Rouchovanský zpravodaj

Rouchovanský
zpravodaj
1/2016
Vážení spoluobčané,
dostáváte do rukou další vydání Zpravodaje o dění v naší
obci.
Život v obci probíhal od počátku roku řekněme normálně. Přežili jsme zimní období a těšili jsme se na jaro
s příchodem sluníčka. Obec si zajišťovala svoje provozní
potřeby, byl proveden jarní úklid, probíhaly a probíhají sadové úpravy a péče o zeleň.
Pokračují investiční akce:
-
Intenzivní práce probíhají na zbudování inženýrských sítí pro výstavbu 11 nových rodinných domů.
Dokončeny jsou vodovod, kanalizace, rozvody
elektrické energie, veřejné osvětlení a rozvod optické sítě pro přenos KTV a internetu. Zbývají dokončit komunikace a chodníky. První stavebníci již
započali s výstavbou rodinných domů a to je dobrá
zpráva pro naši obec a pro její rozvoj.
-
-
Opravili jsme ochoz a korunu studny u Svatého Jána
Opravujeme studnu u Novákových, dokončeno
bude po Oslavách
Radost v obci nám dělají naše spolky, loutkové divadlo,
radujeme se z návratu ochotnického divadla v sokolovně,
spolku RUM (vysvětlivky dále), který navázal na divadelní hry spolku Aktivní matky. Sportovci, hasiči, rybáři
i další spolky pořádaly tradiční akce jako Dětské rybářské
závody apod.
Na druhé straně nám mnoho radosti nedopřejí někteří
naši spoluobčané, kteří jsou schopni do kontejneru na bioodpad u bytovky Rouchovany č.p. 303 v Nové ulici naházet odpad, který tam vůbec nepatří. Viz foto.
-
-
-
-
-
-
Probíhá výběrové řízení na dodavatele celkové rekonstrukce silnice k akci „Oprava místní komunikace v obci Rouchovany – ulice U Hřbitova“. Na tuto
akci máme rozhodnutí o přidělení dotace ve výši
1 mil. Kč z dotačního programu Program obnovy
venkova od Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Těmto pracím bude předcházet přeložení vodovodu a vedení elektrické energie do chodníků ve zmíněné ulici
Dle informací ze Státního zemědělského intervenčního
fondu ČR jsme byli úspěšní se žádostí o získání dotace
na opravu severní zdi našeho hřbitova. Výběr dodavatele na tuto akci proběhne po obdržení rozhodnutí
a dotace, toto rozhodnutí očekáváme do konce měsíce
června. Dotace bude ve výši cca 500 tis. Kč.
Pokračujeme na zpracovávání návrhu Územního
plánu Rouchovany.
Nadále sháníme podklady pro opravu vodovodu
od studny do Rouchovan, pořízení průtahu obcí přes
nemovitost Makešových a další úkoly
Chystáme úpravu trávníků a zeleně na středu náměstí – proto ta spálená tráva po chemickém ošetření
Věřte, ta fotka je pořízená před pár dny a ten binec boty,
plastové láhve od šamponů a další smetí mohou skončit
ve tříděném odpadu. A přece se najde jedinec, který pokazí snažení většiny slušných lidí, kteří dbají o pořádek.
To je holá realita. Zřejmě je to tím, že nejsme motivování
nějakou morálkou, poctivostí. Proč také, vždyť je likvidace odpadu v Rouchovanech zadarmo, moji kapsu to přeci
nic nestojí.
Vážení spoluobčané, jistě sledujete, že probíhá projednávání nového zákona o odpadech a zde se uvažuje o výrazném zdražení služeb za ukládání odpadů. Nepokažme si
naši výhodu bezplatné likvidace odpadu v Rouchovanech.
Vladimír Černý
Setkání rodáků obcí
Heřmanice, Lipňany a Skryje
V sobotu dne 28. 5. 2016 bylo zorganizováno setkání rodáků 3 výše uvedených obcí, které
byly nuceny ustoupit výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. A obyvatelé po vystěhování
přijali jako nová bydliště v obcích v okolí, někdy i ve vzdálenějších místech naší republiky.
Někteří rodáci se opravdu viděli poprvé po čtyřiceti létech, tak dlouho je to od doby opuštění
posledních domů. Setkání byla velmi milá, přátelsky udivená.
Současně bylo připomenuto také 30 let provozu elektrárny. Zaznívaly hlasy, hlavně že naše oběť nebyla marná
a současně všichni vyjadřovali naději, že elektrárna bude
nadále bezpečně provozována dál. Všichni se ptali co bude
dál? Hodně se mluvilo o naději vkládané do výstavby
5. nového bloku. Účastníky krátce navštívil také předseda
Vlády České republiky Bohuslav Sobotka a byl to právě
on, kdo poprvé (dle rodáků) oficiálně poděkoval rodákům
za oběť a strádání při opouštění domovů.
-
-
-
-
-
Proč podáváme informaci o setkání rodáků?
Protože na katastru obce Heřmanice u Rouchovan
leží téměř 50 % rozlohy JE Dukovany.
Protože právě z této plochy máme výrazný příjem
z daně nemovitosti do rozpočtu obce.
Protože na katastru leží Úložiště nízko a středněaktivních odpadů, za něž nám poskytuje Správa úložišť
radioaktivních odpadů finanční příspěvek ve výši
4 mil. Kč ročně.
Protože na setkání rodáků nezněly žádné oslavné
řeči, ale zněla jen slova vyjadřující pokoru, úctu
a dík všem, kteří přišli o své domovy.
Protože nezaznívala slova výčitek.
Vladimír Černý
Foto: Jan Sucharda
Spolupráce školy s veřejností
Z koncepce rozvoje školy vyplývá, že škola klade velký
důraz na spolupráci s rodiči a veřejností v obci. Vytčený
cíl se snažíme v rámci možností naplňovat. Jsme přesvědčeni, že tyto aktivity jsou užitečné pro všechny zúčastněné, ale hlavně mají výchovný dopad na naše děti a žáky.
V průběhu právě končícího školního roku jsme v rámci
spolupráce s Obecním úřadem připravili kulturní vystoupení dětí a žáků na vítání občánků, vánoční posezení seniorů a slavnostní rozloučení s žáky 9. ročníku.
Své dovednosti prezentovaly děti také na školní akademii, kterou připravily pro maminky ke Dni matek. Starší
žáci nacvičili pěkné předtančení na školní ples a podařilo
se letos zorganizovat i dětský krojovaný ples za účasti souborů z Vysočiny a Slovenska. Členové našeho folklorního
souboru Rouchováček a pěveckého sboru Petrklíč vystupují na různých kulturních akcích v obci a okolí. S oblibou
navštěvují naši prvňáčci Obecní knihovnu. Tato aktivita
končí pasováním na čtenáře.
V rámci spolupráce s místním Sokolem se podařilo našim starším žákům získat 1. místo v Župní florbalové lize.
Každoročně bývá škola také spoluorganizátorem Rouchovanské pětadvacítky.
Při úklidu obce v rámci akce Čistá Vysočina si žáci
uvědomili, jak je snadné udělat nepořádek a jak je obtížné
ho potom odstranit. Žáci ZŠ sbírají starý papír a pomerančovou kůru. Získané finanční prostředky pak věnují Středisku rané péče, které pečuje o děti od 0 do 7 let s tělesným nebo mentálním postižením. Mladší žáci sbírají také
kaštany pro lesní zvěř.
V neposlední řadě musím zmínit také naši školní kuchyni, která připravuje obědy i pro cizí strávníky.
Letošní rok je ve znamení 700. výročí narození Karla
IV. Škola připravila pro širokou veřejnost exkurzi s názvem „Po stopách Karla IV.“ Díky velkému zájmu je exkurze organizována ve dvou termínech.
To byl stručný výčet aktivit vně školy. Přehled o činnosti školy v oblasti vzdělávání bude k nahlédnutí
na webových stránkách školy /www.zsrouchovany.cz/
od září t.r. pod heslem „Výroční zpráva za školní rok
2015/2016“.
Jana Mittnerová,
ředitelka ZŠ a MŠ
Technické dílny na II. stupni a Den podle Amose na I. stupni
jsme uspořádali v pátek 27. listopadu.
Byli jsme rozděleni do skupin, ve kterých jsme např. malovali na sklo, vyráběli a skládali papírové stromky, domečky
a betlémy, dělali jsme si voňavá mýdélka a ozdoby na stromeček z barevných
drátků, háčkovali jsme a stříhali, tvořili různobarevné mandaly. Při naší práci
nechyběly stavebnice Merkur a chlapci
pracovali nad výrobou budek pro ptáčky.
To je součástí jejich Technického projektu, do kterého jsou zapojeni s p. uč. Cafourkem. Na daných stanovištích jsme se
střídali, takže každý se zapojil do všech
pracovních oblastí.
Tento den nás v naší škole navštívila
Ing. Jana Fialová, radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu, a Ing. Vladimír Černý, starosta naší
obce. Naše paní ředitelka s nimi celou
školu prošla a vše jim ukázala, takže
nás viděli při naší práci a mohli jsme
s oběma promluvit. Byl to velmi pěkný den.
Děti, Irena Kazdová
Vánoční turnaj ve florbalu 10. prosince 2015
Naše škola pořádala letos jubilejní, již
desátý ročník florbalového turnaje. Zúčastnily se ho čtyři družstva ZŠ: Hrotovice,
Myslibořice, Mohelno a Rouchovany. Velmi nás těší, že jsme tento turnaj vyhráli.
Putovní pohár, který vítězové získávají,
zůstává v Rouchovanech.
Všem našim chlapcům, kteří podali
opravdu skvělý sportovní výkon, blahopřejeme k úspěchu a děkujeme za příkladnou
reprezentaci školy i obce: 8. tř. - Lukáš
Dobeš, Pavel Krejčí, Tomáš Kubík, Jan
Růžička, 7. tř. - Kryštof Buchtela, Šimon
Coufal, Patrik Fiala, Michael Kružík,
Tomáš Tručka, 6. tř. - Petr Jílek, Pavel
Musil.
Nejlepším hráčem turnaje byl vyhlášen
Pavel Krejčí.
2. Dětský krojovaný ples
16. 1. 2016 uspořádal DFS Rouchováček ve spolupráci s obecním úřadem a Spolkem rodičů při ZŠ
dětský krojovaný ples. Letos se konal již podruhé. Je
vždy přehlídkou krojové vybavenosti a tanečního umu
souborů z různých koutů naší země. Pozvané soubory
zde prezentovaly zvyky a tradice svého regionu. Představil se soubor Kalamajka z Havlíčkova Brodu, Leváranek z Veľkých Levár (SK) a domácí soubor Rouchováček. K tanci hrála kapela Songakord. Během
odpoledne proběhla i taneční soutěž vybraných tanečních párů „O róchovanské škrpál“. Součástí plesu
byla i dětská tombola. O všechny členy souborů bylo
dobře postaráno. Naše maminky a babičky napekli
různé dobroty, které zdobily všechny stoly. Všichni
odjížděli domů plni krásných dojmů.
Vlasta Žákovská, vedoucí souboru
Soutěž T.G.M. - život, dílo a odkaz pro současnost a budoucnost
V Praze na Magistrátu hlavního města Prahy v Nové radnici jsme letos byli na vyhodnocení 13. listopadu. Byl to
již VIII. ročník této soutěže, do kterého jsme přispěli třinácti pracemi. Šest z nás získalo opět fantastická ocenění, se
kterými se chceme pochlubit. Jsme rádi, že se nám daří úspěšně reprezentovat naši školu i obec.
1. místo
2. místo
3. místo
4. místo
Lukáš Dobeš
Dominika Svobodová
Bohumír Matějek
Patrik Fiala
Tomáš Tručka
Kryštof Buchtela
Spolupráce T. G. Masaryka s Edvardem Benešem
T. G. Masaryk a československé legie
Kde nyní najdeme prezidenta Masaryka?
Syn TGM Herbert Masaryk
Syn TGM Jan Masaryk
O manželce pana prezidenta
Členové historického kroužku ZŠ, Irena Kazdová
Členové historického kroužku ZŠ
na soutěži v Praze.
Čistá Vysočina
Do projektu Čistá Vysočina jsme se zapojili 14. dubna. V rámci pracovních
činností provedli žáci 2. stupně úklid
okolí školy a obce.
Návštěva historického města Znojma
„Město Znojmo na pomezí rakouském leží nad řekou řečenou Dyje, v kraji
na víno a obilí velmi úrodném. Jest město pevné a pěkně vystavěné…“ /Bartoloměj Paprocký r. 1593/
Město Znojmo patří mezi nejstarší česká města, člověk zde žil již v paleolitu.
Nepřetržitě pak bylo osídleno od příchodu Slovanů na jižní Moravu v 6. století
a v 9. století vznikla na Hradišti u Znojma
výšinná pevnost, která náležela k Velkomoravské říši. Při reorganizaci území českým knížetem Břetislavem I. v 11. století
se centrum stěhuje na protější ostroh, kde
vzniká nový Hrad, sídlo přemyslovských
údělných knížat s velkofarním kostelem – Rotundou sv.
Kateřiny. V okolí a podhradí se vyvíjely další vsi, které
byly ohrazeny a roku 1226 králem Přemyslem Otakarem
I. povýšeny na královské město. Do města přicházeli
noví kolonisté, minorité, dominikáni a klarisky, do kláštera v Louce premonstráti. Areál města byl důkladně
opevňován systémem hradeb a věží se třemi branami
směrem na Prahu, Brno a Vídeň. Městu byla udělována
královská privilegia, proto se rychle vyvíjelo a vznikla
v něm celá řada nádherných staveb všech architektonických stylů - měšťanské domy, paláce s průčelími zdobenými sgrafity, arkádová nádvoří, náměstí, kostely apod.
Již na začátku 15. století mělo město vlastní kruhový
peníz s městským znakem – orlicí s písmenem Z na prsním štítě. V současné době je Znojmo moderní a rušné
město plné turistů a zajímavých akcí. Každý rok se koná
Znojemské vinobraní s historickou scénou příjezdu Jana
Lucemburského, který městu obnovil městská privilegia.
Známé jsou i další kulturní a hudební festivaly, slavnosti
vína a piva. Ve městě jsou muzea, kina, výstavy, krásné divadlo, školy všech stupňů, fotbalová hřiště a zimní
stadion, koupaliště, mnoho obchodů, restaurací, kaváren
i vináren pro pěkná posezení.
My jsme v době naší exkurze viděli celou řadu znojemských pamětihodností a zajímavostí a uvádíme je
v pořadí tak, jak se nám podle našeho hlasování nejvíce
libily:
1. Podzemí
2. Radniční věž
3. Jihomoravské muzeum v klášteře minoritů
4. Rotunda sv. Kateřiny
5. Hrad
6. Vyhlídky: od kostela sv. Mikuláše na rotundu, hrad, řeku Dyji, přehradu a Kraví horu
od rotundy na kostel sv. Mikuláše, kapli sv.Václava,
údolí Dyje a železniční
7. Kostel sv. Mikuláše a Svatováclavská kaple
most
8. Městské hradby
9. Staré město s uličkami
10. Parky a náměstí
Někteří žáci popisovali zážitky opravdu zajímavě,
např.: Nejvíce se mi líbilo podzemí, kde byly příšery,
mučírna a bezvadná atmosféra. Viděli jsme mnoho-nejhezčí bylo místo u rotundy, protože jsme viděli řeku Dyji
a za ní ležel velký kopec Kraví hora, hezké bylo podzemí, nejzajímavější však bylo muzeum, kde jsme si mohli zahrát různé hry týkající se přírody a poslechnout její
zvuky, a od kostela sv. Mikuláše jsme koukali na rotundu
na druhé straně. Šli jsme kolem hradeb pěkným parkem,
až jsme došli do kostela sv. Mikuláše a potom jsme šli
do hradu a cestou kolem něho jsme koukali na vzácnou
rotundu, poté jsme vylezli na radniční věž, která má
79,5 m a poté jsme došli do podzemí, které má 27 km. Viděli jsme spoustu památek-kostel sv. Mikuláše, podívali
jsme se do hradu a viděli jsme rotundu, v muzeu to bylo
nejzajímavější, byla tam živá i neživá příroda a zbraně,
pak následoval výšlap na věž a den byl ukončený v podzemí. Hrad byl rozdělen asi do deseti místností s různou
výzdobou a filmem o rotundě, dále jsme byli v muzeu,
kde se mi moc líbilo a kde jsme se mohli dívat na různé
peníze a preparáty zvířat a na rozhledně jsme se fotili.
Nejvíc mě zaujala radniční věž a podzemí. Neříkám, že
se mi ostatní věci nelíbily, ale ty dvě byly super. A celkově se mi líbilo staré město. Mají tam také pěkné ulice,
chodníky a parky. Líbila se mi řeka Dyje, hora se zahrádkami, příšery v podzemí a bufety.
Sepsali žáci ZŠ TGM Rouchovany
Energetické Třebíčsko a jeho kroky k podpoře výstavby 5. bloku
Začátkem loňského roku byla přijata Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK) a zároveň vláda přijala Národní akční plán pro jadernou energetiku (NAP JE
ČR). Tento akční plán stanovil jednotlivé úkoly k řešení výstavby 5. bloku, který má nahradit stávající provoz
bloků.
Nejpozději v roce 2025 musí být stavba zahájena. Příprava nabírá zpoždění, prodlužují se termíny plnění ze
strany zainteresovaných ministerstev. Není vyřešen dodavatelsko-investiční model stavby. Vloni měla být zahájena pro 5. blok EIA, tedy proces posouzení vlivu na životní prostředí. Dosud nebyla na ministerstvo životního
prostředí žádost od ČEZ podána. Tento proces se výrazně pozdržel tím, že se doslova dohadují ministerstva
a úředníci o tom, kdo je příslušným pověřeným orgánem
k udělení souhlasu, že stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací.
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, a má na to
právní analýzu, že příslušný orgán je ministerstvo pro
místní rozvoj. To zase tvrdí, že razítko musí dát pověřený stavební úřad v Hrotovicích. Hrozí i soudní spor. Ten
by vedl k dalšímu výraznému zpoždění.
Dopis premiérovi, ministrovi průmyslu a předsedům senátu a sněmovny
„Jako zástupci širokého regionu v okolí JE Dukovany nemůžeme dopustit, aby laxní přístup k těmto úkolům
ohrozil energetickou bezpečnost ČR a socio-ekonomické
parametry jihozápadní Moravy. Proto se na Vás obracíme s prosbou o přijetí kontrolních mechanismů na plnění ASEK a NAP JE ČR. Situace ve výstavbě nových
jaderných zdrojů je natolik vážná, že je nezbytné ji řešit
i za pomoci Parlamentu České republiky,“ cituje část dopisu Vítězslav Jonáš.
Premiéra Sobotku požádalo Energetické Třebíčsko
o důsledné naplňování vládního rozhodnutí a také o převzetí základního kamene, který symbolizuje podporu regionu k dlouholetému provozu elektrárny a výstavbě 5.
bloku. Ministrovi průmyslu Mládkovi zaslalo Energetické
Třebíčsko návrh memoranda, které shrnuje nejdůležitější
úkoly potřebné k výstavbě a zároveň sankce za neplnění.
Musíme také konstatovat, že v současné době největším hybatelem výstavby nového bloku je region. Vláda
přešlapuje, ministerstvo financí nechce dát garance, proto
se k nám zahraniční investoři nepohrnou. Zvláště, když
už jsme jednou ukázali, jak rozjetou přípravu výstavby
(Temelín) umíme ukončit. Ztráty firem byly obrovské,
nedůvěra v českou vládu také.
Členové Energetického Třebíčska se shodli na tom, že
se společně musí přitvrdit, o čemž svědčí aktivity, a hlavně v tlaku pokračovat. Proto velký dík patří zakládajícím členů – obci Dukovany, Rouchovany, městu Třebíč
a Okresní hospodářské komoře a také dalším desítkám firem a institucí, kteří táhnou za jeden provaz. Významně
se osvědčilo partnerství a společný postup s Energoregionem 2020 a Ekoregionem 5, což je cca 140 obcí a měst
v havarijním pásmu jaderné elektrárny.
Hledání řešení investičního modelu v Rusku
V dubnu se česká delegace vedená předsedou Energetického Třebíčska Vítězslavem Jonášem v doprovodu
starosty Dukovan Miroslava Křišťála, starosty Rouchovan Vladimíra Černého, předsedy Okresní hospodářské
komory Třebíč Richarda Horkého a předsedy Občanské
bezpečnostní komise Aleše Johna vypravila do Ruska a Běloruska. V Moskvě se setkali s s velvyslancem
v Rusku Vladimírem Remkem a jeho kolegy. Přímo
Sdružení Energetické Třebíčsko
v Rusku a Bělorusku řešila delegace možnosti financování výstavby. Navštívili Atomstrojexport a Rosatom, seznámili se s možnostmi týkající se výstavby a financováje dobrovolným sdružením obcí a právnických osob,
ní 5. bloku tak, jak je to například v maďarské elektrárně
které mají zájem na udržení energetického regionu.
Paks. To, že spoluprací s Rosatomem na výstavbě by se
Základní posláním je zastupovat a hájit zájmy členů
podíleli české firmy, se delegace přesvědčila v Bělorusve vztahu k udržení a dalšímu rozvoji energetického odku v elektrárně Ostrovec. Tam se na výstavbě podílejí
větví v regionu a za tím účelem spolupracovat s orgány
z 80 % místní firmy. V roce 2013 byl v Ostrovci položen
obce, kraje, státu a s ostatními organizacemi i jednotzákladní kámen, první blok bude spuštěný 2018. Pokud
livci. Dalším úkolem je přispívat k jednoznačnému denedojde k dodržení termínů výstavby, jsou domluveny
finování perspektivy dalšího provozu a rozvoje Jaderné
sankce milion euro za každý den zpoždění. V současné
elektrárny Dukovany a podporovat výstavbu nového
době je hotový trenažer a vycvičeno osm směn. „Mohli
jaderného bloku v Dukovanech za dodržení zásad udrjsme se na vlastní oči přesvědčit, jak při stavbě vše funžitelného rozvoje a minimalizování dopadů do životního
guje, jaký systém využívají a seznámili jsme se s harmoprostředí včetně dodržování zásad bezpečného provozu
nogramem výstavby a také investičním modelem,“ ponových i současných energetických zařízení.
tvrdil Jonáš. Jednání s ostatními zahraničními investory
má Energetické Třebíčsko naplánováno na další měsíce.
Eva Fruhwirtová
Jedná se o čínské, korejské a americké investory. Ukázalo se, že je důležité, aby zástupci regionu byli dostatečně
informováni.
Bohužel Energetické Třebíčsko zde supluje činnost vládního výboru a vládního zmocněnce, který ještě nebyl zvolen
a nezačal svou činnost. Času
nezbývá, proto při plnění úkolů z Národního akčního plánu
nabízí pomoc, například velmi
významné bude využití nově
založené expertní komise při
Energetickém Třebíčsku, která je složena z ekonomů, energetiků a akademiků, dále bude
významné využití soci-ekonomického výzkumu, který
je v seznamu vládních úkolů.
Na pozvání Energetického Třebíčská se sešli v Českém domě v Moskvě pracovní
Energetické Třebíčsko tento
večeři zástupci Energetického Třebíčska, velvyslanec Remek s kolegy, zástupce
výzkum má a poskytne minisAtomstrojexportu a Rosatomu.
terstvu.
Život ve farnosti
Milí,
po velkých svátcích Vánocích a Velikonocích, na které jsme se připravovali adventní a postní dobou, jde život ve farnosti dál svým klidným tempem. Ve škole pokračuje výuka náboženství, ale blížící se prázdniny nám dopřejí zasloužený oddech, každý pátek a neděli, častěji také v sobotu je ve zdejším kostele slavena mše svatá. Ve čtvrtek večer je
možnost ztišit se a svěřit všechno, co prožíváme do Božích rukou před vystaveným Eucharistickým Ježíšem. Každý
první pátek v měsíci je možnost pozvat kněze k návštěvě nemocných, nebo sešlých věkem. A protože život nelze
zastavit, potkáváme se také u příležitosti křtin, nebo svatby, to je ta radostnější stránka života, nebo pohřbu, kdy se
loučíme s někým blízkým. Jsme poutníky, kteří kráčí k věčnosti, a proto musíme ve svém životě pamatovat i na to,
že náš život jednou skončí. Snad i proto naši předkové tak často putovali na různé poutě a také my, kteří žijeme
v 21. století využíváme možností, které máme k tomu, abychom se na pouti posílili především na duchu a víře a vyprosili si to, co potřebujeme ke šťastnému životu. Letošní rok je k putování mimořádná příležitost, protože na konci
loňského roku papež František vyhlásil Svatý rok milosrdenství.
Rok milosrdenství a „karikatury Boha“
8. prosince 2015 byl v Římě zahájen Svatý rok milosrdenství. Papež František v tento den slavnostně otevřel Svatou bránu v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Jak
sám říká: jde o „bránu Milosrdenství a každý, kdo tudy vstoupí, bude moci zakusit
lásku Boha, který potěšuje, odpouští a dodává naději“. A na jiném místě říká:
„Milosrdenství je pro nás zdrojem radosti, vyrovnanosti a pokoje. Milosrdenství
je slovo, které zjevuje podstatu samého Boha. Milosrdenstvím nám Bůh vychází
vstříc. Milosrdenství je i základním zákonem, který přebývá v srdci každého člověka hledícího upřímně na bližní. Milosrdenství je cesta, která sjednocuje Boha
a člověka, protože otevírá srdce naději, že jsme milováni navždy i přes omezení
svého hříchu.“
Tuto pravdu, že jsme Bohem každý neustále milováni, není mnoho lidí schopno
přijmout. Často jim v tom brání předsudky o Bohu, karikatury Boha. Ale naštěstí
to, co si mnoho lidí pod pojmem Bůh představuje, díky Bohu neexistuje.
STAROMÓDNÍ BŮH
Někteří si Boha představují jako roztřeseného starce
s bílým vousem, možná podrážděného a zahořklého, protože ho většina lidí nechce poslouchat. Dnešnímu světu
vůbec nerozumí, prostě mu „ujel vlak“. Někdy nás k této
karikatuře nabádají vyobrazení Boha jako starce.
ALE: Bůh, ve kterého věří křesťané, nestárne. Nejde
o neschopného stařečka, který oplakává staré dobré časy.
„Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, (…) ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to
on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní“
(Skutky 17,24-25).
BŮH SPÍCÍ, VZDÁLENÝ
Kdosi nazval tuto karikaturu „bohem – hodinářem“:
Bůh uvedl všechno do chodu, stanovil přírodní zákony
a vzdálil se. A až svět „dotiká“, pak přijde vše vyúčtovat.
Podle tohoto pojetí Bůh kdesi existuje, ale svět ponechává jen svému osudu, o jednotlivce se absolutně nezajímá.
Člověk věřící v tuto karikaturu zastává krédo „co si neuděláš sám, to nemáš!“
ALE: Bůh je vždy s námi! Nebeský Otec se nám představil v Ježíši Kristu jako Emanuel – to v překladu znamená
„Bůh s námi“ (Mt 1,23) – jako ten, kdo je nám blíž než my
sami sobě, žádný detail našeho života mu není lhostejný.
BŮH POLICISTA
Bůh je tu od toho, aby sledoval naše přestupky, aby je
evidoval a trestal. Jinými slovy – strážce zákona. Někteří
z nás v dětství možná slýchali výhružku: „Pán Bůh tě
vidí a potrestá!“ Upřený pohled takového boha vyvolává
strach a nejistotu: co zase bude, co jsem to zas provedl.
Člověk pak žije s pocitem, že si Boží přízeň musí tvrdě
zasloužit. A hlavně – nic se nepromíjí!
ALE: Ježíš nám představuje Boha, který nenávidí hřích, ale miluje hříšníka. Bůh je Bohem milujícím!
„Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé
nepravosti“ (1.L J 1,9).
VODIČ LOUTEK
Takovýto bůh všechno řídí, nic se nedá ovlivnit, vše
je dáno předem. Člověk na svém osudu nic nezmění ať
dělá co dělá. Celý svět i život každého jednotlivce je jakoby neviditelnými drátky ovládán ze zákulisí. Věřící je
pak jen uvědomělým božím otrokem – bez vlastní vůle,
názorů, přání a tužeb. Ještě hůř – jeho přání nebo názory
jsou předem nežádoucí.
ALE: Bůh respektuje svobodu člověka! Ježíš Kristus
mluvil o jiném vztahu mezi Bohem a člvoěkem: „Nenazývám vás služebníky, ale přáteli“ (J 15,15). Apoštol
Pavel píše, že křesťané jsou „spolupracovníky na Božím
díle“ (1. L Kor 3,9). Tedy, žádní otroci, žádné loutky.
BŮH PRO PŘÍPAD NOUZE
Člověk vyhledává Boha jen jako „záchranku“ v situacích, kdy selhávají lidské prostředky. V takovém vztahu
však mnohdy chybí důvěra, namísto ní nastupuje obchod:
„Jestliže to dobře dopadne, slibuji, že …“, „Když se budu
modlit, očekávám, že …“ A jestliže Bůh takto nefunguje,
ztrácíme o něj zájem.
ALE: Bůh je Otec i Přítel zároveň. Chce nést naše
bolesti a problémy, ale nejen to. Bůh touží po důvěrném
vztahu s námi – takovém, jaký bývá jen mezi otcem nebo
matkou a dítětem, mezi přáteli, manželi.
DĚDA MRÁZ, SANTA KLAUS
Bůh je v této karikatuře dobráckým dědečkem, který
má v popisu práce nosit dárky, pracovat pro blaho člověka a odstraňovat mu z cesty veškeré těžkosti. Je to bůh
tolerantní a hlavně nenáročný. Chápe, že jsme slabí, náš
hřích a zlo vždycky omlouvá, v podstatě mu nic nevadí, ja dobrák… Člověku se tak stírá rozdíl mezi dobrem
a zlem. Vůči Bohu pak neprožívá strach, ale ani úctu
a lásku.
ALE: Bůh nás nemůže zachránit (spasit) bez naší vůle
a spolupráce. Bůh je nesmírně dobrý a milosrdný. Právě
proto nás chce vytrhnout z otroctví zla a hříchu, ze začarovaného kruhu vlastního sobectví, který by nás zlikvidoval. Bůh nenávidí hřích, ale hříšníka miluje. Nabízí
nám svou pomoc a cestu k sobě. Pro tuto cestu se ale
musíme rozhodnout a vydat se po ní.
BŮH TRAPIČ
Takový bůh si v lidském utrpení přímo libuje. Kdo se
má dobře, měl by mít pomalu pocit viny a honem si nějaké trápení vyrobit. Člověk s takovou představou působí
tísnivě, i když se může vykázat náročnými asketickými
výkony. Možná v nich vidí prostředek k získávání zásluh
a božího uznání, potvrzení své hodnoty, proto je tolik vyhledává.
ALE: Bůh nám neslíbil, že se světa odstraní veškeré trápení. Ani křesťanovi se utrpení nevyhne. Bůh však
slíbil sílu a pokoj, aby nás utrpení nezdrtilo. Již Starý zákon nás ujišťuje, že „z rozmaru lidské syny nepokoří ani
nezarmoutí“ (Pláč 3,33). V evangeliích vidíme, že Ježíš
nemoci nerozdával, ale uzdravoval.
„COSI“ NAD NÁMI
Podle tohoto pojetí je Bůh jen vysoká inteligence,
vyšší moc, vesmírná, všepronikající energie. Ale ne živá
bytost, s níž je možné žít ve vztahu. Člověk rozumem
uznává, že Bůh může existovat, ale nekomunikuje s ním.
Tento bůh nezná cit. Nemá soucit ani se mnou, ani se
světem.
ALE: Bůh je živou osobou, se kterou můžeme mít
osobní vztah. Přichází v Ježíši Kristu na Zem, aby člověka oslovil, dal se mu poznat, nabídl mu svou pomoc
a cestu k sobě. Křesťanská víra není jen uznáním Boží
existence nebo ztotožněním se s naukou o Bohu, ale navázáním a prohlubováním osobního vztahu s Bohem. Je
to život s Bohem.
Brána milosrdenství a co to pro nás znamená
Svatý rok je nám nabízen, abychom zakusili ve svém
životě něžný a líbezný dotek Božího odpuštění, Boží přítomnosti u nás a Boží blízkosti zvláště ve chvílích největší nouze.
Proto říká i náš biskup Vojtěch:
Milé sestry, milí bratři, Svatý rok milosrdenství, který se před námi otevírá, je naší velkou šancí. Nebojme
se prosit Boha a nebojme se očekávat zázrak proměny
našeho života. Zázrak, který z nás sejme okovy a pouta, jimiž jsme drženi v otroctví zla. Zázrak, který zasype propasti mezi mnou a Bohem, zboří zdi mezi mnou
a druhými, a který mně umožní lépe přijímat a naplňovat
mé poslání, ať už je jakékoliv. Nebojme se Bohu říct: Chci ti zcela patřit, všechno, co mám, je tvé, nalož s tím
podle své vůle. A on do našich nejistot, obav a strachu
vstoupí se svou láskou a odpuštěním. Závislost na něm - na rozdíl od jakýchkoliv jiných závislostí, které člověka dnes zotročují, vede ke svobodě. Ke svobodě Božích
dětí. Vybízím vás proto všechny k poutím ke Svatým branám a věřím, že se Svatý rok milosrdenství může stát
velkou příležitostí a velkým darem pro každého z nás i pro celou naši diecézi.
Proto se i naše farní rodina připravuje na podzim
(24.9.) na pouť do Dobré Vody, nádherného mariánského poutního místa uprostřed Novohradských hor, které je současně i jednou z 35 Svatých bran v naší zemi.
„Svatý rok připomíná velkou bránu Božího milosrdenství, ale také malé dveře našich kostelů – otevřených, aby
mohl Pán dovnitř, ale také ven“, řekl papež František.
Poslání každého křesťana je pak podle něj být dobrým
vrátným dveří Božího milosrdenství a snažit se ze svých
domovů vytvářet místa setkání a přijetí, zvláště pro lidi
v nouzi. Zvláštním znamením Svatého roku je pouť, protože je obrazem cesty, kterou se každý člověk svým životem ubírá. Také k bráně milosrdenství bude každý muset podle svých sil vykonat pouť. Milosrdenství je cílem
této cesty a vyžaduje připravenost i k oběti. Pouť je tedy
podnětem k obrácení: prostřednictvím Svaté brány se necháme obejmout Božím milosrdenstvím a zavážeme se
k tomu, abychom vůči druhým byli milosrdní, jako je Otec
k nám. Pán Ježíš nám ukazuje etapy této pouti, kterými
lze tohoto cíle dosáhnout: „Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude
vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natla-
čenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť
jakou mírou měříte, takovou se naměří vám“ (Lk 6,3738).
Papež František tímto svým mimořádným krokem vyjadřuje touhu po tom, aby se odpustky – možnost získat odpuštění všech pozůstatků viny a získání zvláštních milostí a duchovních darů – dostaly každému
věřícímu jako ryzí zkušenost s Božím milosrdenstvím, jež vychází každému vstříc s tváří Otce, který přijímá, odpouští a zcela zapomíná spáchaný hřích.
Z nauky Církve víme, že hříchy jsou člověku odpuštěny
po každém platném přijetí svátosti smíření vykonané s lítostí a touhou obrátit se. Ale i po odpuštění vin zůstávají
určité důsledky – „dluhy“ našich hříchů, jež nazýváme
dočasnými tresty, neboť každý hřích se netýká jen nás
samotných, ale vždy i nějak našich bližních, a tím i celé
církve. Za určitých podmínek mohou být tyto dluhy (důsledky našich hříchů) na základě získání zvláštních milostí a duchovních darů (tzv. odpustků) odpuštěny.
K tomu, aby věřící mohli zakusit shovívavost a získat
odpustky, jsou povoláni:
• vykonat pouť ke Svaté bráně („Bráně milosrdenství“), pouť má být vykonána jako znamení hluboké touhy po skutečném obrácení,
• k přijetí svátostí smíření,
• k účasti na slavení eucharistie,
• k zamyšlení na téma milosrdenství,
• k modlitbě vyznání víry a modlitbě za papeže
a na jeho úmysly.
Brána milosrdenství je sama o sobě významným
znamením, pro získání odpustků však musí být spojena
s naší otevřeností Božímu odpuštění, jež se nabízí každému člověku, a s osobním postojem víry v nekonečné
Boží milosrdenství, které toužíme zakusit. Proto již samotná pouť ke Svaté bráně musí být osobním vyjádřením
touhy po obrácení. Papež ve své katechezi při generální
audienci 16. prosince 2015 na Svatopetrském náměstí
sám toto znamení vysvětluje takto:
„Brána označuje samotného Ježíše, který řekl: „Já
jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude
moci vcházet i vycházet a najde pastvu.“ (Jan 10,9) Projití Svatou branou je znamením naší důvěry v Pána Ježíše, který nepřišel soudit, ale spasit. (srov. Jan 12,47)
Dávejte si pozor, až vám nějaký chytrák bude říkat, že je
za to třeba zaplatit. Spása se nekupuje! Branou je Ježíš
a je gratis! Projití Svatou branou je znamením opravdového obrácení našeho srdce. Když procházíme onou Branou, je dobře pamatovat na to, že máme otevřít dokořán
také bránu svého srdce. Když stojím ve Svaté bráně, říkám: „Pane, pomoz mi otevřít dokořán bránu mého srdce!“ Svatý rok by nebyl moc účinný, kdybychom branou
svého srdce nenechali projít Krista, který nás pobízí jít
druhým vstříc a přinášet Jeho a Jeho lásku. Jako tedy zůstává otevřena Svatá brána, protože je znamením přijetí,
které nám vyhrazuje sám Bůh, tak také ať je naše brána
stále otevřena, aby nikdo nebyl vyloučen, ani ten či ta,
kdo mne obtěžuje.“
Přeji vám hodně sluníčka a pohody v letních měsících,
odpočinku s nejbližšími a těším se na viděnou třeba při
podzimní pouti do Dobré Vody, na kterou vás srdečně
zvu.
Váš duchovní správce otec Petr
Tábornický oddíl Dakota
Tábornický oddíl Dakota vznikl v říjnu 1994 a od té
doby nepřetržitě pracuje. V současné době sídlí v Rouchovanech. Za celou dobu jeho existence prošla oddílem
více než stovka kluků a holek.
„Dlouhodobá práce s dětmi v oddíle mám smysl. Uvědomil jsem si to nedávno, když jsem náhodou potkal maminku jednoho ze zakládajících členů. Zajímala se jestli
Dakota ještě existuje. Udělalo mi velkou radost, když mi
říkala, jak její syn – dnes už dospělý muž – na svá dětská
léta v Dakotě vzpomíná a jak je ráda, že se na schůzkách,
výpravách a táborech hodně naučil. Zase jsem uvědomil,
že práce s dětmi mám smysl. Není vidět hned, ale po letech je to znát“ říká Jan Burda.
O oddíl je zájem a tak už se druhým rokem scházejí
„dakoťáci“ ve dvou klubovnách. Zvlášť starší kluci –
jejich program je trošku náročnější, protože se za tři
roky už ledacos naučili – a mladší kluci a holky, kteří
začínají.
„Dakoťácké výpravy probíhají většinou tak, že se
ráno sejdeme v klubovně a na celý den jdeme do přírody v okolí Rouchovan. Je na nich plno zábavy, pohybu
a dozvíme se mnoho užitečných informací, jak se chovat v lese. Například určování polohy pomocí buzoly
a několika bodů na mapě.
Samozřejmě nesmí chybět pořádný oběd. Ti, co si
myslí, že si jen opečeme špekáčky, jsou na omylu. Vždy
se na nějakém tom hlavním chodu domluvíme. Každý
správný zálesák ví, že oběd uvařený na ohni chutná nejlépe.
Po obědě si vždy zahrajeme nějakou pohybovou hru,
při které je náramná sranda. Díky Dakotě a Dakoťáckým výpravám mám mnohem silnější vztah k přírodě“
říká Lukáš Dobeš, člen Dakoty.
Dakota se schází každou středu od 16:30 do 18:30
hodin na faře.
Představujeme rouchovanské mládí
Přesně před rokem jsme oživili místní plátek o první rozhovory s našimi nadějemi. Ohlasy jsou kladné a dostávají se
k nám návrhy, s kým další rozhovory udělat. Koho pro dané číslo vybrat je vždy složité, ale nakonec ten výběr úspěšně
zvládneme. Tentokrát padla volba na spolužáky ze základky ze třídy, kde bychom těch rozhovorů mohli pořídit hned
několik. Však se dočtete.
V tomto čísle Obecního zpravodaje vám představujeme:
Daniela Svobodová
– vysokoškolačka a volejbalistka
Danielo, lidé v Rouchovanech tě znají především
jako usměvavou stárkovou
z krojovaných hodů. Kolikrát jsi se této tradice již
zúčastnila?
Jestli jsem to dobře
spočítala, tak již šestkrát.
Z toho jsem byla jednou
za druhou a loni za první
stárkovou. A letos? No
uvidíme v září …
Málokdo už ale ví, že jsi studentkou vojenské
vysoké školy ...
Prozatím ještě ano. Jsem studentkou Univerzity obrany v Brně, obor ekonomika obrany státu zaměření
na Řízení finančních zdrojů. Teď se právě chystám na obhajobu své diplomové práce a na státnice a brzy by ze mě
měla být inženýrka ekonomie.
… a možná ještě méně spoluobčanů ví, že jsi také
velice dobrou volejbalistkou. Jak jsi se k tomuto
sportu, kdysi v Rouchovanech také velice úspěšnému
a populárnímu vlastně dostala?
Máma studovala vysokou školu v Brně s kolegyní
z třebíčské školy TGM, která jí o jejich klubu řekla a já
jsem chtěla nějaký sport dělat, takže jsem to s našima
pořešila a od páté třídy jsem začala s volejbalem. První
rok mě naši do Třebíče vozili a od šesté třídy jsem
do Třebíče přešla i na školu, protože tam už byly tréninky
i v rámci výuky a to nešlo skloubit s prací rodičů. A také
mě „opustila“ spolužačka a největší kamarádka Pavlínka
Horká, která šla studovat do Prahy balet, tak to mi trochu
ulehčilo rozhodování.
Když jsi vzpomněla Pavlu, vy jste byli vůbec „povedený“ ročník.
Když se tak nad tím zamyslím, tak máš fakt pravdu. Pavlínka baletí v Národním, Tomáš Vala je skvělý
klavírista a hraje mimo jiné v Huse na provázku, Luboš
Ludvík studuje na VUT v Brně energetiku, Monika
Babková studuje velmi těžkou školu v Praze na ČVUT
na jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího zařízení, Sandra Kalinová
studuje také v Praze na ČZU obor v angličtině Economics
and Management a také se zúčastnila soutěží krásy Miss
pláž Hartvíkovice a na Vranově, kde skončila v obou
soutěžích na druhém místě. Nerada bych na někoho
zapomněla, toto jsou o kterých tak nějak nejvíc vím.
Vraťme se k volejbalu. Přibliž nám trochu svoji
kariéru a nějaké úspěchy.
Z Třebíče jsem v juniorském věku přestoupila do VK
Pegas Znojmo-Přímětice, kde jsem s holkama hrála extraligu. Několikrát jsme jely také na velký mezinárodní
turnaj do Itálie. Celotýdenní turnaj Volleurhope jsme
jednou dokonce i vyhrály. Vždy se tam hrálo ve skvělé
atmosféře, to jsou krásné vzpomínky.
Jaký je tvůj nejoblíbenější post? A co ti jde nejlépe? Hrála jsem už všechny posty kromě náhry a libera.
Začala jsem v Třebíči jako universál, potom jsem byla
na bloku. Ve Znojmě jsem hrála také na bloku a teď
v Brně, protože patřím mezi menší hráčky, tak hraji smeč.
Asi nejvíce mě baví post smečaře.
Když se hraje sport na takové úrovni, tak je to
hodně o cestování. My jsme jezdívaly převážně autama. V extralize se
cestovalo opravdu po celé České republice, někdy jsme
musely vyjet už v pátek a přespat. A jak už jsme byly
starší a měly řidičáky, tak jsme si to s holkama také
odřídily, no a to byla prostě „dámská jízda“.  Víš co se říká o ženském kolektivu?
Vím, ale na toto jsem měla vždycky štěstí. Ať
v Třebíči, ve Znojmě nebo teď v Brně, pokaždé jsme si
s holkama sedly a utvořily pohodový kolektiv. Někdy
bývá v některých týmech problém s přijetím nové hráčky,
ale já jsem to nezažila. S holkama z Přímětic a Třebíče
jsem stále v kontaktu.
Co trenéři, je lepší trenér muž nebo žena?
Tak to nemohu úplně posoudit. Já jsem měla trenérku
jen jednou ještě v žákovské kategorii, jinak samé chlapy.
Pohlaví určitě nerozhoduje, spíš je to o přístupu a charakteru toho daného člověka.
Volejbal sice není kontaktní sport, ale dochází při
něm k nějakému zranění nebo třeba k hádkám se
soupeřkami?
Řekla bych, že nejvíc trpí kotníky a prsty. Po nějakou
dobu byla změna pravidel, kdy hráči mohli mít i dotyk
se sítí a dopadat na soupeřovu polovinu a tam právě
docházelo nejvíc ke zranění kotníků, když se dopadlo
a došláplo na nohu soupeře. Toto pravidlo ale naštěstí už
zrušili. Konflikty se soupeřkami, to ne. Facky ani sprosté
nadávky nepadají, spíš jen občas takové provokační gesta po vítězném míči, ale nesmí to vidět rozhodčí, protože
je to bráno jako nesportovní chování. To spíš ti rozhodčí
nás mnohdy dopalují nebo spíš naše trenéry.
Jaká je tvoje sportovní současnost?
Ono dělat sport na vrcholové úrovni a u toho studovat vysokou není úplně jednoduché, takže já jsem v tom
sportu trochu ubrala, ale protože mám volejbal ráda, tak
jsem úplně nepřestala. Hraji za VSK Univerzita Brno.
Hrajeme Krajský přebor první třídy, letos jsme byly třetí
a loni dokonce druhé, o pouhý bod nám utekla baráž
o druhou ligu. Danielo přeji ti, ať zanedlouho úspěšně završíš své
univerzitní studium a ať se ti i nadále daří ve tvém
milovaném volejbale.
Tomáš Vala – student konzervatoře
a klavírista
Tomáši, od kdy se hudbě věnuješ?
Dá se říci, že od útlého dětství. Už ve školce jsem
postával u klavíru a projevovaly se u mě první myšlenky
ke hraní, tak paní učitelka poradila rodičům, ať mě zkusí
přihlásit do hudebky. Rodiče mi domů koupili takové ty
dětské varhánky, ale opravdové hudební začátky mám
asi od svých šesti, sedmi let, kdy jsem začal navštěvovat
ZUŠ v Hrotovicích a domů se pořídil opravdový klavír.
Zde jsem nakonec absolvoval dva cykly, sedmiletý a potom ještě druhý, čtyřletý.
Když se na chvíli odkloníme od hudby, ty jsi odmaturoval úplně z jiného oboru.
Ano, mám vystudované technické lyceum na Stavební průmyslovce v Třebíči, se zaměřením na podnikovou
ekonomii a účetnictví. Poté jsem začal univerzitní studium ekonomie na Mendlově univerzitě v Brně, které jsem
z časových důvodů byl nucen přerušit asi po roce a půl.
Předpokládám, že důvodem byla hudba?
Přesně tak, nedalo se to časově zvládat. Já jsem
totiž s nástupem na vysokou začal zároveň studovat konzervatoř v Brně. Stoupala náročnost skladeb,
zvětšoval se čas potřebný na jejich studium a začaly
přibývat další aktivity s hudbou spojené. Jak vypadá studium na konzervatoři?
Je to šestileté studium, po 4 letech se maturuje
a po dalších dvou se dělá absolutorium, za které úspěšní
absolventi získají za jméno titul Dis. a mohou hudbu
například vyučovat na základních uměleckých školách. Já
jsem maturovat nemusel, protože už jsem jednu maturitu
ze stavebky měl. Školu mám od pondělí do čtvrtka, ale
není to klasické vyučování třeba od 8 do 14. Máme hodiny
různě rozházené během dne, i navečer. Na závěr každého
ročníku musíme zpaměti odehrát na klavír asi 30 minutový program z různých
hudebních stylů - baroko,
klasicismus, romantismus
a další. To je vlastně taková závěrečná ročníková
zkouška z klavíru, plus
další teoretické předměty.
Denně hraji ve škole
asi 5-6 hodin, ať sólově,
v klavírním duu nebo
v různých komorních uskupeních.
Až 6 hodin?
Jo! Je to náročné, bolí
záda, prsty, ruce…. Lidé si
říkají, studuje muziku, to
je pohodička, ale ona je to
pěkná dřina. Tak to věřím. Ty ale
jenom nestuduješ?
Není mi patnáct, takže je potřeba i pracovat. Kromě
studia na konzervatoři, kde jsem v pátém ročníku,
vyučuji pátky na ZUŠ v Hrotovicích, hraji v divadle Husa
na provázku a v divadle 2-15. Plus další příležitostné
koncerty a akce. Ještě jsme se nezmínili, co je tvojí hudební doménou.
Klavír. Mám ale i menší zkušenosti s hrou na kostelní varhany a nyní mám ve škole ještě roční studium hry
na cembalo. Ze skladatelů mám nejradši Bacha, Mozarta,
Prokofjeva a spousta dalších .
Je krásné, když se člověk může živit svým
koníčkem…
Je to sice pěkné, ale na uživení náročné, proto tolik
různých aktivit, učím, divadlo, korepetice, různé doprovody a projekty.
Co moderní hudba, diskotéky?
Diskotéky moc ne, spíš kavárna nebo vinárna, popovídat si s přáteli, ale moderní hudbu mám rád, občas si ji
zahraji a nemám ani problém zahrát, když je k dispozici
nějaký nástroj a někdo mě požádá, otázka je, co zrovna
zůstalo v hlavě. V „Broukovi“ hraji například písničky
od Beatles.
Teď ti položím záludnou otázku: Rodiče jsou
sportovně založeni, táta stále hraje fotbal, takže co ty
a sport? Diskutuješ s taťkem o jeho zápasech?
(Smích ) To bohužel ne. Sport mě minul velkým
obloukem. Občas jsem s našima jezdíval na dovolenou
na kola, ale v poslední době už ani na to moc nezbývá
čas.
Táta se před zápasem rozcvičuje na hřišti, jakou
přípravu před představením má muzikant v divadle?
Půl hodiny až hodinu před představením se 10 až 15
minut rozehrávám, rozhýbávám prsty, procházím si celé
představení, především nějaké obtížné pasáže a hlavně se
musím zkoncentrovat.
Jak dlouho ti trvá nastudování jedné hry? A hraješ
nebo i hraješ?
To se nedá tak zjednodušeně říct, je to podle obtížnosti
zkoušené hry. Jak se herec dopředu naučí text, tak já
si přečtu a naučím noty, potom to dáváme dohromady
s režisérem při společných zkouškách. V představeních
„jenom hraju na klavír“, nemám zde mluvené dialogy.
I když v jedné hře říkám i jednu větu! 
V Huse na provázku vyrostli takoví skvělí herci
jako Bolek Polívka, Mirek Donutil, Jirka Pecha….
Potkáváš se s nějakými známými tvářemi?
S těmito velikány ne, ale v jedné hře hraji se synem
právě Miroslava Donutila, Martinem.
V čem tě můžeme vidět?
V „Huse“ jsou to dvě představení, a to „Moc art aneb
Amadeus v Brně“ a „Divnej brouk aneb kdo zabil Johna
Lennona“. V divadle „2-15“ připravujeme pohádkovou
operu „Peřiny“, která bude mít premiéru ke konci května.
V rámci Janáčkova festivalu jsme při ND Brno hrávali
v Redutě výchovný pořad pro děti o Leoši Janáčkovi
„Co ani liška netušila“, se kterým jsme nedávno vystoupili v krásném kongresovém centru ve Zlíně, kde se
na nás bylo podívat asi 500 dětí z prvního stupně základních škol. Spolu se svými kolegy účinkuji v několika
výchovných pořadech pro základní školy, tento projekt
nese název „A co Vy, pane kolego?!“, v něm vždy dětem
zábavnou formou představíme nějakého významného
českého hudebního skladatele. Dále mě občas můžete
vidět při nějakém vystoupení například v klavírním duu,
v klavírním triu nebo kvintetu, při koncertech brněnského
sboru Choircehstra a dalších projektech.
Tomáši děkujeme za rozhovor, myslím, že spoustě
z nás jsi hodně rozšířil hudební obzor. Ať ti to stále
krásně hraje a nebolí tě prsty a záda.
-r-
Kam s ním
Tentokrát se nejedná o žádný starý slamník, jak tomu
je v básni od Jana Nerudy. Problematiku odpadů máme
v Rouchovanech zvládnutou na vysoké úrovni.
Otázkou „Kam s ním?“ si mnohdy lámou hlavu rodiče,
když chtějí využít pohybového potenciálu svého potomka. A od května na tuto otázku mohou najít i odpověď, a to
hned dvojnásobnou. Shodou náhod, nezávisle na sobě,
přišly dvě místní organizace, SDH a 1.SK Rouchovany
s nabídkou kroužků pro ratolesti od 3 let do 6 let.
Jak u hasičů, tak u fotbalistů získají holky i kluci
základní dovednosti, zasoutěží si, poznají nové kamarády,
nové prostředí. Vybijí svoji energii a ještě se něco naučí
a třeba budou odměněni i nějakou sladkostí.
V hasičárně se scházíme každé úterý odpoledne od 16
hodin, Kroužek pro děti se koná za každého počasí.
V pěkném počasí chodíme s dětmi ven, kde hrajeme plno
her a pomalu se seznamujeme s hasičskými dovednostmi, které jsou přizpůsobené věku dítěte. Když je škaredě,
tak zůstáváme v hasičárně, kde tvoříme umělecká díla
a hrajeme hry.
Naše činnost bude pokračovat i přes prázdniny
ve formě různých akcí, které budou do konce června naplánované. Děti dostanou seznam, kdy a co se bude dít.
V plánu je pár výletů a nebude chybět ani hasičský útok.
Dále nás čeká prodloužený seznamovací víkend pro
naše malé hasiče, který se bude konat 4. - 7. 8. v autokempu Veselka Jevišovice. Na fotbalovém hřišti se scházíme každou středu ve stejný čas. Trénujeme na hřišti, v případě špatného počasí
budeme od podzimu využívat rovněž sportovní halu.
Přes prázdniny bude provoz kroužku upraven, informace
budou dětem a hlavně jejich rodičům včas oznámeny.
Podrobnější informace získáte na nástěnce obou organizací na náměstí, v případě fotbalistů i na jejich internetových stránkách www.1skrouchovany.cz
Nejpodrobnější info vám ale dají vedoucí a trenéři
přímo na místě.
Takže kluci a holky, přijďte mezi nás! Těšíme se
na Vás!
Hasiči a fotbalisti z Rouchovan
Dálkový pochod krajem Vítězslava Nezvala - Rouchovanská 25
Vážení spoluobčané a přátelé turistiky,
v sobotu 23.4.2016 se uskutečnil jubilejní 40. ročník Dálkového pochodu krajem Vítězslava Nezvala – Rouchovanská 25. Vzhledem k předpovědi počasí, která předpokládala dešťové srážky, jsme očekávali nižší účast, než
tomu bylo v minulých letech. Naše předpoklady se ale
nenaplnily a počet účastníků se oproti loňskému roku
opět zvýšil. Na různé trasy vyrazilo rekordních 311 turistů. Velmi si ceníme účasti členů Klubu českých turistů
z Třebíče, kteří se tohoto pochodu účastnili poprvé.
V letošním roce jsme přistoupili k zavedení několika
novinek. Byl navýšen počet tras, takže bylo možné vybírat ze vzdáleností 5, 7, 10, 15 a 25 km. Všechny trasy
(mimo 5 km) byly proznačeny přes rybník Stejskal a dále
po polních a lesních cestách ke škole v Šemíkovicích.
Rozhodli jsme se tak z důvodu bezpečnosti (původní trasy vedly v úseku Rouchovany – Šemíkovice po silnici)
a také proto, že považujeme cestu kolem rybníka Stejskal
za velmi pěknou a turisticky atraktivní. Velmi nás potěšil
zájem o novou trasu 7 km, kterou si zvolilo 89 účastníků.
Byly vyrobeny nové mapy, které jsme vytvářeli s pomo-
cí grafiků z Třebíče. Jednalo se o velmi náročnou práci,
např. mapa trasy 25 km je „poskládána“ z 15 mapových
výřezů. Díky souhlasnému stanovisku a finanční podpoře obce jsme mohli znovu obnovit původní propagační
materiály, které každý účastník obdržel na startu pochodu. Opět se podařilo vytvořit důstojné diplomy, které
k Rouchovanské 25 vždy neodmyslitelně patřily. Trasa
25 km byla znovu proznačena z Litovan přes zaniklou
osadu Mstěnice a bývalou střelnici až do penzionu Lihovar. Vzniklo tak nové kontrolní stanoviště „Mstěnice“.
Na všech stanovištích bylo možné zakoupit drobné občerstvení (pivo + nealkoholický nápoj). Kontrolní stanoviště Texlův mlýn bylo přesunuto na louku ve směru
k Šabatovu mlýnu, protože kapacita původního místa přímo u Texlova mlýna přestala být dostačující. Na novém
místě se sešlo v jednom okamžiku i 80 lidí, kteří zde měli
možnost opéct si špekáčky a posedět s ostatními. Proznačení tras v letošním roce prováděli – Vladislav Fiala, Milan Svoboda, Lukáš Holubář a Jiří Voborný. Naše
poděkování patří žákům základní školy v Rouchovanech
pod vedením paní učitelky Dobiášové, kteří se starali
o stanoviště Šemíkovice – škola, start a cíl. Děkujeme
také TJ Sokol Rouchovany za poskytnutí zázemí pro
start pochodu. Tradičně velmi dobrá spolupráce s rouchovanskými dobrovolnými hasiči nám umožnila zajistit
občerstvení a personální obsazení ostatních kontrolních
stanovišť, za což jim také patří velké poděkování. Rádi
bychom na tomto místě upřímně poděkovali vedení obce
Rouchovany za finanční podporu a maximální vstřícnost
při pořádání této akce. A v neposlední řadě patří poděkování všem, kteří neváhali a přišli prožít krásný den plný
pěší turistiky v nádherném kraji Vítězslava Nezvala. Těšíme se s vámi na setkání při dalším, 41. ročníku Rouchovanské 25.
Za organizátory akce
Jiří Voborný
Okolo Stejskala
Zdravíme Vás všechny sportovní
nadšence a milovníky kol.Okolo Stejskala je cyklistický závod .Start a cíl je
v NOVA CAMPU u Nováčků.
Trasa závodu vede kolem rouchovanského koupaliště a zavede Vás do krásné
krajiny přírodního parku Rokytná. Svým
profilem a povrchem je určena pro širokou sportovní veřejnost. Kdo jenom trochu jezdí na kole a chce si zkusit svůj
první opravdový závod, poměřit své síly
se soupeři - neváhejte a přijďte. Dopoledne je připraven závod pro děti.
Srdečně zvou pořadatelé
Hudební skupiny CAYMAN (HEAVY-BEER-ROCK) slaví 25 let
Koncem roku 1990 končí činnost kapela M.BLOK.
Tři členové Ruda Brauner - kytara, Honza „Kléma“Klement - bicí a Zdeněk „Krtek“Vrtěna - basová kytara však
po půl roce hudební abstinence, při konzumování výrobků moravských pivovarů a pálenic zjišťují,že bez muziky
to nějak není ono.
Uzavírají se opět do zkušebny. Přichází Pavel „Výbuch“ Illek - klávesy, Laďa Král - kytara a CAYMAN
je na světě. Zbytek roku 1991 tráví kapela ve zkušebně.
V roce následujícím kapelu posiluje Slávek Zadražil zpěv, známý z působení v kapelách METEOR a KREP,
Honza Rozmahel - klávesy a Aleš „Fógl“ Pelikán - zvuk.
V tomto složení se kapela poprvé představuje na taneční
zábavě v Rešicích. Rok 1992 končí úspěšnou silvestrovskou zábavou v Rouchovanech, kterou navštívilo 400 návštěvníků .
Rok 1993 je opět rokem plným personálních změn.
Kapelu opouští Král, Krtek, Illek, Rozmahel a přichází kytarista Olin „Tětiva“Husák a post basáka obsazuje Laďa Navrátil, který byl již před rokem lanařen coby
uznávaný kytarista heavymetalového TRIFIDU. Od této
doby hraje kapela bez klávesových nástrojů.
V roce 1994 si kapela pronajímá profesionální aparaturu od Vildy Majtnera známého z kapel DETTO,
SYNKOPY, TRAVEX..., účastní se v té době prestižního IVANČICKÉHO ROCKOVÉHO FESTIVALU
po boku kapel TITANIC, ARGEMA, CARMEN rakouských DARKSIDE a dalších a kapelu posiluje živel Pavel
„Kunča“ Kunčík - zpěv, řev a ksichty. Následující rok
odchází Husák a konají se opět Ivančice se skvělým obsazením: DEBUSTROL, TITANIC, DUX, NARVAN,
OCELOT... A právě s posledně jmenovaným Ocelotem
se kapela potkává na pódiu dodnes.
V roce 1996 Navrátil dospěl k názoru, že basa není to
pravé ořechové a konečně se chopil sólové kytary. Basový post obsazuje mladičký Pavel „Bunda“ Novotný.
Kapela hraje poprvé na festivalu SPORT-ROCK-SHOW
v Rouchovanech a MISS ROCK TŘEBÍČ. Odchází Zadražil a Fógl. Devadesátý sedmý rok je kapela plně vytížená koncertováním. Kromě tanečních zábav hraje
na festivalech ROCK-FEST Brno Bosonohy, slavnostech
BARCHAN v Jemnici, HOSTIMSKÝ WOODSTOCK,
HARD+HEAVY Pikárec, rouchovanský SPORT-ROCKSHOW, VINOBRANÍ Znojmo. Vznikají nahrávky PIKÁREC LIVE 1997 a videozáznam ze Strachotic. CAYMAN
se často objevuje po boku jihlavských METANOON. Kapelu koncem roku pro celkové vyčerpání opouští Novotný
a Navrátil. Do rozjeté kapely naskakuje s vybavením GIBSON a MARSHALL Pavel „Šakal“ Dočkal. Toto seskupení funguje do 28. 8. 1998 a poté si kapela dává pauzu.
Nikdo však netuší, že bude trvat pět let.
CAYMAN /po znovuzrození 28. 5. 2004/ má premiéru na oslavách sedmi let ROCK PUB HELL- PEKLO
v Rouchovanech spolu s OCELOTEM, PILLOU a knížetem pornofolku ZÁVIŠEM. Sestava: Brauner, Klement,
Navrátil, Novotný a nová nesmazatelná tvář Radek Cába
- zpěv. S rokem 2005 odchází Novotný a Cába si ke zpěvu přibírá ještě baskytaru. Kdo hledá, ten najde, je přísloví, které kapele pomohlo v hledání nového pěvce.Na
akci VÁNOČNÍ METALMIX v rouchovanském Pekle
za účasti: OCELOT,HELLFIRE,VANDEROY se poprvé
představuje Laďa „Kocoš“Kocián.
K patnáctinám kapela připravuje natáčení desky
a pod názvem Z JIHOMORAVSKÝCH BAŽIN představuje toto dítko veřejnosti.Album je pokřtěno 17. listopadu 2006 kapelami OCELOT a THE JÁ JSEM POZNAL.
V září 2007 končí Cába a v prosinci se premiérově
na baskytaru představuje v Ivančicích Vojta Pohanka.
Ten však v červenci 2008 končí z důvodu zaneprázdněnosti v domovské kapele VANDEROY. V listopadu se
poprvé představuje na basu Tomáš „Tom“Makeš na zábavě v Šumicích, kde CAYMAN hraje společně s kapelou SATYR. Ve stejných Šumicích dne 13. 12. téhož
roku, o půlnoci, během vystoupení kapelu opouští Kocián. O týden později v Prokopově s kapelou opět zpívá Radek “Blondýna“ Cába. Tento záskok se protáhl až
do září 2009. Konkurzu na zpěváka /13. 11./ se účastnili
tři zájemci. S kapelou si do oka nejlépe padl milovník
rockové muziky a pěnivého moku Martin „Pipek“ Kavčák. Premiéru si odbyl v Třebenicích v únoru 2010.V této
sestavě hraje kapela dodnes.
Po koncertech v Rouchovanech, Olbramovicích, Suchohrdlech, Brandlíně na Massacre moto festu, Žabčicích, Rakšicích, Bohuticích, Trboušanech, Hostimi, Ivančicích... si kapela dává zdravotní volno. Ruda Brauner se
podrobuje operaci zápěstí.
V roce 2011 slaví CAYMAN dvacáté narozeniny a to
14. května v Orlovně Rakšice. V červnu, po 14ti letech,
kapela opět koncertuje na akci BARCHAN v Jemnici.
V listopadu se kapela podílí spolu s rouchovanskými
rockovými kapelami na pořádání akce KAČA 2011.
Roky 2012-14 hraje kapela v neměnné sestavě - namátkou: křest CD Vanderoy, M. Krumlov - hotel + Hurikán, burčákobraní Rakšice, 10 let Vanderoy, Na pivíčko
Rouchovany - akustický koncert...
Rok 2015 městské slavnosti Pohořelice spolu s ELBERETH, festival v Hostimi, KAČA 2015, Jiřice spolu
s kapelou MOPP a další. Dále kapela připravuje skladby
na nové album. V letošním roce kapela dočasně /ze zdravotních důvodů bubeníka/ pozastavila koncertní činnost,
přesto se připravuje na oslavu pětadvacetin, která je plánovaná na 22. říjen v sokolovně Rouchovany za účasti hostů: OCELOT, VANDEROY, CAYMAN /sestava
1996/... zároveň proběhne křest nového alba. To, že se
ponese v duchu HEAVY-BEER-ROCK, napovídají názvy skladeb Destilátor, Kobra 12, Pivní pes...
Omlouváme se těm,které jsme zde neuvedli, ale bylo
to např. tím, že v kapele působili pouze krátce, bez aktivního hraní.
Děkujeme všem, kteří nás po čtvrtstoletí podporovali,
a těšíme se na setkání 22. 10. 2016 v sokolovně v Rouchovanech!
Na bigbít a na pivko zve CAYMAN 2016:
Ruda Brauner, Honza Klement, Laďa Navrátil,
Tomáš Makeš, Martin Kavčák
Návrat ochotnického divadla do Rouchovan
potlesk. Filip Man zaperlil jako strýček George ve spodním prádle. Přesto, že herci neplánovali opakování, nadšení diváci je přiměli a ochotnický soubor RUM (čteno
jako Rouchovanští umělci, nikoli jako alkohol, který byl
užíván při zkouškách) představení zopakuje v pátek 19.
srpna.
Další role a osoby,
bez kterých by nebylo představení:
Premiéru hry Nájemníci pana Swana aneb Habaďůra nacvičovali rouchovanští ochotníci rok a půl. Režisér
a hlavní postava EricSwan v jedné osobě Jan Kratochvíl
dal dohromady ochotníky, kteří se scházeli v sokolovně
zpočátku jednou za měsíc, poslední tři měsíce i několikrát týdně.
Bláznivá komedie plná zvratů a záměn jmen během
necelých tří hodin rozmotávala příběh o natvrdlém nájemníkovi Normanovi (Jiří Voborný), důvěřivé manželce (Lucie Šperková), přísném úředníkovi (Lída Fialová)
a dalších postav.
Nabitá sokolovna nedočkavě hltala každou scénu.
Hlasitý smích dodal hercům odvahu a bylo vidět, že si
své role náramně užívají. Roztomile přísný a zároveň
lehce ovlivnitelný úředník Jenkins v podání Lídy Fialové doslova vehnal divákům slzy smíchu do očí. Bravurní
výkon podal EricSwan (Jan Kratochvíl) a jeho nájemník
Norman (Jiří Voborný).
Za společnou ukázku ranního aerobicu a přeměny
Normana v paní Swanovou získali během představení
Cowperová: Jana Manová
Sally: Klára Pýchová
Dr. Chapman: David Pýcha
Brenda: Žaneta Chlubnová
Forbright: Jiří Maša
Kulisy a zvukové efekty: Michal Maryška, Milan Hypr
Zvuk: František Voborný
Nápověda: Jana Manová ml.
Eva Fruhwirtová
Komise pro kulturu a sport obce Rouchovany
Vážení spoluobčané,
na ustavující schůzi zastupitelstva bylo schváleno vytvoření komise pro kulturu a sport obce Rouchovany, která
pracuje ve čtyřčlenném složení. Od vzniku komise je jejím předsedou Jiří Voborný, současnými členy pak jsou
paní Ludmila Fialová a pánové Milan Svoboda a Lukáš
Holubář. Všichni členové se ve svém volném čase aktivně podílí na kulturním a sportovním dění v obci a jsou
členy různých zájmových spolků.
Mezi naše hlavní úkoly patří tvorba obecního zpravodaje, který od roku 2015 vychází 2 x ročně, zajištění
a podíl při organizaci kulturních, společenských a sportovních akcích pořádaných v naší obci a jejich koordinace. Již dva roky jsme hlavními organizátory pochodu
Rouchovanská 25, kde se staráme o značení tras, propagaci a celkové zajištění akce.
V rámci naší činnosti organizujeme zájezdy pro dospělé a pro rodiny s dětmi. S dospělými jsme realizovali
dva zájezdy do brněnských divadel. S dětmi jsme v loňském roce navštívili divadelní představení Brněnské pověsti a v letošním roce se uskutečnil zájezd do zoologické zahrady ve Zlíně – Lešné. S velmi pozitivním ohlasem
se setkal jednodenní lyžařský zájezd na Stuhleck, který
proběhl v březnu tohoto roku. Vzhledem ke kladnému
ohlasu a maximální naplněnosti pořádaných zájezdů budeme v těchto aktivitách pokračovat i v tomto roce. Nejbližší akcí bude zájezd na výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích, dále pak jednodenní turistický výlet
do Novohradských hor pořádaný ve spolupráci s farním
úřadem v Rouchovanech (září).
Rád bych na tomto místě poděkoval všem členům
komise za jejich aktivní přístup a množství zajímavých
nápadů, které se průběžně snažíme uskutečňovat. Děkuji
také naší knihovnici paní Ivě Tručkové za ochotu a trpělivost při organizování výletů a zájezdů pro naše občany.
Bez její pomoci by toto nebylo možné. Děkuji také vedení
obce Rouchovany za finanční podporu pořádaných akcí,
dobrou komunikaci a vstřícnost. Poděkování patří také
vám, kteří se zúčastňujete pořádaných aktivit a svým zájmem nás motivujete k další činnosti. Přeji vám příjemné
prožití vašich dovolených a těším se na setkání s vámi
na některé kulturní, sportovní nebo společenské akci ať
u ž v naší obci nebo na některém ze zájezdů a výletů.
Za komisi pro kulturu a sport
Jiří Voborný
Z letošních akcí
V červnu se velkému zájmu těšily rybářské závody na Luži. / Rouchovany byly jedním z etapových míst letošní
veřejné cyklotoutour 2016.
Narozené děti uvítané do života 12. 6. 2016
Lukáš Brabenec
Filip Daněk
Ema Urbánková
Michael Vala
Josefína Kratochvílová
Tobiáš Jeřábek
Liliana Souralová
Akce v Rouchovanech (červen 2016 - únor 2017)
Červen
24. 6. 2016 - 25. 6. 2016 530. výročí přidělení práv městečka Rouchovanům
Červenec
2. 7. 2016 Bagr - zábava (Lihovar)
8. 7. 2016 Next - zábava (Lihovar)
9. 7. 2016 Na pivíčko - country zábava (Klémova Krčma)
12. 7. 2016 - 15. 7. 2016 Kinematograf bratří Čadíků
16. 7. 2016
Motosešlost (Šemíkovice)
30. 7. 2016 III. pivní slavnosti (Lihovar)
Srpen
6. 8. 2016 Miss Koupaliště
19. 8. 2016 Ochotnické divadlo - Nájemníci pana Swana (repríza)
20. 8. 2016 Pouťová zábava
21. 8. 2016 Pouť
27. 8. 2016 Země živitelka (zájezd)
Září
3. 9. 2016 Okolo Stejskala - cyklistický závod Tomi reko
3. 9. 2016 Disco pro děti (kinokavárna)
24. 9. 2016 - 25. 9. 2016 Svatováclavský hode
Říjen
9. 10. 2016 Drakijáda
22. 10. 2016 25. výročí kapely Cayman (sokolovna)
Listopad
26. 11. 2016 Zahájení adventu
26. 11. 2016 Kateřinská zábava (sokolovna)
Prosinec
3. 12. 2016 Mikulašské disco (kinokavárna)
15. 12. 2016
Posezení s důchodci
24. 12. 2016 Půlnoční mše svatá
24. 12. 2016 Troubení na návsi (po půlnoční mši svaté)
Plesy 2017
13. 1. 2017 Myslivecký ples (sokolovna)
28. 1. 2017 Fotbalový ples (kinokavárna)
11. 2. 2017 Školní ples (sokolovna)
25. 2. 2017 Masopustní merenda (sokolovna)
Redakce zpravodaje: PhDr. Jiří Voborný, Mgr. Ludmila Fialová, Lukáš Holubář, Milan Svoboda
Vydala Obec Rouchovany, 675 57 Rouchovany 35, IČO 00290378, červen 2016.
Evidence periodického tisku: E11638. Realizace: Petr Večeřa, Bačice