Kytarová klinika

Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
C
lic
k
he
k
lic
Kytarová klinika
C
w.
Lekce 1
Úvod by mohl probíhat pod sloganem: „Kytara, jako v rný pr vodce lov ka 20tého století“ a
l by zachytit lidi s kytarou v r zných situacích: výroba kytar, obchod s kytarami, cestování, odpo inek,
u táboráku, dostavení ko, Cikány, na koncert , rozbíjení kytary atp.
Archiv by mohl obsahovat stylové možnosti kytary (klasika, flamanco, blues, klassic rock, metal, jazz,
country, folk, fussion atd.) v etn r zných kuriozit.
Vyu ování v této lekci se zam í na seznámení s kytarou: konstrukce - typy, lad ní, zvukové možnosti a
zné herní techniky.
Host by mohl být n jaký sociolog - muzikolog a krátce a vtipn promluvit na téma „Kytara jako fenomén
20tého století“ nebo sest íhat r zné názory známých kytarist a osobností na toto téma.
VÝUKA:
1. PRO JE KYTARA TAK POPULÁRNÍ? Kytara se v historii používala p edevším jako doprovodný
nástroj a jist proto se stala všeobecn oblíbena. Hraje se na ni rukama (takže b hem hry m žete
zpívat), dají se na ní hrát akordy a m žete jí mít stále po ruce. D ležitou úlohu v tom sehrává i zp sob
tvo ení tónu pravou rukou, což je úhoz - úder podobn , jako je tomu u bicích nástroj . Kytara tak
že velice p esn a pregnantn vyjád it rytmickou složku d ležitou práv u doprovodu . Díky
moderní technice a vynálezu elektrického sníma e, se kytara stala také sólovým nástrojem
rovnocenným t m ostatním. Do té doby se nemohla pro sv j pom rn slabý a k ehký zvuk prosadit.
Pak se ovšem staly její možnosti tém bezb ehé.
2. KONSTRUKCE KYTARY. Kytara pat í mezi strunné nástroje a jednoduše se na ni drnká nebo trsá.
V této skupin nástroj je velkou p edností kytary to, že její tóny tvo íme rukama nebo chcete-li prsty
ímo. Tedy žádná táhla nebo kladívka (klavír), žádný smy ec (housle, viola) nebo pevné lad ní každé
struny jako u harfy. U kytary máme stále p ímý fyzický kontakt se strunou a tím také nejv tší kontrolu
nad kvalitou tónu a jeho nasazením. Tón m žeme ovlivnit v barv i v lad ní. M žeme jej natahovat a
také s ním vibrovat . Jednoduše eno m žeme do hry p ímo p enést své hudební cít ní. To je to,
emu se mezi muzikanty mezinárodn íká feeling .
3. LAD
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
NÍ. Lad ní kytary je op t dáno jejím p vodním ú elem doprovodného nástroje a je vhodné
edevším pro hru akord . Standardní lad ní: E6, A5, D4, G3, B2, E1. Struny jsou tedy lad ny po
kvartách, krom intervalu mezi 3. a 2. strunou, kde nacházíme velkou tercii. To nám ovšem zp sobuje
jisté potíže p i melodickém hraní, protože pak máme jiný prstoklad pro jednu stupnici nebo melodickou
frázi v horní oktáv než v oktáv spodní . Žádný jiný strunný nástroj tuto anomálii nemá (všechny
struny jsou lad ny bu po kvintách nebo po kvartách) n kte í sólisté se pokoušeli tuto nepravidelnost
odstranit a ladit si kytaru pouze po kvartách: E6, A5, D4, G3, C2, F1. Pro melodické hraní je to jist
výhoda. Vysta íte s malým množstvím prstoklad a každou melodii m žete snadno transponovat
prostým p enesením stejného prstokladu kamkoliv na hmatník , ale akordy se hrají h e a n které se
nedají zahrát v bec. My budeme používat standardní lad ní. Ješt se musím zmínit o lad ní do celých
akord , které se používá v blues p i slide technice nap .: G6, B5, D4, G3, B2, D1 . Ob as se dá pro
zv tšení rozsahu kytary podladit struna E6 na D6 nap . v mé skladb Listopad . N kte í rockový
kytaristé si podla ují celou kytaru o p l nebo celý tón: D6, G5, C4, F3, A2, D1. Celý nástroj má pak
trochu jinou barvu. Jeden as jsem to používal, když jsem nemohl sehnat m kké struny, ale žádnou
zvláštní výhodu v tom nevidím spíše naopak, protože pak musíte vše co hrajete „opticky“
transponovat, podle lad ní, o p l nebo tón výše.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
C
4. TECHNIKA HRY. Levá ruka se pohybuje po hmatníku, zatímco pravá ruka úderem generuje vlastní
om
lic
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
zvuk. Akce levé ruky z stává u všech žánr zhruba stejná avšak technika pravé ruky se m že lišit.
žeme hrát prsty , trsátkem - plektrem nebo kombinací obou .
5. ZVUKOVÉ
MOŽNOSTI - ACOUSTICKÉ, ELEKTRICKÉ. Zvukové možnosti kytary jsou velmi
široké. M že hrát akordy v blocích, rozklady nebo polyfonicky . P i melodickém hraní máte k
dispozici legato, glissando, vibrato, tremolo, trylky, flažolety, natahování ( itel každý zp sob rovnou
i vysv tlování ukazuje). U elektrické kytary pak m žete mít ješt vibra ní páku a využívat možností
elektroniky k zesílení zvuku, k dosažení dlouhého tónu (drive, gain, fuzz, boost) a používat r zné
zvukové efekty (hall, delay, chorus, atd.) . Sou asná technologie nám však nabízí ješt více formou
digitálního p enosu dat. Tzv. Midi kytara nám ve spojení se zvukovým modulem otvírá stejné zvukové
možnosti, jako mají klávesové synthesizery .
NEVÝHODY. Kytara má díky své konstrukci i svá omezení a nevýhody. V oblasti akord nejdou dost
dob e hrát více než trojzvuky v úzkých tvarech . Ob as si m žeme vypomoci prázdnými strunami
(struna která zní ale není na ní položena levá ruka) ale tyto akordy nem žeme transponovat do jiných
tónin . Maximální rozp tí akord je p irozen šestihlas. V oblasti melodické hry nám situaci trochu
komplikuje, jak již bylo
eno, nesymetrické lad ní a tím máme ztíženou orientaci na hmatníku.
Protože tón tvo íme pomocí obou rukou, musíme zvládnout technicky dost náro nou pohybovou
koordinaci. Chce to trochu cviku trp livosti a šikovnosti. Když si uv domíme, že také ješt používáme
legata, glissando, vibrato, prázdné i hmatané struny, kombinujeme melodickou a akordickou hru,
musíme dodržovat rytmické len ní, kvalitu tónu a ješt mít feeling není to zas tak snadný nástroj, za
jaký je kytara obecn považována (ukázka - Setkávání).
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
C
lic
k
he
k
lic
Lekce 2
C
w.
CO BY M L KAŽDÝ KYTARISTA UM T. Akordy a jejich stavba, stupnice, základy harmonie,
technicky ovládat nástroj, využívat zvukové možnosti kytary, v p ípad amplifikace um t vkusn zacházet
s efekty a se zvukovou elektronikou, trochu aranžovat a improvizovat.
POKYNY PRO CVI
ENÍ. Každé cvi ení provád jte nejprve pomalu a snažte si uv domovat každý tón,
každý pohyb a ztotožnit se s ním. Nau te se poslouchat sami sebe a vytvá et si tak zp tnou vazbu a mít
plnou kontrolu nad tím co práv hrajete i když vaše mysl bude mít ješt plné ruce práce se sledováním.
formy, harmonie notového zápisu atd. Všechna cvi ení provád jte rytmicky, kvalitním tónem jako by to
již byla opravdová muzika. Jinak m žete získat ošklivé návyky .
D
LEŽITÉ POJMY.
itel vysv tlí a ukáže tyto pojmy: hmatník, pražce, definice polohy, íslování prst
, základní hmat, podhmat - p ehmat, hmatový diagram.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
NA HMATNÍKU. Vyznat se na vlastním nástroji kde leží jaký tón, je jak jist chápete w w
C
ORIENTACE
om
lic
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
ležitá v c. Když to zkusíte na kyta e brzo zjistíte jednu nep íjemnou v c. Totiž že skoro každý tón,
krom t ch n kolik nejnižších a nejvyšších, najdete na kyta e hned dvakrát nebo t ikrát, n které i ty ikrát.
žete je totiž zahrát v r zných polohách a na r zných strunách:
Nebo-li pro 46 not v rozsahu kytary (E - d2) máme 138 hmatových polí. Tedy pr
rn t i možnosti pro
jeden tón. To iní hmatník dost nep ehledný a znamená to, že skoro každou frázi m žu zahrát n kolika
zp soby v r zných polohách a jiným prstokladem. Jenže kolikrát m žu to samé zahrát jinak, tolikrát se
také mohu splést. Jak z toho ven? Zdá se, že nejjednodušší zp sob jak rychle získat ur itou jistotu na
hmatníku je ídit se spíše p edstavou intervalovou než p edstavou ryze tónovou. Nemusím tedy
bezpodmíne
v t jak se tón, který práv hraji jmenuje a jak se píše ale sta í v t, že nap . te práv
hraji velkou tercii, kvintu, sextu atd. v i základnímu tónu. Totiž s každým intervalem mám ur itou
zvukovou p edstavu, kterou mohu p ímo ztotožnit s konkrétním hmatem. Zafixuji si tedy ur itý prstoklad
a orientuji se relativisticky k základnímu tónu. Má to jednu výhodu, že prostým posunutím takového
prstokladu do jiné polohy mohu okamžit hrát totéž v jiné tónin , aniž bych musel vše složit
transponovat. Je to ten nejp irozen jší zp sob hraní na kytaru, p i kterém vynecháte jednu etapu (transfer
myšlenky na název noty a tu pak vyhledat na hmatníku ) a rychle se blížíte kýženému cíli, totiž dokázat
hned zahrát to, co slyším svým vnit ním sluchem. Jde o to vytvo it si p ímé spojení Myšlenka = hmat Zvuk. Co hlava vymyslí, ruka ud lá. Jako bych si v duchu zpíval a zárove to hned hrál na kytaru.
.A B B Y Y.c o
m
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
INTERVALY: Podívejme se tedy jak vypadá rozložení interval p ímo na hmatníku. Nejprve horizontáln w
om
w
na jedné strun . Všechny základní intervaly, které tvo í diatonickou stupnici dur, jsou vystínované šed . . A B B Y Y .c
Intervaly však mají také svou jakost s jejichž pomocí p esn ur íme „rozm r“ mezi dv ma tóny:
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Te se podíváme, jak vypadá rozložení interval na hmatníku horizontáln na všech strunách v jedné
poloze. Tóny vystínované šed tvo í diatonickou stupnici dur (v tomto p ípad G dur):
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
lic
C
lekce 3
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Intervaly jsou základem hudební p edstavivosti a základem komunikace o hudb . Jejich
prost ednictvím budeme popisovat stupnice, akordy a harmonické vztahy. Jsou také základem
harmonických zna ek. Bez nich se jednoduše neobejdeme. Podívejme se te na n podrobn ji:
Prima - 1.
istá prima je interval stejného tónu. Jeho rozm r je tedy 0 a jeho použití v souzvuku znamená
zdvojení stejného tónu. Výsledkem je zmnožení - posílení zvuku, tzv. Unisono. Zvukov je to dokonalý
soulad.
Sekunda - 2.
Tento interval je bu malý (-2) nebo velký (2). Malá sekunda je disonance a v akordu se m že
objevit jako 9b, tedy p eložená o oktávu výš. Vyskytuje se ve frygické stupnici, kde tvo í její
charakteristický tón tzv. frygickou sekundu, což je malá sekunda v moll. Zvukov p sobí disonantn ,
temn až strašideln , zvlášt ve spodní poloze. (Nap . hudba k filmu elisti).
Velká sekunda je interval zp vný, je sou ástí p irozené stupnice dur i moll. V akordu se vyskytuje
ídka ale asto ji najdeme p eloženou o oktávu výš, jako istou 9, kde obohacuje celkový zvuk akord .
Zvukov p sobí p irozen a nevzrušiv , spíše jako pr chodný doškálný tón. Není ni ím charakteristická.
Tercie - 3.
Tento interval je bu malý (-3) nebo velký (3). Je to velmi d ležitý interval, nebo ur uje tzv.
tonochord což je základní rozlišení charakteru akordu nebo stupnice na moll nebo dur.
Malá tercie tvo í akordy a stupnice moll. P sobí m kce a smutn . V akordu se zna í malým
písmenem m (minor).
Velká tercie tvo í akordy a stupnice dur. P sobí jasn , zp vn , jásav a optimisticky. V akordu se
neozna uje, akord kde není vyzna eno n co jiného (nap . m, sus4, no3) ji obsahuje automaticky.
Kvarta - 4.
istá kvarta je interval zp vný a je sou ástí p irozené stupnice dur i moll. Objeví-li se v akordu,
zna í se sus4 a znamená to, že namísto tercie zazní pr tažná kvarta. Tento akord vytvá í dojem pohybu,
nestálosti a kvarta jeví snahu klesat k tercii (nap . za átek písn A Hard Days Night od Beatles).
ležitým intervalem je zv tšená kvarta (+4), která je charakteristickým tónem Lydické stupnice,
tzv. lydická kvarta. Je to zv tšená kvarta v dur.
Tritón - +4 nebo -5
Tzv. triton (krok t í tón ) d lí oktávu p esn na dv poloviny a je to velmi disonantní a nezp vný
interval. P irozená stupnice dur a moll jej neobsahují. Skladatelé staré klasické hudby se mu vyhýbali a
nazývali jej ábel v hudb . Zní depresivn a destruktivn .
Kvinta - 5.
istá kvinta je interval zp vný a je sou ástí p irozené stupnice dur i moll. V akordu se neozna uje,
akord kde není kvinta alterovaná - zm ná nebo vynechána (5b, +5, no5) ji obsahuje automaticky. Je to
základní op rný interval, který obsahují všechny základní akordy dur a moll. Ve vícehlasých akordech
(septakordy, nonakordy atd.) bývá asto vypušt na nebo není pro charakter t chto akord d ležitá.
Kvinta je také silným vyšším harmonickým tónem a tak ji vlastn každý tón již obsahuje. Zvukem je istá
kvinta p íjemná, melodická, jako každý akordický tón, avšak svým charakterem spíše neutrální. Nemá
tendenci stoupat nebo klesat.
Zmenšená kvinta (5b) je disonancí viz triton a objevuje se ve zmenšených molových akordech
m5b, dim. Tyto akordy zn jí m kce, teskn až depresivn . Zmenšená kvinta je pro sv j charakter také
hlavním bluesovým tónem a je obsažena v bluesové stupnici. Zvukem p sobí smutn , teskliv a má
charakter pr chodného tónu to znamená, že jeví snahu stoupat sm rem k isté kvint .
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Zv tšená kvinta (+5) se objevuje ve zv tšených akordech a v alterovaných dominantách. Je to w
om
w.
A B B Y Y.c
citlivý tón, který si žádá rozvedení.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Sexta - 6
Tento interval je bu malý (-6) nebo velký (6). Sexta je interval zp vný. Velká sexta je sou ástí
irozené stupnice dur a malá sexta je sou ástí p irozené stupnice moll. Velká sexta se p idává do akord
pro barevné obohacení podobn jako nona. Velká sexta se také vyskytuje v dórské stupnici, kde tvo í její
charakteristický interval tzv. dórskou sextu, což je velká sexta v moll. Zvukov p sobí podobn jako velká
sekunda i když více vzdálen .
Septima - 7.
Tento interval je bu malý (-7) nebo velký (7). Je to d ležitý interval, nebo ur uje jakost
septakord . Malá septima je sou ástí mixolydické stupnice, kde tvo í její charakteristický interval tzv.
mixolydickou septimu, což je malá septima v dur. V akordu se zna í 7 a tvo í tzv. Dominantní septakord.
Velká septima se v akordu zna í maj7 a tvo í tzv. Velký septakord. Septima se považuje za disonanci,
která si žádá rozvedení.
Oktáva - 8.
istá oktáva je stejný tón zn jící o oktávu výše a používá se k znásobení zvuku. V akordech není
vhodné zdvojit jiný než základní tón, nebo tón který je v melodii. P i úpravách akord dbejte na to aby se
v akordu neobjevil interval zv tšené oktávy, protože taková úprava zní nelibozvu . Výjimku tvo í
dominantní septakord s malou nonou (9b).
Akordy na jednoduché 12-ti taktové blues.
Protože jsme si již ekli, že ko eny sou asné populární hudby leží v rhythm and blues, musíme se
nejd íve nau it jednoduché harmonické schéma tzv. bluesové dvanáctky. Dvanáctky proto, že má p esn
dvanáct takt . St ídají se v ní pouze t i akordy na základních harmonických funkcích ve form
dominantních septakord . Nejd íve se nau íme tyto hmaty:
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Nyní si zahrajeme celou formu a budeme se snažit o správné rytmické cít ní. Za te ve t etí poloze a pak w
om
w
zkuste totéž zahrát od IX. polohy. Použijte stejné hmaty p evedené do vyšších poloh.
te se základním . A B B Y Y .c
tónem akordu.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
1.
2.
3.
G7
C7
G7
4.
5.
C7
6.
7.
G7
8.
9.
D7
10.
C7
11.
12.
G7,C7 G7,D7
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
k
om
lic
C
lic
Lekce 4
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Nejjednodušší stupnicí je stupnice pentatonická. Pentatonická proto, že jí tvo í jen 5 tón . Pentatonickou
dur, o které budeme te mluvit, získáme, když z p irozené stupnice dur nap .: Cdur vypustíme oba
ltónové kroky, tj. Tón f a tón b. Tato stupnice tedy neobsahuje žádný p ltónový krok a n kdy se jí
proto íká anhemitonická (bezp ltónová) pentatonika. V klasické nauce se jmenuje ínská pentatonika, v
pop hudb se jí íká pentatonika country nebo jednoduše pentatonika dur. Je velice melodická, zp vná
snadno se pamatuje a se svou mollovou modifikací pat í k nejpoužívan jší stupnici v žánrech jako je rock,
jazz, blues, country. Použil ji i Josef Dvo ák ve své Novosv tské symfonii.
Podívejme se, jak je tato stupnice uspo ádána:
Stupe
I.
II.
III.
IV.
V.
Tón
Interval
c
d
e
g
a
1
2
3
5
6
vidíte, že tónochord (základní charakteristický akord ) je durový. Tato stupnice pøevedena do
akordu by pøedstavovala C 6/9. A nyní se nauèíme pìt posuvných prstokladù:
A nyní zkuste tuto stupnici transponovat do jiné tóniny. Nap . do Gdur musíte použít typ 3 ve II. Poloze.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
he
lic
k
Následuje ukázka s rytmikou, na harmonii Gmaj7 - Cmaj7. Nakonec hraje jen rytmika aby diváci mohli w
om
w.
A B B Y Y.c
cvi it.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Te je vhodná p íležitost íci si n co o technice pravé ruky. Trsátko - plektrum se doporu uje držet mezi
palcem a ohnutým ukazovákem (detail). Pravdou ale je, že každý drží trsátko trochu jinak, tak jak mu to
jde nejlépe (detail n kolika zp sob ). Trsátko držte pevn ale v p ípad pot eby, jej musíte um t odpružit
v prstech (detail) Tvrdost používaného trsátka je rovn ž individuální. Všeobecn platí, že ím m í
trsátko, tím ten í a ost ejší zvuk s menším rozsahem dynamiky. ím tvrdší trsátko, tím pln jší zvuk s v tší
dynamikou hry. Ukázka. Z toho vychází, že pro melodické hraní je lepší tvrdé trsátko a m kké lze lépe
použít pro hraní akord , kde chceme docílit zvonivý zvuk. B žné je použití medium 1mm až hard 1.5mm.
Já používám George Dennis 1.55 (detail). Každý si musí najít to své (záb r na zm r zných trsátek,
vysypat je na velkou hromadu).
L.A. voln hovo í a ukazuje.
Pravá ruka se nemá opírat o kobylku a snažte se jí držet uvoln . P ípadn si m žete ruku fixovat
op ením malí ku o korpus. Velmi nevýhodné je zav šovat si kytaru p íliš nízko, protože pak jsou ob ruce
ve špatném úhlu . Hrajte lehce ne silou. Získáte lepší, bohatší barvu zvuku, dynamickou rezervu a
neunavíte se.
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
Stupnice
lic
k
he
k
lic
C
Lekce 5
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
V minulé lekci jsme se nau ili pentatonickou stupnici dur. Te si ukážeme
jak od ní odvodíme pentatonickou moll.
Obrázek:
Výklad : Na hmatovém diagramu vidíte tvere kem ozna ený základní tón pentatonické dur (svítí nebo
bliká). tvere ek na koso pak ozna uje základní tón pentatonické stupnice moll (op t svítí). Použité tóny,
i prstoklad je stejný, avšak smysl i zvuk stupnice je jiný. Je to proto, že jsme zvolili jiný základní tón.
Chápeme tedy stupnici na jiný zp sob - modus. (objeví se nápis ZP SOB = MODUS). Tento termín
budeme nadále asto používat a je velmi d ležité mu porozum t. M žeme íci, že pentatonická moll je
pátým modem pentatonické dur:
Tabulka:
stupe
dur
moll
stupe
Výklad:
I.
C
II.
d
III. IV.
e
g
V.
a
A
I.
c
II.
d
e
III. IV.
g
V.
itel vysv tlí tabulku a modální princip.
Hudební ukázka:
itel zahraje s rytmikou krátkou ukázku na ostinátním základ Cdurpent Dur a Amoll - pent. Moll. Nechá zahrát totéž žáky.
Noty:
itel vysv tlí pojem tonochord a osv tlí souvislost mezi stupnicemi a
akordy
Výklad:
nyní provedeme transpozici (p enesení do jiné tóniny) obou
pentatonických stupnic do tóniny G.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Obrázek:
om
C
k
lic
C
w.
G moll pentatonická
G dur pentatonická
Výklad
Pentatonickou moll, které se také íká bluesová m žeme použít na akordy
Moll i Dur, zatímco pentatonickou dur nazývané také ínská nebo
country jen na akordy durové. V rockové, bluesové i jazzové hudb se
tyto stupnice asto kombinují. Je to oblíbený materiál práv BB. Kinga. Je
tedy d ležité um t zahrát ob pentatoniky od stejného ko ene - základního
tónu a to ve všech p ti polohách.
Cvi ení:
itel ukáže p ehrání stupnic - vzestupn dur / sestupn moll, vzestupn
moll / sestupn dur.
Hudba:
Harmonické schéma:
Výklad:
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
itel zahraje jednoduché blues s použitím obou stupnic
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10
11
12
G7 C7 G7
C7
G7
D7 C7 G7 C7 G7 D7
itel vysv tlí použití pentatoniky v rámci daného harmonického schématu
na akordy G7 pent. Gdur, ostatní C7 a D7 pent. G moll
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
k
om
lic
C
lic
Lekce 6
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Bluesová stupnice: bluesová stupnice je p irozený melodický materiál sestavený z velmi citlivých tón .
Páte í této stupnice je pentatonika moll. Když k této pentatonice p idáme ješt dva tóny, velkou tercii a
sníženou kvintu, dostaneme sedmitónovou bluesovou stupnici.
dominantní septakord G7
1
-3
3
4
-5
5
-7
pentatonika moll
Natahování:
itel ukáže n kolik p íklad a vysv tlí smysl “natahování“ a n které
zásady.
Obrázek:
íklady:
itel podrobn ukáže jednotlivé natažené tóny (v detailu)
Vibrato:
itel ukáže hru s vibratem a bez n j, vysv tlí jeho smysl a zásady
Vibrato na nataženém tónu
ukázka
Hudba:
L.A. hraje s rytmikou blues Take It Easy. Nejprve zahraje téma, pak
pomalu ukazuje a u í diváky. Nakonec zahraje celé v tempu a improvizuje
s komentá em.
Host: Ramblin Rex - bluesman USA
zahraje a zazpívá s u itelem a rytmikou blues. Pak následuje rozhovor
zam ený na blues a kytaru. Ukáže n kolik svých oblíbených rif . Na záv r
op t zahrají ( že jít pod titulky)
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
Výuka 1.
lic
C
Lekce 7
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Smyslem natahování je vytvo it plynulé glissando od jednoho tónu ke druhému. M že se použít w
om
w
sm rem vzh ru - natažení nebo sm rem dol - uvoln ní. Bluesový kytaristé cht li p vodn napodobit . A B B Y Y .c
glissando lidského hlasu a první technika, která jim to umož ovala byla tzv. „slide“. K tomu pot ebujete
bottle neck, to je sklen ný kroužek navle ený na prst LR. Pak tímto kroužkem kloužeme po strunách
podobn jako železem u havajské kytary. N kte í kytaristé na to ale šli jinak. Sám B.B. King vzpomíná:
chodil jsem poslouchat jednoho starého blusmena který hrál výborn battle neckem. Ten zvuk m
fascinoval ale když jsem to zkoušel moc mi to nešlo a tak jsem za al vytahovat struny prsty nap
hmatníku, abych jeho zvuk napodobil. Dlužno íct že B.B. King to d lá skv le a od n j se to nau ilo
mnoho dalších. Dnes je tato technika všeobecn rozší ená ale ve své dob to byl p ímo revolu ní objev.
Podobnou analogii v technice hry nalezneme jen u indické sítar, kde se struny „natahují“ do vydlabaného
krku
V pentatonice se objevují v melodické posloupnosti jen dva intervaly a to interval celého tónu a
interval malé tercie. Obvykle natahujeme ty, jejichž vzdálenost k následnému tónu iní jeden celý tón.
Interval malé tercie se natahuje obtížn ji i když i ten je možné v omezené mí e použít. V našem p ípad je
použit v prstokladu typu 4, je to nejvyšší tón D, který natáhneme do F. Zvuk je velice efektní. Objeví se
obrázek LA pomalu p ehrává na El. kytaru jednotlivé prstoklady a sou asn komentuje (ideální pro
použití ipové kamery).
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Výuka 2.
LA vysv tlí pojem improvizace a její místo v sou asné hudb . (Marek m že p íst z n jaké encyklopedie
její definici).
Improvizace je vytvá ení vlastní melodie na dané harmonické schéma p ímo na míst . Nikdo ovšem
nem že vymýšlet stále nové a nové nekone né melodie a tak v každé improvizaci je ur ité procento
nau ených - zažitých frází. Jsou to jednoduché melodické fragmenty a tzv. Licky - nápady což mohou být
delší myšlenky asto p eklenující dva nebo více akord zahrané vždy na stejném míst harmonické formy.
Mezi to vložíte n co iré inspirace a sólo je na sv .
1. Variace - LA zahraje s kapelou ukázku - Take It Easy.
2. Nová melodie - LA zahraje s kapelou p ipravený chorus pak pokra uje voln .
3. Kapela hraje sama pro domácí playback.
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
lic
C
Výuka 3.
om
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
LA p iblíží diatonickou stupnici dur (lze dob e využít pojízdný panel - hmatník s intervaly)
vysv tlí d ležitost stupnic a nutnost jejich znalosti.!
Stavebními kameny hudebníka je 12 tón chromatické ady, která p ltónovými kroky vypl uje
prostor jedné oktávy. Více tón k dispozici nemáme. Z tohoto materiálu tvo íme p irozené, zákonité
celky, kterým íkáme stupnice nebo-li škály. Stupnice mají vždy ur ité intervalové uspo ádání, které je v
souladu s naším melodickým cít ní. Po et jejich prvk tedy stup se pohybuje obvykle od 5 do 8 a jsou
sestaveny od nejnižšího k nejvyššímu.
LA p ehraje na ac. kytaru chromatiku (12 tón ), pentatoniku (5), diatoniku (7) a bebop dur (8).
Stupnice m žeme transponovat do jiné absolutní výše, musíme však zachovat intervalové pom ry
mezi jejími jednotlivými stupni. Takto získáme od každé stupnice 12 transpozic.
LA krátce ukáže n kolik transpozic diatoniky. Následuje dialog mezi LA a Markem.
Marek:
te mn ovšem napadá jedna d ležitá otázka. K emu jsou všechny ty stupnice vlastn dobré?
Není to jen zbyte né a otravné cvi ení odtržené od živé muziky, jen takové bezduché lámání prst ?
LA:
to je dost rozší ený p edsudek ale opak je pravdou. Stupnice jsou klí em ke dve ím za kterými
za íná sv t opravdové hudby. Kdo se chce stupnicím vyhnout, tomu bude vstup do tohoto sv ta odep en.
Marek:
ale ada lidových muzikant stupnice nezná a p esto mnozí z nich vytvá ejí dobrou hudbu.
LA:
To jist ale vtip je v tom, že oni se také pohybují ve stupnicích. Hrají v nich ale nev dí o tom.
lají to ist intuitivn a neví jak se ty stupnice vlastn jmenují. Jednoduše si sluchem najdou ty správné
tóny a nau í se je na svém nástroji. Také jsem tak zpo átku hrál protože jsem samouk takže vím o em
mluvím ale jde to praktikovat jen do ur ité míry. ekl bych do ur ité úrovn , protože pak máte všeho
toho melodického materiálu hodn a sám pocítíte nutnost ud lat si v tom n jaký po ádek. N jakým
zp sobem to všechno ut ídit a vyznat se v tom. Bez toho jednoduše nem žete jít dál.
Marek:
a co mi to dá, když budu um t stupnice?
LA:
strašn moc., lepší orientaci na hmatníku i v hudební form , v tší pocit jistoty, budete se rychleji
it, rozvinete svoji melodickou p edstavivost, získáte ú elnou nástrojovou techniku, nau íte se slyšet
svým vnit ním sluchem d íve to na co by jste p išli až za léta, p inese vám to pochopení souvislostí mezi
akordy a stupnicemi, tedy pochopení harmonických vztah , usnadní vám to praktickou komunikaci se
spoluhrá i a umožní vám to erpat nová poznání z literatury, nebo nap íklad z této naší kliniky.
A to ješt není všechno. Je to také nejlepší a snad jediná cesta k um ní improvizace. Prost ednictvím
cvi ení stupnic se paradoxn dostanete k naprostému zvládnutí kytary jako svobodného vyjad ovacího
prost edku. Tedy aby jste bez p emýšlení dokázali zahrát hned to co si p edstavujete. Jako by jste si v
duchu zpívali a hned to zárove hráli na kytaru. Jednoduše shrnuto: všechno co ve standardní hudb
slyšíme je sestaveno ze stupnic. Melodie, akordy i harmonie. Je to jak už jsem ekl p irozená zákonitost a
toto poznání nám dává k ídla.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Marek:
om
C
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
tak poj me na to jsem na to opravdu zv davý
LA
stupnice m žeme hrát bu to v 1. Poloze s prázdnými strunami, pokud je to výhodné, nebo
posuvnými prstoklady, které jsou nejd ležit jší.
teoreticky bychom mohli každou stupnici zahrát v každé poloze. To znamená, že bychom získali 12
posuvných prstoklad od jedné stupnice. Vypadá to hezky, protože pak bychom mohli zahrát všechny
stupnice v jedné poloze a zakladatel kytarové t ídy na berklee William Laevitt to svého asu vyu oval.
Up ímn
eno je to metoda velmi náro ná jak na techniku, n které z t chto prstoklad jsou vysloven
nehratelné, tak na pam . Podle mých praktických zkušeností klidn vysta íte z 5 základními typy, které
navazují na vám již známé prstoklady pentatoniky. Jednoduše doplníte durovou pentatoniku o dva další
tóny a obdržíte diatonickou stupnici dur. U Cdur Pentatonické (c, d, e, g, a) doplníte tóny f, b.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Postupujeme-li takto dále získáme 5 posuvných prstoklad , které m žeme snadno transponovat prostým w
om
w.
A B B Y Y.c
posunutím do jiné polohy:
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
k
om
lic
C
lic
LEKCE 8
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Výuka 1:
Te se podíváme co m žeme vyt žit z toho, že už umíme prstoklad na diatonickou stupnici dur.
Prosté p ehrávání stupnice nahoru a dol nesta í. P i cvi ení si vymýšlejte r zné postupy a sekvence.
Sekvence je pravidelné uspo ádání not do opakující se struktury. Je tvo ena z krátkého melodického
modelu, který pak p enášíme dále po stupnici a tím vytvo íme libovoln dlouhý et zec- ukázka na Ac.
Kytaru. Nejlepším vodítkem pro sestavování a zapamatování sekvencí je p edstava jejich íselného
algoritmu. Jednotlivé stupn škály si jednoduše o íslujeme od nejnižšího tónu k nejvyššímu a m žeme
sestavovat sekvence. Do této íselné struktury pak dosadíme tóny jakékoliv stupnice.
1
C
Nap .:
2
D
3
E
4
F
5
G
6
A
7
B
8
C
1 2 3 ‘ 2 3 4 ‘ 3 4 5 ‘ 4 5 6 ‘ 5 6 7 ’ atd.
model, sekvence: ..........................
LA hovo í a ukazuje.
Další sekvence:
1 3 ‘ 2 4 ‘ 3 5 ‘ 4 6 ‘ 5 7 ‘ 6 8 ‘ atd.
1 4 ‘ 2 5 ‘ 3 6 ‘ 4 7 ‘ 5 8 ‘atd.
1 5 ‘ 2 6 ‘ 3 7 ‘ 4 8 ‘ 5 9’ atd.
1 6 ‘ 2 7 ‘ 3 8 ‘ 4 9 ‘ atd.
1 7 ‘ 2 8 ‘ 3 9 ‘atd.
2 1 ‘ 3 2 ‘ 4 3 ‘ 5 4 ‘ 6 5 ‘ 7 6 ‘ atd.
1 2 3 4 ‘ 2 3 4 5 ‘ 3 4 5 6 ‘ 4 5 6 7 ‘ atd.
2 4 3 1 ‘ 3 5 4 2 ‘ 4 6 5 3 ‘ 5 7 6 4 ‘ atd.
6 4 2 1 ‘ 7 5 3 2 ‘ 8 6 4 3 ‘ 9 7 5 4 ‘ atd.
1 2 6 ‘ 2 3 7 ‘ 3 4 8’ 4 5 9 ‘ atd.
135‘246‘357‘
5 1 3 5 ‘ 6 2 4 6 ‘ 7 3 5 7 ‘atd.
1 3 5 7 ‘ 2 4 6 8 ‘ 3 5 7 9 ‘atd.
LA ukáže n kolik sekvencí, vysv tlí jejich význam pro melodickou p edstavivost a improvizaci, a
upozorní na možnost použít v sekvencích také r zné rytmické hodnoty a rytmické struktury.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Výuka 2:
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
akord je souzvuk nejmén t í tón . Takovému jednoduchému trojzvuku se íká kvintakord podle
toho, že jeho vn jší hlasy tvo í kvintu. základní akordy sestavujeme po terciích. Jsou to vlastn liché tóny
každé sedmitónové stupnice.:
1, 3, 5, 7, 9, 11, 13
to znamená, že mezi jednotlivými tóny akordu nacházíme interval malé nebo velké tercie. Nap . U akordu
C je to: v.3 - m.3, u molového akordu Cm je to naopak: m.3 - v.3.
Nejvhodn jším po tem hlas pro naše úvahy je ty hlas. Takovému akordu, sestavenému po terciích
íkáme septakord v praxi jednoduše sedmi ka protože jeho vn jší hlasy tvo í septimu.
Vezm me si te naší známou diatonickou stupnici Cdur a zkusme z ní sestavit septakordy. Stupn ve
stupnici ozna ujeme ímskými íslicemi a na každém stupni m žeme vystav t akord:
objeví se obrázek (notová ádka s popisem)
To co vidíte p ed sebou je základ funk ní harmonie. Každý akord má v této tónin svou funkci - má
tendenci stoupat nebo klesat sm rem k tónice, která jedin p edstavuje akord harmonického klidu.
LA p ehraje akordy
ada písní vysta í s akordy jedné tóniny, n které dokonce jen se t emi základními funkcemi, které leží na
prvním, tvrtém a pátém stupni. Zkusme nyní z t chto akord sestavit harmonické schéma a improvizovat
v jejich mate ské stupnici - Cdur.)
I.
IV.
7
I.
IV.
II.
7
7
I.
V.
7
7
7
IV.
I.
7
V.
// Cmaj / Fmaj / Cmaj / Fmaj / Cmaj / Fmaj / G sus4 / G7 /
VI.
7
IV.
7
VII.
7
5b
/ Am / Dm / G / Cmaj / Fmaj / Bm
7
III.
7
VI.
7
V.
7
9
/ Em / Am G sus4 //
Nové hmaty:
LA p ehraje schéma s kapelou, pak pomalu improvizuje (nutný harmonický doprovod)
kapela hraje sama pro domácí playback.
Výuka 3 + host:
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
C
lic
k
he
k
lic
C
w.
om
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Marek p edstaví Gary Moora a zmíní se o Peetr Greenovi.
Z archivu se pustí Blues for Greeny.
LA komentuje snímek z akcentem na feeling a frázování a pokra uje:
Te si ukážeme akordy, které budeme pot ebovat:
LA p ehraje sám v detailu na el kytaru. P itom voln hovo í:
Harmonické schéma vypadá takto:
I.
A
A7
D7
Ebdim
A7
F# 7
Bm7 E7
A7
D7
A
LA p ehraje z kapelou schéma
Pak p ehraje - markýruje z Moorem melodii v detailním záb ru ( ipovka) zvuk je z originalu.
Ješt jednou z kapelou v reálném zvuku (m žeme zkusit playback akordy + melodii zárove ).
Kapela hraje sama pro domácí playback.
Na záv r hrají všichni z hostem Blues For Greeny a improvizují.
E7
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
k
om
lic
C
lic
Lekce 9
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Výuka 1
Te se podíváme na diatonickou stupnici moll. Utvo íme ji podobným zp sobem, jako
pentatonickou moll. Jednoduše zahrajeme stejné tóny stupnice Cdur ale za neme od VI. stupn , tedy od
tónu A.
stupe
dur
moll
stupe
I. II.
C d
III. IV. V. VI. VII.
e
f
g
a
b
b
c
d
A
I.
II. III. IV.
e
f
g
V. VI. VII.
Je to nám již známý modální princip. Zvolím-li si jako základní tón A, obdržím diatonickou
stupnici moll. Jiným názvem, podle modu, tzv. Aiolskou. M žeme tedy íci, že základní tón diatonické
moll, leží na VI. stupni diatonické dur. D ležité je, že základní tón mollové stupnice vnímám jako Tóniku,
tedy jako I. stupe na kterém leží akord harmonického klidu. Stupn a funkce tedy musíme p íslovat.
Objeví se tabulka diatonická moll, LA p ehraje na ac. kytaru akordy.
Ješt porovnejme intervalové pom ry obou stupnic:
dur
moll
1
1
2
2
3
m3
4
4
5
5
6
b6
maj7
7
vidíme, že zatímco durová má všechny intervaly velké (2, 3, 6, 7) nebo isté, (1, 4, 5) mollová na rozdíl od
ní obsahuje t i intervaly malé (3, 6, 7).
Co se týká prstoklad máme v c velmi jednoduchou. Umíme-li totiž prstoklady diatonické dur, umíme
automaticky prstoklady diatonické moll. Tak nap . Pro stupnici Cmoll použijeme prstoklad pro
diatonickou stupnici typ3 v poloze III., typ1 v poloze V., typ2 v poloze VIII., typ3 v poloze X. nebo typ4
v poloze XIII., avšak za ínáme od jiného tónu. LA p ehrává.
i cvi ení kombinujte stupnici dur a moll od stejného základního tónu. LA p edvede.
LA hraje s kapelou v tónin Amoll:
I.
VII.
7
// Am
7
VI.
VII.
7
/ G / Fmaj / G7 //
Výuka 2.
Protože je v této lekci mnoho teorie myslím, že by zde bylo vhodné za adit technickou pasáž pro
odleh ení. Nap . trsátka, struny, tlumení strun, zp tná vazba, zesilova e, efekty, se ízení kytary atd. Bylo
by možné zapojit do hry i R. Hladíka. Cht l bych to také konzultovat s Faustem.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Výuka 3.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
stupnicím, které jsme si zatím ukázali se také íká p irozená stupnice dur a p irozená stupnice
moll. Krom nich ješt jsou tzv. stupnice odvozené a to jsou stupnice harmonické a melodické. Nejd íve
se podíváme na harmonickou stupnici moll. Jak vidíte ve srovnávací tabulce, liší se od p irozené aiolské
stupnice tím, že má zvýšený VII. stupe .
Aiolská
Harmonická
1
1
2 m3 4
2 m3 4
5
5
b6
b6
7
maj7
poslechn te si jak tato stupnice zní a podívejte se na její prstoklad. Vychází ze stupnice aiolské kde
zvýšíme její VII. Stupe . Objeví se obrázek prstoklad , LA p ehrává
Harmonická stupnice moll vd í za sv j vznik, jak již napovídá název, harmonickým vztah m.
Harmonickou moll totiž musíme použít, pokud do mollové tóniny zavedeme durovou dominantu a to nás
nutí zvýšit její VII. Stupe . To je práv tercie akordu na V. stupni. V závislosti na tom se však zm ní
všechny akordy, které obsahují sedmý tón stupnice. Jsou to akordy na lichých stupních.
Objeví se obrázek tóniny harmonické moll, LA p ehraje akordy
Použití durové dominanty je ast jší a funk
siln jší než použití p vodní dominanty mollové.
Dokonce m žeme íci, že použití durové dominanty v mollové tónin je natolik vžité, že nás více p ekvapí
dominanta mollová. Harmonická moll se vyskytuje zejména v klasické a lidové hudb ale také v jazzu a
folku. asto ji slýcháme nap . ve flamengu.
Zahrajeme si te p íklad na jednoduché, ale typické harmonické schéma:
I.
IV.
// Am7 /
/ Dm7 /
II.
V.
I.
V.
/ Bm7(b5) / Eb9 / Am7 / E7 //
Nové hmaty:
LA p ehraje pomalu akordy, pak zahraje s rytmikou harmonické schéma.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
v melodii se obvykle kombinuje podle použitých akord stupnice aiolská a harmonická.
w
om
w.
A B B Y Y.c
LA hraje s rytmikou nejprve p ipravený úryvek, potom improvizuje.
Rytmika hraje sama pro domácí playback.
Vedle harmonické stupnice moll, ješt existuje stupnice melodická moll. Liší se tím, že má krom 7.
zvýšený také 6. stupe . Tím je odstran n nezp vný krok zv tšené kvarty mezi 6. a 7. stupn m a tak tato
stupnice mnohem lépe vyhovuje našemu melodickému cít ní, protože se více blíží diatonickým stupnicím.
Spodní tetrachord (první 4 tóny stupnice) je shodný s aiolskou moll a vrchní tetrachord (zbylé 4 tóny
stupnice) je shodný se stupnicí dur ionskou.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Aiolská
Melodická
1
1
2 m3 4
2 m3 4
5
5
b6
6
7
maj7
podívejme se na její prstoklad.
Objeví se obrázek prstoklad , LA p ehrává.
Z harmonického pohledu je tónina melodická moll charakteristická tím, že krom durové
dominanty obsahuje také durovou subdominantu.
Objeví se obrázek tóniny melodické moll, LA p ehraje akordy.
Jako krásný p íklad mollové tóniny, kde je v záv ru použitá stupnice melodická, nám poslouží
slavný evergreen Greens Leaves. Všimn te si, že ve 4. taktu je dominanta mollová a v 7. taktu dominanta
durová. To vytvá í nádherný kontrast a velkou plasticitu melodie. Mísí se zde tónina aiolská s melodickou.
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Nejd íve se nau íme akordy. Zde je, vzhledem k tónin a charakteru skladby, vhodné využít prázdné w
om
w.
A B B Y Y.c
struny. Tyto akordy zn jí pln a m kce. V první ádce jsou akordy jednoduché a ve druhé obohacené.
C
k
lic
C
w.
om
LA p ehraje pomalu akordy, pak zahraje s rytmikou harmonické schéma.
LA hraje s rytmikou nejprve melodii, potom improvizuje.
Rytmika hraje sama pro domácí playback.
Na záv r hrají všichni s R. Hladíkem Greens Leaves.
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
om
lic
C
Lekce 10
k
he
k
lic
C
w.
w
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Výuka 1
Dnes se zam íme na technické problémy. Nejd íve postavení levé ruky. ekl bych že jsou tak t i
zp soby a všechny ob as pot ebujeme:
a) p irozené - popis, záb r, ukázka
b) pevné - popis, záb r, ukázka
c) klasické - popis, záb r, ukázka
Malý test: zkuste zahrát tento obtížný hmat v co nejnižší poloze
toto je moje nejnižší poloha zkuste to nejd íve v VIII. Poloze = F7(sus4) a zkuste jít níž. Ruka musí
zaujmout klasické postavení. Jinak je hmat nehratelný. Pokud nezahrajete tento hmat ani v VIII. Poloze,
láte pravd podobn n jakou chybu, nebo musíte víc cvi it. Nic si z toho ned lejte. Našt stí existuje dost
leh ích hmat pro ten samý typ akordu.
Pravá ruka vypadá celkem nenápadn , ale práv na ní hodn závisí výsledek naší hry. Totiž kvalita
tónu, rytmus a dynamika. Podívejme se na jednotlivé problémy:
a) trsátko - volba tvrdosti
b) držení trsátka - popis, záb r, ukázka
c) picking = úhoz - popis, záb r, ukázka
když p ehráváte stupnice, hrajte je nejprve úhozem dol , pak nahoru, pravidelným st ídáním a nakonec
kombinovan . M žete ješt p idat legato. Vždy s ukázkou.
w.
A B B Y Y.c
om
Y
F T ra n sf o
A B B Y Y.c
bu
to
re
he
k
he
lic
Co je však nejd ležit jší je koordinace obou rukou. Jedin tím dosáhneme plnou kontrolu nad naším w
om
w.
A B B Y Y.c
nástrojem.
Nejlépe je to patrné p i doprovodu. První podmínkou dobrého doprovodu je správné „cít ní“
rytmického pohybu nebo-li metra. Každý rytmus obsahuje doby ítací tzv. hodnoty (na p .: v taktu 4/4
nebo 3/4 to je 1/4, v taktu 6/8 nebo 4/8 je to 1/8) a doby kratší tzv. Podhodnoty.
Hodnoty jsou tedy nej ast ji ty doby, které se dirigují, které si vy ukáváme nohou, nebo ty které vnit
vnímáme jako základní metrický pohyb. Pro pochopení a správnou interpretaci každého rytmu, však
musíme zárove cítit nejmenší podhodnoty z kterých je sestaven. Bývá to 1/8, 1/16, u rytm s
rovnom rným d lením (rock, latin, funky a pod.), nebo trioly menších hodnot (swing, shuffle, hip-hop a
pod) u tzv. rytm „te kovaných“ - triolových Je to tedy jakési rozložení taktu na nejmenší základní
kvantum, pot ebné pro rytmickou stavbu nebo-li kvantizace.
Nejvhodn jší je v pravé ruce udržovat pravidelný pohyb - kyvadlo, kde sm rem dol cítíme p ízvu né
doby (liché) a nahoru nep ízvu né (sudé). Máme pak dv možnosti. Bu doby na které nechceme hrát
vynecháme tím, že pravá ruka jde mimo struny, detail nebo hrajeme všechny doby ale na ty které
nechceme uvolníme hmat v levé ruce. Tam se ozve pouze slabší atak a tím vytvá íme p esv ivou
rytmickou strukturu. Detailní záb ry.
Na koordinaci rukou závisí také další d ležitá v c a tou je tlumení strun:
a) tlumení not které hrajeme - funky
b) tlumení strun které nejsou v akci - platí zejména p i hraní s overdrivem. ukázky.
C
k
lic
C
w.
om
w
w
w
rm
y
ABB
PD
re
to
Y
2.0
2.0
bu
y
rm
er
Y
F T ra n sf o
ABB
PD
er
Y
Výuka 2
zné styly. Blues, rock, latin, jazz, fusion - ukázky s kapelou
Výuka 3
hraní s Radimem a povídání o zesilova ích a zvuku.