duben, květen, červen 2013

Transkript

108
5,- Kč
Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Den otevřených dveří
v Loreta Golf Clubu Pyšely
Neděle 9. června byla v golfovém
klubu Loreta vyhrazena všem, kdo si
chtěli prohlédnout nově otevřený areál,
vyzkoušet si golf nebo jen dobře poobědvat s výhledem na golfové hřiště.
Počasí nám výjimečně přálo a až na
krátkou odpolední bouřku bylo většinu
dne teplo a slunečno, což se podepsalo
na velmi pěkném počtu návštěvníků, kterých dorazilo odhadem čtyři sta.
V průběhu dne byla připravena
ochutnávka golfu a soutěže pro děti pod
vedením profesionálních trenérů. Děti
budou moci navíc do začátku prázdnin
trénovat vždy ve středu a pátek od 15
do 16:30 hodin pod vedením trenéra
zcela zdarma. Své první odpaly si mohli
vyzkoušet i dospělí a pro zájemce jsme
pořádali prohlídky hřiště i klubového
zázemí.
Grilování pod širým nebem jsme
si letos kvůli počasí zatím moc neužili,
takže jsme využili slunečného dne a na
terase restaurace s krásným výhledem na
posázavskou krajinu se celý den u grilu
otáčel šéfkuchař Ondřej Exnar.
Pořádáním dne otevřených dveří
jsme chtěli ukázat, že Loreta Golf Club
Pyšely není uzavřeným areálem nebo
společenstvím lidí. Je to především
Most mezi obcemi Čerčany a Lštění
přes řeku Sázavu
krásné místo, kam si na golf nebo na
sklenku dobrého vína může zajít každý.
Těšíme se na Vaši návštěvu a přejeme Vám příjemné a slunečné léto.
Pokud máte zájem o aktuální
informace navštivte naše webové stránky
www.loretagolf.cz, kde najdete veškeré
žhavé novinky.
Jiří Novosad
LORETA GOLF CLUB

Přerušení dodávky elektrické energie
Dne 21.6.2013
v době od 8:00 – 12:00 hodin
bude přerušena dodávka elektřiny
v ulici Husova – rodinné domy po levé straně
od č.p. 64 včetně po č.p. 55 včetně.
1
společenská kronika
Rozhovor mezi panem doktorem Jiřím Chvojkou
a vedoucí Pyšelského muzea Zdenou Srnskou,
k jeho sedmdesátinám.
Vážený pane doktore, předně Vás
vítám mezi nás sedmdesátníky. Jestli
dovolíte, ráda bych Vás tak trochu vyzpovídala. Jste pyšelský rodák, velmi
vážený mezi námi Pyšeláky. Ačkoliv
žijete mnoho let v Českých Budějovicích, vím, že na Pyšely, na svoji rodnou obec, nezapomínáte a hrdě se k ní
hlásíte.
Povězte nám čtenářům Pyšelských
listů o svém životě.
„Mládí jsem prožil v Pyšelích od 23.
července 1943. Chodil jsem zde do školy
až do roku 1957. Můj otec Arnošt pracoval celý život jako úředník spořitelny.
Jeho velkým koníčkem byla historie, což
ho vedlo k tomu, že založil v Pyšelích
muzeum už v roce 1937. Moje matka Jiřina byla dcerou zdejšího řídícího učitele
Františka Drastila, který byl v Pyšelích
nejen učitelem, ale i kronikářem obce,
zakladatelem Okrášlovacího spolku, pracoval v předsednictvu Sokola a v zastupitelstvu obce. Takže můj děd i otec mi byli
příkladem v mém dalším životě. Po ukončení zdejší školy v roce 1957 jsem vystudoval gymnázium v Benešově, kde jsem
maturoval v roce 1960. Pak následovalo
studium na učitelském ústavu v Českých
Budějovicích a ty se mi staly osudem.
Zde jsem od roku 1964 až do roku 1981
působil jako učitel na základní škole.
Při zaměstnání jsem si rozšířil vzdělání,
abych mohl učit na střední škole a také
z městského úřadu
Město Pyšely ve spolupráci s firmou
DIMATEX CS a s podporou Ministerstva
životního prostředí ČR připravuje pro naše
občany umístění kontejnerů na sběr použitých oděvů a textilních materiálů (kat
.číslo odpadů 200 110 a 200 111). Tento
sběr slouží k další separaci a minimalizaci
komunálního odpadu.
Vytříděné oděvy a textilní materiály
se recyklují a dále používají jako surovina pro výrobu čisticích hadrů, čisticích
plachetek, netkaných textilií, lepenek a
2
studiem na doktorát filosofie, který jsem
zdárně ukončil v roce 1977. Přesto jsem
zůstal nadále na základní škole, protože
jsem odmítl vstup do KSČ a spolupráci
s STB. Pro své politické postoje jsem byl
několikrát vyslýchán policií. Když mi
hrozila ztráta zaměstnání, naskytla se mi
příležitost pracovat v Jihočeském muzeu
a navíc se věnovat svému dlouholetému
koníčku – numismatice. Takže od roku
1981 až do odchodu do důchodu v roce
2008 jsem byl jediným profesionálním
numismatikem pro celé Jižní Čechy.“
Pane doktore, dosáhl jste ve svém
životě vysokého vzdělání, které jste nenechal jen tak ležet ladem. Pokud vím,
napsal jste dvě knihy o historii. Pyšely
1295-1995 a druhé upravené vydání roku
2003. Poté v roce 2009 knihu Krajem
domova, o Pyšelích na starých pohlednicích a v roce 2000 Benešovsko na starých
pohlednicích.
„Ano, vyšlo mi celkem 11 knih. Také
dvě o historii Českých Budějovic a zbytek
tvoří odborné publikace z numismatiky.“
Vím také o Vás to, že při Vaší velké
zaměstnanosti Vám nebylo zatěžko dojíždět do Pyšel, abyste se mohl setkat s námi
Pyšeláky a na Vašich přednáškách nám
povědět o historii Pyšel, nebo o numismatice. Nezůstalo jen u přednášek, ale chodil jste s námi po Pyšelích, kde jsme se od
Vás dovídali, jak se vyvíjela ta pyšelská
historie. Zajížděl jste s námi i do nejbližšího okolí Pyšel, do Poříčí, na Hradiště,
do Hrusic, Ondřejova, ale také až do Tábora a Českých Budějovic, kde všude jste
nám povídal o historii těchto míst. Také si
vzpomínám, že jste byl s námi v Benešově
na místním hřbitově. Tady jsme se dovídali o význačných osobnostech Benešovska, které tu skončily svou životní pouť.
V benešovské knihovně už několik let
přednášíte pro širokou veřejnost o historii Benešovska a Vašem oboru numismatice, jako právě letošního roku v květnu.
Ještě pane doktore, musím zdůraznit Vaši
činnost publikační. Pravidelně a jistě rád
píšete velmi zajímavé články do každých
Pyšelských listů o historii Pyšel a okolí a
to nejen do Pyšelských listů. Vaše články
jsou publikovány také v denním i odborném tisku.
Pane doktore, prosím, mohl byste nám ještě povědět o svém osobním
životě?
„Od roku 1972 jsem velmi šťastně
ženatý s manželkou Ludmilou. Máme
syna Ondřeje a dceru Lidušku a zatím
čtyři vnoučata. Syn Ondřej pracuje jako
archeolog v Jihočeském muzeu. V nynější době nám udělal velkou radost, obhájil
docenturu v oboru archeologie.“
Zbytečně se tedy neříká o tom jablku, které nepadá daleko od stromu.
Vzpomínám si na léta, kdy jsme se, pane
doktore, my dva seznámili. V roce 1967
jsem se s rodinou přistěhovala do Pyšel,
do domku v Husově ulici. Ze Čtyřkol, kde
jsme dříve bydleli, jsme chodili do Pyšel
na procházky. Tady se nám moc zalíbilo,
takže jsme se sem brzy přestěhovali. Od
začátku jsem se zajímala o pyšelskou historii a tak jsem se dozvěděla, že existuje
kniha-Kronika o Pyšelích, Zaječicích a
Kovářovicích, kterou napsal pan Josef
Vejmelka ze Zaječic. Kroniku jsem si
hned zakoupila a se zájmem pročítala.
O Vás pane doktore jsem se dozvěděla,
že žijete v Českých Budějovicích a v tamním muzeu pracujete jako numismatik.
K bližšímu seznámení s Vámi došlo až
později, když Váš otec přišel do zámkuDomova Seniorů jako obyvatel, kde byl
společně také s mým otcem. Já jsem zde
pracovala jako sanitární sestra, a tak při
jedné návštěvě jste říkal, že odpoledne
máte schůzku se sochařem Michalem Vitanovským, že se půjdete podívat do věže
pyšelského kostela, kde pan Vitanovský
objevil zazdění části oken původního
románského kostela. Tuto zprávu jsem
uvítala a schůzky jsem se také zúčastnila.
Pan Vitanovský má velký zájem o archeologii, architekturu a historii naší obce.
Po schůzce ve věži kostela mi ukázal pár
keramických střepů, zabalených v papírku, které našel ve výkopech u zámku, kde
se stavěla čistička odpadních vod pro DS.
Pan Vitanovský mě oslovil, že když jsem
v domově zaměstnána, abych se na ty výkopy podívala, že tam jistě něco bude. Za
dobu odkrývky zeminy jsem našla spoustu historických střepů keramiky, skla i
kovových zlomků. Pan Vitanovský vozil
tyto nálezy do Prahy odborníkům k určování příslušného období a že byly tyto
nálezy historicky cenné (bylo jich už velké množství), měl jste pane doktore, ten
nápad, že by bylo dobré, obnovit v Pyšelích muzeum, které kdysi ve čtyřicátých
až padesátých letech vedl Váš otec. Pan
Vitanovský také souhlasil s myšlenkou,
zřídit zde muzeum, takže po dohodě také
s Obecním úřadem, jsme se stali spoluzakladateli Pyšelského muzea, které právě
letos dovršilo dvacet let svého trvání.
Pane doktore, mohl byste nám ještě říci
jakého ocenění se Vám dostalo za Vaši
dosavadní záslužnou práci?
„Ano, jsem čestným členem Historického klubu v Českých Budějovicích a
v letošním roce jsem byl zvolen čestným
členem České numismatické společnosti, což je vlastně nejvyšší ocenění, které
může český numismatik dostat. I když
jsem v roce 2008 odešel do důchodu,
nezahálím-přednáším historii pro posluchače Univerzity třetího věku v rámci
Jihočeské univerzity. Jsem rád, že mohu
dál pokračovat ve své profesi a předávat
ostatním posluchačům své vědomosti,
které jsem za život nashromáždil.“
Pane doktore děkuji Vám za rozhovor a za práci, kterou jste pro Pyšely,
zvlášť pro muzeum vykonal. Přejeme
Vám pevné zdraví, spokojenost a úspěch
ve Vaší další záslužné práci. Také ode
mne přijměte upřímnou gratulaci k Vašemu životnímu jubileu.
Srnská Z.
Sběr oděvů a textilních materiálů
dalších. Část ošacení vhodné k dalšímu
nošení se v rámci charitativního využití
věnuje charitativním organizacím, kde se
použije jako pomoc pro sociálně slabé a
potřebné v krizových situacích. Podporujeme: Farní charita Beroun, Český Červený kříž Liberec, Oblastní charita Červený
Kostelec, Diakonie Broumov, program
Sázava 21, Nadace EURONISA, občanské sdružení PROSTOR PRO, Samari
o.s. a další. Tímto sběrem a následnou
recyklací všichni přispíváme ke zlepšení
životního prostředí v našem městě.
Kontejnery na sběr textilu jsou bílé
barvy s označením TEXTIL. Každý kontejner obsahuje návod k použití a popis co
do kontejneru patří a co nikoliv.
Chcete-li přispět ke zlepšení životního
prostředí, odkládejte do těchto speciálních
kontejnerů použitý a nepotřebný textil zabalený a zavázaný do igelitových tašek
nebo pytlů. Volný textil se při vyvážení a
manipulaci může znehodnotit.
Do kontejneru patří veškeré
nepotřebné ošacení, ložní prádlo, záclony, bytové textilie, ručníky, ubrus, rovněž
párovaná nositelná obuv. Do těchto kontejnerů nepatří koberce, matrace, molitan,
stany, spací pytle, netextilní materiály, výrazně znečištěné a mokré textilie. Myslete
prosím na to, že s tímto materiálem bude
při zpracování ručně manipulováno.
Kontejnery na textil budou umístěny
na těchto stanovištích:
Pyšely – u Městského úřadu
Zaječice – u hřiště
společenská kronika
V červnu oslavili svá významná životní jubilea pan Jan Chejlava z Kovářovi, pan Antonín Malý, pan Miroslav Rathan
oba ze Zaječic a paní Miroslava Vnoučková z Pyšel.
V červenci budou slavit paní Ivana Křížová a paní Danuše Fietková z Pyšel.
V srpnu oslaví životní jubileum paní Miroslava Krejčíková z Domova seniorů.
Připojujeme se k jistě dlouhé řadě gratulantů s přáním pevného zdraví, hodně štěstí, pohody a spokojenosti do dalších let
jejich života.

Vítáme nové občánky
Barborka Klásková, tak se jmenuje první nový občánek letošního roku z Kovářovic. Narodila se 1. března 2013.
Radost z holčičky mají rodiče Michaela a Marian Kláskovi.
Gratulujeme k narození holčičky a přejeme celé rodině hodně lásky, zdraví a pohody.
Ondřej Lazar, tak se jmenuje chlapeček, který se narodil 17. března 2013.
Šťastnými rodiči jsou Zdeňka a Jiří Lazarovi z Borové Lhoty.
Celé rodině gratulujeme k narození chlapečka a přejeme hodně zdraví, pohody a spokojenosti.
Sofie Truhlářová se narodila 19. března 2013 rodičům Martině Paurové a Janu Truhlářovi z Pyšel.
Blahopřejeme k této radostné události.
Dalším miminkem je Jan Tupý, který se narodil 1. května 2013.
Radost z chlapečka mají rodiče Lucie Jeřábková a Jan Tupý ze Zaječic.
Přejeme hodně štěstí, zdraví a radosti z kloučka.
Marek Horák se narodil 10. května 2013.
Šťastnými rodiči jsou Klára a Roman Horákovi z Borové Lhoty.
Přejeme hodně štěstí celé rodině.
Vítání občánků
V sobotu 20. dubna 2013 jsme se odpoledne sešli nově v naší Mateřské škole,
abychom přivítali 14 nových občánků narozených v roce 2012. Občánky přivítala
místostarostka Ing. Dana Drábová a celý průběh zpestřily svým milým vystoupením
děti z mateřské školy. Novým občánkům byly předány pamětní listy, dárky a maminkám květina. Přivítali jsme tyto děti: Kristinu Příhodovou, Ondřeje Kostrhouna,
Grétu Sobotkovou, Simonu Lehečkovou, Matěje Smrčku, Marii Brožíkovou, Jana
Voštu, Kristýnu Pánovou, Tobiáše Smutného, Marka Vopálenského a Václava Virága všichni z Pyšel a Alžbětu Dvorskou, Annu Dvořákovou a Sebastiána Krejčíka
všichni ze Zaječic. Přejeme našim občánkům a jejich rodičům hodně zdraví, štěstí
a spokojený život. Děkujeme všem, kteří se podíleli na zdařilém průběhu celého
odpoledne – pí. ředitelce MŠ Iloně Kryzánkové, Ing. Daně Drábové a Janu Kostrhounovi za fotografování průběhu slavnosti.
M.S.
3
mateřská škola
Jarní besídka ve žluté třídě
s názvem „Májová pohádka“.
Jarní besídka v zelené a oranžové třídě s názvem „Na paloučku u lesa“.

Myslivci v mateřské škole.
Mateřská škola Pyšely děkuje Mysliveckému sdružení
Pyšely, pod vedením p.Nádvorníka z Borové Lhoty za milé,
poučné a vstřícné setkání.
V pátek 31.5.2013 jsme měli opět všichni možnost společně prožít v Oboře i před školkou, již 4. Myslivecký den.
Jediné, co nám nepřálo, bylo počasí….
Ilona Kryzánková
4
mateřská škola
Pyšelští HASIČI
u nás ve školce, před školkou a u rybníka - letos trochu jinak….
V pondělí 15. dubna 2013 v době od 9.00 - do 11.00 - proběhla CVIČNÁ EVAKUACE všech dětí z naší mateřské školy ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů
v Pyšelích- v praxi tzn., že na povel„HOŘÍ“ jsme se snažili co nejrychleji opustit budovu školky a únikovou cestou ( tzn.od školky, směrem ke hrázi dále cestičkou ke spodnímu
rybníku jsme odvedli děti)- do příjezdu hasičů.
Po cvičné evakuaci jsme se měli na co koukat:
Na hasičská auta, nosítka, dýchací přístroje, helmy, hasicí přístroje.Stříkali jsme z opravdové hasičské proudnice, na vše jsme si mohli sáhnout a dokonce i vyzkoušet…
Tímto děkujeme „Pyšelským hasičům“, kteří si na nás udělali čas a věnovali se nám celé dopoledne v pondělí 15.4.2013.
Dětem se věnovali: p. Pavel Smutný, David Kadeřábek , Josef Smrčka, Petr Havelka a Jan Smutný, také sl. Dominika a naše Zlatka Bartíková.

Farma Blaník
V úterý 21.května jsme jeli s dětmi na „Farmu Blaník“, vzdálené cca 6 km od
Vlašimi.
Co nám Farma Blaník nabídla?
Farma park a dvorek s domácími zvířátky
Řadu dětských atrakcí- zmenšeninu Blaníku, skluzavky, tajemnou jeskyňku, Les
skřítků, Keltský dřevěný hrad, kamenné bludiště, pískoviště, dětskou lanovku, trať šlapacích traktůrků, aj.
Prožili jsme zde společně příjemný den, na který budeme rádi vzpomínat…..
5
dětský domov
100 let dětského domova
Je 30.5.2013 a v budově se rozeznívá zvoneček ohlašující zahájení oslav ke 100.
výročí založení dětského domova. Je nás plná chodba i schodiště, někteří se dovnitř ani
nevejdou. A kdo že to přišel? Všichni, kteří chtějí zavzpomínat na časy, které strávili
v prostorách dětského domova a o své vzpomínky se podělí s ostatními příchozími.
Co máme v plánu? V tělocvičně je připravena výstava připomínající začátky působení Útulku sv.Josefa, ale i současné úspěchy dětí, které nyní obývají zdejší prostory. Mnozí se poznávají na starých fotografiích, nalézají se v kronikách… „Tady jsme
cvičili a za nás tady byla kaple, ve které jsme se modlili.
Chcete se podívat, jak to zde vypadá nyní? Pojďte. Tak tady byla úplně jiná kuchyně a těch postelí co tu bylo, až pro sto dětí. Tady byla učebna a sem jsme vůbec
nesměli.“
Ve 14.30 odcházíme na hřbitov, nikoho nenutíme. Kdo chce, může využít možnosti jet autem. Položíme zde kytičky na hrob, který patří dětskému domovu. Jednu
bývalým chovancům, druhou zaměstnancům. Poslední pochovaný zde spočinul v roce
1960. Ale my vzpomínáme na všechny, kteří již nejsou mezi námi a jsou s dětským
domovem spojení.
Než se vrátíme, rozbíhá se pomalu vzpomínková beseda. Dáme si koláč, kávičku a povídáme, zpíváme. Je to dojemné. Nejedna slza se zaleskne.“… když
si vzpomenu na nedostatek jídla a já jsem stával při hodnocení známek na
posledním schodě. To byly doby, ale rád na ně vzpomínám. Za vás to bylo
takhle, no to my jsme to měli už lepší.“A jak to viděl pan ředitel? „Nebylo to
jednoduché, ale bylo to krásné.“
Kdo si nepovídá, občerstvuje se opečenými buřtíky v areálu a popíjí
kávičku.
Ještě zasadíme strom a vypustíme pro štěstí balonky. Kolik? No, přece
100 do dalších let.
Škoda toho krásného pódia, že zůstane nevyužito, ale nenecháme hosty
při koncertě moknout. Díky, díky Sokolové, že jste nám umožnili, abychom se
přestěhovali do vaší sokolovny. Tak rychle přestěhovaný koncert, to je úžasné.
„Dobrý večer, milí hosté…“ vítá nás Hanka Kynychová z pódia a začíná
večer plný hudby, dětského i profesionálního tance, zaznívají milá slova.
Ale i ty nejpěknější chvilky jednou končí a musíme se rozloučit. Bylo to
hezké odpoledne. Děkujeme, že jste přišli.
škola

Velikonoční zpíváníčko
Paní ředitelka Niklesová mne a paní
Kateřinu Holubářovou pozvala, abychom
rozšířily řady poroty školní pěvecké
soutěže Velikonoční zpíváníčko. Velice rády jsme toto pozvání přijaly a nyní
6
po soutěži bych se s Vámi ráda podělila
o své zážitky.
Děti v pátek soutěžily ve čtyřech
kategoriích: 1. třída, 2. a 3. třída, 4. a 5.
třída a v jedné kategorii pro celý druhý
stupeň. Každý si měl připravit dvě písničky, z toho jednu lidovou. Mile mě
překvapila báječná atmosféra celé soutěže. Děti byly napnuté, skvěle připravené
a zároveň pro ostatní soutěžící tvořily
povzbudivé publikum. K výkonům patřila i řádná dávka trémy. Právě tyto děti,
které se odvážily a do soutěže se přihlásily, mají první kroky v celoživotním boji
s trémou za sebou.
Sama pro sebe jsem si vytvořila tři
kritéria, která jsem posuzovala. Jako
nejdůležitější jsem si stanovila čistotu
intonace, dále pak výraz zpěvu a rytmus.
Byla jsem ráda, že jsme se s ostatními
porotkyněmi (paní ředitelka, paní zástupkyně a paní učitelky prvního stupně)
shodly. První místa byla vždy jednoznačná, někdy jsme však obsadily i dvě druhá
či dvě třetí místa.
V první kategorii bylo nejvíce plno.
Soutěžilo 10 prvňáčků a jejich výkony
byly vyrovnané. Mezi nimi však zazářila Štěpánka Horáková, která krásně čistě zazpívala obě písničky, jak Vyletěla
škola
holubička, tak K životu na zámku. Druhé
místo obsadily dvě zpěvačky, Maruška
Walderová a Nela Breburdová. Ta nás
překvapila hlavně svým odvážným výrazem a přednesem obou písní. Třetí místo
obsadila Barborka Vrabcová spolu s Matyášem Barešem.
V druhé kategorii bylo přihlášeno
7 zpěváků, v průběhu soutěže se přihlásil ještě Patrik Grundza z 2. třídy. Zase
jsem si užívala odvahu a nasazení všech
soutěžících. Bylo jasné, že vidina dortu
pro vítěze děti vybičovala ke skvělým
výkonům. Nejvíce mě oslovila Eliška
Krejbichová. Ostatní ze školy již asi znají její krásný zpěv, pro mě však byla její
intonačně velice náročná lidovka Hrály
dudy velkým zážitkem. Mravenčí ukolébavku pak Eliška zpívala nejen opět
čistě, ale i s něhou a procítěním. Nebylo
pochyb, Eliška obsadila 1. místo. O druhé
místo se podělila Anička Tomková z 2.
třídy s Anetkou Hevlerovou ze 3. Patrik
nás překvapil nejen svou narychlo přihlášenou účastí, ale i výkonem, patří mu 3.
místo.
Nejméně soutěžících bylo ve třetí
kategorii, mezi čtvrťáky a páťáky se našly jen 4 odvážné zpěvačky. Nejlepší byla
jasně Johanka Havlíčková. Lidovou Ej,
padá, padá a Bláznovu ukolébavku zazpívala krásně čistě a procítěně. Druhé místo
jsme přidělily Markétce Bergmannové a
o třetí místo se podělily páťačky Josefínka Černohorská a Anička Pešková.
Zábava pokračovala i se soutěžícími
z druhého stupně. Slyšely jsme 6 zpěváků. Musím uznat, že přes jejich těžké pubertální období () podali skvělé
výkony. Osmáci s kytarami prý teprve
nedávno začali, přesto byli báječní. První místo získal Honza Hevler z 6. třídy,
předvedl písně Nepůjdu já a Vlaštověnka
lítá. Bezvadná intonace, skvělý přednes.
Druhá místa jsme udělily dvě, jedno
Khrystyně Slepko pro to, jak se poprala
s intonačně náročnou Jsi můj pán, a druhé
Žanetě Dvořákové za bezchybný výkon.
Třetí místo obsadil kytarista a zpěvák
v jednom Ondřej Chalupa.
Děkuji paní ředitelce za pozvání, děkuji soutěžícím dětem za skvělý zážitek.
Výherce každé kategorie dostal jeden
z dortů, které upekla Katka Holubářová.
Nejen že krásně vypadaly, také byly určitě výborné a navíc pro děti byly skvělou motivací k výhře. Věřím, že ti, kteří
letos neobsadili stupně vítězů, je obsadí
příště a navíc doufám, že se do příštího
roku objeví další pěvecké talenty. Už se
moc těším!
Klára Křížová

Úspěch chlapců pyšelské základní školy ve fotbalové soutěži Mc Donald´s Cup 2013
V pondělí 6. května 2013 se ve
sportovním areálu ve Vlašimi sjelo osm
nejlepších fotbalových družstev 4. -5.
tříd ZŠ, která postoupila z oblastních kol,
aby se mezi sebou utkala v okresním kole
turnaje Mc Donald´s Cup. Vítěz tohoto turnaje postupuje do krajského kola.
Družstvo ZŠ Pyšely ve složení: Ondřej
Svoboda, Marián Grundza, Martin Sládek, Lukáš Svoboda, Martin Staněček,
Václav Budík, Matěj Havránek, Juraj
Lakatoš a Filip Kordík na tento turnaj postoupilo díky umístění na 3. místě v oblastním kole konaném 18. dubna 2013.
Mezi osmi školami, které se na tento
turnaj probojovaly, byly mimo Pyšel: ZŠ
Jiráskova Benešov, ZŠ Karlov Benešov,
ZŠ Mnichovice, ZŠ Bystřice, ZŠ Dolní
Kralovice, ZŠ Sídliště Vlašim a ZŠ Vorlina Vlašim.
Zápasy se hrály na umělé trávě vždy
2x12min v sedmi hráčích + brankář. Osm
družstev bylo rozděleno do dvou skupin,
kde sehrál zápas každý s každým. Dva
nejlepší týmy z každé skupiny postoupily
do semifinále, kde bojovaly o postup do
finále.
Naše družstvo bylo ve skupině A
spolu se ZŠ Jiráskova, ZŠ Bystřice a ZŠ
Sídliště Vlašim.
Jako první jsme se utkali s družstvem
ZŠ Bystřice. Nebyl to úplně snadný soupeř, měli dva šikovné útočníky, naši ale
byli lepší a Bystřici jsme porazili 2:1.
Druhým soupeřem bylo družstvo ze
ZŠ Sídliště Vlašim. Trochu jsme se ho
obávali, protože právě porazili ZŠ Jiráskova 2:1 (to jsme ale nevěděli, že Jiráskovka nebyla ještě v plné sestavě). Pyšelští kluci ale byli úžasní a po 10 minutách
jsme už vedli 4:0, protože ale začali kluci
bláznit, soupeře začali podceňovat a přestali bránit, tak už jsme žádný gól nedali
a zápas skončil naší výhrou 4:0.
Posledním soupeřem ve skupině
byla ZŠ Jiráskova Benešov. Věděli jsme,
že je to velice silný soupeř a moc šancí na
výhru nemáme, ale také jsme věděli, že
by nám stačila remíza a s ní že bychom
skupinu vyhráli. Kluci hráli velmi dobře
a zodpovědně a stav 0:0 nám vydržel až
do konce, kdy asi rozhodčí zapomněl, že
zápas trvá 12 minut a my jsme v 16. minutě dostali gól. Trochu nás to rozčílilo,
protože jsme postupovali do semifinále
z 2. místa a tím pádem nás čekal nejsilnější tým turnaje, výherce skupiny B –
ZŠ Vorlina Vlašim, která všechny zápasy
vyhrávala 5:0.
Vorlina Vlašim byla opravdu silný
soupeř a potom, co naši kluci dostali
dva góly, přestali bojovat a zápas vzdali.
Vlašim nás tedy porazila 5:0 a nás čekal
zápas o 3. místo. Pokud jsme chtěli přijet domů s pohárem a medailemi, museli
jsme se oklepat a zabojovat.
Naším posledním soupeřem byla ZŠ
Karlov Benešov. Pyšelští kluci ale opravdu chtěli vyhrát, a tak bojovali od začátku
až do konce. Karlov jsme nakonec rozdrtili 3:0.
Díky tomu jsme přece jenom odjížděli z Vlašimi s velkým pohárem a
bronzovými medailemi a nejenom to,
v našich řadách byl i nejlepší střelec
celého turnaje – Marián Grundza z 5.
třídy, který obdržel plaketku a diplom.
Tímto obrovským úspěchem se našich
devět žáků zapsalo do historie Základní školy Pyšely a my jim za to moc a
moc děkujeme.
Bc. Tereza Bartíková
7
škola
Úspěch žákyně 3. třídy Andrey Staněčkové
Dne 27.4.2013 se v Kadani konal
Krajský přebor družstev mladších žáků
v šachu Ústeckého krajského šachového svazu. Andrea nastoupila jako host
v týmu ŠK Teplice. Celé družstvo hrálo
výborně. Podařilo se jim porazit i mnohem silnější favority turnaje.
Andrea svými vítězstvími v partiích získala pro tým důležité body.
Družstvo ŠK Teplice s Andreou Staněčkovou v základní sestavě obsadilo
v turnaji vynikající druhé místo. Kromě
stříbra si vybojovali také právo postupu
na Mistrovství České republiky mládeže v šachu, které se uskuteční 14.-16.6.
v Táboře. Jde o vrcholnou mistrovskou
prestižní soutěž, které se účastní vždy republiková mládežnická šachová špička a
už samotný postup je velkým úspěchem
pro všechny hráče.
Mgr. Lenka Stránská
mediální zástupce ŠK Teplice

Atletické závody všestrannosti – 1. stupeň
Ve středu 29. května 2013 jsme vyrazili s vybranými žáky 1. stupně ZŠ Pyšely na atletické závody všestrannosti do Vlašimi. Z každé třídy byl vybrán jeden chlapec a jedna
dívka. Reprezentovali nás: 1. třída – Vojta a Agáta Svobodovi, 2. třída – Adam Kulhavý a Simona Peřinková, 3. třída – Prokop Havlíček a Nela Kocourková, 4. třída – Anna
Zaradičková a Lukáš Svoboda, 5. třída – Marián Grundza a Josefína Černohorská. Děti soutěžily v disciplínách skok daleký, běh na 50m a hod kriketovým míčkem. Výsledky
všech dětí se sčítaly dohromady a školy byly vyhlašovány jako celek. Celkem se závodu zúčastnilo 17 družstev, ZŠ Pyšely se umístila na krásném 6. místě.
Největší úspěchy:
• Nela Kocourková – 1. místo v běhu na 50m, 1. místo ve skoku dalekém a celkové 1. místo v kategorii žákyně 3. třídy
• Agáta Svobodová – 2. místo v běhu na 50m, 3. místo v hodu míčkem
• Simona Peřinková – 2. místo v běhu na 50m
• Marian Grundza – 2. místo v běhu na 50m
• Vojta Svoboda – 2. místo v hodu míčkem a celkové 3. místo v kategorii žáci 1. třídy
• Josefína Černohorská – 3. místo v běhu na 50m
Bc. Tereza Bartíková
8
borová lhota
Veselý deštivý Dětský den na Borové Lhotě
Ani nepřízeň počasí nemůže pokazit
dětem svátek. Organizátoři celý týden
připravovali na tento den jak sportoviště,
sportovní a jiné pomůcky k plnění veselých neobvyklých disciplín, tak i dobré
pohoštění pro všechny účastníky. Byly rozeslány pozvánky do všech rodin ve vsi a
děti se těšily hlavně na ty „Veselé starty“,
jak jsme letošní Dětský den nazvali. Bylo
připraveno kufrování, běhání ve velikých
holínkách, různé skoky i s míčem, házení
na „FERDU“, házení „koštěpem“ a mnoho dalších neobvyklých disciplín.
V sobotu 1. června, kdy se toto
všechno mělo uskutečnit, vytrvale pršelo nebo lilo. Hodně lidí si říkalo jednu
dnes už klasickou větu, kterou pronesl
Josef Kemr v hezkém filmu pro děti.
Takže v určenou odpolední hodinu se
na návsi sešlo pod deštníky jen pár dětí
s rodiči či babičkami a řešilo se: „Co teď?“.
U Nádvorníků, kde byl „hlavní stan“
a všechny věci připravené na závody,
včetně odměn a dobrého pohoštění, které
ještě zvětšila napečenými dobrotami paní
Suchá, se pro všechny otevřely dveře a
v domě začala I. etapa soutěží Dětského
dne. Vždyť se dá i v malé míře sportovat v pokoji, na chodbě či na schodech.
Děti to vzaly vážně, vyfasovaly startovní
čísla a už se skákalo, lehce běhalo, dřepovalo apod. V kuchyni bylo pro všechny přítomné podáváno pohoštění, zvláště
po kremrolích a štrůdlu se jen zaprášilo.
Domů si děti ještě odnesly malé balíčky
s cukrovinkami. Velké odměny a medaile
se budou rozdávat, až se počasí umoudří
a bude následovat II. etapa veselých soutěží na Borové Lhotě.
B. N.

Hezké odpoledne v Dětském domově
Zúčastnila jsem se s mnoha dalšími návštěvníky slavnostního odpoledne
v Dětském domově v Pyšelích.
Všude panovala příjemná nálada Ve vzorně uklizených pokojích, do kteod hezkého zahájení a přivítání všech rých mne jejich obyvatelé – hoši uvedli,
přítomných paní ředitelkou Hanou Juře- jsem si s nimi také popovídala o tom, jak
novou a nabídkou jak k prohlídce celého se jim zde žije, o škole v Pyšelích a o dalareálu domova tak i velkého pohoštění a ších jejich veselých zážitcích.
dalšího kulturního a vzpomínkového proOvšem velký dojem mám z besedy
gramu. Toho všeho jsme využili, výstavu s pamětníky, bývalými chovanci a dalna celé dění v domově v dobách minu- šími pracovníky domova hlavně z let
lých i přehlídku úspěchů v současnosti. před 50 a více lety. To co jsem z jejich
poutavého vyprávění slyšela, by vydalo
na celý román. Byla jsem velmi dojata,
protože jsem si vzpomněla na svou babičku, která měla podobný osud. A tak, když
už u některých starších „děvčat“ došlo na
slzičky vzal jeden z přítomných pánů do
ruky kytaru a začalo se zpívat a hned bylo
zase veselo. Také mne potěšilo, že této
besedě bylo přítomno i několik dnešních
mladých obyvatelů domova a tak si mohli porovnat jak se zde dříve žilo a jak se
jim určitě moc hezky žije dnes. To, že počasí nepřálo dalším aktivitám v okolí dětského domova, bylo sice nepříjemné, ale
celý štáb pracovníků si poradil a v kulturním dění se pokračovalo do večerních
hodin v Sokolovně v Pyšelích. Mezi návštěvníky jsem slyšela jen samou chválu
na hezky připravenou a odvedenou práci
k 100. výročí založení Dětského domova,
za což všem pracovníkům patří velký dík.
Bohumila Nádvorníková
senioři
Výlet pyšelských seniorů do Kutné Hory
Byl to vlastně výlet seniorek, zájezdu se zúčastnilo jen sedm děvčat,
žádný muž. Nejely jsme autobusem jako
obvykle, ale vlakem z Prahy přímo do
Kutné Hory. Moc jsme se těšily a také z
počasí, které bylo jako stvořené pro výlety. Oblačno, slunečno, tak nás přivítala
Kutná Hora. Nejdříve jsme šly do chrámu, dominanty města, chrámu zasvěcenému svaté Barboře, patronce horníků.
V úžasu se zastavujeme před chrámem,
který nás překvapil gotickou krásou
svých kamenných kvádrů, opěráků, fiál,
chličů a portálů. Při vstupu do chrámu
nás údiv neopouští. Interiér je vybaven
cennými uměleckými díly. Nástěnnými
malbami ve Smíškovské a Hašplířské
kapli. Malíř zde znázornil práci horníků
v dolech na stříbrnou rudu. V čele chrámu je umístěn deskový oltář znázorňující
Poslední večeři Páně. Na pravém křídle
oltáře je umístěna socha svaté Barbory
ochránkyně horníků a socha Panny Marie
patronky a ochranitelky města. Nejvíce
však poutají pozornost vysoká gotická
okna s barevnými vytrážemi s církevními
i světskými náměty malovanými přímo
na sklo. Na protější straně oltáře jsou
umístěny ohromné varhany s figurální výzdobou. Škoda, že jsme neslyšely jejich
mohutný hlas, který by se nesl klenbou
chrámu a celým prostorem. Skutečnou
perlou české gotiky je chrám sv. Barbory.
S jeho stavbou bylo započato v roce 1388
pražskou parléřovskou hutí do výše triforia, dále pokračoval Benedikt Riedl, který síňové trojlodí zaklenul r. 1547. V roce
1884 – 1905 byly obnoveny stanové střechy. Po prohlídce chrámu jsme vyšly na
terasu s výhledem na město a do údolí
říčky Vrchlice. Při cestě zpět do města,
stojí po levé straně dvoupatrová budova
Jezuitské koleje. Jezuité zde měli svěřenu výchovu dětí a mládeže. Dnes je zde
umístěna Středočeská galerie. Na protější straně je krásný pohled na balustrádu
dvanácti sousoší světců, které tu byly
postaveny v 17. až 18. století Dalším
velkým zážitkem pro nás byla návštěva
Vlašského dvora. Naše průvodkyně nás
uvedla do prostor královského sídla a
mincovny v dobovém Pokračování na straně 10
9
senioři
Pokračování ze strany 9
kostýmu, jaký asi nosívaly dříve bohaté
dámy. Nejdříve jsme vstoupily do zasedací síně vybavené nábytkem a zachráněnými cennými předměty z radnice,
která vyhořela v roce 1779. Jak jsme se
dále dozvěděly v této síni se odbývala
významná diplomatická jednání. V roce
1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský mezi králem Václave IV. a představiteli pražské univerzity. Tímto dekretem
byl upraven počet hlasů jednotlivých
národů na univerzitě ve prospěch Čechů.
Také zde byl korunován českým králem
Vladislav Jagellonský 1471 – 1516. Obě
tyto události jsou zaznamenány na obrazech v této síni. Vlašský dvůr představuje
unikátní památku nejen v českém, ale
i světovém měřítku. Jeho historie je spja-
ta s nesmírným bohatstvím stříbrné rudy
čerpané z hlubin země od konce 13. století v dosud nevídaném množství. Králi
Václavu II. se podařilo provést mincovní reformu při níž bylo 17 dosavadních
mincoven rozesetých po celém území
Čech a Moravy soustředit do centrální
mincovny ve Vlašském dvoře. Král sem
pozval finanční odborníky z italské Florencie (po nich nazván celý objekt) a tak
se ve 13. století začaly razit stříbrné mince – pražský groš. Tato mincovní reforma
cvrček
byla velmi úspěšná. Zisky z ražby mincí
byly obrovské jak pro krále, tak pro ty,
kteří pro něj pracovali. Vzkvétalo město – Kutná Hora i sídelní město Praha.
Vlašský dvůr byl nazýván „klenotem“
koruny českých panovníků. Pražské
groše se dále razily za krále Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV. Za
husitských válek byla ražba mincí přerušena, pokračovala jen ražba malých
jednostranných mincí. Pak ražbu obnovil
král Jiří z Poděbrad, po něm Vladislav
Jagellonský, po jeho smrti syn Ludvík.
Po deseti letech nastoupil Ferdinand I.,
který také pokračoval v ražení pražského groše a po něm ještě další panovníci.
Ovšem pražský groš už nedosahoval té
ryzosti jako na počátku. Poslední pražské
groše měly letopočet 1547. Tato slavná
česká mince byla pak v oběhu ještě sto
let. Její platnost ukončil až císařský patent r. 1644. Existuje prý odhad, že za
téměř čtvrt tisíciletí co byl pražský groš
ražen, opustilo kutnohorsku mincovnu
neuvěřitelné množství mincí, okolo půl
miliardy. Z nichž, jak jsme samy viděly,
každá mince byla vykována a vyražena
ručně. Dozvěděly jsme se také o neuvěřitelné dřině horníků v dolech. Dožívali
se jen necelých čtyřiceti let. Do hlubin
fárali po žebřících a sjížděli po kožených
zástěrách upevněných na zádech s kahany upevněnými na hlavě a nástrojem na
kopání v ruce. Za čtyři sta let dolování
bylo vytěženo 2 500 tun stříbra a 100 000
tun mědi. Úctyhodná váha při pomyšlení
v jakých podmínkách horníci pracovali.
Poblíž panského sídla, kde často pobýval
panovník, stojí královská kaple, vyjímečná památka lucemburské gotiky, postavená r. 1386. Sloup uprostřed prochází dvěma patry, podpírá klenbu horního patra.
Jsou zde velmi cenné skříňové oltáře a
votivní obraz Krista Trpitele. Celá kaple
je vyzdobena temperovými malbami ve
stylu secese. Před východem z Vlašského
dvora stojí socha T.G.Masaryka. V roce
1922 zde byla pan prezident na návštěvě. Dnes slouží část Vlašského dvora
jako sídlo městského úřadu. Konají se tu
schůze představenstva, odbývají svatby
a je tu také městská galerie. Celý areál
je národní památkou. Podívaly jsem se
také do kostela svatého Jakuba, který byl
otevřen. Odbývala ze zde právě mše. Je
to kostel postavený ve 14. století. Vyniká
věží vysokou 86 m a je podle ní nazýván
Vysoký. Prošly jsme krásným historickým městem se spoustou výstavních
měšťanských domů. Nejzajímavější je
ovšem pozdně gotický Kamenný dům.
Dům byl zbudován již v předhusitské
době, z níž pocházejí rozsáhlé sklepy i
původní dispozice. Do dnešní podoby
jej přestavěl v roce 1489 Mistr Brukví
z Vratislavi. Brukví byl mistr kamenictví jak je vidět na výzdobě štítu a průčelí domu, který přestavoval pro důlního
podnikatele Prokopa Kroupu, který právě
byl povýšen do šlechtického stavu. Dům
byl později několikrát přestavován, jak
měnil majitele, ale průčelí domu zůstalo.
V 19. století jej získalo město a dodnes
je využíván k muzejním účelům. Nebylo možné opustit Kutnou Horu a nevidět
ještě jednu pozoruhodnou památku města
– Kamennou kašnu. Dozvěděla jsem se
o ní to, že díky intenzivní důlní činnosti
měla Kutná Hora dlouholeté problémy
s pitnou vodou. Ta byla do města přiváděna zprvu dřevěným, později keramickým potrubím, které ústilo do nádrží, ze
kterých se pak voda odebírala. Kolem
jedné takové nádrže byl v letech 1493 –
1495 vybudován dvanáctiboký kamenný
hranol bohatě zdobený dekorem kružeb a
fiál. Autorství této ojedinělé památky je
připisováno Matěji Rejskovi – jednomu
ze stavitelů chrámu sv. Barbory. Tento architektonický skvost je dokladem toho, že
horníci měli snahu o okázalou reprezentaci. Jelikož se čas nachýlil, musely jsme
už pomýšlet na návrat k nádraží. Počasí
bylo nádherné, nic nenasvědčovalo tomu,
že by se mělo v nejbližších chvílích změnit, ale při příchodu na nádraží najednou
přišel vítr a s ním déšť a ochlazení. To
už jsme byly ve vlaku, kde bylo příjemně teplo. Tak Kutná Horo děkujeme za
krásné zážitky a někdy zase nashledanou,
vždyť není možné za tak krátkou návštěvu všechny ty památky shlédnout
Ve sbírce našeho muzea máme také
ten Pražský groš a spoustu jiných zajímavostí, přijďte se podívat. Těším se na Vaši
návštěvu.
Zdena Srnská
Školka Cvrček v prostorách MěÚ Pyšely
Jaký byl školní rok?
Za podpory Městského úřadu Pyšely, rodičů předškolních dětí a občanského sdružení Centrum volného
času Pyšely byla 1. září. 2012 otevřena Mateřská škola s Montessori prvky, zejména pro ty děti, které nebyly
přijaty do místní MŠ. Kolem dvaceti dětí z Pyšel a okolí se během roku mimo jiné dozvědělo, jak nám funguje
tělo, kam patříme, co je gravitace a co se děje ve vesmíru.
Oproti všem očekáváním se převážně tříleté děti naučily značné samostatnosti v obsluze jídlem – samy
si vyrobily prostírání, samy si umí nandat jídlo, nalít pití a uklidit po sobě nádobí.
Během výletů se nám podařilo dojít až do Obory, v MŠ Pyšely navštívit všechna divadelní představení, najít na Loretě schované houby, ale i pomoci čaroději spravit kouzelnou hůlku a závodit na koni
Žlutohřívákovi.
V rámci školky se konal klub rodičů s dětmi ,,CVRČATA“. Každý čtvrtek si dvouleté děti zkusily práci
s Montessori pomůckami, vyráběly, sledovaly divadélko a rozvíjely svoji motoriku a paměť ukazováním
básniček.
Co plánujeme na prázdniny?
Během prázdnin se prostory školky postupně přemění na indiánskou vesnici,
10
Pokračování na straně 11
Děláme bubliny
cvrček
Pokračování ze strany 10
ponorku, archeologickou stanici a pohádkovou říši. Provoz školky Cvrček nahradí totiž
sedm týdenních turnusů příměstského tábora pro 3-9leté děti.
Budeme jezdit na člunu a na koních. Budeme hledat Nema. Princeznám vyrobíme
vlečky a rytířům štíty. Postavíme mini teepee, uvaříme si na ohni, dobudeme Zlenickou
Hlásku a ztečeme Čerčanský Chlum.
O táboře více na www.cvrcekpysely.cz v sekci „Letní tábor“
Co plánujeme na příští školní rok?
Zejména pokračovaní školky pro děti od 2,5 do 5 let a klubu Cvrčata.
Přednášky pro veřejnost
Od září 2013 budou každý první čtvrtek v měsíci od 19.00 probíhat přednášky pro
veřejnost. Otevřeme přednáškou na aktuální téma – změny v Občanském zákoníku,
které se týkají nás všech. Navážeme na úspěšně proběhnuvší setkání nad bylinkami
v běžném životě, zdravým životním stylem nebo na přednášku záchranářů. Přidáme
cestovatelské přednášky. Také bychom rádi pokračovali v diskuzích týkající se dění
v naší obci, vytyčování priorit pro „malé“ investice, sbírání nápadů na to, co a jak zlepšit. Vaše nápady na témata dalších setkání uvítáme na [email protected].
Herna pro děti
Otevření herny pro děti za doprovodu rodičů. Pro děti 2-7 let bude každý čtvrtek
od 15.00 do 17.00 otevřena herna v prostorách školky Cvrček. Děti si mohou vyzkoušet
práci s Montessori pomůckami. Pro starší děti jsou připraveny pomůcky se zaměřením
na matematiku, psaní a čtení.
Projekt tělo
Kreativní večer
Každý poslední čtvrtek v měsíci od 19.00 bude kreativní večer á la Jindřiška. Už máme poskládané origami z čajových sáčků, upleteno z papíru a dostane se i na decoupage,
výrobu šperků z Fima a drátkování. Před adventem se chystáme na výrobu věnců a před velikonocemi na mramorované kraslice.
Sobotní výlety
Jednou do měsíce se uskuteční sobotní výlet pro rodiče s dětmi.
O tématech přednášek, náplní kreativních odpoledních a cílech sobotních výletů se dozvíte na www.cvrcekpysely.cz v sekci „aktuality“
Chtěli bychom poděkovat zastupitelstvu města Pyšely, že schválilo záměr vytvořit prostor pro školku, městu Pyšely za příspěvek na náklady ve formě úhrady
energií, SDH za možnost využívat zahradu a všem rodičům a sponzorům, kteří svým časem nebo materiálně podpořili vznik a chod školky.
Za Centrum volného času Pyšely os Markéta Pohanková a Karla Kailová
Pyšelské studánky
Studánka nad Krejčíkovou loukou
III. Pyšelské prameny a studánky
Tato studánka je velice pěkná a typická ukázka pramene. Voda vytéká zpod malé
skalky, která je zasazená ve stoupajícím svahu stráně. V okolí pramene někdo v minulosti vytvořil prohlubeň a obskládal jí kameny vytvořil tak studánku. Tento pramen
má to velké štěstí, že se o něj v průběhu let stále někdo staral a i v dnešní době je zde
patrná lidská ruka. Voda vytéká ze studánky a pod kořeny stromů se vine dolů k louce,
která nese místní název „Krejčíkova louka“. Tento název jí byl přiřazen dle jejího majitele. V minulosti byla voda asi vedená podél lesa, mezi loukou a lesem, kde je patrný
také příkop. Bohužel pak byl tento příkop na několika místech přerušen a dnes si voda
prorazila cestu přes louku a v její spodní části se již vytváří menší mokřina. Někdo si
na louce také postavil závodní dráhu a dodnes po této činnosti zbylo velké množství
starých plášťů.
Mnoho let byl tento pramen využíván jako napajedlo pro místní bažantnici, kterou
zde postavil myslivecký spolek Tetřev. Byla to první bažantnice v našem okolí. Její
zbytky jsou ještě dnes patrné v horní části stráně na levé straně louky.
Ke studánce se dostaneme z náměstí Husovou ulicí, u lípy se držíme horní silnice,
dostaneme se na jejím konci do polí a podél lesní školky a bývalé kompostárny krásným a dnes zarostlým úvozem k lesu. Držíme se stále horní cesty, nikde z ní neodbočujeme. Po cca 200m od vstupu do lesa cesta zatáčí vlevo, kde je také odbočka vpravo
již na zmíněnou louku. Podél okraje přijdeme do lesa ke stružce, která nás dovede
po 90m ke studánce.
Můžeme poděkovat každému, kdo přiloží ruku k dílu a vyčistí její okolí i samotnou studánku. V současné době již neslouží jako zdroj pitné vody, jako v minulosti, ale
nikdy nevíme, kdy za ni můžeme být vděčni. Každý pramen je dar přírody a musíme si
jej vážit. Vždyť v naší historii je spousta příkladů, kdy právě voda rozhodovala o bytí
a nebytí celých civilizací.
Honza Kostrhoun
11
historie
Stalo se před šedesáti roky
31. května 1953 seděl kdo mohl
u rozhlasu a čekal na projev prezidenta
Antonína Zápotockého. V posledních
dnech se silně rozmnožily řeči o tom, že
s naší měnou není něco v pořádku, takže
prezidentův projev byl očekáván velmi
netrpělivě. Konečně prezident promluvil.
Mluvil státnicky rozšafně a především
se snažil lidi uklidnit. Pravil, že šuškanda o blížící se měnové reformě je dílem
agentů imperialismu. Dozvěděli jsme se,
že naše měna je pevná a tudíž že žádná
měnová reforma nebude. To jsem slyšel
i já na vlastní uši. Načež druhý den byla
měnová reforma vyhlášena a provedena.
Samotná měnová reforma nemusí znamenat žádnou tragédii. Například měnová reforma, která u nás proběhla na
podzim 1945, byla přijata s pochopením,
protože odstraňovala zmatek v oběživu,
který u nás panoval po druhé světové
válce. Záleží na tom, jak je reforma provedena a zda to nové, co přináší, je dobré.
12
A právě to byly dva velké kameny úrazu
v roce 1953. Oficiálně měla tato reforma
postihnout poválečné zbohatlíky a šmelináře. Neoficiálně ožebračila celý národ.
Veškeré dosavadní platidla přestala platit. Mnoho lidí zaskočilo, že to platilo
i pro stříbrné pamětní mince. Staré peníze byly měněny za nové v dosti složitém systému. Záleželo na tom, kolik jich
člověk měl (čím víc, tím hůř) a také na
tom, zda je měl v hotovosti (další přitěžující okolnost) nebo uložené ve spořitelně.
Hlavně však tvůrce reformy zajímalo,
kdo peníze mění. Občanům, kteří nezaměstnávali žádnou pracovní sílu, se měnilo 300 Kč starých peněz v poměru 5:1,
ostatní hotovosti v poměru 50:1. V tomto
poměru se také měnily veškeré hotovosti
občanů, kteří někoho zaměstnávali (např.
holič učedníka). Peníze, které měli lidé
uloženy na vázaných vkladech, propadly.
Stát si tím přišel na pěkných 80 miliard.
Komunisté tomu říkali „třídní charakter
reformy“. Že nové peníze moc krásy
nepobraly (jejich výtvarná úroveň byla
opravdu žalostná), to by lidé ještě prominuli. Horší bylo, že zaváděly zcela
nezvyklý početní systém. Lidé, kteří byli
léta zvyklí na dvacetihaléře, dvoukoruny
a dvacetikoruny, si museli začít zvykat
na lichý početní systém, okopírovaný
podle sovětského vzoru. Jako mince byly
vydány hliníkové 1, 3, 5, 10 a 25 haléře.
Na padesáti haléře jsme si museli ještě
deset let počkat, kovové koruny přišly
do oběhu až v r. 1957. Pamětníci si jistě
vzpomenou, že na rubu nesly obraz mladé ženy sázející lipku. Měnová reforma
uvedla do oběhu následující papírová
platidla: hnědou 1 Kč, modrou tříkorunu,
zelenou pětikorunu, červenou desetikorunu, modrou 25 Kč, zelenou padesátikorunu a hnědou stokorunu. To byla na dlouhou dobu nejvyšší hodnota, na pětistovku
jsme si museli počkat až do r. 1973 na
tisícikorunu až do roku 1985. Reakce
národa na měnovou reformu byla naprosto jednoznačná. Zloba a vztek se většinou
vybily pouhým nadáváním, došlo však
i k otevřeným protestům. Největší byly
v Plzni, kde tři tisíce škodováků táhlo
městem a provolávalo hesla „Nedáme se
okrádat! Svobodné volby!“ Museli přijet
milicionáři až z Prahy, aby protesty zlikvidovali. Po měnové reformě jsme se stali národem chudých lidí. Pamětníci rádi
vzpomínají na časy, kdy rohlík stál třicet
haléřů, deset cigaret značky Partyzánka
bylo za korunu a půllitr piva stál korunu
padesát. To je sice pravda, jenže pamětníci by si také měli vzpomenout, kolik si
v té době vydělávali. Pro osvěžení paměti: Nástupní plat textilní dělnice činil v r.
1957 338 Kč, zdravotní sestra začínala
na 600 Kč. Při pohledu na toto číslo je
zřejmé, že jsme tehdy pětisetkorunu ani
tisícikorunu opravdu nepotřebovali.
PhDr. Jiří Chvojka
t.j. sokol pyšely
příloha
Co se děje u sokolů?
Přístavba sokolovny Tak, jako vloni
na podzim byla pro naši jednotu největší událostí oslava stého výročí založení, bude letos na podzim opět co slavit.
Mimo to, že jeden z našich oddílů oslaví
10 výročí svého založení, dočkáme se
snad dalšího vylepšení naší tělocvičny.
Do proluky mezi přísálím a školou
bude přistavěn sklad, který umožní lépe
uložit tělocvičné nářadí, stoly a židle a
další potřebné náčiní. Židle a stoly se tak
po každém použití nebudou muset pracně uklízet na jeviště a také nářadí bude
k dispozici rychleji a s menší námahou.
Přístavbou se nám také uvolní šatny a
sprchy, které kvůli nedostatku místa sloužily jako dočasné úložiště. Pokud se vše
podaří, vejde se do skladu i tělocvičný
kabinet pro školu, aby naši žáci a učitelé
ZŠ nemuseli školní nářadí vždy pracně
přenášet.
Protože se jedná o nemalé finanční
zatížení, pokusili jsme se získat dotaci
z fondu na podporu a rozvoj obcí. To se
bohužel nezdařilo, ale ještě máme možnost požádat o podporu naší Českou
Obec Sokolskou.
Také bychom rádi trochu obnovili
naše tělocvičné nářadí, protože o cvičení v naší tělocvičně je stále větší zájem.
Naším úkolem je připravit pro cvičence
co nejlepší podmínky a prostředí. V současné době je rozjednáno několik nových
aktivit pro děti i dospělé. Které z nich se
podaří realizovat, to uvidíme v září, podle zájmu veřejnosti. Vyjmenuji alespoň
některé z nich:
Taneční kursy pro dospělé, přízemní
akrobacie pro chlapce od 10 let, baletní
kursy pro děvčata od 3 let. Informace
pro zájemce budou včas obvyklou cestou
zajištěny.
I po prázdninách však budou pokračovat všechny kroužky a volnočasové
aktivity, které již probíhají. Jsou to:
Cvičení všestrannosti pro muže,
cvičení žákyň, stolní tenis děti, stolní
tenis dospělí, odbíjená, sálová kopaná,
badminton, florbal, Zumba, Pilates a
cvičení pro seniorky. Část ochotnického
souboru, která neúčinkuje v „Prodané nevěstě“ nacvičuje na podzimní vystoupení
další hru.
Z uvedeného výčtu je zřejmé, že si
naše tělocvična zaslouží vylepšit a udržovat tak, aby nám ještě dlouho sloužila.
Poděkování
Od března letošního roku skončila ve
funkci starostky T. J. Sokol Pyšely sestra
Alena Sládková. Vám všem, kteří ji znáte, bude jistě chybět její rozvaha a nadhled, se kterým léta řídila naší jednotu.
Alena naštěstí vedení Sokola zcela
neopustila a pracuje nadále jako předsedkyně kontrolní komise. Také se stará
o cvičení seniorek a výběr členských
příspěvků.
Chtěl bych jí, a vlastně celé její rodině, tímto ještě jednou poděkovat za
dlouholetou práci pro Sokol a přeji si,
abychom si k ní ještě dlouhá léta mohli
chodit pro rady a využít tak jejích letitých
zkušeností.
Dětský den
Neděle, 26.května. Tak, jako každý rok, uspořádali sokolové, hasiči a
fotbalisté dětský den. Hlavní pořadatelská starost letos vyšla na sokoly a
tak se organizace ujala sestra Iva Sládková. Na rozdíl od minulých let nebyla
„Cesta pohádkovým lesem“ připravena
v Oboře, ale v zámeckém parku. Přinutilo
nás k tomu mimořádně deštivé a chladné počasí, které se také „podepsalo“ na
velmi nízké účasti. Přesto se těm, kdo na
dětský den přišli u nás líbilo a děti s nadšením plnily připravené úkoly. Fotografie
z dětského dne jsou ke shlédnutí na sokolských stránkách www.tjsokolpysely.
estranky.cz.
Za výbor T. J. Sokol Pyšely J. Chalupa

Velikonoční turnaj 2013 - Stolní tenis
Dne 31.3. uspořádal oddíl stolního tenisu Velikonoční turnaj. Turnaje se zúčastnilo 17 mužů a 3 ženy. Hráči byli rozlosováni do 4 skupin po 5 hráčích. Dva první ze skupiny
postoupili do závěrečných utkání o vítěze turnaje. První skupina byla skupina smrti. Byli do ní nalosováni favorité turnaje, J. Kovařík, E. Muller, P. Hladík a mladý pyšelský
talent Matěj Černý. Po těžkých bojích vypadli Černý s Mullerem. Finálovou část a loňské vítězství obhájil Jarda Vejmelka, druhý byl Petr Hladík a na třetím místě se umístil
Vladislav Čepelák.
Po závěrečném vyhodnocení turnaje a a zhodnocení celé sezóny jsme oslavili šedesáté narozeniny člena našeho klubu, Stanislava Chaloupeckého. Touto cestou mu ještě
jednou přejeme pevné zdraví do dalších let.
Naše družstvo se umístilo jako nováček soutěže okresního přeboru II. na pěkném pátém místě. Soupiska mužstva byla: Jan Svašek, Eda Müller, Jarda Vejmelka, Petr Hladík,
Jirka Kovařík a Vladislav Čepelák.
Do nové sezóny, která začíná v září 2013 bychom chtěli založit družstvo Sokol Pyšely B, které by začínalo v okresním přeboru IV.
Závěrem zveme hráče a hráčky tohoto krásného sportu, aby přišli mezi nás. Každý najde v našem oddíle rovnocenného soupeře. Hrací den je neděle od 9 do 12 hod. mimo
letních měsíců červenec a srpen.
Za oddíl stolního tenisu T.J.Pyšely Jaroslav Vejmelka.
Čeština na frak dostávající
„Líná huba – holé neštěstí“ praví
staré přísloví a znalci trestního práva
dodávají: „Pilná huba – půl roku v podmínce“. Zdá se, že právě tohle si bereme
pilně k srdci, protože mluvíme stále více
stručně až zkratkovitě.
Vezměte si třeba pozdravy. Kde jsou
ty časy, kdy naši předkové měli tolik
času, že se zdravili: „Pochválen buď Pán
Ježíš Kristus“. Odpověď zněla: „Až na
věky věků“. Načež oba zdravící dodali:
„Amen“. Už jen tahle maličkost vypovídá o poklidné době, kdy nikdo nespěchal.
Nedávno jsem míjel dvě starší paní, které se loučily slovy: „Tak se mějte, paní.
Nashle“. Průměrně inteligentní cizinec,
který už by měl trochu umět česky, by pochopil že „nashle“ je zkratka z „na shledanou“. Ale co znamená: „Tak se mějte“?
Mějte se rádi? Mějte se, jak chcete (jak
říkají vtipálkové)? Kdepak. Paní chtěla
říci: „Mějte se hezky“. Ušetřila celé jedno slovo. Nás však bude zajímat ještě to
„nashle“. Mně se tohle zkracování vůbec
nelíbí, ale pro mnoho lidí je zřejmě pozdrav „na shledanou“ nesnesitelně dlouhý. Lepší je sokolské „nazdar“, ale i to
má ještě moc písmenek. Šest. Ještě lepší
je námořnické (v našich podmínkách vodácké) „ahoj“. Ale k naprosté dokonalosti jsme se dopracovali pozdravem „čau“.
To už nemá chybu. Pouhá tři písmenka.
Co na tom, že je to z italského „ciao“, což
by se mělo číst čao. Teď jen čekám, kdy
nějaký genius vytvoří pozdrav o dvou
písmenech. Naše „pa“ nepočítám, to je
vhodné jen pro malé děti. Ostatně toto
zkracování není jen náš „český“ vynález.
Stejně zapracovali i Slováci a z „do videnia“ utvořili pouhé „dovi“.
Líná huba opravdu někdy dělá divy.
Před časem, jsem v trolejbuse zaslechl:
„Pepíčku, nepadni!“ Honem jsem se díval, která matička posílá syna na bojovou
misi do bojem zmítaných končin – a hle:
Mladá maminka vybízela synka, aby se
dopisovatelé
držel, aby neUpadl. No vida, alespoň jedno písmenko ušetřeno.
To je ale pouhé troškaření proti
tomu, co každý den slyší naše prodavačky. Mnohokrát jsem byl u pultového prodeje svědkem toho, že na otázku
„Co si dál budete přát?“ zněla odpověď:
„Všechno“. Vždy jsem čekal, kdy prodavačka začne snášet opravdu „všechno“.
Naštěstí prodavačka je inteligentní a chápe, že zákaznice chtěla říci: „To je všechno“. A hned se ušetřila dvě slova.
Tahle zkratkovitost naší mluvy se
mi sice nelíbí. Ale jsou věci, které mi
v naší řeči vadí víc. Hlavně mi vadí, že
naše řeč hrubne. Z práce se nepropouští,
ale vyhazuje, auto nemá spotřebu, nýbrž
žere. Všiml jsem si, že z našich novin
(televize atd.) ve vší tichosti zmizelo
slovo „plakat“. Vystřídalo ho razantnější
„brečet“. Už víckrát jsem četl, že vítězná
atletka se štěstím rozbrečela, ale nikdy,
že by se rozplakala. Možná, že budeme
pokračovat dále tímto směrem a časem
nám i „brečet“ přijde změkčilé. Pak bych
doporučoval opravdu úderné výrazy „bulit“ nebo „řvát“.
Kapitolou pro sebe je mluva naší
mládeže. Jiné oslovení než „vole“ nebo
„krávo“ je výjimkou. Myslíte, že hovořím o zednických učních? Omyl, tak se
běžně oslovují naše studentky. Pamatuji
se, že jako děti jsme se oslovovali příjmením (Chvojko, Bárto atd.) nebo křestním
jménem, i na toho „vola“ občas došlo,
ale ne vždy a nepamatuji se, že by se
tak oslovovaly dívky. Nedávno jsem na
chodbě Jihočeské univerzity zaslechl rozhovor dvou studentek. Zněl: „Ty vole, ta
Jiřka je kráva. Ona se tam poblila přímo
u stolu“. Odpověď zněla: „Ty vole, to je
ale kráva“. Takto si povídaly dvě budoucí
učitelky. Doufejme, že až budou stát ve
třídě před našimi dětmi nebo vnoučaty,
budou používat jiné výrazy.
PhDr. Jiří Chvojka
13
zaječice
Co se děje v Zaječicích aneb Z deníčku jedné maminky
Voda postupně opadá a snad se nám konečně ukáže slunečná tvář přírody.
30. dubna večer zaplál na louce nad Chytárnou již tradiční oheň, na kterém jsme pálili Čarodějnice. Počasí jako ostatně celé jaro nestálo za moc, ale přesto si toto setkání
všichni přítomní užili – dospělí i děti.
Před







a po
Když v Zaječicích na hřišti probíhala v sobotu 25. května od odpoledne do pozdních nočních (či spíše ranních) hodin Oslava máje, počasí nám opravdu moc nepřálo. Mraky
se stahovaly a stahovaly, pravidelně i sprchlo. Ale nepřízeň počasí neodradila ani interprety na pódiu, ani vytrvalé posluchače na hřišti.
Děkuji organizátorům za skvělou akci, kterou již podruhé obohatili zaječický kulturní život. Interpretům děkuji za neotřelou a inspirativní muziku, texty a vystupování.
A zvlášť bych chtěla poděkovat místnímu ženskému pěveckému souboru Mamas&Mamas za úžasný výkon a utvrzení, že i v malé vesnici mohou existovat velké talenty.
A na co se můžeme těšit?
Krásné snad už opravdu letní dny Vám přeje Petra Krupičková
14
dopisovatelé
Na lodi kolem světa
Čekání na prázdniny si děti z prvního stupně ZŠ v Pyšelích zpestřily plavbou „Na lodi kolem světa“. Klub rodičů
a přátel školy jim totiž ve spolupráci se
školou připravil ve středu 12.června na
pyšelském fotbalovém hřišti trochu opožděný, ale o to lepší Dětský den.
Po předloňském indiánském a loňském kouzelnickém tématu si letos děti
užily v rolích mořeplavců. Vydaly se na
dobrodružnou, ale také zábavnou a poučnou cestu kolem světa. Na svých zastávkách navštívily všechny kontinenty a
Čarodějnice
vyzkoušely si třeba, jak skáčou klokani
v Austrálii, jaké to je, když musíte chodit
jen po ledových krách jako v Antarktidě,
jak cvičí jogíni v Indii nebo jak se tančí na Madagaskaru. Dozvěděly se, co se
pěstuje na Kubě, že v Japonsku se jí hůlkami a je to docela zábava, že v Severní
Americe se při troše štěstí dá vyrýžovat
zlato. Děti si ze svých „cest“ odnášely
i různé suvenýry, vyzdobily se jako piráti
nebo havajské tanečnice. Zkrátka byl to
vydařený den zalitý sluncem a dobrou
náladou a věřím, že všichni, jak děti, tak
Rok se sešel s rokem a 30. dubna
2013 opět do Pyšel zavítaly čarodějnice. Počasí bylo velmi nejisté, jako
celé jaro, ale nakonec jsme bez srážek
mohli zapálit obrovský oheň, který opět
připravili pyšelští hasiči ve spolupráci
se starostou panem Vosickým a za vydatné pomoci zahradnického centra
GAZEBOO. Ráda bych poděkovala
i rodině Kocourkových, kteří se jako
každoročně zhostili výroby nádherné
čarodějnice, která na pagodě vzplála.
Celou akci hudebně zajistili pánové
Linhart a Zamrazil, takže opékání buřtíků a všeobecně dobré náladě opravdu
nic nechybělo.
Moc se těšíme na příští rok, čarodějnicím zdar.
Lucie Zaradičková
učitelé a rodiče z KRPŠ, se již těší na
příští Dětský den.
Děkujeme SK Pyšely za poskytnutí hřiště, panu starostovi za finanční
příspěvek a počasí, že poslalo sluníčko.
Za KRPŠ Pyšely
Zuzana Vilímovská

Kroužky a aktivity pro pyšelské děti
I po prázdninách bude pro pyšelské děti široká nabídka
kroužků ve škole, Sokolovně i jinde v Pyšelích. Aktuální nabídku nyní najdete na stránkách http://www.krpspysely.
cz/ a na webu pyšelské školy.
A ukázka tentokrát ze sportovních kroužků: florbal, ping
pong a taneční kroužek. Florbal od podzimu zkusíme na
dvě skupiny, 2.-4. a 5.- 9. třída, trénují trenéři z Benešova –
ing. Karel Hlaváček a pan Robert Novák. Nezapomeňte 
Ping pong je pod vedením pana Jaroslava Vejmelky
ze Zaječic a určitě se už rýsuje základ nového pyšelského
dorostu.
Tanečky vede paní Eva Svobodová z Taneční školy pana
Maršálka.
Za KRPŠ Pyšely
Štěpánka Bednářová
15
sport
SK PYŠELY
Výsledky jarní části sezóny 2012/2013
A-mužstvo
14.kolo
15.kolo
16.kolo
17.kolo
18.kolo
19.kolo
20.kolo
21.kolo
22.kolo
23.kolo
24.kolo
25.kolo
SK Pyšely - Bystřice
Netvořice - SK Pyšely
SK Pyšely - SK Votice B
Krhanice - SK Pyšely
SK Pyšely-Sedlec-Prčice B
Nespeky B - SK Pyšely
SK Pyšely - Ostředek
Křečovice - SK Pyšely
SK Pyšely-Týnec n/Sáz. B
SK Pyšely - Úročnice
Václavice - SK Pyšely
SK Pyšely - FC Myslič
2:1 (2:0)
3:1 (0:0)
1:3 (1:1)
2:2 (1:0)
3:2 (1:1)
2:1 (1:1)
0:4 (0:4)
7:0 (1:0)
1:1 (0:1)
3:2 (1:1)
5:1 (2:0)
5:1 (2:0)
Chadraba Miroslav, Sochor Jaroslav
Šimeček Jaroslav
Šimeček Jaroslav
Páša Richard, Šimeček Jaroslav
Kulhavý Milan, Vlach Ondřej, Šimeček J.
Rezek Luděk
Páša Richard
Maršoun Jiří, Páša Richard, Šimeček Jaroslav
Šimeček Jaroslav
Somr Tomáš 2, Vlach Ondřej, Šimeček J., vlastní
Trenéři: Maršoun Jiří, Svoboda Petr
Střelci A-mužstva sezóna 2012/2013
Šimeček Jaroslav(17), Vlach Ondřej(7), Páša Richard(5), Maršoun Jiří(3), Chadraba Miroslav(2), Matys Josef(2), Sochor Jaroslav(2),
Somr Tomáš(2), Turek Michal(2), Hruška Miroslav(1), Kulhavý Milan(1), Rezek Luděk( 1), Šiňor Pavel(1), Urban Jan(1)
Starší žáci 6+1
12.kolo
13.kolo
14.kolo
15.kolo
16.kolo
17.kolo
18.kolo
19.kolo
20.kolo
21.kolo
22.kolo
SK Pyšely - Maršovice
6:2 (5:0)
zatím neodehráno
SK Pyšely – Velíš
5:3 (2:2)
Zdislavice - SK Pyšely
0:9 (0:4)
volný los
Chocerady - SK Pyšely
0:8 (0:4)
SK Pyšely - Struhařov
14:1(6:1)
SO Přestavlky - SK Pyšely 2:9 (0:5)
SK Pyšely - Louňovice p.Bl.
2:1 (1:0)
SK Pyšely - Úročnice
13:6(6:3)
Křivsoudov - SK Pyšely
3:3 (1:1)
Trenéři: Sládková Kateřina, Maršoun Lukáš
Starší přípravka 5+1 odd.A
12.kolo SK Pyšely - Struhařov
13.kolo volný los
14.kolo SK Pyšely - Miličín
15.kolo Jankov - SK Pyšely
16.kolo SK Pyšely - Netvořice
17.kolo Neveklov - SK Pyšely
18.kolo SK Pyšely - Maršovice
19.kolo Vrch.Janovice - SK Pyšely
20.kolo SK Pyšely - FK Soběhrdy
21.kolo SK Pyšely - Bystřice
Trenéři: Páša Antonín
16
29:2 (14:2)
7:1 (3:1)
7:12 (3:6)
3:4 (1:3)
4:2 (1:1)
7:6 (2:3)
11:5 (5:2)
3:1 (0:1)
1:4 (0:4)
sport
Mladší přípravka 5+1, odd.C
Nejmladší fotbalisté sehráli v jarní části sezóny celkem 5 turnajů, ve kterých se utkali s družstvy Sokol Netvořice, TJ Sokol Václavice
a FC Graffin Vlašim D.
Umístění SK Pyšely v turnajích:
1.turnaj 20.dubna v Netvořicích – 1.místo
2.turnaj 27.dubna ve Václavicích - 1.místo
3.turnaj 12.května ve Vlašimi – 1.místo
4.turnaj 19.května v Pyšelích – 1.místo (při domácím turnaji pyšelští fotbalisté nastříleli celkem 33 branek a obdrželi pouze 3)!
5.turnaj 25.května ve Václavicích – 2.místo
Oproti podzimní části této sezóny je vidět úžasné zlepšení našich nejmenších fotbalistů, kteří jarní část suverénně
vyhráli. Receptem tohoto úspěchu je především jejich chuť hrát, poctivě trénovat, pracovat na sobě a v neposlední
řadě hrát jako jeden TÝM.
Jsme na vás všichni moc pyšní, jen tak dál!
Trenéři: Kulhavý Milan, Šiňor Pavel, Durák Petr
Turnaj v Pyšelích 19.5.2013
Umístění pyšelských týmů v sezóně 2012/2013(prozatimní*)
„A“ mužstvo - III.třída, odd.A
1. FK Soběhrdy
zápasy
25
výhry
17
remízy
4
prohry
4
skóre
76:42
body
55
2. Krhanice
3. Ostředek
4. SK Pyšely
Starší žáci - 6+1 – OS
1. SK Pyšely
2. Vrch.Janovice
3. Křivsoudov
Starší přípravka - 5+1 odd.A – OS
1. Bystřice
2. Postupice
3. Netvořice
4. SK Pyšely
25
25
25
zápasy
19
19
19
zápasy
19
18
19
19
15
13
12
výhry
18
17
15
výhry
16
15
14
10
5
3
5
remízy
1
0
1
remízy
0
0
1
2
5
9
8
Prohry
0
2
3
prohry
3
3
4
7
70:44
62:44
48:49
skóre
175:37
176:52
149:65
skóre
124:61
160:52
142:50
137:83
50
42
41
body
55
51
46
body
48
45
43
32
*Tabulky před posledním kolem
SK Pyšely vás zve na
SK Pyšely přeje všem krásné léto!
Fotbalový turnaj se uskuteční
Web: http://www.skpysely.estranky.cz
v sobotu 3.srpna 2013 od 12.45hod.
na hřišti v Pyšelích.
17
inzerce
��
��
�� !�"#��$��%��&��"'#��()�
*��+
��)��,��-��-��.�/&�01/��2/&��"
3��-�456�7##�4"7
Pyšelské listy - Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; [email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada:
B. Dauthová, I. Křížová, M. Pášová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu: M. Kulhavá, M. Svobodová; odpovědný redaktor: P. Slavík
nevyžádané rukopisy se nevracejí
18
za původnost a obsahovou správnost ručí autor
tisk městský úřad pyšely

duben, květen, červen 2013

Transkript

Podobné dokumenty