2009 - Mutěnice

letní
2009
43
SLOVO STAROSTY
(V.A. Kovanič: Svatý Urban)
Na svatého Urbana byl jest pěkný den,
bude suchý červenec i srpen;
vinná réva však nedbá toho
a poskytne vína mnoho.
44
Vážení občané, dovolte mi, abych Vás
informoval o dění v naší obci. Za jednu z nejdůležitějších akcí považuji, že v letošním
roce dojde na tolik očekávané komplexní
pozemkové úpravy, které se budou dotýkat
všech občanů, kteří vlastní v k.ú. Mutěnice
pozemky. Podrobný popis a účel celé akce
najdete na jiném místě tohoto Zpravodaje.
Finanční krize, o které se stále mluví se
samozřejmě dotýká i rozpočtu naší obce.
Prioritou obce je vybudovat v letošním roce
komunikace tak, jak byly schváleny v zastupitelstvu obce. Ulice Družstevní je již hotová,
dále budou započaty práce v ulici Malá
strana a Luční. Další investiční i neinvestiční
akce jako je rozhledna, projekt na koupaliště
a další budou realizovány s ohledem na
plnění rozpočtu.
Na závěr bych se chtěl zmínit o úpravách
na fotbalovém hřišti. Zde byl vybudován
zavlažovací systém a po úpravách terénu
vyset nový trávník, což bylo důvodem, že
domácí utkání v kopané jsme hráli mimo
obec. Na domácí hřiště se vrátíme, až trávník na fotbalovém hřišti nabude své kvality,
která je ovlivněna klimatickými podmínkami.
Nejpozději však na jaře 2010 se opět vrátíme na stadion Pod Bůdama.
Přeji všem krásné prázdniny, odpočinek a krásné počasí na dovolené.
Konečně – v této době je to mezi dětmi
nejpoužívanější slovo, protože začaly dlouho
očekávané nejdelší prázdniny ve školním
roce. Určitě jej ale také používají dospělí
zaměstnaní a vlastně i nezaměstnaní, protože začalo období dovolených.
Konečně si určitě řekli obyvatelé ulice
Družstevní a okolí, neboť skončily stavební
práce na budování nové vozovky a chodníku
v této ulici. Doufám, že bude všem sloužit
ku prospěchu a nebudeme tam muset
řešit žádnou dopravní nehodu ani žádný
jiný problém. Ještě jedenkrát děkuji všem
za spolupráci, vstřícnost a pochopení při
omezení, které touto stavbou vzniklo.
Konečně si mohou říci také obyvatelé
ulice Malá Strana, protože v měsíci červenci
budou zahájeny stavební práce na budování
silnice II. etapy v této ulici. Věřím, že i tady
bude dobrá spolupráce firmy, obce a Vás
občanů.
Konečně se bude také budovat nová
vozovka a chodník v ulici Luční a její zahájení je naplánováno také na první polovinu
letních prázdnin.
Na souběhu ulic Lipová a Tržní se nám
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
1
rýsuje park a dětské hřiště. Bohužel tady
nás docela zdržely klimatické podmínky. Při
budování chodníků a hrací plochy neustále
pršelo a až měly začít parkové úpravy, tak
bylo zase dlouho sucho. Ale přesto věřím,
že na akci, na níž má velký podíl společnost
MND a.s. Hodonín jako partner projektu
v rámci grantového programu Energie
z přírody 2008, která přispěla částkou
200.000,- Kč, bude dokončena a bude
sloužit všem.
Co budeme moci realizovat ještě ze
schválených akcí, které jsou na tento
rok zařazeny do rozpočtu obce, nevíme.
Nevíme z důvodu finančních, protože naplňování rozpočtu je nižší zhruba o 10%, což
je významný podíl ve vztahu k investicím.
Přesto věřím, že těch nejdůležitějších věcí
se to nedotkne.
Konečně mně dovolte Vám všem
popřát pohodu o prázdninách, klidnou
dovolenou a šťastný návrat domů.
Petr Bíza
místostarosta obce
Usnesení z XIV. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice
ze dne 9. června 2008
za cenu 110,-Kč/m2 manželům Novým,
Mutěnice 22, za účelem dotvoření parcely pod RD
2. MPZ č. 2/2009 prodej pozemku p.č.
1216/3 v k.ú. Mutěnice o výměře 4 m2
za cenu 110,-Kč/m2 panu Zdeňku Novému, Mutěnice 22, za účelem dotvoření
parcely pod RD
3. MPZ č. 11/2009 prodej pozemků
v lokalitě Platové p.č. 2923/1 a p.č.
2923/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 394
m2 za cenu 1/3 výměry pozemku za
110,- Kč/m2 a 2/3 výměry pozemku za
44,- Kč/m2, Jakubu Trávníkovi, Mutěnice 1028, na výstavbu vinného sklepa
s lisovnou
4. MPZ č. 12/2009 prodej pozemků
v lokalitě Platové p.č. 2902/1 v k.ú.
Mutěnice o výměře 418 m2 za cenu 1/3
výměry pozemku za 110,- Kč/m2 a 2/3
výměry pozemku za 44,- Kč/m2 Petru
A. ZO vzalo na vědomí:
1. Kontrolu úkolů z minulého jednání zastupitelstva obce
2. Výroční zprávu školy
2. Hospodaření obce Mutěnice za období
01 – 04/2009
3. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2008
svazku obcí VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice
4. Nabídku fa. DOMOV EnergoInvest
s.r.o. Praha 2 na odkup nebo pronájem
obecních pozemků na vybudování fotovoltaické elektrárny
5. Zprávu RO o rušení nočního klidu
B. ZO schválilo:
1. MPZ č. 1/2009 prodej pozemku p.č.
1216/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 7 m2
2
Ovečkovi, Mutěnice 37, na výstavbu
vinného sklepa s lisovnou
5. MPZ č. 13/2009 prodej pozemku p.č.
1662 v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 307 m2 za cenu 110,-Kč/m2 panu
Josefu Zimolkovi, Mutěnice č. 386
6. MPZ č. 14/2009 prodej pozemku p.č.
751/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 61 m2
za cenu 110,-Kč/m2 paní Marii Žilkové,
Mutěnice 1046, za účelem dotvoření
parcely pod RD č.p. 67
7. MPZ č. 15/2009 výkup pozemků pod
komunikací – lokalita Přední hora, za
cenu dle znaleckého posudku
8. Zřízení věcného břemene mezi povinným
Obcí Mutěnice a oprávněným E.ON Distribuce, a.s. České Budějovice dle návrhu smluv č. 2204-76/001/09, 2204026/001/09, 2204-026/035/09,
2204-026/039/09
9. Po projednání závěrečného účtu Obce
Mutěnice za rok 2008 hospodaření
obce Mutěnice za účetní období roku
2008, a to bez výhrad
10. Rozpočtové opatření č.2/2009 na
straně příjmů o 51 900,- a na straně
výdajů o 51 900,- Kč. Po provedení RO
č.2 tvoří celkové příjmy 71 422 200,- Kč
a celkové výdaje 75 524 250,-Kč.
C. ZO deleguje:
1. Starostu obce MVDr. Dušana Horáka
na řádnou Valnou hromadu akcionářů
akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, 695
11 Hodonín, IČ 49454544, která se
bude konat dne 11. června 2009.
D. ZO neschválilo:
1. Návrh pana Marka Ištvánka, Mutěnice
k zajištění veřejného pořádku a čistoty
centra obce přes víkendy - dle předloženého materiálu
E. ZO uložilo:
1. Starostovi obce podepsat smlouvy o zřízení věcného břemene s E.ON České
Budějovice
Informace ke komplexní pozemkové úpravě v k.ú. Mutěnice
Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, zhotovitelem pozemkové úpravy byla
vybrána firma GEOREAL spol. s.r.o Plzeň.
Podpisem smlouvy o provedení pozemkové
úpravy byly zahájeny činnosti jednotlivých
etap KPÚ ve stanovených termínech.
Věříme, že ve vzájemné součinnosti
zpracovatele KPÚ, vlastníků, obce
a pozemkového úřadu, bude cíl pozem-
Komplexní pozemkové úpravy (dále
KPÚ) v katastrálním území Mutěnice byly
zahájeny z podnětu vlastníků podle zákona
284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových dne 12.8.2002. V květnu
2009 byla podepsána smlouva mezi vybraným zhotovitelem a pozemkovým úřadem
na provedení KPÚ. Na základě výsledku
výběrového řízení dle zákona 137/2006
3
kových úprav naplněn,
podaří se stabilizovat vlastnické vztahy
k pozemkům a současně
vytvořit prostor pro zlepšení podmínek životního
prostředí v obci i krajině.
Pro vlastníky pozemků připomínáme některé
důležité informace:
Řízení o pozemkových
úpravách je upraveno zákonem č. 139/2002 Sb.,
o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech,
náležitosti návrhu pozemkových úprav upravuje vyhláška č. 545/2002 Sb. Postupy správního řízení zákonem
neupravené jsou stanoveny
dle zákona o správním řízení, platného ke dni zahájení
pozemkové úpravy tj. zákona 71/1967 Sb.
Cílem pozemkové úpravy je ve veřejném zájmu
prostorově a funkčně uspořádat pozemky a s nimi
související vlastnická práva
a věcná břemena. Pozemky
se upravují, scelují nebo
dělí a zabezpečuje se jimi
přístupnost k pozemkům
a vyrovnání jejich hranice.
Současně se pozemkovou
úpravou vytváří podmínky
k racionálnímu hospodaření, ke zlepšení životního prostředí, pro ochranu
a zúrodnění půdního fondu,
vodní hospodářství a zvýšení
ekologické stability. Předmětem pozemkových úprav
všechny pozemky ve stanoveném obvodu bez ohledu
na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické
a užívací vztahy k nim.
Zpracovatel pozemkové
úpravy je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat navržená opatření s vlastníky pozemků
a se sborem zástupců
vlastníků, který je volen na
úvodním jednání pozemkové
úpravy.
V rámci pozemkových
úprav může být vypořádáno
spoluvlastnictví k pozemk ů m , j s o u o d s t r a n ě ny
nesoulady v zápisech vlast4
nických vztahů v katastru
nemovitostí, jsou vyřešeny
duplicitní zápisy vlastnictví.
Je řešena problematika
vlastníků pozemků u kterých
chybí bližší údaje o bydlišti
a rodném čísle.
Dokladem o vlastnictví
pozemků jsou především
listiny osvědčující právní
vztahy, jako například rozhodnutí o dědictví, darovací
nebo kupní smlouva, výpis
z knihovní vložky apod. Je
v zájmu vlastníků provést
kontrolu stávajícího zápisu
svého vlastnictví k pozemkům podle stavu v katastru
nemovitostí a podle uvedených nabývacích listin.
Výsledkem je zpracovaný
návrh pozemkové úpravy,
který po zpracování vystaví
pozemkový úřad k veřejnému nahlédnutí v příslušné
obci po dobu 30-ti dnů.
V této době mohou účastníci uplatnit své námitky
a připomínky. Pozemkový
úřad rozhodne o schválení
návrhu pozemkové úpravy,
pokud s ní souhlasí vlastníci
alespoň dvou třetin výměry
půdy, dotčené pozemkovou
úpravou. Následně bude
vydáno rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických
práv, kterým zanikají dosavadní nájemní vztahy.
Výsledkem pozemkové
úpravy je obnovený katastrální operát s digitální katastrální mapou. Následně
pozemkový úřad zabezpečí
vytýčení nových pozemků
dle potřeb vlastníků. Nákla-
dy na pozemkovou úpravu
a vyměření nových pozemků podle potřeby vlastníků
hradí stát.
Po pozemkových úpravách budou připraveny
pozemky pro polní cesty,
vodohospodářská, ekologická a protierozní opatření.
Realizací důležitých krajinných prvků, větrolamů, biokoridorů, biocenter, remízů
a dalšího ozelenění bude
zabezpečena obnova okolní
krajiny, a to z finančních prostředků státního rozpočtu
popř. pomocí dotačních
programů EU.
V roce 2009 bude zpracovatel provádět přípravné
práce spojené s analýzou
a rozbor y území, v roce
2010 budou probíhat geo-
detické práce – měření
v terénu, stanovení obvodu
pozemkové úpravy, šetření hranic za přítomnosti
pozvaných vlastníků. Svolání
úvodního jednání s vlastníky
s volbou sboru zástupců
vlastníků je předpokládáno
koncem roku 2010. Ukončení komplexních pozemkových úprav je stanoveno
do konce roku 2012. To
ale neznamená pro vlastníky
pozemků nečinnost poněvadž v průběhu KPÚ budou
opakovaně v kontaktu se
zpracovatelem.
Za Obec Mutěnice je
určeným zástupcem pro
poskytování a upřesnění
informací, popř. odpovědnost za evidenci podnětů,
připomínek a požadavků
Ing. Petra Hrabinová a p.
Markéta Gáborová tel. 518
370 726.
Za zhotovitele KPÚ: Ing.
Vladimíra Vondráčková,
Georeal spol. s r.o., Hálkova
12, 301 00 Plzeň, tel. 377
237 343.
Za Mze – Pozemkový úřad
je úředně oprávněnou osobou stanovena p. Markéta
Šimečková, Koupelní 19,
695 01 Hodonín, tel.č. 518
307 046.
Pozemkový úřad
Hodonín
5
Volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 5. a 6. června 2009
Okrsek č.1 - Obecní úřad
Okrsek č.2 - Hasičská zbrojnice
Okrsek č.3 - Dům s pečovatelskou službou
Účast voličů v obci Mutěnice
Okrsek
č. 1
č. 2
č. 3
Obecní úřad
Hasičská zbrojnice
Dům s pečovatelskou službou
CELKEM
zapsaných
voličů
931
996
1046
2973
Foto: B. Žilka
6
vydaných
obálek
257
239
263
759
účast
%
27,60
23,99
25,14
25,58
Výsledky hlasování
název
1
1.
2
KDU-ČSL
89
2.
4
ODS
47
3.
33
ČSSD
61
4.
21
KSČM
20
5.
5
Suverenita
4
6.
3
Věci veřejné
5
7.
23
Strana svobodných občanů
1
8.
1
Libertas.cz
4
9.
31
Dělnická strana
5
10. 22
„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ-VAŠE ALTERNATIVA“
6
11. 26
Strana zelených
0
12. 14
SDŽ - Strana důstojného života
3
13.
9
Evropská demokratická strana
2
14. 16
Moravané
1
15. 32
NEZÁVISLÍ
2
16.
6
Volte Pravý Blok
0
17.
11
Demokratická Strana Zelených
2
18. 24
SNK Evropští demokraté
2
19.
8
Česká strana národně socialistická
1
20. 13
Národní strana
1
Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa
0
21.
7
22. 10
Strana svobodných demokratů
0
23. 12
Česká strana národně sociální
0
24. 15
Humanistická strana
0
25. 17
Spojení demokraté - Sdružení nezávislých
0
26. 18
Liberálové.cz
0
27. 19
Strana a demokracie svobody
0
28. 20
Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy
0
29. 25
Balbínova poetická strana
0
30. 27
Koruna Česká
0
31. 28
Lidé a Politika
0
32. 29
„Strana soukromníků České republiky“
0
33. 30
Zelení
0
CELKEM
256
pořadí č.str.
7
číslo okrsku
2
3
102
53
58
73
34
57
11
36
12
4
4
5
5
4
3
1
0
3
0
1
2
5
0
3
2
1
1
3
2
1
2
2
0
2
0
1
1
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
239 257
celkem
244
178
152
67
20
14
10
8
8
7
7
6
5
5
5
4
4
3
2
2
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
752
NOVINKY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ
Vážení spoluobčané, dobrá věc se podařila.
Dne 4. 6. 2009 byl rozhodnutím Městského úřadu
v Hodoníně, obecného stavebního úřadu, vydán
kolaudační souhlas pro stavbu: „Zařízení pro
systém využívání komunálního odpadu v mikroregionu VITIS – kompostovací jednotka a sběrný
dvůr druhotně využitelných odpadů Mutěnice“.
Zatím na zkušební provoz, který je povolen do 3.
9. 2009. Pro občany obce Mutěnice to znamená
kompletní nabídku služeb v oblasti odpadového
hospodářství, tedy, že občan se v areálu skládky
může zbavit legálně jakéhokoliv odpadu. Odpad,
který skončí ve sběrném dvoře a na kompostárně navíc může uložit bezplatně. Dílo v hodnotě
18 469 tis. Kč bylo hrazeno převážně z dotací.
Z evropského fondu OPŽP přišlo 85%, ze státního fondu životního prostředí a Jihomoravského
kraje 5%. Vlastní náklady příjemce dotace Obce
Mutěnice tedy byly pouhých 923 tis. Kč, což je
5% celkových nákladů.
Provozováním kompostárny a sběrného dvora byla nájemní smlouvou pověřena Skládka
Hraničky, spol. s r.o. Jeden konkrétní dopad
už vybudování zařízení mělo. Vytvořilo se nové
pracovní místo pro pracovníka obsluhujícího jak
kompostárnu, tak sběrný dvůr.
zařízení jste si už určitě někdy všimli kolonky PNE
a PHE na faktuře a příslušné finanční částky. PNE
= příspěvek na nová elektrozařízení, je vyčíslen
na kus uvedený na trh, rezerva na budoucí
likvidaci elektrozařízení, hrazen z prostředků
dovozce (výrobce). PHE = příspěvek na historické
zařízení, hrazený spotřebitelem – na jeden kus
elektrozařízení. Za šetrné nakládání s vysloužilými
spotřebiči bylo zaplaceno již jejich uvedením na
trh. Je tedy zbytečné, aby vznikaly další náklady
obcím likvidací neúplných tzv. šrotových zařízení.
Podmínkou vrácení elektrozařízení v rámci zpětného odběru, který je bezplatný a obec ještě dostává
za něj i peníze, je jejich ÚPLNOST!!! Znamená to,
že elektrozařízení je třeba vracet v kompletním
stavu, nestřihat přípojné kabely apod. Pokud tedy
elektrozařízení nesplňuje podmínku úplnosti, spadá do kategorie elektroodpadu, za který naopak
obec musí platit!!
Co to je elektrické a elektronické zařízení
EEZ - elektrické nebo elektronické zařízení
(dále jen „elektrozařízení“) je zařízení, jehož
funkce závisí na elektrickém proudu nebo na
elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě,
přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole. V podstatě tedy vše, co
se zapojuje do zásuvky nebo pracuje na baterie.
Tedy např. televizory, lednice, pračky, vysavače,
ale i menší přístroje jako žehličky, mikrovlnné
trouby, varné konvice, mixéry, fény, vrtačky, pily
a v neposlední řadě mobilní telefony a zářivky.
Všechna elekrozařízení jsou rozdělena celkem
do 10 skupin.
Zpětný odběr elektrických a elektronických
zařízení
Do zařízení sběrného dvora patří i letitá plechová
hala, kde se uskladňují elektrická zařízení v rámci
zpětného odběru. To ale není nic nového, Obec
Mutěnice je již několik let do systému zapojena.
Zpětný odběr je financován příspěvky na recyklaci
zařízení od povinných osob. Při nákupu nového
8
Zkušenosti z několika let trvání systému zpětného
odběru elektrozařízení ukazují, že velká zařízení
jako televizory, lednice, mrazáky se daří zpětným
odběrem vracet, ale horší situace je drobných
zařízení, namátkou jmenujme varné konvice
a mobilní telefony. Ze statistik vyplývá, že jenom
33% malých elektrozařízení se vrací v rámci zpětného odběru. A to rozhodně není mnoho, zvlášť
když je odevzdání elektrozařízení bezplatné. Proto
apelujeme na všechny občany: nebuďte pohodlní
a elektrozařízení vracejte. Chráníte tím životní
prostředí a spoříte energie a materiály.
Že to jde, se ukazuje u tříděného odpadu. Díky
Vaší disciplíně a ochotě se třídění využitelných
složek v naší obci rok od roku zvětšuje. Kromě
toho, že ukládáme plasty a sklo do speciálních
nádob, velmi dobře se u nás osvědčil i tzv. pytlový
systém sběru vytříděných složek komunálního
odpadu. Na tomto úseku činnosti spolupracujeme
vedle svozové firmy, kterou je TESPRA Hodonín,
s.r.o., také se společností EKOKOM, a.s., která je
autorizovanou osobou ve smyslu zákona o obalech. Garantem likvidace komunálního odpadu,
ale také všech vytříděných složek v naší obci je
společnost Skládka Hraničky, spol. s r.o.
Společnost Skládka Hraničky, spol. s r.o.
zaznamenala změnu ve vedení společnosti. Dne
1. března odešel na vlastní žádost do důchodu
dlouholetý jednatel společnosti pan Jan Němec
a na jeho místo byl jmenován rozhodnutím valné
hromady společnosti dosavadní ekonom Petr
Blaha. Panu Němcovi přejeme hodně spokojených
let na zaslouženém odpočinku a ještě jednou
vyjadřujeme poděkování za poctivou a příkladnou práci nejen pro Skládku Hraničky, ale i pro
celou obec.
Petr Blaha jednatel společnosti
Skládka Hraničky, spol. s r.o.
Kolektivní systémy
Zpětný odběr probíhá prostřednictvím kolektivních systémů. Ty vznikly v roce 2005, kdy
přešla povinnost financování a zajištění nakládání
s vysloužilými elektrozařízeními z obcí na výrobce.
Kolektivní systémy zajišťují:
• financování a realizaci zpětného odběru
• zpracování a ekologicky šetrné odstranění
• naplnění povinností výrobců, dovozců a subjektů uvádějících tyto výrobky na trh.
• reporting neboli výkaznictví, tedy „papírovou“ činnost
V ČR je v současnosti 6 kolektivních systémů
zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení:
• ASEKOL s.r.o.
• EKOLAMP s.r.o.
• Elektrowin a.s.
• OFO – recycling s.r.o.
• REMA Systém a.s.
• RETELA, s.r.o.
Obec Mutěnice má smlouvu s ASEKOLEM
a REMA Systémem (malé kontejnery na obecním
úřadě), prostřednictvím TESPRY Hodonín, s.r.o.
spolupracuje s Elektowinem a EKOLAMPEM.
Tímto je tedy zajištěn kompletní servis, jelikož
zbývající systémy OFO – recycling a RETELA mají
stejný okruh elektrozařízení.
Kde se dá elektrozařízení odevzdat?
Elektrozařízení je nejlépe odevzdat, a tak se
i nejčastěji děje, na sběrném dvoře v areálu skládky v Hraničkách. Povinnost zpětného odběru mají
rovněž všichni prodejci elektrozařízení, namátkou
tedy jmenuji prodejnu paní Lenky Vrbové nebo
pana Josefa Vítka. Drobná elektrozařízení lze
rovněž odevzdat na obecním úřadě. Mimo tato
místa je po obci ještě rozmístěno několik malých
kontejnerů na použité monočlánky (baterie).
9
Perlivá vína sklenička, cimbál a pěkná pěsnička
Vinohrady, vinařství, hudba a zpěv ing. Zdeněk Klobáska
Jak jsi se dostal do Mutěnic a jaké byly začátky tvé
profese?
„Otec byl vinařs kým
inspektorem pro sklepní kontrolu a působil i na
V ýchodním Slovensku,
včetně tokajské oblasti.
Narodil jsem se v Košicích
25.9.1934. Rodiče i obě
starší sestry znali rodinu
Sedláčků. Při návštěvách
v Mutěnicích na vinařské
stanici jsem se s inspektorem Sedláčkem, který se
věnoval selekci u vinné révy,
setkal.
Po ukončení vysokoškolského studia v Lednici na
Moravě jsem v září 1959
nastoupil na umístěnku do
jmenované stanice na praxi.
Ředitelství bylo v Rožnově
pod Radhoštěm a součástí
byla pracoviště Polešovice
a Uherské Hradiště (luštírna semen a distribuce
množitelského materiálu).
Selektovaný materiál byl
shromaždován především
v Polešovicích, kde na něm
dosáhl významných úspěchů ing.Václav Křivánek.
Aby vinohradnický a vinařský výzkum byl lépe řízen
a spravován došlo k reorganizaci a všechny šlechtitelské stanice přešly pod
Šlechtitelský a semenářský
podnik Brno s hlavní vinařskou stanicí Velké Pavlovice.
V době mého nástupu
bylo na stanici v Mutěnicích pracoviště Slovenské
akademie věd v Bratislavě,
od roku 1964 se stala sta-
10
nice součástí Výzkumného
ústavu pre vinohradníctvo
a vinárstvo v Bratislavě.
Po odborné stránce jsem
pracoval na úseku výzkumu,
udržovacího šlechtění, sortimentu, školkařské výroby,
novošlechtění podnožové
révy, sledování viróz, chorob
a škůdců. Řez a vedení,
hnojení, hydroponie, zakořeňování vinné révy. Podílel
jsem se na poradenské
činnosti, organizaci školení,
výstav a přednášek v rámci
okresu i kraje. Součástí
plánu rozvoje vinohradnictví a vinařství byl i terénní
průzkum viničních ploch
některých katastrů, návrh
odrůdové skladby i agrotechniky. Vědecké hodnosti jsem nedosáhl, byl
jsem bezpartijní, dlouholetý
odborář.
Specifika vinic v Mutěnicích bránila kolektivizaci
a pomohla k udržení malých
ploch vinic i tradičních búd.
Přispěl k tomu i pan Josef
Pelc, který v roce 1959
založil základní organizaci
Českého zahrádkářského
svazu, kde jsem se stal
členem.
V roce 1994 jsem odešel
do důchodu.
Bydleli jsem v objektu
stanice, nyní od roku 1980
v bytové jednotce v Nedělní
ulici.
Před mnoha lety přijela
sestra Libuše s manželem
do Mutěnic. Národní umělkyně Libuše Domanínská,
nar. 4.7.1924 v Brně, naše
vynikající operní sopranistka, sólistka (pozn. J.M.)
Večer jsem měl přednášku
z vinohradnictví mimo obec
a je pozval otcův známý do
sklepa. Nad ránem,když
přišli oba k nám,řekl švagr:
„Tos nemohl přijít za námi?“
Odpověděl jsem: „ A do
které búdy ?“
„Ale oni tě znají .“
Praxe v Mutěnicích stala
se trvalého rázu a ze mne
se stal Mutěňák“.
Jaký máš vztah k muzice, ke zpěvu, divadlu?
„Oba rodičové byli ochotníky v divadelních představeních v Domaníně,
Brně, Košicích v činohrách
i zpěvohrách. U nás doma
se hodně zpívalo i recitovalo. V roce 1954 na Vysoké
škole zemědělské v Brně
jsem byl tanečníkem souboru písní a tanců „Javorina“
a po roce jsem začal hrát
na cimbál. S touto muzikou v době studia jsem se
zúčastnil různých přehlídek
souborů ( v té době vznikl
Ondráš, Javorník, Valašský
krůžek a další ) .
Pro cimbálovou muziku souboru „Bzenčan“ ze
Bzence bylo hlavním zdrojem písní a tanců Dolňácko,
ale i další folklorní oblasti. Svou manželku jsem
si našel z Vracova mezi
tanečnicemi tohoto souboru. Zúčastňoval jsem
se i vystoupení, když už
jsme bydleli v Mutěnicích,
dojížděl jsem vlakem do
Bzence, později do Moravského Písku. Zaskakoval
11
jsem i v jiných muzikách dle
potřeby a požadavků.
Spolupráce se Sborem
pro občanské záležitosti
trvala dlouhé období s cimbálovou muzikou p.učitele
Josefa Diviše, později s Ing.
Josefem Kolibou i dalšími.
Zúčastňoval jsem se vítaní
do života dětí, setkání jubilantů, svatebních obřadů.
Bohužel houslistů – pokračovatelů se nenašlo.
Doprovázel jsem při zpěvu
sbor žen, ale ne vždy všechny přišly. Zpíval jsem s nimi
i sólově jsem se doprovázel.
S mnohými spoluobčany
jsem se loučil na hřbitově.
Cimbál – to byl takový ventil v různých chvílích života,
radostných i těžkých a po
smrti manželky jsem dospěl
k závěru, že lidé nepůjdou za
cimbálem, ale cimbál musí
jít za lidmi. Ve spolupráci
s vinařskou komisí a ústředím ČZS začal jsem jezdit na
výstavy do Lysé nad Labem
a Olomouce – už více jak
deset let. Převozem či vlivem
teploty a vlhkosti v pavilonu
nástroj se rozladí, aby zvučel
musí mít naladěných všech
114 strun. Není to vždy jednoduché vydržet celý den
i několik dní za sebou sám
hrát a zpívat.
Návaznost práce v ČZS
v obci, okresních i repub-
likových orgánech, aktivní
účast na výstavách, zabezpečení registrace vinic
v Mutěnicích, poradenská
činnost v odvětví vinohradnictví a vinařství, ověřování
hroznů pro výrobu přívlastkových vín pro SZPI, podnikání – to je výčet některých
mých aktivit.
Tvrdím, že mám důchodový věk a až budu v důchodě
nic nebudu dělat.
Pokora, pohoda, vnitřní
uspokojení z radosti druhých pomáhá mně i jiným.
„Dojdite si béknút k cimbálu!“ Na každou náladu se najde vhodná písnička – odkaz
našich předchůdců“.
Zdeňka Klobásky
se ptal Jaroslav Mihola
Můj dovětek:
Listuji ve sborníku „Slovácké pěsničky“ s věnováním Zdeňka a jeho syna
Petra, který „pro přátele
a přátele přátel“ oba sestavili
a vytiskli před deseti lety.
Z více jak stovky uvedených
tu písniček, nevím, nevím,
kterou bych si v tuto chvíli
poslechl nejraději, .........
do džbánečku skleněného,
vínečka ryzlinkového, aby sa
mu lúbila ......
ŠKOLST VÍ
DEN DĚTÍ - 1. STUPEŇ
A je tady opět 1. červen. Nejedno dětské srdce zajásá
proto, že začíná poslední školní měsíc, ale srdíčka všech
jistě zaplesají také proto, že právě dnes všechny děti slaví
svůj svátek. K nám na 1. stupeň oslava tohoto dne přišla
letos trošku dřív, protože v pondělí, na které tento den připadá, jely děti prvních a druhých tříd na školní výlet. A jakápak
by to byla oslava bez všech oslavenců?
Čekal nás totiž Pyžamový den plný her a soutěží. Dnes
vůbec nevadilo, že si někdo přispal, protože čas na oblékání
nebyl potřebný. Pokud si někdo nepřichystal památeční
model po dědečkovi nebo babičce, mohl klidně vyskočit
z postele a rovnou vyrazit do školy. Jindy by možná sklidil
posměch od ostatních, ale dnes už po cestě do školy
potkával spoustu dalších pyžamáků, kteří se trousili směrem
ke škole.
Přípravy provázely drobné pochybnosti, jestli si s námi
sluníčko nezahraje hru na schovávanou a místo sebe nám
nepošle kapky deště. Ale sluníčko má děti rádo, takže se
na ně usmívalo už od rána.
Sraz všech pyžamáků byl v půl deváté
před školou – když máme ten svátek, tak
si přeci můžeme klidně i chvilku přispat.
A po „pyžamáckém přivítání“ se už děti ve
dvojicích rozběhly po celém areálu školy,
aby posoudily své schopnosti při plnění
úkolů, které si pro ně připravily jejich paní
učitelky a starší spolužáci z deváté A třídy
. Dnes nezáleželo jenom na sportovních
výkonech, ale také na šikovnosti, zručnosti
a důvtipu každého z dvojice.
A co nás čekalo? Zkoušeli jsme, jak
dlouho nám trvá, než jednou rukou dáme
všechny sirky do krabičky, než přeskáčeme slalomovou dráhu s míčem mezi
nohama nebo jestli projdeme dráhu s míčkem na lžičce tak, aby nám ani jednou
nespadl. Zkusili jsme, zda poskládáme
čepičku nebo lodičku z papíru a z rozstříhaných dílků vytvoříme Tangram, což je
vlastně důmyslná mechanická skládačka
a nejstarší známý mechanický hlavolam.
A jako většina hlavolamů i tangramy dávaly
dětem zabrat.
U kapličky se skákalo v pytlích, běhalo
v gumácích po vytyčené dráze a děti se
snažily hodit mince do hrníčku, který byl
v kbelíku s vodou. Že se vám to zdá jednoduché – tak to vyzkoušejte a možná změníte
svůj názor.
A na asfaltovém hřišti za školou čekaly
děti míčky, a to hned na dvou stanovištích.
Na jednom se pokoušely udržet míček na
raketě a ještě k tomu s ním projít krkolomnou
dráhu a na druhém se snažily prohodit míčky
různě velkými kruhovými okruhy.
Komu se podařilo projít všechna stanoviště, mohl se znovu vrátit na ta, která se mu
nejvíc líbila. Na závěr jsme se znovu všichni
sešli na hřišti, abychom celý pyžamový
den zhodnotili, rozdali si za podané výkony
drobné odměny a celý náš pyžamový tým
vyfotili.
Podle reakcí dětí bylo vidět, že si svůj
svátek, i když s předstihem, užily a my moc
děkujeme žákům deváté A za jejich perfektní
pomoc.
Mgr. Hana Lenertová
Exkurze žáků do Prahy
1. den - úterý
Po sedmé hodině ranní se před školou
začali trousit první deváťáci. V 7:40 jsme
zamávali mutěnické škole a vydali se na
cestu. Poté, co jsme minuli Brno, následovala zastávka u motorestu Devět křížů,
kde byl 20minutový rozchod. Katastrální
území Prahy jsme protnuli v 11:00 a naivně
si mysleli, že v prvním cíli naší exkurze
– Karlštejnu budeme cobydup. Záhy jsme
však poznali, co to jsou pověstné pražské
Stalo se již zavedenou tradicí mutěnické
školy, že žáci sedmého ročníku absolvují
lyžařský výcvik, žáci osmého ročníku mají
zahraniční ozdravný pobyt a elévové ročníku devátého jezdí na poznávací exkurzi
našeho krásného hlavního města Prahy.
Nejinak tomu bylo i letos. Termín exkurze
žáků devátých tříd byl stanoven na 2.- 4.
června 2009. Akci naplánovala paní učitelka Mgr. Stanislava Michnová, za což ji
patří vřelý dík.
Zdeňku, k Tvým pětasedmdesátinám živijó!
12
13
byl velmi důležitý, chtěli-li jsme dobře slyšet,
jelikož paralelně s námi zde byli další turisté. Po prohlídce Maiselovy synagógy jsme
navštívili synagogu Pinkasovu, jejíž stěny
jsou popsány jmény Židů (s bibliografickými údaji), kteří se stali oběťmi nacistické
perzekuce. Pak jsme navštívili legendami
opředený židovský hřbitov. Uvěřili jsme
jedné z nich, položili kamínek na hrob rabi
Löwiho a intenzivně si něco přáli. Prý nám
to rabi Löw († 1609) splní. Následovala
prohlídka Klausovy synagogy se vzácnou
tórou. Poté jsme se vypravili do synagogy
Staronové, jež je nejstarší činnou synagogou v Evropě. A protože je činná, tzn., že
se zde konají bohoslužby, musí si každý
muž před vstupem do jejího interiéru nasadit kipu, neboli jarmulku, což je židovská
pokrývka hlavy. Právě Staronová synagoga
je opředena legendou o Golemovi, jehož
měl stvořit rabi Löw. Poslední námi navštívenou židovskou památkou byla Španělská
synagoga, která nás zaujala svým překrásně
malovaným interiérem v maorském stylu.
Některé překvapila i přítomnost varhan. Paní
Růžena pohotově vysvětlila, že u liberálních
židů jsou varhany běžně k vidění. Na tomto
královském nástroji hrál cca 10 let autor
naší státní hymny František Škroup, který se
naučil hebrejsky a dokonce některé hebrejské texty zhudebnil. Poté jsme se rozloučili
s naší milou průvodkyní a vydali se na Staroměstské náměstí, kde jsme si připomněli
popravu 27 českých pánů po bitvě na Bílé
hoře a také jsme se pokochali pohledem
na orloj či Týnský chrám. Byla zde k vidění
historická auta či koňské povozy, se kterými
se mutěnická omladina s oblibou fotila.
Dalším cílem naší exkurze byl Pražský
hrad, ke kterému jsme se dostali přes Karlův
sestoupili do metra, mnozí poprvé v životě,
a koupili si jízdenky, jež měly vystačit na celý
třídenní pobyt. Naši žáci se záhy přesvědčili,
že na Václavském náměstí to fakt žije. Jazyková, národnostní, jakožto i kontinentální
pestrost budila dojem, že se nacházíme
v Babylonu. Kromě luxusních obchodů,
hotelů jsme zde také viděli superluxusní auto
Maseratti, s jakým jezdí mediálně známý
zpěvák Jiří Korn. Pak již ale začala prohlídka
pražských památek. Šli jsme známou ulicí
Na Příkopě, kolem secesní budovy Obecního domu, České národní banky, Divadla
Hybernia a Prašné brány. Naše poznávací
expedice skončila na Náměstí Republiky.
Následně jsme se za doprovodu bubnujících
kapek deště dopravili ve 21:15 na ubytovnu.
Večerka byla stanovena na 22:00.
kolony dlouhé několik kilometrů. Naštěstí
bylo pod mrakem. Píši „naštěstí“, jelikož
klimatizace autobusu nebyla funkční a tudíž
jí nebylo ani třeba. V opačném případě by
se naše malebná cesta proměnila v horké
peklo. Komunikace z Prahy na Karlštejn
byla úzká a také pěkně klikatá. Trvalo nám
celou hodinu, než jsme se z Prahy dopravili
na místo určení. Na parkovišti jsme mohli
vidět plejádu drahých a luxusních aut včetně několika historických bugatek. Na své
zákazníky zde čekala také stylová koňská
spřežení, umožňující vyhlídkovou jízdu. Bylo
po deštích a Berounka svým zbarvením
připomínala tekoucí kakao. Zrovna když
jsme to potřebovali, přestaly mraky stínit.
Díky odkrytému sluníčku jsme měli dobrou,
přímo ideální světelnost na fotografování,
čehož jsme rádi využili. Prohlídka Karlštejna
byla objednána na 13:00, takže program
krásně navazoval bez zbytečných prodlev.
Průvodce naší skupiny byl mladý, vtipný
a zdatný řečník. Dozvěděli jsme se spoustu
nejen zajímavých, ale i pikantních informací.
Za svůj hodinový výkon byl po zásluze odměněn potleskem. Na Karlštejně jsme potkali
mnoho cizinců, zvláště Němců a Rusů.
Poté jsme „zvedli kotvy“, zamávali Karlštejnu a jeho pitoresknímu okolí, vydali jsme
se zpět do Prahy, tentokrát se již konečně
ubytovat. Našim třídenním tuskulem se
stal INTERCAMP KOTVA, nacházející se
v Praze 4 – Braník. K Vltavě to bylo kousek,
jen coby kamenem dohodil a také vyhlídka
byla malebná. Za strání, která se nacházela
před našimi zraky, ležel Barrandov. Na ubytovně jsme dali jeden a půl hodinový šábes
a v 17:30 jsme se vydali do centra Prahy.
První významnou památkou byla socha sv.
Václava a Národní divadlo. Následně jsme
14
2. den - středa
Kdo má rád budík? Patrně nikdo. Lidové
rčení však praví: „Ranní ptáče dál doskáče“.
Pokud jsme tedy chtěli vidět kus Prahy, bylo
nutno „brzy“ vstát. Budíček byl stanoven na
7:00. Za hodinu jsme již odjížděli do centra
Prahy. Vystoupili jsme u ulice Pařížská, kde
v těsné blízkosti hotelu Intercontinental pí
uč. Michnová před cca 20 lety na zdejší ZŠ
učila. Prvním bodem programu tohoto dne
byla prohlídka památek Židovského muzea.
Sraz s průvodkyní Růženou Blechovou jsme
měli v 9:00 u Maiselovy synagogy. Tato
vitální rentiérka nás hned okouzlila svým šarmem, výřečností a celkových charismatem.
Dělala čest svému křestnímu jménu - v ruce
držela červenou růži, jež ji pomáhala bravurně zvládnout svoji práci průvodce. Hned na
začátku bylo dohodnuto, že jakmile zavolá:
„Mutěnice!“ a zároveň zamává růží, přeje si,
abychom šli k ní co nejblíže. Blízký kontakt
15
most, Malostranské náměstí a Nerudovu
ulici. Zde nastalo další focení – tentokrát
s hradní stráží. V době našeho příchodu
hrála před katedrálou sv. Víta hudba hradní
stráže. Jejich minikoncert byl zakončen písněmi Svatý Václave a Hospodine, pomiluj ny,
kterou císař Karel IV. zařadil do korunovačního řádu českých králů. Po prohlídce svatovítské katedrály jsme prošli přes Loretánské
náměstí k dalšímu cíli, jímž byl Strahovský
klášter. Vyvýšená poloha kláštera je jak
stvořená k focení panoramatu Prahy. Poté
jsme se vydali na Petřínskou rozhlednu.
V průběhu naší cesty odbíjelo 14. hod. a my
jsme při tom mohli slyšet zvonkohru Lurdské
písně. Šedesátimetrová Petřínská rozhledna
poskytuje nejen překrásný výhled (měli jsme
štěstí, že byla krásná viditelnost), ale také
jistou dávku adrenalinu. Zpestřením celé
exkurze byla návštěva zrcadlového bludiště,
které mělo u žáků nebývalý úspěch. Sešli
jsme Petřínské sady, prohlédli si věhlasné
Pražské Jezulátko, Tyršův dům a Památník
obětem komunismu, který je věnován všem
obětem, nejen popraveným a vězněným,
ale i všem, jejich životy byly totalitní zvůlí
zničeny. Po 16. hod. jsme přijeli kulturně
obohaceni, ale také patřičně unaveni na
ubytovnu. Každý si užíval volného času
posvém – někdo si zdříml, jiný hrál hry či
jen debatoval s vrstevníky. Nabrali jsme sil
a vypravili se opět do centra Prahy. V divadle Rokoko situovaném na Václavském
náměstí jsme shlédli divadelní představení
Hra vášní, při níž účinkovali též herci známí
z televizních obrazovek (Zuzana Kajnarová,
Oldřich Vízner, Otakar Brousek ml.). Po
jejím skončení jsme se pokochali večerní
Prahou a odebrali se strávit poslední noc
v naší ubytovně.
3. den - čtvrtek
Budíček byl tentokrát velkoryse stanoven
na 7:30. V průběhu následující 1,5 hodiny
jsme uklidili pokoje, zabalili si kufry a z mutěnického autobusu zamávali přívětivému
majiteli ubytovny TJ Kotva Braník. Pan řidič
nás vysadil u kongresového centra a my se
vydali kolem románské rotundy sv. Martina
k Vyšehradu. Nejprve jsme si prohlédli
vyšehradský kostel sv. Petra a Pavla. Poté
jsme navštívili vyšehradský hřbitov a hledali
hrobky nám známých osobností. Našli jsme
zde Antonína Dvořáka, Vítězslava Nezvala, Zdeňka Fibicha, Vlastu Buriana, etc.
Následně jsme se pokochali výhledem na
Vltavu a připomněli si příběh o legendárním
skoku Šemíka. Byla zde vysazena také vinná
réva, ovšem bez stabilizačních drátů. Každá
hlava vinné révy měla svůj dřevěný kolek.
Posledním cílem naší exkurze byl Palác
Flóra, ke kterému jsme přijeli metrem. Zde
jsme měli možnost se v četných restauracích posilnit a nakoupit dárky pro naše
nejbližší. Také jsme shlédli ve zdejším
kině IMAX dokument Africké dobrodružství
– Safari na Okavangu. Filmová projekce se
realizovala s použitím formátu 3D, tzn. každý
divák měl nasazené speciální brýle, které
umožňovaly prostorové vnímání obrazu. Po
krátkém rozchodu jsme se metrem dopravili
zpět ke kongresovému centru, kde na nás
čekal autobus. Plni zážitků a dojmů jsme
se vypravili zpět k domovu. Přijeli jsme živi,
zdrávi a obohaceni po všech stránkách.
Exkurze tedy splnila svoje poslání.
Ing. Bc. Karol Frydrych
16
NOC S ANDERSENEM
V závěru měsíce dubna se
sešly děti z prvního oddělení školní družiny společně s některými kamarády
z mateřské školy na pohádkové Noci s Andersenem.
Letos zvolily paní učitelky
k přenocování mateřskou
školu. Pěkné počasí i areál
přilehlé zahrady lákal všechny k soutěžení venku.
Po krátkém přivítání se
děti rozdělily do družstev podle barev a hurá za
pohádkovými příběhy.
První soutěže byly motivovány pohádkami, které
děti velmi dobře znají. Před
každou soutěží dostaly jednu otázku, na kterou odpovídaly, a jeden sportovní
úkol, který celé družstvo
společně plnilo.
Čarodějnice Dorka si
změřila se všemi síly v jízdě
na koštěti a skákání na míči
bylo motivováno pohádkou
Zvířátka a loupežníci.
Proč kohoutek ležel na
dvoře s nožkami nahoře? To
věděli úplně všichni a síly si
porovnali při nošení vody.
Závodilo se také na koloběžkách, využili jsme krásná
pískoviště, kde Karkulky pekly bábovičky pro babičku.
V závěru pobytu na
zahradě malovala jednotlivá
družstva oblíbené pohádky na chodník, stavěly se
pohádkové hrady z písku.
Obrázky i stavby byly velmi nápadité a originální,
a tak bylo těžké rozhodnout,
kterému družstvu se dařilo
nejlépe.
Další část programu následovala v budově školky, ale
nejdříve se děti posilnily svačinkami od maminky. Hlad
i žízeň děti zahnaly a jde se
na to….
Modří, červení i žlutí malují pohádky, lámou si hlavu
vzpomínáním na co nejvíce
pohádkových postav, vyrábějí loutky Kašpárků.
Na chodbách je připrave17
na soutěž pro dvojice, kde
na děti čekaly různě schované obrázky pohádek a soutěžící měli za úkol napsat její
název a odpovídat na záludné otázky: „Kdo vylezl vlkovi
z břicha jako první? Jak se
jmenovaly děti, které zabloudily v lese? Co se musí říct,
aby hrneček přestal vařit?
Na jaké hudební nástroje
hrála babička s dědečkem
v pohádce O Budulínkovi ?“
Dozvěděli jsme se i veselé
odpovědi, např. že babička
hrála na klavír.
Děti se do soutěže pustily
s nadšením a některé dvojice dlouho bloudily po chodbě, aby všechny obrázky
pohádek s otázkami našly.
Čas s pohádkou utíká
nějak rychleji, a tak se všichni připravili k nocování. Společně se podívali na několik
pohádek v televizi a pak už
si každý našel svůj spacák,
aby mohl v klidu poslouchat, jaké pohádky pro ně
vybraly a četly před usnutím
z knížek jejich starší kamarádky z devátých tříd.
Po ránu čekala na všechny snídaně od pohádkového
dědečka, buchty s mákem
zmizely velmi rychle a je ještě čas si trochu pohrát.
Každý má své věci sbaleny a čeká nás vyhlášení
výsledků. „Jak to všechno
dopadlo, kdo vyhrál, dostanu diplom?“
No přece jako v pohádce,
vše dopadlo dobře a nakonec vyhráli úplně všichni.
A za to si zaslouží malou
odměnu a pamětní list.
Podle reakcí všech
zúčastněných se nocování
s pohádkou vydařilo a jistě
se všichni těší na další zajímavou akci.
Poděkování za pomoc
a sponzorské dary patří p.
Adamu Sladkému, školní
jídelně a sestrám Mrázikovým
D. Pochopová,
B. Vaculovičová
OSLAVA SLABIKÁŘE
Slabikář, který zná každý z nás, je kniha, jež nás vždy
vzpomínkami vrátí do první třídy. Pojďme se na chvilku vrátit
do velmi mladých let.
Na tento svátek se děti připravovaly celý školní rok a nebyl
to rok nijak lehký.
Vždyť se učily psát a číst, počítat, recitovat nové básničky,
zpívat písničky a tancovat, hrát pohádky.
Že to opravdu zvládly, ukázaly 8. června svým rodičům,
prarodičům a sourozencům na „ Svátku slabikáře“. Nejprve si v hodině českého jazyka napsaly pozvánku, kterou
upozornily rodiče na jejich velký den. Stát se čtenářem není
vůbec jednoduché. Je třeba zvládnout všechna písmena
abecedy, naučit se slabikovat a pak číst slova, která postupně tvoří celou větu. Také číst pěkně nahlas, srozumitelně, se
správnou intonací a výslovností dá pořádně „zabrat“. Slabikář je jejich první knihou, která je uvádí do světa literatury.
Motivuje začínající čtenáře k tomu, aby se jim dovednost
čtení stala povzbuzením a potřebou. Čtení básniček a jejich
následná recitace se stala oblíbenou činností dětí. Každé
písmeno abecedy mělo svoji pohádku či veselou říkanku,
kterou děti rády reprodukovaly.
Ve škole ovšem děti nesedí jenom v lavicích a učí se, ale
18
19
mají i jiné zábavné předměty. Zpěv písniček
a tancování určitě patří mezi velmi oblíbené u mladších dětí. Taneční improvizace
na píseň „Cha, cha“, to byla ta opravdová
zábava. Dětské zadečky se mrskaly, jedna
radost.
Během roku také každý prvák zjistil, že
musí zvládat různé úkoly a plnit si svoje
povinnosti. Aby na ně nezapomína, v tom mu
pomáhalo „Desatero správného prvňáka“.
Co že to vlastně je? To už všichni vědí …..
Exkurze sedmáků na skládku
TKO Hraničky v Mutěnicích
V úterý 19. května jsme navštívili se žáky
7. ročníku skládku TKO Hraničky. Bylo to
v rámci přírodovědného semináře na závěr
vyučovacího bloku o ekologii a ochraně
životního prostředí.
Uvítal a celým areálem skládky nás provedl pan Blaha, který pro nás měl v každém
úseku mnoho informací a poučení.
Při vjezdu do areálu skládky je váha, na
kterou každé přijíždějící auto musí najet
a zvážit svůj náklad odpadu. Také my žáci
jsme ji vyzkoušeli a vážili jsme dohromady
710 kilogramů.
Dozvěděli jsme se, že skládka byla
založena v roce 1994 a v současné době je
skládka v tzv. druhé etapě a bude funkční
ještě asi 10 let.
První etapa skládky byla již zcela zrekultivována a je z ní docela pěkný travnatý kopec
porostlý keři.
Při pohledu s kopce dolů jsme mohli
pozorovat činnost speciálního bagru, který
přivezený odpad srovnával a zahrnoval vrstvou půdy. Do těchto míst se slétala hejna
racků, kteří mezi odpadky nalézali dost
potravy. Všimli jsme si, že z již zahrnuté
hromady odpadu vychází na povrch černé
potrubí. Pan Blaha nám vysvětlil, že tudy
odvádějí bioplyn, který vzniká samovolně ve
vrstvách odpadu, do kogenerační jednotky,
která bioplyn přeměňuje na elektřinu. Tu
potom využívá obec Mutěnice.
Na dalším místě jsme si mohli prohlédnout, že všechny vrstvy odpadu jsou vlastně
zabaleny do obrovské folie, která zabraňuje
1. Do školy chodím včas.
2. Znám své jméno a příjmení, adresu, kde
bydlím.
3. Umím zdravit, poprosit a poděkovat.
4. Plním všechny zadané úkoly.
5. Učím se naslouchat druhým.
6. Chráním zdraví své i spolužáků.
7. Jsem kamarádský a rád pomáhám.
8. Školní potřeby si rovnám do tašky
a udržuji pořádek v lavici.
9. Umím v klidu poslouchat a se zájmem
pracovat.
10. Každý den si něco přečtu.
„Slavnost slabikáře“ motivuje rodiče i děti
a upevňuje vztahy mezi rodinou a školou.
Vždyť naším cílem musí být právě změna
vztahu dítěte ke škole, aby říkalo
„ já chci“, a nikoliv „ já musím“.
Jako důkaz toho, že se děti staly opravdu čtenáři, dostaly svou první průkazku do
místní knihovny. Klub rodičů při základní
škole věnoval žákům knihu pro první čtení,
kterou budou děti společně číst ve druhé
třídě, aby si upevnily získané čtenářské
dovednosti.
Mgr. Jitka Hamšíková
20
úniku možných škodlivých látek do půdy
a spodních vod.
Dešťová voda je odtud odváděna drenáží
do záchytných jezírek.
Potom jsme si mohli prohlédnout nové
kontejnery sběrného dvora, který bude
v provozu za několik dnů. Občané sem
mohou přivézt jakýkoliv odpad.
Posledním úsekem byla kompostárna.
Zde jsme si prohlédli úplně nový stroj na
drcení a zpracování biologického odpadu,
hlavně rostlinného původu.Takže třeba révoví se již nemusí spalovat ve vinohradech,
škodit tím životnímu prostředí a riskovat
pokutu, ale může se přivézt sem, kde bude
ještě využito.
Potom jsme již panu Blahovi poděkovali
za poskytnuté informace a cestou zpět jsme
se, až na výjimky, shodli na tom, že to byla
velmi pěkná a poučná exkurze.
Mgr. Stanislava Michnová
Máme rádi zvířata
věnovali hledání informací na internetu, aby
věděli o svém svěřenci co nejvíce. Pak už
opravdu přišla na řadu živá zvířata. A tak se
najednou přišla podívat do školy suchozemská želva Žofka. Ve svých jedenácti letech
nestihla začátek školní docházky, ale snad
to ještě dožene, ovšem jejím tempem…
Její chovatelka Sabina nám prozradila, že
má želva ráda veškerou rostlinnou stravu,
ale nepohrdne ani granulemi pro psa. Ještě
jedna želva dorazila na školní výuku, a to
Honza, sameček želvy nádherné. Jeho tempo, s jakým se snažil utéci, bylo poněkud
rychlejší než Žofčino. To proto, že Honza
žije ve vodě a používá mohutné ploutve,
které se hodily i na suchu. Honza, jak nám
Tomáš prozradil, má rád jablka a ryby.
Silnou skupinu domácích mazlíčků
tvořili hlodavci. Laďa a Simona přinesli
malé křečíky a sdělovali si své chovatelské zkušenosti. Jejich svěřenci poměrně
s nelibostí nesli skutečnost, že v denní
době, kdy každý slušný křeček spořádaně
spí, byli okukováni hordou dětí a buzeni
22. duben je už v širším povědomí znám
jako Den Země. Je potřebné, aby si civilizovaní lidé na celém světě alespoň jednou
v roce připomněli, že naše modrá planeta
Země není nezranitelná, že je potřeba ji
chránit. Většina vědců se shoduje na tom,
že právě člověk se svou vlastní činností
podílí na poškozování a likvidaci nenahraditelných pokladů Země. Tím škodí především sám sobě, svému životnímu prostoru.
Tuto skutečnost je potřeba si uvědomit.
A kde jinde by měla výchova k ekologickému cítění začít než v rodině a také ve
škole. V naší škole je Den Země věnován
tradičně projektovému vyučování.
Třída 6.B si vybrala téma Máme rádi
zvířata. Ve středu 22. dubna nemusely jít
do školy děti samy, ale vzaly si s sebou své
průvodce. Byli to jejich živí domácí mazlíčci,
kteří společně s dětmi sdílejí jejich domácnost, pokoj, někdy dokonce i postel. Na
začátku projektu bylo potřeba se důkladně
teoreticky připravit. První dvě hodiny žáci
21
chá. Přesně jako děti. A tak není divu, že právě Ben si s dětmi nejvíce rozuměl. Dováděli
všichni do úplného Benova zničení.
V tomto projetu si žáci uvědomovali, že
zodpovědnosti, úctě a lásce k ostatním
živým tvorům je potřeba se učit již od útlého
věku. Kéž bychom si to uvědomili všichni,
i my dospělí.
Mgr. Pavlína Lacinová
ze spánku. Křečice Linda se rozhodla, že
se spasí útěkem v kolotoči. Ale nakonec
oba křečíci, Pepa i Linda, sladce usnuli ve
svých pelíšcích. Standa dorazil se zakrslým
králíkem Filipem, který se ochotně nechal
chovat i hladit. Má prý rád jetel a hlavně
mrkev. Cizí obdivovatele snášel statečně,
ale bylo na něm vidět, že se těší, až se
zase proskočí na svém oblíbeném dvorku.
K nelibosti některých děvčat se přišla do
školy podívat i bílá laboratorní myš, kterou
přinesl Patrik. Všichni se zájmem sledovali,
jak si s ohromným apetitem pochutnávala na
psích granulích. Ještě Kateřina, která mutěnickou školu už před několika lety opustila,
přivezla dětem ukázat poněkud méně známé hlodavce, které je možno doma chovat.
Je to především pískomil, malé čilé zvířátko,
podobné myši. Je ale neagresivní, přítulné
a v domácnosti také méně zapáchá, protože
málo pije a živí se rostlinnou stravou. Zajímavý je osmák degu, v současné době velmi
rozšířený mezi pokročilejšími chovateli. Je
totiž náročný na stravu, musí držet dietu
jako diabetici, jinak brzy onemocní. Morče
zná asi každé dítě, ale rozetová forma,jakou
předváděl sameček Pipin, je poměrně vzácnější a atraktivnější.
Ne nadarmo se říká, že pes je přítel člověka. Do školy dorazili dva přátelsky naladění
psi, fenka amerického staforčirského teriéra
Agáta s Klárou a Ben, štěně bígla, s Alešem.
Agáta je podle její paničky velmi zkušená
modelka z psích výstav, odkud si odnesla
nejednu cenu, a také velmi zdatná matka.
Odchovala několik vrhů mláďat a šíří tak své
ušlechtilé vlastnosti dál. Zato Ben je malý,
dosud nevycválaný psí adolescent. Podle
Aleše rád všechno kouše, trhá. Miluje dlouhé
procházky a ze všeho nejméně rád poslou-
Obec Mutěnice, Kulturní komise při
OÚ Mutěnice a Mužáci z Mutěnic
Vás srdečně zvou
na tradiční Mutěnické vinařské dny
ve dnech 4. – 5.9.2009
do areálu Pod Bůdama
Program:
pátek 4.9.2009
– divadelní představení
Paroháči aneb Červené kalhoty
účinkuje Ořechovské divadlo
sobota 5.9.2009
Zarážání hory
– scénka místních ochotníků
Dětský taneční soubor
Dubinka z Rohatce
mužské a ženské sbory
Taneční soubor Pohárek z Týnce
Taneční soubor Dopravár z Bratislavy
Dražba hroznu
Beseda u cimbálu
Občerstvení zajištěno.
Srdečně zvou pořadatelé.
22
Letní dovolená - fejeton
Pomalu se nám blíží léto, doba dovolených, jež znamenají relaxaci a pohodu.
Jenomže nám, nebo spíše našim rodičům,
mohou přinést mnoho starostí.
Trable s dovolenou začínají už výběrem
správného katalogu. Je skutečně jedno,
jestli si vezmete ten s fotkou růžové pláže,
průzračného moře nebo osamělého ostrůvku. Růžově se pak rozhodně nebudete cítit,
až zjistíte, že vám dali katalog „Havaj 2009“,
pokud tedy nejste z těch, kteří za dovolenou
bez problémů utratí i sto tisíc. Hlavní strana
katalogu je jen barevný reklamní trik, na
to je důležité nezapomenout. Třebaže už
držíte ten, v němž je vaše vysněná cílová
destinace, nenechte se zmást! Nalezení
správného termínu a hotelu vám zabere
pěkně dlouho. To jsem ještě nedoplnil, že
reklamou z hlavní strany to teprve začíná!
Každá dvacátá strana se vás na něco snaží
navnadit. Zanechme ale zoufání nad tímhle
a dejme se do vyhledávání. Pečlivější si každou stranu prohlíží tzv. nabídku od nabídky, ti
pohodlnější raději sledují fotky. Nejlepší je jít
zlatou střední cestou, aby se výběr urychlil.
Důležité je také brát zřetel na cenu, na což
může někdo pozapomenout. Možná už se
to stalo i vám, když jste na ni nesměřovali
první pohled. Zastavíte se u krásného bílého
hotelu s výhledem na moře. Pláž je vzdálena
pouhých sto metrů a hotel má šest bazénů.
Už se tu pomalu vidíte, ale při pohledu na
cenu si jen plácnete na čelo. Po milém
strávení několika minut můžete pokračovat.
Na osmdesáté straně se konečně podaří
najít něco, co odpovídá vašim požadavkům.
Nikomu to ale určitě nedá a podívá se dál.
To si musíme přiznat. A jak už to tak bývá,
najdeme dalších deset míst, které se nám
líbí. Rozpočítáváme, na papír si píšeme
výhody a nevýhody onoho pobytu, když tu
může přijít někdo ze členů rodiny a radostně oznámí, že vybral dovolenou v Egyptě.
Škoda, vaše snaha byla marná. Možná na
vás dají příští rok. Přece jen, kdo by nebral
Egypt za zvýhodněnou cenu, když navíc
obsahuje ještě výlet k pyramidám?
Tak se těším, říkáte si, než zjistíte, že máte
ještě mnoho práce před sebou. Bez plavek
se koupat nedá. Leda tak na nudistické
pláži. Navíc třeba máte taky domácího mazlíčka, o něhož by se neměl kdo starat, takže
mu musíte sehnat hlídání. Každý si to řeší po
svém, ale vždy se to dá nějak udělat.
Den před odletem zjistíte, že vám chybí
místo v kufru. Co s tím? Pokud nemáte
možnost půjčit si větší zavazadlo, nezbývá,
než popřát mnoho zážitků s přeskládáním
potřebných věcí. Důležité je nenechat se
jakkoliv rozptýlit a rozhodně se neinspirovat
seriálem Mr.Bean. Ten, kdo tenhle pořad
zná, si jistě vybaví, jak například Bean zlomil
kartáček na půl, část zubní pasty vymáčkl
do umyvadla a to všechno jen proto, aby
pak zjistil, že má doma velký kufr, kam by
se mu všechno dalo vcelku.
Nastal den odletu. Den, kvůli němuž jste
nespali nedočkavostí, ale teď je konečně
tady. Celou dobu sledujete, jestli váš let
odletí skutečně v určený čas. Hodně vás
pak vytočí to, co se nám stalo před dvěma
lety. Odvoz již čekal před naším domem,
23
když vtom zazvonil telefon, načež nám teta
sdělila velmi špatnou zprávu. Náš let byl
přesunut z šestnácté hodiny na půlnoc. No
není to k zbláznění? Takto zkazit někomu
radost.
Nekonečné hodiny čekání na letišti jsou
snad kromě ceny jedinou nevýhodou letecké dopravy. O zábavu se postará alespoň
prohlídka osobních zavazadel a detektor
kovů. Se sešroubovaným kolenem jen tak
snadno neproklouznete! S rovnátky jsem si
taky nebyl docela jistý. Ale povedlo se.
V letadle už panuje nedočkavost a zvědavost, jestli všechno bude tak, jak jste si
to představovali. Pokud se vaše letovisko
nachází dále od letiště, čeká vás ještě cesta autobusem. V některých zemích vedou
silnice po útesech kolem moře, takže trasa
bývá poněkud dobrodružná.
Existují dva druhy pocitů, které můžete
zažít po příjezdu do hotelu. Buď příjemné
překvapení, což znamená vše, jak jste
očekávali, ba dokonce ještě lepší, nebo
zklamání, kdy nevíte, co dříve kritizovat.
Co všechno se vám nemusí líbit, snad není
třeba ani zmiňovat. Často si říkáte, proč jste
tenkrát nedali na kamaráda, který radil, ať
do tohoto hotelu rozhodně nejezdíte. Nebo
naopak budete proklínat lidi, kteří vám tuhle
dovolenou doporučili.
Například na naší dovolené nechyběla
legrace ani po zpožděném odletu. Po dnu
rekreace jsme zjistili s „velkým nadšením“,
že se nacházíme v pokoji pro hotelový personál. No, bylo nám divné postávání uklizeček u pokoje s nářadím na úklid v rukou. A to
ještě když se v arabštině uklizečka rozčilovala. Pravděpodobně byla zmatenější než
my, když jsme dle její žádosti, které jsme ani
dobře nerozuměli, nechtěli uklízet. I ostatní
naše dovolené byly plné zábavných příhod,
na které nikdy nezapomeneme.
Když se dovolená chýlí ke konci, můžete
být částečně zklamaní, ale po deseti dnech
se kolikrát těšíte domů. „Krásnou“ tečkou za
dovolenou se může stát aktuální problém,
který čas od času slýcháme v televizi, že
vaše cestovní kancelář zkrachovala. Ještě
k tomu vám nikdo nezajistil náhradní odjezd
a v hotelu už pro vás nemají místo. Takže
možná strávíte půl dne v hotelu na recepci,
v horším případě na letišti v odletové hale.
Na závěr je tedy důležité položit si otázku.
Nemohlo by se to stát právě mně? Doufejme, že ne. Každopádně se to děje, a to
velmi často. Všude dobře, ale doma nejlíp.
Přesně tohle byste si mohli nakonec říkat
při odletu ze své nedobrovolně prodloužené
dovolené.
Patrik Škubica
24
MATEŘSKÁ ŠKOLA
´
„Svět očima dětí“
Dívat se pozorně kolem
sebe, pozorovat, vnímat své
okolí, umět je pojmenovat
a v neposlední řadě také vše
výtvarně vyjádřit je součástí
dnů dětí v mateřské škole.
Když jim položíme i pro
dospělého nepříliš jednoduchou otázku „Jaký je svět?“
dozvíme se zajímavé věci.
Mezi jiným je pro děti svět
zelený, veselý, zamračený,
modrý, zvířátkový, květinový,
začarovaný, barevný a tak
dále. Zkrátka dětská fantazie a hra se slovíčky neznají
mezí. Dáme-li dětem papír,
pastelky, barvičky, hned
máme svět jejich očima
namalovaný.
Na začátku našeho úsilí
byl vypracován celoroční
projekt nazvaný „O jabloňce“ zaměřený na sepjetí
člověka s přírodou a motivovaný příběhem stromku
jabloně, který po celý rok
tvoření výtvarných a jiných
prací dětí provázel. Každý
den chviličky soustředěné
práce stačil a děti samotné
překvapilo, kolik hezkých
obrázků dokázaly vytvořit.
Kdo z vás si pozorně četl
v jarním vydání zpravodaje,
ten už ví, že „Svět očima
dětí“ v obrázcích je k vidění
na výtvarné výstavě instalované v Galerii na chodbě
naší mutěnické základní
školy.
Slavnostní zahájení výstavy
se konalo 22.května v odpoledních hodinách. Jeho
součástí bylo vystoupení
dětí a hlavní symbolikou byla
čtyři roční období v přírodě.
Jaro k nám přišlo v zelených
sukýnkách a připomnělo
v písničkách, že jsme rádi
na světě. Letní žluté sukně
vyzývaly „Sluníčko, sluníčko,
popojdi maličko…“. Podzim
hýřil barvami i pohybem jako
vítr se spadaným listím a bílá
zima nahnala malé tanečníky
přes úporné horko venku do
kulichů a pletených rukavic.
25
Dojemný závěr se všemi
mávajícími dětmi vehnal slzy
do očí přítomným hostům.
Pak už si všichni společně
v klidu prohlíželi a hledali
svoje obrázky a jiné rukodělné práce, které po celý
školní rok pro tuto příležitost
připravovali. Některé z nich
byly přichystány k zakoupení
jako malé dětské originály.
Upřímná pochvala patří
hlavně dětem od všech,
kteří představení a výstavu
zhlédli. Je to pro malé tvůrce
stále ta nejlepší odměna.
Děti a učitelky mateřské školy děkují všem za návštěvu.
Za mateřskou školu
napsala učitelka MŠ
Jana Mráková
HISTORIE OBCE
TRAGEDIE NA SILNICI U ZBRODSKÝCH LUK.
V současné době už není ani jedna
vesnice „selská“, tzn. zaměstnávající své
obyvatele na půdě, jak tomu bylo na venkově
před osmdesáti lety. Dříve bývali na venkově
sedláci, ale i chalupníci a domkaři, kteří si
museli brát na pomoc řemesla a jiné práce.
Anebo podruhové a bezzemci, kteří se
dávali najímat od sedláků nebo velkostatků
jako nádeníci nebo odcházeli za výdělkem
do světa (do Rakouska, nebo do Ameriky)
nebo do fabrik ve městech (těch ale v té
době moc nebylo).
Tak i mutěnický občan Tomáš Lacko nar.
1901, bydlel na č. 174. Vyučil se kovářem,
když dospěl oženil se, založil si rodinu a za
prací dojížděl do hodonínských cihelen.
Aby co nejvíce ušetřil peněz a uživil rodinu,
jezdil do práce na kole. Nebylo to jednoduché, a když byla tuhá zima - mráz, sníh,
náledí, deštivo - byl nucen jezdit do práce
vlakem.
Jednou,když se po odpolední směně
v noci vracel na kole z práce domů, stala
se mu tato jízda osudnou. Bylo to 4. 7.
1930, kdy byl sražen a přejet osobním
autem. Stalo se to na silnici pod Boříčkem
– silnici směrem na Hodonín, v místech,
kde ze silnice vede cesta přes dráhu na
zbrodské louky.
Tehdejšímu mutěnickému lékaři MUDr.
Václavu Chludilovi přišel člověk oznámit,
že někdo na silnici srazil a přejel člověka,
a že neví, kdo to je. Lékař samozřejmě
ihned volal policii a jel na místo tragedie.
Po přešetření bylo zjištěno, že zraněným
je Tomáš Lacko z Mutěnic. Těžce zraněný,
byl převezen do nemocnice v Uherském
Hradišti. (Není známo, kdo zraněného do
nemocnice vezl).
Manželce Bohumile tuto tragickou událost přišel oznámit nějaký chlapec až druhý
den ráno. Ale nic zásadního jí o zraněném
manželovi nikdo neřekl, jen to, že byl převezen do nemocnice v Uherském Hradišti.
Manželka se dostavila na místo tragedie,
samozřejmě pátrala po tom co se stalo, co je
s manželem, kdo tuto tragedii zavinil, kdo co
vyšetřil, kdo informoval lékaře, proč nebyla
informována a seznámena s touto tragickou
událostí i ona, vždyť to byl její manžel. Na
to měla nejen právo, ale byla to i povinnost
vyšetřujících úřadů ji o tom informovat! Leč
pátrala marně. Tato událost zůstala utajena,
nevyjasněna a zahalena mlhami dějin, až do
dnešního dne. (Tyto zprávy se uchovaly jen
v ústním podání).
Tetička Lacková napsala perem žádost na
tehdejší Četnickou stanici a žádala o informaci a vysvětlení, a zda zjistili pachatele
havárie. Tento zápis byl přepsán na stroji
dne 22.1. 1959 a nalezen byl na půdě,
rodiny Drgáčové a mně osobně byl předán
až v roce 2008. Jak se na půdu rodinného
domu této rodiny dostal, není známo, ani
kdo dopis přepisoval na stroji.
Cituji z tohoto zápisu:
„Vážení!
Dne 4. 7. 1930 v noci byl přejet osobním
autem můj manžel Tomáš Lacko, bytem
Mutěnice č. 174. Doposud je pachatel
26
místě až do rána (karbidová lampa). Přesto
jsem stále žádala, aby pátrání pokračovalo
dále, ale on mě chtěl nabít pendrekem.
Taky tvrdil, že se to stalo na silnici –pod
Horkama- (místo uprostřed lesa mezi
Zbrodem a přejezdem u Hodonína), což
nebyla pravda. Tehdy mě sdělil, že nikdy,
nikdo nebude vědět, kdo jej přejel A že
mají na starosti jiné věci a ne hledat, kdo
přejel nějakého Lacku.
8. Na místě činu, bylo mnoho zkrvavených
kapesníků, což je důkazem, že viník
nebyl sám.
9. Já jsem se o tomto případě dověděla až
ráno, od nějakého chlapce. Ihned jsem
za ním chtěla jet do nemocnice, ale
přišel za mnou do vlaku obecní strážník
Fiala (byla jsem sledována a proč?), který
mne přemluvil, abych tam nejela, že mě
k němu nepustí. Když jsme následující
den za ním přijeli, tak jim doposud nebylo
známo, kdo vlastně zraněný je a teprve
já jsem jim oznámila jeho jméno.
Podle těchto uvedených údajů soudím,
že viník byl asi některý z těch bývalých
pánů a protože v tu dobu nebylo ještě
tolik aut a v tu dobu bylo viděno auto
jedoucí směrem na Hodonín – z Bůd
v Mutěnicích , vzniká u mne podezření,
na majitele tohoto auta. Vždyť auto muselo být nabourané.
Podrobnější informace, které zde nemohu uvádět, jsem vám ochotna sdělit
ústně, budou-li mě kladeny otázky. Ještě
jednou prosím prošetření tohoto případu,
za což vám předem děkuji!
neznámý. Proto vás žádám, zdali je možné,
abych u tohoto vyšetřování osobně byla
nápomocna. Pro informaci uvádím:
1. Kdo tehdejšímu lékaři MUDr.Václavu
Chludilovi přišel oznámit, že je manžel
na silnici přejet od auta – zůstalo nevyjasněno.
2. Dr. Chludil byl dvakrát předvolán k vyšetřování a já ani jednou. Výsledek tohoto
vyšetřování, je mi neznámý.
3. Manželka Dr.Chludila mi řekla, že ten
šofér, co to přišel hlásit, se hrozně třásl
a proč? Ten šofér byl s Dr. Chludilem na
místě činu.
4. Tehdejší mutěnický starosta František
Pospíšil mě řekl, že je veškeré pátrání
ztíženo tím, že Dr.Chludil nechce mluvit
a ani tehdejší četník.
5. Když se to stalo, manžela odvezli do
nemocnice v Uh. Hradišti. Jeho kolo
zůstalo na silnici rozbité, pak ho někdo
přivezl do mutěnické radnice, že tam
bude ponecháno, až viníka najdou. A za
měsíc mě kolo vrátili a viníka nenašli.
6. Jeden kamarád, který s mým manželem
pracoval mi sdělil, že mu jeden četník
řekl, že mají další pátrání zakázáno.
7. Když jsem viděla, že se s tím nic neděje,
jela jsem na četnickou stanici do Hodonína s dotazem, proč dále nepátrají, že je
to otec dvou malých nezaopatřených dětí
– syn Jan necelé 3 roky a syn Ladislav
1 rok. Strážník mě řekl, že se to vyšetřit
nedá, že ten četník, co byl na místě činu,
je v blázinci a že se s ním nedá mluvit. Také
mě řekl, že můj manžel byl na místě mrtev,
což nebyla pravda. Zemřel až 6. 7. v 18.
hod. Taky mě sdělil, že manžel neměl na
kole rozsvícenou lampu, ta ale svítila na
Bohumila Lacková
Mutěnice č. 174.“
Konec citace.
27
Člověk se někdy pozastaví nad tím, jak
podivně se shlukují události kolem některých lidí. Jakoby byly jádry tajemných
magnetických polí, k nímž se sbíhají silokřivky duševních dějů se zvláštní složitou
zákonitostí.
Byla to otázka vlastního svědomí, zda
všichni ti, kteří byli jmenováni, kteří o této tragedii věděli, viděli vyšetřující spis, znali (asi)
viníka, který tragedii zavinil, viděli nabourané
auto, znali majitele tohoto auta…a přece
mlčeli. Viník, účastník nehody, který neopatrně nebo pod vlivem alkoholu řídil auto,
a který zavinil zranění cyklisty Tomáše, otce
dvou dětí, na jehož následky ve věku 29 let
zemřel, se bál přiznat, bál se soudu, měl
asi neomezenou moc, snažil se umlčet svědomí, zákony i svědky a asi pod vyhrůžkou
všechny umlčel – všichni se ho báli.
Viník unikl soudu lidskému, ale soudu
….neunikne!
Ještě jednu myšlenku, která je na pozůstalosti zaznamenána: Když dospěl mladší
syn Ladislav, matka mu navrhla, aby se
dal k policii, aby mohl pátrat v archivech
uložených na policii, a aby tak odhalil viníka
této tragedie. Marně, k policii se nedostal!
Druhým synem by akademický malíř Jan
Lacko.
Tolik o nevyjasněné tragedii, která se stala
před osmdesáti lety.
Manželka Bohumila sama pátrala po tom,
kdo to zavinil, kdo něco ví, kdo informoval
Dr. Chludila – leč marně! Proč Dr. Chludil
nechtěl mluvit, proč nemluvil četník, proč
nebylo soudní vyšetřování…tato událost
se stala v době největší hospodářské krize
třicátých let v ČSR.
Ale přece jen synům – sirotkům dle
ústního podání byla vyplácena finanční
podpora – „sirotčí“- kolik, to nevím, ale moc
toho nebylo. A kdo to mohl vyřídit, jedině
advokát!
Zemřelý Tomáš Lacko byl pak přivezen
v cínové zapečetěné rakvi s malým okénkem
u hlavy, aby nikdo nemohl kontrolovat, jak
byl zohaven. Manželka za převoz nic neplatila…to vše někdo, kdo měl moc i peníze,
zaplatil. Také veškeré vyšetřování asi umlčel
člověk, který měl moc (advokát?), který
všechno asi podplatil, zatajil a všichni ti, kteří
byli do tohoto případu zainteresováni se ho
báli…(Ono se tehdy něco šeptalo, kdo je
viník, ale … ?.
Každý člověk, který vykoná něco zlého,
neúmyslně nebo z nepozornosti nebo
z nedbalosti někoho při dopravní nehodě
usmrtí, snaží se vyhnout zodpovědnosti.
Vině a trestu, která po činu následuje.
Vymýšlí, jak z tohoto podezření uniknout.
Chce se vyhnout následkům, případně trestu. I když se mu to podaří před
veřejností utajit – vlastní svědomí umlčet
nemůže nikdy. Zmítá se ve spánku, i když
nebyl dopaden, nebo usvědčen z činu.
A slyší-li o nějakém zločinu, myslí hned na
svůj. Provinilec mívá někdy štěstí, myslí-li
si, že jeho čin nebyl odhalen. Ale nikdy
nebude mít jistotu, že odhalen nebude. Žije
stále ve strachu, že jeho čin bude odhalen
a on potrestán.
Ladislav Prčík
28
Vysvětlení – zpráva pro mutěnické spoluobčany!
Téměř v každém zpravodaji Naše Mutěnice nabízíme historické fotografie, které
připomínají dávno zašlé doby, kroje, historie
rodů, rodin… a je potěšitelné, že naši starší
spoluobčané, ale i střední generace, se
o ně zajímají, pátrají ve svých pamětech,
porovnávají co jim utkvělo v paměti a na co
se již nepamatují, jsou zvídaví…Mnohdy ani
ti, kteří nám historické fotografie půjčují,
neví, koho vlastně fotografie připomíná a táží
se nás starších.
Tak např. v minulém Jarním zpravodaji
Naše Mutěnice, jsme zveřejnili rodinnou
fotografii zakladatele mutěnické kroniky
pana učitele Františka Vaculoviče (1870
– 1950) s manželkou, dvěma dcerami
a synem.
Byl jsem dotazován, jak to, že na fotografii
je pan Vaculovič vyfocen s dvěma dcerami,
když měl jen dva syny.
Pro informaci uvádím, že pan František
Vaculovič učil 17 let v Týnci na Břeclavsku.
Měl celkem pohnutý život. Oženil se, jeho
manželka pocházela z Břeclavi. Narodili se
jim dvě dcery a syn. Bohužel, zlá nemoc
tuberkulóza, ukončila předčasně v dospívání, život všech tří dětí i manželky.
Pan Vaculovič, se pak vrátil do rodných
Mutěnic a jako řídící učitel, učil na zdejší
škole.
Pak se v Mutěnicích znovu oženil. Manželka se jmenovala Hájková a měli spolu dva
syny, Vladislava, který byl učitelem na zdejší
škole a syna Miloslava.
Tolik na vysvětlenou naším spoluobčanům.
Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
První ročník Dne otevřených sklepů v Mutěnicích
Dne 18.dubna tohoto roku se uskutečnil v
Mutěnicích Pod Bůdama I. Den otevřených
sklepů. Organizátorské práce se ujali členové vloni založeného občanského sdružení
Bůdy Mutěnice.
Celá akce byla připravována s velkým
časovým předstihem. Bylo nutné zajistit
především vinaře, kteří budou ochotni
investovat svůj čas, prostory a hlavně víno.
Nejednalo se totiž o akci typu Pochod vino-
hrady, která je pořádána vždy na podzim,
ale vyloženě o propagaci obce, areálu bůd
a mutěnického vína.
Dále byla důležitá propagace a reklama
ve sdělovacích prostředcích a navázání
kontaktu s Vinařským fondem ČR, který je
na takové akce vybaven a zapůjčuje různé
propagační materiály.
V sobotu 18. dubna bylo připraveno třicet
sedm vinařů ve vyšperkovaných sklepích
29
a jen se očekávalo kolik
návštěvníků najde cestu do
Mutěnic. Při krátkém úvodu promluvil starosta obce
Dušan Horák a zazpívali
naši mužáci. Tímto byl I. Den
otevřených sklepů zahájen.
Nakonec k nám zavítalo
téměř tři sta padesát milovníků vína. Ohlasy byly většinou
velmi kladné. Byla s velkým
uznáním hodnocena připravenost jednotlivých vinařů,
kvalita vína a pohostinný
přístup k lidem. Dále byla
kladně hodnocena možnost
stravování přímo v areálu
sklepů jak v restauracích,
tak i v různých stáncích mezi
sklepy.
První ročník Dne otevřených sklepů v Mutěnicích
Pod Bůdama se vydařil. Cíl
akce, naučit lidi jezdit do
Mutěnic za dobrým vínem,
se začal úspěšně plnit. Proto se začalo již s přípravou
druhého ročníku. Předpokládaný termín II. Dne otevřených sklepů v Mutěnicích
je 24. duben roku 2010.
KULTURA
Výstava vín 2009
Také v letošním roce uspořádal Vinařský spolek Mutěnice v naší obci výstavu vín,
kterou bych rád v krátkosti
zhodnotil.
I když se nedal předem
odhadnout počet vystavovaných vzorků z důvodu menších organizačních
změn, sešlo se na výstavě
rekordních 1.170 vzorků vín.
Z tohoto celkového množství
bylo 726 bílých vín ročníku
2008 a 83 starších ročníků,
311 mladých vín červených
a 50 starších.
Degustace se uskutečnila
Vladimír Trávník
30
tradičně v jídelně a dalších
prostorách Základní školy
Mutěnice a opět se hodnotilo 100 bodovým systémem.
Jak jsem se zmínil v úvodu,
bylo nutné ohodnotit úctyhodných 1.170 vzorků vín. Z
tohoto důvodu jsme museli
přizpůsobit počet komisí,
kterých bylo celkem 35.
Degustace se zúčastnilo
108 degustátorů z Mutěnic
a okolí, takže každá komise
měla minimálně 3 členy, což
je velmi důležité pro objektivnost této činnosti. Zúčastněným bych rád touto cestou
ještě jednou poděkoval. Pro
vystavovatele byl připraven
diplom, který je opět dílem
našeho spoluobčana Františka Valdy.
V letošním roce jsme také
přistoupili k malé změně při
sběru vzorků vín. Abychom
zvýšili úroveň výstavy a přitom co nejméně zatěžovali
vystavovatele, čítal jeden
vzorek dvě láhve á 0,75 l
a jedna á 0,3 l. „Třetinka“
byla použita na degustaci
a „sedmičky“ na samotnou
výstavu. I když je tato změna
pro nás pořadatele organizačně složitější, podstoupili jsme ji pro zkvalitnění
požitku návštěvníků výstavy,
kteří již nemusí chutnat víno
z poloprázdných lahví po
degustaci.
Samotná výstava se po
výborných zkušenostech
a spokojenosti příchozích
konala opět v areálu SKLEPY JAROŠEK. Abychom
však vyšli všem přítomným
ještě více vstříc, rozhodli
jsme se termín výstavy posunout z března na duben,
kdy je počasí přece jenom
přívětivější a je možné využít
i venkovní prostory tohoto
areálu. Jsem přesvědčen,
že tato strategie v letošním
roce vyšla a všichni přítomní
mohli být spokojeni.
Poprvé jsme na nátlak náv-
štěvníků přistoupili i na možnost zorganizovat tuto akci
v sobotu a neděli. Bohužel
nedělní návštěvnost čítala
pouze několik desítek hostů.
Ti, kteří však této možnosti
využili, nelitovali a v klidu si
vybraná vína vychutnali. Kromě toho, že v neděli nebyly
k dispozici všechny vzorky,
měl tento den více kladů než
záporů. Především všechna
vítězná vína byla doplněna,
čekací doba při výběru byla
minimální, kdo měl katalog a
skleničku z předcházejícího
dne, zaplatil pouze vstupné,
které však bylo sníženo,
atd. Jsme připraveni tímto
způsobem zpříjemnit dubnový víkend i v příštím roce
a věříme, že této možnosti
využije více zájemců.
31
Samozřejmě jsme si vědomi, že je stále co zlepšovat,
ale při poznávání jiných
výstav lze konstatovat, že
naše v Mutěnicích patří svou
úrovní k nejkvalitnějším v
širokém okolí.
Všem vinařům a pořadatelům chci poděkovat za spolupráci a dodané vzorky, za
podporu obecnímu úřadu,
základní škole, panu Jaroškovi a všem sponzorům.
František Dubina
předseda
vinařského spolku
SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Sezóna 2008/2009, která skončila
posledními zápasy 14. června, se znovu
zařadí mezi nejúspěšnější v historii klubu. Všechna mužstva si totiž zachovala
příslušnost ke svým soutěžím i pro příští
ročník. Třešinku na dortu přidali dorostenci, kteří vyhráli jihomoravskou krajskou I.
třídu a vybojovali si postup do krajského
přeboru.
Přípravka (trenéři M. Bravenec, P. Weigl,
V. Michna) si na jaře vedla podobně jako
na podzim a v nejlepší soutěži přípravek na
okrese Hodonín obsadila 7. místo. To určitě
není špatné, v kategorii mladší přípravky
(r. 2000 a mladší) jim navíc dorůstá pod
vedením Jendy Froňka a Franty Lamáčka
řada dalších nadějí. 10 branek vstřelil na
jaře Roman Weigl, čtyři Adam Michna, dvě
Pavel Jagoš a jednu Aleš Hodes, Robin
Kramář a Marek Hanák. Kromě mistrovské
soutěže se zúčastnili i E-ON Junior Cupu
v Hodoníně, kde v konkurenci 12 mužstev
obsadili 10. místo.
Mladší žáci (trenéři K. Růžička, J. Musil,
J. Štipčák) na jaře znovu potvrdili, že v Mutěnicích vždy patří mezi nejlepší. V celém
soutěžním ročníku prohráli jenom pět utkání
a obsadili krásné 4. místo. Před sebe pustili
jenom „béčka“ Veselí a Břeclavi a „céčko“
Šardic, které přece jenom disponují silnějšími kádry, jenž si dle potřeby doplní. Nejlepšími jarními střelci se stali Karel Růžička (15)
a Zbyněk Švagerka (13). Druhý jmenovaný
byl navíc s 40 brankami nejlepším střelcem
celé soutěže! Jakub Pavelka přidal 7 branek, Tomáš Varmuža, který k nám přišel na
hostování ze Šardic, čtyři a Rudolf Láník
dvě. Velkou oporou byla i Sabina Pavková,
kterou si kluci sami zvolili svou kapitánkou.
A to je pro dívku pocta jako hrom. Nutno
dodat, že si to Sabina za své výkony i přístup
k tréninkům právem zaslouží.
Starší žáci (trenéři P. Špera, R. Trávník, vedoucí mužstva R. Šmíd) se i přes
naši snahu v zimě neposílili, takže na jaře
spoléhali na stejné hráče jako na podzim.
Svým hráčům trenéři věřili a kluci je nakonec
nezklamali. I když v úvodu jara se nedařilo
optimálně, v šesti posledních zápasech si
připsali z maximálně možných osmnácti
bodů šestnáct a s přehledem si zajistili účast
v krajské soutěži i v příštím ročníku. Oproti
podzimu se hodně zlepšila, vyjma utkání
v Lanžhotě, obrana dirigovaná Honzou
Švagerkou s brankářem Filipem Kratochvílou v zádech. Střelecky mužstvo držel Víťa
Foněk, který dal na jaře 6 branek. Při lepší
střelecké mušce to ale mohl být i dvojnásobek. 4 branky vstřelil Andrej Šebesta, 3
David Prčík a Martin Šmíd. O zbylé 3 branky
se postarali mladší žáci Zbyňa Švagerka
a Karel Růžička, kteří starším žákům vypomáhali. Do základní sestavy patřil i další
mladší žák Jakub Pavelka.
Dorostenci (trenéři M. Antoš a J. Balaštík) předváděli na podzim i na jaro vyrovnané
výkony, které jim zajistily zaslouženě 1. místo
v krajské I. třídě. Už do tak kvalitního kádru
32
v zimě přibyl ze Šardic se vrátivší Víťa Lamáček, který sestavu vyšperkoval. Dorostenci
se ale hlavně opírali o vyrovnané výkony ve
všech řadách, takže chválit jednotlivce je
zbytečné. V celé soutěži inkasovali suverénně nejméně branek (23!) a na jaře ztratili
body jenom v Bučovicích a na domácím
hřišti po remíze s Ratíškovicemi. Rozhodující zápas s Rohatcem však díky brance
Lukáše Trávníka zvládli na výbornou, čímž
získali rozhodující trhák v boji o 1. místo.
Z věkových důvodů dorost opouští jenom
Milan Hodes a David Bravenec, takže je
předpoklad, že se výkonnost mužstva ještě
zlepší. Důležité je i to, že kluci už pomalu
nakukují mezi muže, kde rovněž dokazují
svou výkonnost a hlavně pro B-mužstvo jsou
velkým přínosem. 15 branek vstřelil Radim
Fotka je bezprostředně po vyhraném zápase ve Slavkově.
Brankáři zleva: Gábor Radim, Chludil Jakub. Dolní řada zleva: Skočík David(1), Trávník
Lukáš, Holešinský Radim, Konečný Tomáš, Šmíd Roman, Lamáček Vít ,Čepil Marcel, Brablc
Stanislav Horní řada zleva: trenér Marek Antoš, Varmuža Pavel, Hodes Milan, Kupčík Luboš,
Bravenec David Čepil Jakub, Pospíšil Petr, Konečný Michal, .as.trenéra Balaštík Jan.
Na fotce chybí: Skočík David(2), Možíš Michal
33
Holešinský, který si připsal i premiérový start
v MSFL, 11 Lukáš Trávník, 7 Jakub Čepil
a Víťa Lamáček, 3 Marcel Čepil a „věčně“
zraněný Tomáš Konečný a dvě Milan Hodes. Pochvalu zaslouží i obrana se stopery
Davidem Bravencem a Pavlem Varmužou (r.
93!), gólman Jakub Chludil a další hráč r. 93
Luboš Kupčík. Hráči r. 93 (ještě R. Gábor
a P. Pospíšil) tak po roce opět slaví postup,
vloni to bylo za žáky a letos už za dorost!
B mužstvo se v I. B třídě zachránilo,
takže musí panovat nakonec nad jeho
výkony spokojenost. I když ne každý zápas
„béčku“ vyšel. Stejně jako na podzim hodně
záleželo, zda na hřišti byli matadoři, tedy
Petrové Bílek a Zemánek. V posledním
kole zaskakoval Peťa Zemánek u „áčka“
a „béčko“ si odvezlo debakl z Hlohovce.
Jinak ale kluci kus práce udělali, znovu se
probudil třeba Martin Krejčiřík, nadějné
výkony podával Michal Vydařilý i další.
V závěru je dobře doplňovali dorostenci,
kteří si nahlas řekli o více pozornosti a to
nejen u „béčka“, ale i u „áčka“. Škoda,
že v průběhu sezóny přestali hrát nedávní
dorostenci Jirka Kot, Jirka Zálešák a Peťa
Šnajdr. Vzkaz pro ně: „Po prvním neúspěchu se to, kluci, nebalí. Chce to zabojovat
a porvat se o své místo na slunci.“ Takového
trenéra, jakého v osobě exligisty a ratíškovického rodáka Peťe Zemánka družstvo
má, už stěží najde. O to nás všechny jejich
přístup mrzí dvojnásob.
A mužstvo se na jaře těžce zvedalo ze
sestupových vod. Přestože několikrát to
už vypadalo, že se jim vzdálí, zase přišla
porážka a sestupové příčky se přiblížily.
O našem bytí a nebytí tak rozhodovalo
až poslední kolo, ve kterém jsme museli
bodovat „doma“ v Šardicích s Uničovem.
Po bojovném výkonu se nakonec „áčku“
koučovanému v posledním zápase Peťou
Zemánkem podařilo silný Uničov poměrně
s přehledem porazit, a tím si A mužstvo
zajistilo účast ve třetí nejvyšší soutěži v ČR
i v příštím roce. Ale zda skutečně budeme
hrát v MSFL, to v době, kdy vzniká tento
článek, nevíme. Náročnost soutěže hlavně
na finance je zjevná, a tak výbor FK zvažuje přihlášení do jiné soutěže. Kam jsme
se přihlásili, to v tuto chvíli již víte. Jinak
„áčko“ na jaře i přes úzký kádr nepodávalo
špatné výkony, mnohdy nás od lepšího
výsledku dělilo jediné, a to góly. O ty se
staral hlavně navrátilec z Fulneku Dalibor
Koštuřík, který se trefil šestkrát. Tři branky
přidal Vít Vrtělka, dvě Dalibor Lacina, Ruda
Obal a nový kapitán mužstva David Helísek.
Ten chytil skutečnou fazónu a byl na jaře
zřejmě našim nejlepším hráčem. Jistotou
v bráně byl exolomoucký čahoun a někdejší
velký talent naší kopané Jindřich Skácel,
dobrými výkony se prezentoval i obránce
či záložník Ševčík. Naopak zklamáním byl
Páleník, jehož poslední angažmá bylo ve
Skotsku. Přišel k nám zřejmě zraněný, takže
vydržel jenom úvodní zápasy a zbytek jara
absentoval.
FK Mutěnice v létě
Díky rekonstrukci hlavní hrací plochy,
jejíž součástí je kromě nové trávy i systém
automatického zavlažování, který opět
výrazně vylepší komfort na našem hřišti,
se bohužel letos neuskuteční letní filmový
festival. Milovníkům pohyblivých obrázků
slibujeme, že se příští rok znovu pokusíme
pojízdnou maringotku do Mutěnic přitáhnout
a filmy tak promítat. Letos nám to, prosím,
promiňte. O problémech s „áčkem“ píšeme
34
výše. Starosti, ale pozitivní, nám přidali
postupem dorostenci, neboť v krajském
přeboru musíme mít dorosty dva, tedy starší
a mladší. Přestože máme nynější ročníky
poměrně hojné, dva dorosty jenom z vlastních zdrojů nevytvoříme. Proto se budeme
muset porozhlédnout po okolí. Spolupráci
nám nabídly např. Hovorany, a tak věříme,
že se nám dorost podaří připravit tak, aby
nám ve vyšší soutěži nedělal ostudu.
Závěr
Děkujeme všem trenérům, hráčům, sponzorům i fanouškům za přízeň a podporu
v soutěžním ročníku 2008/09. Jenom díky
Vám všem jsme dosáhli takových výsledků, na které můžeme být právem pyšní!
Všem občanům Mutěnic přejeme hodně
příjemných zážitků při letních dovolených
a na podzim zase v Mutěnicích na fotbale
na viděnou.
Petr Blaha
Celková bilance ročníku 2008/09 v číslech:
A mužstvo
B mužstvo
Dorost
Žáci starší
Žáci mladší
Přípravka
11. místo
9. místo
1. místo
7. místo
4. místo
7. místo
30
9
26 10
26 20
22
8
22 15
18
6
9
4
3
4
2
1
12
12
3
10
5
11
37 : 37
37 : 57
85 : 23
33 : 45
112 : 19
53 : 76
36 bodů
34 bodů
63 bodů
28 bodů
47 bodů
19 bodů
SDH Mutěnice informuje
Určitě jste si všimli, že v areálu hasičské
zbrojnice stojí bohatě vyřezávaná socha sv.
Floriána. Je to patron hasičů a kominíků.
Autora této sochy pana Františka Valdu
(pod přezdívkou Picaso) určitě mutěnickým
občanům nemusím představovat. Jeho
nabídka zhotovit sochu pro hasiče nás mile
překvapila a bez rozmýšlení byla přijata.
V listopadu loňského roku začal pracovat
a na první jarní den 21.3.2009 byl socha
postavena na své místo před hasičskou
zbrojnicí.
Naše přání je, aby tato dominanta krášlila
okolí hasičské zbrojnice, zároveň pro naši
obec byla místem, kde návštěvníci, kteří k
nám přijedou, budou obdivovat jaké máme
šikovné lidi. S takovou tvořivostí. Ještě
jednou panu Františku Valdovi patří od nás
poděkování a panu Václavu Ištvánkovi za
jeho výpomocné práce taktéž.
Dne 3.5.2009 byla socha posvěcena
naším místním farářem Pavlem Pacnerem,
pozvali jsme taky bývalého p. faráře Jiřího
Čekala, který naše pozvání mile přijal. Toto
nedělní odpoledne se vydařilo jak počasím,
tak i účastí občanů z Mutěnic i blízkého
okolí. Kdo přišel, určitě si odnesl pěkný
zážitek.
35
METLA!
Prodejce!
jablka Jonagold 5,30 kg, banány necelé
2 kg. Čili, asi 11 kg jablek, plus banány nic
moc. Z toho množství jsem měl již 6 jablek
narušených hnilobou. Kolik stálo kg jablek?
Bylo hlášeno rozhlasem - 9 a 19 Kč, banány
bylo hlášeno za 14 korun !?!? Ale za co jsem
platil 296 korun, zůstává záhadou – kolik
vlastně stálo kilo jablek??? Vrátit prodávajícímu zboží, jsem se neodvážil, poněvadž
jsem s ním byl již doma.
Občané – pozor na nepoctivce, kteří
chtějí prodat za každou cenu!
Hlášení místním rozhlasem:
Dne 1. května bude na tržnici soukromý
prodejce pan K…, prodávat:
Jablka - Golden
cena 9.- korun/kg
Jablka - Jonagold
cena 19,- korun
Banány
cena 14,- korun
Papriky, rajčata, ananas…
Dále děkuji dalším sponzorům:
p. Balusová – koláče na svěcení sochy
p. Balaštíková – zákusky na svěcení sochy
p. Jagoš – víno
p. Joch – víno
p. Trávníková – finanční částka
p. Mokrý – finanční částka
p. Zimolka M. – finanční částka
p. Charuza – automatická pračka
a obecnímu úřadu za spolupráci.
Pálení čarodějnic – to je tradice, na kterou
se nezapomíná. I naše organizace měla
táborák a program, i když jsme finišovali
s úklidovými pracemi na nedělní svěcení
sochy.
V měsíci dubnu naše jednotka vyjížděla
3x k požáru a jeden výjezd byl k dopravní
nehodě. Začátkem května, vzhledem k
suchému počasí, byly dva výjezdy k požáru
travnatého porostu.
V hasičské zbojnici byly provedeny celkové omítky garáží, malířské a natěračské
práce. Do kuchyně byla na zakázku zhotovena nová kuchyňská linka. Od sponzora
firmy FCC STAV p. Turzíka nám byla věnována elektrická trouba, myčka, dřez a také
sponzor zaplatil veškeré obklady a zednické
práce při rekonstrukci.
Poděkování všem členům za organizaci
a úklid.
Jiřina Chmelařová
36
Sešlo se tam asi 30 lidí, přijel v 11.45
hod. Ze skříňové Avie začal vykládat na
zem bedny s nabízeným zbožím. Vytáhl také
malou váhu a všechno nabízené zboží podle
požadavku kupujících nabíral do igelitových
sáčků a na váze odvažoval.
Chvíli jsem pozoroval prodávajícího.
Tak např: Prosila bych banány. Měl tam
bednu se zdravými banány a dvě bedny
s již narušenými banány. Nejprve dal do
sáčku banány zdravé, ale každému přidal
i trs nebo i dva trsy banánů již z více jak
poloviny narušených, černých. To pak na
váze odvážil, neinformoval kupujícího kolik
toho je a pak účtoval.
Přišel jsem na řadu i já. Žádal jsem 5 kg
jablek Golden, 5 kg jablek Jonagold a 2 kg
banánů - z toho byl jeden trs zpola narušený
hnilobou. Ani slovo neřekl, kolik toho bylo,
kolik které zboží stojí…spočteno, sečteno,
platil jsem 296 korun. Při placení jsem se
trošku pozastavil nad sumou peněz, byl jsem
v domnění, že jablek je více, než dvakrát 5
kg. Odjel jsem autem domů a doma jsem
zboží převážil: Jablka Golden 4,30 kg,
37
Úmrtí:
Narození:
06.03.2009
24.03.2009
01.04.2009
02.04.2009
15.04.2009
16.04.2009
26.04.2009
15.05.2009
Jan Petr Osička
Samuel Holešínský
Alžběta Špérová
Alice Bartoňová
Filip Ilčík
Lukáš Brhel
Dana Špérová
Jakub Rozehnal
Nádražní 1156
Tržní 529
Díly 1202
Malá Strana 417
Jarní 299
Pod Topoly1047
Luční 923
Brněnská 400
Sňatky:
07.04.2009
22.04.2009
15.04.2009
09.05.2009
27.05.2009
07.06.2009
12.06.2009
18.06.2009
Antonín Duhajský
Vincence Bednáře 515
Miroslav Miklík
Lomená 20
Radoslav Vaněk
Sklepní 558
Miloslava Jarošková Brněnská 617
Ladislav Vaculovič
Lipová 541
Kateřina Štěpánková Zahradní 768
Františka Lamačová Lipová 460
Anežka Bortlíková
Farní 832
ve věku nedož. 89 let
ve věku 77 let
ve věku 58 let
ve věku 78 let
ve věku nedož. 49 let
ve věku nedož. 79 let
ve věku 80 let
ve věku nedož. 54 let
Blahopřání:
75let:
08.05.1934
28.05.1934
Ludmila Vaculíková
Marie Skočíková
Zahradní 355
Nová 917
80let:
27.04.1929
12.05.1929
22.05.1929
18.06.1929
21.06.1929
Jaroslav Šupa
Karel Bravenec
Kateřina Valová
Anežka Škrobáková
Ladislav Hrabec
Brněnská 626
Jižní 869
Vinařská 589
Hodonínská 567
Nová Čtvrť 653
85let:
06.04.1924
09.04.1924
14.04.2009
06.05.1924
Miroslava Štěpánková
Marie Čepilová
Františka Štossová
Anna Vašíčková
Moravská 792
Sklepní 276
Ke Trojici 367
Květná 313
18.04.2009
Ladislav Hanák
Hana Míšková
Tržní 941
Ostrožská Lhota
18.04.2009
Tomáš Válek
Jiřina Teplíková
Nedělní 1001
Hodonínská 295
25.04.2009
Miroslav Havlík
Soňa Konštacká
Tržní 185
Brno
02.05.2009
Ladislav Veselský
Pavla Kašíková
Brněnská
Starý Poddvorov
23.05.2009
Dušan Halla
Zuzana Trávníková
Hodonín
Nedělní 1028
06.06.2009
Pavel Lekavý
Ivana Mokrušová
Dolní Bojanovice
Ke Trojici 970
90let:
13.04.1919
Bohumila Špérová
Brněnská 344
06.06.2009
Jaroslav Kratochvíla
Kateřina Šupová
Hodonín
Krátká 264
92let:
17.05.1917
Marie Hanáčková
Hasičská 707
Marian Čížek
Kristýna Kovaříková
Polní 931
Kobylí
06.06.2009
38
Hana Svobodová
matrikářka
39
Mutěnice na pohlednicích a fotografiích
Historická fotografie Mutěnic z 50 let minulého století
40
41
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad
42 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 15. 6. 2009.