o Kafkově ,,hrdinovi" Gregoru Samsovi

56
o Kafkově ,,hrdinovi" Gregoru Samsovi
Ke
1O0. výročíprvního knižnÍho vydání povídky Franze Kafky Proměna
Povídka Proměna Franze Kafky vydaná roku 1915 skýtá mnohé příleŽitosti
jakoŽto centrální postavy
k interpretaci. Jednou z nich je postavení Gregora Samsy
díla' Za1ímavá je ale rovněŽ paralela mezi výkladem tohoto postavení a bliŽšímu
porozumění autora samotného. Ta je umoŽněna značnou mírou autobiografických
prvků, které Kafka do Života Gregora Samsy vepsal'
Gregor Sai-itsa je bezpochyby v povídce Proměna hiavní pcstavcu' To
dokazuje mimo jiné i fakt, Žb autor zvolil právě Gregorovo hledisko pro naratlv'
Příběh povídky ale přÍmo vybízík polemice o tom, zda je označení,'hrdina" pro
Gregora to správné. Ústav pro českou literaturu V roce 1984 popsal literárního hrdinu
jako ''postav[u], která Se objevuje v ohnisku fabulačníhoutváření a akttvně se
v ohnisku
v epických i dramatických Žánrech podílína jeho vývoji'"' Zatímco
fabulačního utvářenÍ se Gregor Samsa vyskytuje, s tím, Že se aktivně podílína vývoji
příběhu, je moŽné nesouhlasit. Gregor není aktivním činitelem děje; namÍsto
vytváření situací je donucen reagovat na ty jiŽ nastalé. Příhodnou ilustracíje samotná
Gr"go,ouu proměna' která nastala bez varování a bez jeho svolenÍ, ačkoliv má
rozsáhlý dopad na jeho osud. Ani po proměně ale Gregor není hrdinou v konvenčním
pokoji jakoŽto hanba
literárnÍm pojetí. v8tsinu času v povídce tráví zavbný ve svém
a neštěstí své rodiny, závislý na své sestře Markétce' která se stala prostředníkem
jsou důsledkem
mezi ním a rodiči. jediné dva případy, kdy Gregor pokoj opustí,
Gregorovy
konání jiné postavy, a navíc jakoŽto ojedinělé, do jisté míry autonomní
zásahy do děje končípro něj neblaze'
snahu
Tragičnost jeho ,,hrdinství" podtrhuje scéna, kdy Gregor vyvíjíimpuIsivnÍ
o obranu sama sebe a záchranu své lidskosti. Stává se tak na konci druhé části
přes
povídky. Markétka, která uŽ uzmula veškerá privilegia v péčio bratra, rozhoduje
matčiny protesty o vystěhování nábytku z Gregorova pokoje. Ten mu podle ní
zabraňuje v lezení. přeneseně v rozvojijeho hmyzích vlastností. Gregor, který s touto
změnou nesouhlasí, se rozhodne jednat, vybíhá ze svého úkrytu pod pohovkou a
brání obrazdámy v koŽeŠinách tím, Ževyleze na stěnu a přimáčkne Se na něj- Spíše
neŽ hrdinský je jeho pokus ale vzdorovitého charakteru, pasivní, jelikoŽ má obraz
zachránit jeho pouhá přítomnost, a do jisté míry i tragikomický' protoŽe naprostá
většina nábytku, na kterém Gregorovi záleželo,je vtu chvíli jiŽ z pokoje odstraněna.
Místo prosazení si svého Gregor způsobuje, Že jeho matka je ,,na pokraji smrti",
sestřin soucit k němu mizí a otec ho začne ostřelovat jablky. V poslední části povídky
potom Gregor neumírá jako hrdina, ale jako opovrŽeníhodný škůdcezastíněný svou
sestrou, která ve finální scéně poskytuje rodičůmtak dlouho odpíranou radost a
vyhlídku lepšíchzítřků'
, Ústav pro
spisovatel,
českou literaturu
'1
984.
Čsnv Slovrlík literárnÍ teorie.2. roz. Vyd
Praha' Československý
Gregorovo postavení v povídce Proměna poskytuje vděčnou paralelu pro
autorův Život' Není tajemstvim, Že Franz Kafka trpěl bezednou nejistotou,
nedostatkem sebevědomí a pochybami o sobě samém. Stejně tak jako Gregor
Samsa je moŽná hlavní postavou ale rozhodně ne typickým hrdinou Proměny, KaÍka
se povaŽoval za antihrdinu svého vlastního Života. Nejlépe Kafkovo sebepojetí
vyobrazuje právě Gregorova metamorfÓza, o které Walter Sokel ve svém díle Franz
Kafka uvádÍ, Že se nejedná ani tak o opravdovou proměnu jako spíšeo doslovně
pojatou metaforu. ',Německé pouŽití slova l.)ngeziefer se vztahuje k osobám, které
jsou povaŽovány za podřadné a opovrŽeníhodné' stejně jako naše pouŽitÍ
slova ,Šváb'popisuje osobu se slabošskými a mizernými vlastnostmi. obchodní
cestujícíGregor Samsa v Kafkově Proměně je ,jako šváb'' kvůli svému slaboŠskému
a ubohému chování a příŽivnickým touhám. Kafka však vypustil slovo ,jako' a
metafora se tak stává skutečností.kdyŽ se Gregor Samsa probudí, shledávaje, že 1e
proměněn vobrovský hmyz."'l Kafka byl z vlastního pohledu ,,Ungeziefer'', slaboch
neschopný vzepřít se svému otci, neÚspěšný ve vztazích s opačným pohlavím a
přesvědčený o nízkékvalitně své literární tvorby'
V Kafkových Denícíchz let 1909 - 1912 je popsaná situace, která dle mého
míněníúsměvně koresponduje s Gregorovou Vzpourou při vystěhovávání pokoje.
Mladému Kafkovi, který má nastoupit do tanečních, Se matka rozhodne nechat uŠít
vhodný frak od rodinného krejčího.Kafka Se sice nechává přeměřovat' ale
s matčiným rozhodnutím nesouhlasí, jelikoŽ onen krejčíje podle něj staromÓdnÍ.
Nakonec prosadí svůj názor, Že si zakoupíjiŽ ušitý frak, který se mu zalíbil ve výloze
obchodu na Staroměstském náměstÍ; vydá se pro něj' ale frak jiŽ mezitím z výlohy
zmizel. Situace tak končímatčinou potupou v očíchkrejčího'jejím hněvem a
nepochopením syna, a Kafkovou nepřítomností vtanečních,jelikoŽ nemá vhodný
oděv. Kafkův pokus o autonomii sice nemá fatální následky jako v Proměně, nicméně
rovněŽ končífiaskem. Stejně tak jako Gregor je hlavní postavou ale ne literárním
hrdinou Proměny' Kafka byl klíčovýmprotagonistou svého vlastního příběhu bez
vlastnostI tradičně hlavnímu hrdinovi připisovaným.
V Proměně lze nalézt mnoŽství autobiografických prvků. Tím nejvýraznějším je
ale vztah otce a Syna. Dá se říci, Že zatímco Gregorova proměna vede k 1eho
záhubě, jeho otec zní naopak těŽí a v průběhu povídky také projde proměnou _ na
rozdíl od Gregora ale pozitivní. MetamorfÓza pana Samsy 1e velmi dobře
pozorovatelná na jeho ýzické kondici. Z Gregorova popisu v druhé kapitole víme, Že
otec byl ,,sice zdravý, ale starý muŽ, který uŽ pět letvůbec nepracoval a rozhodně se
nemohl přeceňovat". Na konci téŽe části, kdy se pan Samsa vrací zpráce, se Gregor
sám podivuje nad tím, jak silně a spořádaně jeho otec působí.To se ale děje na Úkor
Gregorova stavu, který se naopak zhoršuje. V samotném závěru druhé části se
dozvídáme, Že píi Útěku před otcem byl Gregor dokonce oproti otci ve fyzické
nevýhodě a docházely mu síly. Zřejmý je také nárůst otcovy autority a moci. Ten
Kaíka ilustruje na symbolech, které jsou pro Proměnu tak typické. V druhé části
povídky se pan Samsa vrací z práce v ,,přiléhavém modrém stejnokroji se zlatými
'V
angličtině ,ljke a cockroach' V čeŠtiněse obdobné přirovnánÍ ke hmyzu nevyskytuje.
' SOKEL Walter. Franz Kafka. New York Columbia University Press, 1966. Essays on Modern
Writers ISBN 0231 027516
-2-
knoflíky." Ten připomíná uniformu, která je sama o sobě vyjádřením mocl a
nadřazenosti. Ne náhodou ve stejne místnosti, do které otec vstupuje, visí na stěně
fotka Gregora jakoŽto poručíka,na které má také oblečen stejnokroj. Jedná se tedy o
jakousi výměnu funkcí a rolí, otec je povýŠen,zatímco jeho syn degradoval na moŽná
ještě niŽšíÚroveň, neŽ tu, kterou před proměnou zastával otec sám.
V biografii Franze Kafky spojuje jeho dlouholetý přítel Max Brod tuto proměnu
otce Samsy se skutečným vztahem Kafky se svým otcem, ze kterého se Kafka
zpovídal v jiném ze svých děl, Dopisy otci' Jak v tomto díle, tak v Proměně podle
Broda můŽeme sledovat slabost Syna, která vyvstává z pozadí při srovnání s otcem,
jenŽ sije své síly dobře vědom.n V Dopisech otci Kafka popisuje řadu momentů, které
jeho vztah k otci určovaly. ,,[T]enhle pocit vlastní nicotnosti, který mě často ovládá
(
)' je z velké části způsoben Tvým vlivem," píšeKafka. ,,Působil jsi na mne tak, jak
p<.rvaŽovat za nějakou moji obzviáštni
zlomyslnost, Že mě Tvé působenízničilo." Tak jako otcův vliv v Proměně způsoboval
Gregorův úpadek, dokud jej _ obrazně i fyzicky _ nezdrtil, i ve skutečnosti se Kafka
cítil být neduŽivým a neuspokojujícím Synem úspěšnéhoa silného otce.
jsi působit mUSei, jenom musíŠpřestat
MůŽeme proto dojít k závěru, Že Gregor Samsa je do jisté míry zrcadlením
Kafky samotného^ Kafka své vnitřní pocity nepatřičnosti a méněcennosti doslovně
přenesl do povídky jako vnějšírealitu svého odrazu, Gregora Samsy. V povídce,
stejně jako v Kafkově Životě, Žije syn ve stínu působeníotce, který omezuje synův
rozmach, či ho přímo znemožňuje. Tato skutečnost' moŽná více neŽ jakákoliv jiná,
měla za důsledek, Že Gregor Samsa ani Franz Kafka nebyli hrdinové _ Samsa
objektivně z literárního hlediska, Kafka subjektivně z vlastního pohledu' Zatímco ale
literární pohled na Gregora Samsu zůstává neměnný, se sebehodnocením Kafky
dnes jiŽ můŽeme nesouhlasit. Jeho literární tvorba, kterou sám tolik opovrhoval, má
čtenáře po celém světě, a Kafka Sám je velmi známým autorem v Česku i
v zahranrčí.l po uplynulém století od prvního kniŽního vydání Proměny je tato
povídka nejen neutuchajícím předmětem zájmu v podobě literárních rozborů, studií a
uměleckých ztvárnění, ale i zdrojem zamyšlení a sebereflexe pro dnešníitenáře.
Troufám si tvrdit. Že díky Kafkově výjimečnéosobnosti i neobyčejnému literárnímu
talentu tomu tak zůstane i nadále.
'BROD, Max Franz Kafka. A Biography [onlrne]
306-80670-3' Dostupné
3. vyd. NewYork. Da Capo Press, 1995. ISBN 0-
z \lt:,t!:lt:tt ':aEle1-lbaoril!:i1p:.,r-lilďívUt*1pu!tťr:ÍI9$aa!9r&1]]:!!dy-qll'?a-qť_'&{:lej.:
I
-3-
:-IEI
+