ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOLNÍ MORAVA

Transkript

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové
®
Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prost edí a zdraví
PPoossoouuzzeenníí ZZm
m nnyy .. 55 úúzzeem
mnnííhhoo pplláánnuu oobbccee D
Doollnníí M
Moorraavvaa zz hhlleeddiisskkaa vvlliivv
nnaa žžiivvoottnníí pprroosstt eeddíí ddllee zzáákkoonnaa .. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivv nnaa žžiivvoottnníí
pprroosstt eeddíí vv ppllaattnnéém
m zznn nníí
ZM NA . 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOLNÍ
MORAVA
Objednatel:
Zpracovatel:
Spolupracovali:
SN ŽNÍK, a. s.
EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové
Ing. Vladimír Plachý
íslo odborné zp sobilosti 4134/666/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993
Bc. Nad žda Pecková
Ing. Marcela Sk ková
Mgr. Denisa Pelikánová
Ing. Milan Závadský
Hradec Králové, srpen 2011
Archivní íslo: 177/11
EMPLA AG spol. s r.o.
O: 259 96 240
tel.: 495 218 875, 495 217 499
Za Škodovkou 305
DI : CZ259 96 240
tel./fax.: 495 211 579
503 11 Hradec Králové
Bank. spoj. 27-9410870237/0100
e-mail: [email protected]
Spole nost je zapsána v obchodním rejst íku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004
www.empla.cz
Zm na . 5 územního plánu obce Dolní Morava – hodnocení SEA
__________________________________________________________________________
OBSAH:
1.
Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí
ijatým na vnitrostátní úrovni................................................................................................4
2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho p edpokládaném
vývoji, pokud by nebyly uplatn na územn plánovací dokumentace .....................................14
3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn plánovací
dokumentace významn ovlivn ny .......................................................................................37
4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn
plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území
a pta í oblasti .......................................................................................................................54
5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant územn
plánovací dokumentace, v etn
vliv
sekundárních, synergických, kumulativních,
krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných
.....................................................................................................................................55
6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle
jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod
vyhodnocení v etn jejich omezení ......................................................................................59
7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných
nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí ................................60
8. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí
do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení ..................61
9.
Návrh ukazatel pro sledování vlivu územn plánovací dokumentace na životní prost edí
.....................................................................................................................................61
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj ...................................................................63
EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové
-2-
__________________________________________________________________________
Zkratky a symboly použité v textu
AOPK
HMÚ
EIA
EVL
CHOPAV
MŽP R
NO2
NOx
NPR
PM10
PO
PP
PUPFL
SO2
SZÚ
ÚPD
ÚSES
VKP
ZCHÚ
ZPF
ZÚR Pk
ŽP
Agentura ochrany p írody a krajiny
eský hydrometeorologický ústav
Proces posuzování vliv zám ru na životní prost edí a ve ejné zdraví
Evropsky významná lokalita
Chrán ná oblast p irozené akumulace vod
Ministerstvo životního prost edí eské republiky
Oxid dusi itý
Oxidy dusíku
Národní p írodní rezervace
Suspendované ástice frakce PM10
Pta í oblast
írodní park
Pozemek ur ený k pln ní funkce lesa
Oxid si itý
Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze
Územn plánovací dokumentace
Územní systém ekologické stability
Významný krajinný prvek
Zvlášt chrán né území
Zem lský p dní fond
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje
Životní prost edí
-3-
__________________________________________________________________________
edm tem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Zm ny . 5 územního plánu
obce Dolní Morava z hlediska vliv na životní prost edí dle platné legislativy (tzv. SEA).
Tento požadavek plyne ze stanoviska vydaného dne 31. 3. 2011 Krajským ú adem
Pardubického kraje ( íslo jednací: KrÚ25962/2011/OŽPZ/PI), který byl vydán k návrhu
zadání zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava.
Zm na . 5 ÚPO prov í vymezení ploch pro sjezdové lyžování - dopln ní stávajících
sjezdových tras. Prov eno bude vymezení plochy pro sjezdové lyžování a sá ká skou dráhu,
které je vymezeno na stávajících lesních komunikacích. Prov í sm rový posun horní ásti
stávající návrhové sjezdové trati k vrcholu Slamník tak, aby nebyla v kolizi se sou asn
projednávanou zm nou hranice NPR schválenou ve Zm
. 1 ÚPO Dolní Morava (2006).
SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv
na životní prost edí v platném zn ní a dle p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním ádu v platném zn ní.
1.
Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany
životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni
1. 1 Údaje o zadavateli
Zadavatel:
Po izovatel:
SN ŽNÍK, a. s.
stský ú ad Králíky
Odbor územního plánování a stavební ú ad
Sídlo:
Velké nám stí 5
561 69 Králíky
1. 2 Údaje o zpracovateli Návrhu zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava
Projektant:
SURPMO, a. s.
Projektové st edisko Hradec Králové
. SA 219
tel: 495 514 729
email: [email protected]
1. 3 Údaje o zpracovateli posouzení vliv koncepce na životní prost edí
EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona
. 100/2001 Sb.,o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní
Za Škodovkou 305
-4-
__________________________________________________________________________
tel.: 495 218 875
e-mail: [email protected], [email protected]
1. 4 Obsah a cíle koncepce
Cílem p ekládané koncepce je dobudování a zkvalitn ní sou asného areálu A zimních
sport v k. ú. Velká Morava, které spo ívá v úprav ploch pro budoucí „ ervenou“ sjezdovku
tak, aby ji mohli využívat jak lyža i vystupující na výstupní stanici nové ty seda kové lanové
dráhy, tak i lyža i sjížd jící po budoucí sjezdovce ze Slamníku - 3, 5, 6a, 6b, 6c, 6d (plocha 2
je sou ástí 6a). Dalším zám rem je dopln ní Areálu B zimních sport o horní ást „modré“
sjezdovky v etn dopln ní lanovou dráhou - 7. Oba areály se navrhuje propojit sá ka skou
dráhou, p evážn v trase sou asných ú elových lesních cest - 4. Pro rozší ení výstupu z horní
stanice lanovky U slona tak, aby lyža i a sá ka i m li dostatek prostoru pro odjetí
na sjezdovku nebo na propojovací lesní cestu, se vymezuje plocha C. Plochy p ímo navazují
na vymezené plochy v platné ÚPD. Nov vymezené plochy budou využívány ke standardním
innostem - zimním sport m charakteru lyžování a sá kování.
Vrchol Slamníku se navrhuje doplnit rozhlednou zvýraz ující toto místo dalekého
výhledu - vymezená plocha ob anského vybavení (vyjma t lovýchovy a sportu) - 8. Nov
vymezená zastavitelná plocha pro rozhlednu nemá územní nárok na novou dopravní
a technickou infrastrukturu. Pro p ístup se pouze vymezuje prodloužení turistické zna ené
trasy vedené na vrchol Slamníku od severozápadu po spádnici, již dnes k výstupu neoficiáln
užívané. Toto prodloužení na dolním konci navazuje na sou asnou zna enou modrou
turistickou trasu.
Plocha užívaná v sou asné dob pro sjezdové lyžování - 1 nebude do budoucna
pot ebná, navrhuje se proto její navrácení do PUPFL. Stejn tak ásti budoucí „ ervené“
sjezdovky vymezené nyní platnou ÚPD, které pro cílový stav Areálu A nebudou pot eba, se
navrhuje vypustit z navrhovaných ploch sjezdových tratí.
V rámci ešení Zm ny . 5 byl na základ schváleného Zadání prov en prostor
pro p estavbu turistické chaty Slam nka s tím, že je mírn rozší en jižním sm rem tak, aby
umožnil optimální umíst ní tohoto objektu, které bude vyhovovat pot ebám návšt vník
Areálu A zimních sport a nutnosti zajistit bezpe ný provoz na sjezdových tratích.
Ve zm
územního plánu bude prov eno vymezení ploch:
sjezdové trati do ploch ur ených k pln ní funkcí lesa (1),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdové trati (2),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí (3),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí a sá ka ských drah. Do asné
odn tí PUPFL pro zajišt ní propojení sou asných lesních cest, po kterých je uvažovaná dráha
evážn vedena, a pro zajišt ní plynulých odklon . Ostatní dot ení PUPFL v uvažovaném
rozsahu do 2,2 ha je pouze do asné omezení hospoda ení z d vodu kumulace sn hu
vyhrnovaného z lesních cest do okraj lesa podél celé trasy navrhované sá ka ské dráhy (4),
-5-
__________________________________________________________________________
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí. Tato zm na se dopl uje
o úpravu resp. sm rový posun horní ásti stávající návrhové sjezdové trati k vrcholu Slamník
tak, aby nebyla v kolizi se sou asn projednávanou zm nou hranice NPR (toto bylo
projednáno s L R i CHKO Jeseníky) (5),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí, a to v ástech úpravy sjezdové
trat mezi stávající „ ervenou“ A a „ ernou“ B sjezdovkou. Sjezdová tra je zapracována
ve schválené Zm
. 1 územního plánu obce Dolní Morava, z stává ve stejném míst , jen
se áste
upravuje její trasa a ší ka tak, aby tuto budoucí „ ervenou“ sjezdovku (6) mohli
využívat jak lyža i vystupující na výstupní stanici nové ty seda ky, tak i ti, kte í budou
sjížd t z nové sjezdovky od Slamníku. Navýšení do asného záboru PUPFL v lokalit
o 0,34 ha oproti dosavadnímu rozsahu plochy 1461 je zp sobeno nutností odstranit prostor
prudkého zato ení p i sjezdu z navrhované horní ásti sjezdovky na sou asnou existující
ernou sjezdovku. Jde tedy p edevším o zajišt ní bezpe ného provozu areálu po jeho rozší ení
a odstran ní potenciálního kolizního místa (5) (6),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí. Nová sjezdovka v obtížnosti
„modrá“ v areálu U slona dopln na lanovou dráhou (7),
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch ob anského vybavení - Rozhledna
Na Slamníku (8).
ur ených k pln ní funkcí lesa do ploch sjezdových tratí a sá ká ských drah. Jedná se o
rozší ení výstupu z horní stanice lanovky U slona, tak, aby lyža i a sá ka i m li dostatek
prostoru pro odjetí na sjezdovku nebo na propojovací lesní cestu (C).
Správní území obce Dolní Morava zahrnuje 3 katastrálních území: Dolní Morava,
Horní Morava a Velká Morava. Zm na . 5 ÚPO se dotýká katastrálního území Velká
Morava.
edkládaná zm na ÚP vymezuje plochy, jejichž funk ní využití napl ují rámec
zám
uvedených v p íloze . 1 zákona, konkrétn se jedná o bod 10.7. „Sjezdové trat ,
lyža ské vleky, lanovky a související za ízení“.
Text SEA byl zpracován s d razem na vyhodnocení vlivu na lesní pozemky, lesní
zv , ochranu p írody a vliv navýšení kapacit sjezdových tratí na zázemí dot ené oblasti
z hlediska hlukové a dopravní situace.
Vliv na jednotlivé složky životního prost edí byl hodnocen u všech nov navržených
ploch.
1. 5 Vztah koncepce k jiným koncepcím
V oblasti životního prost edí jsou k p edm tnému území vztaženy následující
koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu:
-6-
__________________________________________________________________________
Celostátní úrove :
Státní politika životního prost edí
Státní politika životního prost edí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast
životního prost edí, ze které vycházejí i další koncep ní materiály vztahující se k ochran
životního prost edí. Mezi hlavní cíle této koncepce pat í p edevším:
•
dosažení dalšího zlepšení kvality životního prost edí jako celku i stavu jeho složek
a sou ástí,
•
uplatn ní princip udržitelného rozvoje a k pokra ující integraci hlediska životního
prost edí do sektorových politik,
•
zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální p ijatelnosti environmentálních program ,
projekt a inností.
V posuzovaném dokumentu se uplat ují všechny obecné cíle ochrany životního
prost edí, stanovené pro území eské republiky.
Národní program snižování emisí R
Globálním cílem Národního programu snižování emisí R je snížit, s d razem
na podporu nových environmentáln šetrných technologií a využití potenciálu energetických
úspor, zát ž životního prost edí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvo it
edpoklady pro regeneraci postižených složek životního prost edí a pro snižování rizik
pro lidské zdraví, která plynou ze zne išt ní ovzduší, a tím p isp t k napln ní strategického
cíle Environmentálního pilí e Strategie udržitelného rozvoje eské republiky.
V posuzovaném dokumentu se uplat ují všechny obecné cíle ochrany životního
prost edí, stanovené pro území eské republiky.
Státní surovinová politika R
Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovliv uje vyhledávání
a využívání tuzemských zdroj surovin a získávání surovin v zahrani í s cílem zabezpe it jimi
chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých
kraj .
Surovinová politika není p edm tem ešení posuzované zm ny územního plánu obce.
Strategie udržitelného rozvoje R
Strategie udržitelného rozvoje eské republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále
díl í cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu
ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilí em
udržitelnosti. Sm rují k zajišt ní co nejvyšší dosažitelné kvality života pro sou asnou
generaci a k vytvo ení p edpokladu pro kvalitní život generací budoucích.
Posuzovaná koncepce p ispívá k odstran ní disparit jednotlivých pilí
rozvoje území.
-7-
__________________________________________________________________________
Strategie ochrany biologické rozmanitosti R
Vláda R schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti R v roce 2005. Tato
strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a p edstavuje první
materiál svého druhu, který p ináší komplexní ochranu biodiverzity v R. Hlavními cíly této
strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých
organism a systém , jichž jsou organismy sou ástí, dále udržitelné využívání jejích složek
a také spravedlivé a rovnocenné rozd lování p ínos plynoucích z genetických zdroj . Úmluva
je celosv tov hodnocena jako klí ový dokument v ochran biologické rozmanitosti na všech
ech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové).
Posuzovaná koncepce svou realizací nezasáhne do biologické rozmanitosti republiky.
Státní program ochrany p írody a krajiny R
Smyslem Státního programu ochrany p írody a krajiny je p ijmout a uskute ovat
takový systém pravidel a opat ení, která ve st edn dobém a dlouhodobém asovém
horizontu p isp jí k zásadnímu zlepšení stavu p írody a krajiny. Tato pravidla a opat ení je
pak nezbytné uplat ovat mimo jiné p i tvorb a realizaci vládních odv tvových program
a koncepcí nap . v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zem lské
politice.
i ešení využití území bylo ve zm
územního plánu obce Dolní Morava nalezeno
takové ešení a umíst ní nových ploch, které vylou ilo, pop . minimalizovalo negativní vlivy
edevším na chrán ná území. P i up es ování zám
na provedení zm n v území byly
respektovány specifické podmínky zasaženého území.
Strategie hospodá ského r stu R
Tato koncepce je strategií priorit hospodá ského r stu
R a zajišt ní
konkurenceschopnosti eské republiky v mezinárodním m ítku. Zabývá se vybranými
oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajišt ní požadovaného hospodá ského r stu
R, formuluje vizi r stu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich spln ní.
Strategie se zam uje p edevším na ekonomickou oblast, pln však respektuje i zbývající dva
hlavní pilí e udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze).
Návrh nových ploch p isp je k hospodá skému rozvoji kraje p i sou asném
respektování ostatních pilí udržitelného rozvoje.
Strategie regionálního rozvoje R
Strategie regionálního rozvoje eské republiky tvo í základní dokument politiky
regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových na ízení EU
v oblasti politiky hospodá ské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opat ení eské
regionální politiky a také formulace témat a aspekt významných pro podporu regionálního
rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do t chto politik tam, kde je to ú elné a pot ebné.
Cílem strategie je formulování témat a aspekt významných pro podporu regionálního
rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do t chto politik tam, kde je to ú elné a pot ebné.
Strategie regionálního rozvoje tak p edstavuje strategickou orientaci pro budoucí programy
regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni.
-8-
__________________________________________________________________________
Návrh nových ploch v zájmovém území p isp je k rozvoji území Pardubického kraje.
Národní rozvojový plán R
Národní rozvojový plán R definuje strategii rozvoje eské republiky pro období let
2007-2013. Vychází z text na ízení ke strukturálním fond m a Fondu soudržnosti, jeho
strategie se opírá o klí ové evropské Strategické obecné zásady Spole enství i domácí
Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodá ského r stu, Strategie regionálního rozvoje
pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty.
Zajiš uje návaznost Strategických obecných zásad Spole enství a národních strategických
dokument . Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodá ské a sociální
soudržnosti.
Národní rozvojový plán, jak již bylo zmín no, vychází z dalších strategických
dokument , se kterými je posuzovaná koncepce v souladu.
Plán hlavních povodí R
Plán hlavních povodí eské republiky p edstavuje hlavní rámec jednotné politiky
v oblasti vod pro eskou republiku p ekra ující opat ení resortních politik úst edních
vodoprávních ú ad p i sdílení kompetencí a ur uje možnosti území v oblasti vod
pro koordinaci s ostatními zám ry v rámci Politiky územního rozvoje.
Zpracování Plánu hlavních povodí eské republiky stanoví rámcové cíle, hlavní
principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území eské republiky, p ípadn
pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajišt ní ve ejných zájm .
Cíle pro zajišt ní požadavk na vodohospodá ské služby jako p edpokladu dalšího
sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být
harmonizovány s ohledem na zajišt ní udržitelnosti vodních zdroj . Plán hlavních povodí
eské republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdroj , limity využití vody a priority
pro jednotlivé složky hospodá ství.
Zásady státní politiky v oblasti vod nejsou p edm tem ešení posuzované zm ny
územního plánu obce. Zm na . 5 územního plánu respektuje vymezené vodní zdroje, jejich
ochranu a aktivity vedoucí ke snižování zne išt ní povrchových i podzemních vod.
Národní strategický plán pro rozvoj venkova R a Program rozvoje venkova R
Vychází z návrhu Na ízení Rady o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského
zem lského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé lenské zem
EU. Na základ strategických sm
EU by m l každý lenský stát p ipravit sv j národní
strategický plán rozvoje venkova, který by tvo il referen ní rámec pro p ípravu program
pro rozvoj venkova.
Ochrana p írodních zdroj a ochrana životního prost edí ve venkovských oblastech je
prioritou, která prost ednictvím p im eného obhospoda ování krajiny p ispívá k již
schváleným národním i EU strategiím a legislativ pro životní prost edí (NATURA 2000,
Rámcová sm rnice o vod , Kjótský protokol), zvlášt v souvislosti se zm nami biodiverzity,
vod a klimatu. Specifikem eské republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí t í
-9-
__________________________________________________________________________
mo í a plné závislosti zdroj vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a istota
vody a vodních zdroj .
Ve zm
. 5 územního plánu obce je zakotveno vytvá ení územních podmínek
pro dopln ní ob anského vybavení a rekreaci práv návrhem nových ploch využití území.
Opera ní program ŽP
Opera ní program Životní prost edí navazuje na opera ní programy z let 2004 - 2006
a je len n do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodá ské infrastruktury a snižování
rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdroj
energie, zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží,
omezování pr myslového zne išt ní a environmentálních rizik, zlepšování stavu p írody
a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu.
Zna ný potenciál se nabízí pro m sta, obce a jejich svazky, kraje, jejich p ísp vkové
organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Pom rn velký prostor mají i podnikatelé
a neziskové organizace.
edkládaná zm na územního plánu vytvá í podmínky pro postupné zvyšování kvality
životního prost edí a životní úrovn obyvatel p i sou asném zvyšování potenciálu pro rozvoj
všech forem cestovního ruchu.
Politika územního rozvoje R 2008
Politika územního rozvoje R 2008 ur uje požadavky na konkretizaci úkol územního
plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a p eshrani ních souvislostech,
zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovn ž ur uje strategii a základní podmínky
pro napl ování t chto úkol .
Cílem je ur ení strategie územního rozvoje eské republiky v mezinárodních,
eshrani ních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem
na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci územn plánovacích dokumentací kraj ,
tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými úst edními správními ú ady a zám ry
na zm ny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly
územního plánování v mezinárodních, p eshrani ních a republikových souvislostech, zejména
s ohledem na udržitelný rozvoj a ur í strategii a základní podmínky pro jejich napl ování.
Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajišt ní
udržitelného rozvoje území a dále vymezuje zejména oblasti se zvýšenými požadavky na
zm ny v území z d vodu soust ed ní aktivit mezinárodního, republikového významu nebo
svým významem p esahující význam jednoho kraje. Vymezuje rovn ž koridory a plochy
dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými
problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem p esahující význam
jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy jsou stanovena kriteria a podmínky
pro jejich rozvoj.
Zm na . 5 je v souladu s Politikou územního rozvoje eské republiky z roku 2008.
Širší vztahy v území se v d sledku ešení Zm ny . 5 nem ní. PÚR R 2008 za azuje území
do SOB3 Jeseníky - Kralický Sn žník. Zm na . 5 p ispívá k pln ní dvou z úkol pro územní
plánování stanovených PÚR R 2008 pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sn žník, a to vytvá et
územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a prov it možnosti využití
- 10 -
__________________________________________________________________________
rekrea ního potenciálu horských masiv Jeseník a Kralického Sn žníku. Postavení obce
ve struktu e osídlení území z stává zachováno stejn jako vazby dopravní a technické
infrastruktury. Rovn ž p írodní hodnoty a územní systémy ekologické stability nejsou
Zm nou . 5 dot eny.
Z Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plám respektovat, že ešené území
obce Dolní Morava spadá do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Kralický Sn žník. Jedním
z úkol pro územní plánování v rámci koordinace inností obcí jsou:
identifikovat hlavní póly a st ediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvá et zde
územní podmínky pro zkvalitn ní a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení
a ob anského vybavení
vytvá et územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, d evozpracujícího
pr myslu a ekologického zem lství, zejména vymezení vhodných území pro tyto aktivity,
prov it možnosti využití rekrea ního potenciálu horských masiv
a Kralického Sn žníku.
Jeseník
Národní lesnický program II
Strategie Spole enství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodá ství, jehož
hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospoda ování les . Strategie zd raz uje
ležitost multifunk ní role les a ur uje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci
této strategie ur ující.
Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vliv jiných
sektor na lesnickou politiku, zvýšit pov domí o d ležitosti les a zajistit spoluú ast
zodpov dných resort vlády a zájmových skupin na ešení problém les a lesnictví, vytvo it
edpoklady k zajišt ní p íslušných kapacit, které se mají zam ovat na sporné otázky, jejichž
ešení je v kompetenci r zných státních institucí.
edkládaná koncepce podporuje trvale udržitelné obhospoda ování lesa, p estože si
její realizace vyžádá zásah práv do ploch PUPFL.
Krajská úrove :
Další sledovanou úrovní je úrove krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou
harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prost edí. Zm na . 5 územního
plánu obce Dolní Morava je s t mito koncepcemi v souladu.
Program rozvoje Pardubického kraje
Program rozvoje Pardubického kraje je st edn dobým programovým dokumentem
k podpo e regionálního rozvoje, který byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne
13. 12. 2001 a áste
aktualizován v b eznu 2003.
Cílem koncepce z hlediska životního prost edí je zajistit realizaci d ležitých
spole ných systémových opat ení na ochranu životního prost edí. Zvýšit zapojení turistického
potenciálu kraje do jeho ekonomického a sociálního rozvoje.
- 11 -
__________________________________________________________________________
Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje
Základním cílem programu je ú elné a ekonomicky sch dné snížení emisí
produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010
pro oxid si itý, oxid dusíku, t kavé organické látky a amoniak.
Základní cíle programu jsou:
Dosažení doporu ených hodnot krajských emisních strop
dusíku, t kavé organické látky (VOC) a amoniak pro rok 2010,
pro oxid si
itý, oxid
snížení emisí t ch zne iš ujících látek, u kterých jsou p ekra ovány imisní limity
s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lh tách,
udržení emisí t ch zne iš ujících látek, u nichž nebylo zjišt no p ekra ování imisních
limit , na dostate né nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko p ekra ování
v budoucnosti,
omezení emisí prekurzor ozónu tak, aby bylo podpo eno dosažení cílových imisních
limit a dlouhodobých imisních cíl .
Koncepce zem
lské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje
Úkolem Krajského ú adu z hlediska životního prost edí rozvoje venkova a zem lství
je neustále vytvá et a obnovovat p edpoklady pro trvale udržitelný rozvoj krajiny, který podle
írodních klimatických a sociáln ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu
v p ízniv jších nebo naopak marginálních oblastech kraje.
Cílem je:
1.
Udržovat a chránit životní prost edí a kulturní krajinu:
-
Alternativn využívat zem
-
podporovat innost organizací zam ených na ochranu p írody,
-
lskou p du,
sledovat a podporovat komunikaci mezi organizacemi zam enými na ochranu
írody,
-
organizovat a propagovat ochranu p írody a krajiny,
-
vytvo it systém ú inné kontroly ochrany p írody vybavené p íslušnými pravomocemi,
-
koordinovat ú innou podporu ochrany p írody a krajiny ze strany Krajského ú adu.
2.
Systematicky v novat pozornost biodiverzit a environmentálním opat ením v krajin :
-
Podporovat ekologické zem
-
pe ovat o krajinu.
lství,
- 12 -
__________________________________________________________________________
3.
Sm rovat pozornost na budování konkurenceschopného zem
vazb na výrobní podmínky:
lství v odpovídající
V mén p íznivých oblastech v okrese Ústí nad Orlicí spolu s rozvojem
multifunk ního zem lství snížit zorn ní zem lské p dy ve prosp ch krajinotvorných
a environmentálních opat ení (zatravn ní, zalesn ní, výstavba nádrží, rybník , technických
a biologických, protierozních opat ení apod.).
4.
Orientovat zem
lský podnik atd.
Koncepce ochrany p írody a krajiny Pardubického kraje
Koncepce ochrany p írody Pardubického kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany
írody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje
opat ení vedoucí k obnov a ochran jednotlivých složek životního prost edí.
eší zejména ochranu p írody a krajiny v následujících oblastech:
-
zvlášt chrán ná území,
-
zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich ,
-
lesní ekosystémy,
-
zem
-
vodní hospodá ství,
-
turistika a rekreace,
-
doprava,
-
ochrana nerostného bohatství,
-
ochrana a biodiverzita krajiny.
lství,
Dále je v koncepci provedeno ekonomické vyhodnocení souboru opat ení.
Plán odpadového hospodá ství Pardubického kraje
Plán odpadového hospodá ství Pardubického kraje vychází z plánu odpadového
hospodá ství eské republiky. Závazná ást ešení plánu odpadového hospodá ství R,
etn jejích zm n, je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné innosti p íslušných
správních ú ad , kraj a obcí v oblasti odpadového hospodá ství.
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje
Zm na . 5 je v souladu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje. Zám r
na zm nu v území ve Zm
. 5 není v rozporu s navrhovanými zám ry ze ZÚR Pk. ZÚR Pk
za azuje území do SOB3 Jeseníky - Kralický Sn žník. Zásady pro usm ování územního
rozvoje a úkoly jsou stanovené v l. 68, 69 ZÚR Pk. Plochy sjezdových tratí a ob anského
vybavení, které jsou ve Zm
. 5 vymezeny, nejsou v rozporu s úkoly územního plánování.
- 13 -
__________________________________________________________________________
Zm na . 5 p ispívá k pln ní dvou z úkol pro územní plánování stanovených ZÚR Pk
pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sn žník, a to vytvá et územní podmínky pro rozvoj rekreace
a cestovního ruchu a prov it možnosti využití rekrea ního potenciálu horských masiv
Jeseník a Kralického Sn žníku. Postavení obce ve struktu e osídlení území z stává
zachováno stejn jako vazby dopravní a technické infrastruktury. Rovn ž p írodní hodnoty
a územní systémy ekologické stability nejsou Zm nou . 5 dot eny.
Ve zm
. 5 územního plánu obce Dolní Morava jsou podporovány cíle v souladu se
strategickými dokumenty celostátní i regionální úrovn .
2.
Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho
edpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatn na územn plánovací
dokumentace
Dokument Návrh zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava byl navržen
monovariantn , ke zhodnocení byla p edložena jedna varianta umíst ní a rozlohy jednotlivých
lokalit.
Z hlediska umíst ní a rozsahu možných vliv na životní prost edí a na obyvatelstvo je
v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez innosti (nulová varianta) a aktivní
varianta p edkládaná v podob Návrhu zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava.
Možné vlivy aktivní varianty na životní prost edí jsou popsány v kapitole . 3 a . 5 tohoto
hodnocení SEA.
Popis nulové varianty (stávající stav životního prost edí)
Nulovou variantu reprezentuje sou asný stav životního prost edí v zájmovém území
bez realizace zám
p edkládaných v Návrhu zm ny . 5 územního plánu obce Dolní
Morava. Up ednostn ní nulové varianty se nep edpokládá.
2. 1 Geomorfologie, reliéf
Z geologického hlediska náleží zájmové území ke krystaliniku severovýchodní ásti
eského masivu, ozna ovaného jako západosudetská soustava (lugikum). V podrobn jším
len ní je území sou ástí východní ásti orlicko-kladské klenby.Z. Mísa e a jeho skupina
lení zájmové území do samostatných jednotek tzv. krystalinikum orlicko-kladské se
skupinou sn žnickou a stro skou, krystalinikum novom stské, záb ežské a starom stské.
Krystalinikum novom stské, záb ežské a starom stské p edstavují pláš jádra orlicko-kladské
klenby a budují je krystalické horniny nižšího stupn metamorfózy.
Stro ská skupina se vyzna uje zna nou petrografickou pestrostí. Z praktického
hlediska je významný zejména výskyt krystalických vápenc . Horniny stro ské skupiny
vystupují v pruhu sm ru zhruba S - J, vycházejícím ve dn údolní kotliny horního toku eky
Moravy. V pruhu hornin stro ské skupiny, dosahující zde ší e cca 1,5 - 2 km a délky
7,5 km, se vyskytuje poloha krystalického vápence o mocnosti cca 150 - 300 m. Krystalické
vápence jsou p evážn bez nekarbonátových vložek. Vápenec je barvy bílé, místy slab
zelené, r žové a šedé, drobn až st edn zrnitý, siln lavicovit odlu ný až masivní. T leso
vápence je siln zkrasovat lé.
- 14 -
__________________________________________________________________________
Tento vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava p edstavuje jednozna
hlavní a
jedine nou nerostnou surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro hrubou a
ušlechtilou kamenickou výrobu i vysokoprocentní vápenec pro další zpracování. Hlavní
výskyty a ov ené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradn v údolí Moravy pod
Králickým Sn žníkem. Jedná se však o mimo ádn cenné území uvnit CHKO, takže t žba a
její eventuelní rozší ení jsou zde omezeny opat eními ochrany p írody a krajiny. T žbou
vápence je ohrožen i režim krasových vod, na což je rovn ž nutno brát ohled. Lom je však
umíst n mimo zájmovou oblast, asi 1,5 km severn .
Oblast vrcholové ásti Slamníku je pod jižním svahem poddolovaná starými
opušt nými d lními díly, nedostate
zmapovanými. Jedná se údajn o zbytky d lních
l z období uranového pr zkumu. V oblasti sm rem ke Králickému Sn žníku je v dolní
ásti území starý a dnes zatím nevyužitý mramorový lom (neukon ený vlastnický spor)
a jesky ské území.
Realizací posuzované koncepce m že dojít ke zm
geomorfologie a reliéfu krajiny
v d sledku hrubých terénních úprav a p íprav území pro stavbu. Rozsah t chto zm n však
nelze v sou asné dob objektivn ur it.
2. 2 Hydrogeologické a hydrologické pom ry
Celé hodnocené území spadá do povodí Moravy. Dominantní tok obce Dolní Morava
je vlastní vodote Morava s p ítoky Kop ivák, Poniklec, Hluboký potok, Kamenický potok,
Mlýnský potok a ostatní bezejmenné vodote e.
Vodní tok Morava ( íslo hydrologického po adí 4-10-01-001) s celkovou plochou
povodí 43,054 km2 je vodohospodá sky významným tokem. Dle vyhlášky . 470/2001 Sb.,
v platném zn ní je t eba respektovat provozní pásmo pro údržbu vodních tok (8 m od
ehové áry u významného vodního toku, 6 m u ostatních vodních tok ). Kvalita vody
v toku není v tomto míst sledována, odhaduje se ve t íd II. – III. Pr tok je velmi variabilní
podle ro ních období.
Vodní tok Morava má vyhlášeno záplavové území.
Západní okraj spadající do povodí Orlice má íslo hydrologického po adí 1-02-02-08
(povodí Liptovského a He manického potoka).
Zájmová lokalita se nachází CHOPAV Žamberk – Králíky.
V obci je malá vodní nádrž – rybník s celkovou plochou 2 200 m2. Zdrojem vody
pro tuto nádrž je eka Morava. V ešeném úseku Moravy je dále n kolik menších rybní
obecního významu.
Realizací posuzované koncepce m že dojít ke zm
hydrogeologických
a hydrologických pom
v území v d sledku hrubých terénních úprav a p íprav území
pro stavbu, stejn tak jako v d sledku zastav ní zelených ploch a tím zap in ných zm n
odtokových pom
v území. Rozsah t chto zm n však nelze v sou asné dob objektivn
ur it.
- 15 -
__________________________________________________________________________
Zm na hydrogeologických charakteristik území se nep edpokládá. Hydrologické
pom ry budou zm ny zvýšením zastav ných ploch a tím i rychlejším odtokem vody
z území.
2. 3 Pedologické pom ry
dotvorné substráty jsou zde zv traliny vyv elin a metamorfovaných hornin kyselá až neutrální intrusiva a metamorfika. V území se vyskytují také výchozy mramoru
a vápencových složek, vyvinuly horské podzoly, na jihozápad hn dé horské lesní p dy,
evážn siln št rkovité až kamenité (obsah št rku nad 50 %).
Hrubé charakteristiky p d dle Atlasu SSR 1966:
celková hloubka: mén než 30 cm (p dy p evážn m lké a velmi m lké), výjime
(jihozápad území) nad 30 cm (p dy st edn hluboké),
celková minerální síla: p dy p evážn mineráln chudé a velmi chudé,
obsah humusu: velmi vysoký (v zem
lských p dách nad 5 %, v lesních p dách nad
10 %),
vým nná reakce (pH) svrchní vrstvy: p dy kyselé až siln kyselé (zem
pH pod 5,5, v lese pod 4,5),
pot eba vápn ní zem
lské p dy
lských p d: velmi zna ná (více než 2000 kg CaO/ha),
zásoby p ijatelného draslíku: dobré (16 - 20 mg K2O/100g p dy),
zásoby p ijatelné kyseliny fosfore né: velmi malé (do 2 mg P2O5/100g p dy).
Základní charakteristiku p d v zájmové oblasti lze ur it z bonitované p dn
ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní p dní
jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou p dy, jež specifikují hlavní p dní
a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, p emž:
Klimatický region zahrnuje území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami
pro r st a vývoj zem lských plodin a je vyjád en první íslicí p timístného íselného kódu,
hlavní p dní jednotka je ú elovým seskupením p dních forem p íbuzných vlastností,
jež jsou ur ovány genetickým p dním typem, subtypem, p dotvorným substrátem, zrnitostí,
hloubkou p dy, stupn m hydromorfismu, pop ípad výraznou sklonitostí nebo morfologií
terénu a zúrod ovacím opat ením a je vyjád ena druhou a t etí íslicí íselného kódu,
sklonitost a expozice ke sv tovým stranám vystihuje utvá ení povrchu zem lského
pozemku a je vyjád ena tvrtou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu št rku a kamene v ornici k obsahu št rku
a kamene v spodin do 60 cm, a hloubka p dy je vyjád ena pátou íslicí íselného kódu, která
je výsledkem jejich kombinace.
V zájmovému území se vyskytují p dy s následujícími kódy BPEJ: 8 34 01, 8 34 21,
8 34 31, 8 34 41, 8 34 44, 8 34 54, 8 37 45, 8 40 68, 8 40 89, 8 50 01, 8 50 11, 8 50 41,
- 16 -
__________________________________________________________________________
8 67 01, 8 68 41, 9 36 21, 9 36 41, 9 36 44, 9 37 45, 9 40 67, 9 40 68, 9 67 01.
Symbol region
Charakteristika
region
Suma teplot nad
10 C
Pr
rná ro ní
teplota v C
Pravd podobnost
suchých vegeta ních
období
Vláhová jistota
8
MCH
mírn chladný, vlhký
2000 - 2200
5-6
700 - 800
0-5
> 10
9
CH
chladný, vlhký
Pod 2000
<5
> 800
0
> 10
Pr
Kód region
rný ro ní úhrn
srážek v mm
Tabulka . 1: Charakteristika klimatického regionu
Na posuzovaném území se nacházejí následující hlavní p dní jednotky s touto
charakteristikou:
34
hn dé p dy kyselé, hn dé p dy podzolové a jejich slab oglejené formy v mírn
chladné oblasti, v tšinou na žulách a rulách a na r zných jiných horninách; v tšinou lehké,
slab až st edn št rkovité, s p íznivými vláhovými pom ry,
36
hn dé p dy kyselé, hn dé p dy podzolové a jejich slab oglejené formy v chladné
oblasti, na všech horninách, lehké až st edn t žké, slab až st edn št rkovité; vláhové
pom ry jsou p íznivé, n kdy se projevuje mírné p evlh ení,
37
m lké hn dé p dy na všech horninách; lehké, v ornici v tšinou st edn št rkovité až
kamenité, v hloubce 0,3 m siln kamenité až pevná hornina; výsušné p dy (krom vlhkých
oblastí),
40
svažité p dy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až leh í st edn t žké, s r znou
št rkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové pom ry jsou závislé na srážkách,
50
hn dé p dy oglejené a oglejené p dy na r zných horninách (hlavn žulách, rulách)
s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla st edn t žké, slab až st edn št rkovité až
kamenité, do asn zamok ené,
67
glejové p dy m lkých údolí a rovinných celk p i vodních tocích; st edn t žké až
velmi t žké, zamok ené, po odvodn ní vhodné p evážn pro louky,
68
glejové p dy zrašelin lé a glejové p dy úzkých údolí, v etn svah , obvykle lemující
malé vodní toky; st edn t žké až velmi t žké, zamok ené, po odvodn ní vhodné pouze pro
louky.
Tabulka . 2: Charakteristika sklonitosti a expozice - sklonitost
Kód
Kategorie
Charakteristika
0
0-1
úplná rovina
- 17 -
__________________________________________________________________________
Kód
Kategorie
Charakteristika
1
1-3
rovina
2
3-7
mírný svah
3
7-12
st ední svah
4
12-17
výrazný svah
5
17-25
6
25
íkrý svah
sráz
Expozice vyjad uje polohu území BPEJ v i sv tovým stranám ve ty ech
kategoriích.
Tabulka . 3: Charakteristika sklonitosti a expozice - expozice
Kód
Charakteristika
o
0
rovina (0-1 )
1
jih (JZ-JV)
2
východ a západ (JZ-SZ a JV-SV)
3
sever (SZ-SV)
expozice všesm rná
Samostatn se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako
negativní, zbývající expozice se slu ují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se
samostatn uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se
uvažují jako sob rovné.
V soustav BPEJ R je na tvrtém míst
a expozice kódovaná takto:
íselného kódu kombinace sklonitosti
Tabulka . 4: Kódování kombinace sklonitosti a expozice
Kód
Kategorie sklonitosti
Kategorie expozice
0
0-1
0
1
2
0
2
2
1
3
2
3
4
3
1
5
3
3
6
4
1
7
4
3
8
5-6
1
- 18 -
__________________________________________________________________________
Kód
Kategorie sklonitosti
Kategorie expozice
9
5–6
3
Obsah skeletu je vyjád en celkovým obsahem št rku (pevné
od 4 do 30 mm) a kamene (pevné ástice hornin nad 30 mm).
ástice hornin
Tabulka . 5: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy - skeletovitost
íselný kód
Charakteristika
0
bezskeletovité
s celkovým obsahem
skeletu
do 10 %
1
slab skeletovité
s celkovým obsahem
skeletu
do 25 %
2
st edn skeletovité
s celkovým obsahem
skeletu
do 50 %
Hloubka p dy vyjad uje hloubku ásti p dního profilu omezené bu pevnou horninou,
nebo silnou skeletovitostí.
Tabulka . 6: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy – hloubka p dy
Kód
Charakteristika
0
60 cm
da hluboká
1
30 - 60 cm
da st edn hluboká
2
30 cm
da m lká
Na pátém míst
íselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky p dy.
Tabulka . 7: Kódování kombinace skeletovitosti a hloubky p dy
Kód
Kategorie skeletovitosti
Kategorie hloubky p dy
0
0
0
1
0-1
0-1
2
1
0
3
2
0
4
2
0-1
5
1
2
6
2
2
7
+)
0-1
0-1
8+)
2-3
0-2
- 19 -
__________________________________________________________________________
Kód
+)
9
Kategorie skeletovitosti
Kategorie hloubky p dy
0-3
0-2
Poznámka:
+)
platí pouze u HPJ 40 a 41
i veškeré innosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také
protierozní ochranou území a to zejména p i innosti zem lské, lesním hospodá ství
a veškeré innosti stavební.
Reliéf ešeného území je erozn denuda ní. V severní ásti jsou to hornatiny
v úst edních ástech kerných poho í a tektonických kleneb se zbytky vysoko vyzdviženého
paleogenního zarovnaného povrchu v jižní ásti vrchoviny v oblasti erozn a tektonicky
porušeného paleogenního zachovalého povrchu.
Výšková lenitost území vyjád ena rozdílem maximální a minimální nadmo ské výšky
ve tverci 4 x 4 km je 1 600 m.
V ešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí
obecn jsou podle kultur, zp sobu obhospoda ování, konfigurace terénu a délky svah nejvíce
ohroženy plochy na svazích v tších než 4 %. P i shod nep íznivých okolností to však m že
být i mén .
Území pat í do oblasti mírné až st ední hustoty stržové sít (0,1 až 1 km/km2). Erozí
plošnou a výmolovou je postiženo 25 až 50 % plochy
Ohrožení v trnou erozí je zejména díky lenitosti terénu a vegeta nímu krytu malé.
Zm na pedologických pom
v území se po realizaci nep edpokládá. Pokud by
nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru p dy kategorie
ZPF.
2. 4 Biogeografická poloha
Území obce leží v nadmo ské výšce od cca 570 m, p i ece Morav na jihu,
po 1423 m na vrcholu Králického Sn žníku. Dle fytogeografického len ní Josefa Dostála
(Atlas SSR 1966) je ešené území za azeno do oblasti st edoevropské lesní kv teny
(Hercynicum), obvodu sudetské kv teny (Sudeticum), okrsku Králický Sn žník.
Podle regionálního fytogeografického len ní V. Skalického a B. Slavíka (Kv tena
eské socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeograficé oblasti
oreofytikum (Oreophyticum), obvod eské oreofytikum (Oreophytcum Massivi bohemici),
okres Králický Sn žník. Na jihu a jihovýchod sousedí území s fytogeografickou oblastí
mezofytikum (Mesophyticum), obvod
eskomoravské mezofytikum (Mesophyticum
Massivi bohemici), okres Hanušovicko-rychlebská vrchovina, podokres Hanušovická
vrchovina.
Podle Culka ( len ní použité pro Nadregionální a regionální ÚSES R, Spole nost
pro životní prost edí Brno 1995) adíme oblast do provincie st edoevropských listnatých
- 20 -
__________________________________________________________________________
les , hercynské podprovincie, bioregionu Jesenického (1.70). Na jihu sousedí území
s bioregionem Šumperským (1.53).
2. 5 Klimatické pom ry
Podle klimatické klasifikace náleží dot ená lokalita do mírn teplé klimatické oblasti
CH6. Pro tuto oblast je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírné chladné, vlhké
až velmi vlhké, p echodné období je dlouhé s chladným jarem a mírn chladným podzimem,
zima je velmi dlouhá, mírn chladná, vlhká s dlouhým trváním sn hové pokrývky.
Tabulka . 8: Klimatické charakteristiky oblasti CH6
Charakteristiky
Klimatická oblast CH6
Po et letních dn
10 - 30
Po et dn s pr
Pr
120 - 140
Po et mrazových dn
140 - 160
Po et ledových dn
60 - 70
rná teplota v lednu v °C
- 4 až - 5
rná teplota v ervenci v °C
14 - 15
rná teplota v dubnu v °C
2-4
rná teplota v íjnu v °C
5-6
rný po et dn se srážkami > 1 mm
140 - 160
Pr
Pr
Pr
Pr
rnou teplotou >10°C
Srážkový úhrn ve vegeta ním období v mm
600 - 700
Srážkový úhrn v zimním období v mm
400 - 500
Po et dn se sn hovou p ikrývkou
120 - 140
Po et dn zamra ených
150 - 160
Po et dn jasných
40 - 50
Pro lokalitu Dolní Morava uvádí HMÚ Praha odborný odhad v trné r žice. V trná
žice udává etnost sm
v tr ve výšce 10 m nad terénem pro p t t íd stability p ízemní
vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a t i t ídy rychlosti
tru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s).
- 21 -
__________________________________________________________________________
Obrázek . 1: Grafické zobrazení v trné r žice pro lokalitu Dolní Morava
Z této v trné r žice vyplývá, že nejv tší etnost výskytu má jižní vítr s 16,07 %.
etnost výskytu bezv í je 22,03 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 62,31 %
ípad , vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze o ekávat z 28,76 % a rychlost v tru nad 7,5 m/s
se vyskytuje u 8,93 % p ípad . I. a II. t ída stability po así v p ízemní vrstv atmosféry, tzn.
špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 31,63 % p ípad .
Charakteristika t íd stability a výskyt t íd rychlosti v tru vyplývají z následující
tabulky:
Tabulka . 9:
ída stability
ídy stability atmosféry
Rozptylové podmínky
Výskyt t íd rychlosti v tru
[m/s]
I
silná inverze, velmi špatný rozptyl
1,7
II
inverze, špatný rozptyl
1,7
5
III
slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty,
mírn zhoršené rozptylové podmínky
1,7
5
11
IV
normální stav atmosféry, dobrý rozptyl
1,7
5
11
V
labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl
1,7
5
Termická stabilita ovzduší souvisí se zm nami teploty vzduchu s m nící se výškou
nad zemí. Vzr stá-li teplota s výškou, t žší studený vzduch z stává v nižších vrstvách
atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohyb v ovzduší a tím k nedostate nému
rozptylu zne iš ujících látek, nastává inverze (I. a II. t ída stability).
Inverze se vyskytují p evážn v zimní polovin roku, kdy se zemský povrch
intenzivn ochlazuje. V d sledku nedostate ného slune ního zá ení mohou inverze trvat
i n kolik dní. V letní polovin roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách.
Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí v tru. Silný vítr vede k velké
mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou
a rozrušení inverzí.
- 22 -
__________________________________________________________________________
žn se vyskytující rozptylové podmínky p edstavují t ídy stability III. a IV., kdy
dochází bu k nulovému (III. t ída) nebo mírnému (IV. t ída) poklesu teploty s výškou.
Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti v tru, p i silném v tru obvykle nastávají podmínky
ve IV. t íd stability.
V. t ída stability popisuje rozptylové podmínky p i silném poklesu teploty s výškou.
Za t chto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosfé e, protože leh í
vzduch sm uje od zem vzh ru a t žší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu
zne iš ujících látek. Výskyt t chto podmínek je omezen na letní p lrok a slune ná odpoledne,
kdy v d sledku p eh átého zemského povrchu se siln zah ívá i p ízemní vrstva ovzduší.
Zm nu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací
posuzované koncepce, nelze v sou asné dob objektivn ur it. Vzhledem k tomu, že dojde
k zastav ní nových nezpevn ných ploch, dojde ke zm
odtokových pom
v území a tím
i k ovlivn ní klimatu.
2. 6 Fauna a flóra
Dle biogeografického len ní náleží p edm tné území do Jesenického bioregionu 1.70.
Bioregion zahrnuje lenité hornatiny na krystalických b idlicích pestrého složení.
Potenciální vegetace je tvo ena kv tnatými a acidofilními horskými bu inami, ve vyšších
polohách p irozenými smr inami, alpinskými spole enstvy a vrchovišti. Biota je velmi
bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení (sub-) arktoalpinských a karpatských prvk . Bioregion pat í k jádru výskytu autochtonního sudetského
mod ínu. Nacházejí se zde dv velká rašeliništ s borovicí blatkou. Netypická ást je tvo ena
nižšími, okrajovými horskými skupinami, které již nemají vegetaci p irozených smr in
a pouze malé ostrovy acidofilních horských bu in. Tyto ásti tvo í p echod k nižšímu
podh í.
Lesy dnes tvo í p evážn smrkové kultury, jsou zde rozsáhlé zbytky horských bu in,
su ových les i p evažujících klimaxových smr in.
irozená vegetace nižších poloh poho í potencionáln odpovídá kv tnatým bu inám
(Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum) výše i klenovým bu inám (AceriFagetum), na oligotrofních podkladech svazu Luzulo-Fagetion (Luzulo-Fagetum
a Calamagrostio villosae-Fagetum). Na sutích je místy vyvinuta vegetace svazu Tilio-Acerion
(Lunario-Aceretum, Arunco-Aceretum a Mercuriali Fraxinetum).
Podél vodních tok jsou nivy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména PiceoAlnetum a Alnetum incanae, na severním okraji i Carici remotae-Fraxinetum). Ve vyšších
polohách se setkáváme s p irozenými smr inami svaz Piceion (Calamagrostio villosaePiceetum, Sphagno-Piceetum a Anastrepto-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Ahtyrio alpestrisPiceion), které místy vytvá ejí horní hranici lesa. Na rozsáhlejších rašeliništích se vyskytují i
blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum). Zvláštností Jeseník je absence p irozených
kle ových porost . Horní hranice lesa, tvo ená smr inami, navazuje v nejvyšších polohách
ímo na primární bezlesí alpinského charakteru. Nelesní p irozená vegetace je
charakteristická i pro lavinové dráhy v karech a karoidech. Zde se lokáln vyskytují k ovinaté
porosty svazu Salicion silesiacae, na n ž navazují vysokobilinná spole enstva svaz
Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion. Na prameništích bylo zjišt no více asociací svazu
Cardamino-Montion. Na sušších místech se vyskytují vysokostébelnaté trávníky svaz
- 23 -
__________________________________________________________________________
Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae. Na skalách se nachází alpinská
vegetace svaz Agrostion alpinae a Juncion trifidi, na místech s dlouho ležící sn hovou
pokrývkou fragmenty vegetace svazu Salicion herbaceae. Na h ebenových holích je
chrakterisická vegetace svazu Nardion (Carici fyllae-Nardetum). Na vrchovištních
rašeliništích byla zjišt na rozmanitá vegetace svaz Sphagno recuvi-Caricion canescentis,
Leuco-Scheuchzerion palustris, Oxycocco-Empetrion a Sphagnion medii.
irozená náhradní vegetace má charakter travinobylinných spole enstev. V místech
sekundárn snížení hranice lesa se místy nacházejí travinobylinné porosty svazu Poo chaixiiDeschampsion caespitosae, na sušších místech Thesio alpini-Nardetum (svaz Nardion),
Nardo-Agrostion tenuis, Genistion a Vaccinion. Pro nižší polohy je typická rozmanitá lu ní
vegetace svazu Calthion, Cynosurion a Violion caninae.
Kv tena Jeseník obsahuje význa
enklávní prvky, P evažují st edoevropské horské
druhy, z ásti s oceánickou tendencí, jako t tina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní
(Luzula sylvatica), kost ava lesní (Festuca altissima), pernatec horský (Lastrea limbosperma)
a žebrovice r znolistá (Blechnum spirant) a druhy alpidské, k nimž náleží v trnice
narcisokv tá (Anemonastrum narcissiflorum), prysky ník platanolistý (Ranunculus
platanifolius) a hlavá lesklý (Skabiosa lucina), Dále sem zasahují n které druhy (sub)arktoalpidského charakteru, nap . ost ice skalní (Carex rupestris), ost ice pochvatá (Carex
vaginata), ost ice vláskovitá (Carex capillaris), hv zdnice alpská (Aster alpinus) a lepnice
alpská (Bartsia alpina), i druhy boreokontinentální, mezi n ž m žeme po ítat rojovník
bahenní (Ledum palustre) a puchý ník sudetský (Cystropteris sudetica). Mezi alpidskými
druhy je n kolik druh , které mají vztah k Alpám a Karpat m, ne však k ostatní Hercynik,
nap . kozlík trojený (Valeriana tripteris) a psine ek alpský (Agrostis alpina). Endemit je
velmi málo, jsou to jitrocel ernavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), zvonek eský
jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Teplomilné
druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní místa v karech, nap . ernohlávek velkokv tý
(Prunella grandiflora) a sasanka prysky níkovitá (Anemonoides sanunculoides).
V bioregionu se vyskytuje hercynská horská fauna montánního a subalpínského stupn
a zbytk vrchoviš (myšivka horská, linduška horská, p vuška podhorní, mnoho druh hmyzu
aj.). Do regionu zasahuje okrajov i karpatský element ( olek horský, m kkýši skalnice lepá,
vlahovka karpatská, modra ka karpatská aj.). Tekoucí vody pat í do pstruhového pásma.
Mezi významné druhy savc tohoto bioregionu pat í rejsek horský (Sorex alpinus),
plch lesní (Dryomys nitedula), myšice – mimo období rozmnožování, netopýr severní
(Eptesicus nilssoni), mezi ptáky pat í tet ívek obecný (Tetryl tetrix), tet ev hlušec (Tetryl
urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinolleta), p vuška
podhorní (Prunella collaris), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva),
ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes),
etka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý
(Carpodacus erythrinus). Na území bioregionu najdeme tyto zástupce obojživelník : olek
karpatský (Triturus montandoni), olek horský (Triturus alpestris), z plaz ješt rka živorodá
(Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Ze zástupc m kkýš jmenujme závornatku
ížatou (Clausilia cruciata), vrásenku pozemní (Discus ruderatus), slimá nici lesní
(Eucobresia nivalis), skalnici lepou (Helicigona faustina), vlahovku karpatskou
(Monachoides vicina), v etenku nadmutou (Vestia turgida), modranku karpatskou (Bielzia
coerulans). Hmyzími zástupci jsou šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), saran e Miramella
alpina, st evlík Carabus variolosus, oká i Erebia euryale, Erebia epiphron, Erebia sudetica,
Coenonympha tullia, kovovní ci Incurvaria vetulella, Lampronia rupella, vzp ímena
- 24 -
__________________________________________________________________________
Lyonetia pulverulentella, trava íci Eudonia sudetica, Eudonia petrophila, Catoptria
petrificella, zavíje Udea alpinalis, pí alky hu atec alpský (Psodos alpinatus), Perizoma
affinitatum, Verusia cambrica, Hydriomena ruberata, Arichanna melanaria, m ry Hypena
obesalis, Plogophora scita, Dasypolia templi, Apamea rubrirena, Papestra bien, Lasionycta
proxima, Eurois occulta, Xestia speciosa, Xestia collina, žlu ásek bor vkový (Colias
palaeno).
Bez realizace koncepce nedojde ke koordinované p íprav dalšího zastavování
zelených ploch a nebudou vytvá eny podmínky pro další ochranu stanoviš rostlin
a živo ich , kte í se na t chto plochách ur ených k zastav ní v sou asné dob nacházejí.
2.7 Lesní porosty
Ski areál se nachází na západních zalesn ných svazích údolí eky Moravy
orientovaném sever-jih, mezi vrchy Slamník (1232 m n.m.) a Chlum (1116 m .n.m.) . Lesní
spole enstva jsou zastoupena jehli natými porosty s p evahou smrku ztepilého, menší p ím s
buku lesního, jedle b lokoré a javoru klenu. V mladších porostech je pomístné zastoupení
ízy bradavi naté. Svahy jsou již nyní roz len ny t emi sjezdovými trat mi.
Posuzované porosty se nacházejí v 6. smrko - bukovém (montánním) lesním
vegeta ním stupni ve spodní ásti svahu, horní polovina svahu se nachází v 7. buko –
smrkovém lesním vegeta ním stupni a plánovaná rozhledna na Slamníku je v 8. smrkovém
lesím vegeta ním stupni.
2. 8 Zvlášt chrán ná území, území p írodních park , Evropsky významné lokality
a Pta í oblasti, VKP, území historického, kulturního nebo archeologického významu
Zájmové území není sou ástí žádného velkoplošného chrán ného území.
Celá severní ást území obce leží v NPR Králický Sn žník, která byla vyhlášena
Ministerstvem životního prost edí eské republiky dne 14. 12. 1990 ( íslo p edpisu 6/1991
ve zn ní vyhlášky . 432/2000) na katastrálních území Horní Morava a Velká Morava
(celkem 1235,55 ha) v Pardubickém kraji a Sklené u Malé Moravy a St íbrnice (celkem
495,12 ha) v Olomouckém kraji. Nyní zaujímá plochu 3065,91 ha, z toho ochranné pásmo
1371,24 ha. V NPR Králický Sn žník jsou roztroušen zachovaná unikátní rostlinná
spole enstva p irozených horských bu in, su ových javo in, prameniš , rašeliniš
a v nejvyšších partiích masívu Králický Sn žník spole enstva subalpinských a alpinských
luk svazu Nardo-Agrostion tenuis se subalpinskými druhy hmyzu.
Celé území obce leží v p írodním parku Králický Sn žník, který slouží k ochran
mimo ádných krajiná ských kvalit území (krajinného rázu). V roce 1987 na základ zákona
. 40/1956 Sb. byla z ízena Oblast klidu Králický Sn žník, která byla pozd ji zákonem
. 114/1992 Sb. prohlášena p írodním parkem.
Hodnocená lokalita se nachází stejn jako celá obec na východním okraji Chrán né
oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky.
Dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis byla v souladu s právem
Evropských spole enství v eské republice vytvo ena soustava NATURA 2000, která
na území R vymezila Evropsky významné lokality a Pta í oblasti, které používají smluvní
ochranu nebo jsou chrán ny jako zvlášt chrán né území.
- 25 -
__________________________________________________________________________
Zám r je lokalizován v Pta í oblasti Králický Sn žník. Tato pta í oblast se rozkládá
na území Hanušovické vrchoviny. Pro oblast je charakteristický kopcovitý reliéf
s množstvím menších údolí a drobných vodote í.V území je vyhlášena i Evropsky
významná lokalita Králický Sn žník.
Posouzení vlivu na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona . 114/1992
Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní je sou ástí ásti B dokumentace
Rozboru udržitelného rozvoje území.
V širším okolí zájmovém území jsou registrovány významné krajinné prvky dle
zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, nebudou však
realizací zm ny územního plánu dot eny. Za významné krajinné prvky je nutno považovat
i plochy lesa.
V ešeném území jsou vyhlášeny t i stromy jako památné, které nebudou realizací
posuzované koncepce dot eny.
Na území obce Dolní Morava jsou registrovány a zapsány v Úst edním seznamu
kulturních památek tyto památky:
17797/6-3881 - kostel sv. Aloise s areálem,
47093/6-3882 - socha sv. Jana Nepomuckého,
22320/6-3883 - soubor plastik na zdi u .p. 32 (socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Ji í
a sv. Mikuláše).
Vedle t chto objekt jsou na území obce ješt objekty a útvary vyžadující zvýšenou
ochranu. V tomto sm ru se v územním plánu navrhují:
lánky pevnostního systému - fortifika ní stavby (krom p chotního srubu K5,
muzeum s výstavkou - k.ú. Malá Morava, tedy mimo dot ené území),
krasová jeskyn (Tvarožné díry, Pacltova jeskyn ),
kapli ka (barokní - stá í cca 200 let) - jižní okraj obce,
drobná architektura (k ížky, smír í kameny).
Uvedené objekty nebudou realizací zm ny územního plánu dot eny.
Výskyt archeologických naleziš na posuzovaných lokalitách nelze zcela vylou it.
Jestliže v pr hu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci
jednotlivých zám
povinni ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i,
v platném zn ní, umožnit záchranný archeologický výzkum.
Nov navržené plochy jsou v kontaktu s chrán ným územím, územím p írodního
parku, lokalitou soustavy NATURA a dalšími významnými prvku v území, což lze vyhodnotit
jako negativní. V p ípad nerealizace koncepce by k tomuto kontaktu a ovlivn ní nedošlo.
- 26 -
__________________________________________________________________________
2. 9 Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabiln jších ástí
krajiny, ú eln rozmíst ných podle funk ních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti
potenciálních p írodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb
a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky
biokoridor a minimální nutné ší ky), dle aktuálního stavu krajiny a spole enských limit
a zám
ur ujících sou asné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému.
Dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je územní
systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor p irozených i pozm ných,
avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Rozlišuje se místní,
regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES
jsou biocentra, biokoridory a interak ní prvky.
Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní ásti krajiny soustavou stabilních
a stabilizujících ekosystém .
Ekosystém je funk ní soustava živých a neživých složek životního prost edí, jež jsou
navzájem spojeny vým nou látek, tokem energie a p edáváním informací a které se vzájemn
ovliv ují a vyvíjejí v ur itém prostoru a ase.
Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek
umož uje existenci druh nebo spole enstev rostlin a živo ich .
Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umož uje organism m p echody
mezi biocentry.
Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální,
regionální a nadregionální.
Interak ní prvek je strukturní sou ást územního systému ekologické stability
zprost edkovávající p íznivé p sobení biocenter a biokoridor na okolní ekologicky mén
stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvo ící
hrani ní pásmo mezi rozdílnými druhy spole enstev i ekosystém . Typickými interak ními
prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny strom , drobná prameništ , aleje, vysokokmenné
sady, parky, atd.
Základním posláním ÚSES je zabezpe ení odolnosti krajiny proti vn jším stres m,
uchování a reprodukce p írodního bohatství genofondu živo ich i rostlin, p íznivé p sobení
na okolní, mén stabilní krajinu a zvýšení její p irozené úrodnosti. Systém je cílen tvo en
výlu
soustavou spole enstev p irozené vegetace, v ekologických vazbách a odpovídající
trvalým stanovištním podmínkám, v kulturách les, vodní plochy, mok ady, krajinná zele
a louky (pastviny). Z hlediska významnosti je t mto krajinným segment m p azen statut
nadregionální, regionální nebo lokální. Systém má pozitivní vliv na krajinu a sídelní zóny.
Statut ochrany limituje míra a zp sob využití sousedních zón.
Rozložení funk ních ploch systému ekologické stability je navrženo tak, aby byla
zajišt na možnost vytvá ení podmínek pro sociáln udržitelný ekonomický r st. Návrh ploch
pro revitaliza ní úpravy krajiny, vodních tok a obnovu reten ní schopnosti krajiny je ešen
- 27 -
__________________________________________________________________________
ve vazb na ešení územního systému ekologické stability. ÚSES navazuje na ÚTP
nadregionálního a regionálního ÚSES.
Severovýchodní ást území, tedy p evážná ást les ešeného území leží v regionálním
biocentru 358 Králický Sn žník, které leží v ose nadregionálního biokoridoru K84. P i
severozápadní hranici ešeného území vede regionální biokoridor RK829.
Generelem místního ÚSES jsou do regionálního biokoridoru RK829 vloženo celkem
osm lokálních biocenter.
Od jihu podél eky Moravy až do regionálního biocentra 358 Králický Sn žník vede
lokální biokoridor Morava, na n mž je šest lokálních biocenter. Z tohoto lokálního
biokoridoru podél Mlýnského potoka je k severovýchodu veden lokální biokoridor Mlýnský
potok na n mž jsou dv regionální biocentra. Lokální biokoridor Morava je propojen sm rem
na západ s regionálním biokoridorem 829 krátkým regionálním biokoridorem podél
Hlubokého potoka a sm rem na východ dv ma regionálními biokoridory (oba vedené podél
vodote í, p emž na regionálním biokoridoru vedeném podél Kamenického potoka je
regionální biocentrum), které se mimo ešené území spojují v regionální biokoridor Mlýnský
potok. Ve volné krajin (jižní ást území) jsou navrženy interak ní prvky zajiš ující stabilitu
celého prostoru.
Plochy biocenter a biokoridor v území je nutno považovat za nezastavitelné.
Plochy ur ené pro zm nu využití území jsou v kontaktu s vyhlášenými prvky ÚSES.
V p ípad nerealizace p edkládané koncepce by nedošlo k ovlivn ní t chto prvk ÚSES.
2. 10 Charakter krajiny a zástavby
Území obce leží na severovýchodní hranici okresu Ústí nad Orlicí a sousedí na své
severní hranici s územím Polska. Obec je rozložena v údolí horního toku Moravy, které sleduje
zhruba sm r sever – jih.
Dopravní páte zástavby tvo í silnice III. t ídy, na kterou se napojují místní
komunikace., zabezpe ují dopravní dostupnost pro bydlení a vybavenost.
Severní nejvýše položená ást zástavby obce leží na úpatí Králického Sn žníku, který
dosahuje výšky 1 423 m n. m. Jižní nejvýše položená ást území obce sousedí s katastry
erveného Potoka a Horní Lipky. V tší severní ást území obce až pod vrchol Králického
Sn žníku (po horní hranici lesa) je pokryta lesy. Zem lsky využívána je pouze menší jižní
ást, kde je také v tší díl osídlení. Tyto p írodní, krajinné a civiliza ní prvky vtiskly celé obci
charakteristický ráz, kde symbióza uvedených faktor vytvá í neopakovatelný krajinný
fenomén.
Zástavba obce není kompaktní. Je rozvoln ná a voln p echází do krajiny, podobn
krajinná zele voln p echází v zele obce. Charakter zástavby je reprezentován p evážn
izolovanými rodinnými domy, dopl ovanými objekty vybavenosti. Jejich seskupení,
respektive rozmíst ní je formováno hlavn komunika ní sítí a tokem eky Moravy. Z t chto
vod postrádá obec výrazn jší centrální prostor návsi. Spole enské centrum se vytvá í
v t žišti obce s dominantou kostela.
- 28 -
__________________________________________________________________________
Celé území je velké krajiná ské i ekologické hodnoty a zasluhuje zvýšenou pozornost
- od bezlesého vrcholu Králického Sn žníku p es lesní komplex na svazích až po údolí s
loukami, mezemi se skupinami d evin a b ehovými porosty u byst in a Moravy, a kone
v
jižních partiích i ornou p du, která je rovn ž roz len na mezemi. Celé území obce leží
v p írodním parku Králický Sn žník, který slouží k ochran mimo ádných krajiná ských
kvalit území (krajinného rázu).
Realizací plánovaných zám
na vymezených plochách dojde k ovlivn ní
krajinného rázu oblasti, nebo zde p ibudou technické prvky.
2. 11 Obyvatelstvo
V obci jsou evidovány 3 ástí obcí (Dolní Morava, Horní Morava, Velká Morava),
175 adres. V obci je k trvalému pobytu p ihlášeno 300 obyvatel, z toho je 132 muž
nad 15 let, 25 chlapc do 15 let, 115 žen nad 15 let, 28 dívek do 15 let.
Zdroj: Ministerstvo vnitra R, stav k 22.7.2011
Vývoj hustoty osídlení v p ípad , že by nedošlo k realizaci posuzované koncepce
nelze objektivn ur it. Pravd podobn by však nedošlo k rozší ení a zkvalitn ní služeb areálu
A pro zimní sporty a rozší ení pracovních p íležitostí pro obyvatele obce.
2. 12 Kvalita ovzduší
Základním obecným podkladem pro hodnocení sou asného imisního zatížení
uvažovanými škodlivinami jsou výsledky poza ového imisního m ení. Imisní situace p ímo
v posuzované lokalit není trvale sledována.
Posuzovaná lokalita nepat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení
odboru ochrany ovzduší MŽP R o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2009.
ící stanice nacházející se v Pardubickém kraji a Olomouckém kraji reprezentující
imisní situaci v p edm tné lokalit pro b žn sledované škodliviny jsou:
Pro oxid dusi itý (NO2)
V Pardubickém kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí na 7 m ících stanicích.
Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje
následující m ící stanice:
stanice . 1338 Ústí nad Orlicí ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské
nebo venkov (4 – 50 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené ásti území. Klasifikace stanice:
poza ová, venkovská, zem lská, p ím stská. Stanice je umíst na v METEO-zahrádce
u letišt , nadmo ská výška: 402 m, datum vzniku: 03.01.1996.
V Olomouckém kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí na 7 m ících stanicích,
nejbližší m ící stanicí je stanice . 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem
k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice . 1080 Jeseník.
Dolní Studénky, stanice . 1358 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko stské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace
- 29 -
__________________________________________________________________________
stanice: poza ová, venkovská, zem lská, p ím stská. Stanice je umíst na na volném
pozemku v otev eném terénu na okraji obce, nadmo ská výška: 298 m, datum vzniku:
01.05.1999.
Jeseník, stanice . 1080 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko - m stské nebo
venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice:
poza ová, venkovská, zem lská, p ím stská. Stanice je umíst na v areálu lázní Jeseník,
poblíž láze ského domu Prissnitz, velmi dobrá otev ená lokalita, nadmo ská výška: 625 m,
datum vzniku: 01.05.1999.
Tabulka . 10: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky NO2 nam ené v roce 2010
na stanicích . 1338, 1358 a 1080
Hodinové hodnoty
Stanice
.
Denní hodnoty
Max.
19MV
VoL
50%Kv
Max.
Datum
Datum
VoM
98%KV
Datum
42,3
95%Kv
19,8
tvrtletní hodnoty
Ro ní hodnoty
50%Kv
X1q
X2q
X3q
X4q
X
S
N
98%Kv
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
9,1
13,0
7,6
7,1
13,0
10,2
5,66
359
27,9
90
88
92
89
8,7
1,77
3
10,5
18,4
9,0
7,6
17,9
13,2
9,26
364
41,7
90
91
92
91
10,8
1,90
1
7,0
13,2
6,4
5,1
10,8
8,9
5,78
361
25,1
90
87
92
92
7,6
1,68
3
1338
3.12.
52,6
35,5
1358
31.12.
88,4
53,4
0
6,7
44,2
26.1.
10.2.
0
30,2
26.1.
20,3
1080
Poznámka:
Jednotka:
g/m3
Limity pro rok 2010:
hodinový limit
200,0 g/m3
ro ní limit
40,0 g/m3
PM10
V Pardubickém kraji se monitoring PM10 provádí na 7 m ících stanicích, nejbližší
ící stanicí je stanice . 1117 Ústí nad Orlicí – Podm stí (vzhledem k reprezentativnosti
nelze stanici použít) a stanice . 1338 Ústí nad Orlicí (charakteristika stanice je uvedena výše
v textu).
V Olomouckém kraji se monitoring PM10 provádí na 8 m ících stanicích, nejbližší
ící stanicí je stanice . 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem
k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice . 1080 Jeseník (charakteristika stanic je
uvedena výše v textu).
- 30 -
__________________________________________________________________________
Tabulka . 11: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky PM10 nam ené v roce
2010 na stanicích . 1338, 1358 a 1080
Hodinové hodnoty
Stanice
.
Denní hodnoty
tvrtletní hodnoty
Ro ní hodnoty
Max.
95%Kv
50%Kv
Max.
36MV
VoL
50%Kv
X1q
X2q
X3q
X4q
X
S
N
Datum
99,9%Kv
98%Kv
Datum
Datum
VoM
98%Kv
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
142,0
43,0
28
17,0
37,8
16,5
13,3
23,1
22,7
17,86
362
23.1.
18.1.
28
72,0
90
90
90
92
17,8
2,02
1
223,0
65,0
53
18,0
53,2
14,5
13,0
34,8
28,7
29,20
364
24.1.
23.2.
53
131,0
90
91
92
91
19,5
2,42
1
1338
1358
365,0
56,0
15,0
157,5
32,9
20
15,8
30,2
16,7
15,5
18,2
20,2
17,24
359
26.1.
1.1.
78,0
26.1.
13.4.
20
71,9
90
87
90
92
16,1
1,89
3
1080
Poznámka:
g/m3
Jednotka:
50,0 g/m3
denní limit
Pro oxid si
40,0 g/m3
ro ní limit
itý (SO2)
V Pardubickém kraji se monitoring SO2 provádí na 7 m ících stanicích. Vzhledem
k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje m ící stanice 1338
(charakterizace stanic je uvedena výše v textu).
V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na 6 m ících stanicích, nejbližší
ící stanicí je stanice . 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem
k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice . 1080 Jeseník (charakteristika stanic je
uvedena výše v textu).
Tabulka . 12: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky SO2 nam ené
v roce 2010 na stanici . 1338, 1358 a 1080
Hodinové hodnoty
Stanice
.
Denní hodnoty
tvrtletní hodnoty
Ro ní hodnoty
Max.
25MV
50%Kv
Max.
4MV
VoL
50%Kv
X1q
X2q
X3q
X4q
X
S
N
Datum
Datum
98%Kv
Datum
Datum
95%Kv
98%Kv
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
142,0
43,0
28
17,0
37,8
16,5
13,3
23,1
22,7
17,86
362
23.1.
18.1.
28
72,0
90
90
90
92
17,8
2,02
1
223,0
65,0
53
18,0
53,2
14,5
13,0
34,8
28,7
29,20
364
24.1.
23.2.
53
131,0
90
91
92
91
19,5
2,42
1
1338
1358
- 31 -
__________________________________________________________________________
Hodinové hodnoty
Stanice
.
Denní hodnoty
tvrtletní hodnoty
Ro ní hodnoty
Max.
25MV
50%Kv
Max.
4MV
VoL
50%Kv
X1q
X2q
X3q
X4q
X
S
N
Datum
Datum
98%Kv
Datum
Datum
95%Kv
98%Kv
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
365,0
56,0
15,0
157,5
32,9
20
15,8
30,2
16,7
15,5
18,2
20,2
17,24
359
26.1.
1.1.
78,0
26.1.
13.4.
20
71,9
90
87
90
92
16,1
1,89
3
1080
Poznámka:
µg/m3
Jednotka:
50,0 g/m3
denní limit
40,0 g/m3
ro ní limit
Pro oxid uhelnatý (CO)
V Pardubickém kraji se monitoring CO provádí na m ící stanici . 1465 Pardubice Dukla, vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu
použít.
V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na m ící stanici . 1076 v P erov .
Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu použít.
Stanice s reprezentativností stovky až desítky km je umíst na v Košeticích Pelh imov.
Košetice Pelh imov, stanice . 1138 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko
(desítky až stovky km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, klasifikace stanice:
poza ová, venkovská, zem lská, p írodní, regionální. Stanice je umíst na v areálu
meteorologické stanice HMÚ, nadmo ská výška: 539 m, datum vzniku: 01.01.1985.
Tabulka . 13: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky CO nam ené v roce 2010
na stanici . 1138
8Hodinové hodnoty
Stanice . Jednotka
Max.
Datum
tvrtletní hodnoty
Max. 95% Kv 50% Kv X1q
VoM
761,4
1138
Denní hodnoty
Datum
677,3
98% Kv C1q
435,6
299,0
Ro ní hodnoty
X2q
X3q
X4q
X
S
N
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
292,6 336,9 271,9 322,5 306,4 78,51 351
µg/m3
7.12.
0
7.12.
472,4
83
88
88
92
296,6
1,29
7
Poznámka:
Limit pro rok 2010:
8-hodinový limit
10 000 µg/m3
- 32 -
__________________________________________________________________________
Benzen
V Pardubickém kraji se monitoring benzenu provádí na m ících stanicích . 1418
a . 1465 v Pardubicích.
V Olomouckém kraji se monitoring benzenu provádí na m ící stanici
v P erov .
. 1076
Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z t chto stanic pro posuzovanou lokalitu
použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km jsou umíst ny v Mikulov ,
Rudolticích v Horách a v Košeticích Pelh imov (charakteristika stanice je uvedena výše
v textu).
Tabulka . 14: Pr
rné m sí ní a ro ní imisní koncentrace benzenu nam ené v roce 2010
na stanici . 916 – Košetice Pelh imov
sí ní koncentrace
Látka Jednotka
Ro ní pr
1
µg/m3
BZN
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
r
12
1,15 1,02 0,47 0,38 0,19 0,11 0,08 0,10 0,15 0,69 0,93 1,45
0,56
Poznámka:
ro ní limit
5,0 g/m3
Pro posouzení úrovn zne išt ní ovzduší v p edm tné lokalit lze rovn ž použít
hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Programu snižování emisí
a Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje. Rozptylová studie hodnotila
stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010.
Do výpo tu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Pardubického
kraje.
Imisní koncentrace benzenu, PM10, SO2 a CO nebyly v rozptylové studii zpracované
v rámci návrhu krajského programu snižování emisí uvažovány.
Následující obrázky jsou p evzaty z této studie a pro názornost zobrazují pouze
maximální hodinové a pr
rné ro ní imisní koncentrace NO2 pro stávající stav (2001)
a maximální hodinové a pr
rné ro ní imisní koncentrace NOx pro výhledový stav (2010).
- 33 -
__________________________________________________________________________
Obrázek . 2: Maximální hodinové imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v g/m3
Dolní Morava
Obrázek . 3: Pr
rné ro ní imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v g/m3
Dolní Morava
- 34 -
__________________________________________________________________________
Obrázek . 4: Maximální hodinové imisní koncentrace NOx za rok 2010 v g/m3
Dolní Morava
Obrázek . 5: Pr
rné ro ní imisní koncentrace NOx za rok 2010 v g/m3
Dolní Morava
Z grafické prezentace vypo tených imisních koncentrací byly ode teny následující
hodnoty koncentrací zne iš ujících látek v Pardubickém kraji (viz následující tabulku).
Tabulka . 15: Koncentrace zne iš ujících látek
pr
rné ro ní
max. hodinové
NO2 [µg/m3]
NOx [µg/m3]
< 5,0
< 5,0
10,0 – 20,1
< 10,0
- 35 -
__________________________________________________________________________
2. 13 Hluková situace
V souvislosti s realizací posuzované zm ny územního plánu obce lze p edpokládat
vznik nových zdroj hluku. Jejich specifikace u jednotlivých ploch je uveden v následující
tabulce.
Tabulka . 16:
edpokládané zdroje hluku
Ozna ení
plochy
Zdroj hluku
Trvání
Charakter vlivu
1
žádný
-
0
do asné
0
do asné
0
do asné
0
2
odkácení st edn
3
kých porost , odvoz
odlesn ní úzkého pásu lesa, odvoz
4
odkácení st edn
kých porost , odvoz
5
žádný
-
0
6
žádný
-
0
7
odlesn ní st edov kých porost , odvoz
do asné
0
8
odlesn ní, odvoz; dovoz materiálu, stavební innost
do asné
0
C
žádný
---
0
Poznámka:
––
významný, jednozna
–
málo významný, mírn negativní vliv
0
negativní vliv
nemá žádný vliv, pop ípad je irelevantní
+
mírn pozitivní vliv
++
velmi pozitivní vliv
…/…
v této fázi nelze detailn
vliv definovat, p sobení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace zám ru,
ve vyhodnocení je vymezen možný interval p sobení v rámci stanovené stupnice
2. 14 Ložiska nerostných surovin
Vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava p edstavuje hlavní a jedine nou nerostnou
surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro kamenickou výrobu i pro další
zpracování. Hlavní výskyt a prov ené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradn
v údolí Moravy pod Králickým Sn žníkem. Jedná se však o mimo ádn cenné území uvnit
CHKO, takže t žba a její eventuální rozší ení jsou zde omezeny opat eními ochrany p írody
a krajiny.
Zm ny t chto charakteristik území po realizaci koncepce se nep edpokládají.
2. 15 Území zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn starých ekologických zát ží)
V zájmovém území se dle údaj obecního ú adu nenacházejí žádné staré ekologické
zát že.
- 36 -
__________________________________________________________________________
V ešeném území je velké množství ploch u rekrea ních objekt sklizených z d vod
estetických, kde posekaná tráva není zkrmována a problémem se stává její likvidace, vznikají
drobné erné skládky p i cestách a vodote ích.
V obci Dolní Morava jsou místa, kde byl v minulosti ukládán odpad neznámého
složení. Povrch byl srovnán, plochy byly p ekryty zeminou a osety travou.
Zdroje zne ist ní vod nebyly v obci zjišt ny.
Zm ny t chto charakteristik území po realizaci koncepce se nep edpokládají.
3.
Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním
územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny
Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prost edí, které mohou být
realizací této koncepce ovlivn ny. Realizace Zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava
tvo í z hlediska posuzování vliv na životní prost edí tzv. aktivní variantu, která se m že
ur itým zp sobem projevit na složkách životního prost edí.
Podrobná vyhodnocení významnosti vliv
popsány v kapitole . 5.
na tyto složky životního prost edí jsou
3. 1 Potenciální ovlivn ní p dy kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty a d eviny rostoucí
mimo les
Plochy kategorie ZPF nebudou realizací posuzované koncepce dot eny. Vliv lze proto
ozna it jako nulový. Zm na . 5 navrhuje nový do asný zábor pozemk ur ených k pln ní
lesa v celkovém rozsahu 6,11 ha. Plochy do asného záboru budou po ukon ení jejich jiného
využití uvedeny do p vodního stavu PUPFL. Zárove je navržen trvalý zábor p dy kategorie
PUPFL v celkovém rozsahu 0,03 ha. Zm na . 5 navrhuje nové plochy pro PUPFL v rozsahu
0,43 ha.
Tabulka . 17: Vý et záboru pozemk kategorie PUPFL
Ozna ení
vymezené
plochy
Omezení hospoda ení na PUPFL
(ha)
Zábor PUPFL (ha)
Stanovené
využití
Celkem
Trvalý
Do asný
Celkem
Trvalé
Do asné
k. ú. Velká Morava
15
PUPFL
-0,43
-0,43
5
sjezdová tra
1,62
1,62
4
5
sjezdová tra
1
1
55
sjezdová tra
0,34
0,34
6a5
sjezdová tra
0,44
0,44
5
sjezdová tra
2,53
2,53
5
sjezdová tra
0,18
0,18
3
6b
6c
(navrácení do PUPFL)
2,2
2,2
- 37 -
__________________________________________________________________________
Omezení hospoda ení na PUPFL
(ha)
Zábor PUPFL (ha)
Ozna ení
vymezené
plochy
Stanovené
využití
6d5
Celkem
Trvalý
Do asný
sjezdová tra
0,07
0,07
5
sjezdová tra
1,65
1,65
5
C
sjezdová tra
0,03
0,03
85
ob anské
vybavení
0,03
7
Celkem
Trvalé
Do asné
0,03
-0,58
1
145
PUPFL
-1,69
-0,21
(zrušení ástí návrhové plochy)
-0,90
1
146
5
5
5 (146 )
PUPFL
-3,03
-3,03
(zrušení p vodní lokalizace)
sjezdová tra
3,37
3,37
(upravená lokalizace)
Celkem Zm na . 5
6,11 ha
0,03 ha
6,08 ha
2,2 ha
2,2 ha
Navýšení do asného záboru PUPFL v lokalit 5 o 0,43 ha oproti dosavadnímu rozsahu
plochy 1461 je zp sobeno nutností odstranit prostor prudkého zato ení p i sjezdu
z navrhované horní ásti sjezdovky na sou asnou existující ernou sjezdovku. Jde tedy
edevším o zajišt ní bezpe ného provozu areálu po jeho rozší ení a odstran ní potenciálního
kolizního místa.
Zhodnocení jednotlivých lokalit z pohledu ohrožení v trem
Plocha 1
Daná lokalita je ve spodní ásti svahu mezi stávajícími sjezdovými trat mi. Protože se
jedná o p evod pozemk do PUPFLu, nedochází zde k ohrožení stability lesních porost .
Plocha 2
Jedná se o využití stávající cesty na bázi dlouhého svahu jako spojnici dojezdu
sjezdovky k nástupní stanici lanové dráhy. Svah je zde pozvolný. Navržený prvek z velké
ásti využívá již existující cesty. Obecn lze tuto ást plánovaného zásahu realizovat bez
tších dopad na okolní porosty. Dojde pouze k okrajovému rozší ení na ob strany cesty
odkácením okraj st edn kých porost .
Ohrožení v trem
Obecn lze tuto ást plánovaného zásahu realizovat bez v tších dopad na okolní
porosty. Riziko narušení porost vlivem v tru je zde malé až st ední. Mírn ohrožena bude
porostní st na v porostní skupin 819B6b. Celkový podíl potenciáln negativn ovlivn ných
porost z dané plochy iní 5%.
- 38 -
__________________________________________________________________________
Návrh opat ení ke snížení p sobení bo ivých v tr
Okraje lesa na styku se sjezdovkou upravit klínovitou formou, tak jak je v návrhu,
nikoliv p ímou linií. V nových porostních st nách ponechat hluboko zav tvené jedince smrku
a vtroušené listná e.
Plocha 3
Odlesn ní úzkého pásu lesa ve spodní polovin svahu mezi stávající sjezdovou tratí a
lanovkou. V por.sk. 818A2b tvo í porostní okraj p evážn b íza. V dílci 819B se mísí malé
zbytky p estárlé smrkové kmenoviny s r stov diferencovanou mlazinou až ty kovinou s
ím sí b ízy.
Ohrožení v trem
Ohrožení u mlazin a ty kovin je velmi malé. U porostního zbytku kmenoviny nedojde
k otev ení nové porostní st ny. Z obou stran jsou dnes již stávající bezlesí – z jedné strany
sjezdová tra a z druhé strany pr sek s lanovou dráhou. Celkový podíl potenciáln negativn
ovlivn ných porost z dané plochy je nulový.
Obnova navržených porostu nemá vliv na zvýšení rizika bo ivých v tr na okolní
porosty.
Plocha 4
Rozší ení stávajících lesních cest pro ú ely sá ka ské dráhy. Tato díl í ást projektu je
umíst na ve spodní ásti údolí. Navržený prvek využívá již existující cesty. Obecn lze tuto
ást plánovaného zásahu realizovat bez v tších dopad na okolní porosty. Dojde pouze
k okrajovému rozší ení na ob strany cesty odkácením okraj st edn kých porost .
Ohrožen je pouze úsek v místech propojení obou v tví dráhy. Toto riziko je áste
zmírn no polohou ve spodní ásti svahu.
Ohrožení v trem
Celý pr h rozší ení sá ka ské dráhy lze považovat za bezkonfliktní z pohledu
narušení stability okolních porost . Riziko narušení porost vlivem v tru je zde malé až
st ední. áste
zvýšené riziko ohrožení bo ivými v try je propojení obou v tví dráhy
porostní skupinou 819C14. Celkový podíl potenciáln ovlivn ných porost z dané plochy iní
10%.
V nových porostních st nách ponechat hluboko zav tvené jedince smrku a vtroušené
listná e.
V míst propojení obou v tví trati porostní skupinou 819C14 je t eba v budoucí
obnov kmenoviny zvolit do okraje porostu výsadbu buku lesního, pop ípad mod ínu
opadavého. Ob tyto d eviny jsou mnohem více odolné na p sobení bo ivých v tr .
- 39 -
__________________________________________________________________________
Plocha 5
Tato zm na se dopl uje o úpravu horní ásti stávající sjezdové trati k vrcholu Slamník
tak, aby nebyla v kolizi se sou asn projednávanou zm nou hranice NPR Kralický Sn žník.
Jedná se o jehli naté mlaziny na vrcholu svahu rozd lené odvozní cestou.
Ohrožení v trem
Ohrožení u mlazin v horní ásti svahu v okraji sjezdové trati je zejména k v ku
a výšce porostu nízké. Celkový podíl potenciáln negativn ovlivn ných porost z dané
plochy je tém nulový.
porosty.
Plocha 6
Propojení dvou stávajících sjezdových tratí novou sjezdovkou. Sjezdová tra je
zapracována ve schválené Zm
. 1 územního plánu obce Dolní Morava, z stává ve
stejném míst , jen se áste
upravuje její trasa a ší ka. Navržená trasa prochází mladými
porosty i staršími kmenovinami, které jsou náchylné na p sobení bo ivých v tr . Riziková
partie je ve spodní ásti trati, kde se plánuje rozší ení sjezdovky již narušeným porostem.
Ohrožení v trem
Horní partie návrhu propojení sjezdových tratí jsou s pohledu exponovanosti na
evládající vítr zna
problematické, ale díky v ku a výšce mladých porost je zde riziko
ohrožení v trem pr
rné.
St ední ást trasy zasahuje do porostní skupiny 818A8, 818A13. Ob kmenoviny
budou obnoveny od východu proti sm ru bo ivých v tr . Z tohoto d vodu jsou okolní porosty
bez zvýšení rizika narušení v trem.
ípadnou rizikovou ástí je spodní partie sjezdovky v porostní skupin 819B13/1b.
tšina území navržená k odlesn ní je již porostlá r stov a v kov diferencovanou kulturou
a mlazinou s výstavky smrku a jedle. Tato ást porostu tvo í ochranu následné kmenoviny.
innost bo ivých v tr je patrná i na erstvých zlomech dosp lých jedinc smrku ztepilého.
Celkový podíl potenciáln negativn ovlivn ných porost z dané plochy iní p ibližn 30%.
V horní a st ední ásti návrhu (dílec 818A) se nenachází problémové místo, které by
vzniklo následn po navrženém do asném odlesn ní.
Ve spodní ásti, v porostní skupin 819B13/1b je t eba podpora zmlazeného buku a
mod ínu, které budou tvo it budoucí stabilní porostní st nu.
- 40 -
__________________________________________________________________________
Plocha 7
Jedná se o výstavbu nové sjezdové trati v obtížnosti „modrá“ v areálu U Slona.
Odlesn ní je plánováno ve spodní ásti svahu ve st edn kých porostech.
Ohrožení v trem
V zájmovém území p evládají smrkové porosty s jednotlivou p ím sí javoru klenu.
Porost je již pomístn pro ed n. Po odlesn ní bude v trem nejvíce ohrožena jihovýchodní
porostní st na. Celkový podíl potenciáln negativn ovlivn ných porost z dané plochy iní
ibližn 40%.
i odlesn ní zvolit pr h porostní st ny tak, aby v ní z stalo co nejvíce vtroušených
jedinc javoru a buku ze stávajících porost .
Plocha 8
Odlesn ní je plánováno v malém rozsahu (cca 0,04 ha) na vrcholu Slamník z d vodu
vybudováni rozhledny.
Ohrožení v trem
Odlesn ní je umíst no na vrcholu údolí do smrkových mlazin u cesty. Ohrožení
trem je minimální z d vod velmi malé plochy a nízkého v ku okolního porostu. Celkový
podíl potenciáln negativn ovlivn ných porost z dané plochy je tém nulový.
porosty. V pr hu pomalého odr staní porostu dojde k zaplášt ní hrani ních jedinc .
Plocha C
Odlesn ní je plánováno u horní výstupní stanice lanovky „ U slona“. Jedná se o velmi
malou plochu.
Ohrožení v trem
Odlesn ní je umíst no v horní ásti svahu velkou plochou do odvozní cesty. Ohrožení
trem je minimální z d vod velmi malé plochy a nízkého v ku okolního porostu.
porosty. V pr hu pomalého odr staní porostu dojde k zaplášt ní hrani ních jedinc .
Eroze
Erozní ohrožení odlesn ných pozemk
je v tšinou st ední. P i dodržení
technologických postup v pr hu odlesn ní a následném zabezpe ení ploch zpomalením
odtoku povrchových vod by nem lo docházet k odnosu p dy na daných lokalitách.
- 41 -
__________________________________________________________________________
Záv r
Záv rem lze konstatovat, že p ípadná realizace aktuálního zám ru obecn nezvýší
riziko ohrožení lesních porost v trnými kalamitami. Zvýšené riziko destabilizace porost
bo ivými v try tvo í pouze porostní skupiny 819B13/1b a 819C14. V obou p ípadech je t eba
po odt žení ásti porostu dále pracovat s již bohat zastoupenou p irozenou obnovou buku
lesního. Takto založené a p stované porostní st ny mohou v budoucnu ješt lépe plnit
ochranu následných porost v i p sobení silných v trných poryv , než tomu bylo doposud.
Obecné preventivní zásady na minimalizaci škod v trem v nových porostních st nách
ty ovin a zvlášt pak kmenovin jsou podpora p irozené obnovy (p edevším listná ) a
preference jedinc s hlubokou korunou. P i výchov již založených porost je vhodné
zachovat výškovou a r stovou rozr zn nost v exponovaných okrajích porost . Porosty
stovat ve voln jším zápoji.
trným kalamitám však zcela zamezit nelze, což je patrné ze stavu n kterých
okolních porost .
Erozní ohrožení nastane p i samotné realizaci odlesn ní, kdy je t eba chránit p dní
kryt a následn pak bude ohrožena samotná odlesn ná plocha. Nejvíce ohrožena erozí bude
etapa pod . 6. Z technologií pro výstavbu sjezdových tratí bude nezbytné dodržet zásadu
nezasahovat p i úprav povrchu do p dního krytu ve vzdálenosti 2 – 5 m od porostní st ny,
založit trvalý travní porost ve vhodném klimatickém období, nejlépe na ja e p i dostatku
vláhy a p i nízkém riziku p ívalových deš . Založený travní porost bude t eba v první letech
kosit z d vodu jeho rychlejšího zahušt ní.V prudkých sklonech založit p né svodnice pro
zpomalení odtoku povrchové vody.
Po ukon ení platnosti rozhodnutí na do asné odlesn ní plánovaných ploch vlastník
za ízení uvede pozemky do p vodního stavu.
Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prost edí je uvedeno v kapitole
. 5.
3. 2 Potenciální vliv na zvlášt chrán ná území
Zásadním p edpokladem rozvoje využívání území je zachování mimo ádných
írodních hodnot ešeného území.Vzhledem k vysokému podílu chrán ných ploch jsou velmi
asté st ety se zájmy územního rozvoje a navazujících aktivit.
Obecn lze íci, že veškeré zám ry a aktivity by m ly pln respektovat všechna
chrán ná území a jejich ochranné podmínky. Jedin poté lze o ekávat žádné negativní vlivy
na tato území.
Zájmové území není sou ástí žádného velkoplošného chrán ného území. Celá severní
ást území obce leží v NPR Králický Sn žník. Ovlivn ní tohoto maloplošného chrán ného
území lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením 5 a 8.
mimo ádných krajiná ských kvalit území (krajinného rázu). K ovlivn ní tohoto p írodního
parku dojde p i realizaci všech navržených ploch.
- 42 -
__________________________________________________________________________
. 5.
3. 3 Potenciální vliv na ÚSES, soustavu NATURA 2000
Ovlivn ní prvk ÚSES v souvislosti s vymezením jednotlivých ploch p edkládaných
v rámci Zm ny územního plánu obce Dolní Morava lze o ekávat. Nov navrhované plochy
jsou umíst ny do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K81.
Vyhodnocení vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti bylo
provedeno jako sou ást vyhodnocení vliv realizace koncepce na životní prost edí, které bylo
zpracováno autorizovanou osobou (Mgr. Jan Losík). Text tohoto hodnocení je sou ástí
dokumentace v ásti B.
Plocha 1
Plocha je sou ástí území PO Králický Sn žník. V sou asné dob se zde nachází
upravená cesta, která je v zimním období využívána lyža i. V rámci hodnocené zm ny ÚP je
navrženo p evedení této sjezdové trati do ploch ur ených k pln ní funkcí lesa (PUPFL).
Realizací zám ru nedojde k ovlivn ní p edm ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
Plocha 2
Plocha se nachází na území PO Králický Sn žník. Zm na ÚP zde p edpokládá z ízení
sjezdové trati. V sou asné dob se na ploše nachází smrková monokultura a cesta využívaná
stavební mechanizací. Realizací zám ru nedojde k ovlivn ní p edm
ochrany lokalit
soustavy Natura 2000.
Plocha 3
Plocha ur ená ve zm
ÚP k rozší ení stávající sjezdovky na míst lesního porostu.
Na v tšin plochy se nachází smrková monokultura, místy s v tším zastoupením buku. Plocha
áste
zasahuje na území PO Králický Sn žník. Realizace zám ru se nedotkne p edm tu
ochrany PO Králický Sn žník.
Plocha 4
Plocha ur ená ve zm
ÚP k pln ní funkce sjezdových tratí a sá ka ských drah.
Jedná se o rozší ení stávajících cest v lesním komplexu, který je tvo en smrkovými
monokulturami s lokálním výskytem fragment bu in. Plocha se nachází na území PO
Králický Sn žník. Realizace zám ru se nedotkne p edm tu ochrany PO Králický Sn žník.
Plocha 5
Plocha z v tší ásti leží na území EVL Králický Sn žník. Zm na ÚP zde p edpokládá
ízení sjezdové trati. V sou asné dob se na ásti plochy nachází porosty klasifikované jako
írodní stanovišt 9410 - Acidofilní smr iny (Vaccinio-Piceetea) s velmi zhoršenou
reprezentativností. Jedná se o porosty, které byly založeny um lými výsadbami smrku
na míst p vodních horských bu in. Druhové složení podrostu odpovídá stanovišti
acidofilních smr in, podrost je však vyvinut jen na sv tlejších místech porostu a má
omezenou strukturní i druhovou bohatost. Realizací zám ru dojde k záboru stanovišt , které
- 43 -
__________________________________________________________________________
je p edm tem ochrany EVL Králický Sn žník. Vliv je s ohledem na relativn malou plochu
záboru a zhoršenou kvalitu stanovišt hodnocen jako mírn negativní.
Plocha 6
Jedná se o úpravu trasy a ší ky plochy ur ené ke z ízení sjezdové trat mezi
stávajícími sjezdovkami. V sou asnosti se zde nacházejí lesní porosty, které jsou na v tšin
plochy klasifikovány jako nep írodní stanovišt s p evahou nep vodních d evin jehli natých
evin. Pouze v dolní ásti se nacházejí fragmenty bu in. Plocha áste
zasahuje na území
PO Králický Sn žník. Realizace zám ru se nedotkne p edm tu ochrany PO Králický Sn žník.
Plocha 7
Plocha leží na území PO Králický Sn žník. Jedná se o návrh sjezdové trati v areálu
U slona. Na ploše se v sou asnosti nachází smrková monokultura s p ím sí javoru klenu.
Realizace zám ru se nedotkne p edm tu ochrany PO Králický Sn žník.
Plocha 8
Plocha ur ená ke z ízení rozhledny na vrcholu Slamníku leží na území EVL Králický
Sn žník. V sou asné dob se zde nachází imisní holina s mladými výsadbami smrku. Podle
klasifikace biotop se jedná o nep írodní biotop X10 - Paseky s podrostem p vodního lesa.
V bylinném pat e p evažuje metli ka k ivolaká, t tina chloupkatá a brusnice bor vka.
Realizací zám ru nedojde k ovlivn ní p edm ochrany EVL Králický Sn žník.
Plocha C
Jedná se o plochu ur enou k rozší ení výstupu z horní stanice lanovky U slona. Plocha
se nachází na území PO Králický Sn žník. V sou asné dob se zde nachází smrková
monokultura. Realizace zám ru se nedotkne p edm tu ochrany PO Králický Sn žník.
Na základ provedeného hodnocení lze konstatovat, že Zm na . 5 územního plánu
obce Dolní Morava nemá významný negativní vliv na celistvost a p edm ty ochrany lokalit
soustavy Natura 2000. Dojde pouze k okrajovému zásahu do území EVL Králický Sn žník,
emž bude ást stanovištního p edm tu ochrany 9410 - Acidofilní smr iny (VaccinioPiceetea) evedena na bezlesé plochy sjezdových tratí. Ostatní p edm ty ochrany EVL
dot eny nebudou. ást z návrhových ploch zasahuje na území PO Králický Sn žník. Nachází
se však v lesních porostech, v nichž se p edm t ochrany PO nevyskytuje. Vliv na PO Králický
Sn žník je proto možné vylou it.
Konkrétní vyhodnocení vlivu tyto složky životního prost edí je uvedeno v kapitole
. 5.
3. 4 Vliv na faunu a flóru
Plocha 1
Na ploše se nachází upravená cesta, procházející smrkovou monokulturou. Na okrajích
nalezneme listná e (buk, b íza, jíva) a porosty t tiny chloupkaté, t. rákosovité, metli ky
ivolaké a brusnice bor vky.
- 44 -
__________________________________________________________________________
Plocha 2
V sou asné dob se na ploše nachází smrková monokultura a cesta využívaná stavební
mechanizací. Bylinné patro je vytvo enou pouze sporadicky na sv tlejších okrajích. P ítomny
jsou druhy jako star ek vej itý, bika b lavá, š avel kyselý, t ina rákosovitá, pstro ek
dvoulistý.
Plocha 3
Na v tšin plochy se nachází lesní porosty r zného v ku s p evahou smrku
a minimáln vyvinutým podrostem. Pouze v dolní ásti plocha zasahuje do fragmentu bu iny
s b žnými druhy v podrostu.
Plocha 4
Plocha kopíruje stávající cesty v lesním komplexu, který je tvo en smrkovými
monokulturami s lokálním výskytem fragment bu in. Ve stromovém pat e se krom smrku
v okolí cest vyskytuje i javor klen a topol osika. Také bylinné patro je vázáno na sv tlejší
okraje cest. Nalezneme zde i druhy podrostu kv tnatých bu in (pitulník žlutý, koko ík
eslenitý, bika lesní, krti ník hlíznatý, netýkavka malokv tá).
Plocha 5
V sou asné dob se na ásti plochy nachází porosty klasifikované jako p írodní
stanovišt
9410 - Acidofilní smr iny (Vaccinio-Piceetea) s velmi zhoršenou
reprezentativností. Jedná se o porosty, které byly založeny um lými výsadbami smrku
na míst p vodních horských bu in. Krom smrku ztepilého sem byl vysazen také nep vodní
smrk pichlavý, ojedin le se v porostu vyskytuje je áb pta í. Druhové složení podrostu
odpovídá stanovišti acidofilních smr in. Podrost je však vyvinut jen na sv tlejších místech
porostu a má omezenou strukturní i druhovou bohatost. P evažuje metli ka k ivolaká a t tina
chloupkatá, místy š avel kyselý, maliník a kapra rozložená.
Plocha 6
V sou asnosti se zde nacházejí lesní porosty, které jsou na v tšin plochy
klasifikovány jako nep írodní stanovišt s p evahou nep vodních jehli natých d evin.
tšinou p evažují smrkové monokultury r zného stá í se slab vyvinutým podrostem.
V mladších porostech je krom smrku po etn ji zastoupena b íza b lokorá, místy je áb pta í
a mod ín opadavý. Pouze v dolní ásti se nacházejí fragmenty bu in v nichž je p ítomna
i jedle b lokorá. V t chto partiích je v podrostu hojn zastoupeno zmlazení dominantních
evin a také b žné lesní druhy (t tina rákosovitá, metli ka k ivolaká, star ek vej itý, v senka
nachová, mlé ka zední, papratka sami í, ernýš lesní).
Ve starších smrkových porostech na ploše 6 byl ojedin le zaznamenán výskyt plavun
pu ivé (Lycopodium annotinum), která je za azena mezi ohrožené druhy rostlin. Zm nou
využití plochy dojde k vymizení druhu z p ímo dot ených ploch. V okolních porostech, které
stanou zachovány nebude existence druhu ohrožena.
- 45 -
__________________________________________________________________________
Plocha 7
Na ploše se v sou asnosti nachází smrková monokultura s p ím sí javoru klenu.
Na okrajích pak nalezneme oplášt ní tvo ené b ízou b lokorou a jasanem ztepilým. Bylinné
patro je uvnit porostu siln potla eno nedostatkem sv tla. Na okrajích se vyskytuje pitulník
žlutý, t tina rákosovitá, ma inka vonná, pstro ek dvoulistý, metli ka k ivolaká, ernýš lesní,
kapra samec.
Plocha 8
Na ploše se nachází imisní holina s mladými výsadbami smrku. Podle klasifikace
biotop se jedná o nep írodní biotop X10 – Paseky s podrostem p vodního lesa. V bylinném
pat e p evažuje metli ka k ivolaká, t tina chloupkatá a brusnice bor vka. Ojedin le se zde
vyskytuje sedmikvítek evropský.
Plocha C
Na ploše se nachází smrková monokultura s minimáln vytvo eným bylinným patrem.
Výskyt zvlášt chrán ných druh živo ich
Ve starších lesních porostech na plochách 2, 3, 4, 6, 7 byly zjišt ny pobytové stopy
ohrožené veverky obecné (Sciurus vulgaris). Tento druh osidluje v tšinu typ lesních porost
v dot eném území. V celém zájmovém území se roztroušen vyskytují kriticky ohrožená
zmije obecná (Vipera berus), siln ohrožená ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) a siln
ohrožený slepýš k ehký (Anguis fragilis). Tito plazi se nej ast ji vyskytují na okrajích les ,
v blízkosti kamenných snos a menších skalek. Pronikají také do nezapojených mladých
lesních porost . Na okrajích lesních porost se vyskytují ohrožení meláci rodu Bombus.
Sbírají potravu na kv tech a mohou zde být umíst na i jejich zemní hnízda. Není vylou en ani
výskyt je ábka lesního (Bonasa bonasia), který se místy vyskytuje v širším okolí.
Zm na využití ploch bude znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které jedince. Vliv je
eba prov it p i posuzování konkrétní podoby zám ru. Dá se také o ekávat mírné zvýšení
rušení zp sobené zvýšenou návšt vností. Vzhledem k sou asnému využívání území k zimním
sport m bude tento vliv mén významný.
3. 5 Potenciální vliv na krajinu, krajinný ráz, VKP a kulturní památky
Podmínkou pro posuzované zám ry je, aby byly vhodn za len ny do krajiny tak, aby
nebyla snížena estetická hodnota území, ehož m že být docíleno provedením vhodného
architektonického ešení u jednotlivých ploch.
Charakter staveb, v etn jejich umíst ní, bude ešen v projektových dokumentacích
jednotlivých staveb. V sou asné dob nelze ur it významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se
lišit u jednotlivých zám .
Realizace jednotlivých zám
musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného
rázu, spo ívající v zachování VKP, zvlášt chrán ných území, kulturních dominant krajiny,
harmonického m ítka a vztah v krajin .
- 46 -
__________________________________________________________________________
Realizace ploch a objekt nesmí být v rozporu s p vodními formami architektury
a nesmí narušit území negativní výstavbou objekt pro rekreaci architektonicky a historicky
nevhodnými v daném území.
Vzhledem k dalšímu záboru PUPFL, vytvo ení nového pr seku lesa a tedy další
fragmentaci krajiny lze vliv na krajinný ráz vyhodnotit jako negativní. Pozitivním vlivem
na krajinu pak lze hodnotit návrh nových ploch ur ených k navrácení do PUPFL. Dalším
zám rem s negativním vlivem na krajinu je plocha ur ená pro realizaci rozhledny
Na Slamníku.
Vzhledem k plánovanému kácení lesa lze vyhodnotit negativní vliv na VKP
„ze zákona“.
Kulturní památky nebudou realizací posuzované zm ny územního plánu dot eny, vliv
lze ozna it jako nulový.
. 5.
3. 6 Potenciální vliv na vody
Na základ znalosti stávajícího stavu životního prost edí na p edm tném území
a vzhledem k charakteru plánovaných zám
lze konstatovat, že by plánované zám ry
nem ly významn ovlivnit hydrologické pom ry v posuzovaném území. Vykácením ploch
lesa dojde ke zm
odtokových pom
v území a ke zvýšení množství odtoku deš ových
vod.
Vzhledem k charakteru posuzovaných zám
lze konstatovat, že jejich standardní
provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavební innost nebude mít negativní vliv
na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území.
Plochy ešené ve zm
vodního toku Morava.
územního plánu nebudou navrhovány v záplavovém území
. 5.
3. 7 Potenciální vliv na zne išt ní ovzduší
Fáze výstavby zám ru
i výstavb budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby
se mohou uvol ovat emise polétavého prachu (p i provád ní zemních prací, ze skládek
sypkých materiál aj.).
Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné
išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost
i v míst stavby.
i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících
spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích.
- 47 -
__________________________________________________________________________
Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména
oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice.
Fáze provozu zám ru
V návrhu Zm ny . 5 Územního plánu obce Dolní Morava jsou navrhovány zm ny
funk ního využití ploch v k. ú. Velká Morava. Zm nou . 5 Územního plánu obce Dolní
Morava se vymezují plochy pro sjezdové trat (35, 45, 55, 6a5, 6b5, 6c5, 6d5, 75 a C5) a plocha
pro ob anské vybavení (85). Plocha pro ob anské vybavení (85) bude sloužit pro rozhlednu.
Plocha 45 a C5 bude vybudována sá ka ská dráha.
Správní území obce Dolní Morava se skládá z 3 katastrálních území: Dolní Morava,
Horní Morava a Velká Morava. Zm na . 5 ÚPO Dolní Morava se dotýká pouze k. ú. Velká
Morava.
Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole 2. 12 Kvalita
ovzduší.
Plošné zdroje zne išt ní ovzduší
Plošným zdrojem zne iš ování ovzduší jsou parkovací plochy. Zm nou Územního
plánu nedojde k vymezení nových ploch pro plošné zdroje zne iš ování. Pro navrhované
plochy budou sloužit stávající parkovací plochy.
Liniové zdroje zne išt ní ovzduší
Hlavním liniovým zdrojem zne išt ní je automobilová doprava, která emituje za svého
provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky
a uhlovodíky.
Liniovým zdrojem zne išt ní je doprava po p íjezdových komunikacích. Jedná se
edevším o osobní vozidla návšt vník jednotlivých lokalit a o dopravu spojenou se
zásobováním nových ploch pro sjezdové lyžování a sá ka skou dráhu.
Produkované množství zne iš ujících látek z dopravy je závislé na typu motorového
vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, t žké nákladní vozidlo, autobus, motocykl,
na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost,
kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky.
V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel,
které byly spo ítány pomocí výpo etního programu MEFA-06, kterým se stanoví imisní
limity a podmínky a zp sob sledování, hodnocení a ízení kvality ovzduší, v platném zn ní
a v stníkem MŽP, ástka 10, íjen 2002. Tento program umož uje výpo et emisních faktor
v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpo tovém roce.
Modelový výpo et emisních faktor v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok
2011 a 2015, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úrove osobních a t žkých nákladních
vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h.
- 48 -
__________________________________________________________________________
Tabulka . 18: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2011
Emisní faktor [g/km]
Emisní
úrove
1
2
3
4
Osobní vozidla
Škodlivina
Nákladní vozidla
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
30 km/h
50 km/h
70 km/h
90 km/h
Benzen
0,0105
0,0097
0,0102
0,0125
0,0829
0,0594
0,0463
0,0374
NOx
0,9713
0,8753
0,8351
0,9950
24,0603
17,3538
18,2359
23,0600
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
2,1694
1,5196
1,3434
1,3113
Benzen
0,0044
0,0042
0,0044
0,0053
0,0296
0,0212
0,0166
0,0133
NOx
0,4174
0,3762
0,3542
0,4162
18,4506
13,2716
13,5555
17,0097
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,5691
0,3979
0,3498
0,3525
Benzen
0,0030
0,0028
0,0030
0,0038
0,0238
0,0171
0,0134
0,0109
NOx
0,1779
0,1644
0,1608
0,2083
2,6133
1,8103
1,8666
2,2042
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,3158
0,2213
0,1955
0,1908
Benzen
0,0021
0,0019
0,0021
0,0028
0,0104
0,0075
0,0059
0,0048
NOx
0,1269
0,1193
0,1160
0,1492
2,0561
1,4120
1,4559
1,7141
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,0934
0,0659
0,0577
0,0579
Tabulka . 19: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2015
Emisní faktor [g/km]
Emisní
úrove
1
2
3
4
Osobní vozidla
Škodlivina
Nákladní vozidla
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90 km/h
30 km/h
50 km/h
70 km/h
90 km/h
Benzen
0,0105
0,0097
0,0102
0,0125
0,0829
0,0594
0,0463
0,0374
NOx
1,0730
0,9641
0,9215
1,1040
22,0396
16,0045
17,1248
22,0151
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
2,0734
1,4523
1,2839
1,2532
Benzen
0,0044
0,0042
0,0044
0,0053
0,0296
0,0212
0,0166
0,0133
NOx
0,4727
0,4254
0,4002
0,4714
17,6668
12,7408
13,1112
16,5898
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,5434
0,3788
0,3333
0,3363
Benzen
0,0030
0,0028
0,0030
0,0038
0,0238
0,0171
0,0134
0,0109
NOx
0,2006
0,1871
0,1826
0,2354
2,4409
1,6985
1,7745
2,1242
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,3081
0,2159
0,1907
0,1861
Benzen
0,0021
0,0019
0,0021
0,0028
0,0104
0,0075
0,0059
0,0048
NOx
0,1345
0,1265
0,1228
0,1574
2,0148
1,3837
1,4266
1,6797
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,0934
0,0659
0,0577
0,0579
- 49 -
__________________________________________________________________________
Z vypo tených emisních faktor je z ejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí
zne iš ujících látek m že mít využívání nákladní automobilové dopravy. B hem provozu
posuzovaných lokalit lze o ekávat zvýšení frekventovanosti osobních vozidel a k tomu
odpovídající zvýšení emisí pocházejících z výfukových plyn automobilové dopravy. Bude se
edevším jednat o návšt vníky jednotlivých nových lokalit pro sjezdové lyžování a
pro sá ka skou dráhu.
Imisní limity
Imisní limity jsou stanoveny na ízením vlády . 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limit
jsou vyjád eny v g.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem p epo tený na teplotu
293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.
Imisní limity vybraných zne iš ujících látek
Tabulka . 20: Imisní limity
Zne iš ující
látka
Doba pr
rování
Hodnota imisního limitu/maximální povolený
po et jejího p ekro ení za rok
Oxid si
itý
1 hodina
350 µg.m-3/24
Oxid si
itý
24 hodinu
125 µg.m-3/3
Oxid dusi itý
1 hodina
200 µg.m-3/18
Oxid dusi itý
1 rok
40 µg.m-3
Oxid uhelnatý
Maximální denní osmihodinový
klouzavý pr
r1)
10 mg.m-3
PM10
24 hodin
50 µg.m-3/35
PM10
1 rok
40 µg.m-3
Benzen
1 rok
5 µg.m-3
Olovo
1 rok
0,5 µg.m-3
Poznámka:
1)
Maximální denní osmihodinová pr
rná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých
po ítaných z hodinových údaj a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový pr
r se
adí ke dni, ve kterém kon í, tj. první výpo et je proveden z hodinových koncentrací b hem periody 17:00
edešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpo et pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00
hodin.
pr
Záv r posouzení Návrhu Zm ny
zne išt ní ovzduší
. 5 Územního plánu obce Dolní Morava z hlediska
Vzhledem k tomu, že v návrhu Zm ny . 5 Územního plánu se jedná pouze
o vybudování ploch pro sjezdové lyžování, pro vybudování rozhledny a pro vybudování
sá ka ské dráhy, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách.
Dopln ní i rozší ení ploch sjezdových tratí jsou navrhována p edevším z bezpe nostních
a provozních d vod a nevyvolávají pot ebu nových kapacit pro parkování a ubytování.
- 50 -
__________________________________________________________________________
hem výstavby plánovaných zám
budou emitovány zejména tuhé zne iš ující
látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise poletavého prachu (p i provád ní zemních
prací, z deponií orni ních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného
po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu
do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby.
Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr hu roku
a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti
vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení
k omezování prašnosti po dobu realizace stavby.
Na posuzovaných plochách nedojde k vybudování stacionárního zdroje zne iš ování
ovzduší.
Po vybudování sjezdové dráhy a sá ka ské dráhy dojde p edevším k nár stu dopravy
osobních vozidel návšt vník jednotlivých ploch. P i provozu vozidel vznikají p evážn
oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Nár st p evážn
osobních vozidel by nem l mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší.
. 5.
3. 8 Potenciální vliv na hlukovou situaci
U všech navrhovaných zm n ÚP se jedná o asov velmi krátkodobé zdroje hluku.
Vlastní chrán ný venkovní prostor v katastru obce Dolní Morava bude hlukem ovlivn n
minimáln . Dopln ní i rozší ení ploch sjezdových tratí jsou navrhována p edevším
z bezpe nostních a provozních d vod a nevyvolávají pot ebu nových kapacit pro parkování
a ubytování.
U ásti 8 (rozhledna na Slamníku) se p idává asov omezený hluk z dopravy
související s výstavbou rozhledny. Vlastní stavební innost, vzhledem k lokalit , nebude mít
na okolní nejbližší chrán ný venkovní prostor vliv.
Navrhovaným zm nám ÚP není t eba z hlediska hluku v novat žádnou zvýšenou
pozornost.
. 5.
3. 9 Vliv na obyvatelstvo
Dle zákona . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví, v platném zn ní, je ve ejné
zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je
ur ován souhrnem p írodních, životních a pracovních podmínek a zp sobem života.
- 51 -
__________________________________________________________________________
které faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak
poškozovat. Výsledné p sobení je komplexním vlivem všech faktor a podmínek, ty mohou
být asto vzájemn podmín ny. Podle odhad odborník SZÚ ovliv ují zdravotní stav
edevším faktory zp sobu života (z 50 až 60 %), zatímco životní a pracovní prost edí
zodpovídá za zdravotní stav p ibližn z 20 % a zdravotní pé e ovliv uje zdraví zhruba také
ibližn z 20 %.
V sou asné dob je pro hodnocení vliv jednotlivých konkrétních zám
používán
postup hodnocení zdravotních rizik, který využívá dostupných údaj pro ur ení faktor , které
mohou za ur itých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní ú inky. Odhaduje rozsah expozice
ur itému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny
dot ené populace a kone
zahrnuje charakterizaci existujících i potenciálních rizik
vyplývajících z uvedených zjišt ní. Sou ástí hodnocení je také diskuse úrovn nejistot, které
jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromážd ní podrobn jších údaj
o vlivu faktor vyvolaných provozem hodnoceného zám ru na zdraví exponované populace.
Hodnocení zdravotních rizik bývá nej ast ji realizováno jako sou ást hodnocení vliv
zám ru na obyvatelstvo (resp. na ve ejné zdraví) dle zákona . 100/2001 Sb. o posuzování
vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis a dále v n kterých specifických
ípadech (posouzení rizika na žádost p íslušné krajské hygienické stanice, hodnocení
oprávn nosti stížností ob an apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality
životního prost edí v dané lokalit mohou být výsledky m ení imisní situace, hlukové zát že
i v p ípad rozhodování o vhodnosti umíst ní zamýšleného zám ru - modelové výpo ty
rozptylové i hlukové studie.
Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základ znalosti
konkrétního návrhu ešení zám ru, jeho parametr a kapacit (pop . jeho variant). Cílem
posuzované koncepce není znalost p esného ešení zám , ale ur ení a vymezení
jednotlivých ploch a jejich funk ních regulativ , proto nelze provést kvantifikaci
edpokládané expozice modelovými výpo ty a následn odhad možných zdravotních rizik.
hem p ípravy jednotlivých zám
dle koncepce bude u významn jších projekt
provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi
už bude známo technické (a technologické) ešení v etn nárok na obslužnou dopravu, bude
možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví, v etn stanovení
podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci p ípadných negativních vliv .
i hodnocení vlivu na ve ejné zdraví se posuzují všechny dopady na zdraví - pozitivní
i negativní. Uvažuje se s p sobením fyzikálních, chemických (pop . biologických) škodlivin,
ale také vlivem jiných faktor (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je
tedy sou ástí hodnocení vlivu na ve ejné zdraví. Cílem posouzení vlivu na ve ejné zdraví je
zmírn ní zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efekt z realizace zám
koncepce.
V rámci této ásti jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na ve ejné
zdraví vyplývající z funk ního vymezení zájmových ploch v obecné rovin .
Plochy sjezdových tratí a sá ka ských drah, ob anského vybavení
V období výstavby zám
se p edpokládá do asn zvýšené zatížení širšího území
hlukem a imisemi z dopravy a stavebních mechanism .
- 52 -
__________________________________________________________________________
Stavební mechanismy a n které ru ní ná adí m že být také zdrojem vibrací. T mto
vibracím je však vystavena p edevším obsluha a nejbližší okolí mechanismu. Vibrace z t chto
zdroj jsou utlumeny v podloží do vzdálenosti n kolika metr od místa jejich p sobení.
Vibracemi nebude ovlivn no širší okolí ani zástavba.
U stavebních mechanism na staveništi a obslužné nákladní automobilové dopravy
na p íjezdových komunikacích budou emitovány polutanty z provozu motor p i spalování
paliva. Bude se jednat p edevším o emise oxid dusíku, dále emise oxidu uhelnatého,
prašného aerosolu (zejména p i spalování motorové nafty), oxidu si itého, alifatických
a aromatických uhlovodík , polycyklických aromatických uhlovodík , aldehyd , keton ,
deht , benzenu, sazí aj.
Vzhledem k neznalosti po tu a nasazení stavebních mechanism a obslužné dopravy
není možné p esn vy íslit množství emitovaných zne iš ujících látek vyvolané provozem
mechanism a obslužné dopravy, ale dle charakteru zám ru a plánovaného rozsahu
stavebních prací lze p edpokládat, že bude relativn nízké.
i výstavb se mohou uvol ovat emise poletavého prachu - tuhé zne iš ující látky.
Produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti
vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. K omezování prašnosti je t eba minimalizovat zásoby
sypkých stavebních materiál a ostatních potencionálních zdroj prašnosti a za nep íznivých
pov trnostních podmínek zamezit ší ení prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými
materiály (pop . kropením).
Výše uvedené negativní vlivy jsou asov omezeny dobou trvání stavby, lze je
významn omezovat zp sobem provád ní stavby a správnou organizací. Výstavba zám
musí být organiza
zabezpe ena zp sobem, který bude omezovat narušení faktor pohody
– v no ních hodinách nebude výstavba zám ru realizována, veškerá p eprava stavebních
materiál a odpad bude uskute ována pouze v denní dob , bude minimalizován pohyb
mechanism a t žké techniky v blízkosti obytné zástavby.
Realizace navrženého vleku, nových tras a propojení stávajících sjezdových tratí povede
ke zvýšení komfortu p i využívání stávajícího lyža ského areálu. Vybudováním sá ka ské
dráhy a rozhledny na Slamníku dojde ke zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního
a rekrea ního vyžití, které umožní aktivní trávení volného asu rekreant m i místním
obyvatel m. Tím m že dojít ke zvýšení pohybových aktivit osob s následnými p íznivými
dopady v oblasti zdraví.
V eské republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nár st
obezity a dalších projev vyplývajících ze „sedavého“ zp sobu života. Obezita nebo nadváha
jsou vážnými riziky pro vznik n kterých druh nádorového bujení. Pohybové a sportovní
aktivity p ispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují v tšinu p irozených
funkcí organismu, p sobí jako ochrana p ed nemocemi srdce a cév a p ed cukrovkou, zvyšují
lesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpev ují kosti, pomáhají udržovat p im enou t lesnou
hmotnost aj.).
Realizace zám
také podporuje podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb
a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci ešeného území.
Ur itým negativním jevem zatraktivn ní oblasti by mohl být mírný nár st intenzity
automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové
- 53 -
__________________________________________________________________________
zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních a sportovních
objekt . Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu p edevším osobní, nem ly by být tyto
vlivy významného charakteru.
Z hlediska hluku vyvolaného samotným provozem navržených zám
lze obecn
konstatovat, že hluk bude vnímán subjektivn . Vnímání hluku m že ovliv ovat umíst ní
obytné zástavby a dále také vztah, který k n mu konkrétní osoba zaujímá. Vzhledem ke
zna né vzdálenosti jednotlivých navržených zám
od nejbližší obytné zástavby lze
edpokládat, že vlastní chrán ný venkovní prostor obce bude hlukem ovlivn n minimáln .
Záv r
Výstavba
Do asný mírný negativní vliv lze o ekávat b hem výstavby: narušení faktor pohody
– v tší hluková a imisní zát ž z provozu stavebních mechanism a navazující obslužné
nákladní dopravy v blízkosti využívaných dopravních tras, lokalit.
Provoz zám
V souvislosti s realizací p edkládané zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava
lze p edpokládat zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekrea ního vyžití,
které umožní aktivní trávení volného asu rekreant m i místním obyvatel m, podporu
podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních
pracovních míst v rámci ešeného území. Na druhou stranu ale není vylou en mírný nár st
intenzity automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní
a hlukové zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních
a sportovních objekt
. 5.
3. 10 Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich t žba, poddolovaná území, sesuvná
území
i realizaci posuzované zm ny územního plánu nebude ovlivn no poddolované
území, ložiska nerostných surovin a sesuvná území.
4.
Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být
uplatn ním územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména
s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti
Zájmové území má díky svému kvalitnímu p írodnímu prost edí vysoký turistický
potenciál pro letní i zimní rekreaci, t žišt m t chto aktivit jsou hlavn NPR a PP Králický
Sn žník. Území se využívá jak pro individuální tak pro hromadnou rekreaci, jádrem nabídky
je p ší a cyklistická turistika v lét a sjezdové a b žecké lyžování v zim .
územního plánu budou navrhovány na pozemcích PUPFL
a v jejich ochranném pásmu. Plochy navržené pro zm nu využití území se nacházejí v Pta í
oblasti Králický Sn žník, plochy s ozna ením 5 a 8 v Evropsky významné lokalit Králický
Sn žník, plochy s ozna ením 5 a 8 se nyní nacházejí v národní p írodní rezervaci Králický
- 54 -
__________________________________________________________________________
Sn žník, posun hranice NPR byl projednaný již v rámci zm n vydané Zm ny . 1 ÚPO Dolní
Morava a po projednání se tyto lokality budou nacházet mimo národní p írodní rezervaci
Zájmové území je nejvyšším místem pardubického kraje. Navrhovaná koncepce po ítá
s realizací rozhledny Na Slamníku.
V zájmovém území je zna né množství p írodních atraktivit, které jsou vyhledávány
i turisty z okolních zemí. Posuzovaná zm na územního plánu po ítá s rozvojem ploch sportu
a volno asových aktivit a ob anského vybavení.
K nejvýrazn jším environmentálním rizik m zp sobeným antropogenní inností pat í
soust ed ná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prost edí
a nep ízniv zvyšující hlukovou zát ž. Rozvojem obce Dolní Morava na navrhovaných
plochách nelze vylou it navýšení automobilové dopravy a s tím související nár st emisní
a hlukové zát že.
Povodn
jsou nejv tším nebezpe ím z oblasti p írodních katastrof. Jsou
charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktor , což zt žuje
a komplikuje jejich prognózu. P i d sledné realizaci preventivních opat ení lze však škody
minimalizovat. Plánované odlesn ní napomáhá k rychlejšímu odtoku vod z území a tím
i k povodním.
Morfologicky lenit jší terény a svažité lokality jsou krom snížené retence vody
ohroženy také zvýšenou erozí p dy, a to jak vodní tak v trnou. Odles ování t chto ploch by
mohlo stávající situaci zhoršovat.
Patrné je výrazné poškození les v n kterých ástech regionu, a to nejen vlivem imisní
zát že, ale také vlivem nevhodné druhové a v kové skladby lesních ekosystém a zp sobu
hospoda ení v nich. Snížená odolnost les v i negativním initel m a narušená ekologická
stabilita lesních ekosystém je patrná zejména v horských oblastech. Plochy ur ené
k zalesn ní by mohly p isp t ke zlepšení situace v zájmovém území.
Krajina jako celek je poznamenána potla ením p vodních tradic, deformací její
typické tvá e použitím nevhodných architektonických styl , devastací staveb drobné lidové
architektury a nedostatkem zelen v sídlech. Celkov je snížena biodiverzita, a tím
i ekologická stabilita krajiny. Mírn p ízniv jší je situace v oblastech podléhajících
legislativní ochran p írody a krajiny. Realizací posuzované koncepce by mohlo dojít
k dalšímu narušení a fragmentaci krajiny, stejn tak jako k zásahu do zvlášt chrán ných ástí
írody.
5.
Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných
variant územn plánovací dokumentace, v etn vliv sekundárních,
synergických,
kumulativních,
krátkodobých,
st edn dobých
a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných
Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv je sou ástí kapitoly . 3 tohoto
hodnocení. V této kapitole (viz tabulku . 21) jsou uvedeny jednotlivé zám ry v p ehledné
tabulce a jejich vliv na jednotlivé složky životního prost edí spolu se slovním vyhodnocením.
- 55 -
__________________________________________________________________________
V rámci vyhodnocení a specifikace potenciálních vliv na jednotlivé složky životního
prost edí, které by mohly být realizací posuzované koncepce ovlivn ny, byly vzaty v potaz
i možné kumulativní a synergické vlivy.
Mezi negativní synergické vlivy lze za adit zábor p dy kategorie PUPFL, které se
u jednotlivých zám
kumulují. Zvýšením atraktivnosti území lze zárove p edpokládat
navýšení návšt vnosti obce a s tím spojenou dopravní zát ž.
Fauna, flóra
ÚSES
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
+1
+1
0
+1
+1
+1
+1
+2
2
sjezdová tra
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
3
sjezdové trat
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
4
sjezdové trat ,
sá ka ské dráhy
NATURA
ZCHÚ, PP
+1
ZPF
+2
využití
0
Plánované
PUPFL
plochy
1
Ozna ení
PUPFL
Tabulka . 21: íselné vyhodnocení významnosti vlivu návrhových ploch
na jednotlivé složky ŽP
5
sjezdové trat
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
0
0
+1
6
sjezdové trat
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
7
sjezdové trat ,
lanová dráha
8
ob anské
vybavení
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
C
sjezdové trat ,
sá ka ské dráhy
0
0
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
+1
Vysv tlivky k tabulce:
-3
závažný záporný vliv
-2
významn negativní vliv
-1
negativní vliv
0
bez vlivu
+1
pozitivní vliv
+2
významný pozitivní vliv
?
možný negativní vliv
Slovní hodnocení:
1
Vzhledem k tomu, že posuzovaná zm na územního plánu nenavrhuje žádný zábor p d
kategorie ZPF byl vliv ozna en jako nulový. Vliv na pozemky ur ené k pln ní funkce lesa byl
- 56 -
__________________________________________________________________________
naopak hodnocen jako významn pozitivní, nebo koncepce navrhuje zm nu využití území
sjezdové trati zp t na lesní pozemky. Nové zalesn ní pozemk bude mít pozitivní vliv
na v tšinu složek životního prost edí, bude p ínosem zejména pro chrán né území
a vyhlášený p írodní park, faunu a flóru oblasti, územní systém ekologické stability, bude se
jednat o nový p írodní prvek v krajinném rázu. Navržená plocha se pozitivn odrazí
i v hydrologii, ovzduší i hlukové situaci. Vzhledem k t mto skute nostem byl i vliv
na obyvatelstvo vyhodnocen jako významn pozitivní. Vliv na lokality soustavy NATURA
2000 byl vyhodnocen jako nulový.
2
kategorie ZPF byl vliv ozna en jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa,
vliv byl z tohoto d vodu vyhodnocen jako mírn negativní. Vzhledem k tomu, že je
v zájmovém území vyhlášen p írodní park je vliv na tuto složku životního prost edí hodnocen
jako mírn negativní. Zm na využití plochy bude znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které
zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírn negativní. Umíst ní plochy do
ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírn negativní vliv na tento prvek
ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem
k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajin , který je navíc umíst n do
írodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírn negativní. Nová plocha využití území
nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména
z t chto d vod byl p azen pozitivní vliv na obyvatelstvo.
3
4
- 57 -
__________________________________________________________________________
5
v zájmovém území vyhlášen p írodní park a navíc je plocha navržena do zvlášt chrán ného
území, je vliv na tuto složku životního prost edí hodnocen jako mírn negativní. Zm na
využití plochy bude znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které zástupce fauny a flóry, vliv lze
proto vyhodnotit jako mírn negativní. Umíst ní plochy do ochranného pásma
nadregionálního biokoridoru bude mít mírn negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv
na lokality soustavy NATURA 2000 byl u této plochy vyhodnocen jako mírn negativní
z d vodu záboru stanovišt , které je p edm tem ochrany vyhlášené Evropsky významné
lokality. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajin , který
je navíc umíst n do p írodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírn negativní. Nová plocha
využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou
situaci. Zejména z t chto d vod byl p azen pozitivní vliv na obyvatelstvo.
6
kategorie ZPF byl vliv ozna en jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy
v sou asnosti již narušeného porostu lesa, navržená trasa navíc prochází porosty, které jsou
náchylné na p sobení bo ivých v tr . Vliv byl z t chto d vod vyhodnocen jako mírn
negativní. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen p írodní park je vliv na tuto
složku životního prost edí hodnocen jako mírn negativní. Zm na využití plochy bude
znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit
jako mírn negativní. Umíst ní plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru
bude mít mírn negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000
byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický
prvek v krajin , který je navíc umíst n do p írodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírn
negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani
na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z t chto d vod byl p azen pozitivní vliv
na obyvatelstvo.
7
kategorie ZPF byl vliv ozna en jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení již pomístn
pro ed ného porostu lesa. Vliv byl z tohoto d vodu vyhodnocen jako mírn negativní.
Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen p írodní park je vliv na tuto složku
životního prost edí hodnocen jako mírn negativní. Zm na využití plochy bude znamenat
ztrátu ásti biotopu pro n které zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírn
negativní. Umíst ní plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít
mírn negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl
vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický
prvek v krajin , který je navíc umíst n do p írodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírn
negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani
- 58 -
__________________________________________________________________________
na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z t chto d vod
na obyvatelstvo.
byl p azen pozitivní vliv
8
v zájmovém území vyhlášen p írodní park a navíc je plocha navržena do zvlášt chrán ného
území, je vliv na tuto složku životního prost edí hodnocen jako mírn negativní. Zm na
využití plochy bude znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které zástupce fauny a flóry, vliv lze
proto vyhodnotit jako mírn negativní. Umíst ní plochy do ochranného pásma
nadregionálního biokoridoru bude mít mírn negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na
lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že
realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajin , který je navíc umíst n do p írodního
parku, byl vliv vyhodnocen jako mírn negativní. Nová plocha využití území nebude mít
žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z t chto d vod
byl p azen pozitivní vliv na obyvatelstvo.
C
které však nezvýší riziko ohrožení lesních porost v území. Vzhledem k tomu, že je
6.
Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných
vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný
popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení
Zm na územního plánu obce Dolní Morava byla navržena monovariantn .
Ke zhodnocení byla p edložena jedna varianta ploch.
ešení p edkládané ve Zm
územního plánu obce se ur itou m rou odrazí na stavu
životního prost edí v dot eném území. Zpracovatel vyhodnocení SEA dosp l k záv ru, že
nejv tším negativním vlivem bude zábor pozemk ur ených k pln ní funkce lesa, zásah do
zvlášt chrán ných ástí p írody a narušení krajinného rázu.
Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch na složky životního prost edí byl uveden
v kapitole . 5 tohoto dokumentu.
Použitá metodika vyhodnocení vliv na životní prost edí vychází z požadavk
stavebního zákona, respektive jeho p ílohy, ze zákona . 100/2001 Sb., o posuzování
- 59 -
__________________________________________________________________________
vliv na životní prost edí ve zn ní pozd jších p edpis ), a z dokumentu „Metodika
vyhodnocení vliv regionálních rozvojových koncepcí na životní prost edí“.
Prvním krokem bylo vymezení jednotlivých posuzovaných ploch. Další kapitolou byl
iblížen sou asný stav životního prost edí a jeho složek v zájmovém území. V tabulce byl
poté íseln vyhodnocen vliv ploch na jednotlivé složky životního prost edí. Na základ tohoto
vyhodnocení byly vyspecifikovány plochy s negativním vlivem na životní prost edí.
Pro eliminaci negativních vliv a maximální posílení pozitivních vliv byla navržena opat ení.
7.
Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo
kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných
vliv na životní prost edí
Zpracovatel hodnocení SEA na základ provedeného vyhodnocení nezjistil žádný
závažný záporný vliv p edkládané koncepce na jednotlivé složky životního prost edí.
Vzhledem ke skute nosti, že byl u n kterých zám
vyhodnocen negativní vliv, navrhl
zpracovatel SEA následující kompenza ní opat ení:
i územn plánovací innosti u jednotlivých zám
podmínky stanovené v dokumentu SEA,
musí být respektovány
zm ny (úpravy) prvk ÚSES m že navrhnou pouze autorizovaná osoba, pov ená
MŽP k projektování ÚSES na základ úsp šné zkoušky odborné zp sobilosti v této oblasti
v souladu se schválenou metodikou,
i návrhu konkrétní podoby zám ru je t eba zvolit takové ešení, které minimalizuje
negativní dopad na faunu a flóru oblasti vzhledem k možné ztrát biotopu n kterých druh ,
erozní ohrožení p i realizaci odlesn ní je t eba minimalizovat ochranou p dního krytu
na odlesn né ploše,
dodržet zásadu nezasahovat p i úprav povrchu do p dního krytu ve vzdálenosti 2 –
5 m od porostní st ny,
založit trvalý travní porost ve vhodném klimatickém období, nejlépe na ja e p i
dostatku vláhy a p i nízkém riziku p ívalových deš ,
založený travní porost v první letech kosit z d vodu jeho rychlejšího zahušt ní,
v prudkých sklonech založit p
né svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody,
plochy ur ené pro do asné odlesn ní uvést do p vodního stavu,
u plochy 2 upravit kraje lesa na styku se sjezdovkou klínovitou formou tak, jak je
v návrhu, nikoliv p ímou linií,
v nových porostních st nách ponechat hluboko zav tvené jedince smrku a vtroušené
listná e,
u plochy 4 ponechat nových porostních st nách hluboko zav tvené jedince smrku
a vtroušené listná e,
- 60 -
__________________________________________________________________________
v míst propojení obou v tví trati porostní skupinou je t eba v budoucí obnov
kmenoviny zvolit do okraje porostu výsadbu buku lesního, pop ípad mod ínu opadavého,
u plochy 6 v její spodní ásti je t eba podpora zmlazeného buku a mod ínu, které
budou tvo it budoucí stabilní porostní st nu,
u plochy 7 p i odlesn ní zvolit pr h porostní st ny tak, aby v ní z stalo co nejvíce
vtroušených jedinc javoru a buku ze stávajících porost ,
i realizaci navrhovaných zám
zásahy do p írodních systém .
zm ny územního plánu budou minimalizovány
8.
Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl
ochrany
životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní
i výb ru variant ešení
V rámci posuzování vliv Zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava na životní
prost edí byla hodnocena jedna p edkládaná varianta umíst ní návrhových ploch. Vliv
na jednotlivé složky životního prost edí byl hodnocen u všech vymezovaných ploch.
V rámci návrhu ešení p edkládané zm ny územního plánu byly v rámci možností
maximáln respektovány požadavky na ochranu životního prost edí a všech jeho složek.
Relevantní strategické dokumenty vztahující se k p edm tnému území jsou
plánu obce Dolní Morava je s t mito koncepcemi v souladu.
Další sledovanou úrovní je úrove krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou
plánu obce Dolní Morava je s t mito koncepcemi taktéž v souladu.
9.
Návrh ukazatel pro sledování vlivu územn plánovací dokumentace
na životní prost edí
Pro Zm nu . 5 územního plánu obce Dolní Morava zpracovatel SEA stanovil
monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncep ních dokument :
rozsah záboru p dy kategorie ZPF za azené v I. a II. t íd ochrany (ha/rok),
podíl záboru p dy kategorie ZPF za azené v I. a II. t íd ochrany ku celkovému záboru
ZPF (%),
podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zem
lského p dního fondu
(%),
zm na vým ry lesních porost (ha)
po et dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu v tším než 100 km2,
koeficient odtoku vody z území (m3/rok),
- 61 -
__________________________________________________________________________
po et realizovaných zám
protipovod ové ochrany území,
po et obyvatel napojených na ve ejný vodovod,
po et obyvatel napojených na kanaliza ní sít a OV,
míra zne išt ní povrchových a podzemních vod dle ukazatel jakosti vody,
celkové emise hlavních zne iš ujících látek (t/rok),
ekra ování stanovených imisních limit
pro ochranu zdraví lidí a ekosystém
3
(µg/m ),
rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%),
podíl spot eby obnovitelných zdroj energie (%)
rozsah plynofikace obcí v území (%),
zm ny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%),
po et obyvatel vystavených hlukové zát ži (% obyvatel),
dosažitelnost MHD a míra jejího využívání (% obyvatel),
procento rozlohy chrán ných území na území kraje (%),
stav sít územního systému ekologické stability území,
koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám
ekologicky nestabilních ploch),
innost opat ení k ochran krajinného rázu,
po etnost chrán ných druh rostlin a živo ich ,
produkce odpad dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok),
procento separace a materiálového využití odpad (%),
po et starých ekologických zát ží,
po et sanovaných starých ekologických zát ží,
po et realizovaných revitaliza ních opat ení,
po et návšt vník kraje.
Kritériem pro výb r projektu by se m la stát zejména velikost a významnost
budoucího zatížení všech složek životního prost edí zejména v t chto oblastech:
rozsah (velikost) zám ru,
- 62 -
__________________________________________________________________________
realizace doprovodných investic,
navýšení dopravy,
vstupy energetických a surovinových zdroj ,
zdroje emisí do životního prost edí (látky zne iš ující ovzduší nebo vody, emise
hluku),
zdroj nebezpe ných odpad , havárií,
zm ny klimatických pom
(inverze, mlhy),
zne išt ní povrchových a podzemních vod,
ovlivn ní režimu vody v krajin ,
zvýšení eroze, snížení kvality p d,
narušení horninového prost edí, surovinových zdroj ,
zdravotní rizika, psychosociální dopady,
narušení stability ekosystém , VKP, ÚSES,
snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvlášt
a živo ich ,
chrán ných druh
rostlin
narušení krajinného rázu,
narušení ochranných podmínek zvlášt chrán ných území,
narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Pta ích oblastí,
poškození nebo likvidace biotop
a živo ich ,
s výskytem zvlášt
chrán ných druh
rostlin
zásahu do prvk ÚSES a VKP, negativnímu ovlivn ní p írodních stanoviš , biotop ,
fauny, flóry,
zvýšení fragmentace krajiny, snížení pr chodnosti krajiny,
eshrani ní vlivy.
V kapitole . 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opat ení pro p edcházení
i snížení negativních vliv na životního prost edí a ve ejné zdraví. Další opat ení
a povinnosti vyplývají z platných právních p edpis .
10.
Netechnické shrnutí výše uvedených údaj
edm tem zpracování dokumentace SEA je posouzení Zm ny . 5 územního plánu
obce Dolní Morava z hlediska vliv na životní prost edí. Posuzovaná koncepce je
edkládána v jedné navrhované variant . Z hlediska umíst ní a rozsahu možných vliv
- 63 -
__________________________________________________________________________
na životní prost edí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav
bez innosti (nulová varianta) a aktivní varianta p edkládaná v podob Zm ny územního
plánu. Možné vlivy aktivní varianty na životní prost edí jsou popsány v kapitole . 3 a . 5
tohoto hodnocení SEA.
SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv
na životní prost edí, v platném zn ní a dle p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním
Obsahová nápl této územn plánovací dokumentace je stanovena stavebním zákonem
a jeho provád cími p edpisy.
i posuzování vliv návrhových ploch na životní prost edí se vycházelo z dostupných
podklad , vyjad ujících stávající stav životního prost edí v posuzovaném území. Modelace
íslušných vliv na životní prost edí se opírala o p edpoklad standardního provozu
jednotlivých zám
a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou R a v souladu
s koncepcemi vztahujícími se k p edm tnému území.
V SEA vyhodnocení v kapitole . 5 Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv
navrhovaných variant Zásad územního rozvoje, v etn vliv sekundárních, synergických,
kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných,
kladných a záporných bylo upozorn no na n které možné d sledky realizace zám
edkládaných v posuzované koncepci ve vztahu k životnímu prost edí a zdraví obyvatel.
ZPF, PUPFL
Plochy kategorie ZPF nebudou realizací posuzované koncepce dot eny. Vliv lze proto
ozna it jako nulový. Zm na . 5 navrhuje nový do asný zábor pozemk ur ených k pln ní
lesa v celkovém rozsahu 6,11 ha. Plochy do asného záboru budou po ukon ení jejich jiného
využití uvedeny do p vodního stavu PUPFL. Zárove je navržen trvalý zábor p dy kategorie
PUPFL v celkovém rozsahu 0,03 ha. Zm na . 5 navrhuje nové plochy pro PUPFL v rozsahu
0,43 ha.
Navýšení do asného záboru PUPFL v lokalit 5 o 0,43 ha oproti dosavadnímu rozsahu
plochy 1461 je zp sobeno nutností odstranit prostor prudkého zato ení p i sjezdu
z navrhované horní ásti sjezdovky na sou asnou existující ernou sjezdovku. Jde tedy
edevším o zajišt ní bezpe ného provozu areálu po jeho rozší ení a odstran ní potenciálního
kolizního místa.
ípadná realizace aktuálního zám ru obecn nezvýší riziko ohrožení lesních porost
trnými kalamitami. Zvýšené riziko destabilizace porost bo ivými v try tvo í pouze
porostní skupiny dv porostní skupiny. V obou p ípadech je t eba po odt žení ásti porostu
dále pracovat s již bohat zastoupenou p irozenou obnovou buku lesního. Takto založené
a p stované porostní st ny mohou v budoucnu ješt lépe plnit ochranu následných porost
i p sobení silných v trných poryv , než tomu bylo doposud.
i samotné realizaci odlesn ní nastane erozní ohrožení. Po dodržení navržených
opat ení bude však tato hrozba minimální.
- 64 -
__________________________________________________________________________
Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES, VKP, památné stromy
Ve starších lesních porostech na plochách 2, 3, 4, 6, 7 byly zjišt ny pobytové stopy
ohrožené veverky obecné (Sciurus vulgaris). Tento druh osidluje v tšinu typ lesních porost
v dot eném území. V celém zájmovém území se roztroušen vyskytují kriticky ohrožená
zmije obecná (Vipera berus), siln ohrožená ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) a siln
ohrožený slepýš k ehký (Anguis fragilis). Tito plazi se nej ast ji vyskytují na okrajích les ,
v blízkosti kamenných snos a menších skalek. Pronikají také do nezapojených mladých
lesních porost . Na okrajích lesních porost se vyskytují ohrožení meláci rodu Bombus.
Sbírají potravu na kv tech a mohou zde být umíst na i jejich zemní hnízda. Není vylou en ani
výskyt je ábka lesního (Bonasa bonasia), který se místy vyskytuje v širším okolí.
Zm na využití ploch bude znamenat ztrátu ásti biotopu pro n které jedince. Vliv je
eba prov it p i posuzování konkrétní podoby zám ru. Dá se také o ekávat mírné zvýšení
rušení zp sobené zvýšenou návšt vností. Vzhledem k sou asnému využívání území k zimním
sport m bude tento vliv mén významný.
Ovlivn ní prvk ÚSES v souvislosti s vymezením jednotlivých ploch p edkládaných
v rámci Zm ny územního plánu obce Dolní Morava lze o ekávat. Nov navrhované plochy
jsou umíst ny do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K81.
V širším okolí zájmovém území jsou registrovány významné krajinné prvky dle
zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, nebudou však
realizací zm ny územního plánu dot eny. Za významné krajinné prvky je nutno považovat
i plochy lesa. Ty budou realizací dot eny. Dojde ke kácení lesních porost , stejn tak jako
k návrhu ploch nových.
V ešeném území jsou vyhlášeny t i stromy jako památné, které nebudou realizací
posuzované koncepce dot eny.
ZCHÚ, NATURA 2000
Zájmové území není sou ástí žádného velkoplošného chrán ného území. Celá severní
ást území obce leží v NPR Králický Sn žník. Ovlivn ní tohoto maloplošného chrán ného
území lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením 5 a 8.
mimo ádných krajiná ských kvalit území (krajinného rázu). K ovlivn ní tohoto p írodního
parku dojde p i realizaci všech navržených ploch.
Hodnocená lokalita se nachází stejn jako celá obec na východním okraji Chrán né
oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky. Realizace nových ploch
využití území by nem la mít negativní vliv na tuto chrán nou oblast vod.
Plochy zasahují na území Evropsky významné lokality Králický Sn žník a také
na území Pta í oblasti Králický Sn žník.
Plochy s ozna ením 1, 2, 3, 4, 6, 7 a C jsou sou ástí území Pta í oblasti, plochy
s ozna ením 5 a 8 pak leží v Evropsky významné lokalit .
- 65 -
__________________________________________________________________________
Ovzduší
Vzhledem k tomu, že v návrhu Zm ny . 5 Územního plánu se jedná pouze
o vybudování ploch pro sjezdové lyžování, pro vybudování rozhledny a pro vybudování
sá ka ské dráhy, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách.
hem výstavby plánovaných zám
budou emitovány zejména tuhé zne iš ující
látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise poletavého prachu (p i provád ní zemních
prací, z deponií orni ních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného
po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu
do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby.
Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr hu roku
a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti
vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení
k omezování prašnosti po dobu realizace stavby.
Na posuzovaných plochách nedojde k vybudování stacionárního zdroje zne iš ování
ovzduší.
Po vybudování sjezdové dráhy a sá ka ské dráhy dojde p edevším k nár stu dopravy
osobních vozidel návšt vník jednotlivých ploch. P i provozu vozidel vznikají p evážn
oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Nár st p evážn
osobních vozidel by nem l mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší.
Hluk
U všech navrhovaných zm n ÚP se jedná o asov velmi krátkodobé zdroje hluku.
Vlastní chrán ný venkovní prostor v katastru obce Dolní Morava bude hlukem ovlivn n
minimáln .
U ásti 8 (rozhledna na Slamníku) se p idává asov omezený hluk z dopravy
související s výstavbou rozhledny. Vlastní stavební innost, vzhledem k lokalit , nebude mít
na okolní nejbližší chrán ný venkovní prostor vliv.
Navrhovaným zm nám ÚP není t eba z hlediska hluku v novat žádnou zvýšenou
pozornost.
Obyvatelstvo
Do asný mírný negativní vliv lze o ekávat b hem výstavby: narušení faktor pohody
– v tší hluková a imisní zát ž z provozu stavebních mechanism a navazující obslužné
nákladní dopravy v blízkosti využívaných dopravních tras, lokalit.
V souvislosti s realizací p edkládané zm ny . 5 územního plánu obce Dolní Morava
lze p edpokládat zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekrea ního vyžití,
které umožní aktivní trávení volného asu rekreant m i místním obyvatel m, podporu
- 66 -
__________________________________________________________________________
podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních
pracovních míst v rámci ešeného území. Na druhou stranu ale není vylou en mírný nár st
intenzity automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní
a hlukové zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních
a sportovních objekt
Krajina
Vzhledem k dalšímu záboru PUPFL, vytvo ení nového pr seku lesa a tedy další
fragmentaci krajiny lze vliv na krajinný ráz vyhodnotit jako negativní. Pozitivním vlivem
na krajinu pak lze hodnotit návrh nových ploch ur ených k navrácení do PUPFL. Dalším
zám rem s negativním vlivem na krajinu je plocha ur ená pro realizaci rozhledny
Na Slamníku.
Vzhledem k plánovanému kácení lesa lze vyhodnotit negativní vliv na VKP
„ze zákona“.
Kulturní památky nebudou realizací posuzované zm ny územního plánu dot eny, vliv
lze ozna it jako nulový.
Voda
Vzhledem k charakteru posuzovaných zám
lze konstatovat, že jejich standardní
provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavební innost nebude mít negativní vliv
na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území.
vodního toku Morava.
územního plánu nebudou navrhovány v záplavovém území
Záv r posouzení
Záv rem hodnocení je možné konstatovat, že z realizace Zm ny . 5 územního plánu
obce Dolní Morava za p edpokladu respektování doporu ení nevyplývají pro obyvatelstvo ani
pro životní prost edí žádné významné negativní vlivy a ú inky narušující kvalitu života nebo
stav životního prost edí v daném území. Dokument v zásad napl uje požadavky ochrany
životního prost edí a všech jeho složek a realizace posuzované koncepce p isp je ke zlepšení
životního prost edí Pardubického kraje.
- 67 -
__________________________________________________________________________
Použitá literatura
Culek, M.: Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha 1995
SN ISO 1996-1-3 „Popis a m ení hluku prost edí“
Demek J. a kol.: Zem pisný lexikon R - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání.
Dostál, J.: Atlas SSR. 1966
Chrán ná území R, svazek IV. Pardubicko. Agentura ochrany p írody a krajiny
a EkoCentrum Praha 2002
R
Metodický návod pro m ení hluku v mimopracovním prost edí HEM-300-11.12.2001
Metodika pro místní Agendy 21 v eské republice, 2003
Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, ekologické st edisko
životního prost edí eské republiky. Print, Brno
SOP, Ministerstvo
Míchal, I. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ování ve ve ejné správ ,
Metodické doporu ení Agentury pro ochranu p írody a krajiny R, Praha
Národní lesnický program II, Ministerstvo zem
lství, 2008
Národní program snižování emisí R, Ministerstvo životního prost edí R, 2007
Národní rozvojový plán R, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006
Národní strategický plán pro rozvoj venkova
Ministerstvo zem lství, 2006
R a Program rozvoje venkova
R,
Na ízení vlády . 148/2006 Sb., O ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací
Opera ní program ŽP, Ministerstvo životního prost edí, 2007
Plán hlavních povodí R, Ministerstvo zem
lství R, 2005
Politika územního rozvoje eské republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008
Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v léka ské praxi, VII Základy hodnocení
zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000.
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti
ústav SAV. Brno
eskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický
Státní politika životního prost edí, Ministerstvo životního prost edí R, 2004
Státní program ochrany p írody a krajiny R, Ministerstvo životního prost edí, 2003
Strategie hospodá ského r stu R, Ú ad vlády eské republiky, 2005
Strategie ochrany biologické rozmanitosti R, Ministerstvo životního prost edí, 2005
- 68 -
__________________________________________________________________________
Strategie regionálního rozvoje
rozvoje, 2007- 2013
R, Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního
Strategie udržitelného rozvoje R, Integra Consulting Services s.r.o.
Toman A. a kol. (1995): K ížení komunikací a vodních tok s funkcí biokoridor . Vydala
AOPK R.
stník MŽP: Metodika posuzování vliv
ástka 8
na životní prost edí. srpen 2004, ro ník XIV,
Vl ek, V. a kol: Zem pisný lexikon SR - Vodní toky a nádrže. Academia. Praha 1984
Zpracovatel se dále opíral o legislativu R v platném zn ní.
Internetové stránky
www.cenia.cz
www.env.cz
www.chmi.cz
www.kr-kralovehradecky.cz
www.mvcr.cz
www.natura2000.cz
- 69 -
__________________________________________________________________________
Návrh stanoviska Krajského ú adu Pardubického kraje k posouzení vlivu koncepce na životní
prost edí podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném
zn ní.
Název koncepce:
Zm na . 5 územního plánu obce Dolní Morava
Umíst ní zám ru:
Kraj:
Pardubický
Obec:
Dolní Morava
Katastrální území:
Dolní Morava
edkladatel:
stský ú ad Králíky
Zpracovatel posouzení:
EMPLA spol. s r.o.
Za Škodovkou 305
503 11 Hradec králové
Odpov dný ešitel - autorizace podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní
prost edí, v platném zn ní:
Ing. Vladimír Plachý
Osv
Pr
ení o odborné zp sobilosti .j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1.1993
h posuzování
a zem
Zm na . 5 územního plánu obce Dolní Morava byl odboru životního prost edí
lství Krajského ú adu Pardubického kraje p edložen dne …………….
Dne 2.5.2011 bylo vydáno vyjád ení orgán státní správy k projednání návrhu zadání
zm ny . 5 územního plánu Dolní Morava s tímto výsledkem:
Krajský ú ad Pardubického kraje, jako dot ený orgán ve smyslu ustanovení § 47
zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu posoudil podle ustanovení
§ 10i zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm
n kterých
souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), v platném zn ní
a kritérií uvedených v p íloze . 8 tohoto zákona p edložený návrh zadání územn plánovací
dokumentace a došel k následujícímu záv ru: K „Návrhu zadání zm ny . 5 ÚPO Dolní
Morava“ je požadováno zpracovat vyhodnocení vliv na životní prost edí.
Požadavek vyhodnocení vliv na životní prost edí bude zahrnut do kone ného zn ní
návrhu zadání výše uvedené územn plánovací dokumentace.
Od vodn ní požadavku na vyhodnocení: Návrh zadání vymezuje plochy, jejichž
funk ní využití napl ují rámec zám
uvedených v p íloze . 1 zákona, konkrétn se jedná o
bod 10.7 „Sjezdové trat , lyža ské vleky, lanovky a související za ízení“ kategorie II zákona.
- 70 -
__________________________________________________________________________
Na informa ním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA) byl záv r zjiš ovacího
ízení zve ejn n dne ……………
Ve ejné projednání ke Zm
. 5 územního plánu obce Dolní Morava v etn
posouzení vliv na životní prost edí prob hlo dne ……………
Krajský ú ad Pardubického kraje, odbor životního prost edí a zem lství obdržel dne
……………všechna vyjád ení ke Zm
. 2 územního plánu obce Dolní Morava.
Posouzení vliv koncepce na životní prost edí ke Zm
. 2 územního plánu obce
Dolní Morava bylo provedeno v souladu se zákonem . 100/2001 Sb., o posuzování vliv
na životní prost edí v platném zn ní a dle p ílohy zákona . 183/2006 Sb., o územním
Stanovisko
Krajský ú ad Pardubického kraje odbor životního prost edí a zem lství jako
íslušný orgán podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí
v platném zn ní, vydává na základ vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí,
výsledku ve ejného projednání, vypo ádání došlých p ipomínek dot ených správních ú ad ,
územních samospráv a ve ejnosti
SOUHLASNÉ STANOVISKO
k vyhodnocení vliv na životní prost edí k územnímu plánu obce Dolní Morava
za p edpokladu spln ní t chto podmínek:
i územn plánovací innosti u jednotlivých zám
podmínky stanovené v dokumentu SEA,
musí být respektovány
zm ny (úpravy) prvk ÚSES m že navrhnou pouze autorizovaná osoba, pov ená
MŽP k projektování ÚSES na základ úsp šné zkoušky odborné zp sobilosti v této oblasti
v souladu se schválenou metodikou,
i návrhu konkrétní podoby zám ru je t eba zvolit takové ešení, které minimalizuje
negativní dopad na faunu a flóru oblasti vzhledem k možné ztrát biotopu n kterých druh ,
erozní ohrožení p i realizaci odlesn ní je t eba minimalizovat ochranou p dního krytu
na odlesn né ploše,
dodržet zásadu nezasahovat p i úprav povrchu do p dního krytu ve vzdálenosti 2 – 5
m od porostní st ny,
založit trvalý travní porost ve vhodném klimatickém období, nejlépe na ja e p i
dostatku vláhy a p i nízkém riziku p ívalových deš ,
založený travní porost v první letech kosit z d vodu jeho rychlejšího zahušt ní,
v prudkých sklonech založit p
né svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody,
- 71 -
__________________________________________________________________________
plochy ur ené pro do asné odlesn ní uvést do p vodního stavu,
u plochy 2 upravit kraje lesa na styku se sjezdovkou klínovitou formou tak, jak je
v návrhu, nikoliv p ímou linií,
v nových porostních st nách ponechat hluboko zav tvené jedince smrku a vtroušené
listná e,
u plochy 4 ponechat nových porostních st nách hluboko zav tvené jedince smrku
a vtroušené listná e,
v míst propojení obou v tví trati porostní skupinou je t eba v budoucí obnov
kmenoviny zvolit do okraje porostu výsadbu buku lesního, pop ípad mod ínu opadavého,
u plochy 6 v její spodní ásti je t eba podpora zmlazeného buku a mod ínu, které
budou tvo it budoucí stabilní porostní st nu,
u plochy 7 p i odlesn ní zvolit pr h porostní st ny tak, aby v ní z stalo co nejvíce
vtroušených jedinc javoru a buku ze stávajících porost ,
i realizaci navrhovaných zám
zásahy do p írodních systém .
zm ny územního plánu budou minimalizovány
- 72 -

ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOLNÍ MORAVA

Transkript

Podobné dokumenty

Česká republika bílá vína

00251_62_01_zprava_pdf_92688

EMPLA AG, spol. s ro Hradec Králové

Ptáci Španělska exkluzivně

Program obnovy venkova

Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace „Jezero“

rozbory - Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Aconitum firmum subsp. moravicum

OBILNÝ LIHOVAR NA VÝROBU BIOETHANOLU EMPLA, spol

Červený seznam ohrožených druhů České republiky

Vrby České republiky - Portál české flóry

2014/4 - Klub Augusta Sedláčka

8/2013

Zobrazit/Stáhnout

organizační a jednací řád - Sdružení válečných veteránů ČR

Bakalářská práce Průzkum možností využití periodického