Zde - Junák Přelouč

Kotlík
aneb guláš zpráv
2
I. ročník
2010
19. dubna
Plachtění na Orlíku - duben 2009
foto: Martin Pittner
Dvouměsíčník
Časopis přeloučských skautů
Vážení čtenáři,
po dvou měsících se opět hlásíme o slovo. Sníh z hor
pozvolna odtává a v nížinách se plní koryta řek. Tráva
se zelená a stromy začaly kvést. Jaro, přátelé, přišlo
mezi nás. Duben si však stále zachovává svoji
aprílovou náladu. Při deštivých přeháňkách tak
alespoň najdeme čas si vychutnat pár stránek nového
čísla Kotlíku u teplého šálku čaje či kávy.
K našim uším se donesl kousek chvály od vás - našich
čtenářů. Byli jsme velice polichoceni. Děkujeme. S
úsměvem na tváři jsme proto skládali toto číslo a
upřímně doufáme, že se vám bude líbit alespoň tak
jako číslo předchozí.
V tomto čísle nenajdete rubriku Šedé buňky. Všem
příznivcům se velice omlouváme. Tuto rubriku
vytvářím a používám na zarovnání článků na celý
počet stránek. Bohužel mně byly důležité články
poslány na poslední chvíli a nebylo v mých časových
možnostech připravit hlavolamy na stránku celou.
Správné odpovědi na minulé hádanky však uvedeme
na této stránce. Ještě jednou se omlouváme.
Za dva měsíce se stalo mnoho věcí. Jednou z
důležitých událostí byla bezesporu volba nového
vedení střediska. Proto jsme mimořádně udělali dva
rozhovory - a to jak s bývalou vedoucí střediska, tak i s
jejím novým nástupcem. Letní tábor patří k
vyvrcholení naší činnosti, s ohledem na blížící se
prázdniny proto přinášíme první oficiální informace.
Petr Funk - Fank
šéfredaktor
Vydavatel:
Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Přelouč
Pardubická 243, 535 01 Přelouč
www.junakprelouc.cz
obsah
Úvodní slovo
Dění ze zákulisí
- Sněm
- Expedice Slovensko
- Hospodaření v roce 2009
- Příspěvky na kurzy
- Bodování vlčata
str. 3
str. 3
str. 3
str. 3
str. 4
Plánuje se
- 20 let v Přelouči
- Letní tábor
- Cyklovýlet Žumberk
str. 4
str. 5
str. 6
Ohlédnutí zpět
- Zimní tábor
- Přeloučský OLYMPIONIK
- Pražská ZOO
- Oddílová výprava skautek
- Expedice Slovensnko
str. 7
str. 8
str. 8
str. 9
str. 9
Rozhovor s
- Věra Hessová
- Lukáš Spurný
str. 11
str. 13
Odpovědi na hlavolamy z 1. čísla:
Zmrzlina:
Odpověď je jednoduchá. 1. dívka (Petra) položila na pult 20
korun, ale v drobných mincích (například čtyři pětikoruny).
Tudíž bylo jasné, že chce velkou zmrzlinu. Oproti tomu 2.
dívka (Daniela) položila na pult jednu minci dvacetikorunu. Proto nemohl zmrzlinář vědět, kterou si dá.
Pověrčivý ředitel
Tato hádanka je podle mého soudu napsaná bravurně.
Neboť čin pana Velikého natolik ohromí a odvede pozornost
od 1/3 textu, kde je vše napsané. Pan Strážny je noční hlídač
a sám se přiznal, že v noci spal. A tak je jeho propuštění
vysvětlené.
Další číslo časopisu spatří světlo světa 13. června.
Uzávěrka bude již 31. května. Poprosil bych o včasné
zasílaní příspěvků. Děkuji.
Na tomto čísle se podíleli: Monika Kolmanová, Pavla
Priessnitzová, Vojtěch Plíva, Martin Pittner - Píťa,
Pavel Funk - Machr, Anna Rambousková - Hajnej,
Lukáš Spurný - Lucky, Věra Hessová - Tříska, Pavel
Matouš - Ink a Blanka Brandová - Peli. Tímto jim
děkuji!
Šéfredaktor:
Petr Funk - Fank
Mail: [email protected]
ICQ: 212-369-912
Web: www.jecminek.wz.cz
Distribuce:
Převážně elektronicky ve formátu .pdf.
Pokusíme se zajistit 30 černobílých
výtisků, které půjdou do oddílů dětem.
Kotlík
Z míst nejvyšších
Dění ze zákulisí
Veliké zasedání - sněm
Jak jsme hospodařili v roce 2009?
V sobotu 6. března se sešlo nejvyšší představenstvo
přeloučského střediska. Chvilku po půl čtvrté nám Tříska
přečetla dlouhý sedmnáctibodový program.
Pro jednoduchost a názornost jsem se nakonec rozhodl, že
uvedu část hospodářského výkazu, který jsme odevzdávali
vyšší nadřízené jednotce: tabulku nákladů a výnosů.
Náklady
Výnosy
A.I. Spotřebované nákupy
141 tis. Kč
z toho A.I.1 Spotřeba materiá lu
72 tis . K č
z toho A.I.2 Spotřeba energ ie
A.II. Služby
A.III. Osobní náklady
45 tis. Kč
0 tis. Kč
A.IV. Daně a poplatky
0 tis. Kč
A.V. Ostatní náklady
A.VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba
rezerv a opravných položek
A.VII. Poskytnuté příspěvky
A.VIII. Daň z příjmů
Náklady celkem:
8 tis. Kč
z toho: B.VI.26 Přijaté příspěvky zúčtované mezi
organizačními složkami
z toho: B.VI.27 Přijaté příspěvky (dary)
0 tis. Kč
z toho: B.VI.28 Přijaté členské příspěvky
Za vydatného popohánění Hanky jsme se brzy dostali k
nejdůležitějšímu bodu dne: k samotné volbě vedoucího
střediska a jeho zástupce a následně k volbám revizní
komise.
Netrvalo dlouho a předseda sčítací komise oznámil
výsledky: „Vedoucím střediska se stává Lukáš Spurný Lucky a jeho pravou rukou neboli zástupcem byl zvolen
Petr Funk - Fank. Členové revizní komise jsou Hana
Novotná a Věra Hessová - Tříska.“
Zbylé body programu už probíhaly s větší uvolněností. Aby
pokračující diskuze a debaty mohly probíhat co v největším
klidu, bylo připraveno pohoštění. Ústa tak měla co na práci
a jednotlivé názory a myšlenky mohly být vyřčeny celé až
do konce :o). Na konci sněmu nás oldskauti obohatili o
jejich vzpomínky na předválečná léta i porevoluční
skauting.
Nové vedení střediska čeká spousty práce. Popřejme jim
proto hodně síly a zdaru.
Expedice Slovensko 2010
Jednou z priorit letošního roku je podpora oddílů a
jednotlivých členů. O Velikonočních prázdninách pořádal
Píťa výpravu na předěl Velké Fatry a Nízkých Tater. Proto
jsme se jako středisko rozhodli podpořit tuto akci finančně.
Každému účastníkovi jsme přispěli na vlakový lístek v
podobě zaplacení jedné cesty.
Jestli jste zvědaví, jaká byla expedice a jaké zážitky si
účastníci odvezli, tak neváhejte a otočte pár stránek. Příště
neváhejte a vyjeďte taky!
- Fank -
str. 3
Časopis přeloučských skautů
69 tis . K č
B.I. Tržby za vlastní výkony a za zboží
B.II. Změny stavu vnitroorganizačních
zásob
B.III. Aktivace
B.IV. Ostatní výnosy
B.VI. Přijaté příspěvky
0 tis. Kč
0 tis. Kč
194 tis. Kč
B.VII. Poskytnuté dotace
Výnosy celkem
26 tis. Kč
0 tis. Kč
0 tis. Kč
84 tis. Kč
36 tis. Kč
16 tis. Kč
9 tis. Kč
11 tis. Kč
50 tis. Kč
196 tis. Kč
Minulý rok (2009) jsme začali budovat horolezeckou stěnu.
Bohužel se stěna nestihla dostavět, a tak i když jsou téměř
veškeré výdaje uhrazeny, tak se stěna objeví v nákladech,
až bude uvedena do provozu, tj. po kolaudaci.
- Fank -
Příspěvek na kurzy
Někteří z vás se jistě přihlásili na nějaký skautský kurz. Ať už
je to vzdělávací či zážitkový kurs, tak středisko tuto aktivitu
vítá a podporuje ji v podobě příspěvku na daný kurz. Výše
příspěvku je závislá zejména na tom, co je to za kurs a kolik
stojí. Podrobnější informace najdete v přehledně
vypracované směrnici, která by měla viset na nástěnce v
klubovně. Přesto si dovolím připomenout ve zkratce
nejdůležitější body.
1) O tom, že pojedete na kurz, dejte vědět radě SRJ
(přes svého vedoucího oddílu, e-mailem:
[email protected], atd.). Ať s tím počítáme.
Zároveň to budeme brát jako žádost o příspěvek.
2) Po absolvování kursu co nejdříve vyplňte
jednoduchý formulář, který je u směrnice přiložen
(můžete si ho však vyžádat u svého vedoucího
oddílu či u mě [email protected]). Formulář
vyplňte (údaje typu jméno, jaký kurs, trvání kurzu,
kde atd.).
- na další stránce -
Dění ze zákulisí
3) Jestliže je součástí kurzu i dekret, tak ho
nezapomeňte okopírovat. A s formulářem i
účtenkou ho dopravte na radu SRJ. Buď
prostřednictvím svého oddílového vedoucího
nebo všechny tyto záležitosti můžete řešit přímo
se mnou. A to tak: a) Donést to přímo mně, b)
Hodit to do schránky v Přelouči (Jahnova 1327), c)
Poslat mi to poštou.
4) N a v á z a t s e m n o u s p o j e n í ( m a i l :
[email protected] , ICQ: 212-369-912) a
domluvit se na formě předání peněz.
Ještě jednou bych rád zdůraznil - nenechávejte nic na
poslední chvíli. Může se stát, že váš vedoucí oddílu bude
mít hodně práce a zapomene. Vzniknou jen nepříjemnosti,
které nás pak mrzí a trápí. Rád bych apeloval také na vaše
svědomí. Na kurzy jezdí už velcí a tudíž schopní skauti,
skautky, roveři a rangers. Sami byste si tedy měli tyto věci
ohlídat či se připomenout.
-Fank -
Kotlík
Bodování březen: starší vlčata
Během března proběhlo bodování naší družiny starších
vlčat. Body se rozdělovaly za účast na schůzkách a akcích,
za chování a výkony v soutěžích a hrách. Vítězem pro měsíc
březen se stává Vašek, kterému touto formou gratulujeme.
Výsledky březnového bodování
starších vlčat
1.
Vašek
58
2.
Obřík
48
3.
Dan
46
4.
Láďa
37
5.
Jakub
3
Železný muž
Všechna starší vlčata mohou během každého měsíce
testovat svou fyzickou kondici a získat tak titul nejcennější:
Železný muž, případně Stříbrný či Bronzový muž. Pro
dosažení nejvyššího titulu bylo potřeba splnit čtyři
disciplíny z šesti možných, mezi které patří: 5 kliků bez
zastavení, 25 dřepů bez zastavení, 8x zmáčknout posilovací
kroužek, za 1 minutu přeskočit 25x švihadlo, 30 vteřin
frekvenční běh a vleže napsat čísla 1-10. Pro ostatní tituly
jsou požadavky sníženy dle úrovně daného titulu. Pro
měsíc duben se požadavky pro získání všech titulů zvýšily,
což je jistě výzvou pro březnové držitele.
Titul železný muž pro měsíc březen získal: Dan a Vašek
Titul stříbrný muž pro měsíc březen získal: Láďa
Všem držitelům jednotlivých titulů gratulujeme.
- Monika -
Plánuje se
20 let v Přelouči
ROVERING PRO NÁS BYL DŮLEŽITÝ A BYLO TO FAJN.
PŘED PÁR LETY NÁŠ ROVERING SKONČIL, ALE NEDÁVNO JSME SE ROZHODLI SEJÍT SE
ZNOVU A PŘIPOMENOUT SI FAJN LIDI A FAJN CHVÍLE. RÁDI UVIDÍME VŠECHNY TY,
KTERÉ JSME RÁDI VÍDALI NĚKDY PŘED DESETI LETY. RÁDI POZNÁME JEJICH NÁZORY,
PARTNERY, RODINY A DĚTI. PŘI VOLNĚJŠÍM PROGRAMU A OHNI SE SETKÁME,
POPOVÍDÁME, VZPOMENEME NA NÁŠ SKAUTING.
JAK TENTOKRÁT: SRAZ BUDE POUZE POLODENNÍ A CELÝ PROBĚHNE 24.DUBNA 2010
ODPOLEDNE A VEČER. Z DŮVODU RŮZNÝCH ZÁJMŮ, MOŽNOSTÍ, PREFERENCÍ A
POTŘEB PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE PROGRAM BUDE UZPŮSOBEN TOMU, ŽE NĚKDO
PŘIJEDE VLAKEM A JINÝ ZAPARKUJE POBLÍŽ (STRANOU OD SRAZOVÉHO MÍSTA)
AUTO. POČÍTÁME TAKÉ S TÍM, ŽE NE VŠICHNI DORAZÍ VČAS A NA CELOU DOBU.
Zaujala tě akce? Více informací je na webu: www.junakprelouc.cz.
Celé zvadlo přikládáme k časopisu jako přílohu.
- Ink str. 4
Časopis přeloučských skautů
Tábor Kozinek
“Cesta kolem světa za
1.7 - 17.7.2010
80 dní”
Kotlík
Plánuje se
Tábor Kozinek 2010
„Cesta kolem světa za 80 dní“
Pořadatel:
Junák - Svaz skautů a skautek ČR; středisko Přelouč
Pardubická 243, Přelouč 53501; IČO: 60159952
Pro koho:
Pro skauty a skautky z Přelouče, pro jejich kamarády,
sourozence i pro děti z veřejnosti.
Vedoucí tábora:
Martin Pittner - Píťa, zázemí: Mgr. Karel Šild - Radar, Lukáš
Spurný - Lucky, Iva Matičková, Petr Kalousek - Robinson,
Blanka Brandová, Pavla Priessnitzová, Šárka Mazačová a
další..
Kontakt a informace před i během tábora:
Martin Pittner Píťa
GSM: 602590206 i během tábora
EMAIL: [email protected]
ICQ:194990301,
http://dvojka.junakprelouc.cz/tabor/
Tábořiště:
Tábořiště Kozinek, Loc: 50°29'56.166"N, 16°12'41.523"E,
poblíž Bezděkova nad Metují, okres Náchod
Termín:
Pro starší: 1.7-17. 7. 2010, Pro mladší: 3.7-17. 7. 2010,
Pro nejmladší 3.7-14. 7. 2010,
Návštěvní den je 10.7 od 14:00 s možností přespání a
táborového ohně
*nevíte, kam spadá Vaše dítě? Seznam je na stránce tábora
Cena:
Pro starší a mladší skauty 2500 Kč, pro nejmladší skauty
2200 Kč, pro neskauty 2800 Kč
Informační schůzka:
Proběhne dne 21.5. v 17:30 v klubovně
odstřihněte
ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA
na skautský tábor Střediska Přelouč
Pořadatel:
Junák Svaz skautů a skautek ČR; středisko Přelouč
Pardubická 243, Přelouč 53501; IČO: 60159952
Účastník tábora
Jméno:
Rodné číslo:
Příjmení:
trvalé bydliště
Ulice:
Město:
PSČ:
kontakt
Telefon:
E-mail:
Svým podpisem přihlašuji své dítě na letní
skautský tábor Kozinek 2010 střediska
Přelouč, který je v termínu od (1)3.7. do
(14)17.7. 2010 v ceně 2500(2200) Kč zahrnující
pobyt v délce (12)14-ti dní, stravu, dopravu a
veškeré výdaje spojené s programem (materiál,
vstupné, ceny pro děti, …).
Termín zaplacení tábora jest do konce května
2010 a odevzdání závazné přihlášky do konce
dubna 2010.
Dále svým podpisu stvrzuji to, že jsem si vědom
toho, že mé dítě je povinno dodržovat táborový
řád a že závažné porušení tohoto řádu se může
potrestat i vyloučením z tábora.
V
dne:
Podpis zákonného zástupce:
Zákonný zástupce účastníka tábora:
Jméno:
Telefon:
E-mail:
Příjmení:
Pro další informace se můžete obracet na vedoucího nebo
oddílové vedoucí. Informativní schůzka proběhne dne 21.5. v
17:30 v klubovně
za tým tábora Martin Pittner - Píťa
odstřihněte
str. 6
Časopis přeloučských skautů
Kotlík
Ohlédnutí zpět
Zimní tábor - Krkonoše
21. - 26. 2.
Poslali jsme poslední zamávání
rodičům a zavřeli za sebou dveře
rychlíku. Ostrým zvukem píšťalky a
m á v n u t í m ze l e ný m t e r č í ke m
započalo naše šestidenní
dobrodružství ve složení: Modrásek,
Ocásek, Max, Robinson, Machr, Fank,
Peli, Pája, Lucky, Píťa, s pozdní
Zimní tábor 2010
návštěvou Inka.
ilustrace: Pavel Funk
Vystoupili jsme z autobusu ve Velké Úpě. Po chvilce zmatků
obtěžkáni věcmi se vydáváme po zasněžené silničce
směrem na Janovy boudy. Sluníčko se třpytilo na bílých
nekonečných kobercích a svěží horský vzduch pomalu plnil
naše plíce. Ráz hor se však projevil po několika metrech.
Kyslíku jako by ubylo a bořící sníh hořce připomněl každý
náš krok. Po 2,5 km se před námi rozevřel les. Pohled krátce
ustrnul. První horská chata, kterou jsme spatřili, nesla
název „Junák“. Na tváři se rozzářil úsměv a radostně jsme
k ní seběhli.
Zimní tábor 2010
foto: Martin Pittner
Po krátkém vydechnutí jsme rozdělali oheň v krbových
kamnech a chatou se pomalu rozlilo teplo. Oči začaly běhat
po místě a zvědavost nás vyhnala z pohodlných křesel a
pohovek. Chata nás překvapila nejen svou velikostí, ale i
přepychovým vybavením. Snad by stálo za zmínku, že
chata ukrývala místnost s pingpongovým stolem a pěkný
dobový stůl s šachovnicí - obou výdobytků civilizace jsme
hojně využívali.
Druhý den. Do malých okének se přikradly parsky slunce.
Rozzářily celou místnost a nám přinesly dobrou náladu do
nového dne. Ráno jsme se rozdělili na tři skupiny a každá se
vydala malinko jiným směrem. Sjezdaři vyrazili užívat
služeb jednoho z největších lyžařských středisek u nás Pece pod Sněžkou. Pěší skupina se rozhodla zdolat naší
nejvyšší horu - Sněžku. A běžkařská četa měla za úkol
prozkoumat cestu z Portášek na chatu, aby sjezdaři
nemuseli šlapat do kopce a mohli pohodlně sjíždět.
str. 7
Časopis přeloučských skautů
Třetí a čtvrtý den nás přivítalo počasí vskutku jarní. Paprsky
slunka polehoučku rozehřívaly sníh. Z pěší skupiny se stali
lyžaři a vyrazili sjíždět nedaleké svahy v Úpě, někteří z nich
však neodolali sjezdovkám v Peci, a tak se od nich trhli :o).
Běžkaři zůstali věrní pohybu a vyrazili na Růžohorky a
běžecký okruh okolo Pěnkavčí hory, který poskytl
nádherné výhledy na hřebeny hor.
Pátý den. Slunce ještě pořádně nevykouklo a už byl v
chalupě pohyb. Vydatná snídaně a teplý čaj nás vybudily k
závěrečné výpravě. Před námi se tyčila náročná trasa (cca
27 km): chata - Portášky - Růžohorky - Růžová hora - Sněžka
- Luční bouda - Výrovka - Pec pod Sněžkou - chata. Jako
první vyrážela skupina na sněžnicích. S necelým
hodinovým zpožděním za nimi vyrazila běžkařská
„skvadra“. Mraky se toho dne honily velice nízko, a tak když
jsme se na Sněžce potkali (v nově postavené Poštovně), tak
nás zahalily svým pláštěm. Studený vítr a viditelnost na pár
metrů udělaly naší výpravě skutečně expediční podmínky.
Oblačnost se nás držela až na Luční boudu. Poté se začaly
mraky trhat a jak to tak bývá - vyčasilo se a k samotnému
závěru dne se na nás přišlo podívat i sluníčko. A tak jsme při
sestupu do Pece spatřili půvabný západ.
Zimní tábor 2010
foto: Martin Pittner
Šestý den. Smutek se rozléval v našich srdcích. Ještě pár
hodin a my opustíme tento pohádkový kraj kopců a
zamíříme zpět do polabské nížiny. Slunce, které hřálo,
polehoučku rozpouštělo sníh, který tvořil na silnici řetízky
slz. Tím se s námi loučila zima a my v srdci pomalu cítili, že
jaro přichází.
- Fank -
Ohlédnutí zpět
Přeloučský OLYMPIONIK
Cestou bylo několik zastávek v dětských zábavných
areálech. Během naší procházky po zoologické zahradě
jsme viděli pelikány, plameňáky, horské kopytníky, jeleny,
tygry, sovy, antilopy a další zvířátka. Zebry a žirafy na nás
čekaly v africkém domě. Během sobotního odpoledne
jsme také prošli indonéskou džungli a navštívili pavilon
velkých savců. Lachtani se svým vystoupením s námi
rozloučili a my se vydali na cestu domů. Každý účastník si
odvezl titul Zoolog a čokoládku.
Fotky z této akce, ale i jiných akcí naleznete na:
http://picasaweb.google.cz/vlcata.prelouc
Olympionik 2010
foto: Monika Kolmanová
V pátek 12. února byly zahájeny 21. zimní olympijské hry v
daleké Kanadě. Přesto jsme si trochu olympijské atmosféry
vychutnali i v našem městečku Přelouč, kdy schůzka vlčat
probíhala v olympijském duchu. Pro obě skupiny vlčat bylo
připraveno několik sportovních aktivit. Chlapci porovnali
své síly hned v několika disciplínách. Naše přeloučská
miniolympiáda začala biatlonem, následoval sjezd na
saních, krasobruslení, rychlobruslení, akrobatické lyžování
a nechyběl ani skok na lyžích.
Ve skupině mladších vlčat se na prvním místě umístil Jiřík a
Vojta se shodným počtem bodů, druhé místo obsadil Míša
a bronzovou příčku obsadil Mykeš. Nejúspěšnější mezi
staršími vlčaty byl Láďa, druhý nejvyšší počet získal Obřík a
třetí místo obsadil Vašek.
- Monika -
Pražská ZOO
Účastníci: Dan, Láďa, Jirka, Marek, Míša, Pavel, Vojta
Vedoucí: Pája a Monika
Poslední březnovou sobotu tohoto roku byl pro vlčata
připraven výlet do ZOO v Praze. Společně jsme před osmou
hodinou ranní nasedli do vlaku směr Praha, kde jsme
někteří poprvé jeli metrem a autobus č. 112 nás dovezl až
před bránu zoologické zahrady. Každý účastník před
vstupem dostal plánek zahrady a informace, kde jaké zvíře
najdeme. První setkání bylo s tučňáky, které bylo
obohaceno krmením a odborným výkladem. V dětské ZOO
každý nakrmil pobíhající kůzlátka, odkud naše výprava
směřovala do pavilonu goril a kočkovitých šelem.
>>
- Monika Pražská ZOO
foto: Monika Kolmanová
Příběh na téma zoologická zahrada
Hra ve vlaku cestou do pražské ZOO
Za jedné velké bouřky utekl z výběhu klokan. Chovatelé
běhali po celé ZOO a hledali ho. Když hledali klokana v
gorilím výběhu, hodila po chovateli jedna z goril kokos.
Trefila ho kokosem do „kokosu“. Chovatel hrůzou omdlel.
Chovatelé se snažili gorilu chytit, ale gorila se jim vysmála a
ve výběhu je zavřela. Vypustila hady a všude nastal zmatek.
Návštěvníci ZOO rychle prchali pryč. Mladí a odvážní skauti
(vlčata) z Přelouče však zůstali a rozhodli se zakročit.
Rozdělili se na dvě skupiny. Jedna skupina chytila klokana a
vrátila ho do výběhu. Druhá skupina omráčila gorilu
voňavými banány a vrátila ji do klece. Pak všichni společně
pochytali hady a tak vrátili do ZOO řád. Dostali
odměnu(bednu sušenek) s poděkováním od ředitele ZOO.
Stateční zachránci se vrátili domů jako hrdinové.
- Vojta a Pája -
Pražská ZOO
foto: Monika Kolmanová
Pražská ZOO; foto: Monika Kolmanová
str. 8
Časopis přeloučských skautů
Kotlík
Ohlédnutí zpět
Oddílová výprava skautek
Kotlík
6.-7.3.
do Heřmanova Městce
Přátelé, kamarádi ;-),
první březnový víkend proběhl výlet oddílu Anikrok do kouzelné země draků, víl,
princezen a trpaslíků. K mé velké neradosti nebyla účast příliš valná, ale i přes tento
„malý“ nedostatek nemohu říct, že jsem seděla sama v přeplněném coupé. Do
klubovny v Heřmanově Městci jsme dorazili tak tak před setměním, totiž je známo,
že Erben napsal Polednici na motivy zdejší kroniky ze 16. století. Zbytek večera jsme
vyplnili kulturně kytarou a zpěvem. Ráno proběhlo ve znamení: „Není čas ztrácet
čas“, tak jsme se tedy rychle nasnídali a vyrazili do boje o dračí zub. Nemuseli jsme
lézt do skříně jako v Narnii nebo do tajemné komnaty, v místním parku o rozloze
několika hektarů se skrývala zákeřná banda obtloustlých trpaslíků P, kterou jsme
záhy pochytali a donutili vydat zašifrovaný pergamen. Poté jsme trpaslíky pustili a ti
se hlasitě rozutekli do lesů... Odpoledne se hrála spousta hříček a už brzy k večeru
jsme měli batohy na zádech a odjížděli čugálkou domů, do podolí. Kdo nebyl,
prohloupil, ale nebojte, za měsíc vyrážíme zase ;-).
Oddílová výprava
foto: Iva Matičková
- Iva -
Slovakia expedition Into the wild
Je kolem desáté hodiny večerní 31. března a ve skautské
klubovně v Ružomberoku se právě díváme na titulky velice
poutavého filmu Into the wild. Většina z nás se těší do
spacáku. Někdo si možná pomyslí, že by chtěl zažít
podobné dobrodružství jako hrdina Chris McCandless
(Alex), ale nejspíš ho nenapadne, že toto dobrodružství
právě začíná.
Stejně jako Alex cestoval dlouhou dobu po Státech, i my se
nejdříve seznamujeme s místními obyvateli a plníme při
tom různé úkoly. Pak raději už jdeme spát, přece jen nás
čekají náročné dny.
Hned ráno si balíme své věci a abychom byli s civilizací
spojeni co nejméně, necháváme v klubovně své mobilní
telefony, přebytečné průkazky, peníze i zbylé jídlo.
Zastávka před Hypernovou každý dostává tři eura. Na
sváču? Ani náhodou. Na jídlo na celé dva dny! Chvíli nám to
trvalo, ale všichni nakonec odchází s menší či větší
hromádkou jídla a někteří si dokonce ještě ušetřili euro na
turistickou známku. Následně symbolicky spálíme tři
bankovky, stejně jako Alex si vymyslíme nové jméno a s tím
vyrazíme do divočiny.
Cesta z počátku ubíhá dobře i výstup po sjezdovce jsme
všichni zvládli, ale když se začínáme brodit po kolena ve
sněhu, jde do tuhého. Při občasných zastávkách na oběd či
svačinu (což se od sebe stejně nijak neliší) si čtením úryvků
z knížky připomínáme Alexovy cesty. Cesta sněhem
neubíhá zdaleka tak rychle, a když se ještě trochu ztratíme,
vzdáváme se původního plánu a rozbalujeme stany na
prvním příhodném místě. Podle místních zní prognózy asi
takto: v noci bude mrznout, zítra sněžit, chodí tu medvědi
a padají laviny. Co víc bychom si v divočině mohli přát?
str. 9
Časopis přeloučských skautů
Noc byla sice opravdu studená, ale očekávané vysvobození
ráno nepřišlo. Místo toho sníh, kam se podíváte a ze
včerejška úplně promočené boty. Skoro všichni až na pár
šťastlivců se suchými botami zkouší taktiku igeliťáků.
Rychle sbalit stan, do kterého už stejně nasněžilo, a vzhůru
na cestu. Jde se o poznání lépe, protože zmrzlý sníh se tolik
neboří. Zato nás čekají cestičky přes strmé svahy, kde
máme co dělat, abychom neskončili až dole (kam stejně
přes tu mlhu není vidět). Minuli jsme i ceduli, která říkala
něco o lavinovém poli.
- na další stránce -
Slovensko 2010
foto: Martin Pittner
Ohlédnutí zpět
Asi tak v době oběda na rozcestí nás čeká velké rozhodnutí jít dál přes nejvyšší horu Ostredok a doufat, že stihneme
autobus nebo sejít dolů a došlapat si to 10 km po silnici do
chaty? Nakonec se každý rozhodne jinak, a tak se dělíme na
dvě poloviny. Jelikož jsem se já vydala zničit si nohy na
silnici, můžu nějaké dojmy z vrcholového výstupu
poskytnout úryvky z deníku jedné účastnice:
Slovensko 2010
foto: Martin Pittner
Kotlík
Vysvětlení pro případné nechápavce - jelikož Alex musel na
Aljašce lovit zvěř, aby měl co jíst, nemohli bychom se
spokojit s nějakou koupenou a připravenou snídaní. Místo
toho jsme si pořídili dva černobílé králíky a vyzkoušeli celý
postup od zabíjení, přes stahování kůže, vyvrhování
vnitřností až po pečení na ohýnku. Nutno říct, že na králičí
snídani asi v pět hodin odpoledne se téměř všichni velice
těšili.
Večer s plnými žaludky nás ještě čekal závěrečný úsek
cesty, a tak jsme se v úplné samotně postupně vydávali na
cestu stejně jako Alex.
„DVA ROKY SE TOULÁ PO ZEMI, BEZ TELEFONU, BEZ
BAZÉNU, BEZ SVÉHO PSA, BEZ CIGARET, NAPROSTÁ
SVOBODA, EXTRÉMISTA, CESTOVATEL VNÍMAJÍCÍ KRÁSU,
JEHOŽ DOMOVEM JE CESTA...“
Na této cestě nás kromě pozorování nádherné hvězdné
oblohy čekala překážka v podobně ledového a místy i
trochu prudkého potoka. Po usušení u ohně jsme se mohli
díky zápiskům z Alexova deníku pokusit vcítit do jeho kůže v
posledních dnech jeho života.
Cesta na Ploskou - stres, nervák - hezká krajina nemohoucnost - pokoření Ploské 1532! - cesta dolů stoupání! - 2.krizová situace - naštěstí byla přestávka mlíko, musli. Radost - 500 m do mírného kopce - úplně
mrtvá - pokraj sil. Vyčerpání - konečné pokoření OSTREDOK
HORE!! - fotka (v tričkách). KLESÁNÍ - konečně se vyjasnilo nádherný výhled - chvíle zastavení a vnímání přírody puchýře a 1100 m klesání. Chudák nohy - vesnice se
přibližovala - krutá bolest, puchýře - doraz na silnici - au!
2km už nikam - čekání na bus - ?pojede? - cesta busem podmínky pro spaní - cesta po silnici - chvíle lesem - CHATA!
Radost vidět světýlko.
Večer už jen teplá! večeře , nějaké zpívaní a spaní.
Další den po tvrdé, ale nezbytné rozcvičce nastalo další
překvapení (opět citace z deníku):
Čekání na snídani - Dan: “Běžte si ji ulovit“ - My, haha, to
budou buchty na stromech - 2králíci, rychlý nálet - máme
je! - Rychlý myšlenkový pochod: králík - snídaně - ne sranda snad. A co teď? - Píťův proslov: „Vezměte si ostré
nože a oblečení na ušpinění“ - Chvíli všem trvalo, než jim
došlo, že králíci alias pejsek a kočička budou k večerní
snídani - Všichni se pustili do práce - Poslední minuta
králíků...
Následná smrt - A šel viset za nohy - Pro mnohé se rázem z
králíčků stalo maso na oběd.
str. 10
Časopis přeloučských skautů
Sám - cesta směřuje od řeky - vystrašený - pomalu zabíhá
do lesa - hladový - překračujeme potok - vysílený - cesta jde
stále prudčeji do kopce - bezmocný - cesta už se téměř
vytratila - beznadějný - hořící hřbitovní svíčka, hukot
vodopádu skrytého ve tmě, na zemi ležící mrtvola s
posledním vzkazem. Štěstí je skutečné, pouze když je
sdílené… (Alexander Supertramp).
Možná ještě trochu zamyšleni se vracíme do chaty na teplé
halušky s brynzou a dlouho do noci (rána) se společně
radujeme s kytarou, spoustou písniček, zelenýma
sušenkama a velmi veselým smíchem. Zítra nás už čeká
cesta zpět do civilizace.
- Anča Slovensko 2010
foto: Martin Pittner
Kotlík
Rozhovor s...
(Ex)Vedoucím
střediska
Jak jistě všichni víte, či jste se právě čerstvě dočetli v našem časopise. Počátkem měsíce března jsme měli sněm, na
kterém byl zvolen nový vedoucí střediska. Při této vzácné příležitosti jsem se rozhodl pro dva rozhovory. Otázky jsem
položil bývalému i současnému vedoucímu střediska.
Jako v minulém rozhovoru i tebe bych poprosil o krátké
představení.
Narodila jsem se v Pardubicích 1979. Do skautského oddílu
jsem se dostala v roce 1992 tak, že jsem se šla podívat na
jednu schůzku. Kamarádka, s kterou jsem hrála stolní tenis
v té době, vedla holky. Nějak se mi to zalíbilo a dnes je to již
18 let, co je můj život spojený s přeloučským skautským
střediskem. A ta přezdívka vznikla na jednom táboře asi z
několika důvodů. Mám ráda přírodu, stromy a ráda pracuju
se dřevem. Taky jsem si od kluků nenechala nikdy nic líbit.
Když mě jeden provokoval, začala jsem ho honit, on se bál.
Když přede mnou utíkal, začal volat“ Tříska, Tříska“. V té
době šel kreslený seriál „Želvy Ninja“. (mimochodem,
celkem se mi líbil)
Po úspěšném dokončení střední průmyslové školy
chemické v Pardubicích jsi odešla studovat do hlavního
města.
Ano. Rozhodla jsem se nepokračovat v chemii. Táhla mě
příroda a věci kolem ní, proto jsem šla na VŠ Zemědělskou,
lesnickou fakultu na obor dřevařské inženýrství. Jak to tak
bývá, člověk se nemusí na poprvé trefit. To se stalo i mě, a
proto jsem přešla na jiný obor krajinné inženýrství. Toto
studium jsem již zdárně dokončila . Zajímavé je, že kam
půjdu po střední škole jsem se rozhodla na jednom
skautském kurzu, který jsem absolvovala, a ten určil i můj
směr dál v mém „civilním“ životě.
Skaut i škola nasvědčují velkému vztahu k přírodě.
Myslím, že málokdo o tobě ví, že jsi bývala myslivec?
Nebo ještě stále jsi?
Jsi celkem informovaný. Jestli to tak můžu říct, tak mojí
láskou (samozřejmě po manželovi) je příroda. To je asi naše
rodová záležitost, která sahá několik pokolení dozadu, do
doby Kinských. Nevím, jestli o sobě mohu říct, že jsem
myslivec v pravém slova smyslu. Snažím se. Kdo mě k tomu
přivedl? No vlastně můj prastrýc z Křivoklátu, který je také
myslivec, a vždy, když jsme byli u něj na návštěvě, vzal mě s
sebou do lesa na čekanou. Na škole v Praze jsem měla
možnost udělat zkoušky, a tak jsem si řekla, že to zkusím.
Jestli si ale někdo myslí, že je to jen o střílení, pěkně se mýlí.
Být správný myslivec je pěkná řehole, ale odměněná
krásnými nevšedními zážitky.
str. 11
Časopis přeloučských skautů
Věra Hessová
nar.: 15.1. 1979
věk: 31 let
přezdívka: Tříska
povolání: na mateřské
Abychom si sestavili kompletní obrázek ze střípků,
nesmím opomenout tvé zájmy.
Zájmy se v průběhu života mění. Vždycky jsem měla ráda
sport, přírodu a práci s dětmi. Pokud to chceš blíže
rozepsat, prošla jsem několika sportovními oddíly (např.
střelecký kroužek, tenis, stolní tenis, na VŠ jsem hrála
frisbee). Nejvíce mi ale dal skauting, který v sobě skrývá
různorodost a to po všech stránkách. Díky němu jsem se
dostala do míst, do kterých bych se jinak nedostala. No a
teď, když už mám rodinu není tolik času. Manžel a syn
zaujímá první místo v žebříčku. Společně se snažíme jezdit
na výlety do přírody a do bazénu. Jezdíme do Jizerských hor,
kde se staráme pod ČSOP (Český svaz ochránců přírody) o
Muzeum a přírodu kolem. Přijeďte se někdy podívat. Je tam
krásně.
Tobě a tvému muži Martinovi se v nedávné době narodil
syn.
Co je nedávná doba? Čas strašně letí. Vojtovi je 20 měsíců.
Je dost čiperný, takže nás hodně zaměstnává. V loňském
roce jste si ho mimochodem užili taky na táboře, kde se učil
chodit. To mu byl rok. Každou chvíli umí něco nového, je
radost ho sledovat. Pokaždé něčím překvapí.
Pozornému oku nemůže uniknout, že Vojtíškovi brzy
přibude sourozenec. A obligátní otázka bude to
chlapeček či holčička?
Ano. Bude další přírůstek - a to už brzy. Pokud si nepospíší
mimo plán, měl by přijít na svět začátkem května. A co to
bude? Snad zdravý cvrček, pohlaví spíše mužského, ale to
se dozvíme až mezi nás koukne.
- na další stránce -
Rozhovor s...
Kotlík
S čekajícím přírůstkem do rodiny a trvalým pobytem ve
Žďáru nad Sázavou je celkem samozřejmé, že se tvé
priority budou obracet na rodinu. Přesto se nechceš od
Přelouče odtrhnout :o).
Mohu Tě trochu poopravit? Bydlíme v Ledči nad Sázavou.
Vzhledem k bydlišti a rodině už se nedá zvládnout
dojíždění pravidelné a aktivní účast na vedení střediska
nebo oddílu. Je těžké opustit něco, co je s Tvým životem
spojeno 18 let. Reálně se mohu zapojit jednorázově na
akcích (až budou děti větší). Teď mohu pomoct spíš v
papírování a kontrole, proto jsem kandidovala do revizní
komise. (To abych Tě mohla kontrolovat.)
Plány a touhy jsou veliké. Všichni víme, že nelze vše
stihnout. Které „věci“ jsi za svého vedení nestihla a přesto
si o nich myslíš, že jsou klíčové a nové vedení střediska by
se na ně mělo soustředit?
To je těžká otázka. Každý má své možnosti, z kterých
vychází. Vzhledem k tomu, že jsem od počátku vedení
střediska bydlela mimo místo, bylo obtížné zvládat
komunikaci a kontrolu úkolů. Kontakt se sponzory i oddíly,
být v obraze. V tom budete mít velkou výhodu a je třeba se
na to do budoucna zaměřit. Aby to šlapalo, je třeba plnit
úkoly a dodržovat termíny. To poslední dobou haprovalo. I
když se nám to nelíbí, je třeba dupat. A to i na vedoucího.
Zpětná vazba je velmi důležitá. Metodika výchovy a nové
aktivní pohledy, které by se měly zakomponovat do všech
sfér činnosti. V tom jste napřed. Jen pozor na moc
„manažerování“ aby se neztratila základní skautská
myšlenka. Je třeba vyřešit zázemí klubovny. Teď se objevila
dobrá možnost, takže je třeba dát všechny síly do vyřešení
této situace. Pozor na uzavírání se do sebe. I ti, kteří nejsou
úplně v obraze nemusí mít špatné názory. Jinak nové radě
přeju hodně elánu, obezřetnosti a vytrvalosti. Nebude to
vždy lehké a určitě přijdou chvíle, kdy nebude do zpěvu. Je
třeba zatnout zuby a jít dál. Takže do další dvacítky hlavu
vzhůru a vydržet.
Asi nemusím ani otázku klást :o). Na opak. Které „věci“ se
ti povedly nově zavést.
Myslím, že během těch tří let se konečně podařilo
probourat „tabu“ informovanosti o věcech, které se týkají
střediska mezi vedoucími (myslím tím hlavně finance a
dokumenty, běžný chod). Taky jsme pokročili v
neoblíbeném papírování, kterému se v dnešní době
bohužel nikdo nevyhne. Začali jsme se systematizací a teď
je důležité s tím pokračovat, aby bylo vše v pořádku z
formálního pohledu. Pustili jsme se do velkého projektu
horolezecké stěny, který se nám snad podaří v dohledné
době dokončit. Z jednoduchého účetnictví jsme přešli na
podvojné.
str. 12
Časopis přeloučských skautů
A na závěr potrápíme trochu paměť. Do této doby jsi
prošla celou řadou skautských funkcích. K funkcím bylo
také potřeba určité vzdělávání se. Pomohly ti tyto
nabrané zkušenosti v životě mimo skaut?
Za těch 18 let skautského života jsem opravdu prošla
spoustou funkcí i kurzů a vzdělávání. Když to vezmu od
začátku až do teď bude to slušný výčet. Od rádce družiny
přes vedoucího oddílu až po vedoucího střediska. K tomu je
potřeba se i vzdělávat, a proto jsem absolvovala například
rádcovský kurz, lesní kurzy Selka, FONS, kurz Lesní
moudrosti, čekatelský kurz Stříbrná řeka, vůdcovský lesní
kurz Stříbrná řeka. Kvůli pořádání různých akcí a táborů
jsem také absolvovala zdravotnický kurz, který je uznávaný
při pořádání akcí pro děti i mimo skautskou organizaci
(akreditace MŠMT). Dále jsem se zúčastnila Záchranářské
lesní školy SELEŠKA, která byla zaměřena na krizové
situace. To byla cenná zkušenost, díky které jsem si asi
zachránila posléze i svůj život. Pro instruktory kurzů jsem
absolvovala instruktorskou lesní školu, kde se člověk dozví,
jak připravovat programy, jak vystupovat, …. Dále jsem
absolvovala velmi zajímavý metodický kurz Orbis Kaktus,
který je zaměřen na environmentální výchovu. Jako
instruktor jsem byla v týmu kurzů: Fontikulus, Orbis Kaktus,
tam jsem si zkusila i hospodaření, čekatelský kurz New
Deal. Na středisku jsem vedla rádcovský kurz a Lesní školku.
Dále jsem byla i v týmu, který pořádal roverský MOOT a
okresní rádcovský kurz.
Tyto zkušenosti ze skautského života mě pomohly získat
zaměstnání v DDM, kde jsem pracovala před mateřskou.
Už v jiné otázce jsem psala, že mě jeden z kurzů určil směr,
kterým jsem se vydala ve výběru vysoké školy. A nedá se
opomenout ani situace, kdy mi šlo jednou o život. Díky
instinktu a toho, že člověk podvědomě věděl, co by měl
dělat (to bych nevěděla, kdybych neabsolvovala
zdravotnickou průpravu), jsem si i zachránila život.
- Třísce kladl otázky Fank-
Rozhovor s...
I tebe bych rád poprosil o krátké představení.
Ročník 87. Olomoučák. Máma mě do skautu přivedla na
základě doporučení své kamarádky. (Přezdívka Lucky)
Nijak zvlášť zajímavě prý mám štěstí…
Před 4 lety jsi odmaturoval na střední průmyslové škole
elektrotechnické v Pardubicích. V současnosti děláš co?
Pomalu finišuju magisterské studium na univerzitě v Hradci
Králové obor informační managament. Do toho trochu
pracuju vedu tým operátorů u T-Mobilu.
Často tě slyšíme povídat o práci. Nedávno se ke mně
doneslo, že jsi se vyhoupl na vyšší post. Gratuluji.
Pomohla ti k novému místu nějak skautská výchova?
Pomohla. Konkrétně to byla zkušenost s vedením týmu lidí
v tomhle případě Dvojky. Pro personalisty to byl rozhodující
argument.
Předtím jsem seděl na židli, koukal do počítače a povídal si
se zákazníky (o jejich fakturách, poruchách internetu, …).
Teď sedím na židli, koukám do počítače a povídám si s mými
asistenty (o tom jak správně by si měli povídat se zákazníky
o fakturách, poruchách internetu…).
Než jsi začal být aktivní ve vedení měl jsi jiné zájmy? A co
tvé další koníčky, zájmy, záliby. (Narážím na fotbal, proč jsi
ho nechal, a na další tvoje koníčky typu čtení atd…)
Mám spousty zájmů. Rád sportuju, cestuju, čtu, povídám
si, učím se, poslouchám hudbu, plánuju…
Kopaná mě zaměstnávala celých deset let, nicméně ve
svých patnácti letech, když jsem se rozhodoval co budu
dělat, rádcovství byla pro mě jasná volba. Nelituju toho…
Dlouhá léta jsi bydlel na faře. Proto bych se rád zeptal, jak
se stavíš k otázce víry?. A jestli tě pobyt vedle kostela
ovlivnil?
Věřím, že existuje něco, co nás převyšuje. Líbí se mi Bible
jako kodex určitých morálních hodnot, nicméně nevěřím,
že je postavená na pravdě.
Pocházím z nekřesťanské rodiny. Kdybych nežil na faře, s
vírou se v takové míře nesetkám. Myslím si, že díky tomu
jsem otevřenější a tolerantnější.
Na začátku března jsi kandidoval na funkci vedoucího
střediska a stal ses jím. Každý vedoucí má trochu jiné
hodnoty a vidí problémy jinde a jinak. Na co se budeš
soustředit ty resp. co si myslíš, že je nejvíce potřeba.
Před námi jsou elementární diskuse.
Jako největší prioritu vidím vtisknout našemu středisku
nějakou uchopitelnou spojující myšlenku. Aby všichni
věděli a cítili skaut v Přelouči má smysl.
str. 13
Časopis přeloučských skautů
Kotlík
Lukáš Spurný
nar.: 10.7. 1987
věk: 22 let
přezdívka: Lucky
povolání: student
Krom vedení střediska jsi dlouholetým vedoucím II.
oddílu. Jak skloubíš tyto dvě činnosti. A abychom měli
mozaiku tvého působení kompletní uveď i zbylé dřívější
funkce.
Plán je jednoduchý. Postupně dorůstají schopní kluci, kteří
musí přebírat jednoduší úkony typu: správa bodování, úklid
klubovny, reportáže ze schůzek… Moje role se musí
postupně transformovat na koordinátora těchto úkonů.
Jestli se to povede, tak v tom nevidím problém.
Ať žijou funkce ve skautu;) V zásadě jsem nic zásadního
nedělal. Rok jsem se zamýšlel nad výchovou na středisku a
od svých patnácti let se pokouším vést postupně družinu
Bobrů, kmen RR a Dvojku.
Nevím, jak je veřejnost informovaná, ale skauti mají
celkem propracovaný a rozsáhlý systém zákonů, směrnic,
nařízení… Pro vedení jsou potřeba určité typy vzdělání.
Kterými jsou postupně prošel. A co ti přinesly?
Primární užitek vidím v poodhalení mé osobnosti, který mi
ukázal další směr mého snažení. Další výrazný smysl vidím v
komunikaci a seznámení se s podobně naladěnými lidmi.
Rádcovský kurz, čekatelské zkoušky, zdravotní kurz,
vůdcovský kurz, instruktorský kurz.
Když si zavzpomínáš na kterou úroveň na středisku si
nejraději vzpomeneš?
Sice to je pouze parodie roveringu, ale rád jsem roverem,
jenž je pro mě symbolem výzev a pomoci ostatním.
Máš nějaké životní krédo?
Mám dvě.
„Usmívej se, zítra bude hůř a pozítří už možná ani nebude“.
A „jaký si to uděláš, takový to máš“.
- Luckymu kladl otázky Fank-