Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj

Transkript

Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro
regionální rozvoj
The importance of flagship projects on regional development
OndĜej Slach – Tomáš Boruta
Anotácia: PĜíspČvek se zabývá tzv. flagship projekty, které patĜí v souþasnosti
k vysoce diskutovanému tématu v oblasti regionálního a mČstského rozvoje. V rámci
pĜedloženého pĜíspČvku budou diskutovány pĜínosy a rizika tČchto projektĤ. Význam
tzv. flagship projektĤ bude prakticky demonstrován na pĜíkladu Innenhafen Duisburg.
Kúové slová: vlajkové projekty, regionální rozvoj, Innenhafen Duisburg
Summary: The entry is concerned with so called flagship projects, whose are
considerably disput in the regional and city development. Benefits and risks of
flagships are debating within this entry. The importance of flagships is shown on the
example Innenhafen Duisburg.
Key words: flagship projects, regional development, Innenhafen Duisburg
1. Úvod
Jak již vyplývá ze samotného názvu píspvku, jedná se o metaforu odkazující na symbolický
význam vlajkových lodí, které tvoily hlavní „chloubu“ námoních flotil. Pokud pijmeme
uvedenou etymologickou logiku, pak tzv. flagship projekty plní analogickou funkci. Jsou tedy
hlavním projektem reprezentujícím adu menších projekt ve vybraném mst i regionu. Z titulu
své funkce mají pedevším generovat – mimo exaktn mitelné dopady – zvýšení, respektive
zmnu nejen externí, ale i interní image daného prostoru (Kühn, 2005). V ad pípad vznikají
nové stavby eklekticky kombinující moderní funkce a kreativní design, piemž asto vznikají na
bázi spolupráce soukromého a veejného sektoru (PPP) (podrobn nap. Pauliková, 2006,
Ježková 2007).
2. PĜínosy a rizika flagship projektĤ
Tyto projekty mají pispt k realizaci rozvojové vize regionu, generovat pozitivní efekty pro
jejich bezprostední okolí (jedná se v podstat o regionální multiplikátory) a indukovat
synergetické efekty (Heintel, 2003, Hafner, Miosga, 2007). Jelikož mitelné efekty dopad
flagship projektĤ (FP) budou demonstrovány na vybraných píkladech z praxe, pínosy budou
vnovány zejména mkkým (nehmatatelným) dopadm flagship projekt:
77
• FP mohou vytvoit v kontextu interní image hlavní identifikaní element pro místní obyvatele
a posílit regionální identitu mající pozitivní efekt na utváení regionálního milieu. Z hlediska
externí image mohou pi naplnní kritických parametr (efektivní realizace projektu a
efektivní komunikaní politika) zaujmout potenciální investory i turisty v pehuštném a
likvidním informaním prostoru, nebo mohou být základními stavebními kameny autentické
tržní pozice (Unique Selling Proposition – USP). A to zejména v prvotní fázi rozhodování,
kdy významnou roli hrají tzv. mkké lokalizaní faktory, mezi které image patí (Grabow,
Hölbach-Grömig, 1995).
• Velké projekty vyžadují vysoké finanní náklady, a z toho dvodu je pi jejich realizaci
integrována ada místních aktér z veejného, privátního i neziskového sektoru. Vysoká
komplexita sociální reality asto neumožuje osobní setkání klíových regionálních aktér.
Práv realizace tchto projekt mže pivést tyto aktéry k „jednomu stolu“ a iniciovat nové
regionální kooperaní sít. innost nov utvoených sítí se pak neomezuje pouze na dobu
realizace projektu, ale – a to pedevším – umožuje udržitelnost pozitivních efekt i po
skonení projektu, popípad iniciaci nových projekt.
• V regionech s existencí silného lock-in (nap. Grabher, 1993) mohou pispt FP, respektive
nkolik FP integrovaných v rámci jedné strategie, k oslabení nebo dokonce k substituci
zkornatlých regionálních a lokálních sítí. Proces substituce zajišují sít vzniklé práv v
rámci jednotlivých flagship (na píkladu Porúí nap. Schamp, 2000).
• Flagship projekty mohou jako hlavní nositelé symbolické hodnoty reáln provit naplování
vize (pozitivn i negativn; Heintel, 2003) a mohou tím vyslat signál smrem k potenciálním
investorm, nakolik je region schopen mobilizovat endogenní zdroje.
Flagship jsou pouze jedním z nástroj regionálního i mstského rozvoje a praktická aplikace se
liší pípad od pípadu. Proto je s realizací flagship projektĤ spojena ada rizik, jejichž opomenutí
by logicky redukovalo explananí hodnotu tohoto píspvku. Mezi nejvtší potenciální rizika lze
zaadit:
• Píliš velko koncentraci investic do jednoho projektu, jejichž návratnost mže být pi
zmnách externích podmínek ohrožena. ada projekt je založena na deficitním
financování ze strany veejného sektoru. V pípad, že se oekávání spojená s realizací
projektu zakládala na nerealistických oekávání, mže být ohrožena návratnost investic,
což vytvoí tlak na veejné finance a v koneném dsledku omezí potebné fiskální
impulzy do regionu.
• ada benefit nemusí smovat primárn do regionu. Toto riziko se váže pedevším k
velkým events. Aktéi participující na organizaci a realizaci velkých events jsou asto
vystaveni dilematu, zda upednostní pi realizaci events renomované agentury se sídly
mimo region, které garantují kvalitu, ale upednostují pevážn nadregionální firmy,
nebo zda upednostní lokální agentury s nižší reputací, ale silnjší vazbou na regionální
podniky. V prvním pípad profesionalita firem a kvalita subdodavatel zvyšuje pozitivní
dopady z hlediska image, ale dopad na regionální ekonomiku je malý (srovnej Quinn,
2005). V druhém pípad tomu bývá zpravidla naopak. Bohužel z velké ásti se msta i
regiony koncentrují na organizování events s cílem vzbudit co nejvtší ohlas médií, ale
lokální vazby bývají podcenny, proto konený výsledek asto neodpovídá oekáváním
(Ellger, 2001).
78
•
•
Nízká atraktivita pro urité cílové skupiny. Velké, tzv. ,,Big Ticket“ události, jako nap.
mezinárodní fotbalové zápasy, svtové šampionáty, olympiády a další, nejsou hlavním i
vyhledávaným zdrojem zábavy pro píslušníky ,,kreativní tídy“ a nemají proto velký vliv
na vnímanou lokální atraktivitu z jejich pohledu (Florida, 2000, 2002).
Efekt majáku. Vysoký efekt z nap. z hlediska externí image, ale nízký dopad pro
bezprostední okolí z hlediska ekonomické, kulturní a sociální regenerace (oáza v poušti).
Hrozí zejména pi špatné územní koordinaci projekt a obasn pi realizaci projekt
mimo režim rstu, což mže vést k vtší sociální a fyzické fragmentaci regionu (srovnej
Siebel, Ibert, Mayer, 1999)
Tabulka . 1: Typologie flagship projekt (FP)
Charakteristika
PĜíklad
Velké events
Vyznaují se tím, že se jedná o jednorázové, pravidelné nebo
epizodní akce s omezenou dobou trvání, potem návštvník a
také rozpotem. Konají se jednou ron, pípadn pouze jednou
za nkolik let, jsou veejné a jejich hlavním cílem je bu oslava
(slavnost) nebo koncentrace na urité téma (nap. sportovní
akce), piemž pro tyto akce neexistují žádné stálé organizaní
struktury (Metzler, Job, 2007). Integrální souástí tchto
velkých events jsou v ad pípad vysoké investice do
infrastruktury.
EXPO, Olympské hry,
rzné druhy národních
výstav
Flagship projekty
zamené na
image
Takovéto projekty mají za cíl definování USP a zlepšení image
regionu/msta.
Autostadt Wolfsburg, „Der
Pott Kocht“ (Porúí, Dege,
2007)
Projekty
zamené na
urbánní
regeneraci
Regenerace vnitromstských ploch (asto brownfileds) za
úelem zvýšení atraktivity mstského života.
Regenerace bývalých
pístav
Waterfront development
Docklands, Londýn
Hafen City Hamburg
Innenhafen Duisburg
Urban Splash Manchester
Velké
infrastrukturní
projekty
Velké infrastrukturní projekty, jejichž celkový investiní objem
dosahuje ádu nkolika stovek milión, piemž jejich význam
má pevážn nadregionální význam.
Regenerace nádraží,
dopravní projekty jako
letišt, tunely,
technologické parky,
zábavní parky, univerzitní
campusy atd.
Zdroj: Pevzato a upraveno podle Dziomba, Matuschewski (2007)
79
3. Organizaþní aspekt flagship projektĤ
Z hlediska organizace a ízení v kontextu flagship projekt pedstavují optimální institucionální
platformu tzv. intermediární instituce. Ty pedstavují uritou institucionální modalitu teorie
strukturální mezery (Burt, 1992). V pípad, že jsou naplnny kritické parametry intermediární
instituce, pak se každá takováto instituce pohybuje ve strukturální mezee mezi veejným
sektorem a soukromým sektorem na stran jedné a mezi soukromým a neziskovým na stran
druhé, jakož i mezi neziskovým sektorem a veejným sektorem. Problematická se jeví závislost
na veejném sektoru, a proto je nezbytné, aby tato instituce byla co nejvíce autonomní ve vztahu
nejen k veejnému sektoru, který ji ve vtšin pípad zizuje, ale také ve vztahu k dalším
uvedeným sektorm. Autonomie umožuje nejen flexibilitu, ale také vyšší míru redundance ve
vztahových sítích (akumulaci tzv. slabých vazeb, Granovetter, 1973). K organizanímu aspektu
flagship projekt blíže viz nap. Ježek 2007.
Intermediární instituce plní roli prostedníka jednak mezi regionálními aktéry, zájmovými
koalicemi (kultura, podniky) a jednak mezi rznými admistrativními úrovnmi (obce, kraje, stát),
a zajišují harmonizaci top-down a bottom-up pístup v regionálním rozvoji (Heintel, 2005),
respektive vertikální kooperaci mezi horizontáln, „ze zdola“ („from below“) organizovanými
projektovými skupinami a bodovými intervencemi ze shora („from above“) (na píkladu
Mezinárodní stavební výstavy Emscher Park, Kilper, Wood, 1995). Takovéto intermediární
organizace kombinují zpsob ízení známý ze soukromých subjekt s možnostmi subjektu s
veejnoprávním statutem (mocí). Mohou tedy efektivn zastupovat veejné nároky vi finann
silným investorm, nebo fungují analogicky, tj. flexibiln a profesionáln. Souasn však
mohou svoji pozici dodaten podepít klasickou státní mocí (Ibert, 2007).
4. PĜíklad flagship projektu – Innenhafen Duisburg
Innenhafen Duisburg pedstavuje ást nejvtšího svtového vnitrozemského pístavu ležícího na
pvodním slepém ramenu vzniklém ve 12. století, kdy tok eky Rýna zmnil svj tok. V roce
1828 zaaly práce na kanálu, který by zajistil mstu znovu pístup k ece Rýnu. V roce 1893 byl
kanál rozšíen smrem na východ a napojil slepé rameno k Rýnu. V první etap byl pístav
využíván k pekladu dlního deva, které bylo nezbytné pi pekotném budování dlních šachet.
Ke konci 19.století ustoupilo tradiní splavování vlivem modernizace pepravy a nových zpsob
zpracování deva. Funkce Innenhafenu jako hlavního pekladišt dlního deva se proto zaala
postupn mnit. Obrovský nárst obyvatelstva v období dynamické industrializace zvyšoval
nároky na zajištní potravin pro Porúí. Inenhafen byl v roce 1900 rozdlen a v nové ásti vznikl
obrovský obilný pístav. Mimo klasický peklad zde bylo obilí také skladováno a pímo na míst
zpracováváno. Vznikla celá ada mlýn, sýpek a skladiš. Dynamický rst vedl ke vzniku
monostrukturn zameného potravináského klastru. Ve 30. letech minulého století se jednalo
nejvtší obilný pístav v Evrop, pro který se vžil název „košík na chleba Porúí“ („Brotkorb des
Ruhrgebiets“).
4.1 PĜíþiny úpadku Innenhafenu Duisburg
Postupná ztráta funkce a významu Innenhafen Duisburg se datuje do poloviny 60. let. V této
dob se zaaly výrazn mnit vlivem technologických inovací dosavadní zpsoby dopravy.
Zvyšovala se tonáž dopravních lodí a etablovala se kontejnerová doprava, což zvyšovalo nároky
na tradiní pístavy, v nichž ztratili svj význam sýpky, sklady a mlýny. Nové zaízení vhodné
pro nové zpsoby lodní pístavy bylo budováno mimo tradiní pístavy. Dále došlo k celkové
80
reorganizaci prmyslové výroby, která kladla draz na vysokou asovou flexibilitu (just-in-time)
s omezeným využitím díve nezbytných skladovacích prostor. Roli hlavní zásobní tepny pevzala
nová dálnice A 40. Modernizovala se také jednak technologie zpracování obilí, kdy nové mlýny
byly výrazn menší, nebo parní stroje byly nahrazeny novými, na prostor mén náronými
technologiemi, a jednak se vlivem internacionalizace pesunul peklad a zpracování obilí do
Severního moe. Postupn se také zaaly mnit stravovací návyky. Všechny tyto faktory pisply
k úpadku Innenhafenu Duisburg a ztrát pozice „zásobitele hladového zázemí“. Celkový úpadek
byl završen v polovin 80. let. a na ploše pístavu vznikl rozsáhlý prmyslový brownfields. V
tomto období zaalo msto uvažovat o revitalizaci, ale nemlo dostatek potebných financí.
Realizovala pouze malé, dílí projekty zamené na regeneraci historické ásti msta.
4.2 Regenerace v rámci projektu IBA Emscher park
V rámci IBA Emscher parku byl prakticky kompletn zastavný brownfields o rozloze tém 100
ha identifikovaný jako oblast s vysokým potenciálem a pedpokládalo se, že mže pinést zásadní
impulzy pro obnovu celé oblasti. V rámci projektu IBA byly hlavními cíli regenerace výstavba
mstského parku s vodní koncepcí, pístavní pehradní hráz na východ, grachty na jihu a
založení kanceláského parku v areálu dívjších mlýn a sýpek, propojených s kulturními
zaízeními, kanceláemi a bydlením. V rámci projektu byla realizována výstavba židovského
spoleenského centra a výstavba domu s peovatelkou službou pro seniory (IBA, 1999).
Projekt byl v rámci IBA Emscher parku vybrán pro svj významn rozvojový potenciál.
Hlavními faktory, jejichž kombinace podpoila výbr do projektu IBA, byly:
• blízkost vody jako významného estetického elementu
• prmyslová kultura zakládající se na historii pekladu a zpracování obilí
• blízkost mstského centra
• dobré dopravní napojení
Prvním krokem k regeneraci pístavu byla architektonická soutž na využití tohoto areálu.
Úastnící museli vstupovat do soutže ve skupinách, tvoených architekty a investory, což
pedem zajišovalo finanní krytí. Master plán byl vytvoen vhlasným anglickým architektem
Normanem Fosterem. Master plán definoval základní morfologické struktury a funkní využití,
ovšem bez konkrétních detail. Úel byl jasný, zajistit celkovou konzistentnost a kompaktnost
nového prostoru, ale souasn neomezit potenciální investory. Na základ tohoto plánu se pracuje
až do souasnosti. Pro realizaci a prosazení byla vytvoena vlastní instituce Rozvojová agentura
Innenhafen Duisburg s.r.o („Innenhafen Duisburg Entwicklungsgesellschaft GmbH“),
organizována na privátním principu, ale patící pln veejnému sektoru. Instituce byla založena v
roce 1993, piemž z 50 % patila spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko (SPV) a z 50 %
mstu Duisburg a jejími hlavními úkoly byla výstavba infrastruktury a externí propagace, resp.
atrakce investic. Základní princip, uplatnný v rámci tohoto projektu, pedstavoval investice do
infrastruktury z veejných zdroj tak, aby byly zajištny adekvátní podmínky pro píchod
privátních investor. V rámci plánu navrženého Normanem Fosterem se pedpokládalo
vybudování systému gracht, které mly zdraznit vodu jako hlavní estetický element projektu.
Klíovým impulzem, který akceleroval rozvoj pístavu, byla výstavba prvního grachtu.
Plánovaný vodní systém byl finann nároný a pro privátní investory vzhledem k vysokému
riziku návratnosti investice neatraktivní. Iniciativu pevzal veejný sektor, z jehož prostedk byl
v roce 1994 tento gracht vybudován a ml pedevším vysokou symbolickou hodnotu. Jednalo se
o jasné sdlení investorm, že projekt je myšlen vážn a má výraznou podporu veejného sektoru.
81
V první fázi atrakce investor se spolenost pragmaticky zamila na ryze privátní investory,
kteí ale mli úzký vztah k veejnému sektoru. Zohledníme-li skutenost, že souástí dozorí rady
byly reprezentanti státní moci, jeví se nám tato cílená skupina logicky. Skrze jednání a kontakty
lze ovlivovat chování tchto de jure privátních podnik. Není tudíž píliš pekvapivé, že prvním
investorem byla „Treuhandstelle Wohnen GmbH“ (THS), patící pln Ruhrkohle AG, v nmž má
majoritu spolková zem SPV. V druhé fázi se atrakce, vzhledem k zajištní prvních investic a z
nich plynoucích pozitivních psychologických efekt, soustedila již na de facto privátní
investory. Z veejným investic bylo vynaloženo v rámci projektu 67 mil. DM a celkov bylo do
dnešních dn proinvestováno na 400 mil. €. Z hlediska tvorby pracovních míst bylo docíleno
tchto následujících výsledk: v roce 1993 bylo v areálu pístavu lokalizováno na 300 pracovních
míst, v pevážné míe v sektoru logistiky, tj. pracovních míst relativn nízké kvality. Do
souasnosti vzniklo v areálu na 5000 pracovních míst s výraznou pevahou v terciéru.
ZávČr
V rámci tohoto píspvku jsme se pokusili strun nastínit základní principy a aspekty tzv.
flagship projekt. Rozhodn nelze jednoznan konstatovat, že se jedná o „zazraný“ nástroj v
rámci mstského a regionálního rozvoje. Realizace takovýchto projekt vykazuje adu paradox
a ambivalencí, což je v piloženém píspvku demostrováno na píklad rizik a pinos tchto
projekt. Opomenuta také nebyla - asto klíová – institucionáln organizaní stránka. Zvolený
píklad z nemeckého Porúí ukazuje, že zohlednní a dodržení základních princip managementu
flagship projekt mže generovat adu fiskálních i imateriálních benefit nejen pro lokalitu, ale i
pro msto, poípad region. Práv v deskripci, respektive analýze zahraniních tzv. píklad
dobré praxe (best practices approach) vidíme hlavní praktické implikace pro regionální rozvoj v
podmínkách eské i Slovenské republiky.
Literatura
1. BURT, R. (1992): Structural Holes: The Social Structure of Competition. University Press,
Cambridge.
2. DZIOMBA, M. - MATUSCHEWSKI, A.: Großprojekte der Stadtentwicklung –
Konfliktbereiche und Erfolgsfaktoren. DISP 171, 5–11 (2007)
3. DEGE, W. (2007): Regionale Marketing des Ruhrgebietes. In: Rumpel, P. (ed.): Sborník z
mezinárodní konference „Inovace v rozvoji mst obcí a region s drazem na
marketingové ízení“. Oftis, Ostrava, s. 23-30.
4. ELLGER, C. (2001): Beyond the Economic? Cultural Dimensions of Services: The
RESER Survey of Service Research Literature in Europe 2000. In: The Service Industries
Journal, ro. 21, . 4, s. 167-190.
5. FLORIDA, R. (2000): Competing in the age of talent: quality of place and the new
economy. A Report Prepared for the R. K. Mellon Foundation, Heinz Endowments, and
Sustainable Pittsburgh.
6. FLORIDA, R. (2002): The Rise of the Creative Class and how it’s transforming work,
leisure, community, & everyday life. Basis Books, New York.
7. GRABHER, G. (1993): The weakness of strong ties: The lock-in of regional development
in the Ruhr area, in: G. Grabher (ed.): The embedded firm: On the socioeconomics of
industrial networks, London: Routledge, s. 255-277.
82
8. GRANOVETTER, M. (1973): The strenght of weak ties: a network theory revisited.
Sociological Theory. The American Journal of Sociology, s. 201-233.
9. HAFNER, S. – MIOSGA, M. (2007): Großprojekte im Spannungsfeld zwischen
wettbewerbsorientierter Stadtentwicklungsstrategie, sozialer Integration und ökologischen
Belangen. DISP.
10. HEINTEL, M. (2005): Stadt- und Regionalentwicklung als Zukunftsaufgabe. In:
Hochstadt, S. (Hrsg.): Stadtentwicklung mit Stadtmanagement? Wiesbaden: VS Verlag für
Sozialwissenschaften. str. 123-144.
11. HEINTEL, M. (2003): „Cross-Border-Cooperation“: Anregungen zur Erweiterung der
Europäischen Union aus regionalwissenschaftlicher Perspektive. In: Österreich in
Geschichte und Literatur (ÖGL), 47. Jg., Heft 5, S. 311-320.Wien: Braumüller. Link Pdf
12. IBERT, O. (2007): "Megaprojekte und Partizipation. Konflikte zwischen
handlungsorientierter und diskursiver Rationalität". In: disP Heft 171, 50-63.
13. JEŽEK, J. (2007): Organizace v místním a regionálním rozvoji. In: Ježek, J. a kol.:
Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi, Plze: Západoeská
univerzita v Plzni, 99-114.
14. JEŽKOVÁ, R. (2007): Implementácia stretégie a marketingový mix. In: Ježek, J. a kol.:
Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi, Plze: Západoeská
univerzita v Plzni, 156-197.
15. Katalog der Projekte (1999): Internationale Bauausstellung Emscher Park (IBA)
16. KILPER, H., WOOD, G. (1995): Restructuring policies: the Emscher Park International
Building Exhibition. In: The Rise of the Rustbelt. St. Martin´s Press, New York, s. 208230.
17. KÜHN, M. (2005): Strategien der Regenerierung schrumfender Städte – ein
planungswissenschaftlicher Ansatz. In: Bürkner, H.J., Kuder, T., Kühn, M. :
Regenerierung
der
schrumpfende
Städte:
Theoretische
Zugänge
und
Forschungsperspektiven . Working Paper,Leibniz- Institut für Regionalentwicklung und
Strukturplanung e.V. (IRS). Ekner. http://www.irs-net.de/download/wp_ regenerierung.
pdf, poslední erpání 25.8.2006
18. METZLER, D., JOB, H. (2007): Events und ihr Beitrag zur Regionalökonomie – die
BUGA 05. Raumforschung und Raumordnung 65 (6), 514-530.
19. PAULIKOVÁ, R. (2006): Public private partnership v rozvoji obcí a miest. In: Rumpel (Eds.)
Inovativní koncepty v socioekonomickém rozvoji územních jednotek. Ostrava: OFTIS. str. 70-77.
20. QUINN, B. (2005): 'Arts festivals and the city', Urban Studies, 42:5, 927 – 943
21. SCHAMP, E.W. (2000): Vernetzte Produktion: Industriegeographie aus institutioneller
Perspektive. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt.
22. SIEBEL, W., IBER, O., MAYER, H.N. (1999): Projektorientierte Planung – ein neues
Paradigma? In: In: Informationen zur Raumentwicklung, sešit 3, s. 163-172.
83
Kontakt:
Mgr. Ondej Slach
Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje
Pírodovdecká fakulta
Ostravská Univerzita
Chittussiho 10
710 00 Slezská Ostrava
eská republika
e-mail: [email protected]
84
Mgr. Tomáš Boruta
Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje
Pírodovdecká fakulta
Ostravská Univerzita
Chittussiho 10
710 00 Slezská Ostrava
eská republika
e-mail: [email protected]

Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj

Transkript

Podobné dokumenty

Projekt-Verzeichnis 2009/2010

Tématické okruhy pro ústní část státní maturitní zkoušky z jazyka

zde