brochure_cz okvir 2

Vláda Republiky Srbské
Ministerstvo pro ekonomické vztahy a ragionální spolupráci
Obsah
9
Republika Srbská
10
Investiční výhody Republiky srbské
11
Stabilní ekonomická situace
12
Tržní potenciál
14
Nízké náklady podnikání
16
Příznivé prostředí pro zahraniční investory
18
Kvalitní lidské zdroje
19
Podnikatelské prostředí
20
Republika Srbská v mezinárodních proudech
20
Zastupitelství Republiky Srbské v zahraničí
21
Užitečné odkazy
23
Právní rámec
24
Zahraniční investice
24
Koncese
26
Právní formy společností v Republice Srbské
27
Banky v Republice Srbské
27
Pojišťovny
28
Privatizace
29
Obchodní zastoupení zahraničních osob
29
Právo vlastnictví zahraničních osob
30
Trh kapitálu
32
Daně
33
Cla
34
Bezcelní pásma
34
Pracovní poměr
35
Zaměstnávání cizinců
36
Příloha 1 Přihlášení a registrace zahraničního vkladu
36
Požadované doklady pro registraci u soudu
37
Úkony po soudní registraci společnosti
37
Příloha 2 Registrace zahraničních zastoupení v BaH
… Naší strategií je vytváření podnikatelského prostředí, které zesílí
konkurenční schopnost tuzemského hospodářství… Vytváříme takový
ekonomický systém, aby bylo cenově přístupné vyrábět v Republice srbské
a vyvážet zboží na jiné trhy…
... Partnerství veřejného a soukromého sektoru bude mít silnou
podporu, včetně přijetí všech právních předpisů, za účelem dalšího
zlepšení podnikatelského klimatu pro investice a snížení nákladů obchodování…
Z vystoupení předsedy vlády Republiky Srbské
Milorada Dodika (listopad roku 2006.)
Banja Luka
Administrativní, hospodářské a kulturní centrum
Republiky Srbské
Republika Srbská
Vody představují jeden z potenciálů Republiky Srbské (využití vodního potenciálu je 30%), a její
vodní toky splňují více než 73% parametrů předepsaných na první kategorii vody.
Republika srbská (RS) se nachází v západní části Balkánského poloostrova a je dobře dopravně propojená se státy
v sousedství (Srbsko, Chorvatsko a Černá Hora).
Kvalitní zemědělské a lesní potenciály představují jednu ze základních vlastností Republiky Srbské. Celková rozloha
zemědělské půdy činí 1.299.000 hektarů (51% podílu v rozloze RS), čili 1 hektar na obyvatele, což je nad světovým
průměrem (0,24 hektarů na obyvatele) a nad evropským průměrem (0,40 hektaru na obyvatele). Zalesnění je 0,67
hektarů na obyvatele.
Vody představují další z potenciálů Republiky srbské (využití vodního potenciálu je 30%), a její vodní toky splňují víc
než 73% parametrů předepsaných na první kategorii vody.
Republika srbská má velký potenciál cestovního ruchu díky svému přírodnímu bohatství. Především následující
lokality: hory – Jahorina, Kozara, Manjača, Maglić, Romanija, Borja; řeky: Tara (rafting, vorařství), Drina (jezera, rybolov),
Pliva (jezera), Vrbas (kajak, rafting), Una (kajak, rafting, rybolov, vodopády), Sava (vodácké sporty, námořní turistika),
Ribnik (rybolov); jezera – Perućac, Zvornické jezero, Plivská jezera, Balkana (umělé); lázně – Laktaši, Slatina, Srbské
Toplice, Mlječanica, Vrucica, Kulaši, Dvorovi, Lješljani, Vilina Vlas a Guber; přírodní rezervace – prales Perucica, pralesní
rezervace Janj u Šipova, Bardača u Srpcu (přirodní ptačí rezervace s 11 jezery); výletní místa: Zelenkovac a Balkana u
Mrkonjic Gradu, Eko- centrum „Ljekarice“ u Prijedoru, Etno vesnice Stanišic u Bijeljiny, Tjentište na Sutjesce; národní
parky – Sutjeska a Kozara.
Banja Luka je administrativní, hospodářské a kulturní centrum Republiky srbské, sídlo vlády RS a Národní sněmovny
RS. Nachází se v severozápadní části Republiky Srbské. Banja Luka je vzdálená 240 km od Sarajeva, od Záhřebu
190km, a od Bělehradu 320 km. Je propojena s těmito městy kvalitními silnicemi, železnicí a leteckými linkami.
Rozloha města je 1.232 km a má cca 300.000 obyvatelů.
Ostatní větší města v Republice srbské jsou: Bijeljina, Prijedor, Doboj, Gradiška, Zvornik, Prnjavor, Teslic, Laktaši,
Trebinje a další. Brčko se nachází v distriktu Brčko, který je pod společnou správou Republiky srbské a Federace BaH.
Investiční výhody
Republiky Srbské
Možnosti investování do Republiky Srbské
Republika srbská nabízí investorům četné možností přímého investování nebo investování přes koncese za velmi
příznivých podmínek:
•
•
•
•
•
•
Velký potenciál pro vývoj zemědělské činnost i- třetina celkové obdělávatelné půdy je ještě k dispozici pro
obdělávání.
Výjimečně příznivé podmínky pro vývoj termo a hydroenergetického sektoru – jen 30% z celkových
potenciálů pro výrobu elektrické energie je využíváno.
Velké možnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů (energie větru a slunce; bionafta a bioplyn).
Bohatství lesního komplexu – rozloha lesů a lesní půdy tvoří 40% území Republiky srbské.
Rudné a minerální zdroje (uhlí, bauxit, lignit, železo, měď, aluminium, zinek, mangan, stříbro).
Velké turistické potenciály umožňují vývoj lázeňského, kulturního a historického, venkovského, sportovního,
etno a eko cestovního ruchu.
V seznamu světových trhů, které se nejrychleji rozvíjejí, který vydal americký obchodní magazín „Forbes“ v červenci r.
2008, byla BaH na prvním místě s maximálním počtem 100 bodů. Výzkum zahrnul změny v městském rozvoji, ve
vzdělávání, občanských svobodách, hrubém domácím produktu na obyvatele, stejně jako přístup k telefonu,
internetu a televizi v posledních 10-15 letech.
K přitažlivosti Republiky srbské přispívá: stabilní ekonomická situace, velký potenciál trhu, nízké náklady na
podnikání, velmi výhodné prostředí pro zahraniční investice, kvalitní lidské zdroje. Nesmíme zapomenout ani na
velmi příznivé geografické postavení, silniční síť a rozvinutý telekomunikační systém.
Stabilní ekonomická situace
Míra inflace v regionu v roce 2007
Cíle ekonomické politiky v Republice Srbské
jsou udržování makroekonomické stability a hospodářský
růst, zvýšení vývozní konkurenceschopnosti podniků,
zlepšení podnikatelského prostředí, podporování podnikání
v malých a středních společnostech, podpora zahraničních
investic a využití možností, které vyplývají z Dohody o
stabilizaci a přidružení BaH Evropské unii.
Některé z ukazatelů stability v Republice Srbské:
•
•
•
Stálý přírůstek hrubého domácího produktu
Stabilitu měny zaručuje její vázanost na Euro podle
principu měnového výboru.
Bosna a Hercegovina v roce 2007 byla zemí s nejnižší
mírou inflace v regionu.
Zdroj: Výroční zpráva BaH Centrální banky pro r. 2007
Makroekonomické ukazatele
2006
2007 odhad
2008 projekce
HDP (aktuální ceny v milionech)
3,323€
3,609€
3,915€
HDP per capita
2,240€
2,438€
2,279€
HDP tempo růstu (reálné)
15,7%
8,6%
8,5%
787€
833€
933€
Vývoz (tempo růstu)
36,1%
6%
11,9%
Dovoz v milionech
1.411€
1616€
1697€
Dovoz (tempo růstu)
6,5%
14,5%
5,1%
Inflace (maloobchodní ceny, tempo růstu)
5,4%
2,2%
2,1%
19,1%
8%
12%
275€
306€
Vývoz v milionech
Růst průmyslové produkce
Průměrné netto mzdy
Zdroj: „Ekonomická politika pro rok 2008“ Vláda Republiky srbské
Tržní potenciál
•
•
•
•
•
Republika Srbská má velmi příznivé strategické umístění. Její pozice na evropském kontinentu umožňuje
investorům snadný přístup celkovému trhu Evropské unie, centrální a východní Evropy.
Evropská unie uvedla cestou tzv. Preferenčních obchodních dohod jednostranné obchodní koncese pro
vývoz zboží z BaH, které splňuje technické a technologické standardy EU, bez kvantitativních omezení
(kromě kvót pro malý počet zboží) a beze cla.
Na základě Dohody o stabilizaci a přidružení BaH Evropské unii, podepsané 16. 6. 2008, se BaH zavázala
postupně dávat celní koncese v následujících 6ti letech na stanovené skupiny zboží (některé výrobky
budou vyloučeny z těchto koncesí), až do vytvoření zóny volného obchodu s vnitřním trhem EU.
BaH má kromě zemí EU preferenční vývozní režimy s Ruskem, Spojenými státy, Kanadou, Austrálii, Novým
Zélandem, Japonskem, Švýcarskem a Norskem. To znamená, že zahájením podnikání v Republice Srbské
se dostává možnosti přístupu k velmi velkému trhu bez placení celních povinností.
BaH je jednou ze zemí, které podepsaly obchodní dohodu CEFTA – Central European Free Trade
Agreement. Tím je vytvořena jednotná oblast volného obchodu s trhy, disponujícími více jak 30ti miliony
zákazníků.
Republika Srbská díky výhodám otevírání trhu dosahuje konstantní přírůstek vývozu a dovozu. Průměrné
roční tempo růstu vývozu je kolem 29%, zatímco růst dovozu je o něco menší - průměrné roční tempo je
okolo 10% (ukazatel pro období 2004 – 2007). Vláda Republiky Srbské přispívá k růstu vývozu podporováním
vývozních podniků s kvalitními výrobními programy.
Komoditní struktura vývozu z
Republiky Srbské v r. 2007
Ostatní
8,38% ...................................................................
Potravina a živá zvířata
7,82% ...............................................
...... Průmyslové výrobky 32,01%
Stroje a dopravní
prostředky 21,12% .......
.......... Suroviny (kromě paliva) 30,68%
Teritoriální struktura vývozu z
Republiky srbské v r. 2007
Komoditní struktura dovozu do
Republiky srbské v r. 2007
....... Srbsko 17,28%
Ostatni 28,76% .......
.
Ostatní 18,27% ...................
Průmyslové
výrobky
...36,95%
Minerální
paliva,
maziva
12,47% ..........
Potravina a
živá zvířata
14,75% .........................
Itálie 16,92
USA
8,28% .....
Slovinsko
8,30% ...................
Německo
9,66%
Chorvatsko 10,79%
...Stroje a dopravni
Prostředky
17,57%
Teritoriální struktura dovozu do
Republiky srbské v r. 2007
Ostatni 32,62% ........
..... Srbsko 25,75%
..... Chorvatsko
13,04%
Maďarsko 4,13% ..........
Slovinsko 5,37% .............
Německo 7,21% ...................
............ Itálie 11,88%
Nízké náklady na podnikání
Republika Srbská nabízí investorům ve srovnání se zeměmi v regionu velmi konkurentní náklady podnikání. Daňové
povinnosti a náklady na pracovní síly jsou výrazně nižší ve srovnání s evropskými standardy. Průměrná čistá mzda
zaměstnance v Republice Srbské je 306 eura.
Daňový systém v Republice Srbské funguje v souladu s evropskými principy a standardy zdaňování příjmu a zisku, a
rovněž v souladu s Mezinárodním účetním systémem. Ve srovnání s ostatními zeměmi je daňová sazba v Republice
Srbské velmi výhodná.
Daň ze zisku v Republice Srbské je 10% a je jednou z nejnižších v regionu. Pro malé podniky existuje možnost
zúčtování daně ze zisku s daňovou sazbou 2% při dodržení stanovených podmínek.
Daň z přidané hodnoty (DPH) 17%
Daň ze zisku 10% z celkového zisku
Daň z příjmu 8% z hrubé mzdy
Odvody 30,06% z hrubé mzdy
Republika srbská
Maďarsko
Rumunsko
Daň ze zisku,
zdroj: Finanční ministerstva uvedených zemí
Chorvatsko
Slovinsko
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Bosna a Hercegovina podepsala smlouvy o zamezení dvojího zdanění s velkým počtem zemí, čímž vytvořila
výhodnější podmínky pro investování, zrychlení průběhu investic, podporu společných investic a transfer
technologie. Ratifikace této smlouvy pokračuje s následujícími zeměmi: Rusko, Rakousko, Makedonie, Malajsie,
Bělorusko, Lotyšsko, Katar, Kuvajt, Irsko, Malta a Sýrie.
Smlouvy BaH o zamezení dvojího zdanění:
Česká republika
Srbsko
Nizozemí
Dánsko
Belgie
Slovinsko
Pákistán
Itálie
Gecko
Kypr
Švédsko
Maďarsko
Finsko
Polsko
Španělsko
France
Spojené Království
Moldávie
Chorvatsko
Egypt
Rumunsko
Spojené arabské emiráty
Německo
Jordánsko
Turecko
Norsko
Albánie
Slovensko
Írán
Příznivé prostředí pro zahraniční investory
Republika Srbská se, díky úsilí vlády na republikové a lokální úrovni vytvořit příznívé obchodní prostředí, stává velmi
atraktivním trhem pro zahraniční investory,.
Přímé zahraniční investice (PZI) v Republice Srbské v r. 2007 zaznamenaly značný nárůst ve srovnání s minulým
obdobím. V porovnání s rokem 2006, kdy hodnota přímých zahraničních investic byla 68 milionů eur, byla v roce
2007 tato hodnota zvýšena 14 krát, a přinesla 998 milionů eur. Z toho největší část ve výši 644 milionů eur, čili 64,7%,
se vztahuje k privatizaci Telekomu Republiky Srbské Telekomem Srbsko. Úroveň PZI per capita v Republice Srbské v
r.2007 byl 671 eur.
V příštím období se může očekávat příliv PZI přes 800 milionů eur (privatizace Rafinérie nafty Brod, Rafinérie oleje
Modriča, Petrolu Banja Luka, výstavba TE Stanari).
Výhody pro zahraniční investory
Zahraniční investoři v Republice Srbské:
•
Obchodují podle národního režimu, což znamená že mají stejná práva a povinností jako tuzemští rezidenti,
•
Mohou svobodně získat a disponovat movitým a nemovitým majetkem,
•
Jsou osvobození od placení celních poplatků pro zařízení, které je vkladem zahraniční osoby,
•
Mají možnost svobodného transferu zisku do zahraničí.
Fond pro podporu zahraničních investorů
BaH zajišťuje finanční podporu zahraničním investorům pro projekty v oblasti výroby, výzkumu a rozvoje pomocí
Fondu pro podporu zahraničních investorů. Prostředky se schvalují v souvislosti s objemem investice, počtem nově
otevřených pracovních míst, investováním do nerozvinutých oblastí, ekologickými podmínkami a podílem vývozu
na celkovém prodeji.
Pojištění zahraničních osob
Zahraniční investice v Republice Srbské mohou být pojištěny proti restrikci transferu, vyvlastnění, válce a občanským
nepokojům a porušování smlouvy prostřednictvím Fondu Evropské unie pro investiční záruky, který řídí
Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která je členem Světové bankovní skupiny.
Zároveň je možné získat podporu US Overseas Private Investment Corporation (OPIC), pro pojištění investorů proti
politickým rizikům.
Přímé zahraniční investice do Republiky Srbské v milionech €
Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BaH
Za účelem podpory a ochrany investic, Bosna a Hercegovina
podepsala dohody s následujícími zeměmí:
Dohody o podpoře a ochraně investic
Česká republika
USA
Spojené Království
Švédsko
Holandsko
Makedonie
Španělsko
Švýcarsko
Srbsko
Černá Hora
Pakistán
Finsko
Litva
Rakousko
Ukrajina
Belgie
Lucemburk
Dánsko
Bělorusko
Írán
Egypt
Chorvatsko
Německo
Rumunsko
Portugalsko
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Zároveň se chystají dohody s Libyí a Spojenými arabskými emiráty
Turecko
Jordán
Katar
Řecko
Kuvajt
Čína
Indie
Itálie
Francie
Moldavsko
Malajsie
Albánie
Kvalitní lidské zdroje
Velký počet vysokoškolských zařízení v Republice Srbské poskytuje kvalitní pregraduální, postgraduální a
magisterská studia v souladu s Boloňskou dohodou. To umožňuje vzdělání vysokoškolského kádru a přispívá k stálé
nabídce produktivní a inovativní mladé pracovní síly.
Z celkového počtu zapsaných studentů v školním roce 2006/2007 činí podíl žen 55%, což je jeden z ukazatelů
politiky rovnoprávnosti pohlaví v Republice Srbské.
Vláda Republiky Srbské v minulém období uskutečnila různé programy podpory zaměstnanosti vysoce vzdělaných
mladých lidí, a bude s touto podporu pokračovat v příštím odbdobí:
•
Programem zaměstnanosti vysoce vzdělaných uchazečů a dobrovolníků v roce 2007 bylo zajištěno
spolufinancování nákladů jejich práce, z čeho 60% nákladů jejich práce nesla vláda a 40% zaměstnavatel.
Projekt podpory zaměstnanosti v roce 2008 pomocí veřejných konkursů – jednorázový přenos prostředků
zaměstnavatelům - byl 1.300,00 – 1.500,00 eur na zaměstnaného pracovníka se středním a vysokoškolským
vzděláním.
Vláda Republiky Srbské za účelem zmenšení celkového počtu nezaměstnaných rovněž podporuje zaměstnávání
ohrožených skupin obyvatelstva (invalidů) pomocí projektu, který dává finanční prostředky zaměstnavatelům ve
výšce 1.000,00 eur na zaměstnance z této skupiny.
Počet vysokoškolských zařízení v školním roce 2006/2007
Univerzity 9 Fakulty 60, Akademie 5
Vysoké školy 11
Náboženské fakulty 1
Celkem 21
Zdroj: Republický ústav pro statistiku, Republika srbská, 2008
Obchodní prostředí
Bankovní sektor v Republice Srbské se rozvinul v celistvosti a nabízí kompletní služby. Ve spolupráci s Centrální
bankou BaH je vytvořen základ pro finanční stabilitu země. Všechny banky v Republice Srbské mají pojištěny
depozity a většina bank má větší část rezerv v CB BaH, a to více než je to zákonem ustanoveno. Díky velmi nízké míře
inflace bylo dosáhnuto významného přílivu zahraničního bankovního kapitálu.
V roce 2007 byl zaznamenán vzrůst schválených úvěrů pro obchodní společnosti s mírou růstu 27% oproti
minulému roku. Celková depozita zaznamenala míru růstu 78% oproti roku 2006.
Vydávání povolení k činnosti a dozor nad obchodováním bank, mikrokreditními organizacemi a poskytovateli
leasingu v Republicé Srbské má na starosti Agentura pro bankovnictví Republiky Srbské.
Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské (IRB RS) byla založena za účelem podpory investic a stimulace
rozvoje v Republice Srbské. IRB RS realizuje program podpory rozvoje obchodních aktivit v Republice Srbské
prostřednictvím 6 úvěrových linek:
•
•
•
•
•
•
Úvěry pro základní obchodní aktivity
Úvěry pro podnikatele a podniky
Úvěry pro mikro obchody v zemědelství
Úvěry pro zemědelství
Bytové úvěry
Úvěry pro místní samosprávou
IRB RS provádí proces privatizace státních podniků a efektivně řídí státní kapitál. Na internetové prezentaci Investiční
a rozvojové banky Republiky Srbské je možné najít elektronickou databázi údajů, která obsahuje informace o
obchodním prostředí, přírodních zdrojích Republiky Srbské, výhodách investování, aktuálních a plánovaných
projektech.
Burza cenných papírů Banja Luka byla založena v roce 2001 jako akciová společnost. Má dva tržní segmenty:
oficiální burzovní trh a volný burzovní trh. Metody obchodování jsou následující: kontinuální obchodní metoda a
aukční obchodní metoda.
Obchodování s cennými papíry se provádí přes elektronický systém obchodování, pouze prostřednictvím členů
burzy. Člen burzy může být pouze společnost pro obchodování s cennými papíry a banky se sídlem v Republice
Srbské.
Banjalucká burza cenných papírů se od roku 2004 stala plnoprávným členem Federace evropských a asijských burz Federation of Euro-Asian Stock Exchanges (FEAS). V roce 2007 byla přijata do Federace evropských burz –The
Federation of European Securities Exchanges (FESE) jako mimořádný člen, a do Federace světových burz –World
Federation of Exchanges (WFE).
Republiková agentura pro rozvoj malých a středních podniků, stejně jako síť agentur pro jejich rozvoj na lokální
úrovni, přispívají k pobídce v podnikání v Republice Srbské.
V Republice Srbské existuje možnost zavedení svobodných pásem, ve kterých je možné provozovat:
•
Výrobní činnosti (lehký průmysl)
•
Komerční a obchodní činnosti (velkoprodej)
•
Služby: bankovní a peněžní činnosti, služby pojištění a zajištění majetků a osob, zasílatelství, poštovních
služeb a dál.
Zdokonalení obchodního prostředí a odstranění administrativních překážek bylo dosáhnuto realizací projektu
„Gilotina předpisů“ – systémovou reformou předpisů -první svého druhu, která byla zavedená v zemích na Balkáně.
Republika srbská
v mezinárodních proudech
V
současných
proudech
globalizace
a
euroatlantických integrací je jedním ze strategických
cílů Republiky Srbské zavedení a zlepšení spolupráce
se zahraničím. V souvislosti s tím některými z
významnými úspěchy v minulém období jsou:
•
Republika Srbská se stala členem Shromáždění
evropských regionů (Assembly of European Regions –
AER), které podporuje zavedení bilaterálního a
multilaterálního partnerství regionů v procesu
evropského rozšíření a globalizace,
•
Za účelem zdokonalení interregionální
hospodářských i ekonomických, vzdělávacích,
kulturních, sportovních a ostatních forem spolupráce,
Republika Srbská podepsala několik dohod o
spolupráci, jako jsou například dohody s federálním
městem Petrohrad, Ruská federace, s Regionem
Veneto, Provincíí Di Beluno, Italská republika, s
okresem Troms, Norským královstvím,
•
Zastoupení Republiky Srbské přispívají k
zlepšení všech druhů spolupráce s institucemi a
organizacemi v zahraničí.
Zastupitelská kancelář Republiky Srbské
Zastupitelská kancelář
v Srbsku
Bulevar despota Stefana 4/4
Beograd
Srbija
T/F. +381 11 3246 633; 3238 633
e-mail: [email protected]
Zastupitelská kancelář
v Ruské Federaci
b.1, 4/17, Pokrovsky b-r, office 2
101000 Moskva
Rossija
T/F. +7495 626 57 00; 626 57 01
e-mail: centarrs.moskva“gmail.com
Zastupitelská kancelář
v Spolkové republice Německo
Eberhard Str. 4 b
70173 Stuttgart
Deutchland
T/F. +49 711 620 71 69; 620 71 64
e-mail: predstavnistvo.republikesrpske“gmx.net
Zastupitelská kancelář
v Izraeli
P.O.B. 6001
Jerusalem 91060
Israel
T/F. +972 2 655 8476; 537 6988
M. +972 50 207 591
Zastupitelská kancelář
v Belgickém království
Rond point Schuman 11
B-1040 Brusseles
Belgium
T. (+32 2) 256 75 72; (+32 2)256 75 73
F. (+32 2)256 75 03
e-mail: representation“rep-srpska.eu
Linkovi
Národní shromáždění Republiky Srbské
Prezident Republiky Srbské
Vláda Republiky Srbské
Registr rozhodnutí a kontroly
Komise pro koncese
Agentura pro rozvoj malého a středního podnikání
Bankovní agentura Republiky Srbské
Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské
http://www.narodnaskupstinars.net
http://www.predsjednikrs.net
http://www.vladars.net
http://www.regodobrenja.net
http://www.koncesije-rs.org
http://www.rars-msp.org
http://www.abrs.ba
http://www.irbrs.net
Obchodní komora Republiky Srbské
http://www.komorars.ba
Burza cenných papírů Banja Luka
http://www.blberza.com
Bezpečnostní komise Republiky Srbské
Republikový institut pro statistiku
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny
http://www.khov-rs.org
http://www.rzs.rs.ba
http://www.vijeceministara.gov.ba
Ředitelství pro nepřímé daně Bosny a Hercegoviny
http://www.uino.gov.ba
Centrální banka Bosny a Hercegoviny
http://www.cbbh.gov.ba
Agentura pro rozvoj zahraničních investic Bosny a Hercegoviny
http://www.fipa.gov.ba
Exportní úvěrová agentura Bosny a Hercegoviny
http://www.igabih.com
Institut pro ochranu duševního vlastnictví Bosny a Hercegoviny
http://www.basmp.gov.ba
Právní rámec
Vláda Republiky Srbské se zaměřuje na vytvoření pozitivního
ekonomického a právního prostředí pro všechny druhy investování.
Tato brožura si klade za cíl usnadnit přehled pozitivního zákonodárství v Republice Srbské tuzemským a zahraničním
investorům. Nemůže nahradit původní texty právních předpisů, proto se doporučuje všem, kteří ji používají, aby
před zahájením jakéhokoliv právního postupu konzultovali své postupy s odborníky.
Vláda Republiky Srbské se zaměřuje na vytvoření pozitivního ekonomického a právního prostředí pro všechny druhy
investování. Jeden z prvních kroků v tomto směru je vytvoření právní jistoty pro všechny investory a zjednodušení
všech právních postupů v souvislosti s obchodováním.
Vzhledem k tomu, že Republika Srbská uvedla jako první na Balkánu „Gilotinu předpisů“ a jediná tímto projektem,
vedle formalit, obsáhla i „gilotinu“ inspekční práce a předmětů kontrol. „Gilotina předpisů“ měla za důsledek
zmenšení nákladů obchodování, odstranění administrativních překážek pro obchodování a zmenšení možných
zdrojů korupce.
Republika Srbská má příznivé zákony, které regulují oblast přímých zahraničních investic, včetně národního režimu
pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mají stejná práva a povinnosti jako tuzemské právnické subjekty. Mají
stejná vlastnická práva k nemovitostem jako tuzemské právnické nebo fyzické osoby.
Republika Srbská má rovněž volný režim dovozu a vývozu zboží a služeb, ale to nevylučuje zábrany nebo restrikce v
odůvodněných případech, které jsou stanoveny právními předpisy. Zahraniční právnické a fyzické osoby jsou v
obchodu se zbožím a službami rovnoprávní s tuzemskými rezidenty.
Zahraniční investice
Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 66/02,38/03,97/04,34/06)
Zákon o obchodních společnostech se připravuje
Zákon o politice přímých zahraničních investic do BaH („Úřední listina BaH“, čí.17/98 a 13/03)
Zákon o zahraničních investicích („Úřední listina RS“, čí.25/02 a 24/04)
Zahraniční investoři mají stejná práva a povinnosti jako tuzemské právnické subjekty.
Stejně tak mají zahraniční investoři právo volně přenést do zahraničí zisk, který je výsledkem investování do
Republiky Srbské, bez prodlení, ve volně konvertibilní měně. Zahraniční investor může investovat a reinvestovat zisk
z těchto investic do kteréhokoliv sektoru hospodářských a nehospodářských činností v Republice Srbské.
Druhy zahraničních investic:
•
•
•
•
Založení právnické osoby v plném vlastnictví zahraničního investora
Založení právnické osoby ve společném vlastnictví tuzemského a zahraničního investora
Investování do již existující právnické osoby
Zvláštní druhy investování (koncese, apod.)
Koncese
Zákon o koncesích („Úřední list RS“, čí.25/02 a 91/06)
Vzhledem k tomu že se zahraniční (a také tuzemské) právnické osoby se nemohou stát vlastníky určitých majetků
(přírodní bohatství a jiný majetek z obecného zájmu pro Republiku Srbskou), je právo hospodářského využití těchto
majetků umožněno cestou udělení koncesí.
Rozhodnutí o udělení koncese vydává vláda Republiky Srbské na základě veřejného a všem dostupného
nediskriminačního postupu. Vedle veřejné obchodní soutěže na udělení koncese Zákon předpokládá i možnost
dobrovolně podané nabídky.
Koncese se může dostat za:
Výstavbu energetických objektů
Výstavbu nebo využívání:
•
Silnicí a doprovodných objektů infrastruktury
•
Hydroakumulace, kromě přenosu elektrické energie
Výstavbu, využití a vedení nafty a plynu potrubní dopravou, jejich uložení v potrubích a terminálech
Využití
•
Vodního proudu a jiných vod
•
Stavebních pozemků
•
Lesů a lesních pozemků
•
Léčivých, termálních a minerálních vod
•
Zemědělské půdy
Výzkum nebo využití energetických a jiných surovin
•
Lov a rybolov
•
Osobní a nákladní železniční doprava
•
Veřejná osobní linková doprava
Jiné pozemky v souladu se Zákonem o koncesích
Druhy obchodních subjektů v Republice Srbské
Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 38/03, 97/04 a 34/06)
Zákon o obchodních společnostech se připravuje
Druhy obchodních společností
Veřejná společnost, v.s.
Komanditní společnost k.s.
Akciová společnost a.s.
(1) Peněžní částka vkladu akciové společnosti, která se zakládá
simultánním založením, nemůže být menší než 50.000KM
(2) Peněžní částka vkladu akciové společnosti která se zakládá
postupným založením, nemůže být menší než 100.000KM
Společnost s ručením omezeným s.r.o.
Minimální částka základního kapitálu je 2.000KM
Nezávislý podnikatel
Banky v Republice Srbské
Zákon o bankách („Úřední listina RS“, čí.44/03 a 74/04)
•
Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou za stejných podmínek jako tuzemské právnické a fyzické osoby
zakládat nové nebo investovat do již existujících bank
•
Podmínka pro založení a provoz bank je povolení Agentury pro bankovnictví Republiky Srbské a minimální
částka vkladu banky je 15.000.000KM s tím, že tuto částku banka musí udržovat.
•
Zahraniční banka může s povolením Agentury pro bankovnictví Republiky Srbské založit zastoupení v
Republice Srbské za účelem prezentace, sbírání a poskytování informací
•
Zastoupení nemá postavení právnické osoby, je organizační díl banky a nemůže provozovat bankovní
činnosti.
Pojišťovací společnosti
Zákon o pojišťovacích společnostech („Úřední listina RS“, čí.17/05 a 64/06).
Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou zakládat (nezávisle nebo společně s tuzemskými osobami ) akciovou
společnost pro pojištění v Republice Srbské.
Základní kapitál pro založení akciové společnosti pro pojištění nemůže být menší než:
3.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování životního pojištění
2.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování ostatních pojištění
3.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování zajištění
Privatizace
Rámcový zákon o privatizaci podniků a bank v BaH („Úřední listina BaH“, čí14/98, 14/00, 16/02 a 88/05)
Zákon o privatizaci státního kapitálu v podnicích („Úřední listina RS“, čí.51/06, 1/07, 53/07 a 41/08)
Zákon o privatizaci státního kapitálu v bankách („Úřední listina RS“, čí.24/98, 5/99, 18/99 a 70/01)
Zákon o Investiční a vývojové bance Republiky Srbské („Úřední listina RS“, čí.56/06)
Zákon o akčním fondu Republiky Srbské („Úřední listina RS“, čí.56/06 a 1/07)
Zahraniční osoby se mohou, stejně jako tuzemské, účastnit privatizace státního kapitálu v podnicích.
Kupónová privatizace v Republice Srbské začala v roce 1998 a Zákon o privatizaci státního kapitálu umožnil
privatizaci okolo 830 podniků, které byly ve státním vlastnictví. Všichni občané Republiky Srbské dostali kupony,
které mohli investovat do 830 podniků, které byly předmětem privatizace, nebo do 13 privatizačních investičních
fondů (fondy zavřeného typu), čímž se stali akcionáři podniků nebo fondů, do kterých investovali své kupony.
Zákon o privatizaci státního kapitálu v podnicích stanoví následující metody privatizace
•
•
•
•
•
•
Prodej akcií na burze
Prodej prostřednictvím tendru
Přijetí veřejné nabídky pro převzetí společnosti
Přímý výběr kupců
Prodej zaměstnancům v podniku (ESOP)
Kombinace uvedených metod
Oprávněný prodejce státního kapitálu je
Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské, a.s. Banja Luka
Zastoupení zahraničních osob
Založení a činnost zastoupení zahraničních osob je regulováno Zákonem o zahraniční a obchodní politice BaH
(„Úřední listina BaH“, čí.7/98 a 35/04) a Rozhodnutím o založení a činnosti zastoupení zahraničních osob v BaH
(„Úřední list RS“, čí.15/03)
•
Zahraniční osoby mohou nezávisle, nebo s jinými zahraničními osobami, zakládat zastoupení za účelem
průzkumu trhu, provedení propagace a informativních činností a vlastní prezentace.
•
Registrace je povinná do rejstříku zastoupení, který spravuje Ministerstvo zahraničního obchodu a
ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny.
•
Zastoupení nemá statut právnické osoby a nemůže uzavírat smlouvy jménem zakladatele, kromě zastoupení
zahraničních leteckých dopravců, kteří mohou prodávat letecké dokumenty v souhlasu s mezistátními smlouvami a
mezinárodním konvencemi, které uzavřela nebo přijala Bosna a Hercegovina.
Právo vlastnictví zahraničních osob
Právní úkony, které regulují tuto otázku: Ústava Republiky Srbské; Zákon o zahraničních investicích („Úřední listina
RS“, čí. 25/02 a 24/04), Zákon o základním vlastnickým a právním vztazích („Úřední listina SFRJ“, čí.6/80 a 36/90 tento zákon je pozůstatek ze systému bývalého státu a bude platit až do přijetí nového zákona, a („Úřední listina
RS“, čí.38/03), Zákon o průmyslovém vlastnictví v BaH („Úřední listina BaH“, čí.3/02).
•
Zahraniční fyzické a právnické osoby (založené a registrované v Republice Srbské) mohou nabýt a volně
disponovat majetkem ( movitým majetkem a nemovitostmi) v Republice Srbské.
•
Pro fyzické a právnické osoby z bývalé Jugoslávie existuje podmínka reciprocity.
•
Důkaz o reciprocitě v případě, že osoba z bývalé Jugoslávie nabývá majetek, vydává BaH Ministerstvo
zahraničních věcí.
•
BaH schválila a přijala všechny nejdůležitější mezinárodní konvence a dohody v oblasti průmyslového
majetku a duševního vlastnictví.
Trh kapitálu
Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 38/03,
97/04 a 34/06)
Zákon o trhu cenných papírů („Úřední listina RS“, čí, broj
92/06
Zákon o převzetí akciových společností („Úřední listina RS“, čí.
65/08
Zákon o investičních fondech („Úřední listina RS“, čí. 92/06
Uvedené zákony a ostatní zákonné a podzakonné předpisy
spojené s trhem kapitálu jsou dostupné v anglickém jazyce
na internetové stránce Banjalucké burzy (www.blberza.com)
V souladu s Ústavou BaH jsou instituce Republiky Srbské
oprávněny přijímat zákony a podzakonné předpisy, které regulují
trh kapitálu v Republice Srbské. Komise pro cenné papíry
Republiky Srbské, Burza cenných papíru a.s. Banja Luka,
společnosti pro řízení investičních fondů, investiční fondy i
burzovní zprostředkovatelé byli založeni v souladu s legislativou
Republiky Srbské. Zákonný rámec Republiky Srbské se ve velké
míře shoduje s relevantním zákonným rámcem Federace BaH.
Tuzemským a zahraničním právnickým osobám je umožněno
nakupovat a prodávat za stejných podmínek cenné papíry na
Banjalucké burze.
Daně
Zákon o Daňové správě – upravený text („Úřední listina RS“, čí. 112/07));
Úprava Zákona o daňové správě - upravený text („Úřední listina RS“, čí.22/08);
Zákon o dani ze zisku – v platnosti od 01.01.2007 („Úřední listina RS“, čí.91/06);
Zákon o dani z příjmu - v platnosti od 01.01.2007 („Úřední listina RS“, čí.91/06, 128/06 a 120/08);
Zákon o příspěvcích („Úřední listina RS“, čí.51/01, 96/03 a 128/06);
Zákon o daních z nemovitosti („Úřední listina RS“, čí.51/01 a 53/07);
Zákon o zvláštních republikových poplatcích („Úřední listina RS“, čí. 8/94, 29/00, 18/01, 22/01, 60 II /03, 14/05,
51/06);
Zákon o místních poplatcích („Úřední listina RS“, čí. 118/05);
Zákon o dani z hazardních her a zábavních her („Úřední listina RS“, čí. 5/99, 52/01, 25/02, 52/06);
Rozhodnutí o stanovení zvláštního republikového poplatku na obchod s motorovým palivem a diesel palivem
(„Úřední listina RS“, čí.....)
Přímé daně
•
Daňová politika a daňový systém přímých daní jsou v kompetenci entity
•
Vybírání daní v Republice Srbské je v kompetenci Daňové správy Republiky Srbské
Nepřímé daně
•
Nepřímé daně (DPH, cla, akcízy a silniční daně) jsou v kompetenci BaH a jejich vybírání je v kompetenci
Správy pro indirektní zdanění BaH
•
V BaH platí jednoznačná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17%
Daň z přidané hodnoty
Zákon o dani z přidané hodnoty („Úřední listina BaH“, čí.09/05 a 35/05),
Pravidla pro použití Zákona o dani z přidané hodnoty („Úřední listina BaH“, čí. 93/05, 21/06, 60/06, 06/07, 100/07 a
35/08)
•
•
Pro vývoz zboží z BaH se používá nulová sazba DPH, tj.osvobození od daně.
Aby se považoval obchod za vývozní musejí být splněny následující podmínky:
•
Zboží musí přejít hranici BaH
•
Platba za vývoz se musí provést do 180 dnů ode dne vývozu. Pokud se platba neprovede v
tomto období, obchod se nebude považovat za zahraniční, ale za vnitřní.
•
V případě vývozu zboží poplatník může realizovat osvobození od daně pokud má vývozní celní doklad, nebo
ověřenou kopii vývozního celního dokladu o provedeném vývozu zboží, který byl výdán v souladu s celními
předpisy.
•
Pokud v souladu s celními předpisy poplatník dostal povolení na periodické zdanění zboží , které se vyváží,
do doby až dostane vývozní celní doklad, může uskutečnit právo na osvobození od daně pokud vlastní
faktury nebo dodací listy ověřené u příslušného celního úřadu.
•
Uvedené zákony a ostatní zákonné a podzákonné předpisy jsou dostupné na internetové stránce Správy pro
nepřímé zdanění BaH – www.uino.gov.ba
Cla
Zákon o celní politice BaH („Úřední listina BaH“, čí. 57/04, a 51/06);
Zákon o celním tarifu („Úřední listina BaH“, čí.1/98, 5/98, 7/98, 22/98, 31/02, 19/03, 32/04, 48/05 a 76/06).
Celní politika je v kompetenci BaH. Vybíraní cla je v kompetenci Správy pro nepřímé zdanění. Príjmy ze cla se dělí
mezi BaH a entitou.
Poplatky se platí podle sazeb stanovených Zákonem o celním tarifu. Celní tarif BaH je podle své formy, obsahu a
pravidel pro použití v celistvosti v souladu s celním tarifem Evropské unie a nomenklaturou harmonizovaného
systému.
Celní sazby jsou vyjádřeny v procentech a používají se podle hodnoty dovezeného zboží (ad valorem). Rozsah
celních sazeb je 0 až 15 %
Souběžné s novým celním tarifem byl zaveden nový automatický celní informační systém (Asucuda). Nový celní tarif,
nová metodologie práce i informační systém celní správy představují příznivé prostředí pro zahraniční obchod.
Bezcelní pásma
Zákon o bezcelních pasmách („Úřední listina RS“, čí.65/03);
Zákon o bezcelních pasmách v BaH („Úřední listina BaH“, čí.3/02 a 13/03)
Zákon o politice zahraničního obchodu BaH („Úřední listina BaH“, čí.7/98 a 35/04)
Na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí a ekonomických vztahů rada ministrů BaH schvaluje založení
pásma se souhlasem vlády Republiky Srbské.
Pásma můžou zakládat tuzemské a zahraniční právnické a fyzické osoby.
V pásmu je povolen provoz všech činností (výrobních, komerční ch a poskytování služeb), kromě činností, které
ohrožují životní prostředí, zdraví lidí, hmotný majetek a bezpečnost země.
Pracovní poměry
Zákoník práce („Úřední listina RS“, čí.55/07).
Zákonná ustanovení, která regulují oblast pracovních poměrů, jsou v souladu s mezinárodními standardy z úmluvy
Mezinárodní organizace práce.
Právní základ pracovního poměru je pracovní smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Maximální pracovní doba zaměstnance je 40 hodin týdně.
Zaměstnanec, který má nejméně 6 měsíců nepřetržité práce, má právo na dovolenou nejméně 18 pracovních dnů.
Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy během dovolené, státního svátku, dočasné nezpůsobilosti k práci kvůli
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci menší plat než je uvedeno v kolektivní smlouvě.
Zaměstnavatel může vypovědět pracovní smlouvu zaměstnanci, důvody pro výpověď jsou stanovené v článku 125,
odstavec 1. Zákoníku práce. Výpověď smlouvy se podává v písemné formě.
Zaměstnanci mají právo volně organizovat odbory a stávat se jejich členy.
Zaměstnavatelé mají právo podle své vůle organizovat příslušná sdružení zaměstnavatelů a stávat se jejich členy.
Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 15 zaměstnanců a který má v úmyslu v příštích 3 měsících podat výpověď
nejméně 10% z celkového počtů zaměstnanců (ale ne méně než 5), má povinnost konzultovat svůj úmysl s radou
zaměstnanců (odbory).
Zaměstnanec má právo na stávku v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v Zákonu o stávce Republiky
Srbské.
Zaměstnávání cizinců
Zákon o zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti („Úřední listina RS“, čí.97/04, 96/05 a 123/06).
Zahraniční osoba za účelem uzavření pracovní smlouvy musí vedle obecných předpisů stanovených v Zákoníku
práce splnit zvláštní podmínky:
•
Musí mít povolený pobyt na území Republiky Srbské nebo BaH v souladu s příslušným zákonem,
•
Musí mít platné pracovní povolení
Pracovní povolení
•
Pracovní povolení vydává místní filiálka Úřadu práce Republiky Srbské,podle sídla zaměstnavatele.
•
Pracovní povolení, které se vydává na žádost jednoho zaměstnavatele, se nemůže přenést na druhého
zaměstnavatele.
Není možné vydat pracovní povolení pro osobu, která má povolený krátkodobý pobyt- turistické vízum
Cizinci, kteří provozují činnosti stanovené v předpisech o zahraničních investicích a zmocnění zástupci
humanitárních organizací, nemají povinnost žádat o pracovní povolení.
•
•
Příloha 1
Přihlášení a registrace zahraničních investic
Pokyny pro registraci přímé zahraniční investice („Úřední listina BaH“, čí.22/99 a 21/00)
Před zápisem do soudního rejstříku se musí zahraniční investice příhlásit a zaregistrovat na Ministerstvu
zahraničních vecí a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny. Je zapotřebí předložit následující doklady:
1. Vyplněný a podepsaný formulář DSU který zajišťuje Ministerstvo
2. Doklad potvrzující identitu zahraničního investora:
• Právnické osoby podávají ověřený výpis ze soudního rejstříku ze země původu, nebo jiný příslušný
doklad ne starší než 6 mesíců (ověřený překlad),
• Fyzické osoby předkládají doklad, který potvrzuje jejich identitu (ověřená kopie pasu a potvrzení o
trvalém bydlišti v zahraničí pro tuzemské občany),
3. Doklad, který potvrzuje stav zplnomocněného zástupce investora
4. Ověřená kopie zakládací listiny v případě, že jde o investování do podniku,
5. Ověřená kopie aktu zahraničního investora o zahájení zahraničního investování
6. Kopie osvědčení o zaplaceném poplatku pro registraci zahraniční investice
Požadované doklady pro registraci u soudu
1. Zakladatelská listina – Společenská smlouva podle toho, kdo zakládá podnik, dvě nebo víc osob nebo jen
jedna osoba ( s.r.o. s jediným členem, a.s. s jediným členem), nebo Smlouva o investování prostředků.
2. Zakladateslkou listinu (podpisy zakladatelů)je povinné ověřit notářem.
3. Stanovy podniku - společnosti ( výjimkou jsou pouze komanditní a veřejná společnost).
4. Zahraniční právnická osoba podává ověřený výpis ze soudního rejstříku v zemi původu nebo jiný příslušný
doklad, ne starší než 6 měsíců (ověřený překlad).V případě fyzické osoby se podává doklad ,který potvrzuje
jeji identitu.
5. Doklad o splacení základního kapitálu.
6. Ověřený podpis osoby, která je oprávněna pro zastupování na předepsaném formuláři.
7. Rozhodnutí o jmenování zástupce, pokud to není určeno v zakládácí listině.
8. Doklad o splacení soudního poplatku, který činí 900 KM pro založení společnosti s právem provozu
zahraničního obchodu, nebo 600 KM pokud společnost nemá registrované právo provozu zahraničního
obchodu.
9. Doklad o splacení nákladů vyhlášky v Úřední listině Republiky Srbské (4,5KM za jeden řádek textu vyhlášky).
10. Ověřená kopie diplomu pro osobu která je oprávněná k provozu zahraničního obchodu ( je povinné mít
nejméně IV. stupeň odborného vzdělání).
11. Příhláška k zápisu na jednotných formulářích, které se mohou nalézt ve volném prodeji nebo v
knihkupectvích a které stojí 15 KM.
12. Pokud je zákonem nebo jinýmí předpisy v souladu se zákonem ustanoveno předložit povolení, schválení
nebo jiné příslušné akty, je povinnen registrovaný subjekt tuto dokumentaci podat u soudu. Lhůta pro
podání je do 60 dnů ode dne registrace.
13. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny o registraci
zahraniční investice.
Úkony po provedení soudní registrace podniku
1. Zhotovení razítka s Rozhodnutím o registraci podniku
2. Příhláška do Republikového statistického úřadu za účelem stanovení identifikačního čísla a kódu činnosti
podniku ( poplatek činí 70 KM). Příhláška se podává ve formě formulářie, který vydává Republikový statistický
úřad Republiky Srbské a zároveň je třeba předložit ověřenou kopii sudního rozhodnutí s přílohami, kopii
občanského průkazu ředitele a OP formulář ( může se koupit v Republikovém statistickém úřadu Republiky
Srbské).
3. Schválení k zahájení činnosti, které vydává oddělení pro hospodářství a společenské činnosti obce – města
na čí území se nachází sídlo podniku, s příslušnou dokumentací.
4. Založení účtu. Přihláška se vyplňuje na předepsaných formulářích, které jsou k dispozici v bance a musí se
předložitt OP formulář (ověřený podpis osoby pro zastupování), ověřená kopie soudního rozhodnutí s
přílohami a eventuálně jiná dokumentace podle žádosti banky.
5. Přihláška k dani, nebo vydávání jednotného identifikačního čísla které vydává místní územní finanční úřad
Republiky Srbské podle sídla podniku. K přihlášce k registraci je nutné doložit následující osvědčení:
rozhodnutí o registraci, rozhodnutí o splnění podmínek pro výkon činnosti, kopie občanského průkazu
ředitele (všechny kopie musejí být ověřené). Formulář k registraci je k dispozici v Daňové správě. Poplatek je
2 KM a je možné jej zakoupit v Daňové správě (je povinné podat přihlášku k registraci k daním do 5 dnů ode
dne přijetí rozhodnutí z obce).
6. Přihláška poplatníka k registraci daně z přidané hodnoty se podává u místně příslušného správce daně –
regionální centrum Správy pro nepřímé zdanění BaH. Všechny osoby, které v minulém roce uskutečnily
zdanitelný příjem z obchodu se zbožím a službami větší než 50.000,00 KM, nebo je pravděpodobné, že bude
větší , mají povinnost podat přihlášku k registraci.
7. Společnost, která zaregistrovala provoz zahraničního obchodu, musí podat přihlášku k zápisu do rejstříku
celních poplatníků u Správy pro nepřímé zdanění BaH.
Příloha 2
Registrace zahraničních zastoupení v BaH
Rozhodnutí o založení a činnosti zastoupení zahraničních osob v BaH ( „Úřědní listina BaH“ čí. 15/03)
Zahraniční osoba je povinná za účelem zápisu do Rejstříku, který spravuje Ministerstvo zahraničního obchodu a
ekonomických vztahů, podat přihlášku která obsahuje:
• Jméno a sídlo zakladatele
• Sidlo zastoupení
• Základní údaje o osobě, která je odpovědná pro provoz zastoupení.
K přihlášce k zápisu se podává:
• rozhodnutí o založení zastoupení a rozhodnutí o jmenování osoby, odpovědné pro provoz zastoupení,
• program podnikání zastoupení v BaH
• osvědčení o zápisu zahraniční osoby do rejstříku, který se vede v sídle registrace firmy,nebo jiné osvědčení o
založení podle předpisů země, ve které zakladatel má sídlo.
Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BaH je povinné rozhodnout o přihlášce k zápisu do
Rejstříku do 10 dnů ode dne podání.
Zápisem do Rejstříku zastoupení nabývá na platnosti právo na provoz v BaH, a to na základě rozhodnutí, které
vydává příslušné Ministerstvo.
Vláda Republiky Srbské
Trg Republiky Srbské 1
78 000 Banja Luka
Ministerstvo pro ekonomické vztahy a regíonální spolupráci
T. +387 51 339 324
F. + 387 51 339 647
[email protected]
www.vladars.net