Svět BVE - Brno BVE Website

Svět BVE
číslo I
Ročník 6
„Chtěl jsem svůj vlastní simulátor, který bych
mohl libovolně utvářet dle svých představ“,
říká Michelle, autor openBVE
v našem ROZHOVORU
Představujeme
Motorovou
lokomotivu řady 47
Recenze
Saijo Line
Pod lupou
V jednoduchosti
není síla
Tipy a rady
Jak na externí
pohledy v openBVE
Připravuje se
Znovu o Watford
Junction - Rugby
Okno ke konkurenci:
World Of Subway: Berlin
Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE
Obsah
Slovo
úvodem
novinky
Novinky od minulého čísla ... str. 3
Vážení čtenáři,
rozhovor
Michelle, tvůrce openBVE ... str. 6
je to už hodně dlouho, co jste si
do svých počítačů mohli stáhnout aktuální číslo našeho časopisu. Někteří z vás dali svoji nevoli
nad čekáním na další číslo najevo
v diskusním fóru, ale věřte, že jsme
vám chtěli přinést číslo obsahující
více než pouhých pár stránek.
představujeme
Motorovou lokomotivu řady 47 ... str. 8
recenze
Saijo Line ... str. 9
pod lupou
V jednoduchosti není síla ... str. 11
surfujeme
Vlaky, jenom vlaky ... str. 13
tipy a rady
Jak na externí pohledy v openBVE ... str. 14
Listárna ... str. 17
připravuje se
Znovu o Watford Junction - Rugby ... str. 19
reportáž
O jedné neuskutečněné touze a anglickém nádraží ... str. 21
zajímavost
Přeměna vlaků na byty ... str. 23
Vlaky ve filmu - Přejezd Kassandra ... str. 24
zamyšlení
O tvorbě ... str. 27
Vlaky a zima ... str. 28
putujeme obrazem
First Brno Track ... str. 30
okno ke konkurenci
Pohled za „Velkou louži“ ... str. 35
World of Subways Vol.2 ... str. 38
To se nám sice nakonec podařilo,
ale úspěch je to jen poloviční. Pokud se podíváte do obsahu, zjistíte,
že nezanedbatelné množství článků se netýká přímo BVE, ale spíše reálné železnice. Jenomže ono
se toho v BVE od vydání minulého
čísla opravdu tolik neudálo. Nicméně co vám tentokrát nabídneme?
Především to bude velmi zajímavý rozhovor s tvůrcem openBVE,
jménem Michelle. Vyzpovídal ho
kolega Derryck. Ten vám rovněž
poradí, jak si v openBVE sestavit
vlak dle vlastních potřeb. Představíme vám u Angličanů oblíbený
stroj řady 47. Považte, že pro něj
bylo vydáno dokonce více jak padesát barevných variant... Kolega
Gyzma se ve své recenzi zaměří na
japonskou trať Saijo Line a možná vám ušetří peníze při nákupu
konkurenčního World Of Subways
Vol. 2. Že se nám nenabízejí jen
kvalitní novinky, o tom se můžete
přesvědčit v rubrice Pod lupou.
Článků máte na výběr doufám
dostatek, tak neváhejte a pusťte
se do čtení!
Na titulní straně:
slovo úvodem
Tiráž
Vydávají:
Vince Black ([email protected])
Gyzma ([email protected], ICQ: 307-559-060)
Derryck ([email protected])
Redakční e-mail
[email protected]
Watford Jcn - Rugby
(Velká Británie)
Svět BVE
Vychází 3.3.2010
2
I/2010
Novinky od minulého čísla
Vince Black, Gyzma
Od té doby, co náš časopis vyšel naposledy, zaznamenalo BVE řadu novinek lepší či
horší kvality. Jistě jste některé z nich již vyzkoušeli, v každém případě by vám následující řádky mohly pomoci v sumarizaci novinek uplynulých měsíců.
Brazilský tvůrce Joăo
Carlos
Gonçalves
zaktualizoval
svou
trať
Guaianazes to Estudantes
(http://www.bvebrasil.com.
br/). Trať je určena pro
openBVE. Společně s tratí byl
vylepšen i interiér jednotky
CAF UT-440, takže se v trati
můžete svézt v této jednotce i
jako cestující. Kromě toho vás
čeká denní i noční mise a další
vylepšení.
Pokud se vám líbí italská
úzkorozchodná horská
trať FEVF, pak by patrně neměl
ve vašem archivu chybět vůz
EM A1 (http://fevf.altervista.
org/), který doznal mnohých
vylepšení, např. 3D kabinu
nebo interiér prostoru pro
cestující. Díky tomu je jízda
touto tratí větším zážitkem.
přepracování starší tratě Iida
Line. Ta se nyní může pochlubit
perfektním
zpracováním
objektů, o čemž se můžete
přesvědčit v ukázkách na
stránce http://www.bve-cz.
net/archiv/2009/images/10/
iida2009screens.jpg, popř. na
několika dlouhých videích na
adrese http://g2labo.orz.hm/
bridge/mylist/8400490.
Trať však zatím není dostupná
ke stažení, stále není dořešena
otázka vlastnictví objektů.
Vývoj budeme samozřejmě
sledovat a o výsledku vás
informovat v časopise a na
českých stránkách.
Sbírku patrových vozů rozšířily
další dva vozy, tentokrát řady
Bmo. Najdete je v databázi
objektů CZ-SK na stránce
http://www.bve-cz.net/.
Při cestě po železnici nelze
nepotkat velkoprostorové
kontejnery. Čtyři kontejnery
různých firem jsou pro vás
coby objekty do tratí BVE
připraveny v Databázi objektů
CZ-SK na stránkách http://
www.bve-cz.net/.
3
Polský
tvůrce
Rave
(o kterém jsme psali
v rubrice Pod lupou
v minulém čísle), se nyní
polepšil a přišel se 100%
vlastní tvorbou. Na stránce
http://bve.e6.pl/ tak můžete
najít sbírku lokomotiv pro BVE
2.x a openBVE.
I/2010
novinky
Vypadá to, že se nám
rodí další kvalitní trať.
Nejde o úplnou novinku, ale o
Svět BVE
Po čtyřech letech byla
zaktualizována britská
trať Barrow – Carlisle.
Autorem je nám známý
eezypeazy a trať s několika
misemi najdete na adrese
http://www.eezypeazy.co.uk/
BVE%20Scene/index.htm.
pro openBVE. Je to trochu
nadnesené, neboť na trati se
stále můžeme setkat např.
s objekty domů, tvořených
pouze dvěma stěnami ve
směru pohledu strojvůdce,
nicméně i tak jde stále o
příjemnou trať, která se navíc
nyní dočkala i večerní verze.
Na stejné stránce si můžete
stáhnout
aktualizaci
pro
motorovou lokomotivu F40PH
(externí pohled).
Během
vánočních
svátků se na stránce
http://bvetmd.org.
uk/downloads.htm
objevila
britská jednotka řady 370.
Pokud
si
udržujete
sbírku
japonských
vlaků, zavítejte na stránku
http://seibu-labo.s101.xrea.
co m/ b ve / iz uhako ne1 1 0 0 .
htm a stáhněte si jednotku
IzuHakone1100.
Znovu se vrátíme k
italským horským tratím.
Pokud navštívíte stránky http://
www.trenomania.it/bve/eng/
index.asp, patrně vám neujde
aktualizace vozů FGC_A11,
FGC_A9 a FGC_L29 pro
openBVE. Zde však najdete
pouze doplňující soubory, je
tedy nutno mít nainstalované
originální vozy. Jistě nemusím
zdůrazňovat, že se jedná o
Vlaky pro openBVE vozy provozované na trati FGC
existují tu v horším, tu Genova – Casella…
v lepším rozlišení. Druhým
případem je jednotka metra
v Hong-Kongu s označením
MTR 2A, kde je velice kvalitně
zpracován také interiér.
Svět BVE
Česká
fiktivní
trať
First
Brno
Track
byla prodloužena do
stanice Lipnice nad Sivou.
Kromě prodloužení čekají na
uživatele vylepšené objekty,
4
Důkaz o tom, že i
Japonci
umí
udělat
kvalitní vozidlo pro openBVE
najdete na stránce http://
mus-iida.jpn.org/. Pro stažení
cisternového vozu sjeďte do
spodní části stránky a klikněte
na zelené tlačítko. Ve spodní
části nově otevřeného okna
naleznete příslušný odkaz.
Kolega Derryck se pustil do
programování a přichystal
si pro tvůrce tratí několik
šikovných
prográmků,
které jim mohou usnadnit
tvorbu. Jde o 3Dtree pro
tvorbu stromů z hotových
I/2010
novinky
Na
stránce
http://
sites.google.com/site/
bveinvirginia/ je zmínka o
aktualizaci tratě Blueridge
aktualizované vlaky a čtyři
mise (osobní a rychlíkové
spoje). Vše potřebné si můžete
opatřit na stránce http://www.
brnobve.webgarden.cz/.
textur, BenchBuilder pro
stavbu laviček a RailGen pro
vytváření kolejí (http://www.
brnobve.webgarden.cz/).
3D Tree v2.0
Po vizuální stránce došlo k
zúžení programového okna.
Poslední změna je v navigaci
při skoku do další stanice
pomocí menu. Stanice, ve
které se nachází vlak, je
zvýrazněna, a hráč tak nemá
problém zjistit svou pozici a
„Když ji miluješ, není přenést se s vlakem přesně
co řešit“. Tento známý tam, kam chce.
reklamní slogan by se dal
použít i v případě britské V době psaní tohoto článku
motorové lokomotivy řady byla k dispozici aktuální verze
47, protože právě pro ni si 1.2.5.1.
tvůrce Dan Bromley přichystal
Maďarských tratí pro
neuvěřitelných 47 skinů (tj.
tramvaje existuje hned
barevných variant). K němu se
přidal John Rogan s „pouhými“ několik, bohužel však nepatří
devíti. Vše najdete na stránce zrovna mezi špičku. Nejinak
http://www.eezypeazy.co.uk/ je tomu i u tratě Batka Tram
Line 5. Kdo by přesto stál o
BVE%20Scene/.
nudnou jízdu na okraji města
nebo mezi paneláky, může
navštívit stránku http://www.
BenchBuilder
Stále
dochází
k
vylepšování openBVE, a
Michelle (viz rozhovor v tomto
čísle), autor tohoto projektu,
vydal od minulého čísla několik
nových verzí.
bve-batka.atw.hu/.
A na závěr něco pro hodně
trpělivé čtenáře. Pokud toužíte
po japonských tratích a jejich
kvalita vám nedělá starosti, pak
vás na vaše vlastní nebezpečí
odkážu na tuto stránku BVE
Routes
Wiki:
http://wiki.
bve-routes.com/index.php/
Japanese_package. Najdete
tam kolekci 12 japonských
tratí. Některé možná znát
budete, některé nikoliv.
Svět BVE
5
I/2010
novinky
V aktualizaci openBVE 1.2.5.0.
došlo po zvukové stránce k
rozšíření použití jednotlivých
formátů
o
libovolných
vzorkovacích frekvencích a
RailGen
libovolném počtu kanálů. Bez
problémů lze použít formát
Pěkná japonská trať WAV v kódování PCM a
Saijo Line (http://tozai. Microsoft ADPCM (birate = 4 V každém případě přeji pevné
s77.xrea.com/BVE/Sjyou. bit).
nervy, článek o „kvalitě“ těchto
html), ve které se proháníte
tratí si ponecháme do příštího
nočním městem, nyní přináší Další změna se týká simulace. čísla...
další aktualizaci, která se Po vyjetí soupravy na konci
však týká především opravy tratě
[x]
nyní
hráčův
vlak
některých chyb v objektech.
vykolejí.
Rozhovor: Michelle, autor openBVE
Derryck
OpenBVE je na světě již nějaký ten pátek a mnoho z nás, uživatelů, jej začalo upřednostňovat před
simulátorem původním, BVE. Ačkoliv o simulátoru samotném víme (nejen) díky časopisu Svět BVE
mnoho, jeho autor, Michelle, zůstává poněkud zapomenut v pozadí. Rozhodl jsem se tedy tuto skutečnost změnit a požádal jsem jej o interwiev. Michelle souhlasil a vy tak nyní máte možnost nahlédnout na to, co stálo za vznikem openBVE, jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna a v neposlední řadě
se můžete něco málo dozvědět i o osobě autora samotného…
Derryck: Zdravím Tě, Michelle.
Jsem rád, že jsi souhlasil s interwiev, myslím, že naše čtenáře budou zajímat začátky
simulátoru i jeho vyhlídky do
budoucna. A jistě budou i zvědaví na to, kdo za celým dílem
stojí… Jak ses vůbec dostal
k BVE? Zajímají Tě vlaky i v realitě?
Michelle: Hry, které se týkaly vlaků, hraji již odmalička. Nejprve to
byl zejména Transport Tycoon, ale
v něm (a dá se říci, že i v dalších
hrách, které jsem zkoušel) mi chyběla možnost být strojvedoucím
osobně. Trochu jsem se tedy porozhlédl po internetu a narazil jsem na
BVE Trainsim, tehdy ještě ve verzi 1.
Simulátor se však spouštěl velmi obtížně - neustále jsem měl problémy
s japonskou lokalizací – takže jsem
svou snahu brzy vzdal.
O něco později byl vydán Microsoft
Train Simulator a já jsem udělal tu
chybu, že jsem si jej koupil. Bylo to
hrozné – tristní fyzika vlaku, špatné
zvuky a třeba deset vagónů dlouhé
soupravy, s nimiž bylo třeba zastavovat u nástupišť pro mnohem kratší soupravy. Takže jsem se nakonec
vrátil k BVE Trainsimu a díky jeho
realističnosti jsem si jej oblíbil.
Michelle: Na BVE Trainsim se mi nezamlouvalo jeho nízké grafické rozlišení a vůbec rozpixelovaná grafika
celkově. Nejprve jsem tedy naprogramoval Resolution Changer, který
mi umožnil hrát BVE na mém širokoúhlém monitoru. Stále jsem však cítil, že mi to nestačí. Chtěl jsem svůj
Svět BVE
Derryck: Tvůj dosavadní postup vypadá poměrně suverénně, musíš tedy velmi dobře
znát programovací jazyk (sám
se nyní učím C#, takže si dovedu představit tu hromadu potřebných příkazů) – kde ses to
všechno naučil?
Michelle: Všechny programovací
schopnosti, které jsem dosud získal,
jsou výsledkem samostudia. Začal
jsem, když mi bylo kolem osmi let
a nyní je mi mezi dvaceti a třiceti,
takže jsem již nějaké zkušenosti získal.
6
Derryck: Máš tedy přinejmenším dvanáct let zkušeností,
což je jistě velmi dobrý základ.
A který jazyk je pro openBVE
zdrojovým?
Michelle: Program je napsán v C#.
Jedním z hlavních důvodů, proč
jsem si tento jazyk vybral, je ten,
že nevytváří přímo strojový kód pro
procesor, ale určitý mezistupeň, jenž
je pak přímo za běhu kompilován
.NET Frameworkem. Díky tomu je
openBVE možno spustit na alternativních platformách jako jsou například Mac OS či Linux bez toho, aby
bylo nutno měnit zdrojový kód či
program rekompilovat.
Derryck: To jistě uživatelé
oceňují, neboť v dnešní době
mnoho lidí od Windows utíká.
Tedy alespoň já mám ten pocit. Používáš při programování
openBVE nějaký software (třeba MS Visual Studio), nebo je
vše psáno ručně? Těžko si lze
představit, že celý zdrojový kód
je psán písmenko po písmen-
I/2010
rozhovor
Derryck: A jak tedy vznikla
myšlenka vytvořit svůj vlastní
simulátor? Byl to nápad vlakového nadšence, který se rozhodl, že simulátor prostě potřebuje vylepšit?
vlastní simulátor, který bych mohl libovolně utvářet dle svých představ.
Proto, když byl vývoj BVE Trainsim
po dlouhou dobu zastaven, jsem se
rozhodl vytvořit openBVE jako jeho
náhradu. Prioritou bylo, aby nový simulátor byl schopen pracovat s tratěmi, které byly původně určeny pro
BVE Trainsim, ale samozřejmě jsem
také chtěl mnoho věci vylepšit a přidat. Takto se zrodilo openBVE.
ku…
Michelle: Pracuji s programem
SharpDevelop, který je MS Visual
Studiu velmi podobný. Vše je zapsáno ručně - tedy s výjimkou hlavního
menu. To jsem vytvořil pomocí designeru VisualSharpu.
Derryck: A jaké jsou Tvé další plány se simulátorem? Máš
v hlavě nějaké „vysněné“ věci,
které v programu dosud chybí
a rád bys je do něj zakomponoval?
Michelle: V době, kdy jsem s openBVE začínal, jsem žádné velké plány
do budoucna neměl. Chtěl jsem hlavně zjistit, kam až mohu celý projekt
dotáhnout a jestli budu schopen si
o něj udržet zájem. Postupně se ve
mně však určitá vize vyvinula.
V současnosti prožívá openBVE ještě
stále své dětství, vždyť je to ve své
podstatě jen program, který umožňuje odsimulovat nějaký kousek tratě s několika málo AI vlaky před tím
vaším. Žádná doprava v protisměru,
žádná velká časově a provozně synchronizovaná síť tratí. Toto bych v
simulátoru jednou rád měl.
Z dalších věcí bych zde chtěl vypíchnout zejména větší realističnost a
proměnlivost simulace vlaku – například lepší fyzikální vlastnosti; reálné
dieselové motory, trakční subsystémy, vakuové brzdy, parní lokomotivy… a v neposlední řadě je třeba
zmínit též efekty počasí, jako jsou
déšť, blesky, vítr, přechody mezi
dnem a nocí…
Uživatelské rozhraní by se mělo také
zlepšit; rád bych nabídl plnohodnotné menu ve hře, snazší download
add-onů přímo ze hry, možná i určitý typ multiplayeru…
A samozřejmě nelze zapomenout
ani na developery – měla by být
zlepšena podpora nových vstupních
formátů textur, objektů a zvuků, například z 3D modelovacích softwarů.
Také bych rád nabídl možnost přidávání vlastních typů motorů, brzd,
bezpečnostních prvků a fyzikálních
faktorů. V těchto věcech je mnoho
prostoru pro zlepšení a já bych jej
rád využil.
Derryck: Všechny tyto věci zní
velmi slibně, ale je nejspíše
třeba si uvědomit, že se jedná
o hudbu budoucnosti a nikdo
z nás neví jak brzké. Věřme
tedy, že vše půjde dobře, neboť
zatím se openBVE vyvíjelo závratným tempem.
Moje poslední otázka – co si
myslíš o českých příspěvcích do
openBVE? Znáš nějaké z nich
a udělal sis na ně případně názor?
Michelle: Musím se přiznat, že jsem
na tom podobně jako většina jiných
developerů – mnohem více času
strávím programováním samotným,
než následným hraním. Z tohoto
důvodu si nové tratě ani vlaky příliš
často nestahuji. Musím ale uznat, že
některé z českých add-onů vypadají
na pohled velmi slibně. Zatím jsem
se však bohužel nedostal k jejich vyzkoušení.
Derryck: Doufám, že se Ti to podaří brzy napravit. Nezbývá mi
tedy, než Ti poděkovat za zajímavý rozhovor a popřát mnoho
úspěchů do budoucna – ať se Ti
při vývoji openBVE daří alespoň
tak jako doposud a nedochází
Ti inspirace.
[x]
ukázky * soubory ke stažení * návody * podpůrné aplikace * diskusní fórum
http://openbve.freeforums.org/
Svět BVE
7
I/2010
rozhovor
Domovská stránka openBVE
Představujeme: Diesel-elektrickou lokomotivu řady 47 (Velká Británie)
Vince Black
Před časem vyšlo pro openBVE neuvěřitelných 47 skinů (nátěrů) tohoto oblíbeného britského stroje.
Pojďme se tedy podívat, proč se lokomotiva tvůrcům pro BVE tak líbí, jaká je její historie a současnost...
Historie
Počátek výroby sahá až do šedesátých let minulého století, kdy stroj
navrhla firma Brush Traction, sídlící v hrabství Leicestershire (střední
část Británie). Snad také proto lokomotiva někdy nese označení „Brush
Type 4“.
Všech 512 kusů této řady bylo pak
vyráběno v továrně Crewe Works
a Brush‘s Falcon Works, a to během let 1962 - 1968. Díky těmto
výrobcům měla „čtyřicetsedmička“
nejvíce vyrobených sériových kusů
v Británii.
Stroje byly původně vyráběny s výkonem motoru 2050 kW, později byl
výkon snížen na 1920 kW, údajně
kvůli lepší spolehlivosti. Na tratích
pak sloužily jak v čele osobních, tak
i nákladních vlaků, a to více než 40
let.
Současnost
Navzdory dnešním mnohem modernějším strojům jsou tyto lokomotivy
dodnes využívány. V provozu jich je
103 (údaj z února 2009), 31 z nich
jezdí na hlavních tratích, ostatní můžeme vidět i při různých historických
jízdách.
Technické údaje
Výrobce
Brush Traction
& Crewe Works
Rok výroby Délka
Šířka
Pojezd
Hmotnost Trvalý výkon
Max. rychlost
1962-1968
19,38 m
2,69 m
Co‘Co‘
114-127 t
2050/1920 kW
121/160 km/h
BVE
Původní kreslenou kabinu pro BVE
2.x již na internetu nejspíš nenajdete, fotorealistická kabina pro BVE
4.x se nachází na serveru Trainsimcentral (http://www.trainsimcentral.
co.uk/bve_train.htm), kde najdete
i odkaz na základní instalační soubor pro openBVE (http://trainsimcentral.co.uk/trains_openbve/).
K této základní verzi si pak můžete stáhnout zmíněný balík 47 skinů
ze stránek http://www.eezypeazy.
co.uk/BVE%20Scene/ (najdete zde
i 9 dalších od jiného autora) nebo
2 skiny ze stránky http://sites.google.com/a/bve4trains.com/bve-4-trains/Home/downloads-for-open-bve-page2.
[x]
Svět BVE
8
I/2010
představujeme
Dá se tedy mluvit o oblíbené lokomotivě po všech stránkách... V BVE
a openBVE se v ní můžete setkat
na tratích Network West Midlands
(Maybank; http://bve4.net/index.
php) nebo Maplestead (jen pokud ji
máte ve svém archivu).
Recenze tratě: Saijo Line
Gyzma
Japonsko je zemí, kde vzniká poměrně mnoho tratí. Ne vždy je každá dobré kvality, ale tu a tam se
v tom velkém množství najde i perla.
návěstidlo mě upozorňuje na rychlost 60 km/h. Vjíždím na kolejové
křížení a přejíždím na kolej vpravo,
která míří do samostatného tunelu.
Posléze se přidává zprava druhá kolej, trať začíná stoupat a vyúsťuje
z tunelu na povrch. Omezení šedesátky zde končí. Koleje jsou vedeny
na vyvýšeném viaduktu a po obou
stranách je silnice – napravo dálnice, nalevo obytné budovy a místní
komunikace s auty. Vše je krásně
osvětlené a nabízí se pohled na pěkné městské panorama.
Saijo line je fiktivní tratí vedoucí městskou zástavbou určená pro
nový simulátor openBVE. Z části je
trať vedena pod zemí a z části na
povrchu. Dlouhá je přibližně 7,5 km
s jedním obratištěm a pěti stanicemi. Pojďme se tedy společně posadit do soupravy S904-7200 a objevit
krásy tratě, které pro nás přichystal
její autor.
Jízda
Hned při načítání tratě se nám objeví chyba, kterou lze bez problému ignorovat. Jde o nekompatibilní
knihovnu pro zabezpečovací systém,
která je simulátorem nahrazena
a má za následek typické zobrazení
kontrolek v pravé části obrazovky
známé z BVE 2.
před chvilkou ze stanice odjela jiná
souprava, která samozřejmě bude
ovlivňovat návěstidla. Zastavuji
s deseti vozovou soupravou u nástupiště plného cestujících a čekám na
souhlas k odjezdu.
Dveře se zavírají a já vyrážím na první část své jízdy. Trať míří přímo do
dvoukolejného tunelu a po prvních
výhybkách a pár metrech míjím zrušenou stanici. Dle ruchu, který tam
panuje, soudím, že jde o rozebírání
jednotlivých součástí. Lokomotivní
Po vystoupání se trať stáčí doleva
a vjíždím na první ocelový most. Zleva se k trati přidává čtyřproudá silnice s poměrně hustým provozem. Za
mostem začíná trať klesat a stáčet
se doprava. Zde je rychlost omezena na 90 km/h. Po pravé straně je
již možné vidět řeku a na protějším
břehu spousty osvětlených domků.
Následuje první stanice, ve které zastavuji. Kolem dokola panuje poměrně klid, je tu nějaká zeleň a je slyšet
cvrčky. Po odjezdu do další stanice,
která se nachází velmi blízko, jsem
si všiml, jak silniční semafor skočil
z červené na zelenou. Trať se stáčí
mírně doprava a 55 km/h rychlostí
vjíždím na zhlaví další stanice. Stanice je částečně krytá a jsou v ní
Svět BVE
recenze tratě
Po načtení tratě se ocitneme v obratišti. S904-7200 má běžný panel
podobný ostatním japonským vlakům ze stejného období. Některé prvky není možné kvůli absenci
DLL ovládat. Při pohledu do jízdního
řádu zjistíme, že nás čeká 7 stanic,
z nichž ve čtyřech budeme stavět.
Dle hlavičky jízdního řádu pojedeme
s „expresní“ soupravou, tedy „spěšňákem“. Příjezd do první stanice
je stanoven na 21:38:10, je tedy
nejvyšší čas vyrazit. Na vjezdovém
návěstidle svítí oranžová, protože
9
I/2010
Jaké jsou nároky na HW?
Nároky jsou na HW malé a trať by
měla běžet i na starších PC. Kdo je
vlastníkem průměrného PC současnosti, nemusí mít žádné obavy.
Jak je to s grafikou a objekty?
Grafika tratě je velmi povedená. Narazíte zde na velmi důmyslné použití
optického klamu. Příkladem takového využití jsou jedoucí „placaté“
osobní automobily. Ze správného
úhlu pohledu jsou od 3D zcela k nerozeznání. Na trati se lze dále setkat
s mnoha animovanými objekty. Jako
zajímavé hodnotím i objekty mohutných železničních mostů.
4 koleje a 2 ostrovní nástupiště. Při
zastavování jsem si všiml, že právě
někdo využil staničního výtahu a po
zastavení bylo slyšet průlet letadla.
Pravděpodobně se nacházíme v blízkosti letiště.
Je 21:44, čas pokračovat do konečné. Po cestě nás nyní čekají 2 stanice, kterými náš vlak pouze projíždí.
Trať vede přímo do krátkého tunelu
a za ním se větví na dvě samostatné dvojkolejky. Trať začíná pomalu
stoupat a v dálce je vidět veliký obchod nábytku, Ikea. Trať se dostává
na vrchol a po té mírně klesá k řece.
Přejíždím velký ocelový most a blížím se k první stanici, ve které nestavím. Jsem upozorněn na snížení
rychlosti na 70 km/h. Cestujícím na
nástupišti dávám znamení, že projíždím. Bohužel zjišťuji, že houkačka
nefunguje).
Pokračuji tedy dále. Vlak opět mizí
v tunelu a za doprovodu skřípotu
v levém oblouku vjíždím do další
stanice, kde nezastavuji. Hned za
stanicí mi rychlostník přikazuje nepřekročit rychlost 60 km/h a návěstidla upozorňují na možný výskyt
jiné soupravy v následujících traťových oddílech. Následuje rychlostník
45 km/h a návěstidlo s výstrahou.
Začínám brzdit a zastavuji u vjezdového návěstidla konečné stanice.
V dálce vidím předchozí soupravu,
jak právě stanici opouští. Volno,
mohu pokračovat. Po zastavení v
konečné kontroluji jízdní řád. Mohu
konstatovat, že jsem dojel v čas
a všichni cestující jsou spokojeni.
Tomu odpovídá i skóre se 100 %
hodnocením.
Kde trať získat?
Stáhnout si ji spolu se soupravou můžete na stránce Local Train
(http://tozai.s77.xrea.com/BVE/
Sjyou.html).
Celkový dojem z jízdy?
Jízda je poměrně svižná a během
těch 12 minut se určitě nudit nebudete. Díky možnosti simulace jedoucích vlaků před vámi je nutné dávat
pozor na návěstidla. Může se stát, že
vlak před vámi doženete. Atmosféra
nočního města je vskutku perfektně
vystihnuta. K tomu všemu se přidávají animované objekty v podobě
jedoucích aut, výtahu na nástupišti,
blikajících světel na přejezdu a další.
K dobrému zážitku přispívají i zvuky,
které k perfektní grafice přidávají
další rozměr a ve finále vše působí
opravdu realisticky. Souprava je 3D,
ale zjednodušená. Obsahuje interiér,
ve kterém jsou sedadla uspořádána
podélně a na madlech jsou kroužkové úchyty. Čela vozů jsou bohužel
neprůhledná. Uvnitř vozů jsou navíc
zavěšeny pohupující se reklamy. Pokud si trať stáhnete, určitě nebudete litovat.
Galerii náhledů si můžete prohlédnout v minulém čísle v rubrice „Putujeme obrazem“.
[x]
recenze tratě
Svět BVE
10
I/2010
Pod lupou: V jednoduchosti není síla
Vince Black
Trochu si dovolím poopravit známé rčení. Dovádí mě k tomu jev,
který je v poslední době běžný na stránkách BVE Routes Wiki
(http://wiki.bve-routes.com/). Totiž zatímco takový Anthony
Bowden (a jiní) se snaží maximálně využít možností openBVE a
připravují pro nás co nejlépe modelované a co nejvíce realistické tratě, jiní nás zásobují paskvily typu Nakagou, Dněpropetrovsk
Metro apod.
Občas se sice stávalo, že se nějaká trať typu „objevil jsem Ameriku
a teď to musím honem prezentovat“
objevila, a přeborníci v tom byli jistou dobu zejména Maďaři nebo Japonci, ale vše zůstávalo naštěstí ve
stínu povedených tratí jako Maybank, Oropa-Biella nebo tratí
z Brazílie od J. C. Goncalvese. Jak
všichni víme, v poslední době nastal
velký útlum ve tvorbě, a tak jediní,
kdo něco tvoří, jsou začátečníci, patrně šťastní, že se jim podařilo sestavit kousek tratě.
Na tom by nebylo nic špatného,
kdyby s tím ovšem nezahlcovali
web. Vím, každý začátek je těžký
a jen málokdo si sedne k PC, aby
za pár hodin či dní sestavil kvalitní
trať. Ale normální a soudný člověk
se začne učit příkazy a parametry
a vše si většinou hned zkouší. Udělá
tak svůj první úsek, učí se do něj
přidávat objekty, popř. se naučí sám
objekty sestavovat. Teprve až trať
co nejvíce odpovídá jeho představám, je dostatečně dlouhá, s dostatečným počtem objektů, založí si
webovou stránku a trať tam umístí.
Svět BVE
Spousta autorů pyšně avizuje k trati
přibalený předepsaný vlak. Chvályhodný počin, jen v simulátoru pak
zíráte na hlášku „Vlak nenalezen“.
Po chvilce pátrání zjistíte, že složka s vlakem ještě obsahuje několik dalších podsložek „Train“. A tak
zatímco normálně by se vám měl
vlak nainstalovat do složky např.
\Train\113_6, najdete ho až ve složce \Train\Train\113_6. V některých
případech najdete ve složce jen soubory vlaku, to samé platí i o objektech, kdy je třeba zavolat poručíka
Columba, aby zjistil, ve které složce
mají být objekty umístěny.
Konečně se vám načítá samotná
trať. Průběh načítání je podezřele
rychlý. Končí několikařádkovým výpisem chyb. Pak trať konečně naběhne. Pokud jste si předtím díky
rychlému načtení mysleli, že se
vám zrychlilo PC, rychle zjišťujete
svůj omyl. Trať o desíti objektech
se opravdu nenačítá příliš dlouho…
I po načtení tratě s chybami záleží
na štěstí. Někdy chybějící objekty
ani nepostřehnete – pokud jste nebyli loni v okolí Tokia, nezjistíte, že
tam nějaký packal zapomněl umístit ten žlutý domek nalevo za předměstskou stanicí. Horší je, když je
chybějících objektů tolik, že nevidíte
ani koleje. To už pak jízda v simulátoru vyžaduje hodně velkou představivost…
Ale dost bylo teorie. Pojďme se trochu projít panoptikem hrůz poslední
doby. Když to vezmu od konce, tj. od
nejnovější tratě zveřejněné na zmíněné Wikipedii BVE, v polovině února se objevila maďarská trať HEV
Cinkota - Csömör – Kistarcsa
(http://wiki.bve-routes.com/index.
php/HEV_Cinkota_-_Cs%C3%B6m%C3%B6r_-_Kistarcsa, viz obrázek 1). Nevím, kdo dal na Wikipedii obrázek z tratě, zdali sám
autor s přezdívkou „Gothpaladinus“
nebo nějaký šprýmař. Už v samotné
ukázce totiž vidíme, jak se v oblouku
nepřekrývají textury louky, ale svítí
mezi nimi šedá proluka. Koleje jsou
lemované placatými 2D topoly, nalevo od tratě stojí kostel, za který
by se styděli i tvůrci vystřihovánek
pro Mateřídoušku. Viadukt lemuje
zábradlí, které se kamsi ztrácí, navíc
na viaduktu svítí podivně žlutý pruh.
Docela se divím, že jsou zde plynulé
oblouky, čekal bych v různém úhlu
položené rovné koleje. Máte chuť si
takovou trať stáhnout?
Následuje podobně „kvalitní“ trať
HEV Csepel (http://wiki.bve-routes.com/index.php/HEV_Csepel).
Kupodivu je od jiného autora než
HEV Cinkota… Už po zhlédnutí úvodní scenérie (viz obrázek 2), vás
jistě přejde chuť pokračovat v trati
pod lupou
Nesoudný chvástal si obvykle jako
první založí primitivní webovou
stránku, kde svítí nápis typu „Zatím zde nic není, ale jednou tady
bude trať…“. Stránka se pak třeba
více než půl roku nemění, aby posléze doznala nového designu typu
„Čím více barev, tím lépe“. S velkou
slávou je na ní umístěna trať s půlstránkovou výhrůžkou „Na všechno
mám copyright“. Nebohý návštěvník
pak stráví půl hodiny tím, že ve změti různých typů a barev písma hledá
odkaz ke stažení. Když ho konečně
najde, stáhne si několik .zip souborů (protože někdo šetřil na hostingu
a zde má limit max. okolo 1 MB na
soubor). Pak zjistí, že nejde rozbalit pátý ze šesti .zip souborů, tak
ho stahuje znovu. Pokud má štěstí, stačí jen soubor znovu stáhnout
(to se stává i u domovských stránek
openBVE), v opačném případě má
smůlu.
Obrázek 1
HEV Cinkota - Csömör – Kistarcsa
11
Obrázek 2
HEV Csepel
I/2010
dále. Trať, která se pyšní označením
„pro openBVE“ je opět lemována 2D
vegetací, žádné domy či jiné objekty
nečekejte. Pokud však chcete vědět,
jaké to je projet se v dětském vláčku
po kolejích položených na hnědém
koberci, já vás varoval…
Abychom netepali jen do Maďarů,
přesuneme se do Japonska. Tam
na vás čeká trať Tokyo Bay Cross
Line (http://wiki.bve-routes.com/
index.php/Tokyo_Bay_Cross_Line).
Kdo už z anglického názvu zavětřil,
a má se na pozoru, dělá dobře. „Trať
přes záliv“ tu už byla, stejně jako
„Trať pod zálivem“ nebo „Trať pod
horami“. Většinou je to jen usnadnění pro tvůrce, kteří si vystačí s objektem mostu, tunelu nebo dokonce
podmořského skleněného tubusu,
který pak natáhnou do několika kilometrů (viz obrázek 3). Tím jsou
hotovi.
Obrázek 3
Tokyo Bay Cross Line
A Japonsko ještě jednou. Díky japonským znakům v názvech složek
Svět BVE
Obrázek 4
Nakagou
Naši bývalí východní sousedé se probudili ze sibiřského zimního spánku
a zahltili svět BVE hned několika
tratěmi. Jednou z nich je v úvodu
zmíněné Dnipropetrovsk Metro
(http://wiki.bve-routes.com/index.
php/Dnipropetrovsk_Metro). Spoustu zájemců jistě „naláká“ jeden ze
dvou na Wikipedii umístěných obrázků, ukazujících „šedou na šedé“,
aneb jak ušetřit na barvách ve stanici metra (obrázek 5). Obrázek
z kabiny vlaku 81-717 ukazuje, jak
se tvůrce Oleg Kijashko snažil vyřešit šedý oblouk nad kolejí ve stanici.
Jen nevím, proč mám pocit, že se
dívám ven ze stanice na šedou oblohu. A ještě jedna kontrolní otázka
– jakou barvu má nejraději zmíněný tvůrce? Kdo správně odpoví do
dvaceti minut od přečtení tohoto
článku, získává balíček ruských tratí
zdarma!
obrázek 6) a Samara Metro
(http://wiki.bve-routes.com/index.
php/Samara_Metro; obrázek 7).
Mimochodem nenapadá vás při pohledu na obrázek 7, proč v Rusku (a možná jste se s tím setkali
i v Maďarsku) staví konečné metra
v pustině uprostřed polí? Nebo že
by jen autor opomněl/byl líný/neuměl (nehodící se škrtněte) dodat pár
objektů?
Obrázek 6
Nizhniy Novgorod Metro
Obrázek 7
Samara Metro
Myslím, že jsem vás znechutil už
dost. Pro tentokrát tedy končím
a doufám, že napříště budu moci
psát do jiné rubriky chválu na některou (nebo některé) nové, kvalitní
tratě.
[x]
Hrůza jménem Nakagou ještě jednou
Obrázek 5
Dnipropetrovsk Metro
Stejný autor nám nabízí ještě Nizhniy Novgorod Metro (http://
wiki.bve-routes.com/index.
php/Nizhniy_Novgorod_Metro;
12
Potřebuje tohle komentář?
I/2010
pod lupou
Kapitolou sama pro sebe je domovská stránka trati. Ten, kdo odkaz na
trať na Wikipedii umístil, patrně umí
japonsky nebo si řekl, že když se při
stahování potrápil s „rozsypaným
čajem“ on, můžeme my také. Stránka http://bvessj.net/bve/download/
dairi/index.php je totiž patrně rozcestníkem k mnoha dalším tratím
a vlakům. Bohužel nepomůže Google
překladač, ani najet kurzorem myši
nad odkaz a pozorovat stavový řádek, neboť všechny odkazy jsou zde
typu http://bvessj.net/bve/download/dairi/download.php?id=123.
Z toho se opravdu moc nedozvíte.
Takže pokud máte několik dní volna
a nechce se vám ven, nebo jste přišli
o práci (samozřejmě za předpokladu, že vám ještě neodpojili internet
nebo dokonce elektřinu), můžete se
pustit do hledání. Hodně štěstí, novodobí Indiana Jonesové…
a souborů se mi dlouho nedařilo rozbalit soubory trati Nakagou (http://
wiki.bve-routes.com/index.php/Nakagou). Pomohl až kolega Gyzma
s varováním, „že trať není nic moc“.
A co myslíte? Nemýlil se! Hrůzu
s několika baráčky, které vypadají
jako z dětské plastové stavebnice,
ospravedlňuje snad jen zmínka, že
se jedná o betaverzi (obrázek 4).
Surfujeme: Vlaky, jenom vlaky...
Vince Black
Mnohem jednodušší než vytvořit model vozidla je udělat tzv. skin, neboli jiný „nátěr“, jinou barevnou variantu. Důkazem může být stránka, kterou vám dnes chci představit v této rubrice...
Trains For openBVE and BVE 4
URL: http://sites.google.com/a/
bve4trains.com/bve-4-trains/
Jazyk: anglicky
Zaměření: BVE 4.x, openBVE
Pokud nemáte rádi zbytečně komplikované a barevně přeplácané stránky, ve kterých se těžko orientujete,
potřebujete naopak rychle stáhnout
vytoužený vlak a nechcete se dlouho zdržet, pak vám bude tato stránka sympatická.
Není totiž ničím jiným, než databází
britských lokomotiv a jednotek pro
BVE 4.x a openBVE, přičemž druhá
z verzí simulátoru zde má značnou
převahu. Kromě základních modelů
zde najdete kabiny a především externí pohledy pro známá a oblíbená
vozidla. Mezi ně jistě patří lokomotivy řady 37, 43, 47, 57, 60 či 67. Nebo
raději řídíte motorové vozy řady
143, 150, 153, 158? Oblíbili jste si
elektromotorické jednotky 320, 321
nebo 421? To vše a samozřejmě
mnohem více na vás zde čeká.
Stránky jsou rozděleny do sekcí pro
jednotlivé typy vozidel, pro přehlednost se dělí každá kategorie ještě na
několik podstránek (LOCO DOWNLOADS 2, LOCO DOWNLOADS 3
atd.). Jednotlivá vozidla jsou umístěna do řádek tabulky. V každé řádce najdete název .zip souboru, který
budete stahovat (a který se shoduje
se složkou, do které jsou potřebné
soubory umístěny), pod ním pak
odkaz ke stažení. Vedle názvu se
mohou nacházet poznámky k danému vozidlu. Doporučuji brát na ně
zřetel, často se zde nachází pouze
soubory externích pohledů, které je
třeba nahrát do složky již nainstalovaného vlaku!
Další údaje označují velikost .zip
souboru, verzi vozidla (nikoliv verzi
BVE !), datum poslední aktualizace
(umístění na web) a jméno autora.
Ani člověk s nejhoršími jazykovými
znalostmi se nemusí obávat orientace. Každému, kdo už nějaké anglicky psané stránky navštívil, něco si
odtud stáhl, a je v BVE trochu zběhlý, jistě nebudou výrazy jako Download, EMU či DMU neznámé.
Obsah stránek se neustále rozrůstá,
proto těm, kdo jezdí rádi s britskými
vozidly a často si obohacují sbírku
různými variantami modelů, doporučuji, aby se sem často vraceli. Všem
pak přeji mnoho šťastně ujetých kilometrů. Pardon, mil...
[x]
surfujeme
Svět BVE
13
I/2010
Tipy a rady: Jak na externí pohledy v openBVE
Derryck
Asi každý z nás si v openBVE již někdy povzdechl nad tím, že ten který úsek tratě by chtěl projet
s jinak složenou soupravou, než s tou, kterou předepsal autor tratě. Jakožto člověk, který vytvořil
externí pohledy pro české vlaky jsem se danou problematikou chtě nechtě musel zabývat a i když
jsem zezačátku uvažoval chybně, nakonec se mi po zásahu kolegy Gyzmy podařilo přijít dané věci na
kloub. O získané vědomosti bych se nyní rád podělil i s vámi ostatními, abyste v případě potřeby byli
schopni si sami seskládat vlak dle svých představ.
Základem externího pohledu je bezesporu dobrý model vlaku. Je-li
model vyveden nedbale či pomocí
jednoduchých kreslených textur,
možná by bylo lepší jej nedělat vůbec. Považte sami, zda vám externí
model připomínající krabici od sirek
přijde postačující. Mně osobně nikoliv; myslím, že v dnešní době je již
třeba se zaměřit na to, aby výsledné
dílo pokud možno odpovídalo realitě. Proto jsem například svou 362
několikráte předělával a dotáhl ji do
fáze, v níž je nyní.
Nechme tedy nyní teorie a pojďme
se na celý problém podívat v praxi.
Jak možná již někteří z vás ví, základem toho, aby vlak fyzicky existoval, je (kromě již zmíněného modelu) soubor extensions.cfg, který
se obvykle nachází v adresáři \train\
[nazev_vlaku] Jak takový soubor po
otevření vypadá, si můžete prohlédnout na obrázku 1.
se tedy o přímou cestu k souboru
.csv či .animated v adresáři vlaku.
Length: Parametr tohoto příkazu
určuje délku vozu s indexem X v metrech. Tento příkaz je velmi důležitý
při sestavování vlakové soupravy,
neboť na jeho základě je počítáno
umístění vozů, aby se tyto nepřekrývaly, případně mezi nimi nebyla
příliš velká mezera.
Axles: Určuje pozici otočných čepů
(podvozkový pojezd) nebo pozici
nápravy (rámový pojezd) u vozidla.
Správné určení jejich pozic je důležitým faktorem pro správné chování
vlaku v obloucích – aby jeho nápravy nevyjížděly mimo kolejnice. K
podrobnějšímu vysvětlení se ještě
dostaneme.
[CouplerX]: Určuje rozestupy mezi
jednotlivými vozy soupravy. Zde
je důležité poznamenat, že pokud
X=0, pak jde o určení rozestupu
mezi vagóny s indexy 0 a 1 atd.
Funkce jednotlivých příkazů jsme si
tedy vysvětlili, nyní se podívejme na
jejich využití v praxi. Prohlédněte
si obrázek číslo 2, díky němuž si
konkrétněji ujasníte dopad jednotlivých řádků souboru extensions.
cfg.
Nyní by vám již mělo být jasné téměř vše. Jediným problémem tedy
zůstává určení vzdálenosti Axles.
Na tuto problematiku se zaměříme
v následujících řádcích. Stěžejním
bodem pro správný výpočet je geometrický střed daného vagónu/
lokomotivy. Vypočítat pozici středu
lokomotivy není nikterak těžké. Použijeme-li totiž standardně vyrobený objekt kolejového vozidla (tedy
takový, který má střed své délky
v souřadnici z=0), bude se střed
nacházet v bodě 0. V jiném případě je vhodné vozidlo pomocí příkazu
TranslateAll posunout tak, aby se
jeho střed do souřadnice 0 posunul
– viz příklad 1.
Příklad 1 – posun středu vozidla
u objektu, který nebyl přimárně
určen pro BVE:
1. Uvažujme lokomotivu, která začíná v souřadnici z = -20 a končí
v z = 0.
2. Výše zmíněný stroj má tedy geometrický střed v z = -10 (Jak
jsem na to přišel? Celková délka
Obr. 1
obsah souboru extensions.cfg
Vysvětleme si nyní, co znamenají
jednotlivé řádky souboru extensions.cfg:
tipy a rady
[carX]: Zahajuje definici nového
vozu, kde X je pořadové číslo vozu
v soupravě. Je třeba si hned na začátku uvědomit, že vozy v soupravě jsou indexovány od 0 (zřejmě to
souvisí s indexací položek v jazyce
C#)
Object: Tímto příkazem definujeme
umístění objektu, který se má načíst
na místo vozu s indexem X. Jedná
Svět BVE
Obr. 2
Vizuální zobrazení významu extensions.cfg
14
I/2010
3.
4.
5.
6.
vozidla je rovna absolutní hodnotě výrazu -20+0, což je 20 ->
střed nalezneme logicky tak, že
20 vydělíme dvěma).
Naším cílem je posunout střed
tak, aby byl roven 0.
Provedeme na konci souboru
objektu příkaz TranslateAll, 0,
0, 10
Soubor objektu uložíme i se
změnou.
Nyní
máme
střed
lokomotivy situován v z = 0
Základní předpoklad pro správný výpočet vzdáleností otočných čepů /náprav je nyní splněn, přistupme tedy
k samotnému určení jejich pozice.
V tuto chvíli je důležité si uvědomit,
s jakým typem stroje máme co dočinění – viz. příklad 2 a příklad 3.
Příklad 2 – výpočet vzdálenosti
Axle pro vůz s rámovým pojezdem:
žili příkaz TranslateAll, můžeme nyní spočítané číslo rovnou
zapsat do souboru extensions.
cfg jako první parametr za příkaz Axles.
4. Druhý otočný čep (Axle) = z2 –
z0
5. Nezapomeneme, že -7 -(-10) =
-7 + 10 a tedy 3!
6. Vzhledem k tomu, že jsme použili příkaz TranslateAll, můžeme nyní spočítané číslo rovnou
zapsat do souboru extensions.
cfg0 jako druhý parametr za
příkaz Axles.
Tímto jsme získali plnohodnotný externí pohled, který by se měl
v obloucích a na výhybkách chovat
korektně a neměl by nikde vykolejit.
Tento postup lze však uplatnit pouze
pro vozidla, která mají jednoduchou
nápravu.
Příklad 3 – výpočet vzdálenosti
Axle pro lokomotivu s podvozkovým pojezdem:
Pro tuto úlohu bude vhodné si připomenout obrázek 2 tohoto článku,
neboť je na něm zachycena lokomotiva řady 362, která – jak nejspíše
většina z vás ví – právě takovým pojezdem disponuje. Proto nyní všichni
věnujte krátký pohled obrázku 2.
Obr. 3
1. První náprava (Axle) = z1 – z0
2. Nezapomeneme, že -13 -(-10)
= -13 + 10 a tedy -3!
3. Vzhledem k tomu, že jsme pouSvět BVE
tipy a rady
Pracujeme-li s vozem, který disponuje pouze jednoduchými nápravami, lze postupovat velmi jednoduše.
V souboru objektu si zjistíme z souřadnici středu vozidla (nazvěme tuto
proměnnou z0). Pozor, zde je třeba pracovat s původním středem, tj. v příkladu 1 by se jednalo
o číslo -10. Tento údaj si poznamenáme a následně zjistíme, v jaké
souřadnici z se nachází geometrický
střed této nápravy lokomotivy, která se nachází blíže k počátku stroje
(nazvěme tuto souřadnici z1 a předpokládejme, že je pro tento příklad
rovna -13). Jako poslední zjistíme
souřadnici středu vzdálenější nápravy lokomotivy (budiž tato z2 a rovna
-7) Poté, co tak učiníme, provedeme
jednoduché matematické úkony:
Výpočet vzdálenosti Axle není ani
zde nikterak složitý. Uvažujme opět
o lokomotivě z příkladu 1, tedy takové, jejíž střed se nachází v z souřadnici -10. Označíme-li si tuto hodnotu
jako proměnnou z0, můžeme dále
postupovat následujícím způsobem:
1. Zaměřme se nejprve na nápravu blíže k počátku lokomotivy,
tj. na obrázku 2 by se jednalo o
dvojkolí více vlevo.
2. Zde je potřeba si uvědomit, že
celý podvozek s dvěma nápravamy spočívá na jednom otočném čepu, nemůžeme tedy jako
vzdálenost Axle použít pozice
náprav. Můžeme však ze vzdálenosti náprav v podvozku (rozvor) vypočítat vzdálenost Axle
pro otočný čep.
3. Jsou-li na podvozku dvě nápravy, otočný čep musí být (v zájmu dodržení fyzikálních zákonů
páky a správného fungování
vlaku) přesně uprostřed mezi
nimi.
4. Pro tento příklad stanovme geometrické středy kol první nápravy do bodů z1a = -14 a z1b =
-12
5. Následný výpočet je velmi jednoduchý: Axle = (z1a + z1b)/2
– z0
6. Do výrazu dosadíme zjištěné
hodnoty: Axle = (-14 + (-12))/2
– (-10)
7. Správný přepis znamének je
tedy tento: (-14 – 12)/2 + 10
8. Nyní víme, že Axle = -26/2 + 10
= -13 + 10 = -3
9. Protože jsme v příkladu 1 použili TranslateAll, je možno nyní
vypočítanou hodnotu rovnou
zapsat do souboru extensions.
cfg jako první hodnotu Axle.
10. Analogicky lze vypočítat i pozici Axle č. 2, postup zde tedy již
nebudu vypisovat.
Obr. 2
Tentokráte se zaměřte na barevně vyznačené Axle
15
I/2010
Je třeba si uvědomit:
• openBVE od jisté verze zohledňuje počet vozů předdefinovaný v datovém souboru vlaku
train.dat. Chcete-li tedy předejít komplikacím v podobě nevzhledných šedých kvádrů sunoucích se za vaší lokomotivou,
musíte v souboru extensions.
cfg nadefinovat externí pohled
pro příslušný počet vozů. Pokud
•
•
nevíte jak počet zjistit, měl by
vám poradit autor vlaku.
Při výpočtech Axle je třeba dávat velký pozor na matematická znaménka. Nejedná se sice
o těžké úkony, nicméně člověk
se může snadno splést a výsledek pak bude vypadat značně
směšně.
Délka vlaku (length) se uvádí
včetně nárazníků!
Nyní by měl každý z vás být schopen
vyměnit vagóny v externím pohledu
a sestavit si vlak dle svých vlastních
představ. Pokud budete mít k této
věci nějaké dotazy, využijte prostoru
na Českém fóru BVE, kde můžeme
všichni společně celou věc prodiskutovat a pokusit se vyřešit případné
problémy…
[x]
tipy a rady
Svět BVE
16
I/2010
Naše listárna
Vince Black, Gyzma, Derryck
Dotazy do listárny můžete psát na adresu [email protected]. Příspěvky jsou redakčně upravovány.
Nevíte o nějaké pěkné trase
metra a vlaku k ní?
Martin
potvrzení tlačítka bdělosti klávesou
Delete.
Zkuste třeba trasu londýnského metra Northern Line (http://www.trainsimcentral.co.uk/northern.htm).
Chtěl bych se zeptat, jestli v budoucnu bude i Siemens M1 pro
OpenBVE.
Tomáš Kölbl
Dá se někde stáhnout metro,
které jezdí na lince C?
Martin
Pokud víme, o M1 nikdo neuvažuje.
Původní tvůrce se již dávno odmlčel
a oficiálně na webu vlak ke stažení
není. Ale to samozřejmě nevylučuje,
že se jednou někdo (např. v souvislosti s novou nebo aktualizovanou
trasou metra) do stavby nepustí...
Jistě máte na mysli soupravu M1. Tu
vytvořil německý tvůrce Martin Finken, ale již ke stažení na internetu
není. Každý zájemce si o ni může
napsat na adresu naší redakce.
Prosím o malou radu - mám
stažený vlak „Class 390“ a zobrazuje se mi podivně venkovní
pohled. Interiér kabiny se zobrazuje v pořádku. Tento problém mám i u jiných vlaků.
Také se chci zeptat, proč když
jedu s tím vlakem 390, tak mi
dole vlevo začne blikat nějaká
kontrolka a vlak posléze zastaví sám. Co bych měl stisknout,
abych se mohl znovu rozjet?
Tomáš Kölbl
Pokud jde o blikající světlo (patrně
máte na mysli v britské trati), mohlo
by se jednat o překročení rychlosti
před návěstidlem STŮJ nebo VÝSTRAHA (v britských tratích) nebo
nepotvrzení tzv. SLUNEČNICE (tj.
nezmáčkl jste Insert po zvukové
výzvě). Také to ještě může být ne-
Svět BVE
shitman
Vše by mělo jít stáhnout z této stránky: http://bverb.free.fr/lignes%20
OpenBVE.htm. Odkaz „Lignes“ znamená „Trasy“, „Telechargements“
pak „Download“.
Rád bych se zeptal, zda nevíte
něco o vývoji 3D interiéru pro
soupravu řady 323 a animovaného exteriéru pro tutéž soupravu. K vidění je v prezentačním videu „openBVE - Class 323
3D Cab, Interior, and Watford
Junction to Rugby“ na YouTube (http://www.youtube.com/
watch?v=QxgfhGZHznU,
pozn.
red.), ale nepovedlo se mi ji nikde najít ke stažení. 3D kabinu
strojvedoucího již mám, ale s
exteriérem jsem příliš nepochodil. Nějaký jsem sice sehnal, ale
je to taková krychlička s texturami 120x120 a opravdu příliš
dobře nevypadá.
Dále jsem se chtěl zeptat, jest-
17
shitman
Kabina vlaku ve 3D byla ke stažení na stránce http://www.railsimroutes.co.uk/blog/. Nic bližšího o
dalším vývoji nebo případných novějších verzích nevíme. Na videu je
lokomotiva řady 87 (http://en.wikipedia.org/wiki/File:87005_%27City_
of_London%27_at_London_Euston.
JPG, http://www.bve.cz/depot/uk/
br_class87.html - tam najdete i odkaz ke stažení, ale jen pro BVE 2 a
4, pro openBVE patrně zatím nebyla
zveřejněna).
Zkoušel jsem nainstalovat BVE,
ale nefunguje mi ani jedna verze. BVE 2.6 hlásí „Aplikace nemohla být spuštěna, protože
součást MSVBVM60.DLL nelze
najít. Potíže pravděpodobně
odstraníte opětovnou instalací
aplikace“. To jsem ale zkoušel
bezvýsledně. Verze 4 zase hlásí „...has encounted a problem
and needs to close“.
Mám na Noteboku NET Framework 1.1 až 3,5 SP1. A program v Microsoft Visual FoxPro
hlásí „Nelze najít podpůrnou
knihovnu....“, ačkoli jsem ji
rozbalil do System32. Zkoušel
jsem i reinstalace s restartem,
ale pořád to samé. Nevíte, kde
je problém?
Patrik
V případě BVE 4 vám patrně chybí nastavení národního prostředí
ve Windows na angličtinu (http://
www.bve-cz.net/instalace/spusteni4.html). U Visual FoxPro je potřeba stáhnout podpůrnou knihovnu,
odkaz najdete na mých stránkách v
sekci programy (http://bve.cz/files/
libraries.zip), včetně popisu kam
soubor rozbalit.
I/2010
Naše listárna
Museli bychom stažený vlak vidět,
ale na 90% nebude mít definovaný
externí pohled (soubor extensions.
cfg) nebo bude chybět složka pro
externí pohled (např. ext_view).
OpenBVE od určité verze může zobrazovat vždy externí pohled v podobě „šedých krabic“, a to v případě,
že se liší definice počtu vozů v souboru train.dat od definice v souboru
extensions.cfg.
Potřeboval bych francouzskou
trať Ligne TGV a Chars-Gisors
pro openBVE a s nimi vlaky TGVr
a z20900, také pro openBVE (s
ext. pohledem). Na domovské
stránce je nemohu najít... Bohužel neumím ani slovo francouzsky.
li nevíte, co je za vlak ve druhé
části zmíněného videa (cca od
3:00), a kde by se dal i s ext.
pohledem stáhnout.
Co se týče BVE 2.6, nepíšete jaký
operační systém používáte, a ani
zda jste si nainstaloval základní trať
Uchibo. S Vámi popisovanou hláškou jsem se (odpovídá Vince Black)
zatím nesetkal, ale pokud máte Visty nebo snad dokonce Windows 7,
tam by mohl být problém.
Dobrý den, chěl bych se zeptat
v jakém programu jde spustit soubor FBT - Vranov era.
exe, (8.44MB) a FBT debug.
exe, (116.79kB) na stránkách
http://www.brnobve.webgarden.cz/download, protože mi
to v PC nejdou spustit.
pa-pavoucek
Svět BVE jako pravidelný čtvrtletník by určitě potěšil mnoho
lidí, a rozhodně je to lepší, než
když ob týden navštěvuji stránky Vince Blacka (http://www.bve.
cz, pozn. red.), hledám v novinkách a stále nic nenacházím.
Samozřejmě nic proti autorovi
stránek, zajdu tam docela rád,
ale ve vydávání časopisu poslední dobou chybí jakési >něco<,
co dělalo časopis zajímavější.
Tady neplatí, že kvantita lepší
než kvalita, ani kdo si počká,
ten se dočká. Někdy totiž musí
čekat zatraceně dlouho...
shitman
Předpokladem je, že jste oba soubory stahoval přes Mozillu Firefox,
která s nimi má problémy. Řešení je
následující - buď stáhnout soubory pomocí jiného prohlížeče, nebo
ve Firefoxu zvolit „Uložit jako“ a do
okénka napsat „FBT.exe“. Pak by to
mělo fungovat normálně... Zmíněný
FBTdebug byl nyní opraven, je třeba
se přesně řídit instrukcemi. Instalační soubor tratě je možno zaslat i
mailem...
(Odpovídá Vince Black, autor zmíněných stránek:) Že bude Svět BVE
vycházet jako čtvrtletník, i když neoficiálně, s tím se trochu počítalo.
První (a jediná) tři čísla z roku 2009
čtvrtletnímu vydání zhruba odpovídala. Pak však nastal útlum novinek, a to dokonce i kolem vánočních
svátků. Jistě si vzpomenete, že ještě
nějaké 2-3 roky zpět se vždy tvůrci
kolem Vánoc snažili něčím překvapit. Možná i to je známka pomalého
konce BVE
K frekvenci vydávání časopisu:
pravidelné vydávání bylo o mnoho lepší, i když jednou za měsíc
je asi přece jenom trochu moc.
Nepravidelným vydáváním jsme se
snažili vyhnout se tlaku před pevnou uzávěrkou časopisu, kdy nebude o čem psát. Kdyby časopis
vycházel pravidelně, čtvrtletně, mu-
seli bychom 4. číslo vydat koncem
roku 2009. Ale co bychom tam dali?
Opravdu by vám stačil „výtisk“ o
pěti stránkách, kde bude pár novinek a možná tak ještě galerie náhledů („Putujeme obrazem“) z nějaké
trasy? Jistě, asi bychom s kolegy
našli nějaký ten zážitek do rubriky
„Zamyšlení“ nebo vypátrali něco od
konkurence, ale to už by časopis o
BVE moc nebyl, že?
Také si trochu si protiřečíte. Píšete,
že pravidelné vydávání bylo lepší, zároveň ale dodáváte, že „ve vydávání
časopisu poslední dobou chybí jakási >něco<, co dělalo časopis zajímavější“. Aby byl časopis zajímavější,
musí být dost materiálu. Ale ten materiál se musí nejprve nashromáždit
z něčeho! Pravidelné vydávání nám
dostatek materiálu nezajistí. K Vaší
další větě: „Tady neplatí, že kvantita
lepší než kvalita, ani kdo si počká,
ten se dočká.“ - mám bohužel pocit,
že tady vždy musí platit jedno nebo
druhé. Buď bude kvantita převažovat nad kvalitou, nebo si budete
muset počkat.
Co se týče novinek na mých stránkách - fungují už mnoho let, a jistě každý ví, že do novinek umisťuji
pouze avízo na nové přírůstky na
mých stránkách, nikoliv na jiných.
To dělá kolega Gyzma a je zbytečné,
abychom oba dělali totéž.
[x]
Naše listárna
3D kabina soupravy řady 323
Svět BVE
18
I/2010
Připravuje se: Znovu o Watford Junction - Rugby
Vince Black
Anthony Bowden nás pravidelně informuje o postupu prací na své zcela přepracované trati. Ta se
patrně stane demostrací čeho všeho je možno v openBVE dosáhnout. Tentokrát se na stránce http://
www.railsimroutes.co.uk/blog/ zaměřil na stíny, díky nimž je trať opět o velký krok blíže realitě.
Naše počítače si jistě sáhnou až na dno svých hardwarových sil, ale jistě to bude stát za to. Teď už
jen zbývá, aby trať také někdy vyšla...
připravuje se
Svět BVE
19
I/2010
Připravuje se: Znovu o Watford Junction - Rugby
připravuje se
Svět BVE
20
I/2010
Reportáž: O jedné neuskutečněné touze a anglickém nádraží
Text a foto Vladimír Podhola
Není snad jediného příznivce BVE, který by v simulátoru neřídil aspoň některou z anglických lokomotiv či souprav. Jak takový vypadá ve skutečnosti, jsme znali jen z panelu v BVE, případně z virtuálního depa Vince Blacka a dnes i z openBVE. Obrázek je obrázek, ale stát na peronu vedle takového
stroje jako je BR Class 37 nebo vidět, jak si to anglickou krajinou sviští „HST 4 Virgin“ musí být zcela
jiný zážitek.
Když jsme si loni na jaře s manželkou kupovali poznávací zájezd do
jihozápadní Anglie, uvědomil jsem
si, že bych kromě Stonehenge, středověkých katedrál či historických
měst, mohl i potkat nějakou tu anglickou lokomotivu.
Ale čím turisticky zajímavější místo,
tím menší naděje, že by sem vedla železnice. V takovém Dartmooru
můžete potkat kromě ovcí ještě tak
psa Baskervilského.
První velkou příležitost jsem vycítil
v St. Austellu, kde jsme měli přespat
3 noci v hotelu. Vede zde trať do
Plymouthu, která je mimochodem
i v BVE (BVE Cornwall). Jenže hotel
byl na pobřeží s krásnou vyhlídkou
na moře, ale do vlastního města
a tudíž i na nádraží to bylo hodně
kilometrů a tak naděje pohasla.
Pak jsme ale navštívili městečko
a malebné přímořské lázně Minehead v Sommersetu. Průvodce nám
oznámil, že budeme s autobusem
parkovat u nádraží! Samozřejmě
drtivá většina účastníků zájezdu to
uvítala jako příležitost použít zdejší
WC. Jenže jak vidíte na předposled-
Nádraží Minehead
ní fotografii na další stránce, WC
je určeno pouze pro „džentlmeny“
a „ladies“. Sice nejsem žádný džentlmen (jak tvrdí moje žena), ale odvážil jsem se vstoupit. Rozdíl mezi
WC u nás a v Anglii není téměř žádný. Snad jen u nás na WC nevisí
plakátky upozorňující na nebezpečí
prasečí chřipky.
Obhlídkou nádraží jsme zjistili, že
21
I/2010
reportáž
Vše bylo jasné když jsem vypátral jízdní řád. Tady žádné „dělnické
vlaky“ nejezdí. Jedná se o West Somerset Railway, mající 1 dieselovou
a 2 parní lokomotivy, a trať s deseti
stanicemi. Pořádají něco na způsob
našich nostalgických jízd, ovšem ve
srovnání s námi neskutečně mnoho.
Konec konců Minehead jsou přímořské lázně a tak se jistě zájemců
najde dost. Navíc místní mají 50%
slevy. Jen je nutno si včas rezervovat místo. I vagony jsou historické,
se stolečky, a dle charakteru jízdy
Něco pro obdivovatele páry...
Svět BVE
koleje zde končí. Nádražíčko bylo
malebné, budící dojem, že se zde zastavil čas. Dokonce jsem se přistihl,
že se dívám, jestli se na nástupišti
neobjeví slečna Marplová či mrtvolu
zkoumající Hercule Poirot. Ale mrtvola nebyla a kromě návštěvníků WC
zde nebyla ani noha, jen vzadu dvě
dýmající parní lokomotivy pamatující
asi 2. světovou válku. Abych nezapomněl, na prodlouženém nástupišti
vzadu skládali tři svalnatí muži pivo.
Na tom by nebylo nic divného, ale
na nádraží nebyla nejen restaurace,
ba ani jakýkoliv stánek s občerstvením – když pominu kohoutek s pitnou vodou.
se prodává občerstvení v bufetovém voze. Jízdy rozhodně nebudou
nudné, kromě krásné krajiny slibují
i něco navíc. Takové jízdy s názvem
Murder and Mystery Trains (Vlaky
vražd a záhad) asi přinesou i mrazení v zádech a Jazz and Swing Evenings zase zážitky hudební. Provoz
začíná 21. března jízdami Spring
Steam Gala, končí samozřejmě jízdami se Santa Clausem.
A teď to nezajímavější pro fandy
BVE. Společnost také pořádá Steam Engineman Courses tj. kursy
pro strojvedoucí. Podmínkou je věk
nejméně 18 let a samozřejmě dobrý zdravotní stav. Nabízí jedinečné
zážitky při házení uhlí lopatou do
topeniště parní lokomotivy! Není to
úžasné? Kam se na to hrabe taková
jízda v simulátoru. Ceny jsou lidové:
jednodenní kurs (taková přípravka)
za Ł 195.00, třídenní kursy na strojvedoucího a topiče až Ł 395.00. No,
neberte to! Když ale spočítám cestu
do Anglie, ubytování a další výlohy,
tak stejně asi zůstanu u BVE.
Tady bych mohl skončit, ale poslední
den pobytu v Anglii jsme se zastavili v městečku Rye poblíž Brightonu.
Zrovna jsem se chystal fotografovat zajímavý dům, když jsem uslyšel zvuk blížícího se vlaku. A tak
se mi sice trochu zdálky, ale přece
jen podařilo vidět vlak, který mám
i v simulátoru. A nechám na čtenářích, zda se jim vlak (na poslední široké fotografii) podaří identifikovat.
Snad jen napovím, že je ve virtuálním depu Vince Blacka.
Nastoupit či nenastoupit?
[x]
Kamenné depo pro odpočinek lokomotiv
U nás „Páni“ - zde „Gentlemen“
reportáž
Městečko Rye - projíždí DMU
Svět BVE
22
I/2010
Zajímavost: Proměny železničních vagónů v luxusní byty,
kavárny nebo hotely
Pokud pánové žijete v jedné domácnosti s partnerkou nebo jste ženatí, možná se vám už někdy stalo, že vám vaše drahá polovička po dlouhých hodinách strávených u PC řekla, ať se „do těch vašich
mašinek“ raději odstěhujete. Věřte, že pro některé lidi to zase takový problém není.
A má to i své výhody. Zvenku může
váš příbytek vypadat jako obyčejný
vagón, který zloděje lákat nebude,
uvnitř se však bude skrývat luxusní
byt. Pokud však teď začnete zvědavě nahlížet do každého odstaveného
vozu na nádraží, odkud jezdíte do
práce či do školy, musím vás hned
vyvést z omylu. Tohle vše je k vidění zatím převážně ve Spojených
státech.
Na upravené vagóny lze narazit
v USA na různých místech. V Portlandu byste našli takto vytvořený
byt s 246 m2 plochy a 3 m vysokým
stropem. V Kalifornii u jedné zátoky
kotví hausbót, který je přestavěný
z vozu Severopacifické železnice.
Není bez zajímavosti, že na této železnici sloužil od roku 1889 do roku
1936 a až do současnosti může návštěvník v jeho interiéru vidět spoustu artefaktů z původního vagónu.
Svět BVE
Jistě vás napadá, jestli jeden vagón
není málo. Megalomani by možná
zavítali do Fairbanksu na Aljašku
(http://fairbanksalaskabedandbreakfast.com/index.html), kde na ně
čeká hotel se třemi ložnicemi a jídelnou (viz prostřední obrázek nahoře). Tento čtyřvozový hotel na
kolejích nabízí návštěvníkům výhled
na údolí Tanana.
Druhý život však železničním vozům
vdechli i v Rusku, kde můžeme dokonce najít vagóny přestavěné na
stánky pravoslavné církve.
V nizozemském Hoogwoudu můžete
zase najít vagóny společnosti B&B
(Bed & Breakfast, viz prostřední obrázek dole), který své původní transportní určení nezapře – pneumatika
slouží coby umyvadlo, postel je ve
23
tvaru kanoe, vana ve tvaru sombrera (http://travel.spotcoolstuff.com/
unusual-hotels/holland/controversy-tram-inn).
Ani londýnské metro nezůstalo stranou. Vysoko položené vyřazené vagóny z metra, počmárané – jak jinak
– graffiti, můžeme najít ve čtvrti Village Underground.
V Česku se zatím můžete dojít občerstvit k pražskému nákladovému
nádraží, kde stojí vagón přestavěný
na bufet nebo na známé Václavské
náměstí, kde najdete kavárnu ve
dvou vozech staré tramvaje.
Pokud jste někdy v BVE využili tzv.
pohledu cestujícího, tak i zde jde
vlastně o přestavbu – a to z reálného vozu na objekt v simulátoru.
Možná se někdy v BVE projedeme i
podobně „ztřeštěnými“ vozy…
[x]
Zdroj: článek na serveru novinky.cz
I/2010
zajímavost
Do podobných „soukromých bytů“
nemusíte být pozváni, určitě vás
však uvítají v podniku Getaway Redcaboose na poloostrově Washington. Jde o předělávku služebního
vozu (něco jako naše vozy Daak,
ale větší, viz obrázek vlevo nahoře
a vlevo dole) na hotel a kavárnu.
O podobných předělávkách se mů-
žete více dočíst na stránce http://
www.redcaboosegetaway.com/index.html.
Zajímavost: Vlaky ve filmu – Přejezd Cassandra
Vince Black
Filmy s leteckou či železniční zápletkou jsou lákavým cílem filmařů. Ovšem zatímco laická část diváků tají dech nad akrobatickými kousky na střeše vagónu či nad nervy drásající, zdánlivě bezvýchodnou situací obřího dopravního letadla řítícího se do katastrofy, u zasvěcených diváků se střídá
shovívavý úsměv s ironickým úšklebkem či dokonce nevěřícným kroucením hlavy. V čísle 2006/8-9
jsem si v rubrice Zamyšlení posvítil po technické stránce na film Orient Expres, kde jsem se krátce
zmínil i o filmu „Přejezd Cassandra“. Ten bude námětem následujících odstavců.
Stručný děj
Myslím, že tento poměrně dobře
známý film není třeba dlouze představovat. Ve snímku z roku 1976
(http://www.csfd.cz/film/1722-prejezd-kassandra-cassandra-crossing-the/) se objevilo hned několik
známých hereckých hvězd. V mezinárodním obsazení tu zazářila italská
herečka Sophia Lorenová, američtí
herci Burt Lancaster a Martin Sheen,
z Británie přijal pozvání Richard Harris
a mnoho dalších. Režie se ujal George
P. Cosmatos, který má na svém
kontě i takové filmy jako Rambo II,
Leviathan, Kobra či western Tombstone.
Zápletka filmu začíná nepodařeným
teroristickým útokem dvou Švédů ve
Světovém zdravotnickém středisku
v Ženevě, kdy teroristé omylem
vyhodí do vzduchu laboratoř, kde
americká armáda tajně skladuje
vzorky biologických zbraní. Jeden
z teroristů je při výbuchu těžce zraněn a zadržen, zatímco druhému
se podaří utéci. Ukryje se ve vlaku
mířícím ze Ženevy do Stockholmu.
Choulostivého případu se ujímá plukovník americké zpravodajské služby
MacKenzie (Burt Lancaster). Je jasné, že uprchlý a nakažený terorista
je hrozbou pro širokou veřejnost.
Svět BVE
Chyby
Natáčení na železnici samozřejmě
vyžaduje koordinaci práce filmového
štábu s grafikonem dopravy. Tvůrci
musí často točit na málo frekventovaných či zkušebních tratích, které ve
filmu musí prezentovat reálné tratě,
což se pochopitelně nevyhne kritice
diváků znalých místních poměrů. Ve
snaze strhnout diváka co nejvíce do
děje si však bohužel dost často produkce zapomene ohlídat řazení vozidel nebo fakt, zdali daná lokomotiva
vůbec může v dané zemi či regionu
jezdit. To byl příklad v úvodu zmíněného filmu Orient Expres, kde
celou soupravu táhla z Paříže přes
půlku Evropy bulharská posunovací
lokomotiva. Další nejčastější chybou
je měnící se skladba vagónů nebo
vyložené fyzikální nesmysly. Obojí
najdeme i v „Kassandře“.
Ještě než se pustím do rozebírání
děje, musím upozornit, že předmětem tohoto článku není zesměšňovat tvůrce. Ve své době byl Přejezd
24
Kassandra velký trhák a své fanoušky má dodnes. Napínavému ději
nelze nic vytknout, stejně tak jako
hereckým výkonům. Spíš to berte,
vážení příznivci železnice, jako takové pobavení, odlehčující čtení.
Ostatně kdo jste film viděli, jistě jste
si některých nesrovnalostí všimli
sami.
Naše sledování filmového vlaku začíná v Ženevě. Vlak by měl směřovat
po trase Ženeva – Basilej (tam se
natáčely i nádražní scény odehrávající se v Ženevě) – Paříž – Brusel
– Amsterdam – Kodaň – Stockholm.
Už zde se objevuje první drobná
nesrovnalost – ve filmu je zmínka
o „zastávce v Paříži“. Francouzské
hlavní město má ovšem všechna
nádraží „hlavová“ (tj. koncová, takové je např. i Masarykovo nádraží
v Praze), to znamená, že z něj vlaky
mohou odjíždět pouze směrem, ze
kterého předtím přijely, nádraží nejsou průjezdná. Nevím, jak by tedy
zastávka probíhala, z Basileje by
vlak přijel patrně na nádraží Gare de
l‘Est, do Bruselu však vlaky odjíždějí
ze sousedního Gare du Nord. Vlak
by tedy musel odjet ze stejného nádraží a nějakým krkolomným způsobem Paříž objet.
obrázek č. 1
Re 4/4 II - odjééézd!
V úvodní nádražní scéně vidíme vlak
složený z osmi vozů – poštovní, vůz
1. třídy, spací vůz společnosti CIWL,
opět vůz 1. třídy, nápadně červený
restaurační vůz, soupravu uzavírá
opět poštovní vůz. V čele vlaku je
zapojena švýcarská elektrická lokomotiva Re 4/4 II (viz obrázek 1;
http://de.wikipedia.org/wiki/SBB_
I/2010
zajímavost
Stopy vedou záhy do zmíněného
vlaku. Vyvstává otázka, zdali vlak
zadržet a riskovat rozptýlení tisícovky pravděpodobně nakažených cestujících do všech koutů světa, nebo
vlak nechat odvézt na bezpečné
místo, kde by byli všichni podrobeni karanténě. Plukovník MacKenzie
však má ještě jeden úkol – zahladit
„průšvih“ americké armády ohledně
biologických zbraní. A ten se nejlépe zahladí tak, že nebudou žádní svědci. Ideálním řešením se zdá
být přesměrování vlaku do Polska,
do bývalého koncentračního tábora Janov. Oficiálně by se tam našlo
dočasné útočiště pro všechny ces-
tující, neoficiálně jen MacKenzie ví,
že cesta do tábora vede přes starý
nepoužívaný viadukt zvaný Přejezd
Kassandra. Na zchátralé stavbě se
vlak dozajista zřítí…
Re_4/4_II). V následujících záběrech ze stavědla vidíme ještě stejné
složení vozů.
Během dramatického děje, kdy už je
jasné, ve kterém vlaku se terorista
ukrývá a kdy má zpravodajská služba dilema kde a jak (a zdali vůbec)
vlak zastavit, si užijeme různých záběrů na projíždějící vlak. Tyto záběry se střídají se záběry ze Světového
zdravotnického střediska a detaily
zasmušilé tváře plukovníka MacKenzieho. Nicméně ze záběru na obrázku č. 2 se nelze ubránit dojmu, že
již sledujeme jiný vlak, všimněte si,
že červený restaurační vůz chybí.
obrázek č. 2
Kolego, kde mají restaurační vůz?
Plukovník MacKenzie vydává rozkaz
odklonit vlak do Polska. Zde přichází
perlička především pro české diváky. Všimněte si na obrázku č. 3,
kudy měl transport projíždět. Ano,
přes naše území! Zatímco v Americe
to jistě (při všeobecně známé neznalosti východních zemí) tvůrcům
diváci „zbaštili i s navijákem“, v českých kinech jistě vypukl při pohledu
na detail mapy plánovaného odklonu hurónský smích. Nebo spíš u českých obrazovek, protože díky faktu,
že by měl být transport lidí nakažených americkou biologickou zbraní
převážen přes tehdejší socialistické Československo, byl film údajně
u nás velice rychle z kin stažen.
Kvůli scéně vyzvednutí psa přichází
jeden z největších „kopanců“ celého
filmu. Vidíme helikoptéru sledovat
vlak, co však už nevidíme, jsou dráty! Vlak totiž najednou jede neelektrifikovanou tratí. Na tom by nebylo nic moc divného, kdyby ho stále
netáhla stejná elektrická lokomotiva
(obrázek č. 4). Důvod je jasný, jen
těžko by mohlo být něco vytaženo
z jedoucího vlaku, pokud by vlak
jel po elektrifikované trati. Toho si
byli vědomi i tvůrci filmu Mission:
Impossible, a tak aby se mohl Tom
Cruise předvádět ve třistakilometrové rychlosti na střeše TGV, musela
jet tato jednotka chvíli patrně na solární pohon…
trati, abychom ji vzápětí hned zase
opustili (obrázek č. 6).
obrázek č. 6
Tady orel, ta trolej tu jenom překážela!
Pokud vás teď napadá, jak by mohl
tak dlouho cestu řídit jeden strojvůdce a jestli by najednou opravdu
byly volné cesty přes půlku Evropy,
tak i na to filmaři mysleli. Následuje zápletka se zastavením v Norimberku. Zde má být vlak „zapečetěn“
tak, aby až do Polska nikdo nemohl
ven. Zarážející je pohled na lokomotivu v čele přijíždějícího vlaku – jak
sami můžete vidět z obrázku č. 7,
je to jiná lokomotiva než ta, která
vyjela ze Ženevy. Vzhledem k tomu,
že vlak nesměl nikde zastavit, jak
dokázaly švýcarské či německé dráhy vyměnit lokomotivu za jízdy?
obrázek č. 7
Jak to ten Copperfield jenom dokázal?
Následuje tedy několik záběrů, kdy
vlak pohání nevysvětlitelná síla.
Nebo že by dieselový postrk mimo
záběr? V každém případě hned
v dalším záběru (obrázek č. 5) se
již ocitáme zpět na elektrifikované
Děj pokračuje několika poměrně
rozvleklými scénami z vnitřku vlaku. Posléze je lokomotiva vyměněna
a vlak pokračuje do Polska. Tentokrát je v čele vlaku lokomotiva motorová. Jde však o francouzský stroj
řady 66. Zajímavé – kde Němci vzali
francouzskou lokomotivu, aby odtáhla mezinárodní vlak do Polska?
Na obrázcích č. 8 a 9 si všimněte
nejen oné lokomotivy, ale i změny
skladby vozů, hned za lokomotivou jsou řazeny oba poštovní vozy
(v dřívějších záběrech byl jeden na
začátku a na konci soupravy).
obrázek č. 5
Dar mistra Křižíka...
obrázek č. 8
Bon soir, Pologne!
obrázek č. 4
Někdo nám ukradl dráty!
Brzy i cestující začínají tušit, že něco
není v pořádku. Vlak nezastavuje
tam kde má, a půvabný obličej Sophie Lorenové, která spatří jedno
z nádraží zatarasené policejními
vozy, mluví za vše.
Nakažený terorista je nalezen ukrytý
Svět BVE
25
I/2010
zajímavost
obrázek č. 3
Jak jsme mohli být v roce 1976 nakaženi...
v poštovním voze. Spolu s ním se nakazil i pes ve vedle stojící přepravní
kleci. Zatímco záškodníkovi již není
pomoci, pes může být převezen do
Ženevy na zkoumání stupně nakažení a nalezení protilátky. Je rozhodnuto vyzvednout psa z jedoucího
vlaku, pomocí helikoptéry. Pro ty, co
přišli ke čtení článku později, ještě
jednou shrnuji: po Evropě jede vlak,
ve kterém se nachází okolo tisíce
s největší pravděpodobností biologickou zbraní nakažených cestujících. Je nutno je zavézt do Polska,
kde se všichni v bývalém táboře
podrobí karanténě. Do té doby nesmí vlak nikde zastavit, aby nikdo
nemohl vystoupit (rozuměj utéci).
obrázek č. 9
Přiznejte se, kdo přepojil ten poštovní vůz?
Konečně se blížíme k pověstnému
mostu Kassandra. Dle děje filmu od
roku 1948 nepoužívaným viaduktem, pod kterým dříve žili lidé, aby
se později z obavy před zřícením odstěhovali. V této části děje se sešlo
hned několik chyb najednou.
Tou nejmenší a nejsnáze odpustitelnou je fakt, že se skutečný most nachází ve Francii, jmenuje se Viaduc
de Garabis (http://cs.wikipedia.org/
wiki/Garabit_viaduct).
Mimochodem, jeho tvůrcem není nikdo jiný
než slavný autor symbolu Paříže,
Gustav Eiffel. Most se stále využívá.
Další chyba je patrna ze záběru na
obrázku č. 10. Tvůrci nám nabízejí
několik působivých záběrů na zchátralý most. Vidíme zrezavělé nosníky,
trouchnivějící pražce, téměř čekáte,
že se most zřítí hned v následujícím
záběru, jen co do něj foukne trochu
silnější vítr. Vidíme ale také sloupy
trakčního vedení, které jsou typické pro Francii. Navíc podle stránky
http://www.moviemistakes.com/
film245 pokud by se měl děj odehrávat v Polsku, není možné, aby
trať byla elektrifikována, neboť
u našich severních sousedů došlo
k elektrifikaci železnice až počátkem
šedesátých let. Lze tedy jen těžko
předpokládat, že by někdo elektrifikoval trať, která se od roku 1948
nepoužívá.
Pokud jste opravdu „hnidopiši“, kteří
sledují ve filmu každou nepřesnost,
brzy to vzdáte. Děj sice nabývá na
dramatičnosti, protože se skupinka odvážlivců (poté, co jim bývalý
vězeň z tábora prozradí v jakém je
most skutečně stavu) rozhodne alespoň vlak za jízdy rozpojit, protože jednotlivé části soupravy by na
zchátralém mostě měly větší šanci
projet. Chvíli sledujeme vlak jedoucí
pod dráty, chvíli jede po typické trati lokálky, do další zatáčky už jede
opět pod dráty, atd.
rázek č. 13). Naše železničářské
oko při pohledu na modýlky padající
z makety mostu zaslzí a říkáme si
„proč to vždycky musí odnést fíra“?
Ze záběru na obrázku č. 14 pak se
pak ještě nabízí otázka, jak asi mohli
v tom srázovitém a skalnatém údolí
pod mostem žít lidé, ale věřte, to už
je opravdu detail…
obrázek č. 14
Prodám chatu na Sázavě. Zn. levně.
obrázek č. 11
Najděte sedm rozdílů!
Přichází finální scéna. Vlak najíždí na
most. Mezitím však někdo stihl zrezavělé koleje přebrousit (porovnejte si obrázek č. 10 s obrázkem
č. 11). Soupravu se ale podařilo rozpojit a první část najíždí na most. Na
obrázku č. 12 vidíte, že k rozpojení
došlo za restauračním vozem (mimochodem i ten byl v záběrech různě otočen, poznalo se to podle sběrače umístěného na střeše). Podle
skladby vozů, které jsme si popsali
v úvodu, by za ním měl následovat
jeden osobní a jeden poštovní vůz.
Na záběru však vidíme minimálně
dva osobní vozy.
Závěr
Je jasné, že se ve filmech podobných žánrů lze jen těžko vyhnout
chybám. Jelikož jsme lidé tolerantní,
dokážeme to jistě tvůrcům odpustit, pokud je nám odměnou slušný
a napínavý děj. A to v tomto případě
rozhodně platí.
[x]
obrázek č. 12
Já říkal, že to ty hřebíčky neudrží!
Americké lokomotivy na evropských
tratích
Aneb poněkud úsměvná verze plakátu
(plakáty převzaty ze stránek csfd.cz
a imdb.com)
obrázek č. 10
Údržbáři letos opět zaspali...
Nabízí se dále otázka, jak se vlak
ocitl na elektrifikované trati, když
v předchozím záběru jel po neelektrifikovaném úseku a nikde nebyla
žádná odbočka.
Svět BVE
obrázek č. 13
Kdepak asi udělali soudruzi z PLR chybu?
26
I/2010
zajímavost
Beznadějně vetchý most povoluje, lokomotiva spolu s dalšími vozy
padá nevyhnutelně do propasti (ob-
Zamyšlení: O tvorbě
Text a foto Derryck
O cestování vlakem toho v našem časopise bylo sepsáno již mnoho. Při jízdách za našimi cíli se často
přihodí události, které bychom nečekali – některé radostné, jiné méně. A zatímco o ty první se třeba
rádi podělíme s přáteli, na ty druhé bychom většinou nejraději co možná nejdříve zapomněli. Pojďme si nyní položit pár otázek ohledně lidí kolem BVE a zamysleme se nad situací simulátoru…
Když jsem 25. 12. 2009 v Brně nastupoval do rychlíku směrem na Bohumín, hlavou se mi honilo několik
myšlenek ohledně BVE. Uvažoval
jsem, kam se ztratili největší nadšenci z mojí knihy návštěv – tedy
„Tom“ a „Luk“. Dříve nebyl snad
jediný den, kdy jsem od nich na
stránkách neměl vzkaz, ale nyní to
bude již několik měsíců, od chvíle,
kdy se ozvali naposledy. Nejspíše
se oba dva těšili na avizovanou trať
a dychtivě očekávali, kdy jim spadne
do klína. Jenže co čert nechtěl, vyskytly se problémy a datum dokončení se tak muselo několikráte posunout. Nakonec prodleva nebyla tak
markantní, neboť jsem nový úsek
plánoval vydat na své narozeniny
(tedy koncem listopadu), ale zdařilo
se mi to až 13. prosince.
Proč zde tyto věci píšu? Je to jednoduché a psal jsem o tom již kdysi
dávno v jednom ze svých zamyšlení;
věc, která jde stěží a žádá si přemýšlení, prostě v Čechách nenalézá
tolik příznivců jako věci jednodušší,
byť třeba kvalitativně horší. Nechť
si každý z vás udělá obrázek sám
a porovná si pro sebe například
openBVE a MSTS. Na jedné straně
spousta času stráveného tvorbou,
obtížnost tvorby a kvalitní realistické
chování vlaku v závislosti na trati, na
straně druhé pak všemocné editory,
ale vlaky jezdící po kolejích stylem
sunoucího se curlingového kamene.
Když jsem seděl ve svém kupé
a naše souprava se konečně uvedla
do pohybu, přemýšlel jsem, v čem
je chyba. Jestli jsou Češi opravdu
tak líní sami něco vytvořit a jen pasivně čekají, kdy a co se kde objeví, aby to následně mohli vyzkoušet
a zkritizovat, nebo tak hloupí, že
prostě tvorby nejsou schopni. Ať tak
či onak, obojí je poněkud smutné
a svědčí o celkové mentalitě národa (tím se nechci dotknout světlých
výjimek).
Český národ je národem prazvláštním. Většina lidí všemu nejlépe rozumí, všechno zná a má vždycky
pravdu (zejména v restauračním
zařízení a po několikáté sklenici alkoholického nápoje), ale nějak tyto
bezesporu výjimečné vlastnosti nedokáže využít ku prospěchu věci
(a tím nemusí být myšleno jen BVE).
Jestli to tedy není tím, že všichni
jen mlátí prázdnou slámu a ve skutečnosti se za jejich velkými řečmi
schovávají malí ustrašení zbabělci,
kteří se snaží neukázat svoji neznalost a „nebýt za debila“. Bohužel je
výsledek často zcela opačný, aniž si
to většina jedinců uvědomí. A tak
se většina lidí zmůže zejména na
to, že něčí práci zkritizuje, nebo se
ji pokusí zesměšnit. Vím to z vlastní
zkušenosti, neboť ačkoliv v mojí návštěvní knize byly na trať FBT pouze
kladné ohlasy od lidí, kteří dokážou
práci druhých ocenit, věřte či nikoliv, mailem mi došlo i několik značně vulgárních „pozdravů“. Já sám
se kritice nebráním, ale je třeba ji
pojmout konstruktivně a ne stylem,
který kdysi předvedl jistý „Karel“.
Postupně mne úvahy začínaly čím
dále tím více znechucovat a raději
jsem jich postupně nechal. Nemá
smysl se zbytečně rozrušovat nad
něčím, co zařídila příroda sama –
tedy nad mentalitou jednoho národa. Nad mentalitou, která se
vyznačuje chytrolínstvím, rýpáním
a kritizováním věcí, jež daný člověk
nedokáže udělat ani zdaleka tak
dobře jako původní autor. Myslete si
nyní co chcete, jen se snažím nazývat věci pravými jmény.
Náš vlak vyjel z města a já jsem se
rozhodl, že místo přemýšlení, co je
špatně, se raději budu věnovat fotografování (viz obrázek vlevo dole).
Není to takový nápor na logiku a
člověku se občas podaří zachytit
něco opravdu pěkného.
Svět BVE
27
I/2010
zamyšlení
362 v čele naší soupravy sice nebyla mým záměrům příliš nakloněna
a snažila se jet co nejrychleji, aby se
mi snímky rozmazaly, ale když člověku nestačí fotoaparát, má přece
svoje oči a svoji paměť. A do té si
může ukládat všechny přírodní krásy – od třpytících se zasněžených
stromů přes leckdy bizarně utvářené kopce až třeba po neuvěřitelné
ledové kresby na oknech vagónů.
Nic naplat; zatím nikdo a nic nedokáže konkurovat tomu, co vytvoří
příroda sama. A domnívám se, že to
tak ještě dlouho a dlouho zůstane…
a zejména v Čechách.
[x]
Zamyšlení: Vlaky a zima
Text a foto Derryck
Jako v každém ročním období, vlaky jsou zde pro nás i v zimě. Počty spojů se oproti teplejším
částem roku (snad s výjimkou Silvestra či Nového roku) nijak výrazně neliší a mnoho lidí tak může
i v této leckdy nevlídné době denně cestovat do školy, do práce… přeci jen zde ale jsou některé
zajímavé rozdíly.
Nejspíše se vám již nejednou stalo,
že jste byli na svůj spoj nuceni čekat déle, než bylo původně v plánu.
Sám za sebe mohu uvést jeden poměrně úsměvný příklad, kdy jsem
s přítelkyní vyčkával na osobní vlak
ve stanici Frýdek-Místek. Blížil se
čas odjezdu a k nevoli všech se náhle z tlampače ozvala ona neoblíbená hláška, že „vlak bude opožděn
z důvodů provozních“. Mělo se však
jednat o pouhých deset minut, proto většina cestujících tento fakt přijala a dokonce se s ním smířila bez
výraznějšího hudrování. Když se ale
vše po chvíli opakovalo a zpoždění
se zdvojnásobilo, už se to neobešlo
bez několika peprných výrazů. A do
třetice všeho dobrého nám nakonec
bylo oznámeno, že vlak nepojede
z důvodu poruchy lokomotivy. Někteří z cestujících se tomu začali
chechtat, jiní byli značně podrážděni. Nějaký muž se dokonce při vší
té zlosti zapomněl dívat, kam jde, a
pokusil se podrýt nosný sloup střechy svojí hlavou.
Pro odpověď na tuto otázku musíme
Svět BVE
zabrousit do útrob haly brněnského
(nebo jiného většího a staršího) nádraží. Místnost označená jako čekárna se zde skutečně nachází, jejímu
plnohodnotnému využití však brání
hned několik faktorů. Jedním z těch
hlavních je její omezená kapacita;
v ranní i odpolední dopravní špičce
nádražím projde tolik lidí, že jedna
malá místnost dokáže jejich směšně
malou část pojmout a zbytek pouze
silně iritovat. Teplota uvnitř čekárny
by byla ucházející (možná dokonce
až mírně přehnaná), jenže právě
toho využívají různá podivná individua, která se zde srocují a pospávají. Díky nim se v čekárně vytváří
značně specifická atmosféra, která zaručí, že při případném pobytu
v místnosti brzy nepoznáte, zda
smrdíte vy, nebo okolí.
Vraťme se nyní na nástupiště, kam
se s asi půlhodinovým zpožděním
konečně dostavil náš spoj. Vtipné na
celé situaci je zejména to, že odjezd
vlaku se zpožděním se de facto shoduje s časem dalšího odjezdu a vlak
tím pádem ve výsledku nevypadá
jako opožděný. Jedinou podezřelou
věcí může náhodnému cestujícímu
být jiná cílová stanice…
28
Vlak samotný je téměř stejný jako
obvykle. Slovo „téměř“ je použito
záměrně, neboť se mi již nejednou
stalo, že ve voze bylo chladno. Průvodčí mi pokaždé doporučila přesunout se do jiného vozu, kde se
údajně topí. Na jednu stranu je sice
pěkné, že se o moje cestovní pohodlí zajímá, na stranu druhou však
selský rozum nabízí otázku, kde
udělali soudruzi z NDR chybu, když
při venkovní teplotě cca -10 stupňů
vypravili na trať vůz, v němž se člověk cítí jako v iglú…
Na soupravě se občas nalezne ještě
jedna podivnost. Nevím, zda je to
způsobeno námrazou či nízkou teplotou jako takovou, ale z podvozků
vozů vycházejí v některých obloucích
podivuhodné zvuky. Člověk chvílemi
uvažuje, zda se skutečně nachází ve
vlakové soupravě, nebo obývá chaloupku na muřích nožkách, která se
právě otočila k nezvanému Ivánkovi
čelem a k lesu zadem…
Zima je vůbec poněkud nevděčným
obdobím, dokonce ani u fotografů
železnice není příliš oblíbená. Již
několikráte mi bylo řečeno, že zimní krajina prostě není tak atraktivní,
neboť není tak barevná. Toto tvrze-
I/2010
zamyšlení
Léto a zima se ohledně zpoždění
vlaků poměrně výrazně liší – tedy
alespoň v Brně. Zatímco v letním
období se tu a tam nějaký ten spoj
(zejména mezistátní) nedostaví do
nádraží včas, v zimě (myslím nyní
v době, kdy sněží) naopak tu a tam
nějaký včas přijede. Obvykle se celá
věc řeší „zpožděním z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek“.
Sám jsem byl svědkem situace, kdy
na lince Tišnov – Brno – Vranovice,
kudy projíždí Os každé půl hodiny,
došlo v ranních hodinách k tomu, že
se jeden z vlaků vůbec neobtěžoval
přijet a byl předjet tím následujícím.
Přičteme-li si k tomu venkovní teplotu kolem -10 stupňů a neustálé požadavky bezdomovců o „drobáky“,
není čekání na takto opožděné vlaky
žádná legrace. Možná nyní někoho
napadla otázka, proč se cestující nejdou před zmíněnými nepříznivými
faktory schovat třeba do čekárny.
Zima někdy umí čarovat…
ní mi přijde poněkud nepodložené,
neboť každý, kdo někdy pozoroval
kouzelně namrzlé stromy či třeba
jen okna vagónů, jistě bude souhlasit s tvrzením, že i zima má cosi do
sebe. A pokud se v jejích převážně
šedivých a ponurých dnech najde
také nějaký ten slunečný, výsledek
fotografického snažení může být
pěkný.
Existuje ještě další věc, kterou nelze
chladné části roku upřít. Je to nejlepší příležitost si ověřit, že z našich
polí a luk ještě nevymizel život. To,
co v létě zůstává ukryto kdesi ve
stéblech trávy a obilí, lze na sněhové pokrývce bezpečně rozpoznat
a člověka uvnitř tak nějak potěší,
když vidí zajíce, kterak hopkají po
sněhových muldách, nebo bažanty,
jak se mezi sebou o cosi hašteří.
Brejlovec 754 079-2 vyráží vstříc zasněženým dálkám
A co že na tom člověka potěší? Mě
osobně třeba to, že i když je letos
poměrně tuhá zima, zvířata mají
dostatek sil na to, aby ji dokázala
překonat… snad je to jakási známka toho, že není vše v tak špatném
stavu, jak se nám to snaží vsugerovat manipulativní hlas médii i různí
ekoparazité (tímto nechci zpochybnit funkci organizací, které podnikají skutečné a užitečné projekty pro
pomoc přírodě – pouze naznačuji,
že se na této problematice přiživuje
spousta lidského odpadu za účelem
vlastního profitu). Ale tím již poněkud zabíhám do jiných sfér.
A tak – potěšen snad jakousi romantikou toho divokého života odolávajícího často krutým vnějším podmínkám – člověk při pohledu do zimní
krajiny někdy zapomene na to, co
jej trápí. A i když je to třeba jen
na chvíli, myslím, že to za to stojí
a nelze zimu na železnici i se všemi jejími problémy odsuzovat či na
ni dokonce nadávat, jak se to často
děje…
[x]
Co? Fakt to tu nestaví??
zamyšlení
Ach jo… tak teda půjdu pěšky…
Ilustrační foto
Svět BVE
29
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track
Vince Black
Kvalitní nová trať jistě potěší každého. A což teprve, když je to česká trať. First Brno Track kolegy
Derrycka sice již nějakou dobu existuje, ale teprve relativně nedávno byla převedena do verze pro
openBVE a BVE 4. Zveme především vás, kteří jste se s touto tratí ještě nesetkali, k virtuální prohlídce...
putujeme obrazem
Svět BVE
30
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track
Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
31
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track
Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
32
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track
Vince Black
putujeme obrazem
Svět BVE
33
I/2010
Putujeme obrazem: First Brno Track
Vince Black
putujeme obrazem
Ke stažení na
http://www.brnobve.webgarden.cz/
Svět BVE
34
I/2010
Okno ke konkurenci: Pohled za „Velkou louži“
Vince Black
V minulém čísle jsem v rubrice Zamyšlení popsal své zážitky z cestování metrem v Atlantě ve Spojených státech. A k USA se vrátím i v dnešním pohledu ke konkurenci a podívám se, jak jsou na tom za
mořem s vozovým parkem a tratěmi pro Microsoft Train Simulator (MSTS) a Trainz Railroad Simulator (TRS). Bude to jisté srovnání s BVE a bude možná zajímavé i v kontextu s článkem v rubrice Pod
lupou a aktuálním příspěvkem kolegy Derrycka v rubrice Zamyšlení.
BVE
Zámořská velmoc v „našem“ simulátoru příliš kvalitní zastoupení nemá.
Existuje sice velký počet tratí metra
v New Yorku, ale sami jistě víte, jaké
„kvality“. Ostatně několikrát jsme se
o tom zmínili i v našem časopise. Za
světlé výjimky v tratích se dá považovat Blueridge (http://sites.google.com/site/bveinvirginia/), popř.
starší tratě Desert Freight (http://
www.trainsimcentral.co.uk/usf.htm)
a Rocky Mountains (http://web.
archive.org/web/20041208021755/
http://www.trainsimcentral.yellowcheese.co.uk/routes/rme.exe).
Co se týče vlaků, zde se čas zastavil
někdy v roce 2004. Virtuální vozové depo USA stále oplývá primitivními panely pro lokomotivy Dash 9
(kopie z MSTS) nebo Alco C636.
Korunu všemu nasazují „kreslené“
panely souprav pro metro v New
Yorku. Zde jakoby tvůrci ani netušili,
že existuje něco jako fotorealistické
panely, popř. vyšší verze BVE, než
2.x.
Nepočítám-li tratě metra v NY, mnoho nového v Americe nevzniká.
MSTS
V konkurenčním simulátoru od
Microsoftu je situace o něco lepší,
ale ani tak není moc růžová. Spolu se simulátorem obdrží uživatel
dvě americké tratě (Marias Pass a
North-Easter Corridor) s mnoha
misemi (aktivitami), ale jejich kvalita odpovídá době vzniku samotného simulátoru. Pokud chce uživatel
jezdit i po jiných amerických tratích,
Svět BVE
má dvě možnosti – buď sáhnout trochu do kapsy a objednat si některou
placenou trať (např. ze stránek 3D
Train Stuff – http://www.3dtrainstuff.com/), popř. si stáhnout některou z mála freeware tratí, ovšem za
cenu dalšího stahování všech možných vozidel a aktivit.
Pojďme si v krátkosti popsat výhody
a nevýhody obou možností. V BVE
zatím placené add-ony neznáme.
V TRS a hlavně v MSTS jsou však
celkem běžné. Vyplývá to jednak z
toho, že je BVE na rozdíl od obou
zmíněných konkurentů, bezplatné, a
pak také z faktu, že pro TRS a MSTS
pracuje daleko více lidí, takže mohou vytvořit studia či firmy, které
jsou schopny vyprodukovat kvalitní,
kompletní add-on se vším potřebným.
Pokud zavítáte na zmíněné stránky
http://www.3dtrainstuff.com/,
najdete tam např. reálné tratě Tehachapi Pass nebo Cajon Pass.
Za cenu kolem 37 dolarů dostanete
35
kompletní instalaci se všemi potřebnými vlaky a aktivitami. Kdo někdy
instaloval nějakou trať do MSTS,
jistě mi dá za pravdu, že takový
kompletní balíček je velmi příjemný.
Pokud projedete všechny aktivity
a zatoužíte řídit i jiná vozidla nebo
jezdit v dalších aktivitách, máte
možnost zakoupit doplňující balíčky.
Cena jednoho se pohybuje kolem 28
dolarů.
Pro české občany však může mít
podobný nákup nevýhodu v podobě
platební karty. Na dobírku se zboží
neposílá, takže pokud nemáte kartu
typu Visa či MasterCard, máte smůlu.
Oproti tomu na freeware tratě samozřejmě pro platební kartu sahat
nemusíte, co však musíte udělat, je
obrnit se trpělivostí. Jen málo volně
stažitelných tratí obsahuje vše potřebné, takže se vám nejspíš stane,
že si stáhnete samotnou trať, bez
jediné aktivity. Takovéto tratě ani
nemusejí být v simulátoru vůbec
I/2010
okno ke konkurenci
Jedinými výjimkami, co se vlaků
týče, jsou (alespoň v panelech) lokomotivy Dash 8 (pomineme-li
vychýlenou perspektivu pohledu),
DSPP_2-6-0 (tady se kdysi slavně
blýskl Martin J. Fonda) nebo EMD
F7A (panel je hodně podobný panelům v britských lokomotivách řady
37 a 55).
Nabídka placených doplňků na webu www.3dtrainstuff.com/
TRS
Co se amerických tratí a vlaků týče,
patrně je na tom tento simulátor
nejlépe. Nejen že je z čeho vybírat,
ale navíc je toho značná spousta zadarmo. Kdo zná web Auran Download Station (http://www.auran.
com/TRS2004/DLS.php; DLS), jistě
ví své. Tento server shromažďuje
výtvory autorů z celého světa (resp.
jsou na něj autory odesílány), aby je
pak pomocí vyhledávacího formuláře nabídl ostatním uživatelům.
Cape Cod – The Colony Bay
zobrazeny, takže vám nezbude než
si aktivitu někde sehnat nebo – pokud víte jak na to – alespoň jednu
krátkou, seznamovací, si vytvořit. K
takovým tratím patří např. Missouri.
Bezplatný MSTS add-on zachycuje
stav roce 1927. Ti, co už mají nainstalovaný a všemi možnými doplňky obohacený simulátor MSTS, se
další instalace bát nemusí, neboť
instalátor L&PS si vytvoří de facto „svůj vlastní simulátor“, z toho
originálního si zkopíruje pouze některé potřebné soubory, takže se
původní instalace vůbec nedotkne.
Velmi sympatický počin, stejně jako
samotná jízda. Jsem si jistý, že vás
s touto skvělou tratí v příštím čísle
blíže seznámí kolega Gyzma.
Na závěr bloku o MSTS jsem si nechal jednu opravdovou perlu, která
je o to cennější, že je bezplatná. Jde
o historickou trať London & Port
Stanley
(http://www.lnps.info/
l+ps.htm a také http://hawkdawg.
com/MSTS/rts/lps.htm), která po-
Svět BVE
U kolejových vozidel je to o něco
horší, dost často stáhnete jen základ
vozidla, např. bez podvozku, zvuku
motoru nebo houkačky. Pokud jste
si při stahování na domovské stránce nevšimli poznámky s případným
odkazem na stažení dalších součás-
London & Port Stanley
36
I/2010
okno ke konkurenci
O něco lépe jsou na tom tratě
Ohio Rail (http://hawkdawg.com/
MSTS/rts/or.htm; pozor – existuje
i placená verze na stránce http://
www.fspilotshop.com/product_info.
php?manufacturers_id=271&products_id=2081),
Pennsylvania
Railroad Eastern Region (http://
columbuslocomotiveworks.com/
phpbb/viewforum.php?f=32(http://
columbuslocomotiveworks.com/
phpbb/viewforum.php?f=32; nutná
registrace) nebo Cape Cod – The
Colony Bay (http://www.train-sim.
com/). Ve všech případech si musíte
postahovat všechny možné vlaky a
aktivity. Většinou však na domovských stránkách či diskusních fórech
najdete seznam všeho potřebného,
včetně odkazů. Jen to chvíli trvá.
Celkem slušnou zásobu aktivit, plus
několik tutoriálů, si můžete postahovat k trati Ohio Rail. V jedné
z aktivit dokonce „řídíte“ na řece
člun, abyste si mohli „obhlédnout
terén“…
chází z roku 1856 a spojuje kanadské (!) městečko London s Port
Stanley. Trať byla přestavěna ještě v
letech 1914 a 1920. V dnešní době
však existuje jen torzo, na kterém
se pořádají různé dětské dny apod.
a s půvabem staré trati to nemá již
nic společného.
Nutno však poznamenat, že instalace tratí není vždy jednoduchá. V
BVE vám většinou postačí stáhnout
a nainstalovat jeden balíček, popř.
stáhnout základní balíčky tři (objekty, tratě a zvuky), v MSTS stáhnete
trať většinou v celku (dost často ale
bez aktivit). V TRS vám sice na instalaci stačí jediný soubor, ten však
neobsahuje potřebné cizí objekty.
Pokud tedy autor tratě nestavěl z
objektů, které jsou součástí instalace, simulátor ohlásí při otevírání
tratě chybu. Pak buď můžete pokračovat a trať přesto otevřít (ovšem
dost často tam nenajdete ani koleje)
nebo se pokusit doplnit chybějící objekty. Budiž simulátoru ke cti, že za
dodržení několika drobných podmínek, dokáže stáhnout a nainstalovat
vše chybějící automaticky ze zmíněné stránky DLS.
tí, nezobrazí se vám vozidlo v TRS v
tzv. „Mojí sbírce“ (přehled nainstalovaných vozidel), ani nepůjde umístit
do kolejiště. Nápravou ještě může
být aplikace TrainzObjectz, kde zjistíte, které součásti vám u daného
modelu chybí (tzv. KUIDy, jakási
SPZ součásti).
Možná ale tohle vše víte, půjdeme
tedy raději k add-onům. Zde bych
měl jako první zmínit katalog lokomotiv Obo‘s, který existuje jak pro
TRS, tak pro MSTS. Najdete ho na
stránce http://trainz.banal.net/catalog/catalog.html (pro TRS), resp.
http://msts.banal.net/catalog/catalog.html (pro MSTS). Každá lokomotiva v katalogu je opatřena náhledem (ve dvou rozměrech), stručným
popiskem a odkazem na domovskou
stránku. Je zbytečné dlouze se rozepisovat o nabídce kolejových vozidel
v USA, obrázek si jistě po prohlídce příslušné sekce katalogu uděláte
sami…
Co se týče tratí, zmíním jako první
stránku Checkrail.com. Zdaleka sice
neobsahuje nejvíce tratí, zato těch
několik zde umístěných je zdarma
a jsou vesměs kvalitní. Zájemce
odkážu např. na sekci East Kentucky (http://www.checkrail.com/
east_kentucky_3.htm). Verze 3 se
teprve chystá, nicméně zveřejněnou
verzi 2 jsem měl možnost vyzkoušet
a musím říci, že je poměrně kvalitní.
Rozvětvená trať vede v drtivé většině údolími krajinou, která je celkem dosti podobná té naší. Autor si
dal na ukázkách na webu opravdu
záležet, jsou pořízeny ze simulátoru
nastaveného na plnou grafiku.
Katalog Obo‘s
Slibně vypadá i avizovaná Indiana & Ohio (http://www.checkrail.
com/i&onew.htm). Pokud se chcete
opravdu pokochat, nakoukněte i do
placené sekce (http://www.checkrail.com/payware.htm).
Co nabídnout má i web Trainz Pro
Routes (http://www.trainzproroutes.org/). Najdete zde několik tratí,
jednodušších i delších. Pokud máte
rádi nekonečné americké pláně a
pouště, možná zkusíte Tehachapi
Route (http://www.trainzproroutes.org/teha.html; tato trať existuje
i pro MSTS). Sháníte-li vozidla, pak
určitě stojí za uložení do oblíbených
položek sekce Download Depot
(http://www.trainzproroutes.com/
downloads/).
Většina zmíněných stránek má jak
freeware, tak payware (tedy placenou) sekci. I zde je, podobně jako
v MSTS, jen na uživateli, zdali se
spokojí s bezplatnou tratí či vozidly,
nebo si připlatí za komfort v podobě kompletní instalace kvalitnějších
add-onů.
Jak vidíte, oba simulátory jsou na
tom v zámořských add-onech lépe
než BVE. MSTS za TRS trochu zaostává, nicméně si myslím, že i u nás
bychom byli vděční za náš vlastní
katalog Obo’s, stejně tako jako za
český „Download Depot“. Mám samozřejmě na mysli kvalitu i kvantitu
obsahu. To se ale opravdu ve třech
lidech dělá těžko…
[x]
Placený add-on na checkrail.com
Svět BVE
37
I/2010
okno ke konkurenci
Několik tratí, ale hlavně velkou zásobu (převážně nákladních) vozů můžete najít na adrese http://rrmods.
com/downloads.shtml. Pokud byste
ještě nebyli s nabídkou spokojeni,
můžete zavítat i na http://www.
uslw.net/downloads.php.
Okno ke konkurenci: World of Subways Vol.2
Gyzma
V posledním čísle časopisu jsme se podívali s Word of Subway (WOS) do temného podzemí New
Yorku a v závěru si slíbili pokračování naší návštěvy v Berlíně. Pojďme tedy sestoupit do tajuplných
tunelů Berlínského metra a zjistit, zda se od minulého dílu změnilo něco k lepšímu.
Tak jako minule, bude asi vhodné
hned v úvodu zmínit požadavky na
počítačovou sestavu. Nikomu by nebylo zrovna moc příjemné zjistit až
po zakoupení, že hra na jeho počítači nepojede. Ačkoliv stojí vůbec za
zakoupení tento „údajný simulátor“?
Že by další zajíc v pytli?
Minimální konfigurace:
Pentium IV 3,0 Ghz
Microsoft Windwos XP/Vista
Volné místo na disku: 2,5 GB
Paměť RAM: 2 GB
Grafická karta: 128 MB NVidia GeForce 68xx nebo srovnatelná ATI
Doporučená konfigurace:
Dual Core nebo srovnatelný AMD
Procesor
Microsoft Windwos XP/Vista
Volné místo na disku: 2,5 GB
Paměť RAM: 3 GB
Grafická karta: NVidia GeForce 8800
(GT) nebo srovnatelná ATI
Po instalaci nikam nespěchejte a raději si prolistujte návod. Nejen že se
v něm dozvíte něco o historii, vozidlech a dalších věcech, ale narazíte na velmi důležitou část ovládání.
Elektronický návod v pdf se nachází
ve složce s nainstalovanou hrou. Po
spuštění simulátoru záhy zjistíte, že
k ovládání soupravy chybí mnoho
předdefinovaných kláves. Je nutné
jejich doplnění. Veškeré nastavení
simulátoru se provádí v menu Options a tam také povedou vaše první
kroky. Pokud máte „nadupaný“ počítač, doporučuji vám nastavit v gra-
Svět BVE
fice plné detaily. Také nezapomeňte
nastavit výše zmiňované ovládání
v menu Controls, protože byste bez
toho daleko nedojeli. Lépe řečeno
neodjeli a zůstali v obratu.
Zajezdit si můžete pouze na jedné
lince označené jako U7 mezi stanicemi Rudow a Rathaus Spandau.
Pokud chcete jet jiný úsek, je třeba
stáhnout aktualizaci, která opravuje
i některé další chyby v simulátoru.
K dispozici máte dvě soupravy, jednu starší a druhou modernější. Cel-
38
ková délka linky je 31,8 km a leží
na ni celkem 40 stanic, takže žádná chvilková záležitost to nebude.
Na povrch se zde nepodíváte, a tak
nečekejte žádné nadzemní berlínské
panorama, jako tomu bylo v New
Yorku. Při sestavování vlastní služby
si můžete vybrat jízdu v pracovních
dnech, o sobotě nebo neděli (svátku). Pokud rádi jezdíte i s obratem
na konečné, můžete zaškrtnout políčko Shift. Kromě sestavení vlastní
služby máte možnost zvolit si předdefinované úkoly (mise), které se
dají přirovnat ke známému MSTS.
I/2010
okno ke konkurenci
Instalace
Instalace je velice jednoduchá a kdo
instaloval předchozí verzi WOS 1,
neměl by mít problém ani s touto.
Po vložení do mechaniky se DVD
samo spustí a nezbývá než se řídit
instrukcemi. Při instalaci je - tak
jako u většiny programů - doporučeno ukončit veškeré běžící aplikace.
Na výběr je anglická nebo německá
verze. Tipuji, že většina z nás sáhne
po anglické.
druhem stanic; od zcela obyčejných až po naprosté skvosty. Celá
linka je opravdu detailně provedena
a stanice odpovídají svým skutečným
předlohám. Samozřejmě nesmíte
lpět na úplných detailech. Například
ve stanici Hermannplatz chybí služební vchod do tunelu v porovnání
s verzí pro BVE (http://www.ruedesbve-seite.de/). Atmosféru podzemí
umocňuje dobré osvětlení a různá
technická zákoutí v tunelech či v pozadí stanic.
Vozidla
Obě dvě vozidla si je možné prohlédnout v menu Fleet. Jednotka F90
byla vyráběna v letech 1990 – 1991.
Skládá se z vozů, jež každý má své
vlastní řídící stanoviště, které známe
z BVE. Vozy jsou spřaženy ve dvojicích čely od sebe. Z těchto dvojic
je možné sestavovat delší soupravy
v řazení 2, 4 a 6 vozů. Vozy jsou poměrně krátké a dvojice dohromady
pojme 72 sedících cestujících. Maximální rychlost je stanovena na 70
km/h.
Jednotka H01 je mnohem mladší.
Vyráběna byla v letech 2000 – 2001
a je provozována jako šestivozová
souprava, přičemž vložené vozy jsou
plně průchozí. Maximální rychlost je
70 km/h.
Svět BVE
Blissestraße
Berliner Straße
Bayrischer Platz
Eisenacher Straße
Kleistpark
Yorckstraße
Möckernbrücke
Mehringdamm
Gneisenaustraße
Südstern
Hermannplatz
Rathaus Neukölln
Karl-Marx-Straße
Neukölln
Grenzallee
Blaschkoallee
Parchimer Allee
Britz Süd
Johannisthaler Chaussee (Gropiusstadt)
Lipschitzallee
Wutzkyallee
Zwickauer Damm
Rudow
Trať
Při jízdě se setkáte s rozmanitým
39
Grafické zpracování
Grafika celé tratě je na vysoké úrovni
a splňuje tak požadavky, které jsou
kladeny na hry současné doby. Využity jsou dostupné moderní technologie, které v konečné fázi přibližují
prostředí simulátoru realitě. Velkou
roli zde hraje osvětlení všech prostorů a další efekty.
Tady si tvůrci z týmu WOS 2 bezesporu zaslouží 100%.
Lidé ve WOS
Dnes už si nedokážeme představit
simulátor, ve kterém by měli chybět
I/2010
okno ke konkurenci
Seznam stanic a jejich zkratek
RSp
Rathaus Spandau
AS
Altstadt Spandau
Zi
Zitadelle
Hs
Haselhorst
P
Paulsternstraße
Rm
Rohrdamm
Sie
Siemensdamm
Hl
Halemweg
Jk
Jakob-Kaiser-Platz
Jho
Jungfernheide
(horní – směr Rudow)
Jhu
Jungfernheide
(ldolní – směr Rathaus Spandau)
Mp
Mierendorffplatz
Rw
Richard-Wagner-Platz
Bmu Bismarckstraße
Wd
Wilmersdorfer Straße
Ad
Adenauerplatz
Kn
Konstanzer Straße
Fpu
Fehrbelliner Platz
Bli
Beu
Bpu
Ei
Kt
Y
Mu
Me
Gs
Sue
Hpu
Rk
Km
Nk
Gz
Bl
Pi
Br
Jt
La
Wk
Zd
R
Realita vs. WOS
Co člověk, to jiný názor. Nejvíce
pozitivních ohlasů lze nalézt v domovské zemi WOS 2, tedy Německu. Existují různá diskusní fóra, ve
kterých se téměř všichni rozplývají
a pochvalují si naprosto vše. Předpokládám, že tito lidé vlakem jezdí
opravdu jen svátečně. Možná to
bude tím, že dotyční hodnotí pouze vizuální stránku, která je opravdu bezchybná. Problémy s realitou,
které opravdovým fandům železnice
budou vadit, rozeberu v následujících odstavcích.
na nástupištích lidé, respektive naši
potencionální pasažéři. Tito cestující jsou vesměs stejní jako v prvním
díle, tedy 3D. Jednu vadu na kráse
oproti New Yorku mají. Vůbec se
nepohybují a ve vlaku nesedí! Navíc souprava nemá ani strojvedoucího! V New Yorku samozřejmě lidé
nechodili, ale alespoň změnili pózu
anebo se podívali na hodinky a v kabině seděl strojvedoucí. Tady se ani
na ty hodinky nepodívají. Pokud jde
o mě, cestující nejsou takovou prioritou, aby nějak významně ovlivnili
hodnocení. Důležité je, že alespoň
nějací na nástupištích postávají.
Dávám tedy tvůrcům 95 %. Těch
ubraných pět je za nepohyblivost.
Technické parametry tratě
Pokud se zajímáte o železnici a projedete se tímto simulátorem, jistě se
nad svým zážitkem z jízdy zamyslíte
a nad hlavami vám bude viset několik otazníků. Pokud jste očekávali
nějaká zlepšení oproti verzi WOS 1,
tak budete zklamáni. Nic takového
se nekoná, naopak čekají vás stejné
šoky jako v New Yorku.
Hned při výjezdu z obratu zjistíte,
že poloměry oblouků jsou nereálné.
Jsou tak malé, že obě dvě soupravy
F90 a H01 vybočují v protisměrném
oblouku o polovinu šířky vozové skříně. Průchod v soupravě F90 pro cestující není umožněn, ale u soupravy
H01 ano. Souprava H01 je průchozí
a vložené vozy nemají čelní stěny.
Průchod je kryt měchy. Při vjetí soupravy H01 do protisměrných oblouků se celá souprava roztrhne a je
zcela nemožné, aby nedošlo v reálu
k havárii a obětem na životech.
Oblouky větších poloměrů jsou v některých místech hranaté, což působí
odpudivě. Přechodnice a převýšení ve WOS 2 opět neexistuje. Také
vás šokuje provedení výhybek, kde
je opět neznám pojem přídržnice
a srdcovka. Není divu. Objekty společně s texturami se shodují s WOS
1. Napájecí kolejnice nemají nájezdové hrany a tak hrozí uražení sběrače. Navíc tyto kolejnice jsou na
místech, kde by měly být dělené,
v celku.
Jak by měly oblouky před stanicemi a v obratech vypadat, můžete
najít na webu Rüdigera Hülsmanna
(http://www.ruedes-bve-seite.de/)
a stáhnout si U-Bahn-Demo.
Řízení, chování vlaku a pohledy
Kabiny obou vlaků jsou zajímavé.
Jednotka H01 má na první pohled
jednodušší ovládání než F90. Možná je to subjektivní dojem. Osobně
dávám přednost jednotce F90, kterou znám z BVE. Pokud to mám porovnat, jednotka F90 v BVE vítězí.
Ve WOS 2 totiž není možné navolit
předem otevření dveří a navíc lze
zabrzdit pouze elektrickou brzdou,
což je nesmysl.
Pochválit jde velice pěkné hlášení,
které si sami ovládáte. V těchto vozech je hlášení nahrané a nehlásí
ho strojvedoucí. Rozjezd vlaku je
doprovázen vibracemi, což přibližuje
jízdu realitě. Pohupování vlaku při
jízdě z důvodu nerovností tady jako
ve WOS 1 neexistuje. Tento pohyb
je opět mylně vydáván za pohyb
těla a hlavy strojvedoucího. Vlak
sedí jak přikovaný a přesně kopíruje
oblouky. Jízda samospádem z kopce
je oproti prvnímu dílu vylepšena a
vlak zrychluje. Zrychlení však nemá
nic společného s fyzikálními zákony.
Brzda je dost ostrá a někdy budete
mít pocit, že sedíte v automobilu.
Svět BVE
40
I/2010
okno ke konkurenci
Většina tratě vede v jednom tunelu
a před stanicí s ostrovním nástupištěm se koleje rozjíždějí. Zdejší poměry, které na trati panují, budí úsměv
na tváři. Odhadem jde o dva protisměrné oblouky přibližně o poloměru
200 m, ve kterých je povolena rychlost 70 km/h. Označení rychlostí na
trati se zdá být v pořádku a odpovídá realitě. Co zamrzí, je průjezdný průřez. V některých stanicích je
vzdálenost mezi vlakem a nástupiš-
těm kolem 40 cm, někde vlak nástupiště doslova hobluje. Nejhůře jsou
na tom stanice v obloucích.
Vzhledem k závažnosti zmíněných
nedostatků, které se vyskytují
u softwaru nesoucího v názvu označení „simulátor“, dávám autorům
0 %.
tečné a dovolím si ohodnotit tvůrce
100 %. Možná by potěšila možnost
nastoupit a cestovat jinou než vlastní soupravou.
Zvuky
Zvuky jsou velice kvalitní, ačkoliv
zvuky týkající se jízdy vlaku nejsou
opět přímo úměrné rychlosti.
I tak dávám 80 %.
Světla souprav svítí neustále, což je
zajímavé. Rozsvícení se projeví pouze osvětlením nějaké plochy v bezprostřední blízkosti, nikoliv vizuálně
na světlometu. Rozsvítit si můžete
v kabině a také cestujícím. Co potěší, je možnost obratu souprav a pokračování v opačném směru. Pokud
vás jízda v kabině omrzí, můžete se
přepnou do prostoru cestujícího.
Bohužel se zde nedá pohybovat, ale
pouze otáčet kolem dokola. Další
možnost pohledu je zvenčí. Tento
pohled si opět nemůžete vybrat, neboť je pevně dán a v průběhu jízdy
se mění. Jde o jakési statické kamery rozmístěné podél tratě.
Co zcela chybí, je jiskření sběrače
při nájezdu na napájecí kolejnici.
Vykolejení existuje pouze jako informativní hláška na obrazovce.
Protože něco bylo vylepšeno, ale
naopak něco odebráno, setrvávám
v tomto hodnocení na 50 %.
Svět BVE
Pohyb po trati
V předchozí verzi WOS 1 byl náš pohyb coby strojvedoucího dosti omezen. Podívat jsme se mohli pouze po
stanici a do tunelu nikoliv. Pád do
kolejiště byl osudný, protože nebylo
jak vylézt. Absence skoku byla napravena a nyní je dovoleno vše. Procházet se tedy můžeme po stanici
a klidně dojít tunelem do další. Při
té příležitosti jde prozkoumat i technická zázemí stanic. Samozřejmě
jen zvenčí. Když už chodíme v tunelech a někde zrovna není rozsvíceno, poslouží nám kapesní svítilna.
Je to takový dobrý zlepšovák, který
se v černočerné tmě hodí. Simulátor
není o chození strojvedoucího, ale
o řízení vlaku.
Myslím, že tady jsou možnosti dosta-
41
Po technické stránce si dovolím říci, že jde o propadák jako
u WOS 1. Nechť si každý udělá obrázek
a myslí si, co chce. Technické parametry tratě neodpovídají skutečnosti
a je zcela nemožné po takovéto trati
s takovým vozovým parkem jezdit.
Jízda sama o sobě porušuje zákony
fyziky a přál bych si vidět betatestery, kteří trať testovali. Kdyby byli
vybráni lidé z řad odborníků, jistě by
se tento produkt na pulty obchodů
v takovémto stavu nedostal. Dost
I/2010
okno ke konkurenci
Okolní provoz
Provoz na trati je oproti WOS 1
mnohem lepší. Soupravy, které řídí
počítač (AI), zde jezdí v intervalech
dle jízdního řádu a jsou to plnohodnotné 3D modely. Bohužel žádná
z nich nevykonává obrat. Po příjezdu do obratiště zůstane stát a těsně
před příjezdem následující soupravy,
jako mávnutím kouzelného proutku, zmizí. Návěstidla jsou těmito
AI soupravami ovlivňována a údajně lze dojet i soupravu před vámi.
Mě se to zatím nepodařilo, a je spíše pravděpodobné, že jde pouze
o neviditelnou soupravu, jako tomu je
v našem dobře známém BVE. Výhybky jsou přestavovány automaticky, což lze pozorovat na obratišti.
Pokud se vám podaří projet výhybku dříve než je přehozena do správného směru, nic se neděje. Vše je
již předem dáno a poloha jazyků
nehraje žádnou roli. Je to škoda.
Okolní provoz si zaslouží 80 %.
Shrnutí
Hodnocení zde uváděná jsou pouze odrazem mého dojmu z WOS 2.
Tak jako WOS 1 i tento trpí notoricky známými neduhy, které jsou
pro opravdové fandy železnice neakceptovatelné. Vysoký potenciál
s dobrými nápady by při větším zájmu ze strany tvůrčího týmu mohl
z WOS 2 udělat skutečný simulátor.
Jako všude, i zde se jde pravděpodobně cestou maximalizace zisků,
jakýmsi konzumním stylem, kde
kvalita (myšleno realita ve vztahu
k WOS) nehraje žádnou roli. Většina uživatelů nepřemýšlí a porovnává pouze grafiku, která je opravdu
nádherná a ztvárňuje ve virtuálním
světě téměř identickou kopii světa
reálného.
často si pokládám otázku, proč
není možné v roce 2010 naprogramovat reálný simulátor vlaku
s ohledem na vyspělost techniky. Že
by z ekonomického pohledu nepříliš
rentabilní práce? Opravdu netuším.
Jisté je, že WOS 2 si rozhodně nezaslouží označení „simulátor“. Je to
opět graficky „nabušená“ arkáda,
která má s reálným provozem pramálo společného. Dokázal bych si
představit tuto trať v openBVE, ale
to je zřejmě nereálné, neboť povo-
lení k využití grafiky z komerčního
produktu nikdy nedostaneme.
Jsem rád, že jsem měl možnost WOS
2 vyzkoušet a podělit se s ostatními
o své zážitky. Nemohu říci, že by šlo
jen o zážitky negativní. Cestování
v podzemí na lince U7 se mi moc líbilo a strávil jsem u něj mnoho času.
Z jízdy jako takové nemám dobré
pocity. Za jedno projetí a prozkoumání to určitě stojí. Pokud vám zmiňované nedostatky nevadí, je pro
vás WOS 2 vhodný. Pokud ale lpíte
na reálnosti jízdy, je WOS 2 dalším
zajícem v pytli a vyhozenými penězi.
Pro zájemce uvádím domovskou
stránku http://www.world-of-subways.com/, na které se mohou
dočíst další informace a najít nutné aktualizace. Kdysi se mluvilo
o WOS 3, tentokrát v Londýně. Jsem
optimista, ale myslím si, že doufat
ve zlepšení je marné.
[x]
Další ukázky ze hry:
okno ke konkurenci
Svět BVE
42
I/2010
okno ke konkurenci
I/2010
43
Svět BVE
okno ke konkurenci
I/2010
44
Svět BVE