Stavění přátelské k přírodě

jaro 2004
1
èes èasop
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
roèník 1
Praktická
øešení
pro udržitelný
život
cena: 30,– Kè / 40,– Sk
Téma:
Z obsahu èísla:
Stavìní
pøátelské
k pøírodì
Permakultura jako zpùsob života
Plevele nebo divoké zeleniny?
Ekodùm?
Mini-zahrádka
2
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Obsah
Úvodem…
Asociace „Permakultura (CS)“ / 1
Vážení ètenáøi,
dostalo se vám do rukou první èíslo èasopisu Klíèová dírka, kterým oslovujeme ty, kdo jsou ochotni naslouchat èi hledají informace pro zlepšení života.
Chceme ukázat málo bìžné pøístupy, pohledy a realizace, které využívají
pøírodních principù. Tato udržitelná øešení a pøístupy, se kterými vás budeme
seznamovat, pøinesou vyšší kvalitu nejen vašemu životu, ale také vám správnou aplikací ušetøí mnoho námahy èi vynaložených prostøedkù. Navíc se nauèíte pøírodní dìje využívat a podporovat, na rozdíl od bìžných dogmat, která se
snaží pøírodu jen krátkodobì zneužít bez ohledu na následky. Jako pøíklad si
dovolím uvést pojem škùdci. Osobnì znám jen jednoho – èlovìka. Ten je
schopen vypracovat tolik krátkozrakých, nákladných a energeticky nároèných postupù, kterými likviduje dokonce i vlastní životní prostøedí.
Pøíroda, do které èlovìk nezasahuje, se mùže zdát na první pohled chaotická, má ale dobré autoregulaèní mechanismy, které ji udržují v rovnováze.
Inspirujme se tedy jejími principy a pokusme se z nich udìlat souèást našeho
všedního dne. Staòme se klíèovou dírkou k bránì do pøírody.
redakce
Permakultúra
– namiesto predslovu / 1
Co je permakultura / 4
Ekodùm? / 5
Stavební materiály pro ekodùm / 6
Recyklace energie a zdrojù
v ekodomu / 7
Odevšad… / 8
Proè volit stavby pøátelské
k životnímu prostøedí / 9
Odkazy k tématu / 11
Spravedlivé živobytí:
hospodáøství,
které pracuje pro nás / 12
Findhorn pøispívá k rozvoji
místního hospodáøství / 13
Plevele nebo
divoké zeleniny? / 14
Lopuch / 14
Mini-zahrádka / 15
PermaLot – Poslání a cíle / 16
David Holmgren: Permakultura
– Principy a cesty nad rámec
trvalé udržitelnosti / 17
Permakultura
jako zpùsob života / 18
Tipy do kuchynì
pro pøedjaøí a jaro / 20
Chcete si pøedplatit?
Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, vyplòte prosím vloženou
objednávku a zašlete ji na adresu redakce. Pøidìlíme vám èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì složenkou typu A uvedete jako variabilní symbol.
Jako adresu pøíjemce napište adresu Asociace Permakultura (CS), èíslo
úètu je 2025968359/0800. Cena jednoho èísla je pro pøedplatitele
28,– Kè, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 112,– Kè.
Prosíme, neposílejte svoje objednávky na adresu asociace! Ke korespondenci ohlednì èasopisu používejte adresu redakce (Lenka Kvasnièková,
Žitná 23, 621 00 Brno) nebo [email protected].
Dìkujeme všem, kteøí se podíleli na vzniku prvního èísla Klíèové dírky èi ji jakýmkoli zpùsobem podpoøili.
Speciální podìkování patøí poslaneckému klubu Zelení-Šance olomouckého zastupitelstva a Vilovi Šimkovi,
jejichž finanèní pøispìvek (pøetvoøený prací kolektivu spolupracovníkù) držíte nyní v rukou. Posuïte jej sami.
Již nyní se mùžete tìšit na pøíští èíslo, jehož hlavním (ale nikoli jediným) tématem bude pùda.
Kalendáø akcí pro rok 2004
26.–28. 3. Topný a závlahový systém – teorie a realizace (pøíprava a dokonèení designu – lektoruje Fr. Kurtin)
Vilo Šimek, Buèany, SK, +421 (0) 903 717 782, [email protected]
23.–25. 4. Zelená støecha – realizace, odpadní vody – varianty øešení vodního systému
Švecovi, Véska u Olomouce, +420 585 316 408, [email protected]
20.–26. 6. Kurz vegetariánského vaøení v PermaLotu – vaøení + peèení biochleba, makrobiotika
(bude-li povolení, tak i stavba ekodomu Fazolka)
Max Jensen – PermaLot, Svojanov 3, Bouzov, +420 737 410 259, [email protected]
2.–4. 7. Èesko-slovenská konvergence PK. Rozmarýnek, Brno, +420 541 220 208, [email protected]
èervenec–srpen Brigády na Prádelnì pod hradem Veveøí
Dana Kellnerová, Brno, +420 541 220 208, [email protected]
24.–26. 9. Výsadba døevin, výroba lakového plotu
Jana Kotouèková, Cejle u Jihlavy, +420 721 862 692, [email protected]
záøí–øíjen úvaha o zahájení 4 dílného kurzu PK v Buèanech (lektoøi – Èestmír Holuša, Marianna Ružièková)
Vilo Šimek, Buèany (viz výše)
5.–7. 11. Burza LETS Suchánkovi, Brno, +420 549 248 111, [email protected]
26.–28. 11. Mikulášské 5P. Vilo Šimek, Buèany (viz výše)
Zavolejte èi mailujte vždy, pokud se chcete akce zúèastnit!
3
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Permakultúra – namiesto predslovu
Je skutoène obtiažne definova
permakultúru pár slovami èi jedným
èlánkom. Jedna „knižnᓠdefinícia
hovorí, že je to systém na navrhovanie trvalo udržate¾ných ¾udských sídiel pod¾a vzoru prírodných ekosystémov – ale to sú len slová, ktoré nedokážeme plne pochopi, ak nevieme
presne, èo znamená „trvalá udržate¾nos“ a „prírodné ekosystémy“.
V skutoènosti je potenciál permakultúry ove¾a hlbší: je možné ju skutoène
použi na navrhovanie trvalo udržate¾ných ¾udských sídiel – ale tie nie sú
koncom samy o sebe; je možné s òou
obnovi miestnu ekonomiku èi vybudova synergickú spolupracujúcu komunitu – ale to tiež nie sú veci, ktoré
by dali zmysel nášmu životu samy
o sebe. Sú to len prvky skladaèky
puzzle, ktorá nám až po kompletnom
poskladaní umožní vidie celý obraz:
plnohodnotný ¾udský život, ktorý stojí
za to ži. Pokúsime sa týmto èlánkom
na èitate¾ov prenies istý pocit, o èom
to asi je, aj keï je ten pocit ako taký
slovami neprenosný… Musíte sa trochu snaži tiež…
Predstavte si najprv planétu Zem,
ako letí priestorom. Je obalená tenuèkou pokožkou biosféry, v ktorej
sa odohráva biologický život – prièom
vieme pochopi, že biosféra tvorí jeden komplexný ekosystém èi organizmus, skladajúci sa z nespoèítate¾ného množstva bytostí a ich interakcií. Aj my ¾udia sme biologické bytosti
a sme úplne závislí na zdravom fungovaní biosféry, z ktorej získavame
všetky svoje základné potreby pre
našu existenciu – vzduch, vodu, potraviny, materiály, energiu… Sme
neoddelite¾nou súèasou tohoto organizmu Zeme a nemáme kam utiec –
o ïa¾šej biosfére vo vesmíre nemáme
zatia¾ ani najmenšie dôkazy.
V rámci tohoto obrovského živého organizmu nutne existujú jeho individuálne bunky – malé biologicky
definované regióny s ¾udsky akceptovate¾nými rozmermi, ktoré by sme
mohli nazva výrazom „môj domov“.
V niektorej takejto bunke sa práve
teraz nachádzate aj vy – ako malièký
atóm, h¾adajúci si svoje miesto pod
slnkom. Kým máte èo dýcha, pi
a jes, kým ste v teplotnom rozmedzí
vhodnom pre existenciu vášho tela,
a pokia¾ vami nelomcuje pohlcujúca
boles, môžete tieto veci poklada za
nepodstatné a sníva o èomko¾vek.
Ale staèí, aby sa prerušila dodávka
Karol Konèko
Karol Konèko
(1947–2000),
diplomovaný permakulturní dizajnér, uèitel kurzù
permakultury a pøekladatel, více než dvacet let se
aktivnì vìnoval
øešení trvale udržitelných
lidských sídel.
èo len jedinej z nich, a viete, že toto
sú absolútne rozhodujúce veci a ich
zabezpeèenie má pre vás tú najvyššiu možnú prioritu. Pokia¾ chcete ži.
A sníva èi robi èoko¾vek, èo život
poskytuje.
Už po tomto ve¾mi struènom uvedení by vám mohlo by zrejmé, že
sme tu predovšetkým na to, aby
sme v rámci celosvetovej biologickej
spolupráce nejakým spôsobom prispeli k blahu organizmu Zeme – lebo
jeho blaho je aj našim blahom a bez
jeho blaha niet nádeje ani pre nás.
Permakultúra je vlastne toto uvedomenie a nasledovne vedomý pokus o zosúladenie nášho osobného
života s „pravidlami premávky“
Asociace „Permakultura (CS)“
je mezinárodní nevládní organizace, sdružující èleny z Èech, Moravy, Slezska
a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdružení v roce 1997.
Cíle asociace
Podmínky èlenství
• propaguje a rozšiøuje myšlenky PK
• sdružuje absolventy PK kurzù
• garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících na
PK kurzech
• garantuje dodržení mezinárodnì uznaného programu kurzù
a tím zajišuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí
• zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi
PK a dalšími subjekty
• zprostøedkovává výmìnu praktických zkušeností a ovìøuje
pøevzaté struktury a systémy v našich zemìpisných podmínkách
• zprostøedkovává pøístup k novým informacím
• informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle
PK principù
Èlenství vzniká:
• pøímo, po absolvování Úplného
kurzu permakulturního designu
• se souhlasem rady – vyplnìním pøihlášky (fyzická osoba)
• na návrh rady se souhlasem Valné hromady
(právnická osoba)
Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosažitelný a spolupracuje.
Èlenský pøíspìvek èiní 500,– Kè/Sk roènì.
Je možné pasivní èlenství za 100,– Kè roènì.
Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800,– Kè
roènì. Za stejnou cenu je možné bioregionální èlenství – minimálnì ètyøi zájemci v jednom regionu.
Kontakt
v ÈR: Jana Kotouèková
Cejle 25, 588 51 Batelov
tel.: +420 721 862 692
e-mail: [email protected], [email protected]
v SR: Patricia Èernáková
1. mája 30, 050 01 Revúca
tel.: +421 (0) 907 167 907
e-mail: [email protected]
4
v permanentnom ekosystéme Zeme.
Je to istým spôsobom návrat – návrat k etickému, slušnému životu, založenému na spolupráci s prírodou,
vedúci k obnoveniu harmónie èloveka so svetom – pokia¾ tu už nieèo také
predtým bolo. Ak nie, potom je to
zaèiatok života, ktorý by nás koneène mohol naplni.
Každý z nás predýcha isté množstvo kyslíka a vylúèi isté množstvo
kyslièníka uhlièitého. Každý z nás
spotrebúva èistú vodu a vracia ju do
ekosystému zneèistenú. Každý z nás
spotrebúva potraviny a ïalšie materiály a vracia do ekosystému odpady.
Na vytvorenie kyslíka je potrebné isté
množstvo rastlín, vodu oživujú lesy,
potraviny sa rodia najprv na poliach
a väèšina našich materiálov je produktom ekosystémov. Na odstránenie kyslièníka uhlièitého sú tiež potrebné rastliny, a aj všetky ostatné
odpady by mali by v ideálnej podobe novými zdrojmi pre rôzne ekosystémy. Inými slovami, každý z nás je
zodpovedný práve za svoje vlastné
osobné vstupy a výstupy a mal by sa
pokúsi usporiada si ich tak, aby
v koneènom dôsledku prispievali
k obohacovaniu biosféry, nie k jej
úpadku. Každý z nás by si mal uvedomi, že k svojej existencii potrebuje urèitú rozlohu živého ekosystému,
väèšinou ove¾a väèšiu, ako sám vlastní. Èlovek by mal vedome zaèa tvori systémy, operujúce rovnako trvalo udržate¾ne ako prírodné ekosystémy – èiže ¾udské ekosystémy. Mal by
sa postara o územia, ktoré vlastní,
opravi ich a zrealizova na nich svoj
malý harmonický raj. Mal by tiež prispie k uzdraveniu prinajmenšom
tých plôch lesov, po¾nohospodárskych území, vôd a divej prírody, ktoré potrebuje k svojej vlastnej existencii. Mal by si da do etického poriadku svoje finanèné a obchodné
systémy. Mal by zaèa produkova
trvalo udržate¾né produkty. Mal by
zaèa budova svoju bunku – svoj vlastný bioregión, v ktorom žije… Permakultúra je skratka zo slov permanentná kultúra a znamená teda taký spôsob života, ktorého výsledkom je
permanentná ¾udská civilizácia – permanentná spôsobom, akým je permanentný zbytok biosféry.
Permakultúra je však viac ako tieto zbožné priania. Je to zároveò
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
takmer tridsaroènou celosvetovou
praxou overený úspešný technický
systém, ako navrhova a budova takéto ¾udské ekosystémy. Nie je to žiaden hókus-pókus, ale nesmierne presný program, ktorý skutoène funguje.
Austrálèania Bill Mollison a David
Holmgren navrhli v sedemdesiatych
rokoch analýzou prírodných ekosystémov dizajnérsky systém, ktorý, ako
sa vraví, nemá chybu. Vytvorili pomerne jednoduchú sériu princípov a
hierarchií, ktorých dodržiavaním je
možné tvori nové originálne trvalo
udržate¾né systémy, èi testova a nachádza správne vhodné riešenia
z minulosti. Aplikáciou týchto princípov už vznikli tisíce malých aj väèších projektov, kde sa môžete
o funkènosti tohoto systému presvedèi na vlastnej koži. Tieto princípy sú
pritom tak univerzálne, že ich môžeme aplikova na všetky ¾udské aktivity. Bill Mollison dostal zaèiatkom
osemdesiatych rokov Alternatívnu
Nobelovu cenu za spôsob, akým ich
aplikoval na vlastný vzdelávací systém
permakultúry – za dizajn 14-denného dizajnérskeho kurzu pre verejnos.
Existuje istá kvalita, ktorá sa nedá
pomenova, ale každý z nás ju „pozná“, keï ju zažije. Keï sú veci usporiadané spôsobom, „ako to má by“,
zažijeme túto kvalitu; ona je tým, èo
dáva životu zmysel, je tým, èo celý
život h¾adáme. Momenty, keï sme
túto kvalitu zažili, sú najsilnejšími zážitkami nášho života. Túto kvalitu
v nás vyvolávajú urèité veci, urèité
konštelácie hmoty a energie, urèitý
„dizajn“ vecí. Dôležité je uvedomi si,
že každý ¾udský èin prispieva k zmene
reality, teda že každý ¾udský èin je
aktom dizajnu. Ak dokážete robi tento dizajn „správne“, veci, ktoré vytvoríte, majú onú „kvalitu bez mena“
a všetci to pocítia. Permakultúra je
dizajn, ktorý za sebou zanecháva permanentné veci – veci s kvalitou bytia, pre ktorú stojí za to ži. Dôležitý
prínos permakultúry je v tom, že
otvorila cestu k takémuto dizajnu
všetkým ¾uïom: behom 14-denného
dizajnérskeho kurzu každý absolvent
zažije na vlastnej koži, že takýto „dokonalý“ dizajn má už v sebe vrodený, že ho dokáže robi a že môže zaèa s uzdravovaním sveta od seba –
na svojich vlastných pozemkoch,
vstupoch a výstupoch.
Úspešnos permakultúrneho dizajnu je však priamo úmerná etike
a kvalite dizajnéra – permakultúra
nedá nikomu niè zadarmo a èlovek
pomocou nej nemôže zbohatnú podvodom. Nezabudnite, že keï sa do
nej pustíte, vašim partnerom sa stane prinajmenšom celý zemský organizmus – a ten sa proste oklama
nedá. V tom je tiež najväèšia slabos
permakultúry – vašim nepriate¾om nie
sú len tí, ktorí ekosystému Zeme vedome aj nevedome škodia, ale aj vaša
vlastná lenivos, hlúpos, pýcha, závis, chamtivos a ïa¾šie slabosti.
Preto je permakultúra aj urèitým
prístupom k životu èi urèitou „životnou filozofiou“, vhodnou však len pre
tých, ktorí sú ochotní za svoje šastie
bojova. Zároveò je ale maximálne
tolerantná a zásadne sa ¾uïom nemieša do súkromných vecí, medzi ktoré
poèíta náboženské a politické presvedèenie, sexuálne a stravovacie
návyky, èi vaše ob¾úbené drogy. Tieto si má každý vysporiada sám
a nemal by mu do toho násilne zasahova nikto iný – sú to veci, v ktorých
sme ešte nedosiahli konsenzus a preto nie je možné v nich ani iným ¾uïom „stopercentne“ radi. Veci,
v ktorých sa kolektív nedokáže jednomyse¾ne zhodnú, sú prinajlepšom
len doporuèeniami. A tak aj používanie automobilov, poèítaèov èi umelých hmôt je vecou osobnej zodpovednosti a permakultúra „neprikazuje“ nikomu, èi si má kúpi osobné
auto alebo nie – je to vec osobnej
zodpovednosti: pre niekoho je auto
nevyhnutné a je súèasou jeho trvalej
udržate¾nosti v tejto chvíli, pre iného
nie – to si musí rozhodnú každý sám
za seba. Ale sú tu milióny vecí, na
ktorých sa už všetci bez problémov
zhodneme – sú to veci, ktoré už nemusíme dokazova – stali sa súèasou zdravého rozumu ¾udstva – a práve tieto permakultúra uèí a pomáha
¾uïom uvedomi si ich: preto sa permakultúre tiež hovorí „návrat k zdravému rozumu“. Z uvedeného tiež vyplýva, že vo vnútri hnutia permakultúry sú minimálne rozpory a systém
ako taký umožòuje zjednoti do pozitívnej akcie a spolupráce ¾udí s ve¾mi
rozdielnymi prístupmi k životu: zvýšená diverzita takýchto synergických
kolektívov vedie k vysoko kvalitnému
kolektívnemu dizajnu. Preto je permakultúra aj vynikajúcou technikou
5
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
na budovanie komunity a obnovenie
harmonických medzi¾udských vzahov – je návratom k spolupráci
v dobrej vôli. Pritom k spolupráci
dochádza spontánne, z vlastnej vôle
¾udí, ktorí si náhle uvedomia, že bez
spolupráce v dobrej vôli sa nedajú
tvori permanentné hodnoty. Permakultúra zjednocuje nie tým, že by ¾udí
„zastrešila“, ale naopak ¾udí „podpivnièí“ – ponúka im nezištne najväèšiu
zbierku kvalitných riešení na realizáciu trvalej udržate¾nosti, ktorá sa neustále rozširuje o nové riešenia, tak
ako sú objavované. Poznanie je
v permakultúre pokladané za zdie¾aný zdroj, ako je vzduch alebo voda.
Preto v permakultúre niet „expertov“, „vodcov“ ani „ústredné výbory“ – je samoriadená ako príroda.
¼udia, ktorí robia per makultúru
a majú chu spolupracova, spolupracujú v dobrej vôli na veciach, na ktorých sa dohodnú, ale v podstate nikto
nikomu niè neprikazuje. Všetky funkcie sú dobrovo¾né a ¾udia sa do nich
prihlasujú sami. Národné (èi regionálne) asociácie vznikajú preto, lebo ¾udia v danom štáte èi regióne chcú
spolupracova, a chcú spolupracova
preto, lebo sú priatelia, baví ich to a
je to výhodné. V regióne Èeska a
Slovenska pôsobí spoloèná Asociá-
cia permakultúry Èiech, Moravy,
Sliezska a Slovenska, nazvaná Permakultúra (CS), pretože ¾udia z týchto
dvoch štátov, ktorí sa venujú permakultúre, si to tak prajú a je to pre nich
vzh¾adom na príbuznos oboch jazykov výhodnejšie.
Permakultúra je špecificky urèená
pre ¾udí, ktorí chcú premeni svoje sny
o kvalitnom, spravodlivom a slušnom
živote na realitu hneï teraz a hneï tu
na Zemi. Je mnoho „realistov“, ktorí
tvrdia, že je to len utópia. Je mnoho
„idealistov“, ktorí h¾adajú šastie
mimo biologického života, v inom
èase èi inej dimenzii. Permakultúra
je zameraná na život, ktorý prebieha
tu a teraz, v tejto chvíli: ako ho poopravi, èo sa už dá vylepši, èo sa dá
zrealizova v danej situácii. Je to séria malých uskutoènite¾ných krokov,
ktoré už dokážeme urobi, ale urobených správnym smerom. Pokia¾ nevieme, èi je ten smer správny, spätnou väzbou kontrolujeme, kam to ide,
a vieme to poopravi neskôr – ale
aspoò nie sme domýš¾aví, že sme už
našli „dokonalé“ riešenie, ktoré sa
nedá vylepši. Istým spôsobom každé riešenie, ktoré sa realizuje, je dokonalé v danej chvíli tým, že sa realizuje v rámci živého organizmu Zeme
Permakultúra – definície
– ale tá dokonalos je dynamická ako
jazda na bicykli – už o chví¾u sa zaène stráca a je nutné ju poopravi.
Nedá sa zaspa na vavrínoch, keï
žiadne neexistujú – a nie je to až tak
stresujúce, ako to znie, keï viete jazdi na bicykli a vašim partnerom je
život, ktorý si uctíte a ktorý vás neustále úplne obklopuje: nikdy vám
nedá ažšie skúšky, ako ste schopní
slušne zvládnu. Preto aj keï je permakultúra mimoriadne nároèná na
realizáciu a dá vám skutoène zabra
– je v nej tiež mimoriadne ve¾a radosti
a smiechu. Život si vás testuje – ale
má aj svoju humornú stránku a vie
skutoène oceni kvalitnú obetavú
prácu.
Výsledkom aktívnej permakultúry
je iný pocit zo života: žijete uprostred
živého života, spolupracujete s ním
na premene sveta, a potom je všelièo možné – aj to, èo sa zdá inak
nemožné. Kvalita bez mena vás prekvapí èastejšie, ako je to dnes bežné.
Pomaly, krok za krokom, si uvedomujete, že aj keï je tu ve¾a „problémov“, žijete život, ktorý vám osobne
stojí za to ži. Priate¾ov pribúda. Vaša
pôda je stále plodnejšia. Istým spôsobom je vᚠživot zo dòa na deò
kvalitnejší. Nuž ako inak by ste chceli definova „trvalo udržate¾ný život“?
Karol Konèko
Život je zmena. Táto zmena sa realizuje aj cez èloveka. Nieèo do nás vstupuje a nieèo iné z nás vychádza. Dizajnom
nazveme proces, ktorým èlovek mení svoje vstupy na výstupy, takže dochádza k zmene okolitej reality. Od kvality
nášho dizajnu potom závisí, èi naše výstupy sú harmonické, t.j. v súlade s okolitým prostredím, alebo neharmonické, t.j. v konflikte s ním.
Trvalo udržate¾ný život je taký spôsob nášho života, ktorý je v súlade s okolitým prostredím, takže je možné ho
udržiava trvalo bez ohrozenia existencie – tak našej vlastnej, ako aj okolitého prostredia.
Kvalitou bez mena nazývame istý pocit, ktorý zažijeme pri urèitých konšteláciách hmoty a energie, keï sú tieto veci
v súlade s okolitým prostredím. Túto kvalitu nevieme pomenova, ale všetci ju poznáme, keï ju zažijeme. Je to
kvalita, ktorá dáva životu zmysel, ktorú vlastne neustále h¾adáme a ktorú sa tiež snažíme zachyti našou osobnou
tvorbou.
Prírodným ekosystémom budeme rozumie dynamicky stabilný, samoriadený, samoudržiavací, trvalo udržate¾ný,
permanentný, biologicky živý systém, do ktorého nezasiahol neharmonickými zásahmi èlovek.
Planétu Zem, na ktorej sa odohráva biologický život, nazveme organizmom Zeme, pretože sa chová ako živý
organizmus.
Permanentnou kultúrou, v skratke permakultúrou, nazveme takú ¾udskú civilizáciu, ktorá je v súlade s obklopujúcou
ju prostredím, a teda permanentná ako organizmus Zeme, v náruèí ktorého leží. Permakultúra je teda dizajnérsky
systém, pomocou ktorého navrhujeme a realizujme trvalo udržate¾nú ¾udskú civilizáciu (¾uïmi obývané územia,
sídla, budovy, záhrady, sady, farmy, byty, balkóny, parky, továrne, bane, komunikácie, inštitúcie, vzdelávacie,
sociálne, dopravné, finanèné a ekonomické systémy, atï.)
Permakultúrnym dizajnom nazveme taký spôsob vedenia nášho života, ktorý produkuje harmonické výstupy,
ktoré sú v súlade s obklopujúcim nás prostredím, takže po nás zostáva permanentná tvorba – diela, piesne, obrazy,
sady, domy, hraèky, slová, dotyky, produkty, osady, parky atï., ktoré majú v sebe spomínanú kvalitu bez mena,
èím obohacujú a napåòajú zmyslom nᚠživot.
6
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Co je permakultura
Jana Kotouèková
(volnì pøeloženo – trvale udržitelné hospodaøení èi zpùsob života)
Základem Permakultury je etika
a péèe o Zemi, tedy o celý zemský
ekosystém, o všechny jeho druhy.
To je postaveno na designu systémù, sjednocujících nízkoenergetické bydlení a krajinu. Používání co
nejménì materiálu, co nejmenší
zneèišování životního prostøedí a
šetrné využívání pøírodních zdrojù.
Pøi praktickém projektování se
využívá znalostí z mnoha oborù –
vlastností vody, proudìní vzduchu,
pùsobení sluneèní energie, geodézie, pùdoznalství; znalostí vzájemného propojení funkcí živoèišných a
rostlinných systémù, zadržování
vody v krajinì.
Je to vlastnì aktivní aplikace vìcí
a principù, které pozorujeme
v pøírodì, na systémy, které vytváøíme my sami. Takový design integruje domy, rostliny a živoèichy do
jednoho živého systému, kterým kopírujeme pøírodu. Tak lze vytvoøit
pøírodní prostøedí, stabilní stejnì
jako dešový prales. Stabilitou je
myšlen ekologicky zdravý a ekonomicky výnosný ekosystém. Mùže být
jednoduchý i složitý, ale vždy vychází
z podmínek daných místem.
Nyní se naskýtá otázka: kde, jak
a hlavnì proè vznikla tato myšlenka?
V souèasnosti, kdy nám nic nebrání získávat informace z celého
svìta, zjišujeme, že v sedmdesátých
letech 20. století došlo souèasnì na
rùzných svìtadílech zemìkoule
k hnutí za návrat k pøírodì. V principu se jedná o fyzický zákon akce
a reakce, kdy pustošení a oklešování pøírodních systémù dosáhlo
míry s viditelnými negativními dùsledky.
Tak napøíklad v Rakousku vzniká hnutí za pøírodní zahrady
a v Austrálii Bill Mollison zakládá
Permakulturu. Praktické realizaci
této myšlenky pøedcházelo mnoho
let získávání zkušeností.
V roce 1954 se Bill Mollison
(Tasmánie) stává asistentem výzku-
mu – devìt let tráví v divoèinì studiem ekologie lesa.
V r. 1966 se stává profesorem
na Tasmánské univerzitì. Avšak až
aktivní úèast na kácení pralesa jej
pøivádí na myšlenku hledat novou,
progresivní ochranu pøírodních ekosystémù.
V r. 1972 odchází zpìt do divoèiny a pracuje na vytvoøení systému obrany a obnovy ekosystémù.
Svou myšlenku – vytváøení nových
prostor na principech pøírodních
ekosystémù – nejprve nìkolik let
aplikuje a pozoruje, než se rozhodne na základì úspìšnosti realizací
(jsou trvale udržitelné) šíøit tyto aktivity po celém svìtì. Zaèíná Permakulturu vyuèovat. Vydává knihy
a skripta.
V r. 1982 mu byla udìlena alternativní Nobelova cena.
Následná citace nám alespoò náznakem odpoví, jak Bill Mollison
k myšlence vyvinout systém Permakultury pøišel:
„Díval jsem se na lesní ekosystémy a uvìdomil jsem si, že jejich
produktivita je stokrát vìtší než u
zemìdìlských systémù, vytvoøených èlovìkem. Navíc jsou maximálnì stabilní, úrodné a schopné
zdokonalovat se do nekoneèna.
Rùznorodost druhù v nich je dìlá
pøizpùsobivými, odolnými a vysokoproduktivními. Takové by mìly
být naše lidské systémy.
A tak jsem si pomyslel, že bychom mohli vytvoøit les složený ze
zvíøat a rostlin, které potøebujeme
my lidé. Potom by byla produktivita vyšší, jako napø. u pøírodního
lesa, a naše výnosy by vysoko
pøedèily výnosy jakékoliv komerèní farmy.“
Permakulturní systém má nìkolik základních zásad, které vždy zohledòujeme.
1. Zadržení vody v krajinì modelací terénu, terasováním, svejly, jezírky, mulèováním (nastýláním),
pøièemž každý z tìchto prvkù má
ještì další funkce, které se vzájemnì prolínají a doplòují.
2. Využití sluneèního záøení zachycením v tzv. sluneèních pastích
modelací terénu, výsadbou, pøírodními stavebními prvky.
3. Maximální využití rùzné polohy
dílèích èástí pozemku, napøíklad
vzhledem k vystavení prudkému
slunci, nebo naopak zastínìní, vìtru, apod.
4. Zúrodòování pùdy
– zpùsobem výsadby (druhy, zlepšující pùd. strukturu, pestrost druhù, patrovitost, kombinování vzájemnì si prospìšných druhù),
– ošetøováním pùdy kypøením,
mulèováním, bez hlubokých zásahù.
5. Vytváøení, nebo spíše podpora
vytvoøení rùzných biotopù. Napø.
bylinnou spirálou vytvoøíme na
jižní stranì místo pro suchomilné a teplomilné rostliny a na severní stranì vznikne prostor pro
stínomilné, vlhkomilné.
6. Vzájemné prolínání a doplòování jednotlivých prvkù. Každý má
více funkcí. Zároveò každou dùležitou funkci zajišuje nìkolik
prvkù souèasnì.
V dalších èíslech èasopisu se dozvíte blíže o významu jednotlivých
principù.
A na závìr opìt citace Billa Mollisona:
„Skuteèný problém je v tom, že
moderní zemìdìlství není systémem na produkci potravin, ale na
produkci penìz. Aby si udrželo své
bohatství, moderní hospodáøství
nerespektuje zdroje, ze kterých
žije. Nikdo zatím nezaplatil za škody, které napáchalo a stále páchá.“
A ještì informace pro zahradníky a zahradní architekty. Permakulturní zahrady neztrácí svou okrasnou hodnotu, ale zároveò svou užitkovostí ji násobí. V každém pøípadì
to nejsou mrtvé zahrady.
7
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
téma:
stavìní pøátelské k pøírodì
Ekodùm?
František Kurtin
Byl jsem požádán, abych napsal
èlánek k tématu staveb, které by byly
vhodné z hlediska svého vlivu na životní prostøedí. Pokud to má být alespoò trochu objektivní a zodpovìdné, je tøeba nejdøíve probrat alespoò
nìkolik z mnoha souvislostí.
Už jen pojem „ekodùm“ zaèínám
cítit jako zprofanované heslo, které
nemá vypovídací hodnotu. Lze jej
napøíklad nalézt ve spojení s eko-nomickými èi jen pseudo-„nízkoenergetickými“ stavbami.
Mne zajímají jen ty faktory opravdu eko-logické. Aspekt ekonomický
a nízkoenergetický už je pak jen automatickým vedlejším produktem.
Postupem z opaèných smìrù se tak
daleko nedostaneme.
Tento seznamovací èlánek si dovolím zamìøit na požadavky a principy, které si musí potenciální investor
pøed plánováním stavby uvìdomit.
Z nich se pak vše odvíjí.
Základní požadavky pro
pøedpoklad kvalitní výstavby (a již to bude
kurník, dílna, dùm,...):
Specifické požadavky
investora:
• zajištìní co nejzdravìjšího životního prostøedí obyvatel (èistý vzduch,
ionty, relativní vlhkost, teplota, ...)
• stavební materiály, výstavba, provoz a likvidace nezatìžující životní
prostøedí
• minimalizace spotøeby vstupù
(energie, voda, …)
• minimalizace výstupù (kompostování, recyklace, …)
• využití obnovitelných a odpadních
energií (pasivní, aktivní, kombinace)
• vysoký užitný komfort obyvatel
• automatický provoz s minimální
potøebou zásahù (automatika vždy
nemusí být elektronická)
• …
• rozmìry
• vybavenost
• …
Výhody a omezení:
• místní klimatické podmínky
• stavební omezení èi ustanovení
(napø. stavební linie, …)
• vodní tok / vodní plocha / studna
na pozemku
• stavební materiály dostupné na pozemku èi v okolí
• …
Èím podrobnìjší a peèlivìjší analýzu jednotlivých požadavkù, zdrojù
a omezení provedete, tím lepšího mùžete dosáhnout výsledku. Nikdo nezná Vaše potøeby a požadavky lépe
než Vy sami. Proto peèlivì zvažte
všechny jejich vlastnosti, mnohé komPro kurzPK 2004
FrantišekKurtin
Pro každou stavbu jsou potøeby a
možnosti znaènì individuální
[email protected]
www.ekodum.cz
Neexistuje univerzální øešení pro
ovlivnìní stavby
Omezení se kterými poèítat :
* úøady
* dostupné zdroje a vlastnostmi pozemku
* invence majitele a pøizvaných osob
Dùm
Stávající stavba
Plánovaná stavba
Peèlivá prvotní analýza pomùže vyhledat
a objasnit vztahy pro výbìr (a vzájemné
provázání ) systémù stavby , mùže uspoøit
náklady na výstavbu , provoz i likvidaci
Investovat promyšlenì do tìch úsporných
opatøení , která jsou pro danou stavbu podstatná ,
èi snadno , levnì a rychle realizovatelná
1
Konstrukce
Stavební otvory a doplòky:
Dveøe, okna, okenice, žaluzie,
rolety, závìsy, markýzy, pergoly,
reflexní plochy, ....
Izolace tepelné, vlhkostní , ...
2
Technologie
Zmìny, úpravy, doplnìní
systémù:
Voda, vzduch, teplo, odpady,
recyklace , akumulace , ....
3
Spotøebièe
U nových nákupù výbìr z energetické
tøídy A s vysokou úèinností a tím i
nízkou spotøebou energie a pøípadných
médií (voda, èistící prostøedky, .....)
Znaèné možnosti ovlivnìní :
* poloha a orientace na pozemku
* tvary a konstrukce
* volba systémù a vybavení domu
4
Alternativní
zdroje
Slunce , vítr , biomasa ,
nízkoteplotní , geotermální ,
....
8
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
binace se mohou vzájemnì doplnit
èi úplnì potlaèit nìco dalšího (nebo
také naopak).
Nejdøíve tedy jen vyhodnocujte a
pøemýšlejte. Nefixujte se jen na jeden pohled na vìc. Kdykoliv pak
mùžete pøijít i na lepší variantu. Snažte se o perfektní øešení bez fixace
napø. na to, že máte nebo mùžete
mít nìjaký stavební materiál za bab-
ku. Ve výsledku by Vás to mohlo pøijít hodnì draho.
Pokud navrhnete ze všech stran
vyhovující øešení, budete už vìdìt,
kde si pøípadnì mùžete ten levný
materiál dovolit použít (a kde Vám
neovlivní Vaše požadavky).
I když nebudete schopni vše sami
objektivnì posoudit, urèitì to bude
inspirující podkladový materiál pro
Stavební materiály pro ekodùm
Jaký materiál má environmentálnì pøíznivé vlastnosti? Pøi hlubším zamyšlení dojdeme k tomu, že tato otázka je špatnì formulovaná, každý stavební materiál s sebou ponese urèitý
díl negativních vlivù. A již to bude
jeho podstatou, zpracováním, jeho
vlastnostmi, zpùsobem samotné výstavby èi likvidace po dožití.
Materiály mohou být pro konkrétní posuzovanou vlastnost výborné až
pøímo hrozné. Pro samotnou stavbu
ale použití výborných materiálù nestaèí, navíc bude potøeba dobrý projekt a peèlivé provedení. I z výborného materiálu se totiž dá postavit odstrašující stavba.
Hlavní faktory posuzovatelné z environmentálního hlediska:
1. Surovina pro výrobu stavebního
materiálu a její získávání (míra ob-
* vys
o
* velk ká optick
á pro
ý
pustn
* vzd tepelný
ost
od
uchotì
* teplo
snost por
tn
í
, vlhk
* ....
ostní
a UV
odoln
ost
František Kurtin
[email protected]
www.ekodum.cz
František Kurtin
novitelnosti zdroje/ložiska materiálu, poškozování prostøedí tìžbou, pøímá a nepøímá spotøeba
energie pøi tìžbì, skladování,
transportu,…)
2. Výroba stavebních materiálù, polotovarù, dílù, sestav (zneèištìní
životního prostøedí výrobním provozem, spotøeba energie na výrobu, skladování, transport…)
3. Výstavba (míra poškození životního prostøedí prùbìhem výstavby,
spotøeba energie na dopravu,
zpracování materiálu na místì stavby a vlastní zdìní,…)
4. Likvidace (trvalé nebo doèasné poškození pøírody zpùsobené stavbou
èi stavebními materiály, recyklovatelnost materiálù, energetická nároènost,…)
5. Samotná stavba a její užitné vlastnosti (úmìrnost stavby pro dané
potøeby, požadavky na dodávky
Levný
Pøírodní
Ekologický
Lehce dostupný
Lehce odbouratelný
Zdravotnì nezávadný
Energeticky nenároèný
Opakovatelnì využitelný
Okna
, dveøe
, ...
pøípadného architekta. V každém
pøípadì Vám to pomùže udìlat si jasno v podstatných a nepodstatných
vìcech, na kterých budete èi nebudete trvat.
tina
ní kry
Støeš
energie pro zajištìní obyvatelnosti stavby – efektivita zaøízení pro
vytápìní – klimatizaci – ohøev
TUV, efektivní míra využití obnovitelných zdrojù,…)
Každá èást stavby má své konkrétní požadavky na použitý materiál èi
složení. Pro dané požadavky je skoro vždy možný výbìr z více vhodných
variant.
Pøíklad stìny:
Požadavky budou na zatížitelnost,
požární odolnost, tepelnì izolaèní
vlastnosti, tepelnì akumulaèní vlastnosti, mikroklimatické vlastnosti (regulace vlhkosti v interiéru,…), propustnost par,…
Výhodným øešením nebude jediný
univerzální materiál se spornými
vlastnostmi. Pravdìpodobnì nejvýhodnìjším bude vždy složení stìny
vlivùm
stním
vìtrno
o
p
i
ùè
lná v
* odo izolaèní
ø.
ro
* hyd chotìsná tavbu , nap
u
s
)
* vzd sná pro a )
ní
o
s
orativ c í energie
n
ra
k
øí
e
te
p
*
èi d
dají
tná (
- oby á užitková užití dopa
y
n
- zele etická (v
rg
- ene
..
..
*
Ideální stavební
materiál
Tepelné izolace
Zdivo
acita
í kap
kostn apacita
á vlh
k
* velk tepelná odivost
á
v
* velk tepelná
á
t
* velk chotìsnos
u
d
z
*v
* ....
* velký tepelný odpor
* nenasákavé
* vodostálé
* ....
Hydr
o
plyno izolac e,
izolac
e
* paro
* vìtr zábrany
o
* izola zábrany
* izola ce pøed v
lh
* .... ce pøed z kostí
emním
y ply
ny
9
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
z více vrstev rozlièných materiálù, ale
s výbornými konkrétními vlastnostmi,
které pro dané místo potøebujeme.
Dùležité je, že si materiály v „sendvièi“ své vlastnosti podrží, na rozdíl od
smìsí, které vlastností samostatnì
aplikovaných materiálù nedosáhnou.
Pro interiérovou èást stìny zvolíme materiály, které nám co nejlépe
vyhoví pro zdravé obytné prostøedí a
bezpeènost v interiéru. Pokud konkrétní nám vyhovující materiál není
napø. uznán jako nosný, mùže být
kombinován s nosnou konstrukcí
(napø. nepálené cihly s døevìnou nosnou konstrukcí).
Pro dobré tepelnì izolaèní vlastnosti je nutností použít tepelnou izolaci. Jejich hlavní tepelnì izolující slož-
kou je vzduch (plyn), pomocnou je
materiál, ze kterého je složena nosná konstrukce, tvoøící vzduchové komùrky. Tepelné izolace mají obrovské rozdíly v energetické nároènosti
na výrobu a tím také ve výrobní cenì.
Pøípad tepelných izolací je dobrým
pøíkladem pro možnosti využití odpadních surovin èi vedlejších produktù z obnovitelných zdrojù (papírenská celulóza, sláma, ovèí vlna,…).
Jejich použitím dojde také k doèasnému vyvázání CO2 z ovzduší (konzervace do stavby), na rozdíl od jejich nárùstu v ovzduší zpracováváním
ropných produktù. Pøi jejich správné
aplikaci mohou i pøedèit celkové užitné vlastnosti prùmyslovì vyrábìných
izolací. Samozøejmì ale mají také svá
omezení a nejdou zatím aplikovat
vždy a všude.
Z environmentálního hlediska je
ovšem také nutno øíct, že je lépe použít i prùmyslový typ izolace než izolaci žádnou. Pokud ovšem jejím použitím dojde k úsporám energií (a tím
také i omezení emisí v ovzduší) vyšším, než je potøeba na její výrobu
a likvidaci. Mimo hlediska pomìru
energií by výroba, provoz a likvidace
tepelné izolace nemìla nevratnì poškozovat životní prostøedí ve všech
ostatních ohledech.
František Kurtin
[email protected]
www.ekodum.cz
Recyklování energie a zdrojù v ekodomu
Pro minimalizaci vlastní spotøeby
a produkci co nejmenšího množství
odpadù by zámìrem mìlo být co nejdelší efektivní setrvání energií a zdrojù
v domì èi na pozemku. Èím lépe
toho budeme schopni, tím ménì budeme potøebovat.
Lze toho snadno docílit opakovaným využitím již jednou použitého
zdroje. Nemusí jít o využití pro ten
stejný úèel, staèí se zamyslet, jaký
odpad mùže být zdrojem èi pøínosem
pro jiné využití.
Pøíkladem mùže být nakládání s šedou vodou (lehce zneèištìnou napø.
z kuchynì, sprchy,…). Ta místo v kanalizaci mùže skonèit na vaší zahrádce èi ve skleníku v doèisovacím jezírku. Ovlivní lokálnì mikroklima, biologickou aktivitu atd. a hlavnì zùstane
v krajinì. Pokud nemáte zahrádku a
musíte mít splachovací toalety, mùžete odpady z umývátek vyústit do
splachovacích nádržek. Mùžete tak
ovlivnit spotøebu pitné vody likvidované v toaletách. Navíc tato voda již
bude pravdìpodobnì pro mytí ohøátá, takže nebude odebírat tolik tepla,
jako když je splachovací nádrž plnìna jen studenou pitnou vodou (a odebírá teplo z okolí nádržky). U vìtšiny
splachovacích mechanismù, se kterými jsem se setkal, jde jednoduše
odstranit polystyrénový plovák (na
vypouštìcím mechanismu, do napouštìcího mechanismu nezasahuj-
te), který po spuštìní zajišuje kompletní vyprázdnìní obsahu nádržky.
Tento lze jednoduše odstranit a pak
již splachovaè pouští vodu, jen pokud jej držíte. Pustíte tedy jen tolik
vody, kolik je aktuálnì tøeba.
Pokud budete mít navíc bezdotykové automatické termoregulaèní baterie, uspoøíte mimo vody ještì energii potøebnou na její ohøev.
Mùže se to zdát na první pohled
nepodstatné, ale spousta takovýchto
drobných a vìtšinou i levných detailù
mùže rapidnì ovlivnit Vaši celkovou
spotøebu. Samozøejmì vše je relativní, v nákladech na provoz obyèejné
stavby se nìjaká uspoøená kilowatthodina dennì lehce ztratí, pro opravdu nízkoenergetický dùm to však
mohou být podstatné desítky procent,
díky kterým nebudete potøebovat nákladný topný systém, ale vystaèíte i s
nenákladnou zálohou (tøeba i elektrickými pøímotopy), kterou využijete jen
v extrémnì mrazivých dnech.
Pro opravdu nízkoenergetický
dùm (kvalitní tepelná izolace, kvalitní
zasklení, vyøešené výše zmínìné detaily,…) s délkou topné sezóny do tøí
mìsícù se již stávají mnohá pøípadná
energetická zaøízení finanènì nenávratnými a energeticky neopodstatnitelnými (napø. tepelná èerpadla,
rekuperaèní jednotky,…). Pokud je u
domu nevytápìná zimní zahrada èi
František Kurtin
skleník, lze zbytkovou odpadní energii využít i zde – vedením odpadního
vzduchu z øízeného vìtrání, prùtokem
odpadní šedé vody (a tím jejím zdržením) pøes zásobníky ve skleníku,…
Pokud bude skleník orientován jižnì,
doèisovací jezírko pøed ním (s vyústìnou odpadní vodou ze skleníku)
zvýší množství sluneèní energie vstupující do skleníku (odrazem záøení od
hladiny). Tato jednoduchá opatøení
opìt vylepší Vaši celkovou bilanci za
minimální náklady.
Je samozøejmé, že každá stavba je
jiná a ne vždy, všude a vše je možné
upravit èi zmìnit „k obrazu svému“.
Ekodùm (hodný toho jména) se jistì
nepodaøí získat pøestavbou. Na každém domì lze ale najít spoustu drobností i podstatných vìcí, kterými se
mùže stát jejich provoz ménì nároèným. Klíèovou roli zde také hrají
i obyvatelé se svými schopnostmi
a kázní, napøíklad v produkci odpadù, jejich tøídìní a pøípadném využití. Využít se dají dobøe biologické odpady. Pøi jejich kompostování dochází
k znaèné produkci tepla (bakteriemi),
navíc lze získat kvalitní kompost (vysoké teploty nièí semena plevelù) pro
vaši zahrádku.
Umístìní kompostéru ve skleníku
prospìje skleníku i kompostovacímu
procesu. V závislosti na fázi kompostování se ale také uvolòují rùzné
10
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
P otøe
bné e
ne
rgie
* osoby
* spotøebièe
Zdroje odpadní energie
* akumulátory
* procesy
* odpady (voda , vzduch, zbytky...)
* .....
mu
Za
øíze
ní
pro
* odtahové turbiny (vìtrání , tah kotlù, ..)
* komínové tahové nástavce (nepohyblivé )
* malé vìtrné rotory
- pro pøímý (mechanický ) pohon
spotøebièù (èerpání vody,
stlaèování vzduchu, výroba
tepla a chladu, .....)
- pro nepøímý pohon (napájení )
spotøebièù výrobou elektrické
energie
* .....
né
e
ce
Za
øíze
ní
pole,…) lze uvažovat i o využití tepla
k pøitápìní èi pøedehøevu vody.
Nauète se pozorovat vlastní dùm
a poctivì si popsat i rutinní èinnosti.
Brzy se nauèíte objevovat detaily, které by se daly vylepšit. Neztrácejte
nadìji, že Vás hned nenapadne správné øešení. Pokud jste problém již jednou objevili a chcete jej øešit, Váš
ien
erg * mechanické (tlakové , gravitaèní ,
ie setrvaèné , ...)
* tepelné (vodní , zemní , chemické,
latentní ,....)
* elektrické (chemické, palivové , indukèní ,
kapacitní , ....)
* biologické (biomasa , potraviny ,
živoèichové , ...)
* .....
y
pro
do
pln
ìn
íz
tra
zd
ro
je
pr
o
as
m
bio
do
st
up
né
gie
Sn
ad
no
er
en
plyny, proto je vhodné zhotovit provìtrávanou verzi kompostéru s odtahem mimo uzavøený prostor (odtahová vìtrná turbína kombinovaná
s ventilátorem s nízkým pøíkonem,...).
Dosáhne se tak také lepšího pøívodu
kyslíku aerobním bakteriím.
Pokud máte znaèné množství bioodpadu (napø. ze zahrádky, sadu,
ití
už
vy
* okna
* skleníky
* teplovzdušné výmìníky
* solární kolektory tepelné
* solární kolektory fotovoltaické
* adsorbèní chlazení (zeolity Na, K, Ca)
* .....
aku
mu
lac
ro
íp
en
øíz
Za
ne
r
gie
ene
é
yst
ie
energ
* vítr
* biomasa
* sluneèní záøení
* teplota okolního prostøedí
- stabilní teplota podloží
- mìnící se teplota vzduchu
- vstupní teplota vody
* .....
ní
rže
Zd
vs
rgie
ENERGIE
trné
žitívì
o vyu
ení pr
Zaøíz
* rekuperace z vody a vzduchu
* kompostování biolog . odpadù
* kaskádové využití s postupnou
degradací zbytkového potenciálu
(odpad z jednoho procesu je
zdrojem pro jiný)
* recyklace a opakované použití
* .....
* tepelné motory
(tepelná -mechanická )
* tepelné generátory
(mechanická -tepelná )
* alternátory
(mechanická -elektrická )
* tlakové motory
(tlaková-mechanická )
ergie
acien
* vírová trubice
form
trans
o
(tlaková-tepelná )
r
p
í
en
Zaøíz
* elektronické mìnièe
(svìtelná-elektrická ,
tepelná -elektrická )
* .....
Vše co domem prochází
ovlivòuje toky energie
vy
uži
tís
lun
eèn
íen
e rg
ie
* teplo
* chlad
* svìtlo
* elektøina
* .....
* spalování
- spalovací kotle pro výrobu tepla i elektøiny
* zplyòování , zkapalòování
- reaktory pro transformaci biomasy na jiné
palivo (methan , ethan , methanol, ethanol, ...)
* kompostování
- reaktory pro zpracování biologického odpadu
s odbìrem vznikajicího odpadního tepla
* .....
Pro kurzPK 2004
František Kurtin
[email protected]
www.ekodum.cz
mozek bude i podvìdomì kombinovat a hledat pro Vás optimální varianty øešení. Netlaète pøíliš na „pilu“,
první øešení, která Vás napadnou,
nemusí být zrovna ta nejlepší.
František Kurtin
[email protected]
www.ekodum.cz
Odevšad…
Pak pokroèil dopøedu zedník
a øekl: Promluv k nám o domech.
A Mustafa odpovìdìl, øka:
Døíve než postavíte dùm uvnitø
mìstských hradeb, vystavte si ze
svých pøedstav chýši v pøírodì.
Nebo tak, jak vy se za svého soumraku vracíte domù, tak èiní i vzdálený a osamìlý poutník ve vašem
nitru.
Vᚠpøíbytek je vaším vìtším tìlem.
Roste na slunci a spí v tichu noci
a není beze snù. Copak vᚠdùm nesnívá? A neopouští ve snu mìsto, aby
se vydal do háje èi na vrchol hory?
…
Ale vy, dìti prostoru, vy èinní v
neèinnosti, vy se nedejte lapit do pasti
ani zkrotit.
Vᚠdùm a vám není kotvou, nýbrž stožárem.
A není lesklou blánou, která pøekrývá ránu, ale víèkem, chránícím
oko.
Neskládejte svá køídla, abyste mohli projít dveømi, ani nesklánìjte hlavy, abyste jimi nenarazili do stropu,
ani se nebojte dýchat, aby nepopraskaly zdi a nezhroutily se.
Nepøebývejte v hrobkách vystavìných mrtvými pro živé.
A i když vᚠpøíbytek je vznešený
a skvìlý, a není majetníkem vašeho
tajemství a neukrývá vaše touhy.
Nebo to, co je ve vás bezmezné,
pøebývá v pøíbytku nebes, jehož branou je ranní mlha a jehož okny jsou
písnì a ticho noci.
Z knihy Chalíl Džibrán: Prorok,
vydal Vyšehrad, Praha 1990.
11
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Proè volit stavby
pøátelské k životnímu prostøedí
Co nazýváme
pøírodními stavbami?
Dopad na životní
Pøírodní stavìní je stavební systém,
který klade dùraz na sociální a ekologickou udržitelnost. Základním pøedpokladem je maximální snížení vlivu
naší bytové a jiné výstavby na životní
prostøedí a souèasnì každému poskytnout zdravé, krásné, pohodlné
domovy zohledòující i stránku duchovní. „Pøírodní“ stavitelé zdùrazòují
jednoduché, snadno osvojitelné techniky, které využívají obnovitelných
místních zdrojù. Tyto systémy staví
na lidské práci a tvoøivosti namísto
špièkové technologie a odborné dovednosti.
Pøírodní stavìní má nutnì regionální charakter se svými zvláštnostmi. Neplatí zde žádné jediné „správné“ odpovìdi, žádné univerzálnì
vhodné materiály nebo standardní
návrhy. Vše závisí na místní ekologii, geologii a klimatu, na charakteru
daného stavebního místa a na potøebách a osobnosti stavitelù a uživatelù. Nejlépe to však funguje, jsou-li navrhovateli, staviteli, vlastníky a obyvateli jedni a ti samí lidé. Pøírodní
stavìní èlovìka velmi obohacuje, nebo ho uèí, že si každý mùže jednoduše osvojit dovednosti potøebné
k vybudování svého domova.
Pøírodní stavìní není novou myšlenkou. Tìmito kritérii se doposud øídí
stavby na mnohých místech svìta.
Nejinak tomu bylo i v Evropì a Americe až do prùmyslové revoluce, nástupu levné dopravy a profesionalizace stavitelství a architektury. Rodiny prùkopníkù ve Spojených státech
stavìly své domy z místních materiálù, stejnì jako pùvodní pøírodní národy. Na souèasný moderní stavitelský prùmysl se svými tìžebními, povážlivì intenzivními energetickými
a toxickými praktikami musí být pohlíženo jako na doèasnou odchylku
od tìchto norem. Pojïme se podívat
na nìkteré z mnoha pøedností pøírodního stavìní ve srovnání s moderní
konvenèní stavební praxí.
Není žádným tajemstvím, že globální ekosystém je ve špatném stavu.
Bytová výstavba tento problém ještì
zhoršuje. U nás na severozápadì je
to zøejmé všude kolem: od vykáceného lesa pøes pilu až ke stavebnímu
místu. Hlavní komponenty moderního stavitelství jsou závislé na destruktivní tìžbì: sádrovec; železo pro kování, žebírkovou tyèovou výztuž
a zastøešení; vápno a další minerály
pro cement. Všechny materiály používané bìžným moderním stavitelstvím jsou produkty intenzivního
energetického procesu. Pily, které
øežou døevo, továrny vyrábìjící pøekližky a døevotøískové desky, slévárny produkující ocel, závody pøetváøející pøírodní minerály v cement tak,
že ho vystaví velmi vysokým teplotám; vše spotøebovává obrovské
množství energie pohánìné spalováním uhlí nebo nafty, zahrazením øek
nebo štìpením atomù.
Tyto výrobní procesy navíc uvolòují a vypouštìjí toxické kapaliny do
vody a nebezpeèné chemikálie do
ovzduší. Napøíklad výroba portlandského cementu je zodpovìdná za asi
4% skleníkových plynù. A i když už
je stavební materiál vyroben, moderní výstavba je závislá na nekoneèném
proudu zneèišujících nákladních aut,
které je dovezou na stavební místo,
které je obvykle vzdáleno stovky mil.
Pro srovnání, sláma a další materiály používané „pøírodními“ staviteli
jsou vedlejšími produkty, u kterých by
jinak vznikal problém s likvidací.
V samotné Kalifornii bylo každoroènì nevyužito takové množství slámy,
ze které by bylo možno postavit desítky tisíc rodinných domkù. Ještì
donedávna byla témìø všechna sláma v Kalifornii spálena na polích, ale
pro zneèišování ovzduší byly tyto
praktiky zákonem zakázány. Pìstitelé rýže byly tak postaveni pøed problém, co udìlat se slámou, kterou již
pálit nemohou. Zasadili se tedy o legalizaci staveb ze slámy. Výsledkem
prostøedí
Michael Smith
Michael Smith je zakládajícím øeditelem The
Cob Cottage Company.
Vyuèuje pøírodní stavitelství a permakulturu
po celém západì
Spojených Státù,v Kanadì
a v Mexiku. Je také zakladatelem a organizátorem
semináøù o pøírodním
stavitelství. [email protected]
bylo, že Kalifornský stát navrhl a pøijal smìrnice pro domy ze slámy.
Není samozøejmì možné postavit
dùm bez vlivu na životní prostøedí, ale
je naší odpovìdností omezit a zabránit šíøení škod. Vykopat jámu na vlastním pozemku a získat tak jíl, abychom
mohli postavit dùm z nepálených cihel, mùže vypadat neesteticky. Je to
však mnohem ménì ošklivé než pásy
dolù, gigantické továrny a dálnice.
Pøíroda má ohromnou schopnost léèit malé rány; z jámy na vašem pozemku by mohlo být skvìlé jezírko
pro žáby. Mnoho z nás nábožnì chrání stromy na vlastním pozemku; potom jdeme však do velkoobchodu se
døevem, které je dovezeno ze zcela
vykácených porostù. Jestliže se rozhodneme stavìt ze døeva, je mnohem
ménì pokrytecké pokácet nìkolik
vybraných stromù blízko našeho bydlištì a opracovat je na malé pøenosné pile nebo proøezat zarostlý lesík
a použít klády s malým prùmìrem na
stavbu. Mít pøehled o našich vlastních
zásazích v okolí nám pomùže minimalizovat nᚠvliv na místní ekosystém a chránit jeho zdraví, protože se
na nìj dennì díváme z okna a chodíme kolem nìj. Stavìt s pøírodními
materiály z místních zdrojù také snižuje naši závislost na zneèišujícím
a energeticky nároèném výrobním
a dopravním prùmyslu.
Lidské zdraví
Mnoho horlivých stoupencù pøírodních staveb jsou lidé s pøecitlivì-
12
lostí na chemikálie a jinými civilizaèními chorobami. I když obzvláštì tito
lidé si uvìdomují, jaké obtíže nám moderní stavebnictví zpùsobuje, setkáváme se s pøíbìhy poškozeného zdraví vlastnì všichni. Dokonce i seriózní
tisk uveøejòuje èasto pøíbìhy lidí
s rakovinným onemocnìním èi dýchacími obtížemi, které byly zpùsobeny kontaktem s látkami jako jsou
lepidla na formaldehydové bázi, umìlé hmoty, barvy a pigmenty, azbest
a skelná vlákna. Toxicita tìchto materiálù ovlivòuje všechny, kdo s nimi
pøicházejí do styku: dìlníky v továrnách, skladech a obchodech, stavebníky na staveništích a koneckoncù
i obyvatele výsledných jedovatých výrobkù. Pøírodní materiály jako je kámen, døevo, sláma a hlína však nejsou pouze netoxické, jsou to ve své
podstatì materiály zlepšující kvalitu
života. Hlína, jeden z nejpoužívanìjších materiálù pøírodního stavebnictví, je také cenìna pro svoji schopnost absorbovat toxiny a obnovovat
zdraví. Tradièní pøírodní léèitelství na
její pùsobení vždy velmi spoléhalo.
Pøibývá dùkazù, že moderní stavebnictví také oslabuje naše psychologické a emocionální zdraví. V pøírodì našich pøedkù nenajdeme pravé úhly, vodorovné plochy v jednotné
barvì a nemìnnou jednolitost. Mohou v nás spouštìt podvìdomou reakci: „nìco je tady špatnì!“ a toto
napìtí nás stresuje a vyvolává neustálou nervozitu. Vìtšina souèasných
domù rozhodnì smysly svých obyvatel nestimuluje rùznými variacemi vzorù, tvarù, struktur, vùní a zvukù. Pro
naše pøedky byla pøítomnost tìchto
podnìtù pøirozená. Uniformita našeho životního prostøedí pøispívá pravdìpodobnì i k tomu, že jsme stále
více ochotni povzbudit své smysly
skrze drogy a elektronická média.
Kromì již uvedeného je tu i jakýsi
dobrý, obtížnì popsatelný pocit, který v nás pøírodní stavba vzbuzuje.
I když jsme pøitahováni k tomu, abychom dávali pøednost novému, záøivému, lesklému a pøesnému, pøesto
nás velmi pøitahují prùmyslovì nezpracované materiály pro svou jedineènost, myšlenku a péèi, kterou jim
øemeslná zruènost vtiskla. Témìø
všechny pøírodní stavby, které jsem
mìl možnost vidìt, nehledì na odbornou úroveò stavitelù, byly krásné.
Protože sám žiji v domku postaveném
vlastníma rukama, zvykl jsem si oèe-
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
kávat fascinované pohledy a úctu
v oèích návštìvníkù, kteøí pøicházeli
poprvé, a jejich nechu zvednout se
z teplé hlinìné lavice, když nastal èas
odejít.
Sociální spravedlnost
Moderní stavebnictví je byznys, ve
kterém se toèí velké peníze a s obdobnými problémy jako vìtšina dalších prùmyslových odvìtví. V zájmu
maximalizace okamžitých ziskù jsou
dlouhodobé zájmy, jako je èisté životní prostøedí a zdraví obyvatel, èasto
pøehlíženy. Bohatí a vlivní si mohou
zaøídit své domovy a životy pøíjemnì
na náklady tìch ménì privilegovaných, èasto žijících ve vzdálených
zemích. Mimo to, moc je soustøedìna do rukou vlád a vybraných spoleèností díky stavebnímu prùmyslu
a pøedpisùm, které naše možnosti velmi omezují. Napøíklad, jestliže zákon
øíká, že jsme povinni vytvoøit pro jakoukoliv stavbu betonové základy,
pomyslete na to, jaký výdìlek to znamená pro cementárny!
Vyrostli jsme s tím, že nám tvrdili,
že nemùžeme postavit dùm, nejsmeli profesionální stavaøi. Jestliže chceme dùm, jsme nuceni strávit vìtšinu
svého èasu v zamìstnání (které nás
èasto nebaví a nemáme ho rádi)
a vydìlat tak dost penìz, abychom
mohli zaplatit stavaøùm, kteøí dost
možná také tu svou stavaøinu zrovna
nemilují. Jsme-li pøesvìdèeni, že potøebujeme zaplatit 150 000 dolarù za
dùm o rozloze 2 000 ètvereèních stop
(cca 184 m2 – pozn. pøekl.), jsme
uvázáni k tøicetileté hypotéce, která
nás nutí strávit zbytek svého života
v neuspokojujícím zamìstnání.
Nemusí to tak ale být. Jestliže použijeme místní materiály jako je hlína
a sláma, spokojíme se s menším domem než žádá konvence a sami obstaráme co nejvíce nutné práce, mùžeme vytvoøit dùm až pøekvapivì vyhovující. Protože cena klesne ze
statisícù na desetitisíce a možná dokonce na pouhé tisíce dolarù, je snadnìjší setøást ze sebe jho pùjèek a hypoték. Dlouhodobì mùžeme šetøit
svoje peníze také v malém, efektivnì
navrženém a postaveném domì, který využívá pasivní solární energii na
vytápìní i chlazení. Ve výsledku mùžeme zjistit, že i naše finanèní potøeby klesají. Budeme moci zkrátit èas
strávený v práci a vìnovat takto ušetøené hodiny vlastním dìtem nebo tøe-
ba péèi o zeleninovou zahradu, jejíž
výnosy nám mohou ušetøit ještì více
penìz.
Technologie, které se spoléhají na
lidskou práci a tvoøivost, vytváøejí zcela odlišnou sociální dynamiku než ty,
které jsou závislé na materiálech tìžkého prùmyslu, drahých strojích
a specializovaných dovednostech.
Jestliže budeme stavìt s balíky slámy,
lískovými pruty, nepálenými cihlami
nebo upìchovanou hlínou, mùžeme
do práce zahrnout celou rodinu. Stavební plocha bez elektrických nástrojù
je bezpeèná a je to prostøedí podporující v dìtech chu uèit se cenným
dovednostem. Nebo pozvìte pøátele
a sousedy na staromódní venkovský
pracovní dýchánek. Nabídnìte jim jídlo a možnost uèit se výmìnou za jejich èas a energii. Je to dobrý obchod
pro každého a také spousta legrace.
Bìhem stavby svého domu mùžete
budovat i novou sociální strukturu, ve
které jsou lidé závislí pouze na sobì
samých a navzájem se starají o zajišování svých základních potøeb namísto pøedávání své síly vládám, korporacím a profesionálùm. Jestliže ti
z nás, kteøí jsme relativnì bohatí, se
budeme ménì podílet na spotøebì
zdrojù planety Zemì, zùstane více pro
ménì privilegované i pro budoucí
generace.
Zmrtvýchvstání
pøírodních staveb
Ze všech už uvedených i dalších
osobních dùvodù, nìkteøí jednotlivci
vždy zpochybòovali zabìhnuté vzory
stavebního prùmyslu a pro své stavby dávali pøednost místním materiálùm a tradièním technologiím. Bìhem
tzv. období návratu k pùdì v šedesátých a sedmdesátých letech tisíce lidí
zatoužily postavit si vlastní domy
z dosažitelných zdrojù, bez profesionální asistence, bez velkého školení
a penìz. Inspirovali se a pomoc získali v pøíkladu a díle soudobých prùkopníkù jako Helen s Scott Nearingovi (kniha Living a Good Life, aj.)
a Ken Kern (kniha The Owner-Built
Home, aj.) Energetická krize v polovinì sedmdesátých let upoutala pozornost veøejnosti k využívání pøírodních zdrojù a energeticky úsporných
staveb. Ve stejné dobì bylo provedeno rozsáhlé množství výzkumù
a napsáno mnoho o stavbách využívajících pasivní solární energii a al-
13
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
ternativní energetické systémy a propagujících trvalou udržitelnost zdrojù,
z nichž vìtšina byla následnì smetena pod stùl vládní politikou a lhostejností veøejnosti bìhem osmdesátých
let.
Aèkoliv už jim nebyla vìnována
pozornost populárního tisku, experimentální práce tradiènì myslících
stavitelù pokraèovala i bìhem tohoto období. Koncem osmdesátých let
poryv zájmu a aktivit obklopil znovuobjevení staveb z balíkù slámy na jihozápadì Spojených státù, technologii, která si získala velikou popularitu v Nebrasce na poèátku století.
V Tucsonu založili Matts Myrhman
a Judy Knoxová organizaci Out On
Bale (Z balíku), která se vìnovala
popularizaci tohoto elegantního a finanènì nenároèného stavebního systému. Zhruba v té samé dobì Ianto
Evans a Linda Smiley inspirovaní staletí starými hlinìnými domy v Británii
postavili svùj první dùm v Západním
Oregonu. Zájem vyvolaný technologií stìn bez døeva, která se ukázala
jako velmi vhodná do míst s chladným a vlhkým klimatem, je pøimìl
založit The Cob Cottage Company.
Mezitím Robert Laporte, sídlící
v Iowì, zkombinoval tradièní japonskou technologii, kdy stìnu tvoøí døevìný rám s lehkou, ve starém Japonsku papírovou výplní s evropskou
technologií slámy a jílu, pocházející
z Nìmecka, kde izolaèní výplò je složena ze slámy omazané jílem. O stavbì pøírodního domu zaèal dìlat semináøe po celých Spojených státech
i za hranicemi. Perský architekt Nader Khalili založil Cal-Earth, centrum
v Jižní Kalifornii zabývající se vývojem, výukou a získáváním zákonného souhlasu pro hlinìné stavební systémy. David Easton, také z Kalifornie,
postavil a popsal svoje monolitické
hlinìné zdi, zatímco ostatní experimentovali se stlaèenými hlinìnými
bloky.
Na poèátku devadesátých let mnoho jednotlivcù a malých organizací
v USA zkoumalo, pøizpùsobovalo
a podporovalo tradièní stavební systémy. Tito snílci provozovali svou èinnost nezávisle, èasto nevìdìli o existenci dalších lidí s podobnými cíli
a zájmy. Teprve když nastal rozmach
staveb z balíkù slámy na Jihozápadì
a upoutal pozornost celonárodních
tiskovin jako The New York Times,
National Geographic a Fine Homebuilding, vzrùstal poèet semináøù zabývajících se pøírodními stavbami
a nabízejících lidem zácvik v této problematice, dozvídali se o vzájemné
existenci i „experti“, zaèali se seznamovat i potkávat a vymìòovat si zkušenosti.
V roce 1994 zorganizovala v Oregonu The Cob Cottage Company
první týdenní „Semináø o pøírodních
stavbách“, na který sezvala pøírodní
stavitele a uèitele ze všech koutù
zemì. Zámìrem projektu bylo, aby
se osobnosti pøírodního stavebnictví
navzájem poznaly, sdílely své nejlepší zkušenosti s technologiemi pøírodního stavebnictví a zaèali spojovat své
rùzné filosofie a zkušenosti do soudržnìjšího systému vìdìní a znalostí.
Bìhem tohoto setkání a dalších šesti
kolokvií o pøírodních stavbách, konaných v Novém Mexiku, Kalifornii,
Marylandu a Oregonu, byl probrán
široký rejstøík technologií: stavba stìn
od vepøovic po užití rámù propletených lískovým proutím a omazaných
hlínou, pokrytí støech drny a došky,
systémy zahrnující svejly, suchý kámen a bloky upìchované hlíny. Pøednášky a promítané projekce dodaly
informace všem, kdo se zajímají
o recyklované materiály, navrhování
zohledòující pøirozené vlivy, bambus,
hospodaøení s šedou vodou, spoleèné bydlení, vytváøení duchovních prostorù, stavební testování a zákony,
kompostovací toalety, reformu architektonického vzdìlání, výrobu páry
Odkazy k tématu
a stovky dalších témat. Tradièní jurty, rámové konstrukce a klenby z balíkù slámy rostly jako z vody a byly
krášleny mnohabarevnými hlinkami.
Nápady a technologie se støetávaly,
spojovaly, srùstaly ve spoleèné struktury zahrnující domy z balíkù slámy,
lískového proutí a hlinìné lepenice
postavené na základech z kamenù
a blokù upìchované hlíny.
Díky tìmto semináøùm a mnoha
jiným setkáním a projevùm spolupráce mezi lidmi, kteøí se zabývají pøírodním stavitelstvím, se vyjasnilo nìkolik vìcí. Jedna z nich je, že pracujeme spoleènì. Dokonce i když
máme na rùzné technologie a prvky
pøírodního stavitelství rozdílný pohled, jsme všichni motivováni stejnými zájmy a naše osobní zkušenost nás
èiní souèástí stále se rozšiøujícího souboru znalostí. Druhým pozitivním bodem je, že nejsme sami. Jak se šíøí
povìdomí o pøírodních stavbách na
veøejnosti, setkáváme se s obrovským
zájmem a zvyšující se podporou ze
strany svépomocných i profesionálních stavebníkù, designérù, aktivistù,
uèitelù a vychovatelù, spisovatelù i památkáøù. A za tøetí – všichni dohromady vládneme obrovským množstvím energie. Síla našich myšlenek
a spoleèných akcí je schopná ovlivòovat cestu spoleèenského vìdomí,
hovorù a èinù týkajících se staveb
a využívání zdrojù. Pomáháme tvoøit
spoleènost, pro kterou jednoho dne
bude existence pøírodní stavby ve
Spojených státech opìt zcela normální a bìžnou skuteèností, tak jak je
tomu stále v nìkterých èástech svìta, a kde nový dùm s doškovou støechou v jakémkoliv americkém mìstì
vzbudí pouze uznalé pøikývnutí.
pøeložily Pavla Bourdais
a Jája Skudová
František Kurtin
Stavby
Technické energie
www.ecn.cz/ekodum
www.zelenedomy.cz
www.strawbalefutures.org.uk
builderswithoutborders.org
www.fae.sk
www.ekodum.cz
mve.energetika.cz
www.southcom.com.au/~windmill/
www.stevenharris.net/solarcooking/Web/albumindex1.html
www.stirlingengine.com
14
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Spravedlivé živobytí:
hospodáøství, které pracuje pro nás
Tento èlánek byl poprvé publikován èasopisem „Communities magazine“ ve Spojených státech. Vybrali jsme jej z toho dùvodu, že
PermaLot je národním koordinátorem GEN (Global Ecovillage Network-Europe, Globální sí ekovesnic). Snad bude inspirovat podobné iniciativy v Èeské republice.
Pohled z Craigovy divoké a bohaté permakulturní zahrady na okraji
Nadace komunity Findhorn ve Skotsku je velmi pøívìtivý a uklidòující. Na
jedné stranì stojí vìž Moya, spoleèný vìtrný mlýn, do kterého Craig investoval a zároveò v nìm má podíl.
Na druhé stranì je les, který patøí Dunelands – spoleènosti, kterou vlastní
nìkolik èlenù komunity, vèetnì Craiga. Je èlenem lesního družstva, které obhospodaøuje les a provádí v nìm
kopicování. V dohledu je místo, kde
se každý pátek v roce schází 200
pøedplatitelù, aby si vyzvedli èerstvou
biozeleninu ze systému zemìdìlství
podporovaného komunitou*. Craig
byl jedním z prvních investorù v projektu „Kravský podíl“ – systému vedeném jiným farmáøem za úèelem
získání prostøedkù v rámci komunity
na nákup krav na mléko. Craigovy
dividendy se vyplácí v sýru a hnoji.
Na dohled je také komunitní banka „Ekopia Exchange“, která umožòuje èlenùm komunity, vèetnì Craiga, investovat do podnikù v rámci
komunity. Hned vedle je obchod, ve
kterém je Craig také podílníkem, a
který Ekopia Exchange podpoøila
pùjèkou. V tomto obchodì, stejnì
jako ve vìtšinì podnikù, které lidé v
komunitì provozují – v Nadaci (která
poøádá vzdìlávací kurzy), v kavárnì,
pekárnì, divadle, stavební firmì, službách infor maèních technologií
a u mnoha samostatných øemeslníkù,
terapeutù a umìlcù – se používá
mìna EKO, vedle britské libry.
Mohli byste pøedpokládat, že Craig
je boháè – investor v pùltuctu spoleèností, které všechny mùže pøehlédnout ze svého pozemku. To tìžko!
„To, jak jsem porùznu získal hotovost,
abych mohl udìlat tyhle rùzné investice, vám prostì nemùžu øíct!“ øíká
s nelíèeným údivem na tváøi. „Èásteènì proto, že komunitní podniky
nám – v rámci komunity – ulehèily
investování tím, že jsme mohli splácet po nìjakou dobu. Ale z vìtší èásti je to prostì otázka priorit: je skuteènì dùležité, abychom podpoøili, co
jsme zde vytvoøili a že užíváme všechny zdroje, které mùžeme shromáždit,
abychom podpoøili právì to, a ne
zbranì, bomby a cigarety èi další vìci,
do kterých bìžné banky investují naše
úspory.“
Toto se zdá být jádrem toho, co
dovoluje Craigovi a ostatním lidem
žijícím v ekovesnicích, jako je Findhorn, praktikovat jakousi formu spravedlivého živobytí. Americký spisovatel Michael Shuman to vyjádøil elegantnì: „Pro komunitu je rozhodující,
aby zaèala skládat všechny èásti dohromady na jednom místì. Potom
a jedinì potom, se mùžete zaèít tìšit
ze synergií, které se objeví, když je
místní majetek propojen s místní produkcí, místními investicemi, místním
nákupem a s místní zamìstnaností.“
Tyto synergie jsou klíèové. Napøíklad èlenství v biozelináøském projektu je zcela jasnì dobrá vìc. Umožòuje vám snížit vzdálenost, odkud dovážíte vaše potraviny, i zvýšit výživnou
hodnotu vašeho jídla, samo o sobì
to však má znatelný dopad na pouze
jednu oblast vašeho života. Mnoho
dalších jasnì nespravedlivých, neudržitelných a neuspokojivých dimenzí
moderního života – potøeba vydìlávat peníze v práci, která neslouží ani
nám samým, ani naší planetì, k tomu
nezbytné dojíždìní, energeticky ná-
Jonathan Dawson
Jonathan Dawson
je výkonný pracovník
GEN-Europe (Globální sí
ekovesnic). Žije ve
Findhornu, kde vyuèuje
„Spravedlivé živobytí“
v každoroèním vzdìlávacím programu. Budete-li
chtít podrobnìjší
informace, obrate se na
[email protected]
roèné podmínky vìtšiny lidských osad
a obydlí, podmínky, za kterých se
vyrábí vìtšina našeho obleèení, nábytku a dalšího majetku a tak dále –
zùstává pøíliš èasto mimo naši kontrolu. Žijeme ve svìtì, kde je pro dobré
lidi zatracenì tìžké žít spravedlivì
a lehce. Síly namíøené proti moudrému a zkušenému jednání se èasto
zdají prostì pøíliš obrovské, než aby
se proti nim dalo bojovat.
Ale dejme ty rùzné kousky skládanky dohromady – zkombinujme regionálnì umístìné investice, spotøebu,
vlastnictví a zamìstnanost a najednou
se stává mnohem dosažitelnìjší znova utkat takovou komunitní sí a sí
spravedlivého živobytí. Podívejme se
napøíklad na penìžní systém. Peníze
jsou pro komunitu jako krev pro tìlo.
Vezmìme si nejhorší pøípad: výzkum
ukazuje, že až 80 % penìz, které pøicházejí do mnoha rezervací amerických indiánù, je do 48 hodin opustí.
Jednoduchá matematika nám øíká, že
z èástky 100 dolarù, která pøichází
do systému, tam po jednom kole zùstane pouze 20 dolarù, po dvou kolech jsou to 4 dolary, pak jen 1 dolar
– výsledná suma pro komunitu je 125
dolarù. Pokud obrátíme rovnici, aby
v systému odešlo pouze 20 procent
v každém kole, pak je hodnota pro
komunitu okolo 500 dolarù.
Proè nejít dále a nevytvoøit uzavøený systém? V prvním roce místní
mìny, v roce 2002, bylo do obìhu
ve Findhor nské komunitì dáno
10.000 EKO, které odhadem vytvoøily obrat více než 225.000 dolarù,
znaèná èástka, která by jinak byla
utracena jinde. Tady zaèínají být ty
15
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
syntézy zjevné. Mnoho zboží v komunitním obchodì by mohlo být zakoupeno levnìji v supermarketu ve mìstì. Nicménì pro ty, kteøí nabízejí služby v rámci komunity (kteøí, když se
zamyslíme, jsou v podstatì všichni –
hlídání dìtí, výroba marmelád, prodávání rostlin, masáže, stavitelské
dovednosti – seznam narùstá), má
smysl tyto služby nakupovat v komunitì, protože to tvoøí poptávku po
zboží a službách, které oni na oplátku chtìjí nabídnout.
A navíc spolupodílníci obchodu
mají 5% slevu z jimi nakupovaného
zboží a sledují zhodnocování svých
investic podle toho, jak obchod prosperuje. S tímto vzrùstem roste i zamìstnanost, v systému zùstává více
penìz a každý na tom vydìlává.
Nebo tøeba ménì viditelné komunitní výhody podílnictví v rùzných
podnicích. Èlenství ve výše zmiòovaném biozelináøském systému zahrnuje nejen finanèní platbu, ale také tøi
pracovní smìny v roce. Tøi smìny
krát 200 èlenù se rovná mnoho pracovních skupin, mnoho propojení se
s komunitou a s pozemkem a mnoho komunitního vlastnictví v tomto
projektu. Když je na farmì tìžký rok,
je k dispozici široká nabídka ochotných pracovníkù.
Vynoøují se rùzné etiky. Jistìže bychom mohli získávat vìtší dividendy
z konvenèních akcií, mít vyšší mzdu
z pravidelného zamìstnání v hlavním
proudu a nakupovat máslo a marmeládu levnìji v supermarketu. Ale pøichází zmìna, vytváøejí se hodnoty, je
zde možnost výbìru vlastnictví, závazek ke komunitì, èlovìk zaèíná mít
kontrolu nad svým vlastním osudem.
Lidé jako Craig pracují dlouhé hodiny za relativnì skromné finanèní
ohodnocení. Ale odmìna pøichází se
vzrùstající tendencí výkonu jinak, než
jak se dìje s penìzi v bance. Pøichází
z vìtrného mlýna, který vyrábí naši
energii, z pracovních míst pro naše
mladé lidi, ze vzrùstajícího poètu zboží, jež je vyrobeno bez pøehnaného
vykoøisování lidí a naší planety,
z radosti být aktivními úèastníky naší
ekonomiky spíše než pasivními konzumenty.
Lidé, kteøí navštíví Findhorn, jsou
èasto pøekvapeni tím, jak hodnì se
tu zpívá, tanèí a spoleènì sdílí a jak
jsou tyto skuteènosti dùležité pro vytvoøení pocitu blahobytu v komunitì.
Ménì viditelné, ne však menší dùle-
žitosti, je správné uspoøádání ekonomiky. Vìci jsou uspoøádány tak, aby
vysoké procento èlenù mohlo pracovat v rámci komunity, aby mìli takovou práci, která jim pøipadá smysluplná ve vztahu k sobì samému, ke
komunitì a k Zemi.
Mezitím, zpìt v Craigovì zahradì,
vychutnávám pocit spravedlivého živobytí. Nenajdeme tu žádný odpad.
Všechno rozložitelné, co se v komunitì upotøebilo, našlo své místo zpìt
v zahradì, v kompostu, v novém zahradním pøístøešku a nebo našlo
uplatnìní v pøístavbì jeho domu
(75 % materiálù jsou recyklované odpadové výrobky). Na úpatí kopce dostává ekovesnice nový pl᚝ v podobì
døevìných, jakoby snových domkù.
Stálý pøíliv pøátel a studentù se úèastní
mnoha programù, pomáhá se sklizní
ovoce a snaží se nahlédnout pod poklièku toho, jak rùznì mùže být spoleènost uspoøádána. ڞasné uèení
o tom, jak mùžeme žít na Zemi a lépe
chápat a soucítit, si žádá malý, ale
hmatatelný krok kupøedu.
pøeložila Radka Vaculová
Poznámky:
Findhorn je jedna z nejvýznaènìjších ekovesnic, která se soustøedí na myšlenku „Nalézání Boha
v sobì“. Vznikla z iniciativy tøí lidí v roce 1962 a rozrostla se do poètu 400 lidí. Rozkládá se ve
vzdáleném koutì severního Skotska a je známá skrze své vynikající výsledky v pìstování zeleniny,
které nelze vìdecky vysvìtlit. Zahradníci však tvrdí, že se zeleninì u nich daøí díky tomu, že hovoøí
k Dévì zahrady. Více informací na www.findhorn.org
* Zemìdìlství podporované komunitou – systém, v nìmž se spotøebitelé zapisují na odbìr
týdenních dávek zeleniny v krabici. V nìkterých systémech platí spotøebitelé svou prací i zároveò penìzi. Pìstitel
rozhoduje, co bude krabice obsahovat podle skliznì a pøírodních podmínek. Takový systém umožòuje farmáøùm
stabilní pøíjem, na nìjž se po celý rok mohou spolehnout a jsou v pøímém kontaktu se svými spotøebiteli, což
pomáhá pøi plánování úrody na pøíští rok a zároveò slouží k informování o odrùdách.
Findhorn pøispívá
k rozvoji místního hospodáøství
Nedávná studie odhalila, že pøíspìvek Nadace Findhorn k hospodáøství
severního Skotska znamená 400 pracovních pøíležitostí a 5 miliónù britských liber (8 miliónù US$) roènì.
Douglas Yale, výkonný šéf orgánu
zodpovìdného za danou studii (Moray, Badenoch and Stratspey Enterprise) øíká: „Zpráva jasnì ukazuje, že
Nadace Findhorn je dùležitým hrá-
èem v hospodáøství mìsta Moray.
Nejenže do oblasti pøitahuje velmi
mnoho lidí na konference a kurzy, ale
aktivity Nadace pomáhají také udržovat širokou øadu dovedností mezi
obyvateli oblasti a znaènì se podílí
na èinnostech nejvìtších vzdìlávacích
støedisek. Tato zpráva nám pomùže
rozvinout strategie a rozhodovat se
ohlednì rozvoje hospodáøství v Mo-
ray v budoucnosti.“ Zpráva vyzvedla, jak komunita pøispívá k diverzifikaci místního hospodáøství svými èinnostmi jinými než jen vzdìlávání,
vèetnì stavìní, zábavy, turistiky, obchodování a zdraví. Budete-li chtít
více informací, obrate se na Geoffrey Colwilla: [email protected]
16
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Plevele nebo divoké zeleniny?
Pojem plevel je u vìtšiny lidí spojen s pojmy jako „hubit, nièit, likvidovat“. Snažíme se jich zbavit, nadáváme na nì, jak se rychle množí
a utlaèují naše nebohé výpìstky...
Podívejme se ale na nì z trochu jiné
Hela Vlašínová
stránky. Rostou nám na zahrádce
zcela bez našeho pøièinìní, je to tedy
vlastnì taková úroda navíc. Teï si
možná významnì ukáte na èelo, kdo
by se radoval za zaplevelené zahrádky?
Když se ale trochu blíž podíváme,
co jsme to vlastnì vypleli, možná mi
dáte za pravdu, že by mnoho z tìchto
rostlin bylo škoda vyhodit na kompost nebo dokonce na skládku.
i zevnì). Nastrouhaný nebo na prášek rozemletý koøen se používá jako
zábal i na lupenku. Omytý ve studené vodì jej na tøi minuty ponoøíme
do vroucí vody, rozkrojíme a usušíme. Odvar z koøene pøipravíme povaøením 1 lžíce drogy v jedné sklenici vroucí vody na mírném ohni 30
minut za èastého míchání. Pak necháme ještì 10 minut vyluhovat
a scedíme. Užívá se pùl sklenice teplého odvaru 2–3krát dennì pøed jídlem. Protože léèí pøetížená játra, pøispívá i ke zlepšení potence. Cingroš
ve své knize „Sám sobì doktorem“
uvádí následující smìs pro muže:
3 díly koøene pampelišky, 2 díly
plodu jeøábu, 1 díl koøene puškvorce, 1 díl natì èekanky a 1 díl koøene lopuchu. Pije se nálev z jedné polévkové lžíce smìsi dvakrát dennì. Je
to dost hoøké, ale úèinné.
Kromì koøene se ale dá využít témìø celá rostlina. Jí se i výhonky
a listy. Mladé lodyhy po spaøení mùžeme využít jako chøest
a jíst posypané opraženou
strouhankou. Vodu z nich
nikdy nevylévejte, je to
kvalitní posilující nápoj.
Mladé listy mají desetkrát více vitaminu
C než citrony (350
mg ve 100 g). Proto
jsou v kuchyni obzvláštì cenìné na
jaøe. Pøidáváme je
krájené do pomazánek i polévek, dají se
plnit jako zelné listy,
pøidávají se do špenátu, nádivek, sekané, salátu nebo èalamád apod.
Na zahrádce nemusí tedy být plevelem, ale vítaným hostem. Jeho koøeny
mimo léèivé úèinky a uplatnìní ve
výživì také dobøe provzdušòují pùdu,
pøerostlé listy, které jsme neuplatnili
v kuchyni, se dají využít k mulèování
nebo z nich pøipravit výluh proti bìláskùm. Lopuchu nejlépe vyhovují
hluboké pùdy. Pokud by vás výše
popsaná chvála inspirovala dokonce
k jeho pìstování, nejlépe se daøí
v hrùbkách 60 cm vzdálených. Jen
pozor na vysemenìní s ohledem na
nepouèené sousedy.
Pokud ho ale chcete uplatnit
v kuchyni a na zahrádce jej nemáte,
jistì nebude problém najít ho v pøírodì. Pro první zkušenosti je dobré
koøeny povaøit zvl᚝ a pokud je první voda hoøká, použít ji tøeba k mytí
vlasù. Pøedvaøené koøeny je nejlepší
pro zaèátek smíchat s tradièními zeleninami, na pøípadnou mírnou hoøkost si tak lépe zvykneme.
Lopuch
Jistì znáte tu vysokou rostlinu, která rychle zarùstá neobdìlávaná pole
a zahrady. U nás je pokládána za nepøíjemný plevel, v Orientu je to ctìná, a dokonce šlechtìná zelenina,
pìstovaná hlavnì pro koøen. Její latinské jméno je Arctium lappa,
v Japonsku se s ní setkáte pod jménem „gobo“. U nás je spíše známá
pod jménem „kudlibabky“ a využívá
se díky háèkùm na kulovitých kvìtních úborech hlavnì ke škádlení dìvèat.
Pøitom se koøeny lopuchu, sklízené z mladých rostlin pøed vykvetením
na jaøe nebo na podzim, dají uplatnit
podobnì jako mrkev nebo èerný
koøen syrové, vaøené do polévek
a zeleninových jídel nebo zapékat èi
smažit. Po upeèení vytvoøí nasládlou
èervenou kùrèièku a jsou pøímo delikatesou. Jsou také velmi výživné
a mùžeme je používat i místo brambor a dìlat z nich kaši nebo škubánky. Z pražených mùžeme pøipravit
i kávu. Z usušených a umletých mùžeme získat velmi výživnou mouku,
ze které pak mùžeme péct cukrovinky i chleba, pøipravit placky nebo lívance nebo tøeba i ovocné knedlíky.
Zvláštì diabetikùm velmi prospívají, protože obsahují polysacharid
inulin. Koøeny kromì inulinu (až
45 %) obsahují bílkoviny, tuky, glykosidy, silice, horèiny, tøísloviny, fytoncidy, z minerálních látek hlavnì
vápník, draslík, hoøèík a fosfor. Koøen je léèivý, má moèopudné úèinky,
zlepšuje metabolismus pøi dnì, cukrovce, moèových a ledvinových chorobách. Používá se pøi jarních èistících kùrách i pøi špatném trávení. Využívá se i v léèebné a vlasové
kosmetice (potlaèuje tvorbu lupù).
Proti vypadávání vlasù pùsobí extrakt
koøene v olivovém oleji. Podporuje
hojení kožních zánìtù a spálenin,
pøíznivì pùsobí i na ekzémy (vnitønì
17
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Mini-zahrádka
Patrick Whitefield
V prvním ze série tøí èlánkù, které vyšly v britském permakulturním èasopisu, nás Patrick Whitefield seznámí s jeho oblíbeným zahradnickým systémem – je vysoce produktivní s minimálními náklady…
V prùbìhu nìkolika minulých let
jsem rozvinul ponìkud neobvyklý zpùsob zahradnièení, který mi však velmi
vyhovuje. Pøítel, který ke mnì jednou
pøišel na obìd, byl ponìkud zmaten,
když jsme s cedníkem v ruce pøistoupili k záhonu planì rostoucích rostlin.
Bìhem chvilky jsme cedník naplnili
spoustou chutných listù. Byl mile pøekvapen a øekl: „Vidím, že mᚠopravdu mini-zahrádku.“
Název zùstal. Skládá se hlavnì
z trvalek a samovysévající se zeleniny,
vèetnì té planì rostoucí. Tato zahrádka potøebuje velmi málo péèe, pøesto
vám kterýkoliv den v roce dá na stùl
salát nebo mísu zeleniny. Je to druh
zahrádky, který býval v minulosti èasto spojován s pojmem permakultura.
Permakultura samozøejmì není synonymem pro zahradnièení. V dobrém
permakulturním projektu zahradnické
metody pøesnì pasují zahradníkovi
a pozemku; pøesnì tak vznikl i mùj
zpùsob zahradnièení.
Kvùli své práci hodnì cestuji, nìkdy jsem z domova i pár týdnù a to
èasto v dobì hlavní zahradnické sezóny. Trvalky a samovysévající se rostliny jsou pro tento úèel velmi vhodné.
Na jednou založené zahrádce není
mnoho práce a ètrnáctidenní nepøítomnost, napø. v kvìtnu, neznamená
pro mou zahrádku takovou pohromu,
jako pro zahradu založenou na jednoletých rostlinách. Navíc mne po nìkolika letech chronických nemocí
opustilo mnoho sil a tak vítám vše, co
sníží množství potøebné práce.
Nejvìtší vliv na pozemku mìli slimáci. Až do minulého podzimu (kdy
jsme se pøestìhovali) jsem zahradnièil
na tak zaslimákované zahrádce, že
bych nemohl vypìstovat celou øadu
jednoleté zeleniny bez masivního a trvalého používání pøípravkù proti slimákùm – a to bych neudìlal.
Trvalky však už byly ménì zasažené. Ty neprocházejí citlivým obdobím
vzrùstu po výsadbì jako jednoletky.
Mini-zahrádka není imunní vùèi slimákùm a hlemýžïùm, ale je velmi odolná.
Pozemek
Aby zelenina dala hojnou úrodu,
potøebuje dobøe prohnojenou pùdu.
Chcete-li mít jak konvenèní zahrádku
s jednoletými rostlinami (zeleninou),
tak i mini-zahrádku, letnièky musí dostat tu nejúrodnìjší pùdu. Ve srovnání
s trvalkami a samovýsevnými rostlinami vyžadují jednoleté rostliny více péèe
a poskytují vìtší výnosy. A my samozøejmì chceme, aby se nám všechna
ta péèe nìjak vrátila.
Tìžké jílovité pùdy jsou vhodné pro
mini-zahrádku, jestliže mají dobrou
strukturu a jsou-li dobøe odvodnìné,
protože do nich nebudeme kopat. Pokud jde o lehké pùdy, trvalky potøebují totéž co jednoleté rostliny, ale ne nutnì ve stejnou dobu. Mnoho samovysévajících se rostlin roste hlavnì na
podzim a na jaøe. Trvalky pøeèkají zimu
jako podnož nebo jako celá rostlina
a rùst zaènou èasnì zjara, kdy letnièky jsou stále ještì jen semeny v sáèku
nebo vysety v sadbovaèi. To znamená, že rostliny v mini-zahrádce rostou
døíve, než se na stromech objeví první
listy. Vìtšinì z nich se daøí i ve stínu
listnatých ovocných stromù, mají-li
z boku dostatek nepøímého svìtla.
V podstatì je zeleninová mini-zahrádka obdobou pøízemní vrstvy jedlé lesní zahrady.
Mnoho samovýsevných rostlin,
vèetnì nìkolika trvalek, je invazní, jestliže jim je dán prostor. Ten však v minizahrádce nemají, protože jej zabírají
dobøe rostoucí trvalé rostliny. Ale
v záhonu jednoletek je po celý rok
mnoho pùdy odkryto a tak se na nìm
mohou rozrùst jako plevel. Není tedy
vhodné dávat blízko sebe záhony jednoletých rostlin a mini-zahrádky.
Mini-zahrádka vyžaduje naši pozornost (i kdyby jen ke zjištìní, které rostliny jsou právì k jídlu), záhony by tedy
nemìly být pøíliš daleko od domu. Ve
vhodném aranžmá kombinace zeleniny s výrazným tvarem a strukturou listù a jedlými kvìtinami vytvoøí nádherný kontrast a tvary.
Záhony v mini-zahrádce neokopáváme a tak je dobré systém záhonù
protkat sítí cestièek, abychom do nich
nemuseli vstupovat. Mám jak klasické
obdélníèky záhonù, tak i tzv. klíèové
dírky. Podle situace na pozemku (dle
jeho tvaru a již existujících cestièek)
mùžeme použít jeden nebo druhý vzor.
Rostliny vhodné
pro mini-zahrádku
Øepa pøímoøská (Beta
vulgaris ssp. Maritima)
Divoce rostoucí trvalka se vyskytuje na pobøeží Anglie a Walesu. Je pøedchùdkyní èervené øepy, mangoldu
a dalších kultivovaných øep. Je to vynikající špenát s chutí stejnì dobrou,
ne-li lepší, než kultivované druhy. Na
rozdíl od mnoha divoce rostoucích jedlých rostlin má velké listy, takže sbìr
je rychlý a jednoduchý. Sklizeò je od
dubna do øíjna v oblastech chladného
a celoroèní v oblastech mírného pásma, aèkoliv zimní sbìr by nemìl být
pøíliš èastý. Vrchol skliznì je v kvìtnu
a èervnu, doznívá po dobì kvìtu, kdy
jsou listy menší.
Semena lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Je lépe je pøedpìstovat a pak vysadit s mezerami 30
až 50 cm – ale to stále provìøuji.
Èesnek medvìdí
(Allium ursinum)
Lesní trvalka, která roste v Británii
všude. Èesnek medvìdí nebo-li planý
èesnek je rostlina milující stín. Na pøímém slunci se jí daøí jen vzácnì. Pokud má planý èesnek stín listnatých
stromù, vlhkou a zásaditou pùdu, mùže
vyhnat vìtšinu ostatních bylin. Jí se široké listy, ne cibulky, které jsou velmi
drobné. Sklízejí se od bøezna do èervna. Je tak vhodným doplòkem bìžného èesneku, který je k dispozici v dobì,
kdy nám již loòský èesnek dochází až
do doby, kdy už zaèíná nová sklizeò.
Je výborný do salátù nebo do sendvièù s domácím sýrem a oøíškovým máslem. Kvìty, nádherné bílé koule,
v kvìtnu rozzáøí tmavé kouty zahrady.
Semena lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Rostlinky si mùžeme pøedpìstovat a vysadit ven bìhem zimy nebo lze i vysít semínka do
pùdy. Mezery by mìly být asi 10 cm.
18
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Brukev zelná
(Brassica oleracea)
Stejnì jako øepa, všechny zahradní
brukvovité rostliny pocházejí z plané
pøímoøské trvalky, ale pouze brukev
zelná je z nich jedinou skuteènou trvalkou. Je to rostlina houževnatá,
mnoho-øapíkatá, tvoøící trsy a prakticky „nesmrtelná“. Aèkoliv mùže být
hostitelem bìžných škùdcù brukví, je
jimi víceménì nedotèena.
Je zelená po celý rok a rùst zaèíná
na jaøe. Listy jsou èasto menší, dosahují velikosti asi tak jako bìžný špenát
a má oøíškovou chu, která je lepší než
u jednoletých variant brukví. Øapíky
mùžeme sklízet kdykoliv od jara do
podzimu. Sázíme ji asi 60 cm od sebe.
Bìhem jednoho èi dvou let vyroste silný trs a i když se bude dále rozšiøovat,
není rostlinou invazní. Tato rostlina se
bohužel zatím nedá bìžnì koupit.
Pøevzato z britského
Permaculture Magazine è.10
z roku 2000. Pøeložili:
Pavel Kuèmaš, Pavla Bourdais
PermaLot – Poslání a cíle
PermaLot usiluje o obnovení místní trvalé udržitelnosti v existující tradièní vesnici (Svojanov) podporou
ekonomických alternativ v regionu
a vytváøí živoucí pøíklad trvale udržitelného života, pøírodního stavìní, alternativní energie, nakládání s odpady a ekovesnice.
Toto poslání je založeno na následujících klíèových elementech:
• Podpora zpracovávání místních
výrobkù v rámci mikroregionu.
• Zprostøedkování alternativního
vzdìlávání s dùrazem na životní
prostøedí a jazyk.
• Ekoturistika s nízkou mírou zatížení prostøedí.
Jako návod nám budou sloužit následující prvky permakultury:
1. Vytváøet systémy, které vyrábí více,
než kolik spotøebují.
2. Pracovat s pøírodou, nikoli proti ní.
3. Upøednostòovat spolupráci pøed
soutìživostí.
PermaLot je obèanské sdružení se
sídlem ve Svojanovì u Bouzova založené v roce 2000. PermaLot vlastní
a spravuje 10 ha rozlièných pozemkù svého pozemkového spolku, které zahrnují mimo jiné rozlehlý sad,
na nìmž je letní táborová základna
zamìøená na vzdìlávací aktivity.
PermaLot aktivnì ochraòuje místní okolní pøírodu, snaží se na veškeré èinnosti a pozemky aplikovat permakulturní design. V souèasné dobì
jsou pozemky PermaLotu v pøechodném období pro ekologické zemìdìlství. Vyséváme a sázíme rùzné rostli-
Radka Vaculová
ny poskytující úrodu, abychom
z monokulturního sadu vytvoøili polykulturní. V souèasné dobì se snažíme zformalizovat spojení s Pøírodovìdeckou fakultou v Olomouci za
úèelem zahájení nepøetržitých vìdeckých sledování na našich pozemcích.
Experimentujeme s alternativní energií, zkoušíme pøírodní stavební techniky a trvale udržitelné odpadové
hospodáøství.
Bìhem léta 2002 a 2003 jsme
zorganizovali nìkolik mezinárodních
výmìnných pobytù mládeže, bìhem
nichž jsme ve Svojanovì renovovali
bahnitou betonovou nádrž na atraktivní mokøad nebo prakticky testovali pøírodní stavební techniky a permakulturní návrhy šité na míru našemu
pozemkovému spolku.
Permaculture in the Czech Republic
Enough talk about designing and growing:
Lets try permaculture team work!
Spojme své síly a vydejme knihu
Permakultura – Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti
Hledáme 12 lidí schopných pøeložit angliètinu na støednì vysoké úrovni. Obsah pøekladu èítá asi 277 stránek, každý pøekladatel by tedy dostal porci 12–25 stránek (jednu kapitolu) a mìl by je pøeložit bìhem dvou
mìsícù (do konce bøezna), aby mohli nastoupit grafici (kamarád z vesnice u Olomouce), sazeèi (hlásí se nìkdo
znalý?) a na konci kvìtna tiskaøi (hledáme místní menší tiskárnu!). Oèekáváme, že se kniha narodí v èervnu
a bude pokropena pochvalnými slovy úèastníkù Konvergence 2004.
Odmìnou pøekladatelùm bude nejen vzrušující zážitek s hledáním významu a správných slov, ale i pøíležitost
být mezi prvními v ÈR, kdo ji ètou a navíc obdrží dva výtisky hotové knihy.
A jako pøekladatelé, èi s nabídkou jiné pomoci, obrate se prosím co nejdøíve na Radku Vaculovou.
Pøedprodej: Potøebujeme vìdìt, jaká je po knize poptávka!
Cena knihy bude 300 Kè. Pokud ji však zaplatíte v PermaLotu do 15. dubna, bude vás stát jen 250 Kè.
Tel. +420 585 15 20 10 / Mobil: +420 737 410 259 / [email protected] / www.permalot.org
19
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
David Holmgren: Permakultura – Principy a cesty
nad rámec trvalé udržitelnosti (2002, asi 288 stran)
Následující jsem pøeložila a zkrátila z èasopisu Permaculture è. 38/
2003 podle èlánku Roba Hopkinse. David Holmgren se spolu
s Billem Mollisonem podílel na sepsání knihy Permakultura I. Tehdy mu bylo pouze 20 let. Od té doby žije pomìrnì klidnì, zkouší
opravdovost svých slov: staví si vlastní dùm, sám uèí své dìti, vylepšuje svùj domov – Melliodoru, aby byl jednou z nejlepších ukázek permakultury v Austrálii. Mimoto také hojnì píše; mnoho jeho
projevù z období mezi 1978 a 2000 vyšlo nedávno na CD-ROMu.
Vìtšina z vás èetla slovensko-èeský pøeklad knihy Billa Mollisona
Permakultura I. Je to dobrá a podnìtná kniha, k navrhování a pìstování podle pøírodních systémù však pøistupuje prakticky a je zamýšlena spíš na podmínky Austrálie. Byla napsána velmi „populárnì“ a je možné, že díky tomu se jí nepodaøilo pøesvìdèit „akademiky“ o kvalitách permakultury. To je také jeden z dùvodù, proè se
permakultura neuchytila v širších kruzích.
V PermaLotu vìøíme, že se kniha Davida Holmgrena stane novou
„biblí permakultury“ na mnoho pøíštích let. Tím, že vybrousil permakulturní principy, vytvoøil Holmgren knihu, která se mùže stát
uèebnicí na univerzitách a pro vyšší vzdìlání, èi pro toho, kdo si
rád stanovuje vysoké duševní cíle. Je to vynikající kniha, je však
zatím k dostání pouze v nároèné angliètinì!
Radka Vaculová
Pøestože se permakultura zaèala
šíøit revoluènì a vizionáøsky, jako
nová vìda praktické ekologie, píše
Holmgren, bìhem posledních nìkolika let se na ni široce nazírá jako na
svérázný zpùsob zahradnièení, mulèování, bylinných spirál atd. Na toto
téma bylo od Permakultury I. publikováno mnoho knih. Jen málo z nich
však v sobì nese skuteènou výzvu.
Holmgren se znaènì naléhavì opìt
dožaduje rozsahu a dùležitosti pùvodního pojetí permakultury.
Permakultura je podle Holmgrena
nejsrozumitelnìjší a nejlépe navrženou vizí toho, jak se mùžeme prakticky jako druh vyvarovat možných
nebezpeèných následkù ubývání energie. Jde nad rámec bìžnì nazíraného trvale udržitelného rozvoje a považuje za iluzi „èistou, zelenou technologii“, v rámci níž mùžeme dále žít
jako doposud, pouze s èistšími èisticími prostøedky a s ménì energeticky nároènými auty. Skuteènosti života tak obrovské lidské populace
v nízkoenergetické budoucnosti budou mít vážné dùsledky na každou
oblast života a Holmgren jednoznaènì prohlašuje, že iluze, že mùžeme
dále obchodovat podle obvyklého
scénáøe, je možná jen proto, že generace bohatšího urbanistického svìta ztratily spojení s pøírodou.
Energie ovlivòuje všechny oblasti
našeho života a Holmgren do hloubky objevuje dùsledky hrozící ropné
krize a uvádí mnoho praktických øešení, které nabízí permakultura. Nezdráhá se poukazovat na výzvy, jimž
èelíme, pøesto nezvoní na poplach,
pouze klidnì staví jeden argument
k druhému a dokazuje tak dùležitost
permakultury. Holmgrenova práce
vychází z hlubokého pochopení ekologie a zdùrazòuje energii v ekologii.
Pøedstavuje své nazírání na permakulturní principy a zatímco nìkteré
vnímá velmi podobnì jako Mollison,
jiné pojímá svébytnì odlišnì. Princip
„Získejte výnos“ je skuteènì význaèným opomenutím ze strany Mollisona: pokud navrhujete systém nebo
pøidáváte nìjaký nový prvek, snažte
se, aby vytváøel hodnoty, poskytoval
nìjaký výnos. Tedy, stejnì jako všechny dobré permakulturní myšlenky je
to hluboké a zároveò velmi prosté.
Holmgrenovy principy tvoøí promyšlenou sbírku, která doplòuje a pro-
hlubuje pùvodní principy Mollisonovy.
Na své cestì poráží nìkolik posvátných krav. Fotovoltaika je ztráta èasu
pokaždé, pokud nejde o tropy bez
dosahu elektrické sítì, protože množství energie, které je potøeba k výrobì
solárních panelù, ji èiní nerealistickou
pro budoucnost s omezeným množstvím energie. Stromy se za miliony
let staly nejefektivnìjšími solárními
kolektory pøemìòujícími energii slunce, abychom ji mohli využít na palivo
a podobnì. Jsou takto daleko efektivnìjší než jakýkoli vyrobený solární
panel. Poøádek dìlá také s naší posedlostí poèítaèi: informaèní techologie, upozoròuje nás, „je tøešinka na
dortì, ne dort sám.“
O permakultuøe na jedné ze svých
pøednášek prohlásil: „Mùžete to také
dokázat, je to jednoduché a je to vìc,
která nejvíc stojí za to ze všeho, co
mùžete udìlat.“
Tato kniha má své hranice. Není
vhodná pro zaèáteèníky, ani ji nelze
brát jako praktický manuál, jakým je
tøeba Permakulturní manuál designéra. Nehodí se ani pro vaše pøíbuzné,
kteøí vás zavalují otázkama, co to
vlastnì je ta permakultura. Je psaná
akademickým stylem a má jen málo
vizuálních podnìtù. Nicménì její síla
více než nahrazuje to, co v ní není.
Èíst tuto knihu je jako jíst vydatný
(bio)èokoládový koláè – musíte si ji
dávat v malých porcích a na chvíli se
položit, abyste ji strávili.
Pokud hledáte prùvodce, jak navrhnout bylinnou spirálu nebo jak
mulèovat, pak to není kniha pro vás.
Chcete-li jasného, hlubokého a vášnivého prùvodce v tom, jak se my,
lidi, mùžeme pøizpùsobit rychle se
blížící skuteènosti úbytku energie,
abychom ji nejen pøežili, ale také dobøe zvládli, pak si tuto knihu musíte
pøeèíst.
Anglická kniha má ISBN
0-646-41844-0, £18.95,
www.permaculture.co.uk
20
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Permakultura jako zpùsob života
Tato pravidelná rubrika by mìla ètenáøùm Klíèové dírky pøinášet
obrázky ze života lidí, kteøí pøijali trvalou udržitelnost jako základ
svého zpùsobu života. Každý z nich má jiné potøeby, jinou osobní
a rodinnou situaci. Jedno však mají tito lidé spoleèné. Snahu žít
šetrnì a zodpovìdnì ve vztahu k pøírodì, životnímu prostøedí, ostatním lidem i budoucím generacím.
Pro trvalou udržitelnost života je dùležité, aby èlovìk spotøeboval
co nejménì energie a materiálu a vyprodukoval co nejménì odpadù a zneèištìní. Idea je jasná, ale jak se s ní vyrovnat v každodenním
životì?
Rodina Vlašínova z Brna, o které
vám budeme dnes povídat, je výjimeèná tím, že místo, kde žijí, svùj dùm,
zahradu a okolí dokázali pøizpùsobit
principùm trvalé udržitelnosti ještì
mnoho let pøedtím, než permakultura našla cestu do naší zemì. Statek
v Oøešínì, okrajové èásti Brna, dostupné mìstskou hromadnou dopravou, koupili asi pøed dvaceti lety.
Byl to první cihlový dùm v obci,
stavìný v devadesátých letech devatenáctého století jako hospoda. Mladí manželé se dvìma malými dìtmi
bydleli v paneláku, ale brali to jako
provizorium a snili o malém domku
se zahrádkou. Koupì domu pro nì
byla dlouholetou finanèní zátìží, prvních pìt let dùm opravovali, teprve
pak se do nìj mohli nastìhovat. Domácnost se rozrostla, nyní v ní je
i pes, šest slepic a dvì kozy. Rodina
obhospodaøuje tøi zahrady, jedna
z nich je vlastní a dvì pronajaté.
Patnáct let života v „domku se zahrádkou“ provìøilo dùkladnì jejich
znalosti a životní priority. Pojïme se
tedy s Helou a Mojmírem podívat na
to, jak žijí.
Mojmír Vlašín má jako „hlava rodiny“ na starosti technické záležitosti
v domì.
Alena Suchánková
Mojmíre, co je charakteristické
pro vᚠdùm a domácnost?
Mojmír: Snažíme se o co nejnižší spotøebu energie, vody a minimální
množství odpadu.
Nejdøíve jsme zaèali se zateplením
domu. Zateplit bylo potøeba obvodové zdi, podlahy, pùdu, chodbu,
dveøe, okna. Máme solární zdroj
na ohøívání užitkové vody. V pøechodovém období, kdy nemá smysl spouštìt ústøední topení, pøitápíme kachlovými kamny v kuchyni
a krbem v obýváku.
Jak hospodaøíte s vodou?
Mojmír: Pitnou vodu bereme z vodovodní sítì. Na dešovou vodu
máme sbìrnou nádrž, která pojme
tisíc litrù vody a dva barely po sto
padesáti litrech. Když dešová voda
nestaèí, máme ještì studnu. Dešovou vodu používáme na zalévání zahrady a do koupelny, na mytí
a praní. Použitou „šedou“ vodou
splachujeme WC.
Slyšela jsem, že nemáte popelnici. Vždy ètyøèlenná rodina
vyprodukuje znaèné množství
odpadu. Kam ho vyvážíte?
Mojmír: Problém odpadu zaèíná už
pøi nakupování. Snažíme se pøemýšlet o tom, co kupujeme, kde
kupujeme a v jakém obalu. V maximální možné míøe recyklujeme.
Množství odpadu, který po nás
zùstane, je asi 86 kg na osobu roènì. Odvážíme ho asi pìtkrát do
roka do blízkého sbìrného støediska. Takže popelnici nepotøebujeme.
Když máte tak málo odpadu
a nemáte popelnici, platíte
poplatky za odpad?
Mojmír: Poplatky platíme, protože
jsou v Brnì stanovené na osobu,
v maximální zákonem povolené
výši bez ohledu na to, kolik odpadu èlovìk má.
Mít sbìrné støedisko blízko
domu je výhodné. Využíváte
toho ještì nìjak jinak?
Mojmír: Odvážíme si z nìho na topení døevo, které nìkdo vyhodí.
Helinou doménou je zahrada. Ta
první, u domu, má 200m2 a je zastínìná. Druhá zahrada, 320m2 velká,
je hned pøed domem, jen pøes cestu,
je na navážce v místì bývalého sme-
21
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
tištì. Tady pìstují ovoce, zeleninu a
léèivé byliny. V tøetí zahradì, na
650m2, se pasou kozy.
Helo, èím se vaše zahrada liší
od tìch sousedních?
Hela: Rozdíl je vidìt už na první pohled, zvl᚝ teï v zimním období.
Neryjeme, pùdu zakrýváme nastýlkou, rostliny, které v našich podmínkách jsou schopné pøezimovat,
necháváme na záhonech. Skladba rostlin v zahradì je pestøejší. Samozøejmì nepoužíváme chemická
hnojiva a postøiky. Rostliny, které
odkvetou, necháváme na záhonì
také, lépe dozrají semena a rostliny se samy na záhon vysejí. Pokud rostlina na stanovišti vyklíèí
sama, zpravidla tam dobøe prospívá.
Vidím také nìkteré zvláštnosti,
které na jiných zahradách
nebývají obvyklé…
Hela: Postavili jsme bylinkovou spirálu, sluneèní past, zvýšený záhon
z cihel a také máme pøírodní jezírko.
Jaké druhy rostlin pìstujete?
Hela: Pìstujeme bìžnou zeleninu
a ovoce, ale také staré a krajové
odrùdy zeleniny i ovoce, i netradièní druhy, hodnì léèivek i tonizující rostliny.
Které z nich považuješ za
nejzajímavìjší a kde je vùbec
získáváš?
Hela: Z netradièních zelenin tøeba
brambory modroslupké, odolnìjší
proti mandelince, tuøín, vodnici,
roketu, lebedu zahradní, tykev hokaido, kalabasu, topinambury...
Mnoho z nich jsem získala prostøednictvím obecnì prospìšné
spoleènosti Gengel, která už mnoho let peèuje o rozšiøování tìchto
rostlin. Z ovocných stromù a keøù
máme hrušeò, odolné semenáèe
broskvoní, tøešeò, oøešák, slivoò,
ale i jabloò jadernièku moravskou,
mišpuli, èernou jeøabinu, jeøáb
sladkoplodý, kdouloò, zimolez
kamèatský, døín, vinnou révu…
Slyšela jsem, že se dají jíst
i nìkteré plevele?
Hela: Do salátù, na chleba a do polévek používáme kromì lebedy
napøíklad bršlici kozí nohu a laskavec. Zdravé jsou pampelišky,
pìour, lopuch, øebøíèek a mnoho
dalších. Z oddenkù pýru je výbor-
ný èistící èaj. Jíst se dají kromì
plevelù i nìkteré kvìty, napøíklad
brutnák, lichoøeøišnice, mìsíèek.
Jaké pìstuješ léèivé byliny?
Hela: Mám ráda bazalku, dobromysl,
šantu a šalvìje, dál pìstuji pelyòky – brotan, estragon a pravý. Daøí
se u nás samozøejmì i mátì, saturejce, majoránce, kopru, kerblíku,
rozchodníku a tøapatce nachové…
Vidím, že i na celkem malé
zahradì se dá pìstovat mnoho
druhù rostlin. Jak to je u vás
se zvíøaty? Vejdou se k vám
ještì nìjaká?
Hela: V zahradì máme rùzné ptaèí
budky, objevují se tady rehci, krutihlav, vlaštovky, vrabci, špaèci.
Naší specialitou je hadník (kompost s hrubšími vìtvemi, který se
bìžnì nepøehazuje), kde se daøí
slepýšùm a ještìrkám, ale i užovce obojkové a hladké. Na cestièkách máme prkna, pod kterými žijí
støevlíci, likvidující vajíèka plžù.
V hromadách z vìtví se ukrývají
ježci.
A co domácí a hospodáøská
zvíøata?
Hela: Máme psa Bertíka. Chováme
šest slepic èeské kropenky, staré
dvorkové plemeno. K nim máme
i krásného kohouta. Taky kozy Capelu a Julèu, hnìdé, bezrohé. Takže máme svoje vajíèka i mléko.
Kozy ale máme hlavnì pro radost.
Kùzlátka prodáváme jen na chov
do dobrých rukou.
Jak vᚠ„alternativní zpùsob
života“ pøijímá okolí?
Hela: Když máme kùzlata, chodí se
k nám na nì dívat hodnì dìtí.
Z obchodu bereme kartony na
mulèování, rùzní lidé nám nosí pro
kozy starý chléb a peèivo, plevele,
zbytky, na podestýlku nám dávají
rùzné materiály, které by jinak
skonèily ve sbìrném støedisku, což
lidi oceòují. My jim zase dáváme
mléko a vymìòujeme si výpìstky
ze zahrady.
Mùžete nìjak ovlivnit dìní
ve vaší obci?
Hela: Mojmír je jedním z pìti obecních zastupitelù, takže i nᚠzpùsob života má v obci svoje místo.
Dìkuji vám za zajímavé povídání, které mùže být pro
mnohé ètenáøe velkou
inspirací.
Chov zvíøat
v permakultuøe
Obrázek na následující stránce je
ukázkou nìkterých vazeb a souvislostí, které permakulturní zpùsob chovu zvíøat umožòuje. Pro pøehlednost
je mnohé zjednodušeno a podrobnosti jsou vysvìtleny v navazujícím textu.
22
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
Permakultura usiluje o vytvoøení co nejvìtšího poètu užiteèných propojení. Snaží se najít
zpùsoby, jak uspokojení potøeb zajistit co nejsnadnìjším a pøírodì blízkým zpùsobem a také
využít vzniklé odpady jako zdroje. Jedním
z pøíkladù mùže být spolupráce s okolím, která zajišuje èást podestýlky a krmení pro kozy,
hnùj je využit v blízké zahradì a podestýlka
kompostována nebo použita jako mulè. Zbytky potravy po kozách ještì zužitkovávají slepice. Další pøíklad nabízí syrovátka. Je osvìžujícím nápojem, používá se jako syøidlo
k výrobì sýrù, ke kosmetickým úèelùm a také
jako postøik proti plísním a mšicím na zahradì, pøidává se do krmiva pro slepice. LETS,
o kterém je v obrázku zmínka je nepenìžní
výmìnný obchodní systém, jehož èlenové
odebírají kozí mléko a sýry.
Z obrázku jsou pro pøehlednost vynechány nìkteré vazby, napø. že zahrada dává užitek i pøíbuzným, pøátelùm a sousedùm, že
kozy potøebují také obilí, vitamínové a minerální doplòky potravy, veterinární péèi, pøipuštìní atd., že podobným zpùsobem jsou
chovány i slepice. Tyto okolnosti vytváøejí
množství dalších vazeb. Tento zpùsob chovu
pøináší chovatelùm radost, protože zvíøatùm
i zahradì se dobøe daøí, pøitom chov je inspirací a potìšením pro okolí, nikoho neobtìžuje a pøináší všem užitek, nezùstávají po nìm
obtížné odpady. Samozøejmé je, že chov zvíøat je nároèný na èas a prostor i v permakulturním pojetí, to však mùže vynahradit vyšší
užitek a hlavnì radost, kterou tento zpùsob
chovu pøináší.
Tipy do kuchynì
pro pøedjaøí a jaro
Zaèátek jara je typický „jarní únavou“. Její stupeò záleží na tom, jak
moc se tìlo èistí. Na to má velký vliv,
jak bohaté bylo naše „vánoèní hodování“a také to, jestli jsme po Novém
roce alespoò trochu drželi pùst, aby
se tìlo mohlo vyèistit. To už pro letošek nezmìníme. Zkusme tedy pøíštì
uvažovat už v dobì adventní, pøi plánování vánoèního jídelníèku, o tom,
jak se chceme na jaøe cítit.
Naklièování semen
Potøeba vitamínù na jaøe je velká,
protože se ze spánku probouzejí síly
èlovìka i zemì. Proto je jaro nejvhodnìjší doba, kdy mùžeme „zaèít
s klíèením“. Naklíèenými semeny
mùžeme doplnit vitamíny i energii,
které se nám v této dobì tolik nedo-
stává. Tyto øádky jsou jen malým
praktickým návodem k tomu, jak
s klíèením zaèít, rozhodnì si nekladou za cíl vyèerpat naráz celou problematiku znalostí o klíèení. Naklíèená semena mohou kombinováním
barev a tvarù posílit estetický dojem
z jídla. Nejlepší je, podávat je na stùl
v malých miskách, aby si každý ze
strávníkù mohl vybrat, co je mu milé.
Je možné se tak vyhnout konfliktu
s tìmi, kdo naklíèená semena zpoèátku nebo úplnì odmítají a nechat je
na nový prvek pøi stravì nenásilným
zpùsobem pøivyknout. Naklíèenými
semeny mùžeme posypat chleba
s pomazánkou, zpestøit jimi zeleninový salát, pøidat je do polévky,
k teplým jídlùm, ale mùžeme je jíst
i samotná…
Alena Suchánková
Co budeme potøebovat
K tomu, abychom vyzkoušeli, jestli
chceme do jídelníèku zaøadit naklíèená semena, nemusíme kupovat žádné nákladné misky. Jejich poøízení je
dobré zvážit až ve chvíli, kdy se naklièování semen stane naší oblíbenou
èinností a nebudeme schopni si náš
jídelníèek bez naklíèených semen
pøedstavit. V této chvíli, pokud na to
budeme mít, mùžeme sáhnout do
penìženky a naklièovací soupravu si
poøídit, ušetøí nám trochu práce
a zlepší estetický dojem v kuchyni.
Pro zaèátek vystaèíme s obyèejnými
sklenicemi na zavaøování. Lepší jsou
ty se šroubovacími víèky, ale použít
mùžeme i sklenice s obyèejnými víèky. Velikost volíme podle poètu stráv-
23
Klíèová dírka 1/ jaro 2004
níkù, pro ètyøèlennou rodinu staèí ty
nejmenší, tøídecové. Do jejich víèek
nadìláme malé dírky, aby semena
mohla „dýchat“. Dále budeme potøebovat malý talíøek a vatu.
Která semena jsou
vhodná k naklièování
Je lepší zároveò naklièovat víc druhù semen a na talíøi je pak, podle
chuti jednotlivých strávníkù, mùžeme
kombinovat. V souèasné dobì je paleta semen, vhodných k naklièování
pomìrnì pestrá. Mùžeme použít obilí, luštìniny a semena, která rychle
vytváøejí zelený klíèek. Velký výbìr
semen, èasto v kvalitì bio, mají
v nabídce prodejny zdravé výživy.
Pracovní postup
se u rùzných druhù semen mírnì
liší. Všechna semena však nejdøíve
potøebují namoèit.
Vezmeme asi 3–4 polévkové lžíce
semen a nasypeme je do sklenice.
Zalijeme vodou, která nemá být pøíliš studená, asi do 2/3 obsahu sklenice. Postavíme je na svìtlé a teplejší
místo, druhý den slijeme pøes víèko
vodu. Víèko odšroubujeme a semena propláchneme pod tekoucí vodou.
Na závìr doplníme stejné množství
vody.
Naklièování luštìnin
Pøi naklièování luštìnin nám staèí
2–3 dny, kdy tento postup opakujeme. Pokud se voda zakalí a vytvoøí
se na ní bublinky, potøebujeme proplachovat èastìji. Tato práce nám
však nezabere déle než 2–3 minuty
2–3krát dennì. Naklíèené semeno
má malý klíèek a když jej ochutnáme, je mìkké a chutné. Nelépe je
zaèít se sójou mungo, známou jako
zelená sója.
Na ní získáme zkušenosti, které
pak mùžeme využít pøi naklièování
jiných semen.
Malé zelené boby ve vodì bìhem
10–24 hodin zvìtší svoji velikost.
Druhý den na nich v pùli praskne
zelená slupka, takže boby jsou zelenobílé. Tøetí den se objeví malý klíèek a boby chutnají jako sladké køupavé hrášky. V této chvíli je mùžeme
konzumovat.
Pokud chceme získat delší klíèky,
necháme boby ve sklenici déle. Mohou však zaèít chytat plísnì, musíme
je èastìji proplachovat. Vybìlené klíèky, známé ze supermarketù mùžeme
získat, když takto naklíèené boby
dáme na misku s vatou, dáme je do
tepla, vlhka a tmy. My to nedìláme,
protože je to pracné, trvá to zbyteènì dlouho a pro výživnou a energetickou hodnotu to není žádným pøínosem. Nejradìji máme „tøídenní klíèky“.
Velmi vhodná je také obyèejná
èoèka nebo èervené fazole aduki.
kých firem na nutnost doplòování vitamínu C z dalších zdrojù, než je potrava, volte alespoò pøírodní pøípravky, dostupné v prodejnách zdravé
výživy. Zimní nachlazení je vyjádøením pøirozené potøeby organismu jednou za èas se uvolnit a odpoèinout
si. Pokud ležíme doma v teple, a nevycházíme ven do chladu, mùžeme
si dovolit použít jako prostøedek pro
zmírnìní teploty a dodání vitamínu
C menší množství citrónové šávy.
Naklièování obilí
Jaro a chutì
je podobné, jen musíme semena
èastìji proplachovat. Pokud chceme
dosáhnout zelených klíèkù, bohatých
na vitamíny, po tøech dnech pøedklíèená semena nasypeme na plochý
talíøek, namoèíme a dáme je na svìtlé místo. Trvá to však déle, v závislosti
na kokrétních svìtelných a tepelných
podmínkách. Vhodná je pšenice,
špalda, mùžeme zkusit experimentovat i s jinými druhy obilí.
Zatímco zimì dominuje slaná chu,
na jaøe nᚠorganismus má rád kyselou. Udìláme mu dobøe, když do jídelníèku zaøadíme kvašenou zeleninu „pickles“. Její pøíprava je velmi
jednoduchá. Nakrájenou nebo nahrubo nastrouhanou zeleninu prosypeme menším množstvím moøské soli
a zalijeme pøevaøenou vodou tìlové
teploty. Na teplejším místì necháme
vykvasit asi 24 hodin. Pokud již zelenina má nakyslou chu, uložíme ji do
chladu a podle potøeby vybereme
množství, jež jsme schopni najednou
sníst. Pickles mùžeme udìlat z jednoho druhu zeleniny, druhy ale mùžeme i libovolnì kombinovat. Využijme i barev a tvarù, na které zeleninu
zpracujeme. Pickles mùžeme pøidávat k teplým jídlùm, jíst s celozrnným
chlebem i samotné ke svaèinì nebo
pøidávat do salátù z èerstvé zeleniny.
Naklièování nazeleno
Naklièovat nazeleno mùžeme øeøichu setou, vojtìšku, alfa-alfa, øedkvièku, hoøèici… V této sestavì se prodává v biokvalitì „Klíèivý mix“ èeské
firmy Sluneèní brána (obchodní název firmy je Sonnentor). Použijeme
stejný postup jako u naklièování obilí
nazeleno. Klíèení nazeleno vyžaduje
asi týden. Použít mùžeme semena,
která v krátké dobì vyklíèí a vytvoøí
brzy „zelenou hmotu“.
Vitamíny ve stravì
Naklíèená semena jsou vhodným
doplòkem jídelníèku hlavnì po vánocích, v pøedjaøí a na jaøe, kdy ještì
není žádná èerstvá zelenina. V ovoci
uskladnìném touto dobou vitamínù
ubývá. Dalšími zdroji vitamínù mohou
v této dobì být kysané zelí, jableèné
mošty, šípky…
Vitamín C
a nemoci z nachlazení
Dejme velký pozor na exotické
ovoce, které ve své domovinì vyrostlo k ochlazení pøi horkém poèasí.
V našich podmínkách v zimì není
vhodné jako zdroj vitamínù. Svým
energetickým úèinkem naopak pøispívá k uvolnìní organismu a „nastartovanou“ chøipku ještì prohloubí.
Pokud podléháte tlaku farmaceutic-
Psychika
a pestrost ve stravì
Závìrem mého povídání o kuchyni v pøedjaøí a na jaøe je pestrost.
Zima je z hlediska smyslových vjemù
pomìrnì fádním obdobím, pøedjaøí
se vleèe do nekoneèna. Èasné jaro
poskytuje milý, ale jednotvárný zelený vjem, až do doby prvních jarních
kvìtin, která pøichází v dubnu. Pokud
v této dobì máme na zøeteli vìtší
pestrost ve stravì, pøispívá to k pohodì a vyrovnanosti. Co se týká
množství kvašené i èerstvé zeleniny,
nemìli bychom to v této roèní dobì
pøehánìt. Dùležité je zaøazovat malé
množství dennì. Zeleninové hody si
nechme radìji na léto, kdy organismus potøebuje ochladit. Uvedené
techniky naklièování semena a kvašení zeleniny pøímo vybízí k tomu,
abychom s pestrostí v kuchyni zaèali
experimentovat. Dobrou chu!
èes èasop
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
èíslo 1, roèník 1, jaro 2004
Redakce:
Lenka Krteèek Kvasnièková,
František Kurtin, Laco Švec
Adresa:
Lenka Kvasnièková, Žitná 23, 621 00 Brno,
[email protected]
Sazba:
Laco Švec
Ilustrace:
Milan Suchánek, Lenka Kvasnièková
Foto na obálce: František Kurtin
Tisk:
Nakladatelství Mravenec, Brno
Pøíští èíslo:
Pøíjem materiálù do 30. 4. 2004
Vydává:
Asociace Permakultura (CS),
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078
Tištìno na recyklovaném papíøe.