Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda – co možná nevíte a na co byste
se chtěli zeptat
MUDr. Markéta Sližová, MUDr. Petr Kuba, MUDr. Daniel Václavík, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava, 2012
Tento článek vznikl v rámci projektu Vzdělávací síť iktových center, který je spolufinancován Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Co je cévní mozková příhoda?
Cévní mozková příhoda (iktus, mozkový infarkt, mrtvice) je náhle se rozvíjející postižení
určité oblasti mozku vzniklé poruchou jejího prokrvení na podkladě uzávěru cévy nebo
krvácení z mozkových cév. Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou
lékařskou pomoc.
Jak často se onemocnění vyskytuje?
Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice a je nejčastější
příčinou invalidizace. Incidence (četnost výskytu) je v ČR odhadována na 250-300 iktů na
100 000 obyvatel za rok (jedna z nejvyšších na světě). Dalším závažným faktem je, že cévní
mozková příhoda postihuje stále častěji i mladší věkové skupiny, nejsou vzácné příhody u
pacientů mezi 30.- 40. rokem života.
Jsou různé druhy cévní mozkové příhody?
Rozlišujeme mozkovou ischemii (nedokrevnost) – tento druh cévní mozkové příhody se
vyskytuje v 80% případů. Dále rozlišujeme mozkovou hemoragii (krvácení), výskyt v 17%, a
subarachnoidální krvácení (krvácení do mozkových obalů) s výskytem kolem 3%.
V rámci dělení ischemické mozkové příhody lze vyčlenit tzv. TIA – tranzitorní ischemickou
ataku. Označujeme tak příhodu, která kompletně odezní během několika minut, nejčastěji do
jedné hodiny. Tuto příhodu nesmíme v žádném případě podcenit a pacienta musíme podrobně
vyšetřit a adekvátně léčit.
Co je příčinou a jaké jsou rizikové faktory cévní mozkové příhody?
Příčinou onemocnění je porucha prokrvení určité mozkové oblasti, která je nejčastěji
způsobena uzávěrem mozkové cévy trombem (sraženinou), při krvácivé mozkové příhodě se
jedná o krvácení z mozkových cév. Mezi nejčastější rizikové faktory patří vysoký krevní tlak,
cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, ateroskleróza, nepravidelná srdeční akce (fibrilace),
kouření, obezita, vyšší věk, dědičné faktory.
1
Jak poznám, že mám cévní mozkovou příhodu?
Cévní mozková příhoda se projeví náhle vzniklou slabostí, necitlivostí a poruchou hybnosti
tváře a stejnostranných končetin. Pacient končetiny špatně ovládá, vypadávají mu předměty
z ruky, má pokleslý koutek, tekutiny vytékají z úst, může mít sníženou citlivost na
postižených končetinách a tváři či pociťovat brnění končetin. K tomu se často přidává
porucha řeči, může jít o obtížnou artikulaci nebo o poruchu vyjadřování, kdy se pletou slova
či písmena, nebo jde o poruchu porozumění řeči, kdy pacient působí zmateným dojmem a
tento stav může být zaměněn za psychickou poruchu. Z dalších příznaků se může objevit
náhle vzniklá porucha zraku, porucha rovnováhy doprovázena zvracením a pády. Nesmíme
podcenit ani náhle vzniklou silnou bolest hlavy neobvyklé intenzity.
Lze toto onemocnění léčit?
Léčbu můžeme rozlišit na léčbu akutní cévní mozkové příhody, kterou lze podat pouze ve
specializovaných centrech (iktových centrech) a pouze do určité doby od vzniku. Proto je
nutné ihned po objevení se výše zmíněných příznaků volat 155 a co nejrychleji pacienta
dopravit do iktového centra. Zde, při splnění přísných kritérií, je pacientovi podána tzv.
trombolýza – jedná se o látku, která se podává do žíly a která rozpustí sraženinu v mozkové
cévě a obnoví tak průtok cévou. Podle nejnovějších studií lze tuto léčbu bezpečně podat do
4,5 hodin od vzniku prvních příznaků. Pokud není trombolýza účinná, lze se v určitých
případech pokusit odstranit trombus speciálním katetrem zavedeným cestou stehenní tepny do
mozkové cévy přímo ke sraženině. Tuto metodu lze použít do 8 hodin od vzniku příznaků.
Každému pacientovi s ischemickou cévní mozkovou příhodou je podána léčba zamezující
shlukování krevních destiček (antiagregační terapie), je nutné pravidelně kontrolovat a léčit
krevní tlak, cukr a cholesterol. Pokud zjistíme jako příčinu iktu zúžení krkavice, lze provést
karotickou endarterektomii – chirurgická operace, při které cévu zúženou aterosklerotickými
pláty vyčistíme a obnovíme tak průtok. V určitých případech lze provést tzv. endovaskulární
výkon, kdy se do zúžené cévy zavede katetr a toto zúžení se mechanicky rozšíří a následně se
do tohoto místa zavede stent (výztuž).
Co mám udělat, když mám podezření na cmp?
Při objevení se prvních příznaků je nutné ihned volat rychlou záchrannou službu (155). Je
nutné pacienta co nejdříve dopravit do iktového centra, kde bude podrobně vyšetřen a
adekvátně léčen.
Lze onemocnění předcházet?
Rizikové faktory můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. K ovlivnitelným patří
vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, nepravidelná srdeční akce
(fibrilace), obezita, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, fyzická nečinnost, stres,
nevhodná dieta. Všechny tyto vyjmenované faktory může pacient ovlivnit, nejčastěji
kombinací správného životního stylu s dostatkem pohybu a pestré zdravé stravy a
pravidelným užíváním léků dle doporučení ošetřujícího lékaře. Tímto může snížit
pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody.
Mezi neovlivnitelné rizikové faktory paří věk, mužské pohlaví, genetická dispozice, předchozí
cévní mozková příhoda.
2
Co se děje po převozu do nemocnice?
Po příjezdu do iktového centra je pacient ihned vyšetřen přijímacím lékařem, je mu odebrán
vzorek krve k vyšetření funkce ledvin, jater, hladiny cukru a základních minerálů. Je zjištěn
počet krevních destiček, červených a bílých krvinek a úroveň srážlivosti krve. Následně je
provedeno CT mozku (mozková tomografie), které může být doplněno o vyšetření
přívodných mozkových cév (CT angiografie). Je provedeno ultrazvukové vyšetření krčních
cév. Podle závažnosti stavu je poté pacient přijat na jednotku intenzivní péče nebo na
standardní oddělení. Při splnění kritérií pro zahájení akutní terapie (tím nejdůležitějším je
časové okno 4,5 hodiny od začátku vzniku) je pacientovi podána intravenózní trombolýza, lék
který rozpustí krevní sraženinu. Pacient je pravidelně sledován, je mu kontrolován krevní tlak,
pulz, teplota. Pokud pacient nesplňuje bezpečnostní kritéria pro podání trombolýzy, je léčen
antiagregační terapií (léky zamezující shlukování krevních destiček) – nejčastěji kyselina
acetylsalicylová. V dalších dnech je u všech pacientů doplněno vyšetření srdce, kompletní
interní vyšetření, EEG, vyšetření hladiny cholesterolu. Nezbytnou součástí léčby je intenzivní
rehabilitace a logopedická terapie.
Jaká jsou opatření po prodělané cévní mozkové příhodě?
Pacient po prodělané cévní mozkové příhodě má vysoké riziko opakování této příhody, která
často probíhá závažněji. Je proto nutné začít co nejdříve s tzv. sekundární prevencí, která
zahrnuje úpravu životního stylu, léčbu rizikových faktorů, podávání antiagregační léčby a
v některých případech, kdy je prokázáno zúžení přívodné mozkové tepny, léčbu chirurgickou
či endovaskulární. Je nutné pravidelně docházet do specializované neurologické ambulance.
Nejdůležitějším faktorem k omezení rozsahu a míry trvalých následků cévní mozkové příhody
je čas. Podle nejnovějších poznatků lze nejúčinnější léčbu podat pouze do 4,5 hodin od
začátku prvních příznaků. Proto při objevení se prvních příznaků ihned volejte 155!
3