Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii

Transkript

Infrastruktura sociální
ekonomiky ve Velké Británii
Zpráva pro organizaci Nová ekonomika
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem české republiky.
obsah
4 Úvod
5
5
6
6
7
Struktura a metodologické pojetí zprávy
Poznámky ke studii: přehled
Poznámky ke studii: Vládní intervence do britské sociální ekonomiky
Poznámky ke studii: Podpůrný sektor sociální ekonomiky
Definice v sociální ekonomice
8 Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání
9
10 10
11
Přehled
Současný stav sektoru - přehled
Poznámky k postoji britské vlády vůči sociální ekonomice
Hlavní sféry činnosti podpůrného sektoru sociálních podniků a sociálního podnikání
ve Velké Británii
14 Přehledová tabulka vládních intervencí v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti
17 Přehledová tabulka hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké
Británii
Nová ekonomika
Štefánikova 12
150 00 Praha 5, Česká republika
e-mail: [email protected]
www.socialni-ekonomika.cz
www.nova-ekonomika.cz
Zprávu vypracoval Ben Metz, www.benmetz.org, [email protected]
Poučení o licenci
V rámci licenčního systému Creative Commons je možné:
dílo kopírovat, šířit, zobrazovat, veřejně prezentovat,
využívat k tvorbě děl odvozených
za následujících podmínek:
uvedení autora – je nutné uvést údaje o autorovi původního díla
nekomerční využití – dílo není určeno ke komerčnímu využití
zachování licence – dílo vzniklé úpravou, změnou nebo vycházející z tohoto díla může být šířeno pouze pod licencí
shodnou s licencí tohoto díla.
Každá z výše uvedených podmínek může být pominuta na základě souhlasu držitele autorských práv.
Při každém použití a šíření díla musí být jeho adresáti seznámeni s licenčními podmínkami, které se na dílo vztahují.
22 přílohy
23 Příloha 1: Podrobnosti k vládním intervencím v sociální ekonomice od roku 1998 do
současnosti
42 Příloha 2: Současné aktivity jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání
46 Příloha 3: Skotsko, Wales a Severní Irsko: Decentralizované správní orgány
Skotsko | Wales | Severní Irsko | Anglické regionální rozvojové agentury
49 Příloha 4: Kategorizace hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké
Británii
56 Příloha 5: Agentury pro rozvoj podnikání – Organizace zaměřené na podporu sociálních
podniků
Organizace zaměřené na podporu sociálních podnikatelů | Sektorově vymezené podpůrné
organizace Vysokoškolské vzdělávání | Odborná příprava | Středoškolské vzdělávání |
Financování | Granty | Nadace | Půjčky | Komunikace | Marketing a PR | Lobbying Měření společenského dopadu / společenské návratnosti investic
Důležitý komentář k podpoře sociální ekonomiky společnosti Rocket Science
71 Příloha 6: Definice pojmů používaných v sociální ekonomice ve Velké Británii
Sociální podnik | Sociální podnikatel / Sociální podnikání
Sociální ekonomika | Sociální financování
4/5
Úvod
Struktura a metodologické pojetí zprávy
Zpráva je vypracována na základě zadání organizace Nová ekonomika se sídlem v České republice. Účelem zprávy je
zmapovat infrastrukturu sociální ekonomiky ve Velké Británii.
Zadání: zmapovat hlavní sféry činnosti sektoru sociálního podnikání ve Velké Británii, podat přehled hlavních aktérů z veřejného, soukromého a neziskového sektoru a zjistit, jakou hrají roli. Popsat historický vývoj přístupu vlády k sociálnímu podnikání a podat komentář k tomu, do jaké míry opatření vlády napomohla rozvoji sociálního podnikání.
Zpráva podává detailní informace o rozsahu činnosti podporované a prováděné státem a aktérech sektoru sociální ekonomiky v uplynulých cca dvanácti letech a připojuje komentář ke každé z uvedených vládních intervencí.
Na začátku zprávy jsou uvedeny přehledové tabulky vládních opatření, následuje srovnávací analýza aktérů podporujících sociální ekonomiku provedená pomocí základních os X-Y na základě prostého hodnocení každé organizace
s ohledem na její činnost.
Poznámky ke studii: přehled
Velká Británie je zcela nepochybně zemí s největším počtem vládou podporovaných intervencí ve prospěch sociální
ekonomiky a nelze ji v tomto ohledu srovnat s žádnou jinou zemí. Proto také není cílem této zprávy srovnávat aktivity
Velké Británie s aktivitami v České republice nebo jiných zemích. Podobné srovnání by bylo z hlediska zdrojů velmi
náročné.
Z hloubkových studií vlády i podpůrného sektoru sociální ekonomiky lze vyvodit mnohé závěry, které jsou shrnuty níže.
Na vývoji a provádění vládních intervencí v sociální ekonomice se zásadním způsobem podílel soustavný tlak ze strany lobbyistických organizací. Tento lobbying obvykle probíhal za využití metody appreciative inquiry1. Během tohoto
šetření měli lobbyisté velké požadavky, ale zároveň byli vstřícní.Jen zřídka projevili sklony ke konfrontaci nebo negativní
přístup. Vytvořil se tak silný pracovní vztah mezi vládou a sektorem sociální ekonomiky, který nejlépe dokládají právě
1 | http://en.wikipedia.org/wiki/Appreciative_inquiry
probíhající výměny vysokých pracovních pozic mezi vládními ministry a řediteli podniků2.
Jak kvalita vládních intervencí, tak podpora ze strany podpůrných organizací však do značné míry kolísá. Od počátku vládních intervencí v sektoru došlo k mnoha případům špatného nastavení, opoždění nebo nesprávného načasování a ke špatnému provádění vládní politiky, legislativy a financování. Také podpůrné organizace často zavádějí neodpovídající služby,
které jsou založené na ambicích spíše než na potřebách a jejichž nastavení je neefektivní. Nedostatek efektivity ve vládním
i podpůrném sektoru bývá dále způsoben vysokými režijními náklady v poměru k objemu přidělěných prostředků určených k přímé podpoře. Tato fragmentace podpory snižuje dopad, který lze z omezených přidělených zdrojů vytěžit.
Zdá se, že jak vláda, tak podpůrný sektor jsou obětí „politické potřeby úspěchu“, která zastiňuje příznivý dopad pravdivého hodnocení a transparentnosti na možnosti zlepšení kvality vládních intervencí a podpůrných služeb.
Zjevnou nevýhodou Velké Británie je absence srovnání intervencí a celkového přístupu s podobnými aktivitami v jiných
zemích. Je tomu tak proto, že Velká Británie má v oblasti vládních opatření a poskytování podpory značný náskok před
většinou ostatních zemí. Pokud někde možnost srovnání byla, obvykle nebyla využita, pravděpodobně částečně kvůli
poměrně introspektivně orientovanému postoji Velké Británie.
Poznámky ke studii: Vládní intervence do britské sociální ekonomiky
Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector), který je součástí britského Úřadu vlády (Cabinet Office), se zasloužil
o to, že je otázka sociálního podnikání brána natolik vážně, že figuruje v agendě hned osmi ministerstev. Za povšimnutí
stojí oddělení a investiční fond sociálního podnikání ministerstva zdravotnictví (Department of Health), které na rozvoj
sociálních podniků ve veřejném zdravotnictví vyčlenilo 100 milionů liber. Tento orgán také dal zaměstnancům Národní
zdravotní služby3 (National Health Service, NHS) možnost požádat o zvážení externalizace jejich odboru jakožto nezávislého sociálního podniku dodávajícího služby NHS.
Dodávání služeb ve veřejném sektoru sociálními podniky vyvolává ve vládě trvalý a sílící zájem. Velká část vlády se určitým
způsobem angažuje ve zvyšování významu sociálních podniků a tedy i společnosti v dodávání veřejných služeb, od uznání
role komunitních organizací zabývajících se nakládáním s odpady při vytváření národní strategie odpadů (2000) přes vytvoření investičního fondu Futurebuilders s 215 miliony liber (2003) až po zdravotnický fond se 100 miliony liber (2009).
Budoucnost sociálního podnikání ve Velké Británii je nejasná. Obě hlavní politické strany sociální podnikání ve svých
politických prohlášeních jednoznačně podpořily. Je však zřejmé, že sociální podnikání a třetí sektor jako celek bude
těžce postižen chystanými výdajovými škrty ve veřejném sektoru. Za těchto okolností se obecně očekává, že finanční
mechanismy jako níže popsané dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds) se pravděpodobně dostanou
do popředí a nahradí podstatnou část grantového financování, na kterém byla dosavadní účast vlády v oblasti sociálního
podnikání založena. Již nyní komentátoři varují před ztrátou inovace, která je považována za klíčový rys sociální ekonomiky, a to v souvislosti s tím, že se pozornost obrací na ekonomické výsledky a vyčíslování dosažených úspor.
Poznámky ke studii: Podpůrný sektor sociální ekonomiky
Podpůrné služby sociální ekonomiky jsou ve Velké Británii dobře rozvinuté, avšak ne ještě zcela vyspělé. Vznikajícím
a nedávno založeným sociálním podnikům a sociálním podnikatelům sektor spolehlivě poskytuje mnoho podpůrných
funkcí, zejména pokud jde o geograficky a sektorově vymezenou podporu. V pozdějším stádiu vývoje již sociální podniky obvykle disponují prostředky pro nákup potřebných podpůrných služeb a mají také lepší přístup k podpoře tradičního podnikání poskytovaného ve Velké Británii, jakou je například Business Link4. Středně velké sociální podniky často trpí
nedostatkem vhodných podpůrných služeb.
2 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/news/news_stories/10-01-29_divine_job_for_a_minister.aspx
3 | Poznámka zadavatele: Britská Národní zdravotní služba odpovídá za financování, organizaci a poskytování zdravotní péče a je podřízena ministerstvu
zdravotnictví. Řídí nemocnice, lékaře, zubaře a lékárny.
4 | www.businesslink.gov.uk
Podpůrný sektor sociální ekonomiky se vypracoval do pozice, kdy je schopen ovlivňovat vládu na regionální i celostátní
úrovni. Mnoho organizací, které měly původně podporovat sociální ekonomiku, si stále více osvojovalo roli prosazovatelů a lobbyistů, kteří se podíleli na prosazování a utváření politik, legislativy a způsobů financování. Skutečně by se dalo
říci, že podpůrné služby byly úzce spjaté s intenzivním lobbyistickým úsilím sektoru sociální ekonomiky zaměřeným na
vládu.
Výsledkem úspěšného lobbyingu bylo často vytvoření fondů a služeb koncipovaných tak, aby podporovaly rozvoj sektoru.
Úspěšně poskytovaná podpora následně inspiruje vládu a ovlivňuje nastavování služeb poskytovaných vládou. Můžeme
tedy konstatovat, že v případě úspěšných lobbyistických snah nebo úspěšné podpory dochází k vytvoření účinného
mechanismu, a naopak v případě, že podpora nedosahuje v očích vlády dostatečných výsledků, dochází ke stažení vládních fondů a služeb, což spouští mechanismus s negativním účinkem. Navíc stojí za povšimnutí, že zde existuje nebezpečí
střetu zájmů v případě organizací méně dbalých etiky, které dávají přednost navyšování vlastních příjmů a budování vlastní
organizace před uspokojováním potřeb sektoru, kterému mají sloužit.
Je zřejmé, že důležití poskytovatelé podpory a služeb čelí určitému tlaku. Tento tlak můžeme chápat jako potřebu působit úspěšně, i když jsou služby v některých případech špatně nastavené, nesprávně cílené nebo jednoduše nekvalitní.
Dárci vyžadují úspěch, takže je v zájmu podpůrných organizací dokázat, že jsou úspěšné, spíše než aby podávaly přesnější obraz o situaci, který by mohl poukázat na nedostatečný rozvoj sektoru, ve kterém působí, na neadekvátnost dodávaných služeb nebo na přehnané ambice podpůrných organizací. Snaha podpůrných organizací jevit se jako úspěšné
ve skutečnosti vede ke snížení kvality a k pokračujícímu poskytování nesprávně nastavených služeb.
Definice v sociální ekonomice
Závěrečný oddíl zprávy stručně definuje několik klíčových pojmů, které se v sociální ekonomice ve Velké Británii vyskytují. Krátce zmiňuje také jejich historický vývoj pro případ, že by z něj vyplývalo nějaké poučení pro Českou republiku.
Cílem tohoto oddílu není diskutovat o aktuálních otázkách, zda za sociální podnik nebo sociální podnikání může být
považována i zisková činnost a jaký to má vliv na rovnováhu mezi užitkem plynoucím z činnosti aktérů sociální ekonomiky pro veřejný a soukromý sektor.
Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii | Zpráva pro organizaci Nová ekonomika | Úvod
6/7
8/9
Historický vývoj postoje britské
vlády k sociálnímu podnikání
Přehled
Sociální podnikání má ve Velké Británii dlouhou tradici, počínaje družstevními hnutími a vzájemnými organizacemi5
v 19. století a konče dlouholetými obchodními aktivitami mnoha charitativních organizací6. V průběhu druhé poloviny
dvacátého století se družstva těšila různému stupni podpory od různých vlád. Toto období vyvrcholilo úplným stažením
vládní podpory družstev na celonárodní úrovni za vlády Konzervativní strany v letech 1979 - 1997. Během „hubených
let“ v osmdesátých letech a na počátku devadesátých let družstevní organizace a organizace pro komunitní rozvoj často
žádaly o financování své práce z evropských programů. Později, podobně jako dnes, se o pokračování projektů zasluhovali angažovaní dobrovolní i placení jednotlivci, kteří projekty, organizace a iniciativy podporovali tím, že jim obětovali
své úsilí, čas a někdy také finanční prostředky.
V polovině devadesátých let část družstevních hnutí přejmenovala družstva na sociální podniky, což vedlo ke vzniku současného hnutí sociálních podniků. Tohoto konceptu se chopila také vláda. Velkým dílem k tomu přispěla koordinovaná
kampaň družstev a sociálně podnikajících organizací. Prvním vládním dokumentem, který uznal sociální podniky jako
skupinu organizací, které se starají o plnění sociálních a environmentálních cílů prostřednictvím obchodních aktivit, byla
zpráva Akčního týmu pro přípravu politik 3 s názvem „Podnikání a sociální vyloučení“ („Entreprise and Social Exclusion“),
zveřejněná roku 19997. Tato zpráva vedla k několika vládním intervencím a spolu se silnou lobby ze strany sektorových
leaderů podnítila a nasměrovala prvotní zájem vlády o tento sektor.
V roce 2002 vláda přijala Strategii pro sociální podnikání (Social Entreprise Strategy8) a založila na bývalém Ministerstvu
obchodu a průmyslu Oddělení pro sociální podnikání (DTI Social Entreprise Unit) pověřené její implementací. Oddělení pro sociální podnikání vzniklo alespoň částečně díky soustavnému tlaku na vládu vyvíjenému rodícím se sektorem
sociálního podnikání a zejména nově vytvořenou Koalicí pro sociální podnikání (Social Entreprise Coalition). Oddělení bylo založeno v rámci Ministerstva obchodu a průmyslu a v roce 2006 se stalo součástí nově vytvořeného Úřadu
pro třetí sektor9 (Office of the Third Sector, OTS) spadajícího pod Úřad vlády10, ústřední vládní instituci. Oddělení pro
5 | Poznámka zadavatele: Typickým znakem mutual organisations, tj. vzájemných organizací, je sdílené vlastnictví. Více viz http://www.fsa.gov.uk/Pages/
Doing/small_firms/MSR/index.shtml
6 | http://www.esrc.ac.uk/ESRCInfoCentre/facts/Social_enterprise.aspx
7 | http://www.hm-treasury.gov.uk/d/97.pdf
8 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/social_enterprise/action_plan.aspx
9 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector.aspx
10 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/
sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu a pozdější Úřad pro třetí sektor se když ne zcela, tak alespoň částečně zasloužily o vytvoření příslušných oddělení na mnoha ministerstvech a o investice z veřejného rozpočtu určené pro
rostoucí sociální podniky a podnikatele ve výši přes 500 milionů liber11. Díky uvedeným orgánům vznikly také iniciativy
jako Národní program pro zadávání veřejných zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third Sector
Commissioning), v rámci kterého podstoupilo více než dva tisíce zadavatelů veřejných zakázek školení ohledně spolupráce s dodavateli služeb z řad sociálních podniků.
části vládních agend do nově založených vzájemných organizací15 nebo sociálních podniků. Jedním z příkladů této
eventuality je nedávné oznámení vlády o záměru transformovat společnost British Waterways (BW) na vzájemnou organizaci16. BW v Anglii a Walesu spravuje 2200 mil vodních cest. Společnost sehrála klíčovou roli během průmyslové
revoluce a její význam v posledních sto letech slábne. Proto je nyní závazkem, na který stát ročně přispívá dotacemi ve
výši přes 30 milionů liber. Kompletní převod BW jako celku do sféry sociální ekonomiky jednoduše převede také tento
závazek. Zároveň je však nutné provést hlubokou reformu struktury celkového vedení a operativního řízení organizace,
aby se zajistilo, že bude spravována jako aktivum a že se její sporné využívání uzpůsobí tak, aby přinášelo komunitní
a veřejný prospěch. V době, kdy byla tato zpráva psána, ještě nebylo jasné, zda si to vláda uvědomuje.
Současný stav sektoru - přehled
Ve Velké Británii existuje více než 62 tisíc sociálních podniků, které zaměstnávají více než půl milionu osob a jejichž celkový obrat přesahuje 27 miliard liber ročně. Sociální podniky představují pět procent z celkového počtu podniků, které
mají zaměstnance, a podílejí se na ekonomice Velké Británie částkou 8,4 miliard liber ročně, což představuje téměř jedno
procento ročního HDP12. Pozoruhodným rysem sociální ekonomiky Velké Británie je dostupnost dat, která u ostatních
zemí s rozvíjejícími se sociálními ekonomikami chybí.
Drtivou většinu sociálních podniků ve Velké Británii lze považovat za malé podniky, pouze 19 % z nich dosahuje obratu
přes milion liber. Obvykle sídlí ve městech (89 %) a přibližně 40 % zaměstnanců tvoří dobrovolníci13. Podle neoficiálních
dokladů také velká část sociálních podniků může být považována za podniky spojené s životním stylem - podnikatelé
zde sledují myšlenky nebo činnosti, které je emocionálně či intelektuálně inspirují, spíše než aby se strategicky zaměřovali na potírání konkrétního problému. Není zcela zřejmé, zda jde o výsledek rozhodnutí sociálních podnikatelů souvisejících s životním stylem, nebo o nedostatek strategických schopností podpůrných organizací a zprostředkovatelů
působících v sektoru (pravděpodobně jde o kombinaci příčin zahrnující oba uvedené, ale i další faktory).
Poznámky k postoji britské vlády vůči sociální ekonomice
V příloze 1 je uveden chronologický přehled vývoje vládní politiky související se vznikající sociální ekonomikou ve
Velké Británii a vládní podpory tohoto sektoru. Stejné informace shrnuje níže uvedená tabulka. Každý prvek představuje klíčovou událost – od vytvoření politiky přes dodání podpůrných služeb až po financování v praxi působících
a podpůrných organizací sociální ekonomiky. Každý z uvedených oddílů obsahuje název a popis intervence, poskytuje prostor pro komentář (od autora a členů referenční skupiny14), včetně analýzy úspěšnosti nebo neúspěšnosti
a uvádí seznam pramenů pro získání dalších informací. Níže uvedený chronologický výčet v žádném případě není
vyčerpávající, avšak snaží se zachytit všechny významné vládou provedené intervence k podpoře sociálních podniků
a sociálního podnikání.
Intervence jsou roztříděny podle typu na: rozvoj politiky, legislativu, financování, lobbying, poskytování podpory, propagaci a vládní reorganizaci.
Z chronologického mapování intervencí vychází najevo rostoucí aktivita na jednotlivých ministerstvech. Z okrajové aktivity,
která se do vládní agendy dostávala pouze díky neúnavnému tlaku ze strany sektoru, se stalo samostatné téma, které stále častěji figuruje mezi hlavními aktivitami mnoha ministerstev. Sociální podnikání se těší obecnému uznání ve vládě i v politických
stranách, které si získalo zejména svým potenciálem transformovat služby ve veřejném sektoru. Je jedním z hlavních bodů
mnoha návrhů na zlepšení kvality služeb veřejného sektoru v době, kdy v něm dochází ke stále větším výdajovým škrtům.
Budoucnost sociální ekonomiky a její vztahy s veřejným sektorem se na první pohled jeví velmi pozitivně. Přesto zde
však přetrvávají určité obavy. Jednou z nich je možnost, že se vláda zbaví svých závazků tak, že vyčlení služby nebo
11 | Celková částka ze čtyř hlavních investičních fondů (UnLtd = 100 milionů liber, investiční fond sociálního podnikání Ministerstva zdravotnictví = 100 milionů liber, Futurebuilders = 225 milionů liber a Community Builders = 70 milionů liber)
12 | http://www.official-documents.gov.uk/document/cm71/7189/7189.pdf
13 | Projekt nadace UnLtd „Velikost trhu“ (srpen 2007) – zpráva je k dispozici na vyžádání
14 | Poznámka zadavatele: Autor studie Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii ji předložil před dokončením britským odborníkům na danou
problematiku, tj. referenční skupině, k připomínkám a komentářům.
Dalším zdrojem obav pro sektor sociálního podnikání je riziko, že vláda bude vnímat neziskový status sektoru jako
záminku, která mu umožní provést zde rozpočtové škrty nutné ke snížení schodku veřejných financí. Zdá se, že si vláda
často neuvědomuje, co slovo „neziskový“ ve skutečnosti znamená: že přebytek má být použit pro veřejný prospěch, a nikoli že se žádný přebytek vytvářet nemusí. Sílící tlak na veřejné finance a bezprostředně hrozící hluboké rozpočtové škrty
spolu se snahou sektoru dokázat, že může obstát, otevírá prostor pro záměrné zneužití sektoru vládou.
Obecně však lze konstatovat, že rostoucí zájem vlády o sociální ekonomiku je velice pozitivní. Sociální ekonomiku uznávají
všechny politické strany do takové míry, že to působí, jakoby se jedna s druhou předháněly v tom, která z nich v očích veřejnosti v sektoru nejvíce vynikne. Podle různých odhadů bylo na rozvoj sektoru vyčleněno mezi pěti sty miliony a jednou
miliardou liber. Přínosy práce v sektoru sociálního podnikání a spolupráce s ním jsou považovány za stejně významné nebo
dokonce ještě významnější než výhody plynoucí z práce v soukromém sektoru a ve spolupráci s ním. Rozhovory ve vládě, které
se v devadesátých letech dvacátého století a na samém počátku dvacátého století vedly ohledně účinnosti úspor docílených
prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, se nyní zaměřily na možnost zvýšení efektivity a na společenskou atraktivitu, kterou nabízí sociální ekonomika prostřednictvím partnerství mezi veřejným a třetím sektorem.
Hlavní sféry činnosti podpůrného sektoru sociálních podniků a sociálního podnikání
ve Velké Británii.
V příloze 5 jsou uvedeni hlavní nevládní aktéři, kteří se podíleli na formování rychle se rozvíjející sociální ekonomiky Velké
Británie. Informace jsou shrnuty v tabulce, která následuje za tímto výkladem. Organizace lze zařadit do kategorií na základě
následujících oblastí:
Rozvoj podnikání
Agentury pro rozvoj podnikání, které se formují podle služeb potřebných pro rozvoj podnikání, často zasahují do mnoha oblastí činnosti včetně lobbyingu ve vládě a v některých případech také poskytování finančních prostředků. Dělí se
do následujících čtyř kategorií:
Podpora zaměřená na sociální podniky
Podpora zaměřená na sociální podniky vychází z dlouhé tradice podpory družstevního a komunitního rozvoje. Značná část
hnutí podporujícího sociální podnikání má svůj počátek v devadesátých letech minulého století v sektoru rozvoje družstev,
jak je popsáno v jiné části tohoto dokumentu. Organizace mohou být zařazeny podle celonárodního nebo regionálního zaměření. Jedná se o podpůrné organizace, které se zaměřují výhradně na sociální podniky, jako například Koalice pro sociální
podnikání (Social Enterprise Coalition) a organizace, které poskytují služby neziskovému nebo třetímu sektoru jako celku,
ale jejichž podpůrné služby jsou orientovány také na sociální podniky, jako například projekt udržitelného financování Národní rady pro dobrovolnické organizace (NCVO) a její oddělení poskytující všeobecné provozní poradenství. Poskytnutá
podpora může mít mnoho forem, zejména jde o: právní ustavení a založení podniku, zpracování podnikatelského plánu
a zahájení činnosti, školení, budování kapacit, podporu růstu, strategie sociálního franšízingu a replikace a financování.
Pozornost se obecně více upírá na začínající a menší sociální podniky a jejich potřebu podpory. Je tomu tak nepochybně díky několika faktorům, mezi které patří zejména dostupnost finančních prostředků určených obvykle pro podporu
v počátečním stádiu, převaha malých, nových organizací v raném stádiu jejich vývoje a soběstačnost větších organizací
15 | Viz odkaz č. 5 na str. 8
16 | http://www.britishwaterways.co.uk/newsroom/all-press-releases/display/id/2673
Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii | Zpráva pro organizaci Nová ekonomika | Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání
10 / 11
pokud jde o zajištění vlastního vývoje interně nebo za použití vlastních zdrojů.
Podpora zaměřená na sociální podnikatele
Podpůrné organizace zaměřené na sociální podnikatele byly v minulosti vytvořeny organizacemi jako Ashoka a u jejich
zrodu stálo přesvědčení, že jednotlivci, nikoli organizace, jsou klíčovým bodem, do něhož je třeba investovat za účelem
dosažení veřejně prospěšného výsledku. Podporu sociálním podnikatelům lze obecně charakterizovat jako podporu
zaměřenou na potřeby jednotlivce bez ohledu na to, v jaké fázi vývoje se nachází, a to jak organizačně, tak osobnostně.
Takto orientované organizace, jako například UnLtd nebo Škola sociálních podnikatelů (School of Social Entrepreneurs)
si kladou otázku, jak pomoci jednotlivcům, aby dokázali vytvořit struktury a iniciativy potřebné k uskutečnění své vize.
Tento přístup se v posledních letech těší rostoucímu zájmu. Zaměření na jednotlivce jde přitom do jisté míry proti kulturním tradicím ve Velké Británii, kde je, řečeno s určitou mírou zobecnění, obvyklejší zaměření na rozvoj institucí. Sociální
podnikavost byla chudou příbuznou sociálních podniků, především v očích vlády, snad s výjimkou dotace ve výši sto
milionů liber přidělené nadaci pro sociální podnikatele UnLtd za účelem poskytování malých grantů jednotlivcům působícím v sociální ekonomice.
Sektorově vymezená podpora
Podpůrných organizací zaměřených na jednotlivé sektory je velké množství a působí ve všech subsektorech sociální
ekonomiky. Mnoho těchto organizací má svůj počátek v organizacích, které nyní podporují. Často byly vytvořeny na
základě iniciativy strategicky uvažujících jednotlivců, kteří v těchto sektorech působí. Ačkoli záměr těchto organizací
budovat kapacitu a vytvářet prosperující a úspěšné sektory je chvályhodný, často dochází k problémům v souvislosti
s účinností a efektivitou sektorově vymezené podpory. Vzhledem k tomu, že náklady na administrativní zajištění a rozvoj
se musejí rozložit mezi často relativně nízké rozpočty určené na nákupy služeb, mohou transakční náklady dosáhnout
značné výše. Právě kvůli tomuto problému se nedávno začalo uvažovat o reorganizaci podpůrného rámce Business
Link17 s tím, že by teoreticky bylo možné dosáhnout výrazných úspor a holistického poskytování služeb tak, že by se snížil
počet poskytovatelů podpory z tří tisíc (většinou regionálně a sektorově vymezených) na přibližně sto. Nevýhodou této
racionalizace by však byla ztráta regionálně a sektorově vymezené odbornosti. Správné nastavení podpůrných funkcí,
kterým by byla dosažena rovnováha mezi efektivitou a odborností, bude vyžadovat další výzkum.
Poradenství v oblasti rozvoje podnikání a služby pro bono
V posledních letech se objevilo hned několik poradenských služeb působících v oblasti rozvoje sociálního podnikání.
Většina z nich se zrodila ze spolupráce mezi v praxi působícími sociálními podniky a družstvy a podpůrnými agenturami
a udržuje si jen malou zaměstnaneckou základnu, přičemž podle potřeby najímá další konzultanty.
Pro bono je výraz odvozený z latiny a znamená „pro veřejné blaho“. Ve světě podnikání jsou jako činnost pro bono označovány
profesionální služby poskytované cílovým organizacím dobrovolně a zdarma. Služby pro bono jsou dodávány firmami v celé
škále podnikových sektorů. Ve Velké Británii i na celém světě existuje dlouhá tradice poskytování pomoci pro bono potřebným
jednotlivcům a organizacím (často spadajícím do třetího sektoru) v advokacii. Přední britská advokátní kancelář Lovells zaměřuje
své služby pro bono na sociální podniky, další advokátní kanceláře a mezinárodní právnické sítě soustředí podstatnou část podpory do sociální ekonomiky. Služby pro bono by se neměly zaměňovat s činností, kterou lépe vystihuje pojem podnikové dobrovolnictví, kdy profesionálové věnují svoji práci v krátkých časových úsecích na pomoc nestátním neziskovým organizacím.
Vzdělávání a odborná příprava
Akademické studium sociálního podnikání ve Velké Británii se mezi vysokoškolskými vzdělávacími zařízeními obecně
těší velkému zájmu, nicméně jen několik z nich (viz níže uvedené) zavedlo oficiální kurzy s tímto zaměřením. Podrobnosti o hlavních kurzech jsou uvedeny v následující kapitole.
Tato tendence a obecně zvýšený zájem všech složek vlády vedly k tomu, že dřívější Ministerstvo pro inovace, univerzity a odborné záležitosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS, nyní spojením vzniklé Ministerstvo
pro podnikání, inovace a odborné záležitosti – Department for Business, Innovation and Skills, DBIS ) začalo nedávno
pracovat na vytvoření strategie pro vysoké školství zaměřené na sociální podnikání. Ještě před spojením ministerstev
17 | http://www.businesslink.gov.uk
18 | http://www.enterprise.ac.uk/images/downloads/url67.pdf
zveřejnilo průvodce pro personál vysokých škol, který je věnován zakládání sociálních podniků18. V době, kdy byla tato
zpráva psána, nebylo ještě zcela jasné, jakým způsobem bude nové ministerstvo v práci pokračovat.
Ještě za působení Ministerstva pro inovace, univerzity a odborné záležitosti oznámila Rada pro financování vysokého
školství v Anglii (the Higher Education Funding Council for England, HEFCE) koncem roku 2009 vytvoření nového
programu pro udělování cen ve spolupráci s nadací pro sociální podnikatele UnLtd19. Program nazvaný „Cena za
sociální podnikání ve vysokém školství“20 je určen pro zaměstnance a studenty vysokoškolských zařízení, které HEFCE
podněcuje k vytváření podnikatelských řešení sociálních problémů, jež mají souvislost se sektorem vysokoškolského
vzdělávání.
Ve středoškolských osnovách je vzdělávání související se sociální ekonomikou obvykle součástí dvou předmětů občanské výchovy a podnikání. Stávající výuka však trpí nedostatkem cíleného zaměření konkrétně na sociální podnikání, výklad se v souladu s osnovami více soustředí na témata jako dobrovolnická činnost nebo komunitní rozvoj.
Pro výuku sociální ekonomiky na středních školách byla rozhodující práce malého počtu zanícených představitelů
třetího sektoru, kteří se zasloužili o zformování osnov a také o správné nasměrování finančních prostředků, které
byly ve skromném množství vyhrazeny na výuku sociální ekonomiky ve středoškolském vzdělávacím systému nebo
paralelně s ním.
Odborná příprava v sektoru sociální ekonomiky má několik podob. Dvěma výraznými trendy jsou poskytování vzájemné
podpory prostřednictvím pracovního prostoru se sdíleným řízením, jako je například The Hub, a podpora experimentálního rozvoje, které se věnuje například Škola pro sociální podnikatele.
Financování
Sektor sociálního financování je ve Velké Británii rozmanitý a těší se rychlému růstu. Pojem sociální financování (nebo
také investice zaměřené na dopad – impact investing) obvykle označuje poskytování finančních prostředků na podporu sociální oblasti nebo životního prostředí. Od filantropie se liší tím, že používá postupy uplatňované v konvenčním
finančním prostředí. Sociální financování může být realizováno formou investiční filantropie – venture philantrophy (příklady viz internetové stránky The European Venture Philantrophy Association - Evropské asociace pro investiční filantropii21), při které se zároveň s udělováním grantů provádí nastavení cílů podobně jako u rizikového kapitálu a je poskytnuta
odborná pomoc. Dále může být podpořeno také formou zcela komerčního financování prováděného za účelem maximalizace nefinančního přínosu. V moha ohledech je Velká Británie světovou jedničkou v oboru a disponuje obrovským
počtem organizací a nových možností.
Komunikace
Sociální ekonomika disponuje velmi omezenou podporou pokud jde o specializovaný marketing a PR. Existující kapacitu
obvykle představují větší podpůrné agentury jako UnLtd nebo malé poradenské agentury v oblasti rozvoje podnikání.
Příklady jsou uvedeny výše. Omezená podpora pro bono je poskytována několika málo organizacemi ze soukromého
sektoru.
Hodnocení sociálního dopadu / sociální návratnosti investic
Společenská návratnost investic (Social Return on Investment, SROI) je pro organizace napříč sociální ekonomikou stále
zajímavější metodou, jak hodnotit investice podle konceptu trojího prospěchu (triple bottom line). SROI je stále ještě
v počátcích jako obor s mnoha navzájem si konkurujícími standardy a sítěmi, které se snaží zajistit si pozici dodavatele
jednotného hodnotícího rámce sociální ekonomiky.
Kromě organizací, které se snaží zpracovat standardy SROI, zde existují také organizace provádějící původní výzkum
a akční výzkum za účelem rozvíjení sektoru. Jednou z nich je například New Economics Foundation (Nadace nové ekonomiky). Další organizace dodávají ratingové služby pro dárce, kteří chtějí své prostředky investovat efektivně. Tyto organizace, jako například New Philanthropy Capital, se zaměřují spíše na hodnocení výkonnosti podniku v minulosti, než
aby vytvářely algoritmy pro hodnocení současné nebo budoucí výkonnosti.
19 | http://www.unltd.org.uk
20 | http://culturegroup.co.uk/Hefce_Website/
21 | http://www.evpa.eu.com/
12 / 13
Přehledová tabulka vládních intervencí v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti
Úřad pro třetí sektor Úřadu vlády (The Cabinet Office’s Office
of the Third Sector, OTS)
2006
OTS vznikl sloučením Oddělení pro sociální podnikání
(SEnU) Ministerstva obchodu a průmyslu a Oddělení aktivních komunit Ministerstva vnitra a má za úkol podporovat
napříč vládou prostředí příznivé pro rozvoj třetího sektoru.
http://www.cabinetoffice.
gov.uk/third_sector.aspx
Akční plán pro sociální podnikání (Social Enterprise Action
Plan)
2006
Akční plán OTS mající posílit a obnovit vládní závazek být
silou umožňující rozvoj sociálního podnikání.
gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/
se_strategy_2002.pdf
Sociální podnikání jako součást
průzkumu konvenčního podnikání
2006
Zahrnutí sociálního podnikání do vládního průzkumu
zaměřeného na konvenční podnikání.
www.berr.gov.uk/files/
file38247.pdf
Akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem
(Action Plan for Third Sector
Public Service Delivery)
2006
Akční plán zaměřený na zvýšení objemu veřejných služeb
poskytovaných třetím sektorem.
gov.uk/third_sector/public_services/public_service_delivery.aspx
Zpráva o budoucí úloze třetího
sektoru v sociální a ekonomické
obnově
2007
Revize budoucí úlohy třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově přispívající k pokračujícímu vytváření politik
včetně Akčního plánu pro sociální podnikání a Akčního
plánu pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem.
http://www.official-documents.gov.uk/document/
cm71/7189/7189.pdf
Program Ambasadoři (The
Ambassadors Programme)
2007
Program byl vyhlášen v rámci Akčního plánu pro sociální
podnikání a má za cíl zvyšovat povědomí a posilovat
kulturu sociálního podnikání v Anglii. Za tímto účelem bylo
ustanoveno třicet ambasadorů / zástupců ze všech oblastí
sociálního podnikání zastupujících sociální podnikání jako
celek.
http://socialenterpriseambassadors.org.uk
Název
Datum
Popis
Odkaz
The Compact
1998
Rámec, v němž se vláda a organizace třetího sektoru
dohodly na respektování série zásad a pravidel, na základě
kterých probíhá spolupráce a partnerství vlády s organizacemi třetího sektoru ve prospěch místních komunit.
www.thecompact.org.uk
Zpráva Akčního týmu pro
přípravu politik 3 – „Podnikání
a sociální vyloučení“ (Policy
Action Team 3 – ‘Enterprise and
Social Exclusion’)
1998 2001
Zpráva zaměřená na podnikání jako způsob řešení sociálního vyloučení.
www.cabinetoffice.gov.
uk/media/cabinetoffice/.../
pat_report_3.pdf
Společný rozpočet pro obnovu
(Single Regeneration Budget)
a financování z ESF a ERDF
90. léta
20. a poč.
21. stol.
Řada programů financování vytvořených britskou vládou
a Evropskou unií s cílem podpořit vznikající sociální ekonomiku.
Odkazy uvedeny níže
Rozpočet pro investice vedoucí
k úsporám (Invest to Save
Budget)
2000
Vládní program financování propagující partnerství, efektivitu a inovace při poskytování veřejných služeb.
www.isb.gov.uk
Pracovní skupina pro sociální
investice (Social Investment
Task Force)
2000
Komise mající za cíl zjistit, jak uvádět do praxe podnikatelské postupy tak, aby bylo dosaženo větší sociální a finanční
návratnosti sociálních investic.
www.enterprising-communities.org.uk
Rozvojový fond Phoenix (Phoenix Development Fund)
2000
Fond určený k potírání sociálního vyloučení rozvíjením
inovačních projektů poskytujících podporu podnikání
ve znevýhodněných regionech.
www.berr.gov.uk/files/
file37787.pdf
Oddělení pro sociální podnikání
Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade
and Industry’s Social Enterprise
Unit)
2001
První vládní oddělení určené k podpoře a rozvoji sociálního
podnikání.
Národní program pro zadávání
veřejných zakázek subjektům
třetího sektoru
2007
Program vytvořený za účelem zvýšit povědomí veřejného
sektoru a jeho dovednosti při zadávání služeb dobrovolnickým organizacím23 a posílit kapacitu organizací třetího
sektoru, které chtějí rozvíjet své schopnosti v této oblasti.
www.idea.gov.uk
Zpráva o úloze dobrovolnického a komunitního sektoru22
v dodávání veřejných služeb
(Report on the role of the voluntary and community sector in
public service delivery)
2002
Mezirezortní revize provedená Ministerstvem financí v rámci pokusu vlády o radikální reformu poskytování služeb.
www.hm-treasury.gov.
uk/d/CCRVolSec02.pdf
Akční výzkum komunitních
akcií (Community shares action
research)
2009
Výzkumný program spojený s aktivním učením zaměřený
na oblast komunitních akcií a dluhopisů.
www.communityshares.
org.uk
Communitybuilders
2009
www.communitybuildersfund.org.uk
Strategie pro sociální podnikání
(The Social Enterprise Strategy)
2002
Investiční fond se 70 miliony liber určený k budování
soudržnosti, rozvoji pravomocí a zvyšování aktivity místních
komunit. Jeho cílem je poskytnout víceúčelovým organizacím spravovaným komunitou finanční podporu a poradenství, posílit tak jejich odolnost a dát občanům a komunitám
větší moc.
Skutečná pomoc komunitám:
dobrovolníci, charitativní
organizace a sociální podniky
(Real Help for Communities:
Volunteers, Charities and Social
Enterprises) organizace a sociální podniky (Real Help for Communities: Volunteers, Charities
and Social Enterprises)
2009
Podpůrný vládní balíček určený pro třetí sektor sloužící
k boji proti dopadům finanční krize a následné recese.
Korporátní banka pro sociální
investice (Social Investment
Wholesale Bank)
Připravuje
se
Vládou ohlášený program pro získání nevyužitých aktiv
ležících na mrtvých účtech a jejich investování pro veřejné
blaho.
www.unclaimedassets.
org.uk
Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds)
Připravuje
se
Vládou podporované dluhopisy založené na možnosti
pokrýt omezenou část nákladů na poskytování veřejných
služeb financemi ze soukromých zdrojů, což by zlepšilo
kvalitu dodávaných služeb, přičemž vláda by poté vyplácela
podíl z těchto úspor investorovi a dodavateli služby.
http://www.socialfinance.
org.uk/downloads/SIB_report_web.pdf
První oficiální vládní závazek k rozvoji sociálního podnikání. Vize dynamického a udržitelného sektoru sociálního
podnikání jako prostředku posílení inkluzivní a rostoucí
ekonomiky byla významným zlomem ve vládní podpoře
sociální ekonomiky.
Den sociálního podnikání (Social Enterprise Day)
2002
Oslavuje práci sociálních podniků a má inspirovat nové
generace sociálních podnikatelů.
gov.uk/third_sector/social_enterprise/social_enterprise_day.aspx
Futurebuilders
2003
Poskytuje financování prostřednictvím půjček anglickým
organizacím třetího sektoru, které potřebují investice, aby
se mohly účastnit veřejných soutěží a získávat a realizovat
veřejné zakázky, často v kombinaci s granty a profesionální
podporou.
http://www.futurebuilders-england.org.uk/
Společnosti v komunitním
zájmu (Community Interest
Companies)
2004
Nová právní forma podniku se statutární „blokací aktiv“(Asset Lock) bránící v rozdělování aktiv a zisku, čímž zajišťuje,
že prostředky budou použity ke komunitním účelům.
www.cicregulator.gov.uk
Capacitybuilders
2004
Fond ve výši sto milionů liber, který má umožnit přístup
anglických organizací třetího sektoru ke kvalitnímu poradenství a podpoře.
http://www.capacitybuilders.org.uk/
22 | Poznámka zadavatele: Doslovný překlad Voluntary and Community Sector jako dobrovolnický a komunitní sektor je zavádějící, protože v podmínkách
ČR tomu odpovídá převážně pojem neziskový sektor. Z hlediska korektnosti překladu ponecháváme doslovný překlad.
23 | Poznámka zadavatele: Doslovný překlad charitable organisations jako dobrovolnické organizace je zavádějící, protože v podmínkách ČR tomu odpovídá
převážně pojem nestátní neziskové organizace. Z hlediska korektnosti překladu ponecháváme doslovný překlad.
14 / 15
Současná spolupráce se sociálními podniky napříč vládou
podle ministerstev
Probíhá
Úřad pro třetí sektor koordinuje činnost vládních orgánů
za účelem vytvoření prostředí příznivého pro rozvoj třetího
sektoru, umožňuje sektoru prosazovat potřebné změny,
poskytovat veřejné služby, propagovat sociální podnikání
a posilovat komunity.
Ministerstvo financí přijalo mnoho závazků souvisejících
s podporou sociální ekonomiky. Na Ministerstvu financí
byla vytvořena pracovní skupina PAT 3, která se podílela na
několika významných změnách politik, které jsou nastíněny
výše.
www.hm-treasury.gov.uk/
Ministerstvo zdravotnictví ustavilo Oddělení pro sociální
podnikání (Social Enterprise Unit) mající za úkol pracovat
společně se sociálními podniky na dodávání inovačních
zdravotnických služeb a služeb sociální péče a za účelem
financování této činnosti vytvořilo fond se 100 miliony liber.
www.dh.gov.uk
Ministerstvo pro komunity a místní správu ustavilo za
účelem plnění svého závazku posílit vztah se sektorem
Výbor pro partnerství s třetím sektorem (Third Sector
Partnership Board). Poskytuje prostředky pro celou škálu iniciativ zajišťujících financování a podporu o objemu mnoha
milionů liber ve prospěch rozvoje třetího sektoru
v komunitách.
http://www.communities.
gov.uk/communities/
thirdsector/
Ministerstvo práce a penzí spravuje Fond pro budoucí
pracovní místa (Future Jobs Fund), dvouletý program
s rozpočtem jedné miliardy liber s cílem vytvořit 170 tisíc
pracovních míst, především pro mladé. Financování z tohoto fondu získalo mnoho sociálních podniků i podpůrných
organizací.
http://www.dwp.gov.uk/
Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti je nové ministerstvo vzniklé spojením Ministerstva pro
obchod, podnikání a regulatorní reformu (BERR) s Ministerstvem pro inovace, univerzity a odborné záležitosti (DIUS).
Jeho kompetence v oblasti sociální ekonomiky nejsou
v této chvíli jasné, ale je pravděpodobné, že budou zahrnovat prvky zděděné od obou výše zmíněných ministerstev.
http://www.bis.gov.uk/
Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a venkov
(DEFRA) významně podpořilo sektor komunálního odpadu
v rámci sociální ekonomiky, ve které je toto odvětví novinkou. Ministerstvo se zavázalo, že bude více využívat znalostí
třetího sektoru v nakládání s odpady a že zúročí výhody,
které z toho plynou pro komunity v sociální, ekonomické
i environmentální oblasti.
http://www.defra.gov.uk/
environment/waste/thirdsector/index.htm
Ministerstvo spravedlnosti nedávno zveřejnilo „Snižování
kriminální recidivy prostřednictvím sociálního podnikání“,
která uvádí způsoby, jak lze navazovat další plodná partnerství v oblasti sociálního podnikání, a to jak na místní, tak na
celostátní úrovni.
www.justice.gov.uk
Přehledová tabulka hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii
Název
Popis
Odkaz
Agentury pro rozvoj podnikání – podpůrné organizace se zaměřením na sociální podnikání
Londýnská agentura pro sociální podnikání (Social Enterprise
London, SEL)
První podpůrná organizace specificky zaměřená na sociální podnikání.
Zaměřená na oblast Londýna, poskytuje podporu, vytváří sítě, lobbuje.
Ze SEL vznikla Koalice pro sociální podnikání (SEC).
www.sel.org.uk
Projekt udržitelného financování
(Sustainable Funding Project, SFP)
Národní rady pro dobrovolnické
organizace (NCVO)
SFP poskytuje nástroje, zdroje a odborné znalosti umožňující dobrovolnickým a komunitním organizacím rozvíjet a provádět strategie pro
zajištění udržitelných příjmů.
http://www.ncvo-vol.
org.uk/sfp
Koalice pro sociální podnikání
(Social Enterprise Coalition, SEC)
SEC je britským národním orgánem pro sociální podnikání. Zastupuje
širokou škálu sociálních podniků, regionálních a národních podpůrných
sítí a dalších souvisejících organizací.
http://www.socialenterprise.org.uk
Podpůrné organizace sociálního
podnikání v regionech
Podpůrné organizace s regionálními sídly podobné SEL. Střediska lobbyingu, zastupování, podpory a budování kapacit na regionální úrovni.
více odkazů - viz dále
Britská družstva (Co-operatives
UK)
Prosazuje zájmy družstev, zvyšuje povědomí a pochopení družstevních
hodnot a zásad a podporuje růst a rozvoj nových i existujících družstev.
http://www.cooperatives-uk.coop
Časopis Social Entreprise
Britský měsíčník věnující se poskytování přístupných a ucelených
informací a praktické pomoci pro všechny, kteří se zajímají o sociální
podnikání.
www.socialenterprisemag.co.uk
Agentury pro rozvoj podnikání – podpůrné organizace se zaměřením na sociální podnikatele
Ashoka
Ashoka vyhledává a podporuje přední sociální podnikatele s neotřelými
nápady, které mají šanci uspět alespoň na národní úrovni a které se
vyznačují významným a přelomovým veřejným přínosem.
http://www.ashoka.
org/unitedkingdom
UnLtd
UnLtd ve Velké Británii podporuje a rozvíjí úlohu sociálních podnikatelů
jako síly přinášející pozitivní změnu, především prostřednictvím malých
grantů určených jednotlivcům.
www.unltd.org.uk
Britské sociální firmy (Social Firms
UK)
SF UK se zabývá lobbyingovou a osvětovou činností, výzkumem
a praktickými iniciativami na zvýšení počtu a zajištění potřebné kvality
sociálních firem ve Velké Británii.
http://socialfirmsuk.
co.uk/
Asociace rozvojových konsorcií
(Development Trusts Associtation,
DTA)
DTA je podpůrná síť založená na členství, která pomáhá občanům zakládat rozvojová konsorcia a již existujícím rozvojovým konsorciím pomáhá
vzájemně se učit a pracovat efektivně.
www.dta.org.uk
Realliance a organizace podporující sektor komunálního odpadu
Realliance je společný podnik Komunitní sítě pro kompostování
(Community Composting Network), Britské komunitní sítě pro recyklaci
(Community Recycling Network UK), Londýnské komunitní sítě pro
recyklaci (London Community Recycling Network) a Sítě pro využití
použitého nábytku (Furniture Reuse Network). Tyto organizace už více
než patnáct let podporují a lobbují za sektor komunálního odpadu na
celém území Velké Británie.
http://www.realliance.
org.uk/
Changemakers
Organizace Changemakers („Hybatelé změn“) se stala jedním z prvních
zástupců mladých lidí stojících v čele vlastních sociálních aktivit a změn.
Během posledních šestnácti let se „hybateli změn“ stalo přes 50 tisíc
mladých lidí.
www.changemakers.
org.uk
Prime
Iniciativa Prime zdarma poskytuje informace, pořádá akce a školení na
pomoc starším lidem, kteří chtějí znovu začít pracovat a založit vlastní
firmu. Je také známa jako iniciativa „Becoming self-employed“ („Jak se
stát OSVČ“). Ačkoli není Prime zaměřená výhradně na sociální ekonomiku, stojí za zmínku vzhledem k typu cílové skupiny a vzhledem k faktu,
že do její působnosti spadá také problematika sociálního podnikání.
http://www.primeinitiative.co.uk/
Prowess
Prowess je britské sdružení organizací a jednotlivců podporujících
zvyšování množství firem vlastněných ženami.
www.prowess.org.uk
Asociace pro komunitní dopravu
(Community Transport Association, CTA)
CTA byla vytvořena na podporu svých členů a je přední britskou organizací pro dobrovolnickou a komunitní dopravu.
www.ctauk.org.uk
16 / 17
Federace městských farem
a komunitních zahrad (Federation
of City Farms and Community
Gardens)
Federace městských farem a komunitních zahrad podporuje, zastupuje
a propaguje farmy spravované komunitami, zahrádkářské osady a další
zelená prostranství a umožňuje tak růst místních komunit.
www.farmgarden.
org.uk
Plunkettova nadace (Plunkett
Foundation)
Plunkettova nadace propaguje a podporuje družstva a sociální podniky
ve venkovských komunitách (v Británii i celosvětově) tím, že poskytuje
podporu, vytváří sítě a zprostředkovává přístup ke znalostem, čímž ve
venkovských komunitách zvyšuje povědomí o praktických řešeních
problémů, s nimiž se potýkají, a umožňuje pochopení a provádění
těchto řešení.
www.plunkett.co.uk
Supporters Direct
Supporters Direct propaguje a podporuje koncept demokratického
vlastnictví fotbalových klubů fanoušky a jejich reprezentace prostřednictvím vzájemných neziskových struktur fotbalových klubů na celém
území Velké Británie.
http://www.supporters-direct.org/
Poradenské agentury v oblasti
rozvoje podnikání
V posledních letech se objevilo hned několik poradenských služeb působících v oblasti rozvoje sociálního podnikání. Většina z nich se zrodila
ze spolupráce mezi v praxi působícími sociálními podniky a družstvy
a podpůrnými agenturami a udržuje si jen malou zaměstnaneckou
základnu.
Pro bono
Činností pro bono se označují profesionální služby poskytované cílovým
organizacím dobrovolně a zdarma. Služby pro bono jsou dodávány
firmami v celé škále podnikových sektorů. Ačkoli se výraz pro bono užívá
obvykle v advokacii, činnosti, kterou bychom mohli označit jako pro
bono, se věnuje celá škála společností a firem.
The Big Boost a připravovaný
program Young Unltd.
V roce 2005 založila nadace UnLtd desetimilionový fond The Big Boost
určený k odměňování mladých podnikatelů25 a probíhající na dvou
úrovních pro účastníky ve věkovém rozmezí od 11 do 25 let. V době,
kdy byla tato zpráva redigována, se UnLtd nacházela spolu s Changemakers v pokročilé fázi vyjednávání s Velkou loterií (Big Lottery) o fondu
s pěti miliony liber, který by umožnil opět tento program spustit pod
pracovním názvem Young UnLtd.
http://www.unltd.
org.uk/
Investiční filantropie
Investiční filantropie je metoda založená na věnování charitativních
darů, přičemž kromě financování je poskytováno také poradenství
a další podpora při budování kapacit. Jedná se o druh vysoce angažované filantropie, která využívá formalizované a strukturované metody,
jež do své grantové politiky cíleně zahrnuje hlavní zásady investování
rizikového kapitálu.
Nadace
Nadace hrají ve financování sociálních podniků a podnikatelů významnou roli. V minulosti byly nadace zdrojem značného objemu financování vznikající sociální ekonomiky formou grantů.
Venturesome
Venturesome je sociální investiční fond založený roku 2002 na základě
iniciativy Nadace na pomoc charitativním organizacím (Charities Aid
Foundation). Poskytuje kapitálové investice charitativním organizacím
a dalším organizacím se sociálním posláním, které je potřebují (pro
zajištění růstu, pokrytí potíží s hotovostním tokem nebo k překonání
těžkého období), ale mají k nim omezený přístup. Tyto finanční potřeby
nemusí v některých případech splňovat kritéria poskytovatele grantu,
ale jsou příliš rizikové na to, aby je bylo možné pokrýt bankovní půjčkou.
http://www.cafonline.
org/default.aspx?page=6903
Financování - granty
Financování - půjčky
Vzdělávání – vysokoškolské vzdělávání
University of East London (UEL)
UEL nedávno otevřela bakalářský studijní program v oboru sociální podnikání ukončený vysokoškolským diplomem a s možností navazujícího
studia.
https://www.uel.ac.uk/
programmes/hss/
undergraduate/summary/socialenterpriseba.htm
Big Issue Invest
Big Issue Invest nabízí sociálním podnikům financování prostřednictvím půjček s konkurenceschopným úrokem založeným na prognóze
budoucích hotovostních toků nebo na aktivech společnosti.
http://www.bigissueinvest.com/
Southbank University
Southbank University vypisuje několik kurzů zaměřených na management charitativních a komunitních organizací.
http://bit.ly/d0WNQp
Social Investment Business, SIB
http://www.socialinvestmentbusiness.org/
Herriot-Watt University
Herriot-Watt University se věnuje výzkumu, pořádá školení, provádí
podnikové plánování a poskytuje vzdělávací a poradenské služby určené aktérům sociální ekonomiky.
http://www.sml.hw.ac.
uk/socialenterprise/
Škola pro sociální podnikatele
(School for Social Entrepreneurs,
SSE)
SSE poskytuje odbornou přípravu a možnosti, jak lépe využít tvůrčí
a podnikatelské schopnosti ve prospěch společnosti. SSE vede praktické
vzdělávací programy zaměřené na osobní rozvoj podnikatelů a zároveň
na rozvoj jejich organizace.
www.sse.org.uk
Social Investment Business vznikl z fondu Adventure Capital Fund
a stal se největším sociálním investorem ve Velké Británii. SIB poskytuje
financování, odborné znalosti a zkušenosti, které napomáhají rozvoji
organizací třetího sektoru - zlepšují jejich infrastrukturu, navyšují
kapacity, pomáhají jim při účasti ve veřejných soutěžích a při získávání
veřejných zakázek. V současné době SIB spravuje fondy Futurebuilders,
Community Builders, Investiční fond sociálního podnikání Ministerstva
zdravotnictví (Social Enterprise Investment Fund) a Fond modernizace
(Modernisation Fund). Dohromady spravuje fondy o celkové hodnotě
přes 400 milionů liber.
Sociální financování (Social
Finance)
http://socialfinance.
org.uk/
The Hub
The Hub je řízený pracovní prostor pro sociální podniky, sociální podnikatele a etické podniky. Klade důraz na vytváření sítí a na vzájemné
učení, které má zlepšit dovednosti a tím také úspěšnost osob, které The
Hub používají.
www.the-hub.net
Organizace Sociální financování vyvíjí finanční produkty, které spojují
potřeby investorů a třetího sektoru, podporuje organizace v jejich snaze
správně využívat a získávat kapitál a hledá trhy a příležitosti pro sociální
investice.
Sociální ekonomika disponuje velmi omezenou podporou pokud jde
o specializovaný marketing, PR a cílený lobbying. Existující kapacita je
obvykle soustředěna ve větších podpůrných agenturách jako UnLtd
nebo malých poradenských agenturách v oblasti rozvoje podnikání.
Omezený počet – viz
níže
Vzdělávání – odborná příprava
Komunikace
Přehled
Vzdělávání – středoškolské vzdělávání
Changemakers
Viz výše uvedený přehled.
www.changemakers.
org.uk
Ukaž, co umíš (Make your Mark)
Program Make Your Mark with a Tenner (Ukaž, co umíš s desetilibrovkou) půjčí každému ze zúčastněných studentů deset liber a podporuje
je v realizaci podnikatelských iniciativ, čímž posiluje výuku podnikání.
Organizuje také soutěž, při které odměňuje nejlepší nápad a dělá mu
propagaci. Iniciativa Ukaž, co umíš je organizována jako součást národního týdne podnikání24 financovaného vládou.
http://www.enterpriseuk.org/
24 | http://www.enterpriseuk.org/
25 | http://www.unltd.org.uk/template.php?ID=35&PageName=news
18 / 19
Měření sociálního dopadu / sociální návratnosti investic
Nadace nové ekonomiky (New
Economics Foundation, NEF)
Nadace nové ekonomky je od svého vzniku v roce 1986 průkopníkem
v oblasti měření dopadů. Jedná se o nezávislou, prakticky angažovanou
expertní skupinu – tzv. think-and-do tank, která podněcuje a dokládá
skutečný ekonomický blahobyt. Její současná iniciativa Valuing What
Matters (Vážíme si toho, na čem záleží) se věnuje několika projektům
zaměřeným na sociální návratnost investic a měření dopadu.
http://neweconomics.
org/
Síť pro společenskou návratnost
investic (SROI Network)
Síť pro společenskou návratnost investic je na členství založená
organizace a síť, jejímž cílem je zajišťovat dodržování zásad a standardů
společenské návratnosti investic, vyvíjet metodologii, šířit informace
o ukazatelích a nástrojích používaných při analýzách společenské návratnosti investic, vzdělávat v praxi působící organizace SROI a poskytovat vzájemnou podporu.
http://www.thesroinetwork.org/
New Philanthropy Capital, NPC
NPC je poradenská společnost a expertní skupina nabízející poradenství
ohledně hloubkových studií v sociální problematice a ohledně vlastní
unikátní metody pro analýzu charitativních organizací. NPC přichází
s metodou hodnocení charitativních a nevládních organizací založenou
na analýze investic prováděné pro investory. Provádí také výzkum
v konkrétních oblastech za účelem vytváření rámců a strategií pro
filantropické investice.
http://www.philanthropycapital.org/
Síť sociálních auditů (Social Audit
Network, SAN)
SAN propaguje používání sociálního účetnictví a auditu jako nástroje
pro posuzování činnosti organizací v sociální ekonomice.
http://www.socialauditnetwork.org.uk/
Pro Bono Economics, PBE
PBE si klade za cíl získávat ekonomy pro potřeby charitativního sektoru,
například při řešení otázek kolem měření, výsledků a dopadů.
http://probonoeconomics.com/
20 / 21
22 / 23
Přílohy
Příloha 1:
Podrobnosti k vládním intervencím v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti
a | The Compact (1998 – rozvoj politiky a vládní reorganizace)
Popis
Dohoda o vztazích mezi vládou a dobrovolnickým a komunitním sektorem v Anglii (The Compact) byla zveřejněna v listopadu 1998. Jedná se o dokument, který stanovuje klíčové zásady a pravidla ohledně toho, jak mají vláda a organizace
třetího sektoru spolupracovat a vytvářet partnerství přínosné pro lokální komunity.
„Lokální dohody, které již platí nebo se připravují v 99 % oblastí spadajících do pravomoci místní správy, jsou dohody
o spolupráci s místní platností. Komisař pro Dohodu nyní pracuje na zavádění jejích principů do praxe a bude se zasazovat o jejich rozšiřování a uplatňování napříč vládou.“26
Problematika
Dohoda není právně závazná, ale funguje na principu „důvěry a vzájemné dobré vůle, její váha je dána podporou ze
strany vlády i samotného dobrovolnického a komunitního sektoru vyjádřenou během konzultačního procesu.“27
Komentář
Dohoda se pravidelně stává terčem kritiky pro svoji nedostatečnou vymahatelnost a pro její dopad na chování partnerů.
Jak se zdá, dochází k jejímu pravidelnému porušování zejména ze strany vlády, která nedodržuje zásady nebo postupy
v ní definované. Z tohoto důvodu je na dokument nahlíženo zároveň jako na základní stavební prvek partnerství mezi
vládou a třetím sektorem, a zároveň jako na iniciativu, která postrádá váhu a kterou tedy není nutné závazně dodržovat.
Další informace (v angličtině)
www.thecompact.org.uk
26 | http://www.esrc.ac.uk/ESRCInfoCentre/facts/Social_enterprise.aspx
27 | http://www.hm-treasury.gov.uk/d/97.pdf
b | Zpráva Akčního týmu pro přípravu politik 3 – „Podnikání a sociální vyloučení“
(Policy Action Team 3 – ‘Enterprise and Social Exclusion’) (1998 – 2001 – rozvoj politiky)
Popis
V roce 2001 byla zveřejněna Národní strategie pro obnovu sousedství (National Strategy for Neighbourhood Renewal).
Tento „nový závazek k obnově sousedství“ byl výsledkem práce osmnácti Akčních týmů pro přípravu politik (PAT) ustavených v roce 1998 za účelem vytvoření souhrnného programu pro politický rozvoj. Každý PAT byl zaměřen na konkrétní
problémy znevýhodněných městských čtvrtí a skládal se ze zástupců vlády ze všech ministerstev, místních zástupců
a odborníků na dané oblasti. PAT 3 byl zaměřen na podnikání jako způsob řešení sociálního vyloučení.
Problematika
PAT 3 odhalil tři hlavní problémy, které je nutné vyřešit:
1.„Nedostatek dostupné kvalitní podpory podnikání“, např. poradenství a školení v oblasti marketingu a finančnictví,
2. „nedostatky trhu“ pokud jde o přístup k financování, které znamenají nedostatek kapitálu pro projekty s velkým přínosem pro společnost,
3.slabá kultura podpory podnikání v celé řadě místních i národních institucí, systém výhod a daňový systém je považován za příliš složitý a špatně srozumitelný“28.
Komentář
Bylo konstatováno, že sociální podnikání si pro svoji úlohu, kterou může hrát při obnově, zasluhuje uznání a podporu.
Zpráva PAT 3 je dobrým příkladem tehdejších úvah vlády o podnikání v nejširším slova smyslu a její schopnosti chápat
veřejný prospěch, který z něj plyne.
Výklad ohledně Akčních týmů pro přípravu politik - http://www.nationalschool.gov.uk/policyhub/better_policy_making/seu_pat_report/3.2.asp
Závěrečná zpráva PAT 3 - www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/.../pat_report_3.pdf
c | Společný rozpočet pro obnovu (Single Regeneration Budget) a financování z ERDF
(celá 90. léta 20. století a počátek 21. století – financování)
Popis
Britský Společný rozpočet pro obnovu29 spolu s několika režimy financování pocházejícími z Evropské unie, včetně Evropského sociálního fondu30 (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj31 (ERDF) (a fondu EQUAL32 , který fungoval
v letech 2000 až 2006), byl zdrojem financí pro celou škálu aktivit týkajících se zaměstnanosti, obnovy a sociálního vyloučení. V případě ESF bylo potvrzeno, že program bude pokračovat do roku 2013.
Problematika
Financování z těchto fondů často využívali místní podporovatelé sociální ekonomiky nebo v praxi působící subjekty
v době, kdy byla dostupnost zdrojů pro činnost vznikající sociální ekonomiky pouze omezená. Nákladný proces podávání žádostí a požadavky na zpracování zpráv však pravidelně vedly k neefektivnímu využívání fondů, kdy byla příliš velká
část financování použita na administrativní účely. Tento problém je u tohoto druhu financování dobře znám, zejména
u malých lokálních organizací. Dalším problematickým bodem byla vysoká míra „odchýlení od záměru“ u žadatelských
organizací, které se snažily zajistit financování mimo své hlavní cíle a zaměření.
Komentář
Uvedené fondy hrály důležitou roli při financování činnosti sociální ekonomiky v době, kdy se netěšila velkému zájmu
ze strany vlády nebo standardních národních poskytovatelů grantů. Přínos financování často inovativních a nesnadno
dostupných projektů musí být nicméně hodnocen s ohledem na výše zmíněné negativní aspekty. Každý z těchto velkých zdrojů financování (a tím spíše všechny dohromady) byl natolik rozsáhlý, že zde vznikla a byla financována celá řada
správných, ale i nesprávných postupů.
28 | www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/.../pat_report_3.pdf
29 | http://www.communities.gov.uk/archived/general-content/citiesandregions/221229/
30 | http://www.esf.gov.uk/introduction_to_esf/
31 | http://www.communities.gov.uk/citiesandregions/european/europeanregionaldevelopment/
32 | http://ec.europa.eu/employment_social/equal/index_en.cfm
Společný rozpočet pro obnovu - http://www.communities.gov.uk/archived/general-content/citiesandregions/221229/
ESF – http://www.esf.gov.uk/introduction_to_esf/
ERDF – http://www.communities.gov.uk/citiesandregions/european/europeanregionaldevelopment/
EQUAL – http://ec.europa.eu/employment_social/equal/index_en.cfm
d | Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (Invest to Save Budget) (2000 – financování a rozvoj
politiky)
Popis
Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (ISB) byl vládní program financování propagující partnerství, efektivitu a inovace při poskytování veřejných služeb. Fond byl přehodnocen po revizi výdajů z roku 2004, která se zaměřila na úlohu
třetího sektoru v poskytování veřejných služeb v rámci lokálních komunit. Od roku 2004 představuje celkový objem
investic do třetího sektoru přes sto milionů liber.
Problematika
Z revize ISB provedené v roce 2007 vyplynula mimo jiné následující zjištění:
ISB si zaslouží uznání za spuštění projektů, které měly významný dopad.
Tyto projekty dokládají hodnotu takovéhoto vládou ustaveného rizikového fondu pro veřejný sektor. ISB byl příležitostí
vyzkoušet nové způsoby spolupráce a poskytování veřejných služeb v podmínkách, kdy jde o uspokojení zájmů mnoha
agentur a resortů. Je nepravděpodobné, že by tyto projekty získaly financování ze standardních resortních rozpočtů.
Některé z úspěšných projektů se však díky aktivnímu přístupu podařilo do standardních programů financování začlenit.
ISB si také může přičíst velký úspěch při poskytování prostoru pro partnerství mezi veřejnoprávními a soukromými organizacemi za účelem podpoření nových přístupů k poskytování služeb, které s sebou nesou určitý stupeň rizika.
Program se také zasloužil o vytváření příležitostí pro přední poskytovatele veřejných služeb ze státního a ze třetího
sektoru, aby vyzkoušeli nové přístupy k poskytování služeb a strategicky formulovali rozvoj politik a nastavení služeb na
úrovni centrální vlády.
ISB dále poskytl potřebný počáteční kapitál, který umožnil nastartovat některé úspěšné a inovativní programy. Na druhou stranu byl méně úspěšný v dokumentování získaných poznatků a v jejich šíření. Program je založen na tom, že se
vláda na různých svých úrovních aktivně zapojí do jednotlivých projektů. Toto zapojejí nebylo u všech projektů ISB
shodné a bylo by třeba vytvořit silnější mechanismus, který by umožnil efektivněji realizovat a zakotvit úspěšné inovace
v rámci orgánů veřejného sektoru.
Další významnou překážkou při dosahování udržitelnosti je přístup k financování v pozdějším stádiu. Většina projektů,
zejména ty, které realizují organizace třetího sektoru, čelí nejistotě pokud jde o zajištění dlouhodobého financování.
Komentář
Koncept okamžitých investic přinášejících budoucí úspory je stejně tak silný, jak je starý. Jeho současným projevem je
níže popsaný program Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds). Přestože potenciál tohoto přístupu je
pro mnoho veřejných služeb převratný, ve skutečnosti bylo jeho uplatňování přinejmenším nerovnoměrné, což přiznává
také vládní revize ISB. Při správném nastavení a přijetí na všech vládních úrovních by tento přístup mohl způsobit skutečný převrat v mnoha veřejných službách, ať už jsou do jejich poskytování zapojeny organizace třetího sektoru, či nikoli.
www.isb.gov.uk
http://www.isb.gov.uk/hmt.isb.application.2/LEARNERS/ISB%20REVIEW%20240707%20final.pdf
Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii | Zpráva pro organizaci Nová ekonomika | Přílohy
24 / 25
e | Pracovní skupina pro sociální investice (Social Investment Task Force
(2000 - lobbying a rozvoj politiky))
Popis
Pracovní skupina pro sociální investice (SITF) byla vyhlášena ministrem financí v dubnu 2000. Jednalo se o snahu navázat
partnerství mezi Britským fórem pro sociální investice (UK Social Investment Forum, UKSIF)33, Nadací nové ekonomiky
(New Economics Foundation, NEF)34 a Asociací rozvojových konsorcií (Development Trusts Association DTA).35 Jejím
předsedou se stal uznávaný rizikový kapitalista a vládní poradce Sir Ronald Cohen.36
Posláním Pracovní skupiny pro sociální investice bylo: „Zmapovat možnosti, jak využít podnikatelské postupy k docílení
vyšší sociální a finanční návratnosti sociálních investic, uplatnit nové talenty a dovednosti v ekonomické obnově a uvolnit nové zdroje soukromých a institucionálních investic. Pracovní skupina by navíc měla prozkoumat inovativní možnosti
zapojení dobrovolnického sektoru, firem a vlády jako partnerů v této oblasti.“37
Problematika
Při zahájení činnosti skupiny v říjnu 2000 tehdejší ministr financí Gordon Brown zprávu přivítal včetně jejích pěti doporučení:
1.Komunitní investiční daňový úvěr,
2.rizikový fond komunitního rozvoje,
3.zveřejňování bankovních informací o půjčkách v oblastech trpících nedostatkem investic,
4.větší svoboda v oblasti investic do iniciativ komunitního rozvoje,
5.podpora finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji (Community Development Finance Institutions).
Komentář
Zprávy o pokroku činnosti směřující k provedení těchto doporučení byly zveřejněny v roce 2003 a 2005.38 Částečně díky
vysoké zaangažovanosti vlády a silné lobby ze strany SITF bylo dosaženo u mnoha z nich významného pokroku.
1.Byla zavedena Daňová úleva na komunitní investice (Community Investment Tax Relief, CITR) ve výši 5 % ročně po
dobu pěti let určená pro investory financující aktreditované finanční instituce podílející se na komunitním rozvoji,
které dále poskytují půjčky podnikům, a na sociální projekty v komunitách trpících nedostatkem investic. Do dnešního
dne bylo prostřednictvím CITR získáno cca 40 milionů liber. Ačkoli CITR nelze uplatnit u sociálních podniků, které nejsou finančními institucemi podílejícími se na komunitním rozvoji, zaslouží si být uveden v této zprávě. Význam tohoto
nástroje spočívá v široce uznávaném faktu, že základní reformy legislativy upravující tyto otázky by umožnily výrazně
zvýšit objem získaných prostředků a poskytnout tyto prostředky investorům v sociálním podnikání.
2.Byla ustavena Asociace pro financování komunitního rozvoje (Comunity Development Finance Association, CDFA).39
CDFA byla založena roku 2002 jako obchodní sdružení finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji ve
Velké Británii. Jejím úkolem je podporovat sektor a napomáhat jeho růstu.
3.Byla vytvořena vládou financovaná společnost Bridges Community Ventures.40 „V září 2002 získala Bridges Community
Ventures 40 milionů liber, dvacet ze soukromého sektoru a dvacet jako doplňková investice vlády. Část těchto vládních
investic byla subordinována, a tedy v první řadě vystavena riziku, a má tak omezenou návratnost. Možnost realizace
těchto doplňkových vládních investic byla klíčová pro přilákání investic ze soukromého sektoru do odvětví, v němž zatím není prokázána návratnost.“41 Společnost Bridges nyní spravuje téměř 150 milionů liber rozdělených do tří skupin
fondů: rizikové fondy, fond udržitelného majetku a fond pro sociální podnikatele. Tyto fondy disponují ještě dalšími
vládními finančními příspěvky navíc k již investovaným dvaceti milionům liber.
33 | www.uksif.org
34 | http://neweconomics.org
35 | www.dta.org.uk
36 | http://en.wikipedia.org/wiki/Ronald_Cohen
37 | http://www.enterprising-communities.org.uk
38 | http://www.enterprising-communities.org.uk/rpt-cont.shtml
39 | www.cdfa.org.uk
40 | www.bridgesventures.com
41 | http://www.enterprising-communities.org.uk/documents/SITFreportJuly03.pdf
4.Změny v pokynech Komise charitativních organizací ohledně „sociálního investování“. Pokyny Komise charitativních
organizací (Charity Commission)42 byly publikovány v květnu 2001 a aktualizovány v listopadu 2002 a sociální investování je v nich definováno jakožto legitimní způsob, kterým mohou charitativní organizace dosáhnout svých cílů. Tento
dokument pomohl nastartovat mnoho velkých programově spřízněných investic na podporu sociální ekonomiky,
které byly financované z nadačního jmění britských charitativních nadací. Dobrými příklady jsou Nadace Esmée Fairbairn43 a Tudor Trust44.
Pracovní skupina pro sociální investice dosáhla řady úspěchů, a to především díky kombinaci vysoké účasti vlády a silné, viditelné a koordinované podpory a lobbyingu ze strany klíčových jednotlivců a organizací soukromého a třetího
sektoru.
www.enterprising-communities.org.uk
f | Rozvojový fond Phoenix (Phoenix Development Fund) (2000-2008 – financování)
Popis
Rozvojový fond Phoenix (PDF) byl vlajkovou lodí mezi fondy spravovanými Službou pro malé podniky (Small Business
Service) a fungoval v letech 2000 až 2008. Fond vznikl v reakci na zprávu PAT 3 „Podnikání a sociální vyloučení“.45 Od roku
2001 do roku 2008, kdy fond ukončil svoji činnost, poskytnul 65 milionů liber na rozvoj nebo úvěrové záruky pro finanční
instituce podílející se na komunitním rozvoji.
Problematika
Cílem PDF bylo řešit problém sociálního vyloučení prostřednictvím inovativních projektů na podporu podnikání ve znevýhodněných lokalitách a na podporu skupin obyvatelstva, které v současné době nepodnikají a nemají vlastní firmu.
Podle hodnocení bylo fungování fondu úspěšné a „velkou měrou přispělo ke zvýšení povědomí , která řešení při poskytování podpory podnikání za účelem zvýšení sociálního začleňování prostřednictvím podnikání jsou účinná, a která
nikoli.“46
Komentář
PDF poskytl počáteční základ, na němž byl založen pozdější rozvoj politik, investic do rozvoje sociální ekonomiky a její
podpora. Stojí za povšimnutí, že investice určené finančním institucím podílejícím se na komunitním rozvoji a rozvoj
těchto institucí jsou považovány za významnou etapu ve vývoji sociální ekonomiky. V době, kdy se začala hledat sociálně ekonomická řešení znevýhodnění a vyloučení, byly tyto instituce považovány za potenciálně klíčové aktéry. Po
ukončení činnosti PDF se diskuse přesunula a zaměřila se více na sociální podniky jakožto klíčový prostředek řešení
těchto problémů. Tato změna přinesla také změnu financování, pravděpodobně předčasnou, která odklonila podporu
od finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji. Kritici této změny zaměření poukazují na to, že PDF tyto
instituce nepodporoval dostatečně dlouho na to, aby došlo k jejich plnému vývoji, a tím vyplýtval mnoho významných
finančních zdrojů.
Hodnocení Rozvojového fondu Phoenix - www.berr.gov.uk/files/file37787.pdf
g | Vznik Oddělení pro sociální podnikání (Social Entreprise Unit, SEnU) Ministerstva obchodu
a průmyslu (DTI) (2001 – vládní reorganizace)
Popis
V říjnu 2001 oznámil Douglas Alexander, odpovědný náměstek ministra obchodu a průmyslu, vznik Oddělení pro sociální podnikání v rámci resortu. Za účelem počátečního nastavení směřování SEnU byly ustaveny pracovní skupiny
zaměřené na klíčové oblasti složené z vládních úředníků a investorů.
42 | http://www.charity-commission.gov.uk/supportingcharities/casi.asp
43 | www.esmeefairbairn.org.uk
44 | www.tudortrust.org.uk
45 | www.berr.gov.uk/files/file37787.pdf
46 | Shrnutí hodnocení fondu Phoenix - www.berr.gov.uk/files/file37787.pdf
26 / 27
Problematika
Tyto pracovní skupiny odhalily vážné překážky pro zdravý rozvoj sociálního podnikání. Jednalo se zejména o: „nedostatečné pochopení specifických možností a hodnot sociálního podnikání, nedostatek pádných důkazů k doložení dopadů
a přidané hodnoty sociálního podnikání, nerovnoměrná dosažitelnost dostupného a vhodného poradenství a podpory,
potíže pokud jde o dostupnost a využitelnost vhodných a dostatečných způsobů financování, nedostatečné zohlednění
specifických rysů a potřeb sociálního podnikání v prostředí, které by umožňovalo jeho růst, složitost a nekoherence sektoru
spojená s nerovnoměrností nashromážděných znalostí a dovedností.”47 Tyto překážky se staly podkladem při vytváření první britské strategie pro sociální podnikání, která je popsána níže, a která se stala pracovním programem SEnU.
i | Strategie pro sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu (Social Enterprise Strategy)
(2002 - rozvoj politiky)
Popis
Strategie pro sociální podnikání vydaná v roce 2002 Ministerstvem obchodu a průmyslu vůbec poprvé formulovala
formální závazek vlády pokud jde o vývoj sociálního podnikání. Vize „dynamického a udržitelného sektoru sociálního
podnikání jako prostředku posílení inkluzivní a rostoucí ekonomiky“49 byla významným zlomem ve vládní podpoře sociální ekonomiky.
Komentář
Vznik SEnU byl britským a zahraničním třetím sektorem a vládami mnoha zemí označen za průlomový krok. Od roku
2001 do roku 2006, kdy bylo SEnU nahrazeno Úřadem pro třetí sektor (OTS), se oddělení zasloužilo o mnoho pozitivních
změn v politikách, legislativě a režimech financování a poskytlo tak významnou podporu při rozvoji rodící se sociální
ekonomiky. SEnU bylo v tomto období důležitým střediskem, ve kterém byla vytvořena vládní definice sociálního podnikání, a které dalo potřebný impuls všem složkám vlády, třetímu sektoru a investorům.
Problematika
Dokument nazvaný „Sociální podnikání: strategie pro dosažení úspěchu“ (Social Enterprise: A strategy for success) definoval tříletý plán aktivit vlády v oblasti propagace a podpory činnosti sociálních podniků. Byly v něm určeny tři hlavní
cíle:
Vytvořit příznivé prostředí,
udělat ze sociálních podniků fungující firmy,
prosadit sociální podnikání jako hodnotu.
Z tradiční charitativní sféry sociální ekonomiky zaznívaly určité nespokojené hlasy a objevily se také protesty proti zařazení SEnU do Ministerstva obchodu a průmyslu, tedy resortu, který má na starosti propagaci obchodu a průmyslu. Někteří
odpůrci prosazovali zařazení pod jiné ministerstvo s větším zaměřením na komunitní soudržnost a začleňování.
Každá z těchto oblastí byla rozdělena na témata, která se stala základem plánování, kterým se mělo nadále řídit SEnU.
V rámci jednotlivých témat byly nastaveny parametry práce oddělení s ostatními ministerstvy s tím, že strategie mu dává
mandát pro práci napříč resorty.
http://en.wikipedia.org/wiki/Social_enterprise
http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/se_strategy_2002.pdf
Podle strategie měla vláda za účelem realizace tohoto závazku vůči sociálnímu podnikání:
1.„Ustavit meziresortní skupinu pověřených úředníků,
2.ustavit Externí konzultační skupinu investorů,
3.ustavit podskupiny zaměřené na konkrétní témata,
4.podle potřeby pořádat meziresortní ministerská zasedání.
h | Studie Úloha dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách (veřejných) služeb (The Role of
the Voluntary and Community Sector in [Public] Service Delivery) (2002 – rozvoj politiky)
Popis
V rámci pokusu vlády o radikální reformu systému dodávání služeb uskutečnilo Ministerstvo financí v roce 2002 meziresortní revizi úlohy dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb. Ministerstvo přistoupilo na
rozlišení mezi sociálními podniky a dobrovolnickými a komunitními organizacemi a uznalo klíčovou úlohu obou skupin
v tehdy plánované reformě. Dále pověřilo vládu „vytvořením rámce, v němž by sektor mohl nadále vzkvétat a dosáhnout
potřebné síly a nezávislosti.”48
Problematika
Díky této studii vláda poprvé uznala, že organizace třetího sektoru mají potenciál dodávat veřejné služby s přidanou
hodnotou, to znamená služby, které jsou efektivnější a/nebo kvalitnější než v případě veřejného nebo soukromého
sektoru. Vláda také uznala, že tyto organizace mohou být v lepší pozici než organizace z jiných sektorů pokud jde o přístup k obtížně přístupným skupinám klientů a mohou tak představovat ideální dodavatele určitých služeb. Studie dále
přiznala potřebu budování kapacit, které by podpořily organizace třetího sektoru a umožnily jim dodávat veřejné služby
s přidanou hodnotou, která se od nich očekává.
Komentář
Ačkoli byl dokument vyjádřením stanoviska nebo přehledem situace spíše než politickým dokumentem, liší se navíc od
mnoha jiných politických dokumentů v tom smyslu, že na rozvoj sektoru vyčlenil značné finanční prostředky z nových
zdrojů. Šlo především o přidělení poloviny rozpočtu s 188 miliony liber určeného pro Oddělení aktivních komunit (které se za nedlouho poté stalo polovinou OTS) na implementaci revize a přidělení 125 milionů liber na vytvoření fondu
Futurebuilders, který je popsán níže. Dokument byl také důležitou etapou ve vývoji postoje vlády k pokroku sociální
ekonomiky a znamenal aktivní zapojení Ministerstva financí, které zde začalo hrát vedoucí úlohu.
Oddělení pro sociální podnikání mělo na podporu strategie:
1.Koordinovat práci v rámci vlády a v regionech tak, aby byly prováděny změny tam, kde jsou zapotřebí,
2.pracovat s organizacemi působícími v praxi, prostředníky a dalšími důležitými zainteresovanými subjekty a poskytovat
jim podporu při plnění jejich úloh ve strategiích,
3.plnit zvláštní úkoly, které byly oddělení přímo svěřovány.
Posláním Oddělení sociálního podnikáni tedy bylo:
1.Fungovat jako středisko a koordinátor při vytváření politik týkajících se sociálního podnikání,
2.propagovat a hájit sociální podnikání,
3.věnovat se činnosti vedoucí k odstraňování překážek růstu sociálních podniků,
4.Určovat a šířit správné postupy.”50
Komentář
Úloha mezirezortního koordinátora, kterou strategie přisuzuje SEnU, je pravděpodobně faktorem, který stojí za velkou
angažovaností britské vlády v problematice sociálního podnikání. Tato angažovanost se odráží v činnostiech rozvíjející
sociální podnikání, které se věnují mnohá ministerstva. Strategie dokázala sociální podnikání „dostat ve vládě na pořad
dne“. A ačkoli je poskytování podpory nerovnoměrné a mechanismy jednání a spolupráce mezi vládou a třetím sektorem často přehnaně zbyrokratizované, strategie byla široce přivítána jak v praxi působícími organizacemi, tak i podpůrnými organizacemi.
http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/se_strategy_2002.pdf
Studie v plném znění - www.hm-treasury.gov.uk/d/CCRVolSec02.pdf
47 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/se_strategy_2002.pdf
48 | www.hm-treasury.gov.uk/d/CCRVolSec02.pdf
28 / 29
j | Den sociálního podnikání (2002 – propagace)
Popis
Den sociálního podnikání je oslavou práce sociálních podniků a má inspirovat novou generaci sociálních podnikatelů
v nejrůznějších odvětvích.
Problematika
Na den sociálního podnikání připadá předávání Cen za sociální podnikání51, které získávají nejlepší sociální podniky
v různých kategoriích, a vyhodnocení soutěže věnované sociálnímu podnikání určené pro mladé - Ukaž, co umíš (Make
your mark).52 Slouží také jako platforma pro další akce. V roce 2009 uspořádal předseda vlády recepci Ambasadorů sociálního podnikání na Downing Street.53
Komentář
Den sociálního podnikání je oblíbenou akcí mnoha lidí působících v sektoru a je jakýmsi ústředním bodem v aktivitách
pořádaných v rámci sektoru. Přesto se akce málokdy dostane do mainstreamových médií a její přínos je tak omezen
na „posilování morálky“ v rámci sektoru. Den sociálního podnikání se slaví v průběhu Týdne podnikání ve Velké Británii
a Mezinárodního týdne podnikatelství.54 Tyto akce probíhají současně s celou řadou dalších akcí pořádaných ve stejný
den, takže často dochází k tomu, že se jednotlivé akce v celkové nabídce poněkud ztratí.
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/social_enterprise/social_enterprise_day.aspx
http://www.socialenterprise.org.uk/pages/social-enterprise-day.html
Mezinárodní týden podnikatelství - www.gew.org.uk/
k | Futurebuilders (2003 – financování)
Popis
Fond Futurebuilders byl vytvořen na základě výše popsané průřezové studie Ministerstva financí věnované roli dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb publikované v září 2002.
„Fond poskytuje financování prostřednictvím půjček často v kombinaci s granty a profesionální podporou anglickým
organizacím třetího sektoru, které potřebují investice, aby se mohly účastnit veřejných soutěží a získávat a realizovat
veřejné zakázky. Cílem fondu je podstatně zlepšit finanční a strategický potenciál třetího sektoru tak, aby se posilovala
jeho úloha při zlepšování kvality života lidí a komunit, kterým je určen.“55
Podporované organizace musejí splňovat následující kritéria:
Být organizací třetího sektoru usilující o získání veřejných zakázek,
potřebovat investice z fondu Futurebuilders k získání nových nebo zajištění stávajících příjmů z institucí veřejného
sektoru,
nejméně 51 % dlouhodobých příjmů projektu (nikoli organizace) musí přímo či nepřímo pocházet z veřejných zdrojů,
organizace je ochotna a schopna vzít si půjčku,
projekt nemůže být částečně nebo zcela financován prostřednictvím bankovního úvěru,
potřebuje nejméně 50 tisíc liber,
dodávaná služba musí přinášet prospěch především lidem žijícím v Anglii.
Problematika
Roku 2003 vláda vypsala soutěž na zajištění správy nového fondu Futurebuilders. Zakázku získalo konsorcium složené
z Charity Bank, Národní rady pro dobrovolnické organizace a nadace Northern Rock. Konsorcium založilo společnost
Futurebuilders England a pověřilo ji správou fondu.
51 | www.socialenerpriseawards.org.uk
52 | http://www.enterpriseuk.org
53 | Kancelář předsedy vlády - www.number10.gov.uk
54 | www.gew.org.uk
55 | http://www.futurebuilders-england.org.uk/about-us
V roce 2007 vypsal Úřad vlády soutěž na zajištění správy druhé fáze fondu Futurebuilders (2008 - 11). Podle zpráv z dané
doby bylo opakování tendru reakcí na špatné výsledky organizace spravující fond v první fázi. Především šlo o to, že
finance nebyly uvolňovány tak rychle, jak se očekávalo.
Ve druhé soutěži vyhrál Adventure Capital Fund56 (ACF), který nyní spravuje fond v jeho druhé etapě. Koncem roku 2009
byl ACF přejmenován na Podnik pro sociální investice (Social Investment Business)57.
Komentář
Fond Futurebuilders vyvolal kritiku svojí neochotou financovat rizikové projekty, protože od žadatelů požadoval jasné
indicie jejich schopnosti získávat veřejné zakázky. Přitom podpora rizikovějších organizací by mohla stimulovat zajímavé
inovace.
Problémy související se správou fondu, zejména pokud jde o nízký počet zpracovaných žádostí a poskytnutých investic,
vyústily v roce 2007 ve vypsání nového tendru. Dalším předmětem kritik byla bilance investic prostřednictvím grantů,
kdy granty určené pro počáteční rozvoj nebyly dostupné v takové míře, která by odpovídala potřebám žadatelů. Je možné, že z dalších průzkumů vyplyne, že zjištěná špatná výkonnost fondu v letech 2003 až 2008 byla způsobena vysokými
požadavky, jejichž splnění bylo na rozdíl od investic podmínkou pro udělení grantů, a tedy nesprávným nastavením
fondu s ohledem na potřeby sektoru. Většina aktérů třetího sektoru se shoduje na tom, že investoři mají obecně nerealistický náhled na připravenost sektoru přijímat investice formou komerčního financování nebo financování blízkého
komerčnímu. To může nejen u Futurebuilders, ale také u dalších fondů vést k problémům se splněním očekávání aktérů
sociálního investování ve Velké Británii jak na straně nabídky, tak na straně poptávky.
Přes výše popsané potíže a kritiku je fond Futurebuilders obecně považován za subjekt, který hraje významnou a inovativní roli při zajišťování prostředků, které umožňují třetímu sektoru poskytovat veřejné služby. Otázkou zůstává, zda má
být prioritou organizací třetího sektoru i vlády právě poskytování veřejných služeb. Touto otázkou by se měli zabývat
aktéři zapojení do projektu zaměřeného na Českou republiku dříve, než bude zahájena příprava potřebných politik,
legislativy a finančních mechanismů.
http://www.futurebuilders-england.org.uk/
l | Veřejně prospěšné společnosti (Community Interest Companies) (2004 – legislativa)
Popis
Zákon o společnostech (auditu, výzkumu a komunitním podnikání) z roku 2004 vytvořil legislativní rámec pro novou
právní formu společnosti – veřejně prospěšnou společnost. Jedním ze znaků veřejně prospěšných společností je statutární „blokace aktiv“, která až na zákonem povolené výjimky brání rozdělování aktiv a zisku. Tím se zajistí udržení zisku ve
společnosti a jeho využití ke komunitním účelům nebo převod na jinou společnost s blokací aktiv, například na jinou
veřejně prospěšnou společnost nebo charitativní organizaci.”58
Problematika
Účel blokace aktiv je dvojí: zachovat zaměření organizací na veřejný prospěch a umožnit získávání kapitálu, aniž by
hrozilo nebezpečí, že dojde k přeorientování činnosti mimo sféru veřejného prospěchu v případě, že by to požadovali
akcionáři. Druhý z uvedených účelů blokace je dosažen tak, že jsou vydávány různé typy akcií, na něž jsou navázána
různá hlasovací práva.
Reakce na strukturu veřejně prospěšných společností byly poněkud smíšené. Některé části sektoru legislativu přivítaly
jako způsob, jak zřetelně určit povahu veřejného přínosu vyplývajícího ze zaměření a struktury konkrétních organizací,
jiní strukturu společností kritizují a poukazují na to, že blokaci aktiv a získávání akciového kapitálu bez hlasovacích práv
bylo možné zajistit pomocí již dříve existujících právních struktur (kombinace společností a charitativních organizací,
které jsou držiteli „zlatých akcií“ obchodních společností).
56 | www.adventurecapitalfund.org.uk
57 | www.socialinvestmentbusiness.org
58 | http://www.cicregulator.gov.uk/aboutUs.shtml
30 / 31
Komentář
Za pět let od zavedení legislativy bylo zaregistrováno 3300 veřejně prospěšných společností . Zdá se však, že pouze malé
procento těchto společností využilo právní struktury k získávání kapitálu. To znamená, že i když tuto právní strukturu
mnozí uvítali a využilo jí tři tisíce sociálních společností, zjevně není využívána k jednomu ze svých primárních účelů,
tedy ke kapitalizaci společnosti, a slouží tedy především jako prostředek blokace kapitálu, přičemž této funkce bylo a nadále je možno dosáhnout s využitím již existující legislativy.
Fungování blokace aktiv bylo navíc rychle prověřeno v případě jedné z prvních registrovaných veřejně prospěšných
společností , ECT Recycling, která se dostala do finančních potíží a musela odprodat svůj majetek konkurenční firmě May
Gurney59 působící v soukromém sektoru. May Gurney nyní převádí aktiva ECT (hlavně smlouvy s britskými místními orgány) na hlavní společnost. Důsledkem toho je, že jedna z největších veřejně prospěšných společností (obrat 50 milionů
liber, 1600 zaměstnanců) byla zbavena prakticky všech aktiv. Tento příklad dokazuje, že blokace aktiv u veřejně prospěšných společností má menší právní platnost než ustanovení o blokaci aktiv, která lze vytvořit u klasických společností tak,
že svěří zlatou akcii přidružené charitativní organizaci.
www.cicregulator.gov.uk
m | Capacitybuilders (v roce 2004 pod názvem ChangeUp, poté v roce 2006 pod názvem
Capacitybuilders – poskytování podpory)
Popis
Vznik programu Change Up60 byl iniciativou Ministerstva vnitra koncipovanou jako podpůrný prostředek pro potřeby předních
komunitních organizací. Program byl zahájen v roce 2004 jako reakce na potřeby třetího sektoru uvedené ve výše popsané průřezové studii Ministerstva financí věnované roli dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb publikované v roce 2002. Fond Capacitybuilders byl vytvořen jako samostatná organizace, která roku 2006 převzala ChangeUp.
„Úkolem fondu je umožnit přístup anglických organizací třetího sektoru ke kvalitnímu poradenství a podpoře. Od svého
založení v roce 2006 poskytl fond 100 milionů liber na zlepšení podpory nabízené předním organizacím třetího sektoru.
V letech 2009 a 2010 plánuje investovat dalších 30 milionů liber.“61
Problematika
Činnost fondu je zprostředkovávána národními expertními středisky a místními konsorcii a zaměřuje se na poskytování
pomoci organizacím třetího sektoru. Pokud jde o přístup k informacím a zdrojům, podporuje učení a rozvoj, propaguje
osvědčené postupy řízení, vedení a zaměstnávání a zvyšuje prestiž sektoru z pohledu pracovního uplatnění.
Úlohou Capacitybuilders je zajistit, aby organizace tvořící infrastrukturu sektoru měly k dispozici takové nástroje, aby
mohly pomáhat i těm nejmenším organizacím v sektoru a budovat kapacity na úrovni komunity.
Komentář
Navzdory výše uvedenému tvrzení se Capacitybuilders a ChangeUp staly terčem ostré kritiky pro svoji údajnou neschopnost poskytovat dostatečnou podporu na nejnižší úrovni a přehnanou fixovanost na střední management, která
vedla k růstu nákladů a snížení dopadu.
http://www.capacitybuilders.org.uk/
n | Vznik Úřadu pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS) (od 2006 – vládní reorganizace)
Popis
OTS byl vytvořen v květnu 2006 částečně „na základě uznání rostoucí úlohy třetího sektoru ve společnosti i v ekonomice“62 a částečně v reakci na silnou a dobře koordinovanou lobby ze strany třetího sektoru, do něhož sociální podnikání
59 | www.maygurney.co.uk
60 | http://www.changeup.org.uk/overview/introduction.asp
61 | http://www.capacitybuilders.org.uk/about-us/overview
62 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/about_us.aspx
spadá. Lobby bojovala o to, aby byl třetímu sektoru dodán větší význam úpravou vztahů s centrální vládou. Úřad zodpovídá za „práci napříč vládou za účelem vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj třetího sektoru (dobrovolnických
a komunitních skupin, sociálních podniků, charitativních organizací, družstev a vzájemných organizací). Toto prostředí
má umožnit sektoru bojovat za provádění potřebných změn, poskytovat veřejné služby, propagovat sociální podnikání
a posilovat komunity“63.
Problematika
OTS byl vytvořen spojením Oddělení aktivních komunit (Active Communities Unit) Ministerstva vnitra, které se staralo
o podporu a obecně o budování kapacit třetího sektoru, a Oddělení pro sociální podnikání (Social Enterprise Unit, SEnU)
ministerstva obchodu a průmyslu. Dříve než k tomuto spojení došlo, diskutovalo se o tom, zda je optimálním řešením
centralizovaný přístup k třetímu sektoru, nebo zda by nebylo lepší, kdyby jednotlivé resorty plnily podpůrnou funkci pro
organizace působící v oblastech spadajících pod jejich pravomoc (např. SEnU by spadalo pod Ministerstvo obchodu
a průmyslu, podpora sociálního financování pod Ministerstvo financí atd.).
Komentář
Globálně se vytvoření OTS jeví jako krok, který měl pozitivní dopad na vývoj sociální ekonomiky. Kritizovány byly do
určité míry podpůrné programy a programy financování, ve kterých se musely potřeby sociální ekonomiky přizpůsobit
potřebám dalších složek třetího sektoru. To platí zejména pro fond Capacitybuilders popsaný v jiné části této zprávy.
Nicméně vzhledem k tomu, že oba typy programů před spojením obou oddělení Ministerstva obchodu a průmyslu
a Ministerstva vnitra za účelem vytvoření OTS spadaly do pravomoci Ministerstva vnitra, dala se podobná zaujatost
očekávat. OTS během svého působení podstatně posílil financování, podporu a politické nástroje ve prospěch rozvoje
sociální ekonomiky. Pomohl také podnítit mnohá další ministerstva k vytvoření Oddělení pro sociální podnikání, zejména pak šlo o Ministerstvo zdravotnictví.
Z ohlasů zaznívajících ze sektoru sociální ekonomiky lze vyrozumět pozitivní vnímání jednotného kontaktního a koordinačního místa, a na druhou stranu kritiku toho, že se OTS příliš zapojuje do mnoha zadaných projektů a zdrojů financování, a obvinění z neschopnosti pracovat s odstupem a ze zaujímání direktivních a arogantních postojů v některých
případech interakce se sektorem.
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector.aspx
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/about_us.aspx
o | Akční plán pro sociální podnikání (Social Enterprise Action Plan) (2006 - rozvoj politiky)
Popis
Akční plán pro sociální podnikání posílil a obnovil vládní závazek být hybnou silou umožňující rozvoj sociálního podnikání. Byl zveřejněn čtyři roky po vyhlášení vládní strategie pro sociální podnikání a krátce po restrukturalizaci resortů
zaměřených na podporu třetího sektoru, která vedla k vytvoření Úřadu pro třetí sektor v rámci Úřadu vlády.
Problematika
Akční plán poukázal na následující oblasti, na něž je nutné se soustředit v zájmu dosažení rozvoje sektoru, a vytýčil kroky,
které je třeba v každé oblast podniknout:
1)„Podporovat kulturu sociálního podnikání.
i) Použít průkazná fakta ke zvyšování povědomí,
ii) jmenovat dvacet ambasadorů sociálního podnikání,
iii) vést kampaň o sociálním podnikání pro mladé (kampaň Make your Mark),
iv) posílit výuku sociálního podnikání a zvyšovat povědomí o něm na středních a vysokých školách.
2)Zajistit dostupnost potřebných informací a poradenství pro sociální podniky.
i) Posílit kapacitu agentury Business Link a podpořit tak sociální podnikání dodatečným financováním prostřednictvím
agentur pro regionální rozvoj,
ii) integrovat podporu sociálního podnikání do fondů Capacitybuilders a ChangeUp,
32 / 33
iii) zmapovat podpůrné sítě sociálního podnikání za účelem vyplnění mezer,
iv) provést analýzu potřeb a možností sociálního podnikání.
3)Umožnit sociálním podnikům přístup k odpovídajícím zdrojům financování.
i) Uvolnit deset milionů liber dodatečných investic,
ii) zahájit kurzy pro zvýšení povědomí ve finanční oblasti pro sociální podniky pořádané Úřadem pro třetí sektor a Službou pro malé podniky,
iii) revidovat daňovou úlevu na komunitní investice (CITR).
4)Umožnit sociálním podnikům spolupracovat s vládou.
i) Vláda zveřejní meziresortní akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem,
ii) řešit otázky ohledně sociálních doložek ve smlouvách s veřejným sektorem,
iii) vyčlenit menší objem finančních prostředků (0,8 milionu liber) na podporu organizací, které zastupují sociální podniky a ovlivňují veřejnou politiku.”64
Akční plán dále přiznává vládě úlohu aktéra umožňujícího rozvoj sociálního podnikání a „dávajícího podnět ke změnám“,
které vedou ke zlepšování úrovně veřejných služeb a k řešení nejzávažnějších sociálních a environmentálních problémů
ve Velké Británii.
Komentář
Proces vytváření akčního plánu byl velmi zdlouhavý. Velká část jeho obsahu pouze opakuje to, k čemu se vláda zavázala
již dříve. Přesto byl přivítán jako pokračování a posílení vládního angažmá v rozvoji sektoru, zvláště v souvislosti s vytvořením nového vládního Úřadu pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS). Akční plán rozšířil řady strategických
partnerů, s nimiž začal Úřad pro třetí sektor spolupracovat, a přijal několik dalších finančních závazků a příslibů podpory,
ke kterým se Oddělení pro sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu nezavázalo.
Po roce a poté po dvou letech od vyhlášení akčního plánu vláda zveřejnila zprávu o pokroku,65 a to vždy v listopadu
v Den sociálního podnikání.
Akční plán pro sociální podnikání - http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/se_action_plan_2006.pdf
Shrnutí zpráv o dosaženém pokroku po roce a po dvou letech – http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/social_
enterprise/action_plan.aspx
p | Zahrnutí sociálního podnikání do vládního průzkumu zaměřeného na konvenční podnikání (2006 –
vládní reorganizace)
Popis
V roce 2005 vláda zahrnula sociální podniky do hlavního obchodního průzkumu podnikatelských aktivit ve Velké Británii66.
Problematika
V roce 2006 došlo ke zveřejnění těchto informací v dokumentu, podle kterého sektor čítal 55 tisíc sociálních podniků
(nedávno byl tento údaj upraven na 62 tisíc67) odpovídajících vládní definici sociálního podniku. (Podle informací autora změnila vláda těsně před zveřejněním tohoto průzkumu definici sociálního podniku a původní definici „organizace
založené za účelem veřejného prospěchu, které získávajíalespoň 50 % příjmů obchodními aktivitami” upravila na „25 %
příjmů obchodními aktivitami“, čímž podstatně navýšila počet organizací klasifikovaných jako sociální podniky.) Těchto
55 tisíc podniků představovalo asi 5 % firem s celkovým obratem kolem 27 miliard liber a podílem na HDP kolem 8,4 miliard liber.68
66 | www.berr.gov.uk/files/file38247.pdf
67 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/newsroom/news_releases/2009/091119-social-enterprise.aspx
68 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/se_action_plan_2006.pdf
Komentář
Jak rostl zájem o hnutí sociálního podnikání, někteří zástupci vlády a sektoru začali vydávat odvážná tvrzení ohledně jeho
potenciálu, aniž by disponovali důkazy, kterými by tato tvrzení podpořili. Zahrnutí sociálního podnikání do průzkumu
konvenčního podnikání poskytlo potřebné údaje, které potvrdily, a v některých případech také vyvrátily tato tvrzení,
a tak vyrovnalo rétoriku s realitou.
Jak je uvedeno výše, tyto údaje souvisí s pokračující diskusí ohledně definice sociálního podnikání nebo sociálně podnikatelské činnosti. Pokud by pro účely průzkumu bylo použito jiné definice založené na jiné úrovni obchodní činnosti,
výsledná čísla by byla odlišná, méně působivá a nepochybně by vyvolala menší zájem o sektor.
Výroční průzkum malého podnikání (2005) - www.berr.gov.uk/files/file38247.pdf
Průzkum sociálního podnikání provedený Oddělením sociálního podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu (2005) http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/survey_social_enterprise_across_uk.pdf
q | Akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem (The Action Plan for Third Sector
Public Service Delivery) (2006 – rozvoj politiky)
Popis
Partnerství ve veřejných službách: Za účelem posílení dodávek veřejných služeb třetím sektorem vyhlásil Úřad pro třetí
sektor (Office of the Third Sector) roku 2006 akční plán pro zapojení třetího sektoru. Akční plán byl zaměřen na čtyři
oblasti: zadávání zakázek, realizaci zakázek, budování kapacity sektoru a inovace.
Akční plán vytýčil opatření pro další zlepšení situace pokud jde o zadávání a realizaci zakázek, a to propojením činnosti
napříč vládou. Programy, které měly figurovat nebo se ještě rozšířit v akčním plánu byly následující:
Národní program pro zadavatele veřejných zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third Sector
Commissioners) podrobně popsaný níže,
program Výměna inovací (Innovation Exchange) 69 zahájený v roce 2007 s cílem umožnit inovátorům z třetího sektoru
přístup ke zdrojům, které potřebují, aby se mohli lépe zapojit do poskytování veřejných služeb,
výše popsaný fond Futurebuilders,
program komunitních aktiv (Community Assets Programme)70 sloužící k posílení vlivu komunit převedením nedostatečně využitých aktiv místních orgánů na místní organizace.
Problematika
Jak se uvádí na internetových stránkách Úřadu pro třetí sektor, „za dva roky od zveřejnění bylo dosaženo velkých pokroků. Zásady akčního plánu se implementují na všech ministerstvech, sektor se rozvíjí a poskytuje kvalitnější veřejné
služby.”71
Důležitý je fakt, že akční plán vyvinul Úřad pro třetí sektor ve spolupráci s mnoha resorty, zejména s Ministerstvem zdravotnictví (DH), Ministerstvem práce a penzí (DWP), tehdejším Ministerstvem vzdělávání a školství (DfES), Ministerstvem
obchodu a průmyslu (DTI), Úřadem pro obchodní záležitosti vlády (OGC) a Ministerstvem financí.
Komentář
Tato spolupráce s resorty pomohla stimulovat rozvoj politiky zaměřené na sociální podnikání a rozvoj jejího financování
na mnoha ministerstvech (viz níže uvedený přehled).
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/public_services/public_service_delivery.aspx
http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/psd_action_plan.pdf
69 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/public_services/innovation_exchange.aspx a http://innovation-exchange.org/
70 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/community_action/community_assets.aspx
71 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/public_services/public_service_delivery.aspx
34 / 35
r | Zpráva o budoucí úloze třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově (2007 – rozvoj politiky)
Popis
V rámci rozpočtu Velké Británie na rok 2006 vyhlásila vláda revizi budoucí úlohy třetího sektoru v sociální a ekonomické
obnově. Revize byla provedena Ministerstvem financí a Úřadem vlády, stala se základem pro Souhrnnou revizi výdajů na
rok 2007 (Comprehensive Spending Review)72 a přispěla k pokračování vývoje politiky včetně Akčního plánu pro sociální
podnikání a Akčního plánu pro dodávání veřejných služeb třetím sektorem.
Revize určila čtyři hlavní cíle, na které by se měla vláda i třetí sektor zaměřit: zvýšit možnosti agitace, posílit komunity,
provést transformaci veřejných služeb a podporovat sociální podnikání.
Problematika
Pro sociální ekonomiku jsou obzvláště důležité poslední dva cíle. V rámci cíle provést transformaci veřejných služeb se
vláda zavázala ke splnění „záměru, aby partnerství v dalších deseti letech odráželo všechny tyto role [tj. roli partnera
v průběhu inovace a koncepce služeb a roli prosazovatele změn] a aby se veřejné služby nadále zlepšovaly tím, že budou
plně využívat znalostí a zkušeností třetího sektoru pokud jde o koncepci, vývoj a dodávání služeb“.73
Pod touto hlavičkou přijala vláda následující závazky:
1.Investovat do odborné přípravy zadavatelů veřejných zakázek tak, aby měli přehled o všech dodavatelích,
2.pokračovat v práci se zadavateli a zavádět používání sociálních doložek,
3.podporovat místní orgány při vyhodnocování kvality vztahů s třetím sektorem,
4.zadat studii ohledně potenciální úlohy organizací třetího sektoru v dodávkách služeb zaměstnanosti,
5.nadále pracovat na analýze vztahů mezi financováním na základě poptávky a financováním třetího sektoru,
6.určit hlavní možnosti organizací třetího sektoru pokud jde o dodávání většího objemu a vyšší kvality veřejných služeb,
7.investovat 65 milionů liber do fondu Futurebuilders a poskytnout tak půjčky a granty organizacím, které chtějí dodávat veřejné služby ve všech oblastech.”74
V rámci cíle podporovat sociální podnikání se vláda zavázala ke splnění „záměru, aby partnerství v dalších deseti letech
[...] vytvořilo podmínky pro rozvoj tisíců nových sociálních podniků a umožnilo organizacím, které chtějí diversifikovat
své příjmy, aby mohly podnikat více obchodních aktivit.“75
Pod touto hlavičkou přijala vláda následující závazky:
1.„Pokračovat v investicích do zvyšování povědomí o obchodním modelu sociálních podniků tak, aby se dále rozšířily
informace o možnostech, které se nabízejí při zakládání firem nebo při obchodování s nimi,
2.zajistit, aby se mladí lidé při studiu obchodu a podnikání dozvěděli o sociálním podnikání , výuka sociálního podnikání
se od roku 2008 stane součástí základních osnov klíčových stupňů 3 a 4 (poslední dva ročníky před maturitou). Úřad
pro kvalifikace a osnovy v této chvíli řeší, jakým způsobem nejlépe zařadit modely sociálního podnikání do studijních
programů středních škol s podnikatelským zaměřením,
3.investovat do shromažďování průkazných fakt o dopadech a povaze sektoru sociálního podnikání prostřednictvím
výzkumného programu pro třetí sektor,
4.pracovat na zlepšování podnikatelské podpory pro ty, kteří by rádi se sociálním podnikáním začali,
5.napomáhat růstu sociálních podniků prostřednictvím programu Business Link a budovat jejich kapacitu za podpory
Capacitybuilders,
6.pracovat na zlepšení přístupu sociálních podniků k financování včetně nového kapitálového fondu s 10 miliony liber
uváděného v Akčním plánu pro sociální podnikání a hledat nové možnosti pro posílení sociálních investic,
7.podporovat ministerstva v hledání možností, jak mohou obchodní modely sociálních podniků pomoci k realizaci
politických programů a jejich výsledkům.“76
Komentář
V oficiálních vyjádřeních lídři třetího sektoru zprávu přivítali. Neoficiálně zde byl patrný dojem, že vláda jen opakuje dřívější závazky a že vztah mezi rozvojem politiky a podnikáním konkrétních kroků je nevyvážený v neprospěch podnikání
konkrétních kroků. Tato záležitost přesně odpovídá tomu, co se pravidelně stává předmětem kritiky vlády jako celku,
a totiž že se příliš zaměřuje na politické úvahy a zanedbává konkrétní činy a poskytování prostředků.
Plné znění zprávy – http://www.official-documents.gov.uk/document/cm71/7189/7189.pdf
s | Program Ambasadoři (Ambassadors Programme) (2007 - podpora a propagace)
Popis
„Program Ambasadoři sociálního podnikání byl vyhlášen v rámci vládního Akčního plánu pro sociální podnikání v listopadu 2006 a jeho cílem je zvyšovat povědomí a pomáhat rozvoji kultury sociálního podnikání v Anglii. Po workshopu
se zástupci sektoru , který se konal v březnu 2007, byl v červnu 2007 vypsán tendr, na základě kterého získalo zakázku na
vytvoření programu sdružení partnerských organizací v čele s Koalicí pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition).
Nábor ambasadorů byl dokončen na podzim roku 2007, celkem jich bylo vybráno třicet. Skupina ambasadorů je velice
různorodá a skládá se ze zástupců celého hnutí sociálního podnikání.”77
Problematika
Ambasadoři fungují jako vzory pro osoby, které se zajímají o práci v sociálním podnikání. V rámci tří pracovních skupin
pracují na zvyšování povědomí o sociálním podnikání mezi lidmi v oblastech týkajících se mládeže, podnikání a financí
a veřejných služeb.
Komentář
Program Ambasadoři je podle komentářů ze strany třetího sektoru přijímán se smíšenými pocity. Obecně je v zásadě
považován za dobrý nápad, jeho realizace však byla zpočátku velmi pomalá a posléze se dostal do problémů ohledně vymezení pojmů, na základě kterých museli někteří ambasadoři odstoupit z funkce. Ani ohlašovaná vysoká míra
medializace programu zdá se nesplňuje očekávání a předmětem kritik se stala také jeho údajná velká nákladnost.
http://socialenterpriseambassadors.org.uk
t | Národní program pro zadávání zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third
Sector Commissioning) (2007 – rozvoj politiky a poskytování podpory)
Popis
Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) pověřil v roce 2007 Agenturu pro zlepšování a rozvoj78 (Improvement
and Development Agency), která podporuje zlepšování a inovace v orgánech místní správy, vypracováním a realizací
celostátního Programu pro zadávání zakázek subjektům třetího sektoru (Programme for Third Sector Commissioning).
Tento program vznikl s cílem zlepšit povědomí a schpnosti veřejného sektoru v oblasti zadávání zakázek dobrovolnickým organizacím a současně posílit schopnosti organizací třetího sektoru, které by rády rozvinuly své dovednosti v této
oblasti. V květnu 2009 byla Agentura pro zlepšování a rozvoj pověřena vypracováním druhé fáze programu. Samotná
realizace této nové fáze byla svěřena organizacím, které jsou pro tento úkol nejpovolanější a mohou vycházet ze svých
každodenních zkušeností. Tak je přidělená finanční podpora využita nejlepším možným způsobem.79
Problematika
Tento přepracovaný přístup usiluje o zvýšení povědomí a lepší pochopení hodnoty, jakou pro veřejný sektor zadávání
zakázek na dodávky produktů a služeb třetímu sektoru představuje. Tohoto cíle je dosahováno posílením účasti třetího
sektoru v procesu zadávání zakázek.
72 | Pravidelná revize výdajových priorit vlády - http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/7024473.stm
77 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/social_enterprise/ambassadors.aspx
78 | www.idea.gov.uk
79 | http://www.idea.gov.uk/idk/aio/14448716
36/ 37
V první fázi programu prošlo 2000 zadavatelů veřejných zakázek školením o tom, jaký může být přínos třetího sektoru
pro zadávání veřejných zakázek. Došlo k vytvoření internetové komunity pro praxi a navázání spolupráce s obchodními
školami a univerzitami, které se zavázaly připravit a poskytovat akreditovaná školení.
Komentář
Tento program sehrál a nadále hraje důležitou roli v posilování vztahů mezi vládou a třetím sektorem. Díky jeho přispění
se vláda nezaměřuje jen na to, „jak by se třetí sektor měl zlepšit“ (v technických schopnostech / dovednostech / chápání
postupů atd.), ale i na to, jak je třeba školit a „vzdělávat“ zadavatele veřejných zakázek tak, aby byli obeznámeni s rozmanitostí a rozdíly v rámci třetího sektoru a věděli, jak dosáhnout požadovaných výsledků. Stojí také za zmínku, že jde o jediný
vládní program svého druhu, jehož náplní je školit vládní zaměstnance v zadávání zakázek třetímu sektoru.
www.idea.gov.uk
http://www.idea.gov.uk/idk/core/page.do?pageId=6583598
http://www.idea.gov.uk/idk/aio/14448716
u | Akční výzkum komunitních akcií (Community shares action research) (2009 – financování a rozvoj
politiky)
Popis
V únoru 2009 oznámil Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) a Ministerstvo pro komunity a místní správu
(Department for Communities and Local Government) vyčlenění finanční podpory na výzkumný program spojený s aktivním učením v oblasti komunitních akcií a dluhopisů.
Výzkum řídí Asociace rozvojových konsorcií80 (Development Trusts Association, DTA) ve spolupráci s organizací na podporu družstev Co-operatives UK81 a britskou Sítí pro společenské návratnosti investic82 (SROI). Dluhopisy nebo akcie
využívá jako zdroj financování celá řada organizací. Tento výzkumný úkol si klade za cíl „vypracovat přesvědčivější soubor
důkazů dokládající potenciál vydávání komunitních akcií a dluhopisů pro posilování komunit, rozvoj sociálního podnikání a podporu širších vládních cílů a současně otestovat potenciál vládního pobídkového financování stimulovat
financování z nevládních zdrojů.“83
Problematika
Tato vládní iniciativa vznikla na základě publikace DTA nazvané „Komunitní akcie a dluhopisy: nejostřejší nástroj v krabici“
(“Community Shares and Bonds: the sharpest tool in the box”84) zveřejněné v roce 2007 a publikace „Komunitní investice:
Využití legislativy průmyslových a pojišťovacích společností“85 („Community Investment: Using Industrial and Provident
Society Legislation“) vydané organizací Britská družstva (Co-operatives UK) v roce 2008.
Data shromážděná během výzkumu budou využita v příští souhrnné revizi výdajů.
K dnešnímu dni je podporováno deset organizací, které prokázaly, že:
„Jejich záměrem je získávat finance prostřednictvím komunitních investic, tzn. prodejem či nabídkou prodeje akcií
nebo dluhopisů v hodnotě přes 10 tisíc liber komunitám nejméně dvaceti lidí za účelem financování projektů sloužících k prospěchu komunity,“
budou vydávat nepřevoditelné cenné papíry,
mají angažovanou skupinu reprezentantů projektu a zavedenou skupinu pro řízení projektu, občanské sdružení, partnerství, asociaci či právnickou osobu,
jejich projekt se těší podpoře ze strany komunity.86
80 | www.dta.org.uk
81 | www.cooperatives-uk.coop
82 | www.thesroinetwork.org
83 | http://www.dta.org.uk/OneStopCMS/Core/TemplateHandler.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID={864AD8DC-B519-4564-AD0D34D423A667F4}&NRORIGINALURL=%2fwhatsnew%2fpressreleases%2fcommsharesPR.htm&NRCACHEHINT=NoModifyGuest
84 | http://www.dta.org.uk/resources/publications/communityshares.htm
85 | http://www.cooperatives-uk.coop/live/images/cme_resources/Public/In%20the%20Spotlight/ITS%20Sept/Community-Investment-guide.pdf
86 | http://www.communityshares.org.uk/news/round-two-successful-projects-announced
Úspěšné sociální podniky dostávají balíček financí a podpory. Jejich zkušenosti se zaznamenávají a vyhodnocují a Úřad
pro třetí sektor uvádí, že „budou využity při dalším rozvoji politiky v této oblasti.“
Komentář
Tato iniciativa, ač omezená svým rozsahem a vyčleněnými finančními prostředky, byla sektorem přijata příznivě. Její výsledky budou známy v průběhu let 2010 - 2011 a doufáme, že soubor takto získaných pozitivních zkušeností se skutečně
stane důležitým podnětem při dalším směřování vládní politiky v této oblasti.
www.communityshares.org.uk
v | Communitybuilders (2009 – financování)
Popis
Investiční fond Communitybuilders byl zřízen Ministerstvem pro obce a místní správu (Department of Communities and
Local Government, DCLG) v bílé knize s názvem „Pravomoci komunitám: skuteční lidé, skutečná síla“87 („Communities in
Control: real people, real power“) zveřejněné v červenci 2008. Tento investiční fond disponující 70 miliony liber si klade
za cíl „vybudovat soudržnější, silnější a aktivnější komunity“. Zřizovatelem fondu je Ministerstvo pro obce a místní správu
a Úřad pro třetí sektor. Fond byl ustaven se záměrem posílit prostřednictvím finanční a poradenské podpory odolnost
víceúčelových organizací řízených obcemi po celé Anglii a přinést tak větší moc občanům a komunitám.“88
Fond je spravován dlouhodobým kapitálovým fondem Adventure Capital Fund (ACF), který spadá pod Social Investment Business. Podpora rozvoje je poskytována odděleně jedním z hlavních britských rozvojových konsorcií Coin Street
Community Builders.89 Žádosti o příspěvky z fondu bylo možné podávat od konce roku 2009. K dnešnímu dni nebyly
z fondu přiděleny žádné finanční prostředky.
Problematika
V pokynech je uvedeno, že typy organizací, které budou z tohoto investičního fondu podpořeny, musejí splnit následující podmínky:
poskytování prostor k setkávání komunit
podpora a propagace aktivních a zmocněných občanů a komunitních skupin
poskytování a zprostředkování komunitních služeb
mobilizace příležitostí a zdrojů uvnitř a směrem do místní oblasti
Tyto pokyny jsou poměrně obecné, nicméně z průběhu vývoje a zřízení fondu je zřejmé, že tyto prostředky jsou určeny
k použití pro rozvoj organizací přinášejících místním komunitám veřejný prospěch založený na aktivech.
Komentář
Iniciativa Communitybuilders se setkala s vřelým přijetím ze strany celého třetího sektoru a zejména hnutí rozvojových
konsorcií. Terčem kritiky se však staly průtahy v jednání a konečném zřízení fondu. V důsledku tohoto zpoždění zbývá
nyní na rozdělení veškerých prostředků fondu pouze 18 měsíců. To v sektoru, který trpí malou ochotou investovat, výrazně omezuje přidělení prostředků na menší a riskantnější projekty.
www.communitybuildersfund.org.uk
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/community_action/communitybuilders.aspx
87 | http://www.communities.gov.uk/publications/communities/communitiesincontrol
88 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/community_action/community builders.aspx
89 | www.coinstreet.org
38 / 39
w | Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky (Real Help for
Communities: Volunteers, Charities and Social Enterprises) (2009 – financování)
Popis
Zprávu „Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky“ zveřejnil v únoru 2009
Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector). Zpráva hodnotí základní podporu, kterou vláda poskytla třetímu sektoru,
aby mu pomohla vyrovnat se s důsledky finanční krize a následné recese.
nepoužívané peněžní prostředky (Commission on Unclaimed Assets). Po konzultaci s více než 1000 organizacemi třetího sektoru vydala tato komise v březnu 2007 zprávu doporučující využití těchto peněžních prostředků pro financování
organizací třetího sektoru, podporu komunit při získávání pozemků či budov a pomoc v podnikání ve znevýhodněných
komunitách. „Za účelem výrazného usnadnění přístupu třetího sektoru ke kapitálu komise [také] doporučila využít prostředky z mrtvých účtů k vytvoření Sociální investiční banky, která by třetímu sektoru poskytla přístup k širší paletě investičních nástrojů a zvýšila tak jeho schopnost inovovat, růst a uspokojovat vyvstávající sociální potřeby.”91
„V souvislosti se spuštěním vládního projektu „Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky“ formuloval Úřad pro třetí sektor řadu zásad. Tyto zásady byly vypracovány během summitu Národní rady
pro dobrovolnické organizace (National Council for Voluntary Organisations, NCVO) věnovanému propadu ekonomiky,
jemuž spolupředsedal ministr pro třetí sektor Kevin Brennan a který se konal v listopadu 2008. Cílem těchto zásad je
zajistit, aby se tato vládou přijatá opatření zaměřila na správné části třetího sektoru a poskytovala nepřetržitou a účinnou
pomoc postiženým komunitám.
Problematika
Komise se domnívá, že sociální investice nejsou ve Velké Británii dostatečně rozvinuty, což omezuje potenciál třetího sektoru pro veřejný prospěch. Navrhuje proto zřídit podnikový a investiční fond za účelem vybudování kapacity pro finanční
zprostředkovatele a přivést do třetího sektoru nový soukromý kapitál s cílem překonat překážky v rozvoji třetího sektoru.
Zásady:
přispívat k dosažení hospodářského růstu, rovnosti a sociální mobility
nyní i v budoucnosti poskytovat skutečnou pomoc jednotlivcům, rodinám a komunitám
zajišťovat soustředění co největšího množství zdrojů na stěžejní služby
podporovat organizace třetího sektoru v tom, aby poskytovaly pomoc společně, a to nyní i v budoucnosti,
rychle reagovat na existující a nově vyvstávající potřeby”90.
Problematika
Iniciativa Skutečná pomoc komunitám představuje finanční pomoc v hodnotě 42,5 milionů liber rozdělených v rámci
několika programů:
Naplňování poptávky po službách a boj s nezaměstnaností (Meeting Demand for Services and Tackling Unemployment)
Investice v hodnotě až 10 milionů liber do dobrovolnického projektu pro nezaměstnané. Bude pro ně vytvořeno 40 tisíc příležitostí, jak získat nové dovednosti, a tuto pomoc budou komunitě moci vrátit formou dobrovolnictví.
Skutečná pomoc komunitám: Fond pro cílenou podporu (Targeted Support Fund)
Financování formou grantů ve výši 15,5 milionů liber pro malé a střední poskytovatele služeb ve třetím sektoru v komunitách nejvíce ohrožených dopady ekonomické krize.
Skutečná pomoc komunitám: Fond pro modernizaci (Modernisation Fund)
Finanční podpora ve výši 16,5 milionů liber určená životaschopným organizacím třetího sektoru, aby získaly přístup ke
specializovaným službám za účelem restrukturalizace a staly se tak v situaci ekonomické krize odolnějšími a efektivnějšími.
Investice do Školy pro sociální podnikatele (Investment in the School for Social Entrepreneurs)
0,5 milionu liber na rozšíření programu na podporu sociálních podnikatelů v rané fázi.
Komentář
Sektor tuto iniciativu uvítal, nicméně množství poskytnutých prostředků nedosáhlo ani poloviny požadované výše a ve
srovnání s prostředky z veřejného sektoru určenými na podporu aktivit soukromého sektoru bylo velice nízké.
Komise je přesvědčena, že založením podnikového a investičního bankovního nástroje pro třetí sektor by došlo k naplnění celé řady funkcí:
možnost uspokojení poptávky po službách poskytovatelů sociálního financování
příliv nových kapitálových investic do sektoru
poskytnutí záruk
propagace a obchodování na sekundárním trhu s cennými papíry
podpora využívání finančního poradenství a podnikatelské podpory pro organizace a zprostředkovatele třetího sektoru.
Komentář
V předběžné rozpočtové zprávě z prosince 2009 se vláda zavázala věnovat na zřízení investičního bankovního nástroje
pro sociální investice až 75 milionů liber. Jde o výrazně nižší částku, než jaká byla požadována a o níž vláda dříve jednala,
nicméně šlo o první jasný závazek ze strany vlády po téměř pěti letech. Během této doby přitom vláda na financování
rozvoje třetího sektoru v rámci různých programů (Futurebuilders, Investičního fondu pro sociální podnikání zřízeného
Ministerstvem zdravotnictví a fondu Community Builders, viz tento dokument) uvolnila prostředky ve výši přes 300 milionů liber. Při zpětném pohledu lze poznamenat, že tyto a další prostředky mohly být využity ke zřízení navrhované sociální investiční banky. Skutečnost, že se tak nestalo, odráží současnou úroveň koordinace sociálních investic uvnitř vlády.
www.unclaimedassets.org.uk
(Tento odkaz momentálně nefunguje a zřejmě neexistuje archiv s uloženou kopií zprávy.) Kopie jsou k dispozici u řady
organizací na podporu třetího sektoru, například www.socialfinance.org.uk.
y | Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds) (2009, předpokládané zahájení 2010 – rozvoj
politiky a financování)
Popis
Koncept dluhopisů se sociálním dopadem inspirovaný průkopnickými aktivitami v USA je založen na potenciálu snížení nákladů na realizaci veřejných služeb díky využití soukromého financování s cílem zlepšit poskytování služeb. Část
těchto úspor pak vláda přidělí investorovi a poskytovateli dané služby. Jiný související a starší přístup je popsán v části
o programu Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (Invest to Save Budget,viz výše).
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/real_help_for_communities.aspx
http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/197912/action%20plan%20acc.pdf
Rozvojem tohoto konceptu se ve Velké Británii zabývá Social Finance92, nová organizace pro sociální financování založená jako „přechodný můstek“, který má položit základy pro navrhovanou Sociální investiční banku.
x | Návrh Sociální investiční banky (Social Investment Bank) (připravovaný projekt – financování)
Popis
V předběžné rozpočtové zprávě pro rok 2005 bylo oznámeno, že vláda, bankovní sektor a sektor bankovních spořitelen
společně vyvinou program, jenž umožní přístup k peněžním prostředkům na mrtvých bankovních účtech jednotlivců
a společností, a zajistí jejich investování ve veřejném zájmu.
Problematika
Po silném a úspěšném tlaku vlády oznámil premiér Gordon Brown zahrnutí dluhopisů se sociálním dopadem do bílé knihy Smarter Government93 zveřejněné v prosinci 2009. V dokumentu se uvádí, že vláda „spustí zkušební projekt dluhopisů
se sociálním dopadem jakožto nový způsob financování třetího sektoru v poskytování služeb... Tyto dluhopisy představují
potenciál pro radikální změnu ve vládním financování třetího sektoru, které by probíhalo formou odměňování sociálních
V návaznosti na dohodu mezi Ministerstvem financí a bankami o uvolnění nepoužívaných finančních prostředků ležících na britských bankovních účtech déle než 15 let zřídil Scarmanův fond (Scarman Trust) v listopadu 2007 Komisi pro 90 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/real_help_for_communities/summary.aspx
91 | http://www.socialfinance.org.uk/about/index.php?page_ID=3
92 | www.socialfinance.org.uk
93 | vládní dokument popisující vládní politiku a činnost.
40 / 41
investorů za práci, která snižuje sociální náklady do budoucna.“94 Pilotní dluhopisy by měly být spuštěny během roku 2010.
V listopadu 2009 hlavní britské deníky oznámily, že skupina finančníků londýnské City v čele s předsedou organizace
Social Finance a bývalým předsedou Pracovní skupiny pro sociální investice (Social Investment Task Force) a Komise
pro nevyužívané peněžní prostředky (Commission on Unclaimed Assets) Sirem Ronaldem Cohenem zřizuje za účelem
testování dluhopisů se sociálním dopadem pilotní fond v hodnotě 12 milionů liber.95
Komentář
Autor této zprávy se domnívá, že dluhopisy se sociálním dopadem mají velkou šanci stát se běžně používaným finančním nástrojem spojujícím organizace třetího sektoru a vládu, který zvýší objem (a zlepší efektivitu) zakázek veřejného
sektoru zadávaných subjektům sociální ekonomiky. Tato myšlenka se těší široké podpoře napříč politickými stranami
a v atmosféře výrazných rozpočtových škrtů ve veřejném sektoru má velkou šanci na úspěch.
Kritici dluhopisů upozorňují, že úspor v poskytování služeb veřejnému sektoru lze dosáhnout uvnitř vlády či s vládním
financováním a nikoli s pomocí soukromého financování.
http://www.socialfinance.org.uk/downloads/SIB_report_web.pdf
http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/crime/article6908014.ece
Příloha 2:
Současné aktivity jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání
Tato část představuje shrnutí současných aktivit jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání. Většina textu
pochází z vládních internetových stránek.
a | Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS)
Popis
„Úřad pro třetí sektor jakožto součást Úřadu vlády (Cabinet Office) je hlavním vládním orgánem na podporu prostředí
pro rozvoj třetího sektoru (dobrovolnické a komunitní skupiny, sociální podniky, charitativní organizace, neziskovké organizace, družstva a vzájemné organizace), který třetímu sektoru umožňuje usilovat o změny, poskytovat veřejné služby,
propagovat sociální podnikání a posilovat komunity. Úřad pro třetí sektor byl zřízen jako součást vlády v květnu 2006
v reakci na vzrůstající úlohu, jakou třetí sektor hraje jak ve společnosti, tak v ekonomice“96.
Současné aktivity
„Politika sociálního podnikání se zaměřuje na činnost celé vlády s cílem vytvořit ve Velké Británii prostředí příznivé pro
rozkvět sociálních podniků, a to prostřednictvím:
rozvíjení kultury sociálního podnikání, zejména snahou inspirovat příští generaci k tomu, aby začala uvažovat o společenských dopadech podnikání
zlepšování podnikatelského poradenství, informací a podpory
odstraňování překážek v přístupu k financím
umožnění spolupráce sociálních podniků s vládou.“97
Úřad pro třetí sektor koordinuje celou řadu meziresortních programů, které vede a zadává externím poskytovatelům,
a funguje jako poradní orgán v oblasti sociálního podnikání pro ostatní ministerstva.
b | Ministerstvo financí (HM Treasury)
Popis
„HM Treasury je britské ministerstvo pro hospodářství a finance. Zodpovídá za vytváření a naplňování vládní finanční
a hospodářské politiky.“98
Ministerstvo financí se dlouhodobě zasazuje o prosazování sociální ekonomiky. Vytvořilo například pracovní skupinu
PAT 3, vydalo na toto téma zprávu a významně se podílelo na rozvoji politiky v této oblasti popsaném výše. Vedle toho
se Ministerstvo financí účastnilo celé řady programů ve spolupráci s dalšími subjekty, které nejsou v této zprávě uvedeny, jako je například Iniciativa pro růst místních podniků99 (Local Enterprise Growth Initiative, LEGI), která se zaměřila na
otázku vyloučení a byla pro sociální podnikání jednoznačně přínosná.
www.hm-treasury.gov.uk/
c | Ministerstvo zdravotnictví (Department of Health, DH)
Popis
„Posláním Ministerstva zdravotnictví je zlepšovat zdraví a blahobyt lidí v Anglii.“100
V roce 2006 oznámilo Ministerstvo zdravotnictví zřízení Oddělení pro sociální podnikání (Social Enterprise Unit), které
bude spolupracovat se sociálními podniky za účelem poskytování inovativních služeb v oblasti zdravotní a sociální péče.
První fází této iniciativy je identifikace a financování průkopnických projektů. Takto získané zkušenosti a poznatky pak
budou využity v celém sektoru zdravotní a sociální péče a budou přínosem pro ostatní aktéry ve zdravotnictví.
V roce 2007 zřídilo Oddělení pro sociální podnikání Investiční fond pro sociální podnikání (Social Enterprise Investment
Fund, SEIF) v hodnotě 100 milionů liber určených k financování úvěrů, grantů a podpory budování kapacit. Fond je spravován prostřednictvím investičního fondu Futurebuilders, který je sám spravován organizacemi Social Investment Business a Partnerships UK101, příbuznou vládní organizací, jejímž posláním je podporovat obnovu infrastruktury, poskytovat
kvalitní veřejné služby a s pomocí lepších a silnějších partnerství efektivně využívat veřejné zdroje. Organizace třetího
sektoru vznesly námitky v tom smyslu, že kombinace grantů a úvěrů je příliš vychýlena směrem k úvěrům a jako taková
neodráží potřeby rozvoje, současné investice a operativní připravenost sociálních podniků působících ve zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví také zavedlo postup „Právo žádat“ (Right to Request), který zaměstnancům primární a komunitní péče umožňuje zakládat sociální podniky. „Zaměstnanci tak dostanou příležitost inovovat a měnit služby novými
flexibilními způsoby, prostřednictvím nezávislých organizací, s cílem zlepšit výsledky a poskytovat služby odpovídající
potřebám komunit a lidí, kterým slouží.“102 „Právo žádat“ teoreticky dává zaměstnancům Národní zdravotnické služby
(National Health Service, NHS) právo zažádat o externalizaci služby, kterou řídí, převedením této služby na nově vzniklé
sociální podniky. Kritické hlasy poukazují na nutnost využívat při začleňování takto vzniklých sociálních podniků zvláštních právních forem, což by mohlo omezit operační potenciál těchto nových organizací.
Současné aktivity
První investice z Investičního fondu pro sociální podnikání (SEIF) byly provedeny v roce 2009 a o jejich průběhu zatím nejsou známy žádné informace. Stejně tak ještě nejsou k dispozici žádné poznatky o úspěšnosti programu „Právo žádat“.
http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector.aspx
www.dh.gov.uk
Informace o Investičním fondu pro sociální podnikání (SEIF) - http://www.dh.gov.uk/en/Managingyourorganisation/
Socialenterprise/SocialEnterpriseInvestmentFund/index.htm
Pokyny k programu„Právo žádat“ - http://www.dh.gov.uk/en/Publicationsandstatistics/Publications/PublicationsPolicyAndGuidance/DH_090460
94 | http://www.hmg.gov.uk/frontlinefirst.aspx
95 | http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/crime/article6908014.ece
97 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/social_enterprise.aspx
98 | http://www.hm-treasury.gov.uk/about_index.htm
99 | http://www.communities.gov.uk/communities/neighbourhoodrenewal/legi/
100 | http://www.dh.gov.uk/en/Aboutus/index.htm
101 | www.partnershipsuk.org.uk
102 | http://www.dh.gov.uk/prod_consum_dh/groups/dh_digitalassets/@dh/@en/documents/digitalasset/dh_090526.pdf
42 / 43
d | Ministerstvo pro komunity a místní správu (Department of Communities and Local Government, DCLG)
Popis
Ministerstvo pro komunity a místní správu (DCLG) usiluje o vytváření „bezpečných, vzkvétajících a zdravých komunit.
Za tímto účelem:
staví více kvalitnějších bytů a omezuje bezdomovectví
zlepšuje místní veřejné služby
provádí obnovu oblastí s cílem vytvořit nová pracovní místa
přispívá k vytváření udržitelného prostředí
řeší antisociální chování a extremismus.
Ministerstvo vytváří politiku místní správy, bydlení, obnovy měst, územního plánování a požární ochrany. Zodpovídá za
všechny otázky související s rasovou rovností a soudržností komunit v Anglii a za stavební předpisy, požární bezpečnost
a některé otázky bydlení v Anglii a Walesu.“103
Současné aktivity
Za účelem posílení spolupráce se třetím sektorem provozuje ministerstvo Výbor pro partnerství se třetím sektorem
(Third Sector Partnership Board104). V tomto výboru zasedá řada významných osobností ze sektoru podpory sociálního
podnikání.
V dubnu 2007 zveřejnilo ministerstvo svou strategii pro třetí sektor.105 Tento dokument chápe sociální podnik jako klíčovou součást tohoto sektoru a určuje přístup ministerstva koblasti třetího sektoru.
Ministerstvo také zřídilo tříletý Fond podpory (Empowerment Fund106) v hodnotě 9,25 milionů liber s cílem podporovat
„organizace s charitativními, filantropickými či dobročinnými záměry působící v celé zemi a pomoci tak místním komunitám uvést do praxe návrhy bílé knihy Pravomoci obcím: skuteční lidé, skutečná síla.“107 Sociální podnik je jedním ze
sedmi oblastí podpory tohoto fondu.
Ministerstvo se také zasloužilo o zřízení investičního fondu Communitybuilders v hodnotě 70 milionů liber (viz výše).
http://www.communities.gov.uk/communities/thirdsector/
e | Ministerstvo práce a penzí (Department of Work and Pensions, DWP)
Popis
„Ministerstvo práce a penzí provádí vládní politiku řešící některé z nejzávažnějších otázek, kterým země čelí – prosperitu
a reformu důchodů, a je také klíčovým aktérem v boji s dětskou chudobou. Je největším britským ministerstvem poskytujícím veřejné služby a slouží více než 20 milionům občanů.“108
Současné aktivity
V rozpočtu na rok 2009 bylo oznámeno založení dvouletého „Fondu pro budoucí pracovní místa109 (Future Jobs Fund)
v hodnotě 1 miliardy liber za účelem vytvoření 170 000 pracovních míst zejména pro mladé lidi. Fond spravuje Ministerstvo práce a penzí společně s Ministerstvem pro komunity a místní správu. Fond poskytuje financování velkému
množství sociálních podniků a organizací na podporu sociálního podnikání.
http://www.dwp.gov.uk/
http://campaigns.dwp.gov.uk/campaigns/futurejobsfund/index.asp
103 | http://www.communities.gov.uk/corporate/about/
104 | http://www.communities.gov.uk/communities/thirdsector/partnershipboard/
105 | http://www.communities.gov.uk/publications/communities/thirdsectorstrategy
106 | http://www.communities.gov.uk/communities/thirdsector/theempowermentfund/
107 | http://www.communities.gov.uk/communities/thirdsector/theempowermentfund/
108 | http://www.dwp.gov.uk/about-dwp/
109 | http://campaigns.dwp.gov.uk/campaigns/futurejobsfund/index.asp
f | Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti (Department for Business, Innovation and
Skills, DBIS)
Popis
Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti vzniklo sloučením Ministerstva pro obchod, podnikání a regulatorní reformu (Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform, BERR) a Ministerstva pro inovace, univerzity
a odborné záležitosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS). Jeho posláním je „vytvářet podmínky
pro rozvoj podnikání, podporovat inovace, podnikání a vědu a poskytovat dovednosti a šance na úspěch všem lidem,
a tak budovat dynamickou a konkurenceschopnou britskou ekonomiku. Za tímto účelem se bude zaměřovat na rozvoj
univerzit světové kvality a podporovat otevřenou globální ekonomiku“110. „Dosáhneme toho vytvořením podmínek pro
podnikatelský úspěch, podporou inovací, podnikání a vědy a tím, že každému poskytneme potřebné dovednosti a šance na úspěch.“111
Současné aktivity
Fungování ministerstva je ve své počáteční fázi, takže zatím není zcela jasné, jaká bude jeho působnost v oblasti sociálního podnikání. Na svých internetových stránkách ministerstvo uznává význam sociálního podnikání a uvádí, že bude
společně s Úřadem pro třetí sektor spolupracovat na zajišťování potřebné podnikatelské podpory.112
Zaniklé Ministerstvo pro inovace, univerzity a odborné záležitosti vyvíjelo strategii sociálního podnikání pro univerzity
s cílem motivovat více absolventů k zakládání sociálních podniků, ale v tuto chvíli není jasné, zda v této iniciativě bude
nové ministerstvo pokračovat.
Na konci roku 2009 oznámila Rada pro financování vysokého školství v Anglii (Higher Education Funding Council for
England, HEFCE) financovaná a řízená výše zmíněným ministerstvem spuštění nového programu , který bude probíhat
ve spolupráci s nadací pro sociální podnikatele UnLtd113. Program nazvaný „Ocenění pro sociální podnikání ve vysokém
školství“114 (Higher Education Social Entrepreneurship Awards) je určen zaměstnancům nebo studentům institucí vysokého školství podporovaných radou HEFCE a jeho posláním je umožnit jim zpracovávat podnikatelská řešení sociálních
problémů v souvislosti se sektorem vysokého školství. K získání je přibližně 200 cen ve výši až 5 tisíc liber (na vývoj) nebo
15 tisíc liber (na rozšíření již existujícího projektu).
http://www.bis.gov.uk/
http://www.berr.gov.uk/
http://www.dius.gov.uk/
g | Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a venkov (Department of Environment, Food and Rural
Affairs, DEFRA)
Popis
Posláním ministerstva je „zajišťovat zdravé životní prostředí, v němž se bude dařit nám i příštím generacím.“115 Ministerstvo má na starosti otázky vztahující se k životnímu prostředí, udržitelnosti, klimatickým změnám, potravinám a záležitostem venkova.
Ministerstvo dlouhodobě poskytuje významnou podporu sektoru komunálního odpadu, který je součástí sociální ekonomiky a průkopníkem v této oblasti. Ministerstvo se zavázalo „více využívat odborných zkušeností třetího sektoru v oblasti nakládání s odpadem a zužitkovat tak mnoho jeho sociálních, ekonomických a environmentálních přínosů pro
komunity. Mezi tyto širší přínosy patří zejména vzdělávání a pracovní místa pro znevýhodněné členy společnosti a poskytování levného nábytku a dalších domácích potřeb těm, kteří je potřebují.“116
110 | http://www.bis.gov.uk/about
111 | http://www.bis.gov.uk/about/mission
112 | http://www.berr.gov.uk/whatwedo/enterprise/benefits/social/page37820.html
113 | www.unltd.org.uk
114 | http://culturegroup.co.uk/Hefce_Website/
115 | http://www.defra.gov.uk/corporate/about/what/objectives08.htm
116 | http://www.defra.gov.uk/environment/waste/thirdsector/index.htm
44 / 45
Současné aktivity
Zatím poslední aktivitou ministerstva je tříletý grant ve výši 4 miliony liber určený novému orgánu pro koordinaci a podporu sektoru komunálního odpadu s názvem Realliance117 prostřednictvím vládou financované organizace WRAP.118
Ministerstvo zpracovalo také strategii pro třetí sektor, nedávno vydalo její „revizi rok poté,“119 a svolává poradní výbor pro
třetí sektor, který je jeho poradním orgánem v otázkách partnerství se třetím sektorem a jeho podpory. Přímým výsledkem těchto dokumentů byla celá řada výzkumných aktivit a aktivit usilujících o zvýšení povědomí o třetím sektoru.
http://www.defra.gov.uk/environment/waste/thirdsector/index.htm
h | Ministerstvo spravedlnosti (Ministry of Justice)
Popis
„Posláním Ministerstva spravedlnosti je chránit veřejnost, snižovat kriminální recidivu a poskytovat efektivnější, transparentnější a citlivější systém trestního soudnictví pro oběti a veřejnost. Poskytujeme také spravedlivé a jednoduché cesty
k občanské a rodinné spravedlnosti.“120
Současné aktivity
V lednu 2010 vydalo ministerstvo zprávu nazvanou „Snižování kriminální recidivy prostřednictvím sociálního podnikání“
(Reducing Re-offending Through Social Enterprise121). Zpráva uvádí způsoby, jak mohou Státní služba pro zacházení
s pachateli trestných činů (National Offender Management Service) a třetí sektor navazovat další partnerství v oblasti
sociálního podnikání, a to jak na místní, tak na celostátní úrovni.
Zpráva dokládá, že sociální podniky jsou velice aktivní v oblasti poskytování vzdělání, školení a podpory zaměstnanosti
s cílem snížit kriminální recidivu. Zpráva dále uvádí řadu doporučení ohledně rozvoje sociálního podnikání ve věznicích
a probační službě a mohla by být chápána jako předchůdce příští resortní strategie.
www.justice.gov.uk
http://www.justice.gov.uk/about/docs/social-enterprise-prison-probation.pdf
Příloha 3:
Skotsko, Wales a Severní Irsko: Decentralizované správní orgány
Po referendech konaných ve Skotsku a Walesu v roce 1997 a v obou částech Irska v roce 1998 převedl britský parlament
řadu pravomocí na národní parlamenty či shromáždění a decentralizované vlády, aby tyto orgány mohly samy přijímat
rozhodnutí týkající se jejich vlastního regionu.“122. V rámci těchto ústavních změn došlo také k předání některých pravomocí anglickým regionům.
Celkově vedly tyto změny k větší účasti regionálních vlád na sociální ekonomice, už proto, že s navýšením jejich rozpočtů
a působnosti v oblasti hospodářského a komunitního rozvoje vzrostla i jejich aktivita na tomto poli. Jelikož tyto změny
měly vzrůstající charakter a odehrály se ve stejnou dobu jako rozvoj sektoru sociálního podnikání, lze poměrný význam
regionální a centrální vlády pro rozvoj sociální ekonomiky obtížně posoudit. Jedno je však jisté: zájmy následují finanční
prostředky a se zvýšením regionálních rozpočtů se i hnutí sociálního podnikání více zaměřilo na regiony.
117 | http://www.realliance.org.uk/
118 | www.wrap.org.uk
119 | http://www.scotland.gov.uk/News/Releases/2007/03/30151647
120 | http://www.justice.gov.uk/about.htm
121 | http://www.justice.gov.uk/about/docs/social-enterprise-prison-probation.pdf
122 | http://www.direct.gov.uk/en/Governmentcitizensandrights/UKgovernment/Devolvedgovernment/DG_073306
Skotsko
Popis
„Decentralizovaná vláda pro Skotsko zodpovídá za většinu oblastí dotýkajících se běžného života skotských obyvatel,
včetně zdravotnictví, školství, spravedlnosti, záležitostí venkova a dopravy. Skotská vláda vznikla po prvních volbách do
skotského parlamentu v roce 1999 pod názvem Skotská exekutiva (Scottish Executive). Současná vláda byla sestavena
po volbách v květnu 2007.“123
Skotská vláda zveřejnila v roce 2007 dokument „Lepší podnikání – strategie a akční plán pro sociální podnikání ve Skotsku“ (Better business - a strategy and action plan for social enterprise in Scotland124). Tato strategie zdůrazňuje potenciál
sociálního podnikání přispívat k hospodářskému růstu a rozvoji podnikání a současně naplňovat sociální cíle. Ministryně
pro komunity Rhona Brankin oznámila, že vláda na tento akční plán vynaloží finanční prostředky ve výši 1,5 milionu liber
s cílem podpořit čtyři strategické cíle:
Zvýšit povědomí o sociálním podnikání a poukázat na jeho význam
Otevřít trhy sociálnímu podnikání
Navýšit finanční prostředky dostupné sociálním podnikům
Rozvíjet obchodní dovednosti sociálních podniků lepší podnikatelskou podporou
Současné aktivity
„Podpora sociálního podnikání ve výši 1,5 milionu liber během příštího roku bude zahrnovat:
Publikace a akce představující osvědčené postupy zadávání veřejných zakázek a realizace výběrových řízení.
Podpora snah o navýšení objemu finančních prostředků dostupných sociálním podnikům, včetně 75 tisíc liber určených na školení v oblasti finančního managementu pro vedoucí pracovníky a členy správních rad
Podpora ve výši 400 tisíc liber v letech 2007/08 na podnikání. Zavedené společnosti již tuto podporu dostávají od
místních podniků, nicméně některým z nich pomůže vyplnit mezeru v rozpočtu a rozvinout jejich potenciál. K dispozici budou také stipendia na Akademii sociálního podnikání (Social Enterprise Academy) a další formy vzdělávání.
Pomoc sociálním podnikům při jejich propagaci, včetně finanční podpory přesahující 170 tisíc liber a rozvoj marketingové strategie a propagace u příští generace podnikatelů díky zařazení sociálního podnikání do školních osnov.“125
http://www.scotland.gov.uk/News/Releases/2007/03/30151647
Wales
Popis
„Vytvořením Národního shromáždění Walesu v roce 1999 začala pro Wales nová éra. Velšští ministři a ministryně sídlící
přímo ve Walesu mohli poprvé vyvíjet politiku a právní předpisy šité Walesu na míru a často odlišné od politiky a právních předpisů přijímaných v jiných částech Velké Británie. Po této decentralizaci došlo k dalšímu rozšíření pravomocí
velšské vlády, například přijetím Zákona o Vládě Walesu (Government of Wales Act) v roce 2006, který velšským ministrům umožnil vytvářet velšské zákony (tzv. Assembly Measures).“126
Vláda Walesu (The Welsh Assembly Government) se zavázala k podpoře „dynamického a udržitelného sektoru sociálního
podnikání posilujícího růst hospodářství jako celku“ a za svou roli považuje „zajistit, aby se sociálnímu podnikání dostalo
potřebné podpory pro rozvoj, růst a rozkvět... ve všech fázích jeho vývoje.“127
Současné aktivity
Velšské centrum družstev128 (Wales Co-operative Centre) úspěšně žádalo Evropskou unii o prostředky určené na cíl
konvergence pro poskytování podpory rozvoje sociálního podnikání po dobu pěti let. Tento program v hodnotě 7,1 milionu liber spolufinancovaný z 50 % Národním shromážděním Walesu bude poskytovat podporu sociálnímu podnikání,
123 | http://www.scotland.gov.uk/About/
126 | http://wales.gov.uk/about/history/?lang=en
127 | http://wales.gov.uk/topics/housingandcommunity/regeneration/socialenterprise/?lang=en
128 | http://www.walescoop.com/
46 / 47
tj. zvyšovat povědomí o přínosu sociálních podniků pro sociální a hospodářskou obnovu a poskytovat poradenství
a podporu vznikajícím sociálním podnikům, poskytovat instruktáže, školení a odkazovat na další podpůrné agentury.
Národní shromáždění Walesu svolává ministerskou poradní skupinu pro sociální podnikání129, která náměstkovi ministra
pro obnovu Walesu radí v otázkách rozvoje tohoto sektoru.
http://wales.gov.uk/topics/housingandcommunity/regeneration/socialenterprise/?lang=en
Severní Irsko
Popis
„Národní shromáždění Severního Irska je decentralizovaným vládním orgánem Severního Irska. Zodpovídá za vytváření
a schvalování zákonů o přenesených záležitostech v Severním Irsku.“130
Ministerstvo Severního Irska pro podnikání, obchod a investice (The Northern Ireland Department for Enterprise, Trade
and Investment, DETI) na svých internetových stránkách uvádí: „Sektor sociální ekonomiky je nedílnou součástí ekonomiky Severního Irska a DETI zaujímá k jeho rozvoji jakožto prioritní oblasti integrovaný přístup v rámci návrhu vládního
programu Budování lepší budoucnosti (Building a Better Future131) pro období 2008 - 2011.“
Současné aktivity
V říjnu 2009 uzavřelo DETI diskuzi o budoucí Strategii pro sociální ekonomiku a podnikání (Social Economy and Enterprise Strategy). O dalším vývoji této strategie nejsou v současné době známy žádné další podrobnosti.
http://www.detini.gov.uk/deti-social-eco-index.htm
Anglické regionální rozvojové agentury
Popis
„Anglické regionální rozvojové agentury (Regional Development Agencies, RDA) byly spuštěny v roce 1999. V roce 2000
pak následovalo založení Londýnské rozvojové agentury. Jejich posláním je šířit hospodářskou prosperitu a příležitosti
pro všechny v devíti anglických regionech. Toto poslání plní rozvojové agentury poskytováním strategického řízení ekonomického rozvoje, přičemž zajišťují, aby nebyly opomenuty potřeby a příležitosti žádného regionu. Usilují o dosažení
trvalého zlepšení ve všech regionech a snížení rozdílů v míře růstu mezi jednotlivými regiony.“132
Podle Zákona o regionálních rozvojových agenturách (Regional Development Agencies Act) z roku 1998 má každá
agentura pět zákonných účelů, jimiž jsou:
Podpora hospodářského rozvoje a obnovy
Podpora efektivity podnikání, investic a konkurence
Podpora zaměstnanosti
Podpora rozvoje a využívání dovedností relevantních pro zaměstnanost
Přispívání k udržitelnému rozvoji
Současné aktivity
„Všechny regiony s výjimkou Severozápadní Anglie (North West England), kde má každý subregion svůj akční plán pro sociální podnikání a rozvojová agentura tyto plány podporuje, mají nějakou formu regionálního plánu pro sociální podnikání,
který je propojen s dalšími strategickými plány, jako je Podnikový plán rozvojové agentury (Corporate Plan) a Regionální
hospodářská strategie podnikatelské podpory pro sociální podniky zpracovaná Úřadem pro třetí sektor (Business Support
for Social Enterprises Regional Economic Strategy, RES). Většina regionálních akčních plánů byla zpracována v rámci regionálních partnerství pro sociální podnikání s podporou dané rozvojové agentury. Podle těchto strategií a plánů spadá
sociální podnikání do činnosti agentur v oblasti podnikání spíše než do oblasti obnovy a sociálního začlenění.“
129 | http://wales.gov.uk/topics/housingandcommunity/regeneration/socialenterprise/advisorygroup/?lang=en
130 | http://www.niassembly.gov.uk/the_work.htm
131 | http://www.detini.gov.uk/deti-social-eco-index/deti-social-eco-newpage.htm
132 | http://www.englandsrdas.com/who_we_are/
„Všechny rozvojové agentury zmiňují podporu sociálního podnikání ve svých Podnikových plánech a Regionálních hospodářských strategiích. Některé z nich si stanovily také konkrétnější cíle týkající se zvýšení počtu nově vzniklých sociálních podniků a zvýšení počtu výběrových řízení na sociální zakázky veřejného sektoru“133.
Akční plán Úřadu pro třetí sektor pro sociální podnikání také stanovuje, co mají regionální rozvojové agentury učinit do
roku 2008, aby ve svém regionu zvýšily spokojenost s podporou podnikání. Patří sem:
zavádění osvědčených postupů ve všech regionálních rozvojových agenturách
zavádění, uvádění na trh a monitorování nabídky vhodné podnikatelské podpory dostupné sociálním podnikům
poskytování informací agentuře Business Link o specializované podnikatelské podpoře, která je v daném regionu
sociálním podnikům k dispozici
podpora rozvoje kvalifikací díky zahrnutí sociálních podniků do regionálních sítí pro rozvoj kvalifikací
http://www.englandsrdas.com/
http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/mapping_regional_summary.pdf
Příloha 4:
Kategorizace hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii
Níže uvádíme stručnou tabulku, která se snaží kategorizovat hlavní aktéry podpůrného sektoru sociální ekonomiky podle několika faktorů:
Kategorie
Popis
Sociální > komerční (1-5)
Podpůrná organizace poskytuje pomoc výhradně sociálně/environmentálně zaměřeným organizacím (1), nebo převážně komerčně zaměřeným subjektům (5).
Nováčci > zavedené organizace
(1-5)
Podpůrná organizace zaměřená na nováčky (1), nebo na zavedené iniciativy / organizace (5).
Jednotlivec > organizace
(j nebo o nebo obojí)
Podpůrná organizace se zaměřuje na jednotlivce / sociální podnikatele (j) nebo sociální podniky (o)
nebo obojí.
Zaměření na sektor > obecné
zaměření (s nebo o)
Podpůrná organizace se zaměřuje na konkrétní sektor (s) nebo poskytuje všeobecnou pomoc (o).
Lobbying (stupeň 1-5)
Podpůrná organizace se zabývá lobbyingem (1 = ne > 5 = ano).
Podnikatelská podpora
(stupeň 1-5)
Podpůrná organizace plní funkci podnikatelské podpory (1 = ne > 5 = ano).
Geografická působnost
(regiony)
Umístění a působnost podpůrné organizace
S využitím této struktury lze jednotlivé subjekty navzájem srovnávat, a to buď v jediném kontinuu, nebo kombinací dvou
kategorií na ose X-Y. Tímto způsobem lze provádět základní rozdílové (GAP) analýzy britského podpůrného sektoru sociální ekonomiky nebo je nahradit subjekty působícími v České republice. Další úroveň analýzy, která přesahuje rozsah
této zprávy, by bylo možné provést překrytím dostupných analýz potřeb s osami X-Y pro srovnání nabídky a poptávky.
133 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/mapping_regional_summary.pdf
48 / 49
Nováčci > zavedené organizace (1-5)
Jednotlivec > organizace (j
nebo o nebo obojí)
(stupeň 1-5)
(regiony)
Odkaz
Agentury pro rozvoj podnikání – Organizace zaměřené na podporu sociálních podniků
Subjekty poskytující podnikatelské poradenství
1-5
1-5
obojí
o
0
3
Velká Británie
Více odkazů – viz dále
Pro bono
1-5
1-5
obojí
o
0
2
Velká Británie
Skollovo centrum (Skoll
Centre)
1-5
1-3
j
o
0
2
Velká Británie
/ mezinárodní
http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/
skoll/Pages/default.aspx
University of East London
1-4
1-4
j
o
0
2
Velká Británie
https://www.uel.ac.uk/programmes/hss/undergraduate/summary/socialenterprise-ba.htm
Název
Odkaz
(regiony)
(stupeň 1-5)
Jednotlivec > organizace (j
nebo o nebo obojí)
Nováčci > zavedené organizace (1-5)
Název
Přehledová tabulka hlavních subjektů britského sektoru podpory sociální ekonomiky podle jejich
zaměření
Rozvoj podnikání
Londýnská agentura pro
sociální podnikání (Social
Enterprise London)
2-4
3-5
o
o
4
2
Londýn
www.sel.org.uk
Projekt udržitelného financování (Sustainable Funding
Project) NCVO
2-4
1-3
o
o
0
2
Velká Británie
http://www.ncvo-vol.org.uk/sfp
Koalice pro sociální podnikání
(Social Enterprise Coalition)
2-4
3-5
o
o
5
1
Velká Británie
http://www.socialenterprise.
org.uk
Podpůrné organizace Koalice
pro sociální podnikání v regionech
2-4
1-5
o
o
3
2
1 na region
Southbank University
1-5
1-4
j
o
0
2
Londýn
Britská družstva (Co-operatives UK)
3-5
3-5
o
o
4
1
Velká Británie
Herriot-Watt University
1-3
1-5
obojí
o
0
1
Skotsko
http://www.sml.hw.ac.uk/socialenterprise/
Časopis Social Enterprise
1-5
1-5
obojí
o
0
0
Velká Británie
Vzdělávání – Odborná příprava
Škola pro sociální podnikatele
(School for Social Entrepreneurs)
1-5
1-3
j
o
4
3
Velká Británie
www.sse.org.uk
The Hub
1-4
1-3
obojí
o
0
1
Londýn
www.the-hub.net
Investiční filantropie (Venture
Philanthropy)
2-4
2-4
o
o
0
3
Velká Británie
Nadace
1-4
1-5
obojí
o
1
1
Velká Británie
2-5
2-4
o
o
3
3
Velká Británie
http://www.cafonline.org/default.
aspx?page=6903
Agentury pro rozvoj podnikání - Organizace zaměřené na podporu sociálních podnikatelů
Ashoka
1-5
4-5
j
o
1
5
Velká Británie
/ celosvětová
http://www.ashoka.org/unitedkingdom
UnLtd
1-5
1-3
j
o
3
3
Velká Británie
www.unltd.org.uk
Agentury pro rozvoj podnikání - Sektorově vymezené podpůrné organizace
Britské sociální firmy (Social
Firms UK)
3-5
2-4
o
s
3
2
Velká Británie
http://socialfirmsuk.co.uk/
Asociace rozvojových konsorcií
(Development Trusts Association, DTA)
3-4
1-5
o
s
3
3
Velká Británie
www.dta.org.uk
Realliance a podpůrné organizace sektoru komunálního
odpadu
1-4
1-3
o
s
3
3
Velká Británie
http://www.realliance.org.uk/
Changemakers
1-2
Vzdělávání – Vysoké školství
Financování - granty
Financování - půjčky
Venturesome
1-3
obojí
s
3
2
Velká Británie
www.changemakers.org.uk
Big Issue Invest
3-5
3-4
o
o
2
2
Velká Británie
The Social Investment Business
3-5
3-4
o
o
3
2
Velká Británie
3-5
3-4
o
o
4
1
Velká Británie
http://socialfinance.org.uk/
Prime
4-5
1-3
j
s
0
3
Velká Británie
Social Finance
Prowess
4-5
1-3
j
s
0
3
Velká Británie
www.prowess.org.uk
Komunikace
Asociace komunitní dopravy
(Community Transport Association)
2-4
3-5
o
s
1
2
Velká Británie
www.ctauk.org.uk
Přehled komunikace
Federace městských farem
a komunitních zahrad (Federation of City Farms and
Community Gardens)
1-3
Plunkettova nadace (Plunkett
Foundation)
3-4
3-5
o
o
1
4
Velká Británie
/ mezinárodní
Supporters Direct
2-4
1-5
o
o
2
2
Velká Británie
Není k dispozici
Omezené – viz níže
Měření společenské návratnosti investic
1-3
o
s
1
0
Velká Británie
Nadace nové ekonomiky (New
Economics Foundation)
1-5
1-5
o
s
3
1
Velká Británie
http://neweconomics.org/
Síť pro sociální návratnost
investic (SROI Network)
2-4
2-4
o
s
0
1
Velká Británie
www.plunkett.co.uk
New Philanthropy Capital
1-4
2-4
o
o
0
1
Velká Británie
http://www.philanthropycapital.
org/
http://www.supporters-direct.
org/
Síť sociálních auditů (Social
Audit Network)
1-3
2-4
o
s
0
1
Velká Británie
http://www.socialauditnetwork.
org.uk/
Pro Bono Economics
Velká Británie
www.farmgarden.org.uk
50 / 51
Diagram č. 1
Diagram č. 1 srovnává klíčové organizace zaměřené na podporu sociálních podniků a sociálních podnikatelů podle jejich
převažujícího zaměření na nováčky nebo naopak zavedené organizace a podle převažující sociální / environmentální nebo
naopak komerční návratnosti. Velikost a rozsah každé organizace na diagramu odráží rozsah jejího pokrytí. Velké organizace
poskytující výhradně sociální návratnost (velké charitativní organizace) mají podle očekávání malé pokrytí. Tyto organizace
obvykle podpůrné služby internalizují nebo nakupují. Podobně také neexistuje žádná specifická podpora sociální ekonomiky pro malé, komerčně zaměřené organizace, které bychom většinou klasifikovali spíše jako malé firmy než jako sociální
podniky. Z diagramu je patrná významná koncentrace podpory pro jednotlivce usilující o naplňování sociálních či environmentálních cílů v počáteční fázi jejich činnosti, zatímco podpora zaměřená na organizace je soustředěna spíše na zavedené
sociální podniky.
Diagram č. 2
Diagram č. 2 pokračuje ve srovnání diagramu č. 1, ale zaměřuje se na organizace specializované na podporu konkrétního
sektoru. I zde konstatujeme absenci podpory pro větší / zavedené subjekty nevěnující se komerčním aktivitám. Významným rozdílem je přítomnost podpůrných organizací, které přizpůsobily svou činnost a zahrnuly do ní i sociální podnikatele,
čímž do poskytované podpory vnášejí komerčnější zaměření. Opět konstatujeme významnou koncentraci podpory určené
mladým a více sociálně zaměřeným podnikům a sociálním podnikatelům.
52 / 53
Diagram č. 3
Diagram č. 3 srovnává organizace na základě kombinace jejich zaměření na podnikatelskou podporu a lobbying. Většina organizací je soustředěna ve středu diagramu. Bylo by zapotřebí další analýzy pro zjištění, zda je sjednocení lobbyingu a podnikatelské podpory přirozeně vhodné a vytváří synergie, nebo zda jedno druhému škodí, což by znamenalo, že všeobecná
konfigurace podpůrných organizací ve Velké Británii má trhliny.
Diagram č. 4
Diagram č. 4 umísťuje poskytovatele finančních prostředků uvedené v této zprávě na stejné osy jako diagram č. 1 a 2.
U poskytovatelů sociálního financování konstatujeme významné překrývání. Pro menší organizace jsou možnosti
investičního financování (oproti grantům) velmi omezené vzhledem k transakčním nákladům a předpokládanému riziku.
54 / 55
Příloha 5:
Agentury pro rozvoj podnikání – Organizace zaměřené na podporu sociálních podniků
a | Londýnská agentura pro sociální podnikání (Social Enterprise London)
Popis
„Londýnská agentura pro sociální podnikání (Social Enterprise London, SEL) byla založena v roce 1998 jako první agentura
ve Velké Británii na základě spolupráce mezi družstevními organizacemi (Poptel, Computercraft Ltd, Calverts Press, Artzone),
řadou agentur pro rozvoj družstev (tzv. co-operative development agencies, CDA) a infrastrukturními orgány podporujícími
rozvoj družstevního podnikání (Co-operative Training London, Co-operative Party, London ICOM, Co-operatives UK). První
ředitel agentury Jonathan Bland si s sebou přinesl zkušenosti z Valencie, kde byla infrastruktura na podporu družstevního
podnikání vybudována podle vzoru španělské oblasti Mondragon. Agentura se nespokojila jen s poskytováním podpory
začínajícím organizacím. Společně s Londýnskou rozvojovou agenturou (London Development Agency, LDA) vytvořila
zájmovou komunitu, jejímž výsledkem bylo zavedení bakalářského studijního programu sociálního podnikání na University
of East London (pod vedením Jona Griffitha) a založení časopisu Social Enterprise Journal (nyní řízeného Liverpool John
Moores University a vydávaného nakladatelstvím Emerald Publishing).“
Londýnskou agenturu pro sociální podnikání zde uvádíme odděleně od ostatních regionálních agentur, protože sehrála
v budování infrastruktury na podporu sociální ekonomiky ve Velké Británii průkopnickou roli.
http://sel.org.uk/
b | Projekt udržitelného financování (Sustainable Funding Project) Národní rady pro dobrovolnické
organizace (National Council for Voluntary Organisation)
Popis
„Projekt udržitelného financování zřídila v roce 2000 Národní rada pro dobrovolnické organizace jako součást vize „společnosti, v níž jsou lidé inspirováni k uskutečňování pozitivních změn ve svých komunitách“134 S využitím finančních prostředků z fondu Futurebuilders, společnosti Centrica a Charitativní banky (Charity Bank) poskytuje projekt nástroje, zdroje
a odborné zkušenosti dobrovolnickým a komunitním organizacím s cílem umožnit jim vytvářet a realizovat strategii udržitelného příjmu včetně správného finančního řízení. Kromě zveřejňování informací na internetu pořádáme také školicí kurzy, akce, poskytujeme poradenství a vydáváme řadu publikací, v nichž se praktickou a přístupnou cestou snaží shromáždit
to nejlepší, co může Národní rada pro dobrovolnické organizace a třetí sektor nabídnout.“135
http://www.ncvo-vol.org.uk/
http://www.ncvo-vol.org.uk/sfp
c | Koalice pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition)
Popis
Koalice pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition, SEC) je britským orgánem pro sociální podnikání s celostátní
působností. „Koalice pro sociální podnikání zastupuje široké spektrum sociálních podniků, regionálních i celostátních podpůrných sítí a dalších zainteresovaných organizací.
„Jsme přesvědčeni, že sociální podnikání je tím správným způsobem, jak podnikat, a společně se svými členy:
Propagujeme přínosy sociálního podnikání v médiích a pořádáme propagační kampaně a akcě.
S pomocí sítí a publikací šíříme mezi sociálními podniky osvědčené postupy. Klíčovou součástí naší práce je umožňovat sociálním podnikům výměnu know-how, vytváření sítí a společné podnikání. Zveřejňujeme celou řadu případových studií, návodů a vzdělávacích materiálů.
Společně s klíčovými politickými činiteli utváříme sektorovou politiku. Poskytujeme poradenství vládě, účastníme se
konzultací a pořádáme akce s cílem zlepšovat prostředí pro sociální podnikání.
134 | http://www.ncvo-vol.org.uk/about-us
135 | http://www.ncvo-vol.org.uk/sfp
Snažíme se ovlivňovat politiky napříč politickým spektrem a získávát tak podporu pro sociální podnikání. Politická angažovanost je základem práce koalice při propagaci sociálního podnikání a snahy o to, aby se toto téma dostalo mezi
priority politického programu.
Provádíme výzkum s cílem rozšířit základnu průkazných materiálů v oblasti sociálního podnikání.
V současnosti shromažďujeme aktuální informace z celostátního průzkumu provedeného mezi našimi členy s cílem
ovlivnit vládní politiku.“136
http://www.socialenterprise.org.uk
d | Organizace zaměřené na podporu sociálních podniků v regionech
Popis
Po založení Londýnské agentury pro sociální podnikání a poté Koalice pro sociální podnikání se začaly i v ostatních regionech po celé Velké Británii objevovat další organizace na podporu sociálního podnikání a sociální ekonomiky. Tyto nové
organizace, podnícené či alespoň financované regionálními rozvojovými agenturami (RDA) jako součást jejich strategie
ekonomického rozvoje, se staly ohniskem regionálního lobbyingu, zastupování, podpory a budování kapacit.
Sociální podnikání východní Anglie (Social Enterprise East of England) - http://www.seee.co.uk/
Partnerství pro sociální podnikání Severovýchod (North East Social Enterprise Partnership) - http://www.nesep.co.uk/
Sociální podnikání Severozápad (Social Enterprise North West) - http://www.senw.org.uk/
Sociální podnikání Yorkshire a Humber (Social Enterprise Yorkshire and Humber) - http://www.seyh.org.uk/
Sociální podnikání East Midlands (Social Enterprise East Midlands) - http://www.seem.uk.net/
Sociální podnikání West Midlands (Social Enterprise West Midlands) - http://www.socialenterprisewm.org.uk/
Regionální infrastruktura pro sociální podnikání (Regional Infrastructure for Social Enterprise, RISE) (pro Jihozápadní Anglii)
- http://www.rise-sw.co.uk/
Partnerství pro sociální podnikání Jihovýchodní oblasti (South East Area Social Enterprise Partnership) http://www.se2partnership.co.uk/
Sociální podnikání Londýn (Social Enterprise London) - http://sel.org.uk/
Velšské centrum družstev (Wales Cooperative Centre) - http://www.walescoop.com/
Skotská koalice pro sociální podnikání (Scottish Social Enterprise Coalition) - http://www.ssec.org.uk/
Síť sociální ekonomiky pro Severní Irsko (Social Economy Network for Northern Ireland)
- http://www.socialeconomynetwork.org/
e | Britská družstva (Co-operatives UK)
Popis
„Organizace na podporu družstev Britská družstva (Co‑operatives UK) vznikla v lednu 2003 sloučením Unie družstev
(Co‑operative Union), Hnutí za průmyslové a společné vlastnictví (Industrial and Common Ownership Movement, ICOM)
a Rady družstev Velké Británie (United Kingdom Co‑operative Council, UKCC). Co‑operatives UK je nezávislá a autonomní
družstevní organizace vlastněná a demokraticky řízená svými členy, nicméně naše práce je přínosem pro všechny družstevní organizace ve Velké Británii.
Prosazujeme zájmy družstev, zvyšujeme povědomí a chápání hodnot a principů družstev a podporujeme růst a rozvoj
nových i stávajících družstev s cílem vytvářet čím dál úspěšnější a udržitelnější družstevní ekonomiku.“137
136 | http://www.socialenterprise.org.uk/pages/who-we-are.html
137 | http://www.cooperatives-uk.coop/Home/about/co-operativesUk
56 / 57
f |Časopis Social Enterprise
Popis
Časopis Social Enterprise („Sociální podnik“) je britský měsíčník, který všem zájemcům o sociální podnikání poskytuje aktuální informace a praktickou pomoc.
propagovat hodnoty a chápání modelu sociálních firem
usnadňovat zakládání, rozvoj a růst nových sociálních firem a posilovat ty stávající
efektivně sloužit svým členům, zvyšovat jejich počet, zjišťovat a uspokojovat jejich potřeby
vést iniciativy výzkumu a rozvoje s cílem stimulovat rozvoj, produkci a šíření nových i stávajících zdrojů.“141
http://socialfirmsuk.co.uk/
Organizace zaměřené na podporu sociálních podnikatelů
j | Asociace rozvojových konsorcií (The Development Trusts Association, DTA)
Popis
Asociace rozvojových konsorcií (DTA) je podpůrná síť s členskou základnou, jejímž posláním je pomáhat při zakládání nových konsorcií a přispívat k výměně zkušeností a efektivní spolupráci mezi existujícími konsorcii.
g | Ashoka
Popis
Organizace Ashoka založená v roce 1981 vyhledává a podporuje přední sociální podnikatele s neotřelými nápady, které mají
šanci uspět alespoň na národní úrovni a které se vyznačují významným veřejným přínosem. Organizace působí v 70 zemích
světa.„V roce 2003 učinila Ashoka strategický závazek zahájit své působení v západní Evropě. Vzhledem k dlouholeté tradici
silné podpory příznivců ve Velké Británii slouží tato země jako základna pro všechny činnosti organizace v Západní Evropě.“138 Sedm jednotlivců bylo vybráno jako „Ashoka Fellows“ ve Velké Británii.
Na konci 90. let, kdy se Ashoka ve Velké Británii zaměřovala pouze na oblast získávání finančních prostředků, bylo klíčovým
krokem založení nadace pro sociální podnikatele UnLtd. Členové správní rady organizace Ashoka uspořádali a předsedali
prvním setkáním konsorcia, jejichž výsledkem bylo rozdělení finančních prostředků ve výši 100 milionů liber.
http://www.ashoka.org/unitedkingdom
h | UnLtd
Popis
„UnLtd – nadace pro sociální podnikatele je charitativní organizace založená sedmi předními organizacemi, které podporují
sociální podnikání. UnLtd usiluje o podporu a rozvoj role sociálních podnikatelů jakožto síly pro pozitivní změnu ve Velké
Británii. Pro dosažení svého záměru v krátkodobém až střednědobém horizontuplánujeme:
udělovat ceny sociálním podnikatelům (první stupeň až 5 tisíc liber, druhý stupeň až 15 tisíc liber)
přidělovat oceněným podnikatelům stipendia v rámci celé Velké Británie
provádět výzkum přínosu sociálních podnikatelů pro společnost
UnLtd Ventures [podpora budování kapacit a investiční připravenosti].“139
http://www.unltd.org.uk/
Sektorově vymezené podpůrné organizace
i | Síť sociálních firem „Social Firms Network“
Popis
Sociální firmy jsou druhem sociálních podniků. „Sociální firma je tržně orientovaný podnik založený s cílem vytvářet kvalitní
pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce. Tzv. „vznikající sociální firma“ je taková, která usiluje o to stát
se sociálním podnikem, obvykle v raném stádiu podnikatelských aktivit, kdy ještě nemá mnoho zaměstnanců, ale fungující
podle podnikatelského plánu. Sektor sociálních firem je společný termín pro vznikající sociální firmy a sociální firmy.“140
„Britské sociální firmy (Social Firms UK) je celostátní organizace na podporu rozvoje sektoru sociálních firem ve Velké Británii.
Zabýváme se lobbyingem a akcemi za účelem zvýšení povědomí o sociálních firmách, věnuje se výzkumu a praktickým
iniciativám s cílem zvýšit počet sociálních firem ve Velké Británii i jejich kvalitu. Máme přibližně 300 členů. Mezi naše strategické priority patří:
138 | http://www.ashoka.org/unitedkingdom
139 | http://www.unltd.org.uk/template.php?ID=17&PageName=introduction
140 | http://socialfirmsuk.co.uk/about-social-firms/what-social-firm
Pojem „rozvojová konsorcia“ (development trusts) označuje organizace řízené a vlastněné komunitami, jejichž sociální a environmentální přínos plyne z vlastnictví budov a pozemků. Členové Asociace rozvojových konsorcií představují přibližně
50 % organizací sociální ekonomiky založených na aktivech a jako takové jsou tím nejlepším měřítkem současných a budoucích aktivit v této rozvíjející se oblasti. Členové asociace vlastní v souhrnu aktiva ve výši 489 milionů liber a generují
příjem ve výši 263 milionů liber, z toho 106 milionů je získáno výdělečnou činností. Zaměstnávají 4 500 osob, spolupracují
s 17 000 dobrovolníky a poskytují služby 10 000 komunitních skupin a 9 000 malých firem.142
Další klíčovou oblastí s potenciálem růstu mimo členskou základnu je řízený pracovní prostor a podnikatelské inkubátory.
Třemi důležitými organizacemi na tomto poli jsou Akční síť komunit (Community Action Network), Společnost etického
vlastnictví (Ethical Property Company, EPC) a The Hub. Pro představu o potenciálu této oblasti stačí krátký pohled na Společnost etického vlastnictví, která si v rozmezí sedmi let vybudovala díky financování prostřednictvím vydávání akcií s nízkou návratností základnu majetku v hodnotě 20 milionů liber v podobě 14 budov. Jejich průměrná návratnost investorům
dosahuje 4 % a celková návratnost investic včetně navýšení vlastního kapitálu činí 9 %.
Lidé ve vedoucích pozicích Asociace rozvojových konsorcií i Společnosti etického vlastnictví nevidí žádná významná omezení na trhu, kde fungují, a za podmínky, že budou mít dostatečný kapitál předpokládají desetinásobné zvýšení svých aktivit
během pěti let.
http://www.dta.org.uk/
http://www.can-online.org.uk
http://www.ethicalproperty.co.uk/site/en/index.php
http://the-hub.net/
k | Realliance a organizace na podporu sektoru komunálního odpadu
Popis
Realliance je společný podnik čtyř hlavních anglických komunitních sítí pro zdroje a recyklaci – Komunitní sítě pro kompostování (Community Composting Network), Britské komunitní sítě pro recyklaci (Community Recycling Network UK),
Londýnské komunitní sítě pro recyklaci (London Community Recycling Network) a Sítě pro využití použitého nábytku
(Furniture Reuse Network). Tyto čtyři organizace již přes 15 let lobbují ve prospěch sektoru komunálního odpadu po celé
Velké Británii a poskytují mu podporu.
„Iniciativa Realliance je financována z tříletého grantu Ministerstva pro životní prostředí, výživu a venkov ve výši 4 miliony
liber, který sám o sobě přestavuje uznání sektoru komunálního odpadu. Mezi hlavní aktivity této iniciativy patří:
poskytování rozvojové podpory, poradenství a informací organizacím třetího sektoru zabývajícím se komunálním odpadem
zastupování komunitních skupin usilujících o udržitelné řízení zdrojů“143
141 | http://socialfirmsuk.co.uk/about-us
142 | http://www.dta.org.uk/aboutourmembers/developmenttrustsin2008.htm
143 | http://www.realliance.org.uk/About
58 / 59
Cílem poskytované podpory je umožnit organizacím udržovat a rozvíjet činnosti v oblasti zpracování odpadu, které poskytují svým komunitám.
http://www.prowess.org.uk/
http://www.realliance.org.uk/
o | Asociace komunitní dopravy (Community Transport Association, CTA)
Popis
„Posláním Asociace komunitní dopravy je podporovat své členy a jednat jako vedoucí britský orgán pro dobrovolnickou
a komunitní dopravu. Našimi členy jsou organizace pevně zakořeněné v srdci komunit, kterým slouží...
l | Changemakers
Popis
„Organizace Changemakers („Hybatelé změn“) byla založena v roce 1994 koalicí pedagogů a nevládních organizací
a stala se jedním z prvních zástupců z řad mladých lidí stojících v čele vlastních sociálních aktivit a změn. Během posledních šestnácti let se „hybateli změn“ stalo přes 50 000 mladých lidí a naši filozofii a přístup založený na práci s mladými
přijaly za své stovky organizací.
Organizace Changemakers má pobočky v Londýně (naše hlavní sídlo), Newcastlu a Birminghamu. Pracujeme s mladými
lidmi ve všech částech Anglie a chystáme se rozšířit svou působnost i na ostatní části Velké Británie
Kromě toho jsme aktivní i v mnoha dalších částech světa, v posledních letech zejména v Austrálii, Bangladéši, Kolumbii,
Litvě a Rumunsku.“144
http://www.changemakers.org.uk/
m | Prime
Popis
Iniciativa Prime bezplatně poskytuje informace a pořádá akce a školení s cílem pomoci starším lidem v návratu do práce,
a to tak, že si založí vlastní firmu čili se stanou samostatně výdělečně činnými. Tato iniciativa není zaměřena výhradně na
sociální ekonomiku, nicméně stojí za zmínku vzhledem k povaze své cílové skupiny a skutečnosti, že do své působnosti
zahrnuje i sociální podnikání. „Organizace pomáhá lidem starším padesáti let v zakládání vlastních firem. Byla založena
princem Charlesem jako reakce na dopisy, které dostával od lidí zoufale hledajících práci, kteří však vzhledem ke svému
věku nemohli nalézt pracovní uplatnění. Iniciativa Prime bezplatně nabízí informace, workshopy a akce pro navazování
obchodních kontaktů. Odkazujeme také na akreditované poradce, kteří poskytují bezplatné podnikatelské poradenství,
a v některých částech země nabízíme bezplatné instruktáže a další služby. Kromě toho se iniciativa Prime na místní, regionální, národní a evropské úrovni zasazuje o zajištění potřebné podpory pro občany starší padesáti let, přičemž samostatnou
výdělečnou činnost považuje za jednu z cest k opětovnému zařazení do pracovního procesu.“145
n | Prowess
Popis
„Prowess je britská asociace sdružující organizace i jednotlivce, kteří usilují o růst počtu podniků vlastněných ženami. Naše
aktivity zahrnují zvyšování povědomí, sdílení osvědčených postupů, zastupování a informování. Asociace Prowess má přes
300 členů, kteří každoročně podpoří 100 000 žen při založení 10 000 nových podniků, což představuje příspěvek k ekonomice ve výši 1,5 miliardy liber.“146
Asociace prosazuje vizi společnosti bez sociálního vyloučení a nespravedlnosti, kde je každému dopřána mobilita a přístup
ke službám, které potřebuje. Jejím posláním je přinášet společenské změny prostřednictvím vedení, vzdělávání a podnikání. Tohoto cíle chceme dosáhnout:
poskytováním efektivní podpory pro vedení, vzdělávání a podnikání našim členům
zastupováním dobrovolnické a komunitní dopravy ve Velké Británii a hájení postojů našich členů při jednáních
s vládou
podporou a ovlivňováním širší sítě organizací působících v dobrovolnické a komunitní dopravě a v klasických dopravních službách s cílem nabízet přístupná a dynamická dopravní řešení, z nichž nejsou vyloučeni žádní členové
společnosti tak, aby bylo dosaženo sociální spravedlnosti a společenských změn.
http://www.ctauk.org/
p | Federace městských farem a komunitních zahrad (Federation of City Farms and Community Gardens)
Popis
Federace městských farem a komunitních zahrad je „registrovaná charitativní organizace, která podporuje, zastupuje a propaguje farmy, zahrady, zahrádkářské osady a další zelená prostranství spravovaná komunitami a vytváří tak příležitosti pro
růst místních komunit.
„Ve spolupráci s těmito komunitními skupinami pomáháme místním občanům bez ohledu na jejich věk, zázemí a schopnosti budovat lepší komunity, často v zanedbaných oblastech, a pozitivně přispívat k lepšímu životnímu prostředí. Fungujeme také jako celostátní mluvčí za hnutí komunitních farem a zahrad, propagujeme jeho práci a zvyšujeme povědomí
o něm u politických činitelů, poskytovatelů finančních prostředků, veřejnosti a v médiích.“148
http://www.farmgarden.org.uk/
q | Plunkettova nadace (Plunkett Foundation)
Popis
„Plunkettova nadace byla založena v roce 1919 Sirem Horacem Plunkettem, průkopníkem zemědělských družstev v Irsku...
Nadace vznikla proto, aby šířila zásady formulované Sirem Horacem jako „Tři zlepšení – lepší zemědělství, lepší obchod, lepší
život.“ Nadace propaguje a podporuje družstva a sociální podniky ve venkovských komunitách [ve Velké Británii i ve světě].
Poskytujeme podporu, kontakty a znalosti, abychom venkovským komunitám umožnili poznat, pochopit a aplikovat praktická řešení problémů, s nimiž se potýkají.
Spolu s celou řadou podobně zaměřených organizací pracujeme na vytváření podpůrných programů pro venkovská družstva a sociální podniky. Informační centrum Plunkettovy nadace shromáždilo od vzniku nadace přes 20 tisíc položek obsahujících informace a nápady z oblasti venkovských družstev a sociálního podnikání z celého světa. Také vyvíjíme tlak na
vládu a další aktéry, aby budovali podporu a prostředí příznivé pro rozvoj venkovských družstev a sociálních podniků.“149
Asociace Prowess se částečně zaměřuje na sociální podnikání, neboť „podle výzkumů je u žen mnohem větší pravděpodobnost , že budou při zakládání firmy usilovat o založení podniku se sociálním cílem, než u mužů. Z průzkumů vyplývá,
že téměř 50 % žen chce svůj „velký nápad“ využít k tomu, aby pomohly lidem, kterým štěstí přálo méně než jim, zatímco
u mužů je to necelá třetina. Níže naleznete informace o tom, jak založit a rozvinout vlastní sociální podnik, a můžete si
přečíst inspirující příběhy žen, které se tímto směrem vydaly.“147
http://www.plunkett.co.uk/
144 | http://www.changemakers.org.uk/about-us/
145 | http://www.primeinitiative.co.uk/about/
146 | http://www.prowess.org.uk/
147 | http://www.prowess.org.uk/start/socialenterprise.html
148 | http://www.farmgarden.org.uk/about-us
149 | http://www.plunkett.co.uk/aboutus/index.cfm
60 / 61
r | Supporters Direct
Popis
Operační skupina pro fotbal (Football Task Force) vydala v roce 1999 řadu doporučení s cílem umožnit fanouškům více se
zapojit do správy a budoucnosti svých klubů. V reakci na tato doporučení zřídila vláda organizaci Supporters Direct, mezi
jejíž funkce patří i „propagace a podpora konceptu demokratického vlastnictví fanoušků a zastupování v podobě vzájemných neziskových právních forem“. Upřednostňovanou právní formou je veřejně prospěšná společnost (Community Benefit Society) zaregistrovaná podle Zákona o průmyslových a pojišťovacích společnostech (Industrial and Provident Societies
Act) z roku 1965. V současnosti existuje přes 140 fanouškovských fondů (Supporters Trusts), z nichž 78 je držiteli vlastního
kapitálu ve svých klubech. 12 z těchto 78 fondů je držiteli více než poloviny vlastního kapitálu, své kluby proto nazývají jako
„kluby vlastněné fanoušky“ a klub je spravován s podporou akcionářů.
http://www.supporters-direct.org/
Rozvoj podnikání
s | Poradenské agentury pro rozvoj podnikání
Popis
V posledních letech vznikla řada poradenských agentur pro rozvoj podnikání. Tyto poradenské organizace většinou vznikají jako výsledek spolupráce mezi provozovateli sociálních podniků a družstev a provozovateli podpůrných agentur, mají
omezený počet zaměstnanců a podle potřeby najímají další poradce. Níže je uveden seznam internetových odkazů na
některé z těchto agentur.
Vládou financované investiční fondy (například Communitybuilders a investiční fond pro sociální podnikání financovaný
Ministerstvem zdravotnictví) většinou zahrnují finanční zdroje pro podporu budování kapacit a investiční připravenosti
pro sociální podniky, které jsou příjemci investic a dotací. Tyto podpůrné služby jsou buď předmětem výběrových řízení,
nebo jsou poskytovány správcem fondu. Podpora pro žadatele o prostředky z fondu zdravotnictví Národní zdravotnické
služby (NHS) je poskytována partnerstvím Partnerships UK.150 Žadatelé ze sektoru sociálního podnikání jsou podporováni sociálním investorem Social Investment Business151 (správce fondu). Podporu žadatelům o prostředky z fondu
Communitybuilders poskytuje sociální podnik a rozvojové konsorcium Coin Street Community Builders.152 Bylo by teoreticky možné vypočítat celkovou hodnotu vládní pomoci poskytnuté tímto způsobem, nicméně to přesahuje náplň
této studie.
Co-operative Assistance Network - http://www.can.coop/
Mutual Advantage - http://www.mutual-advantage.co.uk/
Eastside Consulting - http://www.eastsideconsulting.co.uk/
Striding Out - http://www.stridingout.co.uk/
The Guild - http://www.the-guild.co.uk/
t | Pro bono
Popis
Pro bono je výraz odvozený z latiny a znamená „pro veřejné blaho“. Ve světě podnikání jsou jako činnost pro bono označovány profesionální služby poskytované cílovým organizacím dobrovolně a zdarma. Tyto služby jsou poskytovány
zejména organizacím z neziskového a komunitního sektoru a dodávají zboží a služby přinášející veřejný prospěch.
Služby pro bono jsou dodávány firmami napříč všemi podnikatelskými oblastmi. Dlouhou a úctyhodnou tradici v poskytování těchto služeb má sektor advokacie a v posledních letech se dodávání služeb pro bono v oblasti sociální
ekonomiky začala věnovat celá řada právních firem a sítí. Použití pojmu pro bono se většinou omezuje na právní
profese, nicméně i mnoho dalších korporací a společností v jiných sektorech se věnuje aktivitám, které lze spojením
pro bono také označit. Služby pro bono by se neměly zaměňovat s činností, kterou lépe vystihuje pojem podnikové
dobrovolnictví, kdy profesionálové věnují svoji práci v krátkých časových úsecích na pomoc neziskovým organizacím.
150 | http://www.partnershipsuk.org.uk/
151 | http://www.socialinvestmentbusiness.org/
152 | http://www.coinstreet.org/
Dobrovolnictví se od aktivit pro bono liší tím, že vpřípadě dobrovolnictví nejsou dovednosti a zkušenosti dobrovolníka
využity k prospěchu samotné organizace. Příkladem může být skupina bankéřů, která dobrovolně pomáhá dětské
charitativní organizaci například tak, že během přestávky na oběd čte dětem pohádky nebo o víkendu vede kroužek
kreslení. Pojem pro bono označuje aktivitu, v níž jsou odborné dovednosti dobrovolníka přímo využity ku prospěchu
příslušné charitativní nebo neziskové organizace. Příkladem může být právník spolupracující s charitativní organizací,
která pomáhá žadatelům o azyl vyhnout se vyhoštění, nebo profesionál z oblasti vztahů s veřejností, který pomáhá
malému sociálnímu podniku s vypracováním marketingového plánu.Termín pro bono se dále nepoužívá k označení
práce, která je poskytována bezplatně, nicméně je hrazena vládou či nadacemi. Ve Velké Británii i na celém světě
existuje dlouhá tradice poskytování pomoci pro bono potřebným jednotlivcům a organizacím (často spadajícím do
třetího sektoru) v oblasti advokacie. Ve Velké Británii je to například přední právní firma Lovells, která všechny své
aktivity pro bono poskytuje sociálním podnikům. Významnou pomoc sociální ekonomice poskytuje také celá řada
dalších velkých právních firem a mezinárodních právních sítí.
Program firmy Lovells pro sociální podnikání (jde o právní firmu poskytující služby pro bono nejvíce zaměřené na sociální podnikání, je nejlepším příkladem firmy angažující se v sociální ekonomice) http://www.lovells.com/Lovells/Publications/Brochures/Social+Enterprise+Pro+Bono.htm
Nadace pro bono Lex Mundi http://www.lexmundiprobono.org/lexmundiprobono/Default.asp
The International Senior Lawyers Project - http://www.islp.org/
Program společnosti WhatIf?! pro sociální inovace http://www.whatifinnovation.com/Social_Innovation_Info
WhatIf?! je inovační agentura, jejíž oddělení pro bono každoročně poskytuje malému počtu sociálních podnikatelů
balíčky hloubkové podpory po dobu jednoho roku.
Vysokoškolské vzdělávání
u | Skollovo centrum (Skoll Centre)
Popis
Skollovo centrum, založené jedním ze zakladatelů Ebay, Jeffem Skollem, usiluje o rozvoj sociálního podnikání na celém
světě. Snaží se o inovativní společenskou změnu prostřednictvím vzdělávání, výzkumu a spolupráce:
rozvíjení talentů: prostřednictvím magisterských studijních programů v oboru podniková ekonomika zaměřených na
sociální podnikání
podpora výzkumu: provádění výzkumu, který rozvíjí teorii sociálního podnikání a jeho praktické využití, a podpora
akademických sítí zabývajících se sociální ekonomikou
vytváření „střediska pro spolupráci“ (Collaborative Hub): propojování sociálních podnikatelů s předními mysliteli a klíčovými aktéry v obchodu, vládě a filantropii
http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/skoll/Pages/default.aspx
v | University of East London (UEL)
Popis
UEL nedávno otevřela bakalářský studijní program v oboru sociální podnikání ukončený vysokoškolským diplomem
a s možností navazujícího studia. Tento studijní obor je realizován ve spolupráci s malým počtem místních sociálních
podniků v londýnské čtvrti East End, kde univerzita sídlí. Zdá se, že o tento obor je velký zájem.
https://www.uel.ac.uk/programmes/hss/undergraduate/summary/socialenterprise-ba.htm
w | Southbank University
Popis
Southbank University nabízí studijní obory v oblasti managementu charitativních a komunitních podniků. Tyto obory
přilákaly za dobu své existence studenty se zájmem o oblast sociálního podnikání, z části i díky flexibilní struktuře, jakou
univerzita nabízí, čímž jednotlivcům umožňuje skloubit studium se zaměstnáním či rodinnými závazky. Southbank University také jednou ročně pořádá Konferenci o výzkumu sociálního podnikání (Social Enterprise Research Conference).
Tato akce je určena lidem z praxe a akademickým pracovníkům, kteří se tímto tématem aktivně zabývají. „Konference se
62 / 63
vyznačuje interdisciplinárním přístupem, podporuje rostoucí počet vědců specializujících se na výzkum v oblasti sociálního podnikání a vytváří fórum umožňující sdílení poznatků pro široké spektrum zainteresovaných stran.“153
http://www.sse.org.uk/
http://www.lsbu.ac.uk/
aa | The Hub
Popis
The Hub je řízeným pracovním prostorem („managed workspace“) pro sociální podniky, sociální podnikatele a etické
firmy. Principem je pronájem kanceláří za hodinovou sazbu namísto sazby za metr čtvereční, což snižuje vstupní náklady
pro jednotlivce a organizace s novými a začínajícími iniciativami. The Hub klade důraz na budování kontaktů a vzájemné
učení s cílem zlepšit dovednosti a tím i úspěšnost lidí, kteří jej využívají. Z tohoto hlediska jde o nový přístup k poskytování školení a podnikatelské podpory v rámci sociální ekonomiky. The Hub má v současnosti dva prostory v Londýně
a formou frančízy se rozšířil na mnoho dalších míst po celém světě. Stejný přístup s podobnými výsledky využívají i další
organizace, například The Melting Pot („tavicí kotel“).155
x | Herriot Watt University
Popis
Herriot-Watt University otevřela ve svém kampusu v Edinburghu Institut sociálního podnikání (Social Enterprise Institute).
Institut poskytuje subjektům sociální ekonomiky služby v oblasti výzkumu, školení, obchodního plánování, vzdělávání a poradenství.
Jako součást Fakulty managementu a jazyků (School of Management and Languages) usiluje Institut sociálního podnikání o šíření osvědčených postupů v oblasti těchto „neziskových“ podniků a jejich řízení. Za tímto účelem pořádá institut
každoročně sérii konferencí a seminářů.
Herriot-Watt University nenabízí žádné oficiální bakalářské studijní programy v oboru sociálního podnikání. Univerzita se
zaměřuje na obohacování existujících oborů, výzkumu a programů konferencí a seminářů.
http://www.sml.hw.ac.uk/socialenterprise/
y | The Judge Business School v Cambridge
Popis
Na internetových stránkách The Judge Institute je uvedeno, že poslední studenti magisterského studijního programu
Komunitní podnikání (Master of Studies in Community Enterprise) dokončili studium v lednu 2007. Tento program byl
změněn na magisterský obor Sociální podnikání a rozvoj komunit (Social Enterprise and Community Development),
který je spravován Institutem navazujícího vzdělávání (Institute of Continuing Education). Na internetových stránkách
institutu je dále uvedeno, že institut přijímá přihlášky pro rok 2008, ale další informace chybí. Tento studijní program již
tedy zřejmě neexistuje a fakulta své stránky neaktualizuje.
http://www.jbs.cam.ac.uk/programmes/mst_community/index.html
http://the-hub.net/
Středoškolské vzdělávání
Popis
V britském středoškolském vzdělávání se sociálním podnikům a sociálnímu podnikání nevěnuje příliš velká pozornost.
Od roku 2000 byla v této oblasti podniknuta řada vládních iniciativ s větším či menším úspěchem. V letech 2001 až 2004
probíhal pilotní vládní projekt zavádění osnov aktivního občanství, který byl přímou reakcí na zprávu Výuka občanství
a demokracie ve školách (The Teaching of Citizenship and Democracy in Schools156, 2001) zveřejněné Poradní skupinou
pro občanství (Advisory Group on Citizenship) a probíhal pod vedením profesora Bernarda Cricka. Na základě poznatků
z tohoto pilotního projektu pak byly vypracovány osnovy občanské výchovy, která je nyní povinně vyučována na všech
středních školách ve Velké Británii. Občanská výchova má „vybavit žáky znalostmi a dovednostmi nutnými pro efektivní
účast v demokracii.“157 Tato velmi široká oblast studia se překrývá se sociální ekonomikou pouze okrajově, nicméně
vzhledem k nedostatku výukového materiálu stojí za zmínku. V závislosti na tom, jak je tento předmět na jednotlivých
školách vyučován, může doplňovat učivo o téma charitativních organizací a obecněji nevládního sektoru, dobrovolnictví a aktivit považovaných za součást sociální ekonomiky.
V roce 2002 byla zveřejněna publikace „Podnikání a ekonomika ve školství“. Součástí publikace byla studie zaměřená na
vzdělávání v oblasti podnikání vedená Howardem Daviesem, tehdejším předsedou Úřadu finančních služeb (Financial
Services Authority). Tato studie zjistila, že ačkoli jsou vazby mezi školami a podnikatelským sektorem v některých oblastech dobré, zkušenost s podnikáním nezíská ani 30 % mladých lidí. Studie proto doporučila zařadit téma podnikání
do britských učebních osnov. To se nyní stalo a podrobnosti lze najít na vládních internetových stránkách věnovaných
státním osnovám.158
Odborná příprava
z | Škola pro sociální podnikatele (School for Social Entrepreneurs)
Popis
„Posláním Školy pro sociální podnikatele je poskytování školení a příležitostí k tomu, aby lidé mohli lépe využívat svých
tvůrčích a podnikatelských schopností pro dobro společnosti... Škola pro sociální podnikatele nabízí praktické vzdělávací
programy, jejichž cílem je současný rozvoj sociálního podnikatele i jeho organizace. Náš přístup je založen na přesvědčení, že motorem společenských změn jsou lidé, a že právě oni představují ty nejcennější zdroje a kapitál.
Zahrnutí tématu podnikání do státních osnov ovlivnilo i vytváření britského akčního plánu pro sociální podnikání159
v roce 2006. Výsledkem bylo vydání nových pokynů pro střední školy týkajících se zahrnutí sociálního podnikání do osnov a do akreditovaných kvalifikací. To zřejmě mělo také vliv na přislíbení 9 milionů liber v rámci desetileté strategie růstu
vědy a inovací, které zveřejnila vláda160. Vláda sice následně tento slib vzala zpět, nicméně jeho nepřímým důsledkem
byl vznik programu Big Boost161 – partnerství organizací na podporu sociální ekonomiky s cílem získat 5 milionů liber
z Národní loterie a s jejich pomocí navázat na dřívější snahy o podporu sociálního podnikání mimo školství.
Školu založil v roce 1997 Michael Young (Lord Young z Darlingtonu), sociální inovátor a zakladatel Asociace spotřebitelů
(Consumers’ Association), Otevřené univerzity (Open University) a okolo 40 dalších organizací.
Se školstvím spolupracuje celá řada organizací na podporu sociální ekonomiky (viz níže). Nejvýznamnější z nich je organizace Changemakers, o níž je uvedeno více informací na jiném místě této zprávy.
Po úspěšných programech Millennium Awards, které proběhly na území celé Velké Británie, se škola rozšířila mimo svou
základnu v londýnské čtvrti Bethnal Green a síť Škol pro sociální podnikatele se stále rozrůstá (v současnosti 11 frančíz ve
Velké Británii a přítomnost v Číně a Austrálii). Programy Školy pro sociální podnikatele mají ve Velké Británii přes 400 absolventů.“154
153 | http://bit.ly/d0WNQp
154 | http://www.sse.org.uk/about.php?sub=INTRODUCTION
155 | http://www.themeltingpotedinburgh.org.uk/
156 | www.qcda.gov.uk/libraryAssets/media/6123_crick_report_1998.pdf
157 | http://www.qcda.gov.uk/14681.aspx
158 | http://curriculum.qcda.gov.uk/key-stages-3-and-4/cross-curriculum-dimensions/enterprise/index.aspx
160 | http://www.hm-treasury.gov.uk/press_68_05.htm
161 | http://www.unltd.org.uk/template.php?ID=75&PageName=biglotteryyoung
64 / 65
Changemakers
Organizace Changemakers („Hybatelé změn“) se stala jedním z prvních zástupců z řad mladých lidí stojících v čele vlastních sociálních aktivit a změn. Během posledních šestnácti let se „hybateli změn“ stalo přes 50 000 mladých lidí.
www.changemakers.org.uk
Ukaž, co umíš (Make your Mark)
Program Ukaž, co umíš s desetilibrovkou (Make Your Mark with a Tenner) „dává studentům příležitost zúčastnit se vzrušující podnikatelské aktivity ze skutečného života, což rozšiřuje stávající osnovy na téma podnikání.“162 V rámci tohoto
programu dostane každý student půjčku 10 liber a dále je mu poskytnuta podpora při uskutečňování podnikatelské
iniciativy. Součástí programu je také soutěž, v rámci které je odměněn a propagován nejlepší nápad. Program Make your
mark probíhá jako součást vládou financované iniciativy celostátního týdne podnikání.163
http://www.enterpriseuk.org/
The Big Boost a připravovaný program Young Unltd.
Nadace UnLtd zřídila v roce 2005 soutěžní fond v hodnotě 10 milionů liber určený mladým sociálním podnikatelům
nazvaný The Big Boost,164 který měl dvoustupňový program pro studenty ve věku 11 až 25 let. V době psaní této zprávy
probíhala závěrečná jednání UnLtd a Changemakers s Velkou loterií (Big Lottery) o fondu v hodnotě 5 milionů liber určených na opětovného zahájení tohoto programu pod pracovním názvem Young UnLtd.
Financování
Granty
bb | Investiční (riziková) filantropie (tzv. venture philanthropy, VP)
Popis
„Investiční (či riziková) filantropie je přístup k charitativnímu darování finančních prostředků, který kromě samotného
financování zahrnuje také poskytování poradenství a další podporu budování kapacit. Mnoho „nových filantropů“ láká
investiční filantropie částečně také proto, že tento přístup je v souladu s jejich vlastními zkušenostmi v roli podnikatelů
a profesionálních investorů. Jedná se o formu vysoce angažované filantropie, která na sebe bere formální, strukturovanou podobu, jež do svého financování záměrně zahrnuje klíčové principy rizikových kapitálových investic. Mezi její
základní charakteristiky patří podpora poskytovaná po dobu několika let, „investice“ do klíčových nákladů a budování
kapacit, poskytování podpory jiného než finančního charakteru, jako například marketingové poradenství, budování
kontaktů a měření výkonnosti.“165
Fond Impetus Trust, Nadace pro investiční partnerství (Venture Partnership Foundation) či fond Community Action Network’s Breakthrough jsou příklady angažovaných fondů investiční filantropie. Podrobnější seznam je k dispozici v adresáři členů EVPA nebo v Almanachu sociálního financování konference Good Deals.166
Fond Impetus Trust - http://www.impetus.org.uk/
Fond Community Action Networks’s Breakthrough - http://www.breakthroughfund.org.uk/
Nadace pro investiční partnerství (Venture Partnership Foundation) - http://www.vpf.org.uk/
Nadace
Popis
Nadace hrají ve financování sociálních podniků a sociálních podnikatelů důležitou roli.
Nadace UnLtd, která je podrobněji zmíněna na jiném místě této zprávy, poskytuje drobné granty sociálním podnikatelům ze 100milionového fondu financovaného z Národní loterie.
162 | http://www.enterpriseuk.org/make_your_mark/tenner/why
163 | http://www.enterpriseuk.org/
164 | http://www.unltd.org.uk/template.php?ID=35&PageName=news
165 | http://www.philanthropyuk.org/Resources/Forgrant-seekers/Whatisventurephilanthropy
166 | http://www.socialenterpriselive.com/supplements/good-deals-2009-the-social-investment-almanack
Velký objem finančních prostředků v podobě grantů v oblasti sociální ekonomiky poskytly v minulosti programy jako
Landfill Tax Credit Scheme167 a správci fondů jako RSWT168, který spravoval programy CRED, SEED a současný Potravinový
fond (Food Fund) financované z Národní loterie.
http://www.wildlifetrusts.org/
Adresář společenské změny (Directory of Social Change) spravuje obsáhlé databáze grantového financování (za poplatek) - http://www.dsc.org.uk/Home
Půjčky Sektor sociálního financování, tedy poskytování finančních prostředků za účelem sociálního a environmentálního přínosu lišící se od filantropie, je ve Velké Británii rozmanitou a vzkvétající oblastí. Využívá postupy běžné v tradičním finančním prostředí, ale může realizovat investice i za méně komerčních podmínek. Velká Británie je v mnoha ohledech na
špičce světového vývoje v této oblasti a existuje zde množství organizací a nabídek.
cc | Venturesome
Popis
„Venturesome je sociální investiční fond – iniciativa Nadace na pomoc charitativním organizacím (Charities Aid Foundation) zahájená v roce 2002. Poskytujeme kapitálové investice charitativním organizacím a dalším organizacím se
sociálními cíli, neboť jsme přesvědčeni, že kapitálové investice, které jsou nezbytné pro růst a pokrytí problémů s peněžními toky či překonání obtížných období, jsou těžko dostupné. Takové finanční potřeby nemusí splňovat podmínky
poskytovatelů grantů a současně mohou být příliš rizikové pro získání půjčky od banky.“169
Fond Venturesome tuto mezeru ve financování zaplňuje a poskytuje kapitálové investice (formou úpisů, půjček a kapitálových investic ) šité na míru potřebám jednotlivých organizací. Fond čerpá zkušenosti ze své spolupráce s charitativními
organizacemi, tyto zkušenosti shromažďuje a sdílí je se vznikajícím sociálním trhem formou vydávání studií a představováním prezentací na konferencích s cílem podpořit lepší přístup ke kapitálovým investicím jak na straně nabídky, tak na
straně poptávky sociálních kapitálových trhů.
http://www.cafonline.org/default.aspx?page=6903
dd | Big Issue Invest
Popis
„Big Issue Invest je specializovaný poskytovatel financí pro sociální podniky nebo pro obchodní pobočky charitativních
organizací, které chtějí realizovat obchodní záměry vedoucí ke společenské a environmentální změně. Fond Big Issue
Invest, který je součástí skupiny společností Big Issue, je řízen sociálními podnikateli, přičemž veškeré dividendy se vyplácejí skupině Big Issue. Fond poskytuje sociálním podnikům financování prostřednictvím půjček s výhodnými úrokovými
sazbami založenými na projekcích budoucích peněžních toků či s podporou aktiv. Půjčky fondu Big Issue Invest dosahují
v průměru výše 200 tisíc liber. Minimální výše půjčky je stanovena na 50 tisíc liber”170.
ee | Social Investment Business
Popis
Social Investment Business, vládou podporovaný fond a jeden z prvních sociálních investorů, vznikl z fondu Adventure
Capital Fund. „Social Investment Business je největším sociálním investorem ve Velké Británii. Poskytujeme financování,
odborné znalosti a zkušenosti, které napomáhají rozvoji organizací třetího sektoru - zlepšují jejich infrastrukturu, navyšují
167 | http://www.charity-commission.gov.uk/supportingcharities/ogs/g055a001.asp
168 | http://www.wildlifetrusts.org/
169 | http://www.cafonline.org/default.aspx?page=6903
170 | http://www.bigissueinvest.com/
66 / 67
kapacity, pomáhají jim při účasti na veřejných zakázkách a jejich získávání.“171 V současné době spravuje skupina ACF
fondy Futurebuilders, Community Builders, Investiční fond sociálního podnikání Ministerstva zdravotnictví (Social Enterprise Investment Fund) a Fond modernizace (Modernisation Fund). Dohromady spravuje fondy o celkové hodnotě přes
400 milionů liber.
ff | Social Finance
Popis
Social Finance, příhodně pojmenovaný finanční „boutique“, byl založen Sirem Ronaldem Cohenem. Jeho původním
smyslem bylo přispět ke vzniku Sociální investiční banky.
„Social Finance usiluje o rozvoj schopnosti třetího sektoru reagovat na proměnlivé potřeby společnosti tím, že mu umožňuje lepší přístup k široké škále investičních nástrojů. Budujeme průkopnickou organizaci s cílem vyvíjet finanční produkty, které uspokojí potřeby investorů i třetího sektoru, podporovat organizace v jejich úsilí využívat a získávat kapitál,
a konečně studovat trhy sociálních investic a příležitostí.“172
http://socialfinance.org.uk/
Komunikace
Marketing a PR
Stávající podpora v oblasti marketingu a PR zaměřená specificky na sociální ekonomiku je velice omezená. Existující
kapacita je většinou soustředěna ve větších podpůrných agenturách, jako je UnLtd, nebo v menších poradenských
firmách pro rozvoj podnikání, jejichž příklady jsou uvedeny výše. Malý počet organizací soukromého sektoru poskytuje
také služby „pro bono“. Jako příklad lze uvést společnost WhatIf!?173, která v současnosti ve svých kancelářích provozuje
podnikatelský inkubátor a po dobu maximálně jednoho roku poskytuje prostor velice malému počtu sociálních podnikatelů. Dalším příkladem je společnost Hill & Knowlton174, která poskytuje omezenou podporu v oblasti PR a marketingu
laureátům cen organizace Ashoka z Velké Británie (Ashoka Fellows).
Potřeby sociálních podniků v oblasti marketingu a PR nebyly zatím příliš analyzovány. Autor studie nicméně ví o existenci studenta magisterského programu na University of London, jehož diplomová práce se zabývá právě tímto tématem.
Tento student byl požádán o poskytnutí své práce organizaci Nová ekonomika, o.p.s., jakmile bude dokončena.
Organizací, která působí v mediálním prostoru sociálního podnikání, a která stojí za zmínku, je Society Media.175 Tato organizace vydává časopis Social Enterprise176 a poskytuje vydavatelské a mediální služby v prostředí sociální ekonomiky.
Na smluvním základě také poskytuje poradenství řadě velkých britských sociálních podniků a akcím, jako je Skollovo
světové fórum (Skoll World Forum). Obsahově, se Society Media pohybuje v rámci sektoru, nepřekračuje jeho hranice
a nedostává se do mainstreamových médií.
Jeden z hlavních britských celostátních deníků The Guardian177 již řadu let spolupracuje s organizací UnLtd a zveřejňuje
její programy udílení cen. Toto partnerství přispělo ke zvýšení povědomí o sociálním podnikání u široké veřejnosti.
Lobbying
Lobbyingem v oblasti sociální ekonomiky se zabývají zejména organizace na podporu sociální ekonomiky, jejichž se-
171 | http://www.socialinvestmentbusiness.org/about/
172 | http://socialfinance.org.uk/about/index.php?page_ID=1
173 | http://www.whatifinnovation.com/
174 | http://www.hillandknowlton.com/
175 | http://www.societymedia.co.uk/
176 | http://www.socialenterpriselive.com/
177 | http://www.guardian.co.uk/
znam je uveden v předchozí části, a několik větších britských sociálních podniků. Patří sem Greenwich Leisure,178 dnes
již zaniklá společnost ECT Recycling179 a Fareshare.180 V praxi působící organizace často lobbují za témata vztahující se
k sektorům, v nichž se angažují, i za témata, která mají pro sociální ekonomiku všeobecný význam.
Měření společenského dopadu / společenské návratnosti investic
Společenská návratnost investic (Social Return on Investment, SROI) je pokusem, jak měřit sociální a finanční hodnotu
vytvářenou sociálními podniky a organizacemi třetího sektoru. Je předmětem stále většího zájmu ze strany organizací
ze všech sektorů sociální ekonomiky jako způsob hodnocení investic na základě konceptu trojí prospěšnosti (ekonomické, sociální a environmentální). Zvláštní význam má tento způsob hodnocení investic zejména pro oblast sociálního
financování, neboť investoři často výměnou za sníženou finanční návratnost požadují vyčíslení společenského dopadu.
gg | Nadace nové ekonomiky (New Economics Foundation)
Popis
„Nadace nové ekonomiky je nezávislá a aktivní skupina odborníků – tzv. think-and-do tank – která inspiruje a demonstruje skutečný ekonomický blahobyt. Naším cílem je zlepšovat kvalitu života šířením inovativních řešení, která zpochybňují mainstreamový přístup k ekonomickým, environmentálním a sociálním problémům. Pracujeme v partnerství
a na prvním místě jsou pro nás lidé a planeta Země. Vyznačujeme se jedinečnou kombinací pečlivé analýzy a politické
diskuze zaměřené na praktická řešení, která jsou často navrhována a realizována s pomocí místních obyvatel.“181
Nadace nové ekonomiky je od svého vzniku v roce 1986 průkopníkem v oblasti měření dopadů sociálního podnikání.
V rámci programu Valuing What Matters182, realizuje řadu měření společenské návratnosti investic a dopadů.
http://neweconomics.org/
http://neweconomics.org/programmes/valuing-what-matters
hh | Síť pro společenskou návratnost investic (SROI Network)
Popis
„Síť pro společenskou návratnost investic (SROI) je členská organizace a společnost s ručením omezeným. Klade
si tyto cíle:
zajistit dodržování principů a standardů SROI
vypracovat příslušnou metodologii
šířit informace o ukazatelích pro využití v analýzách SROI
školit odborníky na SROI a poskytovat vzájemnou podporu“183.
Za tímto účelem má Síť SROI vlastní základnu odborníků na aplikace metody SROI, kterým poskytuje školení a uděluje
akreditace.
ii | New Philanthropy Capital
Popis
„New Philanthropy Capital (NPC) je poradenská agentura a skupina odborníků, která poskytovatelům finančních prostředků a charitativním organizacím pomáhá dosáhnout většího dopadu. Nabízíme poradenství založené na pečlivém studiu sociálních otázek a naší vlastní jedinečné metodě analýzy charitativních organizací. Budujeme databázi
poznatků a nástrojů, abychom charitativní organizace a poskytovatele finančních prostředků podpořili a podnítili
debatu o tom, co činí charitativní organizaci efektivní a jak měřit její dopad. Naším posláním je zajistit, aby se efektivita
178 | http://www.gll.org/
179 | http://www.ectrecycling.co.uk/
180 | http://www.fareshare.org.uk/
181 | http://neweconomics.org/about
182 | http://neweconomics.org/programmes/valuing-what-matters
183 | http://www.sroi-uk.org/content/view/47/102/
68 / 69
stala srdcem fungování charitativních organizací i jejich financování.“184
Poradenská agentura NPC byla založena skupinou bývalých partnerů Goldman Sachs. Jménem poskytovatelů finančních prostředků vnáší do hodnocení charitativních organizací a nevládních organizací přístup investiční analýzy. Také
studuje konkrétní obory a na základě těchto zjištění poskytuje rámce a strategie pro filantropní investice.
http://www.philanthropycapital.org/
jj | Síť sociálních auditů (Social Audit Network, SAN)
Popis
Síť sociálních auditů (SAN) propaguje využívání sociálního účetnictví a auditu jako nástroje pro prokazování hodnoty
aktivit realizovanými organizacemi v sociální ekonomice. Za tímto účelem:
„propaguje, usnadňuje a podporuje využívání sociálního účetnictví a auditu prostřednictvím sdílení informací a zkušeností
jménem Sítě sociálních auditů lobbuje a vyvíjí tlak na ostatní orgány a instituce tím, že
zavádí a spravuje proces schvalování kompetentních osob pro činnost sociálních auditorů tím, že
zajišťuje sociálním auditorům a školitelům sociálního účetnictví vhodná školení a kontinuální osobní rozvoj tím, že
provádí výzkum a konzultace s cílem vypracovat společné standardy.“185
http://www.socialauditnetwork.org.uk/
Celou situaci výstižně shrnuje zpráva,187 kterou na objednávku vlády vypracovala společnost Rocket Science a která
mapuje podporu sociální ekonomiky ve Velké Británii. „Řada [podpůrných organizací] pracuje v jedné zeměpisné oblasti
či pro konkrétní skupiny klientů a nabízí širokou paletu služeb:
organizace specializované na třetí sektor a v něm působící organizace
mainstreamová podnikatelská podpora
vysoké školy, instituce dalšího/vyššího vzdělávání a školící organizace
orgány veřejného sektoru
komerční podpora, např. advokáti, účetní a poradci
Roztříštěnost podpůrné infrastruktury vedla k problémům nekonzistence v pokrytí a kvalitě služeb, neudržitelnosti
a v některých případech nedostatečné odbornosti.“
Zpráva dále identifikuje „zjištěné a doložené problémy, které vyžadují řešení, a týkají se harmonizace specializovaných a konvenčních struktur a rozvíjení role konvenční infrastruktury ve vztahu k sociálnímu podnikání. Mezi tyto
problémy patří:
nutnost pochopit (zejména ze strany agentury Business Link), jak sektor segmentovat (například rozlišit nové sociální
podniky, dobrovolnické obchodní organizace, organizace vzniklé přeměnou ze subjektů veřejného sektoru apod.)
a nabídnout tak vhodné typy a úrovně podpory
nutnost zajistit, aby poskytovatelé podpory dokázali pracovat se skupinami, a nikoli jen s jednotlivými podnikateli
potřeba lepšího pochopení (ze strany agentury Business Link) trhu, na kterém chce sociální podnik působit (to je
důležité, aby nedošlo k tomu, že sociální podniky budou mít pocit, že jim Business Link nerozumí, a proto jim nemůže
pomoci)“
kk | Pro Bono Economics
Popis
Novým subjektem působícím v této oblasti, který stojí za zmínku, je Pro Bono Economics (PBE), charitativní organizace,
jejímž cílem je přilákat ekonomy do neziskového sektoru, zejména pro řešení otázek týkajících se měření výsledků a dopadů.
„PBE si klade za cíl:
zvýšit efektivitu v neziskovém sektoru, především v hodnocení širších dopadů jeho aktivit a v prezentování těchto
dopadů externím posluchačům
vypracovat mechanismus, s jehož pomocí mohou ekonomové přispět k dobrému fungování neziskového sektoru, pro tento cíl jako takový i jako součást profesního rozvoje ekonomů.“186
Zpráva dále uvádí: „Na základě zde popsané praxe a průkazných faktů z celé Velké Británie lze vyvodit celou řadu poznatků o tom, jak zlepšit podnikatelskou podporu pro sociální podniky a propojit konvenční a specializované struktury.
Zejména je zapotřebí:
koherentní infrastruktura podnikatelské podpory, která je efektivní a přístupná sociálním podnikům
konvenční podnikatelská podpora citlivá ke kontextu a motivaci sociálního podnikání
aktivní, specializovaná podpora pro vznikající sociální podniky
oddělení segmentu sociálního podnikání [od konvenčního podnikání]
financování sociálního podnikání
V současnosti se připravují dva pilotní projekty. První pilotní projekt se zabývá přínosem prevence sexuálního zneužívání
dospívajících dívek na Barbadosu. Druhý pilotní projekt zkoumá význam nekognitivních dovedností (jako je sebevědomí) vedle dovedností kognitivních (jako čtení, psaní a počítání), zejména u dětí a mladých dospělých, pro zlepšování
životních šancí a sociální mobility. Projektu se účastní tři malé charitativní organizace (Chance UK, The Place2Be a Brandon Centre).
Příloha 6: Definice pojmů používaných v sociální ekonomice ve Velké Británii
ll | Další rámce měření
Existuje celá řada rámců pro měření sociálních dopadů, které se ve třetím sektoru více či méně používají. Jejich
přehledné shrnutí lze nalézt na této internetové stránce Národní rady pro dobrovolnické organizace (NCVO) http://www.ncvo-vol.org.uk/strategy-impact/learn/tools-and-techniques/tools-for-demonstrating-impact
Důležitý komentář k podpoře sociální ekonomiky společnosti Rocket Science
S podporou poskytovanou širokou škálou organizací vyrostla ve Velké Británii komplexní, roztříštěná a často špatně
koordinovaná infrastruktura.
184 | http://www.philanthropycapital.org/
185 | http://www.socialauditnetwork.org.uk/index.php?option=com_content&view=article&id=68&Itemid=83
186 | http://probonoeconomics.com/
Pro objasnění termínů používaných v této zprávě následuje několik stručných definic klíčových pojmů používaných
v oblasti sociální ekonomiky ve Velké Británii. Krátce je také zmíněn jejich historický vývoj, který může být inspirativní
a poučný i pro Českou republiku.
Sociální podnik
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje sociální podnik jako „jakoukoli soukromou aktivitu
provozovanou ve veřejném zájmu, organizovanou s podnikatelskou strategií, jejímž hlavním cílem však není maximalizace zisku, nýbrž dosažení určitých hospodářských a sociálních cílů, a která je schopna přinášet inovativní řešení problémů
sociálního vyloučení a nezaměstnanosti.”188
Britský Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) působící v rámci Úřadu vlády (Cabinet Office) definuje sociální
podnik takto: „Sociální podnik je firma s primárně sociálními cíli, jejíž přebytky jsou za tímto účelem převážně opět
investovány do firmy či komunity a jejímž hnacím motorem tedy není potřeba maximalizovat zisk pro akcionáře
a vlastníky.”189
187 | http://www.cabinetoffice.gov.uk/third_sector/news/news_stories/080328_social_enterprise.aspx
188 | OECD, 1999, p.10.
70 / 71
Wikipedie definuje sociální podniky jako „organizace řídící se sociálním posláním, které prodávají zboží či služby za účelem sociálního prospěchu. Často se v této souvislosti hovoří o trojí prospěšnosti, tedy záměru dosahovat kromě finančních také sociálních a environmentálních cílů. Sociální podniky jsou ziskové společnosti zakládané v reakci na nějakou
sociální či environmentální potřebu. Často využívají obchodní modely tzv. smíšené hodnoty (blended value), které kombinují podnik generující zisk se strukturou či prvkem vytvářejícím sociální hodnotu. Za podnik se sociálními cíli se považuje i řada komerčních společností, ale sociální podniky se liší tím, že sociální či environmentální prospěch je podstatou
jejich činnosti.”190
Uvádíme zde tři různé definice pro ilustraci toho, jak se (byť v detailech) liší chápání pojmu sociální podnik u různých
jednotlivců a organizací.
Sociální podnikatel / Sociální podnikání
Všechny definice vztahující se k těmto pojmům se shodují na tom, že sociální podnikání je činností sociálního podnikatele. Neexistuje však úplná shoda v tom, co je obsahem termínu sociální podnikatel. Panuje sice obecná shoda o podnikatelských charakteristikách jednotlivých sociálních podnikatelů, nicméně jsou zde názorové rozdíly v přístupu. Některé
organizace, například Ashoka,191 zastávají názor, že činnost jednotlivce musí dodržovat neziskové rozdělení hospodářského výsledku (tzn. že veškerý dosažený zisk musí být opět využit k sociálnímu či environmentálnímu prospěchu). Jiné
organizace jako například Skollova nadace (Skoll Foundation192) zaujímají k otázce rozdělení hospodářského výsledku
dané aktivity neutrální stanovisko. A konečně najdeme i organizace, jako je například americká Aliance sociálních podniků (Social Enterprise Alliance193), které považují modely ziskového rozdělení hospodářského výsledku za zcela přijatelné
modely sociálního podnikání.
Sociální ekonomika
Evropská výzkumná síť (European Research Network) definuje sociální ekonomiku takto: „V dnešním pojetí zahrnuje
sociální ekonomika podniky družstevních hnutí, vzájemné a pojišťovací společnosti, nadace a všechny další typy
neziskových organizací mající určité společné zásady, které je řadí do „třetího“ (neziskového) sektoru moderních ekonomik. Subjekty sociální ekonomiky se od soukromého ziskového sektoru odlišují tím, že jejich primárním cílem je
sloužit potřebám svých členů či širším veřejným zájmům, a nikoli maximalizovat a rozdělovat zisky svým akcionářům
nebo členům.”194
Wikipedie uvádí, že „jedna jediná správná definice sociální ekonomiky neexistuje. Mnoho komentátorů a autorů zpráv se
uvedení úzce vymezené definice záměrně vyhýbá, neboť si uvědomuje, že by to celé věci mohlo spíše uškodit.”195
Sociální financování
Sociální financování je přístup ke správě finančních prostředků, který poskytuje tzv. sociální dividendu i ekonomické
výnosy.196 Jde o termín používaný v sociální ekonomice čím dál častěji s souvisloti tím, jak se čím dál více organizací ve
snaze rozšířit rozsah a dopad své činnosti přestává spoléhat na granty a využívá možnosti finančních investic. Sociální
financování může mít mnoho podob:
komerční investice formou úvěru či vlastního kapitálu
dlouhodobé investice formou úvěru či vlastního kapitálu, jejichž podmínky nejsou zcela komerční, například z hlediska délky trvání, podmínek vlastnictví či požadované míry výnosnosti
kvazivlastní kapitál, finanční nástroj, který odráží některé vlastnosti akcií. Využití akciového kapitálu jednoduše není
možné vzhledem k právní struktuře většiny sociálních podniků.197
190 | http://en.wikipedia.org/wiki/Social_enterprise
191 | http://www.ashoka.org/social_entrepreneur
192 | http://www.skollfoundation.org/aboutsocialentrepreneurship/whatis.asp
193 | http://www.se-alliance.org/about_movement.cfm
194 | http://www.emes.net/index.php?id=234
195 | http://en.wikipedia.org/wiki/Social_economy
196 | http://en.wikipedia.org/wiki/Social_finance
197 | http://www.cafonline.org/pdf/Venturesome%20-%20Quasi%20Equity%20-%20March%2008.pdf
Vedle pojmu sociální financování se používá i plně zaměnitelný termín „dopadové investice“ či „investice se zaměřením
na dopad“ (impact investing198). Uvádíme zde tyto dva pojmy, neboť lze předpokládat, že s rozvojem sociální ekonomiky
v České republice a zvýšeným zájmem o tuto oblast budou s největší pravděpodobností využívány i tyto negrantové
formy financování.
198 | http://www.globalimpactinvestingnetwork.org/cgibin/iowa/investing/index.html
72 / 73
Nová ekonomika, o.p.s.
Štefánikova 12/68
150 00 Praha 5
Tel.: +420 257 223 001
E-mail: [email protected]
www.nova-ekonomika
www.socialni-ekonomika.cz

Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii

Transkript

Podobné dokumenty

Tisknout tento článek

Stáhnout pdf

ITIL – výkladový slovník a zkratky v češtině

Brožura pro (mladé) nadhazovače

Zkušenosti s centralizovaným zadáváním VZ

1 / 2010 PŘEHLED PRVKŮ A CENÍK

1 / 2010 PŘEHLED PRVKŮ A CENÍK

komparativní analýza