1. Diskrétnı náhodné veliciny Definice 1. Náhodná velicina X je

Transkript

1. Diskrétnı náhodné veliciny Definice 1. Náhodná velicina X je
1. Diskrétnı́ náhodné veličiny
Definice 1. Náhodná veličina X je diskrétnı́, právě když Ran X je nejvýše spočetná množina.
Definice 2. Pro diskrétnı́ náhodnou veličinu definujeme
FX (x) = P (X ≤ x) =
X
P (X = xm ) =
m:xm ≤x
N,∞
X
pm 1[xm ,+∞) (x)
m=1
Definice 3. Frekvenčnı́ funkce (hustota pravděpodobnosti) je
(
p m x = xm
f (x) =
.
0
jinde
Poznámka. Platı́
N,∞
X
pm = 1.
m=1
1.1. Alternativnı́ (Bernoulliho) rozdělenı́. Přı́pad, kdy je
(
1
X(ω) =
0
a P (X = 0) = 1 − p, P (X = 1) = p.
1.2. Diracovo rozdělenı́. P (X = c) = 1, P (X 6= c) = 0.
1.3. Binomické rozdělenı́. Experiment se n-krát opakuje, přičemž pravděpodobnost úspěchu je
P (A) = p, neúspěchu P (AC ) = 1 − p. Počet přı́znivých jevů při n opakovánı́ch je
X=
n
X
Xj .
j=1
Pro pravděpodobnost platı́


X
P (X = k) = P 
{Xi1 = 1, . . . , Xik = 1, Xik+1 = 0, . . . , Xin = 0} =
#(i1 ,...,ik )
=
X
P (Xi1 = 1, . . . , Xik = 1, Xik+1 = 0, . . . , Xin = 0) =
#(i1 ,...,ik )
Y
k
n
Y
n
n k
=
P (xi = 1)
P (xi = 0) =
p (1 − p)n−k .
k i=1
k
k=1
Z binomické věty také plyne, že
n X
n k
p (1 − k)n−k = (p + 1 − p)n = 1.
k
k=0
1.4. Geometrické (Pascalovo) rozdělenı́. Nekonečná posloupnost alternativnı́ch pokusů,
P (A) = p, P (AC ) = 1 − p, X je počet pokusů před prvnı́m výskytem jevu A. Platı́, že
P (X = k) = p(1 − p)k .
Také platı́, že
∞
X
k=0
p(1 − p)k = p
∞
X
(1 − p)k = p
k=0
1
1
= 1.
1 − (1 − p)
2
1.5. Negativně binomické rozdělenı́. Nekonečné opakovánı́, Y je počet neúspěchů před m-tým
úspěchem, P (A) = p. Potom
k+m−1 m
P (Y = k) =
p (1 − p)k .
k
1.6. Hypergeometrické rozdělenı́. Model: zásobnı́k :-), r červených kuliček, N − r bı́lých, nkrát opakuji (bez vracenı́). X je počet červených kuliček v n-tici.
r N −r
x
P (X = x) =
n−x
N
n
.
1.7. Poissonovo rozdělenı́.
Definice 4. Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělenı́ s parametrem λ, pokud
P (X = x) =
λx −λ
e .
x!
Věta 5 (Poisson). Necht’ npn → λ (nebo npn = λ), λ > 0. Potom
lim Pn (x) =
n→∞
λx −λ
e .
x!
Důkaz.
n x
lim Pn (x) = lim
pn (1 − pn )n−x =
n→+∞
n→+∞ x
x n−x
1
λ
1
n
λ
+o
1− −o
=
= lim
n→+∞ x
n
n
n
n
x
λx n(n − 1) · · · (n − x + 1)
1
n
= lim
o
1
+
x
n→+∞ x!
n
λ
n
n −x
1
λ
1
λx −λ
λ
1− −o
=
e ,
1− −o
n
n
n
n
x!
nebot’
lim
n→+∞
1−
λ
−o
n
n
1
= e−λ .
n
Poznámka.
(1)
∞
X
x=0
P (X = x) =
∞
X
λx
x=0
x!
e−λ = e−λ eλ = 1
(2) Poissonovo rozdělenı́ pro velká n a malá p aproximuje Bi(n, p).
1.7.1. Zákon řı́dkých jevů.
Věta 6. Necht’ 0 < t1 < t2 a necht’ dále platı́:
(1)
(2)
(3)
(4)
Počet výskytů jevu A v [t1 , t2 ) nezávisı́ na počtu výskytů v [0, t1 ).
Pravděpodobnost výskytu jevu A právě jednou v [t, t + h) je λh + o(h) při h → 0+.
Pravděpodobnost výskytu jevu A vı́ce než jednou v [t, t + h) je o(h).
Pravděpodobnost Pn (t) výskytu n jevů do času t je diferencovatelná funkce t pro každé n.
Pak
e−λt (λt)n
.
n!
Čı́slo λ se nazývá intenzita Poissonovského procesu.
Pn (t) =
3
Důkaz. Bud’ Xt počet událostı́ v časovém intervalu [0, t), P (Xt = k) = pk (t).
p0 (t + h) = P (Xt = 0)P (Xt+h − Xt = 0) = p0 (t)(1 − λh + o(h))
dp0
p0 (t + h) − p0 (t)
o(h)
(t) = lim
= lim −λp0 (t) + p0 (t)
= −λp0 (t)
h→0+
h→0+
dt
h
h
k
X
pk (t + h) =
P (Xt = j)P (Xt+h − Xt = k − j) =
j=0
=
k−2
X
P (Xt = j)o(h) + P (Xt = k − 1)(λh + o(h))+
j=0
+ P (Xt = k)(1 − λh + o(h))
pk (t + h) − pk (t)
dpk
(t) = lim
= λpk−1 (t) − λpk (t)
h→0+
dt
h
p00 (t) = −λp0 (t)
p0k (t) = λ(pk−1 (t) − pk (t))
p0 (0) = 1
pk (0) = 0

Podobné dokumenty

wiki skriptum

wiki skriptum 1. Jaká je pravděpodobnost, že na koláči bude více než 5 rozinek? 2. Jaká je pravděpodobnost, že na koláči nebude žádná rozinka? Vezměme libovolný koláč, ptejme se, zda je na něm n-tá rozinka, a te...

Více

Statistika (KMI/PSTAT) - Cvicení deváté aneb Duležitá

Statistika (KMI/PSTAT) - Cvicení deváté aneb Duležitá okolo nuly, stačı́ v tabulce uvést hodnoty pravděpodobnostı́ pouze pro u > 0. Potom platı́ F (−u) = 1 − F (u). Často máme najı́t pravděpodobnost, že náhodná veličina X nabude hodnoty z in...

Více

Termodynamika a statistická fyzika

Termodynamika a statistická fyzika 3. Počet pravděpodobnosti a základy statistiky Statistický soubor. Definice pravděpodobnosti, podmíněná pravděpodobnost, statisticky nezávislé jevy. Distribuční funkce a její charakteristiky. Diskr...

Více

Termodynamika a statistická fyzika

Termodynamika a statistická fyzika [7] Fázové přechody – fázové přechody prvnı́ho a druhého druhu; soustavy o jedné a vı́ce složkách; Clausiova-Clapeyronova rovnice; Ehrenfestovy rovnice. [8] Statistický popis molekulárn...

Více

Matematika 1 - wiki skripta fjfi

Matematika 1 - wiki skripta fjfi Definice 2.1 (Funkce, definičnı́ obor, obor hodnot) Funkce f s definičnı́m oborem Df je předpis, který každému čı́slu x ∈ Df přiřadı́ právě jedno reálné čı́slo, které značı́me f (x)...

Více

Aplikovaná matematika a fyzikáln´ı výpocty

Aplikovaná matematika a fyzikáln´ı výpocty Numerické metody se zabývajı́ výpočtem přibližného řešenı́ v přiměřeném čase s použitı́m dostupných prostředků. Jedná se obvykle o iteračnı́ proces— opakuje se, dokud nenı́ dos...

Více

Teorie jazyku˚ a automatu˚ I - RNDr. Šárka Vavrečková, Ph.D.

Teorie jazyku˚ a automatu˚ I - RNDr. Šárka Vavrečková, Ph.D. Automaty rozpoznávajı́ (tj. přijı́majı́ na svém vstupu) posloupnosti signálů (přı́padně znaků; tyto posloupnosti nazýváme slova) – automaty na vstupu postupně čtou signály a zároveň ...

Více