3.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním
postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
Základem této práce je spolupráce školy, poradenského zařízení a rodičů či jiných
zákonných zástupců žáka.
1. Spolupráce v rámci školy
1.1. spolupráce třídního učitele a ostatních vyučujících

spolupráce na tvorbě individuálního plánu žáka

řešení problémů spojených se vzděláním a výchovou žáka

řešení klasifikace žáka vzhledem k jeho znevýhodnění

koordinace při využívání kompenzačních a didaktických pomůcek

užívání speciálních metod a forem při práci

volba odpovídajících metod a forem práce

tvorba krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů výchovy a vzdělávání
1.2. spolupráce třídního učitele a ředitelství školy

zajištění legislativou požadované administrativní agendy k problematice speciálních
vzdělávacích potřeb žáka

zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek

zajištění spolupráce a konzultace s poradenským zařízením

zajištění DVPP pro učitele v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb

zajištění odborné literatury

administrace úlev vzhledem k daním speciálním vzdělávacím potřebám

řešení potřeby asistenta pedagoga
2. Spolupráce navenek
2.1. spolupráce s poradenským zařízením

žádost a provedení vlastního vyšetření žáka

konzultace ke tvorbě IVP žáka

konzultace k dílčím problematikám speciálních vzdělávacích potřeb žáka
2.2. spolupráce s rodiči (ZZ žáka)

popsání problému popř. vyhovění žádosti rodičů o vyšetření dítěte

domluvení konzultací a těsnější spolupráce třídního učitele, popř. dalších vyučujících
při kompenzaci speciální vzdělávací potřeby žáka
Zásady komunikace s rodiči:

příjemná, klidná a pozitivní atmosféra jednání

popsání situace chování, příhod se žákem, uvedení zdrojů informací

nechat možnost rodičům vyjádřit se

návrh možného řešení, nastolení pravidel hry (dodržování zásad při kompenzaci SVP)
3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
3.1. Žáci se specifickými poruchami učení
Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se
souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření
a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. S dětmi pracují vyškolené
asistentky a zkušené učitelky českého jazyka. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna
nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost
zákonných zástupců dítěte je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem
v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se
konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení,
termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto
dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí.
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném
postupném ročníku.
3.2. Žáci zrakově a sluchově postižení
Vzdělávání žáků zrakově postižených bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou
individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd
a na základě individuálních vzdělávacích plánů.
V rámci disponibilní dotace budou realizovány podle individuálních potřeb jednotlivých
žáků předměty speciální péče – zejména:
• prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově a sluchově postižených
• zraková a sluchová stimulace
• práce s optickými pomůckami
• logopedická péče
• zdravotní tělesná výchova
Rozvrh hodin a týdenní časové dotace budou jako dosud zpracovány na každý školní rok
tak, aby byl naplněn učební plán daného ročníku ve spolupráci s SPC. Podle stupně postižení bude
požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při
přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem,
pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého
žáka.
3.3. Žáci tělesné postižení
Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou
individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd
a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně
pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka
z tělesné výchovy do zdravotní tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních
činnostech, případně v ostatních vyučovacích předmětech. Protože škola není bezbariérová, je nutné
požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při
přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem,
pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého
žáka. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla
chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.
3.4. Žáci s autismem
Jedná se o žáky s lehčími formami autismu (s autistickými rysy ). Vzdělávání těchto žáků
bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na
doporučení speciálně pedagogického centra se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného
individuálního vzdělávacího plánu. Učitel musí s žáky, stanovit pravidla chování a způsob
komunikace ve třídě i mimo vyučování s takto postiženými spolužáky.
Na základě posouzení SPC o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního
asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí,
bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte
s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném
postupném ročníku.
3.5. Žáci s poruchami chování
Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé
normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání
těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace.
Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat
podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových
kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání
bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky, stanovit přesná
pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém
pochval a trestů.
3.6. Žáci s více vadami
Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou
individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd
a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných
speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány
změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti
postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či
více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to
dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči
postiženého žáka.
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném
postupném ročníku.
3.4. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Nadaný žák ve třídě klade vyšší nárok na přípravu učitele na vyučování. Je třeba jej zvýšeně
motivovat, připravovat činnosti k rozšiřování základního učiva hlavně v těch předmětech, kde dítě
projevuje mimořádné nadání..
Na základě doporučení PPP, SPC lze žáka vzdělávat v daném předmětu ve vyšším ročníku.
Nadané děti zejména v 1. ročníku vykazující náskok ve čtení, jsou motivací pro ostatní, jejich
schopností využíváme při drobných činnostech – např. rozdávání sešitů podle jmen nebo značek,
napsání správného řešení úkolů na tabuli ke kontrole ostatním apod. U starších žáků podporujeme
především zájem o literaturu, mohou referovat o přečtených knihách, vyhledávají informace
o spisovatelích v encyklopediích i na internetu, mohou se svou vlastní tvorbou spolupodílet na
tvorbě webových stránek školy.
V hodinách matematiky
děti směřujeme k řešení problémových úloh, mají k dispozici
počítačové programy, kde si mohou navolit vyšší obtížnost příkladů. Zapojují se do tvorby příkladů,
slovních úloh, mohou pomoci učiteli v roli „asistentů“ při vyvozování učiva , procvičování i jeho
kontrole. Velmi motivační jsou situace, kdy žák nižšího ročníku správně vyřeší úlohu, se kterou si
starší děti nedovedou poradit
Děti s hudebním nadáním jsou především velkou motivací pro ostatní. Své dovednosti
a schopnosti mohou uplatnit nejen v samotných hodinách hudební výchovy (hudební doprovod,
předzpívání písní, motivovat v procesu prostoupení hudební teorie a praxe) ale i při veřejných
vystoupeních, školních akademiích atd. Děti se mohou rozvíjet v pěveckém kroužku, škola nabízí
i základy hry na sopránovou zobcovou flétnu
Výtvarné techniky určené vyšším ročníkům mohou praktikovat ve třídě i mladší žáci
výtvarně nadané nebo náročnější práce realizovat ve výtvarném kroužku. Svými pracemi se mohou
spolupodílet na estetickém dotváření prostor školy.
Manuálně zručným jsou svěřovány náročnější práce i techniky, rovněž mohou pomáhat při
výzdobě školy. Při drobných pěstitelských pokusech a při pracích v okolí školy bývají pověřováni
jako vedoucí skupiny. Mohou asistovat učiteli při přípravě a při předvádění pokusů.
Pohybově nadaní jedinci reprezentují školu ve sportovních soutěžích, v hodinách tělesné
výchovy pomáhají při předcvičování, jsou vzorem a příkladem pro ostatní.
Metody práce:

práce na PC s výukovými programy rozšiřujícími základní učivo

samostatné náročnější úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti z dané
problematiky)

možnost navštívit hodiny daného předmětu ve vyšším ročníku

vedení a řízení skupiny

doprovody na hudební nástroj

náročnější výtvarné techniky

rozvíjení pohybových aktivit

reprezentace školy v oblastech, kde projevují mimořádné nadání
Na základě žádosti rodičů a na doporučení PPP, SPC lze tyto žáky vzdělávat dle
individuálně vzdělávacího plánu (IVP), který odpovídá jejich specifickým potřebám. IVP umožňuje
těmto žákům plně rozvíjet jejich specifické nadání.Tyto žáky lze vzdělávat v daném předmětu ve
vyšším ročníku.
3.5. Vzdělávání žáků se znevýhodněním
3.5.1. sociálním
Do této skupiny řadíme žáky, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově
odlišného od prostředí, ve kterém vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci
z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace. Do této skupiny je
nezbytné též zahrnout žáky pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociokulturním a
ekonomickým postavením. Rodiče těchto žáků nemohou pomoci dětem se školní prací, neorientují
se ve vzdělávacím systému, nemohou nebo nechtějí investovat do volnočasových aktivit svých dětí.
Postupy, umožňující integraci sociálně a kulturně znevýhodněných žáků:
1) Kvalitní předškolní vzdělávání
Je důležité, aby život dítěte ve znevýhodňujícím rodinném prostředí, byl co nejdříve
obohacen o podněty, které mají význam pro dobrý start ve školním vzdělávání.
2) Aktivní výuka zohledňující potřeby jednotlivých žáků
Výukové metody musejí být motivující, výuka by měla být co nejvíce přizpůsobena
individuálním potřebám žáků, aby žák mohl projevit a rozvíjet svou individualitu.
3) Snižování jazykového znevýhodnění
Je nutné rozvíjet jazykové dovednosti ve všech předmětech, hledat oporu v mateřském
jazyce žáka (vysvětlování pojmů v obou jazycích, dvojjazyčné nápisy, zapojení asistenta).
4) Zajištění pomůcek a mimoškolní přípravy
Pokud dítě potřebuje domácí přípravu a nemá pro ni odpovídající podmínky, je nutné hledat
jiné cesty k jejímu zajištění (forma doučování, domácí příprava ve školní družině). Je-li
zajištění pomůcek mimo možnosti rodiny, je účelnější připravit pomůcky ve škole.
5) Znalost prostředí žáků a spolupráce s rodinou
Základem spolupráce je dobrá komunikace. Rodiče musí cítit spravedlivý přístup školy a
vstřícnost pedagogů, pak škola získá jejich důvěru.
6) Podpora sebeúcty žáků a jejich sebepoznávání
Jedním z důležitých cílů výchovy a vzdělávání je, aby žák poznal sám sebe jako hodnotného
a kompetentního člověka, aby měl o sobě vysoké mínění.
7) Klima školy
Ve škole máme bezpečné prostředí, kde se všichni k sobě chovají s respektem, přistupují
k sobě jako k rovnoprávným partnerům. Pedagogové berou vážně stížnosti žáků, aktivně
bojují proti šikaně a projevům rasismu.
8) Zapojení žáků do mimoškolních aktivit
Umožnit všem dětem zapojení do mimoškolních aktivit (výlety, exkurze, výlety) hrazením
nákladů žákům, jejichž rodiny si to nemohou finančně dovolit.
3.5.2. zdravotním
Do této skupiny řadíme žáky se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími
zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování.
Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je
potřebné zabezpečit tyto podmínky:
-
uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka;
-
umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků ; podpůrnými opatřeními
při speciálním vzdělávání se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků
vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a
didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování
pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků
ve třídě, oddělení, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací
potřeby žáka.
-
uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností,
při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
-
zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče;
-
zohlednit druh, stupeň a míru znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání;
-
odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního
prostředí;
-
spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a
odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s
odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů);
-
spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a
zdravotním znevýhodněním;
-
podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky.