Metodický manuál pro učitele

Transkript

Metodický manuál pro učitele
Metodický manuál pro učitele Evropa 2045
Veronika Endrštová [et al.]. -- 1. vyd. -- Praha: Generation Europe, 2009
Verze 1.0
----------------------------------------------------
Copyright (c) Generation Europe, o.s. 2009
Autoři: Edita Dufková, Veronika Endrštová, Lenka Petýrková, Michal Řezáč, Vít Šisler
Grafický design: Jan Čumlivski, Marie Římanová
Editor: Veronika Endrštová, Marie Římanová, Šárka Vlasáková
Vysázeno písmem Katarine
www.evropa2045.cz
Publikace může být pro účely výuky volně reprodukována nebo šířena jakýmkoliv způsobem (elektronicky,
mechanicky, kopírováním, či jinak). V případě zájmu o jiné než výukové využití na základních, středních a vysokých
školách kontaktujte Generation Europe, o.s.
Generation Europe, o.s.
Vratislavova 59/5
128 00 Praha 2-Vyšehrad
Tel.: 234 697 965
[email protected]
Tato publikace vznikla v rámci projektu „Evropa 2045 v regionech“ financovaného Úřadem vlády ČR. Projekt
realizuje občanské sdružení Generation Europe.
ISBN 978-80-254-5440-4 (brož.)
Vážení učitelé,
metodická příručka, již právě otvíráte, je souborem lekcí, které vám pomohou
aplikovat některá z témat týkajících se Evropy a Evropské unie do výuky
společenských věd na středních školách.
Soubor 11-ti lekcí vytvářel autorský tým záměrně tak, aby vám umožnil
provázat výuku vybraných témat s počítačovou simulací Evropa 2045
(www.evropa2045.cz). Prostřednictvím jednotlivých lekcí lze studenty
připravit na některé z herních principů (řízení ekonomiky státu, hra v roli za
jeden z ideových směrů – tzv. „projekty“), či událostí (konflikt v Dárfúru),
se kterými se ve hře setkají, a umožnit jim tak lepší porozumění. Souvislost
s hrou je uvedena vždy na začátku každé lekce. Využití manuálu souběžně
s hrou však není nutnou podmínkou, ani není nijak stanoveno, které
lekce vybrat, nebo v jakém pořadí je používat. Vycházíme z předpokladu,
že podmínky na jednotlivých školách a znalosti a dovednosti studentů se natolik
liší, že takový jednoduchý recept ani není možný.
Na stránkách projektu v sekci „ke stažení“ (http://www.evropa2045.cz/
ke_stazeni.php) najdete řadu doplnění a příloh členěných přehledně podle
čísel a názvů lekcí. Není-li tedy příloha k lekci součástí tištěného manuálu,
najdete ji právě v této sekci na internetu. Pro lepší orientaci a snazší výběr
jsme vám také ke každé lekci připravili stručný souhrn aktivity (aktivita
v kostce) a přehled cílů (znalosti a dovednosti), které daná lekce naplňuje.
Kompletní přehled lekcí a jejich stručnou charakteristiku pak najdete
v souhrnné tabulce na následující straně.
Budeme rádi, pokud v příručce najdete spolehlivého pomocníka či alespoň
inspiraci pro vaši výuku. Zároveň při tom uvítáme veškeré připomínky
a návrhy jak k metodické příručce, tak ke hře Evropa 2045.
Přejeme mnoho úspěchů při výuce.
Autorský tým Evropa 2045
1
2
Makroekonomické ukazatele Ekonomika s námi smýká 30 min./ 90 min./ -
Instituce a rozhodovací
procesy EU
Právní předpisy EU a ČR
Mezinárodní vztahy
Postoj EU k vnějším
konfliktům
Migrační politika EU
Energetická politika a
soběstačnost
Etnická rozmanitost Evropy
a vnitřní konflikty
Vlivy projektů na životní
prostředí
4
5
6
7
8
9
10
11
Vadí, nevadí
(EIA, NIMBY)
Hry s hranicemi
Energeticky nezávislá
Evropa
Přistěhovalci?
Konflikt v Dárfúru
EU a svět
Právní pyramida
Boj o armádu a GMO
50 min./ 90 min./ 15 min.
30 min. / 45 min./ DÚ - 2 h
20 min./ 20 + 45 min./ 2-3h
5 min./ 45 min./ -
15 min./ 45 min./ -
10 min./ 15+25 min./ 1-2h
10 min./ 20- 45 min./ -
80 min./ 45-60 min./ 20 min.
40 min./ 45 min./ 30 min.
3
Počty s rozpočtem
Ekonomika státu
20 min./ 90 min./ -
Práce ve skupinách,
vyhledávání informací v textu,
prezentace.
Druh aktivity
Brainstorming, práce v týmu,
vyhledávání na internetu,
počítání, prezentace.
Diskusní zápas.
Kolektivní vyjednávání,
diskuse, tvorba společného
prohlášení.
Brainstorming, práce v týmu,
rešerše na internetu, výtvarné
zpracování, prezentace.
Logické uvažování, skupinová
práce.
Diskuse, hra v roli.
Jednoduché početní úkony,
analýza textu, hledání příčin
a důsledků.
Lekce přibližuje jeden ze systémů ochrany životního prostředí (EIA). Diskuse, tvorba myšlenkové
Lze dát do souvislosti s tématy Natura 2000, přímá jurisdikce, ale
mapy, práce v týmu.
také s principem účasti veřejnosti na rozhodování.
Aktivita přiblížuje studentům etnickou rozmanitost Evropy a systém Práce s textem, vyhledávání
ochrany práv menšin. Témata lze spojit s otázkou budoucího vývoje informací, výtvarné
Evropy v oblasti regionální politiky, postoje k menšinám a otázkou
zpracování.
vnitřní stability.
Aktivita má za cíl přiblížit studentům problematiku zajištění
energetické nezávislosti a výhody i obtíže s tím spojené. Lze
navázat na událost ve hře „Blackout“.
Aktivita přispěje k lepšímu pochopení projektů Otevřená Evropa a
Pevnost Evropa. Lze zařadit kdykoliv v průběhu hry.
Aktivitu lze použít v návaznosti na událost Konflikt v Dárfúru (2.
kolo). Aktivita má vést studenty k porozumění příčin konfliktu a k
zamyšlení nad odpovědností mezinárodoních institucí.
Aktivitu lze použít kdykoliv, ideálně pak v návaznosti na jednu z
následujících událostí: Čečenská nezávislost, Konflikt v Dárfúru,
Nátlak na USA.
Aktivitu lze zařadit kdykoli po 3. kole hry. Jejím cílem je na
příkladech seznámit studenty s tím, co a jak reguluje ústava
a zákony ČR, směrnice a nařízení ES, akty územní samosprávy
a co je výlučně soukromou věcí občanů.
Tato aktivita by měla doplnit samotnou výukovou hru, která
rozhodovací procesy EU nesimuluje. Aktivitu je vhodné zařadit v
průběhu hry.
Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti
uměli pracovat s ekonomickými daty a událostmi, které je ve hře
potkají.
Orientace v rozpočtových
Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti
uměli pracovat s ekonomickými daty, které se vztahují k řízení jejich tabulkách, práce ve skupině,
diskuse.
státu.
Aktivita má studentům pomoci pochopit klasifikaci politických
směrů tak,aby byli schopni si vybrat projekt a následně za něj ve
hře vystupovat. Aktivitu lze využít před zahájením samotné hry.
Časová náročnost (příprava
učitele/práce v hodině/
Souvislost s Evropou 2045
práce mimo vyučování)
2
Politické směry
Název
Základní politické ideologie
19., 20. století
a současnosti.
Téma lekce
1
Číslo
lekce
obsah
3
Obsah
1. lekce:
Politické směry ..........................................................................4
2. lekce:
počty s rozpočtem ................................................................ 12
3. lekce:
ekonomika s námi smýká ........................................................17
4. lekce:
Boj o armádu a GMO ...................................................................
26
5. lekce:
právní pyramida ..........................................................................
38
6. lekce:
44
eu a svět .........................................................................................
7. lekce:
konflikt v dárfúru .....................................................................
49
8. lekce:
přistěhovalci? ................................................................................
55
9. lekce:
energeticky nezávislá evropa ................................................
58
10. lekce:
hry s hranicemi ........................................................................64
11. lekce:
VADÍ, NEVADÍ (EIA, NIMBY) ...................................................... 73
3
1. lekce
politické
směry
autor
Aktivita v kostce
Michal Řezáč
Studenti se rozdělí do skupin. Na základě práce s informacemi (pracovní listy, texty,
Encyklopedie Evropa 2045, internet) vypracovávají přehled se základními charakteristikami
jednotlivých politických směrů. Výsledky své práce prezentují před ostatními. Zároveň
se tak skupiny seznamují s charakteristikou jednotlivých projektů ve hře Evropa 2045
a společně hledají paralely mezi jednotlivými projekty a politickými směry. V závěru si
studenti vybírají projekt, který budou ve hře hájit, a z pozic tohoto projektu zkušebně
hodnotí (odmítají/přijímají) jednotlivá témata podobně, jako je tomu ve hře samotné.
Souvislosti s hrou Evropa 2045, kdy lekci použít:
Cílem aktivity je uvést studenty do diskuse o klasifikaci politických směrů tak, aby byli
schopni je pochopit, následně si vybrat projekt a následně za něj ve hře vystupovat.
Aktivitu lze tedy využít před zahájením samotné hry a souběžně s rozdělením jednotlivých
„projektů (př. Pevnost Evropa, Zelená Evropa, Otevřená Evropa)“ ve hře.
Cíle aktivity
časová
náročnost
Studenti by měli pochopit, že rozličně formulované politické postoje a názory, se kterými se
mohou běžně setkat (nejen v médiích), lze klasifikovat podle různých systémů, a že každá
deklarovaná politická ideologie by měla být nějak vnitřně konzistentní v dílčích názorech
na konkrétní věci.
Studenti by měli být na konci lekce schopni charakterizovat jednotlivé politické směry
a určit základní priority a politická a historická východiska. Měli by také rozumět principům
herních projektů a jejich spojitosti s příslušnými politickými směry.
příprava učitele: 15–20 min.
práce ve vyučování: 80–90 min.
příprava studentů mimo výuku: –
Pozn.: Aktivitu lze realizovat částečně jako domácí úkol – např. zpracování charakteristik politických směrů.
Pomůcky
4
Pomůcky obsažené v balíčku:
Příloha 1 – Tabulka se zadáním politických směrů – pracovní list pro studenty
Příloha 2 – Kontrolní/přehledová verze tabulky pro učitele
Pomůcky
popis aktivity
Pomůcky, které je třeba dále připravit:
- Příloha 3 – Ukázky autorských textů hlavních představitelů jednotlivých směrů (R. David:
Politologie) – ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php
- Příloha 4 – Charakteristika všech 8 herních projektů Evropy 2045 pro učitele - ke stažení
na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php
- Texty jednotlivých “Myšlenkových směrů“ z Encyklopedie Evropy 2045,
event. PC s přístupem na internet; k vytištění na www.evropa2045.cz > Encyklopedie >
Myšlenkové směry
- Balicí papír, fixy, lepenka
- Slovník cizích slov (není podmínkou)
Postup při zadávání
Studenty seznámíme s tématem hodiny, rozdělíme je do 4 skupin po 5–8 členech a vyzveme je
k tomu, aby si v každé skupině zvolili jednoho, který bude celou činnost skupiny koordinovat.
Každé skupině dáme vylosovat (nebo jí zadáme) vždy:
a) jeden politologický směr typický pro 19. století (viz příloha 1A),
b) jeden politologický směr typický pro 20. století (viz příloha 1B), pozn.: 20. století je zastoupeno
pouze třemi směry, jedna méně početná skupina ho tedy může vynechat,
c) jeden politologický směr typický pro současnost (viz příloha 1C).
Následně studentům rozdáme tyto materiály:
a) vytištěné texty jednotlivých kapitol z Encyklopedie Evropy 2045 – kategorie Myšlenkové směry,
v ideálním případě si studenti dohledávají informace přímo přes internet (zdroj viz Pomůcky),
b) příslušné ukázky autorských textů hlavních představitelů jednotlivých směrů (R. David: Politologie,
viz příloha ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php),
c) tabulku se zadáním (viz příloha 1), arch papíru, fix.
Zadání práce je následující:
a) Z materiálů, které máte k dispozici, zjistěte základní charakteristiku a východiska jednotlivých
politických směrů. Zjištěné informace vyplňujte postupně do tabulky.
b) Výslednou podobu své tabulky přepište heslovitě na arch papíru.
c) Z autorských textů (R. David: Politologie) vyberte 1–2 krátké pasáže, které nejvýstižněji
charakterizují daný politický směr.
d) Připravte si krátkou prezentaci tak, aby se do ni postupně zapojili všichni členové skupiny.
metodické
poznámky
doplňková
rozšiřující
aktivita
• Je dobré vyzvat koordinátory skupin k pečlivému rozdělení práce ve skupině a sledování stanoveného
limitu 15 – 20 min. Zároveň studentům nezapomeňte zdůraznit, že do tabulky i následného přehledu
mají vpisovat pouze stručná hesla. Při prezentaci by však měli být schopni hesla podrobněji popsat.
Po skončení limitu vyzveme skupiny, aby postupně představili základní principy daných politických
směrů. Při prezentaci studenti využívají pro názornost přepis doplněné tabulky na list flipchartu, aby
výsledek viděli i ostatní. Každou prezentaci doplňuje citace autorského textu. Skupiny se střídají tak,
aby byly postupně představeny všechny politické směry. Vytvořené přehledy následně vyvěsíme na
viditelné místo ve třídě.
• Aktivitu na závěr doplníme o diskusi nad otázkami:
- Jsou podle vás některé politologické směry ve vzájemné ideové opozici? Pokud ano, které to jsou a čeho
se rozpory týkají?
- Které období českých (evropských) dějin bylo nejvíce poznamenáno politickou ideologií? aj.
•
•
•
•
•
•
Po dokončení prezentací rozdáme do každé skupiny list s přehledem všech 8 herních projektů Evropy
2045 a dáme studentům čas na jejich prostudování. Mezitím vytvoříme na tabuli seznam projektů
a každému z nich přidělíme určitý symbol (Pevnost Evropa – křížek, Zelená Evropa – kolečko atd.)
Poté vyzveme studenty, aby ve skupině rozhodli, z jakých ideových politických základů, se kterými
se seznámili při prezentacích, vycházejí jednotlivé projekty ve hře.
Ponecháme určitý čas na přípravu. Poté vždy přečteme nahlas jeden z projektů včetně jeho
charakteristiky a vyzveme zástupce skupin, aby na vyvěšených prezentacích označili symbolem
daného herního projektu ten/ty politický/é směr/y, se kterými je projekt ideově spjat (pro
označování je možné zvolit také barvy, či barevné samolepky).
Nakonec společně zhodnotíme výsledky a otevřeme prostor pro diskusi. Projekty ve hře se zcela
nebo částečně překrývají s politickými směry v této aktivitě. Důležité je, aby studenti pochopili, že
výsledek této aktivity podléhá do značné míry jejich interpretačnímu výkonu a není jedno správné
řešení.
Aktivitu lze uzavřít rozdělením herních projektů mezi studenty a zahájit tak samotnou hru Evropa
2045. Doporučený postup při rozdělování projektů najdete v Technickém manuálu Evropa 2045,
který je ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php.
5
6
PROJEKT
LIBERALISMUS
KONZERVATISMUS
KŘESŤANSKÁ SOCIÁLNÍ
POLITIKA
SOCIALISMUS
lekce 1
názor na funkci/podobu státu
vize společnosti
názory na tržní mechanismus
hlavní hodnoty
současné pol. strany (ČR, EU)
ideoví představitelé v minulosti
odbdobí vzniku, historické
souvislosti
vysvětlení pojmu
Politické ideologie
19. století
příloha 1A
lekce 1
příloha 1
pro studenty
NACIONALISMUS (od 19.st.)
POLITICKÝ EXTREMISMUS - FAŠISMUS
POLITICKÝ EXTREMISMUS - KOMUNISMUS
lekce 2
PROJEKT
vize společnosti
hlavní hodnoty
ideoví představitelé v minulosti
souvislosti
vysvětlení pojmu
20. století
příloha 2
příloha 1B
lekce 1
7
8
PROJEKT
vize společnosti
hlavní hodnoty
představitelé a politické strany
souvislosti
vysvětlení pojmu
současnosti
ENVIRONMENTALISMUS
MULTIKULTURALISMUS
EUROOPTIMISMUS
EUROSKEPTICISMUS
příloha 1C
lekce 1
pro studenty
19. stol.
Liberta (lat.) – svoboda, volnost
LIBERALISMUS
- rovnost příležitostí
- svoboda jednoho končí tam, kde
začíná svoboda druhého
vize společnosti
LIBERÁLNÍ EVROPA
KONZERVATIVNÍ EVROPA
- udržuje stabilitu a společenský řád,
platné hodnoty, normy
2.pol. 19. stol. – reakce na
průmyslový kapitalismus
Socialis (lat.) – společný, družný
SOCIALISMUS
SOCIÁLNÍ EVROPA
OTEVŘENÁ EVROPA
VÍCE EVROPY
- na křesťanských principech
- sociální a rodinná politika
- na křesť. základech
- proti potratům, euthanasii,
registrovanému partnerství
- důraz na křesťanskou solidaritu
- souhlas s tržními principy, jejich
přizpůsobení sociálním zájmům
- sociálně tržní hospodářství
- podpora rodin, vzdělávání,
zaměstnanosti, soc. péče
- prosazování křesť. hodnot v politice
- sociální sounáležitost
- ochrana a podpora rodin a vzdělání
- podpora seniorům a potřebným
KDU-ČSL, CDU, CSU (Něm.)
SOCIÁLNÍ EVROPA
OTEVŘENÁ EVROPA
- stát se silnými kompetencemi
- „welfare state“
- „pečující“ společnost
- rovnost výsledků
- solidarita bohatých s chudými,
zdravých s nemocnými
- upřednostňování zájmu kolektivu
a společného vlastnictví před
svobodou trhu
- organizace dělby práce
- důraz na soc. podporu
- dosažení ideálu rovnosti a sociální
spravedlnosti
- omezení při držbě soukromého
majetku ve prospěch společného
vlastnictví
ČSSD, sociálně – demokratické
a socialistické strany
Ježíš a apoštolové,
P. J. Proudhon, L. Blanc,
Církev – Lev XIII., Pavel VI., Jan XXIII, J. J. Rousseau, K. Marx,
Jan Pavel II.
F. Engels
od 1. stol. n.l., jako politický směr v
reakci na socialismus od 2. pol. 19.
stol.
Socialis (lat.) – společný
KŘESŤANSKÁ SOCIÁLNÍ
POLITIKA
lekce 2
PROJEKT
- důraz na svobodu jednotlivce,
minimalizace kompetencí státu
- minimalizace zásahů státu do
ekonomiky
- rovnost v podnikání
- rovnost prac. příležitostí
- privatizace
hlavní hodnoty
- schvaluje zásahy státu do
ekonomiky především v sociální
oblasti (předcházení radikalismu)
- sociální smír
- svoboda jednotlivce
- důraz na svobodu trhu
- ochrana soukromého vlastnictví
(výrobních prostředků)
- ochrana rodiny a náboženství
- náboženství = hodnotový řád
- stabilita a kontinuita
- tradice a řád
- řád ve smyslu vlády zákona
- vlast, patriotismus
ODS, Strana Zelených
Konzervativní strana (VB),
ODS, KDU-ČSL
E. Burke, F. Palacký,
Winston Churchill,
Margaret Thatcherová
19. stol.
Conservare (lat.) – chránit, zachovat
KONZERVATISMUS
John Locke, Jeremy Bentham,
ideoví představitelé v minulosti Adam Smith, J. S. Mill, F.A. Hayek
souvislosti
vysvětlení pojmu
19. století
příloha 2
příloha 2A
lekce 1
9
10
kořeny sahají do 17. – 18. stol.
- Francouzská revoluce, rok 1848
- souvisí s rozpadem feudálního systému,
kolonialismem v 19. stol. – po 1. SVV, po r. 1989
rozpad sovětského roku
Natio (lat.) – narození, národ
NACIONALISMUS (od 19.st.)
PROJEKT
názor na funkci/ podobu státu
vize společnosti
hlavní hodnoty
PEVNOST EVROPA
MÉNĚ EVROPY
- samostatný, plně suverénní stát
- etnické hranice = hranice státu
- plně suverénní, územně a kulturně nezávislá
- šovinismus („jsme lepší než…“)
- odmítání přistěhovalců, cizinců
- národní protekcionismus, protěžování domácích
výrobků a firem
- hospodářské soupeření států, expanze
- oddanost jednotlivce národu
- silné lpění na společném jazyku, historii, kultuře,
náboženství a území
J.M. Le Pen – Francie
Svobodní (ÖVP) – J. Haider, Rakousko
J. Slota – Slovenská národní strana
v Čechách např. Mladočeši (19. stol.), národní
ideoví představitelé v minulosti socialisté (20. stol.)
souvislosti
vysvětlení pojmu
20. století
POLITICKÝ EXTREMISMUS KOMUNISMUS
PEVNOST EVROPA
SOCIÁLNÍ EVROPA
- struktury strany nahrazují státní struktury,
stranické ozbrojené složky (Lidové milice)
- totalitní stát, vše podřízeno zájmům vládnoucí
strany a její ideologii
- policejní kontrola, propaganda
- radikální socialismus, založen na odmítání
dosavadních norem a hodnot ve společnosti
- omezení svobody jednotlivce ve prospěch celku
- radikální nacionalismus a rasismus
- spol. rozdělená podle rasové příslušnosti
- privilegovaní jsou členové vládnoucí strany
- xenofobie
- struktury strany nahrazují státní struktury,
stranické ozbrojené složky (černé košile, SA atd.)
- totalitní stát,vše podřízeno zájmům vládnoucí
strany a její ideologii
- policejní kontrola, propaganda
- kategorické odmítání, ekonomika centrálně
řízená státem, kontrola výroby, jednotné ceny
- odstranění kapitalismu a nahrazení společným
(státním) vlastnictvím
- potlačení individualismu ve prospěch zájmu
kolektivu
- světová revoluce
KSČM
Platón, K. Marx, F. Engels,
K. Marx, Vladimír Iljič Lenin,
J. V. Stalin, K. Gottwald
1917 – bolševická revoluce v Rusku,
1918 – 20 Německo, Maďarsko
po 1. SVV, po r. 1945 střední a východní Evropa
- trh je podřízen zájmům režimu, vytváří dostatek
pracovních míst, zbrojní výroba
- extrémní nacionalismus: přesvědčení o
výjimečnosti, event. nadřazenosti vlastního
národa, popř. rasy
- otevřená xenofobie
Dělnická strana (ČR)
B. Mussolini, NSDAP, A. Hitler,
J. Tiso, E. Moravec
- po 1. SVV, 1922 – Itálie, 1933 – Německo
- po r. 1945 Španělsko, Argentina
Fasces (lat.) – svaz, svazek prutů nošený římskými
Communis (lat.) – společný
úředníky (liktory)
POLITICKÝ EXTREMISMUS - FAŠISMUS
příloha 2B
lekce 1
ZELENÁ EVROPA
OTEVŘENÁ EVROPA
- decentralizace na úrovni státu
- zajištění ekologického rozvoje
správným rozhodováním st. institucí
- posílení mezinárodní spolupráce
(a institucí) v boji proti globálním
problémům
- lidstvo je závislé na prostředí,
ve kterém žije
- proti konzumu
- kolektivní a individuální
zodpovědnost vůči přírodě
- svobodný trh ohrožuje ekologickou
a sociální rovnováhu, nutné zásahy
- investice do ochrany životního
prostředí, „zelené daně“
VÍCE EVROPY
OTEVŘENÁ EVROPA
- hledání rovnováhy mezi právem
imigrantů na vlastní kulturu a
udržením občanského míru a sociální
stability celé společnosti
- kulturní rozmanitost je pro
společnost prospěšná a obohacující
- úsilí o vytvoření kulturně pluralitní
společnosti
- zdůrazňuje ekonomický prospěch
přistěhovalců (daně, podnikání)
- vyrovnávání populační úbytku
domácího obyvatelstva
VÍCE EVROPY
- posílení vlivu EU a jejích institucí na
úkor národních států
- přenesení suverenity jednotlivých
států na instituce EU
- evropský prezident a evropská
ústava
- co nejtěsnější spolupráce zemí v
rámci EU
- přijetí Lisabonské smlouvy
- posílení hospodářských
rozhodovacích mechanismů EU
MÉNĚ EVROPY
- oslabení vlivu EU ve prospěch
suverénních národních států
-Evropa nezávislých, suverénních
rovnoprávných národů, spolupráce
zemí v rámci EU
- oslabení hospodářských
rozhodovacích mechanismů EU
- popř. degradace EU pouze na
úroveň hospodářské integrace, nikoliv
politické
- staví se negativně k evropské
- evropská integrace, spolupráce
integraci
států může přispět k řešení problémů - odmítnutí, zastavení nebo
současného světa
podstatné blokování integračního
procesu
lekce 2
PROJEKT
vize společnosti
hlavní hodnoty
- ochrana, zachování a zlepšení
životního prostředí politickou cestou
- trvale udržitelný rozvoj
- rovnoprávné politické soužití lidí
různých kultur a náboženství
v jednom státě
- záměrné uchovávání kulturní
rozmanitosti skupin, vzájemné
ovlivňování jednotlivých kultur
- zahraniční politika V. Británie,
Dánska, Norska (není členem EU),
Hnutí Libertas, V. Klaus
- panevropské hnutí (zač. 20. stol.)
- s vývojem evropské integrace v 2.
- s vývojem evropské integrace v 2.
pol. 20. stol., dále od 90. let 20. stol.
pol. 20. stol., dále od 90. let 20. stol.
(vznik EU)
(vznik EU)
Skepticismus – kritický přístup a
posuzování nových nebo většinově
přijímaných teorií
EUROSKEPTICISMUS
- zahraniční politika Španělska,
Lucemburska
- KDU-ČSL, ČSSD
- Evropa od 50. a 60. let
20. stol. (migrace obyvatel z
bývalých evr. kolonií v Afice a Asii do
Evropy)
- od 60. let 20. stol.
- reakce na ničení krajiny
průmyslovou výrobou
Optimismus – názor zdůrazňující
klady a vývoj k lepšímu
EUROOPTIMISMUS
- politické reprezentace USA od 2.
pol. 20. stol. (J.F. Kennedy)
Multi (lat.) – mnoho
MULTIKULTURALISMUS
Environment (angl.) – prostředí
ENVIRONMENTALISMUS
- hnutí Greenpeace, Děti Země,
představitelé a politické strany Hnutí Duha
- strany zelených
souvislosti
vysvětlení pojmu
současnosti
příloha 2
příloha 2C
lekce 1
11
2. lekce
počty
s rozpočtem
autor
Aktivita v kostce
Lenka Petýrková
Studenti se v aktivitě seznámí s rozpočtem České republiky. Provedou rešerši týkající
se státní bilance a společně s učitelem interpretují výsledky svého šetření. Nakonec si
s pomocí zábavného kvízu osvojí základní údaje typu příjmy, výdaje, rozpočtová kapitola,
přebytek, schodek atd.
Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat
s ekonomickými daty, která se vztahují k řízení jejich státu.
Cíle aktivity
Státní rozpočet, výdaje státu, zadlužení, atd. jsou častými tématy veřejné diskuse.
K tomu, aby se studenti v těchto tématech dokázali orientovat, potřebují pochopit několik
jednoduchých zásad. Státní rozpočet je přitom jedním ze základních nástrojů tvorby
jakékoliv veřejné politiky, a to jak ve skutečnosti, tak ve hře Evropa 2045.
Studenti by měli být na konci lekci schopni popsat funkci a základní charakteristiky
rozpočtu ČR, vyjmenují jeho klíčové příjmové a výdajové položky.
časová
náročnost
příprava učitele: 40 min.
práce ve vyučování: 45 min.
příprava studentů mimo výuku: 30 min.
pomůcky
Příloha 1 – Kvíz „Počty s rozpočtem“
Příloha 1, 2, 3 – Přílohy zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2009
Zákon o státním rozpočtu ČR, plakát s obrázky a fotografiemi, tabule, fix, kalkulačka,
příp. MS Excel, přístup na internet (pro účely vyhledání dat k samostatné práci)
zdroje a odkazy
12
- webové stránky MFČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html
- Peková, J. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 978-80-7357-358-4.
- Stiglitz, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, 1997.
- pro stručnou historii a funkce SR: http://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_rozpočet
- další všeobecné informace o SR: http://www.mesec.cz/clanky/kde-stat-nejvic-utraci/,
část Státní rozpočet není žádná selanka
Popis aktivity
Na úvod hodiny si připravíme jednoduchý plakát s obrázky nebo fotografiemi, které
představují některé kapitoly státního rozpočtu, např. zasedání poslanců, studenti v lavicích,
dělníci v době krize čekající na dávky sociální podpory (USA – 30. léta), krajina zničená
povodněmi, vědci, armáda, televize a rádio a další.
Plakát umístíme na začátku hodiny na viditelné místo ve třídě a zeptáme se studentů, co
mají obrázky společného. Postupně dovedeme studenty k tomu, že všechny prezentované
aktivity alespoň zčásti financuje stát.
Následují otázky (u problematických provedeme krátký výklad):
• Proč vznikl státní rozpočet, resp. jaká je jeho funkce? (pro získání informací lze využít odkazů
uvedených ve zdrojích)
• Jak se státní rozpočet člení? Jak se nazývají jeho hlavní části?
Odpovědi studentů zapisujeme na tabuli a systematicky je třídíme.
metodická
poznámka 1
Učitel zmíní členění na příjmy a výdaje a dále na jednotlivé kapitoly – každá kapitola má svého správce:
PS PČR, Senát PČR, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, všechna ministerstva, dále státní
úřady a ústavy, jako je např. Akademie věd ČR, ČSÚ, NKÚ atd. (viz příloha 2 a 3 Zákona o SR). Kapitolu
398 Všeobecná pokladní správa administruje Ministerstvo financí ČR a zahrnuje položky, které nelze
zařadit do hospodaření jednotlivých ministerstev nebo ostatních správců, obsahuje mj. rezervy na
krytí přírodních katastrof, náklady na volby nebo na financování vojenských misí v zahraničí.
Na tabuli vypíšeme celkové příjmy a výdaje ČR na tento rok (viz příloha 1). Pak rozdělíme studenty
do skupin. Každá skupina dostane k dispozici celkový přehled příjmů/výdajů SR (viz příloha 2 a 3), kde
nebudou uvedeny částky u jednotlivých kapitol (přílohu je možné snadno upravit na kopírce).
Zadání pro studenty je následující:
Určete 3 kapitoly, které mají podle vás nejvyšší a nejnižší výdaje a příjmy.
Po chvíli odhalíme studentům výsledky (na dataprojektoru nebo skupinám rozdáme nové přehledy
s vyplněnými čísly) a diskutujeme o nich.
Následně se vrátíme k úvodní aktivitě hodiny a k vypsaným funkcím státního rozpočtu. Společně
se studenty k nim připisujeme jednotlivé kapitoly rozpočtu tak, aby byla zřetelná vazba mezi danou
funkcí SR a příslušnými příjmy/výdaji. Na základě přehledu kapitol můžeme také společně doplnit, na
které funkce SR se předtím zapomnělo.
Na závěr hodiny dáme studentům k vypracování kvíz (viz příloha 1). Studenti stále pracují v dříve
vytvořených skupinách.
Odpovědi na kvíz „Počty s rozpočtem“: 1) 6 druhů mincí s nominální hodnotou 1, 2, 5, 10, 20 a 50
Kč (r. 2009); 2) Při hodnotě schodku 38,1 mld. a výšce hrany kovové padesátikoruny cca 2 mm
bude sloupec vysoký 1 524 km; 3) 4,2 mil. let; 4) 6 102,- Kč; 5) Růžová a hnědá, Božena Němcová;
6) 5 718,8 km; 7) Ano.
metodická
poznámka 2
Před dalšími aktivitami je dobré studentům přehrát následující video: http://www.ct24.cz/
ekonomika/ceska-republika/28098-zaseda-vlada-resi-statni-rozpocet-na-pristi-rok/.
Pokud tuto možnost nemáte, vytiskněte studentům pouze článek.
Odkaz je možné průběžně nahrazovat pro daný rok aktuálním videem/článkem k tvorbě SR.
Ještě před spuštěním videa položíme následující otázky (pro přehlednost je vhodné je nechat vypsané
na tabuli):
• Kdo navrhuje státní rozpočet?
• Kdo se stará o jeho plnění a kdo ho schvaluje?
• Kde jsou uloženy peníze státu?
• Jaký je rozdíl mezi příjmy a výdaji v ČR na letošní rok?
• Kdy je rozpočet vyrovnaný/přebytkový/schodkový? Jaké mají tyto situace pro nás důsledky?
• Jaký rozdíl mezi schodkem rozpočtu a státním dluhem?
domácí úkol
Každý student vyhledá na internetu nebo v knihovně novinové články o své obci, městě, či zemi, za
kterou hraje v Evropě 2045, a odhalí, kde je přebytkový rozpočet (příp. zjistí, kde a jak přebytkové
finance využívá) a kde je schodkový (nebo dokonce došlo ke státnímu bankrotu). Studenti pak
články před třídou prezentují, diskutují o nich a hledají společné jmenovatele daných dvou situací.
(Doporučený zdroj: http://www.businessinfo.cz)
13
příloha 1
lekce 2
KVÍZ „POČTY S ROZPOČTEM“
1. Kolik je v ČR druhů mincí?
2. Jak vysoký sloupec padesátikorun tvoří schodek našeho státního rozpočtu?
3. Průměrná hrubá měsíční mzda je podle Českého statistického úřadu něco málo přes 22 tis. korun. Kolik let byste
si ji mohli vyplácet, kdyby vám někdo dal roční příjmy celé naší republiky?
4. Kolik by musel každý obyvatel ČR (vč. dětí a důchodců) jednorázově zaplatit, abychom se zbavili státního dluhu?
(počet obyvatel ČR je zhruba 10,5 mil.)
5. Jakou barvu má pětsetikoruna a co je na ní za osobnost?
6. Kolik km by musel ujít pan prezident, kdyby si vytvořil pás pětsetikorun z ročních výdajů své kanceláře?
(Rozměry: 152 x 69 mm, bankovky k sobě skládáte kratší stranou)
7. Ministerstvo školství má ve své kapitole na podporu činnosti v oblasti sportu určitou sumu peněz. Mohly by si
z něj všechny střední školy v ČR (je jich cca 1 500) postavit pěkné venkovní sportovní hřiště, které průměrně může
stát okolo 2,5 mil. korun? A co základní školy, taky by na ně něco zbylo?
3
PĜíloha þ. 1 k zákonu þ. …../2008 Sb.
PŘÍLOHY ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU ČR
ÚHRNNÁ
VÝDAJģrozpočtu
STÁTNÍHO
Úhrnná
bilanceBILANCE
příjmů aPěÍJMģ
výdajů A
státního
ČRROZPOýTU
na rok 2009
Ukazatel
PĜíjmy státního rozpoþtu celkem
Výdaje státního rozpoþtu celkem
z toho: finanþní vztahy k rozpoþtĤm
- krajĤ
- obcí v úhrnech po jednotlivých krajích
- finanþní vztah k rozpoþtu hlavního
mČsta Prahy
Schodek
14
v tis. Kþ
11114
114001
001697
697
11152
152101
101697
697
1 178 928
8 979 617
706 535
-38100
100000
000
-38
Financování:
Zvýšení stavu státních dluhopisĤ
23 600 605
Zvýšení stavu pĜijatých dlouhodobých úvČrĤ
ZmČna stavu na úþtech státních finanþních aktiv
15 823 034
-1 323 639
příloha 2
příloha 2
lekce 2
lekce 2
4
PĜíloha þ. 2 k zákonu þ. …../2008 Sb.
Celkový
přehled
příjmů
státního
rozpočtu
ČR PODLE
na rokKAPITOL
2009 (podle kapitol)
CELKOVÝ
PěEHLED
PěÍJMģ
STÁTNÍHO
ROZPOýTU
v tisících Kþ
ýíslo
kapitoly
301
302
303
304
305
306
307
308
309
312
313
314
315
317
321
322
327
328
329
333
334
335
336
343
344
345
346
348
349
353
355
358
361
372
374
375
381
396
397
398
Kapitola
daĖové pĜíjmy *)
KanceláĜ prezidenta republiky
Poslanecká snČmovna Parlamentu
Senát Parlamentu
ÚĜad vlády ýeské republiky
Bezpeþnostní informaþní služba
Ministerstvo zahraniþních vČcí
Ministerstvo obrany
Národní bezpeþnostní úĜad
KanceláĜ VeĜejného ochránce práv
Ministerstvo financí
Ministerstvo práce a sociálních vČcí
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo životního prostĜedí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Grantová agentura ýeské republiky
Ministerstvo prĤmyslu a obchodu
Ministerstvo dopravy
ýeský telekomunikaþní úĜad
Ministerstvo zemČdČlství
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy
Ministerstvo kultury
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo spravedlnosti
ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ
ÚĜad prĤmyslového vlastnictví
ýeský statistický úĜad
ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální
ýeský báĖský úĜad
Energetický regulaþní úĜad
ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže
Ústav pro studium totalitních režimĤ
Ústavní soud
Akademie vČd ýeské republiky
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Správa státních hmotných rezerv
Státní úĜad pro jadernou bezpeþnost
Nejvyšší kontrolní úĜad
Státní dluh
Operace státních finanþních aktiv
Všeobecná pokladní správa
1 350 000
590 944 731
CELKEM
595 516 866
600 000
14 095
1 472 230
806 000
15 500
900
1 000
27 000
80 000
50 000
6 200
400
10
85 000
52 700
2 300
5 000
3 500
300
pojistné na sociální
nedaĖové
z toho
z toho
zabezpeþení a
pĜíjmy,
povinné
pĜíspČvek na státní pojistné na
kapitálové
z rozpoþtu
politiku
pĜíjmy
a pĜijaté Evropské unie **)
dĤchodové
zamČstnanosti
pojištČní transfery celkem
60
23 100
4 000
67 000
123 000
50 000
2 587 555
2 300 048
196 249
300
0
623 065
553 836
2 384 880
51 429
385 732 927 342 873 713
7 434 248
6 289 748
6 998 190
6 220 613
3 963 718
2 962 120
9 355 293
9 161 576
9 516 667
9 502 067
0
6 715 104
6 398 104
29 814 519
29 790 645
1 105 000
21 659 518
20 668 348
10 464 479
10 436 311
1 059 600
520 000
531 000
500 000
740 211
657 965
1 752 293
9 671
0
60 927
927
29 721
15 649
200 000
2 400
0
700
0
0
5 283
6 700
787 000
1 000
564
6 675 770
3 499 500
4 313 290
396 681 948 352 606 175
PěÍJMY CELKEM (daĖové pĜíjmy, pojistné na sociální zabezpeþení a pĜíspČvek na státní politiku zamČstnanosti,
nedaĖové pĜíjmy, kapitálové pĜíjmy a pĜijaté transfery celkem)
121 802 883
96 306 595
1 114 001 697
*) bez pĜíjmĤ z povinného pojistného na sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na státní politiku zamČstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finanþních aktiv zahrnují pĜíjmy na úþtech státních finanþních aktiv - odvody od pĤvodcĤ radioaktivních
odpadĤ na jaderný úþet
**) zahrnuje jak prostĜedky poskytnuté z rozpoþtu Evropské unie pĜímo, tak prostĜedky poskytnuté prostĜednictvím Národního fondu
15
příloha 3
lekce 2
5
PĜíloha þ. 3 k zákonu þ….../2008 Sb.
CELKOVÝ PěEHLED VÝDAJģ STÁTNÍHO ROZPOýTU
PODLE KAPITOL
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu ČR na rok 2009 (podle kapitol)
ýíslo
kapitoly
301
302
303
304
305
306
307
308
309
312
313
314
315
317
321
322
327
328
329
333
334
335
336
343
344
345
346
348
349
353
355
358
361
372
374
375
381
396
397
398
16
KanceláĜ prezidenta republiky
Poslanecká snČmovna Parlamentu
Senát Parlamentu
ÚĜad vlády ýeské republiky
Bezpeþnostní informaþní služba
Ministerstvo zahraniþních vČcí
Ministerstvo obrany
Národní bezpeþnostní úĜad
KanceláĜ VeĜejného ochránce práv
Ministerstvo financí
Ministerstvo práce a sociálních vČcí
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo životního prostĜedí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Grantová agentura ýeské republiky
Ministerstvo prĤmyslu a obchodu
Ministerstvo dopravy
ýeský telekomunikaþní úĜad
Ministerstvo zemČdČlství
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy
Ministerstvo kultury
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo spravedlnosti
ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ
ÚĜad prĤmyslového vlastnictví
ýeský statistický úĜad
ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální
ýeský báĖský úĜad
Energetický regulaþní úĜad
ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže
Ústav pro studium totalitních režimĤ
Ústavní soud
Akademie vČd ýeské republiky
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Správa státních hmotných rezerv
Státní úĜad pro jadernou bezpeþnost
Nejvyšší kontrolní úĜad
Státní dluh
Operace státních finanþních aktiv
Všeobecná pokladní správa
v tisících Kþ
V ý d a je
celkem
434 628
1 206 903
589 868
1 239 736
1 270 363
7 352 773
55 983 878
287 213
97 556
18 477 363
462 882 270
61 802 385
13 839 167
13 330 206
1 833 145
18 008 379
51 216 032
599 442
40 022 449
134 661 633
8 411 947
8 304 157
21 687 449
101 296
180 956
1 057 640
3 191 679
180 368
121 625
143 619
176 439
161 715
5 887 180
64 006
3 345 384
408 808
644 665
64 069 538
3 525 861
145 301 976
CELKEM
1 152 101 697
Kapitola
3. lekce
ekonomika
s námi
smýká
autor
Lenka Petýrková
Aktivita
v kostce
Studenti se v aktivitě seznámí s ekonomickým ukazatelem HDP, jeho vypovídací schopností
a užitím. V první hodině plní úkoly z pracovního listu – naučí se počítat HDP tzv. výdajovou
metodou, zjišťují HDP a HDP na hlavu vybraných zemí. Dále se dozví o fungování rozpočtu
Evropské unie – odhadují, které země jsou největšími a nejmenšími přispěvateli do
rozpočtu a jak se evropské peníze přerozdělují. Ve druhé hodině si studenti přečtou články
o krizových situacích v ekonomice a na základě vlastní analýzy si připraví diagram příčin
a důsledků příslušné situace, včetně dopadu daných událostí na HDP.
Aktivitu je vhodné zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat
s ekonomickými daty a událostmi, které je ve hře potkají.
Cíle aktivity
Makroekonomické ukazatele jako např. HDP se objevují denně ve zpravodajství a to nejen
ve smyslu ekonomického ukazatele, ale často také jako indikátor vyspělosti států atp.
Je proto důležité, aby studenti tyto informace nepřijímali automaticky, ale zamysleli se nad
tím, jak je tento ukazatel tvořen a o čem vlastně vypovídá.
Studenti by měli být na konci lekce schopni rozpoznat silné i slabé stránky ukazatele HDP,
znát postup výpočtu výdajovou metodou a z běžných novinových článků odvodit, jak
určitá událost ovlivní výši HDP. Zároveň by měli získat povědomí o tom, jak HDP souvisí
s rozpočtem EU.
časová
náročnost
práce ve vyučování: 45+45 min.
pomůcky
Příloha 1 – Pracovní list pro studenty
Příloha 2 – 3 novinové články (kompletní příloha se všemi 4 novinovými články je k dispozici
na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php)
Příloha 3 – Ukázka řešení aktivity 2
- přístup na internet (1. hodina: vyhledání dat k samostatné práci)
- fixy, velká čtvrtka (arch papíru)
17
zdroje a odkazy
- webové stránky Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/
hruby_domaci_produkt_(hdp)
- webové stránky Evropské komise o rozpočtu EU (pouze v AJ, NJ, FJ): http://ec.europa.eu/
budget/budget_glance/what_for_en.htm
- hodnoty a hodnocení v ekonomii: http://www.rvp.cz/clanek/389/1277
- Holman, R. Makroekonomie - Středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2004.
Popis aktivity
1. vyučovací hodina
Aktivita 1: HDP – pracovní listy
Na začátku hodiny rozdáme studentům pracovní listy (příloha 1) a vysvětlíme jim pojem HDP.
Pak společně se studenty pracujeme na uvedených šesti úkolech.
Metodická poznámka: U úkolu 1 vysvětlíme studentům zjednodušeně výdajovou metodu výpočtu
HDP, vzorec napíšeme na tabuli, aby ho měli studenti stále před očima:
HDP = spotřeba lidí (nákupy zboží a služeb) + investice firem + veřejné výdaje na zboží a služby + tzv.
čistý vývoz (hodnota vývozů - hodnota dovozů). Pro Aktivitu 2 je velmi důležité, aby studenti tuto
metodu znali.
U úkolu 6 je vhodné se studenty prodiskutovat problematičnost ukazatele HDP. Při diskuzi vycházejte
z argumentů, které jsou uvedeny v odstavci u tohoto úkolu:
• HDP neodráží míru blahobytu (volný čas, znečištění životního prostředí – př. v 80. letech české elektrárny
spalovaly hnědé uhlí s vysokým obsahem síry. Zvyšovala se sice produkce elektřiny a tedy i HDP, ale lidé
v okolí nemohli dýchat a byli často nemocní).
• HDP neodráží bohatství (dvě země mohou mít srovnatelné HDP, ale jedna má dobře fungující síť škol,
zdravotnických zařízení, silnic atd. a druhá naprosto nefungující infrastrukturu).
• HDP nezahrnuje netržní činnosti a šedou ekonomiku (pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřeby,
prostituce atd.).
Aktivita 2: Co způsobuje pokles HDP? Analýza ekonomických textů:
Rozdělíme studenty do skupin po čtyřech. Každá skupina dostane jeden z novinových článků a velkou
čtvrtku. Články mají různou délku a tak můžete podle úrovně studentů přizpůsobit svůj výběr – buď
na dva delší, či dva kratší. Úkolem studentů je analyzovat článek a zjistit, zda uvedené skutečnosti
způsobí pokles HDP a přitom své zjištění odůvodnit.
Metodická poznámka: Analýza znamená z řečtiny rozebírat nebo rozvažovat něco zprvu
nesrozumitelného. Snažte se studenty motivovat k tomu, aby se nebáli na první pohled složité články
zpracovat. Při analýze se postupuje od jednoduchých pochopitelných věcí ke složitým.
Tři články jsou k dispozici v příloze, všechny pak jsou k dispozici ke stažení na následujících odkazech.
Na výběr máte ze dvou delších a dvou kratších článků.
• Článek 1: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/552720
• Článek 2: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/514304
• Článek 3: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publicistika/_zprava/531884
• Článek 4: http://www.ct24.cz/ekonomika/12363-vyroba-biopaliv-vytlacuje-ostatni-suroviny-kterepak-chybeji-na-potravinovem-trhu/
- Připravte si čtvrtku (arch papíru), nahoru si opište vzorec výdajové metody výpočtu HDP, vlevo do
kroužku slovo „příčiny“, vpravo slovo „důsledky“. Pečlivě si přečtěte texty a do středu čtvrtky napište
ústřední téma článku. Pak ke kroužkům příčiny a důsledky přiřaďte jak informace z textu, tak i své
vlastní úsudky.
- Dolů na čtvrtku nakonec uveďte, zda popsané skutečnosti způsobí pokles či růst HDP s odkazem na
rovnici výdajové metody.
Pomocné otázky:
• Stalo se vám někdy, že jste přestali chodit do obchodu, kde jste obvykle nakupovali? Z jakého důvodu?
(Cena výrobků, kvalita, možnost výběru…)
• Co se stane, když jsou lidé bez práce? Utrácí stejnou sumu peněz jako dříve? Co když nemají na nájem,
vodu, plyn nebo splácení úvěru? Způsobí tím problémy majitelům domů, vodárnám, plynárnám a bankám?
• Jaký je rozdíl mezi tím, když zkrachuje malá a velká firma?
• Stalo se vám někdy, že byste si řekli „dám cokoliv, jen kdybych měl tohle “? Znamená to tedy, že když je
něčeho nedostatek, lidé jsou ochotní zaplatit víc?
• Představte si, že jste podnikatel a vlastníte obchod. Jednoho dne vám do něj udeří blesk a téměř všechno
vám v něm shoří. Co uděláte, abyste se z této škody a ztráty co nejdříve dostal?
Ukázkové řešení vytvořeného diagramu najdete v příloze 3.
Na konci hodiny skupiny studentů prezentují své analýzy (prezentace mohou následovat v blocích –
všechny prezentace o jednom tématu za sebou) a diskutují společně o výsledcích.
18
příloha 1
příloha 2
lekce 3
lekce 2
PRACOVNÍ LIST 1
Co je to HDP?
Hrubý domácí produkt představuje jeden z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Český statistický úřad ho definuje jako:
celkovou hodnotu výrobků a služeb (statků), které byly za dané období (1 rok) vytvořeny na určitém území (ČR). HDP tedy
vyjadřuje výkonnost nebo produktivitu ekonomiky.
Jak se počítá?
Výpočet je možný třemi způsoby a je velmi složitý. V ČR se zabývá vyčíslováním HDP Český statistický úřad. Pro ilustraci se
seznámíme s jednou z metod – s výdajovou:
•
HDP, zjednodušeně řečeno, určíte jako součet výdajů všech lidí, firem a institucí v ČR za jejich nákupy.
Úkol 1: Kolik je HDP?
Znáte tyto údaje: v roce 2008 lidé nakoupili potraviny za 360 mld. korun, oblečení za 80 mld. korun, nemovitosti za 155 mld.
korun, auta za 40 mld. korun a další výrobky za 900 mld. korun, firmy investovaly do nových strojů, prodejen, skladů a továren
800 mld. korun, vláda utratila za opravu a výstavbu silnic, škol atd. 770 mld. korun, dovezly se výrobky a služby za 2 320
mld. korun a vyvezly za 2 500 mld. korun.
Úkol 2: Odhadněte, kolik bylo HDP následujících zemí v roce 2008 a jaký byl jeho růst. Spojte správně zemi, absolutní číslo
a růst v %:
země
HDP v absolutních číslech
růst/pokles HDP
oproti minulému roku
ČR
14 264 mld. USD
FRANCIE
247 mld. USD
1,1 %
USA
4 216 mld. USD
3,2 %
ČÍNA
2 090 mld. USD
0,4 %
9%
Úkol 3: V tabulce máte údaj o počtu obyvatel výše jmenovaných států. Vypočtěte, jak produktivní byl v roce 2008 v každé zemi
jeden obyvatel. Jak vypovídají výsledky o vyspělosti státu?
země
počet obyvatel
ČR
10 381 130
FRANCIE
61 909 200
USA
303 800 000
ČÍNA
1 330 000 000
HDP na hlavu
19
příloha 1
lekce 3
PRACOVNÍ LIST 2
Rozpočet EU a HDP
O rozpočtu EU se rozhoduje v sedmiletých intervalech. Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament se dohodnou, jaké strategické
oblasti budou následující léta financovat (nyní je rozpočet jasný na roky 2007-13), a také, kolik kdo bude přispívat nebo dostávat.
Úkol 4: Příjmy do rozpočtu EU
Upravený ukazatel HDP používá Evropská unie, když vybírá příspěvky od členských států do svého rozpočtu. Od každého členského
státu vybere totiž za rok okolo 0,75 % jeho upraveného HDP. Jaké země jsou podle vás největšími plátci a které naopak přispívají
do rozpočtu Unie nejméně?
Plátci nejvyšších příspěvků:
Plátci nejnižších příspěvků:
1. _________________
1. __________________
2. _________________
2. __________________
3. _________________
3. __________________
Své odhady si ověřte za domácí úkol podle Encyklopedie Evropy 2045 (http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php)
– v úvodní tabulce u jednotlivých členských států je HDP vypsáno. Zároveň připište, kolik EUR přispívá plátce nejvyšších a nejnižších
příspěvků. Úkol 5: Co se financuje z rozpočtu EU
Ze seznamu vyberte skupiny výdajů, které podle vás EU má, a odhadněte, kolik procent z celkového rozpočtu tvoří.
patří do
rozpočtu
EU? (A/N)
skupina výdajů
EU jako globální aktér –
podpora zemí mimo EU
% odhad
% skutečnost
Občanství, svoboda,
bezpečnost – mj. boj proti
terorismu, organizovanému
zločinu, ilegální imigraci
Administrativa – výdaje EK,
EP, soudů…
Zdravotnictví
Podpora zemědělství,
rybolovu a životního
prostředí
Sociální politika – podpora
v nezaměstnanosti,
podpora rodin…
Udržitelný růst a rozvoj –
podpora regionů, podnikání,
vzdělávání, kultury…
Energetika
Přímo členským státům
podle upraveného HDP?
(A/N)
Přímo členským státům
skutečnost
Zkontrolujte výsledky a do třetího sloupce vepište správné hodnoty. Některé prostředky se v rámci EU rozdají přímo členským státům –
opět podle upraveného HDP a některé jdou přímo „na danou věc“. Např.: Peníze na podporu hnutí proti znásilňování žen v Kongu vydá na
základě společného rozhodnutí přímo Evropská komise, kdežto čeští zemědělci dostanou dotace podle toho, kolik má ČR HDP. Na základě
podobných úvah doplňte čtvrtý sloupec a zkontrolujte své úsudky.
20
příloha 1
příloha 2
lekce 3
lekce 2
Úkol 6: Doplňte větu podle tajenky v křížovce
Hrubý domácí produkt zahrnuje výrobky a služby vyrobené v daném roce. Nezahrnuje ale blahobyt – volný čas
a čistý vzduch, který lidé mají k dispozici, ……………….......................... – věci dlouhodobé životnosti, jako jsou
domy, silnice, auta, počítače a tzv. netržní činnosti a šedou ekonomiku, činnosti, které lidi dělají sami pro sebe
(pěstování jablek na vlastní zahradě nebo sousedské výpomoci něco za něco), či práce na černo.
když neexistovaly peníze, měnili si lidé
výrobky nebo služby za jiné výroby
nebo služby, tato transakce se nazývala
naturální směna, jaké je její synonymum?
1.
konzumace, užívání
2.
H
platba do veřejného rozpočtu; může
být např. % ze mzdy
3.
slovo, které se v ekonomii používá pro
označení výrobku nebo služby
4.
rozdíl mezi příjmy a výdaji v určitém
období; to, co se neutratí
5.
T
6.
7.
vklad úspor jednotlivce do fondu či
akcií nebo firmy do nového majektu,
resp. výrobních technologií
ekonomika
21
příloha 1
lekce 3
pro učitele
SPRÁVNÉ VÝSLEDKY A ODPOVĚDI
Úkol 1: 1: 3 285 mld. korun
Úkol 2:
pořadí země
HDP v absolutních číslech
①
②
③
④
ČR
14 264 mld. USD
FRANCIE
247 mld. USD
USA
4 216 mld. USD
ČÍNA
2 090 mld. USD
růst/pokles HDP
oproti minulému roku
③
①
④
②
④
③
①
②
9%
1,1 %
3,2 %
0,4 %
Úkol 3:
Když přepočítáme HDP na jednoho obyvatele (vydělíme HDP počtem obyvatel dané země), dostaneme HDP na hlavu, které se
používá při mezinárodním srovnávání vyspělosti ekonomik. Ptáte se k čemu takové přepočítávání? Uveďme si příklad, na základě kterého
lze ilustrovat význam takovýchto propočtů: V roce 2001 dosáhla hodnota HDP v USA neuvěřitelných 9 906 927 milionů USD a v Číně
5 505 714 milionů USD, přičemž na jednoho obyvatele dosáhl HDP v Číně 4 329 USD, zatímco v USA 34 888 USD. Znamená to tedy, že je
v Číně potřeba na hodnotu, kterou vyprodukuje v USA jeden jediný pracovník, více jak 8 lidí. (zdroj: www.mesec.cz)
Úkol 4: Pozn.: Příjmy od členských států tvoří cca 70 % veškerých příjmů EU. Unie má dále prostředky z cel (cca 15 %) a nakonec
z výběru daně z přidané hodnoty (cca 15 %).
Úkol 5:
patří do
rozpočtu
EU? (A/N)
Přímo členským státům Přímo členským státům
podle upraveného
HDP? (A/N)
skutečnost
%
odhad
%
skutečnost
A
N 6 Podpora zemědělství,
rybolovu a životního prostředí
A 43
A
Občanství, svoboda, bezpečnost
– mj. boj proti terorismu,
organizovanému zločinu, ilegální imigraci
A 1 N
Administrativa – výdaje EK, EP, soudů,…
A 6
N
Sociální politika – podpora
v nezaměstnanosti, podpora rodin,…
N Udržitelný růst a rozvoj – podpora
regionů, podnikání, vzdělávání, kultury,…
A 44
Energetika
N skupina výdajů
EU jako globální aktér – podpora zemí
mimo EU
Zdravotnictví
N
A
Úkol 6:
1. BARTER 2. SPOTŘEBA 3. DAŇ
TAJENKA: BOHATSTVÍ
22
4. STATEK
5. ÚSPORY
6. INVESTICE
7. HOSPODÁŘSTVÍ
příloha 2
lekce 2
Číňané se bojí o práci
AUTOR: Robert Mikoláš, Radiožurnál: 05.01.2009
Světová finanční krize těžce doléhá i na Čínu. Čtvrtá největší ekonomika
v uplynulých letech pravidelně rostla o více než 10 % ročně. Experti
ale na příští rok odhadují růst maximálně osm, někteří pak dokonce
jen 5 procent. Rekordně klesá i dovoz zboží z Číny a to vede k zavírání
tisíců továren, o práci přicházejí statisíce lidí a úřady neskrývají obavy
z vypuknutí sociálních nepokojů. „Práci nám zprostředkovává agentura. Napíšeme si žádost,
vyplníme dotazník a pak čekáme,“ říká mi osmadvacetiletý Čou
z provincie Šan-tung. Postává spolu s dalšími asi třiceti migranty
před ubytovnou v přístavu Tchang-ku. Teplota už klesá k nule,
všichni pokuřují a čekají, až pro ně přijede autobus. „Nemám žádnou
práci. Jediné, co celý den dělám, je, že čekám na jakoukoliv příležitost,“
dodal Čou.
Kvůli lepšímu výdělku zanechal v rodném městě manželku i syna.
Peníze na živobytí se ve městě Tchang-ku snaží vydělat už čtyři
roky. Ještě před pár měsíci to, jak říká, docela šlo. Měsíčně si
vydělal 800 až 1 000 jüanů, tedy 2 200 až 2 800 korun, které
posílal domů. Teď je však situace mnohem horší. „Musím uživit
rodinu. Nezbývá mi než dál zkoušet štěstí a být trpělivý. Nemohu si
dovolit odjet zpět. V Šan-tungu, kde bydlím, nic neseženu,“ rozhodí
rukama Čou a spěchá na autobus, který mezitím přijel a rychle se
plní migranty ochotnými dělat cokoliv. Musejí.
Podle odhadů je v Číně v současnosti na 140 miliónů migrantů
a sezónních dělníků. V drtivé většině se nacházejí ve východních
provinciích, které jsou mnohem bohatší než ostatní části země.
I tady je ale dopad krize citelný. Například v jižní provincii Kvangtung, odkud se do světa vyváží nejvíce zboží v rámci Číny, bylo od
Výroba biopaliv vytlačuje ostatní suroviny,
které pak chybějí na potravinovém trhu
17. 4. 2008 12:33, autor: ČT24
Praha - Světu hrozí hlad kvůli cenám potravin. Toto varování
se objevuje čím dál častěji, na velmi vážné důsledky růstu cen
potravin upozornil tento týden zvláštní zpravodaj OSN pro
práva za potraviny Jean Ziegler. Podle některých ekonomů čeká
svět dokonce horší krize, než je ta dnešní ekonomická. Přitom
lidé třetího světa mají daleko menší nároky na život v porovnání
s vyspělými zeměmi. Jednou z příčin stoupajících cen potravin je
podle odborníků i hromadná výroba biopaliv. V rozhovoru pro francouzský deník Libération Ziegler řekl,
že společnost směřuje k velmi dlouhé vlně bouří, konfliktů
a nekontrolovatelných vln regionální destabilizace. Za hlavní
příčinu přitom označil lhostejnost „pánů světa, bohatých zemí nebo
nově se vynořujících velmocí“.
Podle ekonoma ČSOB Tomáše Sedláčka teď globalizace ukazuje
odvrácenou stránku. Díky globalizaci přitom společnost
v minulých desetiletích rostla a inflace byla nižší než by byla bez
globalizace, upozorňuje Sedláček. Za poslední tři měsíce vzrostla
cena obilí o třicet a cena rýže o šedesát procent. Tyto ceny
jsou nejvyšší v historii. „Důvodů je několik. Patří k nim strmý růst
čínské ekonomiky a dalších asijských států. Tam je nyní například
příloha 2
lekce 3
začátku roku uzavřeno na sedm tisíc továren. Citelně se projevil
i pokles zahraničních investic. V listopadu byly dokonce o třicet
procent nižší než ve stejném období o rok dříve.
O kousek dál, prakticky přes ulici, se nachází dělnická komunita
Chemu-li. Tam bydlí místní, většinou zaměstnanci nedalekých doků.
Na rozdíl od migrantů mají zaměstnání zatím jisté. „Dosud nás to
nijak výrazně nezasáhlo, ale samozřejmě, že máme strach. Jsme chudí
lidé a musíme těžce vydělávat na živobytí. Některá odvětví už byla
těžce postižena. V případě našeho města hlavně všechno, co nějak
souvisí s exportem zboží. Mě se to tedy naštěstí netýká, navíc jsem
pojištěný. Jistotu ale nemám, to je pravda,“ svěřil se padesátiletý pan
Kuo.
Staví lodě a každá zakázka trvá vždy několik měsíců. Má
osmihodinovou pracovní dobu a jeho měsíční mzda činí přes pět
tisíc korun bez příplatků. Vydělá si tedy dvojnásobně více než ti, co
sem přišli za prací z jiných provincií bez ohledu na to, zda se jedná
o stejnou práci.
O chvíli později už stojím přímo před branou do samotného
přístavu Sin-kang, kde však není tak rušno jako obvykle. „Dopad je
bezesporu velký. Lodí, které připlouvají, je mnohem méně a obchody
nám váznou. Poptávka po zboží prostě prudce klesla a mnozí
z mých kolegů už museli odejít, protože pro ně nebyla práce. Snad
se to rychle zlepší,“ přeje si šestadvacetiletý skladník Li Wen-ťiang.
Přes tři roky pomáhá s nakládkou a vykládkou u drůbeže. Předtím
pracoval v reklamní agentuře. Takhle si však vydělá víc, přes
šest tisíc korun. Pokud se však situace ještě zhorší, vrátí se prý
k původní profesi. „Dřív po nás šéf chtěl, abychom pracovali dvanáct
hodin denně. Teď ale končíme mnohem, mnohem dřív. Tím se nám
i snižují mzdy, doufám, že krize rychle přejde,“ dodal Li Wen-ťiang.
Stejné přání mají i milióny lidí, ze kterých mohou být kvůli globální
krizi brzy nezaměstnaní.
větší poptávka po vepřovém, které samo o sobě zvyšuje cenu obilí
a dalších krmiv,“ řekl v pořadu Světadíl Sedláček.
Ziegler také kritizuje hromadnou výrobu biopaliv, a dokonce ji
považuje za jednu z příčin stoupajících cen potravin. „U biopaliv
se určitě udělala chyba v dobré evropské vůli. Spíše než k lepšímu
životnímu prostředí se přispělo k celosvětovému zdražení jídla. Tato
situace se ale nedala tušit. Zasetím řepky olejky, která se používá
k výrobě bioethanolu, se znemožňuje výroba normálních potravin a
i samotná výroba řepky je tak energeticky náročná, že to nakonec
vytlačuje a zdražuje ostatní potraviny,“ potvrdil kritiku zpravodaje
OSN Zieglera Sedláček.
„Například v Bangladéši narostly ceny základních potravin celkem
trojnásobně. Bangladéš nebyl nikdy soběstačný, ale využíval toho, že
Indie prodávala své přebytky. Ta už ale prodávat nechce stejně jako
další země,“ popsal situaci výkonný ředitel humanitární organizace
ADRA Jan Bárta. Trhy zemí se uzavírají a mnohde platí zákaz
vývozu potravin.
Západní civilizace žije na úkor třetího světa, vloni bylo vyseto
a sklizeno na biopaliva sto osmdesát milionů tun plodin. „Vývoz
přebytků potravin z Evropy je pro tyto země z dlouhodobého
hlediska problém. Likvidují se tím místní lidé ve svém snažení
o osamostatnění. Úkolem humanitárních organizací je podporovat
rozvoj přímo na postiženém místě,“ dodal Bárta.
23
příloha 2
lekce 3
Její výrobky jdou na odbyt,
přesto porcelánka krachuje
Andrea Strohmaierová, Lucie Výborná, Vilém Janouš, 27.02.2009
Společnost Karlovarský porcelán krachuje. Více než tisícovka lidí žije
v současné době v nejistotě a nějaký čas ještě bude muset. Teprve
až v polovině března se zaměstnanci dozvědí, co je čeká. Lidé nadále
chodí do práce, ale nedostávají za ní zaplaceno tak, jak mají. Naposledy
dostali lidé celou mzdu za srpen. Od té doby jim na účet chodí po
menších částkách. Prosincová výplata je prozatím v nedohlednu.
A tak se někteří z nich dostávají do velkých finančních problémů.
V Česku krachuje další tradiční značka. Výroba porcelánu. Společnost
Karlovarský porcelán sice ještě vyrábí a pro lidi má práci, ale ti za ni
nedostávají zaplaceno tak, jak mají. Mzdu dostávají po částech a tu
prosincovou ještě ani neviděli. A navíc až za dva týdny by se tamní
zaměstnanci mohli dozvědět, jestli firma bude existovat a oni budou
mít práci.
Přijíždíme do Nové Role a vidíme ceduli s nápisem Vítá vás Nová
Role − město porcelánu a zeleně. A tak nás napadá, bude to platit
i za měsíc? S paní Jarmilou Fialovou jsme si schůzku domluvili před
branami Karlovarského porcelánu v Nové Roli. Možná záměrně. Při
našem rozhovoru tak měla fabriku, ve které tráví už několik let, před
sebou a bylo na ní vidět, že by se s touto prací nerada loučila.
„Práce se mi líbí. 1. března to bude osm let. I když jsem už dávno chtěla
odejít, ale pak jsem si řekla: ,Co kdyby náhodou...‘, “ uvedla paní Jarmila.
Se svým manželem zrekonstruovali starší dům, ve kterém teď
společně se svými syny bydlí. Kvůli rozsáhlým úpravám se rozhodli
pro hypotéku. „Barák nás stál 1,25 miliónu korun, splácíme 9 500,“
doplnila.
Jenomže splácení hypotéky začíná být u paní Jarmily problém. I když
zatím nic nedluží a ani nechce, aby dluhy vznikaly, musí si mnoho
věcí odříkat. Tady je jedno veliké štěstí − její manžel je zaměstnán
v jiné firmě. „Když se to suma sumárum sejde, tak někdy zbude šest,
sedm tisíc, někdy i pět,“ přiblížila Jarmila Fialová s tím, že už obavy
z možného propouštění nemá. „Já už se nebojím, říkala jsem, že už je mi
to vlastně jedno. Vstávám, je mi špatně, přijedu k vrátnici, je vám špatně.
Nejsem jediná. Za někoho se mám dostat do problémů a do dluhů.
V přepychu jsem nežila nikdy. Ale abych kvůli někomu, že hýřil, doplácela?
Dělníci to do krachu nedostali,“ míní Jarmila Fialová.
Paní Alena je ale na tom podstatně hůře. Bydlí sice s malým synem
u matky, ale nedostatek peněz je hodně znát. Za ní jsme se vypravili
přímo do závodu. Když vejdete na dílnu, všude na vás vykukují
porcelánové hrnky a talíře. Právě takové, ze kterých budete třeba
doma obědvat, nebo vám někdo takový hrnek daroval. Mezitím
jsme už paní Alenu našli, je schovaná za vozem, na který pokládá
zkontrolované výrobky.
„Chtěla bych, aby to pokračovalo, protože mám doma malé dítě a musím
se o něj postarat. Dost velké finanční problémy,“ uvedla Alena, které
v současné době zůstává na živobytí zhruba patnáct set korun.
„Někdy ani to ne,“ upřesnila s tím, že si musí půjčovat peníze od
rodiny. „Malý jde do školy. Jedna trojhranná tužka stojí přes 40 korun,
on potřebuje tři, takže to není žádná sranda. Jsem zvědavá, jestli ta naše
fabrika bude pokračovat dál,“ dodala.
Těžko se popisuje to, co prožívají lidé v porcelánce. V očích je vidět
strach a obava o práci. Tyto lidi dokáže pochopit jen ten, který se
do takové situace dostal. A tak všichni zaměstnanci čekají, jak celý
proces dopadne.
Konkurz by byl pro Karlovarský porcelán vysvobozením
První zprávy o tom, že tradiční značka Karlovarský porcelán má
problém, se v médiích objevily už v září. A stejně jako jinde i tamní
zaměstnanci se ptají, proč vůbec ke krachu tak známé a prosperující
porcelánky došlo? Může za to finanční krize nebo mělo na nepříznivou
situaci vliv něco jiného?
24
„Byla to stoupající cena energií a bylo to kolísání měn, co zapříčinilo v
některých komoditách i velké finanční propady,“ vysvětlil generální
ředitel společnosti Karlovarský porcelán Vlastimil Argman. Přesto,
mohly všechny tyto vlivy položit tak silný závod? Je zde ještě něco,
co Karlovarský porcelán doslova táhlo k zemi. A to je úvěrové zatížení.
„Byly to úvěry, které byly splácené z výnosů společnosti,“ upřesnil
Vlastimil Argman.
Největším problémem byla samotná privatizace za peníze zkrachovalé
Investiční poštovní banky, které majitelé společnosti Karlovarský
porcelán nebyli schopni splácet a dostávali se do problémů se
sháněním provozního kapitálu. Podle Vlastimila Argmana ale podnik
nikdy nebyl ekonomicky silnou firmou, aby si mohl dovolit určitý
luxus. „Rozšiřovali jsme výrobu, inovovali i investovali prostředky, které
jsme měli k dispozici. Celou řadu let běží proces, kdy se vlastníci snaží
o rekonstrukci úvěrového rámce celé společnosti. Bohužel vždy to zkyslo
na nějakém nedorozumění,“ doplnil ředitel.
S Karlovarským porcelánem je těsně spjata Porcela Plus. Ta je v
současné době také v konkurzu. Jejím prostřednictvím ale Karlovarský
porcelán zajišťoval nabídku a prodej svých výrobků. „Karlovarský
porcelán skutečně zápasil s touto finanční problematikou celou řadu
let. Ať je to spojované s Porcelou, nebo ne, nesoudil bych to. V té firmě
jsem dělal a s Porcelou jsem spolupracoval a neměl jsem žádné zásadní
výhrady k její činnosti. Myslím si, že to prvotní úvěrové zatížení bylo
tak vysoké, že konkurz je možná jediné řešení, jak se tato firma dokáže
ozdravit. Pokud se najde nový kupec, který koupí Karlovarský porcelán za
podmínek, které jsou realistické, cena nebude přemrštěná, tak možná to
je pro Karlovarský porcelán vysvobození,“ dodal generální ředitel.
Nezaměstnanost poroste nad osm procent
O svém dalším osudu se zaměstnanci krachující společnosti
Karlovarský porcelán dozvědí zhruba za dva týdny. Do 6. března totiž
musí kupci předložit závazné přihlášky včetně složení jistiny. Poté
bude věřitelský výbor vyhodnocovat nabídky zájemců. I když tento
velký problém porcelánky nesouvisí přímo s finanční krizí, která hýbe
celým světem, nějaký dopad na české firmy přece jenom má. Co se
tedy dá do budoucna od ní očekávat a zmizí další velké podniky?
Podle finančního analytika Martina Lobotky bude záležet na tom,
jak dlouho krize potrvá. Některé společnosti byly krizí zasaženy
a zkrachovaly. „Je ale nutné, abychom rozlišovali. Všechny firmy jsou
kvůli globální povaze krize nějakým způsobem postižené. Firmy, které
již zkrachovaly, jsou v nemalém množství právě ty firmy, které nebyly
zdravé ani před tím, než krize vypukla. Například švédský Saab byla firma,
která byla posledních 19 let ve ztrátě. Stejný problém mají i americké
automobilky. Je to problém, který nevznikl jenom kvůli krizi. Jsou to
technologická zaostalost, vysoké fixní náklady, nerentabilní produkce.
To je to, co ty firmy trápilo,“ uvedl analytik.
První vlna krize si tak vyžádala oběti, které neměly profitabilní výrobní
program nebo byly velmi zadlužené. „Samozřejmě, jestli ta krize bude
pokračovat dlouho, tak se může stát, že i firmy, které byly zdravé, tak
se jim nemusí podařit krizi ustát,“ doplnil Martin Lobotka. Krize měla
zatím dvě fáze. V první fázi se týkala bank od počátku léta 2007,
přičemž tato fáze poměrně rychle zasáhla evropské a americké banky
a vyvrcholila i problémy suverénních zemí, jako je Island. Druhá fáze
od podzimu 2008 zasáhla i reálnou ekonomiku. „To je problém, který
se týká už i České ekonomiky,“ řekl Martin Lobotka.
Jak se krize bude vyvíjet, nedokázal ale odhadnout. „Mnoho lidí
porovnává tuto krizi s velkou depresí. Myslím si, že někde paralely jsou,
nicméně od té doby ekonomie jako věda i politika udělala mnoho pokroků.
Je vidět mnohem razantnější, mnohem agresivnější reakce jak centrálních
bank, nebo vlád, než co bylo v roce 1929 a během velké deprese,“ přiblížil
Martin Lobotka s tím, že ho to naplňuje optimismem. I tak si krize
vyžádá nárůst nezaměstnanosti ve všech zemích. Odhaduje, že
letos se v České republice nezaměstnanost dostane vysoko nad osm
procent. „Je to dáno tím, že Česká republika je hodně otevřená, je malá
a závislá na poptávce ze zahraničí, protože se 80 procent HDP vyváží.
Navíc je tato země závislá na průmyslu,“ dodal Martin Lobotka.
článek
• klesne vývoz, dovoz se nezmění nebo zvýší
lekce 2
• klesají investice firem
• klesá spotřeba lidí
zaměstnanci bez práce
– nemají na jídlo,
nájem, spotřební zboží,
splácení půjček
kolísající měnový
kurz
banky potýkající
se s problémy kvůli
nesplácení půjček,
hypoték
ZJEDNODUŠENĚ VLIV NA HDP:
žádné daně ze zisku
do obecního a státního
rozpočtu, zpomalený
rozvoj obce
DŮSLEDKY
firmy (např. stavební)
závislé na odběru od
porcelánky
v problémech
České porcelánky krachují
odběratelé neplatí včas
za dodané zboží
PŘÍČINY
levná konkurence
z Číny
výrobky nejdou na
odbyt – světová
ekonomická krize
neschopnost
porcelánky zaujmout
zákazníky novými
zajímavými výrobky
vysoké náklady
na výrobu – plyn
příliš velké investice do
výrobního zařízení, které
není porcelánka schopná
splácet
HDP = spotřeba lidí (nákupy zboží a služeb) + investice firem + veřejné výdaje + tzv. čistý vývoz (hodnota vývozů - hodnota dovozů)
příloha 2
příloha 3
lekce 3
UKÁZKA ŘEŠENÍ AKTIVITY 2
25
4. lekce
Boj o armádu
a
GMO
autor
Michal Řezáč
Aktivita v kostce
Studenti se během aktivity učí porozumět zjednodušenému systému legislativního procesu
EU a podstatě fungování tří nejdůležitějších institucí EU – Evropské komisi (EK), Radě EU (ER)
a Evropskému parlamentu (EP). Během aktivity každý student reprezentuje stát, za který hraje
v simulaci Evropa 2045. Studenti diskutují o zvoleném tématu a postupně se jejich pracovní
skupina mění z EK na ER a EP, přičemž učitel v každé ze tří fází vysvětluje principy hlasování
v jednolitých institucích. Aktivita klade vyšší časové nároky na přípravu učitele, neboť
spojuje teoretickou a praktickou část, zároveň však jednoduchým (a pochopitelně velmi
zjednodušeným) způsobem vysvětluje základní mechanismy, nutné pro přijetí evropské
legislativy. Hra simuluje fungování evropských institucí před změnami vyplývajícími
z přijetí Lisabonské smlouvy. Informace o změnách najdete v samostatném dokumentu na
stránkách www.evropa2045.cz > Ke stažení.
Aktivita existuje ve dvou variantách:
a) Boj o evropskou armádu
b) Rozhodněme o zákazu pěstování
geneticky modifikovaných potravin (GMO)
v EU
O příslušné variantě rozhoduje vyučující,
nebo se na ni mohou dohodnout sami
studenti na začátku hodiny.
Tato aktivita by měla doplnit samotnou výukovou hru, která rozhodovací procesy EU nesimuluje.
Aktivitu je vhodné zařadit po zahájení hry, kdy studenti mají přiřazené jednotlivé státy a projekty
a seznamují se s herní taktikou.
Cíle aktivity
časová
náročnost
pomůcky
26
Zákony a pravidla, podle kterých funguje naše společnost, jsou už do velké míry svázané se
zákonodárstvím EU. Studenti by se proto měli orientovat v tom, jak tyto instituce fungují
a jakým způsobem vzniká nová legislativa. Jako budoucí voliči by zároveň měli mít představu
o tom, jakou sílu jejich hlas v EU vůbec představuje.
Na konci hodiny by studenti měli být schopni popsat problematiku projednávaného tématu
(GMO/ armáda) a zároveň složení institucí EK, EP, ER a systém projednávání.
příprava učitele: 60–120 min.
práce ve vyučování: 45–60 min. (v závislosti na délce vstupů vyučujícího)
příprava studentů mimo výuku: 20 min.
Příloha 1 – Pracovní list pro každého studenta podle země, kterou zastupuje (ukázka – Švédsko,
kompletní příloha se všemi státy je k dispozici ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_
stazeni.php)
Příloha 2 – Metodické listy pro učitele k jednotlivým institucím
- samolepící etikety, fixy, tabule (flipchart), podle potřeby dataprojektor, plátno
zdroje a odkazy
Problematika GMO:
http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/clanek/stop-pro-dovozy-krmiv-z-usa--kvuli-gmo-006375
http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=2&tema=76
Evropská armáda:
Popis aktivity
Aktivita Boj o evropskou armádu/Rozhodněme o zákazu GMO má za cíl přiblížit studentům legislativní
proces probíhající v institucích EU, s nímž se z důvodu zjednodušení studenti ve hře Evropa 2045
nesetkají.
Velikost skupiny
Studenti v aktivitě reprezentují stejné státy jako ve hře Evropa 2045. Bude zde tedy figurovat
max. 24 států.
Motivace
Požádáme studenty, aby před hodinou připravili učebnu tak, aby svým uspořádáním připomínala
zasedací místnost – lavice srazíme do středu a vytvoříme velký jednací stůl. Pro dokreslení
atmosféry můžeme dát do středu stolu vlajku EU a po obvodu vlajky zúčastněných států. Každý
student by měl mít u stolu své čestné a neměnné místo, které je možné označit vlajkou státu.
Na začátku hodiny zúčastněné zástupce slavnostně přivítáme a poprosíme je o ctění atmosféry
politického setkání na vysoké úrovni.
Po uvítání rozdáme studentům pracovní listy (viz příloha 1), které budou používat během celé
aktivity a nastíníme jim průběh hodiny:
Celá třída bude po dobu aktivity postupně představovat členy Rady EU, následně Evropského
parlamentu a nakonec Evropské komise. V každé z institucí studenti kontinuálně zastupují stát,
za který hrají v Evropě 2045, ale jejich role se v závislosti na jednotlivých institucích mění
(nejvýrazněji pak v Evropské komisi, kde již nehájí zájmy své země, ale EU). Pomocníkem při
rozhodování jim bude pracovní list.
1) V první části aktivity se studenti vžijí do role evropských komisařů
Poté, co se studenti usadí na svá místa, seznámíme studenty stručně s charakteristikou
Evropské komise, se vznikem funkce komisaře, délkou funkčního období, úkoly Komise atd.
(můžeme při tom využít metodický list pro učitele a informace v Encyklopedii Evropy 2045).
Důležité je studentům zdůraznit, že evropští komisaři by se měli dokázat odpoutat od vlastního
politického i geografického původu a rozhodovat se zřetelem na prospěch celé EU nikoliv státu
nebo regionu, ze kterého pocházejí. Poté představíme návrh, který budou studenti coby Komise
řešit (zadání si mohou studenti zapsat do pracovního listu):
a) zavedení/nezavedení společné evropské armády, a/nebo
b) úplný zákaz pěstování geneticky modifikovaných potravin (GMO) v EU.
Zároveň představíme skutečnou genezi vybrané problematiky. V ideálním případě necháme
studenty problematiku nastudovat doma, abychom v hodině tímto již neztráceli čas. Více
k tématům viz „zdroje a odkazy“.
Po přednesení návrhu necháme studenty diskutovat na téma „evropská armáda/zákaz
GMO“. Studenti se hlásí jednotlivě o slovo a promlouvají k ostatním spolužákům, kteří v této
fázi představují jednotlivé komisaře. Každý student před vyslovením názoru představí sebe
a komisariát, který spravuje (viz pracovní list). Názory studentů během diskuse nemusí nijak
korespondovat se zásadami projektů, které hájí v počítačové simulaci. Pokud se však rozhodneme
toto pravidlo zachovat, je dobré ponechat po diskusi určitý čas (cca 5 min) pro vyjednávání.
Diskusi pouze moderujeme a zasahujeme jen při přílišném odbočení od tématu, či porušení jiných
pravidel.
Po vypršení časového limitu (cca 10 min.) vyzveme všechny studenty, aby se hlasováním vyjádřili,
zda jsou pro, proti nebo neutrální k návrhu. Výsledek hlasování učitel zapíše na tabuli, přičemž
systém přepočítávání v Evropské komisi je 1 komisař = 1 hlas. Výsledek hlasování představuje
návrh Evropské komise, který je dále k jednání Radě EU, a to i za předpokladu, že se Komise
vysloví proti návrhu.
2) Role se mění a studenti se stávají členy Rady EU (též Rady ministrů)
Na začátek opět studenty ve stručnosti seznámíme s charakteristikou Rady EU, její funkcí
a historií (více viz příloha 2 a informace v Encyklopedii Evropy 2045). S pomocí metodického listu
vysvětlíme základní principy rozhodování v Radě EU.
Zdůrazníme studentům, že nyní zastupují výhradně svůj stát a v projednávané věci se snaží na
půdě EU hájit jeho zájmy.
27
popis aktivity
Před hlasováním nakreslíme na tabuli tabulku a můžeme požádat některého ze studentů
o spolupráci při zapisování údajů.
PRO
PROTI
Počet hlasů prostou většinou
Počet hlasů kvalifikovanou většinou
Procentní zastoupení populace v zemích
Po projednání návrhu přichází na řadu hlasování. Studenti v Radě EU hlasují jednotlivě, přičemž na
základě instrukcí v pracovním listě každý z nich:
a) jako zástupce státu vysloví pro nebo proti návrhu a jeho rozhodnutí je zapsáno na tabuli na
základě principu 1 stát = 1 hlas;
b) na základě informace v pracovním listě uvede, kolik má podle principu kvalifikované většiny
hlasů, a tuto hodnotu připíšeme pro nebo proti návrhu;
c) doplní, kolik procent obyvatel v rámci EU zastupuje, tuto hodnotu opět připíšeme na tabuli
pro nebo proti návrhu.
Po skončení hlasování v Radě EU sečteme údaje zapsané na tabuli a oznámíme výsledek hlasování
v Radě EU.
Podle principu trojí většiny je návrh v Radě EU přijat, jestliže:
a) je pro návrh alespoň nadpoloviční většina, zde tedy 13 zemí (v reálu 14, častěji ale musí
s návrhem souhlasit 2/3 členských států Unie, tedy 18 zemí);
A SOUČASNĚ
b) je pro návrh minimálně 73,9 % hlasů podle principu kvalifikované většiny (v reálu 255 z 345,
zde je však potřeba přepočítat hlasy podle aktuálního počtu hrajících států);
A SOUČASNĚ
c) hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie (opět nutno
přepočítat).
Časová dotace: cca 15 min.
3) Evropský parlament
Před „vstupem“ do EP necháme studenty vstát od stolu a vyhlásíme krátkou hru na oživení –
pouze za pomoci nonverbální komunikace. Bez jakýchkoliv pomůcek se studenti seřadí do řady
tak, aby na jednom konci byl stát, který má v Evropském parlamentu největší zastoupení poslanců
a na druhém stát s nejmenším počtem poslanců, (počty viz pracovní list – příloha 1). Pokud se
potkají dva státy se stejným počtem poslanců, zařadí se za sebe, kolmo k hlavní linii. Po skončení
proběhne kontrola tak, že každý student zopakuje nahlas název státu a počet poslanců. Poté se
studenti vrátí na svá místa. Následuje opět stručná informace o struktuře, pravomocích, frakcích
a činnosti Evropského parlamentu.
Studenti v této části pracují s tabulkou frakcí v pracovním listu. Zjistí, kolik mandátů obsazují
poslanci státu (resp. obsazovali ve volebním období 2004–2009), který zatupují a jak jsou
rozděleni do jednotlivých politických frakcí. Podle stanoviska frakcí k návrhu přepočítají, kolik
poslanců jimi zastupovaného státu bude hlasovat pro nebo proti návrhu (rozhodnutí jsou
odvozena od dlouhodobých preferencí politických frakcí). Výsledek zapíší do pracovního lisu
a nahlásí vyučujícímu.
Výsledky sečteme a stanovíme, v jakém poměru byl/nebyl návrh parlamentem přijat. Doplníme
informaci o kompetencích EP při tvorbě evropské legislativy, v závislosti na projednávané
legislativě je určen poměr hlasů potřebný pro přijetí (vždy minimálně prostá většina).
Následně zhodnotíme výsledky všech jednotlivých hlasování a vyhlásíme návrh za přijatý nebo
zamítnutý (k zamítnutí stačí, aby se jakýkoliv orgán vyslovil proti nebo neměl v jednom z parametrů
tzv. trojí většiny dostatečnou podporu.)
Časová dotace: cca 15 min.
poznámky
28
- počet studentů se ani při hře ani v této simulaci nerovná 27, Malta, Kypr a Lucembursko nejsou
v simulaci ani v této aktivitě obsazeny
- charakteristiku jednotlivých institucí EU je možné:
a) prezentovat prostřednictvím powerpointu
b) zadat předem vybraným studentům jako samostatnou práci
- po skončení aktivity je možné na jednom z příkladů vysvětlit, že skutečný legislativní postup institucí
EU je podstatně komplikovanější, opřený o řadu konzultačních a spolurozhodovacích procedur
Pracovní listy:
- v obsazení Evropské komise pracovní listy reflektují situaci za poslední uplynulé volební období, tedy
2004–2009
- pozor na dvojí negaci při hlasování v EP o GMO – frakce, které jsou proti, jsou proti zákazu GMO, tedy
pro pěstování GMO
- na hlasy nezařazených poslanců EP se hledí jako by se zdrželi hlasování
příloha 1
příloha 2
lekce 4
lekce 2
Švédsko
Státní zřízení: konstituční monarchie
Návrh: _______________________________________
1) Informace pro hlasování do Evropské komise
Švédsko v EK (2004–2009): komisař pro vztahy mezi institucemi a komunikační strategie, místopředsednictví v EK
Vyjádření EK k podanému návrhu: Prosazuje zavedení x Neutrální x Brání se zavedení
2) Informace pro hlasování v Radě EU
Počet hlasů v Radě EU: 10
Počet obyvatel: 9 181 700 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU, tedy 1,86 %
3) Informace pro hlasování v EP
Počet poslanců ve volebním období 2009–2014: 18
EPP-ED
S&D
ALDE
ZELENÍ/EFA
ECR
GUE/NGL
Frakce
EP
Mandáty
Armáda
Zákaz
GMO
EFD
NEZ.
EFD
NI
5
pro
5
pro
4
pro
3
proti
0
proti
1
proti
0
proti
0
neutr.
proti
proti
proti
pro
proti
pro
proti
neutr.
Počet poslanců pro návrh: Počet poslanců proti návrhu: Zdrželo se:
29
příloha 2
lekce 4
Evropská komise
(zdroj: http://europa.eu)
Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových
evropských právních předpisů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě.
Je také výkonnou složkou EU – tj. odpovídá za provádění rozhodnutí Parlamentu a Rady. To znamená řízení každodenních činností
Evropské unie: provádění jejích politik, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních prostředků.
Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU.
Co znamená pojem Komise?
Pojem „Komise“ se používá ve dvou významech. Zaprvé označuje skupinu mužů a žen – po jednom z každé země EU – jmenovaných
k tomu, aby tento orgán řídili a přijímali jeho rozhodnutí. Zadruhé se pojem „Komise“ vztahuje k samotnému orgánu a k jeho
zaměstnancům.
Neformálně jsou členové Komise nazýváni „komisaři“. Všichni ve svých zemích zastávali politické funkce a mnozí z nich působili jako
ministři, avšak jako členové Komise musejí jednat v zájmu Unie jako celku a nesmějí od vnitrostátních vlád přijímat žádné pokyny.
Nová Komise je jmenována každých pět let do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Postup je následující:
•
Vlády členských států se navzájem dohodnou, koho navrhnou jako nového předsedu Komise.
•
Navrženého předsedu Komise následovně schválí Parlament.
•
Navržený předseda Komise si po projednání s vládami členských států vybere ostatní členy Komise.
•
Rada schválí seznam nominovaných členů kvalifikovanou většinou a předloží ho Evropskému parlamentu ke schválení.
•
Parlament následně vede pohovor s každým nominovaným členem a hlasuje o svém stanovisku ohledně celé Komise.
•
Poté, co Parlament na základě hlasování schválí stanovisko, Rada kvalifikovanou většinou oficiálně jmenuje novou Komisi.
Funkční období současné Komise skončí 31. října 2009. Jejím předsedou je José Manuel Barroso z Portugalska.
Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení nedůvěry a Komisi odvolat.
Jednotliví členové Komise musejí podat rezignaci, jsou-li k tomu předsedou vyzváni a pokud to ostatní komisaři schválí.
Komise se účastní všech zasedání Parlamentu, kde musí objasňovat a obhajovat svou politickou činnost. Pravidelně také odpovídá
na písemné a ústní dotazy členů Parlamentu.
Každodenní práci Komise vykonávají administrativní úředníci, odborníci, překladatelé, tlumočníci a pracovníci sekretariátů.
Jedná se přibližně o 23 000 evropských úředníků. Možná se to zdá hodně, ve skutečnosti je to však méně, než je počet pracovníků
zaměstnaných městskou radou středně velkého města v Evropě.
Kde Komise sídlí?
„Sídlo“ Komise je v Bruselu (Belgie), kanceláře Komise se však nacházejí také v Lucembursku a zastoupení a delegace v mnoha hlavních
městech všude po světě.
Jaké jsou úkoly Komise?
Evropská komise má čtyři hlavní úkoly:
1. Navrhování nových právních předpisů
Komise má „právo iniciativy“. To znamená, že je sama odpovědná za sestavování návrhů nových právních předpisů, které předkládá
Parlamentu a Radě. Cílem těchto návrhů musí být obrana zájmů Evropské unie a jejích občanů, nikoli zájmů konkrétních zemí
či průmyslových odvětví.
30
příloha 2
příloha 2
lekce 4
lekce 2
Před vytvářením jakýchkoli návrhů si musí být Komise vědoma nových situací a problémů, které se v Evropě vyskytnou, a musí zvážit,
zda je legislativa EU tím nejlepším způsobem jejich řešení. Proto je Komise ve stálém styku s nejrůznějšími zájmovými skupinami
a dvěma poradními orgány – Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Rovněž se zajímá o stanoviska vnitrostátních
parlamentů a vlád.
Komise navrhuje kroky na úrovni EU pouze tehdy, domnívá-li se, že problém nelze řešit efektivněji na vnitrostátní, regionální či místní
úrovni. Tento princip řešení problémů na nejnižší možné úrovni se nazývá „princip subsidiarity“.
Pokud však Komise dojde k závěru, že je zapotřebí nové legislativy EU, sestaví návrh, který dle jejího názoru bude problém efektivně
řešit a uspokojí co nejširší spektrum zájmů. Přitom konzultuje s odborníky z nejrůznějších výborů a pracovních skupin, aby technické
zpracování bylo správné.
EVROPSKÝ INSTITUCIONÁLNÍ TROJÚHELNÍK
EVROPSKÁ KOMISE
členové nominovaní
členskými státy
navrhuje legislativu
RADA MINISTRŮ
vlády 27
členských států
společně rozhodují
o legislativě
EVROPSKÝ
PARLAMENT
volený přímo
2. Provádění politik EU a rozpočet
Komise jako výkonný orgán Evropské unie odpovídá za správu a plnění rozpočtu EU. Většina skutečných výdajů je vykonávána
vnitrostátními a místními orgány, úkolem Komise však je na ně dohlížet – za bedlivého dozoru Účetního dvora. Obě tyto instituce
se snaží zajistit dobré finanční řízení. Evropský parlament udělí Komisi absolutorium pro plnění rozpočtu jenom tehdy, je-li spokojen
s výroční zprávou Účetního dvora.
Komise musí řídit také politiky schválené Parlamentem a Radou, např. společnou zemědělskou politiku. Jiným příkladem je politika
hospodářské soutěže, kdy má Komise právo povolit nebo zakázat fúze společností. Komise musí také dbát na to, aby země EU
nepodporovaly svá průmyslová odvětví způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž.
Příklady programů EU řízených Komisí sahají od programů „Interreg“ či „Urban“ (které vytvářejí přeshraniční partnerství mezi regiony
a pomáhají při obnově upadajících městských oblastí) až po program „Erasmus“ pro podporu celoevropské výměny studentů.
3. Vymáhání evropského práva
Komise působí jako „strážkyně smluv“. To znamená, že Komise společně se Soudním dvorem odpovídá za správné provádění práva
EU ve všech členských státech.
Pokud zjistí, že některá země EU evropské právo nedodržuje a neplní tak své právní závazky, podniká kroky k nápravě situace.
Nejprve zahajuje proces nazývaný „řízení o porušení Smlouvy“. Vládě dané země zašle oficiální dopis, kde vysvětluje, proč se Komise
domnívá, že došlo k porušení práva EU, a stanoví lhůtu, dokdy jí má daná země zaslat podrobnou odpověď.
Pokud ani na základě tohoto řízení nedojde k nápravě, musí Komise záležitost postoupit Soudnímu dvoru, který má právo uvalit
sankce. Rozsudky Soudního dvora jsou závazné jak pro členské státy, tak pro orgány EU.
31
příloha 2
lekce 4
4. Zastupování EU na mezinárodní scéně
Evropská komise je důležitou mluvčí Evropské unie na mezinárodní scéně. Umožňuje členským státům hovořit „jedním hlasem“ na
mezinárodních fórech, jakým je třeba Světová obchodní organizace. Komise rovněž odpovídá za vyjednávání mezinárodních dohod jménem EU. Příkladem je dohoda z Cotonou, která stanoví podmínky
důležitého obchodního partnerství a pomoci mezi EU a rozvojovými zeměmi v Africe, Karibské oblasti a Tichomoří.
Jak je práce Komise organizována?
Předseda Komise rozhoduje o tom, který komisař bude odpovídat za kterou oblast politiky, a může (bude-li třeba) tyto sféry
odpovědnosti během funkčního období Komise nově přerozdělit.
Komise se schází v Bruselu jednou týdně, obvykle ve středu. Každý bod programu jednání je předložen komisařem, který za danou
oblast politiky odpovídá, a kolegium poté o věci společně rozhodne.
Zaměstnanci Komise pracují v sekcích známých jako „generální ředitelství“ a „služby“ (např. právní služba). Každé generální ředitelství
odpovídá za určitou oblast politiky a je řízeno generálním ředitelem, který je odpovědný jednomu z komisařů. Celou koordinaci
zajišťuje generální sekretariát, který také řídí týdenní zasedání Komise. Předsedá mu generální tajemník, který je přímo odpovědný
předsedovi.
Legislativní návrhy Komise ve skutečnosti sestavují a připravují jednotlivá generální ředitelství, za oficiální jsou však tyto návrhy
považovány teprve tehdy, když jsou „schváleny“ kolegiem v rámci jeho týdenního zasedání. Postup je přibližně následující.
Předpokládejme například, že Komise pokládá za nutné vypracovat právní předpisy EU, které by zabránily znečišťování evropských
řek. Generální ředitelství pro životní prostředí sestaví návrh založený na rozsáhlých konzultacích se zástupci evropského průmyslu,
zemědělci, ministry životního prostředí členských států a organizacemi pro ochranu životního prostředí. Návrh bude také projednán
s dalšími odděleními Komise a zkontrolován právní službou a generálním sekretariátem.
Jakmile je návrh zcela hotov, bude zařazen na program příštího zasedání Komise. Bude-li návrh schválen nejméně 14 z 27 komisařů,
Komise jej „přijme“ a návrh bude mít bezvýhradnou podporu celého kolegia. Poté bude dokument zaslán Radě a Evropskému
parlamentu k posouzení.
Budoucí změny počtu komisařů?
„Podle Lisabonské smlouvy se měl počet komisařů snížit na dvě třetiny nynějšího počtu, ale mezi ústupky Irsku, které
umožnily opakování referenda o Lisabonské smlouvě, patřila i dohoda, že nadále bude mít každá země svého komisaře.“
(zdroj: www.ihned.cz).
Evropský parlament
(zdroje: podle http://europa.eu)
Evropský parlament je volen občany Evropské unie, aby zastupoval jejich zájmy. Jeho počátky sahají do padesátých let a do období
vzniku zakládajících smluv a od roku 1979 jsou jeho členové voleni přímo občany, které zastupují.
Volby se konají každých pět let a právo volit a kandidovat má každý občan EU bez ohledu na to, v které části EU žije. Poslední
volby se konaly v červnu 2009. Volit je oprávněn každý občan EU, který byl zapsán do seznamu voličů. Parlament tedy vyjadřuje
demokratickou vůli občanů Unie (více než 490 milionů lidí) a zastupuje jejich zájmy při jednání s ostatními orgány EU. Současný
parlament má 785 členů ze všech 27 členských zemí EU. Téměř třetinu z nich tvoří ženy. V zásadě by počet členů Evropského
parlamentu neměl v příštím volebním období (tj. 2009–2014) překročit 736 křesel. Vzhledem k tomu, že Bulharsko a Rumunsko
přistoupily k Unii během volebního období 2004–2009, byl současný maximální počet členů 732 dočasně zvýšen.
32 32
příloha 2
příloha 2
lekce 4
lekce 2
Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních bloků, nýbrž v rámci sedmi celoevropských politických frakcí.
Dohromady zastupují všechny názory na evropskou integraci, od silně profederalistických až po otevřeně euroskeptické.
Prezidentem EP byl v roce 2009 zvolen Jerzy Buzek a tuto funkci bude vykonávat po dobu 2,5 roku.
Počet křesel podle politických frakcí k 1. září 2009:
Politická frakce
zkratka
1. Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)
EPP-ED
265
2. Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
S&D (PES)
184
3. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
ALDE
84
4. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
Greens/EFA
55
5. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
EUL/NGL
35
6. Evropská konzervativní a reformní skupina
ECR
54
7. Evropa svobody a demokracie
EFD
32
8. Nezařazení poslanci
NI
27
CELKEM
počet křesel
736
Počet křesel podle zemí za volební období 2009–2014:
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
22
17
22
13
6
13
72
12
72
6
12
8
6
22
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Spojené království
Švédsko
Celkem
5
99
25
50
22
17
22
33
13
7
50
72
18
736
Kde má Parlament sídlo?
Evropský parlament má tři pracoviště: Brusel (Belgie), Lucemburk a Štrasburk (Francie).
V Lucemburku sídlí administrativní složky („generální sekretariát“). Zasedání všech členů Parlamentu, známá jako „plenární zasedání“,
se konají ve Štrasburku a někdy v Bruselu. Schůze parlamentních výborů se konají také v Bruselu.
Jaké jsou úkoly Parlamentu?
Pracoviště Evropského parlamentu se nachází ve Francii, Belgii a Lucembursku.
Parlament má tři hlavní úlohy:
1. Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský
parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva.
2. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit
nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.
3. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední
fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet.
33
příloha 2
lekce 4
Tyto tři úlohy jsou zde vysvětleny podrobněji:
1. Schvalování evropských právních předpisů
Nejběžnější postup pro přijetí (tj. schválení) právních předpisů EU je „spolurozhodování“. Tento postup staví Evropský parlament
a Radu do rovnocenné pozice a užívá se pro právní předpisy ze širokého spektra oborů. V některých oblastech (např. zemědělství, hospodářská politika, víza a imigrační politika) má legislativní pravomoc jen Rada, musí
však konzultovat s Parlamentem. Kromě toho se vyžaduje souhlas Parlamentu pro určitá důležitá rozhodnutí, např. umožnění vstupu
nových zemí do EU.
Parlament rovněž podněcuje vytváření nové legislativy přezkoumáváním ročního pracovního programu Komise, zvažováním, jaké
nové zákony by bylo vhodné přijmout, a požádáním Komise o předložení návrhů.
2. Demokratický dohled
Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními evropskými orgány. Činí tak několika způsoby.
Před jmenováním nové Komise jsou její členové nominováni vládami členských států EU, nemohou však být jmenováni bez souhlasu
Parlamentu. Parlament vede rozhovory s každým z nich zvlášť, včetně potenciálního předsedy Komise, a potom hlasuje o tom, zda
schválí Komisi jako celek.
V průběhu svého funkčního období je Komise politicky odpovědná Parlamentu, který může vznést „návrh na odvolání“ a vyzvat celou
Komisi k rezignaci.
V obecnějším smyslu Parlament vykonává svou kontrolu pravidelným ověřováním zpráv, které mu Komise zasílá (souhrnná výroční
zpráva, zprávy o plnění rozpočtu atd.). Kromě toho členové Evropského parlamentu pravidelně pokládají Komisi dotazy, na které jsou
komisaři zákonně povinni odpovědět.
Parlament také sleduje práci Rady: členové Evropského parlamentu pravidelně Radě pokládají dotazy a předseda Rady navštěvuje
plenární zasedání Evropského parlamentu a účastní se důležitých rozhovorů.
Parlament může svou demokratickou kontrolu vykonávat také prověřováním petic podaných ze strany občanů a sestavováním
vyšetřovacích výborů.
Parlament se navíc formou příspěvků podílí na každém summitu EU (schůzky Evropské rady). Při zahájení každého summitu je předseda
Parlamentu vyzván, aby vyjádřil názory a obavy Parlamentu týkající se aktuálních otázek a bodů programu jednání Evropské rady.
3. Rozpočtová pravomoc
Roční rozpočet EU schvaluje Parlament společně s Radou. Parlament jej projednává ve dvou po sobě následujících čteních, přičemž
předpokladem jeho vstupu v platnost je podpis předsedy Parlamentu. Parlamentní Výbor pro kontrolu rozpočtu (COCOBU) dohlíží na to, jak je rozpočet vynakládán, a Parlament každý rok rozhoduje o tom,
zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala. Tento schvalovací proces se odborně nazývá
„udělení absolutoria“.
Jak je práce Parlamentu organizována?
Práce Parlamentu má dvě hlavní fáze: • Přípravu plenárních zasedání. Vykonávají ji členové Evropského parlamentu z různých parlamentních výborů, které se
specializují na konkrétní oblasti činnosti EU. Otázky, které jsou předmětem rozhovoru, jsou rovněž projednávány politickými
frakcemi. .
• Vlastní plenární zasedání. Plenární zasedání se pravidelně konají ve Štrasburku (jeden týden v měsíci) a někdy v Bruselu
(jen dva dny). V rámci těchto zasedání Parlament projednává navrhované právní předpisy a hlasuje o změnách, než dospěje
k rozhodnutí o textu jako celku.
Dalšími body programu jednání mohou být „sdělení“ Rady či Komise nebo otázky aktuálního dění v Evropské unii nebo jinde ve
světě.
34
příloha 2
příloha 2
lekce 2
lekce 4
Přehled výborů Evropského parlamentu:
1. Zahraniční věci
2. Rozvoj
3. Mezinárodní obchod
4. Rozpočet
5. Rozpočtová kontrola
6. Hospodářství a měna
7. Zaměstnanost a sociální věci
8. Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
9. Průmysl, výzkum a energetika
10. Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů
11. Doprava a cestovní ruch
12. Regionální rozvoj
13. Zemědělství a rozvoj venkova
14. Rybolov
15. Kultura a vzdělávání
16. Právní záležitosti
17. Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
18. Ústavní záležitosti
19. Práva žen a rovnost pohlaví
20. Petice
21. Lidská práva
22. Bezpečnost a obrana
„Podle Lisabonské smlouvy má Evropský parlament přímo volit předsedu Evropské komise.“ (zdroj: www.ihned.cz)
Rada Evropské unie
(zdroj: http://www.consilium.europa.eu)
Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Stejně jako Evropský parlament byla i Rada zřízena v padesátých letech
zakládajícími smlouvami. Zastupuje členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU.
Kteří ministři se účastní jaké schůzky, to záleží na předmětu jednání. Pokud například Rada projednává otázky týkající se životního
prostředí, pak se schůzky účastní ministři životního prostředí každého členského státu Evropské unie a schůzka se nazývá „Rada
ministrů životního prostředí“.
Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá „Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy“. Rada v tomto složení však nese
zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá vláda si tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či státních tajemníků
na schůzku této Rady vyšle.
Celkem existuje devět rad různého složení:
• Obecné záležitosti a vnější vztahy
• Hospodářství a finance (ECOFIN)
• Spravedlnost a vnitřní věci
• Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
• Konkurenceschopnost
• Doprava, telekomunikace a energie
• Zemědělství a rybolov
• Životní prostředí
• Vzdělávání, mládež a kultura
Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň podpisem celé
vlády. Každý ministr v Radě navíc nese zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a vůči občanům, které parlament
zastupuje. Tímto je zajištěna demokratická legitimita rozhodnutí Rady.
35
příloha 2
lekce 4
Prezidenti a/nebo předsedové vlád členských států se setkávají s předsedou Evropské komise jako Evropská rada až čtyřikrát
do roka. Tyto schůzky „na nejvyšší úrovni“ stanoví celkovou politiku EU a řeší otázky, které by na nižší úrovni nemohly být vyřešeny
(tj. ministry na pravidelných zasedáních Rady). Vzhledem k důležitosti jednání Evropské rady trvají často dlouho do noci a upoutávají
velkou pozornost sdělovacích prostředků.
Jaké jsou úkoly Rady?
Rada má šest hlavních povinností:
1. Schvaluje právní předpisy
Velkou část právních předpisů EU přijímá Rada společně s Parlamentem.
Rada zpravidla jedná pouze na základě návrhu Komise a Komise za normálních okolností odpovídá za to, že jsou právní předpisy EU
po svém přijetí správně prováděny.
2. Koordinace politik členských států
Země EU se vyslovily pro všeobecnou hospodářskou politiku založenou na úzké koordinaci svých národních hospodářských politik. Tuto
koordinaci vykonávají ministři hospodářství a financí, kteří společně tvoří Radu ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN).
Chtějí také vytvořit více pracovních příležitostí a zlepšit své systémy vzdělávání, zdravotnictví a sociální ochrany. I když každá země
EU odpovídá za svou vlastní politiku v těchto oblastech, mohou se země dohodnout na společných cílech a zjistit ze zkušeností
jiných to, co funguje nejlépe. Tento postup se nazývá „otevřený způsob koordinace“ a uskutečňuje se v Radě.
3. Uzavírání mezinárodních smluv
Každým rokem Rada „uzavírá“ (tj. oficiálně podepisuje) řadu smluv mezi Evropskou unií a zeměmi, které nejsou členy EU,
či s mezinárodními organizacemi. Tyto smlouvy se mohou týkat obecných témat, jako je obchod či spolupráce a rozvoj, nebo
specifických otázek, jako je textilní zboží, rybolov, věda a technologie, doprava atd. Rada kromě toho může uzavírat úmluvy mezi členskými státy EU v oblastech, jakými jsou např. daně, právo obchodních společností
nebo konzulární ochrana. Úmluvy se mohou týkat také spolupráce v otázkách svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.
4. Schvalování rozpočtu EU
O každoročním rozpočtu EU rozhoduje Rada společně s Evropským parlamentem.
5. Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Členské státy EU vytvářejí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Zahraniční politika, bezpečnost a obrana jsou ale záležitosti,
nad nimiž si jednotlivé vnitrostátní vlády uchovávají nezávislou kontrolu. V těchto oblastech nespojují svou národní suverenitu,
Parlament a Evropská komise tu tedy mají spíše omezený vliv. Země EU však mohou mnoho získat tím, že budou v těchto otázkách
spolupracovat, přičemž Rada je hlavním fórem, v jehož rámci se tato „mezivládní spolupráce“ uskutečňuje.
6. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost
Občané EU mohou svobodně žít a pracovat v kterékoli zemi EU, měli by tedy mít rovný přístup k občanské spravedlnosti v celé
Evropské unii. Vnitrostátní soudy proto musejí spolupracovat, aby například rozsudek soudu vynesený v jedné zemi EU ve věci
rozvodu nebo svěření dítěte do péče byl uznán ve všech ostatních zemích EU.
Svoboda pohybu v rámci EU je pro řádné občany velmi prospěšná, těží z ní však také mezinárodní zločinci a teroristé. Řešení trestné
činnosti překračující hranice vyžaduje přeshraniční spolupráci národních soudů, policejních složek, celních úředníků a imigračních
úřadů všech zemí EU.
36
příloha 2
příloha 2
lekce 4
lekce 2
Jak je práce Rady organizována?
COREPER
V Bruselu má každý členský stát EU stálou skupinu delegátů („stálé zastoupení“), která ho zastupuje a brání jeho národní zájmy
na úrovni EU. Vedoucí pracovník každého zastoupení je v podstatě velvyslancem své země v EU.
Tito velvyslanci (známí jako „stálí zástupci“) se každý týden scházejí v rámci Výboru stálých zástupců (dále jen „COREPER“). Úkolem
tohoto výboru je připravovat práci Rady s výjimkou otázek zemědělství, o něž se stará Zvláštní výbor pro zemědělství. Výboru
COREPER je v jeho činnosti nápomocna řada pracovních skupin, které tvoří úředníci vnitrostátních administrativ.
Předsednictví Rady
Předsednictví Rady se mění v šestiměsíčních intervalech. Každá země EU tedy střídavě po dobu šesti měsíců odpovídá za program
jednání Rady a předsedá všem schůzkám, podporuje přijímání legislativních a politických rozhodnutí a zprostředkovává kompromisy
mezi členskými státy.
Má-li tedy například dle časového harmonogramu v druhé polovině roku 2006 zasedat Rada ministrů životního prostředí, bude jí
předsedat finský ministr životního prostředí, neboť Finsko bude v té době Radě předsedat.
Generální sekretariát
Předsednictví je nápomocen generální sekretariát, který připravuje a zajišťuje hladké fungování práce Rady na všech úrovních.
V roce 2004 byl generálním tajemníkem Rady znovu jmenován pan Javier Solana. Ten je zároveň vysokým představitelem společné
zahraniční a bezpečnostní politiky a v rámci této funkce pomáhá koordinovat činnost EU na světové scéně. Podle nové Lisabonské
smlouvy o Ústavě by byl vysoký představitel nahrazen ministrem zahraničních věcí EU.
„Hlasování kvalifikovanou většinou“
V některých citlivých oblastech, jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika, daně, azylová a imigrační politika, musejí být
rozhodnutí Rady jednomyslná. Každý členský stát má tedy v těchto oblastech právo veta.
U většiny otázek však Rada přijímá rozhodnutí „hlasováním kvalifikovanou většinou“ (tzv. princip trojí většiny)
Kvalifikované většiny se dosáhne,
•
pokud souhlasí většina členských států (v některých případech dvoutřetinová většina) a
•
pokud je minimálně 255 hlasů – což je 73,9 % z celkového počtu a
•
hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Bude-li zjištěno, že tomu tak není,
rozhodnutí nebude přijato.
Kolik hlasů má každá země?
Rozhodnutí Rady jsou přijímána na základě hlasování. Čím vyšší je počet obyvatel státu, tím více hlasů mu připadá, avšak tento počet
hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel.
Francie, Itálie, Německo a Spojené království
Polsko a Španělsko
Rumunsko
Nizozemsko
Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko
Rakousko, Bulharsko a Švédsko
Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko
Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko
Malta
CELKEM
29
27
14
13
12
10
7
4
3
345
Zavedením Lisabonské smlouvy se změní hlasování
v Radě - namísto jednomyslného hlasování bude
od roku 2014 zavedeno hlasování tzv. dvojí
většinou, a to ve všech oblastech rozhodování
automaticky kromě iniciativ týkajících se zahraniční
a bezpečnostní politiky, kde o možnosti hlasování
dvojí většinou je třeba nejprve jednomyslně
rozhodnout. Dvojí většina znamená, že aby byla
legislativa přijata, musí být pro 55 % členů Rady
v případě, že iniciativu začala Komise, 72 % v případě,
že ji začala sama Rada, a to zároveň za podmínky,
že ti, kdo byli pro, zastupují 65 % populace.
(zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz)
37
5. lekce
právní
pyramida
autor
Aktivita v kostce
Vít Šisler
Studenti se rozdělí do menších skupin. Každá skupina dostane rozstříhanou skládačku
„právní pyramidy“ – krátkých úryvků a názvů nejrůznějších právních předpisů. Jejich úkolem
je nejprve přiřadit úryvky k odpovídajícím názvům a poté ukázky seřadit podle právní síly
do pomyslné pyramidy (tzn. ústavní zákon nejvýše, obecní vyhlášku nejníže). Cílem aktivity
je na praktických příkladech seznámit studenty s tím, co a jak reguluje ústava a zákony ČR,
směrnice a nařízení ES, akty územní samosprávy a co je výlučně soukromou věcí občanů.
Aktivitu lze zařadit do výuky kdykoliv po 3. kole hry.
Cíle aktivity
Má směrnice vyšší právní účinnost než naše zákony? Musí se Česká republika řídit
nařízeními, která vydá Evropská unie? A jakou roli v celém tom systému hrají mezinárodní
smlouvy, vyhlášky a nařízení? Aby se studenti dokázali orientovat v právním systému, měli
by mít přehled o tom, „co je nadřazeno čemu“ a to nejen v kontextu práva ČR, ale také
práva Evropských společenství.
Studenti by na konci hodiny měli umět vysvětlit hierarchii právního řádu ČR a systém
primárního a sekundárního práva EU.
časová
náročnost
práce ve vyučování: 20–45 min.
pomůcky
zdroje a odkazy
38
Příloha 1 – Právní pyramida (pracovní list pro studenty)
Příloha 2 – Klíč k řešení
Příloha 3 – Právo České republiky a Evropských společenství (učební text pro studenty)
popis aktivity
Studenty rozdělíme do 3–5 menších skupin. Každé skupině dáme jednu rozstříhanou
sadu skládačky Právní pyramida (příloha 1). Zadání je jednoduché:
• Před vámi leží úryvky několika právních předpisů a jejich názvů. Vaším úkolem je přiřadit
každý text k odpovídajícímu názvu.
• Dvěma z uvedených textů neodpovídá žádný název, neboť v ČR nejsou platné – najděte je
a vyřaďte.
• Zbylé texty se správnými názvy seřaďte podle tzv. právní síly do pomyslné pyramidy, tedy od
nejsilnějšího předpisu k nejslabšímu. Logika pyramidy je taková, že žádný slabší právní předpis
(tedy nižší) nesmí být v rozporu se silnějším (tedy vyšším).
Po skončení aktivity se studenty projděte jejich řešení a rozeberte je v krátké diskuzi.
Co je vedlo k tomu, že jednotlivé předpisy zařadili tak, jak je zařadili? Ukažte studentům
správné řešení a zodpovězte jejich dotazy. Přílohu Právo České republiky a Evropských
společenství můžete nakopírovat a rozdat studentům pro samostudium.
metodické
poznámky
• Každá skupina může mít jiné tempo řešení. Pokud některá úkol dokončí dříve, dbejte na
to, aby řešení nesdělovala ostatním. Pokud budete chtít práci některé skupiny urychlit,
poraďte jim, ať pracují vylučovací metodou – vyřadí dva texty, které v ČR neplatí, najdou
ústavu, mezinárodní smlouvu a obecní vyhlášku a až poté zkusí identifikovat zbylé
předpisy.
• Aktivitu je možné využít k upevnění znalostí a jejich procvičení, pokud ji zařadíte až
po prostudování látky. Také můžete před zadáním aktivity zadat domácí samostudium
o zákonodárství Evropské unie.
poznámky
39
příloha 1
lekce 5
Právní pyramida

D. Mezinárodní smlouva ratifikovaná Parlamentem ČR

B. Zákon

A. Nařízení orgánů Evropských společenství

E. Nařízení vlády

G. Vyhláška ministerstva

H. Obecně závazná vyhláška územního samosprávného celku

C. Ústava a ústavní zákon

F. Směrnice orgánů Evropských společenství

2. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

7. Ve státních školách, gymnáziích a lyceích je zakázáno nošení symbolů nebo oblečení, kterým žáci dávají najevo
ostentativně náboženskou příslušnost.

8. K dispozici musí být dostatečný počet splachovacích záchodů připojených na účinný kanalizační systém. Záchody nesmí
vést přímo do prostor, kde se manipuluje s potravinami.

5. Drobné rozkrádání a jiné úmyslné poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, pokud se ho dopustil na majetku
spravovaném podnikem, úřadem, ústavem nebo jinou organisací socialistického sektoru jejich zaměstnanec, se stíhá jako
kárné (disciplinární) provinění (dále jen "kárné provinění"), zejména týká-li se takový čin věcí, k nimž má zaměstnanec při
výkonu své práce přístup.
6. Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední
osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.


1. Letní čas se zavádí v roce 2010 dnem 28. března.
9. Dřevěné brikety smějí být vyrobeny pouze z dřevní hmoty, která nebyla před briketováním chemicky ošetřena a splňuje
následující maximální přípustné hodnoty.
3. Pro volné pobíhání psů se vymezují následující prostory: a) bývalá vojenská cesta od roty vlevo a vpravo a b) asfaltová
cesta z ulice Havlíčkova směr Hnízdo.



10. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví.
4. Všechny formy rozhlasové reklamy na tabákové výrobky jsou zakázány. Rozhlasové programy nesmějí být sponzorovány
podniky, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej tabákových výrobků. Členské státy stanoví pravidla pro
sankce ukládané v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a učiní všechna
opatření, která jsou nezbytná pro zajištění jejich uplatňování.
40


příloha 2
příloha 2
lekce 2
lekce 5
Klíč k řešení
Následující tabulky zobrazují:
- přiřazení textů k jednotlivým kategoriím a z konkrétním předpisům (Tabulka 1 a 2)
- právní sílu jednotlivých předpisů (Tabulka 1)
Tabulka 1.
2 C
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, článek 2 odst. 3.
10 D
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, článek 4 odst. 1. Podepsána
na půdě Rady Evropy dne 4. 11. 1950 v Římě, v ČR přijata 18. března 1992 a
vyhlášená pod č. 209/1992 Sb.
8 A
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin,
příloha 2, kapitola 1, odst. 3.
6 B
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 333 odst. 1. Zákon nabývá účinnosti
1. ledna 2010.
1 E
Nařízení vlády č. 420/2006 Sb., o zavedení letního času.
9 G
Vyhláška Ministerstva životního prostředí 357/2002 Sb., kterou se stanoví
požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, § 4 odst. 2.
3 H Obecně závazná vyhláška obce Jaroslavice č. 1/2007, článek 2 odst. 2.
Tabulka 2.
4 F
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES o sbližování právních a
správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky
a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky, čl. 4 a 7. Směrnice zavazuje
členské státy, nikoliv přímo občany členských států.
7 Francouzský zákon č. 2004–228, kterým se stanoví rámec pro nošení symbolů
a oblečení, jimiž se projevuje příslušnost k náboženství, ve státních školách,
gymnáziích a lyceích, Čl. L. 141-5-1. Zákon neplatí na území ČR.
5 Zákon 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování
majetku v socialistickém vlastnictví, § 1 odst. 1. Zákon byl zrušen v roce 1966 (a
nahrazen jinými zákony).
41
příloha 3
lekce 5
Právo České republiky a Evropských společenství
Právo ČR
(1) Právní řád České republiky, který tvoří všechny právní předpisy ČR a v nich obsažené právní normy, je uspořádán
stupňovitě. Předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly. Právní předpis může být
zrušen nebo změněn zásadně pouze předpisem stejné nebo vyšší právní síly.
(2) Vrcholem právního řádu České republiky je Ústava ČR a další ústavní zákony.
(3) Mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a které byly vyhlášeny ve sbírce zákonů, jsou
součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
(4) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní
organizaci nebo instituci.
(5) Na ústavní zákony navazují další primární (zákonné) právní předpisy: (tzv. běžné) zákony a zákonná opatření
Senátu.
(6) K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev
a ústředních orgánů státní správy a vyhlášky územních samosprávných celků jsou označovány jako podzákonné
nebo prováděcí předpisy.
(7) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní
předpisy (např. vyhlášky ministerstev), pouze jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Na orgány územní samosprávy (obce
a kraje) tak může stát přenést část svých pravomocí.
(8) Zároveň obce a kraje rozhodují ve věcech vlastní samosprávy (správa obecního majetku – obce hospodaří podle svého,
každoročně schvalovaného, rozpočtu – zakládání či zřizování právnických osob a organizačních složek obce, spolupráce
s jinými obcemi atd.). V mezích samostatné působnosti mohou obce vydávat obecně závazné vyhlášky.
42
příloha 2
lekce 2
příloha 3
lekce 5
Právo Evropských společenství
(1) Právo Společenství je obsaženo ve smlouvách ES a v aktech orgánů ES. Rozlišuje se mezi primárním a sekundárním
právem Společenství. Primární právo zahrnuje zakládací smlouvy, pozdější pozměňovací a přistupovaní akty a jejich
závazné protokoly a dodatky.
(2) Sekundárním právem Společenství se rozumí právo, které podle postupů stanovených ve smlouvách přijímají
orgány Společenství. Sekundární akty jsou v členských zemích závazné bez nutnosti zvláštního vnitrostátního
schválení.
Typy aktů sekundárního práva:
(3) Nařízení je obecně závazný právní předpis, tedy i pro Českou republiku a její občany. Obecně platí, že je závazné
od okamžiku, kdy vstoupí v platnost. Není nutné, aby bylo v ČR schváleno a vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Pokud by
byl obsah nařízení v rozporu se zákony a podzákonnými předpisy České republiky, použije se nařízení.
(4) Směrnice je adresována výhradně členským zemím a musí být do vnitrostátního práva přejata (např. zákonem).
Směrnice je závazná co do svého cíle, ale prostředky jak jej dosáhnout jsou ponechány na rozhodnutí členských
zemí.
(5) Rozhodnutí je přímo závazné, ale platí pouze pro stanoveného adresáta (členský stát, nebo jiný subjekt).
(6) Doporučení a stanoviska pro své adresáty nejsou právně závazná, doporučení navrhují určité způsoby chování
a stanoviska vysvětlují postoj orgánu Společenství v konkrétním případě.
(7) Evropské právo v širším smyslu zahrnuje i rozsudky Soudního dvora, právní akty EU, mezinárodní dohody
uzavřené Společenstvím a mezinárodní dohody mezi členskými státy, které se týkají aktivit Unie. Toto vše náleží
k tzv. acquis communautaire, což je francouzský výraz znamenající v podstatě „to, čeho bylo v EU dosaženo“ –
jinými slovy jde o práva a povinnosti sdílené členskými státy EU. Právní akty EU jsou právní normy přijímané v rámci
druhého (Společná zahraniční a bezpečnostní politika) a třetího pilíře (Spravedlnost a vnitřní věci) EU.
43
6. lekce
EU a SVĚT
autor
Vít Šisler
Aktivita v kostce
Studenti vytvoří 5 skupin po 5–6. Každá skupina dostane losem jednu zemi/oblast (USA,
Čína, Rusko, Blízký východ, Afrika). Poté studenti v každé skupině píší/kreslí na velký list
balícího papíru cokoliv, co se jim vybaví v souvislosti s „jejich“ zemí/regionem. Akce trvá
pouhé tři minuty a studenti tedy musí pracovat formou brainstormingu. Balicí papíry jsou
poté rozvěšeny po učebně a krátce rozebrány v moderované diskuzi. Ve druhé části aktivity
– která trvá cca týden – mají studenti za úkol vytvořit druhou verzi plakátu, tentokrát
propracovanější a založenou na jejich vlastní rešerši. Na tento druhý plakát mohou lepit
články z tisku nebo z internetu, fotografie, mohou kreslit, psát, sprejovat atd. – cokoliv, co
podle nich vystihuje danou zemi/region a její vztah k EU. Druhý plakát visí ve třídě pod svou
první verzí. Na konci aktivity tak mohou studenti sami vyhodnotit, do jaké míry se odlišují/
shodují jejich původní představy s provedenou rešerší a rozebrat s učitelem, co a jakým
způsobem formuje jejich představy a obrazy o okolním světě.
Aktivitu lze použít kdykoliv, ideálně pak v návaznosti na jednu z následujících událostí:
Čečenská nezávislost, Konflikt v Dárfúru, Nátlak na USA.
Cíle aktivity
časová
náročnost
pomůcky
44
Jaký je vztah Evropské unie a Číny? Co dělá mezinárodní vztahy takové, jaké jsou? A jaké
vlastně jsou? Všechny tyto otázky by měly studenty vést k tomu, aby se podívali hlouběji
za zpravodajská hesla typu „napjaté/ dobré/ špatné vztahy“ a udělali si obrázek o tom,
co tyto vztahy utváří a jak následně tyto vztahy ovlivňují běžný život. Zároveň je důležité,
aby se studenti uměli kriticky zamyslet nad způsobem, jakým média o těchto vztazích
informují.
Studenti by po skončení aktivity měli mít přehled o prioritních tématech vztahu EU
a konkrétního státu/ regionu a být schopni vyhledat relevantní informace v médiích.
práce ve vyučování: 15 min. (zadání a brainstorming), 25 min. (vyhodnocení)
příprava studentů mimo výuku: jeden týden (1–2 hodiny práce)
Příloha 1 – Lístky s názvy zemí/regionů
Příloha 2 – Formulář pro diamantové řazení
- balicí papír, barevné fixy, lepicí páska
zdroje a odkazy
Popis aktivity
Encyklopedie Evropa 2045, kategorie Sousedé EU na http://www.evropa2045.cz/ >
Encyklopedie > Sousedé EU
Motivace
Hlavním smyslem aktivity je, aby si studenti sami na základě rešerše vytvořili představu
o tom, které hlavní faktory utváří vztah tzv. hlavních světových hráčů a EU. Tato znalost jim
následně pomůže kriticky nahlížet na některá politická rozhodnutí jak v reálném životě, tak
v rámci výukové simulace Evropa 2045.
Předem si připravíme 5 lístků s názvy zemí/regionů (USA, Čína, Rusko, Blízký východ, Afrika
– příloha 1). Lístky vložíme do obálek nebo přeložíme tak, aby se nedaly přečíst. Studenty
rozdělíme do 5 skupin a každé skupině rozdáme balící papír, sadu fixů a jeden lístek (nebo
obálku) s názvem regionu. Studenti si sednou tak, aby v každé skupině mohli všichni psát či
kreslit na společný papír (nebo si určí jednoho zapisovatele).
Zadání je jednoduché:
- Napište a nakreslete na balící papír co nejvíce slov a symbolů, které se vám v souvislosti
s vylosovaným regionem či zemí vybaví. Na práci máte tři minuty.
Na daný povel studenti lístky či obálky rozbalí a začnou psát. Přesně po třech minutách
aktivitu ukončíme. Je vhodné průběžně studentům sdělovat čas, který zbývá do konce
aktivity.
Poté, co studenti odloží fixy, je vyzveme, aby balící papír jako plakáty rozvěsili po třídě.
Projdeme jeden plakát po druhém a krátce je se studenty rozebereme.
Za každou skupinu vždy shrňte, která slova a symboly považujete za nejdůležitější,
případně uveďte, proč vás dané slovo napadlo a co si pod ním v souvislosti s danou zemí
představujete.
Poté vysvětlíte druhou část a skutečný cíl celé aktivity:
- Do příštího týdne (či do příští hodiny) máte jako skupina za úkol provést rešerši o dané zemi/
regionu a na základě této rešerše vyhotovit druhou, propracovanější verzi svého plakátu.
Na tento plakát můžete lepit články z tisku nebo z internetu, fotografie, kreslit, můžete psát,
sprejovat, vytvářet koláže, atd. Cílem vaší práce je, aby výsledný plakát co nejlépe vystihoval
danou zemi/region a její/-ho vztah k EU. Použité zdroje informací si vždy pečlivě poznačte.
(Jako případnou motivaci k této části aktivity můžeme použít např. umělecké dílo „Entropa“
Davida Černého, který v době českého předsednictví vystavil v sídle Rady EU obří puzzle
založené na stereotypech o jednotlivých členských státech – s tím, že cílem studentů je
naopak zobrazit „jejich“ zemi či region co nejrealističtěji.)
Plakát je možné rovnou nalepit pod jeho první verzi, takže studenti budou koláže vytvářet
průběžně, nebo si ho skupina nechá u sebe a bude pracovat po vzájemné dohodě jiným
způsobem (o přestávkách, po vyučování ve škole, u někoho z nich atd.). V každém případě,
ve stanovený termín by měl být dokončený plakát nalepený pod svou první verzí. Na konci
aktivity tak mohou studenti i vizuálně sami vyhodnotit, do jaké míry se odlišují/shodují
jejich původní představy s právě provedenou rešerší.
Po odevzdání plakátů se studenty rozebereme:
- výslednou podobu jejich díla,
- témata, která jsou podle nich klíčová ve vztahu daných zemí či regionů k EU,
- zdroje, které použili pro své rešerše a
- strategii, kterou zvolili pro práci ve skupině.
Rozbor a diskuze by neměly u každé skupiny/plakátu zabrat více než 4–5 minut.
45
metodické
poznámky
• Časový limit pro první část aktivity (brainstorming) můžete prodloužit, zvláště pokud
studenti nejsou zvyklí pracovat samostatně ve skupinách. Aktivitu je možné zjednodušit
tím, že studentům zadáte konkrétní způsob, jakým mají brainstorming provést – např.
určit jenom jednoho zapisovatele, který zaznamená všechny nápady ostatních atp.
• Poté, co studentům zadáte druhou část úkolu, vyzvěte je, ať se ještě v hodině domluví,
jakým způsobem zhotoví druhou verzi plakátu – zejména kdy a kde se sejdou, jakou formou
budou pracovat a jak si rozdělí úkoly.
• Pro úvodní orientaci při rešerši můžete nasměrovat studenty na stránky Encyklopedie
Evropa 2045 (viz zdroje a odkazy), kde naleznou základní údaje o daných zemích, shrnutí
klíčových témat ve vztahu k EU a odkazy na další zdroje. Nicméně, aktivita záměrně
ponechává značný prostor pro vlastní nápady studentů. Způsoby, jak plakát graficky
pojmout a zdroje, kde sehnat relevantní informace, jsou ponechány zcela v jejich režii.
To zároveň znamená, že neexistuje jediný „správný“ způsob, jak výsledný plakát a celou
aktivitu vyhodnotit. Moderovaná diskuze, ve které studenti představí svůj plakát ostatním,
dává prostor pro obsáhlejší, slovní zhodnocení a reflexi celé aktivity.
• Po skončení aktivity je důležité se studenty probrat, jaké zdroje informací používali.
Vzhledem k tomu, že většina z nich pravděpodobně použije pro řešení úkolu internet, je
klíčové věnovat pozornost zejména způsobu, jakým vyhodnotili důvěryhodnost a relevanci
použitých stránek. Pokud studenti používají internetovou encyklopedii Wikipedia, možným
tématem k diskuzi jsou např. úskalí veřejných a kolektivně vytvářených zdrojů, pokud
používají oficiální stránky některých států, je možné probrat otázku cenzury a manipulace
v autoritativních režimech atd.
varianty
aktivity
• Při závěrečném rozboru témat, která studenti považují za klíčová ve vztahu daných zemí
a regionů k EU, můžete studenty vyzvat, ať tato témata napíší a seřadí podle důležitosti do
tzv. „diamantu“ (příloha 2). Do políček studenti vpisují témata podle důležitosti – nahoře
nejvíce důležité, dole nejméně. Diamant mohou nalepit vedle svého plakátu.
• Můžete studenty rozdělit do více menších skupin a přidat další země/ regiony – např.
Japonsko, Turecko, Austrálii. Počítejte s tím, že závěrečný rozbor pak zabere více času.
poznámky
46
příloha 1
příloha 2
lekce 6
lekce 2
USA

Čína

Rusko

Afrika

Blízký východ

Turecko

Austrálie

Japonsko
47
příloha 2
lekce 6
Diamantové řazení témat vzájemného vztahu EU a ……………………….……
1.
8.

Diamantové řazení témat vzájemného vztahu EU a ……………………….……
1.
8.
48
7. lekce
konflikt
v dárfúru
autor
Aktivita
v kostce
Vít Šisler
Studenti představují zástupce jednotlivých států v Evropské radě. Na programu
simulovaného zasedání je konflikt v Dárfúru a reakce Evropské rady na jeho nejnovější
vývoj. Studenti nejprve dostanou k prostudování okopírované materiály shrnující příčiny
a dosavadní průběh konfliktu. Zasedání je poté moderováno učitelem. Debata se neomezuje
jen na řešení nabízené hrou Evropa 2045, tzn. studenti mohou zvolit jakýkoliv postup,
na němž se jednomyslně shodnou. Aktivita končí vypracováním oficiálního prohlášení,
sestaveného na základě poskytnutého modelu.
Aktivitu lze použít v kole hry, na které je plánována událost Konflikt v Dárfúru (podle
základního nastavení 2. kolo hry).
Cíle aktivity
časová
náročnost
pomůcky
Studenti by si měli uvědomit, jakou roli hrají mezinárodní instituce, organizace nebo
samotné státy ve vztahu k průběhu válečných konfliktů jinde ve světě. Co znamená a jaké
dopady s sebou nese jejich postoj jak pro stát, ve kterém se konflikt odehrává, tak pro
ně samé. Studenti si sami zkusí naformulovat prohlášení za Evropskou unii ke konfliktu
v Dárfúru.
Po skončení lekce by studenti měli znát základní fakta o příčinách a průběhu konfliktu
v Dárfúru, o instituci Evropské rady a měli by být schopni dovodit možné důsledky
společného prohlášení.
Příloha 1 – Článek „Konflikt v Dárfúru“ (učební text pro studenty)
Příloha 2 – Návrh prohlášení Evropské rady (pomůcka pro studenty)
Příloha 3 – Evropská rada (učební text pro studenty)
49
zdroje a odkazy
- České předsednictví Evropské unie, Evropská rada: http://www.eu2009.cz/cz/about-theeu/eu-institutions-and-bodies/european-council/evropska-rada-536
- Voices from Darfur:
http://video.google.com/videoplay?docid=6607456582193222090&hl
- Mapping initiatives/Crisis in Darfur: http://www.ushmm.org/maps/projects/darfur/
Popis aktivity
Aktivita má vést studenty nejen k porozumění základním příčinám, průběhu a důsledkům konfliktu
v Dárfúru, ale především k zamyšlení nad odpovědností mezinárodních institucí a organizací ve
vztahu k průběhu konfliktu.
Motivace
Pokud máte čas, můžete studentům před aktivitou pustit motivační video Voices from
Darfur (viz zdroje a odkazy). Toto 15 min. video z roku 2007 obsahuje rozhovory s uprchlíky
a poskytuje základní informace o humanitární krizi v Dárfúru. Video je v angličtině s anglickými
titulky, volně dostupné na internetu (po dohodě možno využít ve výuce angličtiny). Obsahuje
některé explicitní záběry.
Zajímavý vhled do situace může poskytnout také projekt United States Memorial Musea –
Mapping initiatives/Crisis in Darfur (viz zdroje a odkazy), který prostřednictvím internetové
aplikace Google Earth mapuje proměnu území, množství uprchlických táborů a základní
informace o konfliktu. Informace jsou aktualizovány k roku 2009.
Před vlastní aktivitou okopírujeme přílohy tak, aby měl každý student jednu kopii textu
1) „Konflikt v Dárfúru“ a 2) „Návrh prohlášení Evropské rady.“ Text 3) „Evropská rada“ není
pro vlastní aktivitu nezbytný, nicméně v 5 bodech shrnuje složení a funkci Evropské rady
a může být proto studentům rozdán jako doplňující materiál.
Na začátku hodiny rozdáme studentům okopírované texty a seznámíme je se zadáním:
– Jste zástupci jednotlivých států v Evropské radě, která má právě na pořadu jednání
konflikt v Dárfúru.
– Mějte přitom na vědomí, že Evropská rada je vrcholný orgán Evropské unie složený
z nejvyšších představitelů členských států a jako taková vydává pouze prohlášení,
která určují další směřování celé EU, avšak nejsou sama o sobě právně závazná.
– Přečtěte si texty Konflikt v Dárfúru a Návrh prohlášení a rozhodněte se, s jakými
body prohlášení souhlasíte a s jakými nikoliv.
Po deseti minutách zahájíme vlastní zasedání. Cílem zasedání je připravit fiktivní prohlášení
Evropské rady vyjadřující se k probíhajícímu konfliktu v Dárfúru a vymezující rámec pro další
akce Evropské unie jako celku. Zadání je jednoduché:
– S konečným zněním prohlášení musí souhlasit zástupci všech států, tzn. všichni
studenti.
– Text Návrh prohlášení Evropské rady je pouhým vodítkem a je ho možné libovolně
měnit.
Doporučujeme vyjít z modelového textu a psát průběžně na tabuli do dvou sloupců ve
stručných heslech (např. ukončení bojů, humanitární pomoc atd.), se kterými body
z prohlášení všichni studenti souhlasí, a se kterými nikoliv. O každém bodu ze zadání
můžeme nechat proběhnout krátkou (cca 2–4 min.) diskuzi. Výstupem aktivity by měl být
rámec prohlášení, napsaný v bodech na tabuli – přesné formulace je nutné naznačit jen
tam, kde se studenti dohodnou na alternativním znění.
metodické
poznámky
50
• Pokud studenti hrají počítačovou hru Evropa 2045, mají jasně vymezené státy, které
zastupují, a do určité míry i postoje, které zastávají. Pokud aktivitu provádíme bez návaznosti
na hru Evropa 2045, studenti se mohou rozhodovat zcela podle svého názoru. V tomto
případě je však nutné jim na začátku aktivity přidělit jednotlivé státy.
• Pro urychlení diskuze můžete studenty vyzvat při rozdávání textů, aby si při čtení Návrhu
prohlášení Evropské rady rovnou u jednotlivých bodů poznamenali, nakolik s daným bodem
souhlasí/ nesouhlasí (1 – souhlasím, 2 - nevím, 3 – nesouhlasím).
metodické
poznámky
• Vaše role jakožto moderátora by měla spočívat jen v tom, že řídíte diskuzi a u sporných
bodů dáváte stejný prostor odpůrcům a zastáncům určitého návrhu. Studenti by měli
přijít s vlastními argumenty pro a proti konkrétním návrhům, přičemž mohou využívat
informací obsažených v popisu konfliktu.
• Pokud je zjevné, že projednávaný bod studenti jednoznačně podporují/odmítají,
je zbytečné se jím dále zabývat a je vhodné přesunout se k dalšímu bodu – cílem je
dosáhnout konsenzu v čase 35 minut. Pokud má nějaký bod většinovou podporu, ale
několik studentů ho odmítá, je dobré dát odpůrcům prostor pro vyjádření svých výhrad,
popřípadě je vyzvat, aby uvedli, zda by s bodem souhlasili v jiné (a jaké) formulaci.
• Studenti mohou navrhnout nový bod prohlášení. Zvláště pokud se během počáteční
debaty objeví, že studenti mají konkrétní představy toho, co by podle nich prohlášení
mělo obsahovat, klidně opusťte modelové prohlášení a moderujte diskuzi podle návrhů
studentů.
• Neboť ze zadání vyplývá, že schválení prohlášení vyžaduje konsenzus všech států, je
možné, že výsledná podoba bude obsahovat jen několik málo a navíc velmi obecných
formulací. Pokud se tak stane, je vhodné tento výsledek se studenty rozebrat a ukázat
tak praktické úskalí jednomyslného rozhodování, které zaručuje vnitřní soudržnost
mezinárodních organizací, ale výrazně omezuje jejich akceschopnost. V extrémním
případě, pokud studenti nedosáhnou konsenzu vůbec, může aktivita skončit i tím, že
Evropská rada žádné prohlášení k probíhajícímu konfliktu nevydá.
poznámky
51
příloha 1
lekce 7
KONFLIKT V DÁRFÚRU
V provincii Dárfúr v západním Súdánu probíhá již několik let
rozsáhlý konflikt mezi súdánskou vládou (ozbrojenci s její podporou)
a povstaleckými skupinami. Od roku 2006 dochází k bojům také
mezi jednotlivými frakcemi povstalců. Konflikt vypukl kvůli soupeření
o vládní podporu a přírodní zdroje a záhy nabyl povahy etnického
soupeření jednotlivých kmenů.
Důsledkem konfliktu jsou statisíce obětí na životech, miliony uprchlíků
soustředěných v táborech, běžné případy znásilňování žen, devastace
rozsáhlých území a humanitární katastrofa spojená s hladomorem
a šířením chorob. V oblasti působí tisíce osob jak v mezinárodních
silách udržujících příměří, tak i v mnoha nevládních humanitárních
organizacích a agenturách OSN.
Příčiny a průběh konfliktu
Nepokoje začaly v únoru 2003 útokem na vládní základny
ze strany místních povstalců, zastupujících usedlé africké
(tj. nearabské) kmeny Fúr, Zagháwa a Masálít, které tvoří většinu
populace Dárfúru. Akci zdůvodnili tím, že vláda řízená prezidentem,
arabským generálem Omarem al-Bašírem, zanedbává pouštní
oblasti západního Súdánu a vyzbrojuje kočovné arabské kmeny
(zvané Džandžawíd), které páchají násilí na afrických zemědělcích.
Faktem je, že sucho, postup saharské pouště a přelidnění nutily
kočovníky ze severu k průnikům na jižnější osídlená území –
mezi prvotní příčiny konfliktu proto patří i změny životního
prostředí. Zvláště špatnou pověst si vysloužily skupiny ozbrojenců
z arabského kmene Baqqára, kteří začali na vesnice černých Afričanů
podnikat systematické nájezdy spojené s vražděním, znásilňováním
a vypalováním. Jejich akce často přicházely těsně po bombardování
povstaleckých základen súdánským letectvem, což poukazovalo
na jejich spojení s centrální vládou. Ta to však vždy popírala s tím,
že Džandžawíd jsou kriminální živly.
Ačkoli se vláda v listopadu 2004 dohodla s povstalci na mírových
opatřeních v bezpečnostní a humanitární oblasti a na zastavení
vojenských letů nad Dárfúrem, konflikt pokračoval. Dvě původní
povstalecké skupiny, Súdánská osvoboditelská armáda (SLA)
a Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) se začaly brzy štěpit na
skupiny věrné jednotlivým velitelům, především podle kmenové
příslušnosti. Většina frakcí se postavila proti míru podepsanému
v květnu 2006 jedním z velitelů SLA a jejich spojením následně
vznikla Národní fronta spásy (NRF) a o rok později Spojená
fronta pro osvobození a rozvoj (UFLD). Násilí se mezitím rozšířilo
o boje mezi jednotlivými skupinami povstalců, čímž vznikla značně
nepřehledná situace.
Důsledky
Konflikt v Dárfúru připravil o domov přes dva miliony z celkových
7 milionů obyvatel. Někteří z nich museli utíkat několikrát za
sebou. Uprchlíci jsou dnes rozmístěni v řadě přeplněných táborů
po obou stranách hranice s Čadem, v nichž je značně nepříznivá
hygienická a zásobovací situace. Další dva miliony lidí jsou přímo
postiženy násilnostmi, ačkoli nemuseli prchat. Střízlivé odhady
obětí konfliktu uvádějí číslo 300 000 osob, některé výrazně více.
Mezinárodní implikace
Vláda Spojených států považuje konflikt v Dárfúru za genocidu a
52
na Súdán uvalila sankce zpřísněné v květnu 2007.
Podle evropských zemí a OSN se jedná o sérii válečných zločinů,
které musí být souzeny před Mezinárodním trestním tribunálem
(ICC). Mezinárodní trestní tribunál následně obvinil súdánského
prezidenta Omara al-Bašíra z genocidy, zločinů proti lidskosti
a válečných zločinů a v březnu 2009 na něho vydal zatykač.
V reakci na to Bašír vykázal ze země zahraniční humanitární
skupiny s odůvodněním, že se podílí na špionáži pro Mezinárodní
trestní tribunál.
Konflikt zásadním způsobem destabilizuje celou oblast. Sousední
Čad obvinil súdánskou vládu z podpory místních rebelů snažících
se o svržení čadského prezidenta a načas přerušil se Súdánem
diplomatické styky.
Lidé vyhnaní ze svých domovů čekají ve frontě na vodu. Uprchlický tábor
Kalma, jižní Dárfúr. Foto: USAID.
Významná role v celé situaci připadá Číně, která má zásadní vliv
na súdánskou vládu jednak jako největší odběratel ropy a investor,
jednak jako největší dodavatel zbraní a vojenské výbavy. Čína
přiměla Súdán k souhlasu s rozmístěním spojené mise Africké unie
a OSN a posílala tím svůj mezinárodní kredit, pošramocený mimo
jiné právě pochybnými aktivitami v Súdánu. Samotný Dárfúr má
velké zásoby ropy, která je potenciálním mírotvorným faktorem –
ropné infrastruktury lze snadno narušit a pouze stabilita oblasti
tak umožní plné využití zisků z její těžby.
Zahraniční mise
Od roku 2004 působí v Dárfúru mise Africké unie, která má
udržovat příměří. Zapojení sil OSN se súdánská vláda bránila až do
poloviny roku 2007. Po jejím souhlasu schválila Rada bezpečnosti
v červenci 2007 vyslání spojené mise OSN a Africké unie o počtu
26 000 vojáků a policistů, s lepší výzbrojí financovanou zeměmi
EU a se silnějším mandátem umožňujícím užití síly na ochranu
civilistů. Nicméně, ještě v lednu 2008 měla skutečná mise stav
pouze 9 000 vojáků, neboť některé evropské státy své závazky
zrušily. Na vině je i trvající neochota Súdánu umožnit vstup do
země jiným než africkým jednotkám. Členské státy EU dále schválily
v září 2007 vyslání mise o počtu 4 300 vojáků do sousedního Čadu
a Středoafrické republiky s cílem poskytnout pomoc a ochranu
uprchlíkům v táborech, které se nacházejí mimo území Súdánu.
Pozn. Text vychází z aktualizované a doplněné verze hesla Konflikt v Dárfúru
v encyklopedii Evropa 2045.
příloha 2
lekce 2
příloha 2
lekce 7
Návrh prohlášení Evropské rady
Následující úryvky textů představují pouze vodítko pro to, co by vaše prohlášení mohlo obsahovat. Texty můžete přijmout
v doslovném znění, libovolně je měnit, nebo zcela odmítnout a vytvořit si vlastní. Pamatujte však, že výsledné znění musí být
takové, aby s ním souhlasili zástupci všech členských států.
K jednotlivým návrhům můžete uvést svou míru souhlasu:
1 – souhlasím, 2 - nevím, 3 – nesouhlasím
Evropská rada vyzývá všechny strany konfliktu k okamžitému zastavení bojů a umožnění přístupu
pracovníkům humanitárních organizací do oblasti.
Evropská rada podporuje další spolupráci s vojenskou misí OSN a Africké unie a apeluje na členské
státy, aby zajistily fungování mise vysláním potřebného počtu vojáků a poskytnutím odpovídajícího
materiálního zabezpečení.
Evropská rada plně podporuje rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu ve věci vznesených
obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů proti představitelům súdánského
režimu.
Evropská rada doporučuje členským státům připojit se k sankcím uvaleným proti Súdánu vládou
Spojených států amerických v květnu roku 2007.
Evropská rada apeluje na členské státy, aby se zapojily do humanitární pomoci vysílané do oblasti
konfliktu a bezprostředně sousedících oblastí.
Evropská rada plně respektuje územní integritu Súdánu a svrchovanost súdánské vlády ve věci
rozmístění zahraničních jednotek na svém území.
Evropská rada oceňuje dosavadní aktivity vlády Čínské lidové republiky ve věci jednání se súdánskými
představiteli a zároveň vyzývá k jednoznačnějšímu postupu vůči Chartúmu v otázkách umožnění
vstupu zahraničních vojáků, včetně evropských, do oblastí postižených konfliktem.
Evropská rada vyzývá súdánskou vládu k přijetí všech nezbytných opatření vedoucích k okamžitému
rozpuštění milicí Džandžawíd a k jejich úplnému odzbrojení.
53
příloha 3
lekce 7
Evropská rada
Anglický název: The European Council
(1) Evropská rada stojí na vrcholu systému institucí Evropské unie. Zasedání Evropské rady se účastní
nejvyšší představitelé členských států a často také ministři zahraničních věcí. Zasedání Evropské rady
se nazývají summity a určují další vývoj EU jako celku.
(2) Evropská rada funguje jako strategický orgán, který je odpovědný za základní politická rozhodnutí
a řešení závažných politických problémů. Z jejího jednání vycházejí podněty pro další rozvoj integračního
procesu. Evropská rada rovněž iniciuje případné úpravy zakládajících smluv a prohlášení, která se týkají
vnějších vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
(3) Politická rozhodnutí přijatá Evropskou radou, tzv. závěry summitu, nejsou přímo právně závazná, jsou
ale důležitým východiskem pro každodenní činnost Unie. Výstupem jednání Evropské rady mohou být
také konkrétní prohlášení nebo rezoluce vyjadřující postoj hlav států a vlád k určitému tématu.
(4) Členské státy EU na setkání Evropské rady prezentují své národní zájmy. Hlavním úkolem setkání
je hledat shodu a společná stanoviska všech zúčastněných aktérů. Jednání se řídí mezivládní zásadou,
která zaručuje rovnost a svrchovanost všech členských zemí. Jednání Evropské rady vede nejvyšší
představitel státu, který právě předsedá Radě EU.
(5) Evropská rada vznikla na základě společného prohlášení zástupců členských států při jejich setkání
v Paříži roku 1974. Do primárního práva EU (které zahrnuje veškeré mezinárodní smlouvy sjednané
členskými státy) se začlenila po přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986, Smlouva o EU (1992)
Evropské radě stanovuje úkol vymezovat politický směr EU.
Pozn. Evropská rada bývá kvůli podobnosti názvů často nesprávně zaměňována s Radou Evropské unie (Radou ministrů), která
je legislativní a výkonnou institucí Evropské unie na ministerské úrovni nebo s Radou Evropy, která je samostatnou mezinárodní
organizací.
54
8. lekce
přistěhovalci ?
autor
Michal Řezáč
Aktivita
v kostce
Studenti nejprve ve dvojicích připraví seznam negativních a pozitivních aspektů
přistěhovalectví a poté se přerozdělí do skupin podle vlastního názoru na tuto
problematiku. Nově vytvořené skupiny se připraví na vzájemnou diskusi podle předem
daných pravidel. Během debaty se snaží uplatnit argumenty, které si připravili. Po jejím
skončení debatu zhodnotí jednotliví aktéři, skupina nerozhodnutých studentů a učitel.
Aktivita přispěje k lepšímu pochopení projektů Otevřená Evropa a Pevnost Evropa.
Studenti si utříbí postoje k tématům jako je migrace, migrační politika, zahraniční politika
EU atp. Aktivitu lze zařadit kdykoliv v průběhu hry.
Cíle aktivity
Má se Evropská unie jako celek stavět k problematice „přistěhovalectví“ jako otevřená
instituce, nebo naopak? Ve kterém řešení tví větší úskalí? Přímé rozhodnutí není na
studentech, ale jsou těmi, kdo bude utvářet celkové klima společnosti, a kdo před „cizinci“
bude otvírat či zavírat dveře. Měli by proto mít jasno v tom, co s sebou ten či onen postoj
může nést za důsledky.
Na konci hodiny by studenti měli být schopni min. pět názorů hovořících pro a proti
schématu „Otevřené Evropy“.
časová
náročnost
pomůcky
Pomůcky, které je třeba připravit:
- papír, psací potřeby do dvojice, tabule (flipchart), fix, stopky
zdroje a odkazy
Diskusní část aktivity byla vytvořena upravením metody diskusní pavučiny viz Příručka
IV. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Čtení, psaní a diskuse ve všech předmětech.
Kritické myšlení, o.s., Praha 2007.
55
Popis aktivity
Motivace
Na začátku hodiny představte studentům následující situaci:
„Jednoho dne jste cestou ze školy zjistili, že se přímo do vašeho sousedství stěhují noví
nájemníci. Na ulici bylo živo, křik dětí se prolínal s pokyny stěhováků a tóny orientální hudby,
která vám připadala úplně cizí. O několik chvil později už na dveře vašeho bytu zvonil nový
soused, aby představil sebe a svého nejstaršího syna. „Dobrý den,“ říká lámanou češtinou
„jsem Zamír a tohle je můj syn Arbán,“ a oba automaticky podávají ruce k pozdravu. „Jsme
muslimové z Albánie.“
Nakreslete na tabuli 2 sloupce nadepsané ANO – NE, pod ně připište následující otázku
a přečte nahlas:
Měla by se EU otevřít přistěhovalcům?
Poté studenty rozdělte do dvojic s následujícím zadáním:
- navrhněte argumenty, proč by EU měla zavést opatření pro (ANO) nebo proti (NE)
přistěhovalectví,
- snažte se pro oba postoje vymyslet alespoň 5 argumentů (v tuto chvíli není důležité, zda
s nimi vy osobně souhlasíte),
- svoje argumenty zapište na list papíru do následujícího schématu:
PRO
PROTI
- na práci máte 6 minut.
Po splnění úkolu se každý pár spojí s další dvojicí a diskutují o jednotlivých argumentech.
Studenti si do svého listu papíru doplní argumenty, se kterými je seznámila druhá dvojice,
a které hodnotí jako nosné.
Časová dotace: cca 5 minut
Následně znovu přečtěte otázku a vyzvěte studenty, aby se rozhodli, jaké stanovisko
zaujmou. Studenti, kteří si přejí otevřít Evropu přistěhovalcům, vytvoří jednu skupinu
(můžeme jí označovat např. Otevřená Evropa) a studenti, kteří zastávají opačný názor,
vytvoří druhou skupinu (Pevnost Evropa). Ti, kteří zůstali nerozhodnuti, pak třetí. Skupiny
Otevřená Evropa a Pevnost Evropa vyzveme, aby společně ve skupině vybrali nejlépe
obhajitelné argumenty pro svá tvrzení. Pro lepší koordinaci můžete nechat skupiny vybrat
koordinátora.
Zároveň studentům zdůrazněte, že na přesvědčivosti jejich argumentací bude skutečně
(ve hře) záležet, zda Evropa bude pro přistěhovalce uzavřená či nikoliv.
Na pokyn učitele se studenti obou skupin (ANO – NE) posadí do řady (event. dvouřady)
proti sobě, nerozhodnutí se posadí kolmo k nim. Učitel nejprve vyzve nerozhodnuté, zda
chtějí (nemusí!) sdělit argumenty ke svému neutrálnímu postoji. Do samotné diskuse se
už však tato skupina dále nezapojuje.
Poté seznamte studenty s následujícími pravidly diskuse:
a) Diskutuje se střídavě – argumenty přednáší vždy zástupce jednoho družstva a po
něm (resp. v reakci na něj) diskutuje zástupce týmu zastávající opačný názor.
b) Mluví vždy jeden ze skupiny, jeho příspěvek nesmí být delší než 30 vteřin.
Při argumentaci diskutér stojí. Mluví-li déle než 30 vteřin, učitel jeho projev ukončí.
Následuje argumentace zástupce z protějšího týmu. Toto pravidlo neplatí pouze
v případě, že nikdo na přednesený argument z protějšího týmu i po skončení výstupu
nereaguje.
c) O slovo se studenti nehlásí, ale pokud chtějí přednést argument proti předřečníkovi
z protějšího týmu, postaví se a zůstanou stát až do konce jeho výstupu (nebo do
jeho ukončení učitelem). Může si stoupnout i několik studentů najednou, učitel pak
rozhodne, zda dá slovo tomu, kdo se o něj přihlásil stoupnutím jako první, nebo žákovi,
který se zatím do diskuse nezapojil.
d) Při celkovém hodnocení diskuse rozhoduje, kolik členů týmu se do ní zapojí a rovněž
rozmanitost a podloženost jednotlivých názorů.
e) První mluví zástupce skupiny, která vyhraje los.
56
popis aktivity
Následuje samotná argumentační „přestřelka“. Po jejím skončení vyzveme studenty
obou diskutujících skupin, aby přešli na druhou stranu za předpokladu, že je argumenty
druhé skupiny přesvědčily o správnosti opačného názoru. Poté vyzveme studenty
z nerozhodnuté skupiny, aby se každý za sebe připojili k té skupině, která je přesvědčila
svými argumenty (mohou zůstat nerozhodnutí). Každý takový student by se měl otevřeně
vyjádřit, který argument/argumenty ho nejvíce přesvědčily.
Na závěr shrneme argumenty jednotlivých stran, zapíšeme je na tabuli (flipchart)
a vyzvedneme ty, které byly pro diskusi nejvíce nosné. Zároveň můžeme pochválit
studenty za kvalitní argumentaci a vyhlásit tým, který byl argumentačně zdatnější
(měřítkem může být počet nerozhodnutých či soupeřů, jež tým získal na svou stranu)
a společně probrat otázku – „Jaký je rozdíl mezi argumentem a tvrzením? Kterou z těchto
variant jsme častěji v diskusi používali?“
V návaznosti na vývoj diskuse můžeme dokončit úvodní motivační příběh některou
z těchto variant:
… a oba automaticky podávají ruce k pozdravu. „Jsme muslimové z Albánie.“
a) „Ve vedlejším domě po skončení ramadánu otevíráme restauraci s albánskou kuchyní.
Na slavnostní otevření chceme nejdřív pozvat všechny naše nové sousedy, věříme, že nás
neodmítnete!“
b) „Zdržíme se zde jen tak dlouho, dokud nezískáme víza do Spojených států nebo Kanady.
Rádi bychom vás požádali o laskavost – můžeme se u vás brzy zastavit, abyste nám
zkontroloval, zda žádost v angličtině neobsahuje gramatické chyby?“
metodické
poznámky
• Předchozí vyučovací hodinu můžeme studentům avizovat, aby se připravili na diskusi
na téma přistěhovalectví. Ti studenti, kteří si připraví argumenty předem a dohledají si
příslušná fakta, jsou pak v diskusi výrazně zvýhodněni a my můžeme zhodnotit, nakolik
kvalitu diskuse ovlivní připravenost jejích účastníků.
• Sledovat vývoj diskuse a jednotlivé argumenty je pro vyučujícího poměrně náročný úkol,
můžeme proto požádat některé z nerozhodnutých studentů, aby dohlédli na časomíru
nebo dělali poznámky k probíhající diskusi.
• V průběhu diskuse je důležité striktně dbát na dodržování časového limitu pro
příspěvek.
• Aktivitu lze rozšířit o domácí práci v podobě tvorby argumentační eseje.
poznámky
57
9. lekce
energeticky
nezávislá
evropa
autor
Edita Dufková
Aktivita v kostce
Na bruselském náměstí přistáli malí zelení vetřelci z vesmíru a prohlásili: „Roku 2020 bude
celá EU se vším všudy přenesena do jiné dimenze. Pokud se naše pokusy zdaří, za rok ji zase
vrátíme zpátky na Zemi.“ Hned poté malí zelení vetřelci zmizeli... Na studentech nyní je,
aby vymysleli, jak EU na pobyt v jiné dimenzi připravit. Mají za úkol postarat se o její
energetickou nezávislost. Nejprve formou brainstormingu navrhují různá řešení, následně
z nich v debatě vyberou cca 5 proveditelných, která se týkají závislosti EU na dovozu energie
a navrhují způsoby, jak Evropu učinit soběstačnou. Poté se studenti rozdělí do skupin
a každý tým dostane za úkol do příští hodiny vypracovat studii jednoho zvoleného řešení.
V následující hodině své práce prezentují a zhodnotí, které možnosti jsou proveditelné
a za jakou cenu. S učitelem studenti proberou, proč je vhodné být surovinově a energeticky
nezávislý i bez hrozby zelených vetřelců a seznámí se se současnou energetickou politikou
EU. Aktivitu je možno modifikovat tak, že malí zelení vetřelci přenesou do jiné dimenze
pouze ČR nebo jiný stát EU.
Aktivitu lze použít před/po událostí Blackout, či v souvislosti s přerušením dodávek ropy
a plynu z Ruska (reakce Ruska na podporu Čečenské nezávislosti ze strany EU).
Cíle aktivity
časová
náročnost
Pomůcky
58
Za tlačítkem zapnutého počítače, televize, topení, rychlovarné konvice, sporáku stojí
celá mašinerie energetického průmyslu, ale i politických a ekonomických vyjednávání.
Všechny tyto přístroje používáme s naprostou samozřejmostí, aniž bychom si toto pozadí
uvědomovali. Je dobré se podívat na to, jak je na tom Evropa s energetickou soběstačností
a co by se stalo, kdybychom se ocitli bez energetických zdrojů zpoza svých hranic.
Po skončení aktivity by studenti měli mít přehled o množství a druhu vyráběné a dovážené
energie v zemích EU a sami vypracovat hypotetickou variantu řešení energetické
nezávislosti.
práce ve vyučování: 20 min. první hodina, 45 min. druhá hodina
příprava studentů mimo výuku: jeden týden (2–3 h práce)
Příloha 1 – Pracovní list: Energetický mix EU
Příloha 2 – Pracovní list: Otázky k vypracování řešení
Příloha 3 – Výukový text: Energetické koncepce ČR a EU
zdroje a odkazy
http://www.euroskop.cz
http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm
http://www.iea.org
http://www.energyweb.cz
http://epp.eurostat.ec.europa.eu
http://www.mpo.cz
Popis aktivity
Motivace
Představte si, že na bruselském náměstí přistáli malí zelení vetřelci z vesmíru a prohlásili:
„V rámci našich pokusů na lidech bude roku 2020 celá EU se vším všudy přenesena do jiné dimenze.
Pokud se naše pokusy zdaří, za rok ji zase vrátíme zpátky na Zemi.“ Hned poté malí zelení vetřelci zmizeli.
Nyní se nacházíte na sympoziu vědců, expertů a odborníků a vaším úkolem je vymyslet, jak EU
na pobyt v jiné dimenzi připravit. Jiní vědci již před vámi prozkoumali charakter dimenze, kam
bude EU přenesena, a tak si ji můžete představit jako zeměkouli, na které je kromě EU už jenom
hluboké moře, přičemž všechno ostatní (Slunce, klima atd.) zůstává stejné.
Aktivita 1
Před zařazením této aktivity je vhodné se ujistit, že studenti znají základní typy elektráren
a tuší, že EU určité komodity dováží a vyváží.
Po motivační řeči vyzveme studenty:
- Představte si, jaké potíže by EU mohla v jiné dimenzi mít? Co všechno by jí chybělo?
Nápady zapisujeme na jednu stranu tabule. Po 1–2 minutách aktivitu ukončíme a pro
následující řešení vybereme jen jeden z problémů, a to nedostatek energie. Pokud ho žáci
nenavrhli, doplníme jej.
Vhodná řešení nedostatku energie budeme hledat formou brainstormingu. Zdůrazníme, že:
- V této fázi je jakýkoliv nápad dobrý a nesmí být kritizován ani zesměšňován. Je třeba navrhnout
všechny možnosti, aby se dalo zvážit jejich uskutečnění a vybrat tu nejlepší.
Jednotlivé nápady zapisujeme na tabuli, kde je můžeme také tématicky třídit. Brainstorming
trvá asi 5 min.
Následuje debata o nápadech a výběr nejvhodnějších řešení. Ke každému nápadu necháme
padnout 2–3 komentáře, potom dáme prostor pro hlasování o podpoře návrhu. Hlavním
kritériem by přitom měla být přínosnost a realizovatelnost. Nápady, které se netýkají
problémů energetiky, vyřadíme ještě před hlasováním (např. vyhlásit válku malým zeleným
vetřelcům). Nakonec by mělo zbýt přibližně 5 různých řešení, která dostala nejvíc hlasů
coby nejuskutečnitelnější. Debata trvá cca 10 min. v závislosti na množství návrhů.
Aktivita 2
V druhé aktivitě se studenti rozdělí do tolika týmů, kolik zbylo možných řešení. Je vhodné
vybrat kapitány týmů a zbytek členů vylosovat, či nechat studenty, aby se sami rozdělili do
týmů, ve kterých nebudou mít problémy spolupracovat.
Následuje zadání:
- Představte si, že jste tým expertů, který od této chvíle začíná pracovat na záchraně Evropy.
Zvolte si (vylosujte) jedno z vybraných řešení a do příští hodiny vypracujte studii tohoto řešení.
Vodítkem vám přitom budou navržené otázky a základní údaje o dovozu energie a energetických
surovin do EU (přílohy 1 a 2).
- Vaším úkolem je také zjistit informace o energetickém mixu EU (příloha 1). Při zpracování
využijte relevantních zdrojů.
- Rozdělte si práci ve skupině tak, abyste výsledky své studie mohli v příští hodině prezentovat
ostatním. Na prezentaci budete mít 5 min. Myslete na to, že svou prezentací můžete ovlivnit,
zda právě vaše řešení bude vybráno pro záchranu Evropy. Měli byste proto zaujmout jasné
stanovisko, zda z expertního hlediska řešení podporujete, či nikoli.
Rozdáme týmům nakopírované přílohy 1 a 2 a ještě v hodině je necháme rozdělit si úkoly
a navrhnout postup řešení (zároveň je možné v hodině společně vypracovat tabulku
„energetický mix“ EU – práce však předpokládá přístup k internetu).
Aktivita 3
V následující hodině (pro práci je vhodné ponechat alespoň 1 týden) necháme skupiny
prezentovat vypracované studie a v následné debatě shrneme závěry.
59
popis aktivity
metodické
poznámky
Možná
navržená
řešení
Poukážeme zejména na to, že nejideálnější by bylo některá řešení zkombinovat.
Následně vyložíme, že energetická a surovinová nezávislost je dobrá nejen tehdy, když
hrozí zelení vetřelci únosem do jiné dimenze a představíme politiky ČR a EU (viz příloha 3),
které k dosažení lepší soběstačnosti, když už ne úplné, směřují.
• Pokud vám motiv malých zelených vetřelců nevyhovuje, můžete si vymyslet jakoukoliv
jinou dramatickou událost, která EU vystaví nutnosti být energeticky a surovinově
soběstačná. Na počátku brainstormingu je třeba opět studenty upozornit, že představují
vědce hledající řešení energetického problému. Vlastní brainstorming nijak nemoderujte,
pouze zapisujte nápady. Zasáhněte teprve tehdy, když dlouho nepadne žádný přijatelný
návrh a studenty naveďte správným směrem, případně sami nějaký návrh vyslovte.
• Po debatě a hlasování by studenti měli dospět k některým z následujících variant. Jiné
nápady jsou rovněž přípustné, ale poté je nutné vymyslet vlastní otázky pro vypracování
úkolu. Počet řešení je třeba omezit s ohledem na to, aby se v následující hodině zvládla
prezentace všech skupin i následná debata.
• Postavíme všude jaderné elektrárny, ty rok bez zavážení paliva vydrží.
• Postavíme všude obnovitelné zdroje a budeme samozásobiteli.
• Snížíme spotřebu energie natolik, že si vystačíme s tím, co máme.
• Následujících deset let budeme uhlí a ropu jen dovážet, abychom si ušetřili vlastní
zdroje, a až nás vetřelci přenesou, vystačíme si s vlastními zásobami.
• Zbavíme se závislosti na ropě tím, že přejdeme na elektromobily nebo vodík.
• Na rok 2020 si nakoupíme a schováme zásoby všech potřebných surovin na jeden rok.
• Do roku 2020 všechny lidi z EU vystěhujeme, takže se nikoho fakt, že se EU ocitne
v jiné dimenzi, ani nedotkne.
Pro tyto možnosti je připravena příloha 2 s návrhy a otázkami, na které by studenti měli
hledat odpovědi. Doporučíme jim využití údajů Eurostatu a IEA (viz zdroje a odkazy)
a poskytneme jim základní údaje o dovozu energie a energetických surovin do EU (viz
příloha 1).
! Nezapomeňte zdůraznit, že obdobné studie vypracovávají týmy vysokoškolsky vzdělaných
expertů celé měsíce, takže neočekáváte srovnatelnou kvalitu a detail. Požadujte kreativitu,
práci se zdroji a použití selského rozumu, schopnosti odhadu a základních matematických
operací. Je vhodné navrhnout, ať žáci velké sumy přiblíží vhodným příměrem (Je to energie
jako z deseti Temelínů, znamená to postavit jednu větrnou elektrárnu denně...). Není
důležité, aby nalezli odpovědi na všechny otázky ze zadání. !
Při prezentaci se hodnotí celkové zpracování, logické uspořádání a vystupování
prezentujícího. Pro ověření, že proběhla týmová práce, můžete položit doplňující otázky
ostatním členům týmu. Žádný problém nemá jednoznačné řešení a data, která žáci
naleznou, se mohou různit. Podstatné je, jestli se žáci nad svou otázkou logicky zamysleli
a svou úvahu dokázali prezentovat a podložit konkrétními daty.
Ve svých studiích žáci zjistí, že dosáhnout plné energetické nezávislosti EU do roku 2020
vůbec není snadné. Navrhněte otázku, jestli je nutné snažit se o energetickou nezávislost,
když to vyžaduje takové úsilí, a ujistěte studenty, že i bez hrozby malých zelených vetřelců
se můžeme ocitnout v podobné situaci. To je možno ilustrovat případem ze zimy 2009,
kdy rozpory mezi Ruskem a Ukrajinou náhle odřízly celou Evropu od zdroje zemního plynu.
V závěrečné debatě je dobré zdůraznit, že Země je na tom podobně jako EU přenesená
do jiné dimenze – naše zdroje jsou omezené. Je třeba s nimi rozumně nakládat, aby byly
zabezpečeny i budoucí generace.
varianty
aktivity
60
• Pro zpestření můžete nechat studenty vymýšlet, jak by vypadal rok EU v jiné dimenzi,
kdyby ji vetřelci přenesli právě teď. Nastaly by mezi státy rozdíly? Který stát by vydržel
delší dobu než jiné? Proč?
• Je možno navrhnout, aby si každý žák zpracoval energetickou a surovinovou soběstačnost
toho státu, který zastupuje ve hře Evropa 2045.
příloha 1
příloha 2
lekce 9
lekce 2
Dovoz energetických surovin do EU, stav v roce 2006:
Uhlí [Mtoe]
Ropa [Mtoe]
Zemní plyn [Mtoe]
Elektrická energie Dovoz celkem
[Mtoe]
[Mtoe]
133 038
583 490
266 133
300
1 005 847
zdroj: IEA, toe je množství energie, které se uvolní spálením jedné tuny ropy. 1 toe = 12 MWh
V současné době je EU závislá z více jak 50 % na dovozu energetických surovin.
Výroba a dovoz elektrické energie v jednotlivých zemích EU v roce 2006
Dovoz el. energie
[TWh/rok]
Výroba el. energie
[TWh/rok]
% jiné zdroje
energie
% voda
% biomasa
% plyn
29,5
30,4
20,3
10,2
2,4
0,1
1,9
5,2
3 358
3
CZ
30,9
60,0
3,9
3,8
0,05
0,001
1,0
0,3
84
-12
% vítr
% uhlí
EU
Země
% jádro
% Slunce
Doplňte společně chybějící údaje u zbývajících států.
AT
BE
BG
CY
DK
DE
EE
ES
FI
FR
GR
HU
IE
IT
LT
LU
LV
MT
NL
PL
PT
RO
SE
SI
SK
GB
61
příloha 2
lekce 9
příloha 1
lekce 1
OTÁZKY k vypracování řešení
Následující témata a otázky by vám měly sloužit jako vodítko pro rozvržení úkolů ve skupině a zaznamenání hlavních nápadů pro postup
a získání zdrojů pro zpracování otázek. Samotný výstup vaši práce dodejte ve formě .……………….........…………………………… (doplní učitel).

• Postavíme všude jaderné elektrárny, ty rok bez zavážení paliva vydrží.
Kolik energie bude na rok 2020 EU potřebovat? Kolik energie vyrobí ročně jedna jaderná elektrárna? Kolik elektráren by bylo třeba
postavit? Jak dlouho stavba jaderné elektrárny trvá? Kdy by se muselo začít s výstavbou a jakým tempem by se musely stavět? Kolik
by to stálo? Kolik by na ten rok potřebovaly paliva? Kde by se vzal dostatek odborníků pro provoz těchto elektráren?

• Postavíme všude obnovitelné zdroje a budeme samozásobiteli.
Kolik energie bude na rok 2020 EU potřebovat? Jaké typy obnovitelných zdrojů jsou k dispozici? Kolik energie vyrobí jeden obnovitelný
zdroj (voda, vítr, Slunce, biomasa)? Kolik jakých zdrojů by se muselo postavit? Kolik by to stálo? Jak rychle by se muselo stavět? Jaký
by to znamenalo zásah do krajiny?

• Snížíme spotřebu energie natolik, že si vystačíme s tím, co máme.
Kolik energie dnes EU spotřebovává? Kolik energie EU vyrábí z vlastních zdrojů? O kolik bychom museli spotřebu snížit? Kde všude
se dá ušetřit? Navrhněte, jak toho dosáhnout. Co všechno by si musel odepřít běžný občan v roce 2020? Co by to znamenalo pro
EU jako celek?

•
Následujících deset let budeme suroviny jen dovážet, abychom si ušetřili vlastní zdroje, a až nás vetřelci přenesou,
vystačíme si s vlastními zásobami.
Kolik energetických surovin EU dováží? Které to jsou? Kolik surovin spotřebovává vlastních? Na jak dlouho vystačí evropské zdroje?
Kolik by stál dovoz všech surovin od teď až do roku 2020?

• Zbavíme se závislosti na ropě tím, že přejdeme na elektromobily nebo vodík.
Kolik ropy na provoz automobilů se ročně v EU spotřebuje? Kolik elektřiny na 100 km spotřebuje elektromobil a kolik benzinu
spotřebuje běžné auto (zkuste www.futuremotion.cz)? Kolik elektřiny bychom museli vyrobit, aby mohla být všechna auta nahrazena
elektromobily? Kolik by to znamenalo postavit nových elektráren? Kolik stojí sešrotovat automobil a kolik stojí vyrobit elektromobil?
Jak rychle bychom museli nahrazovat auta elektromobily, aby se to do roku 2020 stihlo?

• Na rok 2020 si nakoupíme a schováme zásoby všech potřebných surovin na jeden rok.
Kolik energetických surovin ročně EU spotřebuje? Jak velký objem to představuje? Máme je kam uskladnit, nebo by bylo třeba
vybudovat nové zásobníky? Kolik by roční zásoba surovin stála podle současných cen? Odhadněte, kolik bude stát v roce 2020? Jak
zabezpečit, že roku 2020 bude možno nakoupit zásoby za rozumnou cenu? Je možno ropu skladovat deset let?

• Do roku 2020 všechny lidi z EU vystěhujeme, takže se nikoho fakt, že se EU ocitne v jiné dimenzi, ani nedotkne.
Kolik těch lidí je a jakou plochu by potřebovali? Kolik energie a surovin a potravin by potřebovali? Jak byste zajistili jejich důstojné
životní podmínky? Srovnejte počet obyvatel EU s nějakou menší neevropskou zemí? Do které země/zemí byste Evropany vystěhovali?
Jak byste řešili vízovou politiku států, které uprchlíky nechtějí?
62
příloha 2
lekce 2
příloha 3
lekce 9
VÝUKOVÝ TEXT PRO UČITELE
Státní energetická koncepce České republiky
Energetická politika státu podléhá změnám, úpravám a vylepšením. Chcete-li se dozvědět nejnovější stav energetické koncepce ČR,
vyhledejte si termín „státní energetická koncepce ČR“ na internetu nebo se podívejte na stránky ministerstva průmyslu a obchodu.
Státní energetická koncepce ČR, kterou schválila vláda 10. 3. 2004, patří k základním součástem hospodářské politiky ČR.
Je výrazem státní odpovědnosti na vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny
a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, jež nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného
rozvoje.
Základní priority státní energetické koncepce jsou maximální bezpečnost, maximální nezávislost a maximální udržitelný rozvoj.
Tyto priority chce koncepce splnit prostřednictvím čtyř cílů:
1. dosažením co největší energetické efektivnosti, což zahrnuje modernizaci elektráren, úspory elektrické energie a investice
do rozvodných sítí;
2. co nejlepším využitím dostupných tuzemských zdrojů, což představuje podporu obnovitelných zdrojů energie, pokračující
provozování uhelných elektráren a rozvoj jaderné energetiky;
3. šetrným chováním k životnímu prostředí, tedy snižováním emisí skleníkových plynů a dalších typů odpadu a co nejvhodnější
likvidací odpadů;
4. transformací a liberalizací energetického hospodářství.
Nezávislost ČR na dovozu energie a energetických surovin má být dosažena maximálním využitím domácích zásob fosilních paliv,
především hnědého uhlí, a výstavbou jaderných bloků pro výrobu elektřiny. Koncepce počítá s prolomením územních těžebních limitů
a výstavbou dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín kolem roku 2020. Dále se očekává rozvoj obnovitelných zdrojů energie,
ale vzhledem k podmínkám v ČR se nepředpokládá, že by do roku 2030 pokrývaly více jak 15 % domácí produkce. Uhlí bude nejméně
do roku 2030 dominantním zdrojem energie.
Energetická koncepce Evropské unie
Jednotná energetická koncepce Evropské unie zatím neexistuje. Jednotlivé státy si samy určují svůj vlastní energetický mix
a energetické politiky. EU se snaží mít pod kontrolou pouze tok surovin a ochranu životního prostředí. Nejblíže se jednotné energetické
koncepci blíží Zelená kniha z roku 2006, která je ovšem pouze doporučením. Chcete-li vědět více o evropské energetické politice,
podívejte se na stránky Evropské komise pro energetiku http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm.
Na základě Zelené knihy, vydané 8. 3. 2006 Evropskou Komisí pod názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou
a bezpečnou energii, Evropská rada navrhuje vytvoření nové energetické politiky pro Evropu, která je zaměřená na účinnou politiku
Společenství, soudržnost mezi členskými státy, soulad mezi opatřeními v různých oblastech politiky a vyvážené plnění tří cílů:
bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti a environmentální udržitelnosti.
Zelená kniha navrhuje úplné otevření trhů s elektřinou, takže zákazník bude moci nakupovat elektřinu od libovolného dodavatele. Dále
chce zavést jednotná pravidla pro přístup k energetické síti a investovat do přenosové soustavy. Rada navrhuje vytvořit předpisy
pro pomoc zemím, které se ocitly v energetické nouzi, aby se zamezilo škodám, které dlouhodobý výpadek provázejí. Současně
doporučuje zvýšit kapacitu zásobníků surovin ve všech členských zemích, aby se tak omezil vliv případného přerušení dodávek. Zatím
si každý stát určuje svou vlastní energetickou politiku, která ovšem nemusí být v souladu s potřebami celé Unie. Nově vytvořená
Rada by dodávala státům doporučení, která by zohledňovala jejich vlastní možnosti a současně by vytvářela energetický mix příznivý
pro EU jako celek.
Podpora obnovitelných zdrojů je samozřejmostí a předpokládá se, že jejich podíl na celkové výrobě elektrické energie bude jen
stoupat, současně budou podporovány technologie omezující vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry.
S tím souvisí klimaticko-energetický balíček známý též jako plán 20-20-20, kterým se Evropská unie zavázala snížit do roku 2020
emise skleníkových plynů o 20 % a zároveň zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % oproti roku 1990. Státy, které jsou závislé
na elektřině z uhlí a současně mají malý potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů, budou moci čerpat z miliardových fondů, které
vyváží dopad balíčku na jejich hospodářství. K takovým státům patří i ČR, která je z více jak 60 % závislá na elektřině z uhelných
elektráren.
63
10. lekce
HRY
S HRANICEMI
autor
Veronika Endrštová
Aktivita v kostce
Studenti se v rámci aktivity nejprve seznámí pomocí krátkého videa a stručného
výkladu s proměnami státního uspořádání na území Evropy a následně s rozmístěním
a charakteristikou některých etnických skupin. Názorně tak uvidí, že mnohé národní
státy jsou co do etnického složení značně pestré a že existují etnika, která žijí na území
několika států. V této souvislosti se studenti prostřednictvím metody V–CH–D (Vím –
CHci vědět – Dozvěděl jsem se) blíže seznámí s ochranou práv menšin. Poslední aktivita,
určená pro domácí vypracování, je zaměřena na zpracování „komiksu“, který líčí příčiny
a vývoj některého z uvedených evropských konfliktů 20. století.
Smyslem aktivity je přiblížit studentům etnickou pestrost Evropy, ochranu práv menšin
a některé z vnitřních konfliktů. Všechna tato témata lze spojit s otázkou budoucího vývoje
Evropy v oblasti regionální politiky, postoje k menšinám a otázkou vnitřní bezpečnosti.
Souvisejících témat ve hře Evropa 2045 je tedy hned několik – Integrace menšin, Rovné
příležitosti, Imigrační politika, Kulturní kvóty, Otevřená Evropa, Pevnost Evropa a další.
Cíle aktivity
Jednota Evropy nebo rozmanitost států, kultur a etnik? Nebo jde obojí? Jak vzniklo
současné státní uspořádání a v jaké pozici jsou národnostní menšiny a etnika žijící ve
více či méně autonomních oblastech? Jaký vliv má toto postavení na vnitřní bezpečnost?
Spousta otázek, na které by si studenti měli zkusit najít odpověď.
Na konci hodiny by studenti měli být schopni pojmenovat min. 5 etnických skupin žijících
na území EU, stručně je charakterizovat a přiřadit k místu na mapě. Zároveň by měli získat
základní přehled o konceptu ochrany práv menšin a o průběhu jednoho z evropských
konfliktů 20. století.
časová
náročnost
příprava studentů mimo výuku: práce na domácím úkolu cca 2 h
64
pomůcky
Příloha 1 – Text pro učitele
Příloha 2 – Vlajky autonomních oblastí
Příloha 3A,B – Slepá mapa Evropy, kvíz
Příloha 4 – Tabulka V–CH–D
Příloha 5 – Text pro studenty ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php
- dataprojektor
zdroje a odkazy
Gabal, I. (a kol.). Etnické menšiny ve střední Evropě, Praha 1999, ISBN 80-86-103-23-4.
Košťálová, H. Pracovní materiál pro kurzy Čtením a psaním ke kritickému myšlení, 2008.
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/dejiny/web/pages/mapy.html#
http://www.minorityrights.org/directory
http://www.youtube.com/watch?v=nq0KNfS_M44
http://www.eurominority.eu/version/eng/maps.asp
Popis aktivity
Aktivita 1
Na začátek hodiny si připravíme krátké video (http://www.youtube.com/watch?v=nq0KNfS_
M44), které v 90-ti sekundové sekvenci zobrazuje proměnu hranic evropských zemí od roku
1519 do r. 2006. (Pokud nemáme k dispozici internet či dataprojektor, nebo pokud chceme
práci s tímto podkladem rozšířit nad rámec navrhované lekce, lze studentům ukázat nebo
vytisknout jednotlivé mapy – viz odkazy.) Předtím, než video pustíme, položíme studentům
některou z následujících otázek:
- V jakých letech podle vás dochází k nejvýraznějším změnám v uspořádání Evropy?
- Jaké změny to jsou?
- Všimněte si alespoň jednoho ze dvou velkých evropských států, k jehož sjednocení došlo
koncem 19. století. Který to je?
- Kdy se změny ustálily?
Po skončení videa necháme studenty odpovědět na otázky a video můžeme promítnout
ještě jednou, či jej zastavit v určitých letech. Výsledkem by měl být fakt, že současné
uspořádání států vzniklo poměrně nedávno a není tedy zdaleka takovou samozřejmostí,
s jakou ji dnes přijímáme. Tím zároveň uvedeme studenty do tématu hodiny, jímž je etnická
rozmanitost Evropy v kontextu současného státního uspořádání a s tím souvisejícími
novodobými konflikty. Úvod můžeme zároveň spojit se stručným výkladem formování
státního uspořádání v 19. a 20. st. (viz příloha 1).
Abychom získali přehled o etnických skupinách uvnitř Evropy, rozdělíme pro následující
aktivitu studenty do skupin po max. 5 lidech. K náhodnému rozdělení můžeme využít
zvětšených a nastříhaných vlajek některých autonomních oblastí (viz příloha 2).
Z nastříhaných kousků necháme studenty vylosovat. Členové jedné skupiny se musí najít
a poskládat celou vlajku. Jakmile budou studenti rozděleni a sesednou si ke společnému
stolu, zadáme jim následující práci:
- Za okamžik dostanete do každé skupiny slepou mapu Evropy a nastříhané lístečky
s textem (viz příloha 3 ). Polovina lístečků ponese názvy etnických skupin a druhá polovina
jejich charakteristiku.
- Vaším úkolem bude v každé skupině správně pospojovat název skupiny, její popis a oblast
jejího výskytu na mapě Evropy.
- Jakmile budete hotovi, zapište zjištěné kombinace (př. A – 8 – 3) na list papíru a odevzdejte.
Na práci máte 5 min.
Po skončení časového limitu společně zkontrolujeme navržená řešení a případné chyby
opravíme. Správná řešení můžeme promítnout, či rozdat vytištěné na papíře. Zároveň
poukážeme na to, že uvedený výčet skupin není zdaleka kompletní, jak je patrné právě
z mapy (viz příloha 3B).
Na aktivitu lze opět navázat diskusí nad otázkami:
- Co mají tyto etnické skupiny společného?
- Je mezi nimi nějaká, která se liší? Která a jak? (např. Irsko – Irové mají na rozdíl od
ostatních svůj národní stát, historickými událostmi však Severní Irsko připadlo Británii.)
65
popis aktivity
Aktivita 2
Různé způsoby vymezení hranic s sebou nesou také rozdílný charakter vzniku a postavení
národnostních menšin (Maďaři na Slovensku X Katalánci ve Španělsku X Romové v ČR).
V souvislosti s touto problematikou se v krátkosti seznámíme s právy menšin v Evropě.
K této aktivitě využijeme tzv. metody V–CH–D = Vím – CHci vědět – Dozvěděl jsem se
(Know – Want to know – Learnt, Ogle, 1986).
1. Studentům rozdáme tabulku (viz příloha 4) a nejprve necháme každého studenta
samostatně vyplnit první a druhý sloupec (V–CH). Instrukce zní: „Zamyslete se nad
etnickými/národnostními menšinami v Evropě. Vzpomeňte si, co víte nebo si myslíte, že víte
o jejich právech. Pište všechno, co vás napadne. Případné omyly si opravíte později. Pracujte
samostatně po dobu 5 min“.
2. V druhém kroku požádáme studenty, aby se spojili do dvojic a předáme jim následující
instrukce: „Proberte společně, co jste oba zapsali do prvního a druhého sloupce tabulky. Dopište
si do sloupce „V“, které z nápadů spolužáka se vám zdají být zajímavé, na které jste vy sami
nepřišli. Pobavte se společně o tom, v kterých bodech jste si jisti a nad čím tápete. Společně
zkuste zodpovědět některé z otázek ve sloupci „CH“, či dopište zajímavé otázky spolužáka“.
3. Ve třetí fázi necháme studenty vyjádřit nahlas své nápady a domněnky. Dříve než návrh
studenta zapíšeme na tabuli, zeptáme se všech ostatních, zda souhlasí. Pokud si studenti
nejsou jisti, zapíšeme k nabízenému údaji otazník. Nápady však sami nijak neopravujeme,
pouze vyzýváme k upřesnění. V tuto chvíli žákům zároveň nesdělujeme žádné nové
informace ani neodpovídáme na jejich otázky. Pokud se však otázky objeví, můžeme výzvu
k odpovědi přesměrovat na třídu, či ujistit žáka, že se odpověď dozví v další části hodiny.
Pokud tomu tak není, můžeme se k otázce vrátit na konci hodiny.
Aktivita 3
V následující fázi budou studenti pracovat s textem (viz příloha 5 – ke stažení na
www.evropa2045.cz). Studenti mohou pracovat samostatně nebo ve stejných dvojicích
jako v předchozí aktivitě. Úkol zní:
„Text si pozorně přečtěte, v průběhu čtení si označujte důležité informace (při práci ve dvojicích
se dohodněte vždy na pasáži, kterou si samostatně přečtete, a poté vždy jeden ze dvojice
nahlas shrne důležité informace).“
Po skončení práce opět vyzveme celou třídu ke společné práci. Otázkami se vrátíme k textu
a ptáme se: Našli jste v textu nějaké informace, které jste předtím neznali, jaké? Odpovídal
text na vaše předchozí otázky? Na které a jak? Potvrdil či naopak vyvrátil text nějaké vaše
předchozí domněnky?
Na závěr necháme studenty, aby si do sloupce „D“ zapsali, co se dozvěděli nového, a pokusili
se odpovědět na některou z otázek ze sloupce „CH“. Upozorníme na to, že je důležité, aby
si studenti zapisovali celé informace, ne pouze „hesla“ (nikoli tedy „sebeurčení“, ale např.
„každý národ má právo na sebeurčení“).
doplŇková
aktivita
66
Jako doplnění hodiny ve formě domácí práce, můžeme zadat studentům zpracování
domácího úkolu: studenty rozdělíme do skupin a poukážeme na některé konflikty, které se
odehrály (či do určité míry stále odehrávají) v Evropě v průběhu 20. století.
1. Konflikt v Severním Irsku (IRA)
2. Boj mezi Španělskem a Baskickými separatisty (ETA)
3. Válka v Jugoslávii
4. Severní vs. Jižní Kypr
5. Odsun Němců z pohraničí
Úkolem studentů bude vybrat si jeden z nich a ve skupinách po cca 5 lidech vyhledat
relevantní informace k těmto událostem a zpracovat jejich stručný vývoj prostřednictvím
„komiksu“ (zde spíše „konfliktsu“), či jiného výtvarného formátu (koláž atd.). Ve všech
formách by ale mělo jít o kombinaci obrazu a textu. Vhodný je proto také formát jakési
zpravodajské relace – rok – komentář moderátora/ky – doplňující obraz. Součástí
zpracování by měla být také informace, na jakém základě konflikt vznikl, jaké skupiny
v něm hrají hlavní roli, které jsou klíčové okamžiky konfliktu, jak se k problému postavily/
staví státy, na jejichž území konflikt probíhá/probíhal, a mezinárodní instituce typu OSN,
Rada Evropy, EU atd. Prezentace vypracovaných úkolů proběhne v příští hodině. Výtvarná
díla je možné pověsit ve třídě na zeď. Je tedy dobré zadat studentům rozsah a formát
práce (tedy netvořit „komiks“ na A4, ale ve velkém formátu na arch balicího papíru
s maximem např. 20 okének).
příloha 2
lekce 2
příloha 1
lekce 10
Vývoj státního uspořádání v Evropě
Podoba vnitřního uspořádání Evropy se měnila od počátku dějin. Srovnáme-li jen současnou Evropu s tím, jak vypadala např. před
Velkou francouzskou revolucí, zaznamenáme za těchto necelých 230 let několik zásadních proměn. Za základní princip současného
uspořádání Evropy je přitom považován princip etnický, a to i přesto, že v jednotlivých dějinných obdobích jejího formování hrál různě
důležitou roli. Posuny hranic států a vznik nových je ale právě ve zmíněném období spjat s etnickou identitou poměrně pevně.
19. století a začátek 20. století
Typickým znakem Evropy 19. století (po r. 1815) je budování tzv. moderních národních států na základě společného historické
vědomí a etnické identity. Etnické skupiny uvnitř politických zřízení té doby se sdružují a usilují o své osamostatnění. Vznikají tak
národní hnutí spojené často s etnickými konflikty – ne vždy však nutně násilnými. Jedním z prvních je např. boj Řeků za svobodu
ve 20. letech 19. st., díky němuž se Řekové stali prvním národem v Osmanské říši, který získal vlastní nezávislý stát. Probíhá
také baskické a katalánské národní hnutí ve Španělsku, zde se však nepodaří vytvořit zcela samostatné státy. Vzniká Nizozemské
a Belgické království.
Etnický princip byl srozumitelným a díky společnému jazyku do všech vrstev snadno proniknutelným jednotícím prvkem. Tato nová
kolektivní identita přitom kladla důraz především na společné kořeny a cit. Jako taková se projevila již v revoluci v letech 1948-49,
v rámci níž také došlo k prvním snahám o vnitřní sjednocení v Německu a v Itálii, na jejichž území do té doby existovaly pouze menší
státní celky. V obou případech šlo o pokus neúspěšný a k finálnímu sjednocení došlo až v r. 1871 (Itálie sjednocena již 1866, 1871
připojen Řím). V 80. letech 19. století pak vznikají první nezávislé balkánské státy – Srbsko, Rumunsko, Černá Hora a Bulharsko.
Princip práva národů na sebeurčení se prolíná i zbytkem 19. století a vrcholí v období 1. světové války. Po jejím skončení se radikálně
mění podoba Evropy a vznikají desítky nových států včetně Československa. Ve výsledku však nejde o vznik jen čistě národních
států vytvořených na etnickém principu, ale především o vznik států, jejichž rozloha a hranice odpovídají zájmům vítězných mocností.
Uplatněn byl tedy převážně princip politický, který v kombinaci s trvajícími požadavky na sebeurčení národů a argumenty historického
státního práva zasel příčinu budoucích konfliktů. Na území nově vzniklých států se tak totiž ocitly početné národnostní skupiny
v postavení menšin, které však inklinovaly ke svým „mateřským“ národům v sousedních zemích (viz postavení Němců v ČSR,
ve 20. letech tvořili 1/3 obyvatel ČSR). Etnicita a problematika národnostních menšin se tak stává klíčovým tématem meziválečného
období.
2. světová válka a další vývoj
Podepsání Mnichovské dohody s sebou přineslo další změny na mapě Evropy a následně dlouhá válečná léta, během nichž byly
cíleně likvidovány miliony Židů i Romů. Rozložení moci po skončení války vedlo k vytvoření východního bloku, kde národnostní
problémy dále jakoby neexistovaly. Byly jednoduše potírány, či vyřešeny etnickými čistkami podobnými vyhnání sudetských Němců
z československého pohraničí. Na západě Evropy se potýkalo s problémy např. Španělsko (Baskové) či Velká Británie (Severní Irsko).
Řada z těchto problémů má své pokračování i v současnosti. Na severu Portugalska se vyděluje výrazná etnografická skupina
Galicejců, neusilují však o samostatnost.
Po pádu železné opony v roce 1989 došlo v průběhu 90. let k rozpadu dvou východoevropských federací (ČSR – 2 státy, Jugoslávie
– 6, dnes již 7 států) a Svazu sovětských socialistických republik (15 států). Komunistickými vládami popírané a potlačované etnické
tlaky tak vyvěraly na povrch a na světě byl vážný a krvavý válečný konflikt mezi státy bývalé Jugoslávie. Etnicita a nacionalismus se
tak staly ke konci 20. století opět klíčovými celospolečenskými tématy a mapa Evropy zaznamenala zatím poslední významné změny
státního uspořádání.
Poznámky:
67
příloha 2
příloha 1
lekce 10
lekce 1
Vlajky autonomních oblastí
Galicie
Laponsko

Skotsko
Vlámsko
Katalánsko
Bretaň

Pozn. Vlajky lze zvětšit a rozstříhané použít pro rozdělení studentů do jednotlivých skupin.

68

G
H
I
J
KATALÁNCI
KAŠUBOVÉ
VLÁMOVÉ
E
SKOTOVÉ
ZÁPADNÍ
FRÍSOVÉ
D
BRETONCI
F
C
IROVÉ
GALICIJCI
B
LAPONCI
A
Přibližně 500 tisícové etnikum žijící na pobřeží severního moře, se dělí na dvě skupiny podle dvou světových stran. Jazyk tohoto
etnika patří do západogermánské jazykové skupiny a svými rysy je bližší angličtině než němčině či holandštině.
V tomto jazyce vychází noviny, vysílá rozhlas i TV.
Toto asi 70 tisícové etnikum žije na území 4 národních států a představuje tamní původní domorodé obyvatelstvo, které však
nikdy nemělo svůj stát, ani nevznášelo politické požadavky. Jazyk tohoto etnika patří do ugrofinské jazykové rodiny
a platí coby úřední jazyk pouze v nejzápadnějším ze 4 států. Známí též jako Sámové.
PříslušnÍci tohoto etnika jsou považováni za podskupinu jednoho křesťansky orientovaného středoevropského národa. Počet
obyvatel hlásících se k této etnické příslušnosti se odhaduje na 500 000. Přestože etnikum stále více splývá se svrchovaným
národem, jeho jazyk je dosud živý.
Jedná se o nejpočetnější evropský národ bez vlastního státu (cca 7 mil. lidí), jehož osud je podobný osudu Basků. Převážná část
příslušníků této etnografické skupiny žije na východním pobřeží jednoho jihoevropského státu. Má vlastní vlajku, policii
i jazyk, který je jedním z jednacích jazyků parlamentu daného státu.
Národ, jehož převážná část žije v Belgickém království, částečně však také v Nizozemí a Francii. Oblast, v níž příslušníci tohoto
národa žijí, se nazývá též Flandry. Stát, který tvoří, je jedním ze tří regionů ve federativním uspořádání země. Sousedním
etnikem jsou Valoni.
Etnická skupina, která žije na území dvou ostrovních států, ale pouze v jednom z nich tvoří menšinu, je rozšířena i v mnoha
dalších státech po celém světě. Značný počet příslušníků etnika žije v USA, kam odešli po hladomoru ve 40. letech 19. st. Název
etnika je odvozen od slova Érainn. Jeho historie je svázána s mnoha keltskými kmeny. Jedná se o silně křesťanskou oblast.
Národ žijící na severu Evropy v počtu cca 5 mil. vznikl smíšením Piktů a keltských kmenů Skottů a Gaelů. Odhaduje se, že
celkový počet příslušníků toho národa je 30 mil. Oblast, jež toto etnikum obývá, tvoří jednu ze 4 zemí konstituční
monarchie.
Toto etnikum tvoří 2 % ve státě se 40 miliony obyvatel a jednu z jeho 17 autonomních provincií. Zde má svůj parlament, vládu
a vlajku. Nedávná historie tohoto etnika je spojena s činností organizace E.T.A. Na území druhého státu tvoří pouze poměrně
chudou 100 tisícovou menšinu bez politických ambic.
Oblast obývaná tímto národem získala autonomii v roce 1981. Hlavním městem je známé poutní město Santiago De La
Compostela. Nikdy v minulosti netvořila tato poměrně chudá oblast samostatný státní útvar. Kultura i jazyk tohoto etnika jsou
odlišné od kultury státu, na jehož území se nachází. Část tohoto národa žije také v Portugalsku.
Příslušníci tohoto etnika představují skupinu asi 1 mil. obyvatel žijících v pobřežní oblasti uvnitř jednoho státu, jehož součástí
jsou již od 16. století. Jazyk toho etnika je jazykem keltským, ale stejně jako žádný jiný regionální jazyk v tomto státě nezískal
dosud statut oficiálního úředního jazyku, přestože v zemi žije velké množství menšin.
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
lekce 2









BASKOVÉ
příloha 2
příloha 3A
lekce 10

69
příloha 3b
příloha 1
lekce 10
lekce 1
Národnostní menšiny a etnické skupiny v Evropě
Úkol 1: Na mapě vyhledejte oblast, ve které si myslíte, že žije daná etnická skupina. Výsledkem vaší práce by měla být vždy
trojice informací: název etnické skupiny – její chrakteristika – oblast, kde žije (př. Andalusané + informace: druhé nejpočetnější
entikum jihoevropského státu + Andalusie, č. na mapě 10). Výslednou kombinaci zapište na papír.
14
11
2
4
1
8
7
13
9
17
15
3
16
6
12
10
70
5
příloha 3B
příloha 2
lekce 10
lekce 2
Národnostní menšiny a etnické skupiny v Evropě
STÁTY
Menšiny usilující o větší
zrovnoprávnění v rámci
státního uspořádání
(nezávislost, autonomie)
A zároveň o teritoriální
oddělení
Příslušníci národa
sousedního státu
Oblast se silnou
etnickou identitou
či federalistickými
tendencemi
Zdroj: www.eurominority.org, 2009
Správné řešení kvízu se slepou mapou:
A-
3
- 6; B -
9
- 14; C -
5
- 4; D -
1
- 9; E -
4
- 2; F -
2
- 16; G -
10
- 7; H -
7
9
- 12, I -
8
- 1; J -
6
- 13
71
72
„V“ vím (myslím, že vím)
„CH“ chci vědět
„D“ dozvěděl/a jsem se
Co víte o právech národnostních/etnických menšin v Evropě?
příloha 4
lekce 10
příloha 1
lekce 1
11. lekce
VADÍ, NEVADÍ
(EIA, NIMBY)
autor
Veronika Endrštová
Aktivita v kostce
Cílem hodiny je přiblížit studentům proces EIA jako jeden z nástrojů ochrany životního
prostředí (ŽP) a zároveň zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Studenti se
nejprve prostřednictvím brainstormingu zamyslí nad možným významem pojmu EIA
a následně pomocí článku získají představu o jeho základních charakteristikách. Funkci
a historii tohoto právního nástroje poté doplní učitel ve výkladu. V druhé části hodiny
studenti sami na sobě vyzkoušejí platnost tvz. NIMBY efektu („ne na mém dvorku“), který
spočívá v odmítavém postoji k výstavbě určitých projektů v blízkosti místa, kde žijí. V druhé
hodině vytváří studenti v týmech tzv. myšlenkovou mapu, prostřednictvím které mapují
možné vlivy vybraného projektu na ŽP a zdraví obyvatel. Za domácí úkol studenti najdou
min. jeden projekt plánovaný v blízkosti jejich bydliště a projednávaný v rámci EIA.
Téma lekce souvisí s ochranou ŽP, ale také s podporou zapojování veřejnosti do rozhodování.
Lekci tak můžeme dát do souvislosti nejen s projektem Zelená Evropa, Natura 2000 nebo
přímá jurisdikce, ale také s obecně participačním principem politiky. Je jí možno zařadit
kdykoliv, neváže se přímo na konkrétní událost ve hře.
Cíle aktivity
časová
náročnost
pomůcky
Pokud se dozvíte, že vám za domem chtějí postavit spalovnu odpadu, asi se vám to nebude
moc líbit. Odpadky na ale druhé straně produkuje každý. Je proto dobré vědět, jaké jsou
možnosti vyjádřit se k plánům, které se vás dotýkají. Zároveň je ale také dobré si ujasnit,
jaké vlivy na životní prostředí s sebou ten který projekt nese.
Studenti by měli být na konci hodiny schopni vysvětlit, co se skrývá za zkratkami EIA
a NIMBY a zároveň odvodit alespoň 10 obecných souvislostí mezi realizací konkrétního
projektu a jeho vlivem na životní prostředí.
mimo výuku (studenti): 15 min.
Příloha 1 – Článek (pracovní list pro studenty)
Příloha 2 – Tabulka NIMBY (pracovní list pro studenty)
Příloha 3 – EIA, NIMBY (texty pro učitele)
73
pomůcky
Příloha 4 – Obrázky projektů
Příloha 5 – Ukázka myšlenkové mapy
- balicí papír, barevné fixy/pastelky
zdroje a odkazy
Buzan, T. Mentální mapování. Portál, Praha 2007.
Pike, G., Selby, D. Cvičení a hry pro globální výchovu. Praha: Portál, 2000.
http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132560
http://www.enviwiki.cz/wiki/EIA
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGRIBRY
http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp
Popis aktivity
Studenti mohou sedět v lavici ve dvojicích, nebo si dát lavice do tvaru písmene „U“.
Na druhou část aktivity je vhodné vytvořit z lavic tzv. hnízda (dvě a dvě lavice k sobě).
V úvodu hodiny napíšeme na tabuli zkratku „EIA“ a zeptáme se studentů, zda už se s ní
někdy setkali, či nikoli. Pokud ano, zapíšeme na tabuli cokoliv, co si studenti se zkratkou
spojují. Pokud studentům pojem nic neříká, můžeme je nechat tipovat, jaká slova by
písmena ve zkratce mohla zastupovat. Zdůrazníme přitom, že se jedná o anglická slova,
a v hodině se budeme bavit o zákoně na ochranu přírody. Třetí variantou je zkratku rozepsat
a pomocí brainstormingu zaznamenat, co si studenti pod pojmem představují. Nápady
zapisujeme na tabuli a zatím nijak nehodnotíme. Po pár minutách braistorming ukončíme,
zápis necháme na tabuli a rozdáme studentům článek (viz příloha 1). Jejich úkolem je
doplnit do chybějících polí správnou větu, či její část. Studenti pracují samostatně, pouze
výsledky zkontrolují se sousedem. Na splnění úkolu necháme 5–10 min. (v závislosti na
schopnostech studentů).
Poté výsledky zkontrolujeme společně a na základě informací z textu můžeme zkorigovat
předchozí brainstormingový zápis. Škrtneme, či smažeme pojmy, u kterých jsme si jisti,
že s tématem EIA nesouvisí. Dále označíme ty, u kterých tuto jistotu dosud nemáme,
a společně doplníme nové informace plynoucí z textu. Vše následně doplníme krátkým
výkladem o systému EIA, jeho vzniku a funkci (viz příloha 3).
Plánování výstavby často naráží, podobně jako v článku, na odpor místních obyvatel. Tento
jev se označuje jako tzv. „NIMBY“ efekt (ne na mém dvorku). Společně si vyzkoušíme, zda
funguje i mezi studenty.
Rozdáme všem pracovní list (viz příloha 2) s tabulkou projektů. Úkolem studentů je
ohodnotit projekty ve stupnici od 1 do 5 podle toho, jak se sami studenti k jejich realizaci
staví. První sloupec (stavba ve vzdálenosti do 1 km od domu) necháme studenty vyplnit
individuálně. Na vyplnění druhého a třetího sloupce pracují studenti ve dvojicích a v krátké
diskusi se snaží najít společný postoj. Výsledky si zanese každý do své tabulky. Po 10 min.
aktivitu ukončíme a zbytek hodiny využijeme k diskusi a společnému objasnění principu
NIMBY.
Mezi důležité otázky diskuse patří:
Který z projektů či staveb vnímáte jako nejproblematičtější? Proč? Podle čeho jste se při
hodnocení rozhodovali? Co bylo hlavním důvodem přijetí některých projektů a co naopak
důvodem odmítnutí? Převažovaly u vás spíše důvody morální, ochranářské, či spíše sobecké?
74
Druhou hodinu věnujeme mapování vlivů vybraných projektů na ŽP a zdraví lidí. Pro tyto
účely rozdělíme třídu do skupin po 4–5 studentech. Tyto „expertní týmy“ si vylosují, či
vyberou kartičku, na níž je zobrazen jeden z nabízených projektů (viz příloha 4).
Výstavba:
• spalovny komunálního odpadu
• nákupního centra
• letiště
popis aktivity
• golfového hřiště
• dálnice
• větrné elektrárny
• aquaparku
• přehrady
• zřízení skládky nebezpečného odpadu
(pozn.: Výběr projektů můžete změnit, mělo by se však jednat o projekty, které mohou mít
významný vliv na ŽP.)
Týmy budou mít za úkol zaznamenat řetězec souvislostí a asociací s projektem pomocí tzv.
myšlenkové mapy (popis viz níže). Každá skupina má pro tvorbu k dispozici arch papíru (A2),
barevné fixy či pastelky a lepidlo.
Představte si, že jste se v tuto chvíli stali nezávislými experty zkoumajícími možné důsledky
spojené s realizací projektu, který jste si vylosovali/vybrali, tedy např. s výstavbou spalovny.
Zkuste se vžít do situace, kdyby se tato stavba a následný provoz týkaly vašeho města či
obce, a představte si, jaké všechny možné vlivy by měla na:
obyvatelstvo a jeho zdraví, ovzduší a klima, hlukovou situaci, povrchové a podzemní vody,
půdu a horninové prostředí, zvířata, rostliny a chráněná území, krajinu, vlivy na hmotný
majetek a kulturní památky.
Vaším cílem je zaznamenat v co největší šíři pozitivní i negativní vlivy projektu na životní
prostředí a život lidí.
Vytvořte proto myšlenkovou mapu svých nápadů a zjištění. Při její tvorbě postupujte
následujícím způsobem:
- DOPROSTŘED papíru nalepte nebo nakreslete obrázek projektu; obrázek můžete podle své
fantazie dokreslit, či jinak tématicky doplnit (např. opatřit nápisem).
- K obrázku ve středu připojte HLAVNÍ VĚTVE nesoucí hlavní myšlenku, která se vám
s tématem uprostřed spojuje. K nim napojujte větve druhé úrovně a k oběma pak třetí
úrovně atd. (celá struktura nakonec připomíná stromy – hlavní větev jakožto kmen se dále
košatí v hustou korunu rozšiřujících se větví).
- Při tvorbě se nebojte používat BARVY, text můžete doplnit také OBRÁZKY, větve můžete
různě vlnit a zakřivovat.
- Každou linku (větev) pojmenujte jen JEDNÍM KLÍČOVÝM SLOVEM nebo slovním spojením.
- Hlavní větve symbolizují hlavní myšlenku spojenou s projektem (např. charakter projektu,
hlavní důsledky), VEDLEJŠÍ VĚTVE myšlenku rozvíjejí, navazují na ní.
- Využijte celou plochu papíru, pište čitelně.
Příklad myšlenkové mapy najdete v Příloze 5.
Do mapy můžete zanést i hypotetické varianty vývoje. Studenty informujeme o tom, že
mají na práci 15 min. a poté bude následovat příprava max. 2 min. prezentace pro ostatní.
V rámci prezentace by skupina měla stručně shrnout hlavní proudy, kterými se ubíraly jejich
myšlenky a na jaké nejvýznamnější pozitivní a negativní vlivy v souvislosti s projektem/
stavbou narazili. Po skončení prezentace dáme prostor pro dotazy a doplnění. Společně
prodiskutujeme sporné body a zhodnotíme, jak dobře se skupině podařilo splnit úkol.
V závěru hodiny můžeme studentům znovu rozdat tabulku (NIMBY – příloha 2) a vyzkoušet,
zda podrobnější pohled na projekty nějak ovlivnil jejich postoj.
Metodické
poznámky
• Téma a instrukce k vypracování myšlenkové mapy je vhodné napsat na tabuli nebo flipchart
a nechat na viditelném místě po celou dobu práce studentů. Zároveň doporučujeme pro
názornost vytvořit společně se studenty jednu zkušební myšlenkovou mapu jako příklad
a ujednotit tak představu o tom, co má být výstupem práce. Skupiny průběžně informujeme
o čase zbývajícím do konce práce a zároveň skupiny obcházíme a sledujeme, zda nemají
potíže s vypracováním zadání.
• Před skončením hodiny ještě zadáme domácí úkol: Vyhledejte projekt, jehož realizace
byla, či je, plánována v blízkosti vašeho bydliště, a byl/je projednávána v rámci EIA, viz:
http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp.
75
příloha 1
příloha 1
lekce 11
lekce 1
Úkol 1: Přečtěte si pozorně článek a doplňte chybějící věty, či části vět do vyznačených polí.
Výstavbu golfového hřiště v Klánovicích musí posoudit EIA
Praha - Výstavba golfového hřiště v Praze Klánovicích by mohla
mít tak významný vliv na životní prostředí, že je nutné ji posoudit
v procesu EIA. …………………… (1). Rozhodlo o tom ministerstvo
životního prostředí (MŽP). Investor, společnost Forest Golf
Resort Praha (FGRP), původně předpokládal, že by se mohlo začít
stavět ještě letos. …………………… (2). Stavba hřiště má řadu
odpůrců – MŽP muselo v minulých týdnech posoudit více než
1 600 podnětů, které mu odpůrci stavby zaslali.
Proces by se měl podle ministerstva zaměřit především na
…………………… (3) a do kterých by golfové hřiště mělo podle plánů zasáhnout. V těchto územích
se nachází staré dubové stromy, mokřady a drobná rašeliniště s výskytem vzácných druhů rostlin
a živočichů.
Ministerstvo posuzovalo jak variantu osmnáctijamkového, tak devítijamkového hřiště. Rozsáhlejší
hřiště by mělo podle hodnocení významný negativní vliv, který vylučuje jeho realizaci. Poloviční
varianta by pak měla pouze …………………… (4). Hřiště by totiž
většinou kopírovalo původní hrací plochu z 30. let minulého století.
Ta byla po druhé světové válce zalesněna. Podle této varianty by bylo
vykáceno asi sedm a půl hektaru lesa.
Stanovisko EIA bude jedním z podkladů pro územní či stavební řízení
…………………… (5).
Klánovičtí s výstavbou hřiště nesouhlasí, rozhodnutí MŽP vítají
Rozhodnutí ministerstva uvítalo především vedení Klánovic.
Společnost Forest Golf Resort Praha ale svůj záměr nevzdává. „Je
škoda toho zdržení. …………………… (6). Vypořádáme se s nimi tak, aby záměr byl realizovatelný,“ poznamenala
místopředsedkyně představenstva FGRP Monika Bažantová.
Proti výstavbě golfového hřiště …………………… (7). Naposledy minulý týden demonstrovali s transparenty
přímo v Klánovickém lese.
(zdroj: ČT 24, 8. 7. 2008 12:00, http://www.ct24.cz/regionalni/21240-vystavbu-golfoveho-hriste-v-klanovicich-musi-posoudit-eia/)
A
B
C
D
E
F
G
H
76 76
mírně negativní vliv, kdy je možné golfové dráhy za určitých podmínek vybudovat.
To se zřejmě nestane, EIA totiž může trvat i několik měsíců.
Ten zkoumá dopad stavby na životní prostředí.
krátkodobou udržitelnost lesních porostů, jež jsou zde přísně chráněné.
Připomínky ministerstva budeme konzultovat s odborníky a zpracovateli projektu.
dlouhodobě protestují obyvatelé Klánovic i některá občanská sdružení.
Může doporučit hřiště nebudovat, zpravidla ale stanoví podmínky, za kterých je realizace možná.
evropsky významné lokality Blatov a Xaverovský háj, které jsou součástí přírodní rezervace
Klánovický les
příloha 2
příloha 2
lekce 11
lekce 2
Úkol 2: Představte si, že se v určené vzdálenosti od vašeho domu plánuje výstavba projektů uvedených v tabulce.
Nyní máte možnost vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s návrhy projektů. Při posuzování si zkuste představit okolí vašeho
skutečného domov nebo místa, které dobře znáte a máte rádi. Pro hodnocení použijte tuto stupnici:
1 – zcela souhlasím, 2 – souhlasím, 3 – nevadí mi, 4 – vadí mi, 5 – vadí mi hodně.
projekt
v blízkosti vašeho domu
(do 1km)
v sousední obci/městě
kdekoliv jinde v rámci ČR
Skládka nebezpečného odpadu
Vodní přehrada
Letiště
Dálnice
Jaderná elektrárna
Velké nákupní centrum
Čistička odpadních vod
Golfové hřiště
Aquapark
Spalovna komunálního odpadu
Větrná elektrárna
Doplňující otázky:
Potvrdila se vám platnost efektu NIMBY?
Z čeho tak usuzujete?
77
příloha 3
příloha 1
lekce 11
lekce 1
Proces EIA „Environmental Impact Assesment“
V angličtině Environmental Impact Assessment (EIA) je označení pro proces, jejímž cílem je získat představu
o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a zdraví lidí. Výsledkem procesu je zjištění, zda je vhodné s ohledem
na daný vliv projekt realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Proces nepodléhá správnímu
řádu (a nelze se proti němu odvolat) a jeho výstup má pouze doporučující charakter (byť je většinou správními
úřady akceptován). Studii EIA musí mít a přiložit ji k žádosti o realizaci všechny velké stavby a všechny podniky
s výrazným dopadem na přírodu (továrny, spalovny atd.).
EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavedena zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (1992), v současné
době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb. Systém EIA mají povinnost implementovat do svého právního řádu všechny
členské státy Evropské unie. Podobný systém je uplatňován i v USA.
Jedná se o horizontální (nadsložkový) nástroj ochrany životního prostředí založený na principu prevence a předběžné
opatrnosti. Účastníky procesu jsou investoři, odborní posuzovatelé, ale také veřejnost, jež má právo vznést své připomínky
a námitky k danému projektu. Tímto by měla dostat prostor pluralita názorů i zájmů vedoucí k co nejobjektivnějšímu
posouzení, na jehož základě je vydáno souhlasné či zamítavé stanovisko. Výsledek procesu EIA (stanovisko) musí být
vzat do úvahy v povolovacím procesu, tedy ještě před zahájením stavby, ale není pro toto řízení závazný. Existuje-li více
variant řešení, musí být posudek vypracován na všechny. Přestože ani tento proces není dokonalý, poskytuje prostor pro
občanskou participaci a nastavení prevenčních opatření.
Základním právním předpisem pro proces EIA je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Související dokumenty: 1991 – Espoo úmluva (proces přeshraniční EIA, protokol o strategickém posuzování vlivů na
ŽP – SEA), 1998 – Aarhuská úmluva – účast veřejnosti na rozhodování, rozlišení veřejnosti a dotčené veřejnosti, EIA
směrnice (85/337/EHS)
V bodech:
• EIA = nástroj horizontální (nadsložkové) ochrany, princip prevence.
• Má za účel informovat o vlivu projektu/plánu nebo programu na ŽP ještě před jejich povolením/schválením.
• Má za účel stanovit opatření k ochraně (nápravná, zmírňující, kompenzační apod.).
• Dává možnost veřejnosti (odborné i laické) vyjádřit se k vlivům na ŽP + vzetí názoru veřejnosti v úvahu při rozhodovacím
procesu.
Zdroje a odkazy:
http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132560,
http://www.enviwiki.cz/wiki/EIA,
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGRIBRY
Poznámky:
Řešení k příloze 1
78
1
2
3
4
5
6
7
0 (chybně)
C
B
H
A
G
E
F
D
příloha 2
lekce 2
příloha 3
lekce 11
NIMBY efekt („Not In My Back Yard“)
Český překlad akronymu NIMBY zní „Ne na mém dvorku“ a vyjadřuje odpor lidí vůči realizaci staveb v blízkosti místa,
kde žijí. Často se přitom jedná o stavby/projekty veřejně prospěšné či nezbytné např. z hlediska snížení zátěže z dopravy
v jiných oblastech. Negativem jsou však vedlejší účinky dopadající na řadu lidí žijících v bezprostřední blízkosti. Obvyklým
předmětem protestů je tak např. výstavba letiště, dálnice, spalovny, elektrárny, ale také třeba věznice či sociálního zařízení
pro bezdomovce. Nárůst hluku, pachu, znečištění ovzduší či pokles bezpečnosti následně ovlivňuje nejen kvalitu života
místních, ale také ekonomickou hodnotu pozemků a staveb. Tato fakta vedou obyvatele k tomu, aby se k uvedenému
typu projektů stavěli a priori negativně, přestože proti jejich funkci jako takové námitky nemají. Ba právě naopak – často
by užitek plynoucí z realizace sami rádi využívali, avšak pod podmínkou, že projekt bude realizován JINDE! Obvykle tak
v médiích slýcháme vyjádření: „Ať si to postaví tam u nich, co my tady s tím?... my si tady okolí ničit nenecháme“.
V některých případech jde o spory do určité míry formální, kdy se místní zastupitelstvo snaží vyjednat alespoň příznivější
podmínky např. v podobě finanční kompenzace od státu. Jindy však dochází ke sporům mnohem vážnějším a trvajícím
často i několik let (viz mediálně známý spor farmářky a státu o pozemek k dostavbě dálnice D11). Určit jednoznačně,
na čí straně je právo, je často obtížné. Investoři či obecně zastánci projektu vidí v odporu místních projev sobectví
a žádají o zásah státu. Místní naopak považují realizaci projektu za zásah do svých individuálních práv. Na obou stranách
stojí závažné otázky: Je etické odmítat projekt, z něhož bude čerpat užitek velké množství lidí a, pominu-li nevýhody,
v konečném důsledku i já? Je etické omezovat práva druhých – např. tím, že je kvůli stavbě přehrady připravíme
o domov? Jak nastavit rozhodovací procesy tak, aby soukromé zájmy nebylo možné zaměňovat za veřejné?
Jednou z možných cest je otevřít prostor pro komunikaci obou stran, umožnit veřejnosti podílet se na rozhodování
a nahlédnout do kvalifikovaných posudků dopadu projektu na životní prostředí i zdraví lidí. Jedním z procesů, které tento
cíl sledují, je právě proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Podobné pojmy:
NIAMBY – Not In Anyones Back Yard (Na ničím dvorku), BANANA – Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anything
(Nestavte absolutně nic blízko ničeho), NOPE – Not On Planet Earth (Nikde na zemi).
Zdroje a odkazy:
http://www.urbandictionary.com/define.php?term=NIMBY
http://cs.wikipedia.org/wiki/NIMBY
http://www.ct24.cz:8001/doprava/32361-spor-s-farmarkou-po-15-letech-konci-stavba-dalnice-d11-muzepokracovat/
Poznámky:
79
příloha 4
příloha 1
lekce 11
lekce 1


80


příloha 2
lekce 2
příloha 5
lekce 11
Ukázka myšlenkové mapy
81
Poznámky/komentáře
82
Poznámky/komentáře
83
84
„Za největší pozitivum hry Evropa 2045 považuji to, že se
student může o Evropské unii dozvědět mnoho informací
a to zábavnou formou, na kterou dnes mladí lidé kladou
velký důraz. Také si může rovnou prakticky vyzkoušet své
představy a vize o tom, jakou politiku by EU (či daný stát
v rámci EU) měla prosazovat, proč zrovna danou oblast
rozhodování preferuje.“
Tomáš Horák, učitel ZSV na Gymnáziu Omská
„Snad tato hra přispěje k míru mezi všemi Mannitouovými
dětmi. Pokai mu!“
Vinnetou, náčelník Apačů
„Větší blbost sem ještě neviděl.“
Anonymní příspěvatel do diskusních fór
„Řekla jsem studentům, že zítra budeme hrát hru Evropa
2045, ale ať si raději vezmou také matematiku, kdyby je
to nebavilo. Studenti byli z hry nadšeni a velmi aktivně
diskutovali!“
Dana Hilská, Gymnázium Jana Palacha, Mělník
84
84

Metodický manuál pro učitele

Transkript

Podobné dokumenty

Sborník esejí 2008/2009

právní pyramida

2007 - Moravská národní obec

2015/4 - Asociace realitních kanceláří České republiky

Encyklopedie Evropa 2045 - pro studenty

L11-p3

Virtuální učení: Budou gymnazisté hrát akční hry při vyučování?

Finanční zpravodaj 2/2014

Č esk á numismatick á spole č nos