připravovaný článek
Transkript
připravovaný článek
Jednoválcové motocykly měly to štěstí, že byly pod stříškou 10. výročí založení Českého Ariel klubu a paní Milada Hanáková Majitelé motocyklů Ariel mají to obrovské štěstí, že se jim podařilo založit velkou komunitu, která báječně spolupracuje. Jednou za rok pořádá rally a dvakrát do roka mimo sezónu schůzi – díky tomu viditelně roste počet funkčních motocyklů Ariel. K letošnímu výročí deseti let existence připravil klub jedinečnou výstavu 35 motocyklů mapující průřez historií značky. Umístěna je v domě na Schnirchové 29 v Praze-Holešovicích, kde za první republiky a těsně po válce sídlil dovozce – firma Štěpař a Hanák. B áječný nápad využít bývalé prostory dostal Tomáš Zikmund, když se setkal s dcerou jednoho z majitelů firmy, co měla zastoupení značky Ariel. Dům po revoluci dostala zpět rodina Hanáků a dobře se o něj stará, i díky tomu tedy bylo možno výstavu uskutečnit. Pozvání k prohlídce expozice přijala také paní Milada Hanáková, dcera zakladatele firmy. Milá a vitální osmdesátidevítiletá paní byla z výstavy nadšená, s každým majitelem motocyklu si popovídala, a i když jí Nejstarší řemenáče dostaly přístřešek... 24 už nohy neslouží jako za mlada, strávila na výstavě mnoho času. Položili jsme jí pro čtenáře Motor Journalu několik otázek: Pamatujete počátky firmy Štěpař a Hanák? Zastoupení značky se domluvilo na motosalonu v Londýně v roce 1926. Pan Štěpař měl zastoupení Scott a Levis. Továrna Ariel sháněla zastoupení v Československu, a tak si tatínek jel motocykly na výstavu prohlédnout. Přijel tam již s návrhem, jak by zde Příchod paní Milady Hanákové všechny moc potěšil prodej rozvinul. Na motocyklu se sajdkárou pak projížděl republiku a navštěvoval zástupce. Tatínek měl na starosti obchod a pan Štěpař servis. Otec nosil práci domů, psal dopisy a já mu pomáhala, hlavně s dopisy do Anglie. ... no a na čtyřválce drobátko pršelo Společná fotografie Paní Milada Hanáková poutavě vyprávěla... Jak to bylo během války? Během války firma fungovala. Nemohla prodávat motocykly Ariel, ale prodávala kola a německé motocykly Triumph. Po válce jste byla vyslána do Anglie. Jaké tam byly vaše úkoly? Po roce 1946 firma doufala, že bude pokračovat jako před válkou. Nebylo ale jednoduché cestovat, tak jsem byla vyslána já a dostala jsem za úkol navázat další styky s firmami. Důležité bylo obnovit spolupráci ve firmě Ariel a s panem Charlesem Sangsterem, ředitelem a vlastně i majitelem Tisícátý Ariel ... a naslouchali nejen prezidenti klubu – zprava Tomáš Zikmund, Petr Bábník a Jiří Brádka továrny. A to se mi podařilo. On měl tatínka hrozně rád a vlastně toto přátelství přešlo na mě. Já s ním pak udržovala přátelský kontakt až do jeho smrti. Dalším mým úkolem bylo obnovit kontakty v Smith‘s Electric v Cricklewood (výroba svíček KLG). Export-manager pan Taylor, který také znal dobře mého otce, mi zde poskytl na nějaký čas místo. Všichni těsně po válce věřili, že bude pokračovat spolupráce jako před válkou. Jenže v Anglii to nebylo jednoduché, vše bylo vybombardováno, každý třetí dům byl v Londýně rozbitý. Bylo třeba přeměnit válečnou výrobu na soukromou, nebylo jiné zboží než to, vyráběné pro armádu. Všeho bylo nedostatek a něco získat pro obchod nebylo jednoduché. Nešlo ani tak o dovoz motocyklů, ale o náhradní díly. Například svíčky se vyvažovaly zlatem. Jak pamatujete na zabavení firmy komunisty? Já zde v té době nebyla. Studovala jsem v Anglii na univerzitě a v lednu 1948 byly prázdniny. Dostala jsem zprávu, že mám počkat a že se nemám vracet. V Anglii jsem se narodila, protože otec tam sloužil v první U firmy Štěpař a Hanák na dvoře – 1. Hanák, 2. Pánek, 3. Šůra, 4. Houška, 5. Kraus, 6. jednatel Stock 25 Pan Štěpař kromě toho, že byl generálním zástupcem mnoha značek byl též spoluzakladatel Svazu závodníků. Ten byl založen v roce 1924 v kavárně Opera u Češky na Malé Straně světové válce jako britský legionář, a protože byl Čech a tím vlastně válečná protistrana, tak byl i s panem Štěpařem internovaný na ostrově Man. Takže jsem v Anglii zůstala, protože jsem měla britskou národnost. Můj bratr zůstal v Československu a dostudoval medicínu. Já se ve světě musela probíjet, jak to šlo, neměla jsem styk s rodinou. Tatínka to Dům v Schnirchově 29 Paní Hanákova si udělala s každým, kdo vystavil motocykl společnou fotografii. Zde s Josefem Váchou a jeho RH 500 (po této dvojici je na trati Brno–Soběšice pojmenována zatáčka) hrozně vzalo, on byl srdcem i duší ve firmě. Nesměla jsem za ním, když byl těžce nemocen, a pak ani na jeho pohřeb v roce 1952. Po roce 1948 jsem v Anglii dál studovala, ale nebylo to jednoduché, byla jsem bez prostředků a musela pracovat, nejdříve u firmy Smith‘s Cricklewood jako sekretářka. V Anglii jsem při studiích poznala svého budoucího muže, se kterým jsem se pak odstěhovala k němu do Švýcarska, kde žiji dodnes. Jak to bylo zde v domě na Schnirchově 29. Původní číslo popisné bylo 15. To se firma stěhovala? Ne, došlo k přečíslování. Dům číslo 29 stojí na místě domu 15. Tento dům byl postavený ve třicátých letech, původní dům asi neodpovídal požadavkům, ale otec byl v srdci také architekt. Byl pro modernu – funkcionalismus – a dával hodně příležitosti mladým lidem. Tento dům navrhl slovenský architekt Eugen Rosenberg, který postavil zde v Praze více domů. Tatínek si ho díky jeho nápadům tak oblíbil, že patřil skoro do rodiny. Otec obdivoval radikálního architekta Le Corbusiera a Rosenberg byl nastavený stejným směrem (pozn. redakce – v roce 1929 Rosenberg krátce u Le Corbusiera pracoval). Pak se paní Hanáková nechala vyfotit s každým majitelem a jeho vystaveným motocyklem. Byl to jedinečný a nezapomenutelný zážitek, který mohou majitelé jiných značek motocyklů arielistům pouze závidět. Poděkování za celou akci patří prezidentovi „na furt“ Tomáši Zikmundovi, viceprezidentům Jirkovi Brádkovi a Petrovi Brábníkovi a také celé bandě arielské, která drží skvělou komunitu. Tak třeba za dalších deset let na dobré adrese Štěpař a Hanák, Schnirchova 29, Praha. Text: Karel Kupka Foto: Karel Kupka a Dan Chrobok Fotografie z archivu Jaroslava Lohnického Tomáš Pávek připravil zátiší s motocyklem v renovaci 26