4/2005 279 kB

L i l i á ř – informativní zájmový zpravodaj specializované základní
organizace pěstitelů lilií ZO ČZS MARTAGON – č. 4/2005
Výbor ZO ČZS MARTAGON:
předseda:
místopředseda:
jednatel:
hospodář:
výstavy:
členové výboru:
redaktor Liliáře:
korespondenci zasílejte:
příspěvky do Liliáře, reklamace zpravodaje:
Ing. Stanislav Ševčík
Ing. Jaroslav Simandl
Ing. Petr Šrůtka
Milan Michal
Jiří Hloušek
Jiří Kovář,
Ing. Jiří Svoboda
Dr. Karel Vereš
Ing. Petr Šrůtka
Katedra ochrany lesů
Kamýcká 129
165 21 Praha 6
Dr. Karel Vereš
Mochovská 33
198 00 Praha 9
Obsah:
Úvodník (Karel Vereš)
Galerie liliářů – Blahoslav Vajgent (Václav Vinčálek)
Nové mezidruhové hybridy lilií, ohlédnutí zpět a budoucnost (W.G. Ronald)
Množení lilií (Vladimír Pernica)
Poznámka k LO hybridům (Vladimír Pernica)
Výprava za L. martagon 2005 (Petr Hošek)
Botanické lilie 45. (Karel Vereš)
Hybridní lilie 45. (Karel Vereš)
Vzpomínky na výstavu v Lysé nad Labem 2005 (Petr Šrůtka)
Výstava lilií v Rakovníku 2005 (A. Hloušková)
Výstava Květy - Volyně 6. a 7. srpna 2005 (Jiří Kovář)
Chřestovníček (I. J. Černohorský)
Burza semen
Inzerce
66
67
71
74
75
76
77
78
78
80
83
86
86
86
Pozvánka
S ohledem na pracovní závazky př. Ing. Jošta se lednová členská schůze
přesouvá na 17. prosince 2005 od 9.00 hod.
Místo: Krajinova posluchárna v BÚ PřF UK, Benátská 2, Praha 1
Doprava: Metro B, st. Karlovo nám., pěšky cca 5 minut směr Nusle, nebo tramvaj
č.18, 24, do stanice Botanická zahrada.
Program:
• zprávy o výstavách a předání diplomů
• Ing. V. Jošt: Přednáška a promítání obrázků z letošní výstavy okrasných rostlin
v Holandsku
• Fotodokumentace novinek holandského šlechtitelství
• Volná beseda účastníků schůze
Důležité oznámení
Burza semen se koná i letos, prosíme dodavatele, aby dobře vyčištěná a označená
semena poslali co nejdříve na adresu: Pavel Petrlík, Vernéřov 205, Aš, 352 01.
Vážení přátelé!
Říjnová členská schůze bývá vždy jakási dožínková, nejinak tomu bylo i letos,
ačkoli zprávy z výstav a předání diplomů jsme přeložili na příští prosincovou schůzi.
Přednáška pana Lubomíra Raka byla doprovázená fotodokumentací byla velmi pěkná.
Žasli jsme kolik je u nás hezkých květin v přírodě, ale byli jsme také posmutnělí, když
nám pan Rak sděloval, jek velký počet z nich je ohrožených a kolik jich na
předchozích nalezištích už nenašel.
Jak jsme už předem oznámili, tombola byla skutečně bohatá, byly tam nejen
cibule od př. Jošta, ale také nejrůznější sazenice od dalších členů. Aukce nebyla tak
početně obeslána jako v předchozích letech, kromě cibulí věnovaných př. Joštem byly
draženy cibule jen od př. Kováře.
Zajímavá byla diskuse. Nejdříve nás rozsáhle informoval Ing. Vinčálek o stavu
naší webové stránky v internetu. Rádi jsme konstatovali, že stránka je hojně
navštěvována a pokud jde o obsah, budou tam uvedena všechna čísla Liliáře zpětně do
r.2000, z předchozích čísel budou vypracovány tematické okruhy a z nich uvedeny
nejzajímavější články. Ing. Vinčálek sdělil také , že přibývá hodně fotografií, které
bude třeba více utřídit i identifikovat, hlavně pokud jde o semenáče.Z diskuse vyplynul
také návrh, že by bylo přínosné navázat spolupráci s Lilium Brno ohledně publikování
jejich článků. Pisatel také informoval schůzi, že z posledního zasedání Komise pro
specializované organizace při RR ČZS vyplynulo, že pokud jde internetovou stránku
66
má Martagon primát.
Několik diskutujících poukazovalo na skutečnost, že v poslední době ustalo
vyměňování, nebo prodej cibulí a zda by nestálo zato věnovat jednu schůzi, třeba i na
jiném místě jen tomuto účelu. To je ovšem věcí jen našich členů, nikdy nikomu nebylo
bráněno v tomto směru, osobně mám pochybnosti o tom, jestli bude dostatečná
nabídka.
Za nedostatek považují mnozí naši členové, že je málo času při našich schůzích
si neformálně pobesedovat. To není nic nového, ale naše stará bolest a budeme muset
při sestavování programů našich schůzí něco změnit. První změna je již v programu
příští schůze, uvidíme jak se to osvědčí, kolik lidí bude chtít si popovídat.
Protože na příští schůzi budeme moct přát hezké vánoce jen přítomným, přeji
takto jménem výboru hezké svátky a mnoho úspěchů v příštím roce.
Karel Vereš
Galerie liliářů – Blahoslav Vajgent
Václav Vinčálek
Rozhovor s Blahoslavem Vajgentem jsme chystali dlouho a několikrát jsme ho
museli z různých příčin odložit. Mimo jiné i kvůli jeho zdravotním potížím. Jak se
však ukázalo, tak i v tomto případě platí, že všechno špatné je k něčemu dobré. Přítel
Vajgent využil rekonvalescenci, ponořil se do svých archivů a nalezl sedm šanonů
s písemnostmi o vzniku liliářského hnutí.
O počátcích Martagonu kolují různé verze. Někteří přátelé považují za počátek
aktivity činnost v rámci květinové sekce Československého ovocnářského a
zahrádkářského svazu. V roce 1962 nebo 1963 prý došlo v rámci této sekce k
zformování odboru „Pěstitelů lilií“. Jiní uvádějí za počátek Martagonu datum 15. září
1964, kdy údajně došlo k založení samostatného odboru „Pěstitelů lilií“. Vy jste
jedním z mála pamětníků jehož jméno jsme našli v zápise z ustavující schůze
Martagonu, konané ve známé pražské restauraci U Holubů. Bohužel na tomto cenném
zápisu není datum. Jak to tedy v českém liliářském dávnověku vlastně vypadalo?
O vzniku liliářské organizace se často diskutuje. Je to téma svým způsobem
zamotané, avšak z nalezených archivních materiálů doložitelné. Chtělo by tyto
materiály nezaujatě prostudovat, konzultovat a upřesnit. Avšak zkráceně: na počátku
byl můj článek v Rádci zahrádkářů z roku 1962, snad ze srpna, s povídáním co jsou
lilie a s výzvou, aby se zájemci o lilie ozvali. Odezva byla obrovská. Po dohodě s ÚV
Zahrádkářského svazu jsem vytvořil ze zájemců krajské odbory pěstitelů lilií a našel
jejich krajské vedoucí. Asi po dvou letech začal tlak od pěstitelů ostatních květin –
růžařů, skalničkářů, gladiolářů, a tak vznikla při ÚV Svazu Ústřední květinářská
komise. Já byl do ní jmenován za lilie.
Založení samostatné liliářské organizace Martagon se po mnoha marných
pokusech uskutečnilo až na jaře 1968. A to hlavně zásluhou př. Simandla a již
zemřelého př. Vondry.
67
Z důvodu vykrucování Městského výboru Zahrádkářského svazu v Praze byl
Martagon založen ve Vlašimi. Proč Vlašim? Protože Benešov, jako jediný z krajů
Svazu, nás upřímně přijal a oba hlavní a zasloužilí aktéři byli z Vlašimi a z nedalekého
Divišova. Ustavující schůze se konala U Holubů v Praze a již zde jsem mohl rozdáním
mnoha cibuliček lilií pomoci zájemcům.
Přes různost názorů na to, kdy se zrodila myšlenka založit spolek přátel lilií,
jsou pamětníci ve shodě, že jste to byl Vy, který vymyslel název nového spolku –
Martagon. Jak jste na toto jméno přišel?
Název Martagon? Ze dvou druhů našich lilií je Martagon hezčí.
Vy jste řadu let předsedal Martagonu. Ve kterých letech to bylo?
Koordinátorem odboru jsem byl v letech 1962 – 1967, předsedou v letech 1968
– 1972.
V letech svého funkcionaření jste jistě měl vlastní představu o smyslu
organizace a jejím zaměření. Jak dalece se dnešní Martagon liší od Vašich tehdejších
představ? Uvedené odlišnosti jsou, podle Vás, změnou k lepšímu nebo k horšímu?
Tehdy musela činnost odpovídat tomu, co umožňovaly organizační předpisy
v dané politické situaci. Květiny tehdy nebyly aktuální a byly považovány spíše za
buržoazní přežitek. Žádané a na výsluní byly potraviny. Mezi tím jsme museli lidově
řečeno „lavírovat“. Osobně myslím, že skutečnost se od mých představ a přání velmi
lišila. Ale objektivně, něco bylo pro liliaření lepší, něco horší. Větší sociální jistota a
omezená možnost jiných činností jako např. cestování, podnikání apod., táhly lidi „do
chalup a zahrad“, ke kutilství. A tím i k liliím a liliářské organizaci. Víc lepšího ale
těžko hledat. Vzpomínky na tu dobu mě moc netěší.
Opusťme tedy téma organizační a věnujme se vlastním liliím. Jak jste začínal?
Zahrádkařím od svých 14-ti let, napřed „námezdně“ – za války jsem pěstoval tabák pro
strýce, a pak už ze záliby i z nutnosti – byla válka a zeleniny málo. K prvnímu setkání
s liliemi došlu v mých 26 letech – bylo to při cestě do práce ve Výzkumném ústavu
rostlinné výroby v Ruzyni. Od tramvaje jsem to měl asi 20 minut, a tak jsem si
„ulevoval“ u prvního domku se zarostlým plotem. Až později jsem si všiml, že
přihnojuji „na list“ krásné lilie. V zahrádce u domy byly tehdy jediné dosažitelné L. x
umbellatum (tzv. selská lilie ve 3 odstínech), L. tigrinum, občas na venkově viděná, a
kostelní L. candidum. Doslova mi učarovaly a byl jsem lapen. Začal můj hon na
cibulky, semena, literaturu. Uskutečnily se první kontakty s panem Marksem
v Hořicích, Jonešem, Jasennou. Přes články v časopise Cvetovodstvo jsem si začal
dopisovat s botanickými zahradami v SSSR, s NDR, NSR, Švýcarskem, Austrálií,
Novým Zélandem a mnoha dalšími. S angličtinou mi pomáhala paní Matějková, s níž
jsme stvořili i „publikaci“ pro členy – Nemoci a škůdci lilií. Mé příležitostné
zahraniční styky ustaly po r. 1970, po důrazném upozornění nové kádrovačky a mé
neuvážené poznámce, že „s těmi liliemi třetí světovou válku nevyvoláme“. Zůstala mi
jen korespondence s SSSR, NDR a Polskem. Aspoň to, ale s Novým Zélandem, USA,
Anglií, Holandskem, tehdy západním Německem a Švýcarskem byl konec. A tím i se
získáváním lilií. Ušetřil jsem aspoň za prezenty „na revanš“ a zbavil se starostí se
68
získáváním vývozních povolení (bez nich bylo možné posílat věci jen do 100 Kčs).
Dnes už to mladí ani nechápou.
Mezi liliáři je legendární jméno jedné z Vašich vyšlechtěných lilií – Josef
Matásek. Co Vás vedlo k tomuto, jistě poněkud bizarnímu, pojmenování?Kdo to byl
Josef Matásek?
Můj legendární Josef Matásek a další měly svůj původ v odolných liliích
z USA. Jeden z mých mecenášů (dnes říkáme sponzorů), syn moravských
vystěhovalců z konce 19. století, Josef Matásek, poameričtěno Joe Mattas, mi v r. 1966
(to ještě šlo) poslal semena svých nejlepších asijských hybridů 1a až 1c. To jsem měl
již vyseta semena L. tigrinum od nejlepších světových šlechtitelů jako J. de Graafa,
Lamba, Stone a Payne. Vypěstované lilie jsem opět křížil a tak vznikl Josef Matásek,
sesterský Lhotecký pirát a další zázraky.
Jméno lilie je dobře známé, ale málokdo ví, jak vlastně Josef Matásek vypadá.
Máte ještě aspoň jednu jeho cibuli?
Josef Matásek byla divná lilie. Brzy kvetla, první květ byl bílý, u jiných cibulí
až růžový, podle osvětlení. V dalších letech na společném záhoně – no, jak to popsat?
Ustálila se na starorůžové překryté světle oranžovou s lososovým odstínem. Podle
polohy ke slunci. Květenství podle mne velmi elegantní, stojí-li osaměle. A další
vlastnosti? Červený brouček je na ní jen z nouze, z postrachu lilií – fuzariozy a virů
má jen legraci. Péči potřebuje minimální… A množení? Čert ji vem! (Žertem!) Horší
než pýr! Mladé rostlinky mají občas i zalistové cibulky. Škoda, že v barvě je již dnes
překonaná. Na výstavě v Lednici stála u okna proti slunci. Byla špatně vidět a zůstala
neoceněná. Prý už jinde místo nebylo. Stejně dopadl i př. Zmrhal. Jeho prvotřídní
Connecticut King „zapomněli“ na WC – prý omylem. Divná to výstava i s porotou.
Náplast mi dali Němci. Vynadali nevinnému př. Joštovi, mne nacpali do auta a hurá do
Lhoty. Přinutili mě vykopat asi 5 cibulí v květu, dali je do PE pytlů, bohatě zaplatili a
pryč! V okolí Lipska to prý byl „šlágr“.
Jaké odrůdy lilií jste během svého života ještě vyšlechtil? Registroval jste
některé z nich?
Další z mých registrovaných lilií je Citron, žlutý 1a se zalistovými cibulkami,
sesterský Lhotecký pirát, nižší podobný Bratislavě a Itálii, ale matnější s velkými
zalistovými cibulkami, černý Bukefalos 1ab, tmavorudý Filippos 1a – obě drobnější,
mají vlastnosti L. x J.Matásek. Za zmínku stojí, že tyto lilie, jako jedny z mála (kromě
botanických) přežily letošní dubnové mrazy – 8°C bez sebemenšího poškození.
Též byla známá Ginny, obr na krátkých nohách, která však moji „péči“ a
samoselekci po 20-ti letech spolu s mnoha ostatními nepřežila. Zůstaly jen diapozitivy.
Teprve nedávno jsem zjistil, že máte vedle lilií ještě dalšího koníčka.
Moje další koníčky? No bylo by jich víc. Za mlada kopaná, pak fotografování
(vlastní fotokomora na černobílé). Cestování pod křídly ROH velmi levně i na Kavkaz
a do Asie, ale jen lidově demokratické státy. V SSSR 2 přednášky o liliích na
Lomonosovově univerzitě – odměna historický samovar. A vozil jsem botanické
vzácnosti a vesele porušoval tyto i celní předpisy – dnes už to mohu říct - je to už
69
promlčeno. Pak minerály, míchání koktejlů, vaření domácích i exotických jídel – to se
na ranči hodí. Mezi mé záliby patřil v neposlední řadě i černý kocour – můj mstitel na
rodině. Raději to nechci rozvádět.
Mimo hospodářství ve Lhotě máte ještě usedlost, jak vy říkáte „ranč“, u
Nymburka. Jak stihnete všechno obhospodařit?
Jak stihnu to hospodaření? Teď už stále hůře. A to jsem dřív stačil na tři
zahrady. Doma po práci na naší, před prací ráno na zahradě po rodičích v sousední
Točné, přes sobotu a neděli u Nymburka v Polabí (to je ranč). V době květů jsem tam
zůstával i přes noc, ráno ve 4 hodiny vstával a vozil jsem květy bábám do trhu na
částečnou úhradu výdajů. Pořádně mě vždy „odřely“! Zde mi pomáhala
devětasedmdesátiletá teta, která mě zahradu odkázala. Jak ale šla léta a nemoci, dal
jsem Točnou i ranč starším vnukům. Ale na ranči mám právo užívání 2/3 zahrady a 1
místnost v domku. Je to má „trucovna“ a nervová zotavovna, jezdím tam sám. Na
vysvětlenou: ve Lhotě v rodinném domku je nás 8 ve 4 generacích.
Velkou ránu dostali lilie po mém infarktu, po operaci nervů obou rukou, po
trojitém by-pass a následné operaci žeber, která mi odlomili v lázních Poděbrady.
Směšné, ale varuji před nimi.
Dnes držím jen výstavní záhon a 70 m2 zanedbaných, 3 roky nepletých lilií
s kuriózními odrůdami z USA až z roku 1962. Pak záhon ve Lhotě s liliemi k řezu,
něco gladiolů a jiných cibulovin k řezu. Moji rozsáhlou „liliknihovnu“ z větší části
převzal př. Šrůtka, aspoň ta je v dobrých rukách.
A co na závěr?
Krátké nacionále: Narozen 1930, dosud živý. Vyučen drogistou – laborantem,
praxe Stalinovy závody – benzinová laboratoř, od počátku Penicilin Roztoky, pak
ženění, přechod do Interpharmy Modřany. Zde „vyhnán“ jako tovární stipendista na
studia, opožděná vojna, z ní do Výzkumného ústavu rostlinné výroby Akademie věd.
Pro dojíždění Lhota – Ruzyně jsem přešel do Výzkumného ústavu obalové techniky,
obor plastické hmoty, papír, svařování plastů, lepení, poradenská služba výrobním
podnikům. Odsud po 31 letech do důchodu a na zahradu. Potom už jen nemoci a
operace – celkem 4 po 1 roce. Nově v Polabí získána chronická bronchitida. Po roce
1970 též expert na úhyby ze schůzí.
Sám se hodnotím jako realista se sklonem k naturalismu a nenapravitelný
recesista. Má žena funguje jako nepřítel lilií a „hrobař srandy“.
Tak toto je má největší životní zpověď.
Váš Sláva Vajgent.
A na úplný závěr: černobílou fotografii Josefa Matáska si můžete prohlédnout
na internetových stránkách SZO Martagon www.martagon.cz. Pokud byste měli zájem
o cibule této vpravdě legendární odrůdy, pak je naleznete v tombole při schůzi naší
organizace a nebo se obraťte přímo na pana Vajgenta.
70
Nové mezidruhové hybridy lilií, ohlédnutí zpět a budoucnost
Wilbert G. Ronald
Článek z Manitoba Lily Connection, vol. 19, (3), 3-5 (2002), volně přeložil I. J.
Černohorský
Nejpopulárnější zahradní lilie podle posledních NALS žebříčků popularity jsou
nové mezidruhové hybridy nazývané „orienpety“. ´Northern Carillon´ v kombinaci se
jmenovcem ´Silk Road´je na prvním místě. Jsou řazeny pod termínem „interspecific“,
„intersectional“, „interdivisional“ nebo také jako „Division 8 hybridy“. Vždy jde o to
samé, o křížence dříve neznámé, kombinující odlišné skupiny lilií podle Comberova
zahradnického třídění. Objevují se také termíny jako LA hybridy (longiflorum x
asijské h.), asiapets (asijské x trubky) a Easterpets (kříženci L. longiflorum x trubkové
lilie).
Šlechtění lilií před rokem 1970 bylo téměř zcela omezeno na křížení mezi
příbuznými druhy a poddruhy, tedy na vnitrodruhová křížení. Mnoho dlužíme Leslie
Woodriffovi za jeho průkopnickou práci, která vedla k Black Beauty v roce 1957. Toto
křížení se nemělo podařit. Kříženec byl posléze ověřen chromozomální analýzou a tato
mimořádná lilie odstartovala světový zájem o vzdálená křížení (myslí se křížení
geneticky vzdálených druhů lilií), tetraploidizaci a podobné studie.
Vědecké studie z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let o růstu pylové
láčky, embryových kulturách apod. byly logickým důsledkem Comberovy práce
z roku 1949, která na základě morfologických a fyziologických znaků vedla ke spojení
příbuzných druhů lilií do sekcí a subsekcí. Toto třídění obstálo ve zkoušce časem.
V šedesátých létech vedl zájem o růst pylové láčky v relativně dlouhých
čnělkách k experimentům v Japonsku a na universitě ve Wisconsinu, které otevřely
dveře skutečně vědeckému přístupu ke šlechtění lilií. Tak se šlechtitelé na příklad
dozvěděli, že čnělky L. longiflorum odmítnou pyl aureliánů a orientálů, zatímco
obrácené křížení, tedy pyl L. longiflorum snadno proroste čnělkou trubkových a
orientálních hybridů. Tam, kde láčky rostly pomalu, ale jinak normálně, použití
opylení na zkrácenou čnělku se stalo způsobem, jak pomoci pylu na cestě k završení
oplodnění. Současně se objevily práce o kultivaci a záchraně malých, nezralých
embryí z mezidruhových křížení. Zde šlo o práce na Scottish Horticultural Institute a
univ. v Minnesotě, později také na Morden Research Centre, Sun Valley Bulb Farm,
Oregon Bulb Farms a jinde.
Jiným rozhodujícím procesem, který v této době probíhal a měl velký vliv na
oblast interspecifického křížení lilií byla polyploidizace. Tento termín se většinou
vztahuje na tetraploidy, ale zahrnuje také triploidy, které jsou velmi běžné u
vzdálených křížení. Vliv tetraploidizace při obnovení párování chromozomů a dobré
fertility je znám z mnoha vzdálených křížení počínaje ´Black Beauty´. Ať již jste
příznivci tetraploidů nebo ne, musíte uznat, že pionýrská práce Emswellera, Freimanna
a Griesbacha byla rozhodující pro obnovení fertility a dosažení dalších generací
mnoha vzdálených mezidruhových kříženců. Viděli jsme tak během posledních 30
roků pokrok ve šlechtění od Woodriffovy ´Black Beauty´(1957), Ascherovy práce o
růstu pylové láčky (1968), embryových kultur a tetraplodizace (sedmdesátá léta).
71
Možná se divíte, proč se tak zajímáme o vzdálená křížení. Pro některé z vás je
to jen matoucí směs, která často znamená problém pro klasifikační komisi a registr
lilií. Má odpověď je, že jen tímto šlechtěním můžeme kombinovat odolnost
k chorobám, vůni a odolnost vybraných lilií do nových, podivuhodných typů. Na
příklad, na severoamerických pláních a kanadských prériích můžeme těžko pěstovat
orientální lilie déle než rok či dva. Naopak, orienpety prospívají a překonávají jak
orientály, tak trubky. L. longiflorum x trubky posunují kvalitu pěstovaných kříženců
L. longiflorum do chladnějších oblastí. Mnohá mezidruhová křížení mají neobvyklou
odolnost k chorobám. Toleranci ke škůdcům a stávají se tak výjimečnými zahradními
liliemi. Šlechtění pro vůni v asijských hybridech přijde pravděpodobně ze kříženců
s trubkami, Easter liliemi a orientály.
Od konce roku 1971 do roku 1974 jsem měl možnost studovat a pracovat
v laboratoři Dr. Petra Aschera. Ascher získal titul Ph.D. (doktorát filosofie) na
universitě ve Wisconsinu při studiu růstu pylové láčky v případě mezidruhových a
vnitrodruhových křížení. Když jsem o laboratoře přišel, Julius Wadekamper (velký
kosatcář a liliář, pomohl nám napojit se na NALS v roce 1978, zemřel před několika
málo roky) právě dokončoval práci pro titul Master of Science. Začal jsem práci na
interspecifických kříženích mezi Easter lilií a aureliány (Easter lily je běžný název pro
L. longiflorum a její klony, protože květy této lilie se nejvíce prodávají o
Velikonocích, angl. Easter holidays) a na základě Ascherovy práce byly získány první
LA hybridy. Za pomocí daleko širší kolekce botanických druhů jsme s Ascherem
rozšířili studii o růstu pylové láčky a získali jsme tak informace o možné křížitelnosti
mnoha druhů. Brzy jsme zjistili, že čínské trubkovité botanické lilie a klon
´Damson´jsou prvotřídní mateřské rostliny v křížení s orientály, Easter lilií a asijskými
liliemi. Vytvářely velká hybridní embrya, která se dala dobře kultivovat a rychle
rostla.
Dovolte, abych se nyní obrátil ke specifické práci o křížení lilií a odvolal se na
práci s diploidním klonem ´Black Beauty´. Tato práce mne inspirovala k hlubšímu
studiu limitů mezidruhového křížení lilií. Ve spolupráci s Aschrovou laboratoří jsem
mohl ukázat, že diploidní forma ´Black Beauty´může produkovat několik malých
embryí při křížení s aureliány a orientály. Jeden takový hybrid s ´White Henryi´ je
nový klon ´Northern Beauty´ uvedený na trh Morden Research Centre (Mordenské
výzkumné středisko) na počátku devadesátých let. Tyto nálezy vedly k mému
odhodlání se nevzdat, když se ukázalo, že mnohé hybridy jsou sterilní. Rozšíření naše
práce na orienpety na Morden Research Centre, kde jsem pracoval od roku 1974 do
roku 1982 vyústila v mnohé lilie typu aurelián x orientál. ´Damson´x L. speciosum
rubrum ´Tornádo´ poskytl kultivar ´Starburst Sensation ´, jeden z nejlepších F1
orienpetů a vítěz soutěže „Nejlepší na výstavě 1997“ v Bostonu 1997. Jiný F1 semenáč
ze stejného křížení byl pojmenován ´Northern Magic ´. Starburst Sensation se
vyznačuje neobyčejnou mateřskou fertilitou a byl úspěšně křížen jak s aureliány, tak
s orientály. ´Northern Sensation´a ´Northern Carillon ´ jsou sesterské semenáče
z křížení ´Starburst Sensation ´a trubkou ´Moonlight ´. Jsou to silné, odolné lilie do
našeho chladného klima, ale prospívají dobře i tak daleko na jihu jako je Arkansas
v USA. Vzhledem k jejich dobré fertilitě, ´Starburst Sensation´ a jeho deriváty jsou
užívány šlechtiteli na celém světě k získání nových orienpetů.
72
´Damson ´ se také ukázal dobrým rodičem při křížení s Easter lilií a z této práce
resultovaly Easterpet lilie. Dvě byly pojmenovány, F1 ´Easter Dawn´a zpětné křížení
na aurelián známé jako ´Easter Morn´. O těchto liliích uslyšíte více až přijdou na trh.
´Easter Morn´ je mimořádná zahradní lilie v tom, že prospívá v zahradách od Floridy d
kanadských prérií.
Easterpety stojí za další šlechtitelskou práci pro jejich vůni, odolnost
k chorobám a životaschopnost. ´Damson´ se také dobře kříží s asijskými liliemi a dal
vznik sérii lilií typu ´Canadian Belles´. Některé byly pojmenovány, např. triploid
´Firey Belles´, zpola fertilní lilie ze zpětného křížení na asijskou lilii. Asiapety jsou
dobrými zahradními liliemi, ačkoliv ne tak pozornost přitahující jako orienpety.
Vyznačují se nepatrnou vůní, ačkoliv Damson a další aureliány silně voní. Canadian
Belles jsou raně kvetoucí lilie kvetoucí mezi asijskými a aurelián rodiči. To, že mají
asijskou lilii jako rodiče znamená, že jsou mimořádně odolné vůči chladu.
Cesta vpřed pro lilie bude vést k dalším vzdáleným křížením Holandští
šlechtitelé jsou nyní vedoucí skupinou na tomto poli a mohou věnovat daleko více
prostředků k dosažení mnoha mezidruhových křížení jako asijské lilie křížené
s orientály a Easter lilie křížená s orientály. Vidím den, kdy existující skupiny splynou
ve fertilní skupiny. My studujeme křížení orienpetů, asiapetů a Easterpetů a doufáme
v kombinaci všech tří sekcí. K mému překvapení jsme shledali, že některé s těchto
vzdálených hybridů (jako je ´Easter Morn´) nejsou jen fertilními mateřskými
rostlinami, ale mají i pyl, který klíčí. Po mnoho let jsme je považovali za pylově
sterilní, ale ono tomu tak není. Cesta vpřed je do široka otevřena. Soukromní
šlechtitelé, jako je Dick Bazett (Kanada), Ed Soboczenski (Delaware), Art Evans
(Arkansan), Ed McRae (Oregon), Robert Griesbach (Wisconsin) a ostatní, kteří užívají
tyto lilie pokročí se zahradními liliemi. Velcí institucionální šlechtitelé, jako jsou
holandské šlechtitelské firmy získají novinky v oblasti komerčních rychlených lilií.
Doufejme, že vše vyjde dohromady v liliích budoucnosti.
Lilie uvedené na trh v programu šlechtění na Morden Research Station
Aurelian x L. longiflorum
Easter Dawn
Diploid
Easter Morn
Triploid
Aurelian x Orientály
Starburst Sensation Diploid
Northern Sensation Triploid
Northern Carillon
Triploid
Northern Magic
Triploid
Black Beauty kříženci
Northern Beauty
Triploid
Aurelian x asijské hybridy
Blushing Belles
Diploid
73
Fiery Belles
Silky Belles
Creamy Belles
Ivory Belles
Golden Belles
Purple Belles
Triploid
Diploid
Diploid (?)
Diploid
Diploid
Diploid (?)
Nezařaditelné
Morden Butterfly
Triploid
Množení lilií
Vladimír Pernica
Způsobů množení lilií je více: přirozené dělení cibulí, cibulkami dceřinnými,
lodyžními, pacibulkami, vzácně listovými řízky a meristemovou kulturou. Na
podzimním obědu po schůzi Martagonu padl dotaz nových členek organizace na
množení lilií šupinováním, tedy pomocí odlámaných šupin cibulí lilií.
Tento způsob není náročný, hojně se používá u klonů. Šupiny je vhodné
oddělovat u báze (základny) cibule. Čas či roční doba šupinování není rozhodující.
Tvrdí se, že nejvhodnější dobou je v květu či brzy po květu odkrýt cibuli, odlámat
šupiny, cibuli ošetřit drceným dřevěným uhlím, event. se sirným květem či fungicidem
a přihrnout substrátem. Toto se doporučuje především u lilií velmi špatně se
množících, říká se, že takto je šupinování nejúspěšnější.
Já šupinuji nevíce na podzim, obvykle v listopadu, kdy na zahradě nelze již
pracovat. Také proto, že inkubované šupiny (s cibulkami) již počátkem března mohu
sázet i do volné půdy. Cibule asijských hybridů zpracovávám obvykle koncem srpna,
OT třeba až v říjnu, uložím je označené v hoblinách do chladničky do doby
šupinování. Při šupinování odlámané šupiny (příp. očištěné i řezem) proplachuji asi
půl hodiny v proudící vodě, poté je 20 minut mořím ve vhodném fungicidu. Připravím
si perlit (raději hrubší), propláchnu jej co nejteplejší vodou a nechám okapat. Šupiny
dávám do igelitových sáčků (obvykle 13 x 20 cm) tak, aby šupiny byly pokryty
vlhkým perlitem a sáčky po přehnutí okrajů zasvorkuji sešívačkou. Pochopitelně lze
použít i jiné inertní materiály: vermikulit, vláknitou rašelinu, písek (říční, bez prašných
podílů), a další Sáčky označím. Tyto šupiny inkubuji při pokojové teplotě (18 – 24°C)
– asijské hybridy asi dva měsíce, trubky o něco déle a orientály i více než tři měsíce.
Obvykle je kontroluji dvakrát, přitom eventuálně zvlhčím perlit. Světlo není
podmínkou.
Inkubované šupiny ukládám po kontrole event. zvlhčení perlitu a vyvětrání (při
kontrole během inkubace se vyvětrává) na dobu asi dvou měsíců do běžné chladničky
s teplotou asi +5°C a obvykle je jednou kontroluji. Inkubované šupiny trubkovitých
lilií vernalizaci nepotřebují, je tedy možné je šupinovat koncem zimy a inkubované
hned sázet. Naopak orientály potřebují chlazení delší.
74
Zhruba počátkem března šupiny sázím do umělohmotných lísek od rajčat
s vrstvou vermikulitu jako drenáže, šupiny pokryji směsí z krtičinců, vláknité rašeliny
(zkusím lisovaná kokosová vlákna) a písku (do 2 – 3 mm). Při vhodném počasí sázím i
do volné půdy na desinfikovaný záhon, ošetřený především Previcurem a nakrývaný
vrstvičkou rašeliny (kompostovaná kůra se mi neosvědčila). Ošetřování je běžné,
během vegetace přihnojuji kapalným hnojivem. Lilie chráním proti hryzci tzv.
králikářským pletivem. Není vhodné cibulky od šupin odlamovat ani pokud jsou již
cibulky větší. Z lísek je rozsazuji na podzim téhož roku, do volné půdy po dvou letech.
Cibule získané v zimě či v dubnu obvykle rovněž šupinuji stejným způsobem.
Inkubované a vychlazené šupiny získané v zimě (únor) sázím do volné půdy obvykle
v polovině června, záhon však musím zastínit. Z „dubnových“ cibulí pak sázím
inkubované a vychlazené šupiny (jsou obvykle po 3 – 10) do kelímků či truhlíků a
udržuji je ve vegetaci do zimy. Pak je vybírám a uložím s vláknitou rašelinou
v igelitových sáčcích do chladničky, abych je v předjaří vysadil do volné půdy, kde je
překryji vrstvou rašeliny.
Pro šupinování se pochopitelně používají zdravé cibule. Šupinování má i určitý
terapeutický význam v tom smyslu, že lze při správném provedení tlumit – ne však
potlačit – virové choroby.
Šupiny ze středu cibulí jsou pro šupinování méně vhodné. Střed cibulí, zvláště u
vzácnějších lilií důkladně ošetřím proti houbovým chorobám systemickým fungicidem
s Previcurem a vysadím. Cibule získané v zimě a v předjaří takto ošetřuji vždy.
Přeji mnoho úspěchů a radost z květů.
Literatura: E.A.McRae: Pěstování lilií.
Poznámka k LO hybridům
Vladimír Pernica
O LO hybridech opakovaně slyším: „Nemohou přežít naše zimy“. Zjevně se
vychází z charakteristiky L.longiflorum. Zkušenosti zatím nemohou být výrazné. U
nás jsou ke koupi třetím rokem a jsou to zatím čtyři odrůdy. Ty vystavené asi nejsou
z volné půdy.
Předloni na podzim jsem koupil Elegant Lady. „Co s ní?“, položil jsem si
otázku. Rozhodl jsem se pro hlubokou výsadbu ve volné půdě, cibuli jsem vysadil
30cm hluboko. Zima nebyla opět příznivá, poměrně deštivá, ale mrazy byly v tomto
regionu pod -15°C opakovaně, ne však na dlouhou dobu. Lilie kvetla v červenci a na
podzim jsem vyjmul krásnou cibuli. Loni v únoru jsem si koupil další tři odrůdy LO
včetně Triumphator. Hned jsem je ošetřil a zasadil do květníků s průměrem 21 cm,
v polovině března založil do volné půdy. Kvetly zhruba jako Elegant Lady. Nyní jsou
zasazeny všechny opět hluboko (asi 30 cm) ve volné půdě.
Po jediné zimě nemohu tvrdit, lze však usuzovat, že při velmi hluboké výsadbě
jsou tyto lilie naše zimy schopny přečkat. Vrátím se k tomuto tématu za dva roky.
Stejně jako ke tvaru květů, jejichž okvětní plátky byly jakoby rozvolněné, nedržely
tvar aniž rostliny jevily nějakou známku choroby.
75
Výprava za L. martagon 2005
Petr Hošek
V letošním roce bylo téměř nemožné správně odhadnout termín kvetení lilií
v lese. Z mnoha důvodů se nemohly výpravy zúčastnit všichni přátelé, kteří zde byli
v předchozích letech. Navíc téměř všechny martagony na zahradě, podle kterých jsme
určovali termín, letos namrzly a nekvetly.
Proto jsme s přítelem Petrlíkem vyrazili „naslepo“ v neděli 25.června. Bylo po
dešti a co to znamená jsme si vychutnávali během celé výpravy. Příjemným
překvapením bylo, když jsme našli kvetoucí rostliny u cesty dříve, než jsme čekali.
Celkem jsme viděli přibližně stejné množství lilií jako v loňském roce. Na
místech, kde byly loni pěkné skupiny, jsou letos jenom jednotlivé rostliny. K naší
velké radosti jsme ale objevili skupiny 20 až 50 rostlin na místech, kde jsme
v předchozích letech žádné lilie nenašli. Bylo vidět i více mladých nekvetoucích
rostlin, které díky vlhkému jaru ještě nezatahovaly. Na druhé straně se na některých
místech projevilo červnové sucho a na liliích byla zaschlá poupata. Také vrtalka se
letos více projevila. Přitom rostlin okousaných zvěří bylo méně.
Lilie byly ještě málo rozkvetlé, takže nebylo téměř co fotografovat. Proto jsme
známé lokality prošli poměrně rychle a zbytek času jsme věnovali prohlídce dalších
míst, kde jsme výskyt lilií předpokládali. Šli jsme směrem k vrcholu kopce a našli
několik skupin lilií asi do 50 jedinců. U jedné oplocenky byla hromada spáleného
materiálu, něco jako kompost s dřevěným uhlím, porostlý kopřivami. Mezi mohutným
plevelem byla i skupinka 20 pěkně narostlých a kvetoucích lilií. I když jsme byli do
pasu mokří, dodal nám tento nález energii na další cesty. Naštěstí až na vrchol kopce
byla mezi porosty kopřiv a česnáčku prošlapaná pěšina od turistů. Při zpátečním
sestupu jsme našli pod vrcholem jedinou lilii. Jinak kromě všudypřítomných kopřiv,
prorostlých svízelem přítulou a bažanky vytrvalé, jsou zde k vidění i zajímavější
rostliny. Celkem hojně zde roste náprstník velkokvětý se žlutými květy, konvalinky a
kokořík vonný, dále jaterník, samorostlík klasnatý, zvonek broskvolistý, rulík
zlomocný, prvosenka vyšší, řepík lékařský a některé zajímavé kapradiny, jako sleziník
červený, osladič obecný a z dřevin lýkovec obecný a jeřáb muk.
Na začátku naší cesty za liliemi jsme již loni našli menší porost bolševníku
velkolepého. Naštěstí ani letos zde nebyla žádná kvetoucí rostlina a všechny listy
tohoto plevele jsem postříkal herbicidem.
Bohužel to není, kromě škůdců, jediné nebezpečí, které lilie na V. H. ohrožuje.
Kromě kopřiv a svízele, které se v živné půdě velmi rozrůstají, je to změna skladby
lesního porostu. Původně listnatý a smíšený les je dosazován smrkovou monokulturou
a jen v malém množství jsou sázeny listnáče. V takových porostech, kde je navíc
značně rozšířen vlčí bob, nemají lilie šanci na dlouhé přežití. Při našich výpravách
pozorujeme, jak lilie v houstnoucím smrkovém mlází ubývají.
Chtěli jsme uspořádat letos ještě jednu výpravu, ale v plánovaném termínu, kdy
chtěli přijet další zájemci o lilie, pršelo celý den. A tak nám nezbývá, než se těšit na
příští rok a doufat, že budeme mít víc štěstí.
76
Botanické lilie 45.
Karel Vereš
L. martagon, (český název martagon zlatohlávek - nikoli zlatohlavá) Linné 1753
Původní rozšíření: Mírné klimatické pásmo celého Euroasijského kontinentu od
Pyrenejí až po Sibiř. S ohledem na tento ohromný region není
překvapivé, že původní druh L. martagon tip., nebo asi správněji
subsp. martagon má mnoho barevných vnitrodruhových taxonů,
někteří autoři je uvádějí jako varianta, někteří jako lusus.
• var. album Beck, 1893. Květy bílé, bez teček.
• var. albiflorum, Vukotič, 1877. Květy bílé, růžově tečkované.
• var. flavidum, Bornmuller, 1920. Květy světle žluté, někdy tečkované.
• var.daugava (nebo také koknese), vysoká až 200cm, horní část rostliny
ochmýřená, květy purpurově rudé s tmavým tečkováním, velké.
• subsp. alpinum, Priszter, 1967. Listy výrazně špičaté, nejsou v přeslenech.
Vyskytuje se v Alpách a v Karpatech.
• subsp. cattaniae, Deger, 1936, (také jako L. dalmaticum). Listy oválně kopinaté
květy vínově červené, (také jako var. hirsutum) bez teček i tečkované. Jižní
Evropa.
• subsp. villosum, Ciferi et Giacomi, 1950. Cibule větší, bílé, horní části rostliny
pokryty bílými chlupy, semeníky menší. Přímořské Alpy. ( podobnou rostlinu
chlupatou jsem před léty dostal ze Slovenska - autor)
• subsp. sooianum, Priszter, 1967. (Syn. L. pilosiusculum, Misczenko, 1911).
Listy úzce kopinaté, až po jedenácti v přeslenech, okvětní lístky tupé až
zaokrouhlené. Jihovýchodní Rusko.
• subsp. caucasicum (Syn. L. caucasicum, Grossheim 1940). Rostliny vysoké,
listy v přeslenech, někdy až 14. Okvětí je světlejší než základní typ, kvete
později.
Květy: Základní charakteristikou je typicky turbánkovitý tvar, u základního typu je
barva masově růžová hnědě tečkovaná, pyl je rezavě hnědý.. Počet květů je
variabilní podle stáří a stanoviště, na které, vydrží desítky let. Postavení květů
je boční, nebo povislé.
Lodyha: Je vysoká různě podle variet, u některých variet bíle ochmýřená.
Listy: Podlouhle kopinaté, světle zelené, zhruba až do dvou třetin výšky uspořádané v
přeslenech.
Cibule: Poměrně velké, ve vrcholu špičaté, složené z úzkých, špičatých šupin. Barva
cibule je zlatožlutá, odtud český název.
Klíčení: Je hypogeické, dlouhodobé, avšak u bílých variet, které mají i semena bílá,
značná část klíčí rychle, během tří-čtyř měsíců.
Poznámky: Zlatohlávek je i naše zákonem chráněná hajní rostlina. Roste dobře i na
zahrádkách, nejlépe v polostínu, snáší vápník. Je velmi vděčnou lilií také
pro křížení, ale jen pro trpělivé, semenáče kvetou většinou až pátým
rokem. Dobře se kříží s jinými martagonovitými, např. s L. hansoni marhany, s tsingtauense - martsingy, var.dalmaticum x hansoni 77
dalhansoni, také s L. medeoloides - marmed. Mnohé martagon hybridy
jsou oblíbené zahradní kultivary, za všechny jmenujme Backhouse
hybridy, Paisley hybridy, Port Wine aj.
Literatura: Growing Lilies, Derek Fox, str. 150-55. Nakl. Croom Helm.
Lilie, PBZ - Praha, D. Fišerová, str. 45.
Hybridní lilie 45.
Karel Vereš.
Madrid VIIa)b
Rodičovství: Nepojmenovaný semenáč (No 40) x nepojmenovaný semenáč (OR90-10)
Hybridizace, vypěstování a pojmenování Vletter et Den Haan Beheer,
Registrace 1999.
Lodyha: Zelená, výška 110cm.
Listy: Rozloženy střídavě, velikost 120x20mm.
Květy: Uvnitř výrazně oranžové na světlejším základě, tmavá pikotáž na třetině
každého petalu. Vně světle oranžové s oranžovými skvrnami, nektarie tlumeně
olivově zelené tmavé, rudohnědé tečky na třetině petálů, jasně oranžové papily
v hrdle, pyl tmavý, šedivě rudohnědý, blizna mírně rudá. Šířka květů 220mm,
petaly 110x40-55mm, nezvlněné, špičky silně ohnuté.
Poznámky: Tuto lilii jsem zařadil proto, že se jedná o LOA - longiflorum x asijský
hybrid, které se už začínají objevovat na trhu.
Literatura: ILR, dodatek č.19, str.28.
Vzpomínky na výstavu v Lysé nad Labem 2005
Petr Šrůtka
Výstava květin v Lysé nad Labem, což je jedna ze svazových (ČZS) výstav
během roku na tomto výstavišti, byla organizována ve dnech 14. až 17. července.
V letošním roce jsem ani neplánoval, že se nějaké výstavy zúčastním, ale bylo
mi řečeno, že jsem nutný pro poradnu na výstavě v Lysé nad Labem, takže jsem na ni
jet musel. Přijel jsem o den dříve, na její instalaci, jednak je to vcelku zajímavější den
a mohl jsem být v něčem nápomocen kolegům při instalaci, přinejmenším snad
alespoň radou.
Už při mém příjezdu před polednem byly některé expozice již z části
instalovány, např. expozice př. Vajgenta a př. Ryndy, a Dr. Kříže a pí. Slavíkové. Dr.
Kříž přivezl z Žirovnické výstavy ještě svěží exponáty, které vypěstoval a dodal pan
Anton Mego z Bratislavy. Byl jsem potěšen, že jsem je mohl vidět, neboť se jedná o
unikátní lilie zejména z oboru henryi hybridů a aureliánů.
78
Tyto lilie se jednak podobají lilii „Bright Star“ tedy jsou světlé, bílé s
oranžovým středem, anebo jsou barvou podobné L. henryi, tedy oranžové. Hybridy
pana Mega jsou tvarově již mnohem dále, mají větší květy, lepší stavbu květenství, a
pevnější lodyhu. Tvar květu byl u některých výpěstků poněkud „rozevlátý“ s vrtulovitě
stočenými konci okvětních lístků, u jiných však byl vcelku pravidelný, plochý anebo
poloturbanovitý. Některé z nich mají vysoké papily anebo pozoruhodnou čárkovou
kresbu tvořenou tmavými konci papil.
Při pohledu na ně jsem uvažoval, jak by asi mohly vypadat jejich křížence
s orientálními hybridy, anebo alespoň se samotnou L. speciosum. Vzal jsem si sice pyl
z některých, ale křížení, které jsem potom doma provedl, se nepovedlo.
Kromě zmíněných vlastních hybridů byly v expozici pana Mega ještě orienpety,
např. „Nothern Sensation“ a „Nothern Carillon“ a trubkovitý longiflorum hybrid
„Eastern Morn“.
V expozici předsedy ČZS, Dr. Kříže a pí. Slavíkové byly jako obvykle jednak
LA hybridy, ale také nový LO hybrid „Triumphator“, omračující velikostí svých
trubkovitých květů, AO hybrid „First Crown“, který má zajímavé oranžové a červené
vybarvení, orienpety „Velásquez“ a „Leslie Woodriff“. Též byla v této expozici již
tradiční kytice L. martagon.
Pan František Jůn, rovněž z Žirovnice, vystavoval pozoruhodné běložluté
trubky z jeho vlastního křížení a LA hybridy „Golden Torch“ a „Fangio“.
Expozici př. Vajgenta a př. Ryndy dominovala kytice legendární lilie „Josef
Matásek“, která je oranžovožlutá a tečkovaná, dále růžový LA hybrid „Turandot“ a
tmavě červený asijský hybrid „Bukefalos“. Pozoruhodný byl LO hybrid „Imperator“,
především velikostí květů. Př. Rynda přivezl také trubkovité lilie „African Queen“,
„Pink Perfection“ a henryi hybridy „Bright Star“ a „Lady Alice“.
V sousedství vystavoval své lilie př. Vojtěch Macháček z Lanškrouna, ze
kterých mě upoutalo žluté novošlechtění asijského 1a hybridu s plochým květem a
brašmarkem, asijský růžový a kropenatý semenáč, karmínově červená lilie
„Deamaway“ a kytice čtyř lodyh růžových trubek.
Dalším Moravákem v Lysé byl př. Dr. Jaromír Rezek, který vystavoval jednak
asijské a LA hybridy, ale také tetraploidní trubkovitý hybrid „White Henryi“ a
orienpet „Orania“.
Jeho krajan Ing. Miroslav Bartoš z Čebína vystavoval asijské a LA hybridy,
například starý hybrid „Pink Champagne“, růžový „Firebird“, známou lilii „Evina“,
novošlechtění „Morava“ - bronzové se žlutým středem a sytě žlutý LA hybrid „Golden
Tycon“.
Přítel Kovář, který by si již výstavu v Lysé asi nenechal ujít a proto si zde
naplánoval třídenní pobyt a též účast v poradně pro návštěvníky, přivezl svou
trubkovitou lilii „Piruete Splendor“ a výpěstek př. Mičulky „Redgoldina“. Stále se
ovšem nemůže zbavit nostalgie k asijským hybridům, ze kterých vystavoval
„Connecticut Bronze“, „Bronze Baum“ a svůj kříženec „Dawn Star“ x „Latvia“.
Hlouškovi dovezli lilie v prvotřídní kvalitě, nejpozoruhodnější bylo jejich
novošlechtění aureliánů, zejména skořicově hnědých a zelenožlutých sunburst typů,
kolekci dominovala lodyha OT hybridu „Leslie Woodriff“ a byla doplněna kyticemi
lilií „Red Velvet“ a výpěstkem B. Kondrota „Longicanda“.
79
Prostor v centru před poradnou zaujímaly lilie př. Tyleho z Račíněvse,
například polyploidní trubkovitá lilie označená jako „Orania“ ovšem s květy v okolíku,
běložlutá „Satin Gold“, novošlechtění „Andrea“, orienpet „Verano“ a asijský hybrid
vyšlechtěný Američanem Richardem Prochaskou „Iowa Rose“. Př. Tyle se rovněž
zúčastnil služby v poradně.
Poradní činnost byla vystupňována v sobotu po příjezdu Dr. Vereše, kdy zde
vnikla posunutím stolku př. Tyleho k jeho expozici jakási „poradní aréna“.
Z profesionálních liliářů musím zmínit dva, a to př. Nejedla a př. Basíka. Př.
Basík sestavil kolekci v tónech růžové a bílé, a jak je jeho tradicí, s bohatým
zastoupením orientálních hybridů. Nejpoutavější mezi nimi byly bílé s dvojbarevným
žlutým a červeným proužkem „Anglia“ a „Marco Polo“. Pozoruhodný byl ovšem také
asijský růžový hybrid „Pink Giant“.
Př. Nejedlo vystavoval převážně LA hybridy, například „Samur“, „America“,
„Red Alert“, asijské hybridy „Electric“ a „Gran Cru“. Byla zde ovšem též kytice lilie
„First Crown“, což je dvoubarevný, červený a oranžový AO hybrid, a kytice L. regale.
Exponáty lilií nebyly tentokrát hodnoceny, to znamená soutěž amatérských
liliářů tentokrát neproběhla. Pokud by k ní došlo, jistě by byly oceněny alespoň
neobvyklé výpěstky pana Mega, přítele Hlouška i dalších liliářů.
Výstava lilií v Rakovníku 2005
A. Hloušková
Počet lilií na letošní již osmnácté výstave v Rakovníku byl opět ovlivněn
nepříznivým počasím. Lilie nejdříve poškodily dubnové mrazy a později silné deště i
krupobití v některých regionech.
Vystavovali pouze tito členové : J Basík, J. Hloušek , P. Hošek, J. Kovář, a V.
Novák., kteří přivezli celkem 265 lodyh v 70 odrůdách, kromě toho tři botanické druhy
L. candidum, L. martagon var. cattaniae a L. pardalinum.
Porota v tradičním složení J. Kovář, P. Petrlík a P. Šrůtka ztíženou práci,
protože lilie byly nejdříve ukládány a aranžovány v nové výstavní síni a teprve poté
přenášeny přes ulici do synagogy. Soutěžilo se v deseti kategoriích, navíc porota
udělila Cenu poroty a Cenu města Rakovníka. Cenu návštěvníků letos překvapivě
nezískal orientální hybrid, ale velmi pěkně naaranžovaný tmavě červený asijský hybrid
Prälaten Hutt.
J. Basík přivezl perfektně nakvetlé orientální hybridy Mona Lisa, později
rozkvetla vzrůstná Anglie a Barbaresco. Znalci ocenili jeho žlutý LO-hybrid Deliana.
Porotu zaujali také asijské hybridy Detroit a Amarona, z LA-hybridů pak Royal
Present. Návštěvníkům se také líbil něžný Chopin a atraktivní Tinos.
J. Hloušek získal cenu za již zmíněný Prälaten Hutt, oceněny byly také Red
Velvet, OT-hybrid Vern s Beauty, aurelián Eliščin Favorit a NŠ 65-93. Zaujala také
svatební kytice z lodyh Geneve.
J. Kovář získal ocenění za LA-hybrid Royal Sunset, NŠ Tábor a L.regale
hybrid. Návštěvníci obdivovali také jeho L. candidum, dále tmavý Red Alert a
nápadný Tinos.
80
J. Hošek dovezl na výstavách dlouho už nevídaný L. martagon var. cattaniae,
velmi pěkné NŠ LA-hybrid Kondrot 84 a asijské hybridy Sutter s Gold a
nepojmenované NŠ tetra.
V. Novák přijel vlakem a dovezl 30 lodyh. Velmi pěkný byl semenáč Pink
Perfection. Porota ocenila asijský hybrid Lemon Tree, čínský hybrid Zlatá Praha, LAhybrid Turandot a OT-hybrid Touching. Organizátoři ocenili obětavost přítele Nováka,
který s nemocnou nohou cestoval pět hodin a přesto dopravil velmi pěkné lilie. Přáli
bychom si více takových členů.
Během tří dnů výstavu navštívilo 480 diváků. Všichni obdivovali nejenom
krásu, ale také vůni vystavených lilií. Výstavu také natáčela místní kabelová televize,
její pracovníci slíbili na příští rok uvést upoutávku před zahájením výstavy. Za nového
člena jsme pravděpodobně získali pana J. Čapka ze Sedlčan.
Chtěla bych poděkovat pořadatelské službě (I. Chmelík a J. Svoboda) a V.
Vinčálkovi za nápadité vstupenky. Na výstavu jsme získali grant od Městského úřadu
Rakovník a tak výstava končila se ziskem 440,-Kč.
Zveme všechny členy Martagonu na výstavu v příštím roce.
Výsledky soutěže na výstavě Rakovník 2005 podle kategorií:
1. Asijské hybridy Ia, barva oranžová a červená:
1. místo - Detroit (J. Basík)
2. místo - Vera Cruz (V. Novák)
3. místo - Amarone (J. Basík)
2. Asijské hybridy Ia, ostatní barvy:
1. místo - Lemon Tree (V. Novák)
2. místo - Tinos (J. Kovář)
3. místo - Wattle Bird (J. Hloušek)
3. Asijské odrůdy Ib, c, všech barev:
1. místo - Red Velvet (J. Hloušek)
2. místo - Euridike (J. Hloušek)
3. místo - Sutter s God (P. Hošek)
4. Asijské hybridy novošlechtění Ia,b,c, všech barev:
1. místo - Trylek (J. Kovář)
2. místo - Tábor (J. Kovář)
3. místo - AS.H. Ib tetra (P. Hošek)
5. Čínské hybridy trubkovité, bílé, růžové žluté:
1. místo - NŠ Eliščin Favorit (J. Hloušek)
2. místo - NŠ Zelený Favorit (J. Hloušek)
3. místo - NŠ L.regale hybrid (J. Kovář)
6. Čínské hybridy trubkovité - ostatní barvy:
1. místo - Pink Perfection (V. Novák)
81
2. místo - NŠ Skořice (J. Hloušek)
3. místo - NŠ 044/98/H
7. Čínské hybridy ploché a turbanovité:
1. místo - NŠ 65/93 (J. Hloušek)
2. místo - Zlatá Praha (V. Novák)
3. místo - Bright Star)
8. LA-hybridy - bílé, růžové, žluté:
1. místo - NŠ LA hybr. Kondrot 84 (P. Hošek)
2. místo - Turandot (V. Novák)
3. místo - Aladin Dazzle (V. Novák)
9. LA-hybridy ostatní:
1. místo - Royal Sunset (J. Kovář)
2. místo - Royal Present (V. Novák)
3. místo - Royal Present (J. Basík)
10. Orienpety:
1. místo - Vern s Beauty (J. Hloušek)
2. místo - Touching (V. Novák)
3. místo - Yelloween (J. Hloušek)
11.Cena Města Rakovníka: Americké lilie L. pardalinum a Shuksan (Jiří Hloušek)
12. Cena Lilium Brno za nejlepší aurelián: NŠ 65/93 Jiří Hloušek
13. Cena poroty: L. martagon var cattaniae Petr Hošek
14. Anketa návštěvníků:
1. místo - Prälaten Hutt (J. Hloušek)
2. místo - Touching (V. Novák)
3. místo - Red Velvet (J. Hloušek)
Porota: Petr Šrůtka (předseda), Jiří Kovář, Pavel Petrlík
82
Výstava Květy - Volyně 6. a 7. srpna 2005
Jiří Kovář
Přípravě výstavy byla věnována náležitá pozornost. Propagaci jsme zvládli dle
našich představ a můžeme říci, že se naše výstava o poutích dostává do výrazného
povědomí návštěvníků v našem regionu. Letos proběhla v režii SZO MARTAGON už
počtvrté.
Vystavovatelé květin se sešli v reprezentativním složení. Přinesli kvalitní
exponáty v takovém množství, že všechny tři výstavní místnosti i obě chodby byly
plné až se zdálo, že se nebude dostávat váz a aranžovacího materiálu. Celkově se
připravilo přes 170 váz s květinami.
Aranžér Stanislav B r ů h a na jedničku zvládl jak výzdobu jednotlivých váz, tak
celkovou konfiguraci expozic, co kam patří. Tím se stalo, že všichni vystavující měli
své exponáty soustředěny v přiděleném prostoru pěkně pohromadě. Mezi liliemi se
objevilo hodně žlutých orienpetů (OT). Vynikala žlutá sorta 'Nimrod' s velikými květy
a širokými petály. Hodně žlutých OT si bylo tak podobných, že kdyby se daly tři sorty
dohromady do jedné vázy, tak to běžný návštěvník ani nerozezná.
S tradičním doplněním svými výtvarnými díly přispěli malíři Miroslav
C h v o s t a , Jaroslav C h y t r ý , Jaroslava K u p k o v á , Josef S y n e k a Jaromír
V á v r ů . Skleněné plastiky vystavila Dagmar H á l o v á . Všichni vystavovatelé květin
jsou členy SZO MARTAGON mimo Mileny T o m a n o v é , která jako náš host
vystavila 13 bonsají. Za vystavujícího hosta můžeme považovat i Vladimíra
S o u k u p a , jenž se zabývá pěstováním a šlechtěním mečíků. Ve Volyni s námi
vystavoval už poněkolikáté díky Jiřímu H l o u š k o v i , který jeho exponáty přivezl.
Expozice představovala 20 různých mečíků po třech klasech od odrůdy resp. od
vlastního novošlechtění, které jak známo má vynikající úroveň.
Výtvarná díla ve spojení s květinami, sukulenty a bonsajemi velice přispěla
k celkovému zpestření a obohacení celé akce. Ta však zůstává svým rozsahem
komorní záležitostí naší organizace a nedovoluje větší rozmach. I tak to pro mne
znamená věnovat přípravě celého projektu – ne hodiny – ale dny práce před, během i
po výstavě. Nejsem však sám, kdo se na přípravě výstavy podílel. Nutno poděkovat
všem vystavujícím a dalším asistujícím za pomoc i za dodání velmi pěkných květin,
vždyť pro návštěvníky je rozhodující, aby měli co zhlédnout a to se letos stoprocentně
povedlo. Navíc jsme pro ně zorganizovali tombolu, kde výhrou byla sadba okrasných
rostlin – dary od př. Stanislava B r ů h y , Petra H o š k a , Václava J o š t a a ode mne.
Mimořádný dík patří př. Petru Š r ů t k o v i . I když nevystavoval, ujal se psaní
popisek k jednotlivým exponátům, trpělivě se věnoval návštěvníkům a zodpovídal
jejich dotazy, ale hlavně s př. Stanislavem B r ů h o u vydrželi až do nedělního
ukončení výstavy „držet“ službu a ještě do odjezdu autobusů pomáhali s úklidem
výstavy. Též Josef R i b i j velmi obětavě přiložil ruku k dílu, mimo jiné kupř.
operativně přivezl plastové bedny, které jsme přikryli látkou a využili je k instalaci
exponátů. Tuto jejich práci a aktivitu ve prospěch klubu je třeba vyzdvihnout a jako
chvályhodnou ocenit... Přesto si je třeba uvědomit a počítat s tím, že náklady na
uskutečnění celé akce nejsou malé, obzvláště uvážíme-li koho, jak a co všechno
chceme na výstavě mít, aby se splnila určitá úroveň. Dobrou zprávou je to, že si na
pokrytí nákladů na sebe výstava vydělala a ještě zbylo pro klubovou pokladnu.
83
Situace se však do budoucna mění. Musím informovat členskou základnu, že
kulturní středisko, jež doposud s námi na výstavě participovalo a sídlilo v prostorách
staré radnice, se přestěhovalo do zcela nových prostor na jiném místě. Budova radnice
se nyní převádí majetkově na Město Volyně, ale tento proces ještě není právně
dokončen. Z mého rozhovoru se zástupkyní městského úřadu vyplynulo, že by se
výstava o pouti mohla opět uskutečnit i v příštím roce, pokud nezačne vnitřní adaptace
objektu, což se prý zdá zatím nepravděpodobné.
Vystavovatelé květin:
Josef B a s í k přivezl 16 odrůd lilií a 6 odrůd denivek. Ve Volyni vystavoval
poprvé a doufejme, že ne naposledy. Jeho exponáty jsou vždy výtečně připravené a ani
teď tomu nebylo jinak...(Lilie – 'All is All', 'Casablanca', 'Dizzy', 'Evina', 'Leslie
Woodriff', 'Medusa', 'Space Moutain', 'Touching', 'Urandi', 'Yelloween'...).
Petr H o š e k měl menší expozici ze 3 odrůd lilií ('Henryjka', 'Leslie Woodriff',
'Tetra Black Beauty') doplněnou kultivarem 'Lucifer' (Crocosmia) v pestře červené
barvě. Taktéž přivezl bohatou nadílku do tomboly.
Václav J o š t nám opět podal pomocnou ruku a zaslal řadu velmi pěkných
novinek odrůd lilií ze světového sortimentu, což představovalo 20 odrůd OT, 2 odrůdy
OR a 2 odrůdy LO. Způsob vybavení nám maximálně vyhovuje, vše je př. J o š t e m
načasováno tak, že ve stěžejních dnech výstavy jsou lilie v plném květu. Této jeho
přízně si v klubu velmi vážíme a ceníme! Lilie – 'Allegretto', 'Alusta', 'Belladona',
'Carpacio', 'Dallas', 'Double Prize' (plnokvětá), 'Gold City', 'Honey Moon', 'Marco
Polo', 'Nimrod', 'Northern Sensation', 'Novatore', 'Sarabande', 'Sea Treasure',
'Shocking', 'Silvano', 'Triumphator', 'Veronesse'...
Jiří K o v á ř – vystavil jsem 7 odrůd lilií po více lodyhách – 'Anastazia',
'Louise', 'Mimosa Star' , 'Rapid', 'Scheherezade'... Protože se jednalo o vybočené resp.
převislé květy bylo mou snahou umístit vázy trochu výše, aby bylo do rozkvetlých
květů lépe vidět.
Svatopluk M a s o p u s t . Jeho expozici tvořilo 37 odrůd jiřin, které si sám
nainstaloval do florexu („piafloru“) ve vlastních miskách. Jako vystavovatel se
pohybuje po různých květinových výstavách už řadu let, a tak jsme mohli obdivovat
nápadité aranže vznikající pod jeho zkušenou rukou. Všechny odrůdy jiřin začínající
slovem Mas... pocházejí z jeho šlechtitelské dílny. Originálním způsobem byla
'Mas Balerine' připomínající
naaranžována jeho světlá růžovofialová odrůda
„načechraný“ úbor baletky. Nejen mne zaujala tmavě vínová odrůda 'Rons Dark Erber'
s leskle fialovými středy, jež byla v jeho expozici stěžejní. Dále vystavil své odrůdy
jiřin 'Mas Angora', 'Mas Ann', 'Mas Hana', 'Mas Linda', 'Mas Robert' a další sorty jako
např. ohnivě červenou 'Andrey Grace'.
Vratislav N o v á k nám předvedl jak pěstuje lilie „začátečník“. Přivezl totiž
mohutné „čtyřlodyží“ orienpetu 'Arabesque' stromovitého typu, jež na všechny mocně
zapůsobilo. Odrůda byla instalována v čele jedné z výstavních místností, kde poutala
zaslouženou pozornost a nebylo divu, že s velkým náskokem vyhrála i anketu diváků..
Celkem vystavil 7 odrůd lilií ('Black Beauty', 'Leslie Woodriff', 'Remus', 'The
Empres'...) a 7 odrůd jiřin – 'Evelina', 'Minley Carol', 'Moorplace', 'Willos Suprise'...).
Pavel P e t r l í k připravil celkem 18 odrůd lilií. Ačkoliv mu některé měly
vykvést prvním rokem, přesto je pro výstavu uřízl. Celá jeho kolekce byla průřezem
84
velmi hodnotných odrůd orienpetů. Svým kontrastním koloritem žluté a hnědočervené
barvy poutala diváky (mne také) odrůda 'Red Dutch'. Z dalších odrůd můžeme
jmenovat 'Alexandra', 'Besseno', 'Futura', 'Northern Beauty', 'Scarlet Delight', 'Starburst
Sensation',...
Josef R i b i j vystavil jednu vysokou lodyhu orientálního hybridu, původně bez
názvu, ale po konzultaci s ostatními liliáři jsme upřesnili, že by mohlo jít nejspíš o
odrůdu 'Arena' (event. 'Anglia'). Dále vystavoval různé jiřiny, avšak těžištěm jeho
expozice byla sbírka sukulentů, nižších i vzrostlejších.
Marie S l a v í k o v á a Josef K ř í ž ve společné expozici vystavili 30 odrůd
lilií a 27 odrůd mečíků. Tím bohatě zaplnili jednu místnost velmi pěknými výstavními
exponáty, u nichž si bylo možno všimnout nejen působivých květů, ale i svěžích sytě
zelených lodyh s olistěním bez známek poškození, což svědčí o dobré pěstitelské péči.
Lilie – 'Albany', 'Avocado', 'Corina', 'Coro', 'Kankán', 'Leslie Woodriff', 'Manisa',
'Montenzuma', 'Nimrod', 'Red Dutch', 'Robert Griesbach', 'Robert Swanson', 'Sea
Treasure', 'Silk Road', 'Space Mouintain', 'Urandi', 'Verano'... Mečíky – 'Agadir',
'Agnes', 'Brick Maker', 'Červená Perlička', 'Čeřínek', 'Česílko', 'Jarmark', 'Jehněda',
'Malá Čarodějka', 'Melodrama'...
Výsledky ankety návštěvníků Květy – Volyně 2005:
Lilie
1.
2.
3.
4.-5.
'Arabesque'
'Red Dutch'
'Double Prize'
'Red Dutch'
'Triumphator'
6.
'Nimrod'
7.-8. 'Dizzy'
'Nimrod'
9.-10. 'Casablanca'
'Silk Road'
Pěstitel – vystavovatel
Počet hlasů
Novák
Petrlík
Jošt
Slavíková, Kříž
Jošt
Slavíková, Kříž
Basík
Jošt
Basík
Slavíková, Kříž
38
16
13
12
12
11
10
10
9
9
Ostatní rostliny (květiny) – jiřiny, mečíky, bonsaje, denivky,sukulenty...
1.
2.
3.
4.-5.
'Rons Dark Erber' (jiřiny)
'Jarmark' (mečíky)
'Evelina' (jiřiny)
'Divoký Mustang' (mečíky)
Larix decidua (bonsaje)
6.
'Andrey Grace' (jiřiny)
7.
'Mas Balerine' (jiřiny)
8.-10. 'Agadir' (mečíky)
'Bea Sport' (jiřiny)
Picea glauca (bonsaje)
85
Masopust
Slavíková, Kříž
Novák
Slavíková, Kříž
Tomanová
Masopust
Masopust
Slavíková, Kříž
Masopust
Tomanová
11
10
9
8
8
6
5
4
4
4
Pořadí vystavovatelů podle celkového součtu hlasů
1.M. S l a v í k o v á , J. K ř í ž (79 hlasů), 2. V. N o v á k (61), 3. S. M a s o p u s t (45),
4. V. J o š t (42), 5.-6. J. B a s í k (27), P. P e t r l í k (27)...Ankety se zúčastnilo 320
respondentů .Odborná soutěž s hodnotitelskou komisí se nekonala. Na návrh předsedy
SZO MARTAGON S. Š e v č í k a budou vítězové z ankety návštěvníků oceněni.
Chřestovníček
I. J. Černohorský
NALS již několik roků podporuje výzkum zaměřený na biologii chřestovníčka a
na možnost biologického boje s tímto škůdcem. Poslední zpráva říká, že na universitě
státu Rhode Island jednak testují nějakého parazita a jednak zjistili, že některé lilie
chřestovníčkovi „nechutnají“. Jsou to minimálně Black Beauty a L. henryi.
Chřestovníček (Lilioceris lilii) nenapadá jen lilie. Z jara se nejdříve objeví na
fritilláriích, nikoliv na všech druzích, jen na F. imperialis. Na F. pallida jsem
chřestovníčka nikdy nenašel. Naleznete jej také na rostlinách bramboru, na tabáku, na
kokoříku (Polygonatum), potměchuti a na Smilaxu – přestupu.
B u r z a s e m e n v r. 2 0 0 5:
Do letošní burzy dodalo semena 9 dodavatelů, z toho dva přátelé ze zahraničí.
Tradičně př. J Hoell z Tasmánie a př. Kaszanowsky z Polska.
V nabídce bylo celkem 481 porcí semen ze 113 křížení a botanických lilií. Jako
vždy byl největší zájem o semena orienpetů, která však byla, bohužel, jen po jedné
porci. Podělili se o ně většinou dodavatelé, kteří mají přednostní právo výběru.
Myslím ale, že ani ostatní z 26 odběratelů nepřišli zkrátka. Kromě objednaných semen
každý obdržel část přebytků zdarma jako prémii. Vliv na čistý zisk 1.155,5O Kč do
pokladny mělo i to, že se většina dodavatelů dobrovolně zřekla nároku na finanční
odměnu za dodaná semena.
Opětovně vyzývám naše pěstitele, kteří mají přebytek semen z letošní sklizně,
aby neváhali a zaslali je na mou adresu: Pavel Petrlík, Vernéřov 205, Aš 35201.
I n z e r c e:
Pro jarní výsadbu nabízím lilie asijské 1a – 1b – 1c, LA hybridy, trubkovité,
orientální a botanické. Dále OT hybridy - meziskupinové křížení orientálů x
trubkovité; LO - křížení L. longiflorum x orientál; AO – křížení asijské x orientály.
Dále denivky ve 30 odrůdách a Amarylisy velkokvěté a drobnokvěté.
Pro seznam pošlete ofrankovanou obálku nejpozději do 30. ledna 2006 na adresu:
Václav Tyle, Račiněves 106, 413 01 Roudnice nad Labem
86