ČÍ JE MŮJ KŮŇ?

vlastnictví koně
speciál
Text JUDr. P. Toman,
Ing. Zdena Motyginová,
Ilustrační foto Michael Motygin
ČÍ JE MŮJ KŮŇ?
Také jste si mysleli, že majitel zapsaný v dokladu s názvem
Průkaz koně musí koně vlastnit? V tom případě vás vyvedeme
z omylu… Průkaz koně je totiž určen pro veterinární záznamy
a rozhodně neslouží k prokázání vlastnictví koně. A v dnešním
speciálu se podíváme celé problematice na zoubek. Najdete
tu postoj právníka, ministerstva zemědělství, které má na starosti Ústřední evidenci koní, i příběhy napálených čtenářů.
Jak to vidí právník?
Právník JUDr. Petr Toman z Právní kanceláře Toman a Devátý má na věc jasný
názor: Prokázání vlastnictví koně a jeho
převod patří k všeobecně známým, ale bohužel dlouhodobě neřešeným problémům
10 / červenec 2012
07-10-14_special.indd 10
českých chovatelů. Z pohledu práva je kůň
věcí (stejně jako třeba auto či motorka)
a podle toho se s ním nakládá. Zatímco
u aut a motorek existuje tzv. velký a malý
technický průkaz – velkým se prokazuje
vlastnictví motorového vozidla a malý se
vozí společně s vozidlem – kůň má pouze
průkaz koně, tedy ekvivalent malého techničáku. „Velký techničák“ koně neexistuje,
a proto ani neexistuje žádný doklad, kterým by šlo jednoznačně prokázat, kdo je
vlastníkem koně.
Jsem, nebo nejsem majitelem?
K platnému převodu koně postačí pouze
uzavření ústní smlouvy, předání koně novému majiteli a zaplacení kupní ceny (v případě darování bez zaplacení). Více není ke
změně majitele koně potřeba. Následně
pak právní řád vyžaduje, aby byl každý kůň
evidován v Ústřední evidenci koní (tu vede
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
www.jezdectvi.cz
22.6.12 17:53
potvrzujícím vlastnictví koně. V České republice neexistuje žádný doklad, který by
prokazoval vlastnictví koně (obdoba velkého technického průkazu motorového
vozidla)!!!
Soudní spory na „dlouhé lokte“
Problémy z toho plynoucí jsou všem
jasné a každý z nás se již setkal s příběhem
o prodaném koni a nic netušícím majiteli
či o koni koupeném od nevlastníka. Pokud
takový spor vznikne, musí jej řešit soud,
přičemž nelze přesně řící, jak se bude spor
odvíjet a jak dlouho bude trvat. Vždy však
bude záležet na dokladech, které budou
soudu předloženy, a na jejich vypovídací
hodnotě. Soud se bude opírat o občanský
zákoník, z něhož vyplývá, že vlastnictví
k věci přejde okamžikem předání kupujícímu, není-li dohodnuto jinak. Bude
vycházet z předložené kupní či darovací
smlouvy, pokud byla uzavřena v písemné
podobě. Bude vyžadovat doklad o zaplacení koně, provede důkaz průkazem koně
a údajem o majiteli v něm uvedeném,
vyslechne svědky o okolnostech případného převodu koně. Vždy se bude jednat
o dlouhý a složitý soudní spor, v jehož
průběhu zcela určitě kůň zestárne a ztratí

a pro ni podle původu koně buď Národní
hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o., Jockey Club ČR nebo Česká klusácká asociace) a měl vystaven průkaz koně. Zákon
č. 154/2000, plemenářský zákon, a vyhláška 136/2004, o podrobnostech označování zvířat a jejich evidenci, ukládají
všem majitelům koní mít průkaz koně,
zajišťovat aktuálnost údajů v něm uvedených a předávat průkaz koně při přemisťování koně. Průkaz koně tedy musí cestovat
spolu s koněm bez ohledu na to, zda kůň
jede se svým majitelem či nikoliv.
Držení průkazu koně, údaj o majiteli koně uvedený v průkazu koně ani
v Ústředni evidenci koní není dokladem
na hodnotě, možná i zemře. To je stav pro
poctivé majitele koní zcela neudržitelný,
vyžadující změnu právní úpravy tak, aby
prokázání vlastnictví koně bylo alespoň
na stejné úrovni, jako prokázání vlastnictví
motorového vozidla. Vždyť hodnota koně
je mnohdy vyšší, než hodnota nejnovějšího modelu Mercedesu.
Pár klikyháků
Přijetí nové právní úpravy je většinou
složitou a dlouhotrvající záležitostí. Alespoň jedno opatření by však šlo přijmout
neprodleně. Osoby vedoucí Ústřední evidenci koní provádí změny údajů v evidenci
koní a v průkazech koní bez jakéhokoliv
ověření správnosti uvedených údajů. Ke
změně údaje o majiteli koně postačuje
pouhé předložení Hlášení změny s klikyhákem v políčku Podpis vlastníka. V ten
okamžik každý, kdo má momentálně
v držení průkaz koně, dosáhne jednoduše
změny údaje o majiteli v průkazu koně.
To nejmenší, co by ministerstvo zemědělství, popř. Českomoravská společnost
chovatelů, a. s. mohly udělat, je vyžadovat
alespoň v případě změny majitele koně
v evidenci a v průkazu koně úředně ověřený podpis prodávajícího.

MAJITELŮM KONÍ DOPORUČUJEME:
 při koupi koně si ověřte, zda je prodávající skutečně majitelem koně (nechte si
předložit jeho kupní smlouvu a doklad o zaplacení koně, průkaz koně, nahlédněte
do Ústřední evidence koní, popř. na údaje o majiteli koně v dostupných internetových evidencích, např. na www.fei.org),
 v případě koupě koně od zprostředkovatele zjistěte jméno skutečného majitele
(viz výše), spojte se s ním a ověřte, zda ví o prodeji,
 kupujte koně pouze na základě písemně uzavřené kupní smlouvy, v níž je přesně
uveden a podepsán majitel koně, popř. osoba, které předloží jeho plnou moc s ověřeným podpisem majitele koně,
 nezapomeňte spolu s koněm převzít i průkaz koně a zkontrolovat, zda kupujete
koně popsaného v průkazu koně,
 v případě koupě koně ze zahraničí si ověřte, jaké doklady prokazují vlastnictví
koně v dané zemi, ty si vyžádejte a převezměte spolu s koněm,
 kupní cenu plaťte bankovním převodem, v případě platby v hotovosti trvejte na
písemném potvrzení o zaplacení kupní ceny,
 nezapomeňte změnit osobu majitele koně v průkazu koně a v Ústřední evidenci
koní.
www.jezdectvi.cz červenec 2012 /
07-10-14_special.indd 11
11
22.6.12 17:54
vlastnictví koně
speciál
Text Text Ing. Jiří Machek
Sekce zemědělských komodit MZe
Ilustrační foto Christiane Slawik
Evidence
osoby jako
majitele koně:
 Průkaz koní slouží především
k veterinárním záznamům a ne
jako doklad o majiteli koně.
Základní pravidla pro systém označování a evidence hospodářských
zvířat jsou stanovena zákonem č.154/2000 Sb., (plemenářský zákon),
podrobnější podmínky jsou stanoveny v prováděcí vyhlášce č. 136/2004
Sb. Primárním cílem tohoto systému je zajištění bezpečnosti potravin.
PRŮKAZ NESLOUŽÍ K PROKAZOVÁNÍ
VLASTNICTVÍ KONĚ!
K čemu tedy průkaz koně slouží?
Základním prvkem systému označování
a evidence koní je průkaz koně jako jeho
identifikační dokument. Vzhledem k tomu,
že i v některých případech je kůň určen
k lidské spotřebě, slouží průkaz koně především k zaznamenávání veterinárních záznamů, jako jsou např. jednotlivé vakcinace,
léčba léčivy (ta pouze v případě koně určeného právě k lidské spotřebě). Druhotně
je tento dokument samozřejmě využíván
i k dalším účelům, a to jak chovatelským
tak i např. sportovním. Nejde o dokument,
který by sloužil k prokazování vlastnictví
koně. Registrace majitele koně v ústřední
12 / červenec 2012
07-10-14_special.indd 12
evidenci a potažmo v průkazu koně probíhá na základě zaslání vyplněného formuláře „Hlášení změny“, kterou podpisem
stvrzují obě strany (prodávající a kupující).
K této registraci nedochází na základě předložení např. kupní smlouvy tak, jak tomu je
např. v případě katastru nemovitostí. Na
tuto skutečnost jsou upozorňovány veškeré instituce, jimž jsou na požádání Ministerstvem zemědělství poskytovány údaje
z ústřední evidence (např. policie, soudy,
exekutoři apod.). Osoba uvedená v ústřední
evidenci jako majitel koně je osobou, které
je ústřední evidencí zasílán průkaz koně či
jeho duplikát.
Žádný systém není dokonalý, diskusi se nebráníme
Samozřejmě žádný systém není úplně
dokonalý, mohou nastat případy, kdy
jsou v případě změny majitele do ústřední
evidence nahlašovány nesprávné údaje,
či dokonce může jít o pokus o podvod.
Dodržování povinností stanovených výše
uvedenými právními předpisy kontroluje
Česká plemenářská inspekce a orgány
veterinární správy. Ministerstvo zemědělství se nebrání diskusi týkající se případné změny systému hlášení a následné
registraci nového majitele koně v ústřední
evidenci.
www.jezdectvi.cz
22.6.12 17:54
INZERCE
 Registrace majitele koně
v ústřední evidenci a potažmo
v průkazu koně probíhá na
základě zaslání vyplněného formuláře „Hlášení změny“, kterou
podpisem stvrzují obě strany
(prodávající a kupující).
Jak dál? Změna nastat může!
Veškerá systémová opatření jsou připravována ve spolupráci s příslušnými nevládními
organizacemi, tzn. se zástupci chovatelů koní. Je vždy hledán takový model, který splní svůj
účel, ale nebude příliš administrativně náročný (tzn. příliš drahý) a pro uživatele příliš byrokratický. Za účelem větší eliminace případných podvodů lze např. uvažovat buď o zpřísnění
podmínek u podávání „Hlášení změny“ v listinné podobě, nebo o zavedení „Hlášení změny“
elektronickou formou (při jednoznačné identifikaci uživatele) anebo např. kombinací obou
způsobů. Změna systému by samozřejmě vyžadovala změnu příslušné legislativy, popř.
změnu informačního systému. V současné době se připravuje novela vyhlášky č.136/2004
Sb., ta může obsahovat předmětnou systémovou změnu.

V ZAHRANIČÍ SI RADY VĚDĚLI…
 U našich německých sousedů mají již přes
deset let zavedený jednoduchý systém prokázání majitele koně. Po narození hříběte mu příslušný svaz po vypálení nebo označení čipem
a zaregistrování vystaví Průkaz koně (Pferdepass), obsahující i pětigenerační rodokmen
a další informace, jak jsme zvyklí u nás. Kromě
toho ovšem chovatel hříběte obdrží i list silného papíru ve formátu A4, který se nazývá
Eigentumsurkunde a je dokladem o vlastnictví
koně. Na něm je kromě základních informací
o koni (životní číslo, datum narození, plemeno, barva, výžeh na l. stehně, chovatel)
opět uveden rodokmen, podle svazu tří- nebo
čtyřgenerační, a potvrzení svazu o vystavení
s originálním podpisem vedoucího chovu
a razítkem. Tento list zůstává vždy u stávajícího majitele koně, je dokladem o vlastnictví
a řada chovatelů a majitelů ho přechovává v trezoru. Na rozdíl od tohoto
listu Průkaz koně, tak jako u nás, putuje s koněm do tréninku, po závodech, na
kliniku, prostě všude tam, kam se kůň přesunuje. Majitel však může jednoznačně
prokázat, že mu kůň patří, i když ho má v tréninku třeba v jiné zemi. A při každém
prodeji koně se kromě pasu předává právě také Eigentumsurkunde.
Kateřina Hanušová

www.jezdectvi.cz červenec 2012 /
07-10-14_special.indd 13
13
22.6.12 17:54
vlastnictví koně
speciál
Ilustrační foto Christiane Slawik
Celý speciál vznikl
jako varování
a pomoc našim
čtenářům. Nad
případy, s nimiž se
setkali na vlastní
kůži, zůstává rozum
stát. Situace však
vypadá nadějně –
ani Česká jezdecká
federace ani
Ministerstvo
zemědělství nejsou
proti změnám
stávající legislativy.
Snad se tedy již
brzy nebudou
opakovat
následující
příběhy…
NEBLAHÉ ZKUŠENOSTI
NAŠICH ČTENÁŘŮ
PŘÍBĚH PRVNÍ:
Doklady, kupní smlouva, platba – přesto žaloba!
V roce 2008 jsem koupil 2 sportovní koně. Byli koupeni přes prostředníka v Belgii a importováni do ČR. Vše probíhalo podle mého
soudu standardně. Nejdříve mi byli koně nabídnuti v kolekci několika
koní zde v ČR na DVD. To znamená, že koně byli předváděni vždy
v domovské stáji u majitele, jednoznačně za účelem prodeje. Po mém
definitivním rozhodnutí a výběru byli koně následně dovezeni do ČR
na vyzkoušení. Měl jsem prý tu možnost si je vyzkoušet jako první,
jinak by putovali k jinému zákazníkovi. Po vyzkoušení koní, konzultacích s trenérem a veterinářem jsem koně koupil. Dostal jsem kompletní doklady ke koním, sepsal kupní smlouvu. Následně se provedla
změna majitele pomocí určeného formuláře v ústřední evidenci koní
jako import do ČR. Tím jsem měl záležitost za vyřízenou. Bohužel, po
několika měsících na mně byla u soudu podána žaloba, kde si někdo
jiný nárokuje vlastnické právo ke koním.
PŘÍBĚH DRUHÝ:
Původní majitel se ozval až po dvou a půl letech!
Letos v květnu mě čekalo nemilé překvapení. Dozvěděl jsem se,
že jsem zakoupil koně, s kterým nebylo asi vše v pořádku. Po dvou
a půl letech po zakoupení koně jsem byl předvolán na policii k vysvětlení ohledně koupení zmíněného koně. Rozdíl od prvního případu
je, že kůň byl mnou zakoupen v ČR, kde již měl licenci a účastnil se
i mnoha závodů. Koně jsem vyzkoušel, zaplatil a byly mi také předány
veškeré doklady ke koni. Poté byl kůň opět převeden v Ústřední evidenci koní. Po celou dobu dvou a půl let jsem s koněm závodil. Nyní
jsem se na policii dozvěděl, že původní majitel z Holandska podal
14 / červenec 2012
07-10-14_special.indd 14
trestní oznámení na prostředníka, který koně do ČR přivezl a údajně
majiteli za koně nezaplatil. Společné mají oba příběhy to, že se týkají
koní původně ze společenství Beneluxu a majitelé vždy tvrdí, že je
prostředník, který koně do ČR dovezl, nějakým způsobem podvedl,
což je samozřejmě tvrzení proti tvrzení. Problém vidím v systému
při převodu majitele koně v ústřední evidenci koní. V dnešní době je
tento proces hlavně při importu koní velice benevolentní. Jako zlepšení bych viděl, aby koně převedl osobně jeho majitel, to je ovšem
při importu dost nereálné. Tehdy by mohlo pomoci, že by součástí
importu byla povinnost doložit nejlépe ověřenou kupní smlouvu od
původního majitele koně, případně majitelem podepsané plné moci
k prodeji koně.
PŘÍBĚH TŘETÍ:
O koně se soudíme již tři roky!
Oslovili jsme našeho známého, který odjakživa obchoduje s koňmi,
zda by neměl nějakého dobrého mladého koně na prodej. Věděli
jsme, že vozí remonty ze zahraničí. Následoval běžný postup zkoušení, přičemž jsme se dohodli, že koně koupíme. Náš známý od
začátku vystupoval jako majitel koně s tím, že ho koupil na aukci v Holandsku. S tímto obchodníkem jsme uzavřeli řádnou kupní smlouvu
(v níž mimo jiné tvrdí, že je výhradním vlastníkem koně) a koně zaplatili. Rok na to nás zažalovala neznámá Holanďanka, že kůň je její a že
my ho koupili od „nemajitele“. Ať koně vydáme. Člověk, od kterého
jsme koně koupili, spolupracoval při obchodování se svými příbuznými, s nimiž se později ve zlém rozešel. Kvůli této rodinné roztržce se
již 3 roky soudíme o našeho koně, náklady řízení už dosáhly statisíců.

www.jezdectvi.cz
22.6.12 17:54