Raný kapitalismus v Anglii a Nizozemí

5 HD200
SEMINÁŘ
SJEDNOCENÉ NĚMECKO
II. ETAPA PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
• Po vítězství Pruska
nad Francií bylo
Německo
sjednoceno ve
federaci →
zrcadlový sál
Versailles vyhlášeno Německé
císařství
www.wikipedia.org
1871
POLITICKÉ I EKONOMICKÉ SJEDNOCENÍ
• Jednotná měna Německá marka
• Jednotný trh
• Sjednoceno zákonodárství, německé občanské a obchodní
právo, míry a váhy
www.wikipedia.org
• 22. března 1797 - 9. března
1888
• Pruský král a první německý
císař
• Zastával pouze reprezentativní
funkci
• Do funkce kancléře jmenoval
Otto von Bismarcka
www.wikipedia.org
VILÉM I. PRUSKÝ
OTTO VON BISMARCK
• 1. dubna 1815 - 30. července
1898
• Budovatel sjednoceného
Německa
• Železný kancléř
• Založil moderní sociální systém
www.wikipedia.org
• První ministr Pruska (1862–
1890) a první německý kancléř
(1871–1890)
SJEDNOCENÉ NĚMECKO
• Politický i hospodářský vzestup
• Díky Bismarckovi se stalo Německo jedním z klíčových
států v evropské i světové politice a ekonomice
• Rapidně se zvyšuje počet obyvatel
• Během let 1871-1914 vzrostl národní důchod Německa
více než trojnásobně
PRVNÍ FÁZE INDUSTRIALIZACE
• Stavba železnic
• Gründerské období - „zakladatelská horečka“
• Hospodářská krize 1873
• 1873 krach a následná krize sahala až do poloviny 90. let
• 1878-9 léta stagnace – v těchto letech byl omezen objem
výroby ve vedoucích průmyslových odvětví
• Nejvíce postiženo zemědělství, jehož stagnace byla
podpořena vleklou agrární krizí
• Nová průmyslová
centra , jsou
zaváděny nové
technologie do
těžkého průmyslu
• Počátky globalizace
a konzumní
společnosti
http://www.harz-saale.de/geschichte/styled/industrielle_revolution/industrielle_revolution.html
ROZVOJ SPOLEČNOSTI
PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE
• Porýní a Porůří byly oblasti velice bohaté na suroviny
• V porovnání s USA velice levná pracovní síla
• Od Francie získalo Německo kapitál díky válečným reparacím,
který investuje
• První fáze průmyslové revoluce dostihne Německo později (x
VB, Francie) - nakupuje levnější a dokonalejší stroje
• Gründerské období – zakládání společností, kartelů a
koncernů
ROZVOJ DOPRAVY
• Od pol. 19. st. se rozvíjí železnice – Friedrich List
• Nástup v 80. letech 19. století – výroba zámořských
lodí, lodí pro vnitrozemskou plavbu → budování
nových přístavů
1911
Lokomotiva německé firmy Borsig GmbH
1902
http://www.hobbyuo.de/Alte_Borsig_GmbH.htm
• Lodní průmysl
PRŮMYSL
•
•
•
Hornictví
• Těžba černého uhlí, železné rudy
Hutnictví a strojírenský průmysl
• Inovační vědecko-technické postupy
Textilní průmysl, bavlnářský průmysl
NOVÁ PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ
ELEKTROTECHNICKÝ A CHEMICKÝ PRŮMYSL
•
Chemický průmysl (W.A.Hoffman - organická chemie)
•
Hnojiva, žíraviny, kyselina sírová
•
Rozvoj farmacie a lékařství (heroin)
•
Rozvoj elektrotechniky, ocelářství, automobilismu
•
Vyrábí elektromotory, žárovky
VNITRONĚMECKÝ TRH
• Vznik vnitroněmeckého trhu, připojení Alsaska
Lotrinska, efektivně využili alsasko-lotrinských
reparací
• Vysoká celní ochrana před zahraniční
konkurencí
• Organizace výroby, pracovní disciplína, nízké
mzdy dělnictva
http://www.hwph.de/papiery-wartosciowe/losnr-auktnr-pa13-24_pl.html
„4D“ – velké německé finanční společnosti – Deutsche Bank,
Dresdner Bank, Disconto-Gesellschaft, Darmstädter Bank
• 1873 - sjednána dohoda
mezi RU, Německem a
Ruskem
• 1879 - vytvořen
Dvojspolek s RU
• 1882 - připojena Itálie,
vznik Trojspolku
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/dejiny/web/pages/evropa1848-1918.html
TROJSPOLEK
NĚMECKÝ MODEL KAPITALISMU
•
•
•
•
•
•
Organizovaný kapitalismus
Silná pozice státu
Silná pozice byrokracie, vznik kartelů (monopol)
Stát provádí sociální politiku
Ekonomický liberalismu je spojen s konzervativní
politikou
Vlivná pozice zájmových skupin: průmyslníci, zemědělci
PŘÍČINY RŮSTU NĚMECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ I
• Hustá železniční síť a vysoký stupeň urbanizace
• Vysoká úroveň německého technického školství
• Silná pozice státu – protekcionismus
• Počátek konzumní společnosti
• Vyspělé zemědělství
PŘÍČINY RŮSTU NĚMECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ II
•
Nerostné bohatství v Porúří, Sársku, Sasku, Slezsku vzestup v těžkém průmyslu
•
Nová průmyslová odvětví – chemický průmysl,
elektrotechnika, biochemický průmysl, zdravotnický
průmysl
•
Zbrojařský průmysl, námořní doprava
•
Kartely - Siemens-Schuckert a Allgemeine ElektricitätsGesellschaft (AEG)
http://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1085_halske.htm
http://www.converter.cz/fyzici/siemens.htm
Ručičkový telegraf, 1847 - Siemens-Schuckert
První provozovna firmy
Siemens und Halske 1847,
Siemens-Schuckert
„Nejúspornější žárovky pro všechna obvyklá napětí“
Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft, Berlin, Die Woche 1905
http://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1085_halske.htm
http://www.europeana.eu/portal/record/08536/BFF2E7C0CFFE8837796A1008021B485F94
4F9FA7.html
Allgemeine ElektricitätsGesellschaft, Berlin, 1880-90
SOCIÁLNÍ STÁT
•
Bismarck si mohl vybrat mezi třemi možnostmi sociálního pojištění:
•
Zavedení speciálních metod pro státní zaměstnance – Versorgung
•
Zavedení sociální pomoci potřebným – Fürsorge
•
Zavedení povinného pojištění vybraných rizik – Versicherung
•
1889 – zavedeno pojištění pro případ nemoci, pracovního úrazu, invalidity
a stáří
CÍLE BISMARCKOVA SOCIÁLNÍHO STÁTU
•
•
•
•
Odcizení dělníků sociálně demokratické straně
Podpora loajality císaře
Snaha o snížení vlivu církve
Zvýšení produktivity práce
SOCIÁLNÍ STÁT V DATECH
• 1870 – vznikl Úřad pro sociální politiku
• 1881 – připravují se nové sociální reformy
• 1883 – byly přijaty zákony ve sféře péče o zdraví
• 1884 – týdenní povinné příspěvky zaměstnavatelů a
zaměstnanců do úrazového pojišťovacího fondu
• 1889 – zavedeno starobní a invalidní pojištění
CARSKÉ RUSKO
www.wikipedia.org,,ww.google.cz/imgres
ZAOSTALÉ POMĚRY V RUSKU
• Téměř neexistuje střední třída
• Závislé na zemědělství a na zahraničním kapitálu (hl. Francie
a Německa)
• Systém zachován až do 1. sv. války
• Vysoký počet obyvatel=dostatek pracovních sil
• průmyslová centra – Moskva a Petrohrad
• 1897 - 77 % obyvatel rolníci, 12 % dělníci
• 2. pol. 19. stol. – nárůst ruské inteligence
NÁSTUP KAPITALISMU
• U moci Alexandr III. Alexandrovič (předposlední ruský
car), posledním carem byl Mikuláš II. Alexandrovič
• 1881 – nastal skutečný nástup kapitalismu
• Systematická industrializace země – výstavba železniční
sítě (motivace ekonomická, vojenská a i politická)
• S. J. Witte – ministr financí
• „Rusko je jako velký skleník pro pěstování kapitalismu“
• Vybudování Kaspické železniční dráhy a Transibiřské
magistrály
ALEXANDR III. ALEXANDROVIČ
• 10. března 1845– 1. listopadu 1894
•
Car Ruska v letech 1881 - 1894
• Původně jej rodiče (jako
druhorozeného syna) připravovali na
vojenskou kariéru
• Po smrti bratra Nikolaje nastoupil na
trůn
• Mírná liberalizace pracovních zákonů
• Nevedl žádné války
www.wikipedia.org
• Špatně četl a psal
•
29. června 1849 - 13. března 1915
•
Politik, diplomat a předseda Rady ministrů
Ruského impéria
•
1889 – 1891 - ředitel odboru železnic v
ministerstvu financí (stavba Transsibiřské
magistrály)
•
1893 - 1893 ministr financí
•
Povzbuzoval zahraniční investory k investicím v
ruském impériu, podporuje těžbu kovů,
petroleje, a výstavbu železnice
•
Omezení sil ruské autokracie
•
1905 - první premiér Ruska
www.wikipedia.org
SERGEJ JULJEVIČ WITTE
ZEMĚDĚLSTVÍ
•
Vláda potlačila první ruskou revoluci 1905-6
•
Agrární reformy P. A. Stolpyina
•
Rušení občinové soustavy, rozorávání mezi, vnitřní rolnická migrace
•
Důsledek reforem: Posílil střední selský stav (kulaci) a zvýšila se kupní síla
venkovanů
•
Posílena urbanizace
•
Zemědělství zůstalo až do 1. sv. v na velice nízké úrovni –
konkurenceschopné jen díky nízkým nákladům a levné pracovní síle
•
Pracovní doba 12 hodin a více
•
Na poč. 20. stol. pracuje v zemědělství 80 % obyvatel
PRŮMYSL
• Těžký průmysl se rozvíjel zejména díky zahraničním investicím
(francouzské, britské, belgické)
• Stejně jako ruský obchod a finančnictví
• Textilnictví, potravinářství – podíl domácího kapitálu byl vyšší
• 1914 – v rukou zahraničních investorů byla více než polovina
ruského hospodářství
• Nízká úroveň průmyslu
• Dovoz: lehkého a spotřebního průmyslu
• Vývoz: ropa, petrolej, železná ruda a zemědělské produkty – obilí,
len, kožešiny
http://flavorwire.com/192707/fascinating-photos-of-19th-century-russian-peasants
OBYVATELSTVO
• Industrializace zasáhla pouze
několik velkých regionů a
městských center –
urbanizace
• Zvyšuje se počet obyvatel
• Expanze na Balkán a Blízký
východ, Střední východ –
Afghánistán, Persie, Čína,
Indie, Dálný východ-Čína,
Korea, Sachalin
Ruský chlapec prodávající vlastnoručně vyrobená počítadla
ŘÍJNOVÝ MANIFEST
•
První ruská ústava
•
Vydal car Mikulášem II. dne 17. října 1905 (30. října dle Gregoriánského
kalendáře
•
Vydáno v důsledku generální stávky.
•
„Manifest o zdokonalení státního zřízení“
•
Záruky základních občanských svobod
•
Zabezpečoval rozšíření volebního práva do Státní dumy
•
Ruský car už není neomezený vládce, ovšem jeho moc není oslabena a nadále mu
zůstává pravomoc jmenovat vládu, která mu je odpovědná
•
V prosinci vznikají další protesty, které prosazují omezení carské moci – pouliční
boj v Moskvě (prosinec 1905)
RUSKO-JAPONSKÁ VÁLKA
•
Ruské přístavy všechny přes zimu zamrzly, postupná expanze na východ –
mají zájem o přístavy v Mandžusku (Port Arthur), měla zde končit i
transsibiřská magistrála
•
Japonsko se cítí ohroženo a zahajuje útok
•
Porážka ve válce s Japonskem zbrzdila ruský postup 1904-5 směrem na
východ
•
1905 válka vyústila v revoluci, která ukončila absolutismus a byla vyhlášena
konstituční monarchie
•
Ruská buržoazní revoluce
•
Boj proti konzervativnímu zřízení a autokracii
•
22.1.1905 – krvavá neděle, stávka dělníků
VIDEA
http://www.youtube.com/watch?v=j3k724JX-PY&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=DaLVWMKYdjw&feature=related
OTÁZKY
1. Z čeho vycházel Bismarck při založení penzijního
fondu?
2. Jak přesvědčil konzervativní většinu říšského sněmu?
3. Kdo se stal první cílovou skupinou legislativy sociálního
pojištění a proč?
4. Kde hledal Bismarck zdroje na financování sociálních
reforem, konkrétně např. starobních penzí?
5. Jaké byly klíčové prvky Bismarckova systému sociálního
zákonodárství?
Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R.
1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti