Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové 1942

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU
č. ev. listu NAD 3512
č. archivní pomůcky 8902
Protektorátní kriminální policie,
úřadovna Hradec Králové
1942 - 1945 (1947)
inventář
Mgr. Jana Černínová
Zámrsk 2015
Obsah
3
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
4
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
7
III. Archivní charakteristika archivního souboru
8
IV. Stručný rozbor archivního souboru
9
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
11
Seznam použité literatury
11
Inventární seznam
12
I. KNIHY
13
II. SPISOVÝ MATERIÁL
14
Vyšetřovací spisy
14
Materiály na prostitutky
14
Kriminální osobní spisy pachatelů
14
Evidence pachatelů
15
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
Policejní bezpečnostní složky měly od svého počátku plnit funkce především
preventivního a represivního charakteru. Chránily zájmy státu a jeho právní status a počet
zainteresovaných osob v této složce stále rostl. V roce 1925 bylo v aktivní policejní službě
již celkem 7 362 osob. Jen pro oblast Čech to bylo celkem 4443 osob, z čehož 850 mužů
bylo ve sboru neuniformované stráže bezpečnosti. V následujících letech docházelo k
rozšiřování struktury, upřesňování výkonu služby a nabývání počtu příslušníků policejního
sboru.
Větší změny proběhly až ve 30. letech 20. století především kvůli bezpečnostní
situaci v sudetských oblastech. Bylo vydáno vládní nařízení číslo 51/1936 o organizaci
policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy, které
zavedlo jednotný neuniformovaný a jednotný uniformovaný sbor. Tyto dvě složky měly
rozdílný charakter náplně práce. Neuniformovaný strážní sbor zajišťoval a zabýval se hlavně
zpravodajskou a vyšetřovací (kriminální) službou a ozbrojen byl dle potřeb. Naproti tomu
uniformovanému sboru bezpečnosti patřila strážní služba a služba na zachování pořádku. V
nejvyšší instanci ale oba dva podléhaly ministerstvu vnitra. V rámci neuniformované policie
stál v čele představený. Sbor neuniformované policejní stáže byl přidělen každému
policejnímu úřadu, kdy část policistů zastávala kriminální agendu a část zpravodajskou, v
případě potřeby i jinou. Ústřední charakter měla Všeobecná kriminální ústředna a vedle ní
fungovalo Ústředí četnického pátracího oddělení při Zemském četnickém oddělení v Praze.
Tato struktura byla víceméně přejata a uplatňována i v prvních letech po vzniku
Protektorátu Čechy a Morava, změnila se spíše jen terminologie, která vycházela z dalších
správních reforem. Pro příklad, uváděl se státní president namísto presidenta republiky,
vládní policejní úřady namísto státních policejních úřadů. Policejní úřady zůstaly zachovány,
ale pochopitelně již ne ty, které ležely v oblasti Sudet. V Čechách fungovala policejní
ředitelství se sídly v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Plzni a dále tři policejní
úřady a jedna expozitura. Všechny tyto úřady vykonávaly a plnily funkce pořádkové a
kriminální služby i správní policie. Policejní ředitelé byli podřízeni zemskému prezidentu a
také ministru vnitra. Personál těchto úřadů tvořilo i právní a kancelářské úřednictvo.
Za zásadnější formu reorganizace lze považovat správní reformu, ke které bylo
přistoupeno ze strany okupační správy a to především kvůli sjednocení dvojkolejnosti státní
správy, kvůli válečným cílům i kvůli vnitropolitické situaci v protektorátu. Uvedením oné
reformy v praxi byl pověřen zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Hlavním cílem
s ohledem na bezpečnostní složky bylo vytvoření nového policejního sboru dle německého
vzoru, který by přímo podléhal německému velení a řešil bezpečnostní otázky v zájmu říše.
-4-
Od této doby se mluví o tzv. protektorátní policii. V konečném důsledku mělo po válce dojít
k úplnému sloučení veškerých bezpečnostních složek v jednotný německý aparát. Výnos
zastupujícího říšského protektora s platností od 1. července 1942 dal vzniknout v rámci
ministerstva vnitra dvěma úřadům. V rámci neuniformované protektorátní policie
generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie a v rámci uniformované policie
generálnímu veliteli uniformované protektorátní policie. Oba byli služebně podřízeni
zemskému prezidentovi a ministru vnitra. Na nejvyšší úrovni nadále fungovala Všeobecná
kriminální ústředna a také Ústřední četnické pátrací oddělení. V roce 1942 došlo v rámci
reforem pro sjednocení kriminální služby ke sloučení těchto úřadů a vznikla tak Kriminální
ústředna v Praze, které byly podřízeny jak policejní, tak četnické útvary.
Velitelem neuniformované policie byl jmenován SS-Standartenführer plukovník
policie Horst Böhme a od září 1942 jím byl SS-Standartenführer a plukovník policie dr.
Erwin Weinmann. Na něj navazovala funkce inspektora neuniformované protektorátní
policie Čechy, kterou vykonával SS-Obersturmbannführer vrchní vládní a kriminální rada
Friedrich Sowa, kterému byly podřízeny obě složky neuniformované policie - vládní i
obecní kriminální policie. Od ledna do května roku 1945 tuto funkci vykonával
SS-Sturmbannführer vládní a kriminální rada Walter Odewald. Nejvýše postavenou instancí
vládní kriminální policie byla kriminální ředitelství v Praze a v Brně. Jim následně
podléhala jednotlivá kriminální oddělení. V případě Prahy se jednalo o deset kriminálních
oddělení sídlících v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jičíně, Kladně, Klatovech,
Kolíně, Mladé Boleslavi, Pardubicích, Plzni a Táboře. Brněnskému velitelství podléhala tři
oddělení sídlící v Moravské Ostravě, Olomouci a Zlíně. Kriminální oddělení v Hradci
Králové (Protektoratskriminalpolizei Kriminalabteilung Königgratz) mělo své pobočky v
Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Dvoře Králové nad Labem.
Kriminální ředitelství se vnitřně dělilo na čtyři kriminální inspekce označované K I
až K IV, slovy kriminální inspekce první atd., které se následně dělily na kriminální
komisariáty. Podobným způsobem jako tomu bylo u kriminálních ředitelství, vypadalo také
vnitřní členění u kriminálních oddělení. To bylo však přizpůsobeno menšímu významu
úřadu a jeho menšímu personálnímu obsazení. Již zmíněné komisariáty, jednoduše řečeno
vymezovaly základní okruhy činnosti kriminální policie. Dle vyšetřovacích deníků, které
jsou součástí tohoto archivního fondu lze jednotlivé komisariáty na Kriminálním oddělení v
Hradci Králové rozdělit přibližně takto: komisariát první zpracovával a evidoval provedená
zatčení osob a vyhlášená pátrání. Komisariát druhý by se dal shrnout jako evidence
nebezpečných trestných činů a mravnostních deliktů, kam spadaly vraždy, nehody, ublížení
na zdraví, vyhrožování, sebevraždy, násilné smilstvo, prostituce, přenos pohlavních chorob,
požáry apod. Komisariát třetí řešil krádeže a loupeže, popřípadě pytláctví. Komisariát čtvrtý
-5-
evidoval, řekněme, hospodářsko-obchodní trestnou činnost, tedy podvody, černý obchod,
zpronevěry apod. Spolu s tím patřilo k úkolům těchto policejních úřadů vedení evidence
zločinců a trestných činů. Především vedly evidenci o všech osobách, které spáchaly trestný
čin v rámci jejich působnosti. Dále vedly například evidenci odcizených předmětů, album
zločinců a pátrací kartotéku. Vedly kriminální policejní osobní spisy, pátrací pomůcky pátrací policejní listy a jiné.
Dalším úsekem policejní činnosti, kterou se kriminální policie zabývala, byl dozor
nad prostitucí. Změnu v tomto případě představovalo vládní nařízení číslo 112/1943 týkající
se potírání pohlavních nemocí, podchycení prostituce a trvalému dozoru nad ním. Pravomoc
policejního dozoru nad prostitucí byla s okamžitou platností přenesena na četnictvo a
protektorátní kriminální policii, která v rámci své místní příslušnosti evidovala všechny
osoby obojího pohlaví, které provozovaly často se střídající pohlavní styk za úplatu nebo bez
ní, vedla o nich kartotéku a spolupracovala se zdravotnickými zařízeními za účelem
povinného lékařského dozoru. Prostitutky tak byly pod stálou zdravotní i policejní
kontrolou. Každá obdržela svoji Kontrolní knížku (Kontrollbuch), kde bylo uvedeno její
celé jméno, datum a místo narození, domovská příslušnost, fyzický popis (výška, obličej,
čelo, ústa, zuby, brada, oči, vlasy, jazyk, zvláštní znamení), vlastnoruční podpis, nechyběla
fotografie a otisky pravého a levého ukazováčku. Součástí knížky byly také pokyny, které
byly uvedeny následovně: "Podle výnosu Generálního velitele neuniformované protektorátní
policie ze dne 6. května 1943 - St 17-102-65 - jste prostitutkou. Podle uvedeného výnosu
jste povinna říditi se těmito ustanoveními." Následuje výčet zákazů a příkazů a také
podmínky propuštění z evidence a informace k trestní odpovědnosti. V kontrolní knížce jsou
pak ještě jednou vloženy zpřesňující pokyny i s vymezením míst, kde mohou svou živnost
provozovat, v Hradci Králové se dle výčtu jednalo o místa: Stodola, Zelený Strom, Modrá
Hvězda, Sklípek.
Členové policejního sboru měli nárok na služební požitky, které byly stupňovány dle
služebních tříd nebo byly platové třídy ovlivněny také hodnostním označením. Hlavními
kategoriemi byli úředníci a zřízenci. Kromě platů dostávali také přídavek na bydlení a ze
služebních platů jim byl strháván penzijní příspěvek. Policejním štábním strážmistrům a
policejním praporčíkům také náležel hodnostní přídavek. Existoval také doplňovací
přídavek ženatých a výchovné na nezaopatřené děti. Od roku 1939 měli nárok na drahotní
přídavek a jako požitek lze označit i oděvné. Výzbroj byla majetkem státu. Mimořádně
mohli dosáhnout na stravné, nocležné, diety a podobně. Měli také nárok na dovolenou v
řádu šest až osm dní. Do penze členové sboru odcházeli v případě, že nebyli schopni výkonu
služby, či překročili 55. rok života.
Poslední změnu uspořádání protektorátní policie přineslo vládní nařízení číslo
-6-
77/1944 o protektorátní policii. Policejní výkonná moc v Protektorátu Čechy a Morava
připadla protektorátní policii, pokud na základě zvláštních ustanovení nespadala přímo
říšským orgánům. Dělila se na uniformovanou složku, kam spadalo četnictvo, uniformovaná
vládní policie, uniformovaná obecní výkonná policie a požární ochranná policie a druhou
složkou byla neuniformovaná protektorátní policie, kam spadala vládní kriminální policie a
obecní kriminální policie. V čele obou složek stáli generální velitel uniformované
protektorátní policie a generální velitel neuniformované protektorátní policie. Vládní
kriminální policie měla svá ředitelství v Praze a Brně a pak měla také svá oddělení a
pobočky s omezenou věcnou a místní příslušností.
Po osvobození republiky a po vymanění se z područí německé okupační správy v
květnu 1945 zanikla i protektorátní policie. Agendu Protektorátní kriminální policie
oddělení Hradec Králové převzal na přechodné období května a června 1945 nový úřad, jímž
bylo Policejní ředitelství v Hradci Králové - bezpečnostní oddělení. O novém uspořádání
bezpečnostních složek na znovu nabitém území se jednalo ještě před konečnou fází války.
Od počátku tohoto jednání se komunisté snažili získat tuto sféru vlivu na svou stranu. K 30.
červnu 1945 tak byla zrušena veškerá dosud fungující struktura četnictva, uniformované
státní policie a obecní policie a souhrnně mělo dojít k jejich nahrazení jednotným Sborem
národní bezpečnosti. V roce 1947 byl schválen dlouhodobě připravovaný zákon číslo
149/1947 o národní bezpečnosti a tím byl na celém území tehdejší Československé
republiky ustanoven jednotný Sbor národní bezpečnosti, který zastával veškeré činnosti v
pořádkové službě, státně-bezpečnostní službě a kriminální službě, jehož zvláštní částí byla
zpravodajská služba.
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
Archiválie fondu Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové byly
nejdříve umístěny v archivním oddělení krajské správy Ministerstva vnistra v Hradci
Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka
oddělení převezeny do archivu při Federálním ministerstvu vnitra ve Spišském Podhradí,
včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a
bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem v Zámrsku v
roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních
Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948,
kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB.
Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky
-7-
označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do státních
okresních archivů při Státním oblastním archivu v Zámrsku dle územních kompetencí
původců, kdy v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámrsku zůstaly pouze archivní
fondy Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové, Velitelství protektorátní
uniformované policie Hradec Králové. Velitelství četnických oddělení Hradec Králové,
Chrudim, Jičín a Náchod, Četnická pátrací stanice Hradec Králové a archivní fond
Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové.
III. Archivní charakteristika archivního souboru
Archivní fond Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové zaujímá
1,5 bm. Archiválie tohoto fondu jsou dochovány ve formě 18 evidenčních jednotek (7 knih a
11 kartonů), tvořených celkem 61 inventárními jednotkami. Veškerý archivní materiál
vznikal v rozmezí let 1942-1945 a v rámci některých spisů zasahuje až do roku 1947. Při
pořádání fondu byla také nalezena složka se čtyřmi listy zápisů o trestním stíhaní osob z let
1949-1952, které byly předány do Archivu bezpečnostních složek, pod jejichž správu spadají
dokumenty vzniklé z činnosti SNB. Největší část fondu zaujímá evidence pachatelů a osobní
kriminální spisy pachatelů, které jsou řazeny v abecedně-chronologickém pořadí, abecední
řada se však nedochovala ve své úplnosti.
Jazyková úprava celého fondu je převážně německá. Ve spisech se ale vyskytuje
taktéž jazyk český, převážně ve výpovědích zadržených nebo svědků, kteří neuměli německy
a místy se vyskytují i české formuláře nebo zprávy od lékařů.
Z hlediska pořádacího jsou na začátku seřazeny knihy (kniha odměn a šest
vyšetřovacích
deníků)
a
následně
je
seřazen
věcně
a
v
případě
evidencí
abecedně-chronologicky spisový materiál. První skupinu písemností tvoří vyšetřovací spisy
a materiály na prostitutky. Druhou skupinu dokumentů tvoří kriminální osobní spisy
pachatelů a spisy k evidenci pachatelů.
Během pořádání nebyl vytříděn, kromě již zmíněné složky určené k delimitaci, žádný
materiál. Archiválie jsou zachovány bez většího poškození.
Schematické zobrazení hlavních kategorií vytvořených při pořádání:
1. Knihy
I. Kniha odměn
II. Vyšetřovací deníky
2. Spisový materiál
I. Vyšetřovací spisy
-8-
II. Materiály na prostitutky
III. Kriminální osobní spisy pachatelů (A - Ž)
IV. Evidence pachatelů (A - Ž)
IV. Stručný rozbor archivního souboru
Archivní materiál vzniklý z činnosti Protektorátní kriminální policie, úřadovna
Hradec Králové je nerovnoměrně zachován z průběhu let 1942-1947. Z hlediska
evidenčního se jedná o sedm knih a jedenáct kartonů. Největší část fondu zaujímají
písemnosti k evidenci pachatelů a osobní kriminální spisy pachatelů, což byly jedny z
hlavních evidencí vedených tímto úřadem.
Všech sedm knih bylo vedeno převážně v německém jazyce, ojediněle se vyskytuje
také čeština. První je kniha odměn, kam byly zapisovány vydané odměny. Kniha je vedena v
následujících rubrikách: pořadové číslo, číslo spisu, krátký popis, den vydání, vydávající
úředník, obnos, důvod výdeje, vyplaceno a potvrzeno, poznámka. Zbylých šest knih jsou
vyšetřovací deníky vedené souběžně v letech 1943-1945. Lze je rozdělit dle zapisovaných
agend, dle příslušných komisariátů: 1K - především pátrání a zatčení, 2K - násilné a
ohrožující činy (požáry, nehody, vraždy, ublížení na zdraví, násilné smilstvo, přenos
pohlavních chorob, vyhrožování, sebevraždy, atd.), 3K - krádeže, loupeže, 4K hospodářsko-obchodní trestní činnost (podvody, černý obchod, atd.). Všechny tyto knihy
jsou vedeny ve stejných rubrikách: pořadové číslo, den došlého spisu, odesilatel a značka
spisu, způsob provedení s uvedením obviněného, poškozeného a místa činu, přidělení,
statistika.
Ostatní materiály fondu jsou spisového charakteru. Stejně jako v případě knih větší
část písemností je v německém jazyce a spíše výjimečně v českém jazyce.
První skupinou písemností spisového charakteru jsou vyšetřovací spisy. První spis
obsahuje šetření požáru železničního vagonu v Týništi nad Orlicí, obsahem jsou také
fotografie místa činu. Dalšími jsou řetězové a anonymní dopisy a udání, týkajících se
následujících případů František Divíšek, Václav Dobřenský, František Doležal, Arnošt
Chudoba, Karel Nývlt, B. Stösser a Božena Trochová. Součástí každého spisu je originál
konkrétního dopisu nebo udání a dokumentace vztahující se k následnému šetření.
Posledním je spis týkající se Josefa Jelínka, který vyhledával známosti se ženami. Ve spisu
jsou obsaženy dvě jeho fotografie a originál jednoho dopisu, který zaslal poškozené.
Další skupinou písemností jsou materiály na prostitutky. Inventární číslo jedenáct
zahrnuje vyšetřovací spisy a dokumenty o zadržení, které obsahují spisy jednotlivých žen s
popisem jejich činnosti nebo obviněním proti nim, někdy i s popisem a fotografií ženy.
-9-
Jedná se především o podezřelé z prostituce. Spisy jsou řazené abecedně, v tomto případě B
- V. Inventární čísla 12 a 13 obsahují jednotlivé složky rozdělené B1 - H3 a J1 - T2, které
jsou taktéž strukturovány a řazeny abecedně-chronologicky, kdy písmeno je začátečním
písmenem rodného příjmení ženy a číslo označuje pořadí zanesení do evidence u daného
písmene. Tyto složky taktéž obsahují konkrétní popis ženy, popis její činnosti, obvinění
nebo provinění, atd. Někdy jsou součástí spisu také fotografie, dokumenty o zatčení,
lékařské zprávy, kontrolní knížky pro prostitutky (identifikační údaje a popis ženy,
fotografie, otisky prstů), pokyny pro prostitutky a identifikační karta.
Kriminální osobní spisy pachatelů je skupina abecedně-chronologicky řazených spisů
pachatelů, kteří spáchali trestný čin v rámci působnosti původce. Byla to prvotní evidence, z
níž byly údaje zasílány i do centrálních kartoték. Spisy jsou značeny A12 - Z99 (bez háčků a
samostatně vedeny složeniny písmen Sch a St), kdy písmeno je začátečním písmenem
rodného příjmení pachatele a číslo označuje pořadí zanesení do evidence u daného písmene.
Dle abecedního pořadí chybí záznamy pro písmena I, K, P, Q, X, Y. Obsah spisů není zcela
totožný, ale v převážné míře se v nich vyskytuje: osobní arch (popis osoby, osobní a rodinné
údaje), seznam dřívějších trestů, ohlášení trestného činu, služební hlášení o trestném činu,
pověření k prošetření, záznam o zadržení, uvěznění, blížícím se propuštění a propuštění,
daktyloskopická karta s osobním popisem, fotografie popřípadě se může vyskytovat i
fotografie místa činu.
Evidence pachatelů je řazena stejným způsobem jako kriminální osobní spisy, A1 Z102, taktéž nejsou zohledněny háčky v prvních písmenech příjmení. Tato evidence je ale
obsáhlejší, proto byly písmena Č, Ř, Š a Ž vyčleněna a byla jim přidělena samostatná
inventární čísla. Dle abecedního pořadí chybí záznamy pro písmena M, N, O, Q, X, Y. Tato
evidence neposkytuje tak široký přehled písemností jako ta předešlá. V těchto spisech se
převážně vyskytují: hlášení o spáchání trestného činu, záznam o zadržení, uvěznění, blížícím
se propuštění a propuštění, místy také osobní popisy pachatelů, fotografie a daktyloskopické
karty.
Archiválie tohoto fondu poskytují dostatek podkladů k dalšímu badatelskému
využití. V první řadě jej lze využít pro studium trestně-právní problematiky v době
Protektorátu Čechy a Morava na Královehradecku. Popřípadě lze tyto materiály využít i pro
vytvoření statistické analýzy charakteru trestných činů páchaných v obvodu Hradce Králové.
Z hlediska sociologického je možno nahlédnout na pachatele jako na individua a například
hledat spojitosti mezi sociálním postavením nebo profesí a druhem trestní činnosti.
- 10 -
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Archivní fond Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové z let
1942-1945 (1947) uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v září až listopadu
roku 2013 Mgr. Jana Černínová ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl
vyhotoven až následně v září roku 2015.
Seznam použité literatury
Generální velitel uniformované protektorátní policie. Průvodce po archivních fondech a
sbírkách. Díl II./ svazek 1. SÚA v Praze 1987. str. 202-204.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od
počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, 2007.
JARKOVSKÁ, Lucie. Ve službách ministerstva vnitra JUDr. Jan Chudoba (1898-1983).
Disertationes historicae 9/2003, Hradec Králové. 2003.
KÁRNÝ, Miroslav; MILOTOVÁ, Jaroslava. Protektorátní politika Reinharda Heydricha.
Praha, 1991.
MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny obecních policií I. (jejich odraz v heraldice).
Praha, 2004.
MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, 1997 - 2001.
MORAVČÍK, Ctibor. Organizace bezpečnostního aparátu v Protektorátu Čechy a Morava.
Brno, 1993.
VAJSKEBR, Jan. Organizační vývoj německé pořádkové policie na území Protektorátu
Čechy a Morava od ukončení vojenské správy po reorganizaci na podzim 1939. Securitas
imperii 18, 2011/01, s. 168-198.
VAJSKEBR, Jan; ŠUSTROVÁ, Radka. Německá bezpečnostní opatření v Protektorátu
Čechy a Morava na začátku války. Paměť a dějiny, roč. III., 2009/03, s. 90-107.
Vládní nařízení č. 51/1936 Sb. o organizaci policejní správy a služby a o některých jiných
opatřeních v oboru vnitřní správy.
Vládní nařízení č. 112/1943 Sb. o potírání pohlavních nemocí.
Vládní nařízení č. 77/1944 Sb. o protektorátní policii.
Vládní nařízení č. 88/1944 Sb. o úpravě některých služebních a platových poměrů
příslušníků protektorátní policie.
Vládní nařízení č. 256/1944 Sb. o organizačních změnách v oboru vládní policie.
VONDRÁŠEK, Jakub. Policie a četnictvo Protektorátu Čechy a Morava po Heydrichově
správní reformě 1942-1945. České Budějovice, 2013. Bakalářská práce, Filozofická fakulta
University Karlovy v Praze, vedoucí práce prof. PhDr. Ivan Šedivý, Csc.
- 11 -
Inventární seznam
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
1. Knihy
1
Kniha odměn
vazba: poloplátěná, rozměry: 29x42 cm, 100 fol.,
jazyk: čeština (V-VI 1945), němčina
poznámka: fol. 38-61 vyříznuta a od folia 62
nepopsáno, od května do června roku 1945 vede
agendu nový úřad Policejní ředitelství v Hradci
Králové - bezpečnostní oddělení
1944-1945
ukn 1
2
Vyšetřovací deník
vazba: papírová, rozměry: 32x43 cm, jazyk:
němčina
poznámka: 1943-01-04-1943-04-02, Nr. 1-1152
1943
ukn 2
3
Vyšetřovací deník
vazba: papírová, rozměry: 32x43 cm, jazyk:
němčina
poznámka: 1943-04-19-1943-06-30, Nr.
1468-2605
1943
ukn 3
4
Vyšetřovací deník - 1K
vazba: bez desek, rozměry: 30x41 cm, jazyk:
němčina, čeština (ojediněle)
poznámka: komisariát první především
zpracovával a evidoval provedená zatčení osob a
vyhlášená pátrání
1943-1945
ukn 4
5
Vyšetřovací deník - 2K
vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk:
němčina, čeština (ojediněle)
poznámka: komisariát druhý vedl především
evidenci nebezpečných trestných činů a
mravnostních deliktů
1943-1945
ukn 5
6
Vyšetřovací deník - 3K
vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk:
němčina, čeština (ojediněle)
poznámka: komisariát třetí řešil především
krádeže a loupeže, popřípadě pytláctví
1944-1945
ukn 6
7
Vyšetřovací deník - 4K
vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk:
němčina, čeština (ojediněle)
poznámka: komisariát čtvrtý evidoval především
hospodářsko-obchodní trestnou činnost
1944-1945
ukn 7
- 13 -
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
2. Spisový materiál
VYŠETŘOVACÍ SPISY
8
Požár železničního vagonu v Týništi nad Orlicí
1943
kar 1
9
Anonymní a řetězové dopisy a udání
- spisy jednotlivých případů: František Divíšek,
Václav Dobřenský, František Doležal, Arnošt
Chudoba, Karel Nývlt, B. Stösser, Božena
Trochová
1943-1944
kar 1
10
Jelínek Josef - vyhledávání známostí se ženami
1942-1943
kar 1
1943-1945
kar 1
MATERIÁLY NA PROSTITUTKY
11
Vyšetřovací spisy a dokumenty o zadržení - spisy
B-V
Evidence prostitutek
13
Spisy J1 - T2
1943-1944
kar 1
12
Spisy B1 - H3
1943-1945
kar 1
KRIMINÁLNÍ OSOBNÍ SPISY PACHATELŮ
14
A (spis A12)
1943-1947
kar 1
15
B (spisy B6 - B215)
1943-1945
kar 1
16
C, Č (spisy C3 - C141)
1943-1945
kar 1
17
D (spisy D18 - D164)
1943-1945
kar 1
18
E (spisy E23 - E27)
1944
kar 2
19
F (spisy F11 - F110)
1943-1945
kar 2
20
G (spis G5)
1943
kar 2
21
H (spisy H50 - H349)
1943-1945
kar 2
22
Ch (spisy Ch2 - Ch20)
1943-1945
kar 2
23
J (spisy J1 - J171)
1943-1945
kar 2
- 14 -
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
24
L (spisy L3 - L103)
1943-1945
kar 2
25
M (spisy M3 - M285)
1943-1945
kar 3
26
N (spisy N15 - N129)
1943-1945
kar 3
27
O (spisy O3 - O19)
1943-1945
kar 3
28
R, Ř (spisy R72 - R121)
1944-1945
kar 3
29
S, Š (spisy S15 - S355)
1943-1945
kar 3
30
Sch, St, Št (spisy Sch10, St3 - St88)
1943-1944
kar 4
31
T (spisy T21 - T98)
1943-1945
kar 4
32
U (spis U15)
1944
kar 4
33
V, W (spisy V11 - V245, W3)
1943-1945
kar 4
34
Z, Ž (spisy Z4 - Z99)
1943-1945
kar 4
EVIDENCE PACHATELŮ
35
A (spisy A1 - A71)
1943-1945
kar 4
36
B (spisy B2 - B216)
1943-1945
kar 5
37
C (spisy C6 - C144)
1943-1945
kar 5
38
Č (spisy C1 - C143)
1943-1945
kar 5
39
D (spisy D1 - D167)
1943-1945
kar 5
40
E (spisy E1 - E29)
1943-1945
kar 6
41
F (spisy F1 - F111)
1943-1945
kar 6
42
G (spisy G1- G27)
1943-1945
kar 6
43
H (spisy H2 - H355)
1943-1945
kar 6
44
Ch (spisy Ch1 - Ch 36)
1943-1944
kar 7
45
I (spisy I1- I3)
1943-1944
kar 7
46
J (spisy J2 - J 175)
1943-1945
kar 7
- 15 -
inv.č. obsah
časový rozsah
47
K (spisy K1 - K508)
1943-1947
kar 8
48
L (spisy L1 - L 106)
1943-1945
kar 9
49
P (spisy P96 - P298)
1943-1945
kar 9
50
R (spisy R1 - R139)
1943-1945
kar 9
51
Ř (spisy R8 - R122)
1943-1944
kar 9
52
S (spisy S3 - S360)
1943-1945
kar 10
53
Sch (spisy Sch1 - Sch15)
1943-1945
kar 10
54
St, Št (spisy St1 - St 117)
1943-1945
kar 10
55
Š (spisy S1 - S369)
1942-1945
kar 10
56
T (spisy T1 - T127)
1943-1945
kar 11
57
U (spisy U1 - U20)
1943-1945
kar 11
58
V (spisy V2 - V249)
1943-1945
kar 11
59
W (spisy W1 - W11)
1943-1944
kar 11
60
Z (spisy Z1 - Z102)
1943-1945
kar 11
61
Ž (spisy Z6 - Z94)
1943-1945
kar 11
- 16 -
evid. jedn.
Tiráž (evidenční údaje o fondu)
1.
Název archivní pomůcky (fondu)
Protektorátní kriminální policie, úřadovna
Hradec Králové
2.
Zkratka názvu fondu
3.
Časový rozsah
1942-1945 (1947)
4.
Počet evidenčních jednotek
18 (7 úředních knih, 11 kartonů)
5.
Počet inventárních jednotek
61
6.
Velikost v bm
1,50
7.
Uložení
Státní oblastní archiv v Zámrsku
8.
Stav ke dni
30. 09. 2015
9.
Fond uspořádala a inventarizovala
Mgr. Jana Černínová
10. Pomůcku sestavila
Mgr. Jana Černínová
11. Počet stran
17 (z toho 11 stran úvodu)
12. Pomůcku schválil
Mgr. Ivo Šulc., vedoucí služebního úřadu,
čj. SOAZ-ZA/2015-1345, dne 30. 09. 2015
13. Počet exemplářů
4
14. Čistopis inventáře
Mgr. Jana Černínová
15. Číslo archivní pomůcky
8902
16. Číslo listu NAD
3512