bilaterální projekt dyje – thaya

Transkript

BILATERÁLNÍ PROJEKT DYJE – THAYA
BILATERALES PROJEKT DYJE – THAYA
Posouzení ekologického stavu a
vypracování návrhů opatření pro ochranu nebo zlepšení
ekologického stavu vod
Beurteilung des ökologischen Zustands und
Entwurf von Schutz- oder Verbesserungsmaßnahmen für
den ökologischen Zustand der Gewässer
Spolufinancováno z prostředků EU – fondu ERDF
Gefördert mit EU-Mitteln – ERDF
ČESKÝ PROJEKT / DAS TSCHECHISCHE PROJEKT
1
Autoři příspěvků české části projektu:
Adámek Zdeněk
Beránková Danuše
Brtníková Helena
Dzuráková Miriam
Forejtníková Milena
Autoři příspěvků rakouské části projektu:
Robert Konecny
Gerhart Käfel
Autoři fotografií české části projektu:
Beránková Danuše
Brtníková Helena
Dzuráková Miriam
Forejtníková Milena
Heteša Jiří
Neruda Pavel
Žák Josef
Fotografie rakouské části projektu poskytli:
Technisches Büro Spindler
Atelier Oberhofer
Heike Schultz
Kartengrundlagen: T. G. Masaryk Water Research Institute Brno
Bearbeitung der Karten: Knoll – Planung & Beratung ZT GmbH
Knoll – Planung & Beratung ZT GmbH
Partnerské organizace účastnící se projektu:
Rakouská republika: Umweltbundesamt GmbH
Nationalpark Thayatal GmbH
Česká republika: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i.
Český hydrometeorologický ústav
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Povodí Moravy, s. p.
Správa Národního parku Podyjí
Adresa webových stránek projektu: www.project-dyje-thaya.info
Zpracoval: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i.
www.vuv.cz
Grafický design: KONTURA DESIGN
Vydal: Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno
Úvod
EINLEITUNG
Tato publikace si klade za cíl informovat o českorakouské přeshraniční spolupráci odborných institucí
při realizaci směrnice 2000/60/ES ustavující rámec
činnosti Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice
je nástrojem k harmonizaci vodohospodářských aktivit
v rámci Evropské Unie. Jejím centrálním tématem je
posouzení ekologického stavu vod a na to navazující
vypracování návrhu opatření s konečným cílem zajistit
dosažení dobrého chemického a ekologického stavu
vodních útvarů na území členských států do roku 2015.
Bilaterální projekt Dyje/Thaya se v období 06/2006
– 06/2008 zabýval hodnocením ekologického stavu
vodních útvarů v oblasti hraničního vodního toku Dyje.
Projekt měl schválenou dotaci z Evropského fondu pro
regionální rozvoj (ERDF) v rámci programu INTERREG
IIIA. Český projekt byl podporován Ministerstvem životního prostředí a za koordinace Výzkumného ústavu
vodohodpodářského, v.v.i. na něm dále spolupracovaly
následující instituce: Povodí Moravy, s.p., Český hydrometeorologický ústav, Krajský úřad Jihomoravského
kraje, Správa Národního parku Podyjí, Ústav biologie
obratlovců AV ČR. Koordinátorem rakouské části
projektu byl Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň.
Financování rakouských projektových nákladů převzaly
následující subjekty: Spolková země Dolní Rakousko, Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví,
životní prostředí a vodohospodářství, národní park
NP Thayatal i ERDF. Povodí řeky Dyje, jehož částí se
projekt zabývá, leží současně na území České republiky a Rakouska. Spolupráce na hraničních vodách mezi
Českou republikou a Rakouskou republikou je upravena mezistátní smlouvou a zastřešujícím orgánem této
spolupráce je Česko – rakouská komise pro hraniční
vody, která na svých zasedáních projednává otázky
úpravy a udržování hraničních vodních toků, udržování
Bilaterální pracovní jednání
Bilaterale Arbeitsbesprechungen
Diese Veröffentlichung möchte, über die tschechischösterreichische grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Fachinstitutionen bei der Umsetzung der
Richtlinie 2000/60/EG zur Schaffung eines Ordnungsrahmens für Maßnahmen der Gemeinschaft im
Bereich der Wasserpolitik zu informieren. Die Richtlinie ist ein Instrument zur Abstimmung der wasserwirtschaftlichen Aktivitäten in der Europäischen Union. Ihr
zentrales Thema ist die Beurteilung des ökologischen
Zustands der Gewässer und die darauf folgende Erarbeitung eines Maßnahmenplans mit dem Ziel, einen
guten chemischen und ökologischen Zustand von
Wasserkörpern auf dem Gebiet der Mitgliedsstaaten
bis 2015 zu erreichen.
Das bilaterale Projekt Dyje/Thaya befasste sich im
Zeitraum 06/2006 – 06/2008 mit der Bewertung des
ökologischen Zustands der Wasserkörper im Bereich
des Grenzwasserlaufes Dyje/Thaya. Das Projekt würde mit Mitteln aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE) im Programm INTERREG
IIIA gefördert wurde vom Umweltministerium gefördert
und von den folgenden Institutionen durchgeführt:
Povodí Moravy, s.p. (Verwaltung des Einzugsgebiet
der March), das Tschechische hydrometeorologische
Institut, das Verwaltungsamt der Südmährischen
Region und die Verwaltung des Nationalparks Podyjí.
Der Koordinator des österreichischen Projektteils war
das Umweltbundesamt Wien. Die Finanzierung der
österreichischen Projektkosten übernahmen folgende
Subjekte: Bundesland Niederösterreich, Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt- und
Wasserwirtschaft, Nationalpark Thayatal und EFRE.
Das Einzugsgebiet der Thaya, mit dessen Teil sich
das Projekt befasst, liegt auf dem Gebiet Tschechiens
und Österreichs. Die Zusammenarbeit an den Grenzgewässern zwischen der Tschechischen Republik und
der Republik Österreich ist mit einem internationalen
Vertrag geregelt. Das Dachorgan für diese Zusammenarbeit ist die tschechisch-österreichische Grenzgewässerkommission, die Fragen der Herrichtung und
Erhaltung der Grenzgewässer, der Reinhaltung der
Grenzgewässer, die Fragen der Hydrologie und der
wasserwirtschaftlichen Studien und Planungen in ihren
Sitzungen diskutiert.
Das Projektziel in dem tschechischen Teil war es, biologische, hydromorphologische und chemische sowie
physikalisch-chemische Komponenten für eine Klassifikation des ökologischen Wasserkörperzustands der
Thaya im grenznahen Gebiet zu bewerten.
Ein wichtiges Ziel in Übereinstimmung mit der
Rahmenrichtlinie war der Vergleich methodischer Vorgänge und Ergebnisse der beiden Partnerseiten sowie
die Formulierung möglicher Maßnahmenvorschläge
zur Lösung der festgestellten Probleme. Ein wichtiger
Teil war die Öffentlichkeitsarbeit in der Region zum
3
čistoty hraničních vod, otázky hydrologie, vodohospodářských studií a plánování.
Cílem projektu v české části bylo zhodnotit biologické
složky, hydromorfologické složky a chemické a fyzikálně chemické složky pro klasifikaci ekologického stavu
vodních útvarů na řece Dyji v příhraniční oblasti.
V souladu s Rámcovou směrnicí bylo důležitým cílem
porovnání metodických postupů a výsledků obou
partnerských stran a také formulování možných návrhů
opatření k řešení zjištěných problémů. Důležitou
součástí bylo informování veřejnosti v daném regionu o probíhajícím projektu a jeho výstupech. Získané
výsledky tohoto projektu mají charakter expertního
hodnocení, nejsou součástí Plánu oblasti povodí Dyje,
ale rozvíjejí některé postupy a alternativní metody,
které mohou být dále využity v procesu vodohospodářského plánování na území obou států.
Tématicky byly jednotlivé aktivity projektu rozčleněny
do pracovních skupin pro abiotický stav, biotický stav,
pro práci s veřejností a management projektu.
laufenden Projekt und seinen Ergebnissen. Die erhaltenen Projektergebnisse entsprechen einer Expertenbeurteilung, sie sind kein Bestandteil des „Plans für
das Einzugsgebiet der Thaya“. Es wurden einige Vorgänge und alternative Methoden entwickelt, um eine
weitere Anwendung im Prozess der wasserwirtschaftlichen Planung auf dem Gebiet der beiden Staaten zu
finden können.
Die Projektaktivitäten wurden in thematische Arbeitskreise für den abiotischen Zustand, den biotischen
Zustand, für die Öffentlichkeitsarbeit und das Projektmanagement aufgeteilt.
Pramen Moravské Dyje
Quelle der Mährischen Thaya
4
GIS PROJEKT
GIS PROJEKT
V rámci bilaterálního projektu Dyje/Thaya bylo dohodnuto vybudování společného GIS projektu jako zastřešujícího článku pro jednotlivé expertní skupiny. Jeho
význam spočívá především v možnosti lokalizace
odběrných profilů, tvorbě tematických map a grafických výstupů a prezentaci dílčích i finálních výsledků
projektu. Pro jeho realizaci bylo po dohodě s rakouskými partnery vybráno prostředí ArcGIS 9.2. Na začátku
projektu bylo nutné vyřešit hlavně otázku harmonizace
souřadnicových systémů a dat obecně.
Dohodli jsme se vybudovat GIS ve společném evropském terestrickém referenčním systému ETRS-89
s použitím metody permanentní transformace dat
z obou národních systémů.
Co se týká dat, oba státy disponují vlastními datovými sadami s rozdílnou podrobností a různým stavem
aktualizace. Bylo proto nutné rozhodnout, data kterého
státu se použijí pro grafickou reprezentaci řeky Dyje
a jejich přítoků v hraniční oblasti, aby přitom zůstala
zachována kontinuita dat. VÚV T.G.M., v.v.i. je tvůrcem a správcem Digitální báze vodohospodářských
dat (DIBAVOD). Tato data byla vytvořena s přesností
a podrobností Základní mapy ČR 1:10 000 a v současné době probíhá harmonizace v hraničních oblastech.
Rakouská strana používá vrstvu vodních toků v měřítku
1:50 000. Vzhledem k tomu, že česká strana má k dispozici podrobnější a aktuálnější data sítě vodních toků,
jsou v přeshraničním území použita tato. V ostatních
oblastech a tematických vrstvách disponuje každý stát
vlastními podklady (rastrové základní mapy, výškopis,
vodní toky a plochy, síť odběrových míst, bodové zdroje
znečištění, informace o využití území).
Na základě představ a potřeb obou projektových partnerů byl také dohodnut společný datový „rámec“ i adresářová struktura pro všechny existující i nově vznikající
datové vrstvy na české i rakouské straně.
V závěrečných fázích celého projektu po sběru, analýzách a konečném vyhodnocení dat, byly vytvořeny
výstupní datové sady, které jsou graficky vizualizovány
do finálních map.
Im Rahmen des bilateralen Projektes Dyje/Thaya wurde die Erstellung eines gemeinsamen GIS-Projektes
als einer Plattform für die jeweiligen Expertengruppen
vereinbart. Seine Bedeutung besteht in erster Linie in
der Möglichkeit, Entnahmeprofile zu orten, thematische Karten und grafische Outputs zu erstellen sowie
Teil- und Endergebnisse des Projektes zu präsentieren. Für seine Umsetzung wurde in Absprache mit
dem österreichischen Partnern die Umgebung ArcGIS
9.2 gewählt. Am Projektanfang war es vor allem
notwendig, die Abstimmung der Koordinatensysteme
und der Daten im Allgemeinen zu lösen.
Wir einigen uns darauf, das GIS im gemeinsamen
europäischen terrestrischen Referenzsystem ETRS-89
mit Anwendung der Methode der permanenten Datentransformation aus den beiden nationalen Systemen zu
erstellen.
Was die Daten betrifft, verfügen beide Länder über
eigene Datensätze mit einer unterschiedlichen Ausführlichkeit und einem unterschiedlichen Fortschreibungsstand. Es war daher zu entscheiden, welche
Datensätze für die grafische Präsentation des Flusses
Thaya und seiner Zuflüsse im grenznahen Gebiet zu
verwenden sind, um eine Datenkontinuität zu erhalten
bleibe. Das Institut VÚV T.G.M., v.v.i. ist Verfasser und
Verwalter der Digitalen wasserwirtschaftlichen Datenbank (DIBAVOD). Diese Daten wurden mit Genauigkeit
und Ausführlichkeit der Grundkarte der Tschechischen
Republik ČR 1:10 000 erstellt, und zurzeit erfolgt ihre
Abstimmung für die grenznahen Gebiete. Die österreichische Seite verwendet die Schicht der Wasserläufe
im Maßstab 1:50 000. Da die tschechische Seite ausführlichere und aktuellere Daten des Gewässernetzes
zur Verfügung hat, werden für die grenznahen Gebiete
eben diese Daten verwendet. Auf anderen Gebieten
und thematischen Schichten verfügt jedes Land über
eigene Unterlagen (Raster-Grundkarten, Höhenplan,
Wasserläufe und -flächen, Netz der Entnahmestellen,
punktuelle Verschmutzungsquellen, Informationen von
Gebietsnutzungen).
Aufgrund der Anliegen und Bedürfnisse der beiden
Projektpartner wurden ebenfalls ein gemeinsamer
„Datenrahmen“ und eine gemeinsame Verzeichnisstrategie für alle bestehenden und neu erstellten Datenschichten auf der tschechischen und österreichischen
Seite vereinbart.
In den Abschlussphasen des Projektes, nach der
Datensammlung und -analysen sowie schließlich der
Datenauswertung, wurden Datensätze, die in endgültigen Karten grafisch visualisiert sind, als Ergebnis
erstellt.
Příklad tématické mapy – mapa odběrových profilů)
Beispiel einer thematischen Karte – Karte der Entnahmeprofile
5
ABIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU
ABIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS
Hodnocení chemických a fyzikálně chemických
složek
Pro hodnocení byla použita data z monitorovací sítě
situačního monitoringu z roku 2006. Na toku Moravské
Dyje se jednalo o profil Písečné, na Dyji profily Podhradí, Dyje – Jevišovka a Pohansko. U dalších dvou
vložených monitorovacích profilů na řece Dyji na začátku a na konci oblasti Národního parku Podyjí: Zadní
Hamry – střelnice a Devět Mlýnů – jez Papírna byl
proveden jednorázový odběr a stanoveno požadované
spektrum ukazatelů.
Metodika posuzování vycházela z materiálu Základní
teze pro stanovení cílů a metod hodnocení stavu útvarů
povrchových a podzemních vod pro potřeby zpracování prvních plánů povod. Hodnoceny byly všeobecné parametry (teplotní a kyslíkové poměry, slanost,
acidobazický stav, živinové podmínky), pro které jsou
limity stanoveny v závislosti na typologii vodních útvarů
a dále specifické znečišťující látky.
Ze 6 sledovaných profilů vyhověly požadavkům dva
a to Podhradí a Zadní Hamry – střelnice. Důvodem
zhoršeného stavu a tím nesplnění daných požadavků byly zejména všeobecné parametry, konkrétně
především nadlimitní koncentrace síranů a celkového
fosforu.
Hodnocení hydromorfologických složek
V minulosti se kvalita řek hodnotila převážně na
základě míry znečištění vody cizorodými chemickými
látkami. Postupně se pohled měnil a vodní toky jsou
nyní chápány komplexněji jako životní prostředí biologických společenstev a to nejenom vlastní voda, ale
i okolí toku.
Hydromorfologie se zabývá fyzikálními a hydrologickými charakteristikami řek. Hodnocení hydromorfologického stavu toků je zaměřeno na odhalení míry
6
Die hydromorphologischen Komponenten wie die
chemischen und physikalisch-chemischen Gütekomponenten werden in der Rahmenrichtlinie als unterstützende Systeme verstanden, welche eine Umgebung für die biologischen Gütekomponenten bilden.
Bewertung der chemischen und physikalisch-chemischen Komponenten
Für die Bewertung wurden Daten aus dem Überwachungsnetz des Lagemonitorings aus dem Jahre
2006 verwendet. An der Mährischen Thaya handelte
es sich um das Profil Písečné, an der Thaya um die
Profile Podhradí, Thaya – Jevišovka und Pohansko.
Bei zwei weiteren eingeschalteten Überwachungsprofilen an der Thaya am Anfang und Ende des Nationalparks Podyjí (Zadní Hamry – Střelnice und Devět
Mlýnů – Wehranlage Papírna) wurde eine einmalige
Entnahme durchgeführt und das erforderliche Kennzahlenspektrum festgelegt.
Die Bewertungsmethodik basierte auf den „Grundthesen für die Festlegung von Zielen und Methoden
der Bewertung des ökologischen Zustands der
Oberflächen- und Grundwasserkörper für die Bearbeitung der ersten Pläne des Einzugsgebiets (VÚV
T.G.M., v.v.i., 2007). Es wurden allgemeine Parameter (Temperatur- und Sauerstoffverhältnisse, Salzhaltigkeit, azidobasischer Zustand, Nährstoffzustände), für welche Grenzwerte in Abhängigkeit von der
Typologie der Wasserkörper festgelegt wurden, sowie
spezifische Schadstoffe bewertet.
Von sechs überwachten Profilen haben zwei die
Ansprüche erfüllt, und zwar Podhradí und Zadní
Hamry – Střelnice. Der Grund des verschlechterten
Zustands, und daher der Nichterfüllung der gestellten
Ansprüche, sind hauptsächlich die allgemeinen Parameter, insbesondere übermäßige Konzentrationen von
Sulfaten und Gesamtphosphor.
Bewertung der hydromorphologischen
Komponenten
Früher wurde die Gewässergüte hauptsächlich
aufgrund des Grades der Wasserverschmutzung mit
fremdartigen chemischen Stoffen beurteilt. Sukzessiv
veränderte sich die Auffassung, und die Gewässer
werden heute umfassender verstanden, als Lebensgrundlage für biologische Gesellschaften (auch in der
direkten Umgebung), und zwar nicht nur die Wasser
verstanden.
Die Hydromorphologie befasst sich mit der physikalischen und hydrologischen Charakteristik der Gewässer.
Die Bewertung des hydromorphologischen Wasserkörperzustands richtet sich auf die Feststellung der anthropogenen Beeinflussung der Flüsse und ihre Verän-
antropogenního ovlivnění řek a jejich změnu vůči
přirozeným podmínkám.
Během trvání projektu byla provedena terénní šetření
a hodnocení na 22 úsecích ležících na toku Dyje a 1
úseku na Moravské Dyji. Uskutečnil se také společný
průzkum české a rakouské pracovní skupiny na dolním
úseku řeky Dyje.
V době řešení projektu nebyla schválená národní
metodika pro posuzování těchto jevů, proto byla použita metodika Manuál pro sledování hydromorfologických složek ekologického stavu tekoucích vod (AOPK,
2006). Hodnocení bylo provedeno na základě posouzení až 17 parametrů. Hodnotí se nejen vlastní koryto
a břehy toku, ale i okolní niva a funkčnost této jednotky
jako celku. Metodika vychází z pětistupňové klasifikační stupnice stavu, která je přizpůsobena požadavkům
Rámcové směrnice. Hydromorfologický stav sledovaných lokalit se na této stupnici pohyboval v rozmezí
dobrý (2. třída) až poškozený (4. třída).
Z podrobného česko-rakouského porovnání jednotlivých hodnocených parametrů vyplynulo, že i při
použití rozdílných metodických postupů (metodika
AOPK a metodika Nömorf) byly označeny stejné důvo-
derung gegenüber den natürlichen Bedingungen.
Im Laufe des Projektes wurden Vorortuntersuchungen und Bewertungen auf 22 Abschnitten an der
Thaya und einem Abschnitt der Mährischen Thaya
durchgeführt. Es fand ebenfalls eine gemeinsame
Untersuchung des tschechischen und österreichischen
Arbeitskreises am Unterlauf der Thaya statt.
Im Laufe des Projektes gab es keine bestätigte
nationale Methodik für die Beurteilung dieser Phänomene, deshalb wurde die Methodik „Handbuch für die
Überwachung der hydromorphologischen Komponenten des ökologischen Zustands der Fließgewässer“
(AOPK, 2006) angewendet. Die Bewertung entstand
aufgrund der Beurteilung von bis zu 17 Parametern.
Es wurden nicht nur das eigentliche Flussbett und die
Flussufern bewertet, sondern auch die umliegende
Aue sowie die Funktionsfähigkeit des Ganzen. Die
Methodik basiert auf einer fünfstufigen Klassifikationsskala, die den Aufforderungen der Rahmenrichtlinie
angepasst wurde. Der hydromorphologische Zustand
der überwachten Stellen schwankte auf dieser Skala
im Bereich gut (2. Klasse) bis beschädigt (4. Klasse).
Aus dem ausführlichen tschechisch-österreichischen
Závěrečné vyhodnocení hydromorfologických složek ve sledovaných úsecích (2008)
Die Abschließende Bewertung der hydromorphologischen Komponenten in den
überwachten Abschnitten (2008)
7
dy pro zařazení do dané třídy kvality morfologického
stavu. Je zřejmé, že ani užití těchto odlišných metodik
nevede ke zkreslení příčin špatného morfologického
stavu, což směřuje k návrhům podobných nápravných
opatření.
Kontinuita toku
Hodnocení podélné průchodnosti bylo založeno na
podkladech poskytnutých Povodím Moravy, s.p. Celý
tok Dyje je přehrazen významnou překážkou (vyšší
než 1 m) na 26 místech, z toho neprostupně na 22
místech. Největší pozornost se upírá k překážkám
na dolních úsecích toků, proto i v rámci řešení tohoto
projektu byl konzultován aktuální stav a budoucí plány
pro zprůchodnění Dyje od soutoku s Moravou. V roce
2005 byl na řece Dyji na jezu v Břeclavi vybudován
první velký rybí přechod, pro umožnění migrace některých vzácných druhů ryb až z Dunaje. V krátké době
ho čeká drobná technická úprava.
Rybí přechod na jezu Bulhary byl budován společně
s břehovou vodní elektrárnou a dokončen v listopadu
2007.
Připravovaná úprava Jamborova prahu v Lednici zajistí
spolu se zmiňovanými rybími přechody migrační napojení na řeku Dunaj pro celý úsek dolního toku Dyje po
dolní hráze nádrží Nové Mlýny.
Rybí přechod na jezu v Břeclavi
Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Břeclav
8
Vergleichung der bewerteten Parameter ging hervor,
dass auch bei der Anwendung unterschiedlicher
methodischer Verfahren (Methodik AOPK und Nömorph) gleiche Gründe für die Einstufung in die jeweilige
Qualitätsklassen des morphologischen Zustands
festgelegt wurden. Es ist bemerkbar, dass auch die
Anwendung dieser unterschiedlichen Methodiken
keine Verzerrung der Ursachen des schlechten morphologischen Zustands verursachte, was zum Entwurf
ähnlicher Verbesserungsmaßnahmen führte.
Gewässerkontinuität
Die Bewertung der Wasserführung basierte auf den
von Povodí Moravy, s.p. zur Verfügung gestellten
Unterlagen. Der gesamte Strom der Thaya ist an 26
Stellen mit bedeutsamen Hindernissen (über 1 m
Höhe) gedämmt, davon an 22 Stellen undurchlässig.
Die größte Aufmerksamkeit gilt den Hindernissen am
Unterlauf der Gewässer, deshalb wurden auch im
Rahmen dieses Projektes der aktuelle Zustand sowie
künftige Planungen für den Abfluss der Thaya über
dem Zusammenfluss mit der March diskutiert. 2005
wurde an der Thaya an der Wehranlage in Břeclav
die erste große Fischaufstiegshilfe errichtet, um die
Migration einiger seltener Fischarten von der Donau
zu ermöglichen. In kurzer Zeit soll hier eine kleine
technische Anpassung erfolgen.
Die Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary wurde zeitgleich mit einem Uferwasserkraftwerk
errichtet und im November 2007 fertiggestellt.
Die vorzubereitende Herrichtung der Wehranlage Jamborův práh in Lednice wird gemeinsam mit den oben
genannten Fischaufstiegshilfen für eine Migrationsverbindung mit der Donau für den gesamten Unterlauf der
Thaya bis zum unteren Damm der Anlage Nové Mlýny
sorgen.
Rybí přechod na jezu Bulhary
Fischaufstiegshilfe an der Wehranlage Bulhary
BIOTICKÉ SLOŽKY V HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU
BIOTISCHE KOMPONENTEN IN DER BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS
Hlavní novinkou ve vodním hospodářství se od vydání
Rámcové směrnice o vodách jeví důraz na ekologické
kvality toků. Řeka či potok nemá splňovat jen hospodářsky důležité funkce, má zejména poskytovat dobré
podmínky pro společenstva organismů vázaných na
vodní prostředí, tak aby se rozvoj těchto společenstev
co nejvíce blížil přirozenému stavu. Každý stát vyvíjí
svůj systém hodnocení, součástí Projektu Dyje/Thaya
proto bylo i porovnání těchto národních metodik a získaných výsledků s rakouskými. Hodnocení biologických
složek toků je dle Rámcové směrnice zaměřeno na:
– Makrozoobentos
– Ryby
– Fytoplankton
– Fytobentos
– Makrofyta
Podmínky v toku nejlépe charakterizují z uvedených
skupin zoobentos a ryby. Tyto dvě složky mají také
v současné době nejlépe rozpracovanou metodiku
hodnocení a v případě špatného stavu se z výsledku hodnocení dají určit příčiny. Hodnocení je tedy
i podkladem pro výběr nápravných opatření. V České
republice je hodnocení ekologického stavu shrnuto
do informačního systému ARROW. Pro Projekt byly
použity výsledky hodnocení v profilech situačního
monitoringu z let 2006 a 2007.
Makrozoobentos – bezobratlí živočichové žijící ve dně
– je hodnocen několika indexy shrnutými do konečného hodnocení. Pro účely výběru vhodných nápravných
opatření hodnotíme použité indexy ve dvou skupinách:
vyjadřující saprobní podmínky a degradaci celého
společenstva. První skupina vypovídá spíše o jakosti
protékající vody, druhá skupina indexů je ovlivňována
jinými vlastnostmi lokality, zejména hydrologickými
a morfologickými podmínkami.
Als die wichtigste Neuheit in der Wasserwirtschaft
seit dem Erlass der Rahmenrichtlinie über Gewässer
erscheint die Betonung der ökologischen Gewässergüte. Flusse und Bäche sollen nicht nur wirtschaftlich
wichtigen Nutzungen dienen, sie sollen insbesondere
gute Bedingungen für an Wasser gebundene Gesellschaften von Organismen bilden, um die Entwicklung
dieser Gesellschaften möglichst nahe an den natürlichen Zustand zu bringen. Jeder Staat entwickelt ein
eigenes Bewertungssystem, ein Teil des Projektes
Dyje/Thaya war deshalb auch ein Vergleich dieser
tschechischen Methodiken und erhaltenen Ergebnisse
mit den österreichischen.
Die Bewertung der biologischen Komponenten der
Gewässer richtet sich gemäß der Rahmenrichtlinie auf:
– Makrozoobenthos
– Fische
– Phytoplankton
– Phytobenthos
– Makrophyta
Die Bedingungen im Gewässer werden von den o.g.
Gruppen durch Zoobenthos und Fische am besten
charakterisiert. Für diese zwei Komponenten gibt es
zurzeit auch die am besten bearbeitete Bewertungsmethodik, und die Ursachen des schlechten Zustands
können am besten aus den Bewertungsergebnissen
festgestellt werden. Diese Bewertung dient daher
auch als Unterlage für die Auswahl der Verbesserungsmaßnahmen.
In der Tschechischen Republik wird die Bewertung
des ökologischen Zustands im Informationssystem
ARROW zusammengefasst. Für das Projekt wurden
Bewertungsergebnisse aus den Profilen des Lagemonitorings aus den Jahren 2006 und 2007 verwendet.
Das Makrozoobenthos – Wirbellose, die in der
Bodenzone vorkommen – wird mit mehreren Indizes
bewertet, die in die endgültige Bewertung einfließen.
Zur Auswahl von geeigneten Verbesserungsmaßnahmen werden die verwendeten Indizes in zwei
Gruppen bewertet: saprobische Bedingungen und
Odběr makrozoobentosu v Národním parku Podyjí
Entnahme des Makrozoobenthos’ im Nationalpark
Podyjí/Thayatal
Vývojové stádium jepice (Ephemeroptera)
Entwicklungsstadium der Eintagsfliege (Ephemeroptera)
9
Z mapky na str. 13 je zřejmé, že největší rozdíly v hodnocení podle těchto dvou skupin indexů jsou u profilů
v Národním parku Podyjí. Degradace společenstva se
projevuje jednak změnou druhů oproti přirozenému
stavu, ale hlavně velmi malým počtem nalezených
jedinců. To připisujeme nárazovým výkyvům průtoku,
který nastává v tomto úseku vlivem přerušovaného
provozu vranovské elektrárny několikrát denně.
Lipan podhorní
(Thymalus thymalus)
dříve v Dyji v NP
silně zastoupen, je
vzhledem k pravidelným
návštěvám kormorána
velkého (Phalacrocorax
carbo) téměř vyhuben
Die Europäische Äsche
(Thymalus thymalus)
war in der Thaya
im NP früher stark
vertreten, während
heute sie infolge der
regelmäßigen Besuche
des Kormorans
(Phalacrocorax carbo)
fast ausgerottet ist.
Obvyklý způsob rybaření na dolním toku Dyje
Eine übliche Weise des Fischfangs an der
unteren Thaya
I když způsob hodnocení makrozoobentosu není úplně
totožný v České republice a v Rakousku, je založen na
stejných principech a vede k obdobným výsledkům.
Limitní hodnoty saprobního indexu pro dobrý stav
jsou u nás nastaveny pro horní úsek Dyje přísněji než
v Rakousku.
Pro společenstvo ryb je česká metoda hodnocení
zcela odlišná od rakouské. Česká metoda požaduje
hodnocení podle juvenilních stádií ryb, aby se zjistily druhy přirozeně se rozmnožující v hodnoceném
úseku a vyloučil se vliv umělého zarybňování, které je
10
Degradation der gesamten Gesellschaft. Die erstere Indexgruppe bringt Aussagen eher zur Güte des
fließenden Wassers, die zweite wird durch andere
Standorteigenschaften beeinflusst, insbesondere
durch hydrologische und morphologische Bedingungen. Aus der nachfolgenden Karte ist ersichtlich, dass
die größten Unterschiede in der Bewertung anhand
dieser zwei Indexgruppen die Profile im Nationalpark
Podyjí/Thayatal betreffen. Die Degradation der Gesellschaft zeigt sich einerseits bei einer Veränderung
der Artenzusammensetzung gegenüber dem natürlichen Zustand, aber vor allem bei der sehr geringen
Anzahl der gefundenen Individuen. Das erklären wir
aus stoßartigen Schwankungen der Wasserführung,
die auf diesem Abschnitt durch den mehrmals am Tag
unterbrochenen Betrieb des WKW Vranov entstehen.
Obwohl die Bewertungsmethoden für das Makrozoobenthos in Tschechien und Österreich nicht völlig
übereinstimmen, basieren sie auf denselben Prinzipien
und führen zu ähnlichen Ergebnissen. Grenzwerte
des saprobischen Indexes für den guten Zustand sind
in Tschechien für den oberen Abschnitt der Thaya
strenger als in Österreich festgelegt.
Für die Fischgesellschaft allerdings weicht die tschechische Bewertungsmethode von der österreichischen völlig ab. Die tschechische Methode erfordert
eine Bewertung anhand der juvenilen Fischstadien,
um die Fischarten zu definieren, die sich im zu bewertenden Abschnitt natürlich vermehren, und um den
Einfluss der künstlichen Besetzung auszuschließen,
die in Tschechien stark verbreitet ist. Die Bewertungsergebnisse sind trotzdem mit den österreichischen
vergleichbar, mit Ausnahme einiger spezifischer Fälle.
Die Fischbewertung im Nationalpark Podyjí/Thayatal
nach der tschechischen Methodik ist positiver, der
Abschnitt wird als eine sekundäre Forellenregion
betrachtet. Die Artenzusammensetzung entspricht
dann den Voraussetzungen, die kleinere Menge der
Biomasse entspricht der niedrigeren Ertragsfähigkeit
des Gewässers. Die österreichische Auffassung und
Wahl des Referenzstandorts für Unterlandgewässer
betrachtet den Abschnitt der Thaya im Nationalpark
Podyjí/Thayatal als beschädigt. Die Ursache dieser
negativen Bewertung besteht darin, dass der Abschnitt
unterhalb der Stauanlage Vranov als eine Barbenregion bewertet wird, in Bezug auf das Referenzprofil
Podhradí. Logischerweise folgt dann die Einstufung
des Abschnitts in die 4. Güteklasse, trotz dem erhöhten Vorkommen der auf reines Wasser sensiblen
Arten. Auf den Zustand der Fischgesellschaft kann
sich auch das kleinere Nahrungsangebot infolge der
kleinen Menge des Zoobenthos’ auswirken, das durch
die Schwankungen der Wasserführung unterhalb der
Stauanlage Vranov regelmäßig weggeschwemmt wird.
v Čechách velmi rozšířené. Výsledky hodnocení jsou
přesto srovnatelné s rakouskými s výjimkou specifických případů.
Hodnocení ryb v Národním parku Podyjí je dle naší
metodiky příznivější, pohlížíme na tento úsek jako
na druhotné pstruhové pásmo. Druhové složení pak
odpovídá předpokladům a menší množství biomasy
odpovídá nižší úživnosti toku. Rakouský přístup a volba referenční lokality pro nížinné toky určuje úsek Dyje
v Národním parku Podyjí jako poškozený. Příčinou
negativního hodnocení rakouskou stranou je skutečnost, že tok pod nádrží Vranov je hodnocen jako parmové pásmo vztažené k referenčnímu profilu Podhradí. Logicky tak, i přes zvýšený výskyt druhů náročných
na čistou vodu, vyjde hodnocení lokality jako 4. třída
kvality. Na stavu společenstva ryb se může projevovat
i nižší potravní nabídka spojená s malým množstvím
zoobentosu, který je pravidelně vyplavován špičkováním průtoků pod Vranovem. Nezanedbatelný je také
vliv kormorána, jednoho z chráněných živočichů.
Dalším rozdílně hodnoceným úsekem byl hraniční vodní útvar pod Břeclaví. Dle hodnocení monitoringu ryb
z roku 2006 byl dominantní plůdek jelce jesena, který
tvořil téměř 90 % celého společenstva, ekologický stav
byl vyhodnocen jako poškozený, zejména vzhledem
k nízké diversitě i biomase. Bylo obtížné stanovit důvody, neboť morfologické podmínky úseku toku i jakost
vody jsou poměrně dobré. Při rozsáhlém průzkumu
rybího společenstva v srpnu 2007 bylo však ve sledovaném úseku nalezeno celkem 2 477 ks dospělých ryb
22 druhů. Výrazně převládala ouklej obecná, populace
ostatních druhů byly řádově méně početné: cejnek
malý, parma obecná, cejn velký, jelec jesen, plotice
obecná a karas stříbřitý. Reofilní druhy jako jelec tloušť
a jesen, parma, bolen dravý a ostroretka stěhovavá se
dohromady podílely na celkovém složení pouze necelými 5 %. Dravé druhy se zde vyskytovaly jen málo
a kapr obecný nebyl zjištěn vůbec. Z druhů chráněných zákonem stojí za zmínku kromě výše uvedeného
jelce jesena, výskyt ježdíka žlutého a obou druhů
drsků - většího i menšího. Dyje nad ústím do Moravy je
tedy druhově poměrně velmi bohatá a patří mezi naše
toky s nejvyšší diverzitou ichtyofauny. Také biomasa
byla oproti vzorku z předchozího roku trojnásobná.
Fytoplankton je biologickým společenstvem řas, sinic
a rozsivek, které je výrazně ovlivňováno obsahem
živin ve vodách, je tedy dobrým ukazatelem eutrofizace. Nevyvíjí se na jedné lokalitě, ale změny probíhají dynamicky v čase i prostoru. Vývoj hodnotícího
systému není ještě plně dokončen, a tak využíváme
zatím, stejně jako v plánech oblastí povodí, souhrnný
ukazatel – obsah chlorofylu ve vodě. Nižší úživnost
toku Dyje je podle tohoto ukazatele patrná v úseku pod
Vranovskou přehradou. Nejvíce prozkoumaným úse-
Nicht unerheblich ist auch der Einfluss der Kormorane,
einer geschützten Tierart.
Ein anderer unterschiedlich bewerteter Abschnitt ist
der grenzüberschreitende Wasserkörper unterhalb
von Břeclav. Nach der Fischbewertung aus dem
Jahre 2006 dominierte hier die Brut des Nerflings
(Leuciscus idus), die fast 90 % der gesamten Gesellschaft darstellte; der ökologische Zustand wurde als
beschädigt bewertet, insbesondere angesichts der
geringen Vielfalt und Biomasse. Es war schwierig, die
Ursachen zu finden, da die morphologischen Bedingungen am Gewässerabschnitt sowie die Wassergüte
relativ gut sind. Bei einer umfangreichen Untersuchung
der Fischgesellschaft im August 2007 wurden jedoch
insgesamt 2 477 erwachsene Fischindividuen von
22 Arten im untersuchten Abschnitt gefunden. In
überwiegender Mehrheit war es die Ukelei (Alburnus
alburnus), die Populationen anderer Arten waren um
eine Ordnungsgröße kleiner: Güster (Blicca bjoerkna),
Flussbarbe (Barbus barbus), Brachse (Abramis brama), Nerfling (Leuciscus idus), Rotauge (Rutilus rutilus) und Goldfisch (Carassius auratus). Reofile Arten
wie Eitel (Leuciscus cephalus) und Nerfling (Leuciscus
idus), Barbe (Barbus barbus) und Schied (Aspius
aspius) sowie Nase (Chondrostoma nasus) beteiligten
sich gemeinsam an der gesamten Zusammensetzung
mit nur knappen 5 %. Raubarten kamen hier nur wenig
vor, der Karpfen (Cyprinus carpio) wurde gar nicht
festgestellt. Von den gesetzlich geschützten Arten
wurde neben dem oben genannten Nerfling auch das
Vorkommen von Schrätzer (Gymnocephalus schraetser) und der beiden Zingelarten – Zingel (Zingel zingel)
und Streber (Zingel streber) festgestellt. Die Thaya
oberhalb der Mündung in die March war also relativ
hoch artenreich und gehörte zu den Gewässern mit
der größten Artenvielfalt der Fischfauna. Ebenfalls die
Biomasse war dreimal so groß wie die Entnahme aus
dem Vorjahr.
Das Phytoplankton ist eine biologische Grün-, Blauund Kieselalgengesellschaft, die vom Nährstoffinhalt
im Wasser wesentlich beeinflusst wird und daher ein
guter Indikator der Eutrophierung ist. Sie entwickelt
sich nicht isoliert auf einzelnen Standorten, sondern
die Veränderungen verlaufen dynamisch in Zeit und
Raum. Die Entwicklung eines Bewertungssystems ist
noch nicht vollständig fertiggestellt, deshalb nutzen wir
vorläufig – wie auch für die Abschnittspläne der Einzugsgebiete – einen zusammenfassenden Indikator:
den Chlorophyllinhalt im Wasser. Eine kleinere Ertragsfähigkeit gemäß dieses Indikator wurde in der Thaya
im Abschnitt unterhalb der Stauanlage Vranov festgestellt. Der am gründlichsten untersuchte Abschnitt
der Thaya befindet sich unterhalb des Stauanlagesystems Nové Mlýny. In den Stauanlagen kommt es zu
11
kem Dyje je část pod soustavou nádrží Nové Mlýny.
V nádrži dochází k masivnímu rozvoji některých druhů,
které jsou v říčním úseku málo rozvinuty. Na složení
fytoplanktonu je vliv Novomlýnských nádrží patrný až
po soutok s Moravou.
Zatímco fytoplankton není vhodným ukazatelem pro
malé toky a horní úseky toků, neboť tu nestačí dojít
k jeho dostatečnému rozvoji, je vhodné na těchto
místech posuzovat množství a složení fytobentosu.
Tyto nárosty na kamenech, na dně toku a řasy osídlující sedimenty jsou závislé na dostatku světla, a proto
jsou výrazně utlumeny ve velkých hlubokých tocích,
kde je tímto společenstvem výrazněji osídlena pouze
příbřežní zóna.
einer massiven Entwicklung einiger Algenarten, die
in den fließenden Gewässerabschnitten nur wenig
entwickelt sind. Der Einfluss des Stauanlagesystems
Nové Mlýny auf die Zusammensetzung des Phytoplanktons ist bis zum Zusammenfluss mit der March
klar bemerkbar.
Da das Phytoplankton kein geeigneter Indikator für
kleinere Gewässer und Oberläufe ist, weil die Entwicklungszeit hier nicht ausreicht, kann anstatt dessen
die Menge und Zusammensetzung von Phytobenthos
an diesen Stellen beurteilt werden. Diese Anwuchse
auf Steinen und dem Gewässerboden sowie die im
Sediment vorkommenden Algen sind vom Lichtzugang
abhängig, deshalb sind sie in großen tiefen Gewässern erheblich eingedämmt, wo nur der ufernahe
Bereich mit dieser Gesellschaft bewachsen ist.
Die höheren Pflanzen (Makrophyta), die mindestens
zeitweise direkt im Wassermilieu leben, werden durch
die Gewässerregulierung erheblich beeinträchtigt.
Der trapezförmige Flussbettquerschnitt mit einer
Befestigung der Sohle mit Bruchstein gewährt dieser Gesellschaft kaum Lebensraum. Aber auch in
natürlichen Bedingungen kommen Gewässer vor,
wo diese biologische Komponente nicht bedeutend
Fytobentos a vodní květ na Dyji v září 2003
Phytobenthos und Wasserblüte an der Thaya im
September 2003
Vyšší rostliny (makrofyta) žijící alespoň část roku přímo ve vodním prostředí jsou značně omezeny úpravami toků. Lichoběžníkový tvar koryta s opevněním paty
lomovým kamenem neposkytuje životní prostor pro
toto společenstvo. Také v přírodních podmínkách se
vyskytují toky, kde tato biologická složka není významně rozvinuta. Při hodnocení je brán zřetel na druhové
složení, neboť se výrazně projevuje šíření nepůvodních invazivních druhů. Tento aspekt však je dále
lidskou činností ovlivňován, např. poměrně úspěšnými
opatřeními v Národním parku Podyjí.
Z biologických společenstev tedy může vstoupit do
hodnocení ekologického stavu v současné době jen
zoobentos, ryby a zprostředkovaně fytoplankton. Dle
Rámcové směrnice rozhoduje vždy nejhůře hodnocený ukazatel a tento princip je proto využit i v souhrnném hodnocení.
Jeden souhrnný index však neříká nic o důvodech
nalezeného stavu. Proto při návrhu opatření uvedených v závěrečné zprávě projektu, bylo třeba se
12
Netykavka žlaznatá(Impatiens glandulifera) – cizorodý
prvek v okolí mnoha našich řek
Drüsiges Springkraut (Impatiens glandulifera) – gebietsfremde Art in der Umgebung vieler unserer Flüsse
entwickelt ist. Bei der Bewertung wird die Artenzusammensetzung berücksichtigt, denn die Verbreitung
gebietsfremder invasiver Pflanzenarten kommt hier
deutlich zur Geltung. Dieser Aspekt wird allerdings
durch die menschliche Tätigkeit weiter beeinflusst, z.B.
durch die relativ erfolgreichen Maßnahmen im Nationalpark Podyjí/Thayatal.
Výsledky hodnocení biologických
složek ekologického stavu
Bewertungsergebnisse der biologischen Komponenten des ökologischen
Zustands
zaměřit na důvody zhoršeného stavu jednotlivě a opatření navrhnout tak, aby byla naplněna hlavní zásada
Rámcové směrnice: udržet nebo zlepšit podmínky pro
přirozený vývoj a oživení potoků a řek při zachování
dalších potřebných funkcí toku.
Von den biologischen Gesellschaften können heute
nur das Zoobenthos, die Fische und mittelbar auch
das Phytoplankton in die Bewertung des ökologischen
Zustands einbezogen werden. Gemäß der Rahmenrichtlinie entscheidet immer der am schlechtesten
bewertete Indikator, und dieser Grundsatz wurde
deshalb auch in der zusammenfassenden Bewertung
angewendet.
Ein zusammenfassender Index liefert allerdings
keine Aussage über die Ursachen des festgestellten
Zustandes. Bei dem Entwurf der Maßnahmen im
abschließenden Projektbericht war deshalb notwendig, sich auf konkrete Ursachen des ungenügenden
Zustandes zu konzentrieren und die Maßnahmen so
vorzuschlagen, dass der Hauptgrundsatz der Rahmenrichtlinie erfüllt wird: Bedingungen für eine natürliche
Entwicklung und Belebung der Gewässer zu erhalten
oder zu verbessern bei Aufrechterhaltung anderer
benötigter Gewässerfunktionen.
13
SOUHRNNÉ HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A NÁVRHY
MOŽNÝCH OPATŘENÍ
ZUSAMMENFASSENDE BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDS UND ENTWURF MÖGLICHER MASSNAHMEN
Jak je uvedeno na předcházejícím schématu, výsledné hodnocení ekologického stavu je
podle Rámcové směrnice určeno
nejhůře hodnoceným biotickým
ukazatelem, abiotické složky
jsou považovány za podpůrné
ukazatele, pokud budou všechna
hodnocená společenstva v dobrém stavu. Rozmezí mezi dobrým
a středním stavem je tou hranicí,
která rozhoduje, zda je potřeba
navrhovat nápravná opatření.
Následující mapa ukazuje souhrnné hodnocení podle biotických i abiotických ukazatelů a vyplývá z ní, že o výsledném ekologickém stavu
rozhoduje ve všech našich lokalitách nejhůře hodnocený biotický ukazatel, a žádná z lokalit není v dobrém
ekologickém stavu. Do tohoto závěrečného hodnocení
jsou zahrnuty i výsledky ze situačního monitoringu
z roku 2007 dle ARROW, které byly v době zpracování
k dispozici.
Návrhy možných opatření jsou uváděny pro společné
hraniční úseky toku a úseky zcela na našem území,
které jsou však ovlivňovány i činnostmi na rakouské
straně. Tyto návrhy jsou výsledky bilaterálního expertního posouzení, diskuse a harmonizace. Vyjadřují
doporučení, která mohou být zohledněna při dalších
zásazích v povodí.
Souběžně s řešením našeho projektu probíhalo podle
celostátních schválených metodik i sestavování Plánu
oblasti povodí Dyje, který je od června 2008 předložen
k vyjádření veřejnosti. Zde presentovaný projekt není
pevnou součástí POP, dává však nové podněty pro
plánovací činnost. Námi navrhovaná opatření mohou
být případně využita v dalším cyklu od roku 2015, tak
jak je to z důvodu náročnosti provedení i u mnohých
opatření navrhovaných v POP.
Wie dem Schema zu entnehmen
ist, ist die zusammenfassende Bewertung des ökologischen Zustands ist gemäß der
Rahmenrichtlinie durch den
am schlechtesten bewerteten
biotischen Indikator bestimmt,
abiotische Komponenten werden
für Hilfsindikatoren gehalten,
solange alle bewerteten Gesellschaften sich im guten Zustand
befinden. Der Bereich zwischen
dem guten und mittleren Zustand
ist die entscheidende Grenze,
Vorgangssob Verbesserungsmaßnahmen
chema der
vorzuschlagen sind.
Zustandbewertung laut den
Die nachfolgende Karte zeigt die
Forderungen der zusammenfassende Bewertung
Rahmenrichtlinie
nach biotischen und abiotischen
Indikatoren. Es geht aus ihr
hervor, dass vom resultierenden ökologischen Zustand
an allen unseren Standorten der am schlechtesten
bewertete biotische Indikator entscheidet, und dass
keiner der Standorte sich im guten ökologischen
Zustand befindet. In die abschließende Bewertung
wurden auch Ergebnisse des Lagemonitorings aus
dem Jahre 2007 gemäß ARROW einbezogen, die zur
Zeit der Erstellung bereits zur Verfügung standen.
Die vorgeschlagenen möglichen Maßnahmen werden
sowohl für gemeinsame Grenzabschnitte des Wasserlaufs als auch für die Abschnitte auf dem tschechischen Gebiet, die jedoch durch Tätigkeiten auf der
österreichischen Seite beeinflusst werden, angeführt.
Diese Vorschläge sind Ergebnis einer bilateralen
Expertenbeurteilung, Diskussion und Abstimmung. Sie
enthalten Empfehlungen, die bei weiteren Eingriffen im
Einzugsgebiet berücksichtigt werden können.
Parallel mit unserer Projektumsetzung wurde ein Plan
des Einzugsgebietes der Thaya (POP) anhand einer
gültigen nationalen Methodik bearbeitet, der im Juni
2008 zur öffentlichen Diskussion gestellt wurde. Das
hier präsentierte Projekt ist kein fester Teil der Einzugsgebietsplanung, gibt jedoch neue Anregungen für
die Planungstätigkeit. Die von uns vorgeschlagenen
Maßnahmen können eventuell im nächsten Planungszyklus nach 2015 angewendet werden, ähnlich wie
viele im POP vorgeschlagene Maßnahmen wegen
deren Kompliziertheit.
Souhrnné hodnocení ekologického stavu
Zusammenfassende Bewertung des ökologischen
Zustands
14
Profil: Mährische Thaya – Písečné
Ökologischer Zustand:
mittlerer
Der schlechteste Indikator:saprobischer Index für
Zoobenthos
Der beste Indikator:
Fische
Profil: Moravská Dyje – Písečné
Ekologický stav: střední
Nejhorší ukazatel:saprobní index zoobentosu
Nejlepší ukazatel: ryby
Nápravná opatření je třeba
zaměřit zejména na jakost
vody. Vliv morfologie není
zatím rozhodující, je hodnocen na hranici 2 a 3 stavu.
K uvedení morfologie do
dobrého stavu je potřeba
jen drobných zásahů.
Profil: Dyje – Podhradí
Ekologický stav: poškozený
Nejhorší ukazatel:fytoplankton
Nejlepší ukazatel:ostatní biologické složky i chemický
stav dobrý
Nápravná opatření je
třeba směřovat na snížení
odtoku nutrientů z povodí
nad hodnoceným profilem,
budou směřována zejména
do zemědělství a k čištění
odpadních vod malých
sídel. Vliv morfologie není
rozhodující (2–3 stav),
zlepšení morfologického
stavu může však kladně ovlivnit i samočisticí procesy k odbourávání nutrietů v toku. Zvýšená trofie toku
může mít negativní dopad na vodní útvar stojatých vod
– Vranovskou přehradu, která navazuje na tento profil.
Profil: Dyje – Národní park Podyjí
Ekologický stav: Zadní Hamry-střelnice – poškozený
Devět Mlýnů-jez Papírna – střední
Nejhorší ukazatel:degradace zoobentosu
Nejlepší ukazatel: saprobní index
V tomto úseku doporučujeme změnit referenční
podmínky pro hodnocení
a posuzovat úsek jako
chladný, málo úživný tok.
Ryby jsou tu u nás již nyní
hodnoceny jako druhotně
pstruhové pásmo I v tomto
případě však je nutno upra-
Die Verbesserungsmaßnahmen sind insbesondere auf
die Wassergüte zu richten. Der Einfluss der Morphologie ist vorerst nicht entscheidend, er wird zwischen
dem 2. und 3. Zustand bewertet. Für die Herrichtung
der Morphologie zu einem guten Zustand sind nur
geringfügige Maßnahmen notwendig.
Profil: Thaya – Podhradí
beschädigt
Der schlechteste Indikator: Phytoplankton
Der beste Indikator:andere biologische
Komponenten und der
chemische Zustand
Die Verbesserungsmaßnahmen sind auf eine Reduzierung des Nährstoffzuflusses vom Gewässer über dem
bewerteten Profil zu richten, insbesondere auf die
Landwirtschaft und die Abwasserreinigung in kleinen
Ortschaften. Der Einfluss der Morphologie ist nicht
entscheidend (Zustand 2 bis 3), eine Verbesserung
des Morphologiezustands kann jedoch Selbstreinigungsprozesse zum Nährstoffabbau im Gewässer positiv beeinflussen. Eine erhöhte Gewässertrophie kann
den stehenden Wasserkörper – Stauanlage Vranov
– beeinträchtigen, der sich an dieses Profil anschließt.
Profil: Thaya – Nationalpark Podyjí/Thayatal
Ökologischer Zustand:Zadní Hamry-Střelnice
– beschädigt
Devět Mlýnů – Wehr
Papírna – mittlerer
Der schlechteste Indikator:Degradation
von Zoobenthos
saprobischer Index
In diesem Abschnitt empfehlen wir, die Referenzbedingungen für die Bewertung abzuändern und den
Abschnitt als kühles, wenig nährhaltiges Gewässer
zu beurteilen. Die Fische werden bei uns bereits jetzt
als eine sekundäre Forellenzone beurteilt. Auch in
diesem Fall ist jedoch das hydrologische Regime so
anzupassen, dass keine großen stoßhaltigen Schwankungen der Wasserführung entstehen. Zurzeit kommt
es viermal täglich zu solchen Schwankungen, und der
Wasserspiegelanstieg beträgt bis 40 cm. Der zu steile
15
vit hydrologický režim tak,
aby nedocházelo k velkým
nárazovým výkyvům průtoku. V současné době toto
kolísání nastupuje čtyřikrát
denně a vzestup hladiny
je až o 40 cm. Příliš strmý
nástup má za následek strhávání a vyplavování zoo
i fytobentosu. Morfologie
odpovídá typu toku, hlavními migračními překážkami
jsou přehrady na začátku i konci úseku, Vranovská
a Znojemská.
Profil: Dyje – Jevišovka
Ekologický stav: poškozený
Nejhorší ukazatel:fytoplankton, ryby
Nejlepší ukazatel: saprobní stav
Navržená opatření směřují
k omezení zátěže ze zemědělství, zlepšení celkové
kondice toku pomůže snížit
rozvoj nežádoucího fytoplanktonu. Morfologie toku
je ovlivněna převážně ohrázováním v lichoběžníkovém
profilu bez zastínění a bez
možnosti rozvoje makrofyt.
Úsek navazuje na dva úseky Dyje na Rakouském území, které jsou hodnoceny obdobným způsobem.
Profil: Dyje – Pohansko
Ekologický stav: střední
Nejhorší ukazatel:ryby, fytoplankton
Nejlepší ukazatel: zoobentos
Nápravná opatření ke zlepšení stavu jsou potřebná
v celém povodí, i v povodí
Svratky a Jihlavy. Složení
fytoplanktonu je ovlivňováno nádrží Nové Mlýny. Stav
ryb a chemických ukazatelů může souviset s vlivem
průmyslu v celém povodí.
Morfologie je kromě několika místních jevů v celém úseku v poměrně přirozeném
stavu. Hydrologický režim je v tomto úseku ovlivněn
výše položenými nádržemi jen v době povodní, případně nadlepšováním minimálních průtoků.
16
Anlauf verursacht die Abreißung und Ausschwemmung des Zoo- und Phytobenthos’. Die Morphologie
entspricht dem Gewässertyp, die wichtigsten Migrationshindernisse sind die Stauanlagen Vranov und
Znojmo am Anfang und Ende des Abschnitts.
Profil: Thaya – Jevišovka
beschädigt
Der schlechteste Indikator: Phytoplankton, Fische
saprobischer Zustand
Die Verbesserungsmaßnahmen richten sich auf eine
Beschränkung der Belastung durch die Landwirtschaft; eine Verbesserung der Gesamtkondition des
Gewässers hilft die Entwicklung des unerwünschten
Phytoplanktons zu reduzieren. Die Gewässermorphologie wird überwiegend durch die Eindeichung im
trapezförmigen Querschnitt ohne Beschattung und
ohne Möglichkeiten für die Entwicklung der Makrophyta beeinflusst. Der Abschnitt schließt sich an zwei
Thaya-Abschnitte auf dem österreichischen Gebiet an,
die ähnlich zu bewerten sind.
Profil: Thaya – Pohansko
mittlerer
Der schlechteste Indikator: Fische, Phytoplankton
Zoobenthos
Maßnahmen für eine Zustandsverbesserung sind in
dem gesamten Einzugsgebiet erforderlich, auch im
Einzugsgebiet der Svratka (Schwarza) und Jihlava
(Igel). Die Zusammensetzung des Phytoplanktons
wird ebenfalls durch die Stauanlage Nové Mlýny
beeinflusst. Der Zustand von Fischen und chemischen
Indikatoren kann im Zusammenhang mit der Auswirkung der Industrie im gesamten Einzugsgebiet stehen.
Die Morphologie befindet sich im gesamten Abschnitt
außer einigen lokalen Phänomenen in einem verhältnismäßig natürlichen Zustand. Das hydrologische
Regime in diesem Abschnitt wird nur in Hochwasserfällen bzw. durch eine Aufbesserung der Mindestwasserführung durch die höher gelegenen Stauanlagen
beeinflusst.
ZÁVĚREM ČESKÉ ČÁSTI PROJEKTU
AM ENDE DES TSCHECHISCHEN TEILS DES PROJEKTS
Výsledky Bilaterálního projektu Dyje/Thaya dosáhly
stanovených cílů. Na řece Dyji v příhraniční oblasti
bylo ověřeno, jaké možnosti, interpretace a postupy volí pro implementaci Rámcové směrnice česká
i rakouská strana, kde mohou vznikat vlivem použití
jiných metodických postupů určitá nedorozumění
a nejednotný náhled a také, kde se nacházejí místa,
jejichž řešení je v pravomoci Česko-rakouské komise
pro hraniční vody.
Byly porovnány metody pro stanovení jednotlivých
složek biotického a abiotického stavu, byl hodnocen
a diskutován výsledný ekologický stav ve společných
úsecích na řece Dyji a doporučena možná opatření.
Podrobné alternativní šetření hydromorfologického
stavu a makrozoobentosu přineslo cenné poznatky pro
pracovní týmy v ČR zabývající se rozvojem hodnotících metod. Celkové hodnocení ekologického stavu
představuje velmi složitý systém budovaný na vědecké
úrovni, který zahrnuje detailně všechny složky vodního
ekosystému.
Z celkového hodnocení vyplývá, že žádná z lokalit
není v dobrém ekologickém stavu. Správná interpretace těchto výsledků a nalezení souladu ve stanovení
nápravných opatření bude náročný proces, který bude
vyžadovat velice úzkou spolupráci odborných složek
a veřejnosti v daném regionu.
Die Ergebnisse der Bilateralen Projektes Dyje/Thaya
haben die festgelegten Ziele erfüllt. An der Thaya im
grenznahen Gebiet wurde überprüft, welche Möglichkeiten, Interpretationen und Vorgänge die tschechische und die österreichische Seite für die Umsetzung
der Rahmenrichtlinie wählen, da hier durch den
Gebrauch unterschiedlicher methodischer Vorgänge
Missverständnisse und Meinungsunterschiede entstehen könnten, und es wurden Stellen definiert, deren
Behandlung im Zuständigkeitskreis der Tschechischösterreichischen Grenzgewässerkommission liegt.
Es wurden Feststellungsmethoden für die Komponenten des biotischen und abiotischen Zustands verglichen. Der daraus resultierende ökologische Zustand
an den gemeinsamen Abschnitten der Thaya wurden
bewertet und diskutiert, und es wurden mögliche
Maßnahmen empfohlen. Eine ausführliche alternative
Untersuchung des hydromorphologischen Zustands
und des Makrozoobenthos’ brachte wertvolle Erkenntnisse für Arbeitsteams in Tschechien, die sich mit der
Entwicklung von Bewertungsmethoden befassen. Die
Gesamtbewertung des ökologischen Zustands stellt
ein sehr komplexes wissenschaftliches System dar,
das alle Komponenten des Ökosystems im Gewässer
detailliert umfasst.
Aus der Gesamtbewertung ergibt sich, dass keiner
der Standorte sich in gutem ökologischen Zustand
befindet. Eine richtige Interpretation dieser Ergebnisse
und das Erreichen einer Übereinstimmung betreffend
der einzuleitenden Verbesserungsmaßnahmen wird
ein anspruchsvoller Prozess sein, der eine sehr enge
Zusammenarbeit der Fachstellen und der Öffentlichkeit
in der Region erfordern macht.
Vodní nádrž Znojmo-hráz
Stauanlage Znojmo-Damm
17
GEWÄSSERSCHUTZ – EINE AUFGABE VON EUROPÄISCHER DIMENSION
OCHRANA VOD – ÚKOL EVROPSKÝCH ROZMĚRŮ
Flüsse halten sich nicht an Staatsgrenzen. Dem trägt
die Europäische Union gerade bei der Wasserrahmenrichtlinie (RL 2000/60/EG, WRRL) Rechnung, die im
Dezember 2000 in Kraft getreten ist. Die Richtlinie
legt für alle Mitgliedsländer Umweltziele fest, die zur
Verbesserung der Qualität unserer Oberflächengewässer und des Grundwassers beitragen sollen. Sie stellt
damit ein Instrument zur Harmonisierung der Wasserwirtschaft innerhalb der Europäischen Union dar.
Für die Thaya gab es in den vergangenen Jahrzehnten
eine Vielzahl von Eingriffen und Belastungen, aber nur
wenig aufeinander abgestimmte Planungen. Der Fluss
pendelt in seinem Verlauf immer wieder zwischen der
Tschechischen Republik und Österreich und bildet
über längere Abschnitte die gemeinsame Grenze.
Um die Ziele der WRRL zu erreichen, ist es jetzt
notwendig die Vorgaben auf fachlicher Ebene grenzüberschreitend abzustimmen. In diesem Sinne haben
das Umweltbundesamt Wien und der Nationalpark
Thayatal auf österreichischer Seite und das Wasserforschungsinstitut Brno mit den Partnern Landesbezirk Südmähren, Nationalpark Podyji, Tschechisches
Hydrometeorologisches Institut und Povodí Moravy
s.p. (Einzugsgebiet der March, staatlicher Betrieb) auf
tschechischer Seite 2006 ein gemeinsames Projekt
begonnen. Wesentliches Ziel war, den Vorgaben der
WRRL folgend, eine harmonisierte Experten-Bewertung der flussbaulich-gewässerökologischen Situation
für die Thaya sowie die Erstellung eines Katalogs mit
Verbesserungsvorschlägen, der auf die festgestellten
Defizite Bezug nimmt. Bedeutend ist dabei die Einbindung der betroffenen Öffentlichkeit, die nicht nur über
Planungsstand und Ergebnisse informiert wurde, sondern auch ihre Anliegen einbringen konnte. Das österreichische Projekt ist zusammen mit dem tschechischen als Einheit zu sehen und dient der Unterstützung
der bilateralen Umsetzung der Wasserrahmenrichtlinie
an der Thaya. Die hier dargestellten Ergebnisse geben
den Inhalt des österreichischen Projektteils wieder.
Möglich wurde die Durchführung dieses ambitionierten
Vorhabens dank der Finanzierung der österreichischen Projektkosten durch das Land Niederösterreich,
das Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft,
Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) und den
Nationalpark Thayatal sowie den Europäischen Fonds
für regionale Entwicklung (EFRE).
20
Řeky nedodržují státní hranice. Právě to má na zřeteli
Evropská unie ve své Rámcové směrnici pro vodní
politiku 2000/60/ES (RSVP), která vstoupila v platnost
v prosinci 2000. Tato rámcová směrnice stanovuje
všem členským státům ekologické cíle, které mají
přispět k zlepšení stavu povrchových i podzemních
vod. Představuje tak nástroj harmonizace vodního
hospodářství v Evropské unii.
Dyje byla v minulých desetiletích ovlivněna mnoha
různými zásahy a zátěžemi, ale velmi málo navzájem
sladěným plánováním. Řeka střídavě protéká územím
České republiky a Rakouska, přičemž místy vytváří
delší úseky společné hranice. Pro dosažení cílů RSVP
je nyní nutné sladit plánované kroky nejen na odborné
úrovni a i mezi jednotlivými zeměmi. V tomto smyslu
zahájily v roce 2006 Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň a Národní park Thayatal na rakouské straně
a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.v.v.i v Brně
s partnery (Jihomoravský kraj, Národní park Podyjí,
Český hydrometeorologický ústav a Povodí Moravy,
s. p.) na české straně společný projekt. Hlavním cílem
bylo vytvořit v souladu s RSVP harmonizované expertní hodnocení hydromorfologické a ekologické situace na Dyji a sestavit katalog návrhů na její zlepšení
s ohledem na zjištěné nedostatky.
Důležité je také zapojení dotčené veřejnosti, která nebude pouze informována o stavu plánování
a o výsledcích, ale bude moci také vyjádřit své
požadavky.
Rakouský projekt je nutné společně s českým vnímat
jako jeden celek sloužící k podpoře bilaterální realizace směrnice RSVP na Dyji. Výsledky, které jsou dále
uvedeny, zobrazují obsah rakouské části projektu.
Provedení tohoto ambiciózního projektu bylo možné
díky financování rakouských projektových nákladů
Spolkovou zemí Dolní Rakousko, Spolkovým ministerstvem zemědělství a lesnictví, životního prostředí
a vodního hospodářství (BMLFUW), Národním parkem
Thayatal a Evropským fondem regionálního rozvoje
(ERDF).
DAS öSTERREICHISCHE PROJEKT / RAKOUSKÝ PROJEKT
DIE EU WASSERRAHMENRICHTLINIE
Die EU – Wasserrahmenrichtlinie (WRRL) legt für alle
europäischen Oberflächengewässer und das Grundwasser Umweltziele fest: Für die Oberflächengewässer ist ein guter ökologischer und ein guter chemischer
Zustand zu erhalten bzw. wieder herzustellen, wobei
sich der Zustand nicht verschlechtern darf. Für die
Grundwasserkörper ist ein guter chemischer und
mengenmäßiger Zustand zu erhalten bzw. wiederherzustellen. Eine Verschlechterung des Grundwasserzustandes ist zu verhindern. Die WRRL enthält
Vorgaben für eine aktuelle Gewässerbewertung und
die Verpflichtung zu einem ökologisch ausgerichteten,
flusseinzugsgebietsbezogenen Gewässermanagement. Diese Vorgaben sind flächendeckend für sämtliche Gewässer bindend und bis spätestens 2015 zu
erreichen. Die Frist kann in Ausnahmefällen bis 2027
verlängert werden. Die Überlegungen schließen das
gesamte Einzugsgebiet mit ein. Daraus ergibt sich für
viele Gewässer verstärkt die Notwendigkeit grenzüberschreitender Zusammenarbeit. Bei der Bewertung
des ökologischen Zustands liegt der Schwerpunkt auf
der Untersuchung der aquatischen Lebensgemeinschaften: bei Flüssen sind das beispielsweise Algen,
wirbellose Bodentiere, höhere Wasserpflanzen und
Fische. Die Auswahl der biologischen Methoden zur
Bewertung obliegt den Mitgliedsstaaten. Zur Sicherstellung der Vergleichbarkeit der Bewertungsergebnisse
wurde in der WRRL ein System zur Interkalibrierung
der unterschiedlichen Bewertungsmethoden festgelegt. Der chemische Zustand wird entsprechend der
EU-weit vorgegebenen Umweltqualitätsnormen und
nationaler Bewertungsmethoden eingestuft.
DIE THAYA – EINE VIELFÄLTIGE
FLUSSLANDSCHAFT
Die Thaya hat zwei Quellflüsse, die Deutsche Thaya und die Mährische Thaya. Die Deutsche Thaya
entspringt in Schweiggers (Waldviertel) und trifft nach
rund 100 km in Raabs auf die Mährische Thaya, die
in Tschechien in der Böhmisch-Mährischen Höhe
entspringt. Die Thaya bildet entlang von vier Abschnitten die gemeinsame Grenze zwischen Tschechien
und Österreich und mündet schließlich bei Hohenau
in die March. Die Gesamtlänge der Flussläufe in
Österreich beträgt rund 360 km. Das Einzugsgebiet
der Thaya ist ca. 13.404 km² groß, davon befinden
sich 83% (11.200km²) in Tschechien. Charakteristisch für die Thaya ist der durch Schneeschmelze und
starken Niederschlagsereignissen geprägte Abfluss,
der vor allem im Frühjahr und Sommer zu Hochwässern führen kann. Der Verlauf der Thaya in Österreich
wird in diesem Projekt folgendermaßen eingeteilt:
Der Oberlauf der Thaya zwischen Schweiggers und
Drosendorf umfasst eine Länge von rund 120 km. Der
RÁMCOVÁ SMĚRNICE EU PRO VODNÍ POLITIKU
Rámcová směrnice EU pro vodní politiku (RSVP)
stanovuje ekologické cíle pro všechny evropské
povrchové a podzemní vody: Pro povrchové vody je
úkolem udržet či obnovit dobrý ekologický stav a dobrý
chemický stav, přičemž se tento stav nesmí zhoršovat.
U útvarů podzemních vod je cílem udržet či obnovit
dobrý chemický a kvantitativní stav. Je nutné zabránit
zhoršování stavu podzemních vod. RSVP obsahuje
úkoly pro zhodnocení aktuálního stavu vod a povinnost ekologicky zaměřeného vodního managementu
celých povodí. Tyto úkoly jsou závazné pro všechny
vody a musí být splněny do roku 2015. Tuto lhůtu lze
ve výjimečných případech prodloužit do roku 2027.
Úkoly se vztahují vždy na celé povodí, proto je u mnoha toků naprosto nezbytná přeshraniční spolupráce.
Při hodnocení ekologického stavu je nejdůležitější
výzkum vodních společenství: u řek jsou to například
řasy, bentičtí bezobratlí, vyšší vodní rostliny a ryby.
Volba biologických metod hodnocení je ponechána
členským státům. Aby bylo možné výsledky hodnocení
porovnávat, stanovila RSVP systém mezikalibračního porovnání různých hodnotících metod. Chemický
stav se klasifikuje podle společných norem pro celou
EU, norem pro kvalitu životního prostředí a národních
metod hodnocení.
DYJE – ROZMANITÁ ŘÍČNÍ KRAJINA
Řeka Dyje má dvě pramenné části - Německou
Dyji a Moravskou Dyji. Německá Dyje pramení ve
Schweiggersu (Waldviertel) a asi po 100 km se ve
městě Raabs an der Thaya setkává s Moravskou
Dyjí, která pramení v České republice na
Českomoravské vrchovině. Dyje tvoří ve čtyřech
úsecích společnou hranici mezi českou republikou
a Rakouskem a nakonec v Hohenau an der March
ústí do řeky Moravy. Celková délka těchto toků
v Rakousku je kolem 360 km. Povodí Dyje má velikost
cca 13 404 km2, z toho 83 % (11 200 km2) se nachází
v Česku. Řeku Dyji charakterizuje průtok ovlivňovaný
táním sněhu a silnými srážkami, který může, zejména
na jaře a v létě, vést k povodním. Tok Dyje v Rakousku
je v tomto projektu rozdělen na tři části: Horní tok Dyje
mezi Schweiggersem a Drosendorfem (cca 120 km).
Střední tok se táhne od Drosendorfu k Bernhardsthalu
(cca 170 km). Dolní tok vede od Berhardsthalu do
Hohenau k ústí do řeky Moravy (cca 15 km).
VODNÍ ÚTVARY DYJE
Před zahájením hodnocení stavu jsou toky rozděleny
do jednotlivých povrchových vodních útvarů představujících jednotné a homogenní úseky toku. Tyto útvary
pak tvoří základ pro vypracování plánovaných opatření. Vzhledem k tomu, že přírodní prostředí a funkce
21
Mittellauf erstreckt sich von Drosendorf bis Bernhardstal auf einer Länge von rund 170 km. Der Unterlauf
(15 km) verläuft von Bernhardsthal bis nach Hohenau
zur Einmündung in die March.
DIE WASSERKÖRPER DER THAYA
Vor der Bewertung des Zustands werden die Flüsse
Oberflächenwasserkörpern zugeordnet, die einheitliche und homogene Gewässerabschnitte darstellen.
Sie bilden die Basis für die Erstellung von Maßnahmenplänen. Die Naturräume und Nutzungen an der
Thaya sind abwechslungsreich und vielfältig, deshalb
erfolgte eine Einteilung in zehn vergleichbare homogene Abschnitte. Basierend auf dieser Zuordnung wurde
seitens des BMLFUW in den Jahren 2004/05 eine
Risikoanalyse durchgeführt, die aufzeigt, inwieweit die
Wasserkörper ohne geeignete Sanierungsmaßnahmen
den guten Zustand bis 2015 verfehlen. Das Ergebnis
war, dass ein Großteil der Wasserkörper ohne geeignete Maßnahmen den guten Zustand wahrscheinlich
nicht erreichen wird.
řeky Dyje jsou různorodé a rozmanité, došlo k rozdělení na deset srovnatelných homogenních úseků. Na
základě tohoto rozdělení provedlo Spolkové ministerstvo zemědělství a lesnictví, životního prostředí
a vodního hospodářství v letech 2004/05 analýzu rizik,
která ukazuje, nakolik se vodní útvary bez vhodných
sanačních opatření do roku 2015 vzdálí od dobrého
stavu. Podle výsledků analýzy většina vodních útvarů
bez vhodných opatření dobrého stavu pravděpodobně
nedosáhne.
Přehled ukazuje, že sedm z deseti vodních toků vykazuje riziko, že nedosáhnou dobrého stavu.
Ist-bestandsanalyse
2004/2005
Analýza stavu
2004/2005
22
Celkové hodnocení rizik u povrchových vod (povodí > 100 km2)
povrchové vodní těleso
dolní tok
střední tok
horní tok
riziko
riziko
chemický stav
živiny a organické
zatížení
hydromorfologické
riziko
celkové riziko
kandidát na těžce
zatížený tok
5017900 Dyje
2
3
2
3
2
5017102 Dyje
5017101 Dyje
2
3
2
3
2
2
3
3
3
3
5017103 Dyje ústí Pulkau
2
3
3
3
3
5018700 Dyje Národní park
1
3
3
3
2
5000101 Dyje
1
2
3
3
3
5000108 Dyje Tauenbach
1
1
2
2
2
5000107 Dyje
1
1
3
3
3
5000106 Dyje
1
1
1
1
1
5000400 Dyje Německá Dyje
1
2
2
2
2
1 – vodní útvar nevykazuje žádné riziko nedosažení cíle
2 – riziko nelze přiřadit
3 – vodní útvar vykazuje značné riziko nedosažení cíle
BEWERTUNG DES GEWÄSSERZUSTANDES
Das neue österreichische Wasserrechtsgesetz aus
dem Jahr 2003 (WRG, BGBl. I Nr.82/2003) verlangt
entsprechend der Vorgaben der EU-Wasserrahmenrichtlinie eine gesamtheitliche Betrachtung der
Gewässersysteme. Damit werden nun auch neben der
Auswirkung von stofflichen Verunreinigungen andere
Eingriffe bewertet, die die Funktion des Gewässers als
Lebensraum verändern können. Dazu zählen Veränderungen in der Gewässerstruktur und im Abflussverhalten im Zuge verschiedenster Nutzungen der Gewässer
und ihres Umlandes (z. B. Gewässerregulierungen,
Wasserkraftnutzung).
BEWERTUNG DES ÖKOLOGISCHEN ZUSTANDES
Im Zuge des Projekts wurde der Schwerpunkt auf
die Bewertung von drei Biologischen Qualitätselementen (Algen, wirbellose Bodentiere und Fische)
gelegt. Für diese Elemente wurden die nationalen
Bewertungsmethoden (Leitfäden des Lebensministeriums) verwendet. Anhand von Kennwerten werden
die Abweichungen vom Typ spezifischen, sehr guten
Zustand ermittelt:  Zusammensetzung der Tier- und
Pflanzenarten  Anteil der störungsempfindlichen und
gewässertypspezifischen Arten  Vielfalt der Lebensgemeinschaften  Altersstruktur der Fischgemeinschaft
Die unten angeführte Tabelle zeigt, welche der drei
Qualitätselemente sich besonders als Bioindikator für
das Aufzeigen von Gewässerbelastungen eignen.
HODNOCENÍ STAVU TOKŮ
Nový rakouský vodní zákon z roku 2003 (WRG, spolkový věstník BGBl. I č.82/2003) vyžaduje na základě
úkolů z RSVP komplexní přístup k vodním ekosystémům. Proto jsou nyní, vedle vlivů látkového znečištění,
hodnoceny i jiné zásahy, které mohou změnit fungování vodního útvaru jako biotopu. Patří k nim i změny
ve struktuře vodního útvaru a v odtokových poměrech
během nejrůznějšího využívání vodních útvarů a jejich
okolí (např. regulace toků, využívání vodní energie).
HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU
V průběhu projektu byl kladen důraz na hodnocení
tří biologických kvalitativních složek (řasy, bentičtí
bezobratlí a ryby). Pro tyto složky byly použity národní
hodnotící metody (příručka Ministerstva zemědělství
a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství). Na základě ukazatelů byly stanoveny odchylky
od typově specifického stavu velmi dobrý: – složení
živočišných a rostlinných druhů – podíl druhů citlivých
na narušení a druhů specifických pro typ vodního
útvaru – rozmanitost společenstev – věková struktura
rybího společenstva. Níže uvedená tabulka ukazuje,
které ze tří kvalitativních složek se nejlépe hodí jako
bioindikátor ukazující zatížení toku.
23
Algen
Algen sind sehr gute Bioindikatoren für Nährstoffbelastungen. Basierend auf den Untersuchen des
Algenbestands hat sich gezeigt, dass im Oberlauf
die mäßige ökologische Zustandsklasse überwiegt.
Abschnittsweise stellt sich der gute ökologische
Zustand ein. Im Mittellauf herrscht bei Hardegg der
gute ökologische Zustand vor, bei Laa der mäßige,
der sich im Unterlauf bis zum Zusammenfluss mit der
March fortsetzt.
Makrozoobenthos
Das Makrozoobenthos umfasst alle wirbellosen
Lebewesen, die im oder auf dem Gewässerboden
leben und mit freiem Auge zu sehen sind (z. B.
Strudelwürmer, Schnecken, Muscheln, Kleinkrebse,
die Larven der Libellen, Steinfliegen, u.a.).Die Untersuchung hinsichtlich der organischen Belastung
(Saprobie) zeigt, dass für die Thaya der gute saprobielle Zustand überwiegt. Nur abschnittsweise wurde im
Oberlauf ein mäßiger saprobieller Zustand – wie z. B.
nach Waidhofen – festgestellt. Für die Gesamtbewertung des ökologischen Zustandes werden neben der
organischen Belastung weitere wesentliche Belastungen für die in Fließgewässern lebende Tierwelt
geprüft. Dabei handelt es sich um Veränderungen
durch Ufer- und Sohlbefestigung sowie Begradigung
des Gewässerverlaufes, Stauhaltung, Schwallbetrieb,
Feinsedimenteinträge u. a. . Aufgrund dieser gesamtheitlichen Bewertung befindet sich die Deutsche
Thaya bei Schwarzenau in einem mäßigen ökologischen Zustand. An der Grenze bei Drosendorf ist der
ökologische Zustand der Thaya ebenfalls als mäßig
einzustufen. Die Thaya bei Hardegg (Nationalpark
Thayatal) wurde als ökologisch unbefriedigend und
der Abschnitt der Thaya bei Laa als mäßig bewertet.
Der Unterlauf der Thaya zwischen Bernhardsthal und
Hohenau weist teilweise noch naturnahe Abschnitte,
insgesamt aber einen mäßigen ökologischen Zustand
auf.
Fische
Fische sind ausgezeichnete Bioindikatoren für Veränderungen der Gewässerstruktur und des Ablusses.
Bei den im Jahr 2007 durchgeführten Befischungen
konnten insgesamt 40 Fischarten nachgewiesen
werden. Davon sind 36 Arten als gewässertypisch zu
betrachten. Als “ursprünglich typisch” gelten gemäß
den aktuellen Leitbildern 51 Fischarten für die gesamte Thaya. Der fischökologische Zustand im Oberlauf
der Thaya zeigt nur einen Abschnitt im guten Zustand
– im Bereich Schwarzenau bis Vitis. Die ökologische
Bewertung erbrachte für die Thaya im Mittellauf im
Bereich Nationalpark einen unbefriedigenden Zustand.
24
Řasy
Řasy jsou velmi dobrými bioindikátory zátěže živinami. Na základě výzkumu výskytu řas bylo zjištěno, že
na horním toku převažuje střední třída ekologického
stavu. V některých úsecích nastupuje dobrý ekologický stav. Na středním toku převládá u Hardeggu dobrý
ekologický stav, u města Laa a.d. Thaya střední, který
pokračuje ve spodním toku až k soutoku s Moravou.
Makrozoobentos
Makrozoobentos zahrnuje všechny bezobratlé živočichy, kteří žijí na dně vodního útvaru nebo v něm,
a jsou viditelní pouhým okem (např. ploštěnky, plži,
mlži, drobní korýši, larvy vážek, pošvatky atd.).
Výzkum organického zatížení (saprobita) ukazuje,
že v Dyji převažuje dobrý saprobní stav. Pouze na
horním toku byl zjištěn střední saprobní stav – např. za
městem Waidhofen an der Thaya. Pro celkové hodnocení ekologického stavu jsou zkoumány vedle organického zatížení další zatěže podstatné pro faunu žijící
v proudících vodách. Jde přitom o zátěže v důsledku
zpevňování břehů a dna a o napřimování toku, zadržování vody, nárazové kolísání průtoku, naplavování
jemných sedimentů atd. Podle tohoto komplexního
hodnocení je Německá Dyje u Schwarzenau v středním ekologickém stavu. Na hranici u Drosendorfu lze
popsat ekologický stav Dyje také jako střední. Úsek
Dyje u Hardeggu (národní park Thayatal) byl vyhodnocen jako ekologicky poškozený a úsek Dyje u Laa
jako střední. Dolní tok Dyje mezi Bernhardsthalem
a Hohenau an der March vykazuje ještě několik úseků
blízkých přírodnímu stavu, celkově je tu však střední
ekologický stav.
Der Zustand der Thaya bei Laa wurde als mäßig ermittelt. Der Unterlauf der Thaya bei Bernhardsthal konnte
als gut bewertet werden. Ein Vergleich mit älteren
Untersuchungen zeigt allerdings eine negative Veränderung der Fischbestände. Viele Leitarten sind bereits
unterrepräsentiert bzw. zeigen deutliche Mängel im
Populationsaufbau. Demnach kann für diese ThayaGrenzstrecke der gute Zustand nicht als langfristig
gesichert angenommen werden.
Ryby
Ryby jsou výbornými bioindikátory pro změny struktury vodního útvaru a odtokových poměrů. Při odlovech v roce 2007 bylo prokázáno celkem 40 druhů
ryb. Z toho lze 36 druhů označit za typické pro tento
tok. Za „původně typické“ pro celou Dyji se aktuálně
považuje 51 druhů ryb. Ekologický stav zarybnění na
horním toku Dyje ukazuje v dobrém stavu pouze jeden
úsek Dyje, a to v oblasti Schwarzenau až Vitis. Ekologické hodnocení zjistilo poškozený stav na středním
toku Dyje v oblasti národního parku. Stav Dyje u města
Laa an der Thaya byl označen jako střední. Dolní tok
Dyje u Berhardsthalu bylo možno označit za dobrý.
Ve srovnání se staršími výzkumy se ovšem ukazují
negativní změny v zarybnění. Mnoho důležitých druhů
je již zastoupeno nedostatečně, popřípadě vykazuje
zřetelné mezery v populační struktuře. Proto nelze
dobrý stav této hraniční části Dyje označit za dlouhodobě zajištěný.
Hodnocení ekologického stavu podle
Rámcové směrnice
pro vodní politiku
kvalita povrchové
vody stará
kvalita povrchové
vody nová
hodnocení
5018700
5018700
MZB: 4; PHB: 2, ryby: 4
5017103
5017103
MZB: ; PHB: 3, ryby: 3
5017101
5019300
5017102
5019400
5017900
5017900
ekologický stav
vodní
útvar
velmi dobrý
1
dobrý
2
střední
3
poškozený
4
zničený
5
OWK alt
OWK neu
Bewertung
5018700
5018700
MZB: 4; PHB: 2, Fische: 4
5017103
5017103
MZB: ; PHB: 3, Fische: 3
5017101
5019300
5017102
5019400
5017900
5017900
25
ERGEBNISSE ZUSTAND WASSERKÖRPER
Entsprechend der Vorgaben der Wasserrahmenrichtlinie ergibt die jeweils schlechteste Bewertung der einzelnen biologischen Qualitätselemente den ökologischen Zustand für den jeweiligen Gewässerabschnitt.
Die Gesamtbewertung des ökologischen Zustands
setzt sich aus den Werten für Algen, Fische, Makrozoobenthos und unterstützenden physikochemischen
Parametern zusammen.
Bewertung der Hydromorphologie
Die Hydromorphologie beschreibt jene strukturellen
und hydrologischen Kennwerte, die wichtige Faktoren für gewässerökologische Prozesse sind. Sie wird
durch Begehungen vor Ort anhand ausgewählter
Parameter dokumentiert und stellt neben den Informationen über das Kontinuum und über die Situation von
allgemein physikalisch-chemischen Parametern eine
wichtige Basis zur Erstellung eines Maßnahmenplans
dar.
DEFIZITANALYSE – ERGEBNISSE
UND URSACHEN
Anhand der biologischen Qualitätselemente (Fische,
Algen und wirbellose Bodenfauna) wurden Defizite und
deren Ursachen ermittelt, die schließlich durch Sanierungsmaßnahmen aufgehoben werden sollen.
Wasserqualität
Eine Ursache, dass derzeit kein guter Zustand im
Oberlauf vorliegt, ist der hohe Eintrag organischer
Stoffe aus kommunalen Kläranlagen. Weiterer Nährstoffeintrag erfolgt durch die Bodenerosion bedingt
durch die intensive Bewirtschaftung, die oft bis unmittelbar an den Gewässerrand reicht. Aufgrund dieser
beiden Aspekte – und obwohl die meisten Kläranlagen
die behördlich festgelegten Obergrenzen für Phosphorfrachten einhalten – ist die Aufnahmekapazität der
Thaya während lang anhaltender Niederwasserperioden schnell erschöpft. Zusätzlich verursachen Querbauwerke (Wehre, Sohlstufen usw.) Rückstaue und
beeinträchtigen über längere Strecken den Fließcharakter der Thaya. Dadurch wird die Selbstreinigungskapazität des Gewässers deutlich herabgesetzt.
Struktur und Abfluss
Im Mittellauf finden sich naturnahe Abschnitte mit
Misch- und Laubwaldbeständen. Diese Vegetationsgürtel entlang der Thaya mindern den diffusen
Eintrag von Nährstoffen und organischen Substanzen, sodass – trotz vorhandener Staubereiche – die
Selbstreinigungskraft der Thaya ausreicht, um den
26
VÝSLEDKY STAVU VODNÍCH ÚTVARŮ
Podle zadání Rámcové směrnice pro vodní politiku
udává z posuzovaných biologických složek ekologický stav daného úseku vodního toku vždy příslušné nejhorší hodnocení kvality. Celkové hodnocení
ekologického stavu se skládá z hodnot pro řasy, ryby,
makrozoobentos a podpůrné fyzikální a chemické
parametry.
Hodnocení hydromorfologie
Hydromorfologie popisuje strukturální a hydrologické
hodnoty, které jsou důležitými faktory pro ekologické procesy ve vodním útvaru. Je dokumentován při
šetření v terénu pomocí vybraných parametrů a tvoří
vedle informací o kontinuitě toku a stavu všeobecných
fyzikálních a chemických parametrů důležitý podklad
pro sestavení plánu opatření.
ANALÝZA DEFICITŮ – VÝSLEDKY A PŘÍČINY
Pomocí biologických kvalitativních složek (ryby, řasy
a bentičtí bezobratlí) byly zjištěny deficity a jejich
příčiny, které mají být odstraněny pomocí nápravných
opatření.
Kvalita vody
Příčinou skutečnosti, že na horním toku v současné
době není dobrý stav, je vysoký přívod organických
látek z komunálních čistíren odpadních vod. Další
živiny jsou přiváděny půdní erozí způsobenou
intenzívním obděláváním, které často zasahuje až
k úplnému kraji koryta toku. Z důvodu obou těchto
aspektů – a přestože většina čisticích zařízení
dodržuje úředně stanovenou horní hranici obsahu
fosforu – se kapacita odbourávání nutrietů Dyje
během dlouhodobé nízkého stavu vody rychle
vyčerpává. Navíc příčné vodní stavby (jezy, stupně
atd.) vyvolávají zpětné vzdutí a zpomalují tak na
delších úsecích proudění v Dyji. Tím se také výrazně
snižuje samočisticí schopnost toku.
Struktura a odtok
Na středním toku se nacházejí přírodní úseky se smíšenými a listnatými lesními porosty. Tento pás vegetace podél Dyje snižuje difúzní vnášení živin a organických látek, takže i přes existující prašné úseky stačí
vlastní samočisticí schopnost Dyje k opětovnému
dosažení a udržení dobrého stavu. Níže po proudu se
kvalita vody v Dyji zhoršuje na střední stav, a to díky
stoupajícímu množství živin vnášených erozí půdy,
intenzivnějším obděláváním a zaústěním silně znečištěné řeky Pulkavy. Na dolním toku ovlivňují výrazně
ekologické fungování vodního útvaru regulační opatře-
guten Zustand wieder zu erreichen und beizubehalten. Stromab verschlechtert sich die Wasserqualität
der Thaya aufgrund hoher Nährstoffeinträge durch
Bodenerosion, intensiver Bodenbewirtschaftung und
der Einmündung der hoch belasteten Pulkau auf den
mäßigen Zustand. Im Unterlauf beeinträchtigen die im
Jahr 1987 abgeschlossenen Regulierungsmaßnahmen
des Flusses die ökologische Funktionsfähigkeit des
Gewässers deutlich. Die Regulierungsmaßnahmen
hatten eine Begradigung des Flusses, ein monotones
Flussbett, Uferverbauten, fehlende Begleitgehölze und
flussnahe Hochwasserschutzdämme zur Folge. Im
Oberlauf zerstückeln Stauanlagen für Wasserkraftanlagen die Fließstrecke der Thaya. Sie beeinträchtigen
die aquatischen Lebensräume so, dass strömungsliebende Fische essentielle Habitate verlieren. Die
Durchgängigkeit wird stark eingeschränkt und die
flusstypspezifischen Fischarten können zum Teil ihre
Laichplätze nicht mehr erreichen. Im Mittellauf sind die
Abflussverhältnisse hauptsächlich von Schwall-Sunkerscheinungen und Restwasser durch das Kraftwerk
Frain geprägt. Auswirkungen auf die Fischfauna ergeben sich neben dem veränderten Temperaturregime
vor allem dadurch, dass sich die Flusssohle verdichtet,
Lückenräume verstopfen, Fischlarven verdriften und
Uferbereiche trocken fallen. Monotone Lebensraumverhältnisse prägen den Mittellauf aufgrund der
Regulierungsmaßnahmen der vergangenen Jahrzehnte. Im Unterlauf wurden im Zuge der Regulierungen
Flussschlingen und Aubereiche abgetrennt, was zum
Verlust wertvoller Lebensräume und dadurch zu ungünstigen Lebensbedingungen für Fische und wirbellose Bodenfauna der Thaya führte. Nove Mlyny verändert die Dynamik der Hochwässer, sodass im Frühjahr
Wiesen nicht mehr ausreichend überschwemmt
werden. Hier sind negative Auswirkungen vor allem
auf die Fortpflanzung der Fische festzustellen.
ní ukončená v roce 1987. Tato regulační opatření vedla
k napřímení řeky, monotónnosti řečiště, zpevnění
břehů, vystavění protipovodňových hrází blízko řeky,
a nepřítomnosti doprovodných dřevin.
Horní tok Dyje nádrže z hydroenergetickým využitím,
které ovlivňují vodní životní prostor tak, že ryby žijící
v proudech ztrácejí své hlavní biotopy. Průchodnost
je silně omezená a ryby specifické po tento typ řeky
se nemohou dostat ke svým trdlištím. Na středním
toku je odtok ovlivněn především nárazovým kolísáním průtoku (přívaly a klesání vody, zbytkový průtok)
způsobeným elektrárnou na vodní nádrži Vranov. Vliv
na rybí faunu má vedle změněného teplotního režimu
i zhutňování dna a ucpávání štěrbin: rybí plůdek jsou
odplavovány pryč a břehové oblasti vysychají. Střední
tok charakterizují monotónní životní poměry v důsledku regulačních opatření minulých desetiletí. Na dolním
toku byly během regulací odděleny říční meandry
a lužní území, což vedlo ke ztrátě důležitých biotopů
a tím také k nevyhovujícím životním podmínkám pro
ryby a bezobratlý bentos v Dyji. Vodní nádrž Nové
Mlýny mění dynamiku povodní, takže na jaře již nebývají louky dostatečně zaplavovány. Zde se projevují
především negativní vlivy na rozmnožování ryb.
27
Maßnahmen
Ausgehende von den Defiziten (sh. Tabelle „Ökologische Wirkungsanalyse“) wurde von österreichischer
Seite ein Katalog von möglichen Maßnahmentypen
vorgeschlagen.
OPATŘENÍ
Na základě deficitů (viz tab. „Analýza ekologických
vlivů“) navrhla rakouská strana katalog možných typů
opatření.
Ökol. Wirkungsanalyse
Analýza ekologických vlivů
Ryby, makrozoobentos a řasy slouží jako bioindikátory.
Podle jejich společenství lze usuzovat na hydroekologické
deficity a nutná sanační opatření.
Fische, Makrozoobenthos und Algen dienen als Bioindikatoren. Anhand ihrer Lebensgemeinschaft kann auf gewässerökologische Defizite und notwendige Sanierungsmaßnahmen geschlossen werden.
TYPY OPATŘENÍ (rozdělené podle skupin
opatření)
oblast použití
A Laterální propojení
A1Podpora laterálního propojení
dolní tok, střední tok
B Morfologie řeky
Die Maßnahmenvorschläge können modulartig entlang
des Thayaflusses und im Einzugsgebiet eingesetzt
werden. Die Vorschläge wirken sich in erster Linie auf
die Hydromorphologie des Gewässers aus. Ausgehend von der Verbesserung der abiotischen Verhältnisse in Richtung eines naturnäheren Zustandes wird
der biotische Zustand der Thaya positiv beeinflusst.
B1Úplná integrace meandrů
dolní tok
B2Napojení meandrů (bez úplné integrace)
dolní tok
B3Zvýšení vývoje toku a zlepšení břehových
struktur
B4Vývoj říční morfologie (formování podélných
a příčných profilů)
dolní tok, střední tok, horní tok
C Situace za nízké a střední vody
C1Zlepšení struktury řečiště
D Podélná konektivita
D1Vytvoření propustnosti Dyje (rybí přechody,
žlaby pro obeplutí, odstranění jezů, přestavba
stupňovitého dna, použití skluzů)
střední tok, horní tok
D2Vytvoření propustnosti přítoků (propustnost,
říční struktury, redukce půdní eroze v povodí)
E Podélná konektivita
E1Opatření tlumící přívalové kolísání hladiny
střední tok
E2Optimalizace manipulačních řádů vodních
nádrží
F Povodně
F1 Management retenčních ploch (přestavba
protipovodňových hrází, stavba povodňových
retenčních nádrží/poldrů atd.)
F2Opatření k zlepšení / odstranění stávajících
protipovodňových zařízení a vodních staveb
F3Management odtokové oblasti mezi protipovodňovými hrázemi, zlepšení odtokové kapacity
G Živiny a škodliviny
G1Snížení přívodu živin v povodí
G2Snížení přívodu škodlivin v povodí
C Situace při střední a nízké vodě
C1Zlepšení struktur v řečišti
28
Aufgabe im Projekt war es auch, die erforderlichen
Erhaltungsmaßnahmen im Natura 2000-Gebiet March
‑Thaya-Auen zur Wahrung oder Wiederherstellung
eines günstigen Erhaltungszustandes der Schutzgüter
auszuarbeiten. Zu diesem Zweck war es notwendig,
die aktuellen Erhaltungszustände der Schutzgüter
(Lebensraumtypen nach Anhang I und Arten nach
Anhang II der FFHRichtlinie sowie Arten nach Anhang
I der Vogelschutz- Richtlinie) für den Untersuchungs
raum zu bewerten. Als Grundlage dafür dienten die
Indikatoren zur Bewertung des Erhaltungszustandes, wie sie in der Studie „Entwicklung von Kriterien,
Indikatoren und Schwellenwerten zur Beurteilung
des Erhaltungszustandes der Natura 2000-Schutzgüter“ („GEZ-Studie“) entwickelt worden sind. Diese
Studie kann auf der Website des Umweltbundesamtes eingesehen und auch geladen werden. Die aus
der GEZ-Studie vorliegenden Indikatoren wurden in
Besprechungen mit Experten ergänzt oder erweitert.
Für jeden Indikator wurde seine Ausprägung in einer
dreistufigen Skala bewertet: A = hervorragend, B = gut,
C = ungünstig. Aufbauend auf diesen Einzelbewertungen wurde der Erhaltungszustand des Schutzgutes
abgeleitet. Eine Gegenüberstellung des aktuellen
Erhaltungszustandes mit dem zu erreichenden günstigen Erhaltungszustand führt im nächsten Schritt
zur Formulierung von Erhaltungszielen, auf denen die
Festlegung von Erhaltungsmaßnahmen basiert. Die
Umsetzung der Erhaltungsmaßnahmen soll schließlich
zur Erreichung oder Bewahrung.
Návrhy na opatření je možné uplatnit podél toku Dyje
a v jejím povodí. Návrhy mají v prvé řadě vliv na hydromorfologii toku. Zlepšení abiotických poměrů směrem
k přírodnímu stavu pozitivně ovlivní biotický stav Dyje.
Úkolem projektu bylo také vypracovat potřebná
ochranná opatření pro oblast Natura 2000 v lužním
území řek Moravy a Dyje, a to k zachování nebo
obnovení vhodného stavu chráněných území. Za tímto
účelem bylo nezbytné ohodnotit ve zkoumaném území
aktuální stav chráněných stanovišť (typy životního prostoru podle Přílohy I a druhy podle Přílohy II Směrnice
o ochraně přírodních stanovišť 92/43/EHS a druhů
podle Přílohy I Směrnice o ochraně ptactva, 79/409/
EHS). Podkladem pro hodnocení byly indikátory pro
hodnocení stavu ochrany popsané ve studii „Vývoj
kritérií, indikátorů a mezních hodnot k posuzování
stavu chráněných území Natura 2000“ („GEZ–studie“).
Studii lze nalézt a stáhnout na webových stránkách
Spolkového úřadu pro životní prostředí (www.umweltbundesamt.at). Indikátory vycházející z této studie byly
doplněny či rozšířeny v diskuzích s experty. Pro každý
indikátor byla stanovená třístupňová škála hodnocení:
A = výborný, B = dobrý, C = nevyhovující. Z těchto
jednotlivých hodnocení byl odvozen stav chráněné
oblasti. Porovnání aktuální zachovalosti s vyhovujícím
stavem, kterého je zapotřebí dosáhnout, vede v dalším
kroku k formulaci cílů ochrany, podle kterých budou
stanovena ochranná opatření. Realizace těchto opatření má ve výsledku vést k dosažení nebo zachování
požadovaného stavu.
29
INFORMATION UND EINBINDUNG DER ÖFFENTLICHKEIT
INFORMOVANOST A ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI
Die EU-Wasserrahmenrichtlinie legt besonderen Wert darauf, die Öffentlichkeit in die Planung
einzubeziehen. Die Information und Einbindung der
Bevölkerung hatten daher auch im Projekt an der
Thaya einen besonderen Stellenwert. So wurde
nicht nur die breite Öffentlichkeit mit einer Projekthomepage über wesentliche Inhalte informiert, sondern als besondere Zielgruppe die Gemeinden und
Interessensvertreter in der Region eingebunden.
INFORMATIONSVERANSTALTUNGEN
Anfang November 2007 haben Informationsveranstaltungen in den Städten Waidhofen und Laa
stattgefunden, in deren Rahmen ein Überblick über
das Projekt und seine Ziele gegeben wurde. Über
die Information hinaus war die Diskussion mit Projektverantwortlichen besonders wichtig, denn hier
konnten die Anliegen der Betroffenen vorgestellt
und ausführlich diskutiert werden. Die eingebrachten Vorschläge wurden bei der weiteren fachlichen
Bearbeitung berücksichtigt
SYMPOSIUM
Am 18. Jänner 2008 fand in Waidhofen das Symposium „Die Thaya im Fokus“ statt. Über 90 Gäste
aus Österreich und Tschechien besuchten die
Veranstaltung und diskutierten über laufende und
zukünftige Aktivitäten rund um die Thaya. Nicht nur
für Gemeinden war die Veranstaltung von großem
Interesse, sondern auch für Behörden, Experten
und Interessensvertreter. Dazu wurden die laufende
Umsetzung der EU Wasserrahmenrichtlinie in Österreich und Tschechien sowie die Abstimmung mit
dem Hochwasserschutz präsentiert. Der Vertreter
der Europäischen Kommission in Österreich, Herr
DI Karl Georg Doutlik, wies in seinem Vortrag auf
die Notwendigkeit der guten bilateralen Kooperation
aus Sicht des länderübergreifenden Gewässerschutzes hin.
INTERNETAUFTRITT
Zur laufenden Information der interessierten Öffentlichkeit wurde eine eigene Homepage unter der
Adresse eingerichtet. Auf der Webpage werden zum
einen Ausgangslage und Ziele des Projektes, zum
anderen Ergebnisse und Beiträge zu den Veranstaltungen präsentiert. Dem grenzüberschreitenden
Charakter des Projektes entsprechend wurde die
Webpage in tschechischer, deutscher und englischer Sprache erstellt. www.project-dyje-thaya.info
30
Rámcová směrnice EU pro vodní politiku klade velký
důraz na zapojení veřejnosti do plánování. Informovanost a zapojení veřejnosti proto hrály zvlášť důležitou
roli i v přeshraničním projektu Dyje/Thaya. O jeho
základním obsahu byla prostřednictvím vlastní webové stránky projektu informována nejen široká veřejnost, ale jako zvláštní cílová skupina byly zapojeny
i obce a zástupci zájmových skupin v regionu.
INFORMAČNÍ AKCE
Začátkem listopadu 2007 se konaly informační akce ve
městech Waidhofen an der Ybbs a Laa an der Thaya,
podávající přehled o projektu a jeho cílech. Kromě
těchto informací se konalo také mimořádně významné
setkání s představiteli projektu, která poskytlo dotčeným subjektům možnost prezentovat své požadavky
a podrobně o nich diskutovat. Předložené návrhy byly
brány v úvahu i při dalším odborném zpracování.
SYMPOZIUM
Dne 18. ledna 2008 se konalo ve Waidhofenu sympozium „Zaostřeno na Dyji“. Akci navštívilo přes 90
hostů z Rakouska a České republiky, kteří diskutovali
o probíhajících a plánovaných aktivitách kolem Dyje.
O akci se velmi zajímaly nejen obce, ale také úřady,
experti a zástupci zainteresovaných skupin. Prezentovaná byla probíhající realizace Rámcové směrnice EU
pro vodní politiku v Rakousku a Česku a harmonizace
protipovodňové ochrany. Zástupce Evropské komise
v Rakousku DI Karl Georg Doutlik upozornil ve své
přednášce na nutnost dobré bilaterální kooperace
z hlediska mezinárodní ochrany vod.
PREZENTACE NA INTERNETU
K průběžnému informování zájemců z řad veřejnosti
byla zřízena vlastní webová stránka s adresou
www.project-dyje-thaya.info. Na ní se prezentují
jednak výchozí situace a cíle projektu, jednak výstupy a příspěvky z akcí. Vzhledem k mezinárodnímu
charakteru projektu byla webová stránka vytvořena
v češtině, němčině a angličtině.
ZUSAMMENFASSUNG
SHRNUTÍ RAKOUSKÉ ČÁSTI
Flüsse verbinden
Der Verlauf der Thaya pendelt zwischen Österreich
und Tschechien und bildet im Bereich des Nationalparkes „Thayatal“ und vor der Mündung in die March
die Staatsgrenze. Der Schutz unserer Gewässer kann
nicht vor den Grenzen halt machen, sondern muss
darüber hinaus erfolgen. In diesem Sinn startete im
Oktober 2006 das grenzüberschreitende INTERREG
Projekt Thaya/Dyje unter der österreichischen Projektträgerschaft des Umweltbundesamtes, unterstützt
vom Amt der Niederösterreichischen Landesregierung,
dem Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft,
Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) und dem
Nationalpark Thayatal. Gemeinsam mit dem tschechischen Partnerprojekt ist dies die erste bilaterale Kooperation zur Umsetzung der EU-Wasserrahmenrichtlinie an der Thaya. Wesentliche Ziele des Vorhabens
waren einerseits die Zusammenführung und Synthese
vorhandener Informationen und die Erhebung neuer
gewässerökologischer Daten. Als wichtiges Ergebnis wurden Experten-Vorschläge für die Erstellung
von Sanierungsmaßnahmen für den Gesamtverlauf
der Thaya formuliert. Bei der Bewertung des IstZustandes der Thaya lag der Schwerpunkt vor allem
auf der bilateralen Datenerstellung und Abstimmung
unter Berücksichtigung der Vorgaben der EU-Wasserrahmenrichtlinie sowie der naturschutzfachlich
wertvollen Schutzgebiete wie zum Beispiel des Natura
2000 Gebietes March-Thaya-Auen und der Nationalparke Thayatal und Podyji. Trotz der festgestellten Unterschiede in den österreichischen und tschechischen
Bewertungsmethoden konnten bei den gemeinsam
diskutierten Gewässerabschnitten wesentliche Übereinstimmungen getroffen werden. Kein der betrachteten
Abschnitte weist derzeit einen guten ökologischen
Zustand auf. Die Sanierungsvorschläge konzentrieren
sich im Oberlauf vor allem auf die Wiederherstellung
der Durchgängigkeit. Im Mittel- und Unterlauf ist vor
allem die Vernetzung des Flusses mit dem Umland
(der Aue) ebenso vordringlich wie die Annäherung
des Abflussgeschehens an die natürlichen Verhältnisse. Eine Reduktion von Nährstoffein¬trägen wäre im
gesamten Einzugsgebiet anzustreben.
Das Projekt „Thaya/Dyje“ kann als erster Schritt einer
erfolgreichen bilateralen Zusammenarbeit zur Umsetzung der EU-Wasserrahmenrichtlinie in Tschechien
und Österreich gesehen werden.
Řeky spojují
Tok Dyje protéká mezi Rakouskem a Českou republikou, přičemž v oblasti národního parku Thayatal
a před ústím do řeky Moravy tvoří státní hranici.
Ochrana našich vod se nemůže zastavit u hranic, ale
musí je překračovat. V tomto smyslu byl v říjnu 2006
zahájen přeshraniční INTERREG projekt Thaya/Dyje.
Rakouským nositelem projektu byl Spolkový úřad pro
životní prostředí s podporou dolnorakouské zemské
vlády, Spolkového ministerstva zemědělství a lesnictví,
životního prostředí a vodního hospodářství a Národního parku Thayatal. Společně s českým projektovým
partnerem se jedná o první bilaterální spolupráci
k implementaci Rámcové směrnice EU pro vodní
politiku na Dyji. Hlavním cílem tohoto záměru bylo
jednak shrnutí a syntéza dostupných informací, jednak
zjištění nových hydroekologických údajů. Důležitým
výsledkem byla formulace expertních návrhů nápravných opatření pro celý tok Dyje. Při hodnocení současného stavu Dyje spočíval hlavní důraz na bilaterálním zpracování a harmonizaci dat s přihlédnutím
k úkolům Rámcové směrnice EU pro vodní politiku
i k ochranářsky cenným chráněným oblastem, jako
je např. oblast Natura 2000 v lužních územích řek
Moravy a Dyje a národní parky Thayatal a Podyjí. Přes
zjištěné rozdíly v českých a rakouských metodách
hodnocení bylo na společně projednávaných úsecích
toku dosaženo zásadní shody. Žádný ze sledovaných
úseků nevykazuje v současnosti dobrý ekologický
stav. Nápravná opatření na horním toku se soustředí
především na obnovení průtoku. Na středním a dolním
toku je naléhavé především propojení řeky s okolím
(lužním územím) a také přiblížení odtokových poměrů
přirozeným podmínkám. Redukce přísunu živin by byla
žádoucí v celém povodí.
Projekt Thaya/Dyje lze vnímat jako první krok úspěšné bilaterální spolupráce při implementaci Rámcové
směrnice EU pro vodní politiku v České republice
a Rakousku.
31
AUFTRAGNEHMER (alphabetishe Reihung)
DODAVATELÉ ZAKÁZKY
Atelier Oberhofer
Alfons Oberhofer
Hydromorphologische Bewertung
und Maßnahmenplanung
Burggasse 88/28-29
A-1070 Wien
Tel.: +43(1)5264812
[email protected]
Knoll • Planung & Beratung ZT GmbH
DI Jochen Schmid
Projektmanagement, Öffentlichkeitsarbeit
Schiffamtsgasse 18/6
A- 1020 Wien
Tel.: +43 - (0)1 - 216 60 91
[email protected]
www.bueroknoll.at
NUA-Umweltanalytik GmbH
Südstadtzentrum 4
A-2344 Maria Enzersdorf, Österreich
Tel.: +43/(0)2236/44541-0
[email protected]
Profisch Mag. Schabuss, Weissenbacher,
Zornig OEG
Dr. Michael Schabuss
Ökologische Bewertung Rahmenrichtlinie
Laaerbergstrasse 165
A- 1100 Wien
Tel.: +43(0)699 1263 1368
[email protected]
32
Mag. Heike Schultz
Ökologin für Gewässer- & Naturschutz
Theodor-Kramerstraße 12/1/14
A-1220 Wien, Österreich
Tel.: +43 (0)650/ 554 16 22
[email protected]
Technischen Büro im-plan-tat reinberg
und partner OEG
DI Martina Scherz
GIS Implementierung
Heinrich Öschgasse 56
3430 Tulln
Tel.: +43 (0)676 843665 520
[email protected]
www.im-plan-tat.at
Technisches Büro Spindler
Dr. Thomas Spindler
Kreutalstraße 65
A- 2123 Unterolberndorf
Tel.: +43- (0) 2245/ 89776
[email protected]
www.tb-spindler.at
ZINKE
Environment Consulting for Central
and Eastern Europe
Dipl. Biogeogr. Alexander Zinke
Unternehmensberater für Umweltangelegenheiten
Kalksburger Straße 6/4
A-1230 Wien
Tel.: +43(0)1/924 11 96
[email protected]
www.zinke.at
FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA / FOTOGRAFISCHE BEILAGE
Těžba štěrkopísku na Dyji u Pohanska
Kiesabbau an der Thaya bei Pohansko
Jarní povodeň 2006 ve Znojmě
Hochwasser 2006 in Znojmo
33
Národní park Podyjí poskytuje na vyhrazených úsecích rybářské vyžití
Der Nationalpark Podyjí/Thayatal ermöglicht Angelsport nur
in bestimmten Abschnitten
Soutok řek Dyje a Moravy
Zusammenfluss der Thaya und March
34
35
www.project-dyje-thaya.info

bilaterální projekt dyje – thaya

Transkript

Podobné dokumenty

Abstetten Aggsbach Dorf Aggsbach Markt