čekání na mou rucca

1
N
na
ňa
na babinec
na babku
na baranca (R)
na baránka
na besedu
na budúc
na cełé koło
na čin
na dědině
na delšo
na divy
na dokáď
na dołoch, -łách
na doły
na dožeru
na druhém spádě
na fleku
na guráš
na Hanáky
na handel
na hładno
na hledanú
na hołubicu
na honem
na chování
na chybu
na isto
na izbě
na jednu łopatu
na jednušku
na ježka
na kalup
na kładeno
na klučky
na knop
na krásně
na kratšo
na křesno
na; 2. do (do místa výše položeného - "na Vsetín"); 3. doprostřed
("na jizbu"); 4. pro ("na múku, na pivo, na raky, na hříby" ap.)
mne
viz "do vrkoča"
šátek s cípy překříženými a uvázanými vzadu
na záda (Vem mňa na baranca.)
výšivka ze střídajících se proužků černých a bílých na pletené čepici
na návštěvu
navždy, napříště
plným hlasem, naplno
zrovna, právě, akorát
na návsi (u kostela, hospody)
na delší dobu
divně, na odiv
na dlouho (Budú u nás na dokáď.)
v údolí, na rovině
do dolin, do rovin (obv. na Hanou)
na zlost, naschvál
na druhé straně kopce
okamžitě, ihned, na místě
klobouk "širáň" se zvednutou krempou vpředu nebo na straně
na Hanou
na výměnu
na lačno
trhat, nebo vysekávat trávu na mezích, v lese ap.
prodloužená "rúška" orsáckého kroje vázaná v týle do smyček
narychlo
na chov
jistě, určitě, bezpochyby; 2. víceméně, spíš víc než méně; 3.
přídavek na vážení odhadem
na námluvy
uprostřed světnice
polovina rozštípnuté "štvrtě"
vařit vše v jednom hrnci (na "kútku")
omítání dřev. stěn pomocí kolíků ve zdi
nahonem, naspěch
steh plochý, stonkový, řetízkový, smykovací (motivy:"mrváně,
závitnice, rozsocháč, růžička, jatelinka, kuří ďupky")
hra chlapců (přetahování za ohnuté ukazováčky - "kerý kerého?")
přesně na míru, na těsno
dejme tomu, že by ..., kdyby i
zkrátka, na kratší délku
zadělat bez kvasnic (Rusava)
2
na křížíčky
na kútku
na ležato
na ležmě
na maděru, -ry
na mále
na matěru
na mermú moc
na městě
na mínku
na místě
na místo
na mocnú moc
na mú dušu
na mú věru
na němotu
na obáłku
na obyło, -bíło
na očídy
na odděło
na omat
na ondryša (B)
na opícu
na osívku [v/f]
na ošklh
na ošteru
na otáčku
na ozaj, -st
na paškáł
na pikétě
na plně
na pobłan, -laň
na poca
na počinek
na podblaň
na podiv [v/f]
na podruhúc
na pohłavek
na pokos
na połedně
na poły
na poprvní
na porúzi
na poskoku
steh křížkový (motivy: "kopka, stolíček, kostka, oséłka, słúpce,
vraní očko, jatelinka, na paúka, divoká hus")
na otevřeném ohništi pece
pokosené (Prodáł obilé na ležato.)
v leže
úplně, zcela
málem, jen taktak; 2. málo (Už je nás, chlapečci, už je nás na
mále.)
vniveč, na mol ( Je ožhrałý na matěru.)
mermomocí
na náměstí
na zkoušku, podmíněně, s možností vrácení, když věc není kvalitní
hned, ihned
může se usadit a začít hospodařit
mermomocí
na mou duši
na mou věru, opravdu, skutečně
vniveč, do němoty (Uvédł grunt na němotu.)
viz "do vrkoča"
na oko, aby se zakryl pravý úmysl, jen tak, aby se neřeklo (Pozvali
nás enem tak na obyło.)
střídavě
práce za práci, na oplátku
nazdařbůh
zbytečně
na smích, směšně
na posměch
jen tak na oko, nedbale
na obtíž
viz "do vrkoča"
na jisto, opravdu, doopravdy
na řadu
na "vartě"
v úplňku (o Měsíci)
štípání špalku napříč léty (rovnoběžně)
sedlový zápřah koně
do začátku
viz "na poblan"
s podivem
napodruhé, napříště
zakončení štítu val. chalupy (též "šuta")
šikmo; 2. žnutí po délce pole (od úvratě k úvrati)
v poledne
na polovinu, napůl
napoprvé, naponejprv
po ruce, na dosah, na ráně, pohotově
ve střehu
3
na posłun
na postať
na poščaji
na poščávku
na pošiku
na pošmak
na potvoru
na projítú
na prúdě
na předbížky
na převah
na příčině
na příku
na příky
na přu (J)
na pútec
na ranu
na repeťák
na roh stoła
na rozkoł
na ruca
na ruce
na rvač
na rypačku (Z)
na saďéní
na samém vršku
na sebja
na schodě
na schvál
na siłu na moc
na síni
na skład
na sklepě
na skosito
na Słováky
na smrku
na spod
na starosť
na starú babu
na stoje
na stojmě
na sviňu (B)
na ščúrovo (B)
na ščútrobu
na šklába
na šuro
na výsluní, jižním směrem
žnutí napříč záhonem
v zápůjčce, půjčený
na zápůjčku
šikmo
pro chuť, na pochutnání
navzdory, naschvál, na zlost
viz "na ujítú"
v proudu (vody)
o závod
na druhou stranu kopce (též "na skład")
příčinou
napříč (Utěkáł na příku.)
navzdory, naschvál, proti vůli (Děłá mu to na příky.)
na své přání, o své újmě
na pěšinku
najednou, naráz, ihned
vychýlený do strany, nerovnoběžný
na rohu stolu
středový, radiální podélný rozštěp kmene nebo špalku
náruční zápřah koně
náruční (o koni)
na rvačku, na "úchytku"
rýpat pampeliškové listy a "pcháčí" jako píci pro dobytek
k sadbě
až na vrcholu
na sebe
při západu slunce, v novu (Měsíce); 2. na úpadku
schválně, úmyslně
proti vůli
uprostřed předsíně
orání s obracením brázd do středu pole
nadstavené srubové patro nad sklepem ve svahu, v němž byl
výměnek nebo ubytování pro "hofery"
našikmo
na Slovensko
za stmívání
na dolní konec
na stáří; 2. na opatrování (Vzáł si ho na starosť.)
na slepou bábu (dět. hra)
stoje, vstoje (též "na stojato")
ve stoje
hra chlapců na jamky s holemi
na lačno
na lačno
na posměch
šikmo
4
na šus
na tož
na traku
na tři guráše
na třoch větroch
na tý (z)bohy
na ubytí
na ubytú
na úcap
na úhle
na úchmatek
na úchvatky
na uchýtku
na ujítú
na úkoły
na um
na úpěku
na utíčku
na Vałachy
na vdaj
na večérku (Z)
na věčné věky
na vesno
na vidika (F)
na vidíku
na vrátku
na vrch kopci
na vŕše
na všecky strany
na všedňo
na zabitú ranu
na zábradek
na zadku
na zadrhmo
na západě
na zástavu
na záušnice
na zavołanú
na zběžito
na zdory, -dúry
na zhúru
na zjavu
viz "šusem"
naschvál, navzdory
na cestě, na ráně, na stopě, poblíž
klobouk třírohý
v nejistotě, v nebezpečí
naštěstí, náhodou, bohudík
obstojný, -ě
jak-tak, všelijak, k vydržení; 2. nic moc, nevalně, bídně
na nalití ("zelé na úcap")
na rohu
dělat něco nárazového mezi prací, úkradkem
ve spěchu, nachvat, naspěch
na dračku, na rvačku (zboží na trhu)
jakž takž; celkem obstojně, ani tak-ani tak
na stejné podíly (hrnčíři na trhu při slabém odbytu rozdělí zboží "na
úkoły" a ty prodávají za stejnou cenu. Děvčata na zábavě, která sedí,
čekají až odejdou žádané, aby se "na úkoły" také vytancovaly)
na rozum
na výsluní
naspěch, ve spěchu
na Valašsko
na vdávání
před večerem
na věky
na jaře, z jara
na oko
na očích, veřejně, v přesvědčení
na oplátku
na kopci
na vrchu
kol dokola
na všední den
hrubě (Děłáł s ňú na zabitú ranu.)
zádlab stěnových trámů se "zhłavím"
vzadu
s potížemi; v tísni
při západu slunce
mlít až se zadrží dostatek vody
úvaz "spodní šatky" s vytaženými bočními cípy (nosily ženy v
povodí Senice)
na zavolání
zásek sekerou příčně přes léta vedený střídavě zprava a zleva proti
sobě
navzdory
velmi (Na zhúru płakała.)
zjevně, veřejně
5
na zmatek
na zmrku
na zvěru
ná(d)mětek
na, na, na!
nabačovať
nabachtať sa
nabałáchať
nabałúchať
nabáňať (kemu)
nabančiť
nabančiť (kemu)
nabaňkať
nabanovať sa
nabaťkať
nabažený
nabažiť sa
nabečať sa
náběł
náběl (VK)
nabíhať
nabíjání súkna
nabíjať
nabírať
nábitek
nabitý
nabízať
nablakotať
nablížiť
nablížiť sa
nablížiť si
nabok
nabrať
nabrať sa
nabrúsený
nabrúsiť
nabrzgłý
nabrzgnúť
nabřáňať
nabyť
nabyť sa
nacápať
nacicať sa
nacigáněný
nacúděný
nacúhať sa
na mizinu
na soumraku
na dluh
okapové prodloužení krovu val. chalupy
přivolávat slepice
nahospodařit
teple se obléci, zabalit se teple
přimět k uvěření, namluvit nesmysly
nalhat, navést (na něco nekalého)
nabít (komu)
natlouci, nabít (komu); 2. navést (koho)
natlouci někomu
navést (koho na co)
litovat dlouho (Ten sa teho nabanováł.)
navést na něco, obalamutit
uspokojený
mít dost, nasytit se, vynadívat se
naplakat se
mléko a mléčné výrobky
dojivo i výrobky z dojiva (máslo a tvaroh)
být v úzkých (Šak ně hrubo nabíhało.)
napínání sukna na "súkenický rám"
plnit fajfku tabákem; 2. napínat sukno
dozrávat (Obilé nabírá.)
snopy nahozené na humno k mlácení cepy
napnutý na rámu (o suknu)
pobízet
naplkat
ublížit, ukřivdit
přiblížit se
nadejít si, zkrátit si cestu
stranou, na stranu
nabrat; 2. vzít, najít (Des to nabráł?) ; 3. opuchnout, otéci (Noha
mu nabrała.)
sebrat se a jít
ostrý
naostřit, nabrousit
nakyslý (o mléce); 2. ne ve své kůži, trochu nemocný
nakysnout (o mléce)
nařezat, nabít, natlouci (komu)
nabýt, získat, najít
načekat se, nabýt se (Už sem sa tam nabýł.)
našlapat; 2. nabít (komu)
nacucat se, napít se
nabytý nepoctivě
opilý
najíst se dosyta
6
nacvekovať sa
načabrať
načabŕňať
načapať
načápať, -pkať
načechořený
náčelník
načepcovať
náčin
načínač
načínať kołáč
náčiní
náčiní súkenické
náčiňový
načisto
načisto vnic
načítať
načiž
načmúdiť
načúvať
nad hłavu
nad víc (Z)
naďabať
naďabať sa
nadaleky
nadání (M)
nadávať
nádba, náďnadbyť
naddvíhať
nádědinský
náděja
nadejíť si
naděłaný
naděłať sa
nádeňka
naďéť sa
nadháňač
nadhazovať
nadhodiť
najíst se (hodně); 2. nacpat se, natlačit se
nacákat, našplíchat
viz "načabrať"
chytit, přistihnout
nacákat
lehce nemocný, churavý
přední zub na podkově
nabít, nafackovat
nádoba; 2. nářadí, nástroj (každý); 3. nekňuba
chlapec jdoucí na námluvy na Nový rok
načínání koláče nápadníkem děvčete
nádobí (vše na čem a s čím se jedlo)
soubor nářadí pro výrobu sukna ("statíva, brda - úzké a široké,
člunky, koníky, krample, špuléř, snovadlica, cívky, fajfy, hevnárky,
švink, koše, hrnce kotły, moždíř, pernica, trdło, łokeť, váhy")
k umývání nádobí ("náčiňová hadra")
zcela, docela, úplně
zcela vniveč
napočítat
nato, potom, poté, načež; 2. nač, k čemu
nakouřit
naslouchat, větřit
víc než dost
navíc, nad stanovený počet
přistihnout, přichytit
přijít nečekaně, nachomýtnout se, naskytnout se, objevit se (De sas
tu naďabáł?)
zdaleka
nenadání
nadávat (komu), obv. s předl. do (nadala jí "do čarodenic, do
hłúpých, do dožvíjakých" ap.)
úmysl, očekávání, naděje (Mám to v nádbě. - snad to dostanu)
zbýt, zbývat, přebývat (v počtu)
nadzvedávat
bydlící na dědině na kopečku
naděje
zkrátit si cestu (též "nablížiť si")
prací unavený
nadřít se
nádenická práce (za smluv. denní mzdu); 2. robota na panském poli
obléci se teple
páka na horní části plužných koleček sloužící k ručnímu řízení
směru jízdy tak, aby kolečko jelo vždy ve směru řezu brázdy ve
svahu
dotazovat se nedůrazně, vyzvídat; 2. zmiňovat se, upozorňovat,
připomínat (při řeči)
nadhodit, smýknout (vůz, pluh do správného směru, na místo ap.)
7
nadhraněk
nádcha
nadchodiť
nadítý
nadívání (Vi)
nadjizbí
Nadkłobúčí
nadłábiť sa
nadlehčovať
nadobře
nádoby
nádoj
nadpjávjať
nadpłákať
nadpłátiť
nadrapiť sa
nadrapovať
nadrapovať sa
nadrať sa
nadŕdaný
nadŕdať
nadŕdať (sa)
nadrchaný
nadrchaný (Z)
nadrchmať
nadsíní
nadstaviť
nadstavjať
nadstavovať
nadubiť (kemu)
naďúgať +
nadúřený
nadúřiť (sa)
naduť
naduť sa
nadutý
nadúvať
nadúvať sa
nadvakráť
nadvázať
nadvrátí
nadvŕhať
nádvyšek (Z)
nadycky
nádymek (M)
dřevo v "hrani" navíc
viz "nátka"
nadbíhat; 2. blížit se, nastávat ("nadchodí večér, zima, roky" ap.)
nadívaný (povidly, tvarohem, hruškami, zelím s názvy "trnčák,
tvarožňák, hruščák, zelník/zelňák")
zapečená krupice
půda nad jizbou
severní obce brumovského panství (v povodí Senice)
svírat, mačkat (neustále); 2. najíst se (pejor.)
ulehčovat
docela, zcela úplně
varlata
množství mléka na jedno nadojení
předzpěvovat
oplakávat (nebožtíka)
nadstavit, nadšít, nadvázat
napřáhnout se
napínat, dráždit (ke kašli, dávení)
natahovat se před zvracením; 2. vztahovat ruce; 3. nafukovat se,
naparovat se, vytahovat se
opít se
nabíraný, vydutý (rukáv)
natřásat, nadhazovat (nůši, dítě); 2. smýkat bezohledně
předvádět se, stavět se
načepýřený
nemocný, chorý
načechrat třesením, natřepat
prostor na půdě nad síní
nastavit, prodloužit
nadstavovat
nastavovat, prodlužovat
nařezat, napráskat někomu
nahlížet, nahlédat zvědavě (též "nasýsať")
rozzlobený, rozezlený (domluvou, urážkou)
nazlobit, urazit (se)
nadmout
urazit se, nafouknout se
nafouklý, nazlobený
nafukovat (Nadúváł pucheřinu.)
nafukovat se, pyšnit se
dobře, valně (Néni ně nadvakráť.)
nadvázat; 2. nadplést (punčochy)
horní trám ve vratech stodoly
navrhovat, narážet na něco v řeči
peníze, zboží nadbývající nad rozpočet
navždy
nafoukanec
8
nadžganý
nadžgať
nadžgať (sa)
nafíkať
naflúňať
nafúkłý
nafúknúť sa
nafurt
nagasať sa
nagazdovať
nagébiť sa
nagebuzdiť
nagécať
nagĺgať sa
nagurášit si
nahabať si
naháč
naháček
nahál
nahamoniť
nahampasovať sa
nahamraziť sa
naháňať
naháňať (kemu)
naháňať sa
naháňka
nahastrošiť sa
náhle
nahlédať
nahledať sa
nahleděť
náhliť (na co)
náhliť sa
nahłobiť sa
náhłý
náhłý (Hr)
nahňácať
nahňácať sa
ňahňání
nahňápať
nahňápať sa
nahnať
ňahňať
nahóněný
nahóniť
náhradí
nacpaný, naditý
nacpat, napěchovat
nacpat (se)
nastříkat
nacákat
uražený
urazit se, přestat mluvit
napořád
najíst se, nažrat se, nazobat se
nahospodařit
naplakat se
našpinit
nabít (komu)
napít se (velkými doušky), opít se
dát si klobouk na stranu
nahrabat si, nashromáždit, naškudlit
dítě nahaté
květ ocúnu
naháč
nahromadit majetek
nadřít se (Co já sem sa v životě nahampasováł!)
nadřít se, napracovat se
honit, nadhánět, plašit; 2. pobízet, nutit, důrazně přesvědčovat
být v úzkých (Už mu naháňało.)
honit se, hrát si na honěnou
kovová deska s otvory k regulaci směru jízdy plužných koleček při
orbě ve svahu
obléci se směšně (jako hastroš)
najednou
nahlížet, přihlížet
nasbírat se (Ono sa teho časem nahledá.)
zírat, hledět s úžasem
naléhat, dorážet, pobízet ke spěchu
spěchat, pospíchat, učinit bezhlavě
najíst se, přejíst se (Nahłobíł sa šišek.)
prudký, unáhlený, příkrý
žádostivý, toužící
viz "nahňápať"
najíst se, přejíst se
mačkání
nabít (komu); 2. napadnout (čeho), naházet
najíst se (pejor.)
nahnat strach, bát se
mačkat
březí, oplodněný
oplodnit (u zvířat)
nádvoří hradní
9
nahrčať sa
nahučať
nahúšať sa
nahuškať
nahuškávať
nahúžviť si
nahýpať sa
nahypcovať sa
nachaňkať
nachlámať sa
nachlápať
nachlópať
nachĺpať sa
nachmatiť
nachodiť
nachrbłaný
nachrbłať sa
nachuchnúť sa
nachuchnutý
nachváliť sa
nachystaný
nachystať (sa, si)
nachytať
náíť, -jíť
náítý
náizbí
najaděný
najadiť sa
najardaný
najať
najavený
najaviť
sejít se, nashromáždit se (uvnitř )
namluvit někomu svou pravdu
nahoupat se, nakolébat se
poštvat, namluvit, nalhat, navést
navádět (někoho na něco)
našetřit si
naskákat se
naskákat se
navést, přesvědčit
nasmát se, nachechtat se
napadnout (mokrého sněhu)
nafackovat, nasekat (rukou)
napít se, nalokat se
přistihnout
nacházet, najít
nachlazený
nachladit se
nadchnout se (pro něco), inspirovat se
pro něco nadšený, zaujatý
chválit se, pochvalovat si
připravený
připravit (se, si)
naplnit tekoucí vodou (z pramene, rýny ap.); 2.přistihnout
najít, nalézt
nalezený
střed velké světnice - jizby
podrážděný, nazlobený
nazlobit se
načechraný
najmout
vylekaný, vystrašený, vyjevený
nájdaléj
nájdený
najecz sa! (R)
najediť sa
najednaný
najednať si
najednúc
najedovaný
najedovať (sa)
najehlený
nájemka
nejdále
nalezený
najez se!
nazlobit se
sjednaný
nakoupit si
najednou
nazlobený
nazlobit (se)
podrážděný, nazlobený
najesť sa
nájeza
najíst se
jídlo, vše co je k jídlu
mít hodně mléka, dobře dojit; 2. nahnat strachu (Šak ně najaviło.)
práce za smluvenou mzdu, nájemná práce (Chodí po nájemkách.)
10
najezený
naježený
nájhorší
nájíť
nájposlední
nájposledy
nájprem (Vi)
nájprv
nájprvní
najrači
nájskořéj
nájspěš, -šéj
nájsťéj
nájvěc, -céj
nájvýš, -šéj
nájzady
nájzáž
nakachrať se (F)
nakalup
nakandrasiť sa
nakaňúřený
nakatiť
nakázať
nákładovisko
nakłasť
nakłávačka
náklud, -da
nakludiť
naklúpať
nákołek
nakołomazovať
nákova
nakrpačiť sa
nakrúcať sa
nakrútiť
nakřápať (sa)
nakřápať si
nakřapený
nakúkať
nakúknúť
nakúřiť
nakúřiť (M)
nakuť
nakvákať (kemu)
nakvap
nasycený, najedený
načepýřený
nejhorší
nalézt, najít
poslední
naposled
nejdříve
nejdříve, nejprve
první
nejraději
nejdříve
nejspíše
nejspíše, nejjistěji, asi
nejvíce
nanejvýš
vzadu, poslední (Ide nájzady.)
nejvíce vzadu, nejzaději
notně se najíst
nahonem, narychlo
nadřít se
rozlícený, rozkacený, rozzlobený, rozzuřený
nazlobit
nařídit
sklad dřeva svezeného na saních z lesních tratí, překladiště dřeva
naskládat, uložit; 2. naklást oheň, zatopit
palice, s níž se štípou šindely z "kłátú"
sklizeň obilí
nastěhovat (koho)
nakapat
nákolník
namazat kolomazí
kovadlina
dlouho živořit
naparovat se, předvádět se
navinout, namotat
nabít (komu); 2. ublížit si, polámat se, narazit se, zranit se
polámat si, narazit si, ublížit si
puklý, nakřáplý, prasklý (zvon, hrnec)
nakukovat, nahlížet
nahlédnout
nakouřit, léčit okuřováním (okouřit dýmem z věci od původce
leknutí)
doběhnout
navést, navnadit (koho); 2. naklepat (kosu)
nedat, pominout, neposkytnout
naspěch (Musím už jíť, mám nakvap.)
11
nakvartýrovať (sa) (z
n.)
nakýcať
nakydávať
nakysť, -snúť
nałakomiť si
nalápať
nalapěť sa
nałátať
nále (B)
nałépať
nałepcovať
nálepek
naléť
nalézať
naležato
nálezek
nalíce
nalíčiť
naliskať
nálistník
naližkať sa
nalochtať sa
nałožený
nałožiť
nałoziť sa
nałožiť sekyru
nałúdiť
nalúchaný
nalúchať
nałúpiť
namaděru
namarasiť
namastiť
ňamčať, mňamnameldovať
námelný
namésť
naměť sa
namětať
nametať sebú
namichłať
námlivý
namłúvať si
namoc
nastěhovat (se)
nakapat, rozlít (nechtěně)
nahazovat hnůj
nakynout
lakotně nashromáždit
nakálet (o zvířatech)
nasedět se
nasekat, nabít
no ale
zpohlavkovat
nafackovat
zápraží; 2. přístavek
nalít
obtěžovat, naléhat, dorážet (na koho)
vleže, ve vodorovné poloze
nález, důkaz
nalíc
namazat
nafackovat
zelné listy s prosnou kaší smažené
nalízat se
napít se
naladěný
naložit; 2. prodloužit nástroj nakováním s naostřením; 3. naskládat
trávu na "ostrévku" k sušení
nachodit se, našplhat se
přivařit v ohni ostří sekery (prodloužit ostří)
vyškemrat, vyloudit
nasáklý
namočit, rozmočit
naloupat; 2. nabít, nasekat, napráskat (Nałúpili mu co do něho
vlézlo.)
na padrť
našpinit
namazat
mňoukat úzkostlivě (o koťatech)
nahlásit
dávající velký výtěžek (mouky)
nasněžit
mít se, mívat se
cloumat (kým)
házet sebou (při tanci)
namíchat
vydatný (z něhož se hodně namele)
namlouvat si
přes míru
12
námoła (R)
námolný (B)
namŕzať
namrzlina
namrznúť
namrznúť sa
namrzútěný
namudrovať sa
namúdušu
namúmiłúdušu
namúvěru
namysleť si
naňahňať
naňaňhaný
nanicovatý
nanovo
naobíraný
naokoło
naopravdy
naorávať
naovłaky
naozaj, -zajst
napájať
napajděný, -jenapakovať (sa)
napálený
napalovať
napantať
napaprčený
napaprčiť sa
napářat (B)
napásať
napasírovať
nápasť
napatažírovať sa
napatnástěný
napažiť
napažiť štěp
napčknúť (sa)
napěkať
napchať
napchať (sa)
napchnúť (sa)
napičúřený
člověk popudlivý, vzdorovitý
dotěrný, všetečný
činit rozmrzelým, zlobit, obtěžovat
námraza
omrzet (koho, co) (Namrzło ňa to.)
být rozmrzelý, rozzlobit se
mrzutý, rozzlobený
napřemýšlet se
na mou duši
na mou duši
skutečně
umínit si
namačkat, vmáčknout
namačkaný (hustě na sebe)
unavený, znavený, chorý
znovu
navybíraný
kolem, dokola
doopravdy
orat pro jarní setí
řemínky z kůže (150x1 cm), jimiž se upevňovaly "krpce" ovinutím
nad kotníky (na Rusavě vlněné šňůry), (též "ovłaky")
opravdu, skutečně, doopravdy, jistě
napájet (dobytek vodou)
dopálený, nazlobený, naštvaný, rozezlený
nabalit se, nabrat si (nepřiměřeně), nakrást si
nahněvaný
dopalovat
naplést, namotat
nazlobený, zlý
rozzlobit se, nazlobit se, naštvat se
jít do tuhého, mít strach (Už mu ale napářá!)
pást na úrodných, travnatých místech (tak, aby se dobytek rychle
napásl)
přidat, nacpat
nástraha, past
najíst se (s nemírou)
opilý, namazaný (hodně)
udělat slabší záseky do polen na průřezu
naznačit předpokládaný směr rozštěpu štípaného dřeva mělkými
záseky sekerou
rozčilit, nazlobit (se)
nahánět strach, být v úzkých (Napěká mu.)
nacpat
natlačit (do čeho); 2. najíst se (pejor.)
napíchnout (se)
namaškařený, směšně oblečený
13
napičúřiť (sa)
napjačiť (sa)
napjadiť (F)
napjádłovať sa
napjať
napjať (sa)
napłákať
napłakať sa
naplantať
nápłava (Vi)
napĺcať
naplekaný
naplekať (sa)
naplkotať
naplně
napluť
napodruhéj
napohłavčiť
napoły
napomínať
naponáhle
napopácat (Z)
napoprvní
napopřík, -ky
naporučiť
naporúzi
napotem
napotvoru
napozdél, -ky
naprahnút (Z)
naprať sa
napraviť
napravjač
napravjať
naprcať
naprčený
naprosto
naprostřed
naproti
naprotivaj
naprotivo, -vá
naprovéj, -vky
napředbížky
napředek
napřetku
napřík, -ky
namaškařit (se)
napnout se (Kordúłka sa na mně napjačiła.)
odměřit na pídě
vypínat se, napínat se
mít, dostat strach (Napjało mu.)
napnout (se)
poplakávat, pláčem obtěžovat
naplakat se (dlouhou dobu)
namotat (nepořádně)
chlap "přižéněný" do dědiny odjinud
nakálet; 2. zaplácat, zašpinit
napitý mléka (o dom. zvířatech)
napít se z vemene s pomocí lidskou
namluvit mnoho hloupostí
v úplňku
naplít, naplivat
příště, podruhé
napohlavkovat
napolovic, napůl, zpola
upomínat, napomínat, opakovat
náhle, znenadání
najít náhodou, dostat (Kdes to napopácáł.)
napoprvé
napříč; 2. proti vůli, naschvál, natruc
nařídit
po ruce, na ráně, na dosah, pohotově (Było to naporúzi.)
na pozdější dobu
naschvál
po délce
navlhnout (Pole pěkně naprahło.)
najíst se, přejíst se; 2. opít se
vyléčit zlomeninu nebo vykloubeninu
lidový léčitel, léčitel zlomenin a vykloubenin
napravovat; 2. léčit zlomeninu (usadit do správné polohy a fixovat);
3. přimíchávat
oplodnit
viz "napučený"
rovnou, přímo
uprostřed
proti
naproti, proti (čeho)
vstříc, naproti (Šéł jí naprotivo.)
viz "naprotivo"
o závod
záloha
vepředu
napříč; 2. proti vůli, navzdory
14
napškłý
napškněný
naptaný
naptať (si)
napúčať sa
napúčat sa (B)
napučený
napučiť sa
napučňałý, -ný
narábať, -bjať
narafičiť
naráňať (si)
narátať
naraz
narichtunk
národ
naróchať
narok
narostený
narúbať
naruby
narúpať
narychtovať
narychtovať (sa)
nařehúňať sa
nářitek
násad
nascípaný
nascípať (sa)
nasécť
naschraňovať
nasiłu
nasiłu namoc
nasírať
naskłádaný
naský, -šský
nasłákať
nasłákať (na keho)
následovať
nasłopať sa
nasmýkať (sa)
nasošiť sa
náspa
nasáklý; 2. mrzutý
nakažený, nemocí zachvácený
najatý
sjednat si (někoho k práci), najmout (si)
nafukovat se, naparovat se (též "prsiť sa")
být uražený nebo i hrdý, durdit se
uražený, nahněvaný, nadutý, nevrlý, nazlobený, vzdorovitý; 2.
nabobtnalý
nadout se, nafouknout se, nahněvat se, tvářit se uraženě;
2.nafouknout se (o dobytku), (též "oduť sa")
nabobtnalý
zacházet s něčím neobratně
nalíčit, nachystat, nastrojit, připravit
načesat ovoce (pomocí tyče, kamene ap.)
napočítat
naráz, najednou
příslušenství ("pluh s narichtunkem")
lidé (Było tam národa.) ; 2. narození (Je slepý od národu.)
nařezat, nabít (pejor.)
v příštím roce
narostlý
nasekat, narubat; 2. natlouci
narub
nahlodat
připravit, seřídit
připravit, přichystat se
nasmát se, nachechtat se
travní plachta uvázaná nízko na zádech; 2. nůše neplná (asi 1/3
břemene)
násadec z kůže k připevnění "cepu k hůłce"
nachlazený, nemocný
nachladit se (Tak sem sa nascípáł.)
naséci
našetřit
vší silou, mermomocí
násilně, stůj co stůj
zlobit, napalovat
našetřený
domácí člověk, dobytek
dotírat, vnucovat se, vtírat se, dolézat, dychtivě na něco čekat
(jinému nevhod)
dotírat na někoho
obtěžovat (koho)
napít se, opít se
natahat (se), navláčet (se), nošením se unavit
nahněvat se (na co)
záspí, zápraží, ochoz na podezdívce chalupy
15
naspátek, -tky
nasrať (sa)
nasrať si
nasrávačky
nastasiť sa
nastáť
nastávať (o co)
nastaviť
nastavjať
nastojato
nastraholmniť
nastrážiť
nastŕkať
nástroje muzigantú
nastrójený
nastrójiť sa
nastřebať sa
nastupovať
nastýskať
nasviniť
násyp (B)
násypek
nasýsať
nasýsnúť
naščápený
naščípať
naščípiť
naščípłý
naščuť
naše kúty
naši
našinec
naškrobať
naškudliť si
našlisovať
našmátrať
našmýrať
našmýrovať
našpás
našpónovať
našporovať
našský
naštelovať
naštemovať (sa)
naštołovať
nazpět
nakálet; 2. rozzlobit (se), rozčílit (se) (Tys ňa pěkně nasráł!)
nakálet si
kalhoty (pejor.)
namanout se, naskytnou se, objevit se náhodně
stát zbytečně (Co tu nastójíte, dite dom.)
stát o něco, mít zájem (Nastáváł o ňu.)
nalíčit (past)
nastavět (kameny)
ve svislé, vertikální poloze
načechrat
políčit, nalíčit (past), připravit léčku, překážku
nastavovat (ruku)
nástroje lidových valašských kapel (viz též "bas, cimbáł, drmle,
dudy, fuky, gajdy, husle, kládynétl, kobza, korabky, ochlebky,
ozembúch, púłky, šutky, žałtář")
svátečně oblečený, nastrojený
nastrojit se, obléci se svátečně
napít se, nasrkat se
naléhat, dotírat, obtěžovat
nastřádat svízelně
zašpinit, ušpinit, nanést špíny, bláta
chodník u domu
množství obilí nasypaného na mlýnský koš
vykukovat, vyhlížet; 2. nakukovat, nahlédat
vystrčit zvědavě a plaše hlavu; 2. nahlédnout (do čeho)
nešťastný
naštípat (hromadu dřeva), nasekat třísek
naštípnout; 2. naroubovat
prasklý, naštípnutý
obalamutit, namluvit nepravdu
náš kraj, naše okolí
otec nebo matka
rodák
naškrabat (brambory)
našetřit si
namačkat
nahmatat, najít potmě
namazat
namazat kolomazí
pro legraci
napnout
našetřit
původní, dosud užívaný
nachystat, připravit, seřídit
nachystat se, připravit se
nachystat, nastražit
16
naštorc
naštymovať sa
našuliť si
ňať
natáhač
natahače
natahačky
natáhať
natáhať sa
natáhłý, -nutý
natáhnúť
natáhnúť dřevo
natáhnúť paprče
natahovačky
natahovať sa
naťápať sa
naťapiť (sa)
naťatý
natážka
nátažný
natěhniť
nátěsta
nátěstko, -stek
natěšený
nátcha
nátisk
nátka
natkať
nátkula (R)
nátłač
natłáčať
nátłuka
natłúkačka
nátoň
natož
nátož
na výšku, na hranu
nachystat se, připravit se
našidit si
nať (bramborová)
nástroj bednářský užívaný při osazování obručí (též "svěrák")
ouška přišitá na holínce pro snadnější nazouvání
viz "uběračky"
tahat, smýkat, natahovat
namáhat se, lopotit se (Natáháł sa s kładú.)
natažený ("natáhłý płuhák")
natáhnout (hodiny); 2. obout papuče; 3. načpět ("natáhnúť
stuchlinú"); 4. onemocnět ("natáhnúť chorobú")
vložit opracovaný a pařený roh vidlí do formy k ohnutí a vysušení
umřít, zemřít (pejor.)
punčochy
protahovat se
najíst se (pejor.)
narazit (na někoho), potkat, setkat se
naseknutý; 2. opilý (jen trochu)
namáhavá práce, dřina
namáhavý ("nátažná práca")
natlačit, namačkat
kus těsta pro nový zákvas
viz "nátěsta"
roztoužený, těšící se
viz "nátka"
tlačenice; 2. uzpůsobení rtů v nátrubku
nemoc (též "nátcha, nátkula, nátkovica"); každá záhadná choroba,
pro niž nebylo možno nalézt vysvětlení a kterou nebylo možno
vyléčit lid. léč. prostředky
(druhy: "nátka chodivá, łámavá, trhavá, pichlavá, bíłá, žútá, čérná,
krevní, žilní, kołtún" ap.); jako "nátka" byly označovány opary,
vředy, záněty, růže, revmatismus, dna, rakovina, křivice, ale i křeče,
hysterie ap.
2. máta (Mentha arvensis) (Nátka je všech zelin matka - má v sobě
léčivou moc všech ostatních)
nacpat, naplnit (Musím si natkať fajku.)
viz "nátka"
mozol
tlačit, přitlačovat; 2 tlačit strom do směru pádu při jeho kácení; 3.
tlačit do sudu
drť v moždíři
puška nebo pistole předovka
špalek na sekání dřeva (položený); 2. místo na dvoře, kde se štípe
dříví
navzdory
ano; 2. ne tak, netoliko, snad ne
17
natŕčať sa
natrčiť sa
natrefiť
natrhłý
natrúbený
natruc
natrúsiť sa
natřásať sa
ňátřiť (co) +
natuho
nátura
náturista
natúrnúť +
náturysta
natvrdłý
natýkať (M)
naučený
ňaúkať
naužíňaný
nauzvýš
návała, -łka
navalený
navaliť
navaliť sa
navaliť si
navalování
navalovať
navečérka
navědomky
naverbovať
navijanec (B)
navíjať
navíňať
navłáčený
navłáčiť
navłáky
návoj
navoščiť
navracať sa
navrapovať
navrátil (B)
návratníček
navrchu
navrtěť sa
navrtiť
navříť
vystrkovat hruď; 2. urážet se (často)
urazit se, být dotčen
potkat se (náhodou)
natržený
opilý (značně)
navzdory (též "natož")
vloudit se (nenápadně jeden po druhém)
poskakovat
pozorovat, znamenat
pevně, silně
povaha, vlastnost
samouk
nahlédnout, navštívit (jen krátce)
svérázný člověk; 2. samouk; 3. hudebník hrající bez not
přihlouplý
upevňovat a nasouvat snopy na "mandláky"
navyklý
mňoukat
nažatý
do výšky
zařízení k navalování klád na pile (též "vrlina")
naválený, nakutálený (o kládách); 2. opilý
nalhat
najíst se (pejor.) ; 2. opít se; 3. vměstnat se
vymočit se, nakálet si (do kalhot)
vložení přemíseného chlebového těsta do "okřínů"
válet (sudy, klády) na určené místo
předvečer
vědomě
zlákat, nalákat, vzít na vojnu
klubko vlny spředené na kolovratu
navíjet, navinovat (osnovu)
viz "navíjať"
natahaný, nanošený, nashromážděný do zásoby
natahat, nanosit
řemínky (též "naovłaky")
viz "snovadło"
navoskovat
znovu "sa běhať" - kráva "sa navracá", když po připuštění nezůstala
"stelná" a "běhá" se znovu (též "přebíhať sa")
naskládat (tkaninu)
návrat (Nezapomeň na navrátiła.)
bylina, která dívce vrátila milého
nahoře
nastřádat se, nahromadit se
natrousit
načichnout
18
navzájomky
nazadek
nažať si
nazbíjať
nazbłúkať sa
nazdařbože
nazdařiť sa
nazdávať sa
nazdúry
nazgrbliť
nazgýbjať
nazhłas (Z)
nažhraný
nažhrať (sa)
nažhratý
nazhúžvjaný
nazhúžvjať
nazigliť
názimek
nažiť
nažívať
nažlučiť
nazmětať
naznačky
názorky
nazpátek, -ky
nazpříkať sa
nazyngať
ne prám
ne tak
né tak
ne(g)de nekerý
nene-(k)! */
nebanovať
nebaviť sa
neblížiť
nebohý
neboližto
neborák
neboščka (M)
nebozíz
nebozízek
nebyť (s kým)
nebyť konca
nec (z n.)
neckovice mn.
navzájem
nazad
nažnout si
nazbojničit
toulat se, ponocovat (často)
nazdařbůh
poštěstit se, natrefit se
zdát se, domnívat se
navzdory, proti něčí vůli
našetřit
nashánět, naspořit
nahlas
nasycený
nažrat se, najíst se (zhrub.)
opilý
našetřený
našetřit, naspořit, nashánět
namazat (něčím mazlavým)
prase chované na zimu
nabobtnat, nasáknout
žít pospolu (Jak społem nažíváte?)
rozčílit, rozzlobit
nasmetat
naznak
nepozorovaně, jen zdáli (Díve sa názorky.)
zpět, nazpět
nepřizpůsobit se
natlouci (komu)
ne zrovna, ne právě
netoliko, neřku-li
natož(pak)
málo, tu a tam (Letos je enem negde nekeré jabko.)
předpona ně- ("negdo, -co, -dy, -jak" ap.)
ne! (*/ s přídechem v hrdle)
nelitovat
nezdržovat se (v práci)
neubližovat
nebožtík
neboli
nemocný člověk, ubožák
nebožka
vrták na dřevo, nebozez
vrták ("nebozízek malý, hrubý, ušák, łatový")
nebýt ve spolku s někým (Já s nima nejsu.)
nepřestávat, nehynout
sítěnka na vlasy z nití
necky dřevěné
19
necky
neco (necco +)
necúliska
necúlky
nečí
nečítaja
nečítaný
nečudo
nečudrnosť
nečuť prstú
neda- (Z)
nedaj Bože!
nedalněko
nedať
nedávnéj
nedbať
nede
neděla
nedělu z neděle
nedivu
nedłúhý
nedo
nedobrá
Nedobrý
nedobrý
nedočúvať
nedojíť
nedołožný
nedołuha
nedołužisko
nedołužný
nedomrlec
nedomrłý
nedopasek
nedopera (M)
nedopustiť (si)
nedostrkovať
nedovířať
nedovířať (si)
nedovířavo
nedrať sa
nedruža
nedy
neé
víceúčelová dřevěná nádoba vytesaná z poloviny rozštípnutého
kmene lípy, topolu, osiky nebo olše (90-110 cm dlouhé, 40-70 cm
široké)
něco
necky velké
malý druh necek užívaný k zadělávání těsta, koupání novorozeňat
ap. (40-70 cm dlouhé, 25-40 cm široké)
čísi
nepočítaně, nespočetně
nespočetný, nepočítaný, nesčíslný
není divu
nečistota
necítit prsty (přemrzlé na mrazu)
předpona leda- ("nedakdo, -kde, -co" ap.)
chraň Bůh!
nedaleko
nedovolit, nemoci (Nedá ně dýchať.)
nedávno
nevšímat si, nedbat
někde
neděle
každý týden
není divu
krátký
někdo
krev špatná (Teče ti nedobrá.)
ďábel
zlý, zlostný, nedobré povahy; 2. čert
nedoslýchat
nepochopit
hloupý
plevel
neduh
postižený, nevyvinutý (tělesně nebo na rozumu), impotentní
nedochůdče
slabý, nevyvinutý
místo nespasené (jemuž se ovce vyhýbají)
viz "nepřeja"
nepřipustit (na sebe)
nezjišťovat
nedůvěřovat
neodvažovat se, nevěřit si
nedůvěřivě
nepospíchat
samotář (člověk i medvěd)
někdy
ne
20
néen, néenem
negyzda
nehaňba
nehanebný
nehdo (R)
nehleděť si
nehnułý
nehnúť
něhoda (F)
nehospodář
nehovorný
nehrubo, -bě
nech
nechajž
nechaný
nechať
nechať na větře
nechat sobě (M)
nechať vúlu
nechsi, -sik
nechťa, -chca
nechumeliť sa
nechuta
nechutný
neináč
neisto
nejaký
nejedenkráť
nekáraný
nekem, -mu
nekerý
nekluda
nekňuba
nekřtěňátko
nełaba
nełabačný
neluda
nelútať
Němce
němec
neměť chutě
neměť omžéní
neměť paměti
neměť šajna
neměť zbytí
nemiło Bohu
nemis hłupiny!
nejen
ohyzda
nestyda, nemrava (jen o ženách)
nestydatý
někdo
nevěnovat se
nehybný, nešikovný
nekonat nic (Ani ňa nehne.)
nehodný člověk
špatný hospodář
nemluvný
nemnoho, nevalně, nijak zvlášť, nepříliš
a, ať, nechť (Nech to ešče tak zostane.)
nechť
ponechaný
nechat, nebrát do ruky, ponechat
nechat na holičkách, v nejistotě
ponechat si
povolit
nechťsi, aťsi
nechtě
nedít se nic zvláštního
děvče neupravené, zanedbané
mrzutý; 2. nevzhledný
určitě, stejně, nejinak
nejistě
s číslovkou k označení neurčitosti (Pobýł tam nejaké dva roky.)
nejednou
nevychovaný
někomu
některý
žena nepořádná
člověk nerozhodný, pomalý
zemřelé, nepokřtěné dítě
nešika
nezručný, nešikovný
nelida
nelitovat
Německo
němý člověk
nechtít
nemít stání
nepamatovat si
nemít peníze (pův.); 2. nemít ponětí
nemít jinou možnost, východisko
zbytečně, až hanba
nemluv nesmysly!
21
nemíšať sa
nemłuvňa
nemocť sa opléť
nemodlenec
nemoresný
nemoresný (Z)
němota
nemožný
nemrava
nemravný
nenabohý
nenadátý
nenadohý
nenáhliť sa
nenáhłý
nenapraný
nenašský
nenavěřiť sa
nenavěřiť sa
nahleděť
nenavěřivý, -o
nenazdajky
nenažhranec
nenažhraný
néni
néni (j)ináč
néni lza
néni možná
néni mu hany
néni pamětníka
néni to harasné
néni to hłavité
néni to súcí
neobmysleť
neobúchaný
neobutý
neoceliť
neočný
neoďétý
neofŕkaný
neogabaný (B)
neokonaný
neokopa
neokopaný
neokřápaná řeč
neokřápaný
neomeškávať (sa)
nevměšovat se
nemluvně
nemoci se zbavit (koho)
strašidlo unášející děti, které se nechtějí modlit
nezdvořilý, nevychovaný
nezpůsobný, velikánský
nemluva
slabý, churavý
sprosťák
nezpůsobný
ubohý, nesvéprávný
neočekávaný, nenadálý
nenadálý
neukvapovat se
pozvolný, povlovný
nenasytný
cizí
nevěřit svým očím
se zálibou, dychtivě si něco prohlížet
zálibný, dychtivý, -ě
znenadání, náhle, najednou, nenadále
nenasyta
nenasytný, hladový
není
nezbývá nic jiného
nelze, není možné
nelze
je dobrý, bez vady
nikdo nepamatuje
nestojí to za mnoho
nestojí to za mnoho, není toho mnoho
nehodí se to
neobdařit
nevycválaný, nevychovaný
bosý; 2. nedospělý (ještě neodvedený)
nepobýt
nevzhledný
neoblečený, nahý
neostřílený
neupravený, zanedbaný, nepečlivě oblečený
neústupný, svéhlavý
nemotora, neohrabaná žena
viz "neokřápaný"
řeč nerozvážná, sprostá
neohrabaný, nevycválaný, hrubý
nemeškat, nezdržovat se
22
neopléť sa
neopravjať sa
neoseděť
neotŕkaný
nepamětať sa
nepárný
neperuša (Vi)
nepodara
nepodařený
nepodílný
nepodňatý
nepodobať sa (M)
nepodobný (Z)
nepohnúť
neponadáť sa
neponadátý
neponáhlať
neporadný
neporúzný
nepořada
nepořádnica
nepotúrnúť
nepovažovať si
nepovrhnúť
nepoznatí
nepraviť
nepřeja
nepřejný
nepřełožiť słámky
nepřestajný
nepřetahnúť
nepřevedený
nepřihnať sa
nepřimířaja
nepřimířať
nepřioďétý
nepřiźhrať sa
neraz
neřácký
neřasť
nesečný
nesedajný
neskłádaný
neskoro
neskorý
nezbavit se
neuzdravovat se, nepřibírat na váze
nevydržet (Neosedí bez práce.)
nezkušený
nepamatovat se
lichý, nepárový
sukně do chléva z podřadného materiálu (dávala se přes sváteční
sukni jako ochrana při rychlé práci ve chlévě)
nezvedenec, nezbeda, uličník; 2. nepodařená věc
nezdařilý v chovu
těžce obrobitelný ("nepodílný kameň")
neujatý
nezdát se, neukazovat se (Nepodobało sa času.)
náramný, vydatný ("leják nepodobný")
nepohnout, nevzít bez dovolení
nenadát se
nenadálý
nepospíchat, nespěchat
komu nelze poradit
nezručný, nešikovný
nepořádný člověk
žena nepořádná
nezavadit slovem
nevážit si
nepohrdnout
nepoznání
neříkat, nemluvit
závistivec, nepřejícný člověk
nepřející, nepříznivý
nedělat nic
ustavičný
neošidit, prodat za rozumnou cenu
nedůvěřivý
nepřiletět
nesrovnatelně, aniž lze srovnávat
nesrovnávat
neoblečený, nahý
nezůstat, nezvyknout si na místě (o ptactvu)
nejednou
protivný, ničemný
roští, chrastí
takový, který se špatně seče (Zboží je nesečné, enem sa to žve pod
kosú.)
neposedný
velký, neforemný ("neskłádaná roba")
pozdě
pozdní
23
nesłaný
nesłúženě
nesnádka
nesnadniť sa
nesnadný
nesnáza
nesplejný
nespočítaný
nespravený
nespravovať sa
nespřajný
nespřata
nespřatný
nespřejný
nesrsta
nésť
nestáť za moc
nestíhať
nestíhať si
nestla
nestrčný
nesvúj
neščapený
nešikovný
nešmačný
nešpita
nešpitný
nešpor m
nešpory
neštovica
netáta
netížiť si
netkłý
netopýř
netŕžený
netús
netyja
netyja (Vi)
neuhleděť sa
neuhovený
neukazovať
neumíraný
neurekom!
nesmyslný (řeč "nesłaná, nemasná")
nezaslouženě
nesnáz, nepohoda
necítit se dobře
neposlušný, nevrlý ("nesnadné děcko")
nesnáz
koho se není možno zbavit
nespočetný, mnohý
neupravený, neoblečený
nepřetvařovat se
závistivý
nesnášenlivec
nevraživý, nepřátelský, nesnášenlivý
nepřející, nepřejícný (též "neužiłý")
člověk nevlídný
střílet, dostřelit (Tá flinta dobře nese.)
být k ničemu
nemít času nazbyt
přičinit se, nemít zábrany
cop stočený v týle
liknavý, nerozhodný
ne ve své kůži, chorý; 2. nevlastní (dítě)
darebný, nevychovaný, neurvalý
nezručný, neobratný, nedovedný
nechutný
žena nečistotná, špinavá
nečistotný
nešpory
pobožnost podvečerní
vřídek na ovčím vemeni
plavuň vidlačka (chránila před otěhotněním)
být ochoten
netknutý, nedotčený
netopýr
koupený za cenu bez smlouvání ("netŕžený hrnec" - na léčivé čaje, v
jiném ztratí byliny svoji léčivost)
člověk nevstřícný
kaše, škubánky z prosa a mouky, zapečené; 2. kaše prosná s povidly
kaše pohanková se švestkami; 2. nověji z míchaných brambor s
moukou
nevšimnout si, neuhlídat
nespokojený (není mu možno vyhovět)
nebýt vhod, nemít možnost, nemít na to
zcela podobný (To je neumíraný tata. - je zcela podobný svému
otci)
totéž co "neuroku!"
24
neuroku!
neužiłý
nevařiť
nevážný
nevažovať si
nevěděť co prvéj
nevědomky
nevědúcky
nevelice
nevelo
nevěřiť sa
nevésť sa
nevěsta
nevidomky
nevidomý
nevinovatý
nevłádať
nevłádný
nevłastní mama
nevlezło
nevlézło (B)
nevola
nevolný
nevrłý (Z)
nevšimačnosť
nevymáchaný
nevýprava
nevyspaný
než
než desi cosi
nezabírať si
nezabohatiť sa
nezabudka
nezaoblečený
nezapomeň řeči
nezaseděť sa
nezastať nohy
nezaválať (sa)
nezdara
nezdárný
nezdoba
nezdravotisko
nezhybný
neživý
abych to nezakřikl, neuhranul (říkal každý, kdo poprvé viděl
novorozence, ulíhlé dobytče ap.)
nevrlý, druhému nepřející
nevražit, nebýt spolu zadobře (Nevařijá społem.)
nerozvážný
nepovážit
nevědět co dřív
nevědomě, aniž si to uvědomuje
nevědomky
málo
nemnoho
konat, vnímat s velkou radostí ("nevěříł sa naspať, nevěříł sa
nahleděť, nevěřiła sa nachváliť, nevěřili sa rozprávjať" ap.)
nedařit se
nevěsta; 2. snacha
tajně, aniž byl někým zpozorován
slepý člověk (na Valašsku může být "slepé" jen zvíře)
nevinný
být slabý, zmožený, nemít dost síly
ochablý, bezvládný
macecha
kaše jelitová, která nadbyla
prejt, který se nevešel do jelit (pekl se na pekáči a dával se
žebrákům)
nevůle, spor, soužení; 2. nemoc
nesvobodný
nemotorný, nehybný
nevšímavost
sprostý, neomalený, hubatý, prostořeký ("huba nevymáchaná")
kdo se nerad, těžko odněkud vypravuje, komu to dlouho trvá
nevyspalý
ale
než se lze vzpamatovat, připravit, udělat
nebrát si
neobohatit se, ničeho nenastřádat
pomněnka (též "rybí očko, živníček")
nemající dostatek šatstva
nezapomeň na to, co jsi chtěl říci
nepobýt dlouho
nenalézt, nezastihnout (nikoho)
neumazat (se)
nezbeda, darebák
ten, kdo je darebák (Nezdaro, nezdárný!)
nečistota, neplecha (zvl. vši, blechy a hmyz); 2. plevel
vše co škodí zdraví
nešikovný, neobratný
mrtvý (Ostáł neživý.)
25
nezmatená mysl
nezmocť sa
neznahaňba
neznámiť sa
neznať litery
neznať špású
nezpříkať sa
nezpúsobný
nezručný
nezvěděť sa
nezvětý
ni (R)
ni(g)dá
ni(g)de
ni(g)do
ni(g)dy
nibo (VK)
nic
nic ani
nic ináč
nicáłka
nide, -gde
nijak hłavitý
nijaký
nikerú věcú
nikerý
nimo
niť surová
niva (F)
níže
nižéj
nízko
nižní
no
nó
no ále
no len!
no móže
no prám
no tož!
no!
noa? (B)
noc z noci
zdravý rozum
nezmoci se
nestyda
neznat se (k sobě)
neumět číst a psát
nemít slitování
neprotivit se, nevzpouzet se
nevychovaný
nešikovný, nemotorný
nedovědět se
poplašený (Přiletěła jak nezvětá.)
ne
nikdy
nikde
nikdo
nikdy
nebo
má různé záporné významy (Býł rok a bratra nic. - nikde. Je to na
nic hodné. - k ničemu. Kde nic, tu nic. Pro nic, za nic. Z ničeho nic.
Je to všecko na nic.)
ani trochu
nejinak, stejně tak
ovce, která nedává na jedno dojení ani 1/4 žejdlíku mléka, též
"ovcáłka"
nikde; 2. nikam
nedobrý, odporný, nekvalitní, nijak valný
špatný, vadný (Su dnes jakýsi nijaký. - necítím se dobře. Tvoja řeč
je taká nijaká.)
za žádnou cenu, za nic na světě
žádný
mimo
nit lněná nebo konopná
rovné pole
méně než ("níže pěti rýnských")
níže
nízko ("nizúčko, nizúnečko")
dolní
ale ("no dyť, no šak, no tož, no móže")
ano, jistě, samozřejmě; 2. ozva na zavolání (Nó! - slyším)
ale, inu ale
nono!, jen počkej!
lze, může být, ano
no právě
ano, jistě
copak ("Ozefe!" "No!")
nu a?
každou noc
26
noclehář
nocovisko
nocúvať
nočňák
nočního času
noha
nohál
nohaňa
nohavice
nohy
nopky
norak (F)
norka (F)
nosačka (R)
nosák
nosál
nosárky mn.
nosiť
nosiť sa
nosúvať
noša
nošačka
nošáčka
nošačková pobaba
nošák
noška
nota
notárysta
notiť
notovať
nové
nové kořéní
nové leto
novosedłé
novosvěcký
novoť
novoť (M)
novotář
novotářství
novotný
novověký
nový
nožata
podnájemník živící se námezdní prací
nocleh, místo na přespání
nocovat (obvykle)
nočník
v noci
forma dřevěná k ručnímu valchování pletených vlněných punčoch
"do varhánkú"
dlouhán, dlouhonohý člověk
dlouhánka
kalhoty mužské soukenné (nohavice = "gatica")
část kostry "prašťáku" (též "čeła")
kleště s pružinou
krocan
krůta
podlouhlý košík
přední, zahnutá část žebřin (obv. ze samorostu)
nos velký; 2. člověk s velkým nosem
tyč na nošení puten, s řetízky na koncích (též "vahan")
být březí
frajeřit, parádit se; 2. plavat po vodě (o dřevu)
nosívat
nůše, břímě
putna zploštělého tvaru s oušky k provlečení popruhů, které
umožňovaly upevnění putny na zádech
nosička
viz "hnojová pobaba"
nosič
nůše malá; 2. uzel, ranec s jídlem; 3. zboží nebo dříví nesené v
"łoktuši"
nápěv
hudebník hrající z not
zpívat
prozpěvovat si, zpívat
nová úroda (Do nového ešče vystačíme.)
nové koření, jamajský pepř
koláč novoroční s peříčky na okraji
hospodářství nově postavené (Nevěsta sa dostała na novosedłé.)
moderní, netradiční
novota
dosud neobdělávaná půda, úhor
jinověrec
novoty
zcela nový
nový, moderní
krejcar
nožičky
27
nožča
nožgří
nožnice, -žice
ňuhňa, -ňała
ňuhňať
ňuch
ňuchať
núkať
numero (z n.)
ňúrák
ňúrała
ňúrať
ňúrať sa
nutkať
núž
núž stojací
nuzačiť sa
nuzník (Z)
nyšt (B)
nožička
nozdry
nůžky
kdo mluví nosem
huhňat
čich ("po ňuchu" - po čichu)
čichat
viz "nutkať"
číslo
čenich
čmuchal, slídič
prohledávat (bez konkrétního zájmu); 2. slídit, pátrat, hledat,
šmejdit, čenichat
šťárat se, dělat něco s nechutí
ponoukat, nutit, mít chuť (Nutkało ňa scať.)
ostří bednářského hoblíku "štosu" (též "železo")
nůž nezavírací
žít chudě, v nouzi, třít bídu
chudák
nic