Politický týdenník, věnovaný lidu, jeho

M 0 R AV SKÁ
Číslo 13.
Ročník
I.
S LOYAC.
Politický týdenník, věnovaný lidu,
'
•
'
:
•
-
.
.
:
.
.
.
.
^4
a
zábavě
poučení.
jeho
//&
..
Vychází v sobotu odpoledne. — Redakce a administrace: v Vli. Hradišti, Harianské iianivfití, čís. 137. — Předplatné
Uh. Hradiště: celoročně 4 zl. 80 kr.,
poštou: Celoročně 5 zl. 30 kr., půlletně 3 zl. 70 kr., čtvrtletně 1 zl. 40 kr.
pulletně 3 zl. 45 kr., čtvrtletně 1 zl. 30 kr., měsíčně 45 kr. — Jednot Sivá čísla prodávají se po ÍO kr.
Inseráty účtuj i se co nejlevněji, dle zvláštní sazby, kteráž na požádání se zrišív.
Ěžstkopisy se nevracejí; listy nevy
placené se nepřijímají; reklamace, jež se nepečetí, se nefrankují. — Překlady-ii ^estavesaí inseratů obstará se zdarma.
V
Uh. Hradišti, dne
Z
Napajedel. (Pův.
dopis.)
[Pohřeb
Bedřicha hraběte
sobotu,
Stockaua.] V
dne 6. t. m. roznesla se o 11. hodině po
městečku našem zpráva, že pan hrabě umřel.
Z domů hraběcích a obecních vlály smu
teční prapory. Zděšení bylo veliké, jak mezi
hrab. úřednictvem, tak i ostatním obyvatel
stvem. Tak náhlé smrti žádný se nenadál.
Vše hrnulo se po dva dny do zámku pře
svědčit! se o truchlivé zprávě té na vlastní
V
hodině doprovodil zemře
lého veliký, u nás dosud nevídaný zástup
lidu k místu odpočinutí věčného. Jelikož
pohřbu tak velkolepého Napajedla ještě ne
pamatují, stůjž zde o něm několik více slov,
kteráž v úmyslu uctiti památku dobrotivého
našeho pána tuto položena jsou. V™ cas po
hřební přístup měli do zámku jen spolky a
obřadech církevních
deputace. Když po
oči.
úterý o
1.
zpěvácký sbor zapěl velebný Bendlův zpěv:
„Zavelel Pán a zhaslo světlo," nastalo lou
čení s drahou mrtvolou a průvod hnul se jen
zvolna ku předu.
čele kříž, za ním školní
V
mládež
vedena sborem
učitelským,
zdejší
jeptišky, veškeré cechy, doputace veškerých
obcí k panství náležejících, z nichž zvláště
jmenujeme velmi četně zastoupenou obec
záhlinickou v kroji hanáckém, vedenou po
slancem na zemském i říšském sněmu Frant.
Skopalíkem, zdejší spolek vojenských vyslou
žilců s hudbou, čten.-záb. spolek s praporem,
zpěváci, důst. p. P. Igt. Sauer,
s
kněžstvem veškerých
farář
patronatních
zdejší
osad
střídavě úředníci,
jiných. Rakev nesli
myslivci, dráhové, zdejší vojenští vysloužilci,
hasiči, občané napajedelští, záhlinští v hale
nách bílých a tlumáčovští v černých a zá
stupcové ostatních obcí. Po obou stranách
i
rakve neseny věnce, jichž bylo daleko přes
30. Za rakví rödina a velmi četně zastou
pená šlechta, z níž jmenujeme jen: hrabě
Hanuš Wilczek, hraběnka Fünfkirchenova,
hrabata Karel a František Sailern, hrabě
Vrbna, Frant. Mikuláš Eszterházy, Rudolf
Kinský, Lippe, Bercbtold, major hr. Auersperk, Stern berk mlad., baron Stillfried, ba
ronka Stillfriedová, hrabě Mořic Strachvic,
pán Alex. Baltazzi, hrabě Ant. Aponyi,
hrabata Frant. a Pavel Eszterházy. Ze smu
tečních účastníků stavu občanského jmenu
jeme presidenta
k.
krajského soudu, c. k.
okresního hejtmana a jiné úřadnictvo z
Uh. Hradiště, zdejšího okresního soudu a ber
ního úřadu. Za průvodem šel pak lid. V
kostele, do něhož mimo šlechty jen posledně
jmenováni měli přístup, odbývaný smuteční
služby boží a rakev pak nesena na hřbitov
do rodinné hrobky, kdež uložena s dvěma
věnci,
c.
V
dvěma dcerami.
Dopisy.
věnovanými manželkou Mechtyldou a
13. prosince
hrobce odpočívají: od
r. 1824
hraběnka Terezia Kobenclová roz.
Montelabate, od r. 1828 Klement hr. Kessel
1840. 11 letý hrabě Klement
statt, od r.
Kesselstatt, od 1865. Jiřík hrabě Stockau,
otec Bedřichův, od r. 18T0 hraběnka Fran
tiška Stockauová, manželka Jiříkova, od r.
1871. hraběnka Františka, dcera Jiříkova.
V
rozestaveny podle stěn
v každém ohledu vzácné věnce.
jiných především dva: věnec z
prostranné kapli
vesměs a
Z mnoha
fialek, macešek a kameHí s bílými širokými
stuhami a věnec z konvalinek, stuhy tmavo
modré. Oba tyto věnce došly z Vídně v bed
nách, zapečetěných znakem vznešené rodiny
panovnické. Stuhy bez nápisu. S nápisy (na
stuhách) českými vidíme tu věnce „od obce
napajedelské věnováno" „svému dobrodinci
obec záhlenic-ká", „v hluboké úctě Večera
z Tlumačova". Věnec s nápisem francouzkým od „prince a princezny Ipsylanti."
Ostatní věnce čtou se
česky následovně:
úřadnictvo a služebnictvo (věnec to největší
a nejvzácnější z ostatních),
„Otto, Jiřík,
Terezia" (sestra a bratři nebožtíkovi),
—
—
„Anna, Viktor", „Gustav, Anna", „Milému
Františka",
„švakrová
Evelina",
strýci,
„Svému milému
strýci, Františka, Zofia,
Ma
„Evžen Kinský, hrabě i hraběnka",
„Alžběta i Rudolf Kinský", „Johana a Jin
tilda",
dřiška
Larišovi", „Jockeyklub", „Adalbert,
Zinner", „Anna, Zofia, Ferdinand Traut-
šl.
mansdorfovi", „Rodina Proskovcova", zdejší
spolek vojenských vysloužilců svému protek
toru", „Vídeň", „Vídenští drožkaři" (prvně
došlý věnec), „Svému milému otci Pavlína
a Mořic", „Milému dědečkovi Pavlína a Ma
ria (Eszterházy). Pod tolika a tak vzácnými
věnci odpočívá tělo velikého dobrodince chu
diny zdejší, dobrého pána úřadníkův, milo
vaného druha šlechty tam v tichém hrobě.
Dřímej sladce! Když jsme ztratili Tebe
dobrý pane a oželeti musíme ztrátu Tvou,
nuže věz, že jako jsme lnuli k Tobě, tak
lnouti budeme k dobrotivé choti Tvé. —k.
Z Vlachovic u Val. Klobúk. (Pův. dopis.)
Dne
30. listopadu t. r. doprovodili jsme za
účastenství téměř celého okolí a všeho ob
čanstva domácího dobrého našeho starostu
Josefa Raka
k poslednímu odpočinku.
Zesnulý stal se, mohli bychom říci, obětí
své horlivosti a svědomitosti u konání v úřadu
jemu čestně občanstvem svěřeném. Nastudil
se v obecním lese při rozdělování dříví, kdež
dne 22. m. m. za tak krutých mrazů teh
dejších až do noci pobyl, jen aby povinnosti,
p.
čestným úřadem na něho vznešené,
Dne
na
dostál.
následkem tak
prudkého nastuzení zesnul v Pánu, avšak
předčasně, neboť byl teprvé 38 roků starý,
otec
29. listopadu
čtyř
t.
r.
to
nezaopatřených dítek,
horlivý
a
y.'.'-j
1884.
řádný manžel a statečný,
rozšafný starosta obce. Všeobecné, bolestné
účastenství věnuje se zde v celém okolí ze
jména pozůstalé vdově a nezaopatřeným
10
z
nichž
let,
sirotkům,
jest
nejstarší
čtyřem
nejmladší však u prsu mateřského. Bol
i
bída hrozí opuštěné rodině bez živitele
a odporučujeme proto sirotky i truchlící
vdovu všem lidumilům, slavným obecním
úřadům a sl. záložnám celého kraje Uh.Hradišťského, aby přispěli k zmírnění bídy
v rodině po zesnulém starostovi sice, avšak
valašskému sedláčkovi, kterýž
přece jen
vždy chleba přikupovat! musí, má-li zač;
upřimný syn
vlasti,
zemák, udaří-li se. Veš
keré milodary pro vdovu a sirotky adreso
vány buiTtež na pana J. B. Taubera, správce
nemá-li, je dobrý
i
školy ve Vrběticích u Vlachovic.
dárcům tisíceronásobně!
A
nechtí k
nám
Bůh
oplatí
býti spravedlivými!
Člen obecního zastupitelstva král. města
slováckého Uh. Hradiště p. Ant. Soják do
volával se ve schůzi téhož zastupitelstva dne
spravedlivosti vůči
českému obyvatelstvu Uh.-Hradišť
skému. Za jaké příležitosti, pravíme na
7.
prosince
r.
1884.
Polovička přítomných členů
místě jiném.
obecního zastupitelstva pravila rozhodně:
Nechceme býti spravedlivými a
hlava slováckého tohoto města potvrdila do
dvojice: My nechceme v a nebudeme spra
—
Čechům.
vedlivými vůči Vám
Příležitostně slavnostního otevření ná
rodního divadla v Brně pravil vůdce národa
českého p. dr. Fr. L. Rieger ve středisku
a
slavnostní
za
Čechů,
nálady
brněnských
dojemné, chceme tvrditi, že přeje si, aby
Moravan dovedl
jak se říká, tak trochu
náš ty Bože! Vždyť celá
si,
zasakrovat. lnu,
Morava jest učiněné Uh. Hradiště a Uli.
Hradiště v malém jest Morava ve velkém.
Zasakrujte si, a sakrujte třeba pořád: Ná
rodní
a političtí
nebudou
spravedlivými,
chtí
a
sakrováním peklo
nepřátelé naši ne
k
národu
a
kdybychom
našemu
samým
naplnili.
A mají příčinu! Proč ?
No sakrů, ale národní hrdosti,
statečnosti
a
neoblomnosti nám
Ať se vůdce národa českého ne
klame! Nikdy nebyli jsme, nerceme-li v je
s
c
li
á z
í.
ve smýšlení už tak zotročeni,
poníženi jako nyní! O slova, o moc slov se
nám nikdy nejedná. Slov a moc slov máme
skutků, skutků nám
vždycky pohotově
však schází.
dnání, avšak
—
A
těchto žádá
si
lid
moravský, slovácký
náš zejména, vždy úsilovněji a
hlasitěji.
Co
pomohou nám ubohým Slovákům vznešené
2
návštěvy při slavnostních národních našich
nám
různá
co
pomohou
vy
příležitostech;
znamenávání politických předáku našich při
příležitostech různých; co pomohou nám při
těch že příležitostech krásná a třeba moudrá
slova
jsou to pořád jenom slova; co po
mohou nám deklamovánky a přednášky o
—
mírumilovné, vysoké politice, jejíž výsledky
nevypočítal bys ani rovnicí o pěti neznámých;
co pomohou nám otřepané věty o umírněnosti,
rozvážnosti živlů rozhodujících, když
Pane! zde hyneme, hyneme! Nás
vácku má nepřítel na první ráně
Na
my
Slo
a míří
11a
celém Slovácku nemáme
české měšťanské školy! Na
velmi dobře.
ještě ani jedné
celé Moravské Slováci nemáme ani jediné
odborné, ať průmyslové, ať hospodářské, po-
kračovací nebo střední školy. Ani v jediném
městě slováckém nemáme dosud školy ma
jediném městě slováckém ne
můžeme domoci se kousku spravedlnosti
k duševním zájmům českých Většin obyva
teřské, ani v
telstva
čítá
—
a tu se to tak
v těch
a
odvislých
zle,
tak
placených
bolestně
listech,
kterak politika národnost naše
pokračuje. Zanedbejte půdu, nestřežte
kořen a kmen brzy Vám vyhyne. To no
i
všecko, že předáci naši doznávají důvěry,
že rozhodující kruhové doznávají uznání a
zač, vždyť tomu lidu dosud
vyznamenání
ničehož se nedostalo, než zostřeného, vášni
vějšího bezpráví se strany jeho národních a
politických odpůrců, kteříž proti zákonu Bo
žímu
přirozenému a díky nerozhodnosti a
ohledům jeho předáků, dnes ještě jsou v moci
a
dle učení je j i c h p ř e d c há z í
p r á v o. Slibovali nám kdysi „milí" naši
spolukrajani, že bičovati nás budou všemi
a už slib tento svůj plní nyní na
pruty
nás na Slovácku, v městech, městečkách i
všude, kam moc jejich sáhá. A odkud po
moci ? Ze dobrotisko ten Moravan, ten chudák
Slovák si má „tak trochu zasakrovat ?" Ne
tento, poněvadž kleje on bez toho celý den
na své pijavice a zhoubce, avšak rozhodní
činitelové v politice a v zájmech národa
českého na Moravě mají si „tak trochu za
sakrovat" a pak
jednat.
—
i
moc
—
—
Už nejednou
jsme na těchto
místech, že na Moravě netřeba nikoho a nic
poslovanšťovat
vždyť Morava jest celá
—
vyvrátili
FEUILLETON.
—k. V
Onehdy
drahou.
Ve
jel
voze
mimochodem
ře
čeno nabitém, hádali se dva cestující. Prvý
z nich byl z Vídně, druhý z Budapešti. Há
Němec
Maďarem (lépe: Němec
s
pomaďaronštěným Němcem) o „kulturu".
Německé a maďarské bylince této říkáme my
dal se tudíž
s
Slované vzdělanost- národa. Ze Slovanů „kul
turu" jak německou, tak
maďarskou známe
nejlépe my Čechoslované a to v království
Českém, na Moravě, ve Slezsku i bratři Slo
váci v Horním Uhersku. Všem ratolestem
těmto mohutné větve česko-slovanské dostalo
se dobrodiní obou „kultur" v míře nejhojnější.
Hádka Němce s Maďarem byla velmi
živá. Známo přec, že Maďar, díky národní
jeho stravě: paprice a špeku, krve jest ná
ramně ohnivé. Mimo mne bylo ve voze ještě
několik Slováčků v koutě schoulených, jež
zdvořilý průvodčí vlaku (aby takhle u severní
i
dráhy nebyl zdvořilý „konduktér" !) jen jakoby
ze zvláštní milosti, že mohou vůbec také vla
kem jeti, jednohov přes druhého tam byl „vyvzduchal". My Češi byli jsme od nepamětí
skromnými, trpělivými a. hle! účinek toho
nikterak nás neminul. Kopá do nás a otírá
se o nás dnes kde komu jen pánbůh zdravý
hnát a nevymáchanou hubu dal.
Divno mně proto také bylo, že Němec
-s Maďarem, o s v o u
„kulturu" přece se há-
>—, avšak k spravedlivým
právům našim dopomozte nám. My vlastního
domu páni pouze „po špičkách" smíme choditi, abychom vetřelého Michla s dlouhým
culíkem neprobudili z libého spánku, do nějž
uspaly jej dřívější vlády z jeho krve násilím
a surovým, v 19. století neslýchaným bez
právím. My dějinní i přirození dědicové této
krásné vlasti, tohoto moravské h o ráje
za „druhou" národnost v zemi platiti
my „druhým" jazykem zemským
máme; my v „druhé" zemské řeči
máme;
mluviti
u soudů a úřadů
máme
dati
—■
i
spravedlnost' a právo
vari ďáble!!
hle-
Toť pravý paskvil na přirozené i Bohem
dané zákony lidskosti. Nechceme nikoho
otročit; Slovan byl vždy pohostinným; Čech
byl od jakživa mírumilovným, bratrským a
poskytneme proto sousedům svým Němcům
toho
tak nespravedli
vým, tak bezohledným spůsobem v mrzký
zisk a hanbu vlastního plemene až dosud
byli využitkovali. Avšak „druhými" v řadě
s
nimi nebudeme a nechceme býti, 111 y
přístřeší, kteréž
oni
chceme býti do m a.
Třeba nám vykládati, co znamená, aby
Cech na Moravě byl doma. K tomu tušíme
jsme do m
a
a
nedojde, abychom pojem domácnosti naší
vysvětlovat! museli.
K dosažení tohoto cíle není však zapo
třebí, aby uměl Moravan „tak trochu si za
sakrovat", jako spíše, aby místo v kap si
zaťaté pěsti, místo sakrování
jednal. O
—
Moudrému napověz
Vůči možným lidem naivním podotýká
to zde jde !!!
!
!
me, že rozuměli jsme výroku p. dra. Riegra
velmi dobře a slovíčkářům pouze patří opa
trnost naše. Těch je 11a Moravě bohužel až
mnoho ....
Zprávy
politické.
Říšská. rada. Těžiště jednání posla
necké sněmovny nalézá se dosud v klubech
a v sněmovních výborech. Jinak jest roko
vání v plné sněmovně mdlé a bez širší zají
mavosti.
V českém klubu podal v úterý posl.
Důricli petici hospodářského klubu v Plasech
v příčině lcrise rolnické. Petice tato dala
podnět k delšímu rokování o rolnických po-
jak jen
do Napajedel severní
třetí třídy,
— česká
dajíce, spílali podle
Uh. Hradišti, 12. pros. 1884.
jsem
slovanská
Němec
vůbec dovede
a
—
jedné noty a neomaleně,
jeli o
zkažený žák Maďar
nám Cechům
a
nemý
lím* li se, ač také trochu německy umím a
ke „vzdělaným" se počítám, že i nám pří
tomným Slováčkům nepříliš lichotili. Bláhovci!
Oni mysleli,
trpělivé
přes
že vylákají nás z mírumilovné,
posice a že jim dáme tak něco
No kdyby mne Maďar
Němcem
rosekali, nepokazil bych dru. Riegrovi velkou akci.
brvou
mi
dříví
na
hřbetě
ani
rubali,
Kdyby
s
nehnu, aby se snad v Pešti strhl z toho rá
mus a p. dr. Rieger musel pak ještě jednou
a po třetí zapřít Slováky! Ne, nikoliv!
toho neučiním a kdybyv mně od nadávek,
jimiž Němec mne co Ceclia v železničním
voze zasypal, kdyby mne od bláta, jež „sličný"
Maďar
ze své široké torby
(huba
se
tomu
u nás říká) na mne vychrlil, sama žena ne
schoulím se do koutka železnič
poznala
ního vozu ještě více a
pokorně
mlčím.
dobře
a
to
mlče
mlčeti, jest
ti,
Vždyť
—
————
za naší „éry" (my vládneme
v
totiž)
hlavní ctno
níž cvičí se nyní naši páni poslancové
a předáci až k slzám pohnutlivě, což chtěl
stí,
by potom ten Slováček v haleně aneb če
cháček v zimníčku až po krk upnutém brou
kat, když vynadá mu Němec nebo Maďar,
kdekoliv se s ním jenom potká ....
Jen tak dál, krajané, s politikou takovou
vyhrajeme jistě celý zas „Mailand". Jen
nechte si v českých krajinách, doma, od ci-
měrech v Cechách vůbec a
krisi
cukrovar-
nické zvláště. Debaty súčastnili se poslanci
Hevera, hr. J. Clam, J ansa, Žák a j. Usnešeno, by se ve zvláštní schůzi klubovní jed
nalo o krocích a prostředcích, jakých v této
záležitosti je třeba.
Polský klub
v
pondělí volbu
odbýval
do parlamentární komise. (Komise tato čítá
15 členů a řídi s dorozuměním předsednictví
sněmovny práce této). Zvolení opět: Grocholski, Jaworski, Jiří kníže Czartoryski, dr.
Eusebius Czerkawski a Smarzewski.
Klub spojené levice vykonal v úterý
volby do předsednictva. Dosavadní předsta
venstvo bylo zase zvoleno a rozmnoženo o
dva nové členy, Rechbauera a Plenera.
O činnosti sněmovních výborů taktéž jen
sporé zprávy docházejí.
Živnostenský výbor radil se v úterý o
osnově zákona o pojišťování dělnictva proti
nehodám. Zpravodaj kníže Alois Lichtensí.vn
prohlásil, že celkem se zákonem souhlasí.
Totéž pravili členové pravice, kdežto členové
levice leccos proti osnově namítali.
Vládní
zástupce slíbil, že vláda podá osnovu zákona.
0
pokladnách pro nemocné, ale vyslovil se
proti vybírání stálých příspěvků a poskyto
vání stálé podpory.
Výbor pro mimořádná opatřeni radil se
v úterní několikabodinné večerní schůzi o
osnově zákona stran zastavení porot ve Vídni,
Korneuburku a Novém vídeňském městě a
usnesl se, že pro Vídeň a Korneuburk se
zastavení porot prodlužuje; ale co se týče
Vídeňského nového města, ponecháno vládě,
aby,
V
čeho potřebí, učinila
cestou
nařízení.
podá osnovu
zákona proti anarchistickým snahám a proti
zneužívání třaskavín. Až tento zákon nabude
platnosti, teprvé potom bude moci upustiti
od výminečných opatření.
Výbor rozpočtový a železniční odbývaly
téže schůzi ohlásila vláda, že
schůzi svou ve.středu. Ve výboru železničním
jednalo se o sestátnění dráhy Albrechtovy
1
byla předloha přijata v témže znění, na
jakém se usnesla panská sněmovna. Delší
rokování rozpředlo se o žádosti vlády, aby
zákon o místních dráhách byl prodloužen.
Na konec přijat návrh hr. Deyma, aby se
s celou záležitostí
vyčkalo, až vláda zodpoví
dotaz podaný Neuwirthem o udělení koncesse
zinců, kteříž přišli a zaplavili náš ten kraj,
z mízy a kteříž,
ho
vyssáli
vyssávše ho,
aby
zase jej opustí, vynadat, se pošpínit, avšak
pro bůh! ani necekejte !! Vy Slováci! Noste
krvavě své vydělané peníze cizácké, němčourské dráze a proste ji jpště, aby za drahý,
Český peníz milostivě Vás svezla a za týž
peníz nechte si od nějakého vídeňského arcikrobiána hezky a podle noty vynadat
avšak opětně probůh ani necekejte!!
—
Jak pak by k
šmok, cizák, jenž
z
tomu takový německý
Vašich českých
peněz
zaplativše drahý
a tyje, přišel, abyste,
dopravní poplatek a strčivše nadávky a lirubství jeho poníženě pod halenu, chtěli si snad
potom broukat někde! To by tak hrálo!
Nevíte, že od toho záleží úspěch celé
české politiky, že my máme býti kovadlinou
a nepřátelé naši kladivem. A potom ještě
hlesněte, když ucítíte pojednou to kladivo
nic více, budiž
na hřbetě. Pán Bůh zaplať
Vaše řeč a přistrčte - - souseda.
jednom městě v Čechách, v Ustí nad
žije
—
V
Labem, bývalém to hlavním
sídle staročeských
„milí" naši krajané
hrdinů, vedrali se onehdy
němečtí do místností české Besedy náspím
a.
rozehnavše členstvo, nenáviděné ty Cechy,
rozbili a potřeli kde co jen na stěně a zemi
A vidíte
mají pokoj. A proto ani muk!
Když onehdy horvátský biskup, Strossnárodu
svému
milovanému
statečných
mayer,
Horvátů daroval a zasvětil velkolepou obra
zárnu, budoucí to zdroj a pramen výtvarného
umění horvátského, křičeli Maďaři, jako pobylo.
3
ke stavbě dráhy se Sv. Ilypolita do Tullnu
Länderbance. Výbor rozpočtový zabýval se
jen nepatrnostmi.
Oprava velebního řádu. Vídeňské listy,
oznamují, že prý vláda hodlá .navi-huouti
v
tom smyslu,
řádu
volebního
nejen
opravu
ie mají se vřaditi předměstí vídeňská do
skupiny městské, nýbrž i provésti nové roz
v Cechách.
O
dělení volebních okresů
-
—
Moravě opět
nečiní se zmínky.
0 korunovaci české se nyní velmi mno
ho mluví a fakciosové se jí lekají. Nejnověji
sděluje se moskevskému „Kurieru" z Vídně
z pramene prý zcela spolehlivého, že zástup
cové české šlechty dohodli se a ujednali
s
vládou, že korunovace císaře Františka
Josefa za krále českého odbývati se bude
napřesrok. Den slavnosti té nebyl dosud
ustanoven.
Bedřiph hrabě Stockau (štokau), pán na
Napajedlích, Tlumačově, Záhlinicích, Otroko
vicích, Ilalenkovicích, Jankovicích, Košíkách,
Ivudlovicích, Kvítkovicích, Sazovicích, Spytinově, Sušicích, Sarovech, Topolném a Zutavech
zemřel v Napajedlích o 11. hodině dopolední
6. dne t. m. 1884, třetího dne své churavosti
následkem zachlazení. Narozen v Napajedlích
28. ledna 1832, byl syn Jiříka hrab. Stockaua
manželky jeho Františky hraběnky (kom-
tesy) Fiinfkirchenové. Bedřich pojav r. 1857
k manželství Mechtvldu hraběnku Chorinskou,
svobodnou paní z Ledské, přejal po smrti
otcově r. 1865 panství napajedelslcé. Bratři
nebožtíkovi jsou Jiřík (na zámku Sonnberk
v Doln. .Rakousích), Otto (žije v Anglii) a
sestry hraběnky Terezia, Maria, Žofia a EveJína. Zemřelý hrabě Bedřich měl dvě dcery:
hraběnku Pavlínu (r. 1881 provdána za hra
běte Eszterházyho) a Marii (provdána t. r.
za pána Alex. Baltazziho). Očekává se, že
bratr
nebožtíkův, Jiřík,
panství převezme
což pouze zaznamenáváme.
Obecni zastupitelstvo král. města Uh.
Hradiště odbývalo dne 6. prosince t. r. svou
řádnou schůzi za předsednictví měšťanosty
p. Protzkara. S předsedajícím přítomno bylo
sedlí:
Sesaďte ho! A vidíte
Jediná radost' z takového chrab
Ukřižujte ho
to!
prošlo jim
rého vedení-si
!
Maďarů zbyla nám
ta,
že
nemohli, totiž Maďaři, biskupem národu da
rovanou obrazárnu ukrást a okrást, jak
ukradli a okradli „Matici Slovenskou" o
75.000 zlatých jmění. A opět proto, jen
žádné přenáhlení, hezky
tiše,
nekazila.
aby
se
akce
Jediné jest nám divné, proč p. dr. Rieger sám nemlčel a zapíral už po druhé před
celým světem naše podtatranské bratry Slo
váky. Vždyť jest on v posledních dobách
učiněným vzorem mlčelivosti a tu pojednou,
když se nikdo a po ničem neptá, dá se do
povídání. Či vyzval ho k tomu lid če
ský ? Že jest to vysoká politika, jíž lid ne
rozumí ? To může být pravda, a bude-li po
litika taková ještě sto let trvat, nebude jí
t.eprvé nikdo rozumět.
Lid český však trýzněných, štvaných
bratrů podtatranských se nikdy netom ohledu
zřekl, nezříká a také nezřekne.
bylo by třeba rozhodujícím činitelům, zejména
svých
u
nás
V
na Moravské Slovači,
vážených otců, již schůzi obcovali. Byli to
pánové: měšťanosta Prockar, Friedl, Krato
chvil, Cauder, Riedl, kožešník Schier, JUDr.
Frendl, Strauss, Josef Pánek, L. Tauss,
Stancl, Klaus a Ig. Pánek, a konečně pánové
A když už tak při tom
Soják a Krener.
„vyznamenávání" jsme, nesmíme zapomenout!
dnes i na naše statečné měšťanstvo, jež do
schůze dostavilo se v počtu velmi četném,
tak, že z počátku nebylo by ani jablko pro
padlo. Chyba byla a jest, že v případu ta
kovém nemá si chudák ten měšťan ani nač
sednout a odporučujeme v ohledu tom slavné
—
obecní representaci měšťanstvo naše co nej
vřeleji, neboť několik těch stolic v radnici
sehnat, tyto pak v ladný a přehledný pořá
dek seřadit, toť přece jen záleží na
dobré
vůli. Ze jest každá obecní representace k to
mu povinna a vázána jednak slušností, šetr
ností vůči měšťaast vu, na druhé straně pak
veřejností schůzí v obecním statutu vyhra-
—
Denní zprávy.
a
15 členů slavného a tentokráte věru „opatr
ného" sboru. Jest nám každý řádek v sloupci
našeho listu vzácným, avšak pro dnes do
volíme si nějaký luxus a klademe tuto jména
náležité
po
ptávky a výsledek této poučil by pány o
poměrech, o nichž oni tam u vesla dnešní
české politiky nemají ani tušení
vždyť
což jim smýšlení lidu ....
Samou horlivostí zapomenuli jsme na
na hádku Němce s Maďarem. Nu, také
neškodí!
—
ženou, o to přece nebude mezi námi hádky,
vždyť my, co znamenití stenografové, stačíme
všecky ty moudré řeči napsat a zaznamenat
třeba i na
koleně. Nemluvíme proto v zá
ležitosti vlastní, nýbrž v oné měšťanstva a
toho bude dle pranóstiky na budoucí roky
při schůzích sl. obecního sboru našeho ne
—
—
Vracíme se k pořádku
přibývat.
denního rokování. Protokol, o minulé schůzi
sepsaný, přečten a schválen. Slova ujal se p.
S o j á k, aby podal k p. měšťanostovi násle
dující dotaz: „Jest známo, že zdejší mistr
ustále
Maxant pomalu už
čtyřicet let
kovářský p.
konal obci naší svědomitou a dobrou práci,
jsa mimo to občanem řádným, ve všem spo
lehlivým. Od jisté doby nedostává se mu
však od obce žádné práce, ba po sněmo
vních volbách ještě téhož dne vzata
m u by a r oz d ě a ná už> .p r ác-e, tuším, že
1
l
Dovoluji si tudíž slušný dotaz
k p. měšťanostovi, ví-li o podobném jednání
vůči starému, zachovalému a věrnému, mohl
bych říci, služebníku obce a kterak hodlá
p. měšťanosta jednání toto ospravedlniti."
Měšťanosta p. Protzkar odpovídá, že obecní
práce kovářské se rozdělují p. Pelcovi (jenž
volil při volbách sněmovních p. měšťanostu.
Pozn. redakce) a p. Maxantovi, aniž lze
bráti měřítko na to, jakým dílem, poněvadž
jest práce kovářské málo. Radní p. Ig. Pá
nek uvádí, že dostává se p. Maxantovi i
to byl vůz.
—
bude na konci mostu svítilna, jež snad do
stačí. Naproti tomu navrhuje městská rada,
aby od sousoší sv. Trojice až k mostu, tedy
délkou 50 metrů, pořízeno bylo podél břehu
Moravy zábradlí. P. radní Pánek líčí na to
všemi růžovými i fialovými barvami, kterak
po
té
musí se
„vyštěrkované" a
to jezdit. P.
cestě
„vysušené"
Soják
navrhuje, aby
uloženo bylo městské radě, v příštím jaře
cestu zvednouti, vysušiti a v dobrém stavu
udržovati. Dodatek tento mění p. Dr. Frendl
v ten smysl, aby uloženo bylo městské radě,
postarati se o odstranění všech zjevných a
vypočtených v žádosti nedostatků. Co se osvětlení častěji už zmíněné čtvrti týká, na
vrhuje pan Soják, aby už nyní, poněvadž
osvětlení
plynem nechá
dobu na sebe
byly tam
opírá se p.
postaveny
čekati,
2—3
dlouhou
dosti
ještě
petrolejové svítilny. Tomu
měšťanosta co nejrozhodněji. Týž poukazuje
předně k tomu, že obec musí šetřiti, vždyť
nemá peněz na
zbyt, musela by proto
mít:
zvláštního lampáře, anebo mohla by prý se
konečně některá došková střecha od svítilny
chytit. Nejpádnější důvod, jako obyčejně,
r ysi
měšťanosta
„V
p.
naposledy.
ponechal
bárnách" bydlí prý pozvíce pracují
cí třída a když se setmí, může zůstati tato (pracující třída) doma!!?
Bravo Figaro! —- Při hlasování zůstal návrh
p. Sojákův v menšině. Naproti tomu přijato,
aby postavena byla na konci mostu jedna
pouze svítilna. Udivení p. Sojákovo, proč
šetří se pojednou s 15 zl., kdežto dříve vy
—
sdílí
hazovala se sta a nikdo ani muk
snad více příslušníků zdejší obce. Minima
non curat praetor. (O maličkosti nestará se
vladař.)
Následuje zpráva finanční komise
dnes
téže
komisař
Schmidt
byl
p.
(zpravodaj
už po druhé zaneprázdněn) ohledně žádosti
—
několika zdejších majitelů domů za přene
chání dřeva z obecních lesů v ceně snížené.
Finanční komise navrhuje, aby neslušná tato
žádosť byla zamítnuta. Dříve než mohlo býti
„zle", dostavil se p. dr. Frendl s „limoná
dou" a nalil šumícího tohoto nápoje příto
mnému
občanstvu, řka: Ohrazuji se proti
výrazu „neslušná" ve zprávě finanční komise
obsaženému a myslím, že bude lépe, řekne-li
se, že žádosť tato jest „nepřístojná".
záležitosti této „prosíme i my za slovo".
—
V
komise
zprávu
a
na
čí vrub taková mluva vůči
podepsal
svobodným, stejných práv požívajícím měšťa
nům spadá. Tolik však víme, že nikoliv žá
dosť Uh.-Hradišťských měšťanů za laciné
—
Nevíme, kdo
nyní ještě práce, poněvadž „teprve předvčírem" podpisoval účet p. Maxantem za
za
v
Tím
záležitost
odbyta
byla
slaný.
sedací síni. My naproti tomu dozvídáme se
z pramene velmi věrohodného, že zmíněný
účet, o němž p. měšťanosta i p. radní Pánek
dřevo jest „neslušná", nýbrž slavná finanční
komise Uh.-Hradišťského zastupitelstva obec
ního jest neslušná, ba u všech všudy
o
si
tato
komise
impertinentní, dovoluje-li
do
dobře
velmi
ostatně
měšťanstva,
právech
—
—
věděli, pochází za práce obci dodané ještě
před volbami sněmovními, po těchto že sku
tečně pan Maxant ještě žádné práce od obce
neobdržel. K upokojení však p. měšťanosty
a p. radního Pánka podotýkáme, že vyšetří
me věc důkladněji a povíme jim pak my
pravdu.
—
Dne
10.
července
po
dali obyvatelé čtvrti „v rybárnách" k měst
ské radě žádosť, aby ulice tato přivedena
dále
už
do
stavu,
kloudnějšího
jednou
byla
aby zavedeno bylo tam jakés takés osvětlení
a břeh Moravy aby opatřen byl k vůli za
mezení opakujících se nebezpečí zábradlím.
Ještě tohoto roku (divte se!!! Pozn. redakce)
t.
r.
a sice v měsíci prosinci (o té pečlivosti
našich otců!!) dostala se žádosť tato na po
řádek dnešní schůze. I navrhovala městská
rada, aby žádosť tato byla zamítnuta. Cesta
„v rybárnách" jest prý dostatek vyštěrko-
vána a kaluže (obecní snad? Pozn. redakce)
tam
zcela
a
může
se
poho
proto
vysušeny
dlně
jezditi.
Co
se
osvětlení
týče,
mohou
za
až
čtvrti
počkati,
tamnější
prý obyvatelé
vede se osvětlení plynem.
Načež postavena
finanční
tuto
ložených, takto mluviti. Pamatujte
nové !!
dia se
—
O
ovšem
famosní
této
delší debata.
si
zprávě
P.
to
pá
rozpře-
Soják
dovo
měšťanstvu. Týž
a
velkomalořadě
v
právo
první
jmenuje
měšťanů na odbírání cihel z městské cihelny
za 3 zl. 15 kr. za tisíc. Měšťané svolují
k tomu, aby cihelna byla zrušena, žádají
však za právo své náhradu. Mluví-li se o
zamítnutí „neslušné" žádosti, tož jest to mlu
va vůči otrokům. Ciniti dobré, napomáhat!
měšťanstvu, k tomu není nikdy pozdě
lával se spravedlnosti vůči
—
—
Jedná
pouze o to,
je-li k tomu obecní zastupitelstvo oprávněno?
Měli-li jste, pánové, právo prodávali cihly
pokračuje řečník.
se
15 kr. a připláceti ročně 5—6000
záležitosti
v
této
máte
také
právo
zlatých,
učiniti zadosť, neboť obecní statut (§ 3.) ne
staví se tomu nikterak v odpor. K těmto
tisíc
za 3
zl.
vývodům p. Sojákovým odpovídá p. měšťa
nosta, že vylíčené tuto právo pominulo
rokem 1845., načež byvši na dalších 10 roků
v
Dnes
té
zůstalo
požívání.
prodlouženo, po
však práva toho nestává. P. Dr. Frendl
přiznává, že pozůstávalo ono právo měšťan-
4
stva; obecní zastupitelstvo však usneslo se
na tom (ve schůzi dne 5. ledna r. 1884 od
bývané), aby právo toto bylo zrušeno, což
se i stalo. Nicméně míní p. řečník, že má
právo obecní zastupitelstvo jedno
tlivcům dříví levněji poskytnout
i.
Ca uder
k téže záležitosti podotýká, že
už jednou upozorňoval na to, aby stávávší
právo nebylo měšťanstvu najednou bráno.
P.
Tehdejší návrh jeho na odškodnění měšťan
stva cihlami propadl. Avšak řečník opětuje
návrh svůj, aby v případu nutných omě
r a v
každému
byly
p
poskytnuty
šťanu cihly v bývalé ceně za tisíc 3 zl.
15 kr. a tím poskytnuto měšťanstvu pro bu
doucí doby alespoň nějaké náhrady. Jako
krocan červené stuhy, ulekl se tu pojednou
p. Schier obecního schodku, jenž obnášel už
minulého roku 17.000 zlatých a kdož ví,
kolik obnášeti bude letos, na přes rok atd.
Bázlivce uchlácholil p. Sojálc ujištěním, že
dříve vydáno 8—9000 zl. jen to luplo a ani
kohout nezakokrhal. Při hlasování návrh Sojákův (na odškodnění dřívím) zůstal v menšině,
návrh finanční komise přijat většinou hlasů,
vyjma „slušný" onen výraz žádosti „nesluš
Poznamenáváme jen mimochodem,
né".
že zpráva, jakoby zdejší měšťanstvo připra
—
vovalo k sl. obecnímu zastupitelstvu adresu
ne
díků za jeho blahosklonnosť k sobě
zakládá se na pravdě.
Rekurs Viléma
Gallic ohledně přeměny vjezdu (přestavení
vrat) v téhož domě č. 75 v Hrnčířské ulici
se zamítá.
Podobně naloženo se žádostí
—
—
—
Joachima Weisse, bývalého pachtýře vybí
rání poplatku
za zápis
na
zdejším
obilním
—
Ve
tržišti, ohledně prominutí nájemného.
příčině opětného pronájmu prostory u po
rážky, jež slouží nyní za skladiště p. Ig.
Römrovi a kterouž tento do konce r. 18S4
za obnos 50 zl. za rok v nájmu drží, usne
seno, aby místo toto více pronajímáno ne
bylo a to vzhledem k budoucím stavbám,
jež zde prováděti se mají. Dosavadní nájem
ce užívati jí bude tak dlouho, dokud ku
stavbám skutečně přikročeno nebude, ovšem
za příslušnou náhradu, kteréžto usnesení se
k
stalo
návrhu
p.
dra. Frendla.
—
Za
účelem udržování přiměřené teploty v měst
ském sklenníku povoleno 18 metrů dřeva.—
Do
volného, lhostejného rokování padla elek
trická jiskra. ..Místní odbor „Matice školské"
v Uh. Hradišti žádá za povolení jistého
množství paliva pro zdejší české gymnasium.
Městská rada navrhuje zamítnutí této žádosti,
což celkem nikoho nepřekvapilo, jednalo se
na městské zastupitelstvo,
pouze
jež chrání a podporuje zájmy tohoto král.
města kde- a kdykoliv se vyskytnou. Zda-li
pak jest si obecní naše zastupitelstvo úkolu
tohoto vědomo? Nechrne li o mluviti. První
v záležitosti této ujímá se slova p. dr. Frendl,
o appelaci
jenž spůsobem, zdálo se
snaží
nám upřímně:
b o-
kterak pro
toto král. město různý jest význam českého
gymnasia a šulvereinské německé zahrádky.
Rádi věříme. Sulvereinská dětská zahrádka
jest v Uli. Hradišti zbytečností a provokací,
kdežto české gymnasium nejen pro toto
město, nýbrž celý kraj v má význam dokonale
lestným,
se
dokázati,
kulturní a epochální. Ze
ským
zdejší
c.
k.
mladým ústavem če
německé gymnasium bylo
poškozeno, doznává řečník po druhé a my
opětně doznání toto kvitujeme. Uznáváme
dále s p. drem. Frendlem, že české naše
gymnasium za nedlouho nalezati se bude
v nádherné vlastní budově; uznáváme, že
bude a dnes už jest povinností země a státu,
tak velepotřebný, mohutný a zkvétající ústav
střední do své péče, ne-li správy vzíti; uzná
váme konečně, že Ústřední Matice školská
má
prostředků, aby zdejšímu svému
ústavu dostatečného paliva opatři ti mohla
to všechno uznáváme a připojujeme: že tyto
dosti
—
prostředky, tyto příspěvky milodarné, jimiž
Matice naše nerozborné hráze násilnému po-
němčování
jsou peníze naše, groš
mozolů lidu českého! A šul-
staví,
a
vereinská zahrádka v Uh. Hradišti ? Vydržo
vána a podporována jest šulvereinem, spol
kem to vlastizrádným. Pan dr. Frendl nám
nebude chtít přece namlouvat!, že nečítá on
výroční zprávy Weitlofowa výbojného spolku?
Opravdu ne? Nuž čteme ty zprávy my a ze
zpráv těch na každé stránce vidno, kolik
potu
z
Pruska na poněmčování mládeže
peněz
naší v Cechách a na Moravě do vídeňské
pokladny plyne a kterak v Prusku význam
z
vídeňského šulvereinu pojímají a o něm smý
šlejí. Podruhé posloužíme obšírnějšími ukáz
kami o „vlasteneckém" počínání šulvereinu
a jím založených, výbojných ústavů, dnes
pouze s naší strany zase a vůči p. dru. Frendlovi ukázali jsme na různosť českého gym
nasia našeho a šulvereinského „Kindergartenu" na Mariánském náměstí, jakáž skutečně
jest a již sebe lepší právník odčiniti nedo
vede. K vývodům zmíněného již řečníka po
dotýká p. Soják, že chce býti upřímným.
Doznává
že
nejednalo se zdejšímu
místnímu odboru' Matice školské o několik
těch metrů dřeva, že však podán měl býti
důkaz, dovede-li obecni zastupitelstvo vůči
zdejším Čechům býti spravedlivo? Člen obec
ního zastupitelstva p. L. Taus, pozname
nává, že nesluší v zasedací síni tohoto sboru
tudíž,
dělati politiku a navrhuje proto,
aby žádosti
projednávané se vyhovělo a dřevo povolilo.
Přikročeno k hlasování. Návrh městské rady
zní na zamítnutí, p. Tause na
povolení.
Poslední jest širší a hlasuje se tudíž předně
o něm. Pro hlasují pánové: C au der, Riedl,
Soják, Strauss, Jos. Pánek, L. Tauss,
Krener.
Proti
pánové: Kratochvíl, Friedl,
Schier, Frendl, Stanzel, Ig. Pánek, Klaus.
Jeví se rovnosť hlasů 7 proti 7. Měšťanosta
p. Protzkar
rozhoduje svým hlasem proti
a žádost' Matice školské se tudíž zamítá.
—
Městským ponocnýtn povoluje
se za
mimo
řádnou službu při týdenních trzích dle po
Tak
třeby konanou 30—50 kr. odměny.
též- udělena
podpora městským kočím k opa
tření zimního obuví.
Žadatelům: pí. Vi
ktorii Lowové,
Aloisii Shánělové a Ant.
Švágerovi povoleno po 2 metrech měkkého
dřeva jakožto podpory pro letošní zimu. Pí.
Kornherové povolen taktéž 1 metr měkkého
dřeva. Troufáme, že poslední tato podpora
má
jmenovaná
zbytečná,
poněvadž
paní
jest
s dostatkem uloženého kapitálu, jak se nám
sděluje až 10.000 zl., jest bezdětná a tudíž
o takovouto podporu zrovna by státi nemu
Za příčinou odbývání hudebních
sela.
zkoušek povoleny zdejšímu kapelníku pro
místnost v městské radnici 2 metry takovéhož
Praktikantu při městském úřadu
dřeva.
a
zároveň
R.
udělena
dovolená
Jägrovi
p.
měsíční podpora 10 zl. po dobu, co jmeno
vaný pán navštěvovati bude školu aspirantů
na hodnosť důstojnickou v zemské obraně.
Po schválení rozpočtu zdejší městské
spořitelny přikročeno konečně k volbě pětičlenného výboru za účelem revise jednacího
řádu pro obecní zastupitelstvo. Zvoleni byli
Riedl
JUDr.
Cauder.
Frendl,
Stanze!,
pánové:
—
—
—
—
—
a
kom. Schmidt. Volbou touto zajímavá dnešní
schůze skončena.
Mikulášská zábava v Měšťanské Besedě
v Uh. Hradišti odbyla se dne 6. prosince t. r.
za ohromného účastenství veškerých kruhů
zdejšího
řekli
českého
obyvatelstva.
bychom „dobrých
let"
Pamětníci,
Měšťanské Besedy
v prvním jejím ruchu a rozkvětu, nepamatují
v místnostech spolkových tak obrovsky četnou
rodinu, z níž těšili jsme se u večer sv. Mikuiáše. Význam večera tohoto pochopen vníma
vým
a pro ušlechtilou zábavu zaníceným obe
censtvem naším jedním rázem. Nadějeme se,
že zábava Sv.-Mikulášská v letech budoucích
rázem dobytou oblibu nejen podrží, nýbrž že
lesk a utěšenosť její, zejména vzhledem k ro
dinným svazkům a naším dětičkám valně
budou zvýšeny.
osmou hodinu.
—
Začátek určen byl na půl
V poslední minutě, když byl
už sv. Mikuláš 100 mil nad zemí, došel
tušíme
telegram odtud, že jeden andílek
ten buclatý
prudkým letem porouchal si
křidélko, kteréž muselo dáno býti v re para
tům panu •— Havlovi. Proto opozdil se sv.
Mikuláš a před zjevením jeho sehrána fraška
o 1 jednání: „Fotografická dílna". Provedení
nasmáli jsme se dost.
bylo Mikulášské
Zatím dostoupilo očekávání svého vrchole.
Dětičky obsadily jeviště, nespouštějíce zvěda
vých oček s něho, neboť sv. Mikuláš nemohl
—
—
—
přece dle jejich nápadů odjinud přijíti. Dobrý
svatý je však zklamal. Jemný, a přece mo
hutný vzmach čtyr zlatých křídel a u vchodu
se strany zahradní objevili se dva
andíl
kové, na mou věru, opakujeme, že andílkové!
(Slečny Filípkova a Losertova). Po pekelném
na to ovzduší pozorovali jsme dva vybrané
čerty (pp. Havel a Neumann). Velebně a dů
—
jak na stářička-biskupa se jen patří,
kráčel naposledy očekávaný náš, štědrý sv.
Mikuláš (p. Mazal). Nebeský sbor zaujal mí
sto své na jevišti, sbor ďáblů tropil neplechu
v sále, jak od dablů už
v lidstvu na zemi
stojně,
—
Pravili jsme, že
ani jinak nadíti se nelze.
dojal nás štědrý patron dětiček svým veleb
ným stářím, důstojností. Avšak, přátelé, n á s
teprvé zklamal. Ten dobrý svatý nám zato-pil
v tom svém poslání s nebe Darmo opakovat.
Chybu svou však nahlédl okamžitě. Aby ne
!
podráždil tu holubičí naší českou povahu,
zasypal nás lined pó výprasku tak četným
množstvím dárků, že nás to až mrzelo. Možno
řa
říci, že sešlo se celkem asi 500 dárků.
V
drobné drobotiny bylo Vám radosti a
smíchu, nás staré však sv. Mikuláš
napa
loval jednoho po druhém.
Rozdav, kde co
dách
—
té
měl, pochválil nás sice ještě jednou sv. Mi
kuláš a slíbil nám, že přijde zas, avšak tu
tušíme, že mluvíme
bychom si dovolili
prosbu, aby přinesl se
mnohým ze srdce
bou kloudnější
dárky. Nebo co jest, pro
síme Vás, za dárek od sv. Mikuláše, když
dostane se několika zapřísahaným, slib čistoty
složivším mjádencům —■ mladých nevěst i
s věnem?
Českému novináři —- klak? če
—
—
—
skému jednomu zdejšímu lístavu. —■ orel na
toho
....
nechrne
Panu
raději být
pečeť?
a řekněme: atd. atd. atd. —• K zakončení
dobré nálady a dovršení pravého sv.-Mikulášského veselí a radování sehrána pod vůdcov
stvím p. Havla: „Rukavička", „zdramatisovaná" báseň na slova německého básníka
Scliillera, při níž bavila nás zejména jedna
„všemi vnadami" opatřená princezna (p. Ne
čas), hrdina a krotitel šelem (p. Mazal) a
konečně šelmy tyto samy. Ze p. Havel ja
kožto král na svém trůně pohodlně se zařídil
a uvelebil, neodolatelnému svému humoru
veškeré uzdy pouště, netřeba zvláště dokládati.
Po vyčerpaném programu bavila se četná
společnost po různu, až konečně přikročeno
k dražbě několika věnovaných dárků ve pro
spěch chudého žactva na zdejším gymnasiu,
kteráž nejen že rozesmála teprvé, nýbrž vy
nesla i značnou částku šlechetnému tomuto
účelu.
Pravilo se nám něco o 34 zlatých,
jež dražbou byly vyzískány a činíme jen mi
lou povinnost, doznávajíce, že mimo domácí
zvlášt
naší
chudé
mládeže,
zásluhují
přátele
ního, veřejného uznání hosté z Uh. Brodu:
pánové dr. Weber a sládek Janáček; z Vele
hradu: pánové správce Vocilka a lesní příručí, kteříž největší čásť vydraženého obnosu
na oltář lidumilné obětovnosti položili.
Večer sv.-Mikulášský utkví zajisté všem
účastníkům v milé paměti a doufejme, že
očekávání naše nejen že nebudou zklamána,
nýbrž že značně v příštích letech se zvýší.
Řadu přednášek, v místnostech Měšťanské
odborem
v
Uh.
Hradišti
jour-fixovým
besedy
14. t. m.
dne
v
neděli,
zahájí
pořádaných,
o 6 hod. večerní prof, na českém gymnasiu
v Uh. Hradišti p. Kopecký. Znamenitý
—
dějepisec tento, jehožto přednášky v brněn
ské „Zoře" docházely svého času kromobycejného účastenství, doznavše zároveň na všech
stranách obliby, a plného uznání, přednášeti
bude zítra: „Úryvek z dějin domácích".
Nechceme dělati k přednáškám těmto zvláštní
reklamy, avšak vážné jedno slovo proneseme
přece. Slovo toto týká se dam. Neboť ve
všech jednotách a besedách, kdy a kdekoliv
—
podobné .přednášky se konaly, zaujímaly
české ženy první a nejčestnější místo. Žá
dáme naše dámy všech kruhů a vrstev,
aby o místo toto v Uh. Hradišti nikým ne
daly se připraviti. Pobaví i poučí se zname
nitě.
Vzhůru do
Doplňme
nálezu
národního
v Brně.
divadla
ryze českého vy
divadelních vlaků, kte
dějiny tohoto
—
nám
nepřátelé naši závidí, nad
neočekávaným jeho zdarem záští a tajným
vztekem blednou a pro nějž vzdělaná
rýžto vynález
cizina národ český obdivuje.
Pu
národního divadla v Brně, jako
putovali jsme do zlatého velechrámu na
břehu stříbropěné Vltavy v Praze, dokažme
předně nepřátelům našim, že duševní naši
sílu, jež každým dnem mohutní, nic na světě
více nezbortí, dokažme za druhé světu, že
do
tujme
chceme
ním
i
býti
svobodnými a velkými:
prací! Věděním
srdce
i
vědě
ducha
zušlechťujícím, prací společnou, svornou a
v krásném svém
jednolitou k dosažení cíle
domově vlastními pány býti!
Myšlenka,
vlak
do
divadelní
ze
též
Slovácka
vypraviti
:
—
Brna, padla na půdu dobrou. Zveme proto
veškeré zástupce a důvěrníky našich měst
a slováckého okolí k přátelské poradě o pro
vedení myšlénky této na den 21. pro
r.
do místností Měšťan
since
ské besedy v Uh. Hradišti o 1. ho
dině odpolední. V Uh. Hradišti, dne
t.
11. prosince 1884. Zařizující výbor.
—
České národní divadlo v Brně
pro
zatímní, ..sluší dodati sice, avšak s významem
tímto přece, bylo dne 7. prosince t. r. slav
nostně, za velkého účastenství a nadšení
veškerých kruhů vlasteneckých na Moravě
z království otevřeno a účelu svému ode
i
vzdáno. Rada představení zahájena byla vždy
působivým dramatem Kollárovým „Magelona".
Představení toto neslo na sobě veškeré
večera opravdu slavnostního, radost
nám tu ze zábav
ného. První tragédka,
česká
známá,
umělkyně
proslulá
Radhoštských
di
od
národního
Otilie
Sklenářová-Malá
pí.
vadla pražského vyznamenána byla dvěma
věnci: stříbrným a bobkovým, na důkaz úcty,
holdu a uznání české obce v Brně. Mimo
četné domácí a přespolní hosty ze všech
končin naší utěšené vlasti a z království
českého přijel schválně k slavnostnímu to
muto okamžiku p. dr. Fr. L. Rieger, vůdce
národa českého a sice z Vídně. Prvnímu
známky
i
představení přítomní byli též p. místodržitel
hr. Schönborn, p. zemský hejtman hrabě
Českému
Vetter a jiných hodnostářů více.
národnímu divadlu v Brně budiž z celé duše
přáno: „Mnoho zdaru a požehnání pro spra
vedlivou a svatou věc naši!"
Nástroj, zášť nebo strach. Na jiném
místě zmiňujeme se o tom, kterak zachoval
se měšťanosta král. toho města, p. Jan Protzkar, v poslední schůzi obecního zastupitelstva
v příčině žádosti místního odboru zdejšího
„Matice školské" za několik metrů paliva
pro zdejší české gymnasium. Předeslati mu
síme, že dětské německé zahrádce, v slová
ckém tomto městě „šulferajnem" vydržované,
takového
dřeva
18 metrů. Pan
bylo
povoleno
měšťanosta ve „známé" své lidumilnosti hla
soval taktéž pro udělení této podpory. Avšak
—
tenkráte hlasovali pro touže podporu německé
zahrádce též čeští členové obecního zastupitel
stva pp. Krener a Soják, s vyhražením, že
vzhledem k rozsáhlosti
■dostane se ne-li
ústavu
větší, tedy alespoň stejné podpory
—
—
na palivu česk. gymn. Poctivějšího a kavalírštějšího jednáni pánové snad ani neviděli. Avšak naJak odměněno toto jednání našich
stojte!
dvou zástupců českých. Při hlasování v po
slední schůzi obecního zastupitelstva, má-li
se uděliti
českému zdejšímu gymnasiu pod
=
7.
pora čili nic, nabyta rovnosť hlasů: 7
V případech takových rozhoduje měšťanosta
svým hlasem na stranu, kam ho
spra
—
vedlnost a vědomí skutečného
práva a úcta před tímto volá, my
Nemylte se! Pan měšťanosta přidal se
hlasem svým na stranu našich nejzuřivějších
nepřátel v městě tomto a rozhodl proti pod
poře. Nuž to jest jeho věcí a nechceme zametati před jeho krámem. Zaznamenáváme
pouze toto. Jeden šel dosud hlas v městě
našem: že p. měšťanosta totiž jest člověkem,
slíte?
jinak nehrubě vášnivým, aniž strůjcem všech
těch křivd, hanobení a křiklavých bezpráví,
jež ohromné č.-ské většině zdejšího obyvatel
stva se strany zdejších potřeštěných „velkoněmců" jest zakoušeti. Mělo se za to, že on
svými vezdejšími statky a společenskými
styky slouží právě této straně jen za pouhý
Iilas tento byl ovšem mylný, a
nástroj.
p. měšťanosta odhodiv Janusovu škrabošku
(Janus jest mythická osoba o dvou tvářích),
vřadil se sám posledním svým hlasováním
přímo do řady našich zjevných nepřátel. Za
polehčující okolnosť tohoto jeho jednání uvádí
zase jiná zvěsť, že dohnal ho k jednání ta
Či před Promberem snad ?
kovému strach
Než to jsou pouhé zvěsti. Nám záleží na tom,
věděti, že p. měšťanosta král. tohoto města
—
!
jest dnes
zjevným nepřítelem české většiny
zdejšího obyvatelstva a že strachoval
se vůči českému tomuto obyva
telstvu býti
—
spravedlivým.
K volbám do obchodní komory brněnské
pod tímto záhlavím psala ,,Mor. Orlice",
zaznamenáváme již nyní
ze dne 10. t. m.
všeobecně pronesený stesk, že obce Vracov
a Milotice v okresu Kyjovském až na několik
hlasů volily vesměs dle listiny židovsko-ústa-
—
—
—
K
tomuto žalostivému stesku, do
dáváme ještě žalostivější pravdu, že v obci
Miloticích vduchovní s p r á v ě p ů s o b í
zemský a říšský poslanec dp. P. Weber!!
vácké.
Pravda
tato
o
Miloticích
obci
zdrtila
nás
zrovna tak, jako zdrtiti musí námi tuto po
daná pravda veškeré kruhy národní na Mo
ravě. Či nestálo několik těch hlasů za práci ?
toho
hlas
aby
rozhoduje,
jediný
Každý
—
vědom zemský
a říšský poslanec
byl
nu to myslíme není se strany naší požada
si
vek přemrštěný.
I.
výkaz darů a příspěvků pro spolek
ku podpoře chudých studujících na českém
v
Mě
Sbírkou
v
Hradišti
Uh.
gymnasiu
šťanské Besedě (odevzdal pan stavitel Saňák)
65 kr. N. N. darem 5 zl. N. N. darem 1 zl.
z PoAd.
Havlíka
p.
rozepře
Vyrovnáním
lešovic contra Kutá lek Jan 5 zl. p. JUDr.
J. Kyšperský, člen zakládající 50 zl. Nejme
novaná vlastenka 10 zl. P. Frant. Kolací,
:
účetní záložny, jakožto člen zakládající a
roční příspěvek 11 zl. P. Petr Mucha, učitel
v Biskupicích, roční příspěvek 5 zl. P. JUDr.
Kyšperský darem 1
2 zl. Za koncert 2
zl.
zl.
Za nezaplacený povoz
Dp.
P. Antonín Cet-
člen zakládající
jakožto
kovský, kooperator
a roční příspěvek 11 zl. Vdp. P. Vojtěch Vo
dička, farář v Uh. Hradišti, jakožto člen za
zl.
15
a
roční
Ctp. p.
příspěvek
kládající
Karel Waisar, c. k. soudní adjunkt, jakožto
člen přispívající roční příspěvek 1 zl. Ctp.
zl.
2
roční
J.
měšťan,
příspěvek
Kulfánek,
p.
člen zakládající
V.
Kedroň,
jakožto
Ctp. p.
10 zl. P. T. „Svobodní občané" darem 10 zl.
1 zl. Ctp.
roční
příspěvek
Ctp. p. Kopetzný,
1 zl. Ctp.
roční
Smirsch
příspěvek
Ant.,
p.
ředitel
Josef
gymnasia, jakožto
Lošťák,
p.
člen zakládající a roční příspěvek 11 zl.
Ctp. p. Ant. Soják, pokladník záložny, ja
kožto člen zakládající a roční příspěvek 12 zl.
Ctp. p. Jos. Klvaňa, profesor, roční
vek 1 zl. Velect. paní Klvaňová
1
zl.
Ctp. p.
Lom
roční příspěvek
1
Fr., c. k.
zl.
Výtěžek
příspě
Růžena
soudní adjunkt,
licitace
zaří
zábavě mikulášské v MěšťanskéBesedě 34 zl. 15 kr. Hrou u ct. rodiny p.
dra. Bedřicha Webra, advokáta v Uli. Brodě,
vytěženo pro chudé studenty 60 kr. Dárek
mikulášský vylicitován ve faře v Uh. Hra
dišti ve prospěch spolku za 1 zl.
Ctp. Ant.
Roder, roční příspěvek 1 zl. Důst. p. P.
zené
při
něm.
Frant. Perútka, katecheta při c. k.
gymn. v Uh. Hradišti, jakožto člen v zakláda
jící a roční příspěvek 11 zl.
Ctp p. Síra Ant.,
nadučitel
v
roční
Tupesích,
příspěvek
1
zl.
Výbor spolku za všechny tyto dary a
příspěvky nejsrdečnější díky vzdává a o další
dary a příspěvky snažně prosí, kteréž s díky
přijímá a v listech těchto kvituje pokladník
spolku prof. Frant. Schindler, katecheta při
českém gymnasiu v Uh. Hradišti.
Českému gymnasiu v Uh. Hradišti daro
vali P. T. Abiturient Innoc. Sigm. Obdržálek
z Jalubí 8 knih,
slavná obec Znorovská
3 sešity, katecheta a profesor dp. Karel
Konrád v Táboře 25 výtisků své učebné
bohoslužbě
církve katolické, a sice pro chudé žáky II.
třídy příštího roku školního; knihkupecp. Krá
čel ík 1. sešit ornamentů na mramor od Val.
Teiricha, dp. P. Vychodil, kaplan na Vele
hradě, zub jeskynního medvěda a sbírku
konchylií v p. Sedlařík Julius, skladník u sta
knihy Liturgiky
čili
nauky
o
;
Saňáka 2 vycpané ptáky, měšťan
Urban Hošek 1 ptáka, 1 mušli a 1 nerost,
vitele p.
žáci V. a P. několik konchylií; vydavatel
stvo
„Zlaté bible", sv. Václavská záložna
v Praze, 1. a 2. sešit
Spanilomyslným
—
dárcům
ředitelství
ústavu srdečné díky vy
slovuje.
K
živnostenského společenstva
pro venkovský okres Uh.-Hradišťský. Pro
zatímní výbor, zvolený za příčinou sestavení
pořádku rokovacího pro příští valnou schůzi
živnostnictva z venkovského okresu Uh.Hradišťského, odbýval dne 10. prosince t. r.
v místnostech Měšťanské besedy svou druhou
schůzi. Výbor sešel se v počtu plném a
usneseno za prvé: svolá ti mimořádnou
zřízení
valnou hromadu živnostnictva z ce
lého okresu na den 17. prosince t. r.
na 9. hodinu dopolední do místností
Měšťanské besedy
Uh. Hradišti.
Mimořádné valné této hromadě předloženy
budou návrhy prozatímním výborem vypraco
v
nichž zejména dva zasluhují už dnes
patřičné zmínky a dobrého uvážení. Zs pak
se
zralém
uvážení
dojdou
návrhy
tyto
po
strany shromážděného živnostnictva v zájmu
tohoto nikterak nepochybujeme. Návrh první
zní: Zaříditi pro celý venkov, okres spole
čenstvo jedno se sídlem v Uh. Hradišti,
avšak se 6 odbory. Jednotlivé tyto odbory
budou taktéž prozatímním výborem, jak on
je sestavil, buď ku schválení neb změně
valné schůzi předloženy a upouštíme proto
od jmenování jich. Druhý, velmi důležitý a
zdá se nám též správný návrh nese se v ten
smysl, aby starostatakto zřízeného společenstva
volil se z celého valného shromáždění; načež
voliti se má výbor 30 členů čítájící, tak že
na každý odbor připadlo by 5 členů výboru.
Pány živnostníky celého okresu upozor
ňujeme na valnou tuto schůzi a vyzýváme
dostavili se
je v zájmu nejvlastnějším, aby
do jednoho muže. Každý hlas jo platný
a stejně vítán i vážen.
vané,
z
—
Přípravy na Velehradě pro rok 1885
v budově zámku započaté a konané jsou do
dnešního dne následující: 1. Bývalý klášterní
refektář i se starou kuchyní se obnovují.
též spatřiti
na
v
kterýchž
prvnějším,
Fresky
lze rozsáhlost bývalého kláštera, budou tak
též některým vídeňským umělcem obnoveny.
Tento refektář jest rozsáhlým sálem, kterýž,
měří 24 metry délky a 8 metrů šířky. Jest
100
před
právě
nitzem
lety
—
dne 27. září 1774
byl rytířem Kasch-
—
to táž místnost, v níž
Cieterciáků.
klášter
Ku
rozpuštěn
dob
sloužila za
za
jež
posledních
chyně,
dřevník, nabude opět bývalé své významnosti.
silnice
2. Z nádvoří zámeckého otevře se
konaž
za
zahradu
zed
zámeckou
po
přes
ventní louku. Na této rozsáhlé louce bude
pro hlavní slavnost, jež počne jak oby
čejně 4. července 1885, sbudován polní oltář.
Na druhé straně od hlavního kostela přes
panskou zahradu k Cyrilice otevře se též
silnice a spojí se se silnicí okresní, aby lid
mohl ze všech stran volně k hlavnímu chrá
mu se dostati.
Chrám
tento velkolepý, zasvě
cený nanebevzetí P. Marie, jest již úplně dopra
ven a stkví se ve své původní kráse. Velké
3.
varhany se značným nákladem opravuje
osvědčený varhanář p. Hanko v Rybarnách
u Hradiště.
Celá slavnost rozdělena jest
na následující doby; a sice: 13. února,
července
6. dubna, pak hlavní od 4. do 12.
a závěrečná od 15. do 22. srpna 1885.
U tělesné potřeby poutníků, pokrmy a ná
poje jest už též postaráno. Na rozsáhlé
louce pod hájem postaveny budou stany,
atd. Podobně stane se i v cihclni, kde se
též velké kůlny nalezaji a pak hlavně v bý
valém refektáři dostane se poutníkům po
hodlí co možná nejlepšího. 1 pro důstatek
vody bude valně postaráno. Blízské osady
sloužiti budou též za přístřeší poutníkům,
jelikož na Velehradě samém by dostatečného
místa nebylo. 6. Lokální odbor slavnostního
4.
výboru, sestávající z pánů vdj. pana probošta
hraběte Potulického, dp. děkana Velehrad
ského a ]). inspektora -Justiana, postará se
o pohodlné byty pro vzácné hosty v zámku
Velehradském. 7. Vydány budou též všeliké
velké podobizny chrámu a okolí Vele
malé
i
hradského, kteroužto práci dvorní fotograf
8.
Spolky
p. Angorer ve Vídni přejmul.
vojenských vysloužilců na Velehradě a v
Buchlovicích vzali na sebe úkol, udržovali
všestranný pořádek a dozor policejní.
—
Další přípravné kroky k jubilejnímu tomuto
roku přinášeti budeme v číslech příštích a
nepochybujeme, že zejména různé podrob
nosti
budou čtenářstvo naše v míře doko
nalé nejen zajímati, nýbrž
Uprázdněná místa.
soudu v Kyjově obsadí
do
dnů.
—
i
U
baviti.
c.
k.
okresního
se místo listovního.
Ve
Znorově, okres,
hejtmanství uh.-hradišťského, obsadí se místo
do
Žádosti
31. pro
výpravčího.
poštovního
since. U c. k. okr. soudu v Odrách obsadí
se místo soudního příručího, který službou do
Přerova přidělen bude. Žádosti do 14. dnů.
Žádosti
14
Tělocvičná jednota „Sokol" v Uh. Hra
dišti odbýváti bude svou valnou hromadu
dne 17. prosince b. r. v 7 hodin večer v
místnostech Měšťanské Besedy s tímto den
ním
pořádkem: 1.
Zpráva jednatelova.
2. Zpráva pokladníkova.
3. Volba výboru.
4. Volné návrhy. Bratři Sokolové se snažně
žádají, by se co nejčetněji dostavili.
Slavné redakci „Národních Novin" v Brně.
kolegialní úctě dovolujeme si vznésti k Vám
slušnou žádosť, abyste v pachtění svém, státi
se ústředním orgánem moravského učitelstva
planými větami nezlehčovali a neuráželi časo
pisů jiných, kteréž v ohledu tom nižádných
překážek Vám nekladou, aniž dosud spůsobu,
V
jakým za cílem svým
žitě si všimly. List
se stálou rubrikou
se pachtíte,
náš ku
př.
jak nále
může
honositi
„Hlídka školská", do níž
páni učitelové z celého Slovácka přispívají,
pracujíce bez fanfar pro blaho školství na
ku zvelebení stavu svého. My nehonosili jsme se však skutečným vyznamená
ním tímto. I žádáme Vás proto ještě jednou
ve prospěch vzájemné kolegiality a úcty, aby
Slovači
i
nehanobili jste „veškeré politické listy na
Moravě" v redakci připravovanými „dopisy"
a různými „Zasláno", jako by
listy tyto
uza
steskům a spravedlivým potřebám
učitelstva moravského. My s naší strany jsme
víraly se
potěšeni, že slíbili nám páni učitelé své spolu
pracovnicíví, toto přispěje však hlavně škole
a jim a nikoliv jedině a v první řadě nám.
Proto trochu více kolegialních ohledů —■ kde
a pak
skutečná pravda toho vyžaduje
—
také s k r o m n o s t i! Ujišťujíce Vás ostatně
své dokonalé a kolegialní úcty, jsme: Vyda
vatelstvo „Mor. Slovače" v Uh. Hradišti.
Z valné hromady musejního spolku
V Olomouci. Dne 30ho listopadu t. r. odbý
val musejní spolek v Olomoucí svou první
řádnou valnou hromadu v místnostech „Ma
tice školské" na Bělidlech, za přítomnosti
57 řádných
Velmi potěšitelným zje
členů.
vem bylo, že také ze šírého okolí dostavili
se četní hosté a členové, což jest důkazem,
spolek tento od lidu našeho poznáván
jest a v něm stále víc a více půdy nabývá.
že
Jan Hynek jakožto místopřed
seda spolku valné shromáždění vzletnou řečí
přivítal, pronesl pan Eduard Bufka, jednatel
spolkový, zprávu jcdnatelskou. Z ní vysvítá,
že spolek čítá přes 1000 členů, z níchžto
38 jest zakládajících, ostatní řádné. Sbírky
spolkové rostou den ode dne, tak že dosa
Když pan
dr.
vadní místnosti z jihy stačiti nebudou. Na
všech stranách Moravy jeví se neobyčejný
zájem a zároveň všeobecná píle a snaha
pro museum. Jednatel končí slovy: Ve práci
a vědění jest naše
Ze správy po
spasení.
vyjímáme,
sbírku
převzácnou
spolku
byl daroval,
a rovněž zaslouěilý konsistorialní rada a dě
kan v Holešově pan pater Rudolf Kašpar,
obá jednohlasně za hlučného dlouhotrvajícího
Za
předsedu zvolen veledůsťojný
pán hrabě Anatol ďOrsay, kanovník metro
potlesku.
pole Olomoucké v
jeliožto paláci sbírky
mu
umístěny jsou; za místopředsedu pan
Jan Hynek, advokát v Olomouci; za
sejní
dr.
za po
jednatele pan účetní Eduard Rufka
kladníka pan M. U. dr. Fr. Pokorný
za re
daktora pan professor Jan Havelka, spolu
za substituta spolkového kustoda; za kus
toda pan M. U. dr. Jindřich Wankel, jemužto
přidělen za assistenta pan professor Malec,
jenž zároveň zvolen za knihovníka spolko
vého.
Dále zvolena jest paní Vlasta Ha
velková za opatrovatelku sbírek vyšívání
;
;
—
lidu
moravského.
1-
Výroční zpráva „Radhoště
spolku pro
podporu moravských, slezských a sloven
na vysokých školách
ských akademiků
v Praze, za správní rok 1883—1884 (ročník
XV.), vydána byla těchto dnů nákladem
spolkovým. Ze zprávy této vyjímáme: Během
roku uděleno bylo nemajetným posluchačům
,
pražských vysokých škol 9169 bezplatných
obědů po
28 kr., v ceně 2567-32 zl.
Žadatelů, jimž se dostalo podpory, bylo mě
síčně až 76. Za celý čas trvání spolkového
rozdáno bylo 84.375 obědů v ceně 22.939
zl. 39 kr.
Spolek měl minulého roku 7 čest
ných, 78 zakládajících, 45 přispívajících a
54 činných členů. Co rok množí se počet
těch, kdož se o podpory ucházejí; bohužel
nepřibývá tak hmotných prostředků spolku,
mohl krásný
úkol svůj. Nutno jest, „Radhošť" vydatněji
podporovali a působnost jeho rozšířiti. Dále
podává zábavní výbor zprávu o slavnosti v
auy aspoň
přiměřeně
plniti
Přerově dne 23. a 24. srpna t. r., která vy
nesla něco přes 1000 zl. Příjmů měl spolek
letos 2649 zl. 43 kr., vydání 2758 zl. 23 kr.,
veškeré jmění 4753 zl. 62 kr., požadavky u
dlužníků 964 zl. 50 kr., tedy celkem 5718 zl.
12 kr., Správa spolková jest takto složena:
Protektor spolku JUdr. Jan Kozánek, notář,
advokát a poslanec v Kroměříži. Správní vý
bor: Starosta JUDr. Jan Zavadil, advokát v
Viktor
Kafka, medik,
MUC. Frt. Weigner, assistent na c. k- oční
klinice. Revisoři: Jaroslav Tůna, právník.
Frant. Sedláček, medik.
Dobrovolnému sboru hasičskému ve
Veselí nad Moravou darovali: pí. A. Rájecká
2 zl., C. Šourková 1 zl. 50 kr., J. Šimšíková, H. Blažková po 1 zl., Sajdová J. 2 zl.,
M. Vajdíková 1 zl., pp. J. Heger 2 zl.,
Táborský,
právník,
Rájecký, Fr. Strébl, J. Volf, Jak. Krejčí,
O. Veber, J. Poje ta, C Šmíd, A. Bouřil,
F. Kreiker, Ant. Žádník, V. Vítovský, Fr.
Zubatý, V. Zaorálek v po 1 zl. pí. K. Horá
ková 1 zl, p. Ig. Simšík 1 zl. Mimo to
Ig.,
našich občanů příspěvky
menšího obnosu, tak že součet všech darů
obnáší 38 zl. 17 kr. Výbor dobrovolného
sboru hasičského koná milou povinnost, vzdá
vaje díky všem šlechetným dárcům a naděje
še, že i ostatní z našich občanů neopomenou
přízeň svoji k dobrovolnému sboru hasičské
darovali někteří
mu
z
osvědčili.
Také vysvědčeni.
ře
jmění spolkové,
kromě sbírek obnáší přes 2000 zl. r. m.
K návrhu výboru zvolení na to za čestné
členy pánové: Pater František Koželuha,
profesor náboženství v Prostějově, jonž svou
kladníkovy
Praze. Náměstek: JUdr. Albín Bráf, professor
na c. k. české universitě. Pokladník: MUdr.
Jan Janda, prakt. lékař v Praze. Jednatel:
Frant. A. Urbánek, český knihkupec v Praze.
Členové
Zapisovatel: Josef Peška, technik.
výboru; Libor Doležel, gymn. prof, v Praze;
Jan Herben, ltand. prof, v Praze; Ant. Ma
tyáš, sekretář křesťanské akademie v Praze;
Met ho a Molčík, kand. prof, v Praze, Edvard
Sarša, gymn. prof, v Praze. Náhradníci: Ant.
V
slováckém
městě
Strážnici jest také několik germanů, zda-li
velko- či malo-, jest jeden ďas. Z těchto vy
dal pak jeden následující vysvědčení o děl
nické pilnosti a zachovalosti: „Vorzeugniss.
Jozef Gerich (Gerlich) hat bei mir durch für
Wochen gearbeittet, sich werend der Zeit
Treů verhalten. Strassnitz 22. 10. 1884. Jo
han —" Ah! on je to Johann P! Nu, tako
vému Johannesovi se nedivíme, že mateřštinou
svou, v níž by se snad správněji vyjádřili
—
pohrdaje, takový plod německé
Avšak divíme se, že neostýchá
splodí.
dovedl,
řeči
se tamnější p. měšťanosta
takovou hatmatilku
opatřili svým podpisem a obecní pečetí. Více
hrdosti, pánové
Zlořád pokáráni a odstraněni hodný.
Známy jsou snad po celé Moravě tak zvané
„obecní přípovědi". Záleží v tom, že občan,
jenž přijat býti má clo svazků obecních, dá
nějakou tu přípověcT. Na Hané jest to něko
lik věder piva.
Na Slovácku taktéž, zhusta
však místo piva sáhne se ku kořalce, tomuto
trestu božímu na naše Slováky. Jaké konce
taková „obecní přípověd" mívá, kdy mozky
!
!
zkaleny jsou už lihovinou a sladovým mokem,
známe my zejména na Slovácku. Z každé
„přípovědi" hned v patách strhne se „při
rážka" bud na zeď neb na zem na ulici.
V zájmu dobré pověsti naších obcí, v zájmu
přátelského sousedství obecních příslušníků,
přimlouvali bychom se za odstranění zlořádu
tohoto, jenž nahradili se dá účely vznešeněj
šími a šlechetnějšími, kteréž půjdou obci co
mravní osobě, i občanstvu této mnohem více
k duhu. Jest zde fond chudinský, školní, ko
zde osvědčujte nově přistouplí
stelní atd.,
občané do v svazku obecního svou štědrosť a
uznalosť. Že pravdu dáne, poučí nás za ne
dlouho před trestním soudem posledně odbý
—
vaná „přípověd" v
Polešovících. Podsedník Josef Vadura, jenž, nechtě dáti přípovědi,
není ve svazku obecním, byl při „přípovědi"
zbit a z hostince vyhozen, následkem čehož
poraněn byl na hlavě a shozen byv z pěti
schodů do hostince vedoucích na zamrzlou
zem i na celém těle. A proč? Protože nedal
„přípověd" a neměl tudíž práva i dnes piti.
Divíme se jedné věci. Starosta obce pan
Ant. Jeník byl pohoršlivému tomuto výstupu
přítomen. Proč nezabránil poranění pro nic
—
a za nic ztýraného spoluobčana ? Trestní vy
šetřování, v případu tomto zavedené, nám
odpoví.
7
Vyhrožoval násilím. Syn ďrába Reinohy
v Polešovicích dostal se s panským pacholkem
do hádky a konečně do rvačky. Reinoha zbil
napadaného, jak náležitě. Iv tomu namanul
se tamnější správec p. Jurák, vzav napade
ného do ochrany. Pochodil však zle. Zuíivec
vyhrožoval ochránci
chasníka
čehož zlá
í,rozpáráním
břicha", následkem
byla s ním
pořízená. Yinník odevzdán byl, jak doslý
cháme, c. k. soudu v Uh. Hradišti pro vy
hrožování a násilné poškození na těle k po
trestání.
Velmi utěšené to obrázky z obce,
na níž uvykli jsme hleděti co na obec pokro
čilou a vzdělanou! Kdo nese vinu toho?
Prostředek proti opilství. V jedné obci
—
na našem Slovácku
opilci, sedláci
žijí
a C.
Iv.
v jasném okamžiku
dva nenapravitelní
Oba jednoho dne
poznali,
že
kdyby po
kračovali tak jako dosud, musejí nutně přijíť na mizinu. Avšak poněvadž neměli dosti
mravní síly, aby sami se zbavili tohoto zla,
připadli po důkladné poradě na následující
prostředek. Oba odebrali se na obecní úřad
a prosili obecního strážníka snažně, aby jim
půjčil lískové pruty. Když dostaly, oč žádaly,
položil se Iv. na zem a dal si od svého jmtele C. notně vypráskať; na to lehl si C a
Iv. mu rovněž jak náležitě
vyprášil kožich.
Pak
oba spokojeně' domu. Slíbili si,
že kdykoliv se některý z nich opije, druhý
mu jak náleží vypráská. Od té doby uply
nulo již hezky mnoho vody Moravou a do
posud se žádný z nich ještě ani nedotknul
odešli
kořalky.
Stanovy
českém gymnasiu v Uh.
Hradišti.
ředitelství
těchto jpst
Uh. Hradišťského (21.). V cukrovarech
celkem 456 pa ních strojů o 65(57 koň
na řezání řepy jest 97, diffusem
ských
426 s objemem 3433.18 Hktl. Ve čtyřech továrnách
pracuje se ještě hydraulickými lisy, jimiž denně 31 S3
metr. centů řepy spracovati. se může. Cukrovary tyto
jsou: v Neletících, Hrušovanech u Znojma, Rosicích
a Oslavanech. Bepy bylo celkem spracováno 10,654.350
metr. ctů, daně bylo zaplacéno 8,523.479 zl. 93 kr.
Ve všech továrnách zaměstnáno bylo mužských děl
níků 9889. jichž mzda obnáší 40 kr.— 1-zl. 40 kr.
denně. Dělnic 4f>U9 se mzdou 20 kr.— 1 zl. 20 kr.
Topiva spotřebováno koksu í31.030 metr. ctů., hně
dého uhlí 225.0S0 metr. ctů. hameného uhlí 3,152.129
metr. ctů. Spodia spotřebovalo se 75.206 metr. ctů.
Zadlužení statků hospodářských. Dle nejnovějších
dát poči f á se dluhů gruntovních na hlavu
v Tyrolsku 853 zl., v Dolním Rakousku a Solnohradu
249 zl., ve Štýrsku 213 zl., v Horním Rakousku a
Ivorutansku 185 zl.. v Cechách 182 zl., ve Slezsku
139 zl.. na Moravč 137 zl. a v Kraňsku 135 zl.
silách. Strojů
:
TVžní
—,
liektl.
kilgr.
—,
kilgr.
J.ečmene 1474
zl.
2,
kilg.
Hráčku
Výbor povoluje všeliké podpory chudým
stu-dujícím ku písemným žádostem jejich rodičů a má
právo, zbaviti studující povolených podpor, když se
jich stali nehodnými. Výbor spravuje jmění spolku
a předkládá účty valné schůzi ku schválení. Výbor
schází se na svolání předsedovo vždy, kdy toho po
třeba, nejméně však čtyřikráte do roka, aneb když
tři členové výboru za to žádají. Ku platnému usne
sení výboru jest potřeba, aby nejméně pět členů
přítomno bylo, předsedu neb náměstka jeho do toho
počítaje. Usnešení dějí se absolutní většinou hlasů;
předseda nehlasuje, rozhoduje ale při rovnosti hlasů.
každé schůzi výboru zapisuje se protokol, jenž
se ku konci schůze přečte, a předsedou a zapisova
O
telem podepíše.
Valná schůze.
§11. Předseda spolku svolává každého roku v mě
síci říjnu řádnou valnou schůzi členstva spolkového,
mimo tu
mimořádné schůze valné dle usnešení
výboru ve případech pilné potřeby, aneb když
takový počet členů za to žádá, kolik obnáší čtvrtina
členů Uh. - Hradišťských. Valné schůzi přísluší: a)
zkoumati a schvalovat! předložené účty a spráyu
spolku; b) měniti stanovy; c) volbou na dva roky
doplňovati výbor a voliti na jeden rok čtyři náhrad
níky výboru a dva přehlížitele účtů; d) vyloučiti
tajným hlasováním lístky takové členy ze spolku,
kteří úmyslně zájmy spolku jakýmkoliv spůsobem
poškozují. Ku platnému usnešení valné schůze jest
potřeba, aby bylo přítomno nejméně tolik členů,
kolik obnáší čtvrtina členů Uli.-Hradišťských. Kdyby
však nesešel se potřebný počet členů budiž do osmi
dní svolána s týmž pořádkem jednání nová valná
schůze, při které se učiní platná usnešení bez
ohledu na počet přítomných. Usnešení dějí se rela
tivní většinou hlasů, volby se konají lístky. V jed
nání ve valné schůzi zapisuje se protokol, jenž se
po vyčerpaném programu schůze přečte, schválí a
předsedou, zapisovatelem a dvěma členy valné
schůze potvrdí.
V.
nejvyšší
zl.
—,
zl.
3.60, nejn.
—.—,
kilgr. —,
nejd.
nejn.
—
prostřední
(žita)
99
v
är
Měšťanské
nebude
přednáška p. prof. Kopeckého
Besedě pro nepředvídané překážky
Zítřejší
se odbývali.
—
Cukr
přerovské rafin. v klobouku, 1 kg.
86 kr.
Kávu, nejjemněji druhy, 1 kg. 1 zl.
20 kr. až 1 zl. 80 kr. Kávu, nejjemn. druhy,
při 5 kg. každý kg. o 10 kr. levněji.
6.—, nejn.
zl.
Petrolej,
3.50.
zl.
Prosa
liektl.
—,
kilgr.
Fazule
liektl.
—nejn.
nejv.
zl.
5.90,
zl.
—Viky
prostř.
lového semena hktl.
prostř.
zl.
zl.—.—.
prostř.
,
zl.
D
5.60,
—, 3850
—.60, nejn.
zl.
—,
liektl. 33, kilgr.
klg.,
—.46.
Jete
5.40.
zl.
nejn.
zl.
nejv.
—.70,
Zasláno.
í l£ rt v z < 1 á n í.
Am
nej vřelejší.
Slavná rolnická záložna ve Slavičíně
darovala národní škóle ve Vrběticích 5 zl. r. č. na
vánoční stromek.
Záložna tato již více škol v okresu svými pod
porami obmyslila a bylo by sp'ravedlivo, aby si toho
všimnula i sl. c. k. okresní školní rada v Uh. Brodě,
a jí aspoň své uznání projevila.
u
Bůh
s
voláme
těmi
zaplať!
maličkými: „Pán
My jí
a prosíme, by na nás i příště pamatovati ráčila. S!áva
jí a její statečné správě
!
Ve Vrběticích, dne
9.
listopadu 1884.
Z P
čaj (thé)
nej výbornější jakosti a u bohatém výběru.
Prešpurkské suchary, angl. piškoty, máčeninu a
grahamský chléb do čaje, nejjemnější druhy KiifferRuské sardinky, okurky, salámy,
lovy čokolády.
jakož i y denně čerstvé uzené zboží ze závodu
—
Jana Simona
schnoucí lakové
Rychle
nové
barvy,
svíčky,
růzaé
Apollo,
stearidruhy laků, barvy,
voskové
svíčky,
Sklad lamp u bohatém výběru
IL I
AB-A ve Vídni.
HTM
im
4 domky 1K
Káva
nové
jakosti, za ceny
jako u velkém ze známé
nejlepší
ho
zasýlatéiského závodu
Robt. Kap-herr,
Hamburg,
žočkách
3
4 /.i kilo
5 kilo hrubé
po
fi5
na venek.
lvu přání vyřídí se též co nejlevněji
zásylky
„v Bybárnáck"
v
lili.
Hradišti
se prodají.
—
Bližších
dostane se
ta
zpráv
netto (nikoli
váhy co netto váhu) franko zatelům v administraci
poštovné balení dobírkou „Mor. Slovače", MariAfrik,
mokka, malozrná anské nám., č. 127.—
hnědá
3"40
cenu
silná
3-50
Kupní
zapraviti
Rio,
Domingo, vel. chutná 4*20 lze kapitalůni na více
4 30 leté
Santos, vydatná
3R
splátky.
4*50
Java, zelená jemná
4*75
Kuba, zelená silná
zlato
Java II., žlutá, láli.
4*40
Java I., zl. vel. lah.
4*80 k pozlacování a opravo
Guatemala, vel. jemná 4*85 obrazových a zrcadlových
Perl-mokka, ff. vydat. 4-90 rámců, sklenných, kovo
Ceylon I., zel. ušleoht. 5*25 vých a porculovaných před
Ceylon perl, zvi. jemn. 5*40 mětu a t. d. Tekuté toto
5*85 zleto může každý sám a
Menado, hnědá nejj.
Mokka, pravá arábská 6*50 velmi snadno pomocí štětce
i
:
Tekuté
Řadli ošťské
thé universální
Tekuté stříbro,
zaručené jemné jakosti. Na
základě mnoha vysvědčení
jakož rožnovské celtlichy
úplně neškodné. Tekuté
:
i
mechové
jsou dávno již toto stříbro hodí se
pro
osvědčené prostředky při
ho
<oukromníky.
majitele
všech nemocech plícních.
stinců, řemeslníky a t. d.
krčních a žaludkových.
K postříbřování stolního
Bulíček tohoto thé dle lékař
ského předpisu připraveni ho u ku náčiní, čajových příborů,
čtrnáctidennímu užívání odměře
na láhve, lžiček,
stojanů
ného stojí s návodem 1 zl. Po
držadel u deštníků,
loviční halí ek nu 7 dní rozdělen»' svícnů,
stojí jen 50 kr. Původní krabička spřežení pro koně, svítilen
rožnovských celtliček mechových atd. atd.
i
neznaKaždý,
50 kr. Za kolek a obálku 10 kr.
Kadhošfské thé uni lec, může veškeré tyto a
zvláště.
versální a rožnovské celtli *ky me různé, nahodilé předměty
chové lze jedině v pravé jakosti v
větší snadností ponej
z
I. Seieherta
:
mládenců po pohřbu slečny Fran
.
v Kroměříži,
i
příspěvků, na Ústřední
Matici školskou.
tišky S.lingrové tamtéž p. Dvaiiorádem v Uh. Hradišti odvedeno
Rum Jamaiky Kuby
Dlouholetá chvalná po na zmíněné předměty převěsf ručí za nejsvědomi- nésti. Velmi vzácné a trvan
tější posluhu.
Dopisování livé pozlacování. Cena láhi
obšírné cenníky v řeči vičky
se štětcem 1 zl.
české.
83
Jan Hlavica,
předseda místní školní rady.
Jan B. Tauber,
správce školy a místopředseda m. šlí. rady.
administraci naší odevzdaných
ř e r o v a
Sbírkou družiček a
šampaňské
Koňak a punčoviny; činský
v
sl er, správce velkostatku
Ctěný pan Alois
v Bílovicích, osvědčený přítel hudby chrámové, daro
val opět hudebnin za více zlatých ku zvelebení této,
začež šlechetnému dárci ředitel kůru vzdává díky
Výkaz
malaga
—.—,
nejn. —.—. Turkyně
(kukuřice) -- hktl., —- kilgr., nejv. zl. —.—prostř.
nejv.
zl.
francouzská, španělská, uherská, rakouská a rýnská.
Pravé
a
víno, zaručeně
znamenité jakosti. z
n
v butelkách, po půl litru od 20 kr. až do 1 zl.
— kilgr. —
zl.
nejv.
z peštsJcých parních mlýnu.
pravý, amerikánský, nejlepší od 5 kg.
počínaje, 1 kg. za 26 kr.
Červená a bílá vína v láhvích :
5.70.
zl.
z
Mouku
liektl.,
prostř. 5.—, nejn. —.—.
nejv. —.—, prostř. zl. 7.—
—.—. Čočky — hktl.,
prostř. zl. —.—, nejn. —.—.
hktl % 2,
—.—,
ó.—
Administrace „Mor. Slovače".
i
v
v Uh. Hradišti (vedle kláštera Františkánsk.)
nejv. zl. (5.40, prostř.
Ovsa 17 liktl., nejdr.
5.30.
zl.
Rzi
—,
liektl., kilg.
5.70,
nejn.
3.70, prostř.
zl.
—,
1
nejnižší zl. —.—.
nejd. zl. 6.30, prostř.
—.■—,
zl.
9.
§ 10.
zprávy,
Ceny polních plodin na trhu v Uli. Hradišti od
bývaném dne 10. pros. 1884. Prodáno: Žita (pšenice)
Výbor.
Spolek spravován jest výborem osmi Členů,
§
mezi nimiž nechť jsou vždy ředitel a alespoň jeden
profesor českého gymnasia Uh. Hradišťského. Čle
nové výboru volí se v roční valné schůzi relativní
většinou ode všech přítomných členů spolku vždy na
dvě leta. Po prvním roce trvání spolku vystoupí
polovice členů výboru losem určená, a v každé
valné schůzi doplní se výbor novou volbou. Po
každé valné schůzi volí výbor ze svého středu před
sedu, jeho náměstka, zapisovatele a pokladníka vždy
na jeden rok relativní většinou hlasů. Yystoupne-li
některý člen z výboru, nastoupí na místo jeho ná
hradník zvolený nejvíce hlasy až do konce správ
ního roku. Pro rozšíření spolkové činnosti jmenuje
výbor dle potřeby jednatele spolku pro venkov.
odporučuje
:
(Pokračování).
IV.
hospodář.
Kampaň cukrovarní na Moravě r. 1884. Cukro
varu jest na Moravě 51, nejvíce v obvodu finančního
zl.
pro podporu chudých studujících na
spolku
Mí\
Čerstvé a dobré zboží za nejlevnější ceny
i
;
—
dostali
Univ.
OCEI.OVE
4—8, 6—10
pro
a
8—14
PLUHY
palců hluboké orání,
3r a 4-radlicové pluhy pro jarní setbu a
podtrhávání
ku
strnišťat,
UMRATH A SPOL, BUBNA
(u Prahy).
Sklady: pro Moravu v Brně, na Křenové č. 64.
Pro Uhry v Budapešti, Waitznerring č. 60.
Jednatelství a sklad u pana
BRÄÜN-Ä
TH,
L, FiE I
Sklad v I'll. Hradišti
li lékárníka
p. Standa. Králíky (Grulich), v Čechách
—
y Uh. Hradišti.
Cenníky zdarma.
29
D
£N
*03
secí stroje, širokosecí stroje, válce
dodává co zvláštnosť továrna na liosp. stroje
S.
„u
lékárny
stříbřiti. Cenaláhvičky 1 zl.
v
na
Mo
Rožnově
Hoží"
Matky
ravě a zasílají se odtud objed__ ° _ se za hodějí
Zásylky
Vv i
'
'
návkv do všech končin poštovní!,
i
i
i
yo ltové neb poštovní dobírkou:
dobírkou
4
>v
C •—
03
>
u
°
c
^>
£
Ífí
co
*5
v.
cd
od
Tf
_ CN
^'3 S
O TS
f
co
O Sa>v
L. .0)
2
CO
JB"
T3
C
° *5
cd
£ E
A *o
s
-5
^o co
o
■O
3 T3
J=
O
—
^o
P*
až -3Ž
n
fí
>0)
>
II
08
ti
N 2
■9
ä
3
a *§ ^
S
O
S
S
o
c c 2
>£[
"Ph
—o
3
>N
Oi *
05
a E
t
a>
£ ä
= s
>co x cä
<D >ao
>
•■o
M
as
>5ž
o
iO
8
^
Za jedno^
oznámení
I
|
platí 8C
30 kr
;
4
:
-
^
►
MILY OZNAMOVATELí
Za jedno
oznámení
Ruské inazadlo na obuv
\>
platí Se
SO
i>
všeho druhu.
Nejbohatším výběrem
lcr
práce vše šťanské besedě v Uh. Hra
51
ho druhu přijímá a vy dišti.
co nejvkusněji a
řizuje
T)n»ky:
lefošky, tažené
V.
nejlevněji
Jručnice, revolvery, jem
47
v Uli. Hradišti.
né zbraně a t. d., jedině
ATlip i sy, firmy a veškeré dobré u W. SCHINARA
l-i malířské
práce vkusně v Uh. Hradišti 11a Moravě.
a co nejlevněji shotovuje
ZUZAN v Uli. Uatstvo salonní, podHradišti, Prostřední ulice, lOzimní i zimní z
rolníkům, les
níkům, cestujícím atd.
Pp.
vánočních a novoročních dárků
Knihařské
NEUMANN
ničkách po
mohou 'pouze
honositi se
buď
Clil
nejjem49
č. 39.
nějších látek velmi levně
čerstvá zásylka a znamenitě vkusně shotood p. SIMONA z Kromě jvuje K. NEUBAUER, Ze
FRANT. lené náměstí, č. 54 v Uh.
říže došla dnes
48
LASECKÝ, hostinský v Mě Hradišti.
v
C
2.
3.
Zpráva jednatelovu.
Z p r á v a pokladníkova.
Volba výboru.
V o n é á v r h y.
V Uh. Hradišti, dne
4.
1
11
10. pros. 1884.
JUDr. Naplava
118
t.
č.
v. r.,
místopředseda.
venek
tetiijicl |im
intelligentní a výmluvní, kteří svou službu většímu
továrnímu závodu věnovati hodlají a jako pro
davači u soukromníkův značný
odbyt docíliti
vstavu jsou, naleznou, v pádu-li se hodí, ihned dobré
postaveni. Podmínky jsou: Neúhonný char aktér:
Písemné
příjemný zevnějšek a dobrá odporučení.
nabídky, opatřeny zevrubným udáním dosavadního
zaměstnání, buďtež zaslány na
—
=
Tovární pisárnu v
111
Ferdinandská
ulice,
čís,
Brně,
=
Prostřední ulice.
Za nejlepsí četbu doporučujeme vřele a svědomitě
Redakcí
i
Fr.
poučná
bibliotéku".
činí obuv
úplně nepromo kávou, v o da
do obuví nevnikne, třeba
v ní celý den stáli, chrání
nohy před oznobeninou;
i
lidu".
franko na požádání.
zábavná
původní
r
XI
děl:
dílo
„Vjrobna hospodářskjch potřeb"
na
liovsiýn»
pr. Hor. Studenec (Čechy).
„Vzpomínky" nejslavnějšího spisovatele morav Nákladem knihkupectví
ského, zemského archiváře Vincence Brandl a. Cena 30 kr.
Jos.
fVjiškovského
III. dílem jest „Několik obrázků z kukátka Václ.
Kosmáka", nejpopulárnějšího výpravo v ate le moravského. Cena 36 kr.
v Českém Brodě
IV. dílo zavírá výborný liist. obraz „Obětovaný" od proslulého románopisce
8í>
vyšlo právě:
Aloisa Jiráska. Cena 60 kr.
II. dílo tvoří
autobiografii
V. dílo obsahuje prof. Fr. Bartoše sebrané rozpravy národopisné „Lid a
0
naiezeneřeh v Cechách.
národ" (díl I.), které jsou nejznamenitějším národopisným dílem veškeré literatury
české. Cena 50 kr.
Příčiny velké úmrtnosti a
VI. dílo tvoří krásné „Povídky" záhy zesnulého Jos. Večeře. Cena 40 kr.
špatného vychování těchto
VII. dílem začíná nejdůkladnější cestopis Moravy. „Cesty po Moravě" od dítek. Sepsal Vojt. Franc*
slovutného vlastiznalce prof. Jana Havelky. Cena 28 kr.
Cena 20 kr., poštou 22 kr.
VIII. dílo drží v sobě výtečné historické obrázky „Stezkami našich dějin"
Dostati lze v každém
od slavného povídkáře našeho V. Beneše-Třebízkého, tak záhy nám bohužel odňa
knihkupectví, zvláště ale u
tého. Cena 52 kr.
nakladatele v Č- Brodě.
IX. dílo záleží z rozkošných „Několik obrázků moravských" od prvního
básníka našeho, geniálního Svatopluka Čecha. Cena 20 kr.
X. dílem jsou zajímavé „Malé povídky" od nadaného Fr. Roháčka. Cena 80 kr.
XI. tvoří moravské pověsti „U krbu"v od Jos. VI. Hrubého. Cena 20 kr.
ohnivzdorná, nejnov.
XII. dílo „Vesnické povídky" Václ. Řezníčka (se sází).
za
úplně
soustavy,
XIII. dílo „Vesnické obrázky", básně od J. Nečasa (v tisku).
XIV. dílo „Poslední bašta českobratrská", liist. povídka od AI. Dostála (v tisku). chovalá prodá se vel
XV. dílo „Výlet do Cech, Solnohrad a do Rakous" od Jana Soukupa (v tisku).
mi levně. Bližší zprá
V ročníku III. (1885) chystá redakce „Mor. bibl." tata výborná díla: II. díl
epochálního národopisu prof. Bartoše „Lid a národ" (Podužáci, Kopaničáři, O naši vu podá administrace
poezii kramářské), novou báseň proslulého slavíka od Otavy AI. Heyduka, vele
Slovače"
„Moravské
zajímavé nové dílo „Od kolébky nového života", obrázky z let probuzení našeho
112
od prof. J. Bílého, obrazy ze života Jihoslovanův od nadaného slavisty G. Hudce, v Uh. Hradišti.
povídky J. M. Hovorky, Fr. Táborského, J. Černohorského a j., „Ze Slezska pro
Slezsko" od řed. V. Praska a j. Mimo to pokračování pak z ročn. I.
Pokladna
I.
(seš.
1.—27.)
„Mor. bibliotéky" dostati lze tamtéž místo
Cenu pouze 2 zl., poštou 2 zl. 25 kr.
Vše
hodin
Remontérky, kyvad
lové, strojní a
obuv měk
že se noha
sníh jen slabě na obuv se
nachytá a když se rozhřeje, steče
v kapkách z obuvi, aniž by jen
dost imllo vody do obuvi vniklo.
a vydávanou, jež přináší jen
díla
od spisovatelův našich n ej v ý te čn ěj šícli. Posud vydáno
Baye
dobře zřízený sklad
zlatých
kou, povolnou, tak,
tak snadno neotiaéí,
tož
obsahuje krásné a velezajímavé črty Františky Stránecké „Z našeho
Cena 30 kr.
I.
sníženou
stribr
toto finí
a
Za
působivost;
výteČnosť
bibtiotéku"
schválilo
a
,,Moravskou
doporučilo vřele veškeré casoručíme!
české.
pisectvo
Cenník ostatních našich výrobku
ník
Odporucuje svůj
prodeji
neboť součástky jeho vniknou do
pór obuvi, ztuhnou a teplo z obuvi
nepropouští, činí obuv velmi trvan
livou, obuv nepuká a má krásnou
barvu.Mazadlo toto odporučujeme
zvláště na zimu, neboť obuv se ni
kdy, jak se ř ká nerozmáchá, pro
„Moravská bibliotéka" vychází třikráte měsíčně o 3—4 archových sešitech
v úpravě velmi vkusné a
stojí sešit pouze 10 kr. Na půl roku předplácí se v knih
kupectví J. F. Šaška ve Vel. Meziříčí 1 zl. 80 kr., na celý rok 3 zl. 60 kr. Roč
7,
proti
Mazadlo
Výborné a laciné čteni pro dlouhé večery zimní!
„Moravskou
5,.
Provise značná.
114
Pozvání
k valné hromadě
4 a
pro pp. obchodníky po 2 kr.
115
až zl. 1.—
:
1.
2, 3,
dobírce, anebo
dřívějšímu zaslání obnosu.
1 1 ClllJX v
i
UHERSKÉM HRADIŠTI,
v
Parků
Dle stanov a spolčovacího zákona svo
lávám valnou hromadu na den 21. prosince
1884 na 7 hodinu večerní do místností
Měšťanské Besedy v Uh. Hradišti.
zl.
Ku drobnému
KAREL
divad. a pěvecké jednoty
v Uli. Hradišti.
odporučujeme naše výtečné
mazadlo na obuv, které ro
zesíláme frankované v bed
milým přátelům a známým, kteříž za
dítěte,
za 2
zl.
Makulaťura
drobná (stampf)
kde a zač
se prodá,
72
sdělí
„Moravské.
70 kr. za administrace
Slovače" v Uh. Hradišti
116
and.
příčinou
úmrtí nezapomenutelného našeho
maličké naši
vysací
cenu
opravy vykonají se
obleji.
Za "každou shotovenou práci senici
pp.
1 role.
Slavným správám museí,
numismatikům a přátelům
starožitností!
Sbírka starých, historických mincí, stříbrných,
zlatých, měděných a konečně i papírových státních
poukázek, až na dnešní den běžných a platných,
v celek po dlouhá léta a soustavně seřaděných, úhr
nem přes dva tisíce kusů čítající, se prodá za cenu
přiměřenou. Sbírka tato jest vzácná a řídká, nač ze
jména sl. české naše spolky musejní upozorňujeme.
Písemná nabídnutí, k nímž se ihned odpoví, adre
sována buďtež pod „Numismatika" na administraci
99
„Mor. Slovače" v Uh. Hradišti.
m
1 1
át
ejlevnější a co nej
upřímnou soustrast' svou nám projevili a drahé dítě naše
k tmavému, chladnému hrobečku doprovodili, buďtež
dne
10.
prosince
t.
r.
díky naše vřelé, nehynoucí!
V
Kroměříži, dne
Antonína JDankovtí,
roz.
matka.
—
Majitel, vydavatel a zodpovědný redaktor: Ant. M. Daněk.
11.
prosince
1884.
JVC. Josef Daněk,
Kladivova,
otec.
Jaromír Daněk,
—
Tiskem
L.
R.
bratříček.
118
Kráčelíka v Uh. Hradišti.
S textovou
přílohou.
Příloha k
čís.
13.
„Moravské Slovače
besídka dějepisná.
Z šedých
dějin vzdělanosti
na Moravě.
Od
Leop. červenky
cvičného učitele
v Příbore.
Mohamedané mají jistý článek víry, dle
kteréhož má každý Mohamedan aspoň jednou
ve svém životě navštíviti všem Mohamedanům
posvátné město Mekka, kdež pohřben leží
„veliký prorok" Mohamed, zakladatel víry
mohamedanské. Každoročně mnoho a mnoho
vyznávačů víry mohamedanské tam putuje
ve velikých karavanách. A kdo z nich jednou
v Mekce byl, jest u svých spoluvěřících u
veliké cti a vážnosti. Požívá všelikých výsad
v životě společenském i politickém.
Mohamedané, vykonávajíce své modlitby
denní,
Mekku
jsou obráceni obličejem k Mekce.
mají za místo, odkudž jim prý spása
Z Mekky se rozšiřovala víra rnohamedanská „ohněm a mečeni" po celém Východě
vzešla.
čili
Orientu.
my
Oechoslované a vůbec Slované
máme takovou „Mekku", místo, odkud nám
zářila hvězda prvé velikosti, hvězda duševní
Místo to jest
křesťanství.
síly a vědomí
posvátný Velehrad!
I
—
Kdož by z nás nebyl něco slyšel o Vele
hradě ? Kdo z nás nenavštívil už kolébku tuto
A
naší minulé slávy a moci?
Velehrad vítá
každého poutníka česko-slovansltého po staroslovansku. Velebný hlahol starobylých zvonů
rozléhá se po údolí
po horách chříběcích
až k starožitnému Buchlovu Ve vnitru našem
i
!
ozývají se hluboké city vděčnosti. Vroucně
děkujeme Bohu za to, že již přes tisíc
1 e t
možno nám jest se mod liti v našem dra
hém mateřském jazyku, že již přes tisíc
1 e t
možno nám jest, slovo Boží v našem
mateřském
jazyku
vykládané
poslouchat!,
přes tisíc let možno nám jest v „knize
kněh", t. j. v písmě svatém, se dočisti, kte
rak
Bůh
se byl zjevil.
A
když po vykonané
pobožnosti zraku svého pozdvihneme, máme
za to, že nacházíme se v nějakém vidění,
že nacházíme se někde v nadpozemsku, jež
dle podání zbožných křesťanů připravil Bůh
těm, kteří ho milují. Ano, chrám Velehradský
v nynější obnovené úpravě j est j o d n ý
svého druhu na celé Moravě!
i
sídlo knížat
Bývalé
moravských a svatých
apoštolu slovanských, Velehrad, nestával vždy
tam, kde nyní jest; má se za to, že „Staré
Město" u Uh.
Hradiště se rozprostírá na
místě dřívějšího Velehradu.
založil
markhrabě
Nynější Velehrad
Vladislav v létech 1190—1198 jako klášter
cisterciácký. Mniši celou okolní krajinu, Ma
ďary po pádu velkomoravské
říše
spustošenou,
zúrodnili.
Opat kláštera náležel mezi stavy
moravské i uherské. Klášter během času na
byl mnoho statků pozemských, stal se jeden
z nejbohatších na Moravě a tato zámožnost
vzbudila u jiných velikou závisť, a tak klá
šter zakusil zloby lidské v míře vrchovaté.
Bylť drancován od šlechty, Maďarů a m. j.,
až konečně za vlády Josefa II. 1. P. 1784
byl zrušen tak jako mnoho jiných klášterů.
Jest tomu právě sto
let!
Zrušením kláštera Velehradského a zlým
hospodařením s jeho poklady všelikými stala
se ztráta pro naši
Budov
Moravěnku nenahraditelná.
klášterních upotřebeno k účelům roz
ličným, ba i za stáje pro koně vojska
ruského 1. P. 1850, kdy toto táhlo do Uher,
vzpouru Maďarů. Chrám jest
nejdelší na Moravě a měří přes 100 kroků.
V nynější podobě vystaven jest kostel léta
aby
skrotilo
Páně
1721.
Ačkoliv
tedy
nynější
osada Velehrad
není oním Velehradem, kde sídlel Rastislav,
kam na jeho
pozvání solonští svatí bratři
Crha a Strachota (Cyrill a Methoděj) l. P. 863
9
zavítali,
přece veškerá úcta naše přenesla se
kamenu
nezůstal".
na Velehrad nynější.
Každého upřímného Moravana pojme
stesk a zármutek, že Maďaři při svém velkém
1.
P. 907) brzy po
Moravu
na
(asi
vpádu
smrti Svatoplukově, krále velkomoravského,
Velehrad úplně ztroskotali, tak jak to Římané
s Jerusalemem byli
učinili, že „kámen na
r.
!
Břetislav, český Achilles,
vraceje se
1028 vítězně z Uher, přitáhl ke zříceninám
Velehradským, spatřiv pak tu spoustu, ty
zpustlé a zohavené chrámy Boží, ty rumy
druhdy tak mocného hradu, tu hořké přelé
val slze, jako Jeremiáš nad Jerusalemem.
Divocí Maďaři chtěli Moravěnku naši
celou v poušť obrátiti, chtěli lid moravský
sobě rovným, totiž taktéž divokým,
surovým a pohanským zvykům oddaným.
učiniti
Avšak naši svatí věrověštcové byli tou
pevnou žulovou skálou, na kteréž se veškerá
Lid byl
zběsilá divokost nepřátelů rozbila!
uchráněn jak duševně tak i tělesně. Ale ja
kým divem ?
Jedině svou vzdělaností, kterou
A
naši sv. apoštolé.
v čem
byli hlásali a šířili
se zakládala tehdejší vzdělanost? Jistě jen
v čisté víře, učení Kristově! Každý člověk,
ve víře Kristově vycvičen
který
jest,
dokonale
vzdělán ý m
laností
musíme jen
Neboť pod vzdě
rozuměti, když jsou
e s
j
to
t.
duševní stejně vypěstovány.
A to se u p řiti n e d á, že křesťa ns t v í šlechtí nejen srdce, n ý b r ž i
byst. ř í r o z u m. Každému čtenáři jest
veškeré
síly
vědomo, že kde křesťanství se zakořenilo,
tam také všeliké umění svůj stánek rozbilo.
Můžeme tvrditi, že veškeré umění v křesťan
ství svůj základ má. Uvažme jméno Hospo
dinovo ctívá se v chrámech, jsouť to po vět
šině budovy velkolepé! Stavitelství jest umění,
jehož však použito bývá k proslavení jména
Páně. V chrámě se provozuje hudba a zpěv.
Ovšemť má to býti hudba dokonalá, a ve
:
lebná, zpěv vážný, lahodný.
chrámech jsou sochy a obrazy; sochař
ství
malířství jsou umění vzácná, i tyto
slouží k oslavě Boha.
Známoť, že naši předkové lnuli ku svým
svatým učitelům srdcem celým, neboť slovo
Páně hlásali jim sv. Cyrill a Methoděj v ja
V
i
mateřském,
vykonávali jazykem
zyku
dobře, že tehdejší vězení značilo tolik, co
„za živa býti pohřbena". Svatý Methoděj
byl od německých biskupův teprve tehdy
propuštěn, když papež jim hrozil sesazením
z úřadů biskupských a velikou klatbou cír
kevní. Byl to jisté největší trest
doby ony,
neboť v klatbu daný byl psancem. Tak
trpěl
sv. Methoděj pro duševní blaho lidu morav
ského
Po smrti Adriana II. nastolen byl na
stolec papežský Jan VIII., který též ničehož
na církvi moravské nezměnil a byl rovněž
příznivcem Slovanův jako jeho předchůdce.
Ještě však jiných zásluh, taktéž nesmrtel
ných, vydobyl si sv. Methoděj o náš národ
tím, že přeložil písmo svaté na jazyk slovan
ský, užívaný vůbec lidem tehdejším.
Překládati písmo svaté z původního
sepsání není tak lehké a snadné. Na čemž
jindy celé shromáždění pracovalo, to vykonal
sv. Methoděj sám a sám!
Tu musíme se
obdivovati jeho hluboké učenosti, jeho by
strému duchu a jeho vytrvalé pilnosti. Jistě
musela řeč našich předků býti tak vyvinuta,
veškeré
obřady církevní
mateřským. Počínali si
měla svůj zvláštní význam, výraz pro
každou věc, předmět, o kterémž v písmě
svátém se mluví. Sv. Methoděj, nejsa rodilým
Moravanem, přece se jazyku tomu v takové
míře přiučil, že se stal mistrem! Kolik pří
kladů můžeme uvésti takových ? Málo nebo
žádných! Takových mužů, jakým byl sv.
že
Methoděj, jest velmi, velmi pořídku!
V měsíci říjnu dne 20. bylo tomu právě
tisíc let, co překlad sv. písma byl dokon
čen, kdy první slovanský apoštol dal v našim
předkům poklad ceny nehynoucí. Ctcmeť
v starých památkách „Sv. Methoděj r. 884
začátkem měsíce března uchýlil se .do zátiší
:
s
dvěma svými
i
se sv. Cyrillen! společně přeložil.
Dílo bylo
již v témže roce 26. měsíce října hotovo".
Na
den sv. Dimitrije, velkomučedlníka
a rodáka Soluňského, dno 26. října 884 roz
kázal sv. Methoděj na poděkování Pánu Bohu
slavnou bohoslužbu.
Můžeme
se
stali
úplně
zbytečnými. Němečtí biskupové osočovali
naše sv. patrony až u stolice papežské
z bludů a kacířství.
Tvrdili, že „tré toliko
jazyků obral sobě Hospodin: hebrejský, řecký
a latinský, protož těmi toliko sluší hlásati
slávu Boží!"
Leč papež Adrian II. prozkoumav stíž
nosti a vyslyšev sv.
bratry, dovolil a
schválil počínání s v. apoštolů.
Tak tedy řeč slovanská došla ta
kové vážnosti, jako v církvi po
žívala latins k á, i eck á a ebre jli
s
ká
!
Ano
týž papež
i
posvětil sv.
Methoděje
za metropolitu moravského!
Tím však zášť německých biskupů tako
vého stupně dosáhla, že sv. Methoděje jali
a.
půlčtvrta roku jako nějakého zločince
v Němcích kdesi věznili! Ano
před něme
ckého krále ho postavili, a když mu ničehož
dokázati nemohli, tedy ho ještě poličlcovali
i
!
Kdo
jen poněkud
v dějinách
se vyzná,
ví
pěti
Vine. Furchem:
—
moravským básníkem
s
hrozná dobo!
Duchům však jsi krátká
Svatí bratři, Vašich zásluh
Živa v nás památka.
Z Boha vyšlo Vaše slovo,
Protož živé bylo,
Tisíc let
i
německých na Moravě, kde
kněží rychlopisců,
aby přeložil a opsati dal všechny knihy
bohoslužebné
církevní na jazyk slovanský,
jakož i písmo svaté kromě kněh makkabejských, žaltáře a ještě některých menších
kněh starého zákona, kteréž již dříve byl
tedy ve svém apoštolování právě opačně na
proti německým knězům a biskupům. Něm
cova povaha se nikdy nezměnila, jak byli
tehdy, jsou nyní: osobivi, pánovití, výbojní,
domýšliví. Již tehdy chtěli němečtí knězi,
by lid moravský němčině rozuměl a byl jim
ve všenťpovolným. A když lid takým nebyl,
byl vykřičen za tvrdošíjný, zlý, potměšilý.
Vidouce tedy němečtí biskupové, kterak
blahodárně sv. Cyrill a Methoděj působí,
záviděli jim toho; neboť nemohli více požadovati všelijakých dávek za vydržování kněží
učedlníky,
A
k životu
Mocno
ó
lid
—
Slovanský
probudilo.
Než však písmo svaté
bylo uvedeno na
jazyk slovanský, vynalezl sv. Cyrill již dříve
zvláštní písmo, kterým se daly vyjádřiti
toť byla
všecky zvuky jazyka slovanského.
vymoženosť veliká. Jak známo, jest řeč naše
velice ohebná, což ku př. o německé říci
A
Němci posud
postrádají některá zna
ménka, kterými by vyjádřiti mohli některé
zvuky své mluvy. Písma toho, které nám dal
sv. Cyrill, ovšem
nyní my více neužíváme,
tak dobře jako naše nynější mluva se od
chýlila od dřívější, avšak přece se posud
u některých kmenů slovanských užívá písma
nelze.
onoho
knihách bohoslužebných. Písmo ono
slově hlaholské nebo také kyrillika.
Slovanská bohoslužba po smrti sv. Me
thoděje brzy na Moravě zanikla přičiněním
v
německých biskupů, kteří se též namáhali,
aby památka a působení sv. bratří u Mora
vanů vešly v zapomenutí. Ale u lidu morav
ského památka sv. učitelů nevyhynula, láska
ne vy hasla! Není chatrče u nás, ve které
bychom nenalezli buďto obraz, buďto sousoší
našich sv. apoštolů. A trefně praví básník:
„Ano, Vy jste nám na blízku,
Vy
A
nás oblétáte,
nás a Slovanský národ
Kevidmo žehnáte.
10
nám
u Hospodina
Věrní důvěrníci
Jste
Vy
Zvučí
Vám
i
—
Hospodinu
Zpěv náš velebící!"
Den
26. října
884
jest
velcpamátný pro
veškeré Slovanstvo, dnem tím byl položen
základ k písemnictví slovanskému. Nebýti
sv. Methoděje, nebyl by dnes jistě Moravan
uto
naši
předkové
Slovanem, jistě by byli
Písemnictví zacho
nuli v moři Němectva!
vává národ při životu. Proto také veškerá
snaha všech vlastenců čelí ku povznešení
toto i my
českého.
Podporujme
písemnictví
odbíráním dobrých kněh českých a jich be
dlivým
básník:
aby
čtením,
se
vyplnilo,
„Sláva na Moravě
Už nám nepomine
co
praví
—
sílou
že v radosť a jásot vmísil se bol
žal, neboť
vítězství
zakoupeno bylo velkým počtem
vzácných a zámožných měšťanů, jich synků,
ano i kněze milovaného P. Bergra, již všichni
i
v boji o rodné své město podlehli a na bojišti
Po tak kruté porážce neod
mrtví zůstali.
vážil se nepřítel více na město, jež nyní
Takoví bývali předkové naši. Pro vlasť
Jak se
a rodný jazyk svůj obětovali vše.
si se poděla statečnosti a
Kam
mění!
časy
chrabrosti občanská? Na místo tebe nastou
rodného
a
místo
a.
netečnosť
pila lhostejnost
Methude,
Za nás orodujte,
Co duchové strážní
Při Moravě stůjte !"
Z
s
se vrátilo.
k
domácí
klidně
práci
opět
Pomiluj ny, Bože,
Velký Hospodine!
Cyrille,
novou
měšťané vzmuží se a
na nepřátele, rozrazí šik jeho a přinutí jej
k útěku. Vítězství bylo na straně měšťanů.
a
množství
velké
dle
zpráv
Nepřátel padlo
vítězům dostalo se značné kořisti. Brány
města se otevřely, zvony zahlaholily a za
vrátili se vítězové do města,
a
jásotu
zpěvu
vzdali Bohu díky za
krvavém
boji
aby po
za vítězství tak těžce dobyté. Žel bohu však,
udeří
rodišti Ko
v
tam,
ozývati
a
hlahol
hlahol
nepřátelský
cizí,
menského,
jazyk, jímž předkové mluvívali, vystěhoval
se do chýží lidu, jakoby byl sprostším a do
měst se nehodil. Dějiny buďtež nám školou.
Statečnost a udatnost občanská předků na
se
počal
jazyka
pamětí üixerskq-BtQäs&tch.
Psalo se léta Páně 1(505. Nad městem
zhoubu
se
vznášel
Brodem
děsný,
Uherským
Bouře v sousedních Uhrách
věstící mrak.
vzniklé, kde voje Štěpána Bočkaje, sesílené
hordami ku pomoci povolaných sveřepých
Turků, krvavé stopy po sobě zanechávali,
vraždíce a loupíce bezbranné obyvatelstvo,
blížili se kvapným krokem k městu samému
a ohnivá záře nočního času nad popleně
se
dědinami
a
vznášející
zapálenými
nými
a sílu svou a pamětlivi předků svých, již s obě
tavostí život svůj na ochranu rodného města
měšťané zbraně
opevňovali se silněji a tužili v řemesle válečném,
života
domácího
klidného
místo
jež nyní
město
samo
všech
Bylo
pak
zaujalo.
mysle
od
a
důkladnou
přírody již
jsouc
pevností
nižinám
k
klíčem
Moravským,
baštou,
jako
položili,
ostřili
své,
vysokými a pevnými hradbami, pří
znivou polohou pevnostním táborem, kterýž
stalo so
mnohému
nebezpečí
odolati
mohl.
Nad
to
času
shromážděno
tehdejšího
bylo
pak
v městě mnoho venkovského lidu, vojska
císařského a proto očekával každý, ač s tlu
koucím srdcem, přece zmužile blížící se ne
sebe
čekati.
na
dlouho
Ti
nedali
přátele.
městem
nížinách
se
v
před
Brzy objevili
se
město
a
Uhrů
aby
Turků, žádajících,
roje
jim vzdalo. Avšak z hradeb města dostalo
se jim odmítavé odpovědi a Turci vidouce
vůči
opevněnému
městu
marnosť
útoků
odtáhli k jihovýchodu, poplenivše
a
a
okolní
povraždivše
dědiny
předměstí
nemohlo.
uniknouti
jim
jež
obyvatelstvo,
Dvakráte tak pokusili se Turci s Uhry o
města, pokaždé však byli se ztrátou
svých,
dobytí
Krvavý však nastal Brodanům den
10. června 1605. Nezdar vojska tureckého
a obava před opevněným městem přiměly
odraženi.
vůdce vzpoury Štěpána Bočkaje samého,
že s válečnými obléhacími stroji a vojskem
více než 12.000 mužů čítajícím, přikvapil na
město a hnal na něj útokem. Měšťané však
dobře ozbrojeni odrazili, ač ne bez namahání, prudkou sílou první útok vojska Bočokamžiku
učinili
v
vý
příhodném
kajova,
svedli
s ním nad Bájova
na
nepřítele
pad
bitvu krvavou, vražednou, v níž udat
nosti a chabrosti vlastenecké zápoliti bylo
s krvežíznivou surovostí zaslepenců. Ačkoliv
cem
z
počátku měšťany štěstí, jakolvěk
provázelo
o rodné své město bojovali s udatností lví,
a
odolati
nemohli
přesile nepřátelské
přece
vítězství již klonilo se na stranu četnějších
V
nejrozhodnějším okamžiku přisbor
však
kozáků;
bojujícím
nápomoc
kvapí
nepřátel.
buď nám příkladem, neb
my
i
bojujem
ten
není
a
ač
o
svá
svatá
boj
pravá,
nyní
to boj
neb
jest
tuhý
jen
krvavý, jest přece
—
nepřítelem mocným, odvážným, boj, aby
města naše stala se tím, čím bývala
aby
1.
stala se městy českými, národními!
s
každým duem
a naplňovala
přibližovala
hrůzou srdce měšťanů a četný počet venko
vanů do silného města se ukryvších.
Ačkoliv bylo nebezpečí veliké, spoléhali
na Boha
uzavření
v
hradbách
městských
přece
se
šich
bude tomu právě pade
sáte let, co poprvé v Pjaze zazněla Frant. Škroupa
to v devatenáctém
?"
domov
Bylo
„Kde
můj
píseň:
z dvaceti a jednoho čísla, z nichž skládala se téhož
dne na Pražském jevišti ve prospěch skladatele po
prvé a naposledy provozovaná fraška „E'idlovačka".
Karel
nebožtík
muzikant
žebravý
Zpíval ji jako
této písně nedlouho
text
obdržev
Škroup
Strakatý.
v pozdní
němu
k
hudbu
slonil
před představením
21. prosince
t.
ii
lože své
—
.
—
i
Mí
den.
tento
na
důležitý
památníku
níme prémii, již „Zlatá Praha" nabízí svým oi.bjrntolům na příští rok. Střed obrazu tvoří píseň „Kde
domov můj ?" ozářená leskem, vycházejícím z koruny,
dědice
Karel
IV.
zasvětil
vlasti
otec
památce
již
země české, sv. Václavu. Kolem ní umělec jako
skvělou obrubu umístil řadu kreseb, jež vesměs
se k textu velebné naší hymny; v levo nad
se důstojného
vztahují
v níž „bory
lesnatou
krajinou,
provedenou
výtečné
šumí po skalinách", skupinu Cechů z doby mythické.
Střed zaujímá ctihodný kmet, obstoupený duchaplně
s
dcera
v
svou
družinou:
popředí
seskupenou
mladistvou
s
v
pozadí
syn
hošíkem,
buclatým
v
milostném objetí; poněkud opodál ještě
chotí
v
vesměs
členové
dva
pohrouženi
rodiny;
jiní
jako
jim
poskytuje
jejž
pohled,
rozkošný
uprostřed „zemského ráje" velebně vystupující Rip,
mezitím co v právo genius země české v podobě
ženské postavy forem nadpozemsky ušlechtilých ra
dostně je vítá máváním ratolesti lípové
Utěšený
to obraz z dob dávnověké minulosti, s níž velice
.
.
.
šťastně kontrastuje výjev, zobrazený na spodní polo
vici obrazu. Výjev z národního života takořka našich
rozechvění
v
radostném
lidu
českého
davy
dnů, kdy
dávaly se na pout do matičky Prahy, by potěšily se
dosta
na zdaru dokončení velkého díla národního
vění našeho „Národního divadla". V popředí sbor
hudebníků, za nimi pestrý houfec statných junákův
a dovádivých děvic. Následováni banderiem na buj
ných ořích a pějíce a jásajíce, spějí ku Praze, která
v mlhovité ještě dálce, s čarokrásným obrysem za
Tvůrcem této krásné a zdařilé,
končuje obzor.
Liebscher.
Adolf
dokonalé
komposice
jest
umělecky
Jest to dílo v každém ohledu mistrné. Z každého
:
črtu
jest
patrno,
že
toto
dílo
prýštilo
se
nikoli
—
—
úplně spůsobilá k tomu, nebýti pouze upomínkou
na důležitý moment v národním našem vývoji, nýbrž
k tomu, aby byla pravou ozdobou nevšední uměle
Prémii tuto obdrží
cké ceny pro každý příbytek.
každý odběratel „Zlaté Prahy" na rok 1885 za mírný
zl. r. č.
doplatek
—
i
I
a vědění,
„Libuše", matice
počíná právě rozesýlati svým členům první a druhé
ročníku patnáctého, obsahující znamenitou
číslo
historickou povídku „Poklad" od slavného našeho
románopisce Aloisa Jiráska. Pokládáme za svou po
vinnost upozorniti co nejvíce své čtenářstvo na
„Libuši" a co nejvřeleji doporučili mu spolek tento,
jenž členům svým podává za roční příspěvek 1 zl.
zábavy
sedm knih obsahu nejcennějšího, jichž krámská cena
obnáší asi čtyry zlatý. Faktum toto podává nejjasnčjší
svědectví o šlechetném působení záslužného spolku.
Býti členem „Libuše" není žádnou obětí, nýbrž největší výhodou. Obzvláště letošní ročník měl by na-
největší rozšíření všude, kde česky se mluví,
neboť uveřejní práce nejlepších spisovatelův, jež
sebe pečlivěji vybrané
budou ozdobou každé,
lézti
i
knihovny. Mimo uvedenou již povídku „Poklad" od
Aloisa Jiráska přínose 15. ročník „Libuše" půvabnou
novellu „Tajemství strýce Josefa" od slovútného
romanopisce Fr. Heritesa. „Některé črty" od Fran
Stránecké,
spisovatelky moravské,
přední
tišky
„Pod praporem naděje", již složil Václav
Řezníček, konečně sebrané „Povídky Elišky Krásno
horské a Františka Chalupy", povídky „Naše ves
jindy a dnes." A to vše obdrží člen za pouhý roční
historii
r
Odporučovati více „Libuši" bylo by
myslíme, že postačí, řekneme-li: Staň
se každý ve svém prospěchu členem „Libuše."
r.
nemociié choti. Píseň ta stala se
vlasteneckou hymnou česko-slovanského národa. Jakou
má pro nás důležitost, jak mocně prospěla k pro
buzení a vzpružení národního, ba i politického na
šeho vědomí, všichni víme. A proto zjednala také
nýbrž
nejen skladateli svému nesmrtelnost jména
sobě samé. Píseň „Kde domov můj" zaujímá a zai
v bo
míst
z
na
bude
předních
jedno
věky
ujímati
hatém pokladu národních našich skladeb, a den pa
desátých jejich abychom řekli „narozenin" zajisté
sluší oslavován býti jako padesáté narozeniny kte
réhokoli buditele našeho národa po více než dvě
Bohužel, že
stě let takřka za živa pohřbeného .
důležitá
okolnosti
tomu,
aby
zabraňuji
nepříznivé
tato slavnost slavila se v pravý čas spůsobem oká
že
bude
odběratelům
Tím
naším,
vítanější
zalým.
dostane
nakladatelstva
aspoň
jim
„Zlaté
Prahy"
péči
noci
—
příspěvek
zbytečno
Literatura a umění.
Dne
chladné reflexe, nýbrž ze srdce umělcova, milují
cího národ svůj láskou čistou, láskou upřímnou.
Kresba správná, rozdělení světla a stínů přímo mi
strovské, přispívá velice platně k zvýšení sympathického dojmu, jejž tento jeho plod v každém patřiteli
—• Také reprodukci
světlotiskem osvěd
spůsobí.
na
čené firmy Rümmler & Jonas v Drážďanech
zvat! sluší v každém případě úplně zdařilou, jak co
do akkordu tónového, tak i co do měkkosti celko
vého provedení. A protož směle troufáme ei tvrditi,
že prémie „Zlaté Prahy" pro r. 1885 bude v každé
vlastenecké domácnosti hostem vítaným
jsouc
z
—
1
zl.
I
"\7"37-32:a,zi
odboru
ku
zřízeni
příjm-ů.
„Českého
gymnasia"
v Uh. Hradišti.
P. T. Jos. Ohnoutek, rolník z Malenovic
Uh.
v
Hra
obchodník
Adolf
Nassau,
zl.;
dišti 12 zl.; dp. Martin Mlíčka, kaplan ve
Veselí, sbírkou, k níž přispěli: Ant. Janík,
25
hostinský 5
J.
2
zl.,
J.
Christin, nadučitel
5
zl.,
Tenora, učitel 2 zl., Frant. Daněk, rolník
Vácslav Hádek, učitel 1 zl., Max
zl.,
Grundmann,
učitel
1
zl.,
Jos. Václavek, pří-
Karel Lerche, pekař 1 zl., Jan
Smrštík, měšťan 1 zl., J. Bartošek, mlynář
František Blažek, obuvník 50 kr.,
zl.,
50
Martin
měšťan
kr.,
Mučka,
Kučera,
Ignát
ve
5
Jan
Dostal,
Veselí,
tajemník
zl.;
kaplan
1
zl.
30 kr.; sl. Záložna
z Národn. Stř.
v Rožnově 10 zl.; sl. Kontribučenská záložna
na Velehradě 200 zl.; Otto Pročkar ze Sta
rého Města 5 zl.; Adolf Švec, stud. v Bílo
vicích, sebral při zábavě 2 zl.; Karel Žá
3 zl.;
v
Albín
Petrově
mlynář
kovský,
Janauer, rněšť. v Uh. Hradišti lOzl., Matěj Slu
25
Uh.
v
Hradišti
měšťan
zl.; slavná
nečko,
záložna v Slavičíně 50 zl.; dp. František
Perútka, prof. náb. v Uli. Hradišti 100 zl.;
JUDr. Bedřich Weber, adv. v Uh. Brodě
50 zl.; Frant. Hybner z Velehradu 5 zl.;
Ant. Bezděk, proť. v Uh. Hradišti 50 zl.;
v Bzenci
Jan
arcikněz
Th.
Dr.
Pospíšil,
vdp.
20 zl.; p. Gloss, studující z Nedakonic, se
bral při zábavě 22 zl.; Jakub Vlček, cukrář
v Uh. Hradišti 4 zl.; vldp. Dr. Theofil Jan
Pánek, c. k. prof, bohosl. v Olomouci 10 zl.;
Alois Polášek, malíř v Uh. Hradišti 3 zl.;
Klement Zucker, mlynář v Kunovicích 10 zl.;
JUDr. Jan Náplava, advokát v Uh- Hradišti
25 zl.; JUDr. Kadlčík, advokát v Napajedfarář
lích 100 zl.;
Vodička,
Vojtěch
dp.
v Uh. Hradišti 25 zl.; Jan Tomášek, koop.
v Uh. Hradišti 5 zl.; Vincenc Vašíček, za
ručí
1
zl.,
1
spolek Strážnický 5
k. notář zde 400 zl.
učit.
c.
Jos.
Ganzwohl,
z
vyrovnání sporné
Janem Fiichslem a Matě
;
mezi p.
jem Hlúškem 50 zl.
záležitosti
zl.;
Ant. Cetkovský, pokl.
(Pokračování).