Londynsky sale

[MSMAFRA: LN_NOVINY-VYROBA-RELAX <RELAX_4> [LN_MORAVA -36 ] ... 16.01.10]
IV
Author:LN_MUDRANINCOVA
relax styl
Sobota 16. ledna 2010
Date:15.01.10
Time:12:22
LIDOVÉ NOVINY
SÍLA VZHLEDU
Brýle jsem si
navrhoval sám
Jitka Trnková
M
otýlek, klobouk a extravagantní brýle. To jsou
tři základní atributy, kterými se na první pohled
liší od davu generální ředitel Českých center
Michael Pospíšil. Svojí elegancí připomíná gentlemana
z první republiky. „Můj pracovní oděv se skládá vždy
z obleku, motýlku, kapesníčku v klopě saka a klobouku.“
Obleky oživuje ponožkami s divokými barvami, vzory
a nápisy. Přiznává, že jeho garderobu má plně pod kontrolou jeho francouzská manželka. „Je to vždy ona, kdo mě
vezme za ruku a vede do obchodu. Sám si s oblibou pořizuji jen motýlky, klobouky, brýle a boty,“ popisuje. Jeho
nákupy se téměř vždy odehrávají v Paříži.
1. Oblek – Gentleman Farmer
Pochází z Paříže, cenu si nepamatuji. Mám několik obleků od Hugo Bosse, ale i od zcela neznámých značek, a velmi jsem si oblíbil manšestrové obleky od návrhářky Heleny Fejkové. Celkem mám asi deset obleků, skoro každý
den je měním, protože oblek si potřebuje odpočinout. Velmi se mi líbí, když má oblek barevnou podšívku.
2. Klobouk – TONAK
Klobouky od téhle české firmy mám rád. Tento stál něco
mezi 1500 a 2000 Kč. Typy klobouků nosím samozřejmě
Za nákupy do Londýna. Boty od Jimmy Choo, džíny od Hugo Bosse nebo sáčko od Chanelu. To vše seženete za zlomek původní ceny.
Foto archiv LN
Londýnský výprodej
Hlavní nákupní ulice Londýna právě teď lákají na největší slevy
v roce. Kde se dá sehnat ten nejlepší kabát, kam pro boty a pro
kabelku? Štěpánka Strouhalová zná tu nejlepší nákupní trasu.
ŠTĚPÁNKA STROUHALOVÁ
Foto LN – Tomáš Krist
H
podle roční doby, takže mám třeba stetsony, borsalina
nebo na sluneční dny slaměné klobouky značky Panama.
Nošení klobouků s sebou přináší nevýhodu hlavně v restauracích, kde často není kam ho zavěsit. Ale trend nošení klobouků se vrací, tak snad se situace zlepší. Za zahraniční klobouky utrácím v průměru 150–200 eur.
3. Motýlek
Motýlky kupuji nejvíce ve Francii, pokud možno hodně
barevné, a hlavně už hotové. Pořád jsem se je totiž nenaučil vázat. Motýlky ale nejsou zcela běžný produkt a je těžké je sehnat. Když narazím na obchod, kde je mají, koupím si jich hned několik. Odhaduji, že jich vlastním už nejméně čtyřicet. U nás se motýlky vyrábějí z umělých vláken, já dávám přednost těm z hedvábí, které stojí kolem
50 eur.
4. Brýle – vlastní návrh
Nejčastěji si je přivážím z Francie, mým favoritem je belgická značka Theo, která má velmi originální brýle. V dobách, kdy jsem tuto firmu ještě neznal, jsem si ze zoufalství navrhl brýle sám. Použil jsem základní geometrické
tvary a v Paříži jsem pak našel optika, který byl ochotný
mi obroučky podle mého návrhu udělat. Musím říct, že se
mu to povedlo. Dokonce se mu tak líbily, že jich po mém
svolení vyrobil více
a okamžitě se prodaly.
Cenově to přitom vyšlo
stejně, jako bych si je kupoval v obchodě – asi na
300 eur. Často se mi tak
stává, že mě lidé na ulici zastavují a ptají se, kde jsem je sehnal.
5. Hodinky – Zenith
Hodinky jsem dostal k padesátinám a skládala se na ně
celá rodina. Doma mám ještě jedny mechanické od značky Montblanc. Někdy si ale také beru sto let staré kapesní
hodinky Zenith, které jsem dostal také jako dárek. Používám je hlavně přes spánkem – krásně tikají, takže je mám
jako uspávadlo na nočním stolku.
ned první lednový týden, kdy začínají
v Londýně slevy,
jsem tam vyrazila
ověřit si na vlastní
kůži, zda se s 200 librami v kapse
(a kreditkou v té druhé) můžu dotknout vrcholku módního nebe.
Cestovní strategie byla jasná:
prázdný kufr a nízké náklady: letenka od EasyJet (jednosměrná od
1339 Kč), zpáteční lístek na
Gatwick Express (od 22 liber), který je za 30 minut z letiště Gatwick
na nádraží Victoria, útulný hotýlek
na strategické centrální lince metra
přímo
u
Hyde
Parku
(www.bw-morningtonhotel.co.uk,
od 82 liber/noc).
Pokud to chcete zkusit také, jako
základní vybavení potřebujete dobrou fyzičku, dost nadhledu a lehkosti v přístupu a časovou rezervu.
Pak se vám to bude líbit.
Den první:
Harrods a Harvey Nichols
Vyzbrojená pohodlnými botami,
které i v následujících dnech potvrdily dočasné vítězství hmoty nad
duchem (tedy praktičností nad krásou), beru útokem pověstný secesní palác s vysokou koncentrací návrhářských
značek.
Plocha
Harrods odpovídá třetině rozlohy
Britského muzea, proto začněte
zde, dokud jste plní síly a nadšení.
Slavným značkám je zasvěcené
první patro. „Sejlový“ způsob prodeje mi nejdřív trochu vyrazil
dech: luxusní prostředí přebíjí styl
prodeje jako v době největší slávy
Bílé labuti. Všechny ty výstavní
botky od Gucci, Prady, Diora,
YSL, Jimmy Choo, Lanvina atd.
jsou tu napěchované jak baťovky
v obyčejných regálech. A kabelky?
Ty, kvůli kterým londýnské fashionistky ještě před týdnem lepily nos
na výlohu, teď vězí v obyčejných
plastových přepravkách. Slevy 30,
50 a 75 % podle stáří kolekce, nejvýhodnější jsou ty z loňského léta.
Vše je přehledně seřazené buď
podle velikostí, nebo cen: kotníkové
semišky Prada za 215 liber, lakovky
155, extravagantní modré Gucci
179, šněrovací diorky za 211. Adrenalin, který by se dal krájet, živí napínavé hledání vlastní velikosti a modelu, o kterém jste snili celý podzim. Nejvíce jdou na odbyt kousky
univerzální a nadčasové, extravagantní výkřiky zůstávají na ocet.
Přehrabovací sekce mě nakonec
odradí, vydávám se prozkoumat nekonečné sály návrhářských domů
a zjišťuji, že za prvé: je třeba se strategicky držet jen slevových štendrů
seřazených podle ceny do 99, 150,
200 liber, protože všude už na vás
číhají ještě úžasnější (a proklatě
drahé) nové kolekce. Za druhé: ve
slevách jde prostě o to, kolik chcete ušetřit. V takovém butiku Chanel to může být i 3000 liber, a to
v případě, že si koupíte jediné sáčko s 50% slevou. Ale to je extrém.
Za třetí: žádný ostych, vejděte i do
těch nejluxusnějších showroomů,
v těchto dnech vás všude uvítají
nadmíru ochotně.
S vědomím, že značkové butiky
zavírají nejpozději v 18 hodin, se
vydávám po Sloan Street směrem
k butiku Laboutin. Butik na Motcomb Street je rozkošný jako francouzský budoár, s výlohou plnou
pokladů zlevněných o 50 %: kozačky za 400 liber, kabelka na celý život za 725 nebo čokoládové lakovky na platformě za 225 – z těch mě
mrazí v zádech, ale moje číslo nemají.
Pokračuji na Sloan Square do
Hugo Bosse, kde stojí za pozornost
hlavně džíny od 45 liber a černé kabelky kolem 200. A rychle zpátky
kolem Tiffany stejnou trasou k Harvey Nichols. Celkem modernímu
a šik obchoďáku, který si nejspíš zakládá na tom, že dokáže prodat návrhářské značky z kolekcí i několik let starých. Nevadí, za zlomek
původní částky se tu dají najít
opravdové perly (top Chloe za 99 liber, hedvábná blůza za 90 nebo černé koktejlky od Diane von Furstenberg za 200 z původních 670, kozačky Jimmy Choo za 260 z původních 2585!).
Můj tip: obří kabelka Reiss z nádherné přírodní kůže za 123.
Chantal již za pět (z původních 35)
liber. Můj tip: černý kašmírový áčkový kabát Reiss, lehký jako sen, za
rovných 200 liber. Cestou narazíte
na další obří obchodní domy, např.
John Lewis s více méně cenově dostupnými značkami, kde pořídíte
pěkný kabát ve slevě už od 30 liber.
Pokud si potrpíte na trochu odvázanější módu, navštivte Urban Outfitters s nezávislým přístupem k módě, nyní za pakatel. Anebo se hned
vedle ponořte do třípatrového Top
Shopu, kde na vás čeká ještě spousta
zimního oblečení do 20–30 liber.
Zkontrolujte třeba 70% slevy v Massimo Dutti a čelem vzad, zpět
k New Bond St., kde si vlajkové obchody návrhářských domů podávají
ruce: Bally, Armani, Burberry,
Dior, DKNY – nechybí snad žádný.
Mám-li vybrat jediný, pak je to
Ralph Lauren, který ukazuje svou
módu i bytové doplňky jako ucelený
životní styl v domě s koloniálními
prvky, kde se cítíte jak na návštěvě
u bohatých anglických aristokratů.
Můj tip: nádherné lodičky Burberry
v barvě velbloudí srsti za 160 liber.
Den druhý:
Oxford St. a New Bond St.
Říká se, že Oxford Street je největší
nákupní třídou na světě. Průzkum
lze zahájit od Selfridges, jehož výprodeje nesou podtitul „Tolik krásných věcí, a tak málo času“, což přesně vystihuje mé utrpení. Značkové
věci jsou tu méně přebrané, ve více
velikostech a také je zde zastoupena
širší škála dostupnějších značek. Za
zmínku stojí oddělení prádla, kde najdete kalhotky Lejaby, Passionata či
Den třetí: kultura na závěr
Dva dny jsou za mnou, vzdávám se
a vyrážím pro duševní osvěžení do
Victoria & Albert Museum se sbírkami užitého umění (vstupné zdarma).
Když jsem nestihla vidět všechny poslední kolekce, módu si prohlédnu
alespoň v historickém souhrnu od
17. století dodnes, koupím pár módních knížek v muzejním obchodě
a obrázek mám kompletní.
Slevy ve většině obchodů trvají
až do února, takže happy shopping!
MÓDNÍ ORDINACE KLÁRY KLEMPÍŘOVÉ
Co si mám obléct do fitness centra?
B
Dostala jsem od Ježíška dárkový poukaz na vstupné do fitness centra. Nikdy jsem tam ale
nebyla. Co si mám obléci,
abych nevypadala směšně? Tuším, že staré bavlněné triko to
asi nebude…
Magda Krátká
udete potřebovat tričko,
mikinu, kalhoty a boty.
Speciální oděvy do posiloven dnes prodávají všechny nejznámější sportovní obchody (A3
Sport, Hervis, Sportimisimi), kde
si svůj komplet můžete namíchat
z různých značek. Sázkou na jistotu je ovšem návštěva vlajkových
butiků společností Adidas, Nike
či Puma.
Podle čeho vybírat? Kvalita
oděvů výše uvedených značek je
srovnatelná. Všechny používají
technicky dokonalé materiály, jen
je nazývají různě: Dri-FIT (Nike),
Climalite (Adidas), USP (Puma).
Důležité je, že odvádějí vlhkost
od kůže na povrch látky. Na značce tedy nezáleží tolik jako na tom,
aby se jednalo o speciální fitness
nebo kardio kolekci. Ta je speci-
fická prodyšným, avšak
převážně umělým materiálem a zeštíhlujícím střihem, který zároveň umožňuje volnost pohybu.
Určitě si pořiďte tílko s všitou podprsenkou a vykrojenými
zády (podle vzoru
plavek) – je lepší než
sportovní tričko. Pod
něj byste si totiž musely koupit ještě
sportovní podprsenku (bez kostic
a s plochými švy,
např. Adishe). Protože tričko snáz propotíte v podpaží, budete ho muset prát častěji než tílko.
Přes oboje musíte mít mikinu.
Bavlněnou nebo fleesovou, klidně starší, hlavně ale rozepínací,
abyste ji mohla po rozcvičce snadno svléci a na
strečink po tréninku zase
obléci.
Kalhoty doporučuji
z tenkého úpletu
s rovnými nohavicemi a širším, klidně
i rolovacím pasem.
Ten je pohodlný a nezařezává se do problematických partií
(Reebok, Nike).
Boty by měly být
vzdušné, lehké a
odpružené, spíš
textilní než kožené.
Klidně takové, které pak užijete
v létě na běhání v přírodě.
Svoje dotazy pište na
[email protected]