Strana 20
Říjen 2004
•
Katalytické nosiče
•
Drenáže
•
Čisticí textilie na údržbu strojů
Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (DD), Výroba vlákniny, papíru
a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk (DE)
Aplikační oblast zahrnuje odvětví Zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků
a odvětví Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk.
V odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků je zahrnuto 433 podniků
zaměstnávajících 28,5 tisíc zaměstnanců, z toho 23,9 tisíc dělníků, kteří často pracují
v náročných provozech. V odvětví Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru se jedná
o 140 podniků zaměstnávajících 17,8 tis. zaměstnanců (počet dělníků 13.560), v pododvětví
Vydavatelství a tisk působí 306 podniků s 22,6 tis. zaměstnanci (počet dělníků 12.413).
Aplikační
oblast
zahrnuje
celkem
879
podniků
68,9 tis. zaměstnanců, z toho 49.862 dělníků.
Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, kombinézy, saka, kalhoty,
blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 100 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu
vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 30 tis. ks/rok.
Další použití:
•
Síta (polyesterová tkaná monofilová sušicí síta nekonečná nebo s neznačkujícím
spojem)
•
Tiskařské stroje (válce): plstěnce - vysoušecí, lisové, snímací, sanforizační a hladicí
při výrobě papíru a vlnité lepenky
•
Tkané i vpichované nekonečné plstěnce a papírenské manšony z vlny i syntetických
materiálů
Strana 21
Říjen 2004
•
Výroba papíru z netkaných textilií
•
Tapety
•
Protipožární konstrukce
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (DI)
Aplikační oblast zahrnuje odvětví: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
(DI).
V odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků je zahrnuto 429 podniků
zaměstnávajících 67,3 tisíc zaměstnanců, z toho 53,6 tisíc dělníků, kteří často pracují
v náročných provozech.
Výkonová spotřeba za tuto aplikační oblast představuje 69,2 mld. Kč, z toho
expertním odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 400 mil. Kč, tj.
přibližně 0,6 % z celkové výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.
Pracovní oblečení (klasické, bez specifických vlastností): obleky, kombinézy, saka, kalhoty,
blejzry, pokrývky hlavy v počtu cca 50 tis. ks/rok
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, proti chladu
vhodné pro zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím v počtu cca 20 tis. ks/rok
Další použití:
•
Filtry
•
Izolace: vlies - netkaná textilie z neorientovaných krátkých skleněných vláken
•
Tkaniny ze skleněných vláken
•
Výrobky ze skleněných vláken určené k vyztužování plastů
•
Tkaniny ze skleněných vláken, sklovláknité mřížkové tkaniny
•
Tapety ze skleněných vláken
•
RECO tkaniny - vazba tkanin je plátnová s osnovou ze sklovláknitých jednoduchých
přízí a útek z objemovaných sklovláknitých přízí pro výztuž při výrobě těžkých
asfaltových lepenek
•
E tkaniny - speciální tkaniny pro vyztužování plastů a pro termoizolační aplikace.
Sklovláknité tkaniny Teco, v osnově i v útku s použitím tvarované sklovláknité příze
Strana 22
Říjen 2004
(náhrada tkanin z azbestových vláken)
•
Rouno ze sklovláknitých krácených pramenů, s projehlováním nebo prošitím
bavlněnou nití nebo sklovláknitou přízí
•
Ochranné protipožární vybavení
Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (DN)
V odvětví Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je užití textilií
zejména ve výrobě čalouněného nábytku, dále při výrobě sportovních potřeb a při výrobě her
a hraček a výrobě dárkových předmětů a suvenýrů.
V aplikační
oblasti
se
celkem
jedná
o 569
podniků
Výkonová spotřeba za tato odvětví představuje 42 mld. Kč, z toho expertním odhadem
lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 1.400 mil. Kč, tj. přibližně 3,3 % z celkové
výkonové spotřeby sledované aplikační oblasti.
Další použití:
•
Textilní výrobky a směsi pro bytové doplňky a nábytek
•
Čalounění sedacích souprav, sedadel
•
Kompozity – bariérové textilie, konstrukční součásti, modelářství s textilním
zpevněním
•
Protipožární zábrany
•
Lůžkoviny, závěsy, záclony
•
Ochranné textilie proti slunci
•
Clean room textilie
•
Koberce
•
Textilní hračky, suvenýry
•
Sportovní výzbroj – chrániče
•
Materiály pro sportovní náčiní a sportoviště – atletická doskočiště
Strana 23
Říjen 2004
•
Plachty, izolace
•
Obaly, vaky, sáčky apod.
Stavebnictví
V odvětví Stavebnictví je užití textilií široké zejména ve výstavbě komunikací,
objektů, dále při stavbách melioračních a protipovodňových apod.
V aplikační
oblasti
se
celkem
jedná
o 24 031
podniků
154.093 zaměstnanců, z toho 101 tisíc dělníků.
odhadem lze usuzovat na spotřebu textilních výrobků cca 2 mld. Kč, tj. přibližně 0,8 %
Pracovní oblečení (se specifickými vlastnostmi): ochranné oděvy – proti horku, vhodné pro
zimu a nepříhodné počasí, proti chemikáliím, proti chladu
Další použití:
Geotextilie – sektor životního prostředí a geotechniky
•
Zpevňování podloží, prevence eroze
•
Krajinná architektura
•
Náspy a stavby silnic
•
Zpevňování břehů řek a svahů
•
Hydraulický inženýring
•
Nepromokavost, nepropustnost půdy
•
Odvodňovací systémy
•
Ochranné systémy proti nebezpečným látkám
•
Mobilní zásobníky pro dočasné uskladnění znečištěné vody a tekutin
•
Filtrační systémy na čištění vody a vzduchu
•
Textilní výrobky pro skládky
Strana 24
Říjen 2004
Stavební výroba
•
Textilní výrobky pro vyztužení betonu a jiné vyztužovací struktury proti srážkám
•
Materiály na zlehčení konstrukce
•
Textilní materiály pro betonové konstrukce
•
Textilní systémy pro podezdívku fasád
•
Izolační materiály proti chladu, horku a hluku (odhlučnění)
•
Provizorní konstrukce
•
Pneumatické struktury
•
Textilní stavební materiály pro střechy a krytinové desky na střechy
•
Membrány pro lehké nosné konstrukce
•
Vnitřní a venkovní izolace v textilních stěnách
•
Textilní výrobky na ochranu proti slunci
•
•
Obnova trubek založená na textilních pružných trubkách
•
Textilní výrobky na zpevňování podlah
•
Textilní výrobky pro sektor malířství a obkladů
•
Ochranná a bezpečnostní protipožární zařízení
•
Konstrukční prvky, modelářství, tuby a nádoby s textilním zpevněním
•
Stany a stanové konstrukce, velké stany (šapitó)
•
Systémy pro ochranu zraku
•
Obecná stavební technika
•
Izolace s minerálním nebo skleněným vláknem
•
Lana, motouzy, plachty
•
Úplet pro vedení kabeláže (podlahy, stěny)
•
Sítě zpevňování střech, fasády, zateplování (hydrofobní úprava)
•
Izolační hydrofobní mřížka
•
Výplň oken, dveří (proti hmyzu)
•
Protipožární konstrukce
•
Zařízení na ochranu majetku
•
Pancéřování s textilním vyztužením
•
Čisticí textilie na stroje, nářadí apod.
Strana 25
Říjen 2004
Objem v mil. Kč/EUR za jednotlivá sledovaná odvětví (ČR/EU/svět)
II.1.3
Metodika
V údajích v části II.1.2 a datech, získaných z dalších zdrojů, jsou uvedeny skutečnosti
roku 2003, resp. 2004 a předpoklady dalšího vývoje ve spotřebě textilií – především
technických – v EU a ve světě.
Vyhodnocení
Z odhadů spotřeby textilních a oděvních výrobků v ČR v jednotlivých odvětvích
průmyslu (tab. 9 v příloze II.1.3) vyplývá, že celková hodnota se pro rok 2004 blíží
9 300 mil. Kč. Další tabulka
II.1.3.–1 uvádí odhady spotřeb v dalších sektorech
a domácnostech v ČR. Zde docházíme k celkové částce větší než 42 230 mil. Kč.
Tabulka II.1.3-1: Spotřeba výrobků TOP ve vybraných sektorech ČR (odhad roku 2004)
Resort
Policie
Spotřeba
v tis. Kč/rok
122 474
Armáda
Poznámka
rok 2003 = 149 446
519 509
Hasiči
40 050
Zdravotnictví
Domácnosti
odhad
1 055 127
v užívání, r. 2004
40 500 000
odhad
Zdroj: MV ČR, MO ČR, MZ ČR, TZÚ, ČSÚ
Hodnoty roku 2003, resp. 2004 se budou i pro další období zvyšovat minimálně
v následujících oblastech:
•
zdravotnictví – spotřeba v ČR je v současnosti na cca 70 % úrovně spotřeby ve
vyspělých zemích EU
•
stavebnictví – dá se očekávat další rozvoj výstavby jak bytové, tak především silnic,
dálnic a železnic
•
výroba dopravních prostředků – minimálně ve zvyšování produkce automobilů v ČR
a rozšiřováním výroby dodavatelů pro tento průmysl
Strana 26
Říjen 2004
•
zemědělství – i přes postupné snižování produkce v tomto odvětví v ČR je možné
očekávat zvýšení spotřeby výrobků TOP ve stejném tempu, jaké očekává dále
uvedený odhad pro světovou spotřebu (viz tab. II.1.3-2)
Tato tvrzení vyplývají i z údajů světových organizací, které předpokládají nárůst spotřeby
především technických textilií tak, jak uvádí tabulka II.1.3-2.
Tabulka II.1.3-2: Světová spotřeba technických textilií dle aplikačních oblastí 1995-2010
Aplikační oblast
Zemědělství
Stavebnictví
Konfekce
Geotextilie
Bytový textil
Průmysl
Zdravotnictví
Dopravní stroje
Obaly
Ochrana
Sport
CELKEM
- z toho ekologie
1995
1 173
1 261
1 072
196
1 864
1 846
1 228
2 117
2 189
184
841
13 971
161
2000
1 381
1 648
1 238
255
2 186
2 205
1 543
2 479
2 552
238
989
16 714
214
2005
1 615
2 033
1 413
319
2 499
2 624
1 928
2 828
2 990
279
1 153
19 683
287
2010
1 958
2 591
1 656
413
2 853
3 257
2 380
3 338
3 606
340
1 382
23 774
400
Index
2010/1995
1,67
2,05
1,54
2,11
1,53
1,76
1,94
1,58
1,65
1,85
1,64
1,70
2,48
Zdroj: David Rigby Associates, 2002
Členění spotřebitelských oblastí je zde poněkud jiné, než uvádíme pro ČR (OKEČ),
ale vychází z obvyklého rozdělení technických textilií a dostatečně mapuje situaci.
V tabulce 3 v přílohách II.1.3. jsou uvedeny odhady celkových spotřeb technických
textilií v jednotlivých teritoriích světa. Pro EU (v tabulce uvedeno dle originálu „západní
Evropa“) by mělo platit, že v nadcházejícím období 2005-2010 je možné očekávat nárůst této
spotřeby o cca 16 % na 4 760 tis. tun v roce 2010.
Strana 27
Říjen 2004
Závěry
Z výše uvedených dat je možné jednoznačně dojít k závěru, že orientace na technické
textilie bude pro výrobce v TOP pozitivní. Rozložení spotřeb v jednotlivých aplikačních
oblastech dává možnosti jak výrobcům textilií – tkanin, pletenin a netkaných textilií, tak
i výrobcům oděvů – pracovních, ochranných i se speciálními vlastnostmi – antistatické,
nešpinavé atd. K rozvoji těchto oblastí v TOP ČR by mělo být využito možností, které jsou
dány propojením výrobních a výzkumných organizací a škol tak, jak je to naznačeno
v kapitole II.3.
Další příležitostí je využití dotací a zvýhodněných úvěrů na nákup progresivních strojů
a zařízení v rámci programu OPPP „INOVACE“, respektive příprava návrhů a jejich realizace
v programu „KLASTRY“ stejně jako příprava námětů ze strany TOP pro zaměření programů
v dalším plánovacím období 2007–2013 a jejich prosazení. V této souvislosti je třeba také
zmínit možnosti využití zákona o investičních pobídkách č. 72/200 Sb. v platném znění.
Požadavky odběratelských odvětví/trhu – technické, kvalitativní,
ekologické, cenové vůči sledovaným odvětvím
II.1.4
Metodika
V této části jsou shrnuty nejen konkrétní požadavky odběratelských odvětví, ale jsou
tu především uvedeny nejvýznamnější technické normy platné ve vztahu k oblasti aplikace
textilního nebo oděvního výrobku.
Vyhodnocení
A. Technické požadavky, normy
Technická úroveň textilních a oděvních výrobků má objektivní kritéria vyjádřená
obvykle technickou normou doporučenou a pro některé výrobky i závaznou pro stát nebo
větší celek. České normy byly postupně harmonizovány s normami EU a v současné době
platí v ČR převážně normy totožné s těmi, které určují technické požadavky na výrobky
ve všech zemích EU. V přílohách II.1.4 je uveden nejen aktuální přehled převzatých
Strana 28
Říjen 2004
evropských norem pro specifické oblasti použití – stavebnictví, zdravotnictví a výrobu
ochranných oděvů, ale i stručné poznámky k platným normám světovým a evropským pro
další technické využití textilních a oděvních výrobků.
V přehledu českých norem jsou uváděny pouze normy technických požadavků, ne
normy platné pro zkušební metody. Pro každý textilní a oděvní výrobek platí i normy,
které řeší definice kvalitativních vad, jejich označování a zařazení výrobků do
kvalitativních tříd/stupňů. Těmito normami se nyní, vzhledem k jejich všeobecnému
rozšíření, nezabýváme, stejně jako neuvádíme normy pro postup a značení odstřihů
z tkanin a pletenin apod.
Ve zmiňovaném přehledu dominují – co do počtu – normy pro stavebnictví, jsou dále
členěny na skupiny
•
podlahové krytiny
•
geotextilie
•
tapety
a je jich uvedeno celkem 37. Dále jsou zde skupiny:
•
zdravotnictví
•
ochranné oděvy 26 norem.
8 norem
Pro textilie používané v dopravních prostředcích a
pro textilie používané
v potravinářském průmyslu není vydaná evropská norma. Požadavky na výrobky určené
pro styk s potravinami řeší obecně vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o hygienických
požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy č. 39/2001Sb. s účinností
od 24. 6. 2003.
B. Požadavky odběratelských/aplikačních odvětví
Obecné požadavky na dodavatele jsou více zmíněny v části IV.3 této zprávy. Zde je
však nutno uvést, že z dotazníkového průzkumu uskutečněného nejen mezi podniky TOP
ČR vychází následující priority pro volbu dodavatele a v přeneseném smyslu i na jeho
výrobky. Na prvním místě se mezi dotazovanými ze sedmi uváděných kritérií umístily:
•
technická úroveň výrobku
19 krát
•
cena
16 krát
•
dodací podmínky
11 krát
•
certifikát
5 krát
Strana 29
Říjen 2004
•
nabídka inovovaných výrobků
4 krát.
Značku (výrobkovou nebo firemní) a vzdálenost dodavatele nepovažoval za prioritní
nikdo z dotázaných.
I přes výše uvedené výsledky ankety je zřejmé, že pro zákazníka je stále důležitější
sledovat i celkovou připravenost firmy k dodávkám kvalitních, resp. ekologických
výrobků trvale. Známkou připravenosti firmy je obvykle certifikát vydaný nezávislým
certifikačním orgánem. Nejrozšířenější je řada certifikátů dle ČSN EN ISO 9000:2001
(management kvality) a ČSN EN ISO 14000:2001 (environmentální management). Pro
dodávky do automobilového průmyslu, resp. do průmyslu výroby dopravních prostředků
je nezbytná certifikace dle ISO/TS 16949:2002.
Požadavky na dodávky pro Armádu ČR, Policii ČR a Hasičský záchranný sbor mají
svá specifika. Odpovědi na výzvy jsou hodnoceny podle dvou základních kritérií:
nabídková cena a úroveň technické dokumentace. Odborné hodnocení technické
dokumentace, např. pro Armádu ČR, se provádí podle Českého obranného standardu
051625 (zkráceně ČOS 051625) a zkušební vzorky textilií jsou hodnoceny Odborem
vývoje a zkušebnictví – Oddělení vývoje a zkušebnictví výstroje Brno. Z údajů pro rok
2004 je potěšitelné zjištění, že všem těmto podmínkám vyhověly české textilní a oděvní
firmy. Podobný postup při výběru dodavatele a jeho výrobků uplatňuje i Policie ČR
a Hasičský záchranný sbor.
Specifické požadavky na technickou a cenovou úroveň dodávek výrobků a materiálů
jsou obvykle uváděny v uzavíraných smlouvách. Dnes jsou obvyklé i požadavky na
zaslání atestů na jednotlivé výrobky, vlastnictví certifikátů na straně dodavatele a předání
referenčních vzorků před zahájením dodávek.
Pro podniky TOP ČR je nezbytné zajistit si před zahájením dodávek barviv, textilních
pomocných přípravků a dalších chemikálií tzv. bezpečnostní list na každý dodávaný
výrobek z této kategorie. Usnadní si tím např. vydávání často požadovaných „prohlášení“
o zdravotní nezávadnosti výrobku. Zvláště důležité je vlastnictví těchto bezpečnostních
listů pro výrobce textilních a oděvních výrobků pro děti, kde platí zpřísněné požadavky.
Strana 30
Říjen 2004
Závěry
1. Převážná většina technických norem na výrobky TOP je v ČR již harmonizována
s normami platnými v EU, nehrozí proto při vývozu do EU problémy z tohoto titulu.
2. Pro dodavatele textilií pro technické využití platí specifické normy, jejichž přehled je
uveden v příloze II.1.4.
3. O péči o kvalitu a technické vlastnosti výrobků v podnicích TOP ČR svědčí to, že řada
z nich je schopna vyhovět náročným podmínkám pro dodávky pro Armádu ČR, kde
jsou požadavky totožné s požadavky dalších armád NATO.
4. Pro dodávky výrobků pro technické využití nebo pro ochranu osob je nezbytné získat
nezávislé osvědčení o spolehlivosti dodávek v čase, což je většinou dokumentováno
certifikátem ČSN EN ISO.
5. Při získávání tohoto certifikátu je pro malé a střední podniky možné využít některý
z programů Operačního programu průmyslu a podnikání – např. program ROZVOJ
pro úhradu nákladů nebo jejich částí za služby externích konzultantů.
6. Certifikáty ČSN EN ISO, osvědčení QZ-zaručená kvalita a další jsou pro zákazníka
důkazem, že výrobek dosahuje i požadovanou technickou úroveň, a tím splňuje
i nejžádanější kritérium odběratelů.
Strana 31
Říjen 2004
Zajištěnost výrobkových skupin
II.2
Tato kapitola v dílčích tematických podkapitolách analyzuje situaci v ČR z pohledu
zajištěnosti celé výroby TOP ČR, nejen vybraných výrobkových skupin – i když se k nim
vrací. Zajištěností je zde míněna dostupnost surovin, strojů a zařízení a IT, ale především
možnost zajistit si informace o inovacích a ovlivnit vývoj ve všech sledovaných oblastech.
Suroviny
II.2.1
Metodika
Pro zpracování této části studie byly zjištěny spotřeby textilních surovin pro textilní
průmysl a jejich vývoj od roku 2001, údaje o výrobě, vývozu a dovozu chemických vláken od
roku 1997, resp.1999, a současný stav ve výrobě chemických vláken v ČR. Na základě těchto
dat byly vyhodnoceny potřeby pro další období a navrženy kroky ke změně stavu.
Vyhodnocení
Český textilní průmysl byl vždy závislý na dovozech surovin. Klimatické podmínky
nebyly nikdy příznivé pro pěstování bavlny, len byl v podhorských oblastech ČR z velké části
nahrazen jinými plodinami nebo jsou tyto osevní plochy využívány pro jiné účely. Chov ovcí
nebyl nikdy schopen v množství ani kvalitě nabídnout surovinu pro vlnařské přádelny.
Výroba chemických vláken také nikdy nezajišťovala sortimentně ani množstevně
spotřebu a navíc v posledních dvaceti letech postupně klesá. Z výrobců, kteří produkují
chemická vlákna, ještě v roce 2003, resp. 2004 je možné jmenovat snad jen SILON a. s.
Planá nad Lužnicí (výroba polyesterových stříží a kabelů) a výrobce polypropylenových
vláken, ať už pro vlastní spotřebu pro výrobu netkaných textilií, nebo částečně i jako výrobek
pro obchod (MITOP a. s. Mimoň, JUTA a. s. Dvůr Králové nad Labem a TREVOS
s. r. o. Košťálov). Pouze pro vlastní spotřebu, tj.výrobu „sklovláknitých tkanin“
a kompozitních materiálů, vyrábí skleněná vlákna firma Saint-Gobain Vertex a. s.
v Litomyšli.
Strana 32
Říjen 2004
Obtížně je možné v roce 2004 hovořit obecně o tuzemském surovinovém zázemí pro
výrobu technicky a kvalitativně náročných tkanin, pletenin a netkaných textilií pro technické
účely, stejně jako pro módní oděvní textilie. V dále uvedené tabulce je jen dokumentován stav
v tuzemském zajištění dynamicky se rozvíjejících výrobkových skupin, které byly definovány
v předcházející kapitole:
Tab.II.2.1-1: Surovinové zajištění dynamicky se rozvíjejících výr. skupin
SKP 6
Zkrácený popis
Surovinové zajištění v ČR
175310
netkané textilie
pouze PES a část POP
174022
ochranné a stínicí plachty
chybí
171052
příze ze synt. stříž. vláken
mimo PES chybí
182330
vrchní trička, tílka
chybí
172031
tkaniny ze synt. nekon. přízí
chybí
172040
vlasové, smyčkové tkaniny
chybí
174021
pytle k balení
část zajištěna,POP
175436
pneumatikové textilie
chybí
171020
přírodní vlákna ke spřádání
chybí mimo část lnu
174012
prádlo ložní
chybí
171044
lněná příze
zajištěna pouze část
174015
záclony, závěsy
chybí
182325
podprsenky, korzety atd.
chybí
Zdroj: ATOK
Spotřeba vlákenných surovin je tedy zajišťována převážně dovozem a v roce 2003
představovala více než 147 tis. tun. V tabulce je uveden vývoj této spotřeby v jednotlivých
skupinách vláken v letech 2001–2003.
Strana 33
Říjen 2004
Tab.II.2.1-2: Vývoj spotřeby vybraných skupin vláken
Skupina vláken
Spotřeba (t)
Podíl
2001
2002
2003
64 274.0
64 225.9
56 266.0
0.88
len + koudel
5 812.3
6 591.0
6 430.0
1.11
vlna
9 305.2
8 656.3
6 820.0
0.73
celulózová vlákna
14 859.6
12 942.1
11 246.0
0.76
PAD vlákna
16 063.2
17 362.2
18 412.0
1.15
PES vlákna
36 160.5
36 919.1
32 329.0
0.89
POP vlákna
7 468.0
8 513.3
10 685.0
1.43
PAN vlákna
5 500.6
4 142.2
2 319.0
0.42
Ostatní syntetická vlákna
1 690.4
855.5
2 905.0
1.72
161 133,8
160 207,6
147 412,0
0.91
bavlna
Celkem
2003/2001
Zdroj: ATOK
Z těchto údajů vyplývá, že roste spotřeba vláken vhodných i pro technické účely – len,
PAD a POP vlákna. Roste také spotřeba ve skupině „ostatní syntetická vlákna“, kam můžeme
zařadit méně tradiční typy jako polyurethan, aramidy a další. Podíl spotřeby v této skupině
2003/2001 činil 1,72 (nejvyšší ve sledovaném období) a celková spotřeba v roce 2003
vzrostla na 2 905 tun.
V příloze II.2.1 jsou uvedeny tabulky a grafy dokumentující pokles výroby
chemických vláken v ČR v posledních letech i z původní omezené nabídky.
Mimo dovozy vláken kryjí spotřebu tkalcoven a pletáren v ČR i dovozy přízí – viz
tabulka II.2.1-3.
Tab.II.2.1.-3: Spotřeba přízí v ČR v roce 2003
Průmysl
bavlnářský
vlnařský
pletařský
Příze
bavlna
ostatní
vlna
ostatní, směsi
nekon. vlákna
bavlnářské
vlnařské
nekon. vlákna
Množství (t)
35 442
23 503
3 803
4 824
1 624
11 706
548
5 161
Z toho dovoz (t)
6 767
1 055
1 101
1 269
4 294
4 952
Dovoz v %
19,1
4,5
30,0
78,1
36,7
95,9
Zdroj: RSZ MPO
Strana 34
Říjen 2004
V přílohách této studie je možné nalézt řadu jednotlivých odkazů na zdroje, které
specifikují požadavky na vlákna pro výrobu technických textilií – od zdravotnictví po
stavebnictví. Z nich je patrné, že úvahou o nedostatečné tuzemské nabídce „běžných“
chemických vláken není tato problematika pro budoucnost zdaleka vyčerpána. Technické
textilie a jejich aplikace vyžadují specifické vlastnosti od vysokých jemností vláken, jejich
stabilitu v určitém prostředí, vysokou pevnost a tvarovou stálost až po vlastnosti, se kterými
se setkáváme právě jen u vysoce sofistikovaných výrobků textilního a oděvního průmyslu.
Je možné uvést některé příklady:
•
superabsorbenty pro zdravotnictví – algináty, chitin/chitosan
•
vlákna s antimikrobiálním efektem – na bázi stříbra nebo modifikovaná PES
vlákna (Bioactive, Fillwell Wellcare) a PAD 6.6 vlákna (Meryl Skinlife)
•
membrány – anorganická vlákna (keramická, kovová)
•
biodegradabilní vlákna – polyaminy, polyurethany
•
nebiodegradabilní pro implantáty – PTFE, PES, POP, uhlíková
Všechna vlákna – běžná i ta speciální – je možné v současné době s většími či
menšími obtížemi nakoupit. Pro českého výrobce textilu nebo oděvů je překážkou, že v ČR
neexistuje ani výrobce s dostatečným vývojovým a výzkumným zázemím (s výjimkou
a. s. SILON Planá nad Lužnicí, kde existuje vývojové oddělení zaměřené především na
zpracování PET lahví jako vstupní suroviny pro výrobu vláken), ani instituce, která by
systematicky pomáhala především malým a středním podnikům orientovat se v novinkách na
trhu vláken a pomáhala jim při jejich přeměně na nové výrobky. Oddělení informatiky
VÚB a. s. a Spolsin s. r. o. poskytují informace získané z literatury a odborného tisku, nejsou
však v přímém kontaktu s výrobci vláken. Vývoj nových výrobků s využitím nových
materiálů je v oblasti vláken ponechán na ochotě zahraničních výrobců poskytovat informace
a servis. V takovém případě však pouze významný odběratel – myšleno samozřejmě finančně
a objemově významný – může očekávat rychlou a účinnou spolupráci. I tady je, zdá se,
možnost, jak využít síly skupiny firem, které by (sjednoceny společným cílem – novým
výrobkem či trhem) zvýšily takto svou váhu pro výrobce a našly tak i cestu, jak prosadit své
požadavky při vývoji a výrobě nových vláken a jejich modifikací.
Další skupinou v oblasti surovin jsou barviva a textilní pomocné přípravky. Jejich
výrobci i se svým vývojem a servisem ještě v ČR existují, ale na tomto úseku je situace i pro
Strana 35
Říjen 2004
českého výrobce výhodnější, než je tomu u vláken. Existuje výzkumná instituce (INOTEX
a. s.), která se zabývá nejen výrobou, ale i vývojem a servisem pro textilní podniky a nabízí
tak možnost, jak na bázi tuzemských i zahraničních barviv nebo přípravků uplatnit nové
náměty na speciální úpravy a barevné odstíny. Podobný servis poskytuje i většina
zahraničních výrobců prostřednictvím svých českých kanceláří a zastoupení – CIBA,
CLARIANT, BEZEMA a další.
Závěry
1.
Surovinové krytí v oblasti vláken nejen pro vybrané skupiny výrobků je nutné
zajišťovat dovozem, ať již v podobě vláken, nebo polotovarů – přízí.
2.
V ČR chybí nejen výzkumné a vývojové pracoviště co se týče chemických vláken, ale
i rychlé informace o novinkách v oboru zvláště pro malé a střední podniky. Oddělení
informatiky VÚB a. s. a Spolsin s. r. o. čerpají poznatky především z literatury a nemají
přímou vazbu na výrobce vláken. Pro MSP jsou jejich služby finančně nákladné.
3.
Výrobci z TOP ČR mají pouze omezenou možnost přímo ovlivňovat směr vývoje
v oblasti chemických vláken, a ztrácí tak možnost přinášet na světové trhy novinky založené
na nových materiálech a jejich kombinacích jako první.
4.
Vytvořením silné skupiny výrobců je možné získat větší vliv na výrobce vláken
v zahraničí, a tím i možnost podílet se na vývoji.
5.
ATOK nebo jiná instituce by měla sloužit jako informační místo v této oblasti a se
znalostí problémů výrobců uplatňovat požadavky na zaměření rámcových výzkumných
programů v EU.
Pro vytvoření výše zmíněného informačního místa by mohl ATOK sloužit jako iniciátor
takové aktivity a mohlo by se také jednat o vhodnou formu uplatnění některých uvolňovaných
zaměstnanců z podniků TOP.
Strana 36
Říjen 2004
Stroje a zařízení
II.2.2
Metodika
Podkapitola je věnována situaci v TOP ČR v oblasti vynakládaných investic, stavu
strojů a zařízení ve firmách a především možnostem vývoje nových strojů a zařízení a cestám
k ovlivnění tohoto vývoje ze strany TOP ČR.
Vyhodnocení
Stav strojního vybavení ve firmách TOP ČR – v textilních i oděvních – se nezlepšil
ani v roce 2003. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku vzrostla v TP o 3 % na 66,3 %
a v OP o 5 % na 74,4 %. Situaci v průměru zlepšují navíc i firmy se zahraniční účastí, ve
kterých byla nebo ve kterých pokračuje investiční aktivita ve větší míře. Investice do strojního
zařízení v běžných i stálých cenách od roku 2000 klesají nebo si udržují zhruba stejnou
(nedostatečnou) výši. Hodnota pořízených investic v ČR na zaměstnance nedosahuje ani
poloviny průměru ze zemí EU 15.
Údaje o výrobě textilních strojů a zařízení v ČR jsou zahrnuty do dat OKEČ
29. V rámci OKEČ 29 – výroba strojů a zařízení zaujímá podíl OKEČ 29.5, kam patří
i výroba textilních strojů cca 3 % z hodnoty tržeb. Pro ilustraci jsou tabulky a grafy k této
problematice uvedeny v příloze II.2.2 – jde však o celou skupinu, nejen o textilní stroje
a zařízení.
Výrobou textilních strojů a zařízení se v ČR zabývá 15 firem. Na vývoj a výzkum –
mimo součásti výrobních společností – se specializují tři pracoviště:
•
VÚB a. s. Ústí nad Orlicí
•
SVV Elitex, s. r. o. Brno
•
VÚTS Liberec, a. s.
Významnou vývojovou bází je i nově zřízené pracoviště jako součást nadnárodní
společnosti RIETER v Ústí nad Orlicí. Výrobní firmy v tomto oboru jsou v ČR rozděleny dle
výrobního programu takto:
Strana 37
Říjen 2004
Tab.II.2.2-1: Výrobní firmy pro textilní stroje a zařízení v ČR
Kategorie
Předení (rotorové)
Skaní
Tkaní
Pletení
Úprava
Speciální zařízení
Příslušenství
Počet
3
1
2
2
1
1
4
Zdroj: VÚTS
Na vývoj a výrobu vybavení pro výrobce technických tkanin se soustřeďují dvě
společnosti:
•
SVV Elitex, s. r. o. Brno – textilní stroje a zařízení pro zpracování skleněných vláken
a tkanin z nich
•
TFA alfa s. r. o. Kostelec nad Orlicí – pneumatické tkalcovské stavy na tkaní
technických tkanin.
Jak je z tohoto výčtu i z přílohy k této části zprávy – Výrobci textilních strojů –
zřejmé, chybí v ČR snad jen výrobci strojů pro úpravny a pro výrobu netkaných textilií a celý
oděvní průmysl. Existuje tu i zázemí na TU Liberec, kde je možné na vysokoškolské úrovni
studovat obor „textilní stroje“.
Nabídka ze strany zahraničních výrobců jak textilních strojů, tak i přístrojů
a příslušenství je velká a stále je ještě zájem i o trhy ve střední a východní Evropě, i když
převážná část tohoto zařízení míří do asijských zemí, zvláště pak do Číny. Dále jsou uvedena
data o vývozu textilních strojů ze SRN a Itálie v roce 2003.
Tab.II.2.2-2: Vývoz textilních strojů ze SRN a Itálie v roce 2003
Vývoz ze SRN dle regionů
Asie
EU
Evropa ostatní + Turecko
Amerika celkem
Afrika
%
44,7
14,8
23,9
12,9
3,4
Vývoz z Itálie (nejvýznamnější trhy)
Čína
Turecko
USA
SRN
Indie
mil. EUR
478
373
107
101
76
Zdroj: Textile Asia
Podobné údaje by mohly následovat i o vývozu textilních strojů z ostatních zemí
a potvrdit tak výše uvedené tvrzení. V této oblasti je však i pokrytí potřeb podniků TOP ČR
na dobré úrovni a i vývojová pracoviště poskytují dostatečnou nabídku.
Strana 38
Říjen 2004
Závěry
Nepříznivý stav v obnově strojního zařízení u podniků TOP ČR nesouvisí zřejmě ani
s nedostatečnou šíří nabídky, ani s nedostupností informací o vývoji v této oblasti. Situaci je
tak možno přičítat pouze nedostatku finančních prostředků a také nevyjasněnosti perspektiv
jednotlivých firem v dalším zaměření a výrobním sortimentu.
Situaci může napomoci efektivní využití možností, které poskytují zdroje
strukturálních fondů již v rámci existujících programů a dobrá příprava v zaměření těchto
programů pro období 2007-2013.
Informační technologie a komunikační služby
II.2.3
Metodika
Pro získání přehledu o stavu v podnicích TOP ČR v oblasti dostupnosti a využívání IT
byla zvolena forma dotazníkové ankety. Formulář dotazníku je uveden jako příloha
Dotazníky.
Celkový stav v oblasti IT v ČR byl předmětem studie MI ČR, zjištění této studie jsou
částečně využita v dalším textu.
Vyhodnocení
Při formulaci dotazníků nebylo možné vázat otázky pouze na vybrané výrobkové
skupiny. Dotazníky proto měly zmapovat celkovou situaci v jednotlivých firmách. Z tabulky
a grafů v přílohách II.2.3 je možné konstatovat, že:
-
Naprostá většina firem (cca 98 %) považuje své vybavení IT za vyhovující nebo
vyhovující s určitými výhradami, přesto cca 50 % odpovídajících firem bude své
vybavení IT doplňovat nebo obnovovat – nejsou se stavem spokojeni bez výhrad.
-
Bariérou pro další zlepšování stavu je nejčastěji nedostatek finančních prostředků ve
firmě (cca 49 %), ale cca 50 % firem také nepovažuje zlepšení v této oblasti za nutné,
ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů.
Strana 39
Říjen 2004
-
Pouze méně než čtvrtina firem považuje za bariéru nepřipravenost svých zaměstnanců
IT jsou stejným dílem (cca 84 %) využívány pro řízení firmy, sběr dat a komunikaci
uvnitř i vně firmy. Možnost zlepšení se jeví v oblasti řízení technologií a jednotlivých
výrobních procesů. Zde je nedostatek volných finančních zdrojů prohlouben nutností
inovace buď celých částí strojního vybavení firem, popřípadě potřebou dovybavení
strojů a zařízení monitorovacími jednotkami a měřidly.
Z materiálů MI ČR vyplývá, že jednou z velmi sledovaných oblastí IT je v současné
době jejich využití pro elektronické obchodování. ČR nevychází ze srovnání zemí EU 25
špatně; celkově patříme ve sledovaném období ke špičce v EU, co se týče počtu společností,
které tento způsob obchodování využívají. Jejich podíl vzrostl z 21 % v roce 2001 na 41 %
v roce 2003. V celkové výši obratu dosažené tímto způsobem je však podíl zatím malý. Je
možné očekávat, že tento způsob komunikace se zákazníkem se bude z dosud převažujících
oborů jako jsou finanční služby, IT a pošta rozšiřovat i do výrobních odvětví průmyslu, a tedy
do TOP.
MI ČR provedlo průzkum na téma využívání elektronického obchodování v ČR
a hodnotilo v něm situaci v roce 2002 v podnicích a organizacích s 10 a více zaměstnanci.
I když nebyly sledovány subjekty speciálně v TOP, ale je uváděn celý zpracovatelský
průmysl, lze s určitou pravděpodobností výsledky průzkumu přenést na situaci v TOP. Ve
studii je uvedeno i srovnání s dalšími zeměmi a průměrem v EU.
Pro podniky zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2002 platilo, že nákup s využitím
internetu využilo 19,6 % firem a prodej uskutečnilo 17,5 % firem. Obecně je situace v celé
ČR hodnocena v porovnání s dalšími zeměmi EU 25 pozitivně – v průměru uskutečnilo nákup
21 % subjektů (průměr EU 11,46 %) a prodej 17,4 % (průměr EU 7,13 %).
Z tohoto průzkumu dále vyplynulo, že 75 % dotázaných oceňuje na elektronickém
způsobu obchodování následující výhody:
•
zvýšení image firmy
•
úspora času
•
udržení kroku s konkurencí.
Strana 40
Říjen 2004
Závěry
Ze zjištěných skutečností lze vyvodit následující závěry:
1. Na základě průzkumu prováděného MI ČR lze konstatovat, že situace v oblasti vybavení
firem IT je uspokojivá – 91 % průmyslových subjektů s více než 10 zaměstnanci má
připojení na internet a 61 % jich má vlastní internetové stránky. Ve využívání internetu
pro nákup a prodej je procento těchto subjektů výrazně vyšší, než je průměr EU.
2. Firmy TOP ČR, bez ohledu na svou velikost, si většinou uvědomují výhody využívání IT
v běžném provozu firmy.
3. Dalšímu zlepšení stavu brání především nedostatek finančních prostředků, který se odráží
i ve výši investic komentované v části II.2.2 této studie.
4. Výrazného zlepšení, především u malých a středních podniků, je možné dosáhnout např.
využitím možností poskytovaných v rámci programu ROZVOJ Operačního programu
průmysl a podnikání 2004–2006 a jeho pokračováním i v období 2007-2013.
5. Pro celý TOP ČR, podobně jako i pro další odvětví, by přinesla výsledky v této oblasti
například změna daňového zatížení firem při intenzivních investicích do pořízení IT
a výcviku zaměstnanců.
II.3
Inovační potenciál odvětví TOP a návazných odvětví v ČR
vzhledem k vybraným skupinám výrobků a s vymezením regionu,
ve kterém působí
TOP v ČR patří, zejména ve vybraných regionech,
mezi klíčová odvětví
zpracovatelského průmyslu s dlouhodobou tradicí, která byla vždy spojena se zázemím zručné
a kreativní pracovní síly.
Textilní průmysl tradičně žil a vzkvétal v těsné souvislosti s uspokojováním
každodenní potřeby jeho uživatelů, a to jak z pohledu funkčních vlastností, tak módnosti.
S ohledem na členitost výrobního procesu od vlákna po plošnou textilii a její zušlechťovací
procesy využívá toto výrobní odvětví řadu mezioborových propojení. Od manufakturních po
vyspělé průmyslové výroby existuje významné propojení se strojírenskými obory, které ve
všech skupinách textilní produkce výrazně ovlivňují jeho kvalitu, produktivitu i dosahovanou
efektivnost. Z této spolupráce vyplynuly právě rozhodující základy uskutečněné masivní
Strana 41
Říjen 2004
intenzifikace zejména těch výrobních stupňů, které jsou spojeny s tvorbou textilních útvarů –
předení, tkaní, pletení, ale i konfekční výroby.
Při získávání vlákenných surovin existuje v Čechách tradičně vazba na agrární sféru,
která zajišťuje jejich produkci – tato skutečnost se v začátcích podílela na regionálních
specifikách rozmístění textilní produkce – produkce a zpracování vlny a přírodních lýkových
vláken (len). Postupně s rozvojem obchodu se rozšířil dovoz dalších vláken přírodního
původu, především bavlny ze vzdálených teritorií. Existující tradice zpracovatelských
zkušeností však i zde hrála rozhodující úlohu a koncentrovala kvalifikovanou produkci do
tradičních textilních regionů Evropy, tedy i našich zemí. Evropa totiž tradičně
představovala a dosud představuje největší tržní prostor pro textilní výrobky.
Dalším neopomenutelným propojením je vazba na chemický průmysl. Ta, zejména
od 50. do 60. let, přinesla radikální rozšíření variability užitných vlastností textilií nástupem
chemických a syntetických vláken. Spolu se zdokonalováním strojírenských technologií
a výrobních prostředků tato spolupráce výrazně přispěla i k vyšší produkci textilií a ke vzniku
zcela nových konstrukcí textilií – netkaných textilií. Vytvořila předpoklad nových možností
a směrů využití technických textilií, které vytvářejí nové odbytové oblasti i nové víceoborové
vztahy při vývoji specifických užitných parametrů. Aplikace chemických technologií
radikálně zasahuje do oblasti zušlechťování textilií, tj. zajišťování stále nových
uživatelských efektů, usnadňujících údržbu, prodlužujících životnost a dodávajících stále se
měnící módní efekty. Bez chemicko-technologických procesů by nebyla možná ani stávající
intenzifikovaná produkce textilních výrobků s rostoucím podílem přidané hodnoty. S ohledem
na neoddělitelné souvztažnosti technologických a ekologických vlivů se pro poslední
desetiletí stává charakteristickým nástup biotechnologií, zejména enzymově katalyzovaných
postupů do fáze zušlechťování textilií. Textilní průmysl byl v odbourávání škrobových šlichet
spolu s kvasnými potravinářskými procesy prvním průmyslovým uživatelem enzymové
technologie.
Biotechnologie jako systémy čistší produkce budou i v oblasti textilní výroby sehrávat
důležitou roli z pohledu trvale udržitelného rozvoje odvětví - snížení zátěže prostředí, voda,
ovzduší, snižování spotřeby energií. Perspektivně mohou biotechnologie nahrazovat nástupem
biopolymerů chemický průmysl i ve tvorbě vlákenných zdrojů.
Z úvodu tedy vyplývá, že zpracovatelské odvětví textilního a oděvního průmyslu je
Strana 42
Říjen 2004
tradičně spjato s inovacemi a technologickou i designérskou invencí v návazných odvětvích.
Víceoborové přístupy provázejí toto odvětví v každé jeho vývojové fázi a přispívají
k zvyšování produktivity a kvality.
Jen málo výrobních odvětví je však existenčně závislé na tak rychlé sezónní realizaci
inovačních cyklů, spojených s nutností obstát a spolurozhodovat o tvorbě a naplnění
módního trhu, např. ve srovnání cyklů s výrobou automobilů.
S rostoucími požadavky uživatelů konfekčních textilií a vznikem nových aplikací
využívání textilních výrobků - textilie s ochrannými vlastnostmi, související s novými
pracovními činnostmi často spojenými s extrémními klimatickými rozdíly, současně narůstá
poptávka po textiliích pro volný čas (out door/in door sporty) a dochází ke zřetelnému posunu
poptávky do oblastí multifunkčních textilií.
Vysoká přidaná hodnota multifunkčních textilií současně vytváří potřebu vyšších
produkčních nákladů těchto výrobkových kategorií proti standardní masové textilní
produkci a další nutný rozvoj ve vyspělých technologiích pro získání a udržení tohoto
segmentu trhu. K uživatelskému komfortu se přičleňuje i trend využití nejmodernějších
optoelektronických metod střihového designu oděvů, přizpůsobených tělesné stavbě
uživatelů (e-taylor).
Tato orientace spolu s dalším snižováním náročnosti na lidskou práci robotizací
vytváří předpoklady pro udržení oděvní výroby ve vyspělých zemích EU, které musí čelit
masovému nasazení levné pracovní síly v rozvojových zemích.
Právě konfekce „na míru“, vyžadující bezprostřední vazbu na zákazníka, uživatelský
servis a radikální změna marketingových systémů je nutná pro prodej zákazníkovi,
s transparentním popisem nových funkčních parametrů textilních výrobků - na první pohled
neviditelných. Tento přístup vytváří prostor pro nové dimenze a ambice textilního odvětví i na
vyspělých trzích.
To vytváří nové požadavky na kvalifikaci zaměstnanců na straně zajišťování stále
náročnějších výrobních technologií, realizaci inovací vyšších řádů, založených na
víceoborovém pojetí a při uvádění na trh nové metody komunikace se zákazníky. Textilní
a oděvní výroba pro svou úspěšnou perspektivu potřebuje extenzivní rozvoj dalších vazeb do
uživatelských oblastí.
Zcela specifický je tento požadavek pro oblast technických textilií, tj. výrobků, kde
Strana 43
Říjen 2004
jejich konstrukce i užitné funkční vlastnosti musí vycházet z předem cílených požadavků
jejich konečných odběratelů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, zdravotnictví,
agrární sféry aj.
Konečný úspěch technické textilie je podmíněn dlouhodobou fází tvorby a vzniku jeho
„historie“, začínající výběrem vlákna, optimalizovanou konstrukcí plošného útvaru a cíleným
zajištěním funkčnosti v zušlechťovacích, příp. dalších zpracovatelských etapách. Tento
výrobek je od samého počátku obklopen škálou cílových parametrů, často vycházejících
z dlouhodobých uživatelských testů a přísné certifikace. Zvládnutí tohoto procesu není bez
úzké vazby textilních výrobců a dalších uživatelských odvětví možné. Stále více se vyvíjí
i možnosti vzájemného propojení cílů i technologických postupů při samotné výrobě – tak
vzniká nový prostor pro tzv. inteligentní (smart) textilie, které jsou koncipovány jako
textilní nosiče dalších, většinou netextilních funkcí (elektronika, speciální (bio)polymery,
farmaka, senzory aj.) v podobě mikro i nanotechnologií, schopných reflektovat vnější vlivy.
Pro další existenci a rozvoj textilní produkce ve vyspělých zemích existují tedy
perspektivní možnosti, které jsou podmíněny rychlostí reakce na požadavky trhu,
důslednou orientací na produkty s vysokým podílem přidané hodnoty a nové formy
práce s trhem a uživateli.
Ve specifických podmínkách České republiky bude možno dočasně využít existující
nižší výrobní nákladovost. Tato sama o sobě však nemůže tvořit dlouhodobý základ koncepce
rozvoje TOP. Rozhodující bude využití geografické blízkosti rozhodujících trhů pro výrobky
s vysokou přidanou hodnotou a rychlé budování nových systémů marketingu a zákaznického
servisu, který může vytvářet rozhodující prostor pro nástup i na nové mimoevropské trhy.
Uvedené inovace musí sledovat expanzi textilních produktů do nových uživatelských
oborů, jak bude naznačeno dále. Při stabilizaci textilního odvětví v ČR je jednou z klíčových
otázek schopnost využití rozvojových trendů vybraných průmyslových odvětví – výroba
dopravních prostředků, elektroniky, farmaceutik, stavebních a rekonstrukčních materiálů vč.
budování dopravní infrastruktury – tam všude je nutno směrovat významný podíl inovací
textilních výrobků. Nové dimenze přinese i faktor demografický – stárnutí populace, která
bude vyžadovat poněkud odlišný uživatelský komfort, vč. s věkem přirozené potřeby péče
o zdraví a prevenci onemocnění.
V současnosti je perspektiva výrobních podniků TOP svázána neodmyslitelně
s kooperacemi mezi podniky, jak na regionální úrovni, tak v rámci přeshraniční
Strana 44
Říjen 2004
spolupráce. Totéž se týká spolupráce sdružujících se výrobců při upevňování postavení na
trzích. Inovační programy proto musí zohledňovat i tuto sféru služeb a marketingových
součinností.
Spotřební trh v určitém rozsahu přechází do stále širšího uplatnění elektronického
trhu. Textilních a oděvních produktů se bude dotýkat, jak B2B, tak B2C režimy e-businessu.
Těm bude nutno přizpůsobovat i systém vyjadřování parametrů textilních výrobků
s vyloučením dnes tak charakteristického osobního vjemu, který se spolupodílí na přitažlivosti
obchodu, zejména módním zbožím.
Inovační prostředí v České republice – specifika TOP
II.3.1
Jak vyplývá z předchozího, TOP bezesporu patří k průmyslovým oborům, jejichž
charakteristickým rysem je trvalá a rychlá inovační spirála. Je ovlivňována zejména stále
dominantní pozicí módních výrobků se svými velmi krátkými – sezónními vlivy. S ohledem
na mezioborové důsledky podmiňující vývoj a intenzifikaci výrob TOP, spolupůsobí zde
i faktory vývoje oborů, tvořících klíčové subdodavatele technologií, materiálů a v poslední
době i IT.
Jak bude v další části prokázáno, o úspěšnosti výrobků s vysokou přidanou hodnotou
spolurozhoduje i sféra uživatelských oborů, normalizace a standardizace. S globalizací trhu,
která je pro spotřební výrobky z oblasti textilu a oděvů typická, vzrostla dominantně role
distributorů a obchodních sítí na úkor role výrobců i spotřebitelů. V této souvislosti se ztrácí
význam regionálního pojetí v rámci České republiky a je třeba posuzovat inovační
potenciál a potřebu změny strategie TOP pro region celé České republiky, jak bude popsáno
dále.
Zejména v Evropě, která tvoří stále rozhodující trh s textiliemi a která navazuje na
svou vedoucí tradiční pozici ve strategických oblastech výzkumu, inovací a kreativity, je
důsledná podpora inovačního prostředí, jako hybné síly a zdroje další konkurenceschopnosti.
Je jedinou možnou odpovědí na dravou expanzi asijských výrobců standardní, masové
produkce ve velmi levných cenových relacích.
Inovační prostředí ve spojení R&D - průmysl – trh musí disponovat i příslušnými
zdroji, zejména odpovídajícími zdroji lidskými a finančními. Současné zdroje lidské –
Strana 45
Říjen 2004
nestačí jen početní převaha zaměstnanců, která staví TOP na přední místo v zaměstnanosti.
Současné zdroje finanční jsou dané nízkou marží na straně vlastních výrobců TOP v rámci
celého realizačního řetězce. Velkým znevýhodněním je však zejména nedostatečná bonita
oboru u bankovního sektoru a prakticky absentující existence alternativního financování např.
nabídky rizikového kapitálu pro investice v TOP.
Lidské zdroje
TOP se celoevropsky propadl do krize kvalifikačního zázemí zaměstnanců. Ještě hůře
je tomu v České republice. Pro dosažení rychlých inovačních záměrů a zavedení nezbytných
nových technologií a logistiky v rámci měnícího se výrobního, distribučního a servisního
řetězce neexistuje odpovídající profesní skladba a úroveň kvalifikace zaměstnanců TOP.
O velmi obtížné pozici pro rychlý nástup radikálních inovací vypovídá jasně struktura
kvalifikace zaměstnanců podle dosaženého vzdělání: v textilním průmyslu se nachází 1,5 %
a v oděvním průmyslu 2 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, podporovaných pouze
19,5 % zaměstnanci s úplným středoškolským vzděláním v oděvním průmyslu, resp. 17,6 %
v textilním průmyslu.
V porevolučním pojetí orientace zejména středního školství na „nezbytné“ směry
managementu a marketingu došlo k nedostatečné připravenosti absolventů odborných škol,
kteří by měli být připraveni pozitivně ovlivňovat a řídit inovační procesy. Mezi školy
a vzdělávací instituce pro textilní obory se dá zařadit jen 7, nadto polyprofesně orientovaných
škol (4x střední průmyslové školy,1x střední odborná škola a 1x vysoká škola – Technická
univerzita). Převážně však i zde dominují výuky oborů oděvní výroby, návrhářství
a podnikatelské činnosti nad obory textilními.
Pro obory oděvní působí v České republice 10 škol a učilišť. To společně se stárnutím
populace zakládá velmi významný problém v souvislosti s tím, že vybraní odborně připravení
jedinci nejsou k dispozici pro navazující univerzitní směry (dominuje role TU Liberec a její
textilní fakulty). Částečně lze počítat i s možností specializovaného studia na Chemickotechnologické fakultě Univerzity Pardubice, Ústav polymerů, kde však specializace trpí
deficitem zájmu o technické obory. Tento deficit je pak násobený špatnou konkurenční pozicí
mezi jinými vyučovanými obory.
Odborné školství zejména na střední a vysokoškolské úrovni by se mělo však zaměřit
multisektorově a vychovat absolventy se znalostmi ne pouze úzké specializace na obor, ale
Strana 46
Říjen 2004
rovněž na návazné související obory a znát jejich nejnovější trendy. Multisektorový přístup
při zajišťování kvalifikace zaměstnanců bude pozitivně ovlivňovat plnění regionálních
rozvojových
plánů
při
řešení
zaměstnanosti
uvolňovaných
zaměstnanců
mj.
i z restrukturalizace odvětví TOP, kde mohou najít nové pracovní příležitosti.
Přitom pro budoucí náročné technologie TOP je třeba rekrutovat rostoucí počet
specialistů. Celou kritickou situaci podporuje i nízká atraktivnost technického vzdělání vč.
postavení výzkumníků a špičkových konstruktérů/designérů, která byla charakteristická pro
dosavadní společenskou atmosféru u nás.
Specifiku TOP v ČR podporují samozřejmě i existující podprůměrné příjmové relace
a alokace TOP ve většinou méně atraktivních oblastech tradičních regionů, které se vyznačují
obvykle nižší úrovní životních a sociálních podmínek. Samozřejmě tomu napomáhá
i ekonomická situace firem TOP, které ke svým často špatným ekonomickým výsledkům
nepřispívají do regionálních zdrojů financování této sféry. V příhraničních regionech
přistupuje možnost uplatnění v činnostech a službách, které jsou přímo navázány na
zahraniční podnikatelské subjekty s vyšší příjmovou hladinou.
Ze studie „High Level Group for textiles and clothing“ Komise z června 2004 „Výzva
roku 2005“ jasně vyplývá nezbytnost postavit perspektivu TOP na radikální změně situace ve
vzdělávání, zvýšení připravenosti – vč. praktické průpravy a zvýšení počtu zejména
vysokoškolsky vzdělaných odborných kádrů. Rizikem je délka období klasického
vzdělávacího procesu. Toto období je třeba překlenout kvalitním vzdělávacím systémem,
u nás např. podmíněný zlepšením postavení bakalářů a výraznou podporou středního
odborného školství - obojí s jasně definovanou vazbou na setrvání ve výrobní praxi.
Finanční zdroje
Finanční zdroje tvoří neoddělitelnou podmínku rozvoje. Výzkumná činnost, zejména
spojená s orientací na zásadní, průlomový výzkum, vyžaduje pro svou dynamiku rizikové
zdroje financování, jinak propadá do úrovně parciálních kroků, směřujících maximálně
k sanaci výrob, nikoli k zavádění výstupů, podporujících inovace. Inovacemi se rozumí
výstupy bezprostředně vstupující do výrobní a výrobkové sféry, tj. de facto konečná fáze
cyklu výzkum - vývoj - realizace. Nezbytná mezioborová spolupráce pro realizaci inovací je
podmíněna nákupem nových technologií, tj. zejména produktů strojírenského, elektronického
a chemického průmyslu. To znamená pro radikální inovační záměry TOP zpřístupnit
Strana 47
Říjen 2004
významným způsobem bankovní kapitálové zdroje a změkčit všemi prostředky jejich režimy
využívání a splátek.
Možnosti pro rozvoj ohrožených regionů jsou dány v podpůrných projektech SROP
i OPPP, kde je možnost získávání rekvalifikací, rozvoj lidských zdrojů - zvyšování
kvalifikace a možnosti získávání nových pracovních míst.
Příležitostí je využívání zvyšování kvalifikace v systémech celoživotního vzdělávání
s podporou Evropského sociálního fondu prostřednictvím nástrojů Operačního programu
Rozvoj lidských zdrojů (Priority 4.1.– podpora a adaptibilita konkurenceschopnosti, resp. 3.3–
umožňující i zapojení VŠ) v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Pro výzkum a inovační podnikání pak speciálně zavést nepřímé nástroje podpory,
které by podpořily poptávku po inovacích a výstupech výzkumu, a tím dopomohly schopnosti
výrobních podniků samofinancovat své výzkumné a inovační aktivity.
Tato část zdrojů ve vyspělých zemích tvoří významnou alternativu financování vývoje
a aplikovaného výzkumu, neboť zdroje pro přímé nástroje – dotace a granty v ČR prakticky
chybí a dílčí formy podpory Českomoravské záruční a rozvojové banky a. s. jsou vždy
vyčerpány daleko před koncem období. Také touto cestou je nutno orientovat úsilí
o vybudování trhu s inovacemi a technologickým výzkumem.
Dnes v České republice prakticky neexistuje připravenost průmyslové sféry
spolufinancovat výzkumná rizika a tím vstupovat do otevřeného dialogu s výzkumnou sférou
v dostatečném předstihu před realizací.
Zde je patrně nejlepším příkladem systém SRN, kde v oblasti textilního průmyslu
operuje překvapivě vysoký počet výzkumných institucí a pracovišť univerzitního výzkumu,
přes postupnou redukci textilních výrob v SRN, a jejich význam roste. Přispívá k tomu zajisté
jednak výrazně odlišné postavení technologického výzkumu v politice SRN, ale i adresná
systematická péče a soustředěná finanční spoluúčast německého textilního průmyslu cestou
Forschungskuratoria asociace textilních výrobců Gesammttextil. Společně s pracovišti
výzkumu a průmyslové sféry formulovaná zadání a částečná finanční spoluúčast usnadňují
přístup k finanční podpoře ze strany státu (prostřednictvím AIF).
Výhodou v SRN je také možnost využití zemských zdrojů. I v jiných zemích –
příkladem může být Belgie – dochází k prudkému poklesu textilní produkce, je tam ovšem
výrazná podpora státu pro výzkum, v tomto případě v součinnosti zejména s UNI GENTCENTEXBEL – Techno park Zwijnarde. Dobrá je stále pozice významného počtu
existujících výzkumných ústavů s textilní a oděvní problematikou v sousedním Polsku.
Strana 48
Říjen 2004
Výzkumná a vývojová základna ČR
Dostáváme se ke stěžejnímu článku inovačního prostředí, pracovištím zabývajícím se
výzkumnou činností, inovacemi a technologickým transferem u nás s orientací na TOP.
Faktory inovačního prostředí uvedené v předchozí části ovlivnily významně jejich četnost
i potenciál. Přesto existují a orientují své aktivity v rámci možností k podpoře rozvoje oboru
TOP novými technologiemi a výrobkovými inovacemi, při současné pozornosti vůči
ekologickým kritériím, dnes harmonizovaným s pravidly EU a tvořícími nedílnou součást
podmínky trvale udržitelného rozvoje. Ekologické povědomí spotřebitelů a distributorů ve
většině zemí EU, kam směřují exporty TOP, tuto orientaci nekompromisně podporuje.
V ČR dnes činnost vyvíjí celkem 6 institucí systematicky orientovaných na výzkum
a inovace v textilním a oděvním průmyslu (INOTEX s. r. o., VÚB, a. s., SPOLSIN s. r. o.,
VÚLV spol. s. r. o. (Výzkumný ústav lýkových vláken), Výzkumný ústav pletařský, a. s.,
Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a. s., z nichž poslední je výrazněji orientován na
problematiku strojů a mechatroniky. Další dvě instituce Textilní zkušební ústav, s.p. (TZÚ)
a Institut pro testování a certifikaci, a. s. (ITC) jsou specializovány na oblast zkušebnictví,
metrologie a standardizace.
Akademický výzkum je pro textilní a oděvní obory součástí vysokoškolského
vzdělávání na Textilní fakultě Technické univerzity Liberec, zmínit lze i specializaci na
ústavu polymerů Chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice na chemii
vlákenných polymerů a zušlechťování a chemii organických barviv.
Všechna pracoviště, vyjma TZÚ, v první skupině mají status soukromých
podnikatelských subjektů (s. r. o., resp. a. s.), svou existenci zejména v kritickém období
90. let uhájila souběžnou intenzivní orientací na specializované výroby a obchodně technické
činnosti. Svým způsobem tak spíše než o výzkumných ústavech lze mluvit o inovačních
firmách a pracovištích technologického transferu v evropském smyslu slova. Jednotlivé
instituce si zachovávají a rozvíjejí svůj specifický odborný profil. S úsilím o vstup na trh
s novými výstupy, které navíc ve významné míře z hlediska možnosti prodeje musí být
materializovány.
Výzkum ve formě studií a technologických zpráv v České republice prakticky nikdo
z průmyslové sféry nekupuje a většinou se stal samozřejmou součástí nabídky inovačních
aktivit a výrobkových výstupů uvedených pracovišť. Pak roste logicky zájem o vzájemnou
Strana 49
Říjen 2004
kooperaci a rozdělení etap vývoje – což je podporováno i podmínkami vyhlašovaných
programů MPO. Taktéž se prohlubuje cíleně spolupráce mezi těmito pracovišti aplikovaného
výzkumu a univerzitním výzkumem. V případě spolupráce Technická univerzita Liberec –
Výzkumný ústav textilních strojů a kooperace společností INOTEX a SPOLSIN funguje
technologické Centrum Textil v rámci programu systémové podpory propojení univerzitního
a průmyslového výzkumu. První etapa projektu končí v roce 2004, je přihlášena navazující
aktivita Centrum Textil II, o jejíž existenci není zatím rozhodnuto. V aktivitách centra hrají
dominantní roli otázky strojírenského a mechatronického charakteru, což je dáno orientací
Výzkumného ústavu textilních strojů jako spoluzakladatele centra.
Při společnosti INOTEX s. r. o. je zřízeno, jako pilotní projekt v rámci aktivit
Společnosti technologických parků ČR, Centrum textilních technologií a vzdělávání
(CTTV). Smyslem je využití existujícího technologického zázemí a odborných zkušeností pro
podporu inovačních záměrů vč. poradenství a podpory podnikatelských činností začínajících
subjektů z textilní produkce. CTTV podporuje aktivity, které nejsou realizovatelné
v podmínkách velkých textilních výrobců-zušlechťoven. Tomu INOTEX přizpůsobuje
i vybavení svých pilotních maloobjemových výrob. Pozornost je věnována i spolupráci
s univerzitním výzkumem, vč. řešení závěrečných prací studentů. Celoživotní vzdělávání je
podporováno formou programové spolupráce se Spolkem textilních chemiků a koloristů.
Oblast výzkumu optimalizace pěstění a zpracování lýkových vláken, jako domácí
přírodní, obnovitelné suroviny, je řešena ve spolupráci se společností AGRITEC Šumperk –
výzkumně vývojovou a servisní organizací, orientovanou na pěstování a využití technických
plodin a luskovin (řešený projekt v rámci MZe ČR).
Vedle snahy o úspěšnou účast v tuzemských programech podpory výzkumu – zejména
MPO ČR, částečně MŽP a MZe, kterou vyvíjejí zmíněné inovační instituce, aby získaly část
finančních prostředků na výzkumná řešení, je rozhodující část výzkumných a vývojových
aktivit trvale kryta přerozdělením zisku, tvořeného specializovanými výrobami a obchodněservisním zaměřením.
Takto je v našich poměrech zajištěno krytí výzkumných rizik reinvesticí soukromých
prostředků těchto podnikatelských subjektů – ty proto na rozdíl od běžně zavedeného statutu
neziskových výzkumných organizací v Evropě představují bezesporu ojedinělou rozhodující
formu výzkumu pro podporu TOP.
Stejně jako pro české zkušební ústavy tvoří podstatnou část zdrojů příjmy z testační
a zkušebnické činnosti, i v zahraničních institutech je zkušebnictví ziskovou aktivitou. Zde je
Strana 50
Říjen 2004
však zkušebnictví a vývoj nových metodik, nezbytných pro charakterizaci nových,
multifunkčních a technických textilií, masivně dotován ze sdružených soukromých
i zvýhodněných státních zdrojů.
Vedle těchto rozdílů existuje v zemích EU i nesrovnatelně lepší zázemí výzkumných
pracovišť a zkušebních laboratoří, totéž stále platí i o pracovištích akademického výzkumu.
Kromě masivní systémové podpory státu se ve většině zemí EU na finanční podpoře
podílí i průmyslová sféra, která sdružuje prostředky a na druhé straně má vyhrazeny
rozhodující pozice ve správních radách a řídicích orgánech výzkumných center, kde ovlivňuje
zaměření činností. Tato forma výzkumných a technologických center pro TOP zatím
v ČR neexistuje.
Náprava situace samozřejmě nevede přes znárodnění dnes fungujících privátních
institucí orientovaných na technologický výzkum a inovace pro textil. Jejich statut je však
možno od běžných podmínek hospodářských (výrobních) právních subjektů odlišit rychlou
implementací specifických nástrojů nepřímé podpory. Stejně tak jako v jiných zemích by
měl fungovat systém podstatně výraznější daňové diferenciace pro inovační podnikání.
Poptávku po výzkumných systémových přístupech a nákupu inovací v průmyslovém
sektoru musí motivovat zvýhodnění finančních podmínek pro jejich spolufinancování
a realizaci. Už také proto, že existující pravidla pro poskytování finančních prostředků pro
krytí uznaných nákladů na řešení projektů výzkumných programů – ať tuzemských, či
v rámci EU, počítají s nutností reinvestice části tvořeného zisku těchto organizací zpět do
výzkumných rizik a je z nich financována valná část technologického a instrumentálního
zázemí.
Zdanění zisku z inovačních činností (za předpokladu znovuvytvoření trhu
s výzkumnými výsledky i z nich) by se proto mělo odlišit sazbou nižší oproti běžným
výrobním činnostem. Stejně jako u vzdělanostní problematiky by však pro překonání tristního
rozdílu ve stavu a vybavenosti výzkumné základny TOP ČR měla nastoupit forma
systémového skokového zlepšení situace. Prověřit předem cílené výzvy v programech
výzkumu a i v orientaci využití Evropských strukturálních fondů v souvislosti se
stabilizací průmyslového odvětví TOP a jeho výrazného sociálního propojení s politikou
zaměstnanosti a sociální stability ve vztahu k EU i k prevenci nežádoucí migrace. Byla by to
obdobná národní strategie, jakou hledají závěry studie High Level Group ve snaze o tvorbu
Evropských technologických platforem pro budoucnost TOP v EU. Česká republika je dnes
její součástí a zjevně není účelné hledat odlišná řešení.
Strana 51
Říjen 2004
Prostou reinvesticí zisku z výzkumných a inovačních aktivit lze existující rozdíl
v technologickém zázemí jen těžko překonat, na nedostatečně vybavených vzdělávacích
pracovištích těžko poroste generace lidí připravených, ba prosazujících inovace.
U univerzitních pracovišť je třeba ještě významněji rozehrávat strategie mezinárodní
spolupráce a výměny, na tato pracoviště však hodnotní zahraniční školitelé i studenti budou
přicházet jen tehdy, nebude-li to znamenat ztrátu podmínek pro jejich další rozvoj.
Do rovnováhy je tak nutno dostat stále existující solidní hodnotu českých
specialistů (a tato pozice platí i pro TOP) s podmínkami, v nichž pracují – už proto, aby
tato rovnováha výrazněji přitahovala zahraniční zájemce a profilovala inovační zázemí TOP
jako konkurenční pro zvýšení nezbytného zájmu specialistů z jiných oborů (víceoborová
průlomová výzkumná a inovační řešení).
Určitou překážkou k rychlému překlenutí propastného rozdílu ve vybavenosti zázemí
pro inovace v TOP je i zaměření zmíněných programů v rámci OPPP (Operační program
Podpora průmyslu a podnikání). Existující jednosměrné zaměření programu INOVACE
na přímou podporu vlastních výrobců neumožňuje soustředit zdroje na oblast
inovačního a výzkumného zázemí – je to však námět k promyšlené korekci podmínek
tohoto programu, neboť průkazná zaostalost úrovně inovačního zázemí logicky zpomaluje
a prodražuje dosažitelnost zásadního průlomu znalostní ekonomiky do TOP ČR. Absence
systémově konsolidovaných
technologických a inovačních center nutí k samostatným
řešením jednotlivých projektových záměrů, což je méně efektivní a ekonomicky nevýhodné.
Program PROSPERITA o podpoře infrastruktury na podporu vývoje a výzkumu
sice
hovoří,
avšak
upřednostňuje
formu
vědecko-technologických
parků
nebo
podnikatelských inkubátorů, zatímco stávající pracoviště technologického výzkumu
a inovačních center vycházejících z existence expertního zázemí a specializovaného profilu
jsou diskriminována. Právě jim chybí zdroje pro násobení výkonnosti a zvýšení prestiže při
zrovnoprávnění podmínek v soutěži o účast v mezinárodních multiprofesních týmech
a aliancích.
Proto by bylo účelné v rámci programu PROSPERITA zvážit možnost dobudovat
s jeho podporou fungující, adekvátně vybavená technologická centra s přímou vazbou na
inovační prostředí – ta by byla nejžádanější formou přenosu výsledků vědeckého,
akademického i na podmínky uživatelů směrovaného technologického výzkumu do realizace.
V těsném spojení
nejlépe s akademickým výzkumem, profilujícím nové specialisty
a průmyslovou sférou, by založila strategii cílených inovačních programů tak, jak se to
Strana 52
Říjen 2004
očekává od rozhodujícího vlivu v Evropě vznikajících strategií technologických platforem,
u nichž se čeká výrazné zviditelnění industriální uživatelské sféry.
Jednou z možností je nalézt formu rozvoje s využitím podpor pro činnost CTTV Centra textilních technologií a vzdělávání vybudovaného při společnosti INOTEX pro
oblast chemicko-technologických a biotechnologických procesů,
aplikací systémů čistší
produkce pro řešení ekologických souvislostí textilních výrob a výrobků a vývoje
multifunkčních textilií, přičemž by bylo využito již dříve budovaných kooperačních vazeb (od
produkce lýkových obnovitelných vláken Agritec přes speciální konstrukce textilií SPOLSIN
po zkušebnictví) s dalšími pracovišti, např. Technickou univerzitou Liberec.
Pro oblast vazeb na textilní strojírenství se nejefektivnější cestou zdá návaznost na
zahájenou kooperaci v rámci projektu CENTRUM TEXTIL (Technická univerzita Liberec
a Výzkumný ústav textilních strojů). Cestou účelových spojení by v budoucnu mohla
pokračovat i kooperace těchto soustředěných kapacit. Jejich
poloha v příhraničním
regionu spadajícím do rozvíjeného programu ETR (Euro-Textil-Region) nahrává též
přirozené integraci do mezinárodních INTERREG aktivit.
Určitou výhodou pro tento záměr je i fakt, že v důsledku racionálně směřovaných
nosných aktivit dnes existujících pracovišť výzkumně-vývojových aktivit pro TOP si tato
vzájemně
nekonkurují a s ohledem na logiku hledání schůdných, efektivních řešení se
postupně učí neformálním kooperacím. Pro vytvoření aliance by bylo možno zřejmě využít
i zdrojů na podporu klastrů. Zmapování situace v ČR by bylo výchozím bodem i pro cílené
kooperační
dlouhodobé či účelové mezinárodní vazby. Ani v souměření se známými
podmínkami zázemí pro výzkum + vývoj a inovace TOP v evropských zemích totiž nikde
role klasických vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů významně
nefiguruje. Potlačení její preference v TOP ČR tudíž nebude v prohlubování evropského
dialogu a tvorbě ERA (Evropského výzkumného prostoru) překážkou. Existence silných
konsolidovaných textilně technologických center může vyvolat příznivý ohlas při vzniku
satelitních aktivit, zaměřených na rozšiřování multifunkčních a smart textilií do jiných
aplikačních oborů, což může v budoucnu stimulovat další růst TOP a expanzi trhu.
Účast českých subjektů v evropských výzkumných aktivitách je v rámci možností
výzkumných programů (RP EU, COST, EUREKA, CRAFT) sledována a s nedostatečným
efektem využívána. Aktivity jsou vyvíjeny prozatím povětšinou jednotlivými institucemi
a Fakultou textilní Technické univerzity Liberec samostatně.
Opět lze konstatovat, že roste zájem o společný vstup stávajících českých výzkumných
Strana 53
Říjen 2004
institucí do přípravy mezinárodních projektů tak, aby se posilovala šance nabízet řešení na
úrovni, blížící se možnostem zemí EU. V některých případech se výzkumné instituce snaží do
projektových konsorcií přizvat partnery z průmyslové sféry TOP, zejména v projektech pro
podporu malých a středních podniků a podporu příhraničních regionů. V těchto projektech je
česká účast koordinována zejména společnostmi INOTEX a SPOLSIN, Technickou
univerzitou Liberec a Výzkumným ústavem textilních strojů. Technologické Centrum Textil
je koordinátorem mezinárodního centra excelence ITSAPT (Intelligent Textile Structures –
Application, Production, and Testing), které do mezinárodní výměny odborných informací
a vzdělávání zapojuje řadu předních evropských pracovišť výzkumu problematiky TOP.
Společnost INOTEX je členem evropské sítě textilních výzkumných organizací
TEXTRANET a spolu s Technickou univerzitou Liberec, která je členem AUTEX – asociace
univerzitních pracovišť s výukou a výzkumem v oblasti TOP, se snaží získávat prostor pro
širší účast ve společně připravovaných projektech programů výzkumu EU (zejména projekty
6. Rámcového programu EU). Dlouhodobá aktivní účast ATOK na činnosti pracovní skupiny
pro výzkum + vývoj při asociaci EURATEX přináší lepší výchozí pozice pro hledání možné
spoluúčasti v připravovaných projektových konsorciích, ale i při projednávání přípravných
fází nadcházejících rámcových programů EU. Nově i při odborné debatě o formulaci
Evropské technologické platformy (ETP TC) pro budoucí rozvoj TOP, což zmiňuje i jedno
z výsledných opatření závěrů Komise Textile High Level Group TOP z června 2004.
Dobrým příkladem zapojení ATOK do mezinárodních projektových aktivit je
spolupráce na tvorbě info-bází, které podporují rozvoj mezinárodní spolupráce a řešení
ekologických souvislostí produkce TOP.
Specifickou formou nezbytného rozvoje mezinárodní spolupráce i v inovacích oboru
TOP se stává iniciativa orientovaná na rozvoj meziregionální spolupráce příhraničních oblastí
EURO-TEXTIL-REGION (Sasko, Brandenbursko - SRN, jihozápad a oblast Lodže
v Polsku a Dolní Slezsko příhraniční oblasti sousedícího území ČR), do kterých spadá
významná část současné české textilní produkce. V rámci této aktivity, jejíž masivní podpora
převažovala delší dobu především z německé
strany, byla založena i meziregionální
inovační síť, která si klade za cíl společně podporovat a využívat výzkumné a inovační
kapacity pro udržení a další rozvoj TOP ve vymezené oblasti. Hledají se možné formy
napojení na programy Strukturálních fondů a regionální inovační aktivity. Podnětem k této
aktivitě byla skutečnost, že tradiční TOP představuje významný zdroj zaměstnanosti
dotčených regionů – v současnosti na 1470 firem zaměstnávajících na 71 tisíc zaměstnanců.
Strana 54
Říjen 2004
Udržení a rozvoj TOP ovlivňuje také sociální stabilitu v těchto tradičních regionech textilní
výroby.
Slabým článkem inovačního prostředí z hlediska dlouhodobých koncepcí jsou
v podmínkách ČR zjevně výrobní podniky, protože v celoevropském měřítku TOP
reinvestují nesrovnatelně nižší podíl zisku do výzkumu, vývoje a inovací než jiná průmyslová
odvětví.
Jak bylo již zmíněno, přes životně důležitý význam systémového výzkumu a inovací,
založených na dlouhodobých koncepcích, tato koncepce prakticky neexistuje – ani na
podnikové, natož na odvětvové úrovni. Přesněji řečeno řada podnikatelských subjektů své
restrukturalizační problémy a otázky inovací řešila a řeší adekvátně svým výrobním
programům a ekonomickým možnostem izolovaně.
Tomu odpovídá celá řada souvisejících problémů (např. nelegální dovozy textilií),
které postavení odvětví komplikují. Z tohoto pohledu je třeba naopak dosažené solidní pozice
vybraných výrobců textilního průmyslu ocenit.
Problémem, který je žádoucí neodkladně řešit, je vytvoření konsolidovaného
inovačního prostředí. Systémové inovace na úrovni výrobních podniků byly dlouhou dobu
nahrazeny řešením dílčích kroků a sanací nejrizikovějších míst výrobního řetězce. Vedle
absence vlastních výzkumných pracovišť se vytratil i přirozený zájem o dlouhodobé
systémové spolupráce výrobních firem s výzkumnými a inovačními institucemi. Ty jsou
intenzivně využívány většinou jen pro řešení operativních technologických problémů a pro
překonání časové tísně při nezbytnosti rychlé reakce na inovační požadavky zákazníků.
V ČR tak silně zaostává tržní prostředí pro výzkum a inovace. Většina inovací pochází
podle průzkumu trhu ATOK z vlastních aktivit výrobců (až 36 %) s cílem zlepšovat pozice
svých výrobků a efektivnost používaných technologií, zatímco podíl inovací rodících se ve
sféře výzkumu a akademické vědecké sféry je významně nižší (jen cca 8 %). Zásadní
pomíjení koncepčních přístupů k dlouhodobému cílenému aplikačnímu výzkumu a vstupu
inovací z okolního prostředí je pro existenci TOP riskantní. Narušuje totiž i dostupnost
inovací z dalšího významného zdroje – subdodavatelů komodit a technologií (cca 23 %),
neboť zhoršuje podmínky pro jejich efektivní a systémové zavádění.
Strana 55
Říjen 2004
Závěr
Pro výzkumné a inovační instituce a aktivity je třeba vytvořit potřebné prostředí, které
by vytvořilo souměřitelné podmínky pro jejich další rozvoj. Takovými podmínkami by měly
být především nepřímé ekonomické nástroje, běžně používané pro podporu výzkumu
a inovačního prostředí ve vyspělých ekonomikách. Zlevnění dostupnosti výzkumu a inovační
externí podpory pomůže zvýšení zájmu o koncepční spolupráci.
Zbývají řešit i pohotovostní zdroje alternativního - rizikového kapitálu. Razance
zavedení nezbytných kroků pro podporu financování inovativních směrů TOP s vysokým
podílem přidané hodnoty souvisí také s dosažením změny postavení TOP při bankovním
ratingu. Rovněž je třeba přijmout opatření vedoucí ke konsolidaci kvalifikační struktury
TOP a dostupnosti kádrů změnou ve školství a vnímání odborných profesí.
S ohledem na víceoborový charakter podpory rozvoje TOP je i atraktivita nezbytné
inovační a výzkumné spolupráce s experty z jiných oborů podmíněna výraznou změnou
image TOP k lepšímu. Totéž se týká zvýšení důvěry potenciálně nových odbytových sektorů
s nutností dlouhodobé spolupráce, nezbytné pro dosažení radikálních inovačních záměrů.
V ČR takové obory existují 2 a rozvíjejí se s neobyčejnou dynamičností – ty mohou
fungovat jako „tahoun“ i pro oblast TOP. Stejně tak je při tvorbě strategie TOP nutno brát na
zřetel podporu meziregionální formě spolupráce a oprostit se od přehnaných obav
z konkurence – spojením dílčích kroků a etap výrobních režimů lze dosahovat výrazněji
upevněné pozice na evropských a světových trzích. Přestože v řadě českých výrobních firem
TOP nebylo dosaženo souměřitelné produktivity s EU, vykazují tyto podniky často vysokou
míru akceschopnosti, což je důvodem pro získání respektu k nim. Řada podniků vzhledem
k rostoucím požadavkům trhu i zvládnutelnosti inovací vyšších řádů projevuje zájem na
propojení vstupů z jednotlivých etap výrobního řetězce s jinými výrobními subjekty. To může
spolu s komparativní výhodou nižších výrobních nákladů představovat příležitost pro TOP
v ČR a nástup k inovovaným výrobkům s vysokým podílem přidané hodnoty.
2
v ČR - tahouni – Výroba automobilů a příslušenství, stavební výroba, vč. dlouhodobé plánované modernizace infrastruktury, IT
a elektronika, agro a eko-rekultivace, odstraňování následků předchozích extenzivních výrob a kontaminací, skládky odpadů, průmyslové
filtrace aj. Dále zdravotnictví a zdravotnická péče, vč. péče o stárnoucí generaci. S rozvojem průmyslových výrob vzniká prostor i pro nové
kategorie ochrany - proti elektromagnet. smogu, proti sálavému teplu, UV záření, antistatické, antimikrobiální úpravy textilií aj.
Strana 56
Říjen 2004
Cílové skupiny výrobkových a technologických inovací
II.3.2
TOP ČR působí v podmínkách společného prostoru EU. Také textilní a oděvní
výrobky směřují převážně na tyto trhy. Tradičně patří výroba i spotřeba těchto komodit
k nejvýznamnějším. Ve světovém měřítku je EU stále největším exportérem v textiliích
a třetím největším exportérem oděvních výrobků. Podle kvalifikovaného odhadu EURATEX
činí v zemích EU 25 roční obrat TOP 215 mld. EUR v roce 2003 a zaměstnává cca 2,6 mil.
zaměstnanců ve zhruba 110 tisících firmách. Po uzavření dohod o volném obchodu mezi EU
a všemi středozemními státy a mezi těmito státy navzájem by nejpozději do roku 2010 měla
vzniknout oblast volného obchodu s 650 miliony spotřebitelů. V tomto prostoru bude TOP
zaměstnávat na 7 mil. zaměstnanců.
Na druhé straně se globálně očekávaný extenzivní růst spotřebních trhů bude
odehrávat v oblastech s dnešní levnou pracovní silou, rostoucí výkonností a objemem textilní
produkce (Čína, Indie, Brazílie, Latinská Amerika) a tato teritoria budou pro řadu evropských
výrobců v oblasti standardní textilní a oděvní produkce těžko dostupná. S touto skutečností
v souvislosti s jednotnou politikou zemí EU vůči třetím zemím se bude muset český TOP
vyrovnat.
Přesto existence a růstový potenciál spotřeby T/O produkce v Evropě opravňuje
k další orientaci na stabilizaci a rozvoj lokální produkce. Její konkurenceschopnost bude
odvislá od udržení tradičního předstihu v inovacích a kreativitě. Znalostní know-how je
charakteristická pro nástup do 3. tisíciletí. Víceoborová závislost rozvoje TOP se opírá
o současný rozvoj zejména ve strojírenských a (bio)chemických oborech.
Pro budoucnost TOP v Evropě a potažmo v ČR můžeme definovat tři pilíře
technologické platformy podle zprávy poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost TOP
v rozšířené EU“ ze 14. 09. 2004:
1. módní a funkční oděvy
2. progresivní vlákna a zpracovatelské technologie
3. technické a průmyslové textilie.
1.
Módní a funkční oděvy
Konfekční výroba jako taková bude vystavována rostoucímu tlaku levné importní
konkurence. Jedinou možnou alternativou její další existence v Evropě, tedy i v České
Strana 57
Říjen 2004
republice, je urychlené zavádění systémů produkce s vyšší mírou automatizace, které sníží
potřebu pracovní síly, znásobí výkonnost a významně omezí dosud u nás vysokou produkci
vadných výrobků (až 20% podle The LEAPFROG project initiative - úvodní materiál,
EURATEX 09/04).
Blízkosti výrobce a spotřebitele bude využito k zvyšování uzpůsobení požadavků
komfortu nošení a funkčnosti oděvů, vč. zavádění digitálního snímání pro velikostní
přizpůsobení konfekce, skutečně „šité na míru“ zákazníka. Tato geografická blízkost může
být jednou z logických překážek rychlosti reakce asijské levné konkurence. Flexibilita vůči
momentální poptávce na trhu operativní reakcí na velikostní i designovou a funkční kvalitu
výrobků posune operativu výroby a dokončování konfekce blíže jeho prodeji za využití
progresivních IT a B2B, B2C systémů. Lze očekávat dvě alternativy urychlení reakce na
situaci trhu:
1. zrychlení konfekčního zpracování dle velikostní poptávky, tj. i snížení zmrazených
objemů finančních prostředků ve skladech nepotřebných výrobků a rizik ztrát
z následných výprodejových slev z předem vyprodukovaných textilií
2. využití funkcionalizovaných textilií pro možnost operativního dokončování (barvení,
funkční a finální úpravy) „režné“ konfekce v malých sériích blíže spotřebiteli.
Z těchto záměrů, které potvrzuje i zpráva poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost
TOP v rozšířené EU“ ze 14.09.2004, jasně vyplývá mj. další nezbytné zlepšování IT systémů
pro propojování logistických vazeb textil-oděv-trh. Tyto systémy budou muset vstřebávat
vedle množstevních, časových a velikostních údajů i kvalitativní požadavky a zohlednění
funkčnosti.
Populace v Evropě, která se zdá dlouhodobě hlavním teritoriem odbytu TOP, stárne.
To je dalším momentem, který bude určovat vývoj poptávky od masivních módních
sezónních vlivů (italská móda ulice) k požadavkům na zvýšený komfort, vč. rozšiřování
funkčnosti textilií, které se mohou stát prostředkem zvyšujícím životní standard starších, ale
i přestárlých lidí.
Textilní substrát, jako nosič „smart“ systémů pro monitorování životních funkcí,
poskytující vysoký fyziologický komfort a ochranu proti rizikům prostředí, ale i vývoj
kotvených, postupně dozovaných medikamentů a prostředků péče o pokožku a zdraví
nositele, může
přispět k logickým snahám přesunout péči o stárnoucí populaci z oblasti
lůžkové a ústavní péče do domácího prostředí. To má vedle zlepšení úrovně společenského
Strana 58
Říjen 2004
a rodinného
postavení
i důsledky
ekonomické.
Ve
vyspělých
zemích
Evropy
s konsolidovanými systémy celoživotního sociálního a zdravotního připojištění na stáří jsou
k těmto záměrům přiřazeny i disponibilní prostředky.
Úloha státu a pojišťoven bude ovlivňovat rostoucí poptávku po výrobcích TOP
v oblasti pracovních a ochranných oděvů, které tvoří logickou přechodovou hranici mezi
konvenčními a technickými textiliemi. Z prezentovaných trendů v zahraničí (A+A Düsseldorf
2004, Messe „Sicherheit + Gesunhheit bei der Arbeit“) je evidentní cílená snaha přesunout
výdaje na péči o zdraví zaměstnanců z oblasti řešení poškození do oblasti prevence. To
vytváří prostor pro plošné rozšiřování trhu s funkčními textiliemi a textiliemi s ochrannými
parametry proti klimatickým vlivům a vlivům agresivních prostředí. V této kategorii výrobků
lze očekávat i zvýšení odbytových možností fyziologicky funkčních textilií, dosud
dominujících ve sféře pro outdoor a sport. Trendy zlepšování komfortu a ochrany ve sféře
pracovního a ochranného oblečení budou výrazně podporovány i z pozice v některých zemích
zvláště silných odborů.
Ve specifických podmínkách TOP ČR budou problematické některé stávající aspekty
– oděvní průmysl nemá u nás prakticky žádnou systematickou podporu v existujících V+V
institucích, výjimkou je specializovaná katedra oděvnictví Technické univerzity Liberec.
Výroba a prodej pracovních a ochranných oděvů se přesouvá do menších firem, mj.
i pro ztrátu atraktivity produkce těchto výrobků a kvůli tendenci velkoodběratelů platit se
zpožděním, neboť v jejich dimenzích představují tyto výdaje zanedbatelnou položku. Pro
stabilizaci koncepčního rozvoje kvalit a objemových strategií této skupiny výrobků vůči trhu,
vč. nutného zlepšování zákaznického servisu, jsou však k dialogu textil-konfekce žádoucí
i velcí hráči (např. firmy Kloppman, TenCate aj.).
To se může stát ještě významnější za předpokladu nutnosti pořízení výrobních licencí
na některé vysoce funkční textilie. Jejich vlastní vývoj by byl neúnosný, někdy neprůchodný
v důsledku patentové ochrany. Určitá zlepšení může přinést i důsledné pronikání evropské
legislativy v oblasti pracovní ochrany a bezpečnosti práce, ale i harmonizace výrobních
režimů zvyšujícího se počtu zahraničních vlastníků našich výrobních firem. Sortiment
pracovní a ochranné textilie figuruje ve spotřebách všech průmyslových odvětví, stavebnictví,
zemědělství, zdravotnictví, ale i služeb.
Jiným nástrojem, který může podpořit oblast pracovních a ochranných textilií, ale
i hotelového a nemocničního prádla, které je další velkoobjemovou komoditou, je nástup
leasingu zajišťovaného velkoprádelenskými firmami. Ten zajistí přesun nákupu těchto TOP
Strana 59
Říjen 2004
produktů od uživatelů - průmyslové podniky, nemocnice, hotely k soustředěnému systému
údržby a pronájmu v průmyslových prádelnách. Tento systém je v evropských zemích i USA
již běžný. Otevře prostor pro nové formy spolupráce při propojení kvality, funkčnosti textilií
se systémy šetrné údržby, splňující požadavky uživatelů - čistota, hygiena, zdravotní
nezávadnost. Významným faktorem se může stát společná snaha o prodloužení životnosti
a obnovu funkčních parametrů těchto výrobků ve fázi jejich opakované údržby. Na druhé
straně zvýší nároky na kvalifikaci, lze také předpokládat, že volný trh v ČR obsadí
renomovaní světoví hráči. Je zde také patrný souboj o trhy mezi výrobci a servisem údržby
klasických textilií a masovou výrobou jednorázových netkaných výrobků, zejména pro
zdravotní hygienické textilie.
V oblasti pracovního oblečení a ochrany (PROTEC) je patrný výrazný vliv levných
producentů z Číny. Od velkoobjemových produktů a výroby velkometráží se šance pro
evropskou produkci přesouvají k specialitám, multifunkčním materiálům a k specifickým
požadavkům na firemní barvy, loga a dezény. Tomuto trendu se přizpůsobují technologicky
i velcí výrobci (Kloppmann), znamená to odklon od konti-technologií (zejména barvení)
k operativním postupům zpracování malých šarží (jig, CPB). Jasně se prosazují směsné
konstrukce s obsahem syntetických, často i funkčních (např. antimikrobiálních) vláken –
kombinace komfortu a životnosti.
Rozmach průmyslových činností zvyšuje poptávku po bariérových textiliích,
zajišťujících ochranu vůči rizikům prostředí (oheň, teplo, chlad, bio -
kontaminace,
chemikálie, radiace, elektrosmog…) při dokonalém fyziologickém komfortu (omak,
prodyšnost), ochraně proti povětrnosti a vodě a odolnosti v dlouhodobém užití a údržbě. Často
se připojují další ochranné funkce – signální odstín, pohlcení IR spektra aj.
Do kategorie ochranného a pracovního oblečení proniká i
interkorporovaná
elektronika - jak formou specifického provedení střihů, pro dodatečné umístění s dokonalou
ergonomií (společnost Steilmann), tak cestou postupného vývoje čipů ukládaných přímo do
textilního substrátu a konstrukcí, obsahujících aktivní vlákenné struktury (světlovodná, foto
a teplovodivá vlákna) realizované pomocí nanotechnologií.
Do „smart“ výrobků TOP budou stále více mířit snímače – ať už životních funkcí,
nebo podmínek okolního prostředí, ve spojení s GSM lokalizací monitorující podmínky
a místo, v nichž se nositel právě nachází. Textilie budou nositelem identifikačních a vstupních
kódů. To rovněž podpoří personifikaci textilních výrobků, na druhé straně ovšem – zejména
s ohledem na náskok Japonska a Asie ve vývoji speciálních a funkčních vláken i elektroniky
Strana 60
Říjen 2004
i riziko ostré konfrontace s výrobky z těchto teritorií.
Pro nástin cílů v oblasti textilní produkce v ČR bude v souladu s logickým hledáním
vazeb na rozvojové směry evropského TOP, účelné dodržet členění rozhodujících pilířů podle
zprávy poradní komise EU ve sdělení „Budoucnost TOP v rozšířené EU“ ze 14.09.2004 (ETP
T/C).
2.
Progresivní vlákna a zpracovatelské technologie
TOP ČR nemá v tuzemsku partnery, kteří by mohli významně podporovat dostupnost
vláken nové generace, tedy i vláken funkčních. Tyto zdroje budou závislé na dovozech,
inovace podmíněné výběrem speciálních vláken budou tedy podporovány zájmy jejich
výrobců o rozšíření trhu. Kvalifikovaný dialog, usměrňující požadavky vůči cílovým
skupinám výrobků a odběratelů, bude vyžadovat zejména posílení spolupráce s odběrateli tak,
aby již v etapě prvovýroby textilního substrátu bylo možno založit koncept multifunkčního
výrobku pro specializované segmenty konečného využití. Jim podřídit i celý další výrobní
řetězec, případně i údržbu.
U přírodních materiálů bezesporu rozhodující pro naše podmínky zůstanou
bavlnářské výrobky, opět vázané na dovoz suroviny. Otevřen zůstává prostor pro
funkcionalizaci, a to jak z pohledu konečných užitných parametrů, tak i při hledání
intenzifikovaných, ekonomicky i ekologicky výhodných postupů - zvyšování výtěžnosti
barvicích lázní, aktivace povrchů a transport úpravnických systémů, proto je nutno počítat
i s přechodem od konvenčních postupů na bioprocesy.
Jiná je situace u lýkových vláken. Zejména v případě lnu a konopí jako domácí
obnovitelné suroviny je nasnadě zaměřit pozornost na zajištění komplexního, dle možností
bezodpadového využití ve spolupráci s netextilními uživateli. Ve spolupráci s agrární sférou
je důležité orientovat pozornost na možné odstranění sezónních výkyvů kvality, působených
neovlivnitelnými klimatickými poměry při rosení. Namísto toho je potřeba řešit možnost
řízeného dosahování kvality vlákna pro textilní zpracování a zvyšování výtěžnosti, a tím
i zajištění atraktivity pro pěstitele. Lze počítat opět s biotechnologiemi, nové možnosti
dostane vývoj netradičních zařízení pro mechanické zpracování a čištění suroviny. Řízená
kvalita lýkových, případně dalších přírodních vláken může pozitivně ovlivnit i expanzi jejich
využití do oblastí netkaných textilií - autotextilie, stavební izolace a kompozitních přísad
stavebních a konstrukčních materiálů.
Strana 61
Říjen 2004
Zpracovatelské technologie mohou v oblastech textilní prvovýroby klasických
plošných
textilií
navazovat
na
řadu
významných
průlomových
řešení,
zejména
v technologiích předení, tkaní i solidní techniky výroby pletenin. S největší pravděpodobností
je však nereálné pro pokračovatele výzkumu nových technologií v této sféře hledat výrobní
partnery mezi tuzemskými strojírenskými podniky. Zde však již přímá vazba na přední
zahraniční výrobce existuje. Z krátkodobého pohledu však tato část výzkumu o zachování
existence TOP přímo nerozhoduje. I pro efektivnost návratnosti takto orientovaných řešení je
nezbytný export know-how a strojů.
V orientaci vlastního textilního průmyslu v této souvislosti neopomenutelně vyvstává
potřeba orientace nejen na současně vyráběné 2D-plošné útvary, ale i expandující
3D-útvary, směřující zejména do nových oborů výrob TT a konstrukčních materiálů.
Perspektiva expanze textilií jako náhrad konvenčních konstrukčních a stavebních materiálů
musí být brána na zřetel.
Z hlediska rozsahu použití, intenzity produkce a variability vlastností mají rostoucí
význam netkané textilie, především díky intenzifikovaným přímým technologiím jejich
produkce z taveniny, které pomáhají v jednom výrobním kroku dosahovat četné konečné
mechanicko fyzikální i funkční parametry. V ČR jsou v této oblasti solidní podmínky pro
rozvoj, v této sféře operují renomovaní výrobci (společnosti PEGAS, VIGONA-FIBRETEX,
MITOP, RETEX, JUTA aj.).
Odbytové perspektivy vytvářejí extenzivní rozvoj výroby dopravních prostředků,
zejména osobních automobilů, v našem teritoriu i dynamika stavebních činností a potřeby
dalšího zlepšování dopravní infrastruktury. Netkané textilie též pronikají do nových aplikací
v kategoriích technických textilií (použití: filtrace, geotextilie, nosiče zátěrů apod.).
Zpracovatelské technologie v procesu zušlechťování budou s ohledem na výchozí
výběr textilního substrátu dále sledovat intenzifikaci procesu při zvyšování flexibility
a garancích bezvadného, reprodukovatelného výpadu. Od intenzivních konti procesů povede
vývoj k reprodukovatelné produkci malých položek v odstínové i funkční variabilitě.
Technologické směry produkující výrobky s vysokou přidanou hodnotou bude
provázet neoddělitelně zavádění postupů čistší produkce. Významný pro tuto fázi textilní
výroby v EU bude pravděpodobný nástup nové chemické legislativy (REACH), který vedle
výrobců chemických komodit (vlákna, barviva…) postihne i zpracovatele. Tento systém může
znamenat značné znevýhodnění i pro evropskou textilní produkci, proti asijským výrobcům.
Nezbytné proto bude upevňování inovačních transferů s výrobci zušlechťovacích
Strana 62
Říjen 2004
strojů i s chemickým průmyslem. Pokračovat bude nástup biotechnologií, jednak jako
ekologicky šetrné náhrady dosavadních chemicko technologických postupů biokatalytickými
procesy (enzymy), jednak jako cesta funkcionalizace textilních - přírodních i syntetických
substrátů. Biomasa může v budoucnu nahradit některé konvenční polymerní systémy –
biocoating.
Neopomenutelná bude role bioprocesů při likvidaci znečištění (odbarvování vod)
i textilních odpadů a výrobků po skončení jejich životnosti. ČR má již dnes zastoupení
v projektech EU s touto problematikou (společnost INOTEX).
Pozornost je věnována i využití nových fyzikálních principů intenzifikace
zpracovatelských/zušlechťovacích technologií a funkcionalizace textilií (plazma, ultrazvuk,
mikrovlny, vysokofrekvenční ohřev). Nové dimenze v intenzifikaci procesů mohou získat
principy jako vakuové prosávání, kavitace apod.
Řízené technologické procesy zajišťují reprodukovatelnost při dosažení požadované
kvality a minimalizaci spotřeb chemikálií, vody a energií, tj. minimální zátěže životního
prostředí. Tyto procesy budou realizovány na „smart“ zařízeních, které umožní monitorovat
a on-line řídit kinetiku a průběh prováděných technologií. Přes praktickou absenci výroby
zušlechťovací techniky v ČR mohou pro tyto cíle posloužit bohaté technologické zkušenosti
řešitelů a propojení aktivit Centra Textil (II) s mechatronikou.
Mezi progresivní vlákna, jimž náleží budoucnost, patří nanovlákna, která se vyrábí
metodou elektrospinning, neboli zvlákňováním v silném elektrostatickém poli.
Fungují
podobně jako látka GoreTex - zachycují nečistoty a zároveň jsou prodyšná (mj. vhodná pro
léčbu popálenin). Technická univerzita v Liberci vyvinula průlomovou technologii, která
umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Liberečtí odborníci
z Katedry netkaných textilií patří k prvním na světě, jimž se výroba mikroskopických
nanovláken daří i mimo laboratoře.
3. Technické a průmyslové textilie
Představují zejména v poslední dekádě minulého století a dnes často „zaklínadlo“ pro
hledání způsobů udržení a další expanze produkce řady našich textilních výrobců. Je tato
představa reálná?
Faktem je, že v zemích EU 15 s tradicí textilní výroby je podíl produkce technických
textilií rozdílný – od 12 % v Itálii, 16 % ve Španělsku, až po 78 % ve Finsku, kde ovšem
Strana 63
Říjen 2004
klasická textilní produkce téměř neexistuje. Průměrně se pohybuje kolem 30-40 %, v SRN
konkrétně 40 % (Zdroj: EURATEX, 2003).
Problematika je spojena s dlouhodobými koncepcemi, systematickým budováním
přímých vazeb na nové odbytové obory a opírá se stále častěji o víceoborový výzkum, pro
průlom do nových uživatelských oblastí často hraničící s vědeckým základním výzkumem.
Proto je s touto skupinou výrobků nutno zacházet velice opatrně zejména v případě možné
změny výrobkové orientace dnes obtížně fungujících výrobců klasického sortimentu TOP.
Přechod na technické textilie není otázkou rychlého přechodu, vyžaduje systematickou
přípravu, čas, prostředky a spojence. Ty je možno získávat radikální změnou formy
marketingu a přípravy trhu, přednostně v nových oblastech, neboť přechod na jiné dodavatele
u výstupů dlouhodobého předchozího výzkumu a standardizace nebývá zvykem. Často je
spolupráce korunována společnou patentovou ochranou nebo alespoň originální certifikací
a zkušebnictvím – pro nové funkční technické textilie často současně vzniká nová zkušební
metodika.
Výroba technických textilií však může, zejména v některých oblastech, vycházet ze
zkušeností a postavení výrobců klasických konfekčních a interiérových textilií – postupnými
kroky zvyšování funkčnosti, životnosti a hledáním prostoru pro přidanou hodnotu. Může
paralelně vyrůstat jako odnož tradiční objemové produkce s určením pro specifické zákazníky
a nové aplikace.
Každopádně však vychází z nové dimenze marketingové a přípravné fáze. Takové
výrobky musí prezentovat svoji „filozofii“, nadto jejich prezentace musí dokonale vystihovat
přidanou funkční hodnotu, protože na rozdíl od tradice nestaví většinou na estetice
a viditelném designu. Zvýšená pořizovací cena by měla být vyrovnána i prodlouženou
životností, vč. komplexního zákaznického servisu, zahrnujícího otázky správné údržby vazba na potenciální partnery v leasingových prádelenských a hotelových režimech aj.
Tyto postupné kroky lze realizovat příkladně u kategorií výrobků pro pracovní, někdy
i ochranné oblečení, nábytkové a interiérové textilie. Orientace cílů musí vycházet
z průzkumu legislativních souvislostí, nástupu nových technologií měnících podmínky využití
textilních a konfekčních výrobků. Realizace vyžaduje flexibilní přístup celého výrobního
řetězce – počínaje výběrem vláken a konstrukcí substrátu přes zušlechťování, vč. nových
postupů provrstvování, příp. laminace apod. až po konfekční propracovanost a certifikaci
obvykle hotového výrobku.
Strana 64
Říjen 2004
MOBILTECH
Teritoriálně zajímavé souvislosti vznikají s rozvojem automobilové
produkce v našem teritoriu pro výrobce autotextilií. V letech 2003-2007 se produkce
automobilů v ČR výrazně zvýší (z 411 na 733 tisíc ks/rok), podobně i na Slovensku, v Polsku,
Maďarsku a spolkových zemích SRN.
Tato expanze je garantována vstupem zahraničních investorů a výrazně ovlivňuje
i subdodavatelský sektor. Ten musí být schopen reflektovat specifická pravidla dodávek
v „just in time“ režimech s přesně stanovenými kvalitativními parametry, které vyžadují
zavedení speciálních zkušebních postupů. Velkoobjemovost dlouhodobého kontraktu je
vykoupena tlakem na minimalizaci ceny; přistupuje zřejmě fakt, že textilní výrobce nebývá
přímým dodavatelem, nýbrž subdodavatelem pro dodavatele komponentů. Cenové záležitosti
se zde komplikují dělením marží. Někteří čeští výrobci již do těchto režimů vstoupili, lze
počítat s jejich rostoucím podílem na subdodávkách pro světové automobilky, čemuž
přizpůsobují i doplnění výrobních technologií - laminace, nánosování - ke
zvyšování
produkce a kvality při minimalizaci nákladů (např. společnosti FEZKO, VIGONA, RETEX,
TOMATEX). S rostoucím podílem prosklených ploch designu automobilů lze očekávat
zvyšující se tlak na světlostálost materiálů a vybarvení. Stále zvyšující se bezpečnost
vyvolává nárůst spotřeby a kvality speciálních textilií (airbagy). Specifický tlak vyvolává
očekávaný nástup legislativy EU pro recyklaci automobilů – jednodruhové textilní
konstrukce, náhrada PUR pěn rounovými materiály a jejich laminace. Laminační systémy se
současnou možností termosetického profilování tvoří již zmíněný prostor pro uplatnění
přírodních vlákenných materiálů a odpadů - nižší hmotnost, možnost biodestrukce odpadů.
Tento segment je cíleně vybrán i pro rozvoj spolupráce v rámci EURO-TEXTILREGION aktivit, inovačních i výrobních – s cílem využít geografické příhodnosti a zajistit
kapacity pro objemové dodávky dělbou trhu a sortimentu, příp. výrobní kooperací (viz
MOBILTEX 04‘ sympozium Chemnitz a plánovaný MOBILTEX 05‘ Liberec).
Nové konstrukční materiály s obsahem kompozitních vláken pronikají významně
i mimo sektor automobilové a pozemní dopravy – zvyšuje se schopnost pohlcení mechanické
energie při crash testech apod. Dlouhodobě však orientace na kompozity v ČR TOP zaostává
za úrovní dosahovanou např. v sousední SRN (využití: aerospace, lopatky větrných
elektráren, části karoserií, apod.). Dodatečný přístup na tento trh bude problematický bez
případného zájmu zahraničních nositelů know-how o výrobní kooperace. Perspektiva
kompozitních vláken vč. nanovláken jako nekovových konstrukčních funkčních materiálů je
Strana 65
Říjen 2004
však jasná (dílčí pozornost tomuto problému je věnována na Technické univerzitě Liberec).
Nový výzkum vyžaduje vysoce kvalifikované a konsolidované technické zázemí.
BUILDTECH
Stavební
aplikace
textilních
membrán
s vysokými
nároky
na
mechanicko fyzikální parametry a životnost, doplňované novými funkcemi (vysoká odolnost
vůči vodě, dokonalá prodyšnost par, tepelné a zvukové bariéry, odolnost vůči záření, odolnost
vůči agresivnímu prostředí aj.), jsou spojeny s růstem užití 3D textilií. Roste podíl
nánosovaných a laminovaných sendvičů. Z ekologického hlediska bude pokračovat odklon od
nánosů z organických rozpouštědel k vodným termoreaktivním systémům. Perspektiva je pro
náhradu termické iniciace radiačními procesy. Zvyšuje se adheze nánosu na textilii
s vyloučením rizikových chemických aktivátorů cestou využití plazmy, biokatalýzy, vakua
apod. Rozšíří se nános cestou extruzních systémů. Důležitá je těsná součinnost s ateliéry
stavební architektury. Nutná se jeví práce s mimořádnými pracovními šířemi.
V ČR se potenciálně počítá s rostoucí produkcí střešních a stavebních izolačních
membrán (vodonepropustná/paropropustná), jejichž další perspektivní rozšíření po vzoru trhu
USA závisí na nástupu vícevrstevných svislých stavebních konstrukcí s vysokou tepelně
izolační schopností náhradou za konvenční stavební hmoty.
GEOTECH, AGRITECH
Existující
trh
armovacích
a zpevňovacích
rohoží,
těsnicích fólií s textilní podložkou, případně plněných sendvičových konstrukcí (těsnění
skládek odpadů, břehy vodních hrází a protipovodňových zábran), pěstební rohože apod.
většinou vychází z rounových netkaných konstrukcí. Typické jsou opět nároky na velké
produkční šíře. I zde lze očekávat nové směry ve zlepšování funkčních vlastností a odolnosti.
Produkci v ČR může ovlivnit vstup renomovaného výrobce (Fibertex) do a. s. VIGONA.
MEDITECH
Jasně se rozvíjejí aplikace speciálních konstrukcí náhrad s využitím
speciálních vlákenných konstrukcí a 3D. Poroste orientace na kotvené bioaktivní systémy.
Velmi specifický je segment spadající do režimů zdravotnických a farmaceutických výrobků.
Solidní výchozí pozici má zkušený specializovaný tým Výzkumného ústavu pletařského
(projekt v nemocnici Na Homolce). Otázkou je možné využití spolupráce se špičkovým
výzkumem (hydrogely) na Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH AV ČR) pro vývoj
a výrobu dalších speciálních materiálů a nánosování textilních substrátů – kotvené nosiče
bioaktivních a farmaceutických systémů.
Strana 66
Říjen 2004
Obecně platné podmínky
Prosazení většiny textilních výrobků na trh vyžaduje dříve zmíněný zásadní průlom do
spolupráce s konečnými uživateli funkčních technických textilií v jiných průmyslových
oborech a následnou koordinaci společných výzkumných, vývojových a certifikačních kroků.
Produkce technických textilií nové generace vyžaduje často značný zásah do výrobních
technologií, resp. jejich kompletní záměnu, podmiňovanou nákupem licence i kompletní
technologie. Expanze do sektoru technických textilií vytváří zcela nové dimenze i pro oblast
zkušebnictví a standardizace. Často závisí na zvládnutí průlomu do sféry tvorby a vývoje
norem a předpisů ve spolupráci s příslušnými orgány.
Závěrečná doporučení
Ke zvládnutí dlouhodobého záměru rozšiřování produkce technických textilií v TOP
ČR je jednoznačně třeba zvažovat založení systémového přístupu a propojení výzkumněvývojové základny - univerzitní i technologické - průmyslové sféry a vytvořit prostředí pro
společné inovační programy s uživateli. Neobejde se bez založení koncepční mezinárodní
spolupráce, přičemž vstup do ní je závislý nejen na znalostní úrovni a nabídce víceoborových
řešení, ale i na konsolidaci technického experimentálního, pilotního a zkušebnického zázemí.
Vstup do evropských výzkumných konsorcií je zde zvlášť zřetelně podmíněn
schopností adekvátní nabídky vazby na realizační sféru i kapitálově silné zázemí. Musí
existovat znalostní, experimentální i finanční síla přitáhnout do řešitelských týmů externí
spolupracující instituce zajišťující víceoborové přístupy.
Kredit musí být prokazatelný i při zakládání dlouhodobých spoluprací a servisů
subdodavatelům strojních materiálových vstupů, chemikálií apod.
Jako oblast postupné expanze se jeví reálně postupný nástup do oblastí výroby
funkčních textilií pro pracovní a ochranné účely, prověření nových segmentů oblečení se
specifickými vlastnostmi pro stárnoucí populaci a volný čas. S posílením servisních
a marketingových činností pro prezentaci „neviditelných“ funkcí souvisí zvládnutí nových
nástrojů práce s trhem a zákazníkem, důslednější tlak na zavádění ochranných značek
a využití logistiky, IT a e-business pro rychlost reakce a specifiku produkce „šité na míru“
a to již od počáteční volby vlákna a konstrukce.
Založení adekvátních národních struktur pro radikální změnu koncepce rozvoje TOP
Strana 67
Říjen 2004
ve smyslu doporučených struktur pro ETP TOP je vysoce žádoucí, již s ohledem na funkční
připojení k této iniciativě, rozhodující o budoucnosti textilní a oděvní produkce i postavení
TOP na trhu EU. Samo členství v EU vyvolává možnost zapojení do budování systémů
Evropského hospodářského prostoru, který bude podporován i jednotnou evropskou
výzkumnou strategií (ERA). To nevylučuje, ba vyžaduje zohlednění historických specifik
TOP ČR.
Vyhodnocení dotazníku k inovačním aktivitám podniků TOP
II.3.3
Metodika
Anketou na posouzení aktivit podniků v oblasti inovačního potenciálu bylo osloveno
cca 150 podniků. Dotazník vyplnilo a zaslalo 40 firem, které představují obrat zhruba
23 mld. Kč a 26 tis. zaměstnanců, tj. 36 % obratu a 31 % z celkového počtu
zaměstnanců odvětví textilního a oděvního průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci).
Poznámka: Jelikož ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky, nelze považovat
neshodu při součtech bodů v jednotlivých tabulkách za chybu.
A. Struktura respondentů podle odvětví
Tabulka II.3.3-1: Struktura respondentů podle odvětví
Odvětví
Počet
Celkový prodej
Počet
jednotek
(v mil. Kč)
zaměstnanců
Textilní
průmysl
Oděvní
průmysl
Celkem
27
16527
16275
13
6422
9631
40
22949
25906
Zdroj: dotazníková akce ATOK
Strana 68
Říjen 2004
Počet podniků podle zaměstnanosti ve struktuře viz následující tabulka:
Tabulka II.3.3-2: Počet podniků podle zaměstnanosti ve struktuře
Odvětví
Textilní
Oděvní
Celkem
průmysl průmysl
3
8
4
6
7
28
Počet zaměstnanců do 49
Od 50 do 249
Od 250 do 499
Od 500 do 999
Od 1000 a výše
Celkem
2
5
1
2
2
12
5
13
5
8
9
40
B. Výdaje na výzkum a vývoj činí 1,8 % z obratu společností.
Z toho:
Výzkum
0,27 %
Vývoj
0,57 %
Malosérie
0,72 %
Vnější instituce
0,24 %
Pouze 6 podniků TOP má výdaje na V+V vyšší než 5% z obratu společnosti.
C. Kapacity počtu zaměstnanců
počtu zaměstnanců.
Z toho:
Výzkum
Vývoj
Malosérie
Vnější instituce
na výzkum a vývoj uváděly podniky 3,6 % z celkového
0,12 %
1,57 %
1,64 %
0,22 %
Pouze 3 podniky mají však kapacity počtu zaměstnanců pro V+V vyšší než 5%
z celkového počtu zaměstnanců.
Respondenti uváděli následující jako hlavní instituce pro spolupráci na V+V aktivitách:
1. Technická univerzita Liberec (10x)
2. Výzkumný ústav pletařský Brno (2x)
3. INOTEX s. r. o. (4x)
4. Univerzita Pardubice (3x)
Strana 69
Říjen 2004
5. VÚB, a. s. (4x), Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a. s. (2x), TZÚ (3x), Vysoká
škola chemicko-technologická Praha (2x) a další zahraniční i tuzemské instituce
6. Zahraniční instituce: Textilforschunginstitut Greiz, VTT Tampere, TU Tampere,
TRICOTEXTIL a IAT Lodž, IWCH Lodž, TITK Rudolstadt, STU Bratislava, ALP Kyjev
a další instituce a VŠ z Evropy a Asie
7. Tuzemské instituce: SYNPO Zlín, Cech čalouníků a dekoratérů, Státní zdravotní ústav
Praha
C. Inovace podle řádů realizované v podnicích v posledních letech:
Metodika: pojetí inovací podle řádu 3 :
Inovace 1. řádu: snížení nákladů a zvýšení přidané hodnoty při zachování stejných vlastností
Inovace 2. řádu: zdokonalení stávajících výrobků – lepší vlastnosti a náhrada starých výrobků
Inovace 3. řádu: rozšíření stávající výrobkové linie o nový výrobek
Inovace 4. řádu: nový výrobek znamená vstup společnosti na existující trh
Inovace 5. řádu: tržně nové výrobky, které vytvářejí zcela nový trh 4
Tabulka II.3.3-3: Inovace podle řádů realizované v podnicích v posledních letech
Inovace dle řádu/Odvětví
Textilní
průmysl
Oděvní
průmysl
Celkem
21
23
25
15
6
90
7
12
9
2
1
31
28
35
34
17
7
121
Inovace 1. řádu
Inovace 2. řádu
Inovace 3. řádu
Inovace 4. řádu
Inovace 5. řádu
Celkem
3
Pojetí inovačních řádů je převzato z literatury: Kotler, P.: Marketing Management, Kapitola 12 - Vývoj, zavádění a testování nových
výrobků a služeb.
4
Světově nové výrobky, např. geotextilie, kompozity aj.
Strana 70
Říjen 2004
Z toho počet podniků, které uvádí realizaci inovaci více řádů:
Tabulka II.3.3-4: Počet podniků, které uvádí realizaci inovaci více řádů
Inovace dle řádu/Odvětví
Textilní
Oděvní
Celkem
průmysl průmysl
Inovace 1. – 5. řádu
Inovace pouze 1. řádu
Celkem
3
3
10
8
4
28
2
4
5
0
1
12
5
7
15
8
5
40
Pozitivní je, že 2x větší část podniků realizovala více než základní inovace výrobků, tj.
vyvinula nový výrobek či celou jejich řadu.
Podniky přisuzují nejvyšší důležitost z hlediska vlivu na podnikovou ekonomiku
inovacím 2.–4. řádu, dále 1. řádu. Nejnižší důležitost pro podnik přisuzují inovacím
nejvyšších řádů, což je do jisté míry paradox. Vysvětlují tento fakt tvrzením, že tyto inovace
v současné době jsou z hlediska obratu firmy minoritní, zhodnocení lze očekávat ve výhledu
3-5 let a často s nejistým výsledkem.
Podniky přisuzují nejvyšší důležitost z hlediska trhu inovacím 1.–3. řádu. Inovace,
které podniky uvádějí, nejčastěji realizují vlastním vývojem, nákupem licencí, spoluprací
s partnerem. Podniky realizují vývoj výrobků zejména vlastními silami, na inovacích vyšších
řádů často také spolupracují s partnerem.
Podniky realizují vývoj výrobků, zejména těch, které již mají svou pozici na trhu,
platí, že čím vyšší řád inovace, tím více roste úspěšnost uplatnění nových výrobků na trhu.
Podniky splnily své záměry inovační strategie v poměru 107:8 - zdařilé záměry ku
nezdarům. Důvody nezdaru uváděly zejména nedostatečným marketingem nebo odmítnutím
na trhu z důvodu chybného odhadu zájmu.
Strana 71
Říjen 2004
Tabulka II.3.3-5: Pořadí institucí s nejvyšším výrobkovým inovačním potenciálem:
Instituce
1. Výrobní podniky
2. Dodavatelé (vláken, barviv, textilií, strojů)
3. Odběratelé
4. Výzkumné ústavy
5. Technologická centra
6. Vysoké školy
7. SOŠ
Instituce s nejvyšším významem nositele inovací nejsou vysoké školy či výzkumné
ústavy, ale výrobní podniky a jejich dodavatelé a odběratelé.
Závěr pro bod C
Pozitivní je, že řada podniků TOP realizuje více inovace vyšších řádů a nejen základní
inovace výrobků, tj. vyvinula nový výrobek či celou jejich řadu. Podniky však přisuzují
nejvyšší důležitost z hlediska vlivu na podnikovou ekonomiku i z hlediska trhu inovacím
spíše nižších řádů, což je spojeno s okamžitou reakcí na trhu. Vyšší inovační řády jsou spíše
kapitálově náročnější a návratnost je dlouhodobější. Podpora V+V na podnikové úrovni tuto
nevýhodu může pozitivně ovlivnit.
D. Klíčové faktory určující rozhodnutí podniku zapojit se do spolupráce s dalšími
výrobními podniky z odvětví TOP a/nebo z odvětví s vazbou na TOP, výzkumnými
institucemi, školami, obchodními sítěmi, poradenskými společnostmi a jinými kapacitami
v rámci sítě (klastru) zodpověděli respondenti s následujícími prioritami:
Tabulka II.3.3-6: Pořadí potenciální spolupráce v rámci sítě (klastru) s partnery
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Instituce
Výrobní podniky z odvětví TOP
Obchodní sítě
Výrobní podniky z odvětví s vazbou na TOP
Výzkumné instituce
Školy (VS, SOŠ)
Poradenské společnosti
Ostatní (zkušebny, speciální prodejny...)
Strana 72
Říjen 2004
Na tento dotaz podniky odpověděly se zohledněním následujících priorit v pořadí.
Spolupráci podniky podporují nejvíce s výrobními a obchodními podniky, dále s dodavateli
a výzkumnými institucemi.
Závěr pro bod D
Největší ochotu zapojení se do sítě vidí podniky v oblasti výrobkové, v těsném závěsu
jsou však zmíněny oblasti materiálové, marketingové a technologické. Zájem o sdílené
informace má naprostá většina podniků. Nejvyšší význam nositele inovací nepředstavují
vysoké školy či výzkumné ústavy, ale výrobní podniky a jejich dodavatelé a odběratelé, jde
však většinou jen o inovace nižších řádů, přizpůsobování módních kolekcí, nikoli však
o realizaci průlomových koncepcí. To potvrzuje chybějící článek mezi výzkumem a realizační
sférou a potvrzuje i podniky prezentovaný minimální zájem o systémové výzkumné aktivity.
II.4
Vazby na potenciál vnějšího prostředí – návrh opatření na podporu
II.4.1
Vazby výrobních podniků na vnější prostředí pro podnikání
Vazby výrobních podniků na vnější prostředí se zjišťovaly anketou pro posouzení
vnímání podniků podnikatelského vnějšího prostředí zejména institucí, které mají být
přínosem pro podnikání. Bylo osloveno cca 90 podniků z TOP. Dotazník vyplnilo a zaslalo
58 firem. Společnosti se měly vyjádřit k svému vztahu a zkušenostem následujících institucí:
Strana 73
Říjen 2004
Tabulka II.4.1-1: Podniky považují spolupráci s dále vyjmenovanými institucemi jako
přínos pro podnikání podle důležitosti:
1 - vysoký přínos 2 – nízký přínos 3 – nevyužíváte jej 4 – spíše negativní
Instituce
1
2
3
4
1. Obchodně-ekonomické úseky na
zastupitelských úřadech
2. Agentura Czech Trade
4
8
42
10
12
36
3. CzechInvest
10
8
38
2
8
48
2
10
8
40
8
12
38
7. Ostatní finanční ústavy*
28
10
20
8. Regionální instituce **
6
6
38
2
9. Hospodářská komora
12
32
12
2
10. Asociace textilního a oděvního průmyslu
28
16
12
2
4. Česká exportní banka
5. EGAP
6. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.
4
* Finanční ústavy, které respondenti uváděli: ČSOB (8x), KB (5x), dále 3x ČS, GECB, KTK, HVB.
** Regionální instituce byly uvedeny: MěÚ Havlíčkův Brod, regionální HK, nebyly uváděny RPIC, BIC ani
regionální pracoviště CzechInvest.
Tabulka II.4.1-2: Pořadí institucí podle přínosů v podnikání podle odpovědí
respondentů:
1. Finanční ústavy kromě ČMZRB
2. Asociace textilního a oděvního průmyslu
3. Hospodářská komora
4. Agentura Czech Trade
5. CzechInvest
6. EGAP
7. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.
8. Regionální instituce (RHDS, MU Havlíčkův Brod, regionální HK)
9. Obchodně-ekonomické úseky na zastupitelských úřadech
10. Česká exportní banka, a. s.
Strana 74
Říjen 2004
Komentář: z odpovědí respondentů vyplývá, že jednoznačně nejdůležitější je pro ně možnost
získat finanční prostředky z komerčních bank. Již ze Strategie TOP I. Etapy vyplynulo, že
zájem podniků TOP o podpory státu realizované prostřednictvím programů ČMZRB byl
velmi slabý. Souvisí to jednak s omezenými možnostmi finančních prostředků ČMZRB a také
s nízkou akceschopností podniků ze segmentu malých a středních podniků TOP.
Pozitivní zjištění je, že podniky vnímají ATOK a Hospodářskou komorou jako přínos
pro své podnikání, kde zejména mohou získat informace a kontakty. Podniky také uvedly, že
existuje nízká ochrana výrobců textilu ze strany státu a nízká podpora rozvoje textilního
průmyslu.
Názory respondentů na fungování vnějších institucí a návrhy na zlepšení jsou uvedeny
v následující tabulce:
Tabulka II.4.2-1: Instituce a návrhy opatření na zlepšení v oboru TOP
Instituce
Názor respondentů
Návrh na opatření
1.
Obchodně-ekonomické
úseky na
zastupitelských úřadech
Mají zájem o pouze velké podniky
a projekty.
Podniky často uváděly, že uvedené
instituce nepotřebují a většinou jdou
přímou cestou k zákazníkům. Přitom
tyto úseky mají výjimečné postavení
a možnost
spojení
s praxí
podnikatelských subjektů. Většinou
podniky uváděly, že neregistrují
žádnou činnost a předané publikace
s inzerátem bývají bez odezvy.
Ze strany podniků TOP málo
využívané, i když je zde velice rozsáhlá
nabídka spolupráce v oblasti exportního
prodeje.
První kontakty se zahraničními
kancelářemi jsou velmi dobré, osobní
i internetové kontakty jsou pohotové,
ředitelé kanceláří jsou progresivní.
Dobrá všeobecná databáze.
Upřednostňuje služby pro zahraniční
zájemce.
Podniky mají základní informace,
prozatím nenašli vhodné využití.
Financuje převážně velké projekty.
Podniky TOP spolupracují, využití při
bankovním předfinancování vývozních
faktur.
Zvýšit vlastní aktivitu podniků TOP.
Aktivity MPO, umožňující navazování
kontaktů,
jsou velmi dobré –
doporučuje se v nich pokračovat.
Zvýšit informovanost TOP o službách.
2.
Agentura Czech Trade
3.
CzechInvest
4.
Česká exportní banka
5.
EGAP
Zvýšit informovanost TOP o službách.
Změnit
podmínky
v programu
Marketing po r. 2006, nyní již nelze
žádat
prostřednictvím
ATOK
o podporu na veletrzích a výstavách,
ale je třeba projekt přihlásit samostatně
za podnik, tím se prostředky rozmělňují
a snižuje se efektivnost podpory.
Zvýšit aktivity TOP v rámci OPPP.
Zvýšit zájem i o české investice.
Zlepšit přístup a podmínky pro sektor
MSP.
Zvýšit finanční objemy a zvýhodnění
pojištění do teritorií bývalého SSSR.
Strana 75
Říjen 2004
Tabulka II.4.2-1: Instituce a návrhy opatření na zlepšení v oboru TOP – pokračování
Instituce
Názor respondentů
Návrh na opatření
6.
Českomoravská
záruční
a rozvojová banka, a. s.
V minulosti podniky TOP nenalezly
vhodné řešení pro některé ze svých
projektů.
Vysoké poplatky za nevýrazné služby.
Nyní je určena pro malé a začínající
podniky.
Převládá názor, že textilní průmysl
nemá perspektivu, je považován za
rizikový sektor.
Textil není prioritou.
Pouze pasivní pomoc jako informační
zdroj.
Sice aktivní činnost, ale přebytek
obecných informací.
Dobrá spolupráce, poskytnuté slevy,
kontakty v zahraničí.
Minimální informace – využívány
pouze semináře.
Pouze pasivní pomoc jako informační
zdroj.
Většina nabízených služeb není pro
obor efektivní.
Podniky potřebují často pouze dílčí
službu, např. potvrzení o původu zboží.
Podniky oceňují dobrou spolupráci,
společný postup podniků, množství
informací,
nadnárodní
pohled,
kontakty.
Jiné zase ATOK považují za
informační zdroj, aktivity ATOK
pomůžou podnikům často vyřešit
nedostupnost účastí na veletrzích.
Některé podniky si stěžují, že ATOK
po nich požaduje pouze statistiky
a údaje.
Banka může projevit větší aktivitu vůči
podnikům TOP.
7.
Ostatní finanční ústavy
8.
Regionální instituce
9.
Hospodářská komora
10.
Asociace
textilního
a oděvního průmyslu
Zvýšit pružnost, zmírnit vysoké
požadavky na ručení pohledávkami,
zlepšit image TOP odvětví.
Zvýšit úroveň předávaných informací
a služeb.
Spolupráce dosud pouze formálního
charakteru, doporučují se do budoucna
řešit konkrétní možnosti a formy
spolupráce v rámci ATOK.
Posílit
specializaci
personálu,
schopnost rychlé reakce.
Okresní
HK
jsou
aktivnější
a kompetentnější, HK ČR by měla
zvýšit kvalitu služeb.
Vyšší
zapojení
do
programů
strukturálních fondů.
Reprezentovat TOP ČR a změnit image
zejména pro bankovní rating.
Strana 76
Říjen 2004
III.
III.1
Provedení analýzy vybraných budoucích
cílů pro identifikované skupiny výrobků
Porovnání výrobních nákladů ve struktuře kalkulačního vzorce
hlavních technologických stupňů - TOP ČR/vybrané země světa
– Evropy
Úvod
Textilní průmysl jako významné odvětví zpracovatelského průmyslu je zapojeno do
trvalého procesu modernizace a restrukturalizace povzbuzovaného příchodem nových
a složitých textilních technologií zároveň s narůstajícím konkurenčním bojem o trhy
a výrobky. Tento proces se týká TOP nejen v průmyslově vyspělých zemích, ale stále více
i rozvojových zemí, díky čemuž také mohou zvyšovat svůj export. ITMF – Mezinárodní
federace výrobců textilu sledují statistiky za bavlnářský průmysl již od roku 1974.
ITMF si dala za úkol vyhledávat, jak se projevují nároky na kapitál a náklady
v primárním textilním průmyslu. Výrobní a celkové náklady pro příze, tkaniny a pleteniny
zahrnuje do nejrůznějších nákladových položek, což umožňuje posouzení významu těchto
položek a jejich vliv na celkovou nákladovost.
V této kapitole je popsáno srovnání, které řešitelé v rámci práce na Strategii TOP
provedli pro české prostředí vybraných podniků TOP, zabývajících se primární výrobou,
tj. předením, tkaním nebo pletením. Při čtení této kapitoly je třeba vzít v úvahu, že v širším
spektru sledovaných producentů všech teritorií se jedná o výrobce, kteří pracují někde
s nejmodernějšími a často kapitálově dotovanými strojovými parky, někde zase často se
zařízením amortizovaným - starým nebo použitým, což vede k rozsáhlé rozdílnosti
v kalkulačním vzorci nákladů.
Materiál dále upozorňuje na skutečnost, že skladba nákladů je tvořena jednak z prvků,
které vstupují do kalkulace ceny přízí, tkanin a pletenin, u ostatních se jedná o režijní náklady.
Zcela jsou pominuty srovnávací faktory, které jsou pro konkurenceschopnost důležité jako
kvalita, módnost, rychlost reakce, pružnost apod. Proto srovnávání prezentovaného
kalkulačního vzorce v mezinárodním měřítku nemůže být ničím jiným než přibližným
Strana 77
Říjen 2004
vyjádřením skutečné situace trhu. Také proměnlivý charakter makroekonomických vlivů
(mzdy, inflace, úrokové sazby, směnné kurzy atd.) v různých zemích ztěžuje platnost
kalkulace výrobních nákladů. Přesto z představovaných údajů lze získat určité závěry
a potvrzení opřít o získané údaje, jak je uvedeno dále. Jako srovnávací základna je zvolena
Itálie, její úroveň představuje 100 %, ostatní srovnávání se od ní odvozují.
Přádelny
Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku (příloha III.1) jsou zpracovány za
vzorek 7 přádelen. Při srovnání ve skupině 8 vybraných zemí: Brazílie, Indie, Čína, Itálie,
Korea, Turecko, USA 5 a ČR jsou potvrzeny některé známé skutečnosti. Ve srovnání proti
vyspělým zemím je cena práce výrazně nižší, proti rozvojovým zase mnohonásobně vyšší.
Např. cena práce je srovnatelná s Tureckem, mnohem nižší je v Brazílii, Číně a Indii,
významně vyšší zase v Itálii a v USA. Ve struktuře nákladů se však ČR více blíží vyspělým
ekonomikám.
Vysoký podíl nákladů v České republice činí suroviny. Jak je patrno z grafů III.1-1
a III.1-2 a z níže uvedené tabulky III.1, celkové náklady pro prstencové příze jsou vyšší než
pro bezvřetenovou přízi. Bezvřetenová příze má nižší pevnost, produkty z ní jsou levnější než
z prstencové příze. Ve srovnání s Itálií vykazuje ČR v prstencové přízi index 0,74 (rozdíl
26 %), v bezvřetenové pak index 0,82 (rozdíl 18 %). V levnější přízi dosahujeme lepší
výchozí pozici – nižší nákladovost proti Itálii než ve dražším prstencovém předení.
Tabulka III.1_1: Srovnání nákladů prstencového a bezvřetenového předení ČR a Itálie
Prstencové předení
Odpady Práce Energie
Pomoc.
Cena
Celk. nákl.
Suroviny
materiál kapitálu
(USD na kg příze) Index
Itálie
0,230
0,850
0,370
0,120
0,600
1,420
3,590
(100)
ČR
-0,065
0,451
0,260
0,119
0,348
1,550
2,663
(74)
Itálie
0,160
0,300
0,270
0,130
0,470
1,420
2,750
(100)
ČR
-0,005
0,262
0,198
0,248
0,165
1,380
2,248
(82)
Bezvřetenové předení
Vybraná data z přílohy Tabulky III.1
Zdroj: ITMF a dotazníková akce ATOK
5
Viz materiál International Production Cost Comprasion 2003. Zdroj: ITMF – International Textile Manufactures Federation.
Strana 78
Říjen 2004
Zajímavá položka jsou Odpady – jak je patrno z grafu III.1-1, je na rozdíl od ostatních
zemí záporná, v ČR se prodává do dalšího zpracování.
Z tabulek v Příloze III.1 vyplývají i další skutečnosti. Náklady na budovy jsou v ČR
vzhledem k vysoké odepsanosti budov nízké ve srovnání s ostatními zeměmi. Údržba je však
více než dvojnásobná. Nejdelší amortizační doby jsou v České republice u nemovitostí.
Amortizační lhůta strojů se blíží hodnotám v průmyslově slabých teritoriích, ve vyspělých
zemích je citelně kratší. Závěry z těchto srovnání jsou shrnuty dále na konci této kapitoly.
Graf: III.1-1
Celkové náklady: prstencová příze
100%
80%
Suroviny
60%
Kapitál (amortizace a úroky)
40%
Pomocný materiál
20%
Energie
0%
Práce
(2
,8
60
$)
$)
Odpady
U
SA
(2
,8
50
(2
,6
80
$)
Tu
re
ck
o
Ko
re
a
In
di
e
(2
,4
50
$)
-20%
Graf: III.1-2
Celkové náklady: bezvřetenová příze
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Suroviny
Pomocný materiál
Energie
)
(2
,4
80
$)
U
SA
(2
,3
00
$)
(2
,3
50
$
Odpady
Tu
re
ck
o
Ko
re
a
In
di
e
(2
,1
70
$)
Práce
Strana 79
Říjen 2004
Tkalcovny
Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku jsou zpracovány za vzorek
8 tkalcoven. Při srovnání podle tabulky v příloze III.1 ve skupině 8 vybraných zemí je opět
cena práce cca dvojnásobně vyšší než v rozvojových zemích, ovšem několikanásobně nižší
než v Itálii a USA. Co se týče provozní doby strojů, Česká republika je s využitím průměrné
intenzity pracovního dne na úrovni 18,4 hodin, což se blíží hodnotám za Itálii 19,8 hodin,
v ostatních zemích je však využití nad 20 hodin. Obdobné využití provozní doby strojů bylo
rovněž u předešlého oboru Předení, mírně nižší. Náklady na elektrickou energii a páru se
výrazně neliší od ostatních sledovaných zemí, náklady na vodu jsou však v ČR nejvyšší,
zatímco např. v Číně cca 8 krát nižší. Z grafů III.1-3 a III.1-4 je patrno, že v nákladovosti na
tkaniny z prstencové příze je ČR srovnatelná s Itálií (rozdíl 8%), na tkaniny z bezvřetenové
příze je ČR levnější (rozdíl 28%).
Graf: III.1-3
Celkové náklady: tkaniny z prstencové příze
Suroviny
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Pomocný materiál
Energie
)
U
SA
(0
,8
44
$
8$
)
(0
,7
3
re
ck
o
(0
Odpad
Tu
ea
Ko
r
In
d
ie
(0
,6
6
,7
54
$
)
3$
)
Práce
Strana 80
Říjen 2004
Graf: III.1-4
Celkové náklady: tkaniny z bezvřetenové příze
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Suroviny
Pomocný materiál
Energie
)
U
SA
(0
,7
46
$
5$
)
(0
,6
7
re
ck
o
(0
Odpad
Tu
ea
Ko
r
In
di
e
(0
,6
14
,6
96
$
)
$)
Práce
Pletárny
Údaje převzaté do vyhodnocení za Českou republiku jsou zpracovány za vzorek
4 pletáren. V tomto oboru ze srovnání v tabulkách přílohy III.1 a grafech III.1-5 a III.1-6
vyplývá, že se na rozdíl od zbytku světa nejmarkantněji odráží slabá stránka českých podniků
ve velké výši nákladů na suroviny, kdy tyto náklady jsou zhruba dvojnásobné proti ostatním
sledovaným státům. Další výraznější odchylka se týká provozní doby strojů, české pletárny
vykazují průměrné využití pracovního dne na úrovni 15 hodin, Itálie 18,4 hodin, v ostatních
sledovaných zemích je využití nad 20 hodin. Z dalších sledovaných nákladových položek,
např. daně, celní sazby apod. všechny české obory pletení, předení i tkaní uváděly proti
vyspělým státům vyšší položky. Co se týče kapitálové úrokové sazby, ta je podle
vykázaných údajů srovnatelná s USA, jinde je výrazně vyšší.
Strana 81
Říjen 2004
Graf III.1-5
Celkové náklady: pleteniny z prstencové příze
Suroviny
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Pomocný materiál
Energie
)
(1
,3
66
$
6$
)
SA
U
re
ck
o
(1
,2
8
(1
Odpad
Tu
Ko
r
In
di
ea
e
(1
,1
18
,2
22
$
)
$)
Práce
Graf: III.1-6
Celkové náklady: pleteniny z bezvřetenové
příze
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Suroviny
Pomocný materiál
Energie
)
U
SA
(0
,5
82
$
7$
)
(0
,5
8
Odpad
Tu
re
ck
o
(0
ea
Ko
r
In
d
ie
(0
,5
1
,5
58
$
)
7$
)
Práce
Strana 82
Říjen 2004
Závěr
Při srovnání kalkulačních položek nákladů ve skupině 8 vybraných zemí jsou potvrzeny
některé známé skutečnosti, jiné z analýzy vyplývají. Přestože je třeba k údajům přihlížet jako
k přibližným vyjádřením skutečné situace trhu, jak bylo v úvodu této kapitoly uvedeno, lze
vypozorovat ze srovnání České republiky a sledovaných zemí následující závěry:
1. Náklady na lidskou práci jsou v České republice vyšší než v zemích rozvojových.
Proti průmyslově vyspělým státům je však produktivita práce relativně nízká.
2. Projevuje se nedostatečná intenzita využití provozní doby strojního zařízení. Zde
působí nedostatečná plynulost výroby (málo zakázek a malé zakázky).
3. Český textilní průmysl je hluboko podinvestován. Proto položka kapitálu ve
struktuře nákladů je proti ostatním sledovaným zemím velmi nízká. Důsledkem toho
je, že výrobní technika je málo výkonná, což se odráží v požadavku na spotřebu práce.
Amortizační doba strojů je sice mírně nižší než u rozvojových zemí, zato výrazně
vyšší proti Itálii a USA, zde probíhají modernizace v kratším cyklu o cca 3 roky.
4. Velmi vysoká je amortizační doba u budov, kde doba odepisování je nejvyšší právě
v ČR.
5. Náklady – investiční na budovy jsou několikanásobně nižší než ve sledovaných
zemích, zato více než dvojnásobně vyšší jsou opravy a údržba budov. Souvisí to
s tím, že většina výrobních hal TOP je již odepsaná a investováním do nich
se nemodernizuje. V nákladech se mnohdy objevují také budovy, které podnik pro
výrobu nevyužívá, ale musí je udržovat, přitom naděje na jejich odprodej je
minimální.
6. Nejvýraznější rozdíl proti zbytku světa je však ve výši nákladů na suroviny, které
často několikanásobně překračují obvyklé náklady ve sledovaných zemích. Náklady
českých výrobců na pořízení základního materiálu pro výrobu jsou obecně značně
vysoké. Příčinou může být i to, že suroviny nakupují podniky jednotlivě v relativně
malém množství
- což se následně promítá do nákupní ceny prostřednictvím
polotovarů do výrobních stupňů.
Strana 83
Říjen 2004
Doporučení
1. Zvýšit intenzitu využívání provozní doby strojů – např. rychlosti reakce a dodávky
zvýšit intenzitu u malých zakázek, nebo přejít na výrobky vyšší kvality.
2. Zvýšit produktivitu práce intenzivnějším využitím pracovního času zaměstnanců.
3. Vytvořit projekt na informační podporu pro získávání informací o cenách surovin, např.
při agentuře Czech Trade (program MARKETING), sdružování výrobců za účelem
společného nákupu suroviny s cílem získat množstevní slevu.
4.
Zintenzivnit podporu využívání nemovitostí a hal, které podnik nevyužívá ve výrobním
procesu – CzechInvest (brown fields).
5. Provést novelizaci účetních zákonů se snížením doby odepisování strojů a budov za
účelem vytváření zdrojů na jejich modernizaci.
6. Pro modernizaci TOP využít programů OPPP, zejména ROZVOJ a INOVACE.
Strana 84
Říjen 2004
Doporučení pro zvýšení účinnosti řídících a organizačních struktur
firem v rámci vznikajících sítí
III.2
Na základě výsledků z první etapy Strategie TOP se ukázalo, že řídící a organizační
struktury jsou vytvářeny na základě výrobních stupňů a organizace lidských zdrojů podle
jejich profesí a odborností. Tyto řídicí a organizační struktury je možno charakterizovat jako
uzavřené, soustředěné dovnitř podniku a vytvářející přebytek organizačních rozhraní, a tím
i přerušení procesů.
Vytváření sítí bude požadovat nové organizování zdrojů podle hlavních procesů
a podprocesů, které souvisí s vytvářením přidané hodnoty pro zákazníka. Bude nutno nově
organizovat zejména oddělení zabývající se kooperačními vazbami a vytvářením aliancí. Tato
oddělení ve vazbě na strategie podniku, ve kterých je specifikováno jádro podnikání (core
business), budou vyhledávat partnery pro dodávání komponentů a služeb, vytváření vazeb
spolupráce v oblasti řízení kvality, řízení společného vývoje a výzkumu, společných
logistických systémů, předkládání společných nabídek apod. Oddělení zabývající se rozvojem
řízení lidských zdrojů budou muset zahájit ve výrazné míře aktivity vzdělávání a tréninků
zaměstnanců k týmové práci jak uvnitř podniku, tak ve schopnosti pracovat v aliančních
týmech.
Při hodnocení pokroku v rámci druhé etapy je možno konstatovat, že nedošlo
k výrazné změně a že podniky TOP setrvávají u „klasicky“ orientovaných organizačních
struktur. Doporučujeme proto zorganizovat např. v rámci aktivit ATOK sérií seminářů
k výměně zkušeností mezi odborníky zabývajících se rozvojem lidských zdrojů v podnicích
českého TOP.
Strana 85
Říjen 2004
Potenciál pro síťování
IV.
Zdroje informací ke zpracování IV. části: Potenciál pro síťování
Poznatky pro zpracování této části zprávy byly získány ze studia dokumentů The
Cluster Initiative Greenbook, The Cluster Policy Whitebook, které byly vydány v rámci
6. globální konference Institutu pro konkurenceschopnost (The Competetiveness Institute –
TCI) na téma „Inovativní klastry – nová výzva“ konané v září 2003, konzultacemi s experty
Ifor Ffowcs-Williams (president TCI), Alan Koziarski, Cliff Gibbon v rámci programu
zaměřeného na trénink facilitátorů a rozvoj klastrů v ČR pořádaného agenturou Czech Invest,
semináře o možnosti založení klastru v TOP pořádaném agenturou Czech Invest ve spolupráci
s ATOK, studiem činnosti fungujících textilních klastrů ve Velké Británii Emcat a North
West Textile Cluster.
Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU
a doporučení pro ustavení klastru v odvětví TOP v ČR
IV.1
Metodika
V úvodu k této části zprávy je potřebné si vysvětlit pojem klastr a klastrování. Podle
TCI klastrování je proces, při kterém firmy a ostatní účastníci lokalizovaní ve stejné oblasti,
spolupracují na využití příležitosti na trhu (niche) a vytvářejí úzké vazby a pracovní
aliance ke zlepšení jejich kolektivní konkurenceschopnosti a dalších společných výhod.
Dále je nutné poznamenat, že klastrování mezi podniky funguje již velmi dlouho –
vědecky popsáno poprvé v 19. století v knihách „Isolated State“ a „Industrial Districts“.
Vlivem faktorů jako je liberalizace a globalizace zbožových trhů, rostoucí investice do
lidského kapitálu a intenzivnější proces vzdělávání spojený se získáváním nových technologií
a jejich rozšiřování dávají klastrování novou dimenzi, a to schopnost vytvářet společně
inovace. Znakem vysoce výkonného klastru (inovativního klastru) je právě schopnost
využití spojených kapacit k vytváření inovací, tj. spolupracovat v rámci procesu
komercializování nových myšlenek.
Jako objekt pro zkoumání a srovnání byly vybrány fungující klastry textilního
Strana 86
Říjen 2004
průmyslu ve V. Británii, a to Emcat, působící v oblasti Middle East (výzkumným střediskem
klastru je universita v Nottinghamu), a Nort West Textile Cluster (výzkumným střediskem
klastru je universita v Manchesteru). Důvodem byla blízkost rozložení pracovních sil
v textilním a oděvním průmyslu, rozložení pracovních sil v TOP ČR, jak ukazuje následující
tabulka:
Tabulka IV.1-1: Srovnání rozložení zaměstnaneckých sil v TOP
NWTnet,
EMCAT
TOP ČR
Počet zaměstnanců ve firmě
1 až 9
10 až 19
20 až 99
100 až 499
500 +
% na celkovém počtu firem
64
14
17
5
0
% na zaměstnanosti v TOP
10
7
34
49
0
Počet zaměstnanců ve firmě
1 až 9
10 až 19
20 až 99
100 až 499
500 +
% na celkovém počtu firem
94
3
1
1
0,2
% na zaměstnanosti v TOP
18
12
17
30
25
Zdroj: NWDA, ČSÚ a vlastní výpočty
Tabulka ukazuje, že ve vybraných oblastech TOP ve Velké Británii cca 5 % firem
s počtem zaměstnanců 100-499 zaměstnává cca 50 % zaměstnanců v TOP, což je podobný rys
jako v TOP ČR.
Analýza příčin úspěšného fungování klastrů v oblasti TOP v EU
IV.1.1
Po provedené analýze s využitím výše uvedených pramenů je možno konstatovat, že
klastry v oblasti textilního a oděvního průmyslu v Evropě, aby mohly úspěšně fungovat,
splňují následující podmínky:
1. Dobře vyvinuté jádro klastru
V jádru klastru jsou převážně specializované firmy, relativně geograficky blízko,
s relativně
intenzivními
vzájemnými
formálními
i neformálními
v konkurenčním vztahu na místním trhu, schopny vytvořit
vazbami,
často
kritickou masu pro získání
zakázek a obsluhu na globálním trhu. Firmy se odklánějí od výrobně technologické
specializace (specializace podle výrobních stupňů) a specializují se na užití (např. textil pro
Strana 87
Říjen 2004
stavbu, textil pro lékařské využití apod.).
2. Dostatečná existence specializovaných podpůrných firem
Významným rysem dobře fungujících klastrů v oblasti TOP je existence
specializovaných firem na služby pro TOP, zejména pro oblast produktivity procesů,
inovativního podnikání, vyhledávání marketingových příležitostí, designu,
specifického
vzdělávání zaměstnanců.
3. Dostatečně
rozvinutá
podpůrná
„měkká
infrastruktura“
(Supporting
Soft
Infrastructure)
Dostatečně rozvinutá podpůrná „měkká infrastruktura“ je klíčovým faktorem úspěchu
klastrů v evropském TOP, protože umožňuje vytváření lidského kapitálu (human capital),
který je schopen vytvářet inovace, a tím pro členy klastru vytváří konkurenční výhodu
i dostatečně velkou přidanou hodnotu. V textilním průmyslu se jedná zejména o existenci
vysokých
škol
a výzkumných
ústavů
orientujících
se
na
technologii
materiálu
a multidisciplinární materiálový výzkum (např. univerzity v Nottinghamu i v Manchesteru
jsou evropští lídři) a design výrobku (např. v oblasti Nottinghamu jsou 3 specializované
vysoké školy umění a designu, rovněž v Manchesteru je designerské centrum). Na základě
naší analýzy právě tyto uváděné university jsou hlavním katalyzátorem výzkumu vývoje
a inovací v rámci výše zmíněných klastrů. Významnou roli v obou klastrech hrají
technologické parky a technologická centra, která jsou soustředěna na komercializaci inovací
formou zakládání nových firem nebo začínajících společných podniků.
Výše zmíněné textilní klastry využívají další nástroje podporující síťování mezi členy
jako např. Business Link (organizace finančně podporována britským DTI, obdoba MPO).
Pro vnitřní rozvoje firem klastru existuje MAS (Manufacturing Assisstance Services –
rovněž finančně podporována DTI), kde malé a střední firmy mohou dostat 3 denní
konzultace expertů zdarma na identifikování problémů s podnikáním a poté 7 dní s 50%
subvencí na další rozpracování a implementaci akcí pro zlepšení. MAS rovněž poskytuje
benchmarking, a tudíž orientuje členy klastru ve směru podnikatelské excelence (dosahování
nadprůměrných výsledků na evropské úrovni ve všech svých činnostech).
4. Dostatečně rozvinutá tvrdá infrastruktura
Strana 88
Říjen 2004
Tvrdá infrastruktura, jako silnice, železnice, dostupnost energií a komunikací, je v ČR
pro podnikání v TOP dostupná. Jisté problémy vznikají v okamžiku, kdy podnikání v oblasti
TOP zahajuje nový investor, který vybírá pro umístění výrobních kapacit lokality s tou
nejlepší tvrdou infrastrukturou.
5. Vytvoření jasného společného zájmu a strategie k jejich dosažení
Vytvoření jasného společného zájmu, tj. jasné společné budoucí vize, je
nejklíčovějším faktorem úspěchu u úspěšných klastrů. Společné zájmy jsou např. u britských
klastrů rozděleny do následujících oblastí:
a) globální obchodování (global trading) spolupráce s cílem konkurenčně uspět v oblasti
nákladů, velikosti zakázky, kvality, rychlosti dodávky (zaměřeno na soutěž s levnými
výrobci textilu a oděvů), do této oblasti patří spolupráce při organizování prodejních
misí (Trade Mission), společných výstav a společných účastí na veletrzích
b) technický textil – spolupráce s cílem mít schopnost obsluhovat aplikační oblasti, jako
automobilový průmysl, stavebnictví, zdravotnictví, ochrana zaměstnanců apod.)
c) inovace – spolupráce se zaměřením na „inovativní podnik“ jako kulturu podnikání
d) významným prvkem společného zájmu je vzájemná komunikace, a to jak
prostřednictvím www stránek, tak vytvořením příjemného místa pro setkávání se členů
klastru s cílem výměny nepsaných informací (tacit information) a myšlenek
e) schopnost požádat a řádně využívat všech forem podpor, a to jak národních, tak z EU.
Strana 89
Říjen 2004
IV.1.2
Analýza možností a podmínek pro
v oblasti TOP v ČR
úspěšné fungování klastrů
S cílem analyzovat možnosti vzniku klastru v podmínkách českého TOP byl
uskutečněn seminář. Jak ukazují níže uvedené grafy, struktura účastníků semináře byla
z hlediska metodiky vytváření klastrů reprezentativní.
Graf IV.1.2-1: Struktura účastníků semináře podle typů
Struktura účastníků-typ
20%
0%
Jádro
Podpora
52%
Měkká
infrastruktura
Tvrdá
infrastruktura
28%
Zdroj: ATOK
Graf IV.1.2-2: Struktura účastníků semináře podle velikosti
Struktura účastníků-velikost
44%
Velký podnik
56%
MSP
Zdroj: ATOK
Strana 90
Říjen 2004
Graf IV.1.2-3: Struktura účastníků semináře podle zaměření
Struktura účastníků - zaměření
Výrobní podnik
40%
Služby
60%
Zdroj: ATOK
Po analýze výsledků semináře zaměřeného na možnosti vytváření klastrů v oboru
textilního a oděvního průmyslu lze identifikovat možnosti a podmínky, za kterých by mohly
úspěšně fungovat klastry v ČR. Názor účastníků semináře na možnosti založení klastru
v oblasti českého TOP ukazuje následující graf:
Graf IV.1.2-4: Možnost založení klastru v rámci českého TOP
Možnost zakládat klastry v rámci českého TOP
28%
44%
ANO
Spíše ANO
Nevyjádřilo se
28%
Zdroj: ATOK
Z výše uvedeného grafu je patrno, že většina účastníků semináře (odpovědi ano a spíše
ano) je názoru, že v rámci českého TOP je možné klastry zakládat. Aby však klastry mohly
dobře fungovat a dosáhnout výkonnosti, bude třeba splnit níže uvedené podmínky:
Strana 91
Říjen 2004
1. Nutnost vytvořit vhodné jádro klastru
Podniky působící v TOP v ČR jsou většinou specializovány podle výrobních
technologií, tj. specializovány podle výrobních stupňů v textilní i oděvní výrobě. Je proto
účelné, aby přehodnotily svoje podnikání a jasně vymezily oblasti, které jsou pro ně klíčové
a na které se v budoucnosti převážně soustředí. Změnit podnikatelskou filosofii od
„technologického tlaku“ (technology push) k „tržnímu tahu“ (market pull). Je reálné
předpokládat, že vzniknou oblasti, pro které firma má horší předpoklady než konkurence,
a tudíž by mohly být předmětem vazeb s jinými podniky. Geografické oblasti s přirozenou
koncentrací firem textilního a oděvního průmyslu jsou uvedeny v další části této zprávy.
2. Specializované podpůrné firmy pro TOP
V současné době je jen málo specializovaných firem na služby pro TOP v ČR. Jedná
se zejména o firmy specializované na oblast produktivity procesů, inovativního podnikání,
vyhledávání marketingových příležitostí, designu, specifického vzdělávání zaměstnanců apod.
Jako příklad je možno uvést firmu INOTEX a.s.
3. Podpůrná „měkká infrastruktura“ (Supporting Soft Infrastructure)
V ČR není dostatečně rozvinutá podpůrná „měkká infrastruktura“. V ČR sice existují
VŠ zabývající se problematikou TOP, jako např. TU Liberec, Univerzita Pardubice, VŠCHT
Praha. I když jsou výše uvedené instituce často zapojeny do mezinárodních sítí, jako např.
TU Liberec do mezinárodní sítě center excelence pro textilní a oděvní průmysl a je
specializovaná na materiálový výzkum, nehrají doposud takovou klíčovou roli jako univerzity
v Nottinghamu nebo Manchesteru, a proto vytváření lidského kapitálu (human capital) je
v ČR v oblasti TOP limitováno.
Obdobná situace je mezi výzkumnými ústavy (VÚP Brno, VÚB Ústí n. O., VÚTS
Liberec, TZÚ Brno, Inotex), protože ty vlivem svého vlastního podnikání v oboru nejsou
vůči výrobcům v neutrální pozici. Rovněž úloha technologických parků a technologických
center, která by se soustředila na komercializaci inovací v rámci TOP, je málo významná.
V ČR jsou pouze omezeně pro TOP využívány organizace, jejichž úkolem je
podporovat síťování a zlepšování vnitřního chodu firem. Navazování obchodních kontaktů
napomáhá ATOK, avšak jen pro své členy, systém podpory vnitřního zlepšování firem,
vzájemného se srovnávání a orientace podniků ve směru podnikatelské excelence není
zaveden.
Strana 92
Říjen 2004
4. Tvrdá infrastruktura
Tvrdá infrastruktura, jako silnice, železnice, dostupnost energií a komunikací, je v ČR
pro podnikání v TOP přítomna. Jisté problémy vznikají v okamžiku, kdy podnikání v oblasti
TOP zahajuje nový investor, který vybírá pro umístění výrobních kapacit lokality s tou
nejlepší tvrdou infrastrukturou.
5. Vytvoření jasného společného zájmu a strategie k jejich dosažení
Diskuze o definování společných zájmů, která by vedla k vytvoření inovativních
klastrů, je v počátcích. Rovněž stupeň důvěry mezi firmami podnikajícími v oblasti TOP je
relativně nízký. Brzdou rozvoje může být i často rozšířená vertikální organizace podniků TOP
tj. podniky jsou organizovány podle vertikálního hodnotového řetězce (výrobních stupňů)
a proto si konkurují. Oblasti, ve kterých by mohl být po diskuzi definován společný zájem,
jsou:
-
společné aktivity členů klastru, které povedou ke snižování nákladů
a zvyšování přidané hodnoty s cílem obstát v rámci globálního obchodování
-
z hlediska sjednocujících důvodů a postupného posilování důvěry mezi
firmami by mohly přicházet v úvahu aktivity jako zlepšování vnitřního chodu
firmy pomocí srovnávání se v oblastech, které nepředstavují klíčové podnikání,
jako např. proces řízení provozních a ekonomických informací, proces řízení
kvality, řízení a rozvoj lidských zdrojů, společný nákup surovin, společná
vazba na školství, vědu a výzkum, koordinovaná společně zajišťovaná vybraná
část marketingu zejména v zahraničí, koordinace ve vnitřních kooperacích,
koordinace ve vývoji a výrobě cílového výrobku, zajišťování vnější obsluhy,
koordinované transportní cesty apod.
-
rozvíjení dovedností a schopností požádat o dotace z EU fondů či jiných
dotačních titulů.
Na základě diskuzí vedených s představiteli českého TOP byl identifikován zájem na
vytváření následujících typů klastrů, a to:
-
technologicky orientované klastry představující řetězce od vývoje suroviny po
finální užití výrobků, vázané na „podpůrné“ a „měkké podpůrné“ organizace
-
klastry shodného širšího uživatelského určení, např. technické textilie – široký
rozsah, který je v současnosti vyráběn s vytipováním dalších skupin výrobků,
Strana 93
Říjen 2004
které si organizace klastru osvojí a budou usilovat o dominantní postavení
např. v evropském prostoru.
Doposud identifikované překážky pro vytvoření klastru v rámci českého TOP
Účastníci odborného semináře identifikovali následující překážky pro vytvoření
klastru v rámci českého TOP. Jedná se o:
-
neochotu firem otevřeně spolupracovat
-
špatnou komunikaci mezi podniky
-
nestejnou ekonomickou a technologickou situaci textilních firem
-
vzájemnou konkurenci na trhu
-
nekompletnost regionů v ČR z hlediska zdrojů – materiály (vlákna), strojírenství,
existence pouze jedné univerzity s textilním zaměřením
-
obavu pustit se do něčeho nového
-
nedostatečnou zkušenost subjektů – potenciálních účastníků klastru.
Výsledky analýzy pravděpodobnosti jejich výskytu a míry dopadu na iniciativu
k založení klastru jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka IV.1.2-1: Analýza překážek pro vytvoření klastru
Název překážky
Pravděpodobnost
Míra dopadu na iniciativu
výskytu
k založení klastru
Neochota firem otevřeně spolupracovat
vysoká
vysoká
Špatná komunikace mezi podniky
střední
vysoká
Nestejná
střední
střední
Vzájemná konkurence na trhu
střední
nízká
Nekompletnost regionů v ČR z hlediska
vysoká
vysoká
střední
nízká
střední
nízká
ekonomická
a technologická
situace textilních firem
zdrojů – materiály (vlákna), strojírenství,
existence pouze jedné univerzity s textilním
zaměřením
Obava pustit se do něčeho nového
Nedostatečné
zkušenosti
subjektů
-
potenciálních účastníků klastru
Zdroj: ATOK
Strana 94
Říjen 2004
Možná opatření k zmírnění překážek pro vytvoření klastru v rámci českého TOP
Tabulka IV.1.2-2: Možná opatření ke zmírnění překážek
Název překážky
Název opatření
Míra dopadu opatření
na překážku
Neochota firem otevřeně
V rámci mapování pojmenovat příčiny
spolupracovat
a zjistit druh opatření, která by tuto
vysoká
neochotu oslabila
Špatná komunikace mezi podniky
Prohloubit aktivity ATOK ve směru
vysoká
usnadnění komunikace mezi podniky, a to
i nečleny ATOK
Nestejná ekonomická
Vytvořit speciální poradenství zaměřené na
a technologická situace textilních
podporu TOP k dosahování excelence
střední
firem
Vzájemná konkurence na trhu
V rámci mapování vytipovat oblasti pro
vysoká
možnou spolupráci a tím posílit důvěru
Nekompletnost regionů v ČR
V rámci mapování změřit velikost potřeby
z hlediska zdrojů – materiály
a identifikovat možnosti, jak tento deficit
(vlákna), strojírenství, existence
zmírnit nebo odstranit
vysoká
pouze jedné univerzity s textilním
zaměřením
Obava pustit se do něčeho nového
Zapojením firem do mapování a vytváření
střední
pilotních klastrů
Nedostatečné zkušenosti subjektů -
Zapojením firem do mapování a vytváření
potenciálních účastníků klastru
pilotních klastrů
vysoká
Zdroj: ATOK
Výše navrhovaná opatření jsou silně svázána s procesem mapování v rámci pilotní
iniciativy k založení pilotního klastru v rámci TOP ČR, které by měla provádět instituce, která
zná dobře prostředí českého TOP, a tudíž je schopna příčiny překážek odhalit a dohodnout
způsob, jak je zmírnit nebo eliminovat akceptovatelný pro subjekty podnikající v oblasti TOP.
Strana 95
Říjen 2004
Analýza stávajících kooperačních vazeb uvnitř a vně oborů TOP
(např. navazující odvětví, dodavatelské a odběratelské sítě,
poskytovatelé služeb, různé instituce atd.) a jejich forem
(z hlediska časového a závaznosti) s regionálním vymezením
IV.2
Metodika
Pro zjištění existujících kooperačních vazeb byl proveden dotazníkový průzkum mezi
podniky TOP ČR. Formulář dotazníku i přehled o response je uveden v přílohách této studie
(formulář i response – příloha č. IV.2). Částečně bylo možné využít i dotazníky k podkapitole
IV.3 – kritéria pro výběr dodavatele.
Vyhodnocení
Kooperační vazby jsou nedílnou součástí činnosti každé firmy. Stejně to platí i pro
firmy z TOP ČR. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplynuly tyto poznatky:
-
Kooperační (smluvní) vazby jsou uzavírány nejčastěji s firmami v oboru (tj. v rámci
TOP), ať již jako dodavatelské, nebo odběratelské, v četnosti následují vazby
s poskytovateli služeb.
-
Nejčastější formou vztahu jsou objednávky, ve většině případů jako operativní nástroj
na základě uzavřené rámcové smlouvy.
-
Z časového hlediska není výrazný rozdíl mezi jednotlivými uvedenými možnostmi,
přesto převládají smlouvy na období do jednoho roku, resp. na jeden rok.
-
Vzhledem k tomu, že v jiném prováděném průzkumu je vzdálenost jako kritérium pro
výběr dodavatele uváděna jako nejméně významná, nepřekvapuje, že je zde jako
zajímavý region pro navázání kooperace uváděna celá ČR, případně že kooperační
vazby nejsou územně omezeny, pouze regionální vazby (v rámci jednoho kraje)
preferuje pouze necelých 9 % respondentů.
Z dotazníkového průzkumu, provedeného k bodu IV.3 – kritéria pro výběr dodavatele,
vyplývá i skutečnost, že vzdálenost dodavatele (v přeneseném smyslu tedy kooperující
firmy) hraje nejmenší roli při jeho výběru.
Strana 96
Říjen 2004
Závěry
a) Pro předpokládané návrhy vytvoření klastrů bude důležité brát v úvahu, že většina
firem má navázány své dodavatelské i odběratelské vztahy mimo území krajů. Pro
vytvoření regionálních vazeb - např. pro přípravu klastru – bude nutné věnovat
dostatek prostoru především pro předběžná jednání s potenciálními účastníky klastru
a hledání společné motivace a cílů právě v regionu.
b) Zeměpisná vzdálenost dodavatele ani odběratele není považována za rozhodující při
uzavírání kooperačních vazeb a jako odpovídající region pro spolupráci se většině
firem jeví území celé ČR. Tento fakt byl potvrzen i v dotaznících „kritéria pro výběr
dodavatele“ (viz bod IV.3). Vzdálenost dodavatele byla nejčastěji jmenována jako
nejméně důležitá.
c) Dlouhodobé smluvní vztahy, které jsou předpokladem spolupráce v klastru, jsou
dosud běžné pro méně než třetinu firem a bude nutné s tímto faktem při vstupních
jednáních ke klastrům počítat.
Význam tvorby a sdílení prodejních značek pro zvyšování
konkurenceschopnosti vybraných skupin výrobků a jejich přidané
hodnoty
IV.3
Metodika
Při zpracování této části zprávy byly použity údaje o světových výrobkových
a firemních značkách i poznatky z praxe v ČR. Pro konkrétní zmapování stavu v TOP ČR
byla využita forma dotazníkového šetření mezi firmami v rámci oboru, pro porovnání byly
osloveny i vybrané obchodní řetězce a firmy z dalších oborů.
Vyhodnocení
Značka je většinou slovo, obrázek (logo) nebo zkratka, které pro spotřebitele
znamenají určitou kvalitu ve vztahu k výrobku, službě nebo jiné činnosti. Značky pro
zjednodušení dělíme na firemní a výrobkové, v některých případech pro veřejnost oba tyto
významy splývají. Dalším typem může být značka tzv. sdílená, tj. ta, která se nevztahuje
Strana 97
Říjen 2004
pouze na jeden výrobek resp. firmu, ale vyjadřuje jejich příslušnost k určité skupině
s definovanými parametry (Czech Made, Česká kvalita apod.), nebo se může např. jednat
o vyjádření o tom, že výrobek obsahuje určitou surovinu (Lycra), případně jeho úprava je
provedena určitým způsobem a má definované parametry (Teflon).
Význam značky pro zlepšení image firmy, zlepšení možnosti propagace výrobků
i firmy stejně jako pro komunikaci se zákazníkem je obecně uznáván. Z řady prováděných
průzkumů vyplývá, že samotná značka výrobku, resp. jméno firmy a její logo jako značka
jsou hodnoceny nezávislými experty na vysoké částky. Nejhodnotnější firemní značky na
světě ocenila společnost Interbrand ve spolupráci s časopisem Business Week v letošním roce
takto:
Tabulka IV.3-1: Nejhodnotnější firemní značky na světě
Pořadí
Značka
Země
Hodnota
1.
Coca-Cola
USA
67,4 mld.USD
2.
Microsoft
USA
61,4 mld.USD
3.
IBM
USA
53,8 mld.USD
Zdroj: Interbrand
Pravidelně probíhají průzkumy znalosti značek mezi spotřebiteli, které si objednávají
– i v ČR – výrobci z nejrůznějších odvětví. Při letošním šetření provedeném společností
Factum Invenio na téma sportovní zboží (obuv, oděvy) bylo např. zjištěno, že mezi uznávané
značky jako je Adidas, Nike, Puma se u žen v ČR zařadila i česká značka Litex.
Z průzkumu
provedeného
mezi
vrcholovými
manažery
v rámci
světového
ekonomického fora v Davosu vyplynulo, že v měření úspěšnosti firmy je pouze kvalita
výrobku vnímána jako důležitější než dobré jméno, tj. značka.
Při šetření, které provedlo sdružení SOTEX v minulém roce bylo zjištěno, že i firmy
TOP ČR mají své firemní a výrobkové značky chráněny (v r. 2003 jich bylo 136) a že tedy
i v ČR jsou si firmy vědomy, že je nutné své dobré jméno vyjádřit značkou.
Dotazníková anketa použitá v rámci zpracování této studie byla pojata šířeji. Dotázané
firmy měly možnost ohodnotit v pořadí důležitosti 7 kritérií (viz příloha Dotazníky), která
považují za významná pro výběr dodavatele, resp. jinak kooperující firmy. Pro zvýšení
objektivity byly osloveny i firmy, které nepatří do TOP. Odpověděli zástupci obchodních
řetězců (TESCO, MAKRO, VESNA) a některé firmy z odvětví chemie.
Z grafu č.1 (příloha IV.3) je patrné, že i když jsou viditelné mírné rozdíly, pořadí
Strana 98
Říjen 2004
důležitosti jednotlivých kritérií je stejné. Na prvních místech jsou:
1. cena
2. technická úroveň
3. dodací podmínky
Nabídku inovací jako kritérium pro výběr dodavatele hodnotí lépe firmy mimo TOP
a vztah těchto výrobců k inovacím potvrzuje i fakt, že textilní komponenty pro řadu odvětví
s novými parametry je nutné dovážet. Neplatí to pouze pro výrobní sféru – dovážejí se
i potřeby pro zdravotnictví na bázi textilu a prostředky na ochranu zaměstnanců.
Značku jako potvrzení kvality, považují u svých dodavatelů - na rozdíl od běžného
spotřebitele – oslovené firmy za málo důležitou. Důvodem může být – zvlášť u řetězců –
snaha zvýraznit vlastní značku totožnou se jménem řetězce nebo snaha o to, aby dodavatelé
sdíleli takovou společnou značku (např. TESCO) bez ohledu na původ zboží.
Vliv značky na dosahovanou cenu pro spotřebitele (a tím na přidanou hodnotu) je
možné uvést na příkladu textilního výrobku, u kterého uživatel vyžaduje určité technické
parametry – sportovního oblečení. Dále uvedená tabulka shrnuje údaje o několika výrobcích.
U všech byl na základě jejich technických parametrů stanoven koeficient QP na TU Liberec,
cena byla zjištěna v běžné prodejní síti.
Koeficient QP vyjadřuje matematický vztah mezi naměřenými hodnotami užitných
parametrů – tepelný odpor, tepelná jímavost, tloušťka. Jde o parametry, které jsou rozhodující
pro komfort spotřebitele – sportovce. Čím je jeho absolutní hodnota vyšší, tím by měl
výrobek více vyhovovat požadavkům.
Tabulka IV.3-2: Komfort spotřebitele
Výrobek
Materiál
Cena v Kč/ks
QP
Body Comfort
polypropylen
199
43
Moira ultra light
polypropylen
370
52
Moira mono
polypropylen
440
62
Coolmax
polyester
495
50
Zdroj: TU Liberec
Jak je zřejmé z tabulky, mezi užitnými vlastnostmi a cenou existuje sice určitý vztah,
cena však odpovídá více značce než nákladům na výrobek, resp. jeho nabízeným užitným
vlastnostem. Rozhodující pro akceptování ceny jsou zde dvě skutečnosti:
Strana 99
Říjen 2004
1. Obecná znalost značky MOIRA v porovnání s novým výrobkem na trhu Body
Comfort
2. Síla výrobce použitého vlákna (polyester, DuPont) financovat i pomalý „rozjezd“
nového značkového výrobku na trhu a jeho propagaci.
Příklad podobný případu č. 2 bylo možné pozorovat také na tuzemském trhu počátkem
devadesátých let. Firma PLEAS se silným zahraničním partnerem uvedla tehdy na trh pánské
prádlo s obsahem modalového vlákna, cena vlákna byla cca 3x vyšší než u dosud používané
bavlny, ale cena jednotlivých výrobků z uváděné řady se pohybovala na úrovni čtyř- až
pětinásobku. Po počátečních rozpacích spotřebitel ocenil lepší především omakové vlastnosti
výrobku, spojil si je se značkou PLEAS a v současné době může firma uvádět další výrobky
s vysokou cenou bez nákladů na jejich další širokou propagaci.
Příkladem výhod sdílené značky a pozitivního dopadu na výši přidané hodnoty je
získání licence na sdílenou značku LYCRA nebo TEFLON. Vyšší ceny při nákupu vláken
LYCRA, resp. přípravků pro úpravu TEFLON jsou vyváženy možností využít propagačních
a reklamních akcí výrobců vstupních materiálů a pouze označením výrobků uplatnit je na trhu
za vyšší ceny než tzv. „no name“ výrobek. Znalost takto označeného výrobku na
mezinárodním trhu je již zaručena.
Závěry
Z výše uvedeného vyplývá:
1. Používání značky je zavedeno a respektováno v celém světě a vytváří jednoduchý
komunikační vtah mezi výrobcem a spotřebitelem.
2. Fakt, že podniky TOP ČR (ale i další) nedávají značce při výběru dodavatele velkou
váhu, může znamenat pouze to, že si řada z nich výhody zaručené kvality dané
značkou buď neuvědomuje, nebo (dosud) nedoceňuje.
3. Značka výrobku má a bude mít velký význam především u výrobků, jejichž
spotřebitelé očekávají trvale dosahované kvalitativní a technické parametry, např.
ochranné oděvy, potřeby a oděvy pro sport atd.
4. Značka má již nyní zásadní vliv na prodejnost výrobků pro mládež (a postupně i pro
děti), jak ukazují průzkumy prováděné v letošním roce v celé Evropě.
Strana 100
Říjen 2004
Identifikace klastrů v návazných odvětvích dle regionů, ve kterých
má TOP zastoupení
IV.4
Metodika
Regiony byly stanoveny na úroveň okresů. Zdrojem informací k identifikaci regionů,
ve kterých má TOP dostatečný potenciál pro vznik klastrů, byly databáze ČSÚ. V těchto
databázích se objevují individuální údaje, které nebyly zpracovatelům k dispozici. Z tohoto
důvodu může dojít k určitému zkreslení, které však celkově lze akceptovat.
Pro posouzení potenciálu pro vznik klastrů byla zvolena následující kritéria, a to:
-
podíl TOP na obratu okresu (v úvahu byly vzaty podniky nad 100 zaměstnanců)
-
podíl TOP na průměrném počtu zaměstnanců v okrese
-
podíl TOP na obratu na hlavu v okrese
-
odchylka TOP od obratu na hlavu v okrese
-
počet OKEČ vyskytujících se v okrese
-
počet firem TOP v okrese
Okresy, ke kterým ČSÚ poskytl údaje, pak byly vzájemně porovnány a jejich pořadí
v rámci jednotlivých kritérií bylo ohodnoceno od 1 vzestupně. Dosažené body byly sečteny
a sestaveno pořadí okresů.
Analýza potenciálu okresů pro vznik klastrů
Na základě výše uvedené metodiky vzniklo pořadí okresů podle míry jejich potenciálu
pro klastrování, které je zachyceno v následující tabulce. Nejvíce celkového potenciálu ke
klastrování mají okresy s nejnižšími hodnotami celkově dosažených bodů podle dílčích
pořadí. Míra výskytu OKEČ TOP a počet TOP firem je ve všech okresech na dostatečné
úrovni. Vyhodnocení okresů podle dílčích kritérií je uvedeno v příloze k této analýze.
Strana 101
Říjen 2004
Tabulka IV.4-1: Pořadí okresů podle míry jejich potenciálu pro klastrování v roce 2004
Název okresu
Celkově dosažené body Počet OKEČ
Počet firem
podle dílčích pořadí
Trutnov
20
25
418
Semily
21
22
260
Svitavy
21
21
305
Děčín
30
24
341
Karlovy Vary
37
18
324
Chrudim
43
18
396
Náchod
43
24
392
Chomutov
44
14
191
Ústí nad Orlicí
45
28
224
Pelhřimov
47
15
238
Jindřichův Hradec
47
18
320
Brno-venkov
52
19
619
Vyškov
62
13
304
Liberec
63
27
711
Praha 1
64
14
115
Praha 9
66
14
209
Bruntál
69
15
264
Sokolov
76
16
221
Cheb
84
19
609
100
20
454
Jihlava
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty ATOK
Závěry a doporučení
Na základě analýzy míry potenciálu okresů ke klastrování je možno určit tyto
nejvhodnější oblasti pro vznik klastrů:
-
oblast sestávající se z okresů Trutnov-Semily-Liberec-Děčín
-
oblast sestávající se z okresů Svitavy-Chrudim-Ústí nad Orlicí-Náchod
V těchto výše uvedených oblastech doporučujeme provést pilotní mapování a tak
vytvořit předpoklad pro vznik pilotních klastrů. V případě projevení reálného zájmu v jiných
regionech je možné do pilotního mapování zařadit i další regiony.
Strana 102
Říjen 2004
V.
Závěr
V.1
Shrnutí dílčích závěrů z jednotlivých kapitol zprávy
Dílčí závěry z předchozích kapitol lze shrnout podle následujících oblastí:
a)
V oblasti výrobků a aplikačních oblastí
Strategické příležitosti českého TOP jsou především ve zvládnutí textilních a oděvních
výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se především o oblast výroby technických textilií,
výroby funkčních textilií pro pracovní a ochranné účely, oblečení se specifickými vlastnostmi
pro stárnoucí populaci a volný čas. Jsou to výrobky pro rostoucí aplikační oblasti jako
mobiltech, buildtech, geotech, agritech, medtech. Analýzou bylo rovněž zjištěno, že kapacita
výše jmenovaných rychle se rozvíjejících aplikačních oblastí je dostatečná.
Orientace na technické textilie bude mít na výrobce v TOP pozitivní dopad, protože
rozložení spotřeb v jednotlivých aplikačních oblastech dává možnosti jak výrobcům textilií
(tkanin, pletenin, netkaných textilií), tak výrobcům oděvů (pracovní, ochranné se speciálními
vlastnostmi, antistatické, nešpinivé apod.).
Převážná většina technických norem na výrobky TOP je v ČR již harmonizována
s normami platnými v EU, nehrozí proto při vývozu do EU problémy z tohoto titulu. Péče
o kvalitu a technické vlastnosti výrobků v podnicích TOP ČR je na dobré úrovni, o čemž
svědčí skutečnost, že řada z nich je schopna vyhovět náročným podmínkám pro dodávky
Armádě ČR, kde jsou požadavky totožné s požadavky dalších armád NATO.
Český TOP musí rovněž změnit své dosavadní obchodní praktiky tak, aby bylo
možno prodávat jeho výrobky za vyšší cenu než doposud. Realizace této změny umožní
zvýšit marži v rámci TOP, která je jedním z hlavních parametrů pro bankovní sektor při
posuzování průmyslových odvětví při umisťování finančních prostředků ve formě úvěrů nebo
rizikového kapitálu.
b)
V oblasti rozvoje inovačního potenciálu českého TOP
Základní podmínkou pro využití výše uvedených strategických příležitostí je podstatné
zvýšení inovačního potenciálu českého TOP v oblasti víceoborových řešení, které musí
dosáhnout kritické masy potřebné pro úspěšná řešení pro rychle se rozvíjející aplikační oblasti
Strana 103
Říjen 2004
a k zapojení se do mezinárodní spolupráce v rámci budování evropské technologické
platformy pro TOP. K dosažení potřebné kritické masy v počtu úspěšných přenosů výsledků
vědeckého a akademického výzkumu do výrobní praxe je nutné budovat více spojení mezi
akademickým výzkumem a uživatelskou průmyslovou sférou.
Dosažení kritické masy v oblasti inovací umožní českému TOP se zapojit do
evropských výzkumných konsorcií, kde je od účastníků očekávána adekvátní nabídka
experimentální podpory, vazeb na realizační sféru i kapitálově silné zázemí.
c)
V oblasti vývozu na trhy třetích zemí
Studie ukázala potřebnost zaměření výrobců a vývozců TOP na trhy třetích zemí.
Mezi prioritní země patří USA, Japonsko, Čína, Rusko, Indie, Egypt a středomořští partneři
EU.
d)
V oblasti financování realizace opatření
Financování z fondů EU, se jeví jako významná možnost pro financování změn
v českém TOP, které povedou k využití strategických příležitostí. Jedná se jak o finance
z Evropského sociálního fondu, Operačního programu rozvoje lidských zdrojů, které jsou
v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, programu INTERREG III, který je
v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj, tak o finance z OPPP, které jsou v kompetenci
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ukazuje se však, že český TOP má nízkou schopnost
o toto projektově orientované financování úspěšně požádat. Proto je základním předpokladem
pro využívání podpor zvýšení povědomosti podnikatelů v TOP o těchto možnostech podpory
a jejich trénink k podávání kvalitních žádostí včetně poradenského servisu při zpracovávání
těchto žádostí. V tomto ohledu je role ATOK velmi významná.
Jako potřebné se jeví umožnění využití OPPP (Operační program Podpory Průmysl
a podnikání) pro konsolidaci technického vybavení výzkumné a inovační základny TOP, která
přispěje vedle její produktivity i k zlepšení přístupnosti českých subjektů, aktivitám
směřujícím k otevřené víceoborové spolupráci.
Strana 104
Říjen 2004
Doporučení k využití strategických příležitostí
V.2
Pro podnikatelskou sféru TOP ČR
•
průběžná změna nebo doplnění výrobních programů jednotlivých firem s důrazem
na výrobu technických textilií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou jak pro trh
v ČR, tak v ostatních státech EU;
•
výraznější využití současných možností operačních programů Strukturálních fondů
a dalších forem podpory;
•
efektivnější využití potenciálu výzkumu a vývoje pro inovaci výrobkového portfolia
a technologií;
•
zlepšení marketingových a obchodních dovedností pracovníků firem TOP;
•
spolupráce při formulování zaměření programů Operačního programu průmyslu
a podnikání (dále jen OPPP) pro období 2007–2013;
•
seznámení se s principy obchodních ochranných opatření uplatňovaných v EU při
dovozech výrobků v rámci společné obchodní politiky a v případě zjištění využívání
nekalých praktik obchodu uplatnění podnětů u státní správy;
•
využití Technologického výzkumného centra Textil pro šíření inovačních
technologií v TOP;
•
využití všech dostupných možností pro podporu konkurenceschopných výrobků
TOP ČR na trzích zemí mimo EU (akce charakteru public relations na podporu
image ČR).
Pro ATOK – podnikatelskou sféru
•
zabezpečit koordinaci při uplatňování návrhů podnikatelské sféry vůči státní správě
na zlepšení podnikatelského prostředí;
•
aktualizovat strategické cíle TOP ČR na základě zkušeností vyplývajících z uvolnění
obchodu s textilem po 1. 1. 2005;
Strana 105
Říjen 2004
•
zpracovat konkrétní návrhy pro tvorbu programů OPPP na období 2007 – 2013;
•
ve spolupráci s agenturou CzechInvest zajistit větší informovanost jednotlivých
subjektů TOP při přípravě projektů a žádostí o podporu z programů OPPP;
•
iniciovat tvorbu regionálních rozvojových plánů TOP v krajích, ve kterých má TOP
významné zastoupení;
•
projednat požadavky na podporu regionálních rozvojových plánů v krajích
s významným zastoupením TOP s Ministerstvem pro místní rozvoj;
•
koordinovat přípravu návrhu a předložení projektu na zřízení školícího střediska pro
zajištění potřebné kvalifikace zaměstnanců TOP v souladu s požadavky nárůstu
inovačního potenciálu, nástupu znalostní ekonomiky a získání znalostí a dovedností
umožňující účast odborníků TOP ve víceoborové spolupráci;
•
připravovat návrh projektu dodavatelů a subdodavatelů z řad TOP pro rychle se
rozvíjející sofistikovaná odvětví průmyslu v rámci OPPP;
•
koordinovat činnosti spojené se zajištěním přípravy projektu na vznik klastru
inovačního typu ve Studií vytipovaných oblastech (oblast sestávající z okresů
Trutnov, Semily, Liberec, Děčín a oblast sestávající z okresů Svitavy, Chrudim, Ústí
nad Orlicí a Náchod);
•
navrhnout neziskové organizace nacházející se v oblasti s předpokládaným
založením klastru pro první fázi přípravy tj. mapování možnosti založení klastru;
•
využít vytvořeného třístranného Inovačního svazu v rámci ETR s cílem:
- společného přístupu k vytváření strategií výrobních a výrobkových
kooperací;
- vyhledávání nových tržních segmentů;
- vytvoření regionálního inovačního a síťového propojení malých
a středních podniků, které by přesahovalo hranice ČR;
- vzniku společných informačních systémů o kooperaci ve výzkumu
a pořádání společných vědecko-technických akcí;
- využití prostoru pro společné vzdělávání a výchovu odborných
pracovníků a specialistů;
Strana 106
Říjen 2004
•
v rámci ETR dále využít možnosti na vytvoření:
- tržního potenciálu prostřednictvím kampaně zaměřené na propagaci
odvětví, vývoj a prosazení marketingových a společných tržních aktivit
podniků v ETR;
- řetězců textilních výrobců s cílem zajistit konkurenční výhody a dobrou
vyjednávací pozici vůči velkoodběratelům (obchodním řetězcům);
- společných podnikových strategií v rámci přeshraniční spolupráce;
•
projednat s Ministerstvem financí ČR návrh na výraznější daňovou diferenciaci pro
inovační podnikání a to úlevami na dani z příjmu z inovačního podnikání, zavedení
zvýhodněných podmínek financování nákupu výsledků výzkumu.
Pro státní správu
•
spolupracovat s podnikatelskou sférou při formulování zaměření programu OPPP na
období 2007–2013;
•
podpořit rozvoj TOP v regionálních rozvojových plánech krajů s vysokým
zastoupením TOP;
•
podpořit konkurenceschopné výrobky TOP na trzích mimo EU formou akcí typu
public relations a veletrhů v rámci českých oficiálních účastí na mezinárodních
výstavách mimo EU;
•
dále sledovat dovozy výrobků TOP z hlediska používání nekalých praktik (např.
dumping, zneužívání duševního vlastnictví apod.);
•
v rámci společné obchodní politiky EU zajistit sledování dovozů výrobků TOP
z třetích zemí. V případě nadměrného nárůstu dovozů oproti minulému období
navrhnout opatření na řešení dané situace v pracovních orgánech EK;
•
poskytovat metodickou a odbornou pomoc podnikatelské sféře pro využití
prostředků
poskytovaných
ze
strukturálních
fondů
na
podporu
konkurenceschopnosti českých výrobků TOP.
Strana 107
Říjen 2004
V.3
Vypracování konkrétních návrhů opatření na využití podpor, které
umožní rozvoj vybraných skupin výrobků
Opatření OPPP 1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu
Protože významným předpokladem pro úspěšné zvládnutí požadavku nárůstu
inovačního potenciálu TOP je vytvoření lidských zdrojů s potřebnou kvalifikací, jeví se jako
účelné vytvořit školicí středisko, které se zaměří na překonání nedostatečné odborné
připravenosti zaměstnanců TOP na uplatňování řešení odpovídajících nástupu znalostní
ekonomiky, získávání znalostí a dovedností umožňující účast odborníků TOP ve víceoborové
spolupráci. Školicí středisko se dále zaměří na rozvoj znalostí a dovedností k uplatnění
filozofie inovativního podniku v rámci TOP při využívání moderních metod řízení, jako např.
systém řízení realizace strategie pomocí soustavy vybilancovaných ukazatelů (BSC), analýzy
podnikatelských procesů a metodiky pro jejich porovnávání mezi podniky, používání systémů
procesních kalkulací, využití metody 6 Sigma v TOP apod.
Navrhujeme, aby ATOK byl koordinátorem projektu vytvoření školícího střediska za
TOP při jednáních s agenturou CzechInvest.
Opatření OPPP 1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb
Pro implementaci výše uvedených metodik doporučujeme vytvořit síť na TOP
specificky zaměřených poradců, kteří budou firmy podnikající v TOP podporovat. Projekt
vzniku registru poradců pro MSP je v současné době realizován agenturou CzechInvest.
Na základě dobrých zkušeností z jiných průmyslových odvětví v ČR navrhujeme
vytvořit projekt rozvoje dodavatelů a jejich subdodavatelů v textilním a oděvním průmyslu
pro dynamické odběratele jako automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, geotextilie
a zdravotnictví. Cílem projektu bude podle metodiky měření excelence přizpůsobené na
specifické podmínky TOP, změření účastníků projektu, navržení krátkodobých programů
zlepšení a změření pokroku po určitém (např. šestiměsíčním) období. Z nejlepších účastníků
budou vybrány společnosti pro intenzivní fázi a těm bude poskytnuta maximální poradenská
podpora při realizaci jejich akčních plánů. Veškeré úsilí účastníků projektu bude zaměřeno na
zlepšení schopností dodávat výše uvedeným oborům a kvalifikovat se na listinu potenciálních
dodavatelů. V rámci projektu bude vytvořen systém pro benchmarking nejlepších podniků
v českém TOP mezi sebou, s vůdci v EU a dána možnost méně výkonným podnikům
Strana 108
Říjen 2004
porovnat se s nejlepšími.
Navrhujeme, aby ATOK byl koordinátorem při jednáních s agenturou CzechInvest ve
věci projektu rozvoje dodavatelů a jejich subdodavatelů.
V rámci budování podnikatelské infrastruktury podporovat vznik vysoce výkonných
inovativních klastrů, a to především vytvářením efektivních vazeb mezi vysokými školami,
výzkumnými ústavy a podnikatelskými subjekty působícími v TOP. Vezmeme-li v úvahu, že
klastry mohou být vhodným nástrojem pro propojení svých účastníků za účelem vytvoření
materiálové základny pro textilní a oděvní výrobky s vysokou užitnou hodnotou, potom je
potřeba zvážit, zda podpora klastrů na úrovni menších regionů než Česká republika je
odpovídající strategií podpory.
Opatření OPPP 1.1 rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace
v kombinaci s 2.2. podpora inovací výrobků, technologií a služeb
Navrhujeme vytvořit speciální projekt pro realizaci inovací formou pilotních
technologických parků v oblasti např. inteligentních nanovláken, superabsorbentů pro
zdravotnictví, vláken s antimikrobiálním efektem, membrán z anorganických vláken,
biodegradabilních vláken, nebiodegradabilních vláken pro implantáty apod. Navrhujeme, aby
ATOK byl koordinátorem za TOP
při jednáních s MPO a agenturou CzechInvest pro
vytvoření takového projektu.
Současně doporučujeme zvážit upravení podmínek programu RVT PROSPERITA od
roku 2007 tak, aby bylo možno z něj podporovat vybavení stávajících pracovišť
technologického výzkumu a inovačních center a tak znásobit jejich výkonnost a zlepšit jejich
vyhlídky na účast v mezinárodních multiprofesních týmech a aliancích.
Strana 109
Říjen 2004
V.4
Stanovení hlavních překážek pro zvyšování konkurenceschopnosti
a uplatnění na trhu u vybraných skupin výrobků
Jako významné překážky pro zvyšování konkurenceschopnosti a uplatnění podniků
podnikajících v českém textilním a oděvním průmyslu byly identifikovány:
1. Orientace na výrobu standardních výrobků, které se vyznačují nízkou přidanou
hodnotou, a tím i nízkou marží. Nízká průměrná marže dosahovaná v TOP je příčinou
nízkého ratingu ze strany poskytovatelů cizího kapitálu – bank, fondů rizikového
kapitálu.
2. V ČR chybí výzkumné a vývojové pracoviště zabývající se chemickými vlákny,
a proto výrobci z TOP ČR mají pouze omezenou možnost přímo ovlivňovat směr
vývoje v oblasti chemických vláken, a ztrácí tak možnost přinášet na světové trhy
novinky založené na nových materiálech a jejich kombinacích jako první. Rovněž
neexistence rychlé informace o novinkách v oboru pro malé a střední podniky jsou
překážkou pro zvyšování jejich konkurenceschopnosti.
3. Podniky přisuzují nejvyšší důležitost spíše inovacím nižších řádů, které jsou spojeny
s okamžitou reakcí na požadavky trhu. Protože inovace vyššího řádu v podmínkách
TOP jsou kapitálově náročnější a návratnost je dlouhodobější než u inovací nižšího
řádu, podniky se jim spíše vyhýbají.
4. Také využívání IT převážně v oblasti administrace podnikových činností a nikoliv
přímo jako součást vytváření hodnot ve výrobě je možno považovat za překážku
konkurenceschopnosti, protože neumožňuje skokovým způsobem zvýšit užitné
vlastnosti výrobku a produktivitu práce.
5. Podniky v TOP se příliš soustřeďují na své vnitřní problémy a tudíž izolovaně čelí
požadavkům významných odběratelů. Tento přístup vede k nízkému stupni
specializace a tím se snižují předpoklady k dosažení prvenství v užitných vlastnostech
výrobku i ve výrobních nákladech.
6. Organizační struktury, které preferují výrobní stupně TOP na úkor podporování
vytváření týmů s třetími stranami, zejména s vysokými školami, výzkumnými ústavy
a ostatními výrobci při transformaci inovačních myšlenek v komerční úspěch.
Strana 110
Říjen 2004
V.5
Návrh regionálního vymezení a oborového zaměření budoucího
klastrového potenciálu v TOP ČR budoucím vytvořením nových
klastrů nebo zapojením do stávajících klastrů v návazných
odvětvích na základě předchozích analýz
Na základě analýzy míry potenciálu okresů ke klastrování provedené v dřívější části
této zprávy je možno určit následující nejvhodnější oblasti pro vznik klastrů inovativního
typu:
- oblast sestávající se z okresů Trutnov–Semily–Liberec-Děčín
- oblast sestávající se z okresů Svitavy–Chrudim–Ústí nad Orlicí–Náchod
Navrhujeme v těchto výše uvedených oblastech provést mapování se zaměřením na
změření předpokladů pro vznik pilotních klastrů s cílem vytvořit platformu pro realizaci
projektů v oblastech módních a funkčních oděvů, progresivních vláken a zpracovatelských
technologií pro výrobu technických a průmyslových textilií. V případě projevení reálného
zájmu v jiných regionech je možné do pilotního mapování zařadit i další regiony.
Návrhy na zapojení TOP ČR do klastrů v návazných odvětvích není možno v současné
době přesněji specifikovat, protože probíhá mapovaní možností za účelem založení nových
klastrů na úrovni krajů. Představitelé českého TOP se tohoto procesu aktivně účastní a lze
předpokládat, že pokud se možnost vytvořit klastr v návazných odvětvích objeví, zváží
možnost do těchto klastrů vstoupit. Jako příklad je možné uvést iniciativu podniků TOP
v Královéhradeckém kraji, které připravily společný návrh regionálního plánu rozvoje TOP
i s využitím OPPP – Klastry.
Strana 111
Říjen 2004
Zdroje
1. Statistika EURATEX
2. Data EUROSTAT ve zpracování VÚB Ústí nad Orlicí
3. ČSÚ, Český statistický úřad
4. Technická univerzita Liberec
5. Sborník How Enter Technical Textiles Markets, Praha 26.-27. 2. 2004
6. Databáze VÚTS Liberec a. s.
7. Textilní zkušební ústav s. p., Brno
Strana 112
Říjen 2004
Seznam příloh
I.
Přílohy I. kapitoly
Kapitolu I: Úvod neprovází žádné přílohy
II. Přílohy II. kapitoly
II.1.1.
Dynamika růstu výrobkových skupin TOP v letech 1997–2003
Tabulky 1-4
1
Vývoj indexů výroby u vybraných skupin výrobků (1998-2003)
Tabulka 5
13
Grafy 1-8
Dynamické výrobkové skupiny z pohledu ZO do EU 15 v roce 2003 16
Tabulka 6
Situace na trhu EU u vybraných skupin výrobků
Tabulky 7-11
Největší konkurenti ČR na trhu EU ze zemí EXTRA dle
velikosti hodnoty dovozu v roce 2003
Tabulky 12-24
Podíl vybraných SKP 6 k dovozům EXTRA rok 2003
Tabulka 25
Porovnání cen výrobních a cen ZO u vybraných výrobkových
skupin
Tabulka 26
II.1.2.
17
20
24
25
Funkční a ochranné oděvy
Tabulky 1-2
26
Textilie pro zdravotnictví I
Tabulky 3-6
28
Textilie pro zdravotnictví II
Tabulka 7
31
Trhy technických textilií
Tabulky 8-11
33
Strana 113
Říjen 2004
II.1.3.
II.1.4.
II.2.
II.2.1.
Roční spotřeba pracovních a ochranných oděvů v ČR – 2004
Tabulka 1
35
Podíl teritorií na světové spotřebě technických textilií
Tabulka 2
36
Světová spotřeba technických textilií v období 1995–2010
Tabulka 3
36
Roční spotřeba (nákup) výrobků TOP - Policie ČR
Tabulka 4
37
Stav zdravotnictví ČR v roce 2004
Tabulka 5
38
Spotřeba prádla ve zdravotnictví - stav roku 2002
Tabulka 6
39
Armáda ČR - náklady roku 2004
Tabulka 7
40
Hrubá peněžní vydání za textil a odívání v roce 2003
Tabulka 8
41
Rok 2003: Vybrané aplikační oblasti
Tabulka 9
42
Direktivy EU pro textil
Membrány pro ochranné oděvy
Tabulka 1
43
44
Přehled norem ve vztahu k aplikaci textilních a oděvních výrobků
Tabulka 2
46
Textilie pro stavebnictví
Vysoce funkční vlákna a textilie
Membrány z BP TUL
–
Vývoj spotřeby skupin vláken v letech 2001–2003
Tabulka 1
Grafy 1-2
50
51
52
Výroba chemických vláken
Tabulky 2-5
Grafy 3-6
54
55
Strana 114
Říjen 2004
II.2.2.
II.2.3.
Vývoj v OKEČ 29.5
Tabulky 1-5
Grafy 1-5
57
Výrobci textilních strojů v ČR
Vybavenost a využití IT
Tabulka 1
Grafy 1-3
60
65
III. Přílohy III. kapitoly
III.1.
Stanovení nákladových položek
Tabulky 1-9
67
IV. Přílohy IV. kapitoly
IV.1.
–
IV.2.
Kooperační vazby
Tabulka 1
Grafy 1-4
75
IV.3.
Kritéria pro výběr dodavatele
Tabulka 1
Graf 1
77
Funkční prádlo
Tabulka 2
78
Pořadí okresů ČR
Tabulky 1-6
80
IV.4.
V. Přílohy V. kapitoly
Kapitolu V: Závěr neprovází žádné přílohy
VI. Dotazníky použité pro II. etapu strategie textilního a oděvního průmyslu
Dotazník k informačním technologiím (dále jen IT) ve firmě
Dotazník k výběru dodavatele /a
Dotazník k výběru dodavatele /b
Dotazník ke zjišťování nákladových položek v přádelnách,
tkalcovnách a pletárnách
Dotazník ke kooperačním vazbám
Dotazník pro firmy za účelem identifikace inovačního potenciálu
Dotazník – vazby na potenciál vnějšího prostředí
83
84
85
86
97
98
102
Strana 115

strategie textilního a oděvního průmyslu ii. etapa studie

Transkript

Podobné dokumenty

Rozklikněte si též článek o našem projektu v časopise Chatař

Pilotní aktivity

KETTNERIT,(CaF) (BiO)COs, NOVÝ NEROST ZE SKUPINY

Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně