pdf 1 MB

Úvod
Ahoj Smíšci,
tento rok jsme sice přeskočili
zimu, ale není důvod být
smutní. Svítí sluníčko (alespoň
občas ), o přestávkách máme
krásný výhled na pracující
dělníky a v hodinách … no
přece nesmí dopustit, abychom
na ně a jejich vrtačky
ve vyučování zapomněli.
Nicméně v tomto dílu našeho
úžasného školního časopisu
jsme si pro vás připravili
rozhovor s panem Markem
Kubátem, fotky z lyžáku a
přehlídky jazykových
dovedností, foto-komiks
s blondýnou, anketu – ve které
se dozvíte, co vaši spolužáci
dělali o jarních prázdninách a
jak oslavili svátek svatého
Valentýna a spoustu dalších
věcí o které prostě nemůžete
přijít.
Anička Bracková
Lyžařský kurz
Vyjížděli jsme 1.2. od školy a
vrátili se 7.2. Bydleli jsme v
chalupě a každý večer jsme se
scházeli
ve
společenské
místnosti, kde jsme hráli různé
hry a zlepšovali si vědomosti o
lyžování. Vařili nám tam
dobře. Učitelé se k nám
chovali moc pěkně, a nejen k
nám. Jeden den na sjezdovce
provedli hrdinský kousek, kdy
zachránili jednomu pánovi „dá
se říct“ život. I když sněhu
nebylo mnoho a jezdilo se z
velké části na umělém sněhu,
každý se v lyžování posunul o
kus dál a zlepšil si svůj styl
jízdy. Během pobytu nám i
proběhla menší viróza, ale i
přes to jsme odjížděli plní
zážitků.
Navštívili
jsme
bobovou dráhu a díky tomu, že
tam někteří nebyli, protože
byli nemocní, jsme tam byli
ještě jednou. Ráda bych jela
příští rok znovu. A ten, kdo by
chtěl také, tak ať jede, protože
to stálo za to.
Dorka Kalná a Berta Kalná
Jazyková přehlídka
Už po několikáté se na
naší
škole
konala
všemi očekávaná Přehlídka
jazykových
dovedností.
Ve čtvrtek 28. 3. předvedli
žáci 1. i 2. stupně svůj
talent ostatním. Zhlédnout
jsme mohli řadu zajímavých
divadelních,
pěveckých
a
recitačních
vystoupení,
například vtipnou pohádku
o mořské příšeře Nessie žáků
7.C nebo všemi známou
Karkulku v němčině od 7.B.
Celé odpoledne zakončila
9.B s písničkou Touch the
Sun. Všem zúčastněným se
představení moc povedla a vy,
kteří jste tuto akci zmeškali, si
ji můžete prohlédnout alespoň
na fotkách.
Ozvěny jazykové přehlídky
„Jako organizátorka jsem se sice nemohla plně "položit" do uměleckého diváckého
zážitku z přehlídky, ale i pohledem z boku za scénou mi přišlo úžasné, že naše děti
ze Smíškové vystupují skoro jako profíci na divadelní scéně. Asi největší radost
jsem měla z účinkujících, na kterých bylo vidět, že si to vystupování hezky užili a
že to dělali rádi. Moc bych jim přála, aby jim to nadšení vydrželo i v příštích
letech!“
pí uč. Jankovská
„Myslím, že by z nás měl radost i Komenský, protože je to přesně to, co on chtěl škola hrou...a děti si skutečně hrají.... ( i když nám učitelům někdy "tečou" nervy)
pí uč. Zacpalová
„Na letošní jazykové přehlídce mě překvapilo, jak mnohá představení, která ještě
na generálce působila rozpačitě a chaoticky, za pár hodin žáci předvedli sebejistě,
disciplinovaně a s nadšením. Bylo velmi příjemné to sledovat. A také chci jako
zvukař poděkovat dvěma spolupracovníkům - Jirkovi a Radkovi - za téměř
profesionální pomoc.
p. uč. Sýkora
„Oproti loňskému roku přišlo víc lidí. Mně osobně se přehlídka moc líbila. Žáci si
nejen dodali odvahu, protože vystupování provází velká tréma, ale i chuť užit si to.
Všem se představení povedla. A příští rok se těším zas.“
Štěpánka, 7.A
„I když jsem hrála hru Tom nebojsa, myslím si, že nejlepší byla Lochnesská
příšera.“
Bětka, 7.C
„Herci byli nadměrně nervózní, až na žáky 6.B, kteří se na konci představení
velice rozesmáli a málem se váleli po zemi smíchy. Mě, jakožto diváka, přehlídka
velmi nadchla.“
Magda, 7.B
„Naše vystoupení bylo lepší než vloni, protože nebylo tak chaotické. Bála jsem se,
abychom nepopletli text. Vše ale dopadlo dobře. Přehlídka jazykových dovednost
byla pěkná a doufám, že příští rok se zapojí všichni, kdo si letos nezahráli.“
Terka, 7.A
„Ze začátku byla trochu tréma, ale pak už to bylo dobrý. Když jsme přišli na řadu,
tak jsem viděl to obrovský publikum a v něm pár mých kámošů, takže mi bylo
trapné zpívat. Nakonec jsem z toho měl ale dobrý pocit.“
Štěpán, 4.A
„Naše představení se mi líbilo, i když tam byly nějaké chyby. Ještě den po něm mě
bolela ruka z bubnování.“
Anička, 4.A
„Na přehlídce jsem byla až do konce a nejvíce se mi líbily pohádky O lochneské
příšeře a O Karkulce. Byla jsem tam s mamkou, babičkou a dědečkem.“
Katka, 4.A
Rozhovor – M. Kubát
Jak dlouho hraješ?
Od deseti let.
Kde hraješ?
Zhruba deset let se specializuji na
interpretaci barokní hudby, takže
hrávám
v různých
českých
i
mezinárodních
barokních
orchestrech. Například v Ensemble
Damian, Czech Ensemble Baroque,
Hof-musici, Silva Rerum arte …..
Jak ses k tomu dostal?
Ke kytaře jsem se dostal kvůli mé
starší sestře Vlaďce, k loutně díky
mé kolegyni – flétnistce Janě.
Jaký typ hudby hraješ?
Nebráním se ničemu, ale jak už jsem
zmínil, v současné době se věnuji
převážně barokní hudbě. Dřív jsem
si ale kromě klasické kytary prošel
folkem, rockem, jazzem i world
music.
Kolik loutna stojí?
Loutna není sériově vyráběný
nástroj, proto se cena studentského
nástroje zhotoveného na zakázku
pohybuje kolem 20000,-Kč. Také
záleží na typu, velikosti atp. Kolem
50000,-Kč se dá v Čechách sehnat
výborný nástroj.
Jak se liší loutna a kytara?
učitel hry na kytaru
Loutna a kytara jsou dva rozdílné
nástroje s vlastní historií. Zatím co
kytara se vyvíjela až do současnosti,
loutna v druhé polovině 18. stol.
zcela mizí z hudebního života. Od
16. do 18. stol. byla přitom loutna
asi tak populární, jako je dnes kytara.
Byla zastoupena jak u šlechtického
dvora, tak i v mnoha domácnostech.
Opětovný zájem o ni nastal až ve
20. stol. Obzvláště posledních cca
30 let začal veliký boom renesanční
a barokní hudby, proto se začaly
znova stavět repliky renesančních a
barokních nástrojů.
Ale když bych to chtěl zjednodušit,
tak je to jako když si na kytaru
přidáte ještě jednou vysokou strunou
a1 a několika dalších basových strun
laděných ve stupnici dolů. No a
potom to vše podladíte o tón níž. Je
to jasné, ne Technika hry pravé
ruky je však poměrně odlišná.
Kde ses na to naučil hrát?
Začínal jsem jako samouk, pak jsem
chodil na tišnovskou „zušku“, jezdil
jsem na konzervatoř do Pardubic a
souběžně jsem navštěvoval lekce
jazzové kytary. Loutnu jsem
studoval až později na Akademii
staré hudby v Brně.
Pavlína Kubátová
Anketa
Co jste dělali o jarních prázdninách a jak jste oslavili Valentýna?
Michal 9.B - Byl jsem doma. Sledoval jsem Ligu mistrů
UEFA.
Karolína 9.B - Celý týden jsem byla u babičky a učila
jsem se. Valentýna nemám s kým slavit.
Štěpán 8.B - Sledoval jsem olympiádu u kamaráda.
Franta 7.B - Byl jsem u příbuzných a v
kině. Byl jsem s přáteli venku.
Pí uč. Eklová - Lyžovala jsem s rodinou v
Beskydech.. Připravovala jsem se na hory.
Dorota 9.A - O jarních prázdninách jsem byla na horách
v Rakousku.
Valentýna neslavím, protože tento svátek nemám s kým oslavit.
Alžběta 7.C - O jarních prázdninách jsem byla u tety
a hrála jsem karty .
Valentýn byl nic moc.
Smíškovi spisovatelé
Milí čtenáři, je začátek dubna. Všichni jsme až do posledního
březnového dne čekali, kdy k nám konečně zavítá ta „pravá zima“.
Ta se nám letos představila pouze svou nízkou teplotou a ranním
náledím. Téměř žádný sníh. Taková ta „pravá zima“ se nám
vyhnula. Nevadí. Pravou zimní atmosféru si můžeme alespoň navodit
z prací žákyň devátých tříd - líčením na téma „Zimní odpoledne
v lese“. Přeji příjemné počtení :)
Zimní odpoledne v lese
Anežka Bartoňková 9.B
Ráda chodívám krajinou, která je zahalena bílým sněhem. Někdy po
poledni nahlédnu do nedalekého lesa a pokochám se bohatou zimní
nadílkou, což mi přináší opravdu nevšední zážitek.
Všechno má na sobě bílou peřinu, jen kmeny stromů tvoří dominantu
celého mého pohledu. Jsou tmavě hnědé a jen tak se svého zabarvení
nevzdají. Jejich zelenou korunu zima již zcela ovládla. Větve,
prohnuté pod vahou sněhu, vypadají tak křehce, že by i dotek
drobného návštěvníka mohl způsobit opadání této chlouby na zem.
Při mém toulání nemám nouzi o zvířecí společnost. Poletují kolem
mne hejna drobných ptáčků, převážně sýkorek, které se na krmítkách
hašteří o každé semínko.
Náhle celý shluk ptactva vyruší při hodování krahujec. Hbitě prolétne
klouzavým letem mezi porostem a zavládne velký zmatek. Přímo
před mýma očima tu probíhá boj o život, z něhož tentokrát vyjde jako
vítěz nenápadný malý dravec.
Plna dojmů opouštím tento kouzlem naplněný koutek přírody.
Studené sluneční paprsky slábnou, krajinu postupně pohlcuje šero,
obrysy ztrácejí tvar. Stále rychleji mířím k domovu obdařena zážitky
z jednoho mrazivého odpoledne.
Iveta Daňhelová 9.A
Do lesa opět zavítala zima. Stromy se připravily na dlouhý nerušený
odpočinek a usnuly. Jako peřinka je přikryla první várka krásného,
něžného, bílého sněhu. Všude je klid, všechno spí.
Když procházím zimním lesem, slyším křupání sněhu pod mýma
nohama, svůj dech, tep srdce a sníh, jak něžně dopadá všude okolo
mě. Každá věc v lese je pokryta sněhem, který se v krátkých
záblescích paprsků slunce kouzelně třpytí. Je tady klid a zima. Cítím,
jak mi mráz prochází tělem. Připadá mi to tak klidné a nevinné, že
mám pocit, že se mi to jen zdá. Ale ne, nezdá se mi to. A tak se dál
nerušeně procházím zamrzlou krajinou a přemýšlím.
Najednou začne foukat vítr a z nebe se k zemi začnou snášet krásné
sněhové vločky. Vítr je roztančí a tak krouživě dopadají na zem a na
stromy okolo mě. Jednu velkou vločku chytím. Vypadá jako
vystřihnutá z papíru. Je dokonalá a symetrická, je až k neuvěření, že
se vytvořila v mracích. Naposledy se na vločku podívám a ta se mi
rozpustí na ruce. Zbude po ní jen kapička vody.
V dálce se na malé louce ukryté v lese pase malé stádo srneček. Je to
jako v pohádce. Většina zvířátek spí. I stromy odpočívají. Vzhůru tu
jsem jenom já a to stádo srn. Připadám si, jako kdybych je rušila. A
tak co nejtišeji odejdu zasněženou krajinou pryč.
V lese je kopec, z kterého je krásný výhled na město Tišnov. Pode
mnou vidím rozprostřené domy, silnice a auta. Domy mají bílé
střechy od sněhu i vše ostatní je přikryto bílou peřinou. Začíná se
stmívat. V zimě je brzy tma a tak musím jít domů. Pohledem se
s lesem rozloučím a odejdu.
Zábava
Které zvíře je nejpřítulnější?
(Anakonda - když obejme člověka, do smrti ho nepustí....)
Jak se oblékají Eskymáci?
(Rychle... )
Jaký je rozdíl mezi mrazem a traktorem?
(Když vám po zádech přejde mráz, dá se to vydržet.)
Magda doporučuje
Willovi, jednomu z nejlepších
hraničářů Araluenu, se zhroutil
svět po smrti jeho manželky
Alyss Mainwaringové. Chce se
pomstít všem, kdo způsobili
požár, který ji zabil. Přísaha,
již Will složil hraničářskému
sboru,
pro něj už nic
neznamená. Jeho přátelé se o
něj bojí. Vídají ho míň a míň,
dříve veselá tvář se proměnila
v zachmuřenou.
Čirou náhodou má Horác a
Kasandra problém se svou
dospívající dcerou Madelin. V
noci se vykrade do lesa a tam
loví. Její rodiče jsou už zoufalí
a proto Halt navrhne, aby se
stala Willovým učněm. Gilan
nesouhlasí. Nikdy žádná dívka
nebyla hraničářem. Podle něj
nemá potřebnou sílu na nátah
luku. Problém byl vyřešen po
názorné ukázce s prakem.
Madelin přijede k Willově
chatě se služkou a druhým
nákladním
koněm.
Oba
hraničář pošle zpět na hrad
Araluen a dívce zůstane pouze
její kůň a několik šatů. Není
spokojená se svým malým
pokojem. Když však dojde čas
na nácvik se zbraněmi, velice
se jí zalíbí být hraničářem.
Dostane
vlastního
hraničářského koně, luk, nože,
pláštěnku
na
maskování.
Postupně zjišťuje, jak je skvělé
být hraničářem. Jenže párkrát
šlápne vedle.
Dokáže Will udělat z tvrdohlavé a vzdorovité princezny
vynalézavou a zodpovědnou
hraničářku?
Nenechte si ujít poslední díl
Hraničářova učně - Královská
hraničářka.
Magda Hutařová