6. prosince 2015

Neděle 6. prosince (23. Listopadu)
Otázky na opakování
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Jaké ponaučení vyplývá z příběhu o milosrdném
samaritánovi?
Kdo jsou to svatí? Kdo je největší ze všech svatých?
Proč v chrámě zapalujeme svíčky a stavíme je před
ikony?
Které je nejsvětější místo v chrámě?
Které bohoslužebné předměty leží na prestole?
Který ze čtyř evangelistů, původem celník měl svátek
minulou neděli?
Kterou událost si připomínáme na svátek Uvedení
Přesvaté Bohorodice do chrámu?
Kdo byli rodiče Přesvaté Bohorodice a co o nich víš?
Katedrální chrám sv.
Alexandra Něvského
v Prešově
Od Lukáše svaté evangelní čtení
o tom, kdo hromadí pozemské poklady a není bohat v Bohu
(Lk 12, 16-21)
Za onoho času … jim pověděl toto podobenství: "Jednomu
bohatému člověku se na polích hojně urodilo. Uvažoval o tom, a
říkal si: `Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´ Pak
si řekl: `Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam
shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď
máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé
mysli.´ Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji
duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ Tak je to s tím, kdo si
hromadí poklady a není bohatý před Bohem."
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A
PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU
Neděle 6. prosince (23. Listopadu)
Svatý veliký kníže Alexandr Něvský, Vladimírský a Novgorodský, ve
schimě Alexij, celé Rusi divotvůrce
Narodil se 20. května 1220 jako druhý syn velkoknížete Jaroslava a jeho
manželky Feodosie. Jeho osobnost formoval nejen příklad zbožných rodičů,
ale i ostatních příbuzných a tak se v něm upevňoval vztah k Božímu chrámu,
Církvi, Bibli a duchovnímu životu. Právě silné duchovní zázemí a zbožnost
přesvědčili Alexandra, že smyslem jeho života je cesta k Bohu a spáse. Jako
knížecí syn si už v raném věku uvědomoval odpovědnost za svůj lid a dbal i o
jeho duchovní rozvoj. Semínko, které do Alexandra zaseli jeho rodiče, padlo
do úrodné půdy a přineslo plody. V šestnácti letech se stal novgorodským
knížetem a od té doby začíná pro Alexandra těžké období, které ho však
proslavilo a zapsalo do historie. Ovládání zemí, boje o nadvládu, krvavé útoky
Tatarů, ničení chrámů a monastýrů, pronásledování a hlad, to byl skutečný
obraz tehdejší doby. Společné vroucí modlitby knížete se svým lidem byly
vyslyšeny. Oddanost a statečnost lidu, kterému vládl mu dodávala sílu bojovat.
Jeho lid mu důvěřoval, a velikým úkolem Alexandra
bylo, svůj lid chránit. Sám Bůh ochránil Novgorod
před útokem barbarů. V roce 1239 se Alexandr
oženil se dcerou polockého knížete a o rok později
se mu narodil syn Vasilij. Z rodinného života se ale
dlouho netěšil, neboť jeho knížectví začali napadat
nepřátelé. Kruté Tatary vystřídali nemilosrdní
Švédové. Z historických pramenů se dozvídáme, že
před útokem v roce 1240 se společně s plačícím
lidem Alexandr úpěnlivě modlil v chrámě sv. Sofie
Novgorodské, kde přijal požehnání od vladyky
Spiridona. Duchovně posilněný a naplněný byl se
svou družinou připravený do boje, ve kterém
zvítězil. Díky vítězství nad Švédy na řece Něvě, se
zapsal do dějin jako Alexandr Něvský.
Nedlouho po slavném vítězství nad Švédy začali útočit Němci. I v tomto
případě však držel Nejvyšší nad svým stádem ochrannou ruku. V roce 1242
kníže Alexandr na Čudském jezeře německá vojska porazil. Následující roky
jeho života poznamenaly smutné události. Roku 1244 zemřela jeho matka,
roku 1246 otec a roku 1251 i žena. V roce 1252 se podruhé oženil, vzal si
dceru rjazaňského knížete, Darju. Radost v manželství jim dělali synové
Andrej a Daniel. Kníže Alexandr ale opět musel čelit nájezdu Tatarů. Aby
zabránil pokoření svého milovaného lidu, byl nucen několikrát od tatarských
chánů vyprošovat milost a svobodu. Za cenu podlomeného zdraví se mu
přece jen se mu podařilo opět zemi ochránit. Po páté návštěvě u tatarského
chána však vážně onemocněl. Věděl, že se se svým milovaným národem
nesetká a tak na sklonku svého života přijal mnišský postřih se jménem
Alexej. 14. listopadu 1263 pak svatý Alexandr odevzdal svoji duši Hospodinu.
Byl pochovaný v monastýru Narození Přesvaté Bohorodice v Novgorodě. Po
jeho smrti se připomínají zvláštní události, které potvrzují jeho vyjímečnost
a zásah do ruských dějin. V září roku 1380, 117 roků po jeho smrti, se na
jeho hrobě samy zapálily svíčky. To se stalo krátce před tím, než kníže
Dimitrij Donský začínal vítěznou bitvu na Kulikově poli. Tato událost se stala
podnětem pro otevření světcova hrobu a nálezu jeho neporušených ostatků.
Zachovaly se také zprávy, že i po smrti pokračovaly jeho zásahy při ochraně
vlasti, zůstal ochráncem těch, které mu svěřil Bůh. Za své hrdinské skutky byl
Alexandr Něvský roku 1547 kanonizovaný.
Car Petr Veliký založil na
jeho počest v Petrohradě
Alexandro-Něvský
monastýr a v roce 1723
byly přeneseny jeho svaté
mošči (netlející ostatky) z
Novgorodu do Petrohradu.
Sv. Alexandrovi Něvskému
je zasvěcený katedrální
chrám v Prešově, kde se
také uchovává část
světcových ostatků.
Pondělí 7. prosince (24. Listopadu)
Velkomučednice Kateřina
Kateřina pocházela z bohaté rodiny v
Alexandrii. Byla velice chytrá a vzdělaná. Už
jako osmnáctiletá studovala filologii,
filosofii a rétoriku. Nepoznala ještě pravého
Boha, ale měla otevřené nitro, proto jí Bůh
skrze jistého zbožného poustevníka zjevil
svoji vůli a učinil ji křesťankou. Od té chvíle
Kateřina nejlepším způsobem spojila pravou
moudrost s věčnými hodnotami zbožnosti.
Od té doby všechno své bohatství a poznání
dala do služby Evangelia. Svými skutky a
slovy přiváděla ke Kristu mnohé další dívky.
V Egyptě tehdy panoval Maximos, krutý
pronásledovatel křesťanů. Jednou k němu
přišla a s odvahou bránila křesťanství.
Ukázala mu malý křížek jako největší moudrost. Maximos se jí svými sliby
marně snažil přesvědčit, ale přesto na něho udělala velký dojem. Říká se, že
si dal zavolat 50 nejmoudřejších lidí v Egyptě, aby jí dokázali, že se mýlí. Ale
Kateřina je svými moudrými slovy s Boží pomocí umlčela a přivedla ke Kristu.
Maximos to považoval za velkou urážku své osoby a všechny svoje mudrce
dal upálit v ohni. Kateřinu dal zbičovat a uvrhnout do vězení. Ona však
zůstala ve své křesťanské víře nebojácná a pevná. Dokonce i mnohé, kteří ji
navštívili ve vězení přivedla ke Kristu. Byla mezi nimi Maximova manželka
Faustina, její ochránce důstojník Porfyrios a 200 vojáků.
Maximos už to všechno nemohl snést a přikázal Kateřinu mučit na kole,
které otáčeli a nože připevněné na podstavci zraňovali její tělo. Jí to ale
nezlomilo a strašné mučení snášela hrdinsky. Bůh odměnil její neochvějnou
víru a posiloval ji v každém utrpení. Koleso se podivuhodným způsobem
polámalo a ona byla svobodná. Tehdy panovník naplněný zlobou přikázal aby
jí sťali hlavu. Kateřina sloužila Pánu s velikou oddaností a nakonec sklonila
svou čestnou hlavu pod meč kata. Tak svou čistotou a mladou krví polila
semeno Evangelia, které v Egyptě zasel evangelista Marek.
Úterý 8. prosince
(25. Listopadu)
Světitel mučedník
Kliment, papež
římský
Středa 9. prosince
(26. Listopadu)
Ctihodný Alypios
Sloupník
Čtvrtek 10. prosince
(27. Listopadu)
Velkomučedník
Jakub Perský
Pátek 11. prosince
(28. Listopadu)
Ctihodný mučedník
vyznavač Stefan Nový
Sobota 12. prosince
(29. Listopadu)
Mučedník Paramon
a s ním 370 dalších
Ke každému 13
číslu napište
správný
název části 14
chrámu
11
2
1
8
3
5
9 10 15
7 11
12 6
4
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Modré listí (příběh o přátelství)
Káťa mela dvě zelené pastelky. Lena neměla žádnou.
Poprosí Lena Káťu: „Dej mi zelenou pastelku.“
Ale Káťa říká: „Musím se zeptat mámy.“
Druhý den přijdou obě dívky do školy.
Lena se ptá: „Dovolila máma?“
Ale Káťa vzdychla a praví: „Máma dovolila, ale nezeptala jsem
se bratra.“
„No tak ještě popros bratra, „řekla Lena.
Káťa přichází druhý den:
„Tak co, dovolil bratr?“ ptá se Lena.
„Bratr dovolil, ale já mám strach, že mi pastelku polámeš.“
„Já budu opatrná,“ praví Lena.
„Podívej,“ říká Káťa, „neořezávej ji, netlač na ni a nedávej si ji
do pusy. A moc jí nekresli.“
„Já chci…“ říká Lena, „nakreslit jenom lístečky na stromech a
zelenou trávu.“
„To je moc,“ odvětí Káťa a zachmuří obočí. Zatvářila se
nespokojeně.
Lena se na ní podívala a odešla. Pastelku si nevzala.
Káťa se podivila a běžela za ní: „Co je s tebou? Vezmi si ji!“
„Není třeba,“ odpověděla Lena.
V hodině se učitelka ptá: „Proč máš Leničko listí na stromech
modré?
Lena mlčí. Ale Káťa zčervenala jak rak a říká: „Já jsem jí dávala,
ale ona si nevzala.
Učitelka se na obě podívala: „Dávat je potřeba tak, aby bylo
možné si vzít.“
Každé z následujících slov zařaď do
příslušného sloupce:
LÁSKA POMOC ZLO NENÁVIST
ŽÁRLIVOST VÁLKA POKOJ PŘÁTELSTVÍ
Spojuje lidi
Rozděluje lidi
--------------------
--------------------
--------------------
--------------------
--------------------
--------------------
--------------------
--------------------
Ke každému slovu přiřaď správnou
větu:
RÁJ
Každá myšlenka a skutek člověka,
které nejsou shodné s Boží vůlí.
HŘÍCH
Lidé, které stvořil Bůh.
PRVNÍ LIDÉ
Překrásná zahrada, ve které Bůh
usídlil první lidi.
KŘÍŽOVKA
Čím usilovněji budeme Bohu sloužit, tím
více pro sebe … (dokončení v tajence)
1. Pocit nevole vyvolaný štěstím nebo úspěchem
druhého
2. Symbol vítězství nad smrtí
3. Město v Řecku, odkud pocházel např. sv.
velkomučedník Dimitrij nebo sv. bratři Cyril a Metoděj
4. Jiný název pro Cařihrad (město Konstantinovo)
5. Syn Adama a Evy zabitý svým bratrem
6. Svatý, který byl zabitý za křesťanskou víru
7. Náš světadíl
8. Kterou zemí protéká řeka Dněpr?
9. Opak smrti
10.Jméno starozákonního patriarchy Jákoba, které pak
přešlo na celý židovský národ
11.Bůh Otec, Bůh Syn a Svatý Duch tvoří Boží …
12.Ve kterém městě se uskutečnilo pokřtění Rusi?
13.Který veliký bohorodičný svátek oslavila Církev 4.
prosince (21. listopadu)?
2
1
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
… Přesvaté Bohorodice do chrámu
Který předmět je na obrázku
jen jednou?
PÍSEŇ K SV. MIKULÁŠI
Ó svatý veleknězi Páně, požehnej naše
české pláně,
svatý otče Mikuláši, pravoslavné církvi
naší pomáhej, pomáhej!
Ó blahý otče Mikuláši, k tobě se naše
prosba vznáší,
pohleď na slovanské říše se zářící nebes
výše otče náš, otče náš!
Ó lidé, zpívejte mu písně, aby nás zbavil
každé tísně,
aby mysli byly svorné, hradby vlasti
nerozborné, na věky, na věky!