zborník - Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR

Zborník z konferencie
pre chovateľov
hovädzieho dobytka
PROJEKT SPOLUFINANCOVANÝ
EURÓPSKOU ÚNIOU
Plán rozvoja vidieka SR 2004 – 2006
KOFINANCOVANÉ EÚ
Konferencia pre chovateľov hovädzieho dobytka
ohľadne rekonštrukcií a modernizácii hospodárstiev v
rámci prípravy implementácie PRV 2007 – 2013
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Milí chovatelia hovädzieho dobytka,
Chov hovädzieho dobytka a jeho napredovanie ide ruka v ruke s technologickým
pokrokom, bez ktorého by nebolo možné dosahovať stále vyššiu produktivitu práce
a produkciu v sektore chovu hovädzieho dobytka. Finančné prostriedky potrebné na
neustálu inováciu, rekonštrukciu a modernizáciu maštalí, dojární, hnojísk a pod.
bolo v rokoch 2004 – 2006 možné čerpať v rámci Plánu rozvoja vidieka. V novom
v programovacom období 2007-2013 sa budú predkladať žiadosti o finančnú podporu
prostredníctvom nového Programu rozvoja vidieka pre roky 2007-13. Veríme, že tieto
prostriedky zabezpečia výraznejšie posilnenie konkurencieschopnosti našich chovateľov
hovädzieho dobytka na spoločnom trhu Európskej únie. Prajem Vám veľa chovateľských
úspechov a veľa kvalitných projektov milí chovatelia a verím, že v nastúpenom trende
skvalitňovania chovateľského prostredia a v zefektívňovaní výroby budete naďalej
pokračovať.
Miroslav Jureňa, v.r.
Minister pôdohospodárstva SR
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Podpora modernizácie hospodárstiev hovädzieho dobytka
Podpora modernizácie hospodárstiev hovädzieho
v PRV 2007 - 2013
dobytka v PRV 2007 - 2013
Ing. Ľubomír Miček, PhD.
Ing. Ľubomír Miček, PhD.
generálny riaditeľ Sekcie rozvoja vidieka MP
SR
generálny riaditeľ Sekcie rozvoja vidieka MP SR
Osi - NSP
Osi - NSP
OS 2
Zlepšenie životného prostredia a krajiny
Os 1
OS 3
Zlepšenie konkurencieschopnosti
Zlepšenie kvality života na vidieku
Opatrenia spadajúce pod Os 1
Opatrenia spadajúce pod Os 1
Opatrenia zamerané na podporu
znalostí a skvalitnenie ľudského potenciálu:
Odborné vzdelávanie
Opatrenia zamerané na podporu znalostí a skvalitnenie ľudského potenciálu:
vzdelávanie
Využívanie poradenských služieb Odborné
Využívanie poradenských služieb
Opatrenia zamerané na
reštrukturalizáciu
a rozvoj
fyzického potenciálu
a podporu
inovácií:
Opatrenia zamerané na reštrukturalizáciu
a rozvoj
fyzického
potenciálu
a podporu
inovácií:
Modernizácia poľnohospodárskych podnikov
Modernizácia poľnohospodárskych
podnikov
Zvyšovanie
hospodárskej hodnoty lesov
Zvyšovanie hospodárskej hodnotyPridávanie
lesov hodnoty do poľnohospodárskych produktov a produktov LH
Infraštruktúra súvisiaca s rozvojom a prispôsobovaním poľnohospodárstva a LH (PÚ)
Pridávanie hodnoty do poľnohospodárskych
produktov a produktov LH
Prechodné opatrenia:
Odbytové
organizácie výrobcov
Infraštruktúra súvisiaca s rozvojom
a prispôsobovaním
poľnohospodárstva a LH (PÚ)
Prechodné opatrenia:
Polosamozásobiteľské farmy – dofinancovanie opatrenia v novom programovacom období
z prostriedkov Plánu rozvoja vidieka 2004-2006
Odbytové organizácie výrobcov
Ciele – Modernizácia fariem
Polosamozásobiteľské farmy – dofinancovanie
opatrenia v novom programovacom období z prostriedkov Plánu rozvoja vidieka 2004-2006
Hlavný cieľ
Zvýšiť konkurencieschopnosť poľnohospodárskych subjektov lepším využívaním výrobných
faktorov a uplatňovaním nových technológií a inovácie.
Špecifické ciele
Ciele - Modernizácia fariem
Hlavný cieľ
Zvýšiť konkurencieschopnosť poľnohospodárskych subjektov lepším využívaním výrobných faktorov a uplatňovaním nových technológií a inovácie.
Špecifické ciele
zvýšiť trhovú konkurencieschopnosť poľnohospodárskej výroby prostredníctvom inovácií;
znížiť výrobné náklady a zlepšiť pracovné podmienky v poľnohospodárskych podnikoch;
zvýšiť počet fariem, ktoré získajú moderné budovy, nové technológie a technické zariadenia s úspornou spotrebou energie;
zavádzať a rozširovať informačné a komunikačné technológie;
podporiť výstavbu, rekonštrukciu a modernizáciu objektov poľnohospodárskej výroby vrátane skladovacích priestorov;
zlepšiť kvalitu výroby a obmedziť straty.
Ciele - spracovanie produktov
Hlavný cieľ
Zlepšiť primárne spracovanie a predajnosť produktov poľnohospodárstva a lesného hospodárstva podporou zlepšenia efektivity, spracovania
obnoviteľných zdrojov energie, podporou nových technológií a využitia nových trhov.
Špecifické ciele
zaviesť výrobu nových produktov;
zaviesť nové techniky|technológie;
zlepšiť kvalitu výrobkov dosiahnutím kvalitatívnych a hygienických štandardov EÚ;
podporiť marketing a nové odbytové trhy;
zaviesť a rozšíriť informačné a komunikačné technológie;
podporiť spracovanie obnoviteľných zdrojov energie.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Ciele - Lesné hospodárstvo
Hlavný cieľ
Zvýšenie ekonomickej hodnoty súkromných a obecných lesov, zvýšenie diverzifikácie produkcie a posilnenie trhových príležitostí.
Špecifické ciele
rozvoj investícií do nákupu lesnej techniky, zariadení a technológií s cieľom zdokonaliť, zminimalizovať ich prípadný negatívny dosah na biotopy
a zracionalizovať pestovanie a ochranu lesa, ťažbu a dopravu dreva, manipuláciu dreva, zber ostatnej lesnej produkcie a pestovanie lesného
reprodukčného materiálu v lesných škôlkach;
rozvoj investícií súvisiacich s výstavbou a rekonštrukciou zariadení priamo slúžiacich lesnému hospodárstvu, vrátane lesných ciest;
rozvoj informačných systémov v lesníctve prostredníctvom zavádzania modernej výpočtovej techniky a programového vybavenia vrátane pripojenia na internet s cieľom racionalizácie činností na rôznych úrovniach lesníckej prevádzky.
Poradenstvo - aktivity a cieľ
Hlavný cieľ
Umožniť poľnohospodárskym a lesným podnikom zlepšiť riadenie svojich podnikov v environmentálnom
zmysle slova.
V prípade žiadateľa - poľnohospodára:
1. Náklady spojené s realizáciou poradenskej služby, ktorej obsahom sú minimálne:
Štatutárne požiadavky riadenia a správne poľnohospodárske a environmentálne podmienky ustanovené článkoch 4 a 5 a v prílohách 3 a 4
nariadenia (ES) č. 1782/2003 v znení neskorších predpisov (viď príloha č. ... programu) a súčasne normy bezpečnosti pri práci založené
na právnych predpisoch Spoločenstva.
2. Náklady súvisiace s konkrétnym riešením otázok súvisiacich s predchádzajúcimi dvoma bodmi v poľnohospodárskom podniku.
V prípade žiadateľa – vlastníka resp. obhospodarovateľa lesa:
1. Náklady spojené s realizáciou poradenskej služby v súlade s cieľmi opatrenia.
2. Náklady súvisiace s konkrétnym riešením otázok v lesnom podniku súvisiace napr. s:
- ekologickými a environmentálnymi funkciami lesov;
- diverzifikáciou nepoľnohospodárskej činnosti (lesoturistika, doplnková výroba);
- alternatívnymi zdrojmi energie – biomasa;
- podporou prvotného spracovania lesných produktov;
- verejno-prospešnými funkciami lesov;
- poľovníckou a rybárskou turistikou a pod.
Ciele - Vzdelávanie
Hlavný cieľ
Rozšíriť rámec vzdelávacích a informačných aktivít a šíriť poznatky pre všetkých pracujúcich v poľnohospodárstve, potravinárstve a lesnom
hospodárstve.
zlepšiť a rozšíriť odborné vedomosti z technickej, ekonomickej i environmentálnej oblasti;
prispieť k zvýšeniu konkurencieschopnosti sektora;
skvalitniť ľudský potenciál.
Špecifické ciele
vytvoriť predpoklady pre dosiahnutie čo najväčšieho prínosu a pridanej hodnoty v rámci relevantných opatrení programu;
zvýšiť počet účastníkov celoživotného vzdelávania a poskytnúť potrebné vedomosti a zručnosti pre:
zavádzanie inovácií, nových metód a nástrojov práce v poľnohospodárskych, potravinárskych a lesníckych podnikoch pre zvýšenie ich
efektívnosti,
zavádzanie a rozširovanie informačných a komunikačných technológií,
zabezpečovanie a zvyšovanie kvality hospodárenia, výroby a bezpečnosti potravín,
udržanie existujúcich a tvorbu nových pracovných miest,
zlepšenie ochrany životného prostredia,
dodržiavanie bezpečnosti práce.
Ciele - OOV
Hlavný cieľ
Podporiť vznik, formovanie a uľahčenie administratívnych operácií odbytovým organizáciám výrobcov.
Špecifické ciele
prispôsobiť výrobu a množstvo výrobkov členov organizácie požiadavkám trhu;
spoločné uvádzanie tovarov na trh vrátane prípravy na predaj, centralizácie predaja a zásobovania hromadných odberateľov;
zvyšovať pridanú hodnotu spoločnej produkcie a jej lepšie zhodnocovanie;
stanoviť spoločné pravidlá pre výrobné informácie najmä so zreteľom na zber úrody/produkciu a dostupnosť.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Ciele - Infraštruktúra týkajúca sa rozvoja a adaptácie poľnohospodárstva a LH
Hlavný cieľ
Vypracovať a vykonať projekty pozemkových úprav pre nové priestorové a funkčné usporiadanie územia a postupne realizovať v projektoch
pozemkových úprav, plánované spoločné zariadenia a opatrenia.
Špecifické ciele
zabezpečiť prístup k pozemkom rekonštrukciou a budovaním účelových komunikácií;
ekologicky stabilizovať a chrániť krajinu, realizovaním vodohospodárskych, protieróznych, ekologických a rekultivačných opatrení;
usporiadať vlastnícke vzťahy k pozemkom (sceľovanie a arondácia pozemkov a pozemkového vlastníctva).
Modernizácia technologických systémov pre chov hovädzieho
dobytka na Slovensku
Prof. Ing. Štefan Mihina, PhD., Ing. Vojtech Brestenský, PhD.
Slovenské centrum poľnohospodárskeho výskumu Nitra
Úvod a trocha z minulosti
Uplatnenie modernejších technologických systémov v chove hovädzieho dobytka do roku 1990 bolo sústavne limitované konzervatívnym myslením chovateľov. Výhoda väčších koncentrácií zvierat bola využívaná na uplatnenie moderných technologických systémov iba ojedinele. Prevládalo ustajnenie s priväzovaním na podstielke pri dojniciach s dojením na stojisku. O kvalite práce rozhodovala predovšetkým individuálna
zručnosť a schopnosti ošetrovateľa. S menšími úspechmi sa už od šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia začali uplatňovať voľné spôsoby
ustajnenia s podstielkou i bez podstielky, s dojením v rôznych typoch dojární. Voľné systémy ustajnenia nenašli pozitívnu odozvu hlavne preto,
že sa nepoužili parametre priestorov pre odpočinok a pohyb zvierat, ktoré by rešpektovali ich prirodzené potreby a teda nevytvárali pre nich
prirodzenú pohodu. Uplatňované systémy so svojimi nedokonalosťami neboli prílišným prínosom ani pre zvyšovanie produktivity práce. Skôr
naopak, vznikali havarijné situácie, ktoré museli byť odstraňované väčším počtom pracovníkov. Dojárne, dovezené v šesťdesiatych rokoch, boli
svojou nízkou spoľahlivosťou skôr experimentom ako prínosom. Navyše, nebol zabezpečený permanentný servis a náhradné diely sa dovážali
väčšinou neskoro a aby sa mohlo podojiť, odstavovala sa činnosť niektorých prvkov a skupín väčšinou automatizovaných, ktoré namiesto toho,
aby dojenie urýchľovali a skvalitňovali, boli na záťaž. Hlavným dôvodom však bolo, že riadiaci pracovníci fariem neboli donútení zvyšovať kvalitu
výroby a produktivitu práce. Bolo pohodlnejšie všetko nechať na ošetrovateľov a dojičov. Ešte na konci osemdesiatych rokov boli prípady, že sa
farma dojníc s voľným ustajnením a dojárňou rekonštruovala na ustajnenie s priväzovaním a dojením na stojisku, s pomerne drahým tzv. mobilným zariadením s podobným vybavením ako mali dojárne, t.j. s automatickým ukončovaním dojenia. Nebolo výnimkou, že boli priväzované aj
jalovice i výkrmový dobytok. Mierne zvýšenie počtu úspešných fariem s voľným ustajnením sa zaznamenalo začatím výroby dojární vo vtedajšom
Československu. I keď ich technická a materiálová úroveň zodpovedala vtedajším možnostiam, v porovnaní s dovážanými zariadeniami sa však
zlepšila včasnosť servisu a dodávky náhradných dielov.
Bezprostredne po roku 1989 až do roku 1993 sa iba likvidovali chovy, znižovali sa stavy zvierat a technológia chovov sa prakticky nemenila. V roku
1993 z iniciatívy chovateľských zväzov za intenzívnej podpory vtedajšieho vedenia Ministerstva pôdohospodárstva sa začalo významné obdobie technologickej modernizácie fariem hovädzieho dobytka, hlavne fariem zameraných na výrobu mlieka. Začalo sa aj intenzívne zlepšovanie
biologického materiálu prostredníctvom vtedy známych a dostupných spôsobov. Ešte stále však mnohí chovatelia zotrvávali v konzervatívnom
myslení a svoje farmy „modernizovali“ na ustajnenia s priväzovaním, kde inštalovali modernejšie dovážané potrubné dojacie systémy, ktorých
cena v mnohých prípadoch v priemere na jedno zviera aj prevyšovala cenu dojárne. Chovateľom predkladali svoje ponuky dodávatelia 18-tich
značiek dojacích zariadení, vo väčšine prípadov bez skúseností v našich podmienkach a bez servisnej siete.
V porovnaní s dneškom neboli žiadne legislatívne podmienky ustajnenia pre zabezpečenie pohody zvierat a rešpektovanie ochrany životného
prostredia. Výskumný ústav živočíšnej výroby, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora a chovateľské zväzy sa rôznymi spôsobmi
starali o rozširovanie poznatkov. Na seminároch a školeniach boli prezentované najnovšie výsledky zahraničného i domáceho výskumu, skúsenosti zahraničných chovateľov, ale už aj krátkodobé skúsenosti našich chovateľov s technologickými systémami. V modernizovaných chovoch
sa chovatelia stretávali na dňoch novej techniky. Využívali sa možnosti vycestovať do zahraničia pozrieť si overené technológie. V odborných
časopisoch a dennej tlači sa stále viac objavovali články, obsahujúce poznatky o pohode zvierat.
Vývoj legislatívneho rámca pre modernizáciu chovov
Až v roku 1995 bol schválený zákon o ochrane zvierat, ktorý v zmysle známych svetových poznatkov vytvoril základný rámec aj pre technologickú modernizáciu chovov zvierat, rešpektujúcu ich prirodzené potreby. V roku 1997 v spolupráci Štátnej veterinárnej a potravinovej správy SR
a Výskumného ústavu živočíšnej výroby bola skupinou odborníkov vypracovaná vykonávacia vyhláška tohto zákona, ktorá je až dodnes nielen
legislatívnou, ale aj výbornou inštruktážnou pomôckou pre našich chovateľov, realizátorov rekonštrukcií a modernizácií chovov a dodávateľov
techniky. Legislatíva sa novelizovala pri našom vstupe do Európskej únie. V súčasnosti sa postupne dostáva do života Akčný plán Európskeho
spoločenstva v oblasti ochrany a dobrých životných podmienok zvierat na obdobie rokov 2006 – 2010. Aj opatrenia v našom Programe rozvoja
vidieka Slovenskej republiky na roky 2007 – 2013 sú už jedným zo spôsobov jeho realizácie.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Súčasné podmienky
V súčasnosti sú značne rozdielne podmienky oproti tým, ktoré boli u nás v prvej polovici deväťdesiatych rokov. Sú k dispozícii nové materiály
a zariadenia. Zúžil sa počet dodávateľov techniky, skvalitnila sa technika a zefektívnil sa servis. Zmenila sa základná filozofia väčšiny našich
chovateľov vo vzťahu k prijímaniu nových trendov k modernizácii, ktorá sa opiera predovšetkým o skúsenosti z chovov na Slovensku. Sú jasne
definované požiadavky na rešpektovanie pohody zvierat a ochranu životného prostredia. Chovatelia si uvedomujú, že bez opodstatnenej modernizácie chovu nedokážu uspieť v konkurenčnom prostredí. Doteraz sa viac rekonštruovali existujúce ustajňovacie kapacity. Skúsenosti zo
zahraničia však ukazujú, že i napriek väčším počiatočným investičným prostriedkom má nová výstavba celý rad výhod. V tomto čase prichádza
pre našich chovateľov možnosť využiť podporné prostriedky v rámci Programu rozvoja vidieka Slovenskej republiky na roky 2007 – 2013. Efektívne ich využiť znamená vedieť, ako vytvoriť optimálne prostredie chovu.
Význam tvorby prostredia chovu
Technologická modernizácia chovu je náročná investičná akcia, ktorej výsledok sa využíva aj niekoľko desaťročí. Preto je potrebné už pri plánovaní výstavby alebo rekonštrukcie ustajňovacích systémov dôkladne poznať princípy tvorby chovateľského prostredia a miestne ekonomické
a environmentálne podmienky.
Zviera pre svoj normálny fyziologický vývoj potrebuje v každom veku špecifické chovateľské prostredie. Voľba najvhodnejšieho technologickochovateľského systému je ovplyvnená predovšetkým prirodzenými nárokmi zvierat, ale významnú úlohu zohrávajú podnikateľské ciele chovateľa,
jeho ekonomické možnosti, ale aj lokalita farmy s pohľadu zužitkovania exkrementov zvierat.
Správanie sa zvierat - zrkadlo dobrej modernizácie chovu
Chovateľské prostredie vytvára zvieratám podnety pre ich správanie. Zviera na ne reaguje a súčasne si zabezpečuje svoje životné potreby formou pohybu, odpočinku, žrania, pitia a pod., ale ak je v chovateľskom prostredí nedostatok, vykonáva aj nepotrebné a neprirodzené aktivity.
Iba správanie, pri ktorom zvieratá dosiahnu svoj cieľ nevytvára psychickú záťaž. Napríklad, keď sa zviera potrebuje napiť, malo by sa dostať
k napájačke, alebo keď pocíti potrebu odpočinku, malo by nájsť miesto pre ľahnutie a nemalo by byť pri líhaní obmedzované a pri odpočinku
vyrušované a pod. Ak chovateľské prostredie podobné potreby zvieraťu neumožní splniť, vytvárajú sa podmienky pre stres.
Zvieratá by mali bežné aktivity, ako je líhanie, vstávanie, ležanie, pohyb, žranie, pitie, kalenie, močenie a pod. vykonávať prirodzeným spôsobom.
Prostredie chovu by ich nemalo príliš obmedzovať, aby nereagovali nenormálnym správaním.
Hovädzí dobytok leží väčšiu časť dňa. Čas dňa, kedy zvieratá odpočívajú, závisí od času kŕmenia, dojenia a manipulácie so zvieratami. Dobu
a dĺžku času ležania ovplyvňujú vlastnosti ustajňovacieho priestoru:
dostupnosť miesta na ležanie, ktoré by malo byť umiestnené tak, aby sa do neho zvieratá ľahko a bez námahy dostali a umožnilo ležať všetkým
ustajneným zvieratám v skupine v rovnakom čase,
priestorové parametre miesta na ležanie, ktoré umožnia zvieratám s minimálnou námahou si ľahnúť a vstať a ležať v každej polohe,
podlaha ležoviska, ktorá by mala byť mäkká, dobre formovateľná, nemala by odvádzať teplo z tela zvierat pri nízkych teplotách a mala by
odvádzať teplo z tela zvierat pri vysokých teplotách.
Veľmi komplikovanými úkonmi pre zvieratá sú líhanie a vstávanie. Čím je zviera ťažšie, tým je líhanie a vstávanie namáhavejšie. Pri ustajnení s
priväzovaním, alebo pri nevhodne riešených ležiskových boxoch trvá líhanie trikrát viac ako vo voľnom priestranstve.
Hovädzí dobytok stojí, keď žerie, pije, kalí a močí. Kravy stoja aj pri dojení. Státie sa považuje za odpočinok, i keď v porovnaní s ležaním za menej
hodnotný.
Iba vo voľnom ustajnení je zvieratám umožnený pohyb. Prostredníctvom pohybu sa zvieratá dostávajú k miestam, kde ležia, žerú, pijú a nechajú
sa podojiť. Voľnosť pohybu je veľmi významná hlavne pre mladý organizmus. Možno povedať, že kravy sa nerady pohybujú. Preto kŕmne
a napájacie miesta musia mať dostatočne blízko pri mieste odpočinku. Obslužné miesta pre pitie a žranie musia byť pre zvieratá vždy dostupné
a v dostatočnom počte.
Zvieratá musia mať pri pohybe pocit bezpečia. Preto podlaha chodieb a priestorov, po ktorých sa zvieratá pohybujú, nesmie byť šmykľavá.
Šmykľavá podlaha spôsobuje zvieratám sústavný stres. Je najčastejšou príčinou úrazu zvierat. Pri šmykľavej podlahe sa znižuje celková doba pohybu. Zvieratá chodia menej k žraniu alebo k pitiu. Aj pôvodne nešmykľavá pórovitá betónová podlaha sa vplyvom výkalov a moču stáva časom
klzká. Preto je potrebné povrchu pohybových priestorov venovať veľkú pozornosť.
Dostatočný príjem krmiva, ktorý rozhoduje o úžitkovosti si vyžaduje primeraný čas žrania. Krmivo by malo byť dostupné všetkým zvieratám
v čase, kedy pociťujú potrebu nasýtiť sa. Pri žraní musí mať zviera dostatočný priestor pre prirodzené postavenie. Na kŕmnom mieste nesmie
zvieraťu pri žraní nič prekážať (stĺpy, nevhodne riešené kŕmne zábrany, požľabnica a pod.). Krava musí mať pri žraní vo voľnom ustajnení k dispozícii priestor pre únik pri napadnutí iným zvieraťom, pretože práve pri žraní sú najčastejšie prejavy agresivity zvierat. Je vhodné, keď si každé
zviera môže svoje miesto pre žranie samo vyhľadať.
Pitie vody závisí na dojivosti, obsahu sušiny v kŕmnej dávke a vonkajšej teplote. Kravy pijú najčastejšie počas žrania, po ňom a aj v čakárni pri
dojárni. Napájacie miesta musia byť pre zvieratá ľahko dostupné. Vždy, keď sa chce zviera napiť, musí mať k dispozícii miesto pri napájačke
s dostatočným množstvom pitnej vody. Aj pri napájacích miestach dochádza k prejavom agresivity a preto, rovnako ako v kŕmisku, aj pri napájačke
musí byť vo voľnom ustajnení priestor pre únik napadnutého zvieraťa. V skupine vo voľnom ustajnení by mali byť aspoň dve napájačky, aby sa
zviera mohlo napiť, keď je jedna obsadená dominantným zvieraťom.
Výkaly a moč pri kalení a močení dopadajú na miesta, kde si môžu zvieratá ľahnúť. Iba vo voľnom boxovom ustajnení je možné vhodnou úpravou
zábran usmerniť miesto a polohu státia pri kalení a močení a tým udržať čistotu ležoviska.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Systémy ustajnenia
Ustajnenie je základom technologického systému. Jeho spôsob určuje voľbu aj iných častí technologického systému. Parametre ustajňovacích
prvkov vychádzajú z telesných mier zvierat, ktoré budú v maštali ustajnené a z rozmerov mechanizačných zariadení, ktoré sa v maštali použijú.
V súčasnosti sú známe rôzne ustajňovacie systémy pre jednotlivé kategórie hovädzieho dobytka.
Najväčšia pozornosť sa u nás v posledných 15 rokoch venovala ustajneniu dojníc. Vysokú produktivitu práce pri udržaní pohody zvierat poskytuje voľné ustajnenie s ležiskovými boxami. Väčšinou sa zatiaľ využívajú boxy podstielané slamou. Pohodlie zvierat však dokážu zabezpečiť aj rôzne
typy matracov, pri ktorých sa šetria náklady, spojené so zberom a manipuláciou slamy a jej odvozom z maštale ako súčasť hnoja. Rozšírenie matracov je určené ich cenou, ktorá by mala byť vyvážená zníženými prevádzkovými nákladmi. Vplyv má aj tradičné myslenie. Slamnatý hnoj dokážu
naši chovatelia jednoduchšie uskladniť, pričom hnojovica si vyžaduje väčšiu technologickú disciplínu. Pri ležiskových boxoch sa používajú ploché
i roštové podlahy. Aj o ich použití rozhoduje pomer investičných a prevádzkových nákladov a kvalita ich zhotovenia.
Najväčšiu pohodu pre zvieratá poskytujú priestranné voľné skupinové kotercové ustajnenia. Hlavne pre jednoduchosť pri rekonštrukciách
starých maštalí sa u nás rozšírili aj v chove dojníc. Prevádzkové náklady sú však vyššie ako pri ležiskových boxoch. Voľné skupinové kotercové
ustajnenia sú vhodnejšie pre rastúci dobytok, teda pre chov teliat, mladého a výkrmového dobytka. Tradíciu má hlboká podstielka, ktorá bola pre
jednoduchosť pri modernizáciách nahradená tzv. narastajúcou podstielkou. Najlepšie ekonomické parametre medzi typmi voľných skupinových
kotercov s pohľadu investičných i prevádzkových nákladov má ustajnenie s plochým pristielaným ležoviskom. Vo výkrme sú najnižšie prevádzkové náklady v celoroštovom ustajnení, kde je najprijateľnejšia aj bezpečnosť práce pre ošetrovateľov.
Okrem podláh sú pre pohodu zvierat i produktivitu práce dôležité zábrany a zábradlia v ustajňovacích objektoch, čo sa veľakrát chovateľmi
podceňuje.
Výhody individuálnych podstielaných vonkajších búd pre teľatá boli aj u nás výskumne dokázané už začiatkom osemdesiatych rokov, avšak
v chovoch sa rozšírili až o 10 až 15 rokov neskôr. Dnes si už mnohí chovatelia nevedia zdravý chov teliat inak ani predstaviť. S úspechom možno
pre teľatá použiť aj skupinové kotercové ustajnenie s podstielaním, kde je však nevyhnutné zabezpečiť individuálne napájanie.
Chov dojčiacich kráv patrí medzi nové odvetvia na Slovensku. Vo väčšine chovov sú vzhľadom na požiadavku minimalizácie nákladov využívané
pôvodné stavby (často aj nevyhovujúce maštale s priväzovaním). Chýbajú vyhovujúce fixačné zariadenia a často sa využívajú provizórne oplôtky,
resp. pasenie pastierom, čo zvyšuje náklady a nevyhovuje požiadavkám systému chovu. I keď nároky systému chovu dojčiacich kráv na technologické zariadenia nie sú vysoké, na Slovensku je iba niekoľko chovov dojčiacich kráv s vyhovujúcou technológiou (fixačné zariadenia, zimovisko,
oplôtky, napájanie).
Vzhľadom na export teliat a zástavového dobytka v uplynulom období sa rozsah výkrmu dobytka znížil a preto sa aj modernizácii v tejto oblasti
nevenovala takmer žiadna pozornosť.
Prevádzkový režim v maštali, hlavne pri dojniciach je významne ovplyvnený dispozičným riešením jednotlivých častí ustajňovacieho priestoru.
Pracovné operácie a presuny zvierat by mali byť organizované tak, aby vzťah medzi nimi nebol príliš komplikovaný a organizačne náročný. Dobré
dispozičné riešenie tiež umožní umiestniť kŕmne a napájacie zariadenia tak, aby k nim mali zvieratá dobrý prístup.
Aj rozmery pohybových priestorov by mali byť stanovené podľa rozmerov chovaných zvierat. V kŕmisku by mal byť dostatok priestoru pre zvieratá, ktoré žerú, ale aj pre tie, ktoré sa chcú v čase žrania z iných dôvodov pohybovať. I keď väčšinou je šírka hnojnej chodby určená rozmerom
mechanizačného prostriedku, napríklad pri boxovom ustajnení musí aj umožniť zvieratám pohodlne vchádzať a vychádzať z boxov a obísť sa,
keď sa stretnú. Vo viacradových maštaliach sú aj tzv. spojovacie uličky, sú náročné na ručné čistenie a preto musia byť precízne dimenzované, aby
sa na nich udržovalo čo najmenej exkrementov.
Podmienky pre technologické operácie
Základnými technologickými operáciami sú kŕmenie, napájanie, odpratávanie hnoja a dojenie.
Kŕmením zvierat sa musí zabezpečiť optimálny príjem krmív a ekonomicky efektívny prísun energie a živín. Zvieratá by mali mať stály prístup
ku kvalitnému krmivu s možnosťou nažrať sa vtedy, keď pociťujú potrebu. Vo voľnom ustajnení pri skupinovom kŕmení je dôležité, aby mali zvieratá potrebný čas na žranie a rozmerom zvierat primeraný priestor pri kŕmnom žľabe vrátane zábran. Aj vhodne volené rozmery a tvar kŕmneho
žľabu, resp. stále viac používaného kŕmneho stola zvyšujú efektívnosť kŕmenia.
Voda zohráva vo výžive zvierat dôležitú úlohu, preto aj napájacie zariadenia patria medzi kľúčové. Napájacie zariadenie musí byť ľahko prístupné všetkým zvieratám najvhodnejšie v blízkosti kŕmiska nie však ďaleko od ležoviska. Kapacita, počet a zhotovenie napájacích zariadení musí
zodpovedať potrebám zvierat. Prirodzené pitie pre hovädzí dobytok je z hladiny. Z toho je za najvhodnejšie napájacie zariadenie považovaný
napájací žľab. Napájacie zariadenia by mali byť chránené proti možnému znečisteniu a musia sa dať jednoducho vyčistiť. V maštaliach s prirodzeným vetraním, v ktorých je teplota blízka vonkajšej, musí byť v našich klimatických podmienkach napájacia voda chránená proti zamrznutiu.
Výber typu dojacieho zariadenia závisí od viacerých faktorov. Predovšetkým je to systém ustajnenia, koncentrácia dojníc na farme a aj to, či ide
o novú výstavbu alebo modernizáciu starých objektov. Veľmi dôležitý je typ dobytka, predovšetkým jeho dojiteľnosť. Kvalita dojenia sa v porovnaní s minulosťou veľmi zlepšila. Predovšetkým zavedenie výkonných dojární zvýšilo produktivitu práce. V súčasnosti sú u nás najviac
používané dojárne so stabilnými stojiskami. Je však predpoklad, že pri veľmi veľkých kapacitách nájdu uplatnenie kruhové dojárne. Zatiaľ sa
u nás nepoužívajú plnoautomatizované dojacie zariadenia tzv. roboty.
Vďaka používaniu drahších materiálov a technickému zdokonaľovaniu sa výrazne zvyšuje funkčná spoľahlivosť a životnosť dojacích zariadení,
narastá však ich cena. Preto je potrebné veľkosť dojárne dimenzovať uvážene.
Spôsob odstraňovania hnoja z ustajňovacích priestorov je závislý od jeho konzistencie. Pri maštaľnom hnoji je najjednoduchšie použitie traktora
s radlicou, čo je však náročné na zosúladenie s inými linkami a vyžaduje si zložitejšie presuny zvierat. V kratších maštaliach možno odstraňovať
maštaľný hnoj aj zhrňovacou lopatou. Hnojovica sa z plochých chodieb odstraňuje zhrňovacou lopatou a zo zaroštovaných priestoroch hydromechanicky. U nás ešte stále prevláda traktor s radlicou.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Maštaľná klíma a vetranie
Klíma v maštali je jedným z rozhodujúcich faktorov ovplyvňujúcich realizáciu potencie úžitkovosti zvierat. Rozhoduje nielen o produkcii, ale aj
o čistote a zdravotnom stave zvierat. Preto je potrebné venovať primeranú pozornosť kvalite maštaľného vzduchu, ktorá je charakterizovaná teplotou, vlhkosťou, obsahom škodlivých plynov, prachových častíc a mikroorganizmov. Lepšiu kvalitu vzduchu možno dosiahnuť v novostavbách ako
v starších maštaliach. S výhodou sa využíva v chove hovädzieho dobytka prirodzené vetranie. Dobytok je lepšie prispôsobený na prekonávanie
nízkych teplôt ako vysokých. Pri extrémnych vysokých teplotách sa už aj v našich podmienkach používa ochladzovanie zvierat.
Skladovanie hnoja
Okrem ekonomickej efektívnosti, vytvorených pracovných podmienkach, s tým spojenej produktivity práce a kvality produkcie, o úspešnosti
technologickej modernizácie veľmi významne rozhoduje environmentálna akceptovateľnosť. Už pri rozhodovaní sa o koncepcii budúcej výstavby
či rekonštrukcie musí byť jasné, ako bude farma vplývať na životné prostredie. Musí byť jasné, akým spôsobom a kde sa bude aplikovať hnoj a aká
skladovacia kapacita pre hnoj je nevyhnutná. Podmienky skladovania a využívania hospodárskych hnojív upravuje platná legislatíva. Kapacita
skladovacích priestorov hospodárskych hnojív a zásobníkov na uskladnenie hnojovice musí byť zosúladená so skutočnou produkciou hnoja
a možnosťami aplikácie na poľnohospodársku pôdu. Zvlášť sú stanovené podmienky pre citlivé a zraniteľné oblasti.
Voľba technologického systému ovplyvňuje aj intenzitu znečisťovania ovzdušia emisiami. Táto oblasť je dokumentovaná v inom príspevku konferencie.
Záver
Program rozvoja vidieka Slovenskej republiky na roky 2007 – 2013 stanovuje, že v živočíšnej výrobe na Slovensku je potrebné modernizovať
ustajňovacie priestory tak, aby zvieratám boli poskytnuté čo najlepšie podmienky pre dosiahnutie optimálnej produkcie, ale zároveň aj ich
pohody. Musí byť tiež zabezpečené dosiahnutie všetkých potrebných hygienických štandardov EÚ. Dôraz sa musí a bude klásť aj na environmentálne aspekty. Súčasne so splnením hygienických a environmentálnych požiadaviek a zabezpečením pohody zvierat by mala byť modernizácia technického a technologického vybavenia orientovaná na zvýšenie progresivity výroby so zameraním na zvyšovanie konkurencieschopnosti.
Ochrane životného prostredie vo vidieckych oblastiach prispeje dobudovanie zariadení na uskladnenie a spracovanie hnoja, ale aj nákup vhodných zariadení na využitie v pôde i pre potreby výroby energie na farme. Poznatky na podporu splnenia uvedených cieľov programu sú obsahom
môjho príspevku a budú podrobnejšie prezentované na konferencii.
Prezentácia modernizovanej farmy dojníc
Ing. Marian Záhumenský
AgroContract mliečna farma a.s. Jasová
História spoločnosti
AgroContract mliečna farma,a.s. Jasová bola založená v roku 2000 kúpou zbankrotovanej farmy od banky .
V tom čase bola mimo prevádzky, s niekoľkými kusmi jalovíc, ktoré opatrovali vrátnici. Na farme neboli žiadne stroje. Súčasťou farmy boli staré
objekty, ustajňovacie priestory, dojáreň, pôrodnica, administratívna budova, 3 silážne žľaby a nedokončená miešareň krmív.
Čo sa týka ustajňovacích priestorov, na farme boli 4 kravíny v zlom technickom stave, ktoré si vyžadovali rekonštrukciu. Pôvodne sa zvieratá
chovali na hlbokej podstielke s ležiskovými boxami, s kŕmením do válovov.
Vo všetkých kravínoch bola hrubá vrstva hnoja, ktorú bolo potrebné odstrániť. Maštaľný hnoj bol pôvodne vytláčaný z kravínov nakladačmi na
zberné hnojisko resp. v pôrodnici a v kravíne č.4 sa používali obežné zhrňovače na hnoj.
Pôvodne sa požíval systém dojenia do potrubia a na farme bola stará dojáreň.
Súčasťou farmy boli 2 staré silážne žľaby, ktoré mali poškodenú strechu.
Investície 2000-2006
Jedným z prvých krokov, pre ktoré sme sa rozhodli bol nákup vysokoteľných jalovíc a kráv a spustenie prvovýroby mlieka.
Prvovýroba mlieka bola a je v podmienkach našej spoločnosti od začiatku sprevádzaná postupnou rekonštrukciou existujúcich objektov, budovaním nových objektov a neustálymi investíciami do nových strojov a technológií.
3 etapy investícií
Z hľadiska stavebných úprav, možno investície v našej spoločnosti rozdeliť do 3 etáp:
I. etapa (2001-6/2002):
V prvej etape sa rekonštruovali kravíny č.1 a č.2 s prepojovacou chodbou a dojáreň s mliečnicou.
II. etapa (6/2002-2004):
V období 2002-2003 sa rekonštruovala miešareň krmív a opravili sa silážne žľaby.
O rok neskôr - roku 2004 sa rekonštruoval kravín č. 3 a žumpa.
III. etapa (2005-2006):
V tejto etape sa zrekonštruoval kravín č. 4 a žumpa, vybudovali sa nové silážne žľaby a odpadové hospodárstvo (hnojné veže).
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Rekonštrukcia kravínov
Pri rekonštrukcií kravínov sme vychádzali z toho, že celkový železobetónový prefabrikovaný skelet zostal neporušený . Tým sme boli obmedzení
čo sa týka dispozície jednotlivých ležiskových boxov. Strešný plášť sa zanechal pôvodný aj s existujúcou tepelnou izoláciou. Bočné rady okien
ostali nezmenené len sa vybrali sklá z rámov a nahradili sa s protiprievanovou sieťkou. Celá vtedajšia technická časť (technológia) s ležiskami
sa demontovala /vybúrala/. Po vhodnej príprave podlahy sa začali betonážne práce nových ležiskových boxov, a osádzali sa žiarovo zinkované
ležiskové zábrany.
Rekonštrukcia dojárne
Rekonštrukcia dojárne bola najrozsiahlejšou úlohou zo stavebného ako aj z technického hľadiska. Zo starej dojárne ostali len obvodové múry,
celá vnútorná časť pôvodnej mliečnice, ako aj samotnej dojárne bola zbúraná. Staré technologické dojacie zariadenie bolo demontované. Všetky
IS rozvody ako elektrina, voda, plyn, kanalizácia sa vybudovali nové. Rozmery mliečnice sa zväčšili, dôvodom bola plánovaná nová 16 000 litrová a 5000 litrová chladiaca nádrž na mlieko. Podlaha ako aj steny mliečnice sa obložili keramickým obkladom. Oteplená voda z predchladiča
sa plánovala skladovať v akumulačnej oceľovej nádrži, odkiaľ sa mali vyhotoviť nové rozvody vodovodu do napájacích žľabov v jednotlivých kravínoch.
Strešný plášť celého objektu sa demontoval a pod strešnú krytinu sa umiestnila tepelnoizolačná vrstva. Na využitie prírodného svetla nad častou
dojacej jamy sa urobil z priesvitnej krytiny svetlík. K existujúcej časti dojárne bol dostavaný čakací priestor s naháňacou bránou na
elektrický pohon. Skelet tvorila oceľová konštrukcia s železobetónovým výplňom. Veľký dôraz sa kládol podlahe v dojárni. Požiadavkou bolo
vytvoriť takú nášľapnú vrstvu, ktorá by odolávala agresívnym zložkám z extkrementov zvierat, mala by dostatočnú pevnosť v tlaku /nakoľko tam
prechádza denno-denne obrovské množstvo dojníc/, a po tretie aby nebola šmykľavá. Na vytvorenie podlahy s uvedenými parametrami sme zvolili
betónovú podlahu s chemickými prísadami ktorými sa modifikovali parametre betónovej zmesi. Následne sa vyrezali drážky do nášľapnej vrstvy.
Temperovanie mliečnice v zimnom období sa riešilo s plynovým infražiaričom , v priestoroch okolo dojacej jamy sa umiestnil plynový fukar
/delo/.
Výstavba spojovacej chodby
Podstatná časť rekonštreukcie dojárne bola výstavba spojovacích chodieb z kravínu č.1 a 2 do čakacieho priestoru dojárne. Nosnú konštrukciu
tvorili oceľové U profily a celá spojovaia chodba sa prestrešila pálenou škridľou. Podlaha chodieb bola vyhotovená takisto ako v dojárni. Otázka
osvetlenia bola riešená neónovými lampami.
Rekonštrukcia miešarne krmív
V období kúpy farmy bol objekt plánovaný na skladovanie a miešanie krmiva ešte nedokončený. Okrem obvodových betónových múrov a
strešných plášťov chýbali jednotlivé betónové deliace steny /na oddelenie rôznych komponentov ako napr. sója, pšeničný šrot, bavlník, slnečnicový
šrot, atd./.
Pristúpilo sa k rozoberaniu vtedajších vnútorných múrov a k vyhotoveniu izolovanej betónovej podlahy s vibrovanou bet. mazaninou a k
zámočníckym úpravám /vchodové brány/. Namiesto okien sa namontovala hustá sieťka.
Budovanie hnojovicového hospodárstva
Súčasťou jednotlivých etáp rekonštrukcií kravínov a dojárne bolo aj postupné vybudovanie hnojovicového hospodárstva, najmä: železobetónových
podzemných izolovaných žúmp (s kapacitou od 350 do1100 m3), nadzemného oceľového potrubia a nadzemných smaltovaných oceľových nádrží
typ Vítkovice. Tieto nádrže boli postavené na železobetónovej doske pod celou nádržou s potrebnou izoláciou proti prípadných priesakov hnojovice.
Vo vnútri jednotlivých veží boli namontované miešacie motory s vrtuľou, ktoré majú za úlohu premiešanie hnojovice v nádržiach.
Súčasný stav
Aktivity
Naša spoločnosť sa zaoberá prevažne živočíšnou výrobou, hlavne chovom hovädzieho dobytka. V súčasnosti chováme 1520 kusov hovädzieho
dobytka, z čoho je 800 dojníc, 600 jalovíc a 120 ks teliat a mladého dobytka.Hospodárime na výmere 753 ha ornej pôdy, z toho na 737 ha prenajatej a 16 ha vlastnej pôdy. Tento hospodársky rok sme mali 365 ha kukurice, 207 ha lucerny, 95 ha pšenice a 86 ha repky olejnej.
Počet kráv
Ako som už uviedol, v roku 2000 neboli na farme kravy a postupne sme počas 8 rokov zvýšili počet kráv na 800 ks. Chováme dobytok holštínskeho
plemena.
Systém ustajnenia
Kravy chováme v 4 zrekonštruovaných kravínoch systémom voľného ustajnenia bez podstielky. Na betónových ležiskách sú položené matrace
naplnené jemnou drvenou gumou a tieto sú prekryté gumenným kobercom, ktorý je ľahko čistiteľný a hygienický. Hnojné chodby sa čistia
pomocou hydraulických šípových lopát. Táto technológia má zabezpečiť úplne automatické čistenie priestorov v objekte od exkrementov, bez
potreby ďaľších mechanizmov alebo ľudskej sily. Otázka chladenia a výmeny vzduchu bola vyriešená veľkokapacitnými ventilátormi a ventilátormi s vodnou clonou. Pri riešení osvetlenia sa vychádzalo s požiadavkou na dobré osvetlenie krmného stola, a na vytvorenie príjemného svetla
nad ležiskami. V kravínoch č.3 a 4 sa pristúpilo k riešeniu kŕmnej chodby /krmného stola/ pod vonkajšie prestrešené výbehy, s drážkovanou
betónovou podlahou takisto ako vo všetkých ostatných hnojných chodbách. Krmny stôl je voľný, obložený keramickou dlažbou.
Odchov teliat a mladého dobytka
Odchov teliat do 8 týždňov zabezpečujeme v drevenných a slamenných búdkach na farme. Odchov starších teliat a mladého dobytka
zabezpečujeme na farme Bajč.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Odpadové hospodárstvo
Súčasťou odpadového hospodárstva sú nadzemné smaltované oceľové nádrže s kapacitou 1100 a 2200 m3/kus. Aplikáciu hnojovice do pôdy s
následným zadiskovaním zabezpečujeme 2x ročne strojom Terra-Gator 2505 s fekálovou nadstavbou kapacity 17 m3.
Silážne žľaby
Pre uskladnenie krmív sa využívajú jednak zrekonštruované silážne žľaby a jednak novovybudované sklady krmív. Výška stien žľabov je 4,5 metra
a sú prestrešené oceľovými väzníkmi, a lakoplastovým pozinkovaným trapézovým plechom. Výška pod väzníkmi na šliapacie mechanizmy je 3,5
metra. Podlaha je po odizolovaní ošetrená liatou extrémne pevnou priemyselnou nášľapnou vrstvou. Steny sú ošetrené potravinárskym ochranným náterom.V silážnych žľaboch zabezpečujeme skladovanie kukuričnej siláže, lucerkovej senáže, ale i iných komponentov do krmív.
Čo sa týka systému kŕmenia, venujeme mu zvýšenú pozornosť a okrem vlastných expertov využívame aj služby expertov na výživu z Kanady.
Máme vlastnú miešáreň krmív na výrobu kŕmnych zmesí a kŕmny miešací voz.
Systém dojenia
Dojíme 3 krát denne. Používame dojáreň typu BOUMATIC ExpressWay 2x16.
Úžitkovosť
Tento graf znázorňuje vývoj úžitkovosti od roku 2002 do minulého roku. S kontrolou úžitkovosti sme začali v roku 2002, kedy sme dosiahli
priemernú úžitkovosť 8 266 kg mlieka na kravu za rok. V súčasnosti máme priemernú úžitkovosť na úrovni 10 045 kg mlieka na kravu a rok.
Počas 4 rokov sme zvýšili úžitkovosť o 1800 kg, čo je nárast o 21%.
Umiestnenie spoločnosti AgroContract mliečna farma v chovateľských súťažiach
V rámci Top 200 podnikov na Slovensku sme sa umiestnili na 7. mieste. V rámci 100 TOP Holsteinských kráv bolo 12 kráv z našej spoločnosti
a navyše bolo z prvých 4 Top kráv, 3 kravy z našej spoločnosti. Tento rok na Agrokomplexe získala krava našej spoločnosti ocenenie „Šampiónka
výstavy“.
Dodávka mlieka
Začali sme s nulovou produkciou v roku 2001 a v súčasnosti dodávame 7,9 milliónov kilogramov mlieka.
Mliečna kvóta
V roku 2002 sme mali mliečnu kvótu na úrovni dodávok mlieka – to znamená 2,59 mil.kg. Za 6 rokov sme sa postupne dostali na kvótu 8,47
mil. kg.
Produkčné ukazovatele v chove HD za rok 2006
Na záver zhrnutie produkčných ukazovateľov za rok 2006:
Kritériá Údaj
Dojnice (ks)
800
Jalovice (ks)
600
Teľatá a mladý dobytok (ks)120
Plemeno
Čierny Holstein
Systém ustajnenia
Voľné ustajnenie v boxoch na gumenných matracoch
Pastva
nie
Dojáreň (typ)2x16 Boumatic Xpressway
Počet dojení za deň3
Úžitkovosť 10 045 (kg/krava/rok)
Rekordná úžitkovosť16 093 (kg/ krava/rok)
Produkcia mlieka
7,9 mil. kg
Mliečna kvóta
8,47 mil. kg
Vek pri prvom telení 29 mesiacov
Medziperióda
431 dní
Priemerný vek kráv
4,6 rokov
Brakovanie kráv
40 %
Úhyn teliat
4,5 %
Ciele spoločnosti
Zrekonštruovať druhú polovicu kravína č.3 na pôrodnicu s moderným teliacim boxom
Vybudovať ďalšie uskladňovacie kapacity na hnojovicu /4400 m3/
Zvýšiť kapacitu ustajňovacích priestorov na 1000 kráv
Zvýšiť úžitkovosť na 11 000 kg/krava/rok
Zvýšiť výrobu mlieka na 11 mil. kg
Zvýšiť ekonomickú efektívnosť produkcie
Zvýšiť produktivitu práce na 400 kg mlieka /hod. práce
Agro Contract mliečna farma,a.s. Jasová
Jasová č. 736, Slovakia
Tel: +421 35 64 77 231
Fax: +421 35 64 77 231
e-mail: [email protected]
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
10
rezentace
moderního ustájení
dojnic
Prezentace aneb
moderního ustájení dojnic aneb Maximální
Maximální komfort stájí není luxus,
komfortkonkurenceschopnosti
stájí není luxus, ale nutnost konkurenceschopnosti do
ale nutnost
budoucna
do budoucna
Ing. Ján Kozák
BD Tech s.r.o.
mberok 25.-26. 10. 2007
roku 2000 většina zemědělských farem v České republice prodělala částečné, nebo celkové
trukce svých provozů. Řešení, které se nabízelo, většinou vycházelo z rozměrů původních stájí
roku 2000
zemědělských
v České srepublice
částečné, nebo celkové rekonstrukce svých provozů. Řešení, které se
torových Do
parametrů
dané většina
stáje. Mnoho
farem se farem
rekonstruovalo
důrazem prodělala
na minimalizaci
nabízelo,
většinou
vycházelo
z rozměrů
původních
stájí
a
prostorových
parametrů
dané stáje. Mnoho farem se rekonstruovalo s důrazem na
ních úprav nebo tak, aby daná rekonstrukce nemusela podléhat stavebnímu povolení. Bohužel,
niklo mnoho
rekonstruovaných
provozů,
nemálo
finančních nemusela
prostředkůpodléhat stavebnímu povolení. Bohužel, tak vzniklo mnoho reminimalizaci
stavebních
úprav kde
nebobylo
tak,vloženo
aby daná
rekonstrukce
málním efektem nárůstu výroby, zlepšení zoohygienických podmínek a snížení výrobních
provozů, rekonstrukce
kde bylo vloženo
nemálo
finančních
prostředků
ů. Určitě konstruovaných
si farmáři vybaví nesmyslné
stájí K 96,
které „za
hodně peněz
předvedlys minimálním efektem nárůstu výroby, zlepšení zoohygienických
muziky“, nebo
rekonstrukce
nešťastných
stájínákladů.
K 174, které
vlivem
sloupů
umožňovaly
jen rekonstrukce stájí K 96, které „za hodně peněz předvedly málo
podmínek
a snížení
výrobních
Určitě
si „lesu“
farmáři
vybaví
nesmyslné
řešení úzkých
chodeb,
nebo hloubky lehacích
boxů.stájí
O malém
vzduchu
na jedno
muziky“,
nebo rekonstrukce
nešťastných
K 174,množství
které vlivem
„lesu“
sloupů umožňovaly jen špatné řešení úzkých chodeb, nebo hloubky
vací místo a celkové možnosti ventilace těchto stájí se myslím již každý přesvědčil. Další
lehacích
boxů.
O malémbylo
množství
vzduchu na jedno
ustajovací
místoaa hrubé
celkové možnosti ventilace těchto stájí se myslím již každý přesvědčil.
kou chybou
těchto
rekonstrukcí
i experimentátorství
některých
investorů
tství dodavatelských
firem. Díky
nim se
objevily
stáje s kombiboxovým
lehátkem nebo šikmým
Další obrovskou
chybou
těchto
rekonstrukcí
bylo i experimentátorství
některých investorů a hrubé diletantství dodavatelských firem. Díky
dáním lehacích boxů – dávno již známé, naprosto nevhodné řešení pro zvířata.
nim se objevily stáje s kombiboxovým lehátkem nebo šikmým uspořádáním
lehacích boxů – dávno již známé, naprosto nevhodné řešení pro zvířata.
S odstupem času vidím, že mnoho zemědělských provozů ukončilo svoji činnost a
bylo„pohlceno“ jinými podniky právě z důvodu zcela špatné a nevhodné investice do
živočišné výroby. Nákup nevhodného stroje, např. traktoru, lze vyřešit jeho následným prodejem, ale nevhodné investice do živočišné výroby se nelze nijak zbavit.
Konkurenceschopnost podniků
V konkurenceschopném chovu produkčních dojnic je třeba dosahovat vysokých parametrů užitkovosti. Genetický potenciál je základním předpokladem
k úspěchu. Jestliže má zootechnik v genetice jasno, je jeho prvořadým úkolem
vytvořit kvalitním zvířatům optimální prostředí. Tak, jako si každý dobrý chovatel již velice dobře uvědomuje, že kvalitní ustájení dojnic je nutností dnešní doby
a vývoj genetiky zvířat bude klást stále větší důraz na špičkově klima ve stáji, tak je
zcela jasné, že i jednotlivé detaily provedení stáje, zásadním způsobem ovlivňuje
celou ekonomiku provozu farem.
Vnitřní dispoziční uspořádání stájí
stupem času vidím, že mnoho zemědělských provozů ukončilo svoji činnost a bylo „pohlceno“
Každý chovatel vysoceprodukčních dojnic ví, že dojivost není jen otázka genetiky a kvalitního krmení. Pokud se do nejmenšího detailu nezvládne
podniky právě z důvodu zcela špatné a nevhodné investice do živočišné výroby. Nákup
vyřešit
jednotlivé
faktory
ovlivňující
dojivost,
bude
padat do
dného stroje,
např.
traktoru,dílčí
lze vyřešit
jeho
následným
prodejem,
ale užitkovost
nevhodné investice
do chabého průměru a náklady na výrobu mléka budou převyšovat
né výrobyvýnosy.
se nelze
nijak z velice
zbavit. důležitých faktorů, ovlivňující výslednou dojivost, je celková vzdušnost stáje a její světlost. Není již výjimkou, že hnojné
Jeden
chodby se již koncipují se šířkou i 3,5 m a celková šíře stáje, při klasickém šestiřadém uspořádání se středovým krmným stolem, tak vychází na
36m. Právě prostor ve stáji je jedním z hlavních kritérií a cestou, jak dosáhnout vyšší užitkovosti zvířat. U plných, nebo chcete-li nezaroštovaných
chodeb, je šířka chodby velmi důležitá i z důvodů množství a koncentrace výkalů. Čistota chodeb hraje jednu z rozhodujících rolí v zoohygieně
stáje, v celkovém zdravotním stavu zvířat a má přímou souvislost s problematikou pohybového ústrojí dojnic, zejména však paznehtů.
Vzdušnost stájí
Dalším faktorem, který je prioritní v konstrukci stavby, je sklon střechy a výška podélných bočních stěn. Ten, kdo v dnešní době staví novostavbu
stáje pro skot a má výšku bočních stěn pod 3,6 m, staví stáj určenou dnešnímu roku. Nestaví však stáj, která bude svými parametry vyhovovat
i za deset či patnáct let, kdy nároky na prostor a pohodu zvířat budou takové, jaké jsou již dnes na některých farmách v USA či Kanadě. Optimální výška bočního profilu stěny je pro nadčasovou stáj 4,5 m ! Již před deseti lety bylo jednoznačně deklarováno, že minimální množství
vzduchu stáje na 100 kg živé hmotnosti dojnic by nemělo být nižší než 60 m3 vzduchu. Upozorňuji ještě jednou, že toto číslo bylo již známo
před deseti lety a je smutným faktem, že i dnes je možno shlédnout realizace některých součastných novostaveb, které jsou určitě líbivé, protože
jsou nové, avšak ani zdaleka nedosahují parametrů kubatury vzduchu, poplatné době před deseti lety. Nyní se píše rok 2007 a každý investor by
si měl jednoznačně uvědomit, že pokud chce, aby jeho stáj byla pro zvířata vyhovující i například v roce 2027, musí stavět stáj, která bude svou
kubaturou vzduchu odpovídat již minimálně 80 m3/100 kg živé váhy.
S výškou boční stěny je přímo souvislý i úhel, neboli sklon střechy. Úhel sklonu střechy je zásadním prvkem, který ovlivňuje proudění vzduchu v prostoru stáje. Před několika lety se uváděl optimální sklon střechy 22 stupňů. Nikdo však neřekl, za jakých podmínek je tento úhel
optimální. Každý laik ví, že jakákoliv překážka v proudění vzduchu jeho rychlost ovlivňuje. Pokud má střecha hladký podhled, bez jakýchkoliv
konstrukčních prvků, trámků a podobně, pak je tento úhel dostačující. Pokud je však celkový podhled střešního pláště pokryt lesem trámů,
snižuje se proudění vzduchu zhruba o 1/3 a je zapotřebí sklon střechy zvýšit. Nyní se odborná veřejnost, zabývající se vývojem nových stájí pro
skot, jednomyslně přiklání k úhlu 30 stupňů. Tento sklon zabezpečí maximální proudění vzduchu v podstřešním prostoru a tím ideální výměnu
Dalším faktorem, který je prioritní v konstrukci stavby, je sklon střechy a výška podélných bočních
výškou
stěn. Ten, kdo v dnešní době staví novostavbu stáje pro skot a má výšku bočních Sstěn
pod boční
3,6 m,stěny je přímo souvislý i úhel, neboli sklon střechy. Úhel sklonu střechy je zásadním
prvkem, který
ovlivňuje proudění vzduchu v prostoru stáje. Před několika lety se uváděl optimální
staví stáj určenou dnešnímu roku. Nestaví však stáj, která bude svými parametry vyhovovat
i za deset
střechy
22 stupňů. Nikdo však neřekl, za jakých podmínek je tento úhel optimální. Každý laik ví,
či patnáct let, kdy nároky na prostor a pohodu zvířat budou takové, jaké jsou již sklon
dnes na
některých
že jakákoliv
překážka
v proudění
farmách v USA či Kanadě. Optimální výška bočního profilu Zborník
stěny je zpro
nadčasovou
stáj 4,5 m
! Již
konferencie
pre
chovateľov
hoädzieho
dobytka vzduchu jeho rychlost ovlivňuje. Pokud má střecha hladký11podhled,
bez na
jakýchkoliv
konstrukčních prvků, trámků a podobně, pak je tento úhel dostačující. Pokud je však
před deseti lety bylo jednoznačně deklarováno, že minimální množství vzduchu stáje
100 kg živé
celkový
podhled
střešního pláště pokryt lesem trámů, snižuje se proudění vzduchu zhruba o 1/3 a je
hmotnosti dojnic by nemělo být nižší než 60 m3 vzduchu. Upozorňuji ještě jednou, že
toto číslo
bylo již
zapotřebí
sklon střechy
se odborná
veřejnost,
zabývající
se vývojem
pro skot,
známovzduchu
před deseti
lety a je smutným
i dnes jekdy
možno
shlédnout
realizace
některých
v kritickém
obdobífaktem,
letníchžeměsíců,
dojivost
ovlivňuje
nebezpečí
číslozvýšit.
jednaNyní
– tepelný
stres
dojnic.
Při tomto
úhlu nových
střechystájí
není
jednomyslně
přiklání k úhlu 30 stupňů. Tento sklon zabezpečí maximální proudění vzduchu
součastných novostaveb, které jsou určitě líbivé, protože jsou nové, avšak ani zdaleka
nedosahují
taktéž
nutnávzduchu,
izolacepoplatné
podhledů
krytiny.
dodatečná
izolace
střešního
podhledu
totiž výměnu
čeká navzduchu
skoro každou
novostavbu,
která
zdekdy
byladojivost
v podstřešním
prostoru
a tím ideální
v kritickém
období letních
měsíců,
parametrů
kubatury
doběstřešní
před deseti
lety. Tato
Nyní se
píše rok 2007
a každý
investor
ovlivňujei nebezpečí
by si měl jednoznačně uvědomit, že pokud chce, aby jeho stáj byla pro zvířata vyhovující
například číslo jedna – tepelný stres dojnic. Při tomto úhlu střechy není taktéž nutná izolace
podhledů80střešní
v roce postavena.
2027, musí stavět stáj, která bude svou kubaturou vzduchu odpovídat již minimálně
m3/100krytiny. Tato dodatečná izolace střešního podhledu totiž čeká na skoro každou
novostavbu, která zde byla postavena.
kg živé váhy.
Přirozené větrání
Přirozené větrání
Dáváte svým dojnicím vše co potřebují a přesto je jejich dojivost a zdravotní stav neuspokojivý ? Pak
Dáváte svým dojnicím vše co potřebují a přesto je jejich dojivosts největší
a zdravotní
stav neuspokojivý
? Pakstájím
s největší
chybí Vašim
pravděpodobností
chybí Vašim
vzduchpravděpodobností
! Protiprůvanové nafukovací
boční stěny
jsou vhodné
jak nových
do nových
stájí,tak
tak do
do adaptací
hospodářských
budov.budov.
Jsou tvořeny
stájím vzduch ! Protiprůvanové nafukovací boční stěny ProfiAirProfiAir
jsou vhodné
jak do
stájí,
adaptacístarších
starších
hospodářských
vaky, které jsou v závislosti na teplotě a rychlosti proudění vzduchu buď nafouknuté a stáj je
Jsou tvořeny vaky, které jsou v závislosti na teplotě a rychlosti proudění
vzduchu
buďa nafouknuté
a stáj
uzavřena,
nebo
vypuštěné
a klimatu
stáj je stáje.
uzavřena, nebo
vypuštěné
stáj je otevřena.
Je tojerychlá
a snadná
regulace
vnitřního
Nafukovací boční
stěny
pozitivně
ovlivňují
světelné
podmínky
ve stáji. Vve
zimním
období vzduchová
otevřena. Je to rychlá a snadná regulace vnitřního klimatu stáje. Nafukovací
boční
stěny
pozitivně
ovlivňují
světelné
podmínky
stáji. V zimním
vrstva výborně izoluje a proto i v extrémních mrazech je ve stáji ideální klima. Jejich montáž a údržba
období vzduchová vrstva výborně izoluje a proto i v extrémních
mrazech
stáji svojí
ideální
klima.
Jejich montáž a údržba je velmi snadná a
je velmi
snadnájea ve
vynikají
dlouhou
životností.
vynikají svojí dlouhou životností.
Další variantou jsou svinovací plachty. Každý si může vybrat z široké nabídky materiálů, které se liší
Další variantou jsou svinovací plachty. Každý si může vybrat z široké
nabídky materiálů, které se liší různým stupněm prostupu světla. Plachta je
různým stupněm prostupu světla. Plachta je navíjena ručně, nebo zcela automaticky pomocí
sensorůkterá
na hřídel,
která prodlouží
životnost
plachty.
navíjena ručně, nebo zcela automaticky pomocí elektromotoru aelektromotoru
sensorů na ahřídel,
prodlouží
životnost
této této
plachty.
Světlo ve stájích
Důležitý vliv na celkovou kvalitu stáje, je světlo. Nemyslím tím množství různých „zářivek“ ve stáji, ale množství přirozeného světla, které dokáže
stáj „pustit“ do prostoru ustájených zvířat. Udělejme si zase malou vzpomínku do minulosti. První prosvětlovací pásy byly doporučovány vést
podélně, přes celou délku stáje. Poté se při provozu přišlo na to, že podélný pás zahřívá krmení na krmném stole. Proto se začaly prosvětlovací
pásy navrhovat od hřebenu dolů s tím, že „teď “ je již vše vyřešeno. Ukázalo se však, že i toto řešení krmivo zahřívá a navíc zvyšuje teplotu i
v prostoru zóny zvířat. Dalším a zatím posledním pokusem, při použití konvenční krytiny, tzn. při použití například krytiny typu Vltava, je
řešení kompromisní - formou prosvětlovacích šachovnic. Tento problém by byl z větší části vyřešen, pokud by tyto prosvětlovací pásy a materiály, z kterých se vyrábějí, nezahřívaly prostor ve stáji, což se bohužel děje. Nachází se však varianta, která se začíná v poslední době ukazovat
jako další trend a správná cesta ve výstavbě moderních stájí. Jedná se o krytiny střech plachtového typu. Tyto materiály dostály za posledních
20 let obrovských změn a jejich životnost se vyrovnala s životností standardní krytiny. Tyto „plachtové“ stáje propouštějí rozptýlené světlo do
celého prostoru stáje a nezahřívají vzduch v oblasti zóny zvířat. Nové a moderní stáje USA a Kanady jsou již ve většině případech stavěny tímto
provedením a zkušenosti s realizacemi v Čechách i na Moravě jednoznačně ukazují kvalitu těchto „plachtových“ stájí.
V České republice jsou již postaveny stáje, které splňují tyto shora uvedené parametry. Je to například na Náchodsku v ZD Ostaš, na Moravě
Mléčná farma Lubina, nebo v západních Čechách právě budovaná stáj v Malém Boru. Jedná se o haly s obchodním názvem ProfiCover, budované
generálním dodavatelem stájí, firmou BD Tech.
Velká kubatura vzduchu bez čpavku a jiného zápachu, vysoké boční stěny umožňující příčné větrání, krytina působící jako stín stromů. Hřebenová
štěrbina s úhlem sklonu střechy 30 stupňů redukuje vlhkost a tím prodlužuje životnost celé konstrukce. Oboustranně žárově zinkovaná konstrukce minimalizuje náklady na údržbu.
Hrazení
Hrazení pro volné ustájení musí být dodáváno jako stavebnicový systém pro konkrétní kategorie skotu. Správná volba hrazení je počátek pohody
zvířat a organizace celého stáda.
Boční a šíjové zábrany lehacích boxů a žlabové zábrany musí být dodávány v provedeních s možností nastavení pro daný rámec ustájených
zvířat. Taktéž volba povrchové úpravy je důležitá. Veškerý materiál, který je v kontaktu s podlahou, musí mít žárové zinkování a nejlépe zdvojenou stěnu či plastovou chráničku. Tvary hrazení musí dodávat maximální pohodu Vašeho stáda.
12
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Napájení
Světlo – vzduch – voda. Tři základní parametry úspěchu Vaší stáje. Dostatečné množství vody musí být zajištěno velkoobjemovými napájecími
žlaby. Umožňují pití z volné hladiny a dostatečný přísun vody je většinou zajišťován plovákovým ventilem. Ve stájích pro dojnice jsou nejčastěji
užívané velkokapacitní, výklopné nerezové žlaby - délka 2m, s možností vyhřívání.
Stájové ventilátory
Tropických dnů, nejen v letním období, stále přibývá. Buďte i Vy připraveni na toto horké období, které radikálně snižuje dojivost Vašeho stáda
a tím výrazně ovlivňuje ekonomiku celé farmy. Například ventilátory Schaefer jsou účinnou zbraní při překonávání tepelného stresu u zvířat
v letních měsících. Dojnice produkují mléko efektivněji, když okolní teplota dosahuje 1,7 - 18,3 °C. Tento rozsah je často nazýván jako jejich
“komfortní zóna”. Při vyšších teplotách dochází k vylučování potu a převážná část energie je spotřebovávána na ochlazování. To se projevuje až
25% poklesem dojivosti a následky jsou patrné po celý zbytek laktačního cyklu. Tepelný stres se podepisuje také na reprodukci. Klesá úspěšnost
zabřeznutí, snižuje se porodní hmotnost telat, klesá plodnost a problémy jsou také s detekcí říje. Vysoké teploty působí negativně i na ostatní
kategorie skotu.
Proto je vhodné instalovat do stáje přídavné ventilátory, které zvýší evaporační ochlazování krav a tím celkový wellfare. Ventilátor Schaefer
VS36DFA o průměru 1 m, výkonu motoru 0,373 kW a 840 otáčkách/min. dokáže vyměnit až 357 m3 vzduchu /min. Ventilátor vyniká vysokou účinností s minimální údržbou. Nejsou zde žádné řemeny či řemenice ani žádné mazací body. Vnější drátěná klec umožňuje přímý tok
vzduchu, který zajišťuje vysoký chladící účinek a povrchový epoxidový lak zaručuje dlouhou životnost ventilátoru ve stájovém prostředí.
Elektrická rotační drbadla
Elektrická rotační drbadla, jsou jedním ze základních pilířů úspěchu v dojivosti !
Přispívají ke klidu ve stádě a k celkové pohodě dobytka. Napomáhají při boji
s parazity a výrazně zlepšují funkci krevního oběhu těla zvířete, který se znatelně
odráží v celkové užitkovosti. Je jednoznačně prokázáno, že vysoce produkční
dojnice se již bez těchto kvalitních drbadel neobejdou. Drbadla se uvádí do chodu
automaticky, a to tak, že kráva nadzdvihne výkyvně uložený kartáč, který začne
rotovat. Délku rotace je možno nastavit do libovolného intervalu. Řídicí systém je
opatřen i bezpečnostní pojistkou a v případě jakéhokoliv problému se automaticky
zapíná zpětný chod.
Kejdové systémy v chovu skotu – úspora provozních nákladů
Při řešení kejdového hospodářství je velice důležité nenahlížet na kejdu jako na problémový odpad živočišné výroby, ale jako na zdroj úspory
provozních nákladů, při manipulaci se slámou a hnojem a také na surovinu vhodnou pro další využití a zpracování s možností nemalého přínosu
vé systémy
chovu skotu podniku.
– úspora provozních
dovekonomiky
Ať už jakonákladů
velice vydatné a vhodné hnojivo s minimálními náklady, tak i jako produkt pro další zpracování.
ešení kejdového hospodářství je velice důležité nenahlížet na kejdu jako na problémový odpad
šné výroby, ale jako na zdroj úspory provozních nákladů, při manipulaci se slámou a hnojem a
a surovinu vhodnou pro další využití a zpracování s možností nemalého přínosu do ekonomiky
u. Ať už jako velice vydatné a vhodné hnojivo s minimálními náklady, tak i jako produkt pro další
Každé moderní kejdové hospodářství je již vybaveno šnekovými separátory
ování.
Separace kejdy
kejdy. Zařaďte se i Vy do této početné rodiny a navyšte tím zisky
Vašich farem ! Separátor rozdělí kejdu na pevnou a tekutou část – z těžko manipulovatelné a problematické hmoty se stává bezproblémový
materiál pro jakoukoliv aplikaci na pozemky nebo k dalšímu zpracování. Tekutá část (fugát), je homogenní tekutina s rovnoměrnou koncentrací
živin, která při při skladování nevytváří usazeniny či „kry“. Při aplikaci na pozemky okamžitě poznáte vyváženou rovnoměrnost živin, odstranění
problémů se zanášením a ucpáváním aplikátorů a řezacích hlavic.
U pevné složky kejdy je možnost regulovat sušinu 25 – 40 %. Téměř nezapáchá, lze ji bez problémů skladovat na venkovních platech, bez námahy
a velkých nákladů kompostovat nebo podestýlat ve stájích skotu.
Tělo separátoru je vyrobeno z robustní šedé litiny a důležité části, jako tlačný šnek a síto, jsou z nerezové oceli. Ochrana šneku je zajištěna
opancéřováním. Na rozdíl od bubnových separátorů je údržba jednoduchá, v zimních měsících provoz bez náročných úprav a není potřeba žádné
speciální školení. Separátor se dodává s automatickým provozem všech dalších komponentů, jako jsou například čerpadla nebo míchadla.
Podestýlání separátem
Chcete pro své stádo dojnic vždy to nejlepší pohodlí ? Firma BD Tech jako první v České republice zavedla systém podestýlání separátem. Tomu
předcházel roční výzkum a pozorování zahraničních farem, které tento systém používají již několik let. Máme ty největší zkušenosti a rádi Vás
zaškolíme na přesné technologické postupy, které jsou nutné pro dosažení nejlepších výsledků tohoto systému. Vyhněte se omylům, chybám a
neznalostí, z kterých pramení nezdar celé myšlenky projektu ! Staňte se součástí programu FAN – PSP (PSP = Precizní Systém Podestýlání),
který Vás dovede, bez zdravotních problémů Vašeho stáda, k úspěchu a obrovským finančním úsporám.
Lehací matrace – alternativa k podestýlání separátem
Pohodlí pro skot není luxus! Kvalitní lehací matrace jsou ideální pro Vaše zvířata. Je prokázáno, že pasoucí se kráva leží o 5 - 7 hodin denně déle,
než dojnice ustájená. Důvodem tohoto rozdílu je fakt, že pastvina je mnohem pohodlnější prostředí, které přispívá k dobrému zdravotnímu stavu
část – z těžko manipulovatelné a problematické hmoty se stává bezproblémový materiál pro jak
aplikaci na pozemky nebo k dalšímu zpracování. Tekutá část (fugát), je homogenní t
s rovnoměrnou koncentrací živin, která při při skladování nevytváří usazeniny či „kry“. Při apli
pozemky okamžitě poznáte vyváženou rovnoměrnost živin, odstranění problémů se zanáš
ucpáváním aplikátorů a řezacích hlavic.
13
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
U pevné složky kejdy je možnost regulovat sušinu 25 – 40 %. Téměř nezapáchá, lze ji bez pro
skladovat na venkovních platech, bez námahy a velkých nákladů kompostovat nebo podest
a snižuje stres zvířat. Nejkvalitnější matrace jsou navrženy a zkonstruovány
stájích skotu.tak, aby co nejvěrněji kopírovaly povrch pastviny. Ve srovnání s jinými
typy stelivového materiálu pro kejdové hospodářství leží krávy na těchto matracích delší čas. Kvalita matrací se projeví nárůstem produkce,
Tělo aseparátoru
je vyrobeno z robustní šedé litiny a důležité části, jako tlačný šnek a síto,
nižším % poranění končetin a snížením nákladů na veterinární služby
údržbu stáje.
nerezové oceli. Ochrana šneku je zajištěna opancéřováním. Na rozdíl od bubnových separá
Kvalitní matrace se skládají z pryžových granulí o rozměrech 6 - údržba
10 mm,jednoduchá,
které jsou zabalené
prošité do
polyesterové
tkaniny.
Povrch
tvoří
vrstvažádné sp
v zimníchaměsících
provoz
bez náročných
úprav
a není
potřeba
polyesterové tkaniny odolávající mechanickému poškození. Vrchní
krycí
vrstva jesedodávána
kuse (až
100 metrů),
znamená,
že
školení.
Separátor
dodává v jednom
s automatickým
provozem
všech což
dalších
komponentů,
jak
například
čerpadla
nebo
míchadla.
povrch všech lehacích míst je celistvý. Matrace neabsorbuje vlhkost
a vrchní
materiál
má
ideální elasticitu odolávající lámavosti.
Odkliz kejdy
Hydraulické lopaty jsou nejvýkonnější zařízení pro extrémní podmínky
kejdového i stelivového provozu. Robustní konstrukce zaručuje plnou
funkčnost i v zimním období.
Pohon lopaty zajišťuje hydraulický válec přímovratným pohybem. Pohyb
je řízen počítačovým procesorem a je možné nastavit plně automatické ovládání. Některé lopaty mají 3 stupně kontroly jištění při zalehnutí skotu
do dráhy, které je možné nastavit regulací přetlakového ventilu pro šetrný
přístup ke zvířatům. Počítačová jednotka dále umožňuje řízení ventilace,
ochlazování, osvětlení a připojení na modul GSM.
Kontaktní plochy s podlahou jsou vyrobeny z vysoce odolného kluzného
materiálu. Shrnovací desky jsou výměnné, čímž lze prodloužit životnost
lopaty a zajistit kvalitní stírání chodeb po celou dobu provozu. Zvednutí
shrnovacích desek při zpětném chodu naprázdno zajišťuje speciální excentr.
CENO Tec - uskladnění kejdy
Je mnoho způsobů, jak uskladnit kejdu v zemědělských provozech. Jedním z nejlepších řešení, které nenarušuje vzhled krajiny, vyznačuje se
velice rychlou výstavbou a nejvýhodnější pořizovací cenou, je jedinečný systém „lagun“, respektive zemních jímek. Více než 60 realizací v České
republice za 5 let je toho dokladem. Konstrukce jímek splňují veškeré předpisy bezpečnosti, legislativy a jsou vhodné do všech oblastí. Propracovaný kontrolní systém dodává těmto realizacím zařazení do certifikovaného seznamu BAT technologií (BAT = nejlepší dostupná technologie). Těsnící vrstvy jsou absolutně odolné vůči vnějším vlivů a díky své 500 % roztažitelnosti je vyloučeno mechanické poškození jímky. Plovoucí zakrytí, kterým nedisponuje jiná technologie skladování kejdy, je neoddiskutovatelnou předností zlepšující kvalitu kejdy a minimalizující
nepříjemnosti spojené se skladováním kejdy, s ohledem na životní prostředí. Jímky jsou vybavovány standardními technologickými zařízeními
jako jsou čerpadla a míchadla.
Technologie čerpání a míchání kejdy
Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci. Toto přísloví platí u čerpadel a míchadel kejdy dvojnásob. Veškeré tyto technologie
musí být „šity na míru“ vždy pro konkrétní případ a požadavky každého zákazníka. Musí se klást důraz na maximální účinnost navržených
čerpadel ve spojení s ekonomikou provozu. Široký sortiment dodávaných čerpadel a míchadel umožňuje najít vždy to nejlepší řešení konkrétního požadavku. Nerezové nebo litinové části těchto výrobků garantují dlouhou životnost, nízká spotřeba elektromotorů pak lepší ekonomiku
kejdových provozů. Součástí dodávek musí být i kompletní kejdové trasy, výstavby přečerpávacích jímek i výdejních míst.
Závěr
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že při rekonstrukcích či novostavbách stájí pro skot, je nezbytné využit nejkvalitnějších dostupných materiálů a
nejnovějších poznatků. Pokud si nezačneme plně uvědomovat, že stáje stavíme pro zvířata, za účelem jejich maximální užitkovosti a zisku, budou
za několik málo let takovéto provozy stále stavebně i technologicky zachovalé, ale zcela nevhodné pro špičkové výsledky a udržení se v těžkém
konkurenčním boji s farmáři z jiných zemí.
Mějme stále na paměti, že stáje, které stavíme nyní, musí vždy co nejvíce předběhnout svou dobu. Jedině tak nebude nutné investovat další
finanční prostředky do stejné stáje. Farmy, které nyní stavíme, budou sloužit a fungovat dle požadavků stále pokračujícího vývoje i za 20 let.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
14
Prezentace modernizované farmy dojnic v ČR
Stanislav Žák
Zemědělská Klučenice a.s.
Dobrý den dámy a pánové!
Dovolte abych se představil.Jmenuji se Stanislav Žák a jsem předseda představenstva firmy Zemědělská Klučenice a.s. Byl jsem požádán,abych
Vás zde seznámil s našimi zkušenostmi v oblasti živočišné výroby,konkrétně s moderní technologií zastýlání separovanou kejdou.
Katastr působnosti firmy leží na pomezí středočeského a jihočeského kraje v okrese Příbram v nadmořské výšce 440 metrů,na pravém břehu
Vltavy u hráze Vodního díla Orlík.
Obec Klučenice má 480 obyvatel,vždy byla střediskem pro obyvatele přilehlého okolí a má i bohatou historickou tradici.Je zde čilý cestovní ruch
díky blízkosti Orlické přehrady.
Rok 2007 je pro Zemědělskou Klučenice a.s. desátým rokem podnikatelské činnosti v zemědělství.Do obchodního rejstříku byla společnost
zapsána v srpnu 1997 a od následujícího roku byla zahájena vlastní zemědělská činnost.
Zapsané jmění společnosti vznikalo a bylo zapsáno ve dvou vlnách a to „Smlouvou o postoupení pohledávky“ podle §524 Občanského zákona a
k 31.12.2006 činí 47,159 mil. Kč. Majetek je v držení 390 akcionářů. Akcie jsou vedeny na jméno a jsou veřejně neobchodovatelné.
Akcie jsou v plné míře kryty majetkem společnosti (budovy,zásoby vlastní a nakoupené,zvířata,mechanizační prostředky,finanční prostředky).
Zemědělská Klučenice a.s. hospodaří na půdě pronajaté na základě uzavřených nájemních smluv o výměře 1620 hektarů.
Hlavním zdrojem příjmů pro společnost jsou produkty živočišné výroby. V prvé řadě mléko,dále prodej zástavového skotu,vysokobřezích jalovic
a vyřazených krav. Z dalších komodit je realizován prodej pšenice,ječmene a řepky.Do roku 2005 společnost provozovala rámovou pilu a porodnu prasnic s produkcí selat.Oba provozy byli pro nerentabilitu zrušeny.
Okrajovými činnostmi jsou zemědělské služby a autodoprava.Průměrný zisk z posledních pěti let po zdanění činí 3,42 milionů Kč ročně.
Jak bylo řečeno,společnost hospodaří na výměře 1620 hektarů.V dnešní době je rostlinná výroba podmíněna výrobou objemných a jadrných
krmiv pro potřeby živočišné výroby. Část produkce tvoří tržní plodiny:řepka,pšenice,ječmen.Jednotlivé výměry jsou:
-Kukuřice205 ha
-Vojtěška300 ha
-Louky a pastviny
515 ha
-Řepka135 ha
-Pšenice305 ha
-Ječmen110 ha
-Luskoobilní směsky
50 ha
Důležitým úkolem rostlinné výroby je zajištění dostatečného množství objemných krmiv pro živočišnou výrobu.Podmínkou ke splnění tohoto
úkolu je kvalitní strojový park.Firma zakoupila sklizňové stroje John Deere a Pötinger,a kolové traktory John Deere s přívěsy ZDT pro rychlou
a efektivní dopravu.
Provoz živočišné výroby je prováděn na dvou hospodářstvích.VKK Klučenice je mléčná farma s odchovem jaloviček do deseti měsíců stáří.Kapacita je 520 dojnic,30 vysokobřezích jalovic,90 zástavových jalovic a 150 telat v individuálních boxech.
Farma OMD Klenovice je následnou odchovnou jalovic do sedmého měsíce březosti.V roce 2000 se začalo na této farmě s chovem krav bez tržní
produkce mléka plemene Blonde D´ Aquitaine, převodným křížením.
Kapacita je 220 jalovic plemene Holštýn,90 krav bez tržní produkce mléka,90 jalovic a
30 telat.
V tabulce vidíte nárůst výroby a tržeb za mléko v období let 1995 až 2006.Rok 1998 je začátek působnosti akciové společnosti,dřívější období
je hospodaření Zemědělského družstva.Za pozornost stojí: za prvé) vývoj realizační ceny mléka ve druhém sloupci tabulky, za druhé) rok
2003 ,kdy naši oblast postihlo zcela nepřirozené sucho. To se projevilo zejména na výrobě objemných krmiv.Společnost musela zahájit nákup
objemných krmiv v měsíci srpnu a dovážet je z bezmála padesátikilometrových vzdáleností. I přes tuto nepříznivou situaci se podařilo udržet
užitkovost a dodané množství mléka s mírným nárůstem,bohužel finanční ztráta vznikla nižší realizační cenou. Naštěstí jsme nemuseli snížit
stavy skotu.
Rok
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Dodávka v l/rok
Kč/l
Tržby celkem v Kč
l/rok
1 116 195
6,31 Kč
7 327 140 Kč
1 707 462
7,10 Kč
12 122 980 Kč
2 191 395
7,83 Kč
17 158 622 Kč
2 587 040
8,50 Kč
21 989 840 Kč
2 962 100
7,76 Kč
22 987 566 Kč
2 975 440
7,68 Kč
22 846 806 Kč
3 386 035
8,00 Kč
27 113 338 Kč
3 481 470
8,50 Kč
29 585 732 Kč
3 544 990
8,16 Kč
28 931 445 Kč
3 799 470
8,21 Kč
30 644 762 Kč
4 072 240
8,38 Kč
34 133 978 Kč
4 168 120
7,81 Kč
32 570 072 Kč
l/den
4022
4260
5200
6526
6833
6926
7285
7497
7669
7653
8154
8541
11,02
11,67
14,24
17,88
18,72
18,96
19,96
20,54
21,01
20,91
22,34
23,40
15
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Velkokapacitní kravín Klučenice zahájil provoz v roce 1986 jako stáj pro dojnice , ustájené ve třech halách vazným způsobem.
V roce 1994 až 1995 byla vystavěna samostatná budova pro dojírnu Gascoigne-Melotte GM 10 AT ,2x 2x4 autotandem a proběhla rekonstrukce dvou stávajících hal na volné ustájení dojnic v lehacích boxech zastýlaných slámou.
V roce 2002 vedení společnosti rozhodlo o přestavbě celé farmy na kejdové hospodářství v rámci čerpání podpory z programu Sapard. V prvním
kole to byla výstavba skladovací kapacity na kejdu o objemu 2x2500 metrů krychlových,systémem zemní jímky CENO.Technologie spočívá ve
vyhloubení jímky v terénu,zhutnění dna a stěn.Poté je pokládána folie v pruzích,které se svařují.Dvě vrstvy folie a kontrolní systém mezi nimi
zajišťují nepropustnost.Systém je plně vyhovující a zatím bezporuchový.
Dále byl položen kanál pro dopravu odseparované tekuté části kejdy a osazen separátor značky FAN.
V roce 2003 vedení společnosti navštívilo vybrané farmy v Itálii a padlo definitivní rozhodnutí stlát tuhou částí kejdy – separátem. V jarních
měsících započaly stavební úpravy stávajících produkčních hal.Došlo k obnažení staré šachty na dopravu slamnatého hnoje,která spojuje všechny
tři haly,aby se využila coby kejdový kanál.Na odkliz výkalů byly osazeny shrnovací lopaty Kentaur.Změnilo se vnitřní členění hal – zvětšily se
jednotlivé produkční skupiny ze 40 na 60 ustájovacích míst.S tím souvisela instalace objemnějších napájecích žlabů.Vzhledem ke snaze zlepšit
mikroklima,došlo k vybourání obvodových stěn a instalaci průhledných, stahovacích stěn z polykarbonátu.
V roce 2004 společnost zahájila stavbu silážních žlabů s kapacitou 3500 tun.V roce 2006 započala výstavba nového teletníku, s kapacitou 70 individuálních boxů a 128 telat v skupinových hrádích, na zelené louce.Současně bylo vybudováno zpevněné plato pro venkovní individuální boxy
s potřebným zázemím s kapacitou pro 70 ks telat.Boxy dodalo Zemědělské družstvo Trhový Štěpánov z vlastní výroby.V letošním roce probíhá
rekonstrukce poslední haly na stáj pro suchostojné dojnice s porodnou.
Hlavní důvody pro tak razantní zásah do technologie byla malá produkce slámy a tím pádem nedostatek steliva,denní odvoz slamnatého hnoje
od stáje na různá polní hnojiště.To znamená ,velká spotřeba nafty,opotřebení strojů a potřeba dvou pracovníků 365 dní v roce na tyto úkony.
Vzhledem k tomu ,že hnůj se odklízel v dopoledních hodinách, odpoledne již byly chodby opětovně znečištěny.S tím samozřejmě souvisela
čistota dojnic a velké procento onemocnění paznehtů.Mikroklima ve stáji vykazovalo nepříznivé hodnoty díky přítomnosti čpavku.
Jak již bylo řečeno,inspiraci pro stlaní separátem jsme získali na farmách v Itálii.Na prvním snímku je vidět zastlané lehací boxy při roštovém
ustájení.Druhý snímek je ze stáje,kde je odkliz výkalů prováděn výplachem pomocí fugátu.Tento systém jsme nerealizovali z provozních důvodů.
Generálním dodavatelem technologie se stává firma BD Tech Praha.
Pro odkliz výkalů do kejdového kanálu jsme zvolili hydraulicky poháněnou lopatu typ Kentaur.Do středu chodby se usadila vodící lišta zároveň
s podlahou,do které se pokládá pohyblivá lišta s otvory.Na konci stáje je hydromotor s elektrickým pohonem a lavice s hydraulickým válcem.
Součástí je též ovládací jednotka s možnostmi volby četnosti chodu,letní a zimní režim,bezpečnostní jištění tlaku na překážku a podobně.Co
se týká četnosti je možno navolit až 12 časů pro start lopaty.V našem provoze se osvědčilo 7 cyklů pro krmiště a 10 pro lehárnu.Takto shrnuté
výkaly odtékají kejdovým kanálem do sběrné jímky. Odtud je tato surová kejda čerpána čerpadlem MEZ COKR s řezacím ústrojím do separátoru FAN,který je umístěn v nadzemní buňce.Tuhá část kejdy – separát padá na přistavený dopravní prostředek a tekutá část kejdy – fugát
odtéká samospádem do zemní jímky CENO. Kapacita jímek (5000 metrů krychlových) odpovídá normám Evropské unie na skladování kejdy.
Na snímku je vidět v popředí čerstvý separát světlejší barvy a v pozadí tmavší ,uleželý. Separát skladujeme pod širým nebem,protože ani po vydatných srážkách není ze skládky únik hnojůvky.Tak velkou má separát absorpční schopnost.
Uvádí se , že denní produkce kejdy od jednoho dospělého zvířete činí 65 kilogramů surové kejdy. Podíl částí po separaci je 75% fugát a 25%
separát.
Od 520 zvířat je tedy tato denní produkce: surová kejda33,8 tuny
a po separaci: fugát25,4 tuny
separát
8,4 tuny
Obě složky separované kejdy samozřejmě využíváme jako statkové hnojivo v rostlinné výrobě.Oproti slamnatému hnoji je výhodou vyšší koncentrace živin,což znamená nižší dávkování a lepší možnost zapravení do půdy.Výhodný poměr živin umožňuje použití k hnojení různých druhů
plodin.Fugát aplikujeme pomocí kejdovače typu FLIEGEL s přesným dávkováním hadicovým aplikátorem.Ale je též možno aplikovat klasickou
voznicí s rozstřikem.Separát se aplikuje rozmetadlem statkových hnojiv. Při těchto pracích dlouhodobě pozorujeme úspory PHM a mezd.
Lab. sušina
%
Separát
hm.
24,57
suš.
Fugát
hm.
6,73
suš.
Surová kejda hm.
14,59
suš.
N
%
0,33
1,34
0,28
4,15
0,35
2,39
P
%
0,07
0,3
0,08
1,12
0,1
0,69
K
%
0,272
1,105
0,26
3,857
0,436
2,989
Ca
%
0,26
1,05
0,26
3,81
0,25
1,69
Mg
popel
%
%
0,089 2,286
0,362
9,3
0,081 1,697
1,199 25,224
0,101 2,435
0,69 16,68
Zde vidíte obsah jednotlivých živin v surové kejdě,fugátu a separátu.Rozbor byl
Zde vidíte obsah jednotlivých
živin v surové
kejdě, laboratoří
fugátu a separátu.Rozbor
vypracován
odbornou
laboratoří
firmy Primagra Milín na
vypracován
odbornou
firmy Primagra byl
Milín
na požadavek
rostlinné
výroby.
požadavek rostlinné výroby.
Technologie separace kejdy a stlaní separátem přineslo několik nesporných
Technologie separace kejdy a stlaní
separátem
přineslo
několik nesporných
výhod.Zcela
zásadní je výhoda
kontinuálního,plně
automatizovaného
výhod.Zcela
zásadní
je výhoda
kontinuálního,plně
automatizovaného
odklizu
výkalů za
odklizu výkalů za přítomnosti
zvířat. Lehací
boxy
jsme boxy
nemuseli
není třebaakupovat
drahé
matrace.Frekvence
zastýlání se u nás
přítomnosti
zvířat.
Lehací
jsmeupravovat
nemuseliaupravovat
není třeba
kupovat
drahé
osvědčila zhruba 1x za dva týdny.Na
zastýlání není
třeba zvláštní
technika,postačí
starší
vybavený
bočnímnení
dopravníkem, například
matrace.Frekvence
zastýlání
se u nás
osvědčila zhruba
1x krmný
za dva vůz
týdny.Na
zastýlání
návěs NVKS 3. Z počátku jetřeba
třebazvláštní
lehací boxy
několikrát zastlat
a po
vytvoření
potřebné vrstvy
je spotřeba
separátu
minimální. Úspora se protechnika,postačí
starší
krmný
vůz vybavený
bočním
dopravníkem,
například
NVKS strojů.Ušetřili
3. Z počátku jesetřeba
lehací boxy
několikrát zastlat a po vytvoření potřebné
jevila na spotřebě PHM,olejůnávěs
a opotřebení
dvě pracovní
místa.
vrstvy je
spotřeba separátu
minimální.
se projevila
spotřebějsou
PHM,olejů
a koupele v roztoku modré
Od roku 1999 se provádí pravidelné
preventivní
ošetření paznehtů
2xÚspora
ročně.Součástí
péče na
o paznehty
pravidelné
opotřebení
se dvěihned
pracovní
skalice 1x týdně.Akutní případy
kulhání strojů.Ušetřili
ošetřuje zootechnik
přímomísta.
ve stáji. Z grafu je patrné snížení počtu těchto léčebných zákroků po
roku 1999 se provádí pravidelné preventivní ošetření paznehtů 2x ročně.Součástí
zavedení častějšího odklizu výkalů zeOd
stáje.
péče o paznehty jsou pravidelné koupele v roztoku modré skalice 1x týdně.Akutní případy
kulhání ošetřuje zootechnik ihned přímo ve stáji. Z grafu je patrné snížení počtu těchto
léčebných zákroků po zavedení častějšího odklizu výkalů ze stáje.
16
návěs NVKS 3. Z počátku je třeba lehací boxy několikrát zastlat a po vytvoření potřebné
vrstvy je spotřeba separátu minimální. Úspora se projevila na spotřebě PHM,olejů a
opotřebení strojů.Ušetřili se dvě pracovní místa.
Od roku 1999 se provádí pravidelné preventivní ošetření paznehtů 2x ročně.Součástí
péče o paznehty jsou
pravidelné
koupele
v roztokuhoädzieho
modré skalice
Zborník
z konferencie
pre chovateľov
dobytka1x týdně.Akutní případy
kulhání ošetřuje zootechnik ihned přímo ve stáji. Z grafu je patrné snížení počtu těchto
léčebných zákroků po zavedení častějšího odklizu výkalů ze stáje.
100
90
80
70
2004
60
2005
50
2006
40
2007
30
20
10
0
I.
II.
III.
IV.
V.
VI. VII. VIII. IX.
X.
XI. XII.
Počáteční obavy
z negativního
vlivu této
technologieanaz tohoto
zdraví mléčné
se pokles celkového počtu
Počáteční obavy z negativního vlivu této technologie
na zdraví
mléčné žlázy
se nepotvrdily,
grafu ježlázy
patrný
nepotvrdily, a z tohoto grafu je patrný pokles celkového počtu mikroorganizmů v mléce
mikroorganizmů v mléce následkem
zlepšení stájového
mikroklimatu.
následkem
zlepšení stájového
mikroklimatu.
CPM
60
50
2004
40
2005
30
2006
20
2007
10
0
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII. IX.
X.
XI.
XII.
S tím souvisí sledování přítomnosti mikrobů v separátu. Od začátku jsme dávali
pravidelně rozborovat separát do Veterinární laboratoře VEDIA ve Strakonicích. Dovolte mi
S tím souvisí sledování přítomnosti
mikrobů
v separátu.
Od
začátkuMVDr.
jsmeKarla
dávali
pravidelně
nyní citovat
vedoucího
laboratoře
,profesora
Hejlíčka
DrSc: rozborovat separát do VeterSouhrn
výsledků
vyšetření separátu
kejdy,
z podnikuMVDr.
Zemědělská
inární laboratoře VEDIA ve Strakonicích.
Dovolte
mibakteriologických
nyní citovat vedoucího
laboratoře
,profesora
Karla Hejlíčka DrSc:
Klučenice
a.s. ,separátu
konanýchkejdy,
v rocez podniku
2005 – 2007:
Souhrn výsledků bakteriologických
vyšetření
Zemědělská Klučenice a.s. , konaných v roce 2005 – 2007.
Jedním z důležitých hledisek pro použitelnost separátu kejdy k přistýlání je i
přítomnost mikrobů,které mohou vyvolávat různá onemocnění zvířat.Sledovali jsme výskyt
Jedním z důležitých hledisek
pro použitelnost
separátu
kejdy
k přistýlání
je i přítomnost
mikrobů,které
mohou vyvolávat různá onemocnění
různých
druhů,respektive
skupin
bakterií
a to v čerstvém
i starším
separátu a experimentálně
zvířat.Sledovali jsme výskytověřovali
různýchjejich
druhů,respektive
skupin
bakterií
a
to
v čerstvém
i
starším
separátu
a experimentálně ověřovali jejich
přežívání,případně množení.Pravidelně jsme prokazovali aerobní sporulát,
E.coli,Clostridium
perfingens aerobní
a koliformní
bakterie.Hojný
byl výskyt
aerobního
přežívání,případně množení.Pravidelně
jsme prokazovali
sporulát,
E.coli,Clostridium
perfingens
a koliformní bakterie.Hojný byl výskyt
koliformních
bakterií
a to stejnýi ustaršího
čerstvého
i staršího
separátu (z
lehátek).
aerobního sporulátu,E.coli sporulátu,E.coli
a koliformních abakterií
a to stejný
u čerstvého
separátu
(z lehátek).
Naproti
tomu výskyt Clostridium
Naproti
tomu výskyt Clostridium
perfingens,které
může vyvolat
onemocnění,zejména
perfingens,které může vyvolat
různá onemocnění,zejména
u telat,byl
u starších separátů
výrazněrůzná
nižší.V chovu
se vyskytovalyustafylokokové mastitidy.
telat,byl u starších separátů výrazně nižší. V chovu se vyskytovaly stafylokokové mastitidy.
4
3
Sa lmonella typhimurium
Escherichia coli
a erobní sporulá t
Intenzita růstu 2
1
0
1 hod
24 hod
4 dny
7 dnů
14 dnů
21 dnů
Jejich původce (Staphylococcus aureus) se nám nepodařilo prokázat ani z čerstvého separátu
Jejich původce (Staphylococcus
nepodařilo
prokázat
z čerstvého separátu
ani ze uvedených
separátu z lehátek.K bližšímu poznání o
ani zeaureus)
separátuseznám
lehátek.K
bližšímu
poznáníani
o přežívání,případně
množení
přežívání,případně množenímikrobů
uvedených
mikrobů
a
také
salmonel
v prostředí
separátu
jsme
v laboratorních
na čerstvém separátu
a také salmonel v prostředí separátu jsme v laboratorních podmínkách napodmínkách
čerstvém
přirozeně kontaminovanémseparátu
konali následující
vyšetření
přirozeně kontaminovaném
konali následující vyšetření
8
7
6
5
0
1 hod
24 hod
4 dny
7 dnů
14 dnů
21 dnů
Jejich původce (Staphylococcus aureus) se nám nepodařilo prokázat ani z čerstvého separátu
ani ze separátu z lehátek.K
poznání
o přežívání,případně
množení uvedených
Zborník zbližšímu
konferencie
pre chovateľov
hoädzieho dobytka
mikrobů a také salmonel v prostředí separátu jsme v laboratorních podmínkách na čerstvém
separátu přirozeně kontaminovaném konali následující vyšetření
17
8
7
6
5
Počty k ol oni í 4
Cl ostri di um perfi ngens
3
2
1
0
1 hod
24 hod
4 dny
7 dnů
14 dnů
21 dnů
uvedených výsledků
patrné, žemnožení
v kejdovém
separátu nenastalo
Z uvedených výsledků je patrné, žeZv kejdovém
separátu je
nenastalo
bakteriálních
původců.množení
E. coli a Salmonella typhimurium v poměrně
bakteriálních původců. E. coli a Salmonella typhimurium v poměrně krátké době v separátu
krátké době v separátu zanikly.
Po
21dnech
přežívaly
pouze
aerobně
a
anaerobně
sporulující
bakterie.
zanikly. Po 21dnech přežívaly pouze aerobně a anaerobně sporulující bakterie.
Závěrem tedy lze konstatovat,že
kejdový
separát
není vhodným
prostředím
provhodným
množeníprostředím
střevníchpro
patogenních,respektive
podmíněně patogenZávěrem
tedy lze
konstatovat,že
kejdový
separát není
množení
ních bakterií.Jejich počet v relativně
krátké
době
výrazně
klesá.Avšak
po
určitou
dobu
přežívají
a
mohou
se
separátem
šířit.Platí tedy,že při
střevních patogenních,respektive podmíněně patogenních bakterií.Jejich počet v relativně
krátké
době je
výrazně
po určitou
dobu
přežívají
a mohou
se separátem
šířit.Platí
přípravě a použití kejdového
separátu
nutnoklesá.Avšak
sledovat zdravotní
stav
zvířat
v chovu
a například
při výskytu
salmonelové infekce nutno výrobu
při přípravě a použití kejdového separátu je nutno sledovat zdravotní stav zvířat
a použití separátu okamžitětedy,že
přerušit.
v chovu a například při výskytu salmonelové infekce nutno výrobu a použití separátu
Tolik zpráva veterinární laboratoře.
okamžitě přerušit.
Každý chovatel chce pro sváTolik
zvířata
to nejlepší.
I při
vysoké koncentraci zvířat ve stáji bylo naší filozofií poskytnout dojnicím dokonalé prostředí
zpráva
veterinární
laboratoře.
Mäkké podlahy pre moderné ustajnenie dojníc vyhovujúce pohode zvierat a stabilnej
pro pohodlný a spokojený život. Každý chovatel chce pro svá zvířata to nejlepší.
I při vysoké koncentraci zvířat ve stáji
úžitkovosti
filozofií poskytnout
dojnicím
dokonalé
prostředí
pro pohodlný a spokojený život.
Spokojená dojnice nám našibylo
péčinaší
mnohonásobně
vrátí vyšší
produkcí
mléka.
Dr. B. Benz, Gummiwerk Kraiburg Elastik GmbH, D-84529 Tittmoning
Spokojenáadojnice
naši péči
mnohonásobně
produkcí
Pro zvíře je důležitá čistota,pohodlí
pro násnám
chovatele
pocit,že
jsme pro vrátí
naše vyšší
zvířata
udělalimléka.
maximum.
Pro zvíře je důležitá čistota,pohodlí a pro nás chovatele
jsme
pro naše
zvířatas udělali
Prepocit,že
fungovanie
voľného
ustajnenia
boxmi je nevyhnutné, aby sa tam zvieratá mohli
pohybovať. Ale práve pri voľnom ustajnení s boxmi sú na vzostupe ochorenia paznechtov, so
maximum.
všetkými negatívnymi účinkami na welfare zvierat a ich úžitkovosť. Správne ustajnenie
zvierat môže viesť k podstatnému zlepšeniu.
Aby sa tieto zlepšenia dostavili, musia byť priestory na ležanie, ako aj na chodenie navrhnuté
tak, aby vyhovovali zvieraťu.
Mäkké podlahy pre moderné ustajnenie dojníc vyhovujúce
pohode zvierat a stabilnej úžitkovosti
Prečo musia priestory na
ležanie vyhovovať zvieraťu?
Markus Wallner
kde ležia, prežúvajú
Mäkké
podlahy pre
moderné
ustajnenie
vyhovujúce
pohode zvierat a stabilnej
Dr. B. Benz,
Gummiwerk
Kraiburg
Elastik
GmbH,dojníc
D-84529
Tittmoning
úžitkovosti
vemeno je zásobované
krvou
Dr. B. Benz, Gummiwerk Kraiburg Elastik GmbH, D-84529 Tittmoning
organizmus regeneruje
Ako vyzerajú vhodné
priestory?
sú mäkké na spojoch
suché
odolné proti pošmyknutiu
nehrozí nebezpečenstvo pri
vstávaní ani pri líhaní
vstávaní ani pri líhaní
paznechty
sa regenerujú
Pre fungovanie
voľného
ustajnenia
s boxmijejenevyhnutné,
nevyhnutné, aby
aby sa
tam zvieratá
Pre fungovanie
voľného
ustajnenia
s boxmi
sa tam
zvieratámohli
mohli
pohybovať.
Ale práve pri voľnom
ustajnení s boxmi sú na
pohybovať. Ale práve pri voľnom ustajnení s boxmi sú na vzostupe ochorenia paznechtov, so
každá
krava má 1zvierat
box
vzostupe
ochorenia
paznechtov,
so
všetkými
negatívnymi
účinkami
na
welfare
zvierat
a ich
úžitkovosť.
Správne
ustajnenie
môže viesť
paznechty
sa vysušujú
všetkými negatívnymi účinkami na welfare zvierat a ich úžitkovosť. Správne ustajnenie
k podstatnému
zlepšeniu.
zvierat môže viesť k podstatnému zlepšeniu.
Aby sa tieto zlepšenia dostavili, musia byť priestory na ležanie, ako aj na chodenie navrhnuté tak, aby vyhovovali zvieraťu.
Aby sa tieto zlepšenia dostavili, musia byť priestory na ležanie, ako aj na chodenie navrhnuté
tak, aby vyhovovali zvieraťu.
Obr. 1 Požiadavky na ležiská
Prečo musia priestory na
ležanie vyhovovať zvieraťu?
kde ležia, prežúvajú
vemeno je zásobované
krvou
organizmus regeneruje
paznechty sa regenerujú
paznechty sa vysušujú
Ako vyzerajú vhodné
priestory?
sú mäkké na spojoch
suché
odolné proti pošmyknutiu
nehrozí nebezpečenstvo pri
vstávaní ani pri líhaní
každá krava má 1 box
Obr.11Požiadavky
Požiadavkynanaležiská
ležiská
Obr.
Prečo majú priestory na
chodenie vyhovovať zvieratám?
neobmebmedzené
kŕmenie
potýčky kvôli hierarchii bez
zranení
neobmedzené napájanie
neobmedzené prejavy ruje
zdravé paznechty s dobrou
cirkuláciou
Ako vyzerajú vhodné priestory
na chodenie?
sú bezbolestné a bezpečné
sú vhodné pre paznechty, teda
zaručujú rovnomerné rozloženie
hmotnosti a nemajú ostré hrany
– sú mäkké
čisté
odolné voči pošmyknutiu
nedochádza na nich ku
zraneniam pri manifestácii
sociálneho správania, napr. ruje
Obr. 2 Požiadavky na priestory na chodenie
Ako vyzerajú vhodné priestory
na chodenie?
V dôsledkuPrečo
nevhodných
priestorov na ležanie
môže dôjsť
k tomu, že kravy dlho stoja v uličkách, čo negatívne vplýva na zdravotný stav paznechsú bezbolestné
a bezpečné
majú priestory na
tov. A naopak,
chodenieochorenia
vyhovovať paznechtov
zvieratám? môžu viesť k neprirodzene dlhému ležaniu, čo spôsobuje poranenia. Vytvára sa začarovaný kruh:
sú vhodné pre paznechty, teda
neobmebmedzené
kŕmenie
potýčky kvôli hierarchii bez
zranení
zaručujú rovnomerné rozloženie
hmotnosti a nemajú ostré hrany
– sú mäkké
čisté
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
18
Obr. 3 Začarovaný kruh: Zhoršovanie stavu paznechtov/kože – metabolizmus
Ako navrhnúť priestory pre pohyb zvierat, aby im vyhovovali? Určitú predstavu môžeme získať, ak sa pozrieme na anatómiu, biomechaniku
a správanie zvierat.
Ak sa kravy môžu rozhodnúť, uprednostňujú priestory na chodenie s mäkkým povrchom. Tie im pomáhajú absorbovať nárazy, ktoré vznikajú
pri chodení. Toto je obzvlášť dôležité pri zadných končatinách, na ktorých vzniká 80 % všetkých ochorení paznechtov. Dochádza k tomu tak, že
zadné končatiny sú spojené pevne s bedrovými kĺbmi, ktoré zle tlmia nárazy.
Na mäkkom povrchu sa tiež lepšie rozloží hmotnosť, lebo paznechty sa zaboria do podlahy. Tým sa predíde prílišným nárazom na jeden
paznecht.
Toto zabáranie paznechtov tiež pôsobí proti pošmyknutiu na mäkkých podlahách, zatiaľ čo betónové iba spomaľujú pohyb, ale nezabraňujú
pošmyknutiu zvieraťa. Spomalenie zapríčiňuje, že dochádza k dodatočnému zaťaženiu paznechtov.
Dlážky, ktoré sa nešmýkajú vzbudzujú dôveru. Lepšie sa prejavuje ruja, oveľa častejšie sú prejavy spokojnosti, dlhšie kroky a aktívnejšie zvieratá.
Pozorovania ukázali, že kravy navštevujú kŕmne miesta o 30 % častejšie. Teda nedochádza k poruchám metabolizmu. Väčšia aktivita zvierat
podporuje obnovovanie paznechtov a spolu s menším mechanickým zaťažením vedie k oveľa lepšej kvalite rohoviny na paznechtoch.
Ak sa zvieratá chovajú na mäkkých dlážkach, znova sa tvorí krajná rohová stena. Tento okraj je na to, aby niesol väčšiu časť hmotnosti zvieraťa.
Zdravotný stav paznechtov sa značne zlepšuje, ak sú maštale vybavené mäkkými podlahami. Toto zlepšenie sa netýka ani tak infekčných ochorení,
lebo tu sú oveľa dôležitejšie iné vplyvy. Ale napríklad pokles mechanicko-traumatických ochorení je očividný, dokazujú to napríklad štúdie DLG
(Nemecká poľnohospodárska asociácia).
Ochorenia paznechtov nielen spôsobujú priame výdavky, ale aj nepriame, napríklad kvôli zlému zabrezávaniu kráv.
Priame výdavky Poškodenia paznechtov
Zápaly kĺbov
Nepriame výdavky Zníženie dojivosti
Tichá ruje
Vyradenie
Malý šľachtiteľský pokrok
Krátky čas využitia v stáde
Aby sa dala posúdiť ekonomická stránka, je potrebné porovnať náklady a prínosy investícií, ktoré vzniknú počas užitočnej časti života.
Tieto náklady by predstavovali napríklad 42 EUR/kravu a rok, ak by išlo o roštovú podlahu a 24 EUR/kravu a rok, ak by to bola jednoduchá
betónová chodba. (Ak sa počíta so 4 m2 priestoru na chodenie pre jednu kravu so započítanými odpismi za 5 rokov, započítaným 5 % úrokom
a 2 % na opravy.) (KTBL, 2006)
Pre porovnanie: 80 EUR na kravu a rok je možné ušetriť. Vychádzame z ročných nákladov, ktoré vznikajú kvôli stratám spôsobeným ochoreniami paznechtov, napr. vredy na paznechtoch 560 EUR, laminitída 240 EUR, obyčajné krívanie 330 EUR (Hermann, 2006).
Záver
Výhody plôch s mäkkým povrchom na chodenie vidieť v podobe zdravých paznechtov a v správaní zvierat. Dajú sa pozorovať v teréne i v pokusoch. Dôležité je vytvoriť spojenie medzi priestorom na chodenie a na ležanie. Iba v takom prípade sa dosiahne prínos z investícií do vytvorenia
systémov, ktoré vyhovujú zvieratám, či už v novo budovaných maštaliach alebo pri renovovaní starých.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
19
Technologicko-biologická optimalizácia získavania mlieka
doc. Ing. V. Tančin, DrSc., prof. Ing. Š. Mihina, PhD.,
Výskumný ústav živočíšnej výroby Nitra, SCPV, Hlohovská 2, 949 92 Nitra
Technologicko-biologická optimalizácia získavania mlieka predstavuje súbor faktorov a opatrení, ktoré sa v rozhodujúcej miere podieľajú na kvalite mlieka a tým na efektivite jeho výroby. V súčasnom období sa predovšetkým v ekonomicky vyspelých krajinách na celom svete skloňuje kvalita
mlieka z rôznych pohľadov. V prvom rade sa zdôrazňuje potreba rešpektovania požiadaviek konzumenta na kvalitu produktu. Povinnosťou
prvovýrobcov a spracovateľov je z hľadiska dôvery v kvalitu produktu vyhovieť zákazníkovi.
V súčasnom období sa vynakladajú nemalé prostriedky na stavby nových dojárni, nákup techniky a technológie dojenia, identifikačných systémov
a pod. Ich využiteľnosť je závislá od schopnosti človeka nastaviť tieto systémy správne s dôrazom na potreby dojnice a vhodne ich prevádzkovať.
To, do akej miery sa nové zariadenia a technické vymoženosti premietajú do kvality mlieka je aj otázka získavania a využívania poznatkov vedy.
V súčasnom období veľa ekonómov tvrdí, že znalosť sa stáva najdôležitejším faktorom produkcie, faktorom ktorý v čoraz väčšej miere určuje
konkurencieschopnosť a ekonomiku podniku. Z tohoto pohľadu je prísun a využívanie nových poznatkov obzvlášť dôležitý. Cieľom tohto príspevku je koncepčne špecifikovať kľúčové faktory techniky a technológie získavania mlieka podieľajúce sa na kvalite mlieka a efektivite jeho získavania. Ďalej zdôrazniť význam získavania a uplatňovania poznatkov v každodennom živote podniku na všetkých úrovniach.
Priorita každodenného úsilia - kvalita mlieka
Otázka kvality mlieka v prvovýrobe predstavuje veľmi komplexnú činnosť, ku ktorej je žiaduce aj tak pristupovať. Rozhodujúce postavenie pri
získavaní a udržaní kvality mlieka prvovýrobe majú predovšetkým tieto činitele:
- biologické vlastnosti dojníc: reakcia na prostredie
- pracovná náplň obsluhy a jej prístup k plneniu si povinnosti
- technická a funkčná úroveň dojacieho zariadenia
UVEDENÉ FAKTORY BY MALI BYŤ V KAŽDODENNEJ POZORNOSTI CHOVATEĽA
Biologické vlastnosti
Z biologických vlastností dojníc ide predovšetkým o optimálne využívanie reflexu ejekcie mlieka pri dojení. Stimulácia vemena či už ručná alebo
strojová spôsobuje uvoľňovanie oxytocínu do krvi. Oxytocín na úrovni mliečnej žľazy zapríčiní kontrakciu alveol a tým vytlačenie mlieka do cisterny vemena. Len mlieko z cisterny vemena je dostupné pre mechanické získavanie (cicanie, dojenie). Pretože pred dojením sa v cisterne vemena
nachádza menej ako 20% mlieka a je viac ako zrejmé, že bez oxytocínu t.j. bez reflexu ejekcie mlieka nie je možné podojiť dojnicu. Reflex ejekcie
mlieka je základným predpokladom rýchleho a kompletného podojenia dojnice.
Sekrécia oxytocínu počas dojenia môže byť veľmi ľahko narušená zlými podmienkami dojenia, či manipulácie s dojnicami pred a počas dojenia.
Vytváranie vhodných podmienok ustajnenia, získavania mlieka a manipulácie s dojnicami zabezpečujúcich ich základne životné potreby bez
stresu sú neoddeliteľnou súčasťou efektívnej výroby kvalitného mlieka.
Pracovná náplň obsluhy
Činnosť človeka v procese dojenia je často podceňovaná
a to žiaľ
aj tam,
kde sa investovaPracovná
náplň
obsluhy
li značné prostriedky do skvalitnenia techniky a technológie
chovu
dojníc.
Je potrebné
Činnosť
človeka
v procese
dojenia
KVALITA MLIEKA
je často podceňovaná
to žiaľ aj tam,
si uvedomiť, že človek je tým činiteľom, ktorý sa nachádza
medzi živýma organizmom
kde saalebo
investovali
značné
prostriedky
dojnice a neživou technikou, či už priamo ako dojič/ka
nepriamo
ako manažér.
do
skvalitnenia
techniky
a
technológie
Manažment by mal vedieť, že všetky vynaložené prostriedky na zvyšovanie produkcie
dojníc. Je potrebné si uvedomiť,
mlieka sa premietajú do konkrétneho výsledku a to chovu
je kvalita
mlieka a efektivita procesu
že človek je tým činiteľom, ktorý sa
dojenia. Rovnako zodpovedá za výber obsluhy, jej nachádza
odbornosťmedzi
a pracovnú
Zodživýmnáplň.
organizmom
MANAŽÉR
OBSLUHA
povedá aj za iné faktory podieľajúce sa na kvalite mlieka,
ktoréa obsluha
ovplyvniť.
dojnice
neživounemôže
technikou,
či už
Napr, úroveň prostredia, v ktorom sa mlieko vyrába,priamo
stav dojacej
technikyalebo
a pod..
Profesiaako
ako dojič/ka
nepriamo
manažér. Manažment
mal celkovú
vedieť, že
dojič/ka je tou najvýznamnejšou profesiou, ktorá v rozhodujúcej
miere by
určuje
všetky vynaložené prostriedky na
efektivitu výroby mlieka.
zvyšovanie
mlieka sa
DISCIPLÍNA
Zmena, či úprava pracovného postupu musí zohľadňovať
nielen produkcie
konkrétne technologpremietajú do konkrétneho výsledku a PODMIENKY
SPÔSOBILOSŤ
ické a technické podmienky podniku ale aj skúsenosti a vedomosti obsluhy. To si však
to je kvalita mlieka a efektivita procesu
vyžaduje neustále vzdelávanie obsluhy. Obsluha musí
pochopiť
význam
pracovnejzanáplne
dojenia.
Rovnako
zodpovedá
výber obsluhy, jej odbornosť a pracovnú náplň. Zodpovedá aj
a vedieť, prečo je nevyhnutná pre dosiahnutie a udržanie
mlieka.
za inékvality
faktory
podieľajúce sa na kvalite mlieka, ktoré obsluha nemôže ovplyvniť. Napr,
úroveň prostredia, v ktorom sa mlieko vyrába, stav dojacej techniky a pod.. Profesia dojič/ka
je tou najvýznamnejšou profesiou, ktorá v rozhodujúcej miere určuje celkovú efektivitu
výroby mlieka.
Zmena, či úprava pracovného postupu musí zohľadňovať nielen konkrétne technologické
a technické podmienky podniku ale aj skúsenosti a vedomosti obsluhy. To si však vyžaduje
neustále vzdelávanie obsluhy. Obsluha musí pochopiť význam pracovnej náplne a vedieť,
prečo je nevyhnutná pre dosiahnutie a udržanie kvality mlieka.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
20
Technický stav dojacieho zariadenia
Dôležitý je aj technický stav dojacieho zariadenia a nastavenie funkčných parametrov. Dojacia technika prostredníctvom svojich komponentov
a nastavených parametrov priamo pôsobí na živý organizmus dojnice. Preto je žiaduce neustále mať na zreteli životnosť jednotlivých komponentov a ich pravidelnú výmenu a kontrolu. Predovšetkým kritickým je stav ceckových gúm, priechodnosť podtlakového potrubia, kapacita
a funkčnosť vývevy, presakovanie podtlaku, funkčnosť niektorých prvkov automatizácie (strojová stimulácia, automatické ukončovanie dojenia).
Aj napriek tomu, že kvalita mlieka je tým najdôležitejším cieľom pri výrobe mlieka, nie vždy sa kvalitu mlieka darí udržať na požadovanej úrovní.
Mnoho opatrení zameraných na kvalitu mlieka stroskotalo prevažne preto, že človek zabudol na komplexnosť problému dosiahnutia a udržania
kvality mlieka. Pri kvalite mlieka je potrebné brať do úvahy všetky hore uvedené faktory a zamerať sa na analýzu a identifikáciu všetkých príčin
narušenia resp. zhoršenia kvality mlieka.
individuálneho
vplyvu
človeka.dojnice
Medzi takého prvky automatizácie patrí strojová stimulácia
Niektoré praktické
využitia
biológie
či automatické
ukončovanie
resp.
identifikácia
ukončenia
dojenia.
Rešpektovanie fyziologických
potrieb
dojníc znamená
skvalitniť
úroveň dojenia
v podmienkach
praxe. Napríklad, fyziologicky správna príprava
vemena k dojeniu predstavuje nevyhnutnosť nasadzovania dojacej súpravy na čisté a suché cecky po vyvolaní reflexu ejekcie mlieka. Počas nasadzovania súpravy jeStrojová
potrebné stimulácia
sa vyvarovať zbytočnému prisávaniu vzduchu, ktorý dráždi tkanivo cecku, čím sa dojnica vystavuje stresu.
Strojová
stimulácia
pred
dojením
pripravuje
dojnicu
na dojenie
t.j. vyvoláva Automatizácia
reflex
Pracovný postup prie dojení
sa výrazne
mení, ak
dojacie
zariadenie
je vybavené
niektorými
prvkami automatizácie.
niektorých
ejekcie
mlieka
eštedojníc
predje vlastným
Uvedené
zariadenie individuálneho
zmierňuje každodenné
pracovných úkonov
spojených
s dojením
pridávaná dodojením.
techniky s cieľom
minimalizovanie
vplyvu človeka. Medzi takého
odlišnosti
individuálneho
človeka
k plneniu
svojich povinnosti.
Je potrebné si však
prvky automatizácie
patrí strojová
stimulácia čiprístupu
automatické
ukončovanie
resp.siidentifikácia
ukončenia dojenia.
uvedomiť, že systém strojovej stimulácie výrazne mení zaužívané praktiky obsluhy v
príprave dojnice na dojenie a kladie veľké nároky na hygienu ustajnenia dojníc. Znečistené
Strojová stimulácia
vemená
v žiadnom
prípade
nepotrebujú
stimuláciu.
Strojová stimulácia
pred dojením
pripravuje
dojnicu
na dojeniestrojovú
t.j. vyvoláva
reflex ejekcie mlieka ešte pred vlastným dojením. Uvedené zariadPri
čistých
vemenách
v
dojárňach
so
strojovou
stimuláciou
sa pripravuje
vždy len
jedna
enie zmierňuje každodenné odlišnosti individuálneho prístupu človeka k plneniu
si svojich povinnosti.
Je potrebné
si však
uvedomiť, že systém
dojnica,
kde
príprava
v
dĺžke
asi
20s
pozostáva
z
oddojenia
prvých
strekov
a
utretia
ceckov
strojovej stimulácie výrazne mení zaužívané praktiky obsluhy v príprave dojnice na dojenie a kladie veľké nároky na hygienua ustajnenia dojníc.
ichv žiadnom
hrotov jednorázovou
resp.strojovú
čistoustimuláciu.
a suchou utierkou. Po uvedených úkonoch okamžite
Znečistené vemená
prípade nepotrebujú
nasleduje
nasadenie
dojacej
súpravy.
Z
uvedeného
vyplýva,
nie je kde
prípustné
Pri čistých vemenách v dojárňach so strojovou stimuláciou sa pripravuje
vždy
len jednažedojnica,
prípravapripravovať
v dĺžke asi 20s pozostáva z oddviacaako
jednu
dojnicu
na dojenie
tam, kde
sačistou
uplatňuje
strojová
stimulácia.
ojenia prvých strekov
utretia
ceckov
a ich hrotov
jednorázovou
resp.
a suchou
utierkou.
Po uvedených úkonoch okamžite nasleduje
nasadenie dojacej súpravy. Z uvedeného vyplýva, že nie je prípustné pripravovať viac ako jednu dojnicu na dojenie tam, kde sa uplatňuje strojová
Automatické ukončovanie dojenia
stimulácia.
Značnú pozornosť je potrebné venovať procesu ukončenia dojenia. Ukončovanie
dojenia patrí medzi najnáročnejšie pracovné úkony obsluhy, ktoré je možné za určitých
Automaticképodmienok
ukončovanie
dojenia
a vedomostí efektívne nahradiť strojovým zariadením. Závery mnohých
Značnú pozornosť je potrebné venovať procesu ukončenia dojenia. Ukončovanie dojenia patrí medzi najnáročnejšie pracovné úkony obsluhy,
publikovaných príspevkov jednoznačne odporúčajú venovať sa spôsobu ukončovania dojenia
ktoré je možné za určitých podmienok a vedomostí efektívne nahradiť strojovým zariadením. Závery mnohých publikovaných príspevkov
s dôrazom na rešpektovanie biologických potrieb dojníc, kde optimálnym východiskom sú
jednoznačne odporúčajú venovať sa spôsobu ukončovania dojenia s dôrazom na rešpektovanie biologických potrieb dojníc, kde optimálnym
zariadenia pre automatické ukončovanie dojenia. Využitie týchto zariadení je však znova
východiskom sú zariadenia pre automatické ukončovanie dojenia. Využitie týchto zariadení je však znova obrazom úrovne manažmentu a praobrazom úrovne manažmentu a pracovnej náplne obsluhy.
covnej náplne obsluhy.
Niektoré kľúčové činnosti pri získavaní kvalitného mlieka
Manažment
úroveň obsluhy
vedomosti
zručnosť
spôsobilosť
podmienky
stav techniky
prostredie chovu
pracovné potreby
zdravie dojníc
Obsluha
príprava na dojenie
pohyb dojníc
kontrola zdravia
príprava vemena
nasadenie a stiahnutie
dojacej súpravy
dezinfekcia ceckov
hygiena v dojárni
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
21
Řešení získávání surového kravského mléka pomocí dojících
robotů
Miroslav Žáček
BD Tech s.r.o. Praha, Technologie pro živočišnou výrobu
Počátkem devadesátých let byl učiněn důležitý krok vstříc k plně automatickým dojícím systémům nebo chcete- li k tzv. dojicím robotům. Trvalo
několik let,než tyto systémy dosáhly takové úrovně, aby je bylo možno použít v praxi. Konec devadesátých let může být považován za průlom
v oblasti automatického dojení, protože stále větší množství farmářů je začínalo instalovat do svých stájí. Nyní, po celém světě je více jak 1200
farem, které již využívají služby dojicích robotů a toto číslo se neustále zvyšuje.
Jak se budou dojit naše dojnice zítra, nebo za deset let? To je otázka.. Určitě stojí za zamyšlení, zda robotické dojení není jednou z možností, jak
co možná nejhumánnějším a pro dojnice nejšetrnějším, nejhygieničtějším a nejefektivnějším způsobem optimalizovat kvalitu nadojeného mléka.
Dojící robot by měl mít všechny vlastnosti k tomu, aby nabídl ekonomicky efektivní odpověď výzvám mléčného průmyslu budoucnosti, jako
jsou: rostoucí konsolidace a rozšiřování mléčných farem, klesající a stoupající ceny mléka a rostoucí obtíže s hledáním motivované a kvalifikované
pracovní síly. Robot by měl přispívat k tvorbě zisku a trvalé prosperitě farmáře s tím, že nabídne koncepční a praktické řešení s nabídkou unikátní
možnosti vysoké produkce a s možností vyhovět požadavkům na vysokou efektivitu a následný ekonomický růst.
Implementace automatického dojení dovoluje větší počet dojení za den a tak následně vyšší produkci mléka na stejné stádo krav. Možnost zvýšit
počet dojení za den, aniž by výrazně stouply nároky potažmo náklady na pracovní sílu, nabízí jak rodinným, tak velkým farmám možnost zvýšit
denní produkci mléka bez následných sociálních následků spojených s vyšším počtem dojení za den. Např. Hillerton & Winter (1992) ve své
práci jednoznačně prokázali, že vzestup počtu denního dojení z 2x na 3x denně zcela prokazatelně zvýšil produkci od 5-25%. K velmi podobným
závěrům došel v českém prostředí i Ing. Doležal Csc. a kol. (2002). Ipema (1992) spočítal 14 % zvýšení produkce mléka za laktaci v případě, že
podnik přešel z dojení 2x na 3x denně.
I když mluvíme o dojení mléka, nejdůležitějším předpokladem pro robotické dojení je systém ve stáji a následně potom dojící zařízení vysoké
kvality. Jednoduše řečeno: “Kráva, která nepřijde do robota nelze podojit!“
Všechny automatické systémy jsou založeny na principu dobrovolného chození krav na dojení tj. : doslova kdy se jim zachce. Výzkum a vývoj
automatických dojicích systémů byl a je velmi úzce svázán s tzv. cow-traffic, neboli dobrovolným pohybem krav po stáji a studiem jejich chování.
Ketelaar et al. (1998) uzavírá, že tzv. řízený pohyb krav po stáji může sice zvýšit počet návštěv krav v robotu, ale negativně ovlivňuje přirozenou
etologii krav. Na druhou stranu, i když byla při řízeném pohybu krav po stáji zaznamenána menší doba pobytu krav u krmného stolu, příjem
krmiva u těchto krav zůstal stejný jako u krav s neřízeným „trafficem“ z důvodu kvalitnější krmné dávky u prvního systému.
Kráva si rozhodne
Bez ohledu na výběr krávy kudy půjde, je základním prvkem, který ovlivňuje frekvenci návštěv krav v robotu, prostě rozhodnutí samotného
zvířete. Koncept automatického dojení je založen na jednoduchém principu – totiž, že kráva má možnost být podojena v podstatě kdykoli
během 24h, bez přítomnosti farmáře/dojiče. Tedy stimul k tomu, aby se kráva sama rozhodla jít do robota má obrovskou důležitost. Lze tedy
opravdu konstatovat, nepřijde li kráva do robota z různých důvodů, není nadojené mléko a logicky nejsou peníze za toto nadojené mléko.
Pro ovlivňování pohybu krav ve stáji existuje několik základních metod.
Jedna z nich je nazývána jako volný pohyb stáda, který na dojnice neklade žádné omezení v pohybu a nechává je opravdu volnými. Tato metoda je
nejméně účinná a pro stáda s větším počtem dojnic až téměř nevhodná. V případě volného pohybu krav je robot osazen uprostřed skupiny krav
či stáje, systém postrádá čekárnu, selekční branky, jednocestné branky, … a dojnice mají do robota neomezený přístup v kteroukoliv denní hodinu. Nevýhodou tohoto systému je, že je zde mnoho krav, které se musí každý den do robota zavádět manuálně, protože si samy od sebe nechtějí
dojení dopřát. Zvlášť krávy před tzv. zasušením. Dalším omezením tohoto systému je, že kráva musí vždy nastoupit do robota k vyhodnocení,
zda má nárok na dojení či nikoli, čím nám snižuje průchodnost robota. Nepřítomnost čekárny má za následek, že krávy čekající kdesi u robota
až na ně přijde řada mohou jednoduše odejít nepodojeny a bez odměny za to, že přišly. V případě jakéhokoliv problému je kráva vpuštěna zpět
do stáda a je pouze na obsluze, kdy ji objeví a k dojení či zákroku dopraví. Tato metoda je velice náročná pro obsluhu jak časově, tak fyzicky a je
na zvážení, zda přináší patřičný efekt z robotnického dojení.
Další metodou je řízený trafik stáda. Při této metodě používáme pro určitý způsob ovlivňování pohybu krav systém jednocestných branek ,
preselekčních a postselekčních branek ovládaných dojícím robotem a samozřejmě čekárnu před robotem. Systém spočívá v tom, že když chtějí
jít krávy z lehací části stáje ke krmnému stolu musí nejprve projít selekční brankou, která na základě pokynu dojícího robota rozhodne o tom,
zda má kráva nárok na dojení a vpustí ji do prostoru čekárny, a nebo nemá nárok na dojení a je vpuštěna přímo ke krmnému stolu - tím nám
„nezdržuje“ u robota. Kráva, která je podojena a je v pořádku, potom odchází také ke krmnému stolu. Po nakrmení a napojení se může dojnice
přes jednostranné branky vrátit zpět do prostoru pro odpočinek, odkud vede jediná cesta ke krmení – robot s preselekční brankou. Pokud se
robotu nepodaří krávě nasadit dojící stroj, je znovu vpuštěna přes další selekční branku do prostoru čekárny k uklidnění a může se pokusit o
dojení znovu – nepodaří-li se, odchází touto třícestnou postselekční brankou do separačního boxu a vyčkává obsluhu k dalším úkonům. Není
nikdy vypuštěna nepodojená nebo ze zdravotním problémem do stáda.
Další efektivní metodou je „obrácený“ nucený trafik stáda – tzn., že krávy jdou na dojícího robota přes krmení. V tomto případě mají krávy neomezený přístup přes jednocestné branky ke krmnému stolu . Na zpáteční cestě do prostoru odpočinku musí ovšem projít preselekční brankou,
která opět na základě pokynů robotické jednotky rozhoduje o tom, zda kráva půjde dál do prostoru odpočinku nebo bude podojena. Jestliže dá
robot povolení k dojení, je kráva vpuštěna do čekárny, kde čeká na nástup do robota. Po podojení se vrátí zpět do prostoru krmení a teprve potom
odchází do lehací části stáje. Tento systém umožňuje kravám pravidelně a často navštěvovat krmný stůl a přijímat krmivo, což se samozřejmě
22
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
odrazí na zvyšování jejich mléčné užitkovosti. Časté návštěvy navíc zvyšují celkovou kapacitu dojícího robota. Pravidelné intervaly dojení, kterých
se zde dosahuje, zajistí dobrý zdravotní stav mléčné žlázy celého produkčního stáda . Systém opětovného vrácení do čekárny a separace v případě
problémů platí samozřejmě i pro tento systém.
Shrnutí pohybu krav
Rozhodnutí krávy někam jít je výsledkem její touhy po naplnění nějaké své základní potřeby, jako jsou nakrmit se, napít se , lehnout si a podojit. Vyšší frekvence návštěv robota u systému s řízeným trafikem je důsledkem toho, že prochází komplexem automatického systému, jeho
preselekční brankou v případě, že chce uspokojit jakoukoli ze svých potřeb. U tzv. neřízeného trafiku stáda, kde se krávy mohou dostat ke
krmnému stolu aniž by procházely oblastí robota či preselekční brankou, pak zcela logicky dochází k nižšímu počtu dojení, tedy nižšímu počtu
návštěv robota. Řízený trafik stáda, v kterém využíváme preselekční branky , dovoluje kravám přístup ke krmnému stolu jako odměnu za to, že
vstoupily do oblasti dojicího robota aniž by byly podojeny. Abychom motivovali krávy k samostatnému chození do robota, je nutné neustále
zdokonalovat systém odměn za tuto její aktivitu. Její odměnou je jednak vlastní podojení , nebo nakrmení se chutného jádra či koncentrátu, pití,
a/nebo přístup k objemnému krmivu.
Jako voda, krmení a odpočinek jsou positivními stimuly, které ovlivňují chování krávy, tak na druhou stranu existují i stimuly negativní. Ačkoli
kvalita krmení, klima ve stáji, pohodlí zvířat a management stáda jsou známé faktory, které mohou i negativně ovlivňovat chování a pohyb krav
v konvenčních systémech dojení, tak dobrovolný pohyb krav u systémů s roboty je zejména negativně ovlivněn fyzickou kondicí zvířat (špatné
nohy a paznehty) a tak jejich schopností dojít si pro očekávanou odměnu. Tento druhý případ může hrát významnou roli v motivaci zvířete, jak
je uvedeno výše a je různě vztažen ke zvolenému typu trafiku stáda.
Uznáme- li, že kráva musí být vždy odměněna za svůj pohyb, pak řízený trafik stáda (s použitím preselekce) poskytuje za všech okolností
odměnu na rozdíl od volného trafiku stáda, kde nevyužitý a nedostupný robot může být negativním stimulem. Tzv. nedojení se vyskytuje, když
kráva vstoupí do robota a není podojena, protože nebyl naplněn její dojící čas, jak je uvedeno v programu. Tzn., že jednak není naplněno její přání
být podojena a zároveň nedostane ani koncentrát. Nedostupnost robota může být zapříčiněna buď tím, že systém není funkční z důvodů automatického kompletního proplachování a dezinfekce, nebo tím, že robot byl poddimenzován pro stádo laktujících tj. příliš mnoho krav netrpělivě
u robota čeká, aby bylo podojeno. Druhý případ způsobí, že krávy nerady chodí do robota, protože ze zkušenosti vědí, že nemohou být podojeny
v tu chvíli, kdy právě chtějí (nebo chtějí koncentrát). V tomto případě není kráva dojena dle svého individuálního biorytmu, což způsobuje pohyblivé intervaly dojení a následné snížení produkce mléka. Van ´t Landetal (2000) konstatuje, že čím víc robot dosahuje maxima své kapacity
dojení za den, tím horší je pohyb krav po stáji, neboť zvířata jsou nucena vzdát se své periody synchronizovaného odpočívání. Krávy inklinují
k odpočinku zejména v noci, kdy kapacita robota je nevyužitá a chtějí do robota pouze ve chvílích, kdy je zcela obsazen v několika intervalech
během dne.
Kapacita systému
V uplynulých letech automatického dojení v praxi byly přesně determinovány faktory, které ovlivňují návratnost investice do robota. Zejména
stále se zlepšující genetika stáda je významným faktorem zejména co se zvyšujícího počtu dojení týká. Produkce mléka na krávu a rychlost jejího
dojení ovlivňují dobu, kterou kráva přímo stráví dojením zrovna tak, jako její příprava k dojení a nasazování a sesazování strukových násadců.
Nastavení minimálního intervalu mezi dojeními a moment odpojení strukových násadců dodatečně ovlivňují celkovou délku dojení a tak dobu,
po kterou jsou během dne jednotlivé boxy plně obsazeny. Obecně řečeno, volba určitého systému (jeden box, víc boxů) závisí na počtu dojených
krav, požadované produkci mléka (optimální počet dojení a produkce mléka/dojení) a na potřebě lidské práce a finančních aspektech.
Nicméně, základním požadavkem, který musíme splnit, aby krávy dobrovolně a často navštěvovali robota, je komfortní stájové prostředí, ve
kterém jsou zvířata vždy odměněna za přesun z jednoho místa ve stáji do druhého. Jedna z výhod konceptu automatického dojení je možnost
zvýšit pohodu zvířat tím, že jim dovolíme rozvíjet svůj vlastní biorytmus. Tato výhoda platí za předpokladu, že robot bude mít dostatečnou
kapacitu, tak aby každá kráva byla podojená v rozumném čase od chvíle, kdy se rozhodne přijít na dojení. Každý zemědělský podnik, který se
rozhodne pro dojicího robota, by měl proto nejprve znát hodinovou kapacitu tohoto zařízení, která bude dovolovat požadovanou délku intervalů
na krmení, pití a dojení.
Kapacita a reakce krav
Každý výrobce dojících robotů je obvykle dotazován svými potenciálními klienty, aby jim poradili, co se požadované kapacity tohoto zařízení
týče. Kapacita je vyjádřená počtem krav, nebo možným počtem dojení za den, nebo možnou mléčnou užitkovostí. Lze použít dostatek praktických příkladů a podle nich tuto hodnotu nejlépe determinovat. Ale například vliv zvýšené hodinové kapacity dojení na chování krav může být vysledován pouze za předpokladu, že aktuální systém s nějakou kapacitou je nahrazen systémem s kapacitou vyšší. Tedy nahradíme- li 1-místného
dvoumístným, dvoumístného třímístným atd.
Jediní výrobci vícemístných robotů měli možnost zaměnit jednomístného za dvoumístného robota.. Tak lze sledovat a přesně kopírovat vývoj,
zejména užitkovosti, u klientů a analyzovat rozličná data ze systému.
praktických příkladů a podle nich tuto hodnotu nejlépe determinovat. Ale například vliv
zvýšené hodinové kapacity dojení na chování krav může být vysledován pouze za
předpokladu, že aktuální systém s nějakou kapacitou je nahrazen systémem s kapacitou vyšší.
Tedy nahradíme- li 1-místného dvoumístným, dvoumístného třímístným atd.
Zborník zrobotů
konferencie
premožnost
chovateľovzaměnit
hoädziehojednomístného
dobytka
Jediní výrobci vícemístných
měli
za dvoumístného
robota.. Tak lze sledovat a přesně kopírovat vývoj, zejména užitkovosti, u klientů a
analyzovat rozličná data ze systému.
23
Zkušenosti z nahrazení jednomístného robota dvoumístným
Klient
Důvod prodeje
Prodaný robot
Zkušenosti z nahrazení jednomístného robota dvoumístným
: farmář s 60 kusy krav, s průměrnou denní produkcí 22kg
: menší
potřeba lidské
práce, sdojení
3 x krav,
denně,
zvýšení mléčné
užitkovosti
Klient
: farmář
60 kusy
s průměrnou
denní
produkcí 22kg
: jednomístný
robot s preselekční
a postselekční
Důvod prodeje:
menší potřeba
lidské práce,brankou,
dojení 3 x denně, zvýšení mléčné užitkovosti
Prodaný robot : jednomístný robot s preselekční a postselekční brankou,
Využívání 1-místného robota:
Využívání 1-místného robota:
1 místný : 24 h. během října 2000
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
average milkings per hour
Zjištění: maximální využívání
nikdy nebylo
dosaženo
teoretického
maximálního
počtu dojenímaximálního
za hodinu (8), špičky ve využívání robota
Zjištění:robota,
maximální
využívání
robota,
nikdy nebylo
dosaženo teoretického
dojení za hodinu (8), špičky ve využívání robota byly dosaženy odpoledne a večer
byly dosaženy odpolednepočtu
a večer
Využití odpoledne: Sledován interval pěti hodin v odpoledních hodinách během 28 dní v říjnu 2000
1 - místný: odpolední dojení / hod
16
1
dojení
1 -- místný:
místný:
odpolední
dojení // hod
hodhodinách během 28 dní v říjnu
Využití
odpoledne: Sledován interval
pětiodpolední
hodin v odpoledních
14
16
16
200012
14
14
10
12
12
8
10
10
6
8
8
4
6
6
2
4
4
0
2
2
0
0
1
2
3
4
5
6
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
10
11
7
8 - 16:00
9
10
15:00
7
8
9
10
7
8
9
11
11
15:00
15:00 -- 16:00
16:00
12
13
14
15
12 13 - 17:00
14 15
16:00
12 13
14 15
16:00
16:00 -- 17:00
17:00
16
17
18
19
20
16 17:00
17
18
19 20
- 18:00
16 17
18
19 20
17:00
17:00 -- 18:00
18:00
25
26
27
28
2118:00
22
2319:00
24
25
21 22 -23
24
25
21
22
23
24
26
26
27
27
28
28
18:00
18:00 -- 19:00
19:00
Zjištění: Přes velmi efektivní
využití
kapacity robota,
optimálního
dojení
za den a krávy čekaly příliš dlouho na
Zjištění:
Přesmožné
velmi efektivní
využití nebylo
možné dosaženo
kapacity robota,
nebylopočtu
dosaženo
optimálního
Zjištění:
Přes
velmi
využití
možné
kapacity
robota,
počtu
dojení
den aefektivní
krávy čekaly
příliš
dlouho
na podojení.
podojení.
Zjištění:
Přesza
velmi
efektivní
využití
možné
kapacity
robota, nebylo
nebylo dosaženo
dosaženo optimálního
optimálního
počtu
dojení
za
aa krávy
čekaly
dlouho
na
Přijatá
opatření:
1-místný
robot
bylpříliš
nahrazen
2-místným
Přijatá opatření: 1-místný
robot
byl nahrazen
2-místným
počtu
dojení
za den
den
krávy
čekaly
příliš
dlouho
na podojení.
podojení.
Přijatá opatření:
Přijatá
opatření: 1-místný
1-místný robot
robot byl
byl nahrazen
nahrazen 2-místným
2-místným
Porovnání: dosažené výsledky na 1-místném vs. 2-místný
Porovnání: dosažené výsledky na 1-místném vs. 2-místný
Porovnání: dosažené
vs.
Porovnání:
dosažené výsledky
výsledky na
na 1-místném
1-místném
vs. 2-místný
2-místný
Průměr dojení
za hodinu
14
12
14
14
10
12
12
8
10
10
6
8
8
4
6
6
2
4
4
0
2
2
0
0
Průměr
Průměr dojení
dojení za
za hodinu
hodinu
1
2
3
4
5
6
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6 1 7box8october
9 102000
11 12
13 hours
14 15 16
17 18 19 20 21 22 23 24
6 7 8
9 10hours
11 per
12 24
13 142 box
15 october
16 17 2001
18 19 20 21 22 23 24
1
box
october
2000
2
box
october
hours
per
24
hours
1 box october 2000
2 box october 2001
2001
hours per 24 hours
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
2 m ís tný: Odpole dní doje ní/hod
2525
25
2323
23
17:00 - 18:00
17:00 - 18:00
17:00 - 18:00
2121
21
1919
19
1717
17
1515
15
16:00 - 17:00
16:00 - 17:00
16:00 - 17:00
1313
13
1111
11
99 9
15:00 - 16:00
15:00 - 16:00
15:00 - 16:00
77 7
55 5
33 3
11 1
16
14
16
16
12
14
14
10
12
12
8
10
10
6
8
8
4
6
6
2
4
4
0
2
2
0
0
2 m ís tný: Odpole dní doje ní/hod
2 m ís tný: Odpole dní doje ní/hod
18:00 - 19:00
18:00 - 19:00
18:00 - 19:00
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
24
Denní produkce mléka v kg/den
(říjen 2000 & 2001)
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
daily yield 1 - box
daily yield 2 - box
Závěr:
V tomto případě, ve shodných podmínkách, krávy prokázaly signifikantně lepší výsledky,
V tomto případě, ve shodných
podmínkách,
krávy
prokázaly
signifikantně
lepší výsledky,
byla zvýšena
hodinová
jakmile
byla zvýšena
hodinová
kapacita
robota. Dokonce
krávy,jakmile
které byly
zvyklé na
dojení kapacita robota. Dokonce
krávy, které byly zvyklé na
dojení
v noci z důvodu
velké vytíženosti
1 místného
přes den,
začaly
chodit kdy
do robota,
kdy se jim zachtělo,
v noci
z důvodu
velké vytíženosti
1 místného
robota přesrobota
den, začaly
chodit
do robota,
se
jakmile došlo ke zvýšení jim
hodinové
kapacity
ve došlo
2 místném
robotu.
zachtělo,
jakmile
ke zvýšení
hodinové kapacity ve 2 místném robotu.
Koncept dojení dle biorytmů
zvířete
(nebo
umožňující
byla
podojena,krávě,
kdy seaby
jí zachce
po dobu celých
Koncept
dojení
dletaké
biorytmů
zvířetekrávě,
(neboaby
také
umožňující
byla podojena,
kdy se24 hodin) by měl být brán
jí zachce
po dobupro
celých
24 hodin)
byrobota.
měl býtOdměňování
brán na zřetelkrav
v okamžiku,
kdyoblasti
se rozhodujete
na zřetel v okamžiku, kdy
se rozhodujete
nákup
dojícího
za vstup do
robota prokazatelně zvyšuje počet
nákup
dojícího
Odměňování
krav za
vstup dozaznamenal
oblasti robota
prokazatelně
zvyšuje navýšení možné kapacity
dojení a denní produkci pro
mléka.
Navíc
farmářrobota.
po této
výměně dojících
automatů
nižší
stres od okamžiku
počet
dojení
a
denní
produkci
mléka.
Navíc
farmář
po
této
výměně
dojících
automatů
dojení a byl snížen počet pracovních hodin přímo navázaných na robota.
zaznamenal nižší stres od okamžiku navýšení možné kapacity dojení a byl snížen počet
pracovních hodin přímo navázaných na robota.
Závěr
Co by neměla postrádat technologie robotnického dojení
Co by neměla
postrádat
technologiedojení
robotnického
dojení.
Jak už bylo zmíněno, podstatnou
podmínkou
robotnického
je možnost
separace problémových krav po dojení. Tuto možnost, stejně jako
nucený trafik stáda, nemají všechny dojící systémy na trhu a je potřeba tento technologický celek před pořízením robota seriozně zvážit. Separace
Jak už bylou zmíněno,
podmínkou
robotnického
dojení
možnost
nám umožňuje zadržení krav v prostoru
krmného podstatnou
stolu, kde nejsou
stresovány
odloučením
odjesvé
skupinyseparace
krav, kde mohou ležet, přijímat
problémových
krav
po
dojení.
Tuto
možnost,
stejně
jako
nucený
trafik
stáda,
nemají
všechny
krmení, pít, … do doby, než si je obsluha stáje vyzvedne k dalším úkonům. Jedná se zpravidla o krávy, které robot
„odseparuje“ ze zdravotních
dojící systémy na trhu a je potřeba tento technologický celek před pořízením robota seriozně
důvodů, z důvodů nenasazení stroje, ale také o krávy, které si obsluha označí v PC za účelem veterinárních a jiných zákroků. Výhodou separace
zvážit. Separace nám umožňuje zadržení krav v prostoru u krmného stolu, kde nejsou
je , že tyto kusy nemusíme
pracně vyhledávat
ve stádě,
nám „neroznášejí“
případnou
atd.
a tím nám
šetří
stresovány
odloučením
od svéžeskupiny
krav, kde mohou
ležet,infekci
přijímat
krmení,
pít, …
dočas a krávě nezpůsobuje stres.
Separace může do jisté míry
a
za
určitých
podmínek
fungovat
i
jako
„nemocnice“
pro
nemocné
krávy
s dlouhodobějším
pobytem, kdy se jim
doby, než si je obsluha stáje vyzvedne k dalším úkonům. Jedná se zpravidla o krávy, které
můžeme věnovat, „ručně „robot
dojit,„odseparuje“
…. Kapacitaze
separace
se odvíjí
od vnitřní
konfigurace
stájestroje,
a mělaale
bytaké
se pohybovat
v rozmezí 5-10% stavu dané
zdravotních
důvodů,
z důvodů
nenasazení
o krávy, které
skupiny pro robota.
si obsluha označí v PC za účelem veterinárních a jiných zákroků. Výhodou separace je , že
tyto
kusy nemusíme
pracně
vyhledávat
ve stádě,
že nám
„neroznášejí“
infekci
atd. jednodušší, nechat robot
Při robotnickém dojení je
užitečné
pracovat s postselekcí,
též šetřící
lidskou
práci.
Jak už bylopřípadnou
řečeno - je
mnohem
nám šetřínežli
čas ajejkrávě
nezpůsobuje
stres. jiných
Separace
může Abychom
do jisté míry
a za
určitých
nasměrovat vybrané zvířea tím
do separace,
hledat
mezi desítkami
ve stádě.
měli
více
krmných skupin v jednom stádě (při
podmínek
fungovat
i jako
„nemocnice“
pro nemocné
s dlouhodobějším
kdy
použití vícemístného systému),
můžeme
použít
speciální
postselekční
branky krávy
pro optimalizaci
krmenípobytem,
stáda. Takovouto
selekční brankou lze
se
jim
můžeme
věnovat,
„ručně
„
dojit,
….
Kapacita
separace
se
odvíjí
od
vnitřní
konfigurace
skvěle řídit pastvu zvířat v létě. Tato branka se většinou používá tak, že směruje zvířata, která třeba podojit, nejprve do robotu, než-li je pustí na
stáje a měla by se pohybovat v rozmezí 5-10% stavu dané skupiny pro robota.
pastvu. Tímto způsobem může technologie pomoci hospodáři s efektivní správou provozu a k tomu ještě nabídnout kravám maximální komPři robotnickém dojení je užitečné pracovat s postselekcí, též šetřící lidskou práci.
fort.
Jak už bylo řečeno - je mnohem jednodušší, nechat robot nasměrovat vybrané zvíře do
Velice důležitou součástíseparace,
robotnického
je čištění
struků, kde
se různé
systémy
na trhuměli
takévíce
podstatně
liší.skupin
Nejvhodnější a nejúčinnější je
nežli dojení
jej hledat
mezi desítkami
jiných
ve stádě.
Abychom
krmných
čištění struků ve strukovém
násadci,
kdy(při
zamezíme
přenosu možných
infekcí
na ostatní
struky.
Různípostselekční
výrobci mají různé systémy v rámci této
v jednom
stádě
použití vícemístného
systému),
můžeme
použít
speciální
metody, ale všechny spočívají
v hygieně
struku pomocí
vytvářející
turbulenci
a následně
pomoci
tlakového vzduchu, který struk
branky
pro optimalizaci
krmenítlakové
stáda. vody
Takovouto
selekční
brankou
lze skvělezařídit
pastvu
zvířat
v létě.
Tato branka
se měly
většinou
používá
tak,
že směruje
zvířata,
která třeba
podojit,
osuší. Tyto znečištěné vody
a první
odstřiky
mléka by
odcházet
jinou
cestou
než mléko
skladované.
Touto
metodou zabezpečíme maximální
nejprve mléka
do robotu,
než-li je přispějeme
pustí na pastvu.
Tímto způsobem
může technologie pomoci
čistotu struku, dojícího aparátu,
a významně
k zdravotnímu
stavu stáda.
hospodáři
s
efektivní
správou
provozu
a
k
tomu
ještě
nabídnout
kravám
maximální
komfort.
Management stáda je dalším neodmyslitelným prvkem robotnického dojení. Zde se všechny
systémy
od různých
výrobců velice podobají i když
rozdíly zde samozřejmě jsou . Management stáda by měl být veden v uživatelsky přátelském prostředí s rychlým přístupem k údajům o kravách,
o robotu samém a k některým „klíčovým datům“, na nichž trvá organizace denní práce. Systém by měl být ovládán pomocí dotykové obrazovky,
která je přímo na robotu. V pozadí by měl neustále běžet zálohovací proces ukládající důležité informace o dojnicích, mléce a posledním nastavení. Nedílnou součástí managementu stáda je centrální PC, kam jsou svedena data z jednotlivých dojících jednotek a pomocí správního programu vyhodnocována a připravována k dalšímu využití – detailní vyhodnocení jednotlivých krav, historie zdravotního stavu jednotlivých struků,
denní dojivost, celková dojivost, kvalita mléka, návštěvnost krav, veškeré alarmy robota, stav krav v separačním boxu,… . Farmář by měl mít např.
možnost kdykoliv si vyžádat výkonový protokol, vytvořený vlastním diagnostickým programem robotu a vidět tak např. zda je třeba optimalizovat nasazování jednotlivých strukových násadců v některém z boxů. Tímto způsobem si může farmář denně – díky zpětné vazbě - zajišťovat
maximální možnou funkčnost systému. Systém by měl umožňovat propojení různého počtu kamer, které sledují klíčové body stáje a dojení pro
neustálou kontrolu z domova či kanceláře, měl by být přístupný přes internet, intranet nebo bezdrátové spojení a fungovat v jazyce uživatele.
Samozřejmostí by měla být komunikace přes mobilní telefon , kdy si obsluha určí, jaké pro ni důležité informace chce na mobilní telefon zasílat
– zpravidla se jedná hlavně o alarmy dojícího systému, naplnění separačního boxu,…
Na trhu se objevují dojící systémy jednomístné (od několika výrobců) a systém vícemístný od jednoho výrobce – tzv. multi-box. Jak už bylo
řečeno, každý z výrobců má pojetí svého systému odlišné. Je pouze na farmáři, který ze systémů zvolit. Jaké jsou rozdíly z technologického a
finančního hlediska . Jednomístný systém má kapacitu 60ks , vícemístný systém pracující dle potřeby s 2-5boxovým uspořádáním má kapacitu
100-220ks. Je tedy zřejmé, že jednomístné systémy jsou vhodnější pro malá stáda do 60 ks a vícemístný systém pro stáda velká. Proto také
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
25
výrobce vícemístného robota upustil od výroby jednomístných systémů a soustředil svoji činnost na velké chovy dojnic. Při využití jednomístných
systémů pro větší stáda (což samozřejmě není vyloučeno) je potřeba navíc počítat s delšími trasami mléka, vody, koncentrátu,…s tokem dat z více
PC do centrálního správního systému, s členěním stáje na oddělené skupiny po 60ks a poněkud větší investicí na pořízení robotů a vnitřního
uspořádání stáje. Výhodou by mohlo být využívání rozdílné krmné dávky pro jednotlivé skupiny. Při využití vícemístného systému je dojení
soustředěno do jednoho místa ve stáji, čímž se dosáhne vedení mléka, vody, a dalších medií na velmi krátkou vzdálenost a díky modulové stavebnici, kterou obsluhuje jedna robotická ruka je investice s ohledem na počet dojených krav nižší, avšak s možností upravování kapacity robota.
Při volbě robota je potřeba brát zřetel na to, co zůstává pod krávou po nasazení dojícího aparátu. Některé systémy zanechávají po nasazení pouze
strukové násadce, některé naopak celou robotickou ruku se strukovými násadci ale i technologií detekce struků. S ohledem na bezpečnost krav,
dojícího aparátu a přístupu ke zvířeti (např. z důvodu kontroly fyzického stavu, ručního nasazení aparátu, ….) je zcela jednoznačně vhodnější,
když pod krávou zůstávají pouze strukové násadce bez robotnického ramena.
Celé vnitřní uspořádání dojícího stání musí být navrženo tak, aby minimalizovalo stres zvířat vcházejících do boxu, během krmení , dojení a při
odchodu z boxu. Součástí toho by měly být dostatečně velké vstupní a výstupní branky a podlaha obložená např. gumovými matracemi s možností
automatického oplachu s četností dle volby farmáře. Také práce obsluhy by měla být ergonomicky výhodná, aby mohla zvířata obsloužit z čisté
strany robota s přístupem k robotu „suchou nohou“. Obsluha musí mít možnost nasadit dojící aparát „ručně“ naprosto bez problémů a v rámci
bezpečnosti práce. Robot by měl mít variabilní rameno, které v rámci svého pohybu při nasazování zvládne jak malá plemena (např. Jersey), tak
velká (např. Holstein). Jedná se především o výšku vemene, respektive vzdálenost konce struků od podlahy robota.
O technických rozdílech mezi různými vyráběnými technologiemi jsou zapotřebí dlouhé diskuze, které by měly být zcela určitě předmětem
konkrétních jednání v konkrétním provozu.
S dojením souvisí chlazení mléka. Zde jednoznačně doporučujeme nepřímé chlazení mléka , které je pro celodenní přísun mléka nejvhodnější
– do studeného mléka by mělo přitékat studené mléko.. Pro vícedenní svozy mléka je ideální osazení mezinádrže, která je využívána po dobu
sanitace hlavního mléčného tanku – není nutno odstavit robota z provozu.
Většinu farmářů pochopitelně zajímají provozní náklady robotnického dojení. Všechny systémy by měly být navrženy tak, aby pracovaly
s nízkými náklady. Spotřeba elektřiny je velmi důležitá a vyplývá hlavně z používání podtlaku, tlakového vzduchu, teplé vody a z chodu systému obecně. Podtlak by měl být jednoznačně dodán s frekvenčně řízenou vývěvou. Použití této vývěvy zajišťuje, že je vytvářen pouze nutný
podtlak, nic navíc. Nezávislé testy prokázaly, že by se spotřeba elektřiny měla pohybovat na hranici 0,027kWh na 1kg mléka. Spotřeba vody je
jednoznačně spojená se systémovými nastaveními a velikostí stáda. Každé dojení vyžaduje nějaké množství vody na čištění struků, hospodář však
s konečnou platností rozhoduje o intenzitě. Po určitých kravách, např. léčených antibiotiky, proběhne dodatečné čištění příslušného boxu. Takto
se však přirozeně zvýší celková spotřeba vody. Nezávislé testy v praxi zjistily při 2 denních čištěních dojícího systému průměrnou spotřebu 0,3l
vody na 1kg mléka.
Otázka robotizovaného dojení je velice obšírné téma, jehož jednotlivé body spolu velice úzce souvisí a nelze pro jejich vyjádření využít článek
ve sborníku, aniž by byly nedostatečným výkladem postiženy ostatní neméně důležité body. Při volbě zařízení je nutná konzultace s dodavateli
nebo výrobci dojících systémů s ohledem na konkrétní podmínky stáje, farmy, podniku, …. na budoucnost podniku, … Každý investor by měl
pracovat s precizně vypracovanou studí obsahující umístnění robota, konfuguraci stáje se všemi nutnými koridory, cesty mléka, chlazení mléka
pro robotickou dojírnu , … a podle těchto konkrétních skutečností zvolit typ dojícího zařízení a systém stáje. Na závěr lze jmenovat výrobce,
kteří jsou schopni dodat zařízení s nuceným trafikem stáda (vzpoměňte si: „krávu, která se nedostaví do robota, nelze podojit“) a technologií
na té nejvyšší světové úrovni splňující nepřísnější požadavky na robotické dojení, kvalitu mléka, pohodu a zdravotní stav zvířat a minimalizaci
lidského faktoru v procesu dojení. Za zmínku zcela jistě stojí společnost RMS s vícemístnými systémy (2-5boxů , kdy se jedná de facto o autotandemovou dojírnu s robotickou rukou) a společnost De Laval s jednomístnými systémy.
Návrh modernej mliekarenskej prevádzky
John Mogg
Dairy Design Consultancy, Chester, UK
Existujú 3 kritické oblasti, na ktoré je potrebné dbať pri budovaní účinnej a ziskovej mliekarenskej prevádzky.
1. Investícia- prevádzka musí byť adaptabilná, rozšíriteľná, nákladovo hospodárna a zisková
2. ČINNOSŤ - mala by byť logická, jednoduchá, účinná a príjemná
3. Dobytok - prostredie musí byť čo najpohodlnejšie a čo najmenej stresové
Investor by si mal uvedomiť:
Čo je dôležité pre vytvorenie efektívnej prevádzky a čo nie
Kvalitných zamestnancov je málo a vyžadujú kvalitné prostredie
Prevádzková ČINNOSť:
Jednoduché systémy fungujú účinne, zatiaľ čo zložité systémy zriedkakedy
Je nepravdepodobné, že v prevádzke bude dostatok kvalitných dobytkárov
Dobré prevádzky umožňujú kľúčovým pracovníkom, aby sa účinne venovali kritickým oblastiam v starostlivosti o potreby dobytka
26
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Dobytok vyžaduje:
Dostatočný priestor
Dobré vetranie
Pohodlie
Jednoduché priechody
Nepretržitý prístup ku kvalitnému krmivu a vode
Tiché a ukľudňujúce prostredie
Úspešným mliekarenským prevádzkam sa podarilo vysporiadať s týmito troma oblasťami
Potreby kráv
V uplynulých desaťročiach sa vybudovalo mnoho kotercov a boxov na ustajnenie. Odvtedy výskum a praktické skúsenosti umožňujú lepšie
porozumieť potrebám kráv a ich správaniu. V zásade sú tiež kravy čoraz väčšie.
Priestor pre kravu (pre priemernú holsteinskú kravu)
Kravy potrebujú priestor pre prirodzené stádové správanie.
Celková plocha ležiska v jednotlivých boxoch by mala byť úplne minimálne 7,5 m2 na jednu kravu, prípadne 8 a viac m2 na jednu kravu. Väčšie
plochy by mali byť cieľom pre stáda s vysokou dojivosťou.
Pri kotercovom ustajnení sa vyžaduje viac priestoru a potrebných môže byť až 10,5 m2 na jednu kravu.
Vetranie
Všetok dobytok a predovšetkým stáda s vysokou dojivosťou potrebujú dostatočný prívod vzduchu na odvádzanie vytváraného tepla a vlhkosti.
(Toto sa stáva čoraz dôležitejším, pretože zimy sú neustále teplejšie a vlhšie).
Dobre vetraná budova bude suchšia a s menším výskytom patogénov. Priaznivý účinok to bude mať na úroveň mastitídy a celkovú dojivosť.
Cieľom je 10 výmen vzduchu každú hodinu so silou vetra približne 0,25 m /sekundu.
Teplo bude unikať z budovy iba smerom nahor.
Vyžadujú sa veľké vývody s plochami 0,2 m2 až 0,25 m2 na jednu kravu.(Vhodným je vetracia štrbina v hrebeni strechy so šírkou 7,5 –10 cm
na 3 m šírky budovy.)
Prívody musia byť aspoň v takej veľkosti ako vývody a podľa možnosti s variabilnou veľkosťou pre rôzne podmienky. (Ideálne sú variabilné
závesové steny)
Pohodlie
Kravy strávia viac ako 11 hodín denne ležaním (pokiaľ majú túto možnosť).
Je zrejmé, že čím budú ležiská prístupnejšie a pohodlnejšie, tým viac ich budú využívať.
Ležiská by mali byť suché, čisté ľahko prístupné a mäkké.
Jednoduché priechody
Kravy by mali mať možnosť pohybovať sa v prevádzke „voľným prúdom“. Nenávidia slepé uličky a dlhé úzke priechody. S obľubou sa zhromažďujú
do skupín okolo napájacích žľabov a zásobníkov krmiva.
Ideálne je nemať slepé uličky, ale spájacie priechody (ku kŕmnym žľabom atď.) na každých 15 až 20 boxov. Mali by byť široké, najmä pokiaľ sa v
nich nachádzajú aj napájacie žľaby.
Osobitné plánovanie vyžadujú obslužné priestory, aby sa dobytok mohol obsluhovať v bezstresovom prostredí.
Rozmery boxov
Veľká väčšia boxov neposkytuje krave v prednej časti dostatok priestoru, aby mohla vstať, a keďže nemôžu ľahko vstávať, trávia viac času státím
ako ležaním.
K ďalším bežným problémom s boxmi patrí:
Nesprávne umiestnená alebo chýbajúca hrudná doska, ktorá umiestňuje kravu na ležisku
Predná zábrana na nevhodnom mieste, zvyčaje príliš nízko
Nepohodlná alebo mokrá podstielka
Predná zábrana na nevhodnom mieste, zvyčaje príliš nízko
Nepohodlná K
alebo
mokrá
podstielka
ďalším
bežným
problémom s boxmi patrí:
Nesprávne umiestnená alebo chýbajúca hrudná doska, ktorá umiestňuje kravu na
Rozmery boxov sa budú
líšiť podľa plemena, nasledovné nákresy sú pre priemerne veľký
ležisku
holsteinský dobytok.
27
Zborník
z konferencie
pre chovateľov hoädzieho
Predná
zábrana
na nevhodnom
mieste,dobytka
zvyčaje príliš nízko
Nepohodlná alebo mokrá podstielka
Tieto
nákresy
sa poskytujú
pričom
jednotlivých
prípadoch
Rozmery boxovUpozornenie:
sa budú líšiť podľa
plemena,
nasledovné
nákresy ako
sú prenávod,
priemerne
veľký vholsteinský
dobytok.
rôzne ležiskové boxy môžu vyžadovať odlišné rozmery.
Rozmery boxov sa budú líšiť podľa plemena, nasledovné nákresy sú pre priemerne veľký
Upozornenie: Tieto nákresy sa poskytujú
ako návod,
pričom v jednotlivých prípadoch rôzne ležiskové boxy môžu vyžadovať odlišné rozmery.
holsteinský
dobytok.
Hlavami proti sebe (celková dĺžka minimálne 4,5 m až 5 m a viac)
Upozornenie:
Tieto
sa poskytujú ako návod, pričom v jednotlivých prípadoch
Hlavami proti sebe (celková dĺžka
minimálne 4,5
m ažnákresy
5 m a viac)
Head to rôzne
Headležiskové
(Totalboxy
Width
min.
to 5+m)
môžu 4.5m
vyžadovať
odlišné
rozmery.
Lower Variants
Hlavami proti sebe (celková dĺžka minimálne 4,5 m až 5 m a viac)
Head to Head (Total Width 4.5m min. to 5+m)
Head rope may be needed
1.26m
2.
m
15
0.80m
max
5m
15
m
Head rope may be needed
No front rails in this zone
0.80m
0.08m
0.15m
0.20m
0.10m
1.26m
1
2.
Fall on Bed 50 - 75mm
2.
No front rails in this zone
1.70m
Kerb Height
Lower Variants
4.50m
Range of cubcile length
max
5.00m
Fall on Bed 50 - 75mm
2.
15
m
1.70m
0.08m
0.10m
Kerb Height
0.15m
0.20m
Head to Wall
Hlavou proti stene
Pri tomto usporiadaní boxu je šírka 1,15 m dostatočná pre väčšinu plemien.
Pre teliace sa kravy a väčšie zvieratá sa doporučuje 1,20 m a viac.
4.50m
Range of cubcile length
5.00m
Head to Wall
15
m
0.80m
1.26m
2.
max
0.08m
0.15m
0.20m
0.10m
2.70m
1.70m
Range of cubcile length
2.80m
Fall on Bed 50 - 75mm
0.80m
0.15m
0.20m
Kerb Height
0.08m
Fall on Bed 50 - 75mm
max
m
15
0.10m
Kerb Height
2.
1.26m
1.70m
2.70m
Range of cubcile length
2.80m
Prístup ku krmivu a vode
Krmivo
Ak sa všetky kravy musia kŕmiť spoločne pri kŕmnej zábrane, vyžaduje sa 0,7 m na kravu priemerného hosteinského dobytka, takže na 100 kráv
je potrebných 70 m kŕmnej zábrany.
Priestor pri žľabe v systéme TMR môže byť podstatne menší, ALE vždy musí byť k dispozícii čerstvé a čisté krmivo (v dosahu kráv) NAJMENEJ 20 hodín denne. Čím menší je priestor pri žľabe pre kravu, tým je toto dôležitejšie.
Voda
Krava vypije ohromné množstvo vody.
Krava s vysokou dojivosťou potrebuje okolo 100 litrov čistej vody denne (toto sa môže zvýšiť až na 130 litrov v horúcich letných dňoch).
Potrebuje tiež najmenej 7,5 cm (10 cm je lepšie) napájacej hrany na kravu. Napríklad, 2 m dlhý žľab pri stene poskytuje napájaciu hranu asi 3,2
m. To je postačujúce pre 30 - 40 kráv.
Ideálne by žľab mal byť do 10 m od miesta kŕmenia. Kravy sú lenivé a nechodia k vode. Príjem potravy sa zvýši, ak majú kravy jednoduchý prístup
k vode v blízkosti kŕmneho žľabu.
Krava vypije veľkú časť denného príjmu vody po dojení, a preto nezabudnite zabezpečiť vodu v zhromažďovacích ohradách a spojovacích
priestoroch atď. Bežný žľab v dĺžke 2 m má objem okolo 500 litrov a 10 smädných kráv ho dokáže vyprázdniť!
Skontrolujte si zdroj vody. Stádo 100 kráv môže potrebovať až 12 000 litrov denne (vrátane dojenia a čistenia). To zodpovedá prietoku minimálne
500 za hodinu. [Kingshay Farming Trust - Celkové potreby sú 5,3 litrov vody na liter predaného mlieka na účely pitia, čistenia a telenia)
28
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Tiché a ukľudňujúce prostredie
Ideálna je taká prevádzky, v ktorej sa bežné činnosti vykonávajú rýchlo a v rovnakom čase každý deň. Kravy majú svoje návyky, ktorým sa prispôsobujú.
Zvyšný čas by mali byť osamote, aby mohli nerušene pracovať – produkovať mlieko.
Teliace sa kravy ešte intenzívnejšie reagujú na tichšie prostredie. Úmrtnosť počas pôrodu sa tak môže výrazne znížiť.
Pracovná sila
Kvalitných dobytkárov je málo. Zabezpečte, aby mali dosť času na starostlivosť o potreby dobytka.
Ostatné úkony, ako je kŕmenie, čistenie a dokonca aj dojenie, môžu vykonávať aj iní pracovníci.
Upozornenie: Tieto poznámky slúžia iba ako návod. Dairy Design Consultancy nenesie žiadnu zodpovednosť za dôsledky konania podľa informácií uvedených v týchto poznámkach.
Správna manipulácia počas dopravy a vzťah človek - zviera
Ing. Jan Brouček, DrSc., prof. Ing. Štefan Mihina, PhD.
Výskumný ústav živočíšnej výroby Nitra, SCPV, Hlohovská 2, 949 92 Nitra
Každý rok je niekoľko stoviek miliónov hospodárskych zvierat transportovaných v rámci Európy alebo mimo. Odhaduje sa, že viac ako
325 miliónov zvierat je v EU porazených za rok (okrem hydiny): ošípaných 219, hovädzieho dobytka 22, teliat 6, oviec 70, kôz 8 a koní 0,3
miliónov.
Počas transportu vplýva na zviera veľa stresov - zaobchádzanie počas nakladania a vykladania, preradenia zo známeho do neznámeho prostredia,
zmiešanie zvierat v neznámom priestranstve, kolísanie teplôt, nedostatok potravy, vody a niekedy zároveň aj odstav od mliečnej výživy. Vyrušovanie
a zmätok sú pre zvieratá tak psychickým ako aj fyzickým a fyziologickým stresom. Problémom je aj prehustenie zvierat v zhromažďovacej
ohrade či priamo vo vozidle. Výsledkom obmedzeného príjmu vody je dehydratácia (odvodnenie) organizmu. Stres narušuje imunitu a ako
dôsledok zníženej odolnosti je zvýšený výskyt chorôb, najmä dýchacích orgánov. V období po transporte sa rapídne znížia priemerné denné
prírastky hmotnosti. Ďalšie ekonomické straty vznikajú u porážaných zvierat v podobe poškodenia kože a pohmoždenia počas tranzitu. Situácia
je zhoršená neprimeraným designom vozidla a chýbajúcou starostlivosťou počas nakladania, vykladania a jazdy vo vozidle.
Popri pomliaždeninách a úrazoch, ktoré sa objavujú ako výsledok fyzickej traumy, je ďalším problémom výskyt tmavého, pevného a suchého
mäsa (DFD) u hovädzieho dobytka, či bledého, mäkkého a vodnatého (PSE) u ošípaných. Toto je priamym výsledkom podmienok počas hodín
pred porážkou, zahŕňajúc stres počas transportu.
Za pohodu zvierat počas celého štádia prepravy sú zodpovedné posádky vozidla. Pracovníci, zaoberajúci s transportom zvierat by mali poznať
základné znaky pohody zvieraťa a mali by byť zruční pri zaobchádzaní s dobytkom. Vodiči nákladných áut by mali štartovať, jazdiť a zastavovať
vozidlá hladko, aby zabránili spadnutiu zvierat. Dobytok pri nakladaní a pri vykladaní by nemal byť podrobený fyzickému zraneniu.
Každý živý náklad na dopravnom aute by mal byť skontrolovaný behom prvých 35 km cesty a potom periodicky každé tri hodiny. Ak je to nutné
musí sa upraviť umiestnenie zvierat v nákladnom priestore.
Cieľom optimalizácie transportných postupov je vylúčiť stres pri vyskladňovaní, poranenia a pohmoždenia zvierat, ktoré sú častými príčinami
prepravných úhynov a zaťažujú chovateľov finančnými stratami. Veľa je popísané v našom súčasnom zákone (Zbierka zákonov č. 302/2003
NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky z 9. júla 2003, ktorým sa ustanovujú podrobnosti o ochrane zvierat pri preprave). Niektoré
ďalšie problémy by mali byť viac ošetrené a preto na nich chceme poukázať v našom príspevku. Týka sa to najmä nakladacích a vykladacích zariadení a ohrád pre zvieratá.
Základné princípy týchto zariadení sú univerzálne, musia sa však prispôsobovať konkrétnym podmienkam, napríklad rozdielnemu počtu zvierat
na dopravnom prostriedku.
Pred nakladaním zvierat je potrebné ich zhromaždiť v ohradách. Zásadne musí byť priestor v ohrade rozvrhnutý aj pre váženie, umývanie,
triedenie, kontrolu a identifikáciu zvierat.
V zhromažďovacom koterci by malo byť k dispozícii krmivo vo vhodnom válove a pitná voda, najlepšie v napájacom žľabe. Z napájaceho žľabu so
stálou vodnou hladinou sa totiž dokážu napiť všetky zvieratá, ale tie, ktoré nie sú navyknuté na pitie z napájačky, by mohli mať problémy.
Ohrada nesmie mať mokrú, kĺzavú či rozbahnenú plochu. Veľmi dôležité je to pre manipulačné uličky, najmä tie, ktoré vedú zvieratá k nakladacej
rampe. Tu sa odporúča spevnený, alebo betónový povrch. Zadržovacie ohrady na bitúnkoch by mali mať pevný povrch s ryhami či žliabky. Pre
hovädzí dobytok sa môžu použiť žliabky hlboké 2,5 cm, či štvorce o strane 25 cm. Na bitúnkoch sa v zhromažďovacích ohradách odporúčajú
betónové lišty, ale naháňacie uličky by mali mať pevnú betónovú podlahu. Podlaha by pri prechode zvierat nemala vibrovať či sa pohybovať.
Aby sa obmedzila záťaž zvierat pred porážkou, nemali by sa skupiny miešať, respektívne väčšie skupiny sa môžu rozdeliť. Rozmery ohrady závisia od počtu zvierat, ktoré musia prejesť cez zariadenie za hodinu.
Najväčšie utrpenie spôsobujú zvieratám nakladacie a vykladacie rampy. Zásady sú, že rampa má svojimi parametrami odpovedať druhu a kategórii
zvierat, ale aj dopravnému prostriedku. Výška nakladacej paluby rampy kolísa podľa typu použitého vozidla, môže byť o niekoľko cm vyššia ako
ložná plocha, ale nikdy nie nižšia. Odporúčajú sa rampy s upravovateľnou výškou. Šírka nakladacích rámp je rôzna podľa typu dopravného pros-
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
29
triedku a šírky otváranej bočnice či zadnej časti. Aby sa znížila možnosť pádov, mali by mať rampy hore vodorovnú plošinu a až z nej prechádzať
do auta. Jej minimálna dĺžka predstavuje dĺžku zvieraťa.
Na veľkých bitúnkoch je potrebné mať k dispozícii viacej vykladacích rámp, pretože najmä v horúcom počasí hrozí zvieratám držaných na transportných prostriedkoch hypertermia (prehriatie organizmu).
Maximálny sklon pre upravovateľné rampy na nakladanie dobytka je 25 º, maximálny uhol pre neupravovateľné rampy je 20 º.
Na betónových rampách je vhodné zabudovať schodíky, pre hovädzí dobytok široké 30 cm a vysoké 10 cm. Keď sú použité lišty, je ich optimálna
vzdialenosť od seba 20 cm. Okrem priamych nakladacích a vykladacích zariadení sú špeciálne pre nakladanie dobytka odporúčané zakrivené
rampy, ale pri vnútornom polomere 5 m vyhovujú aj pre vykladanie. Pre všetky druhy zvierat majú byť postranné steny rámp z pevného materiálu.
Kontrolné uličky majú byť konštruované tak, aby ošetrovateľ mal možnosť uniknúť rozzúrenému zvieraťu. Natlačovacia brána by tiež mala byť
pevná a s možnosťou zabránenia spätnému pohybu zvierat.
Následkom výrazných zmien v živočíšnej výrobe počas minulého polstoročia má väčšina hospodárskych zvierat v súčasnosti veľmi malú interakciu s ľuďmi. Avšak stále vzrastá počet informácií, ktoré ukazujú na to, že pozitívne vzťahy medzi človekom a zvieraťom vedú k zvýšeniu
produktivity a zdravia zvierat.
Klasickým príkladom je nasledovný experiment z Austrálie. Výskum bol prevedený na dvanástich farmách v Austrálii. Priemerná veľkosť farmy
bola 177 kráv a kravy boli dojené v rybinových dojárňach. Pred začatím experimentu všetci ošetrovatelia na farmách vyplnili dotazník vypracovaný psychológom, zameraný na ich postoje ku kravám. Okrem mliečnej úžitkovosti boli sledované nasledovné etologické ukazovatele: Správanie
všetkých ošetrovateľov zamerané na kravy počas ošetrovania a dojenia; správanie všetkých kráv pri dojení (ustupovanie, robenie krokov a kopanie); hladina strachu z ľudí.
Bol zistený vysoko preukazný negatívny vzťah medzi hladinou strachu z ľudí meranou priemerným časom, ktorý kravy strávili vo vzdialenosti
3 m od výskumníka v približovanom teste a dojivosťou. Zjednodušene povedané, čím väčší strach zvierat, tým nižšia dojivosť. Ďalej sa našli
preukazné vzťahy medzi priemerným počtom hrubých kontaktov použitých ošetrovateľom pri ošetrovaní kráv a časom, ktorý kravy strávili v vzdialenosti 3 m od výskumníka. Ako vidíte, všetko navzájom do seba zapadá: úžitkovosť dojníc je znižovaná tam, kde sa zvieratá vyhýbajú ľuďom
vďaka neserióznym a ľahostajným ošetrovateľom. Najdôležitejšie bolo, že kravy dobrého ošetrovateľa nadojili v priemere viac ako 15 % mlieka
než kravy od zlého na tej istej farme.
Chovatelia často vravia, že zvieratá môžu rozlišovať medzi rôznymi osobami. Zistilo sa, že napríklad teľatá môžu rozlišovať medzi priateľskými a
nepriateľskými ľuďmi. Tiež, že sa kravy si udržiavali väčšiu vzdialenosť od hrubého ošetrovateľa a približovali sa k dobrému ošetrovateľovi. Kravy
boli schopné rozlišovať medzi týmito ošetrovateľmi aj po dlhšom čase a že rozoznali hrubé a jemné osoby aj keď boli rovnako ustrojené.
Tieto skutočnosti rukolapne vypovedajú o tom, že úžitkovosť je obmedzená v chovoch, kde nemajú zvieratá dobrý vzťah k ľuďom. Vyplýva
z toho dôležitosť výberu, zaškolenia a sústavnej výchovy ošetrovateľov. Je treba aj zlepšiť vzdelávanie a vyššiu zodpovednosť všetkých osôb, ktoré
prichádzajú do styku so zvieratami počas transportu.
Ustajnenie a manažment na farmách dojníc v období vysokých
teplôt
Dr. Israel Flamenbaum
Sekcia poradenstva, Ministerstvo poľnohospodárstva Izrael
Tepelný stres negatívne vplýva na produkciu, plodnosť a zdravotný stav vysokoúžitkových dojníc na celom svete. V štúdii, nedávno uverejnenej
v USA (1), vypočítali potenciálne straty spôsobené letnými horúčavami v americkom mliekarenskom odvetví na 1,5 miliárd dolárov ročne. Podľa
tejto štúdie by bolo možné zredukovať tieto straty o 40 %, ak sa optimálne využijú metódy ochladzovania. Výroba mlieka v Izraeli patrí medzi
najvyspelejšie na svete. Chováme 115 000 kráv „Izraelsko-holštýnskeho plemena“. Priemerná produkcia ročná produkcia v roku 2006 bola 11
500 kg na dojnicu, s obsahom tuku 3,50 % tuku a bielkovín 3,15 %. Nedostatok vody a pôdy na pastviny ako aj horúce a suché letá prinútili
izraelských farmárov v počiatočnom štádiu budovania mliekarenského sektora zvoliť intenzívnu formu produkcie v mimoriadne obmedzených
podmienkach. Domnievame sa, že náklady na krmivá na produkciu jedného litra mlieka vzhľadom na špecifické podmienky Izraela aj vzhľadom
na vysokú produktivitu sú relatívne nízke.
Jedným z limitujúcich faktorov pre náš mliekarenský sektor je podnebie. Izrael leží v subtropickom pásme. Horúce a suché leto trvá minimálne
5 mesiacov v roku (jún – október). Priemerné denné teploty sa počas leta pohybujú na väčšine územia medzi 24 až 35oC. Tieto podmienky
vplývajú negatívne na úžitkovosť kráv a zapríčiňujú straty v ekonomike kvôli zníženej efektívnosti výroby a sezónnosti dodávok mlieka priemyslu. Vrchol laktácie je pri kravách, ktoré sa v Izraeli telia v lete, o 4 – 6 kg/deň nižší než pri kravách, ktoré sa telia v zime. (Kravy, ktoré sa telia
v júli, vyprodukujú o 1000 kg menej než tie, ktoré sa telia v decembri.) V lete sú zredukované aj bielkoviny a tuk, ale počet somatických buniek
narastá, čo zapríčiňuje značný pokles kvality mlieka a ceny pre farmára. V kombinácii s letným poklesom percenta zabreznutia (50 % v zime
a 20 % v lete), leto významne vplýva na sezónnosť telenia, ktorá je hlavnou príčinou sezónnosti v dodávkach mlieka na trh. Negatívny vplyv tepla
na úžitkovosť kráv sa v posledných desaťročiach zhoršuje na celom svete. Je to dôsledok globálneho otepľovania a rastu produkčného potenciálu
kráv. Významné straty v produkcii mlieka v poslednom čase hlásia z krajín mierneho pásma, napríklad zo strednej a východnej Európy, čo je realita, ktorá v minulosti neexistovala. Tento príspevok popisuje vplyv stresu z letných horúčav na vysokoúžitkové dojnice a vhodnosť a technické
aspekty zavedenia chladiacich metód ako aj postupy pri chove, ktoré vyvinuli v Izraeli a ich použitie je možné aj v podmienkach Slovenska.
Kravy sú „stresované teplom“, ak teplota vzduchu prekročí 25oC. Ak je vlhkosť vyššia než 50 % a nočné teploty sú tiež vysoké, čo je bežné v tropickom a subtropickom pásme. Kravy sú stresované teplom aj pri nižších teplotách.
30
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Vlny horúčav môžu spôsobiť väčšie ekonomické straty pri kravách v miernych pásmach, keď nie sú aklimatizované, než pri kravách aklimatizovaných na horúce podnebie, aké je napr. v trópoch alebo subtrópoch. Telesná teplota tepelne stresovanej kravy presahuje 39oC a rýchlosť
dýchania presahuje 80 vdychov za minútu, aspoň niekoľko hodín počas dňa. Neaklimatizované kravy budú stresované dokonca pri nižších
teplotách vzduchu. Tepelný stres má za následok zníženie aktivity a spotreby krmiva a zvyšuje spotrebu vody. Tepelný stres negatívne ovplyvňuje
kravy na všetkých stupňoch laktácie, vrátane obdobia státia na sucho, ale mechanizmus pôsobenia je na každom stupni iný. Na začiatku laktácie
redukuje tepelný stres produkciu mlieka predovšetkým kvôli zníženému vrcholu laktácie, spôsobenému redukciou príjmu sušiny. Tepelný stres
znižuje produkciu v strede laktácie predovšetkým tým, že ovplyvňuje trvanie laktácie. Tepelný stres ovplyvňuje negatívne aj kravy ku koncu laktácie a v období státia na sucho, predovšetkým tým, že limituje tvorbu rezerv v tele a správny vývoj teľaťa a placenty, ktoré sú zodpovedné za vývoj
tkaniva mliečnej žľazy a za následnú laktáciu.
Tepelný stres je možné zmierniť tým, že sa kravy chránia pred priamym a nepriamym slnečným žiarením, zníži sa teplota v uzatvorených budovách („nepriame chladenie“), alebo sa zvýši odparovanie z povrchu tela kráv a respiračného traktu tak, že sa použije kombinácia navlhčenia
a núteného vetrania („priame ochladenie“). Chladenie uzatvorených maštalí pomocou klimatizácie sa skúmalo viac než 30 rokov na juhovýchode
USA a zistilo sa, že je ekonomicky nevýhodné. Tento fakt nás v Izraeli viedol k tomu, aby sme sa zamerali na „priame chladenie“ kráv ako na
hlavnú a najefektívnejšiu metódu chladenia kráv počas leta. Kravy sa chladia navlhčením, na ktoré sa používajú rozprašovače s nízkym tlakom
a veľkými kvapôčkami v kombinácii s nútenou ventiláciou, na ktorú sa používajú ventilátory s priemerom 20-25 palcov. Túto metódu po prvý raz
testovali v Izraeli v letných podmienkach začiatkom osemdesiatych rokov (2). Kombinovali rosenie (30 sekúnd) s núteným vetraním (4,5 minút)
v cykloch 30 – 45 minút, s odstupom 2,5 – 3 hodiny medzi cyklami. Chladené kravy si udržali normálnu telesnú teplotu po celý deň počas leta
v Izraeli. Odvtedy bolo v Izraeli uskutočnených mnoho pokusov, ktorých cieľom bolo zlepšenie možností chladenia na farmách a jeho dopadu na
produkciu kravského mlieka, kvalitu mlieka a plodnosť.
Počas dvoch po sebe idúcich letných období, pred viac ako 20-timi rokmi sme začali skúmať účinok chladenia vysokoúžitkových kráv na začiatku
laktácie. Robili sme to prostredníctvom pokusu v pobrežnej časti Izraela (3). Výsledky tohto pokusu ukázali, že intenzívne chladenie udržalo
normálnu telesnú teplotu počas veľkej časti dňa celé leto, ale nechladené kravy vykazovali hypertermiu (telesná teplota nad 39o C). Produkcia
mlieka bola preukazne vyššia pri chladených kravách v porovnaní s nechladenými. Percento zabreznutí z inseminácií vykonaných v lete dosiahlo
viac než 50 % pri chladených kravách, v porovnaní s menej než 20 % pri nechladených kravách. Percento zabreznutí 150 dní po otelení dosiahlo
75 % pri chladených kravách, ale iba 35 % pri nechladených kravách.
Počas štyroch po sebe nasledujúcich rokov (1998 – 2001) prebiehal prieskum, ktorý mal potvrdiť výsledky našich pokusov. Do tohto prieskumu
bolo zahrnutých 14 fariem, ktoré sa nachádzali v pobrežnej časti Izraela (4, 5). Farmy boli rozdelené do troch rôznych skupín podľa intenzity
chladenia v lete. Kravy v 1. skupine (intenzívne chladenie) boli chladené v ustajňovacej a kŕmnej časti počas 10 chladiacich cyklov a 7,5 kumulatívnych hodín denne, keď každé chladenie pozostávalo z cyklu postriekania (0,5 min.) a núteného vetrania (4,5 min.). Kravy v 2. skupine
(mierne chladenie) boli chladené iba v ustajňovacej časti, celkove šesť cyklov chladenia a 4,5 kumulatívnych hodín denne. Kravy v 3. skupine
(minimálne chladenie) boli orosené iba pred dojením. Produkcia mlieka (kg/d) a percento zabreznutia (%) sa vypočítali pre leto (júl – september) a zimu (december – február). Priemerné denné nízke a vysoké teploty (o C) počas štyroch rokov boli 8 a 19o C pre zimné a 22,0 a 32o C
pre letné obdobie. Priemerná produkcia mlieka počas zimných mesiacov bola iba o 0,6 kg/d vyššia než počas letných mesiacov pri intenzívne
chladených kravách, preukazne odlišná od 1,6 kg/d rozdielu v skupine s miernym chladením a od 3,6 kg/d rozdielu v skupine s minimálnym
chladením. Percentá produkcie od leta do zimy boli 98,5 %, 96,1 % a 90,7 % pre kravy v skupine s intenzívnym, miernym a minimálnym chladením. Percento zabreznutia pri prvých insemináciách, vykonaných v zime bolo 47 %, 46 % a 43 % a 34 %, 34 % a 17 % v lete, v tých istých
skupinách. Výsledky tohto prieskumu potvrdzujú výsledok, ktorý sme dosiahli v pokusných podmienkach a naznačujú, že intenzívne chladenie
môže takmer úplne odstrániť straty v produkcii mlieka počas leta a na polovicu zredukovať pokles plodnosti pri kravách, ktoré boli inseminované
v letnom období v podmienkach Izraela.
Skutočnosť, že kravy v Izraeli dosahujú veľmi vysokú úroveň produkcie (národný priemer je viac než 11 500 kg/krava/rok a na „špičkových“
farmách viac než 13 000 kg/krava/rok) nás nedávno priviedla k tomu, že sme urobili ďalší prieskum s cieľom sledovať úroveň produkcie a zmiernenie tepelného stresu na úžitkovosť kráv v lete. Prieskum sa robil na údajoch izraelskej „Plemennej knihy“ z roku 2005 a zahŕňal 22 stád
dojníc, ktoré sa nachádzali na pobreží Izraela, s 6 600 kravami (6, 7). Dvanásť stád malo vysokú a 10 nízku úroveň produkcie (priemerná produkcia mlieka v predchádzajúcej zime bola 41 a 35 kg/krava/d v uvedenom poradí). Kravy z polovice stád na každom stupni produkcie boli chladené
intenzívne (IC) počas leta; kravy v druhej polovici stád na každom stupni produkcie boli chladené iba mierne (MC) navlhčením pred dojením.
Priemerná produkcia mlieka bola 42,0 kg/d pre zimné a letné obdobie pre IC kravy a 39,1 kg/d pre zimné a 35,7 kg/d pre letné obdobie pre
MC kravy vo vysokoúžitkových stádach. Kravy s nízkou úžitkovosťou mali takmer takú istú produkciu v IC stádach (37,5 v zime a 38,0 v lete),
ale líšili sa pri MC chladení (35 kg/d v zime a 32,0 kg/d v lete). Na záver môžeme povedať, že pri kravách, intenzívne chladených v lete, sa za
posledných 10 rokov na národnej úrovni preukazne znížil pomer medzi letnou a zimnou produkciou a na niektorých farmách takmer vylúčili
letný pokles produkcie mlieka, bez ohľadu na úroveň produkcie.
Doteraz sa venovala pozornosť vývoju metód chladenia pre dojnice väčšinou v oblasti intenzívnej produkcie mlieka, ktorá sa nachádza v horúcich
oblastiach sveta, jednou z nich je Izrael. Globálne otepľovanie, pri ktorom sa stále častejšie objavujú „vlny horúčav“ na jednej strane a využívanie
geneticky zlepšených kráv s vyšším produkčným potenciálom (a pri väčších horúčavách) na druhej strane, robia dnes z miernych pásiem kandidátov na chladenie kráv počas leta, aspoň keď sa vyskytnú vlny horúčav. Pravdepodobne sa budú tieto metódy využívať v miernych pásmach počas
kratších období a menej intenzívne v porovnaní s ich využitím v tropických a subtropických podmienkach. Čo sa týka ekonomickej stránky,
odôvodnenosť inštalácie a využívania chladiacich metód v rôznych klimatických a prevádzkových podmienkach závisí od vzťahu medzi ekonomickými stratami, zapríčinenými vlnami horúčav, a nákladmi na inštaláciu a prevádzkovanie týchto metód chladenia. Počas mojich prednášok
oboznámim odborníkov a farmárov, ktorí chovajú mliekový dobytok na Slovensku, s potrebnými informáciami o inštalácii, prevádzkovaní a optimálnom využití zariadení na chladenie kráv počas vĺn horúčav, ktoré sa v lete vyskytujú, ako aj s vyhodnocovaním ekonomického prínosu.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
31
Literatúra
(1) - St-Pierre et. al. (2003). Economic losses from heat stress by US livestock industries. J. Dairy Sci. 86: (Suppl. 6) E52-E77
(2) - Flamenbaum et.al. (1986). Cooling dairy-cattle by a combination of sprinkling and forced ventilation and its implementation in the shelter
system J. Dairy Sci. 69: 3140-3147.
(3) - Flamenbaum I., Wolfenson D., Kunz P. L., and Maman M. (1995) Interactions between body condition at calving and cooling of dairycows during lactation in summer. J. Dairy Sci. 78: 2221-2229.
(4) - Flamenbaum I. and Ezra E. (2003) A large-scale survey evaluating the effect of cooling Holstein cows on productive and reproductive
performances under sub-tropical conditions. J. Dairy Sci. 86: (Suppl. 1) 19.
(5) - Flamenbaum. I and E. Ezra - “How do your cows handle heat stress?” In “Hoard’s Dairyman” , June 10 2006. (Published also in Hoard’s
Dairyman in Spanish).
(6) - Flamenbaum.I and E. Ezra (2007). “Effect of level of production and intensive cooling in summer on productive and reproductive performance of high yielding dairy cows” J. Dairy Sci. (Abstract, presented in ADSA annual meeting, San Antonio, Texas, July 2007).
(7) - Flamenbaum. I - “Can we completelt eliminate the impact of summer’s heat?” . In
“Hoard’s Dairyman”, August 25, 2007.(Published also in Hoard’s Dairyman in Spanish).
Modernizace farmy hovězího dobytka v Agrodružstvu
Jevišovice s koncovkou v produkci bioplynu v České republice
Ing. Bohumír Rada
AGRODRUŽSTVO Jevišovice, Česká Republika
CHOV SKOTU
Chov skotu je v Agrodružstvu Jevišovice soustředěn na dvou farmách.
Farma Jevišovice:
Na farmě v Jevišovicích se chová 650 kusů krav , 600 býků ve výkrmu , 400 jaloviček k odchovu a 350 telat. Zvířata jsou ustájena ve stelivových
provozech s denním přistýláním.
Produkce hnoje: - krávy24,0 t/den
- býci27,6 t/den
- jalovice11,6 t/den
- telata2,5 t/den
Celkem:
68,7 t/den
Celková produkce bioplynu 1 717 m3/den
Plánuje se vybudování Bioplynové stanice začátek výstavby do konce roku 2007 plánované spuštění první polovina roku 2008. Celkový instalovaný elektricky výkon 0,510 MW/h, tepelný výkon 0,536 MW/h.
Farma Hevlín:
Na farmě v Hevlíně se chová 500 kusů krav , 800 býků ve výkrmu , 300 jaloviček k odchovu a 230 telat. Zvířata jsou ustájena ve stelivových
provozech s denním přistýláním.
Produkce hnoje: - krávy18,5 t/den
- býci36,8 t/den
- jalovice
8,9 t/den
- telata1,65 t/den
Celkem: 65,85 t/den
Celková produkce bioplynu 1 975,5 m3/den chlévská mrva prochází přes hygienizaci větší výtěžnost bioplynu.
Důležitá koncentrace zvířat na jednom místě z důvodu snížení nákladů na dopravu suroviny, při větší koncentraci zvířat nižší náklady na dopravu
krmiv, mzdy, při uzavřeném obratu stáda zlepšení zdravotního stavu zvířat
Složení chlévské mrvy:
cca 25% sláma
cca 75% výkalů
Produkce bioplynu z chlévské mrvy ve složení 25% sláma, 75% výkalů z tuny je cca 25 m3 bioplynu.
Celková produkce z farmy Hevlín je převážena do bioplynové stanice ve Velkém Karlově Celkový instalovaný elektricky výkon 1,9 MW/h,
tepelný výkon 2,1 MW/h.
bioplynu. Anaerobní rozklad organických látek lze rozdělit do čtyř
hlavních biochemických reakcí : hydrolýza, acidogeneze, acetogeneze a
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
32
metanogeneze.
Po vyčerpání dostupného kyslíku dochází v průběhu fermentačního
Popis zařízení
procesu při
teplotě cca 38 C nejprve k tzv. kyselinotvorné fázi.
BIOPLYNOVÁ
STANICE
VELKÝ
Fermentační proces KARLOV
dále probíhá v čistě anaerobním prostředí, kdy
Bioplynová stanice je zařízení k využití energetického potenciálu organických odpadů např. kejda,chlévská mrva, drůbeží hnůj, senáž, siláž, vedlejší
k uvolňování
CO2 avod,
malého
vodíku,
je výchozím
živočišné produktydochází
(krev,kosti,střeva),
kaly z čistíren odpadních
kuchyňské množství
zbytky atd. Zevo,
spol. s r.o. který
dceřiná společnost
Agrodružstva
Jevišovice se rozhodlo
investovat do tohoto
odvětví, které
je šetrné k životnímu prostředí, takto získaná energie, je energijí z obnovitelných
substrátem
pro tvorbu
metanu.
zdrojů, stejně jako energie solární, vodní nebo větrná.
Při fermentačním procesu vznikají vedlejší produkty: digestát je stabilní
Za pomocí anaerobní technologie se organický odpad prostřednictvím rozkladu mikroorganizmů mění na bioplyn, který může být použit na
zbytek,
splňuje
kvalitativní
požadavky
biologických
výrobu elektrické energie
a tepla.který
Prostřednictvím
fermentace
se zlepšuje homogenita
substrátu a vyhlášky
snižuje se zápachoa emise
CO2(cca 16 000t ).
Takto lze zpracovatmetodách
všechny formy substrátu
jako např. zvířecí
výkaly, biomasu,
organický domácí odpad,
splašky, atdJe možné ho
zpracování
biologicky
rozložitelných
odpadů.
Systém fermentace, je navržen tak, aby dosahoval optimální modulární konstrukce odpovídající množství, druhu a specifickým vlastnostem
využít přímo do půdy jako hnojivo, přidávat do kompostu, interní pokryv
substrátu fermentované hmoty. Anaerobní fermentace je proces, kdy za nepřístupu vzduchu dochází při určité teplotě (37C – 39 C) pomocí speskládkových
vrstev
apod. vývinu bioplynu. Anaerobní rozklad organických látek lze rozdělit do čtyř hlavních
cifických bakterií k rozkladu
organické hmoty
za současného
biochemických reakcí : hydrolýza, acidogeneze, acetogeneze a metanogeneze.
Po vyčerpání dostupného kyslíku dochází v průběhu fermentačního procesu při teplotě cca 38 C nejprve k tzv. kyselinotvorné fázi. Fermentační
zařízení
nadochází
výrobu
bioplynu
tvoří množství
nádržvodíku,
na sbírání
a přípravu
proces dále probíháKompletní
v čistě anaerobním
prostředí, kdy
k uvolňování
CO2 a malého
který je výchozím
substrátem pro
tvorbu metanu. surového substrátu, anaerobní fermentor, vyrovnávací přechodová nádrž pro
Při fermentačním výsledný
procesu vznikají
vedlejší produkty:
digestát jenádrž
stabilní zbytek,
který splňujesubstrát
kvalitativní apožadavky
o biologických
bioplyn,
skladovací
na vyhnitý
využitívyhlášky
bioplynu,
metodách zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Je možné ho využít přímo do půdy jako hnojivo, přidávat do kompostu, interní pokryv
motor na výrobu elektrické energie a tepla.
skládkových vrstevkogenerační
apod.
Komponenty
Kompletní zařízení na výrobu bioplynu tvoří nádrž na sbírání a přípravu surového substrátu, anaerobní fermentor, vyrovnávací přechodová
nádrž pro výsledný bioplyn, skladovací nádrž na vyhnitý substrát a využití bioplynu, kogenerační motor na výrobu elektrické energie a tepla.
Komponenty
Obr. č.1.: Modulární systém
Zde vidíte zjednodušený technologický postup vlastního průběhu výroby bioplynu.
Kde na počátku je vstupní jímka (homogenizační jímka) do které dopravíme vstupní vsázku pro nás je to tedy buď kejda, hnůj, vedlejší živočišné
produkty nebo další odpady organického původu.Z této homogenizační jímky jde vsázka přes řezací čerpadla do srdce celé bioplynové stanice,
kterým je anaerobní fermetor, zde proběhne anaerobní fementace jejímž výsledkem je na jednom výstupu bioplyn a na druhém hnojivo, hnojivo
bez problému aplikujeme na pole, bioplyn pro nás představuje palivo, které jsme schopni přes kogenerační motory přeměnit na elektrickou enZde vidíte zjednodušený technologický postup vlastního průběhu výroby bioplynu.
ergii a teplo, energii dodáme do rozvodné sítě a teplo využijeme dle vlastních možností.
Kde
na Velký
počátku
je- vstupní
(homogenizační
jímka)
dofermentační
které dopravíme
vstupní vsázku
POPIS: Bioplynová
stanice
Karlov
Je tvořenajímka
základními
komponenty kterými
je osm
nádrže s integrovaným
plynojemem
pro nás
to tedy
buď
kejda,s prostorem
hnůj, vedlejší
živočišné
nebo
další odpady
organického
každá o objemu 1200m3
projeaktivní
hmotu
a 450m3
pro bioplyn,
odsud jeprodukty
plyn nasáván
kogeneračními
jednotkou
která vyrábí el.
energie a teplo, el. původu.Z
energie je dodávaná
do rozvodné sítě a jímky
teplo je z části
využito přes
pro ohřev
a přípravu
surovin.
substrát
je aplikován na
této homogenizační
jde vsázka
řezací
čerpadla
do Vyhnilý
srdce celé
bioplynové
pole jako hnojivo. stanice, kterým je anaerobní fermetor, zde proběhne anaerobní fementace jejímž výsledkem
Obr. č.1.: Modulární systém
je na jednom výstupu bioplyn a na druhém hnojivo, hnojivo bez problému aplikujeme na pole,
Velký Karlov 1,9 MW/hod elektrické energie
Velký Karlov 2,1 MW/hod tepelné energie
Investiční náklad …180 000 000,Dotace z EU ……….60 000 000,-
Společnosti Zevo spol. s r.o.bude dne 29.11.2007 v Berlíně udělena cena za Bioplynovou stanici ve Velkém Karlově tuto cenu uděluje organizace
EUROSOLAR cena European Solar Prize 2007v kategorii b)průmyslové, obchodní nebo zemědělské činnosti za její vynikající aktivity na poli
Energie z obnovitelných zdrojů v Evropě.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
33
Farma HD v priestore dnešného moderného Slovenska
Jan Telensky
PDP Spišská Teplica
V súčasnosti by sa dalo povedať, že dnešnému poľnohospodárstvu už nič nechýba. Moderné stroje, technológie, výrobné postupy, nové
vysokoprodukčné plemená zvierat, výkonné hybridy pestovaných plodín sú bežnou súčasťou dnešného moderného slovenského poľnohospodárstva
… A predsa niečo. Poľnohospodári, tak ako niekoľko sto rokov predtým, sa aj dnes musia neustále spoliehať a brať do úvahy výkyvy počasia pri
pestovaní plodín. Navyše dnes, viac ako kedykoľvek predtým, zisťujú že počasie sa už neopakuje so železnou pravidelnosťou a už nie je tak jednoducho predvídateľné ako kedysi. Do tejto ťažkej hry vstúpili aj výrazné výkyvy cien na trhu s agro komoditami a ešte nie každému úplne jasné
nové pravidlá Európskej únie, ktoré ešte viac zamotali aj tak dosť ťažkú situáciu poľnohospodárov.
Táto náročná situácia sa dá však aj využiť. Stále častejšie hlasy po ekológii, náhle a výrazné výkyvy počasia, vysoké energetické náklady podnikov
vedie menežérov k zmene stratégií smerom k využívaniu obnoviteľných, náhradných zdrojov energií a dopĺňaní svojej prvovýroby o ďalšie doplnkové činnosti, ktoré prinášajú vyrovnaný hospodársky výsledok, nezávislý od rýchlo a hlavne výrazne sa meniacich vonkajších vplyvov.
Súčasný stav PDP Spišská Teplica
PDP Spišská Teplica je umiestnené juhozápadne od mesta Poprad a len niečo vyše 150m od najbližšej obce, Spišská Teplica. Hospodári v horskej
výrobnej oblasti. Obhospodarované územie sa nachádza v priemernej nadmorskej výške 700 m n.m. Pôvodné družstvo bolo založené v roku
1952. Hlavným predmetom činnosti družstva je kombinovaná poľnohospodárska výroba so zameraním na výrobu mlieka. Družstvo obhospodaruje celkovo 963 ha poľnohospodárskej pôdy, z ktorej 609 ha tvorí orná pôda a 354 ha je zaradené medzi trvalé trávne porasty. Rastlinná
výroba je zameraná na pestovanie obilnín / pšenica, jačmeň, raž, triticale/, olejniny / repka / a zemiaky. Družstvo dosahuje hospodárske výsledky
na úrovni priemeru kraja.
Živočíšna výroba je zameraná na chov hovädzieho dobytka s produkciou mlieka. V roku 2003 bol z dôvodu nerentability ukončený chov
ošípaných.
Hospodársky výsledok PDP za minulý rok bol mierny zisk. Jednotlivé úseky sa na výsledku podieľali rozdielnym spôsobom, no všeobecne je
možné povedať že len vďaka postupnej modernizácii sa podarilo udržať podnik pri živote.
V roku 2006 sa väčšinovým podielníkom družstva v Spišskej Teplici stal väčšinový vlastník AquaCity Poprad a hotelovej siete SATEL, pán
Ján Telenský. Dôvodom prevzatia poľnohospodárskeho podniku majiteľom hotelovej siete bola potreba 6-tich hotelových reštaurácií na kvalitné mäsové výrobky a následná likvidácia bio-odpadov z rešaturačných kuchýň. Neskôr, z dôvodu eko-pôsobenia a eko-prezentovania sa celej
skupiny firiem okolo AquaCity, k tomu pribudla nevyhnutnosť spracovania bio-odpadov zo živočíšnej výroby na poľnohospodárskom družstve,
čím sa dospelo k myšlienke vybudovať na PDP Spišská Teplica bioplynovú stanicu.
Zámer PDP Spišská Teplica
Cieľom je zveľadiť poľnohospodársku prvovýrobu na PDP v Spišskej Teplici, stabilizovať hospodársky výsledok podniku, bez výraznejších vplyvov vonkajšieho prostredia a zlepšiť celkový pohľad okolia na poľnohospodársku prvovýrobu.
Hlavným zámerom je vybudovanie bioplynovej stanice s elektrickým výkonom do 1 MWh.
Hrubé náklady na vybudovanie takejto bioplynovej stanice vrátane zásobníkov na energetickú biosurovinu môžu dosiahnúť výšku, odhadom,
cca 120 mil. Sk.
V pláne je zachovanie chovu hovädzieho dobytka na družstve v nezmenenom rozsahu, opätovné naštartovanie výkrmu ošípaných a pestovanie
plodín pre potreby bioplynovej stanice a živočíšnej výroby.
Pre bioplynovú stanicu bude potrebné navyše získať do portfólia družstva cca 200ha poľnohospodárskej ornej pôdy, resp. zazmluvniť vypestovanie potrebného množstva energosuroviny u okolitých podnikov.
Množstvo získaného maštaľného hnoja z výroby HD na PDP Spišská Teplica je cca 5 543 ton za rok. Celkový objem bude použitý pre
fermentačný proces bioplynovej stanice.
Ďalšiu surovinovú základňu bude tvoriť:
- kukuričná siláž vyprodukovaná na výmere 250 ha ornej pôdy
- upravené zrno z obilnín
- GPS / siláž / vyrobená zo strukovino-obilných miešaniek
- GPS vyrobená z jednoročných krmovín na ornej pôde
- senáž vyrobená s viacročných krmovín na ornej pôde
- po rozbehnutí výkrmu ošípaných pribudne do surovinovej základne aj energetickejší bioodpad tvorený predovšetkým exkrementami z tejto
výroby
- neskôr kuchyňský bioodpad z rešataurácií AquaCity a hotelov skupiny SATEL
Z celkové produkčného spektra surovín družstva vhodných na fermentáciu je možné ročne vyprodukovať celkovo 3,8 mil. m3 bioplynu. Priemerný obsah metánu sa pohybuje na úrovni 54%, čo znamená že horeuvedená surovinová základňa by mohla pre družstvo zabezpečiť ročne
výrobu približne 8,2 mil.kWh elektrickej energie, ktorá bude dodávaná do elektrickej siete. Vužitím kogeneračných jednotiek na výrobu elektriny
pomocou spaľovania bioplynu družstvo získa okrem elektrickej energie aj takmer 14,26 mil kWh termickej energie vo forme tepla, ktoré je
možné využívať počas celého roka na zabezpečenie procesu fermentácie a na ďalšie podnikové resp. komerčné účely.
34
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Interné, vnútropodnikové možnosti využitia vyprodukovaného tepla:
- sušenie poľnohospodárskych produktov / kukurica, obilie, seno a podobne … /
- vykurovanie interných objektov / skleníky, sklady, administratívna budova, vrátnica a váha, dielne, výkrm ošípaných, plánovaná koniareň,
priestory pre agroturistiku a podobne … /
- sušenie dreva, drevných štiepkov, výroba peliet či vyhnitého substrátu
- chladenie maštalí HD, mlieka, administratívnej budovy v letnom období, prípadne iných výrobných priestorov a podobne …
Externé možnosti využitia vyprodukovaného tepla:
- dodávka do siete odberateľov tepla / vykurovanie bytových jednotiek v blízkej obci /, obecných budov / obecného úradu, školy a pod. / …
Bioplynová stanica (BPS) poskytuje podniku mnohé výhody:
- predajom vyrobenej elektrickej energie možnosť zlepšenia hospodárskeho výsledku podniku
- BPS rieši skladovacie kapacity vyhnitého substrátu tým, že skladovateľnosť v tekutej forme je jednoduchšia, zároveň pri zvýšení hodnoty
hnojiva
- separáciou vyhnitého substrátu je možné získať vysoko-kvalitné a ľahko skladovateľné hnojivo
- vhodnou aplikáciou vyhnitej suroviny sa zlepší prísun dusíka k plodinám a čiastočne sa eliminuje vyplavovanie dusíka z pôdy
- pri skladovaní a pravidelnom vyvážaní hnoja na pôdu sa zníži zápach z družstva
- úspora minerálnych hnojív
- šetrenie energie na vykurovanie interných objektov
- na PDP sa tiež vyrieši problém so zastaranými skladovacími priestormi a hnojovicovou koncovkou
- možnosť využitia bioplynu na pohon niektorých mechanizačných prostriedkov podniku
Hospodársky dvor na PDP v Spišskej Teplici má rozlohu cca 8 ha. Z celkovej plochy dvora zaberie bioplynová stanica približne 1,5 ha.
Súčasťou sú silážne žľaby na zásobovanie fermentorov a taktiež sa vyrieši potreba skladovacích priestorov pre živočíšnu výrobu.
Zhrnutie a záver
Celý zámer rozvoja PDP Spišská Teplica si bude samoyrejme vyžadovať počiatočné náklady. Z európskych fondov môže poľnohospodársky podnik získať na výstavbu bioplynovej stanice a skladovacích priestorov podporu vo výške, ktorá pokryje 50% celkových nákladov na jej vybudovanie.
Predpokladná návratnosť investície, vrátane rozbehu, je cca 4 - 5 rokov. Následne výnos bioplynovej stanice môže dosiahnuť približne 20-25 mil.
Sk ročne / kalkulácia vychádza z momentálnej situácie na trhu z el. energiou a z existujúcej legislatívy /.
Hospodárske výsledky PDP Spišská Teplica z uplynulých rokov naznačujú, že každoročný mierny zisk je síce pozitívnou správou, no akýkoľvek
výkyv počasia, trhových cien agrokomodít, prípadne ďalších vonkajších vplyvov môžu privodiť podniku zdrvujúce straty a preto je pozitívnou
správou pre družstvo, že má strategické zámery, ktoré môžu pomôcť družstvu prekonať aj krízové obdobia v budúcnosti.
Vybudovaním bioplynovej stanice s novými silážnymi žľabmi sa v prednej časti hospodárskeho dvora PDP Spišská Teplica uvoľní priestor po
starých, už aj tak nevyhovujúcich, skladovaních priestoroch pre plánovanú koniareň a jazdecký areál na celkovej rozlohe cca 1 ha, čím sa zlepší
celkový vzhľad hospodárskeho dvora poľnohospodárskeho podniku ako aj obraz podniku nielen v očiach občanov neďalekej obce.
Týmto krokom sa PDP Spišská Teplica pozitívne zaradí do eko-portfólia skupiny firiem okolo AquaCity, ktoré je známe na celom svete, ako
Zelený rezort. Rozvoj turistického ruchu na Slovensku a špeciálne pod Tatrami prináša, aj keď sa to na prvý pohľad nezdá, možnosti aj pre
poľnohospodárske podniky. Slovenský turistický koláč sa za uplynulý rok zväčšil o cca 45 %, čo znamená že je tam obrovský potenciál či už na
spoluprácu s rôznymi subjektami poskytujúcimi turistické služby, alebo na vlastné zapojenie sa do tohoto reťazca, napr. poskytovaním vlastných
služieb v oblasti agroturizmu alebo dodávkami rôznych výrobkov do kuchýň hotelov a reštaurácií. AquaCity je známe ako moderný eko-rezort,
pričom rozšírením svojej ponuky o agroturizmus t.j. možnosti ponuky jazdenia v jazdeckom areáli PDP Spišská Teplica, nie je zlý štart pri diverzifikácii portfólia jednak družstva, dnes už moderne zmýšľajúceho agropodniku tak aj AquaCity, ktoré rozšírením svojích služieb určite nebude
strácať.
Najnovšie poznatky v produkcii bioplynu z produktov fariem
hovädzieho dobytka
Ján Gaduš
Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Mechanizačná fakulta
Úvod
V posledných rokoch sa vo všetkých členských krajinách Európskej únie (EÚ) stáva kľúčovou otázkou, vzhľadom na bezpečnosť dodávok energií,
diverzifikácia energetických zdrojov a to nielen podľa jednotlivých typov energetických zdrojov, ale aj podľa oblastí ich geografického pôvodu.
Celosvetovo sa totiž predpokladá zvýšenie spotreby energií v najbližších 25 rokoch o viac ako 30%. Pre posilnenie energetickej sebestačnosti,
členské krajiny EÚ kladú čoraz väčší dôraz na využívanie obnoviteľných zdrojov energie (OZE). Ambicióznym cieľom EÚ do roku 2010 je
dosiahnuť 12%-ný podiel OZE na celkovej spotrebe energie. Pre podporu využívania obnoviteľných zdrojov energie bolo vytvorených viacero
inštitucionálnych a finančných nástrojov a schém. Najväčší rozmach dosahuje využívanie veternej energie a biomasy. Európska komisia vydala
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
35
významné dokumenty a to Akčný plán o biomase, Stratégiu EÚ v oblasti biopalív a Zelenú knihu ako Európsku stratégiu o energii, v ktorých
je vytýčené smerovanie európskej energetickej politiky. Členské krajiny EÚ totiž v súčasnosti takmer polovicu svojej spotreby energie pokrývajú
dovozom z teritória tretích krajín.
Podobne Slovenská republika takmer 90 % primárnych energetických zdrojov zabezpečuje nákupom mimo teritória vnútorného trhu EÚ. Jediným významnejším domácim energetickým zdrojom je hnedé uhlie, nakoľko vlastná ťažba zemného plynu a ropy je nevýznamná. Z tohto
dôvodu neustále rastie aj u nás význam obnoviteľných zdrojov energie.
Pre Slovenskú republiku, najmä vďaka jej vhodným geografickým a klimatickým podmienkam, predstavuje biomasa z lesa a poľnohospodárskej
výroby významný energetický potenciál. Napriek tomu je jej súčasné využívanie na úrovni 3,4 % z ročnej spotreby primárnych energetických
zdrojov, teda hlboko pod úrovňou, ktorá sa dosahuje v krajinách s podobnými prírodnými podmienkami.
Podiel obnoviteľných zdrojov v energetickej bilancii je v SR skutočne veľmi nízky a nezodpovedá našim možnostiam. Veď len podiel biomasy
(drevo, slama, bioplyn, bionafta) na celkovej spotrebe energie je vo Švédsku až 18 % a v susednom Rakúsku 12 %, pričom tento výsledok bol
dosiahnutý za menej ako 10 rokov a navyše má stále rastúci charakter. Okrem toho v Rakúsku, ktoré je rovnako chudobné na domáce zdroje
fosílnych palív a má podobné klimatické podmienky ako Slovensko, je inštalovaných viac ako 1 milión m2 slnečných kolektorov (najviac na
jedného obyvateľa v Európe). Uvedené príklady dokumentujú fakt, že nie nedostatok prírodných zdrojov, ale predovšetkým nedostatok ochoty
podporiť tieto zdroje sú hlavnou príčinou súčasného stavu u nás. Celú situáciu len podčiarkuje skutočnosť, že kým u nás pretrváva dlhodobá
závislosť na dovoze fosílnych palív zo zahraničia, niektoré obnoviteľné zdroje ako napr. slama, ktorá sa ako kvalitné palivo využíva pre obecné
kotolne v Rakúsku, je tam vyvážaná aj zo Slovenska.
V našich poľnohospodárskych podnikoch sa biomasa na energetické účely vo väčšej miere zatiaľ nevyužíva aj keď možný potenciál je vysoký
(obr.1).
re zatiaľ nevyužíva aj keď možný potenciál je vysoký (obr.1).
Komunálny
odpad
2528 TJ
7%
ČOV
682,5 TJ
2%
1
Objavenie
a využívanie bioplynu
Obr.
Prvé zmienky o tvorbe metánu v procese rozkladu rastlinných a zvieracích
materiálov boli zaznamenané už v roku 1682 v prácach Roberta Boyla
a Denisa Papina alebo v roku 1727 Stephenom Halesom (Braun, 1982).
Energetické
V roku 1776 taliansky fyzik Alessandro Volta objavil „spaľovateľný vzduch“
porasty
3230 TJ
tvoriaci sa nad močiarmi. Až v roku 1886 Béchamp, pri pokusoch s anaer8%
óbnym rozkladom cukru, objavil pod mikroskopom ako pohyblivý bod sa
javiaci „živý kvas“, ktorý označil za pôvodcu tvorby plynu. Vďaka objavu
elektrónového mikroskopu na začiatku 20. storočia (Sýkora, 1989) mohli
Lesná biomasa
8769 TJ
vedci jednoznačne identifikovať anaeróbne baktérie ako pôvodcov tvorby
Poľnohospodár23%
ska biomasa
metánu.
7800 TJ
Na základe chemicko – mikrobiologickej analýzy priebehu procesu bolo
20%
vytvorených postupom času niekoľko reakčných schém. Dnes sa považuje
Obr. 1 biomasy
Potenciál vvyužitia
za správny nasledovný štvorfázový model reakcie, ktorý zostavil v roku
enciál využitia
SR biomasy v SR
1986 Nordberg (obr.2):
I.Hydrolýza - makromolekuly organických zlúčenín sú prostredníctvom enzýmov hydrolýznych baktérií rozkladané na nižšie zložky.
II.Acidogénna
(kyselinotvorná)
fáza - medziprodukty hydrolýzy sa ďalej rozkladajú prostredníctvom acidogénnych baktérií na organické
OBJAVENIE
A VYUŽÍVANIE
BIOPLYNU
kyseliny (kyselina octová, propiónová alebo maslová), na nižšie alkoholy, aldehydy, vodík, CO2 a ďalšie plyny ako amoniak a sírovodík.
Prvé III.
zmienky
o tvorbe fáza
metánu
v procese rozkladu
rastlinných a zvieracích
materiálov
Acetogénna
- medziprodukty
predchádzajúceho
stupňa sú
ďalej transformované pomocou acetogénnych baktérií na kyselinu octovú.
zaznamenané
už
v
roku
1682
v
prácach
Roberta
Boyla
a
Denisa
Papina
alebo
v roku
IV.Metanogénna fáza - metánové baktérie štiepia kyselinu octovú na
metán (CH4), oxid uhličitý (CO2) a vodu. Vodík (H2) a (CO2) sú
7 Stephenom
Halesom
(Braun,
1982).
V
roku
1776
taliansky
fyzik
Alessandro
Volta
redukované na metán a vodu.
vil „spaľovateľný
vzduch“ je
tvoriaci
sa nad Prehľadne
močiarmi. sú
Ažmožnosti
v roku 1886
Béchamp,
pri uvedené na obr. 3.
Využitie bioplynu
veľmi široké.
aplikácie
bioplynu
Drevospracujúci
priemysel
15862 TJ
40,8 %
usoch s anaeróbnym rozkladom cukru, objavil pod mikroskopom ako pohyblivý bod sa
aci „živý kvas“, ktorý označil za pôvodcu tvorby plynu. Vďaka objavu elektrónového
roskopu na začiatku 20. storočia (Sýkora, 1989) mohli vedci jednoznačne identifikovať
Jedným z najväčších producentov organických zvyškov živočíšneho a rastlinného pôvodu je moderné poľnohospodárstvo SR, ktoré najmä vo
eróbne baktérie ako pôvodcov tvorby metánu.
veľkochovoch hospodárskych zvierat produkuje veľké množstvá maštaľného hnoja a hnojovice. Vhodnou alternatívou využitia je splyňovanie teNa základe chemicko – mikrobiologickej analýzy priebehu procesu bolo vytvorených
jto biomasy metódou anaeróbnej fermentácie (metanogenézy) a následne energetické zhodnotenie vyprodukovaného bioplynu v kogeneračných
upom času niekoľko reakčných schém. Dnes sa považuje za správny nasledovný
jednotkách (elektrická a tepelná energia), čím je možné dosiahnuť zníženie celkových výdavkov za energie samotného podniku.
rfázový model reakcie, ktorý zostavil v roku 1986 Nordberg (obr.2):
V prípade využitia celého odhadovaného potenciálu exkrementov hospodárskych zvierat na Slovensku by produkcia bioplynu predstavovala 277
I. Hydrolýza – makromolekuly organických zlúčenín sú prostredníctvom enzýmov
mil. m3 ročne. Zloženie bioplynu závisí od zloženia vstupného substrátu a dodržaní požadovaných parametrov procesu. Podľa informácii z lithydrolýznych baktérií rozkladané na nižšie zložky.
eratúry ako aj našich poznatkov z prevádzky bioplynovej stanice je pomer metánu a kysličníka uhličitého, ako hlavných komponentov bioplynu,
II. Acidogénna (kyselinotvorná) fáza – medziprodukty hydrolýzy sa ďalej
v rozmedzí (52 až 70) ku (47 až 27). Priemerná výhrevnosť bioplynu je pritom 22 MJ.m-3 a závisí od podielu obsahu metánu.
rozkladajú
prostredníctvom
acidogénnych
baktérií
kyseliny
(kyselina
Aj napriek
veľkému potenciálu
biomasy,
ktorúnabyorganické
bolo možné
využívať
na produkciu bioplynu je v súčasnosti vybudovaných len niekoľko bioplyoctová,
propiónová
alebo
maslová),
na
nižšie
alkoholy,
aldehydy,
vodík,
CO
2 a ďalšie
nových zariadení. Prehľad základných údajov poľnohospodárskych bioplynových staníc na Slovensku je uvedení v Tab.1
plyny ako amoniak a sírovodík.
III.
Acetogénna fáza – medziprodukty predchádzajúceho stupňa sú ďalej
transformované pomocou acetogénnych baktérií na kyselinu octovú.
IV. Metanogénna fáza - metánové baktérie štiepia kyselinu octovú na metán (CH4),
oxid uhličitý (CO2) a vodu. Vodík (H2) a (CO2) sú redukované na metán a vodu.
Výroba bioplynu v poľnohospodárskom sektore
Bioplyn
(CH4, CO2)
biomasa
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
36
Obr.2 Reakčná schéma
anaeróbneho rozkladu
HYDROLÝZA - hydrolytické baktérie
Využitie bioplynu je veľmi široké. Prehľadne sú možnosti aplikácie bioplynu uved
využitia bioplynu
obr. 3.
VÝROBA BIOPLYNU VnaPOĽNOHOSPODÁRSKOM
SEKTORE
Biomasa Obr. 3 Možnosti
( proteíny, tuky, polysacharidy )
Jedným z najväčších producentov organických zvyškov živočíšneho a rastlinného
B i ohospodárskych
plyn
pôvodu je moderné poľnohospodárstvo SR, ktoré najmä vo veľkochovoch
zvierat
veľké množstvá maštaľného hnoja a hnojovice. Vhodnou alternatívou
ACIDOGÉNNA
FÁZA - produkuje
acidogénne baktérie
využitia je splyňovanie
tejto biomasy metódou anaeróbnej fermentácie (metanogenézy)
biomasa
úprava
a následne energetické zhodnotenie vyprodukovaného Mierna
bioplynu
v kogeneračných jednotkách
H2, CO2, acetát
(elektrická a tepelná
energia), čím je možné dosiahnuť zníženie celkových výdavkov za
propionát, butyrát,
succinát, alkohol a iné
energie
samotného podniku.
zlúčeniny
NH +( HPO 2-, H S a iné )
cukor, glycerín, mastné kyseliny, aminokyseliny
4
4
2
Spaľovanie
v kotloch
Pohon
kogeneračnej
jednotky
Čistenie
Reformovanie
V prípade využitia celého odhadovaného potenciálu exkrementov hospodárskych zvierat na
Využitie
v palivových
Slovensku by produkcia bioplynu predstavovala 277 mil. m3 ročne. Zloženie bioplynu
závisí
ACETOGÉNNA FÁZA - acetogénne baktérie
Komprimovanie
Skladovanie
článkoch
Teplo
Teplo
Elektrina
biomasa vstupného substrátu a dodržaní požadovaných
od zloženia
parametrov
procesu. Podľa
informácii z literatúry ako aj našich poznatkov z prevádzky bioplynovej stanice je pomer
Elektrina
metánu a kysličníka uhličitého, ako hlavných komponentov bioplynu, v rozmedzí Teplo
(52 až 70)
METANOGÉNNA FÁZA - metánové baktérie
ku (47 až 27). Priemerná výhrevnosť bioplynu je pritom 22 MJ.m-3 a závisí od podielu obsahu
H2, CO2, acetát
Pohonná hmota,
Dodávka do
plynovodov
metánu.
biomasa
Aj napriek
veľkému potenciálu biomasy, ktorú by bolo možné využívať na produkciu
bioplynu je v súčasnosti vybudovaných len niekoľko bioplynových zariadení. Prehľad
základných údajov poľnohospodárskych bioplynových staníc na Slovensku je uvedení
Obr.2 Reakčná schéma
Tab.1
Obr. 3 Možnosti využitia bioplynu
Obr.2 Reakčná schémavanaeróbneho
rozkladu
Bioplyn
(CH4, CO2)
anaeróbneho rozkladu
yužitie bioplynu je veľmi široké. Prehľadne
sú možnosti
aplikácie bioplynu
uvedené
Poľnohospodárske
bioplynové
stanice SR
Bioplynová stanica
Bioplyn
Inštalovaný výkon
KW el.energii
AGROBAN, s.r.o. Bátka
PPD Brezov
Mierna úprava
Čistenie
VPP SPU, s.r.o. Kolínany
Spaľovanie
v kotloch
Teplo
Pohon
kogeneračnej
jednotky
Teplo
Reformovanie
STIFI
Elektrina
Zdroj
Využitie
energií
Zacatie
prevádzky
1995
6x138
hnojovica
ošípaných
vlastná
spotreba
65
hnojovica HD +
energet. plodiny
22
hnojovica HD
vlastná
spotreba
vlastná
spotreba
100 + 40
hnojovica HD
predaj
2005
270
kukuricná siláž
predaj
2005
Komprimovanie
PD Kapušany
Využitie
v palivových
Hurbanovo
článkoch
Tab. 1
1998
2001
Skladovanie
Pohonná hmota,
Dodávka do
plynovodov
Poľnohospodárske
bioplynové stanice SR Tab. 1
Teplo
Elektrina
Pre ilustráciu v Nemecku je v súčasnosti v prevádzke
poľnohospodárskych bioplynových zariadení rôznej veľkosti a kategórií.
takmer
4000
Pre ilustráciu v Nemecku je v súčasnosti v prevádzke takmer 4000 poľnohospodárskych bioplynových zariadení rôznej veľkosti a kategórií.
Zariadenia na výrobuZARIADENIA
bioplynu NA VÝROBU BIOPLYNU
Zariadenia na výrobu bioplynu je všeobecne možné rozdeliť do troch hlavných skupín a to: jednoduché (primitívne), zariadenia s klasickým
dizajnom fermentorov pre biologické čistenie komunálnych kalov a nové progresívne typy priemyselných zariadení. Ďalej je možné zariadenia na
výrobu bioplynu rozdeliť podľa obsahu suchej hmoty vo vstupnom substráte nasledovne:
a)pre suchú fermentáciu – obsahom suchej hmoty od 25 do 35%
b)pre mokrú fermentáciu – obsah suchej hmoty do 15%
Podľa spôsobu plnenia fermentora poznáme:
a)diskontinuálne – fermentor sa po naplnení uzavrie a po uplynutí času zdržania sa vyprázdni a znovu naplní čerstvým substrátom.
b)kontinuálne – fermentory sa plnia v pravidelných časových intervaloch, pričom množstvo odvádzaného substrátu sa rovná približne množstvu
privedeného substrátu.
Fermentory môžu mať rôzny tvar, napr. valcový, kónický a môžu byť zhotovené z rôznych materiálov – z betónu, zo železobetónu, z ocele a pod.
Podľa uloženia môžu byť ležaté alebo stojaté, nadzemné alebo s uložením v zemi.
Všetky typy zariadení na výrobu bioplynu zvyčajne obsahujú nasledovné základné časti (Obr.4):
príprava biomasy (napr. homogenizačná nádrž s mixérom) - slúži na prípravu vstupného substrátu do vhodnej formy a aj ako zásobník biomasy;
fermentor – dimenzuje sa podľa denného množstva vstupného substrátu a času zdržania, prebieha tu anaeróbny rozklad substrátu a tvorí sa
bioplyn;
a tvorí sa bioplyn;
plynojem – slúži na skladovanie najnutnejšej prevádzkovej rezervy bioplynu,
dimenzuje sa na pol až jednodňovú produkciu bioplynu;
zberná nádrž spracov
aného
substrá
37
Zborník
z konferencie
pre chovateľov
hoädzieho
tu – slúži
akodobytka
konečný sklad vyhnitého substrátu
a dimenzuje sa pre skladovaciu kapacitu na 180 až 200 dní (v prípade nevyužívania
plynojem – slúži na skladovanie najnutnejšej prevádzkovej rezervy bioplynu, dimenzuje sa na pol až jednodňovú produkciu
bioplynu;
separátora).
zberná nádrž spracovaného substrátu –
slúži ako konečný sklad vyhnitého substrátu a dimenzuje sa pre skladovaciu kapacitu na 180 až 200
dní (v prípade nevyužívania separátora).
Miešanie
Vstupný
substrát
Homogen.
nádrž
Fermentor
Kalové
čerpadlo
Plynojem
Odlučovač
vody
Plynojem
Izolácia
Ohrev
Ohrev
Zberná
nádrž
Obr. 4 Hlavné časti bioplynovej stanice
Obr. 4 Hlavné
časti
bioplyn
ovejmiešadlá
stanicea ohrev jednotlivých nádrží, najmä fermentora.
Ďalej pre technologický
proces sú
potrebné
čerpadlá,
Zmiešané kultúry baktérií zúčastňujúcich sa procesu anaeróbneho rozkladu môžeme z hľadiska teploty procesu rozdeliť na:
psychrofilné (teplota do 20°C),
mezofilné (30 až 40˚C)
Ďalej
technologický
termofilné baktérie
(50 ažpre
75˚C),(Braun,
1982; Lucke,
2002).
proces
sú potrebné čerpadlá, miešadlá a ohrev jednotlivých
Priebeh procesu
a zloženie
konečného
produktu
anaeróbneho
rozkladu ovplyvňuje množstvo faktorov: zloženie vstupného substrátu, hodnota
nádrží, najmä fermentora.
pH, oxidačno-redukčný potenciál, teplota, parciálna veľkosť tuhých častíc a iné.
Záver
Prognostický cieľ štátov EÚ predpokladá, že do roku 2010 sa vytvoria podmienky pre 12 %-ný podiel energie z obnoviteľných zdrojov na celkovej
spotrebe, čo je v súlade so závermi Kjótskeho protokolu.
Poznatok, že v rezorte poľnohospodárstva SR je takmer zanedbateľný podiel využívania biomasy na produkciu energie, viedol SPU v Nitre k
tomu, aby sa zapojila do riešenia výskumných projektov z oblasti obnoviteľných zdrojov energie
. Bola vybudovaná demonštračná bioplynová stanica, ktorá slúži hlavne na prevádzkové overovanie laboratórne získaných poznatkov z oblasti
produkovania energie z biomasy živočíšneho, ako aj rastlinného pôvodu.
Využitie vyrobeného bioplynu, ktorého priemerný obsah metánu sa pohybuje od 55 do 60%, ako paliva pre kogeneračnú jednotku, sa ukazuje
tiež ako jedna z najvhodnejších alternatív. Elektrická účinnosť kogeneračných jednotiek je viac ako 38% a tepelná viac ako 58%, teda celková
účinnosť využitia energie obsiahnutej v bioplyne je vyše 87%. Kogeneráciou je možné dosiahnuť až 40% úsporu vstupného paliva v porovnaní
s klasickými tepelnými elektrárňami.
Literatúra
1.Braun, R., 1982: Biogas – Methangärung organischer Abfallstoffe. Springer-Verlag, Wien 1982. ISBN 3-211-81705-0
2.LUCKE I., 2002: Biogas Die regenerative Energie der Zukunft, diplomová práca, Oldenburg: Hochschule Vechta
3.Pastorek, Z., Wolf, J.,1993: Výroba a využití bioplynu v zemědělství. Ústav zemědělských a potravinařských informací, Praha 1993. ISSN
0231-947
4.SÝKORA, P., 1989: Alchýmia života, Bratislava: Smena 1989
Správny výber vstupného materiálu je základom pre cenovú
efektívnosť bioplynovej stanice
Dr.-Ing. Armin Stirl
Krakow am See
Vstupné materiály pre poľnohospodársku bioplynovú stanicu sú odpadové produkty živočíšnej výroby:
- tekutý hnoj
- tuhý maštaľný hnoj
Taktiež produkty rastlinnej výroby ako:
- kukuričná siláž
- trávna siláž
- kukurica na zrno
38
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
- celozrnná siláž
- slama a pod.
Vývoj cien obilia na medzinárodnom trhu v ostatných 12 mesiacoch ukazuje, že monofermentácia kukuričného zrna a kukuričnej siláže vyúsťuje
do nižšej efektívnosti nákladov bioplynovej stanice.
Cieľom každého farmára je dosiahnuť maximálne zisky z každého hektára pôdy s využitím zberaných rastlinných materiálov. A to bez ohľadu
na to, kde pridaná hodnota vzniká:
- predaj obilia a pod.,
- využitie produkcie mlieka
- využite mäsovej produkcie a
- využitie bioplynovej stanice.
Najhospodárnejšie vstupné materiály sú tekutý hnoj a tuhý maštaľný hnoj, ktoré sú k dispozícii v poľnohospodárstve zadarmo. Tekutý hnoj je
možno v tomto prípade fermentovať veľmi jednoducho, avšak tuhý maštaľný hnoj je problematický materiál, pokiaľ nie je náležite spracovaný. Je
všeobecne známe, že väčšina slovenských poľnohospodárskych podnikov ustajňuje zvieratá na slame.
Okrem toho, v prípade výroby siláže a obzvlášť trávnej siláže, výsledkom sú horšie vlastnosti využiteľné iba podmienečne vo výrobe mlieka a
mäsa. Pre bioplynovú fermentáciu nie sú tieto silážne systémy zvlášť energeticky úsporné, ale úsporný biolyn z nich môže byť vyrobený.
Celozrnné siláže môžu mať vplyv na zvýšenie výťažku kultúrnej plodiny a priniesť dobrú energetickú návratnosť na hektár.
Samozrejme kukuričná siláž je energeticky výhodný vstupný materiál, avšak spolu s vysokou cenou obilia ide o veľmi drahý materiál. Kukuričná
siláž by mala byť používaná iba ako prídavok k plniacej dávke bioplynovej stanice.
Výber vstupných materiálov podľa ich špecifických vstupných cien vyžaduje zvláštne delenie technológie bioplynových staníc. Príprava celulózových vstupných materiálov je v tomto prípade hlavným faktorom. Tieto materiály musia byť drvené takým spôsobom, aby sa dosiahol rozsiahly povrch a vysoká sacia schopnosť. Takýmto procesom je extrudovanie. Extrudovanie môže byť hlavným článkom tepelno-mechanického
rozkladu rastlinných produktov.
Výhody tohto procesu sú:
- Zväčšenie povrchu biogenetického materiálu prostredníctvom rozstrapkávania vlákien
- Vysoká sacia schopnosť a schopnosť viazania vody používaného materiálu
- Rozklad lignínu, celulózy a hemicelulózy
- Prevencia vzniku pohyblivej vrstvy
- Zvýšenie C-N kvocientu
- Redukcia kľudovej doby na 20-30 dní, s najvyšším stupňom využitia rastlinného materiálu.
Týmto spôsobom sú vytvorené významné predpoklady pre naplnenie pracovnej komory viac ako 6.0 kg TS/m³. Výhodou je, že korózii odolné
materiály, ako napr. nehrdzavejúca oceľ V4A, tu môžu mať uplatnenie, pretože potreby pracovnej komory môžu byť znížené na polovicu v porovnaní z jednoduchými systémami.
So zavedením biogenézy materiálov je zároveň urýchlený biologický rozpad tekutého hnoja.
Prípravou vstupných materiálov ako maštaľný hnoj, trávna siláž, kukuričná siláž, siláž z celej rastliny a pod. technológiou extrudovania je možné
dosiahnuť význačné zvýšenie ich bioplynového výťažku.
Poľnohospodársky inštitút Saxony v Lipsku uviedol, že táto “bakteriálna špecialita” , ktorá sa dosiahne extrudovaním, je významnou optimalizáciou možného výťažku metánu v bioplynových staniciach. Pokusmi s fermentáciou bolo zistené, že extrudované materiály vykázali zvýšený
výťažok metánu v porovnaní s originálnym substratum:
- pri kukuričnej siláži do 14%
- pri trávnej siláži až do 26%.
Praktické výsledky pri používaní extrudovaného maštaľného hnoja ukazujú, že výťažky od 450 do 480 m³ bioplynu sú možné.
Nové trendy v oblasti dojacej techniky
Doc. Ing. Ján Juríček, PhD.
Agrostar, s.r.o. , 913 04 Chocholná Velčice 268
V poslednom období možno sledovať určité zmeny aj v oblasti dojacej techniky. Vzhľadom na tú skutočnosť, celosvetový trend smeruje k
zväčšovaniu fariem a tým aj počtu kráv v nich, aj dojacia technika bola viac vyvíjaná pre jej využívanie vo veľkokapacitných farmách. Je potrebné
zdôrazniť, že v poslednom období nastal výrazný pokrok vo vývoji, ale aj v exploatácii dojacích robotov. Ich podstatné rozšírenie obmedzujú
ich vysoké investičné náklady, nízka cena práce (najmä u nás), nižšia efektívnosť, žiadne prevádzkové skúsenosti a vysoké nároky na kvalitu ich
obsluhy a servisu. Je možné predpoklať, že v budúcom období aj u nás budú používané dojacie roboty. Značný pokrok bol dosiahnutý pri vývoji
niektorých základných častí dojacej techniky.
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
39
K najdôležitejším častiam dojacieho zariadenia nesporne patrí dojacia súprava. Táto má priamy kontakt s vemenom kravy. Z uvedeného dôvodu
každý výrobca venoval vývoj najmä konštrukcii a funkcii tejto časti. Pri konštrukcii ceckových gúm sa opäť objavujú gumy so štvorcovým prierezom. Tieto majú pri takte stláčania dokonalejšie uzatváranie prívodu podtlaku. Ako materiál pre výrobu ceckových gúm, mliekovodných
a podtlakových hadíc sa najčastejšie používa zmes gumy. Kvalitnejším materiálom je silikón, ktorý je však podstatne drahší ako guma. Vzhľadom
na opotrebovanie gumy, na jej priamy styk s vemenom a s mliekom, každý výrobca dôrazne upozorňuje na nevyhnutnosť pravidelnej a najmä
včasnej výmeny ceckových gúm a mliekovodných hadíc.
Osobitný pokrok bol dosiahnutý pri elektronizácii funkcie dojacej súpravy. Celý priebeh procesu dojenia – rozdojovanie, dojenie, dodojovanie,
snímanie dojacej súpravy – je riadený elektronicky. Snahou každého výrobcu je aby obsluha môhla čo najmenej ovplyvňovať proces dojenia.
Najčastejšie priebeh dojenia je riadený na základe prietoku dojeného mlieka.
V zariadeniach sa používajú vývevy lamelové, turbínové, vodookružné a vývevy ktoré pracujú na princípe Rootovho čerpadla. Pri ich vývoji sa
dôraz kladie na zvyšovanie ich výkonnosti (potreba pre veľké stáda), znižovanie negatívneho vplyvu na prostredie (zachytávanie odpadového
mastiaceho oleja), znižovanie hluku a energetickej náročnosti. Postupne sa menej používajú lamelové vývevy (doteraz najviac používané), najmä
z dôvodu nevyhnutnosti ich mastenia a z dôvodu možnosti znečisťovania životného prostredia (pri nedôslednej obsluhe). Tieto vývevy sú energeticky málo náročné. Vodookružné vývevy sa taktiež málo používajú z dôvodu ich obťažnejšej prevádzky - náročné na doplňavanie čistej vody,
možnosť poškodenia zamrznutím, vo vode rozmnožovanie škodlivých bakérií. Vývevy turbínové a typu Rootovho čerpadla nemajú negatívny
vplyv na životné prostredie, čo je ich najväčší dôvod k ich rozširovaniu. Nevýhodou turbínových vývev je vysoká energetická náročnosť.
Celý proces dojenia riadi elektronická jednotka na ktorej je zvyčajne možno nastaviť základné parametre dojenia – frekvenciu pulzácie, pulzačné
pomery v predných a v zadných ceckoch, neutrálny čas, čas rozdojovania a dodojovania. Vývoju tejto jednotky venuje každý výrobca mimoriadnu
pozornosť a zvyčajne je „pýchou“ každého výrobcu.
Merače množstva nadojeného mlieka patria taktiež k časti dojacej techniky na ktorú konštruktéri kladú veľký dôraz. Každý merač musí
vyhovovať predovšetkým požiadavkam na jeho presnosť. Musí spoľahlivo pracovať a musí sa dať ľahko čistiť a dezinfikovať. Používajú sa hladinové merače a tiažové. Pri tiažových meračoch sa nevyskytuje problém s nepresnosťou s dôvodu penenia mlieka. Používanie meračov mlieka je vo
vysokoužitkových, veľkokapacitných stádach takmer nevyhnutnosťou.
K zvládnutiu manažmentu stáda slúži identifikácia dojníc s riadiacim počítačom využívajúcim program pre ukladanie údajov o každej dojnici
– pôvod, dátum narodenia, dátumy pripustenia, otelenia, množstvá nadojeného mlieka na pôdoj, láktáciu, celkovo za život, hodnoty aktivity
kravy, resp. mernej elektrickej vodivosti mlieka, predbežný termín pripuustenia, zasušenia, otelenia a pod. Využívanie tohoto kompletného riadiaceho systému veľmi pomôže v práci zootechnikovi.
Separačný box slúži predovšetkým vo veľkokapacitných stádach k oddeleniu dojníc, ktoré sú určené buď k pripusteniu, veterinárnemu zákroku,
vyradeniu a pod. Môžu byť jednostranné, alebo obojstranné.
Pre uľahčenie procesu dojenia slúži viacero prídavných zariadení. Jedným z nich je polohovateľné rameno dojacej súpravy. Toto slúži na uľahčenie
práce obsluhy a na šetrné snímanie dojacej súpravy z vemena kravy. Ďalším zariadením je pneumatické otváranie a zatváranie vstupných a výstupných dvier dojárne a výškovo nastaviteľná podlaha dojacej jamy v dojárni (podľa výšky dojiča).
Záverom si dovolím zdôrazniť, že trend vývoja a nadväznej výroby dojacej technky smeruje k využívaniu techniky vo veľkokapacitných
vysokoužitkových stádach, pričom hlavný dôraz sa kladie na optimalizáciu zariadení k zdravotným požiadavkám dojníc, k znižovaniu možností
ovplyvňovania procesu dojenia obsluhou a k zvyšovaniu efektívnosti dojacej techniky.
Návrh novej maštale pre dojnice
Claus Brink
S.A.Christensen Nordre Havnevej 2, DK 6000 Kolding
Dôvody pre navrhnutie novej maštale:
Optimalizácia produkcie, Optimalizácia hospodárnosti
Lepšie zdravie stáda Lepšia organizácia pracovnej sily
Koncentrácia zvierat Ako plánovať novú maštaľ:
Inšpirovať sa sledovaním maštalí aj v cudzích krajinách Kontaktovať znlacov, finančné inštitúcie, stavebné spoločnosti a dodávateľov v oblasti
poľnohospodárstva
Body návrhu:
Vyhotovenie detailného výkresu návrhu
Cenové ponuky od dodávateľov
Príprava zmlúv s dodávateľmi
40
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Potrebné žiadosti pre povolenie novej maštale
Možnosti rozšírenia
Konštrukcia budovy:
Možnosti vzhľadom na veľkosť stáda (1 krava 1 ležovisko a max. 2 kravy na kŕmne miesto)
Rošty
Kŕmny stôl
Betónová podlaha alebo roštová podlaha - v tomto prípade odstraňovanie hnoja z podroštových priestorov
Umiestnenie dojacieho zariadenia
Izolácia mliečnice
Kapacita čakárne
Ventilácia
Minimálne rozmery roštov, dvojitých roštov , uličky zhŕňača maštaľného hnoja atď..
Technická stránka maštale:
Vybavenie
Bránky
Kŕmna zábrana
Čerpadlá hnojovice
Zhŕňač hnoja
Matrace (piesok, guma)
Guma na podlahu uličky Závesy
Premiestňovanie kráv nad kŕmnym stolom
Dodávka vody
Pohodlie zvierat – čistiaca kefa
Plne automatická maštaľ:
Prezentácia maštale s robotmi, robot na kŕmenie TMR kŕmnou dávkou – maštaľ budúcnosti
Modernizovaná farma masného skotu v Královicích u Prahy
Ing. Luděk Bartoň, PhD., Ing. Radka Zahrádková, PhD. a Ing. Daniel Bureš
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves, Česká republika
Chov masných plemen skotu nemá v České republice dlouhou historii. Po několika spíše ojedinělých importech zvířat zejména v 70. letech
minulého století se toto odvětví živočišné výroby začalo výrazněji rozvíjet až po r. 1989. Z počátečního stavu cca 3 000 krav chovaných v systému
bez tržní produkce mléka v r. 1990 tento počet narostl až na 155 000 krav v r. 2007. V současnosti je v ČR chováno celkem 12 masných plemen
skotu s různým početním zastoupením (aberdeen angus, belgické modré, blonde d’aquitaine, galloway, gasconne, hereford, highland, charolais,
limousine, masný simentál piemontese a salers). Nastartování tohoto vývoje by bývalo nebylo možné bez podpory státu. K rozvoji přispěl i vznik
Českého svazu chovatelů masného skotu v r. 1990, jehož prostřednictvím se v r. 1991 začala realizovat kontrola užitkovosti a výběr mladých býků
do plemenitby.
Farma masného skotu Královice
V r. 1994 byla na pozemcích obhospodařovaných Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi vybudována farma masného skotu
Královice. Kromě provádění experimentů bylo účelem i demonstrace způsobu chovu krav bez tržní produkce mléka, protože v době vzniku
farmy byl tento systém v ČR poměrně nový. Při budování areálu byl důraz kladen na zachování jednoduchosti a nenáročnosti použité technologie
z hlediska investic a pracovních sil, což je obecným principem zakládání farem tohoto typu.
Farma je rozdělena na dvě základní části, pastevní areál a zimoviště se zpevněným výběhem. Pastviny o celkové výměře 19 ha se nacházejí
v nadmořské výšce 250 – 300 m a jsou rozděleny do jednotlivých oplůtků pro postupné vypásání celé pastevní plochy. Jako zimoviště slouží
adaptovaná stodola s hlubokou podestýlkou a se zpevněným výběhem, kde se nachází venkovní zastřešené krmiště, nezamrzající napáječka,
manipulační ulička a klec k provádění inseminace, vážení zvířat a zooveterinárních zákroků.
Na počátku r. 1994 bylo na farmu dovezeno 15 kusů jalovic plemene gasconne, čímž byl v podstatě zahájen chov tohoto plemene v ČR. V současné
době je zde chováno 27 krav, 16 jalovic narozených v období 2005-2006, 13 jaloviček a 8 býčků narozených v r. 2007 a jeden plemenný býk.
V chovu je uplatňováno sezónní připouštění plemenic přibližně od 5. dubna do poloviny června. Snahou je využít první dvě říje k inseminaci
a na poslední měsíc do stáda přichází plemenný býk. Sezóna telení tedy každoročně vychází na období leden až březen. Jalovice jsou poprvé
zapouštěny ve věku dvou let. Odstav telat se obvykle uskutečňuje v období od konce září do konce října.
41
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Jalovice s odpovídajícím exteriérem a růstovými vlastnostmi jsou ve většině případů využity pro obměnu stáda. Nejlepší býčci (cca 5 kusů),
kteří splňují podmínky a kritéria stanovená plemennou knihou, odcházejí do odchovny plemenných býků. Zde je prováděn test jejich vlastní
užitkovosti a na základě výsledků jsou býci vybíráni do plemenitby. Tímto způsobem bylo v období 1996 - 2007 do plemenitby vybráno celkem
43 býků plemene gasconne pocházejících z farmy Královice. Teprve v posledních letech začínají plemenné gaskoňské býky ve větší míře produkovat i jiné chovy v ČR. Býci netestovaní v odchovně jdou do výkrmu. Každoročně je několik krav ze stáda prodáno, většinou z důvodu hrozící
příbuzenské plemenitby ve stádě.
Ve stádě jsou rovněž využívány biotechnické metody (výplachy a přenosy embryí). V počátcích chovu sloužily k rychlému rozšíření početních
stavů čistokrevných zvířat ve stádě, nyní jsou výplachy prováděny u plemenic, které nezabřezly v připouštěcím období, a získaná embrya jsou
většinou prodávána.
Výživa je v pastevní sezóně zajišťována výhradně pastevním porostem s možností příkrmu krmnou slámou. V zimním období se zkrmuje směsná
krmná dávka založená na vojtěškové a luskoobilní senáži, senu a krmné slámě. Pomocí lizů a přimícháním do směsné krmné dávky jsou zvířatům
dodávány minerální látky.
V rámci grantových projektů a výzkumných záměrů řešených VÚŽV Praha je chov využíván k různým experimentům zaměřeným např.
na růstovou schopnost telat, masnou užitkovost býků, tělesnou kondici zvířat, etologická pozorování, měření pánevních rozměrů ve vztahu
k obtížnosti porodů atd.
Plemeno gasconne
Současná podoba plemene gasconne byla vytvořena z původní populace skotu chovaného v podhůří francouzských Pyrenejí, kde se původně
využíval jako skot s trojstrannou užitkovostí. Přibližně před třiceti lety se francouzský šlechtitelský program tohoto plemene zaměřil na jednostrannou masnou užitkovost v extenzívních podmínkách při zachování vrozené tvrdosti a odolnosti, s velmi dobře utvářenými končetinami a
tvrdými paznehty, výbornou konverzí živin z objemných krmiv, mateřskými vlastnostmi s důrazem na lehký průběh porodů a snadnou ovladatelností zvířat. Podobné cíle v současnosti sleduje i šlechtitelský program plemene gasconne v ČR.
Pro plemeno gasconne je charakteristické plášťově světle šedé zbarvení s přechodem tmavé barvy v okolí očních otvorů a mulce. Telata se rodí
světle hnědá, ve 4 až 5 měsících přelínávají do šedého zbarvení. Černé sliznice umožňují vysokou toleranci zvířat k slunečnímu záření a odolnost
vůči onemocnění infekční keratokonjuktivitidou (IKKS). Tím je umožněno spásání chudé vegetace na strmých svazích hor ve vysoké nadmořské
výšce i při extrémních změnách počasí. Tím je umožněna ekonomicky efektivní produkce kvalitního hovězího masa i ve velice extenzívních podmínkách. V dospělosti plemenní býci dosahují hmotnosti 1000 – 1100 kg a výšky v kohoutku 145 cm. Hmotnost dospělých krav se pohybuje
okolo 650 kg a výška v kohoutku okolo 135 cm. Průměrná hmotnost při narození telat na farmě Královice v uplynulých letech činila 41,5 kg,
hmotnost ve 120 dnech 174 kg a hmotnost v 210 dnech 266 kg. Podrobné výsledky v jednotlivých letech zvlášť u býčků a jaloviček jsou uvedeny
v tabulkách 1 a 2. I při vyšší hmotnosti telat při narození než je plemenný standard (38 kg) je u matek vykazován snadný průběh porodů.
Parametry růstu jsou ve srovnatelných podmínkách chovu porovnatelné s ostatními plemeny středního tělesného rámce, mezi které se plemeno
gasconne řadí. V tabulce 3 je uveden vývoj počtů stád a stavů krav plemene gasconne v období 1995-2006. V přehledu jsou uvedeny pouze chovy
zapojené do kontroly užitkovosti. V počtu krav jsou zahrnuta čistokrevná zvířata i kříženky s minimálním podílem plemene gasconne 50 %.
Příspěvek byl zpracován s podporou výzkumného záměru MZE0002701403.
Ukazatel
Hmotnost při
narození (kg)
Hmotnost- 120 dnů
(kg)
Hmotnost- 210 dnů
(kg)
1995
(n=10)
1996
(n=7)
1997
(n=3)
1998
(n=10)
1999
(n=5)
2000
(n=6)
2001
(n=9)
2002
(n=5)
2003
(n=5)
2004
(n=11)
2005
(n=8)
2006
(n=12)
189
189
166
177
196
172
173
181
189
180
180
180
292
272
275
262
265
257
271
297
281
280
295
280
Tabulka 1: Ukazatele růstu u býčků gasconne v jednotlivých letech
Ukazatel
Hmotnost při
narození (kg)
Hmotnost- 120 dnů
(kg)
Hmotnost- 210 dnů
(kg)
1995
(n=9)
1996
(n=2)
1997
(n=4)
1998
(n=6)
1999
(n=8)
2000
(n=8)
2001
(n=5)
2002
(n=7)
2003
(n=7)
2004
(n=4)
2005
(n=8)
2006
(n=8)
41
39
37
41
37
36
39
37
42
41
43
42
182
163
178
165
166
164
154
164
160
164
180
164
272
277
267
234
248
244
232
244
263
253
279
253
1999
4
91
2000
4
125
2001
10
184
2002
10
209
2003
11
315
2004
11
332
2005
10
264
2006
9
303
Tabulka 2: Ukazatele růstu u jaloviček gasconne v jednotlivých letech
Počet chovů
Počet krav
1995
3
11
1996
4
21
1997
4
42
1998
4
51
Tabulka 3: Počet stád a stavy krav plemene gasconne v kontrole užitkovosti
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
42
Rekonštrukcia objektov pre chov mäsového dobytka v PD
Trenčianska Turná
Ing. Peter Michal, PD Trenčianska Turná
chodba.
Súčasne
Ing. Peter Polák,
PhD. – SCPV
– VÚŽVbola
Nitra zakúpená
kvalitná mobilná fixačná klietka využívaná pri
zooveterinárnych zákrokoch ako v stáde mäsovom tak i dojnom, ktorá nadväzuje na túto
Chotár PDchodbu.
Trenčianska
sa rozprestiera
rieky Váh
k svahom
Považského
Inovca. Subjekt
hospodári na výmere 1186 ha
PriTurná
projektovaní
všakod povodia
neboli brané
do až
úvahy
praktické
skúsenosti
chovateľov
poľnohospodárskej pôdy z toho 142 ha lúk a pasienkov, 48 ha chmeľníc a 3 ha sadu. Hlavné zameranie predstavuje chov HD, v rámci neho
výroba mlieka
a predovšetkýmstavebných
vysoko kvalitného
mäsa.aPre
zintenzívnenie
výroby hovädzieho
PD V
nakúpilo
v roku
1994 10
a odporúčania
noriem
chodba
bola postavená
príliš mäsa
široká.
takejto
chodbe
savysokoteľných
jalovíc plemena blonde d´Aqitaine z Francúzska čím sa započalo s tvorbou geneticky vysoko kvalitného jadra určeného na intenzívnu produkciu
zvieratá
otáčať čo znižuje
plynulosť
manipulácie
a zvyšuje
riziko z Francúzska
poranenia ľudí
plemennéhomôžu
materiálu
cestou embryotransféru.
Otcami
teliat dovezených
v tele matiek
boli plemenníky
vybrané pre ich vynikajúcu
genetickú hodnotu pre intenzitu rastu a exteriér. Výraznú stopu v stáde zanechal excelentný plemenník Drop.
a zvierat. V budúcnosti príde k zúženiu chodby. Stádo blonde d´Aquitaine v PD Trenčianska
Veľký telesný rámec dáva plemenu blonde d´Aquitaine predpoklad pre intenzívny rast vysokokvalitnej svaloviny. V KÚ mäsového dobytka dosiahli jalovičky
priemerný
denný
prírastok
živej hmotnostichovu
do vekuv365
dní 2000.
1400 g Od
a býčky
1500času
– 1850
g. Plemeno
v krížení dobre nadviazalo
Turná
získalo
štatút
šľachtiteľského
roku
tohto
bolo
vyprodukovaných
na mliekové a kombinované plemená, kde predovšetkým v krížení so slovenským strakatým plemenom sú dosahované výborné rastové parametre
a nadpriemerné
zatriedenie
jatočných
tiel podľa
systémua SEUROP.
vo výkrme
dosahujú priemerný
denný prírastok živej
niekoľko
stoviek
embryí
na predaj
niekoľkoKomerčné
desiatokkrížence
kvalitných
plemenných
býkov do
hmotnosti na úrovni 1200 – 1300 g s jatočnou výťažnosťou vyše 61 %.
prirodzenej
Väčšej
expanzii
plemena
podmienkach
zabránil
Pôvodne boli
importovanéplemenitby.
zvieratá umiestnené
v objekte
OMD,
kde mali v
vyhradené
3 koterceSlovenska
s napojením na
pasienky.výskyt
Po otelení a zväčšení
stáda objekt prestal vyhovovať a preto bolo nutné nájsť nové riešenie. Na chov mäsového dobytka bola najskôr zadaptovaná stará koniareň, kde
BSE v dojnom stáde, kvôli ktorému bolo pozastavené obchodovanie s plemenným materiálom
bolo vytvorených 6 kotercov určených na telenie kráv. Neskôr bol zrekonštruovaný nevyužívaný sklad priemyselných hnojív. Pretože steny boli
presiaknutéachemickými
látkami,
bolo treba pristaviť z vnútornej strany múrik do výšky 2 metrov aby bolo zabránené nežiaducim účinkom
chovu hrozil
zánik.
týchto látok na zvieratá. Vnútorný priestor je členený na 4 koterce. Z prednej strany bolo vybudované prekryté krmovisko takisto delené na 4
nadväznosti
na farmu
PD Trenčianska
Turnázobol
vybudovaný
areál
sekcie ako vnútorný V
priestor.
Na vybudovanie
boli použité
staré stĺpy z vedenia
zrušených
chmeľnícpasienkový
. V každej sekcii
je umiestnená loptová
napájačka. Nakoľko mäsový dobytok je chovaný voľne, vyvstala potreba vybudovania manipulačných priestorov. K objektu bol teda pristavaný
rozlohou
ha. V optimálnych
podmienkach
táto rozloha
poskytuje
dostatočnej
prístrešok, sv ktorom
boli20
umiestnené
dva koterce (telenie,
liečenie) a manipulačná
chodba.
Súčasnemožnosť
bola zakúpená
kvalitná mobilná fixačná
klietka využívaná
pri
zooveterinárnych
zákrokoch
ako
v stáde
mäsovom
tak
i dojnom,
ktorá
nadväzuje
na
túto
chodbu.
pastvy pre stádo rátajúce vyše 40 kráv s teľatami a jalovicami počas letného kŕmneho Pri projektovaní však
neboli brané do úvahy praktické skúsenosti chovateľov a odporúčania stavebných noriem a chodba bola postavená príliš široká. V takejto chodbe
sa môžu zvieratá
otáčaťNa
čo znižuje
manipulácie
a zvyšuje
riziko
poranenia
ľudí a zvierat.
V budúcnosti priestorov
príde k zúženiu
obdobia.
pevnéplynulosť
hradenie
boli použité
staré
stĺpy
z chmeľníc.
Rekultiváciou
pochodby. Stádo
blonde d´Aquitaine v PD Trenčianska Turná získalo štatút šľachtiteľského chovu v roku 2000. Od tohto času bolo vyprodukovaných niekoľko
bývalej
betonárke
v bezprostrednej
blízkosti
ustajňovacieho
–
stoviek embryí
na predaj
a niekoľkozískali
desiatokzvieratá
kvalitnýchvýbeh
plemenných
býkov do prirodzenej
plemenitby.
Väčšej expanziipriestoru
plemena v podmienkach
Slovenska zabránil výskyt BSE v dojnom stáde, kvôli ktorému bolo pozastavené obchodovanie s plemenným materiálom a chovu hrozil zánik.
zimoviska.
V nadväznosti na farmu PD Trenčianska Turná bol vybudovaný pasienkový areál s rozlohou 20 ha. V optimálnych podmienkach táto rozloha
poskytuje možnosť dostatočnej pastvy pre stádo rátajúce vyše 40 kráv s teľatami a jalovicami počas letného kŕmneho obdobia. Na pevné hradenie
boli použité staré stĺpy z chmeľníc. Rekultiváciou priestorov po bývalej betonárke získali zvieratá výbeh v bezprostrednej blízkosti ustajňovacieho
priestoru – zimoviska.
Tabuľka 1 Tabuľka 1
Živá hmotnosť a priemerný denný prírastok živej hmotnosti býčkov plemena blonde d´Aqitaine v PD Trenčianska Turná
Živá hmotnosť a priemerný denný prírastok živej hmotnosti býčkov plemena blonde d
´Aqitaine v PD Trenčianska Turná
Kontrolný
rok
Počet
kráv
99/00
00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
14
19
17
17
23
28
32
Zdroj - ŠPÚ SR
vo veku 120 dní
živá
priemerný
hmotnosť
denný
prírastok
191
1219
182
1137
181
1150
192
1259
180
1157
179
1156
176
1144
vo veku 210 dní
živá
priemerný
hmotnosť
denný
prírastok
303
1231
266
1059
259
1034
258
1031
257
1028
261
1070
262
1079
vo veku 365 dní
živá
priemern
hmotnosť
ý denný
prírastok
446
1099
416
1018
408
1002
422
1043
438
1089
452
1137
469
1185
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
43
Technologické prvky maštaľného prostredia a ich vplyv na
plynné emisie v chove hovädzieho dobytka
Ing. Monika Knížatová, prof. Ing. Štefan Mihina, PhD.
Výskumný ústav živočíšnej výroby Nitra, SCPV, Hlohovská 2, 949 92 Nitra
Úvod
Ustajňovacie objekty, hnojiská a hnojovicové nádrže sú fixné a permanentné zdroje emisií rozličných plynných zlúčenín. Amoniak (NH3) sa
tvorí bakteriálnym a enzymatickým rozkladom dusíkatých látok v exkrementoch, najmä močoviny obsiahnutej v moči. Metán (CH4) vzniká
pri anaeróbnom rozklade organickej hmoty predovšetkým s vysokým obsahom celulózy. Výrazný podiel na jeho tvorbe majú prežúvavce (črevná
fermentácia). Oxid uhličitý (CO2) produkujú zvieratá dýchaním a len v nepatrnom množstve sa uvoľňuje pri rozklade maštaľného hnoja.
Odhaduje sa, že až 80 % amoniakálnych emisií pochádza z chovu hospodárskych zvierat (Hartung a Phillips, 1994). Opatrenia znižujúce tieto
emisie by sa mali predovšetkým sústrediť na dobytok a ošípané, aplikáciu hnojovice a ustajnenie.
Chov dobytka má v Európe podiel na celkových emisiách amoniaku z poľnohospodárstva zhruba 53 % (Asman, 1995). V záujme zníženia
národných emisií sa v mnohých krajinách zavádzajú nové technológie ustajnenia zvierat, skladovania a aplikácie hnojovice. Ak sa však dosiahne
redukcia emisií amoniaku z ustajnenia, treba rátať s rizikom nárastu dodatočných emisií počas skladovania a aplikácie hnojovice na pôdu. Emisie
z ustajnenia dobytka predstavujú 18 – 37 % (Dohler, 2003) a je zrejmé, že znižovať straty amoniaku je potrebné na každom kroku produkčného
reťazca.
Opatrenia na redukciu amoniakálnych emisií
Intenzitu tvorby a uvoľňovania amoniaku ovplyvňujú viaceré faktory, ako napr. objem vylúčeného moču a koncentrácia močoviny, aktivita ureázy
(spôsobujúca hydrolýzu močoviny na amoniak), hodnota pH hnojného roztoku, konštrukcia podláh, teplota, prúdenie vzduchu, veľkosť emitujúcej plochy (podlaha, kanály), frekvencia odpratávania exkrementov, zloženie krmív a i.
Opatrenia zamerané na redukciu amoniakálnych emisií ovplyvňujú jeden alebo viacero z uvedených faktorov. Medzi najefektívnejšie opatrenia
patrí:
použitie podstielky
zmenšenie emitujúcej plochy a časté odpratávanie exkrementov
sprchovanie podláh roztokom formaldehydu (utlmí sa aktivita ureázy)
šikmé podlahy (odtok moču, obmedzená výmena vzduchu medzi podroštovým a maštaľným prostredím)
okysľovanie hnojovice (regulácia pH)
výživové opatrenia (krmivá vybilancované na dusíkaté látky)
Podstielkový a hnojovicový systém
Ustajnenie na podstielke emituje menej NH3 ako hnojovicové systémy s voľným ustajnením, plnou podlahou a automatickou zhrňovacou
lopatou. Tento systém znižuje emisie amoniaku tým, že sa znižuje množstvo celkového amoniakálneho dusíka vylúčeného jednou dobytčou
jednotkou (skrmuje sa menej dusíka, menej intenzívny systém chovu). Svoju úlohu tu zohráva aj schopnosť slamy znižovať prúdenie vzduchu
nad emitujúcim povrchom a jej nasiakavosť obmedzujúca kontakt moču so vzduchom. Pri ustajnení na slamenej podstielke boli zistené emisie
amoniaku 33 g na zviera a deň pri hnojovicovom systéme a 49 g (Chambers a i., 2003).
Použitie podstielky znižuje emisie amoniaku len ak je pridávaná v dostatočnom množstve. V opačnom prípade sa môže vytvárať viac amoniaku
ako pri bezpodstielkovom systéme (Hartung a Phillips, 1994). Zvýšenie množstva podstielanej slamy z 3,5 kg na kravu a deň o 25 %, umožnilo
znížiť emisie amoniaku o 55 % (Sommer a i., 2006). Rozdiely boli zistené aj pri úprave slamy rezaním. V odchove býkov na nerezanej slamenej
podstielke dosiahli emisie NH3 hodnotu 58 g na kus a deň, ale pri použití rezanej slamy klesli na 46 g.
Pri hnojovicových systémoch sú hlavnými zdrojmi amoniakálnych emisií znečistené plochy podláh, roštov, stien skladovacích nádrží a povrchová
vrstva hnojovice v podroštových skladovacích priestoroch (Sommer a i., 2006).
Emisie metánu (CH4) sú pri podstielkovom systéme vyššie (1 kg na zviera a deň) než pri hnojovicovom systéme (0,15 – 0,37 kg na zviera a deň)
(Groenestein a Reitsma, 1993; Crutzen a i., 1986) a môže to súvisieť s rozkladnými procesmi pri nedostatku kyslíka v podstielke.
Zmenšenie emitujúceho povrchu
Významným faktorom ovplyvňujúcim tvorbu emisií amoniaku je veľkosť znečisteného povrchu (Monteny a Erisman, 1998). Pri väznom systéme ustajnenia sa zistili nižšie emisie amoniaku (5 – 27 g na zviera a deň) ako pri voľnom ustajnení (25 – 45 g na zviera a deň) práve z dôvodu
zmenšenia plochy znečisťovanej exkrementami.
Frekvencia čistenia
Rýchlym odstránením moču a výkalov z ustajňovacieho priestoru a ich uskladnením v uzatvorených nádržiach je možné tiež dosiahnuť zníženie
emisií amoniaku. Elzing a Monteny (1997a, 1997b) zistili, že unikanie amoniaku nastáva cca 2 hodiny po depozícii moču na podlahu a celý
proces trvá asi 15 hodín, výnimočne dlhšie.
Sprchovanie podláh
Systém sprchovania podláh znižuje koncentráciu močoviny a súčasne odstraňuje moč z povrchu podláh. Samotné zhrňovanie bez oplachovania
vodou zanecháva na povrchu tenkú vrstvu, ktorá je významným zdrojom unikajúceho amoniaku (Braam a i., 1997). Sprchovaním roštov sa dosiahla redukcia emisií NH3 o 17 % (Ogink a Kroodsma, 1996). Zhrňovanie exkrementov z plnej podlahy bez sprchovania vykazovalo emisie o 34
% vyššie ako zhrňovanie s následným sprchovaním vodou v množstve 50 l na kravu a deň každé dve hodiny (De Boer a i., 1994).
44
Zborník z konferencie pre chovateľov hoädzieho dobytka
Hlavnou nevýhodou je množstvo pridávanej vody. Pri priemernej dennej produkcii hnojovice 50 l od jednej kravy, sprchovanie roštových
podláh môže spôsobiť nárast objemu hnojovice až o 200 % (pri plných podlahách o 10 – 100 %). Okrem investičných nákladov na technológiu,
skladovanie a aplikáciu nadmerného objemu hnojovice, bude viesť táto technológia pravdepodobne k ďalším operačným nákladom.
Sprchovanie podláh roztokom formaldehydu umožňuje použitie menšieho množstva vody. Formaldehyd brzdí aktivitu ureázy (enzým rozkladajúci močovinu na amoniak), čo je účinnejšie ako zrieďovanie moču a jeho odstraňovanie (Monteny, 2000). Zhrňovanie a sprchovanie plnej spádovej podlahy každé dve hodiny roztokom formaldehydu v množstve 34 l na kravu a deň pomohlo znížiť emisie amoniaku o 87 % v porovnaní
s boxovým roštovým ustajnením (Bleijenberg a i., 1995). Nevýhodou použitia formaldehydu je tvorba formaldehydových pár, ktoré môžu mať
negatívny vplyv na zdravie zvierat (Monteny, 2000).
Sklon a povrch podláh
Zhŕňanie exkrementov z hladkej podlahy môže znížiť emisie amoniaku až o 30 % (Braam a Swierstra, 1999). Napriek tomu sa uprednostňujú
menej šmykľavé ryhované podlahy zohľadňujúce welfare zvierat. Šikmé podlahy s odtokovými kanálmi zhŕňané každých 12 hodín znížili emisie
amoniaku o 21 % (Braam a i., 1997). Kombinácia čistenia vyspádovanej podlahy samovoľným odtokom moču, zhrňovania a sprchovania, môže
znížiť emisie amoniaku až o 65 % (Swierstra a Braam, 1999).
V porovnaní s roštovou podlahou sa pri plných podlahách s 3 % - ným sklonom dosahuje zníženie amoniakálnych emisií asi o 52 % (Swierstra
a i., 1995). Emisia amoniaku je určená koncentráciou močoviny a objemom moču deponovaným na povrchu podlahy. Po jednom močení kravy
sa na povrchu roštovej podlahy vytvorí vrstva moču hrubá 0,6 mm na ploche asi 0,8 m2 (objem 0,48 l). Na plnej podlahe, kde je odtok moču
zabezpečený 3 % -ným sklonom, zostáva vrstva hrubá asi 0,15 mm na ploche 1,2 m2 (objem 0,18 l). To znamená, že potenciál amoniakálnych
emisií pre šikmé plné podlahy je v priemere 3-krát nižší (Braam a Van den Hoorn, 1996).
Na redukcii emisií sa pri plných podlahách podieľa aj obmedzená výmena vzduchu. Pri roštových podlahách môže výmena vzduchu prebiehať na
ploche 20 – 25 % z celkovej podlahovej plochy, kým pri plných podlahách len cez otvory na konci chodieb, kam je zhŕňaná hnojovica (Monteny,
2000).
Úprava pH
Regulácia pH okysľovaním hnojovice je účinný spôsob redukcie emisií amoniaku. Hoci sa môžu použiť rôzne organické a anorganické kyseliny,
podrobne sa skúmala iba kyselina dusičná (HNO3). Zmes hnojovice a kyseliny dusičnej môže byť určitou náhradou umelých hnojív. Z dôvodu
rizika denitrifikácie pridávaných dusičnanov a následných emisií škodlivého oxidu dusného (skleníkový plyn), sa musí pH hnojovice udržiavať
pod hodnotu 4,5 (Bleijenberg a i., 1995). Pri použití kyseliny dusičnej a znížení pH hnojovice na 4 – 4,5 sa dosiahol pokles emisií amoniaku o 37
% (Bleijenberg a i., 1995). Množstvo HNO3 potrebné na dosiahnutie takéhoto pH je asi 5 kg na m3 hnojovice. Upravená hnojovica má vysoký
obsah anorganického dusíka (cca 8 kg na m3), s čím treba rátať pri aplikácii na pôdu (Hartung a Phillips, 1994).
Výživa
Emisie z jednotlivých chovov dobytka sa líšia nielen z dôvodu rozdielov v ustajnení, ale aj rozdielov v kŕmení a úžitkovosti. Najvyšší obsah dusíka
má krmivo určené pre dojnice, potom pre teľatá a nakoniec pre výkrmový dobytok. Z celkového denného množstva prijatého dusíka priemerná
dojnica vylúči 50 % močom, 29 % výkalmi, 19 % mliekom a 2 % sa uložia v organizme (Tamminga, 1992). Na každý kilogram vyprodukovaného
mlieka pripadá 10 – 45 g dusíka uvoľneného do ovzdušia (Tamminga, 1996). Výživové opatrenia znižujúce emisie amoniaku by sa mali sústrediť
na znižovanie koncentrácie močovinového dusíka v moči. Medzi emisiami amoniaku a koncentráciou močoviny totiž existuje priama súvislosť
(Elzing a Monteny, 1997b). Jednou z praktických možností obmedzenia prebytku dusíka v krmive je náhrada časti trávnej siláže krmovinou
s nízkym obsahom dusíka, ako je napr. kukurica (Dewhurst a Thomas, 1992).
Výživa a spotreba vody ovplyvňujú okrem zloženia moču aj objem a frekvenciu močenia (Whitehead, 1995). Všeobecne sa uvádza na 1 kravu
denná produkcia moču 10 – 40 l a frekvencia močenia 8 – 12 krát za deň. Pri koncentrácii močovinového dusíka 2 – 20 g na liter sa potom
močom vylúči denne 80 – 320 g dusíka (Monteny, 2000).
Emisie metánu
Produkcia črevného metánu v tráviacom trakte prežúvavcov je základný proces pri odstraňovaní bachorového vodíka, predstavuje stratu
stráviteľnej energie a je hlavný zdroj poľnohospodárskych emisií tohto skleníkového plynu (Alford a i., 2006). Metán vzniká aj pri rozklade
živočíšnych exkrementov, hnoja a hnojovice, ak sú skladované v anaeróbnych podmienkach.
Metán vytvorený črevnou fermentáciou predstavuje 3 – 8 % celkovej energie prijatej krmivom. Zvieratá ho produkujú v množstve 25 – 37 l na
kg prijatej sušiny (Minami a Takata, 1997). Emisie tohto plynu sa pohybujú v rozmedzí 194 - 390 g na DJ a deň a sú predovšetkým ovplyvnené
hmotnosťou zvierat, prijatou energiou v krmive a mliekovou úžitkovosťou. Kinsman a i., (1995) zistili na vzorke dojníc s priemernou živou
hmotnosťou 602 kg a s priemernou dojivosťou 28,5 kg . deň-1 emisie metánu 348 g . DJ-1 (pri väznom ustajnení). Dojnice s hmotnosťou 584 kg
a dojivosťou 18,5 kg . deň-1 produkovali 194 g CH4 . DJ-1 (Amon a i., 1998). Pri voľnom ustajnení boli zistené emisie metánu 267 – 390 g .
DJ-1 (Seipelt a i., 1999).
Emisie oxidu dusného
Pri sledovaní emisií N2O neboli zistené rozdiely medzi väzným ustajnením s tuhým hnojom a väzným ustajnením s tekutým hnojom. Rozdiely
boli len medzi ročnými obdobiami (v zime 0,14 a v lete 1,19 g . DJ .deň-1). Systém na hlbokej podstielke sa všeobecne vyznačuje vyššími emisiami tohto plynu (2,01 g . DJ-1) (Amon a i., 1998).
Záver
Technologické prvky maštaľného prostredia (typ, plocha, tvar a povrch podláh, odstraňovanie exkrementov), jeho mikroklimatické parametre
(teplota, vlhkosť, prúdenie vzduchu) a ustajnené zvieratá (druh, kategória, úžitkovosť, živinové požiadavky, zdravotný stav) sú najdôležitejšie
faktory určujúce emisie amoniaku z jednotlivých chovných systémov. Zavádzanie nízkoemisných technológií sa nielen znížia emisie z ustajnenia
zvierat, skladovania a aplikácie hnojovice, ale zároveň sa vytvorí zdravšie prostredie pre chované zvieratá a zníži sa negatívny dopad živočíšnej
výroby na životné prostredie.
Grafický layout, spracovanie a tlač:
GaRT, s.r.o. - Grafická a reklamná tvorba
www.gart.sk, [email protected]
Termín konania: 25/10/2007 – 26/10/2007
Miesto konania: Kultúrny dom Andreja Hlinku, a. s.
A. Bernoláka 1, 034 01 Ružomberok (Veľká dvorana)