docZde
download 
Stížnost Transkript
Zde
L I ST P O T R AV I N Á Ř S K É K O M O RY Č E S K É R E P U B L I K Y Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE zpravodaj Číslo 8 • Ročník V • 10. srpna 2004 • Cena 16 Kč Mezinárodní agrosalon „Země živitelka“ se koná ve dnech 26. 8 . – 1. 9. 2004 na Výstavišti České Budějovice a.s.. Letošní rok je pro Země živitelku ve znamení oslav jejího 31. ročníku. Mottem výstavy se stala „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“. Tradičně se výstava koná ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Agrární komorou ČR. Bližší informace Vám přinášíme na straně 14. Kupujte cukr, bude dražší Popadl mne mamon. Při obchůzce kolem regálů v Makru jsem popadla celý pětikilový pytel cukru a hodila na vozík. Děti s ošklivostí jen přihlížely. Připomněla jsem jim zřejmě ženu z lidu, která ještě v dobách hluboké totality na každou zmínku o zdražení benzínu reagovala naplněním vany pohonnou hmotou až po okraj. Mé chování bylo ale daleko prozaičtější. Protože mám zprávy od zdroje a v předstihu se dozvídám o pohybech cen zemědělských komodit, napsala jsem do Deníků Bohemia a Moravia o zdražení rýže a hned druhý den marně chtěla koupit pytlík rýže k roštěnkám. V Makru se u prázdných regálů skvěla omluva laskavým spotřebitelům, že rýže přechodně není, byla jednoduše naráz vykoupena. A já si řekla, tak totéž nastane za dva dny s cukrem, až vyjdou články o jeho zdražení a vezla cukr hrdě domů a následně na chalupu, kde dozrávaly třešně. Když jsem naplnila všech 20 sklenic krásnými třešněmi, dovlekla pytel ze špajzu a rozlepila obal, nastalo zděšení. Ejhle, smálo se na mne na několik stovek pytlíčků s hrdým označením každé dávky do kávy nebo čaje z cukrovaru Vrbátky. A tak dcera ode mne dostala po stovce sáčků cukru do kávy, sestra další stovku a bratranec musí přesedlat z cukerinu na zdravý a nejlepší cukřík z Vrbátek. Sladíme o sto šest a na zdražení cukru jsme jako rodina připraveni. Ať si zkusí škrtnout nám v Evropské unii z výměry cukrovky nějakých 16 tisíc hektarů, jak jsme spočítali s generálním ředitelem TTD Dobrovice Oldřichem Reinbergrem dopad Fischlerovy reformy. Mně to vůbec nevadí, cukříků mám na tisíc ve slušivém obalu a návštěvy uctím jak se sluší a patří, na úrovni. Vůbec mi nevadí, že exportní kvóta B bude zcela u České republiky smetena z povrchu naší republiky. Byla tak mrňavá, že škrt nemusí být nijak rozmáchlý, i tak se s ním ubere i z kvóty. A my už v cukru nebudeme nikdy soběstační. Císař Franz Josef by se divil, protože za jeho vlády byly české a moravské lány s cukrovou řepu vyrovnané, krásné a nepřehlédnutelné, protože jsme v jeho mocnářství představovali nejvýznamnějšího producenta. Máme k tomu jak se patří a sluší také ty nejlepší půdní a povětrnostní podmínky a tak proč nám trochu neubrat. Může se přece řepa pěstovat i v Itálii, ve Španělsku, Portugalsku, i na Kanárských ostrovech nebo velmi dobře i na Malorce. Je to neméně tak směšné jako můj případ s mamonem, i když ve škrtech a jejich naprogramování v unii přece jen zvítězí nad možnými jinými úlety. Přitom nic proti samotné myšlence o revizi cukerního pořádku. Byla dobrá a Franz Fischler měl snahu dát šanci produkovat a vyvážet cukr vyrobený z cukrové třtiny v rozvojových zemích, k nimž se v Kankúnu zejména Američani až okatě postavili zády. Fischler chtěl snížit farmářské ceny za cukrovku, ubrat u cen cukru v cukrovarech, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že spotřebitel si až tak na reformě nepolepší. Český dvojnásob. Našinec by si při koupi cukru napříště sáhl daleko hlouběji do kapes, ovšem s výjimkou mé maličkosti. Protože já jsem na odstupujícím zemědělském komisaři vyzrála ještě než stačil sesednout ze svého křesla a uvést reformu do života. Stráže se vymění na zemědělském komisariátu koncem září a další jednání ministrů zemědělství evropské pětadvacítky k cukru má být v říjnu. Tak daleko mé soukromé zásoby přírodního sladidla rozhodně sahají. Ať tedy jednání dopadne jak dopadne, já jsem na tuto reformu vyzrála. E. Línková Užívejte si dovolené a užívejte si svých práv! Deset základních pravidel ochrany spotřebitele Dokument představený zainteresovaným úředníkům Evropské komise Davidem Byrnem, komisařem pro ochranu spotřebitele popisuje klíčové oblasti, ve kterých unijní legislativa chrání práva spotřebitele, a to bez ohledu na to, zda se právě nachází na pobřeží Baltu, či Středozemního moře. „Dokument dále občany informuje o tom, kde je možné získat podrobnější informace a rady týkající se jejich spotřebitelských práv,“ komentuje významné prohlášení komisariátu chránícího zdraví evropských spotřebitelů Katharina von Schnurbein, tisková mluvčí Evropské unie se sídlem v Praze. Milióny lidí překročí během letních měsíců na svých prázdninových cestách vnitřní hranice Evropské unie. Pro většinu rekreantů jsou zákony v oblasti ochrany spotřebitele s největší pravděpodobností tím posledním, co by je ve spojení s jejich dovolenou napadlo. Co se ale stane v případě, že jejich cestovní kancelář zkrachuje? Nebo pokud se ocitnou v pozici, kdy budou během své dovolené v jiné zemi Evropské unie nuceni podepsat nevýhodnou smlouvu? S cílem obeznámit spotřebitele s jejich právy v podobných situacích dne 20. 7. 2004 komisaři David Byrne a Pavel Telička uveřejnili informační balíček s názvem „Ochrana spotřebitele v Evropské unii: deset základních pravidel“. Dokument popisuje klíčové oblasti, ve kterých unijní legislativa chrání práva spotřebitele, a to bez ohledu na to, zda se právě na- chází na pobřeží Baltu či Středozemního moře. Dokument dále občany informuje o tom, kde je možné získat podrobnější informace a rady týkající se jejich spotřebitelských práv. „Naše poselství spotřebitelům je – užívejte si dovolené a užívejte si svých práv. Tímto lze demonstrovat reálný přínos Evropské unie občanům“, říká komisař Telička. Celý text zprávy naleznete na internetové adrese http://europa. eu. int/ comm/consumers/index en.htm David Byrne, evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, říká: „Občané EU si mohou plně užívat své dovolené s vědomím, že jsou jejich spotřebitelská práva chráněna ve všech 25 členských zemích Evropské unie“. Komisař Pavel Telička říká: „Ochrana spotřebitelských práv je jednou ze zásadních výhod, které EU přináší všem občanům. Tato informace obsahuje praktické příklady toho, jak zákony Evropské unie pomáhají občanům. Přiblížit více právo Evropské unie spoluobčanům bylo jednou z mých priorit po nástupu do funkce komisaře. Doufám, že tato informace napomůže občanům k tomu, aby si lépe uvědomili svá práva, a to nejen během období dovolených, ale i po něm.“ OCHRANA SPOTŘEBITELE V EVROPSKÉ UNII: Deset základních pravidel obsažených v informačním balíčku: 1. Nakupujte co chcete, kde chcete 2. Pokud je zboží vadné, vraťte ho 3. Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin a dalšího spotřebního zboží 4. Informujte se o tom, co jíte 5. Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové 6. Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí 7. Možnost jednoduššího porovnání cen 8. Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace 9. Ochrana spotřebitele během dovolené 10. Účinné urovnávání přeshraničních sporů Ve spolupráci s Katharinou von Schnurbein připravila Eugenie Línková. V Bruselu se víc lobovalo než jednalo o cukrové řepě Ministr Jaroslav Palas je nově nastaveným cukerním pořádkem Evropskou komisí znechucen. Vydělá na tom šest z patnácti starých členských států Evropské unie a prodělá nejvíc Česko. Praha (egi) – Ještě dva měsíce před koncem svého funkčního období zemědělský komisař Evropské unie Franz Fischler rozvířil hladinu kolem produkce cukrové řepy. Je to jedna ze dvou nejostřeji sledovaných a regulovaných komodit. Druhou je skot, tedy jeho maso a mléčné produkty. Evropské komisi předložil komisař návrh radikální reformy cukerného režimu v zemích unie a ta jej schválila. Jádrem reformy je snížení zaručených výkupních cen cukru o více než 30 procent a výkupních cen cukrové řepy skoro o 40 procent v rámci vnitřního trhu EU. Nebude to sice hned, ale snižovaní farmářských cen proběhne ve dvou vlnách během tříletého období. ,,Než vstoupila Česká republika do Evropské unie, byla cena za tunu cukrové řepy 980 korun. Od této nákupní ceny se odvíjela i cena, za níž jsme prodávali cukr do obchodní sítě,“ řekl Oldřich Reinbergr, generální ředitel jednoho z největších tuzemských cukrovarů TTD Dobrovice. „Od vstupu do Evropské unie musela Česká republika přistoupit na minimální cenu. Tuna cukrové řepy se proto z letošní sklizně bude nakupovat za 1470 korun. Tím se dá počítat s růstem ceny cukru až na dvojnásobek během letošního podzimu a konce roku,“ dodal Reinbergr. Jak z reformy vyplývá, postupným snižováním ceny cukrovky se v cílovém roce dojde ke hladině 900 korun za tunu cukrové řepy a úbytek peněz bude Evropská unie farmářům ze zemí staré dobré patnáctky dorovnávat v režimu dotací, které v takové intenzitě ale nepostihnou deset nováčků. Těm se naopak bude krátit produkční kvóta . A tak konkrétně České republice má být z jejích 70 tisíc hektarů s cukrovou řepou odkrojeno celých 16 tisíc hektarů. Nabízí se sice možnost mezistátního čenžování výše kvót mezi zeměmi s vynikajícími podmínkami pro pěstování cukrové řepy, kam patří právě Česká republika s takovými oblastmi, kde se v chudé půdě pěstování řepy nevyplácí. To je případ Itálie, ale i Portugalska nebo Řecka. Tyto státy by teoreticky mohly nabídnout desítky tisíc hektarů ze svých kvót, ale reálně s tím zatím kalkuluje zřejmě jen komisař. Podle odborných českých zdrojů lze pochybovat, že by čeští producenti byli za těchto nových pravidel schopni konkurovat se svým cukrem na světových trzích bez dotací. Proto Jaroslav Palas z Bruselu přilétl maximálně napružený. „Nevšiml jsem si, že by Fischlerově cukerné reformě někdo z přítomných ministrů zemědělství tleskal,“ řekl Palas. Podle něj by Česká republika, kde se ještě donedávna nacházela cukrová řepa na 150 tisíci hektarech mohla tato plodina pěstovat jen na třetinové výměře, tedy na ploše něco přes 50 tisíc hektarů. „Byli bychom odkázáni nakupovat cukr v zahraničí,“ uvedl Reninbergr a dodal, že tak levně se v okolních zemích nevyráběl a proto se doveze cukr dražší. „Cukrovary se vybavily moderní technologií, aby obstály u inspektorů Evropské unie. Některé se zadlužily a svůj splátkový kalendář nebudou mít možnost naplnit,“ uvedl Reinbergr, který počítá s krachem nejméně pěti českých cukrovarů. „Ty nemají šanci tento unijní tlak ustát,“ uvedl. Nabízí se sice možnost v cukrovarech přejít na technologii zpracování například kukuřice na izoglukózu. Na to je ale potřeba jiné strojní vybavení a na to nikdo ze stávajících cukrovarů nemá. „Výroba cukru v tuzemsku klesne v období od l. září 2003 do 31. srpna 2004 podle odhadů na 516.000 tun z předchozích 558.000 tun,“ uvedl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Trváme na nedotknutelnosti limitu pro tuzemský trh,“ prohlásil Jaroslav Palas. Další jednání v Bruselu na téma cukr bude podle jeho odhadu nejdříve v říjnu a nejdřív za rok a půl může dojít ke konkretizaci kvót, ploch a cen za cukr. „Zatím budeme pro příští sklizeň cukrové řepy počítat s plochou 70 tisíc hektarů, tedy se zhruba stejnou jako je letos,“ dodal Palas. Podle něj celý problém spočívá v kvótách A a B, přičemž kvóta B se týká povoleného vyváženého množství. Součet obou kvót má být podle reformy ponížen o 16 procent. „Doplatila by na to nejvíce Česká republika, která má nejnižší vývozní kvótu a tím se jí ubíralo z pěstebních ploch, které slouží pro výrobu cukru na vlastní trh. Pokud by se nám krátilo o 16 procent budeme nesoběstační v produkci cukru. Na reformě by silně vydělalo 6 zemí z bývalých 15 států Evropské unie a s tím nemůžeme souhlasit,“ dodal Palas. „Z 10 nových členských zemí by na reformě naopak nejvíc prodělala Česká republika,“ řekl předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Stanislav Tobola. 2 / z domova Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Kontroly zpracovatelů mají smysl a budou pokračovat Tak jak Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR prohlásil počátkem roku, že budou do poloviny roku prověřeni všichni zpracovatelé, kteří mají oprávnění účastnit se komunitárního trhu, tak se i stalo. Kontroly probíhaly na třech úrovních, nejprve na místní, kterou konali veterinární inspektoři krajských veterinárních správ, na druhé úrovni pak se uskutečnily kontroly mezi kraji a posléze systém těchto kontrol prověřovali pracovníci odboru hygieny Státní veterinární správy ČR. Ještě před uvedením počtů kontrol a počtu dále uzavřených provozů je nutné říci, že kontroly budou pokra- čovat i nadále a to z několika důvodů. Prvním je samozřejmě ten, že jde o stále živoucí proces – provozy vznikají a zanikají. A druhým je pak ten, že to, že zpracovatelé po dosažení odpovídajícího standardu musejí usilovat o to, aby si jej udrželi. To znamená opravovat, udržovat, čili stále vynakládat energii a prostředky. Nu, a nyní lze říci, že celkem orgány státního veterinárního dozoru od počátku letošního roku uskutečnily do 30. června přes 2 000 kontrol ve zhruba 1000 provozech, z nichž jich prakticky 99 % vyhovělo. Nicméně bylo potřeba pozastavit schválení pro 12 zpracovatelských provozů, přeřadit 20 a uzavřít 5 provozů. To znamená, že pozastavené jsou na dobu určitou, do kdy musejí napravit zjištěné závady, do té doby nesmějí uplatňovat své výrobky na komunitárním trhu. Přeřazení znamená, že subjekt byl vyřazen ze seznamu subjektů schválených pro obchodování s EU a přeřazen buď do seznamu pro vnitřní trh nebo pro přímý prodej koncovému spotřebiteli. A uzavření znamená ukončení výroby. Z těchto zjištění vyplývá, že Státní veterinární správa plní svou funkci – jak sdělil Josef Holejšovský – podporovat šance našich zemědělců a zpracovatelů na evropském trhu. A to je možné v tomto případě tak, že Státní veterinární správa orgánům EU i jednotlivým spolučlenským státům garantuje, že způsob naší potravinářské výroby splňuje všechna technická i hygienická kritéria obsažená v platné veterinární legislativě. Jedině důvěryhodnost našich producentů, zpracovatelů a veterinárních kontrolních orgánů je to, co může podpořit možnosti uspět na náročném trhu EU. Jaana Husu Kallio, zástupkyně generálního ředitele DG SANCO (Generální ředitelství Zdraví a ochrana spotřebitele), již dříve potvrdila, že EU nepřijímá vůči ČR žádná ochranná opatření, nicméně již nyní víme, že k nám přijede inspekce z Bruselu v říjnu. A nedopadla-li by pro ČR dobře, mohlo by to znamenat, že by Evropská komise mohla vyvodit příslušná opatření, mezi která může patřiti přijetí ochranných opatření. Proto je tedy třeba být stále bdělí a kontrolovat, kontrolovat a zkontrolovat! „Protitýrací“ zákon lze zneužít k týrání lidí? Prakticky každá právní norma může posloužit zlomyslníkovi jako záminka k tomu, aby někomu uškodil. Obrana však přece jen existuje. Prvního března letošního roku byla po dlouhých a obtížných jednáních schválena novela zákona na ochranu zvířat proti týrání a jejím hlavním smyslem je, aby se předcházelo utrpení zvířat jak hospodářských, tak v zájmových chovech a také, aby bylo možné ty, kdo ustanovení zákona poruší, účinně postihnout. Zde se pak podle některých zkuše- ností otevírá možnost pro řešení sousedských sporů – na neoblíbeného souseda „poslat“ veterinární inspektory s vyslovením podezření, že dotyčný týrá svá zvířata. Takovéto případy se již udály. Zjistí-li se při opakovaném šetření, že týrání nebylo prokázáno, může se „prošetřovaný“ majitel či chovatel zvířat bránit. Zejména na základě přestupkového zákona č. 200/1990 Sb., který říká, že přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, a v tomto případě – nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi – a dále pak nebo jiným hrubým jednáním. Dokonce je možné se odvolat i na trestní zákon (č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 206, kde se praví, že kdo sdělí o jiném nepravdivý údaj, který může ohrozit vážnost u občanů či poškodit jej v zaměstnání, narušit rodinné vztahy nebo způsobit jinou újmu, může být potrestán až jednoletým vězením. Je možné dále i využít občanského zákoníku a jeho ustanovení na ochranu osobnosti. Jak by se někdo mohl v této souvis- losti domnívat, že posléze bezdůvodné šetření orgány veterinárního dozoru lze dát někomu k úhradě, tak to opravdu nejde. Protože laik nedovede odborně posoudit, zda k týrání dochází anebo ne. A za těžko prokazatelný úmysl nelze po nikom chtít náhradu. Nicméně prokázaná pomluva (přestupkový zákon, popřípadě trestní zákon), či újma způsobená v souvislosti s narušením integrity osobnosti (občanský zákoník) je důvodem pro právní řešení. Lze říci, že při tvorbě novely zákona na ochranu zvířat proti týrání (č. 77/ 2004 Sb.) nezazněla ze strany Státní veterinární správy ČR námitka týkající se údajné možnosti zneužívání zákona jako nástroje pomsty vůči sousedům. Konečně, ani nelze vytvořit takový právní nástroj, který by postihoval jednání, kdy si občan myslí, že soused týrá zvíře a pak se ukáže, že to není pravda. Současná platná právní ustanovení týkající se ochrany zvířat jsou dostatečná. A sousedské vztahy dostatečně řeší zákon o přestupcích, trestní zákon i občanský zákoník. SVS ČR Inspekce upozorňuje: všichni prodejci volně rostoucích hub musejí mít osvědčení o jejich znalosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) upozorňuje, že všichni prodejci čerstvých volně rostoucích hub musejí mít platné osvědčení o složení testů z jejich znalostí. Testy je možné vykonat na příslušné Krajské hygienické stanici, která rovněž informuje o termínech, kdy je možné je absolvovat. Výmluva některých prodejců, že o této povinnosti nevědí, neobstojí, protože ji ukládaly právní předpisy již v minulých letech a nově tato povinnost platí už od 16. června 2002. Nejčastěji chybí tento dokument prodejcům hub, kteří své zboží nabízejí přímo u lesů a podél silnic. Ti také nej- více porušují i další předepsané podmínky prodeje. Podle vyhlášky nesmějí být houby plesnivé nebo nahnilé, zapařené, červivé ani příliš vlhké. Měly by být do sucha očištěné, nesmějí však být nakráje- né, přípustný je pouze jediný řez, a to tak, aby zůstal třeň spojený s kloboukem. Kromě klouzků se nesmí klobouk hub loupat. Houby mají předepsanou teplotu skladování a přepravy od 0 do 10 stupňů Celsia. Zboží musí být také řádně označeno názvem houby, datem sběru a dobou použitelnosti – ta je u hub pouze tří dny poté, kdy byly nasbírány. Navíc, každý, kdo houby prodává, a to bez rozdílu zda jde o kamenný obchod, tržnici nebo stánek u cesty, musí mít živnostenský list. Spotřebitelům inspekce doporučuje, aby byli při kupování hub od náhodných prodejců obezřetní zvláště v případech, kdy jsou houby nabízeny už „balené“ v plastových krabičkách. Ve spodních vrstvách a na dně mohou být přibaleny houby nečerstvé, zapařené nebo červivé. Je dobré trvat na vybalení a detailní prohlídce obsahu. Pokud prodejce na tuto podmínku nepřistoupí, pak je lepší houby vůbec nekupovat. Inspekce také upozorňuje, že není možné prodávat všechny volně rostoucí houby. Seznam hub povolených k uvádění do oběhu stanoví příslušná vyhláška, která je uveřejněna na webových stránkách inspekce www.szpi.gov.cz v odkazu „Legislativa“. SZPI Třetina vzorků ovoce a zeleniny letos při kontrole SZPI neobstála BRNO (zub) – Přibližně třetina vzorků čerstvého ovoce a zeleniny, které letos zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v prodeji, nevyhovuje. Od l. ledna do 15. července prošlo kontrolou 1079 vzorků ovoce a 1369 vzorků zeleniny. Meziročně zůstává podíl nevyhovujícího zboží zhruba na stejné úrovni, řekla mluvčí SZPI Daniela Kolejková. Už se zase válíš v tom zelí? Ty se halt nemůžeš dočkat, viď? (sch) Nejčastěji zjišťovanými závadami jsou například zavadlost a nečerstvost, zejména u naťové zeleniny. Nadměrné znečištění či zahlinění je vidět zvláště u salátu; rajčata, květák a také různé druhy ovoce vykazují často otlaky. „Obzvlášť nebezpečná je plíseň a hniloba,“ upozornila mluvčí. Takové plody se vůbec nedoporučuje konzumovat, a to ani po vykrojení napadených částí. Spotřebitelé na tržnici musí podle inspektorů zkontrolovat, zda jsou plody celé a zdravé. Samozřejmá musí být rovněž hygiena prodeje při nabídce v létě oblíbených dělených vodních melounů. Čerstvost upravených melounů musí být na první pohled zřejmá, zdůraznila Kolejková. Naporcovaná zelenina například na polévku musí mít řádné označení a být v teplotě do pěti stupňů Celsia. Prodejci se občas v horkém počasí snaží ošetřovat své zboží máčením nebo kropením. Inspekce zde požaduje, aby zelenina ani ovoce nebyly však nad- měrně vlhké. Pokud se totiž kropí například cibule nebo česnek, výsledek je krátkodobě lepší, ale následuje velmi rychlé kažení. Rosení naopak prodlouží trvanlivost salátu. Často nabízené konzumní rané brambory má prodávající označit odrůdou, tvarem hlíz a barvou dužniny. Hlízy by v žádném případě neměly být zelené, poškozené hnilobou nebo nadměrně mechanicky poškozené. Pozdní brambory navíc mají nést označení varného typu, který určuje použití a tím usnadní zákazníkům nákup. Obecně platí, že u stánkového prodeje ovoce a zeleniny musí být dodržována stejná pravidla jako v kamenném obchodě. Prodejce je tak povinen zajistit zdravotně nezávadné a jakostní zboží s řádným označením. Prodavač musí mít váhy a také správně vážit. „Inspektory nezajímá, kde je stánek umístěn, ale zda se chová v souladu s platnými zákony.“ uzavřela Kolejková. z domova – aktuálně / 3 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Úkolem národní značky KLASA, udělované ministrem zemědělství, je napomoci zejména tuzemským spotřebitelům rozpoznávat v obchodech kvalitní potraviny, vyrobené z domácích zdrojů. Značka byla poprvé udělena 28. srpna 2003 a od té doby byla udělena celkem 486 produktům, produkovaným 85 výrobci. V únoru tohoto roku převzal propagaci a správu značky nově založený odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu. Co se od té doby změnilo? V současné době vstoupila v platnost nová pravidla udělování národní značky. „Na změně jsme pracovali zhruba čtvrt roku a do jejich připomínkování bylo zapojeno množství odborníků nejen z oblasti potravinářství, ale také například z obchodu,“ říká Evžen Staněk, ředitel marketingového odboru SZIF. Proč byla vlastně pravidla měněna? „Souvisí to především s rostoucím zájmem o národní značku,“ dodává. „Nová zpřesněná pravidla mají i při zvýšeném zájmu producentů potravin a vyšším počtu udělených značek lépe sloužit Jak se změnila KLASA k dalšímu udržení její kvality,“ dodává. Pravidla obsahují zejména více informací k tématu jaké potravinářské výrobky mají vůbec šanci tuto národní značku získat. Jsou zde nově vyjmenovány i některé produkty, které nemohou být nositeli národní značky. Jedná se například o potraviny, ve kterých se vyskytují tzv. separáty – tedy vlastně strojově oddělované zbytky masa. Jsou jmenovány i další vylučující případy: – krmiva a jiné produkty, určené pro konzumaci nebo užití zvířaty – potravinářské produkty, které nemají spotřebitelské balení – produkty, které mají charakter surovin nebo komponent přidávaných do potravin – produkty, které jsou určeny ke smíšenému prodeji s jinými produkty, které nejsou držiteli národní značky – produkty, určené pro prodej a konzumaci v zařízeních veřejného stravování – produkty, jejichž název nebo značka, nebo způsob prodeje jsou v konfliktu s marketingovou filozofií a cíli národní značky – důvodem k neudělení národní znač- ky může být i nízká trvanlivost výrobku apod. Nově jsou z udělování značky KLASA vypuštěna vína. V platnost vešla nová legislativa, která upravuje mj. udělování státních značek vínům. Dle této úpravy jim zatím nelze národní značku dále udělovat. Vína také mají vlastní marketingovou organizaci – Vinařský fond, který se touto problematikou mj. zabývá. Národní značka KLASA proto zůstane zachována Ohlédnutí za 5. ročníkem Svatováclavského posvícení Minulý ročník svatováclavského posvícení se konal v prostorách zastupitelského úřadu ve Vídni již pátým rokem. Podařilo se získat na tuto akci nejenom významné sponzorské zázemí, ale i početně mimořádnou účast českých a moravských firem. Spektrum návštěvníků bylo obohaceno o účast českých krajanů z celého světa, kteří se sjeli do Vídně ke svému sněmování. Tradičně stylizovaný prostor zastupitelského úřadu obsadilo dvacet osm českých firem z celé České republiky, které v průběhu let minulých, projevily vážný zájem o vstup na rakouský trh. Jejich jednorázová prezentace byla soustředěna především na výrobky z oblasti potravinářské a částečně rovněž na oblast lidových řemesel. Pokud jde o potravinářské speciality, je možné s uspokojením konstatovat, že se mnozí výrobci již dobře připravili na vstup na budoucí společný vnitřní trh, který se pro tyto podnikatele otevřel po 1. květnu 2004. Návštěvníci se mohli o kvalitě těchto výrobků přesvědčit na místě a přiložené a kvalifikované propagační materiály zúčastněných firem svědčili o dobré znalosti nezbytných předpisů, bez kterých není možné na trzích EU perspektivně působit. Přes to, že všechny zúčastnění firmy dodaly potravinářské výrobky určené k ochutnávce bezplatně, mohla se tato náročná akce uskutečnit pouze díky generálnímu partnerovi Českému Telecomu, a.s., dále pak přiděleným prostředkům z OKS MZV ČR a příspěvku managementu hotelu Imperiál v Karlových Varech, který propagoval Společnost západočeských hotelů. Zástupci Obchodně-ekonomického oddělení ZÚ Vídeň tyto zdroje uvedlo a zároveň ocenilo v rozhovoru pro regi- onální vysílání České televize Brno a pro místní sdělovací prostředky ( ekonomická rubrika rakouského deníku „Die Presse“). Vyjmenovat významné účastníky tohoto setkání z téměř sedmi set osob by bylo velmi náročné a není ani účelem této zprávy. Je možné pouze konstatovat, že účast rakouských představitelů z politických a ekonomických kruhů, účast představitelů zastupitelských úřadů akreditovaných v Rakousku a konečně, účast českých krajanů z celého světa, splnila naše očekávání. Součástí prezentace ČR byla výstavka všech aktuálních materiálů o české republice před vstupem do Evropské unie, které byly získány obchodně – ekonomickým oddělením a velvyslanectvím ČR od odboru komunikační strategie MZV, od Českého centra, od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a od agentury PP Agency. O některé z informací (turistické a ekonomické) projevili účastníci akce zájem; během krátké chvíle po zahájení akce byly rozebrány. Součástí akce byl i doprovodný kulturní program – v průběhu tohoto dlouhého večera hrálo úspěšné moravské cimbálové trio pod vedením koncertního mistra Brněnské filharmonie pana Ondrůje a jihočeský soubor o šesti hráčích s čtyřmi tanečními páry „Dudlajdá“. Velvyslanectví ČR ve Vídni Zářijové Svatováclavské posvícení ve Vídni Jednou z chystaných akcí marketingového odboru SZIF je účast na prezentaci českého potravinářského průmyslu na „Svatováclavském posvícení“ ve Vídni 28. 9. 2004. Na této akci odbor spolupracuje mj. s veletrhy Brno. Počítá se také s účastí určitého počtu tuzemských potravinářských firem. Uvedená akce reflektuje reálný zájem českých potravinářů o rakouský trh. Marketingový odbor SZIF hodlá v rámci svých záměrů na podporu tuzemské potravinářské produkce tuto akci podpořit. Odbor pro marketing SZIF a lze ji používat jen u těch druhů vín, která byla vyrobena nebo jejichž výroba byla zahájena před květnem tohoto roku, a kterým byla před tímto datem udělena. Zcela nově je v pravidlech řešeno udělování národní značky produktům, u kterých jejich vlastník, nebo uživatel distribuuje výrobek, produkovaný jiným výrobcem. Jedná se například o tzv. privátní značky, hojně používané v obchodních řetězcích, kdy si obchodní řetězec objedná u některého producenta výrobu potraviny, kterou však prodává pod svým jménem. V takovém případě je nutno, aby o národní značku KLASA požádal distributor, tedy obchodní řetězec společně s původním producentem, nebo s jeho vědomím. Změna skutečného producenta nebo místa původu bez toho, že by byl o této změně odbor pro marketing SZIF informován, je důvodem k odebrání národní značky. Nově platí zásada, že KLASA má být udělována pouze potravinářským výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, např. tedy nikoliv pouze porcovaným a nijak dále nezpracovaným produktům. Jedním z dalších opatření, která byla podniknuta pro udržení kvality značky KLASA, je ustavení Odborné rady, složené mj. z odborníků a zástupců potravinářského obchodu, která má jako poradní orgán ministra zemědělství mj. dohlížet na kvalitu produkce, které je národní značka přidělována a dále být garantem dodržování marketingových cílů a zásad značky. „Po některých negativních zkušenostech také trváme při udělování značky na přímé komunikaci s producentem výrobku,“ dodává Evžen Staněk a zároveň varuje před používáním najatých zprostředkovatelů. Pracovníci marketingového odboru jsou připraveni výrobcům potravin odpovědět na jejich dotazy ohledně udělování značky, nebo poradit. Na internetových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz zahájil odbor pro marketing plně funkční elektronický proces přihlašování potravinářských produktů pro přidělování národní značky KLASA. „Doufáme, že pro producenty potravin, jejichž výrobky si národní značku zaslouží, se tím proces udělování výrazně zjednoduší.“ „S dalším udělováním značky Klasa počítáme koncem srpna při expozici Země živitelka v Českých Budějovicích,“ zakončil Staněk. (red) Svatováclavské posvícení – letos v novém formátu! J S T E Č E Š T Í V Ý R O B C I P OT R AV I N A CHCETE PRONIKNOUT NA RAKOUSKÝ TRH? C H C E T E Z Í S K AT P U B L I C I T U V RAKOUSKÉM ODBORNÉM TISKU? M ÁT E Z Á J E M O I N F O R M AC E T Ý K A J Í C Í S E S TAV U P O T R AV I N Á Ř S T V Í V R A KO U S K U ? Odpověděli jste kladně? Dovolte nám tedy, abychom Vás pozvali k účasti na Svatováclavském posvícení, které se uskuteční v prostorách zastupitelského úřadu ČR ve Vídni dne 28. září 2004. Nabízíme Vám možnost propagovat vaši českou produkci na rakouském trhu – za přítomnosti významných představitelů Rakouska z řad politických, společenských a obchodních kruhů a samozřejmě vybraných rakouských médií. Hlavním cílem připravované akce ovšem je poskytnou možnost českým producentům kvalitních potravin najít své obchodní partnery mezi přítomnými rakouskými odběrateli. Celá akce je zaměřena dvěma směry – jednak na podporu exportu kvalitních českých potravin do zahraničí, ale také na posílení dobrého zvuku českých potravin v zahraničí – zejména na propagaci jejich bezpečnosti a vysoké kvality. Nyní, po vstupu České republiky na jednotný evropský trh, je totiž vhodná příležitost ujistit rakouskou podnikatelskou veřejnost v oblasti potravinářského zpracovatelského průmyslu o bezpečnosti a kvalitě českých potravin. V rámci dopoledního semináře je pro Vás připraveno mnoho zajímavých přednášek a témat k diskusi, odpolední program je zcela věnován prezentacím produktů zaměřeným na propagaci českého potravinářského průmyslu v Rakousku a obchodním jednáním s rakouskými partnery formou matchmakingu (dohodnutých schůzek s garantovanou návštěvností). Večer se uskuteční tradiční Svatováclavské posvícení v podobě, v jaké jej Vy nebo Vaši kolegové z jiných potravinářských firem již znají. Akce se koná pod patronací velvyslance ČR v Rakousku pana JUDr. Rudolfa Jindráka. Odbornou garanci nad akcí převzal Státní zemědělský intervenční fond a Potravinářská komora ČR. Kontakt: Veletrhy Brno, a.s. Ing. Drahomíra Hochmanová, Dušan Pelikán Tel: 541 152 948, 541 152 745 E-mail: [email protected], [email protected] Uzávěrka přihlášek: 16. 8. 2004 Přihlášky budou přijímány do naplnění kapacity prezentačních míst. Jak vstoupit na rakouský trh? Odpověď hledejte zde! zastupitelský úřad ČR ve Vídni 4 / z domova – aktuálně Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Program školní mléko má více peněz a rozšiřuje svou nabídku J A K D O B Ř E V Y U Ž Í T D O TA C Í , V Y H O V Ě T KO N T R O L Á M A Z V L Á D N O U T A D M I N I S T R A C I ? Vstup do Evropské unie znamenal pro program školní mléko několik změn, a to změn veskrze pozitivních – pro děti i pro dodavatele. Mléko a mléčné výrobky jsou od 1. května dotovány nejen z národních zdrojů, ale i z peněz Unie, takže v současné době může každý žák, který plní povinnou školní docházku, dostávat levné mléko nebo vybrané mléčné výrobky každý vyučovací den (v předchozím období pouze 2x týdně). Podpora se ovšem nevztahuje na dobu prázdnin, tedy na dětské tábory apod. Přistoupení k častějšímu odebírání mléčných svačin našlo už své příznivce, většina škol ale čeká s rozšířením programu až na začátek nového školního roku. Nabídka výrobků, kterým náleží dotace, zůstává stejně pestrá jako byla dosud, takže si děti mohou objednat mléko ochucené nebo neochucené, polotučné či plnotučné, jogurt bílý nebo ochucený, jogurtové mléko i smetanový krém. Do budoucna je možné počítat i s rozšířením sortimentu o produkty, které dosud dotovány nebyly, např. sýry. To, které výrobky budou děti dostávat, záleží především na dohodě školy a dodavatele. Obě strany by při výběru sortimentu měly zohlednit především zájem dětí a jejich zdraví. Pediatři a odborníci na zdravou výživu preferují spíše méně tučné výrobky. Nicméně mléčná svačina, kterou školáci mohou dostávat každý den, má být nejen zdravá, ale i chutná. Aby se nestala jednotvárnou, jsou v příslušném nařízení vlády stanovena pravidla určující, že není možné odebírat celý týden jediný výrobek, ale je nutné je střídat. Takže školák může třeba 3x týdně vypít mléko a k tomu si dát jednou jogurt a jednou smetánek. Zároveň s tím, že Unie poskytuje svou dotaci, vyžaduje také zavedení kontrolního systému, který umožní prověřit, zda její peníze byly vydány účelně. K tomu, aby se dalo zjistit, zda nebylo překročeno maximální množství, na které má každý žák nárok, bylo třeba zavést evidenci všech žáků, kteří výhod programu využívají. Pro školy, které si dosud jmenovité seznamy nevedly, může být tato nová povinnost nepříjemnou agendou navíc. Toto opatření ale rozhodně zamezí některým pochybením, která byla při kontrolách zjištěna, a zaručí, že se dotované výrobky dostanou právě a jen k dětem. Případná sankce za nedodržení podmínek programu padá na hlavu příjemce finanční podpory, tedy ne na školy, ale na dodávající mlékárny. Administrativu související s programem školního mléka řeší každá škola po svém. Pomáhá ji zpřehlednit např. systém stravenek, které školám nabízela společnost Laktea, o.p.s., někde má každý žák svou osobní kartu, do které se zapisuje, co si objednal. Podle zkušeností, získaných ze škol, nelze popřít, že zabezpečit hladký průběh celého programu, tedy vybrat peníze, objednat dodávku, přebrat ji, zajistit distribuci mezi žáky, najít skladovací prostory apod., je proces náročný časově i organizačně. Tyto nároky se pak zvyšují úměrně s velikostí školy, tedy přesněji s počtem žáků odebírajících školní mléko. Spolehlivý a zároveň jednoduchý systém organizace se podařilo najít pražské základní škole ve Štěpánské ulici. O práci se zde dělí třídní učitelky, školní hospodářka a pracovnice kuchyně. Žáci se do programu hlásí vždy na začátku pololetí. Od zájemců pak učitel vybere peníze na čtvrt roku dopředu, jejich jména poznamená do třídní knihy a požadavky třídy předá hospodářce, která zajišťuje objednávky a veškerou komunikaci s dodávající mlékárnou. Kuchařka pak dvakrát týdně o velké přestávce vydává zástupcům jednotlivých tříd připravené kartony s přesně napočítaným počtem krabiček mléka. „Je to další pracovní úkol, ale výborně nám to funguje,“ pochvaluje si hladký běh programu kuchařka Renata Kabelová. Jediným ohodnocením práce pro program školní mléko je finanční příspěvek, který mlékárna nabízí školnímu koordinátorovi. Např. od Polabských mlékáren dostane 10 hal. za jeden odebraný dotovaný výrobek. „To je asi tak 28 Kč za den,“ říká učitelka Eva Müllerová ze základní školy v Přerově nad Labem. Pokud tedy sama škola – jako je tomu v tomto případě – nenajde ve svém rozpočtu prostředky, ze kterých by tuto práci navíc zaplatila, je fungování programu závislé především na ochotě a dobrovolnosti. „Mám s tím dost starostí, ale asi jsem ze staré školy, a tak si říkám, proč bych to pro ty děti neudělala. Ale na konci roku by nám mlékárna mohla aspoň poděkovat,“ dodává Eva Müllerová. Obyčejné i ochucené mléko dostávají školáci ve čtvrtlitrovém balení za 3,50 Kč nebo za 3,00 Kč v balení po 200ml. Stabilita této maximální ceny je garantována až do konce příštího školního roku, tedy do 30. 6. 2005. Jogurtová mléka a smetanové krémy jsou našimi domácími specifiky a vztahuje se na ně pouze podpora z českých peněz. Jejich cena je pak oproti ostatním o málo vyšší. Nicméně i tak zůstává cena pro školáky – 4,50 Kč za jogur- Vyhodnocení kvótového roku 2003/2004 a stanovení kvót A a B VYHODNOCENÍ KVÓTOVÉHO ROKU 2003/2004 Státní zemědělský intervenční fond provedl dle nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění pozdějších předpisů, vyhodnocení zkráceného kvótového roku 2003/2004. Vycházel při tom z pravidelných měsíčních hlášení zasílaných výrobci cukru na SZIF, a to za období od září roku 2003 do dubna 2004. Zaslané údaje byly ověřeny kontrolním oddělením SZIF, které v období od 25. 5. 2004 do 17. 6. 2004 provedlo kontrolu u všech držitelů kvót. Postup, který SZIF při vyhodnocování použil je stanoven jednak výše zmíněným nařízením a jednak přímo zákonem o SZIF č. 256/2000 v platném znění. Podrobně jsme tento postup vysvětlili v příspěvku komoditního zpravodajství zveřejněném dne 16. 4. 2004. (Článek se nachází na adrese www.szif.cz – komoditní zpravodajství). Při použití tohoto postupu a s ohledem na výsledky kontrol SZIF, nebylo zjištěno u žádného z producentů cukru takové porušení uvedených předpisů, které by vedlo k uložení sankcí, ať už v podobě snížení kvóty nebo finančního odvodu za překročení tuzemského podílu kvóty. STANOVENÍ VÝŠE KVÓT A a B PRO JEDNOTLIVÉ DRŽITELE KVÓT SZIF má dle nařízení vlády č. 364/ 2004 povinnost do 30. dnů po nabytí účinnosti tohoto nařízení oznámit držitelům kvót výši kvóty A a výši kvóty B. Fond tak učinil, a stanovené výše kvót jsou následující: Každý držitel kvóty obdrží od SZIF oznámení, v němž budou výše kvót A a B uvedeny, případně rozepsány dle jednotlivých cukrovarů. SZIF tové mléko (250ml) a 4 Kč za smetanový krém (80g) – ve srovnání s cenou běžnou v obchodech velmi atraktivní. Nabídka mlékáren ale vždy nepokrývá všechny dotované výrobky. Např. mlékárny, jejichž účast v programu organizuje obecně prospěšná společnost Laktea, nedávají možnost odebírat smetanové krémy, Polabská mlékárna zase nedodává mléko bez příchuti, uvádějí dotazované školy. Přitom školy samotné vědí, že program je pro mlékárny výhodnou příležitostí k zajištění odbytu a zároveň k vytvoření sítě, do které dodávají i další své výrobky. Jedině na školách tedy záleží, zda zůstanou věrny jednomu dodavateli nebo si vyberou jiného. „Dětem ty výrobky tak úplně nechutnají. Mléka jsou dost přeslazená. Navíc zrušili jogurty. Teď mlékárna slíbila, že je znovu začne dodávat. Tak uvidíme, uvažujeme, zda ji nezměnit,“ popisuje situaci na jihlavské základní škole zástupkyně pro první stupeň Xenie Nováková. Možnost zvýšit počet odebíraných výrobků ze dvou až na pět týdně představuje – vyjádřeno v procentech – nárůst o 150 % a přináší také novou pobídku pro samotné příjemce finanční podpory, tedy pro mlékárny. Záleží na nich, jak dokáží zaujmout a motivovat školy, aby peníze určené pro tento program byly vyčerpány a aby výsledkem byla všestranná spokojenost. Pokud vám chybí informace, které by pro vás byly důležité, máte se školním mlékem jinou zkušenost nebo se můžete podělit se svými zkušenostmi, adresujte své připomínky do redakce nebo přímo na adresu Státního zemědělského intervenčního fondu, který je administrátorem programu. tiskové oddělení SZIF ÚOHS INFORMUJE Úřad brání útlumu domácí produkce cukru Radikální reformu cukerního režimu, která se značně dotkne i českého zemědělství, schválila 14. 6. 2004 Evropská komise. Snížení české produkční kvóty znamená, že dotovaná výroba cukru v ČR tak pravděpodobně nepokryje ani vlastní spotřebu a cukr se bude ve větší míře dovážet. V této souvislosti je vhodné připomenout, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v loňském roce pravomocně uzavřel na daném trhu klíčový případ, kterým nepovolil spojení soutěžitelů Südzucker Aktiengesellschaft a Saint Louise Sucre S.A. Společnost Saint Louise Sucre působí na území České republiky nepřímo prostřednictvím společnosti Eastern Sugar Česká republika, a.s. provozující cukrovary Hrochův Týnec, Kojetín, Němčice na Hané a rovněž má minoritní podíl v cukrovaru Vrbátky. Společnost Südzucker pak prostřednictvím Agrana Zucker und Stärke AG kontroluje v České republice výrobce cukru společnost Moravskoslezské cukrovary, a.s. Společnost Südzucker je zároveň největším výrobcem a vývozcem cukru v rámci EU, tento je rovněž již v současné době dodáván i do České republiky. „Navrhovaným spojením by došlo k fúzi dvou ze tří nejvýznamnějších aktivních soutěžitelů na českém trhu. Nový subjekt by se stal soutěžitelem s výraznou tržní silou na trzích cukru pro domácnost a průmyslového cukru,“ uvedl předseda ÚOHS Josef Bednář. Spojení bylo posuzováno v souhrnu všech relevantních skutečností, tj. z hlediska finanční a hospodářské síly, postavení v okolních regionech, portfoliové síly, možnosti těžit z úspor z rozsahu spojujících se soutěžitelů, výše tržního podílu. Po spojení uvedených soutěžitelů by vzhledem k jejich vysokému výrobnímu potenciálu v regionech sousedících s ČR mohlo dojít k utlumování domácí výroby cukru. Nově vzniklá skupina by byla schopna zásobovat český trh z výkonnějších a modernějších závodů v jižním Německu a Rakousku. Tato situace by měla vážné dopady nejen na ostatní konkurenty, obchodní organizace, dodavatele zemědělské techniky, osiv, hnojiv, zemědělských potřeb, ale zejména na samotné pěstitele cukrové řepy. Vydáním rozhodnutí o nepovolení spojení Südzucker/Saint Louise Sucre Úřad zmírnil případné dopady schválené reformy cukerního režimu EU na pěstitele cukrové řepy i konečného spotřebitele v České republice. ÚOHS v loňském roce zahájil 239 řízení o povolení spojení podniků. V tomtéž období bylo vydáno 225 rozhodnutí, 213 rozhodnutí bylo meritorní povahy. Z toho bylo 178 spojení povoleno bez podmínek, 7 s podmínkami či závazky a dále bylo vydáno 27 rozhodnutí o tom, že posuzovaná transakce nepodléhá povolení Úřadu (buď z důvodu, že nepředstavuje spojení soutěžitelů, nebo pro nesplnění obratových kritérií pro notifikaci) a jedno spojení bylo zakázáno. Nepovolení spojení v daném případě na trhu cukru přinese výhody zejména konečným spotřebitelům. ÚOHS z domova / 5 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Pokuta za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář uložil svým druhostupňovým rozhodnutím dne 15. července pokutu ve výši 200 000,- Kč za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Komora veterinárních lékařů schválila ustanovení § 11 odst. 6 Profesního řádu a v následujícím období nedodržování tohoto ustanovení ze strany svých členů projednávala a sankcionovala. Podle zmíněného ustanovení veterinární lékař nesmí snížit úroveň veterinárního stavu tím, že přijme zakázku od chovatele, o němž je mu známo, že byl doposud pravidelným zákazníkem jiného veterinárního lékaře a že nemá doposud vyrovnané závazky vůči tomuto veterinárnímu lékaři. „Komora porušila zákon o ochraně hospodářské soutěže. Schválení uvedeného ustanovení je totiž zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které vedlo k narušení hospodářské soutěže na trhu poskytování veterinárních léčebných a preventivních činností s dopadem zejména na chovatele podnikající v chovu zvířat,“ uvedl předseda ÚOHS Josef Bednář, který Komoře veterinárních lékařů uložil i opatření k nápravě. Komora je povinna zrušit předmětné ustanovení Profesního řádu a dále jej neuplatňovat, čímž je sledováno obnovení svobodné hospodářské soutěže na relevantním trhu poskytování veterinárních léčebných a preventivních činností. Za tím účelem je nezbytné, aby všichni členové Komory veterinárních lékařů byli informováni o zákazu a neplatnosti tohoto ustanovení, jeho neuplatňování Komorou, jakož i o jeho zrušení. Úřad ve svém napadeném rozhodnutí uvážil negativní dopady jednání Komory na hospodářskou soutěž a konečné spotřebitele. Přijetí uvedeného ustanovení Profesního řádu omezilo členy Komory v možnosti uplatnit své služby u všech chovatelů. Je nezbytné, aby byla zajištěna možnost volného vstupu na trh a tedy nabízení služeb všem chovatelů, bez ohledu na to, zda případně dluží jinému veterinárnímu lékaři. Prosazování zákazu poskytovat služby těmto chovatelů dochází ke zkreslování soutěže. Nelze přitom nezohlednit, že dluh chovatele vůči veterinárnímu lékaři může být i jen domnělý. Při stanovení výše pokuty ÚOHS přihlédl zejména k závažnosti porušení povinností účastníkem správního řízení, charakteru relevantního trhu poskytování veterinárních léčebných a preventivních činností, dopadům protisoutěžního jednání na trh a konečné spotřebitele, ale i k délce porušování zákona, míře skutečného narušení hospodářské soutěže a zavinění. „Pokuta ve výši 200 000 Kč byla uložena tak, aby nebyla ohrožena hospodářská a majetková situace Komory a současně aby byla celkové finanční situaci a zejména závažnosti porušení zákona přiměřená,“ dodal předseda Josef Bednář. ÚOHS uložil pravomocně pokutu Komoře veterinárních lékařů již podruhé. V loňském roce byla Komora nucena zaplatit sankci rovněž ve výši 200 000,- Kč, neboť porušila zákon tím, že stanovila minimální cenu za posuzování rentgenových snímků na dysplasii kyčelních kloubů u psů. Případ KMV je ojedinělý, sankce byla zaplacena Celkem kolem jednoho tisíce fúzí posuzoval ve správních řízeních v posledních pěti letech Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Z toho pouze dvakrát za zmíněné období řekl navrhované koncentraci ne. Šlo o případy týkající se trhu cukru a minerálních vod. Právě nepovolená fúze Karlovarských minerálních vod (KMV) a společnosti Poděbradka je z pohledu aplikace soutěžního práva v České republice v mnoha ohledech klíčová a chování účastníka řízení naprosto ojedinělé. V březnu 2002 nabylo právní moci druhostupňové rozhodnutí antimonopolního úřadu, kterým nebylo povoleno spojení jmenovaných společností, neboť by jejich fúzí vzrostlo nebezpečí omezení dostupnosti obchodních značek konkurenčních výrobků a zvyšování cen pro konečného spotřebitele. Je třeba zdůraznit, že trh minerálních vod má svá specifika a je spíše lokálního charakteru. Vysoká koncentrace několika subjektů se stává bariérou pro vstup nových soutěžitelů. K tomu přispívá preference národních vžitých značek na straně poptávky. Toto rozhodnutí, jehož platnost letos potvrdil Nejvyšší správní soud, KMV nerespektovaly a ještě před a následně i po jeho vydání začaly vykonávat v rozporu se zákonem kontrolu nad Poděbradkou. Navíc před vydáním pravomocného rozhodnu- tí Úřadu KMV požádaly o zápis uvedeného spojení u Městského soudu v Praze do obchodního rejstříku. Ten v rozporu s obecnou praxí rejstříkových soudů nepovolené spojení zapsal. Ve správním řízení zahájeném koncem loňského roku ÚOHS získal důkazy o protiprávním jednání KMV. Na jejich základě pak uložil této společnosti pravomocně pokutu ve výši 10 miliónů korun a současně povinnost převést akcie Poděbradky, které v současné době drží, na takového nabyvatele, který je na KMV vlastnicky, finančně a personálně nezávislý. Desetimilionovou sankci KMV v rozporu s prohlášeními svých představitelů v médiích již zaplatily a v září této firmě skončí lhůta stanovená pro odprodej akcií. V této souvislosti je třeba připomenout, že jak evropské, tak národní soutěžní právo jednotlivých členských států EU tvrdě postihuje jednání soutěžitelů, kteří realizují fúzi v rozporu s rozhodnutím příslušného antimonopolního úřadu. V takových případech musí porušovatelé zákona počítat s citelnými sankcemi až do výše deseti procent čistého ročního obratu firmy, které mohou být ukládány i opakovaně. Je zcela logické, že v obdobných případech flagrantního porušování pravidel hospodářské soutěže bude ÚOHS postupovat nekompromisně a v souladu se zákonem. ÚOHS Říkáte, že to je sto euro? Proč je tu napsáno, "Rakousko-Uhersko"? (sch) Slon dupe Stanovení ceny mléka je klíčovým faktorem pro výrobce mléka i mlékárenský průmysl, protože pro výrobce kromě objemu finančních prostředků představuje pravidelné platby a pro mlékárny je cena mléka stále ve výši skoro 80 % výrobních nákladů. Dokud se státní orgány nepletly do tržních vztahů (dnes tomu eufemisticky říkáme regulace trhu, ačkoli jde o přímý a brutální zásah do aplikace principů tržní ekonomiky), platily mlékárny za mléko relativně nižší základní cenu a vyšší příplatky za jakost. To se v jakosti mléka projevilo – dnes máme jakost se zeměmi EU srovnatelnou. Stát se ovšem do obchodních vztahů plete a tak vznikl negativně působící institut tzv. minimální ceny mléka a hned poté nastaly předpovídané negativní efekty: cena mléka klesla a přestalo se platit podle jakosti (jako dřív ve sběrnách surovin – kilo papíru – Stalinovy spisy nebo milostné dopisy – korunu). Nato vymyslela zemědělská lobby a finanční úřady složení mléka (2,8 % bílkoviny a 3,6 % tuku), lišicí se od reality (co na tom, že průměrné složení mléka je dne 3,38 % bílkoviny a 4,13 % tuku, že). A tak dnes konstatují chovatelé, že jednou z možných příčin tolerance subklinických mastitid může být nedostatečné zohlednění ukazatelů jakosti v nákupní ceně mléka. Závěr: pěkný příklad dupání státního slona v porcelánu zemědělců a potravinářů! Oldřich Obermaier Mlékárna Kunín vyváží do Německa OSTRAVA (dra) – Mlékárně Kunín se podařilo proniknout na německý trh, kam letos dodá do sítě diskontních prodejen mléčnou rýži a krupici za deset milionů korun. „Zboží budeme dodávat pod značkou významného obchodního řetězce, jeho jméno ale zatím nemůžeme zveřejnit,“ řekla mluvčí mlékárny Eva Kijonková. Podle pracovníků pobočky agentury CzechTrade v Bonnu by mohlo jít o Normu, Lidl nebo Aldi. Německý řetězec s 1700 prodejnami bude mlékárenské výrobky z Kunína prodávat pod vlastní značkou. „Pro podniky českých rozměrů je to více než rozumná cesta, těžko bychom vstupovali na nový trh v EU s masivní reklamní kampaní, která by mohla dosaho- vat rozměrů nadnárodních potravinářských koncernů,“ řekl generální ředitel Mlékárny Kunín Zbyněk Gebauer. Do Německa bude mlékárna dodávat své tradiční mléčné rýže s příchutí čokolády a skořice a také krupice ve variantách chuti jablko a jahoda. Severomoravský producent mléka se vydal se svou nabídkou do Německa po úspěchu v Maďarsku, Rumunsku a Švédsku, kam začal dodávat před několika týdny. Strategie mlékárny na skandinávském trhu je podobná jako v Německu, partnerem se jí stala švédská obchodní síť ICA, odnož řetězce Ahold. Mlékárna Kunín tomuto odběrateli dodává tři druhy mléčných rýží, objem vývozu překročí do konce roku 40 milionů korun. Na společném trhu EU se podle obchodního ředitele mlékárny Jiřího Klose vytváří zajímavá situace. „Čeští zemědělci ve snaze dosáhnout lepší ceny dodávají mléko rakouským nebo německým zpracovatelům, v České republice ale kvůli tomu vzniká tlak na růst výkupní ceny mléka,“ řekl Klos. Tuzemské mlékárny ale nemohou růst cen promítnout do cen svých výrobků, protože na silně konkurenčním českém trhu by neobstály. „Proto se také musí orientovat na trhy v zahraničí. Jinou cestu nevidíme ani my, letos otevíráme už čtvrtý nový exportní kontakt,“ řekl Klos. Mlékárna Kunín letos očekává tržby okolo 1,8 miliardy korun a zřetelné zvýšení podílu vývozu, který by mohl vzrůst ze současných deseti na téměř 20 procent. Stock Plzeň – Božkov vyvezl do pololetí téměř milion litrů lihovin Plzeň (bo) – Společnost Stock Plzeň – Božkov, která je největším domácím výrobcem lihovin, výrazně posiluje export svých produktů. Zvyšuje se přitom nejen absolutní objem vývozu, ale roste i počet zemí, kde se nejoblíbenější české lihoviny prodávají. Nejvýznamnějšími exportními značkami Stocku Plzeň - Božkov jsou Fernet Stock, Fernet Stock Citrus, Fernet Stock Orange, Vodka Amundsen a Brandy Stock Original. Za první pololetí letošního roku vyvezl Stock Plzeň 944 tisíc litrů lihovin, což představuje meziroční zvýšení odbytu v zahraničí o 23 procent. Za celý loňský rok přitom za hranice putovalo 2,054 milionu litrů lihovin, což představovalo oproti roku 2002 posílení vývozu o zhruba 13 procent. V letošním roce počítá společnost s udržením dynamiky růstu vývozu minimálně na úrovni 20 %. Hlavním exportním trhem je Slovensko, kde od počátku loňského roku pracuje dceřiná společnost Stock Slovakia. Na Slovensku se ročně vypije ročně přibližně 45 milionů litrů lihovin, takže celkový tržní podíl Stocku Plzeň - Božkov zde dosahuje zhruba 4,5 procenta. Klíčovými značkami jsou, stejně jako v České republice, Fernet Stock a Fernet Stock Citrus. Ty patří k nejprodávanějším v segmentu hořkých a bylinných lihovin na Slovensku. Tržní podíl Fernetu Stock mírně přesahuje 9 procent a pozice Fernetu Stock Citrus je s podílem 11,1 procenta ještě silnější. Absolutními lídry jsou značky Stocku Plzeň ve sloven- Průzkum: Domácímu zavařování se věnuje více než čtvrtina Čechů PRAHA (zub) – Zavařování ovoce a nakládání zeleniny se ve svém volnu věnuje více než čtvrtina Čechů. Poměrně rozšířená je i výroba marmelády, která se těší oblibě pětiny veřejnosti. O něco méně lidí, devět procent, má v oblibě lisované ovocné šťávy. Většina lidí, 63,8 procenta, se však na žádnou z těchto činností nezaměřuje, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Zavařování ovoce se podle analytiků věnuje 27,9 procenta a nakládání zeleniny 26,9 procenta respondentů. Výroba marmelád je samozřejmostí pro 20,1 procenta dotázaných. Sociologové rovněž zjišťovali, zda se lidé ve volném čase věnují práci na zahradě či v domácnosti. Třináct procent dotázaných odpovědělo „určitě ano“ a 21 procent „určitě ne“. Sedmatřicet procent se přiklonilo k variantě „spíše ano“, 27 procent ke „spíše ne“. Dvě procenta oslovených odpověď neuvedla. ské gastronomii. Fernet Stock a Fernet Stock Citrus jsou dokonce vůbec nejžádanějšími značkami ve slovenských restauracích. Fernet Stock má v tomto segmentu podíl 5,1 procenta, následují jej Fernet Stock Citrus s podílem 4,8 procenta. Vodka St. Nicolaus s podílem 3,8 procenta a Karlovarská Becherovka s podílem 2,9 procenta. Produkce Stocku Plzeň - Božkov však míří i na vzdálenější trhy. Jen v letošním roce se začaly výrobky společnosti vyvážet do Austrálie, Spojených států amerických, Belize či Řecka. Ve Spojených státech byla první zásilka fernetů rozebrána během tří dnů a nyní se již připravují další. K dalším exportním teritoriím patří například Rusko, Slovinsko, Thajsko nebo Vietnam. 6 / z domova Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Vláda: Na čerpání peněz z EU jsou státní úřady vesměs připraveny PRAHA (egi) – Státní úřady jsou nyní na získávání peněz z Evropské unie připraveny lépe než v dubnu. Stále však přetrvávají nedostatky, které by úředníci měli odstranit přes léto. Uvádí to zpráva, kterou dnes na návrh ministerstva financí schválila vláda. První peníze z evropských fondů by tak Česká republika mohla čerpat na podzim a v závěru letošního roku. Podle zprávy nastal pokrok při odstraňování technických nedostatků. Výzvy k podávání projektů se tak v některých případech mohly zveřejnit již po vstupu do unie počátkem května. Projekty budou příslušné komise vybírat v létě a na podzim by z Bruselu mohly dorazit první peníze. Informace o připravenosti na evropské fondy shromažďuje MF od ostatních ministerstev od konce loňského roku. Dílčí nedostatky zůstávají v budování bezpeč- Vláda nerozhodla, zda podporovat zpracování řepky na biopalivo PRAHA (egi) – Vláda ve středu 21. 7. přerušila projednávání návrhu ministerstva zemědělství, aby pokračovala podpora zpracování řepky na metylester řepkového oleje (MEŘO), používaný pro výrobu bionafty. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky si kabinet vyžádal analýzu, zda by peníze, které se mají použít na tento program, nebyly lépe využity na spolufinancování zdrojů z evropských fondů. Pro tento účel totiž ministerstvu zemědělství nemalá suma schází. Na MEŘO by se mělo podle návrhu letos zpracovat 200.000 tun řepky s tím, že výrobci dostanou dotaci 9500 korun na tunu vyrobené látky. Celkově se předpokládají výdaje 475 milionů korun, které má v rozpočtu vyčleněny Státní zemědělský intervenční fond. Než Česko vstoupilo do EU, dodával SZIF výrobcům metylesteru řepkového oleje za snížené ceny řepku, kterou zemědělci vypěstovali na půdě uložené do klidu. MEŘO se pak míchalo s naftou na bionaftu. MZe počítalo s tím, že od května měla být biopaliva přimíchávána do benzinu nafty na základě zákona o ochraně ovzduší. Výrobci pohonných hmot ale na toto opatření k danému datu nebyli technicky připraveni. Než se přimíchávání dořeší, je podle MZe třeba podpůrného programu, aby výroba MEŘO zůstala zachována. Zajištění pravidelného odbytu řepky je podle MZe výraznou pomocí k posílení ekonomického potenciálu zemědělců, kteří tuto plodinu v rostoucí míře pěstují. Dalším cílem podpory je nahradit část fosilních paliv spotřebovávaných v dopravě biopalivy, což prospěje ochraně ovzduší. V České republice se biopaliva uplatňují v pohonných hmotách od roku 1992. Výraznou ekonomickou podporou od roku 1999 se podařilo prosadit na trh bionaftu, která obsahovala 31 procent MEŘO. Její podíl na prodeji kapalných paliv v tuzemsku v posledních letech dosahoval asi l,4 procenta. Více řepky se spotřebuje na bionaftu Praha (li) – Letošní sklizeň řepky olejné by měla být víc než slušná. Zemědělci odhadují, že letošní sklizeň dostoupí 800 tisíc tun řepky s průměrnými 2,8 – 3 tunami z hektaru. „Nebude to rekord kolem milionu tun, jak tomu bylo před třemi roky, ale s dobrou úrodou kalkulujeme,“ řekl František Janů, generální ředitel společnosti Setuza, která ji zpracovává jak na oleje a margaríny, tak pro účely biopaliv. „Nebudeme mít ale sami dobrou úrodu. Evropská unie předpokládá vyšší sklizeň o 15 procent. To je o 1,5 milionu tun řepky více,“ uvedl Janů. „Tím, že bude určitý přebytek olejnatých semen, nelze počítat s loňskou cenou, která byla u řepky na úrovni 8–9 tisíc korun za tunu,“ uvedl Janů. Podle analytiků je průměrná cena za řepku stanovena na 6800 – 6900 korun. „Dodavatelům nabízíme hned po sklizni za tunu řepky 7100 –7200 korun. My budeme platit o 200 – 300 korun nad úrovní exportní ceny,“ řekl Janů. Setuza tak počítá se zpracováním potřebných 400 tisíc tun řepky, což je zhruba polovina množství z letošní předpokládané sklizně v České republice. Setuza na moderní technologii dokáže ze semen, která obsahují až 42 procent oleje plných 40 procent vytěžit, zatímco dalších několik menších společností nanejvýš 30 procent. „Máme zájem výrobu metylesteru ještě rozšířit o zpracování dalších 150 tisíc tun řepky.“ dodal Janů. Zhruba dvě třetiny veškeré u nás zpracované řepky jsou určeny potravinářským účelům, třetina patří výrobě metylesteru. Ten se míchá s naftou na bionaftu. „Česká republika má zájem zvyšovat výrobu biopaliv. V rámci zákona o ochraně ovzduší se počítá s ce- loplošným přimícháváním metylesteru do nafty,“ uvedl Jaroslav Palas, ministr zemědělství. Konkrétně nafta by měla obsahovat v budoucnu až 7 procent podílu metylesteru. „Česká republika chce snížit i spotřební daň na směsnou naftu/bionaftu. Plánované snížení daně by mělo pokrýt rozdíl mezi náklady na výrobu energie z obnovitelných energetických zdrojů (v daném případě nafty/bionafty) a tržní cenu alternativních fosilních paliv. Je to v souladu se směrnicemi EU týkající se státní podpory v oblasti životního prostředí,“ konkretizoval předložený český projekt bruselský specialista Tilman Lueder z útvaru komisaře pro zemědělství Evropské unie. Uvažuje se i o možných dotacích výroby metylesteru. „V České republice je pro rok 2004 –2005 dotace omezena na podporu výroby 100 000 tun metylesteru,“ konkretizoval Leuder, což podle českých olejářů vychází z konkrétních kapacitních možností. Ti ale potřebu podpořit výrobu metylesteru po tomto období vidí jinak. „V budoucnu nechceme přímé dotace na výrobu metylesteru, budilo by to jen zlou krev mezi producenty a zpracovateli. Stačí když rafíenerie budou povinně přimíchávat takový objem metylesteru do veškeré nafty, který odpovídá příslušným směrnicím EU. To by dalo jistotu zemědělcům i potravinářům, že na určité vypočitatelné výměře budou do budoucna bez obav o odbyt vyrábět řepku,“ uzavřel Janů. ných informačních systémů a jejich vzájemném propojení. S jejich odstraněním se počítá přes léto a v září by měl ministr financí předložit vládě souhrnnou zprávu. V loňském roce čerpala Česká republika z předvstupních fondů šest miliard korun. Přes tři miliardy Kč obdržela z fondu Phare, o zbylé prostředky se podělily fondy Ispa a Sapard. Přestože jsou prostředky z těchto fondů určené pro předvstupní pomoc, bude z nich ČR čerpat peníze do roku 2007, protože jsou tyto programy sestavené jako víceleté. Loni také přišla mimořádná pomoc regionům postiženým předloňskými povodněmi. Z fondu solidarity ČR získala asi čtyři miliardy Kč. Po vstupu do EU získala ČR přístup i k dalším programům pomoci. Například na zlepšení činnosti institucí je pro Česko do roku 2006 vyhrazeno 1,1 miliardy korun. Česko si cizina pletla s Čečenskem Praha (li) – Česko si v zahraničí kvůli podobě přepisu názvu státu do angličtiny často pletli s Čečenskem. „Státní agentury pro turistiku, obchod a investice proto začaly při prezentaci v cizině používat výhradně název Česká republika,“ řekl. mluvčí CzechTrade Josef Němeček. „S názvem Česká republika spatřilo světlo světa i nové logo, jeho grafické zpracování vychází z národní vlajky ve spojení s názvem Czech Republic. Krok přispívající ke sjednocení prezentace celé země v zahraničí už zaznamenal řadu pozitivních ohlasů u společností CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism,“ dodal Němeček. „Snad se již nebudou opakovat situace ze stánku oficiální účasti tuzemských exportérů v Dubaji. Arabští obchodníci nechápavě studovali nápis Czechia a teprve po zaslechnutí slůvka Czechoslovakia se jim rozzářil úsměv na tváři. Až poté si vzpomněli na technologie, které před sametovou revolucí ze středu Evropy odebírali,“ uvedl příklad, nad jiné přesvědčivý, Němeček. Český rybářský svaz si Vás prostřednictvím Jihočeského územního svazu dovoluje pozvat na mezinárodní výstavu Země Živitelka 2004. Na tradiční výstavní ploše v Českých Budějovicích bude ve dnech 26.8. – 1.9.2004 k vidění expozice chovatelství, ukázky zemědělské techniky, ale také expozice mysliveckého a rybářského svazu. Letošní expozice ČRS je umístěna v pavilonu V a kromě prodeje sportovních rybářských potřeba nabízí ukázku živých ryb našich vod a vycpaných exponátů našich i mořských dravců. Součástí expozice jsou informace o velmi úspěšném mistrovství světa v Itálii v přívlači, kde Česká republika získala historicky první mistrovský titul. Mák je stříbrem pro potravináře, zlatem pro farmacii F E T Z N E Z R A LÝ C H M A K O V I C U Ž N E F R Č Í Praha (egi) – Druhým největším producentem máku na světě, hned po Turecku, je Česká republika. Na ploše zhrubá 32 tisíc hektarů se ale nepěstují máky s vysokým obsahem drogy (až 3 procenta se jí získá z polí ve zlatém pruhu v Indii) ale odrůdy olejné. Dříve převažovala Gerlach, dnes Opál. V jejich makovicích chybí tak zvané mléčnice, z nichž se získávají alkaloidy morfia. Narkomani mají proto při polním pychu smůlu. Nažloutlou dozrávající makovici předpisově sice naříznou, ale to, co odčerpají je směs silic, bílkoviny a jen nepatrné promile drogy, která při vpichu nepřivodí kýženou euforii, ale člověku je velmi zle. „Jeden případ napadení pole feťákem již máme hlášený,“ řekl Petr Šimek, jednatel společnosti Český mák. Tato společnost nejen vykupuje mák v České republice, sdružuje i pěstitele a poskytuje právní, ale i pěstitelské porady. „Jsme schopni vypracovat vzorovou smlouvu i pro nečleny, kteří chtějí prodávat mák do zahraničí a nechtějí dopadnout tak, jako jejich kolegové, kterým zahraniční nákupci máku dluží v milionových částkách již několik let a pohledávka se stala nedobytnou. „O český mák je velký zájem, je totiž velmi kvalitní a ačkoliv se z více než 50 procent pěstuje pro potravinářské účely, zbytek se zpracovává na léky,“ uvedl Šimek. Je zajímavé, že v našem máku je zhruba 0,34 procent drogy v makovici a ve stéblu tak kolem 0,03 procenta. Proto se nesklízí jen makovice, ale i makovina, upravená sláma po kombajnové sklizni. Po řepce je proto pěstování máku hned v pořadí na druhém místě v efektivnosti. Za kilo máku dostane pěstitel při prodeji hned po sklizni tak 24 korun, přitom z hektaru sklidí kolem 800 kilo až 1200 kilogramů máku. Makoviny se sklidí z téže plochy kolem 300 kilogramů a za kilogram se platí tak kolem 18 korun. Při pěstování máku tak sedlák z hektaru může získat až 30 tisíc korun, což je určitě mnohem víc, takřka dvojnásobek, než co získá za obilí, ale i za řepku. Pokud mu někdo nezákonně pole ničí, je dnes už za kradení makovic velmi přísný postih. „Zcizit z pole brambory je úplně něco jiného, než když pěstitel načapá zloděje makovic. V prvém případě jde o přestupek a pokutu, v druhem se jedná o nezákonné opatřování psychotropních látek a postih s výkonem trestu v kriminále,“ uvedl Šimek. Přitom z oblasti černého humoru je už výsledek takového napadení pole s dozrávajícími makovicemi. Efekt je na úrovni záměny halucinogenní houby za jinou, v lepším případě za jedlou, v horším jedovatou. Feťák je v křečích a bez sladkého opojení drogou. Pokud jde o vpich získané bílé tekutiny z makovice není člověku ještě tak špatně, horší je upravený „výtěžek“ z makovice na tak zvaný polský kompot, dříve vyráběný podomácku právě v Polsku. Naštěstí těchto případů experimentátorů je málo,“ řekl jeden z lékařů bohnické psychiatrické léčebny, který nechtěl být jmenován. Dodal, že u těchto typů makovicových „lahůdek“ je řada nepříjemných vedlejších účinků. Ti co okusili byli zřejmě natolik odstrašujícími případy, že zájem o dozrávající makovice je minimální. Pro pěstitele je to vítaný impuls, protože jim nyní již řadu let vrásky na čele přivodila nekalá soutěž překupníků. Ti mezi sebou soutěží v přízni u pěstitelů a snaží se padesátníkem navíc za kilogram „vyfouknout“ i třeba den před podpisem smlouvy celou zásilku. „Stává se to dost často a byl to jeden z důvodů proč dříve největší odběratel máku Agropol od něj zcela ustoupil,“ uvedl Šimek. Zejména rakouští obchodníci někdy vedou v nekalých praktikách. Buď zkoušejí vyzrát nad prodejcem tím, že mu po odběru zboží zvýší srážky za kvalitu a vyplatí mnohem menší částku a nebo se stává, že některou zásilku nezaplatí vůbec. Špatně vypracované smlouvy jim to dovolují. Proto právě Český mák radí, dát na doporučení právníků a neváhat si se smlouvou pohrát. V korunách je mák pro české pěstitele ročně na úrovni zhruba třičtvrtě miliardy v příjmech a v rostlinné produkci je to částka nezanedbatelná. Rozvíjet produkci je v zájmu pěstitclů, ale i odběratelů, protože potravináři bez máku nevyrobí velmi pestrou škálu dobrot. Makovými buchtami počínaje, bramborovými šiškami s mákem konče. U léků je podíl morfia v řadě případů nezastupitelný a farmacie má pro mák velmi pestré a silné uplatnění. z domova / 7 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 lé republice.“ „Pro výkrm se používá vyšlechtěné plemeno odborně označované jako ROSS 308. V rámci rozšíření své nabídky, se v roce 2003 začalo produkovat další plemeno označované zkratkou COBB. Tohoto plemene se dostane na náš trh sotva deset procent, většinu tvoří ROSS 308, speciálně vyšlechtění na co nejlepší konverzi živin, tedy jejich co nejvyšší využití,“ řekl generální ředitel firmy Xaverov, Zdeněk Štěpánek. Jednodenní kuřata se dodávají ve váze 32–44 gramů výkrmcům a za dobu 39–42 dní je výkrm u konce. Kuře dosahuje průměrné porážkové hmotnosti 1,8 kg živé váhy,“ dodal Štěpánek. K výkrmu jsou používány speciální receptury, jejichž složení odpovídá technologickým normám a veterinárním vyhláškám. Základem pro krmné směsi je pšenice, kukuřice, sojový šrot a dále se přidávají různé vitamínové složky, rostlinné oleje a podobně. V žádném případě se do krmných směsí nedávají růstové hormony nebo masokostní moučka. „Toto je zakázáno přímo veterinární vyhláškou,“ potvrzuje Josef Duben. Proces výkrmu je pod trvalou veterinární kontrolou stejně jako během samotné porážky a porcování kuřecího masa.“ Mohu říci, výrobky z kuřecího masa od českých zpracovatelů jsou bezpečné,“ řekl Duben a totéž prohlásil o skotu a vepřovém mase. Všeobecně ale platí, že maso, které nejrychleji „naroste“ je nejzdravější. „Není čas na ukládání škodlivin ve vnitřních orgánech,“ uvedl internista Hájek. Právě kuřecí maso je i z těchto důvodů velmi vhodné k dietám. České maso je v pořádku Praha (li) – Máme se masa víc bát, než si libovat nad jeho šťavnatostí, křupavostí a lahodností? Touto otázkou se zabývají lidé, kteří se bojí přílišného a zbytečného konzumu anabolik, antibiotik a různých přídatných látek, včetně zbytků těžkých kovů. Jsou v mase tuzemských jatečných zvířat tyto škodliviny a pokud ne, můžeme si být skutečně jisti tímto faktem? „V České republice se velmi přísně kontroluje do kdy mohou být jatečnému zvířeti podávána antibiotika. Jsou přesně stanovené lhůty, kdy před porážkou již nesmí zvíře dostat léky a pokud je nemocné, musí jít na nucenou porážku,“ uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy,“ Josef Duben. V chovech tento předpis nelze překračovat z prostého důvodu,“ řekl Jiří Krátký, soukromý zemědělec z východních Čech. „Antibiotika jsou na předpis od veterináře, který se přijíždí na dobytče podívat a kdyby šlo o býčka nebo jalovici v porážkové váze, byl by ve střehu a hlídal, aby nedošlo k porušení předpisu,“ uvedl. Tento předpis je platný a velmi přísně kontrolovaný v celé Evropské unii. Byl to jeden z důvodů proč evropská veterinární služba dosud odmítla podepsat s Amerikou dokument o shodných veterinárních normách pro dovoz amerického masa. „Tam jsou mnohem benevolentnější a to jak k používání antibiotik, tak anabolik,“ uvedla inženýrka Zdena Jirsáková, která byla na stáži ve státě Iowa a sledovala ve stájích, jak před každým dojením dostávají injekčně krávy roztok anabolik, aby měly ročně nad 10 tisíc litrů mléka. „Jinak je posílají na porážku,“ uvedla. S nižší dojivostí než je tato norma se nevyplatí farmáři, aby je držel u žlabu,“ dodala. Podle odborníka na omamné, návykové, toxické látky a škodliviny doktora Miroslava Suty je podávání anabolik v takovýchto dávkách neštěstím jakékoliv mladé populace. Ta je dopována škodlivinami, aniž to tuší. „Genetici dokonce zkoumají vliv pravidelného příjmu anabolik v potravinách na pře- nos genetických informací,“ uvedl Jiří Hájek, internista z Brna. Není to nic příznivého, soudí odborníci a potvrzují, že přísnost je v tomto případě na místě. „Zatím se do České republiky maso z Ameriky nedováží,“ řekl Josef Duben. Je to v souladu s Evropskou unií, protože neuznala zatím veterinární normy obou velmocí za kompatibilní. Laik se přesto ptá, jak je možné, aby kuře dorostlo na váhu brojlera v tak krátké době necelých dvou měsíců. „Nevěřím, že by se do krmiva nepřidávalo něco, co tak urychlí výkrm,“ řekla Zdena Šimánková z Prahy, která si nad tím láme hlavu a svěřila se s obavami redakci. Nebylo nic snazšího, než se obrátit s touto pochybností na monopolního producenta jednodenních kuřat v zemi, firmu Xaverov. Ta kuřata rozváží k producentům po ce- Masna Studená modernizací linek zvýší porážku vepřového STUDENÁ (Jindřichohradecko) (zub) – Masna Studená zvýší v příštím roce porážku vepřového asi o 100 procent na 300 těžkých (o hmotnosti nad 125 kilogramů) a 1000 lehkých prasat denně. Umožní jí to rekonstrukce porážkových linek a stájí za zhruba 70 milionů korun, kterou ukončí letos. „Hovězí maso budeme zpracovávat v současných objemech“ řekl výkonný ředitel společnosti Petr Krešňák. Loni firma zpracovala 8672 tun hovězího, meziročně o 2307 tun více, a 16.161 tun vepřového masa, což bylo o 837 tun více, dodal Krešňák. Masna Studená, která patří mezi největší zpracovatele masa v ČR, loni vykázala ztrátu 11,4 milionu korun, zatímco v předchozím roce měla zisk 30,4 milionu korun. Její tržby loni činily 1.44 miliardy korun. Letošní hospodaření firmy by mělo skončit ziskem kolem deseti milionů korun. „Po vstupu České republiky do Evropské unie vzrostly nákupní ceny masa na evropskou úroveň, ale obchodní řetězce to zatím neakceptovaly. Nejsme v nich zatím schopni naše výrobky za tyto ceny realizovat,“ řekl bez dalších podrobností Krešňák. Hlavním cílem investic Masny Studená do modernizace technologií je snížení nákladů a nárůst výroby výsekových mas a masných výrobků s následným zvýšením tržeb. Firma 1. června ukončila porážky hovězího a zahájila za provozu plánovanou rekonstrukci porážecích linek a stájí. Porážky hovězího zajišťuje podle Krešňáka dodavatelsky ve mzdě. Firma již ukončila rekonstrukce druhé části šaten a hygienické smyčky za zhruba pět milionů korun. V příštím týdnu bude kolaudovat přístavbu konzervárny za asi osm milionů Kč, která vyloučí křížení cest v provozu konzervárny. Do konce srpna pak skončí výstavba dvou sušáren a udíren pro tepelně neopracované výrobky (TNV); ta si vyžádá dalších osm milionů. Základní jmění a.s. Masna Studená, která vznikla k 1. květnu 1995, je 236,897 milionu korun. Společnost je součástí skupiny AGF Trading, která drží 69,6 procenta akcií; zbytek akcií patří drobným akcionářům – fyzickým osobám. Firma má jediný výrobní závod ve Studené s téměř 500 zaměstnanci. Modernizace provozu Vimperské masny si letos vyžádá 50 milionů ČESKÉ BUDĚJOVICE (li) – Celkem 50 milionů korun si letos vyžádá rekonstrukce a modernizace provozu Vimperské masny. Do konce roku by měly v závodě vzniknout: nová expedice uzenin, udírny, vařená výroba, výroba specialit, balíčkárna uzenin, nové šatny a jídelna pro zaměstnance. V květnu bylo dokončeno rozšíření výroby trvanlivých salámů. Uvedl to ředitel společnosti Pavel Kutlák. „První etapa, která proběhla od ledna do května znamená rozšíření výroby trvanlivých výrobků, navazující etapa bude především znamenat vylepšení veterinárně hygienických podmínek, které jsou dány stávajícími českými normami a také normami Evropské unie,“ řekl Kutlák. Dodal, že mimo jiné i díky rozšíření výroby trvanlivých salámů vzrostl počet zaměstnanců na 170 ze 155, které závod v průměru loni zaměstnával. S komplexní modernizací začala Vimperská masna už v roce 1996, kdy byly zrekonstruovány porážky a pomocné jateční provozy. Následovala rekonstrukce bourárny, masné výroby a ex- pedice masa. V roce 2002 byla rozšířena výroba trvanlivých výrobků. Od roku 1996 do roku 2002 vložila společnost do rekonstrukce závodu zhruba 120 milionů korun. Společnost se již od roku 1963 zabývá porážkou jatečních zvířat a výrobou všech druhů výsekových mas a masných výrobků. Podnik má vlastní porážecí linku na skot a prasata, bourárnu masa a samotnou masnou výrobu. Základní jmění společnosti činí 25,856 milionu korun. Většinu akcií vlastní a.s. Tiskárny Havlíčkův Brod. Spotřeba chleba klesá a housek či koláčů se sní víc PRAHA (zub) – Spotřeba většiny pekárenských a těstárenských výrobků v ČR od roku 1989 stoupla. Výjimkou je chleba, kterého se sní asi 54,5 kilogramu na osobu ročně, což je proti konci osmdesátých let pokles o čtyři procenta. V pečivu si ale stále udržuje rozhodující roli. Spotřeba rohlíků, housek, koláčů, bábovek a dalších druhů pšeničného pečiva naopak stoupla o třetinu na 44 kilogramů na hlavu ročně. Vyplývá to z údajů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Češi konzumují také více trvanlivého pečiva, jako jsou sušenky a oplatky. Dopřejí si ho zhruba 7,7 kilogramu na osobu ročně, což je proti roku 1989 nárůst téměř o pětinu. Velký rozmach zaznamenaly těstoviny, kterých se v tuzemsku sní kolem šesti kilogramů na hlavu ročně, tedy dvojnásobek proti úrovni z konce osmdesátých let. Celková spotřeba obilovin v hodnotě mouky činila v roce 2002 v tuzemsku 109 kilogramů na hlavu ročně, což je mírný pokles proti 111,5 kilogramů v roce 1989. Výrobky z obilovin přitom poměrně výrazně zdražily. Zvýšení cen se tolik neprojevilo zejména proto, že jde o základní potraviny, a ve srovnání s živočišnými výrobky jsou relativně levné. Vývoj spotřeby také ovlivnilo značné rozšíření nabízeného sortimentu. Podle generálního ředitele společnosti ODKOLEK Jana Jedličky získalo hodně na oblibě celozrnné pečivo, kterému se dává proti bílému přednost v rámci zdravé výživy. Se vstupem zahraničních řetězců se také postupně začala masivně používat technologie předkynutí či předpečení a zamražení, kdy se výrobky dopékají až v obchodě, aby byly co nejčerstvější. V plněném pečivu dříve převládalo hlavně sladké, protože šlo o tradici. Pekaři také měli obavy vpustit do provozu maso či masné výrobky a polotovary, které představují vyšší riziko z hlediska bezpečnosti potravin. Dnes už se ale objevuje široká škála chutí slaného pečiva s párky, salámy a podobně. Přibývají také různé speciality, jako je například arabský pita chléb. Zatím to bývají spíše okrajové záležitosti, ale jejich význam roste s tím, jak spotřebitel požaduje pestrost nabízeného sortimentu. 8 / z domova Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Pivovary rozšiřují informovanost podporující umírněnou konzumaci piva Praha – Iniciativa zodpovědných pivovarů, jenž vznikla v minulém roce a kterou podepsali zástupci společností Budějovický Budvar n.p., Královský pivovar Krušovice a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovary Staropramen a.s. a Starobrno a.s., členové Českého svazu pivovarů a sladoven, zprovoznila internetové stránky http://www.iniciativapivovaru.cz. Ty obsahují základní informace o Iniciativě zodpovědných pivovarů, jejích členech a jejích aktivitách a poprvé představují nové logo Iniciativy. Na stránkách je dostupný plný text Kodexu zodpovědných výrobců piva. Webové stránky, které jsou rovněž v angličtině, obsahují např. oddíly Tradice piva v Čechách pojednávající o vztahu naší společnosti k pivu včetně údajů o historii piva a pivovarnictví, dále Pivo a zdraví, test Vyzkoušejte své znalosti, část Oddech a zábava a také Užitečné odkazy. K dispozici jsou např. i odkazy na jiné internetové prezentace týkající se vztahu společnosti k pivu a rovněž diskuze ohledně vlivu konzumace piva na lidské zdraví. V neposlední řadě zde nalezneme i české překlady zpráv ICAP (International Center for Alcohol Policies). „Vítáme další zdroj informací o pivě i o těch, kteří jej produkují a samozřejmě o všem, co vede k umírněné a zodpovědné konzumaci piva, což je svo- bodným rozhodnutím každého jednotlivce,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Náš Svaz podporuje a také realizuje řadu projektů a akcí vedoucích k rozšiřování znalostí o pivu, k rozvoji pivní kultury, k nutnosti zkoumat a vysvětlovat historické a kulturní souvislosti týkající se piva a v neposlední řadě k poskytování objektivních a vědecky ověřených informací o psychologických a fyziologických účincích piva,“, dodal Ing. Jan Veselý. Iniciativu zodpovědných pivovarů podepsala 13. ledna 2003 pětice největších českých pivovarů Budějovický Budvar n.p., Královský pivovar Krušovice a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovary Staropramen a.s. a Starobrno a.s. Ty se zavázaly podporovat umírněnou a zodpovědnou konzumaci piva. Shodují se se širokou veřejností v tom, že pivo, i přes jeho příznivé zdravotní i sociální účinky, by mělo být konzumováno s mírou, a budou proto vystu- povat proti jeho zneužívání a nadměrné konzumaci, s cílem dosáhnout, aby většina populace si tento nápoj vychutnávala v rozumné míře. Kromě jiného se zavazují aktivně přispívat k rozvoji dialogu založeného na otevřené oboustranné komunikaci, jejímž cílem je, aby nejširší veřejnost pochopila nutnost umírněné konzumace piva a zabránění jeho zneužívání. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Český svaz pivovarů a sladoven Budweiser Budvar: jediné české pivo importované do země půlměsíce České Budějovice (bb) – Budějovický Budvar, n. p., začal po zrušení státního monopolu a přísných regulačních opatření na prodej importovaného piva, ke kterým došlo na konci roku 2003, opět vyvážet na turecký trh. Budweiser Budvar je jediná importovaná česká značka přítomná na tomto trhu. „Těší nás, že náš obchodní partner vytrval ve snaze vrátit tradiční ležák Bud- weiser Budvar na turecký trh a společně se nám nakonec podařilo překonat všechny byrokratické bariéry,“ říká obchodní manažer Budějovického Budvaru, n. p., Robert Chrt, a dodává: „Česká tradice a kvalita výroby piva je zde dobře známa, i proto je značka Budweiser Budvar posuzována jako ,velice moderní‘ (very trendy).“ Pro spolupráci si Budějovický Budvar, n. p., vybral importéra, který patří mezi nejvýznamnější v oboru. Oblíbený ležák se zde prodává pod značkou Budweiser Budvar a řadí se do kategorie super prémiových piv. Pivovar v letošním roce plá- Ze symbolu krajského města i Plzeňského Prazdroje bude muzeum PLZEŇ (li) – Dominanta Plzně – sedmačtyřicetimetrová vodárenská věž Plzeňského Prazdroje, přestane od příštího roku po sto letech plnit funkci vodojemu pro výrobu piva. Vedení podniku tam plánuje zřídit muzeum, řekl mluvčí Alexej Bechtin. Kvůli výrazně vyšší potřebě vody na výrobu piva a vysokým nákladů na opravu nahradí do dvou let věž dvě zemní akumulační nádrže s objemem 2000 metrů krychlových, což je 2,5násobek současné kapacity. Tato voda by měla stačit na pokrytí zvýšené kapacity pivovaru až o 40 procent v několika příštích letech. Pro výrobu jednoho litru piva se v Prazdroji spotřebuje 5,6 litru vody. Šampiónem mezi pivovary je Radegast, který se blíží světovým standardům čtyři litry vody na dva půllitry piva. Zlatavý mok obsahuje vodu až z 90 procent. Varní voda má své zvláštnosti pro jednotlivé značky - především Pilsner Urquell, nejznámější a nejdražší české pivo. „Je přesně specifikována z odborného chemického a vodohospodářského hlediska,“ řekl Bechtin. Do zkvalitnění vodních zdrojů vloží firma 45 milionů korun. Nové nádrže, jejichž projekt je hotový, umožní nejpřísnější sledování a dodržování kvalitativních parametrů pitné vody. Už v letech 2001 prošly rekonstrukcí pivovarské studny v nedaleké Roudné. Jejich kapacita však rostoucím nárokům nestačí. Rozsáhlý projekt pivovarské věže vznikal od roku 1896, kdy se inženýři podniku vydali po evropských vodárnách a poté navrhli čerpat vodu z Mže a Radbuzy. Projekt věže, která stojí na místě bývalého městského popraviště, zpracovala německá firma Neumann. Železnou konstrukci nádrží a střechy o váze 96 tun dodala Škoda Plzeň. Voda se z ní začala čerpat v říjnu 1906. Věž obsahuje dvě nádrže - spodní pro vodu z městské části Roudná a horní z řek. Na špici věže je vyhlídková lucerna. Krytinu z měděného plechu o ploše 260 metrů čtverečních a váze 1350 kilogramů chtělo za první světové války sejmout ministerstvo války pro výrobu zbraní. Zachránil ji nedostatek odborných sil na demontáž plechu. nuje do Turecka vyvézt 1000 hl. Podle World Beer Reportu, vydavatelství Plato logic 2003 produkce piva v Turecku v roce 2002 dosáhla 7 830 tis. hl. Na turecký trh bylo dovezeno 10 tis. hl piva. Trh piva se rychle rozvíjí, spotřeba piva stoupá. Na každého obyvatele v roce 2003 připadlo 13 l piva. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který pat- ří k absolutní světové špičce, do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Po 62 letech se Budějovický Budvar rovněž vrátil na trh Spojených států amerických a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje svůj proslulý ležák pod alternativním obchodním jménem Czechvar. Nový pivovar ve Velkém Meziříčí představil první pivo Harrach VELKÉ MEZIŘÍČÍ (li) – První pivo začal prodávat nový minipivovar ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Světlé i tmavé pivo s názvem Harrach mohla veřejnost poprvé ochutnat během městských slavností o prvním červencovém víkendu. Podnikatel Lubomír Jurek bude zlatavým mokem zásobovat vlastní restauraci a hotel. „Rádi bychom dodávali i do dalších podniků,“ řekl. Pivovar může ročně vystavit až 4000 hektolitrů. V Meziříčí se pivo naposled vařilo před 55 lety, ale v jiné budově; prodávalo se pod názvem Velkomeziříčské pivo nebo Granát. Na název nového piva podnikatel vyhlásil veřejnou anketu. V textových zprávách, telefonicky i písemně obdržel asi 260 návrhů od stovky milovníků piva. Místní patrioti by v názvu chtěli odrazit především název města, proto byly časté návrhy jako Velmezák nebo Mezek. Nepasterizované pivo plzeňského typu nakonec převzalo jméno bývalého majitele panství, hraběte Harracha. Pivovar vznikl v bývalém Malostránském mlýně, kde je i hotel s 53 lůžky a stylová rybí restaurace. Technologie pivovaru pochází ze skanzenu v Rožnově pod Radnoštěm, kde stála bez využití. Podle Jurka není okolí města tak atraktivní, aby areál mohl spoléhat na turisty, proto hotel vybavil i prostorami pro školení. „Jsme blízko dálnice. Cesťáci, kteří projíždějí republikou, mají zájem se ubytovat,“ dodal. Podle něj zájem o přenocování ve městě roste především během brněnských veletrhů. Pivovar Holba loni uvařil skoro půl milionu hektolitrů piva HANUŠOVICE (Šumpersko) (li)-Hanušovický pivovar Holba loni zvýšil výstav piva meziročně o osm procent na rekordních 469.000 hektolitrů. Tržby pivovaru vzrostly o 33 milionů korun na 361 milionů korun. Hospodářský výsledek vedení Pivova- ru Holba nezveřejnilo. Firma je společně s pivovary v Přerově a Litovli součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov. „Získali jsme nové odběratele nejen na domácím, ale také zahraničním trhu. Do navýšení prodeje se zásadně promítá především odbyt lahvového a piva v plechu, které tvoří dvě třetiny objemu celkové produkce. Současně se nám podařilo rozšířit také distribuci sudového piva,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pivovar Holba, který zaměstnává 135 lidí, v posledních pěti letech podle Zíky zvýšil produkci o více než 75 procent. S tříprocentním podílem na tuzemském trhu se zařadil mezi desítku největších českých producentů piva. Skupina PMS Přerov loni zvýšila výstav meziročně o 1,2 procenta na bez- mála 965.000 hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Pivovar Litovel se soustředí na trh střední a severní Moravy, kde si jejich značky dlouhodobě udržují pevné postavení. Skupina PMS Přerov loni menší podíl produkce vyvezla, a to zejména do zemí Evropské unie. z domova / 9 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Hostan otevřel nové distribuční centrum a rozšiřuje nabídku TĚŠETICE (Znojemsko) (li) – Nové distribuční centrum v Těšeticích u Znojma otevřel dnes pivovar Hostan, který je od roku 2002 součástí skupiny Starobrno. Přechází sem veškeré dosavadní odbytové aktivity ze Znojma-Oblekovic. Nepřímá investice do nového centra dosáhla zhruba sedmi milionů Kč, řekl generální ředitel Starobrna František Krakeš. Své služby nabízí centrum na celkové ploše téměř 9000 metrů čtverečních a kryté skladovací ploše 3300 metrů. Cílem je růst a rozšíření nabídky piv i nealkoholických nápojů celého portfolia značek, které odběratelům dodává Starobrno. Vhodnější prostředí se podle Krakeše projeví i na vyšší kvalitě nápojů. Na podzim navíc přibude technický servis a sklad propagace, což umožní komplexní zásobování všech zákazníků z jednoho místa. Krakeš si stejně jako malé regionální pivovary postěžoval na dosavadní vývoj nápojářské sezóny. Starobrno prodává portfolio pivních značek Hostan, Starobrno, Červený Drak, Black Drak, Schlossgold, Zipfer, Zlatý Bažant a Amstel. Loňský celkový prodej 816.000 hektolitrů piva vlastní výroby znamenal meziroční nárůst o 36.000 hektolitrů a tento objem zařadil Starobrno na třetí místo mezi největší domácí skupiny. Z loňského čistého zisku 109,8 milionu Kč vyplatí firma dividendy 30 korun na akcii. Znojemský Hostan loni zvedl výstav o 4000 hektolitrů na 207.000 hektolitrů piva, z čehož více než polovinu produkce loni tvořilo vícestupňové pivo Hradní. Po loňské akvizici ovládá skupinu Starobrno, která má včetně Hostanu 406 zaměstnanců, zahraniční gigant Heineken Gr. Drinks Union za první pololetí zvýšil celkový výstav o 6 procent, export zvýšil o více než 40 procent L E TO Š N Í C H L A D N É P O Č A S Í P I VOVA R Ů M N E P Ř E J E , A L E R OZ H O D N Ě PRO VŠECHNY NEZNAMENÁ CELKOVÝ POKLES PRODUKCE Pivovarnická skupina Drinks Union zaznamenala za první pololetí 6 % nárůst celkového výstavu v porovnání se stejným obdobím roku 2003. Do zahraničí vyvezl Drinks Union za první pololetí 2004 o čtyřicet procent více piva než loňský rok. „Nárůst celkového výstavu pozitivně ovlivnil samozřejmě stále rostoucí export piv z naší produkce a pokračující nárůst tuzemských prodejů Zlatopramen 11, který už nepijí jen pivaři v severních Čechách, ale na celém území Česka. Češi vypili za první pololetí zhruba o 3 miliony půllitrů Zlatopramenu více než loni. Naše společnost samozřejmě v dlouhodobém horizontu chce uspět nejen na domácím trhu, ale i na trhu globálním a již řadu let aktivně rozvíjí prodeje na exportních trzích. Na exportní trhy jsme prodali za první pololetí o více než 40 procent více piva než v loňském roce,“ komen- Licenční výroba českého piva Lobkowicz v Rusku „ Č E S K É P I V O M Á R E P U TA C I A Ž N A S I B I Ř I “ , TVRDÍ ČESKÝ SLÁDEK. toval výsledky Jiří Štesl, marketingový ředitel Drinks Union. „Na druhou stranu naše ambice určitě byla vyšší a letošní počasí rozhodně producentům piva nenahrává,“ dodal. To je jídel !!! Za těch deset let s tebou, Anežko, jsem začal být přesvědčený, že na světě existujou jen karbanátky a nudle s mákem. (sch) Nepříznivé počasí zejména v květnu a červnu se podepsalo na propadu plánované výroby téměř všech tuzemských pivovarů. Podle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary zaznamenaly během prvních šesti měsíců letošního roku dokonce několikaprocentní pokles celkového výstavu ve srovnání s loňským rokem. Například malé pivovary na jižní Moravě se potýkají s propadem výroby piva meziročně až o patnáct procent. Podle jejich odhadů mohou případné vysoké teploty v pokračujícím létě pokles produkce už jen vyrovnat. I největší tuzemské pivovary zaznamenaly během prvního pololetí v porovnání se stejným obdobím roku 2003 větší či menší poklesy celkové produkce. I přes letošní chladné počasí, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav Drinks Union za květen a červen přibližně o pět procent. Za celých šest měsíců dokonce o šest procent. Nicméně, původní plány byly vyšší. „Samozřejmě bychom byli spokojenější, kdyby díky počasí byla v plném provozu všechna koupaliště a předzahrádky u restaurací. Také stánkový prodej na nejrůznějších letních akcích je jistě menší. My v téhle situaci nemůžeme sedět ze založenýma rukama a musíme hledat stále nové způsoby, jak naplnit naše cíle a získávat nové zákazníky,“ uvedl Štesl. Kompenzaci snížení produkce oproti původnímu plánu alespoň mírným zdražením Drinks Union rozhodně odmítá. „Naše cenová politika není a ani nemůže být závislá na krátkodobých změnách prodejů. Při každé úvaze o cenách je ale třeba si uvědomit, že ceny vstupů pro výrobu, tedy suroviny a energie, neustále stoupají,“ vysvětlil Jiří Štesl. (red) Jako první malý nezávislý pivovar z České republiky zahájil licenční výrobu vlastního piva pro ruský trh Lobkowiczký pivovar ze Sedlčanska. Partnerský pivovar, který se nachází až za Uralem, nese obchodní název „Sibirský pivovar“ a jeho roční kapacita je na úrovni 200,000 hl. Pivovar patří k nejmodernějším malým pivovarům v Rusku a větší část své produkce prodává v Irkutském a Krasnojarském kraji. První láhve s lobkowiczkým pivem vyrobeným v Rusku se objeví na místním trhu v průběhu poloviny června tohoto roku. Jde o tradiční světlý ležák českého typu, vyráběný dle původní české reptury. Licenční smlouva předpokládá po určité době pravidelné roční prodeje ve výši 20,000 hl piva Lobkowicz ročně. Toto množství představuje čtvrtinu aktuální roční produkce pivovaru Lobkowicz v České republice. V Rusku je obvyklé konzumovat pivo převážně z láhví, dále plastových obalů, minimální množství se prodává v sudech do restaurací. Cenová hladina se pohybuje mezi 10 – 25 rubly, což odpovídá i cenám za kvalitní ležáky v České republice. Spotřeba piva v Rusku se posledních 10 let neustále rychle zvyšuje a stává se moderním nápojem pro zdravý životní styl. „Pro Lobkowiczký pivovar představuje zahájení licenční výroby na ruském trhu další možnost, jak posílit exportní prodeje, které již nyní přestavují více jak 50% veškeré produkce pivovaru a dále pootevřené dveře pro vstup piva Lobkowicz vyráběného v České republice do západní části Ruska a na další východní trhy“, uvedl dále ředitel a exportní manažer pivovaru Ing. Petr Peniaštek. Ing. Petr Peniaštek, ředitel pivovaru 10 / z domova Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Svaz minerálních vod Výroba minerálních vod v 1. pololetí 2004 VÝROBA PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, OCHUCENÝCH MINERÁLNÍCH VOD A LÉČIVÝCH MINERÁLNÍCH VOD V MIL LITRŮ ROZDĚLENÍ VÝROBY MINERÁLNÍCH VOD PODLE DRUHŮ A OBALŮ V 1. POLOLETÍ 2004 V přiloženém grafu je znázorněn trend výroby minerálních vod (přírodních minerálních vod, ochucených minerálních vod a léčivých minerálních vod) od roku 1999. Je nutné upozornit, že podle současně platné legislativy spadají ochucené minerální vody pod kategorii nealkoholických nápojů Léčivá Přírodní Ochucená Celkem 1999 2,9 223,3 383,2 609,4 2000 2,1 269,5 406,6 678,1 2001 8,1 284,8 412,8 705,7 2002 10,9 317,6 432,0 760,5 2003 9,7 329,9 471,5 811,1 1.pol.2004 4,5 158,3 242,0 404,8 VÝROBA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH VOD, PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD A OCHUCENÝCH MINERÁLNÍCH VOD V ČR v mil. litrů Veškerá Svazem uváděná statistika je pouze za segment minerálních nikoliv pramenitých (stolních) vod SPOTŘEBA PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, OCHUCENÝCH MINERÁLNÍCH VOD A LÉČIVÝCH MINERÁLNÍCH VOD Díky chladnému počasí letošního roku je výroba minerálních vod oproti 1. pololetí 2003 nižší o 5 %. Dle nám známých podkladů činila v České republice v roce 2003 spotřeba: nealkoholických nápojů cca 264 l/osobu/rok. Z toho činila výroba: přírodních minerálních vod vyrobených v ČR ochucených minerálních vod vyrobených v ČR přírodních léčivých vod vyrobených v ČR 32,3 l/osobu/rok 46,2 l/osobu/rok 1,0 l/osobu/rok To znamená, že přírodní minerální vody tvoří v segmentu nealkoholických nápojů cca 12,2%. Hlavním důvodem meziročních nárůstů výroby minerální vody je vysoká kvalita vyráběných minerálních vod, zvýšená péče populace o své zdraví a dostupnější obaly. Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod Co přináší nová legislativa v oblasti balených vod? V dubnu letošního roku vyšla nová vyhláška č.275/ 2004 Sb. o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. Tato nová vyhláška je krokem k harmonizaci příslušných směrnic EU a to směrnice 80/777/EHS z července r.1980, směrnice 96/70/ES ze října 1996 a směrnice 2003/40/ES z května 2003. Co přináší tato nová legislativa spotřebitelům a co výrobcům ? Nová legislativa rozděluje balené vody na: a) přírodní minerální vody b) pramenité vody c) kojenecké vody d) balené pitné vody Voda minerální, pramenitá a kojenecká musí být voda čerpána pouze z chráněného podzemního zdroje. Pro spotřebitele se výrazně mění názvosloví jednotlivých druhů balených vod. Především, jako přírodní minerální voda může být označena i podzemní voda s mineralizací nižší než 1 gram na litr. Podmínkou je, aby výrobce přírodní minerální vody splnil požadavky lázeňského zákona č.164/2001 Sb. tzn., aby např. kromě průkazu hydrogeologických poměrů vzniku vody a stanovení pásma hygienické ochrany, především prokázal, že podzemní voda s obsahem minerálů nižším než 1 g/l, má prokazatelné fyziologické účinky na lidský organismus. To neznamená, že přírodní minerální vody tj. vody s fyziologickým účinkem „léčí“ právě naopak, nesmí mít léčivé účinky. Fyziologický účinek znamená, že přírodní minerální voda obsahuje přirozeně nějaký prvek, který organismus potřebuje ke svému zdárnému vývoji. Průkaz fyziologických účinků je jedním ze zásadních rozdílů mezi minerální vodou a pramenitou vodou. Dalším rozdílem je, že osvědčení o zdroji přírodní minerální vody a na povolení k čerpání vydává MZČR odbor ČIL a zároveň vyhláškou MZ vyhlašuje pásma hygienické ochrany. Pro vody pramenité souhlas s čerpáním (povolení nakládání s vodami) a vyhlášení pásem hygienické ochrany vydává rozhodnutím příslušný vodohospodářský orgán. Přírodní minerální vody musí být na trh uváděny pouze pod jednou značkou s uvedením, zda se jedná o minerální vodu sycenou nebo přirozeně sycenou, nebo obohacenou oxidem uhličitým, popř. dekarbonovanou. Dále je nutno celkovou mineralizaci rozlišit, zda se jedná o slabě, středně popř.silně mineralizovanou přírodní minerální vodu. Na etiketě musí být uveden název pramene a lokalita, charakteristické složení minerální vody s uvedením obsahu oxidu uhličitého, název laboratoře, která provedla rozbor. Z údajů na etiketě se spotřebitel dozví i vše o způsobech provedených úprav vody. Označení přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, musí být doplněno tzv. doplňujícím označením v případě, když obsahují více než je určitý limit sodíku, chloridů, vápníku, fluoridů a dalších prvků, popř.označením perlivá nebo neperlivá voda, podle toho zda spontánně a zřetelným způsobem uvolňuje oxid uhličitý. Pokud voda minerální nebo pramenitá splňuje požadavky stanovené pro kojeneckou vodu, může výrobce doplnit označení „voda vhodná pro přípravu kojenecké stravy“. Pro českého spotřebitele je jistě překvapující, že z našeho trhu nejdéle do roka zmizí název „Stolní voda“, který bude nahrazen názvem „Pramenitá voda“. Fakticky se v požadavcích na jakost pro spotřebitele nic nezmění, spotřebitel bude dál moci kupovat svou oblíbenou vodu až dosud označovanou-Stolní voda, nově označovanou -Pramenitá voda. Tato změna v názvosloví je sice pro spotřebitele nepříjemná, ale nutná, z hlediska sjednocení názvosloví vod pro evropské spotřebitele tak, aby si spo- třebitel kdekoli v Evropě, pod určitým názvem, kupoval vždy stejné zboží. Kojenecká voda je druh balené podzemní vody, která není regulována směrnicemi EU, to znamená, že kriteria, limity a podmínky označování, jsou specifické pouze pro ČR. Kojenecká voda se od ostatních vod liší hlavně v tom, že voda ze zdroje nesmí být žádným způsobem upravována, může však být ošetřena UV zářením, o kterém musí výrobce informovat spotřebitele na etiketě. Časté jsou dotazy, jaké jsou vlastně rozdíly mezi kojeneckou vodou a vodou vhodnou pro přípravu kojenecké stravy? Z hlediska malého spotřebitele – kojence žádné. Voda, která je distribuována pod názvem kojenecká voda nebo jako voda minerální nebo voda pramenitá, ale s doplňujícím označením „Vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, musí splň ova t stej n é f y zikálně-chemické a mikrobiologické požadavky i limity cizorodých látek. Zásadní rozdíl je pro výrobce. Pokud uvádí na trh kojeneckou vodu, nesmí tuto vodu u zdroje žádným způsobem upravovat, kromě ošetření ÚV. Zatímco výrobce vody minerální nebo pramenité jí povolenými způsoby upravovat může, většinou odstraněním zvýšeného obsahu železa především z technologických důvodů, protože by se sráželo na lahvích. Nakonec tradiční spotřebitelé jistě pamatují minerální vody ve skleněných lahvích s tmavými usazeninami. Balená pitná voda je voda, pro kterou jsou hygienické limity stanoveny další vyhláškou MZ č.252/2004 Sb. o hygienických požadavcích na pitnou vodu. Limity škodlivých látek jsou méně přísnější i požadavky na značení ba- lené pitné vody jsou méně náročné. Balená pitná voda může být distribuována pod různými obchodními názvy. Do pitné vody je povoleno přidávat minerální látky, ale tato skutečnost musí být uvedena na etiketě. Zneužívání značek a klamání spotřebitele je zakázáno i pro balené pitné vody. Velice přísná kriteria v souladu s požadavky ES jsou stanovena pro uvádění minerálních a pramenitých a v ČR, také kojeneckých vod při uvádění na trh. Voda z jednoho pramene může být uváděna pouze pod jedním názvem /značkou/, pouze balená pitná voda může být uváděna na trh pod různými značkami. Toto ustanovení je velká změna, která znamená i omezení v distribuci, protože z toho vyplývá, že nebude moci být vyráběna tzv. značková minerální, pramenitá popř. kojenecká voda z téhož pramene, pod dalším tzv. privátním názvem supermarketu. Toto neplatí pro balenou pitnou vodu. Je zakázáno klamat spotřebitele naznačováním vlastností, kterou voda nemá, ať už ve formě značky, symbolů popř. textem zneužívajícím slova minerálka, mineralizovaná voda apod. To platí pro všechny druhy balených vod. Jednotlivé změny, které nařizuje nová legislativa jsou povinni výrobci realizovat v postupně v daných termínech, nejdéle však do 1.7.2005. Jak závěrem odpovědět na původně položenou otázku: „Co přináší nová legislativa v oblasti balených vod?“ Nová legislativa přináší spotřebitelům především více informací na etiketách a lze si jen přát, aby se v nich spotřebitelé naučili orientovat, aby znali význam jednotlivých prvků. A co přináší našim výrobcům? Především sjednocení požadavků naší a evropské legislativy, takže by neměl být pro ně problém vývoz do států EU. Rovněž cizinci se budou moci i v České republice stejně snadno orientovat v nabízených balených vodách, jako v ostatních zemích EU. MUDr. Jana Foltinová, Ing. Jana Ježková z domova – informace / 11 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Svaz výrobců nealkoholických nápojů v r. 2004 O historii a hlavních úkolech Svazu výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) Potravinářský zpravodaj informoval v rozsáhlém článku prezidenta SVNN Ing. Jana Šímy v srpnu 2003. Ve stejném čísle byl zveřejněn i rozhovor s výkonným tajemníkem SVNN JUDr. Z. Humlem, který byl věnován aktuálním otázkám činnosti svazu. Připomeňme to nejdůležitější: Svaz výrobců nealkoholických nápojů vznikl 21. prosince 1992. Je národním oborovým sdružením, které v současné době hájí společné zájmy tuzemských výrobců limonád, ovocných šťáv, balených vod a dalších nealkoholických nápojů a jejich subdodavatelů. Má 30 členů a příznivců. V jeho řadách jsou jak největší výrobci těchto nápojů, tak i střední a malé výrobní podniky. Svaz zastupuje zájmy oboru ve vztahu k zákonodárným a výkonným orgánům ČR, k odborným orgánům ČR a Evropské unie, k mezinárodním organizacím a k médiím. Cílem SVNN je zajistit příznivé podmínky pro perspektivní rozvoj odvětví výroby nealkoholických nápojů v ČR. K dosažení tohoto cíle se svaz aktivně podílí na formování legislativního a podnikatelského prostředí výroby a distribuce nealkoholických nápojů. Svaz působí v jednom z nejdynamičtějších odvětví potravinářského průmyslu. Svědčí o tom i skutečnost, že tempo rozvoje výroby nealkoholických nápojů a balených vod je v ČR nejvyšší z celého potravinářského sektoru. S tempem rozvoje výroby korespondoval i růst spotřeby nealkoholických nápojů, která se za posledních 10 let u nás více než zdvojnásobila a přesahuje nyní 260 l na osobu ročně. Česká republika se tak ve spotřebě nealkoholických nápojů řadí na jedno z předních míst v Evropě. Pozitivní je, že na tomto růstu se podíleli jak tradiční tuzemští výrobci, tak expandující nadnárodní společnosti i nové české podniky. Svou roli pochopitelně sehrála i zvyšující se kupní sílu spotřebitelů, bohatá nabídka kvalitních produktů, rozsáhlá síť prodejců a některé další faktory. Rok 2004 byl pro Svaz výrobců nealkoholických nápojů, stejně jako pro všechny občany našeho státu, rokem vstupu České republiky do Evropské unie. Svaz se aktivně zapojil do procesu harmonizace českého práva s právem komunitárním. Poslední rok byl v tomto kontextu obdobím skutečně hektickým. Změnila se fakticky celá právní základna, regulující výrobu nealkoholických nápojů. Byla vydána celá řada nových předpisů, jiné byly zásadním způsobem novelizovány. Legislativní podmínky výroby nealkoholických nápojů se dnes v ČR již v podstatě neliší od podmínek v jiných státech Unie. Mezi nejvýznamnější nové předpisy v oboru patří: – zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, – vyhláška MZe č.289/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb. o nealkoholických nápojích, – vyhláška MZd č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, – vyhláška MZd č. 304/2004 Sb., kterou se stano- ví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, – vyhláška MZd č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu, – vyhláška MZe č. 210/2004 Sb. o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu, – vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 54/2004 o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Seznam předpisů by byl pochopitelně daleko obsáhlejší a přerostl by rámec tohoto článku. Stačí připomenout, že členové svazu se za poslední rok měli možnost vyjádřit celkem k 28 předpisům, které mají na obor přímý dopad. Vstupem ČR do EU tato práce pochopitelně nekončí, neboť i komunitární právo se neustále vyvíjí. Připravuje se proto např. nová vy- oborovými sdruženími a organizacemi podařilo přesvědčit českou exekutivu, že model, který německé ekonomice přinesl ztrátu více než 1 miliardu euro a cca 4.500 pracovních míst, není v současných českých podmínkách následováníhodný. Vystoupili jsme též proti poslaneckému návrhu na zavedení zvláštních daní na nápojové obaly. Tento návrh poslanci nakonec neschválili. Značnou pozornost SVNN věnoval a věnuje otázkám spjatých s výrobou a prodejem cukru. Svaz vystoupil s řadou kritických připomínek k dosavadnímu cukernému režimu. Právě v oblasti cukru jsme jako jedni z jeho nejvýznamnějších zpracovatelů zřejmě nejmarkantněji poznali, že ČR se stává součástí jednotného evropského trhu. V nelehkém období, kdy se zprávy např. o způsobu stanovení zásob cukru a dalších surovin a jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci značně rozcházely, svaz své členy operativně a detailně informoval a tak jim značně ulehčil práci. Zapojili jsme se i do přípravy českého stanoviska k návrhu reformy společné zemědělské po- hláška o označování potravin, novelizují se další předpisy. V rámci ochrany zájmů všech tuzemských výrobců nealkoholických nápojů SVNN vedle legislativní práce řešil i některé konkrétní problémy spjaté se vstupem ČR do EU. Byla to např. otázka škod, které naši výrobci utrpěli v souvislosti se zavedením systému povinných záloh na nevratné nápojové obaly v sousedním Německu. Vedení svazu se obrátilo na Ministerstvo zahraničních věcí ČR se žádostí, aby proti tomuto systému, který vytváří překážku volnému obchodu, protestovalo v Bruselu. V Černínském paláci byl požadavek svazu přijat s pochopením a česká diplomacie se tak stala jedinou ze zahraničních služeb nově přistupujících států, která se k uvedenému problému kriticky vyjádřila. Současné šetření pro porušení komunitárního práva, jemuž Berlín čelí ze strany Evropské komise, nám dalo za pravdu. Ostatně argumenty proti zavedení systému záloh na nevratné obaly Svaz výrobců nealkoholických nápojů vznesl i doma v České republice a to jak v rámci oponentního řízení k výzkumnému projektu Porovnání životního cyklu (LCA) vratných a nevratných obalů, tak při projednávání návrhu vládního Realizačního programu Plánu odpadového hospodářství pro obaly a obalové odpady pracovní skupinou na Ministerstvu životního prostředí. Jsme rádi, že se nám společně s dalšími litiky EU v sektoru cukru, tak jak byl publikován 14. července 2004. Uvedený návrh, jehož cílem je dlouhodobé zachování výroby cukru v Evropě, změna struktury nabídky na základě kritéria specializace a konkurenceschopnosti v pěstování řepy a výrobě cukru a snižování cen cukru, podporujeme. Současně máme pochopení pro snahu tuzemských výrobců cukru zachovat stávající úroveň výroby cukru určeného pro spotřebu v ČR. Jsme přesvědčeni, že ČR zůstane i nadále z hlediska výroby cukru konkurenceschopnou zemí. Evropská dimenze činnosti našeho svazu se v plné míře projevila v květnu tohoto roku, kdy jsme byli hostiteli pražského zasedání evropské nápojářské konfederace UNESDA-CISDA. Jednání se zúčastnili představitelé asociací průmyslu nealkoholických nápojů z 19 zemí a z řady mezinárodních organizací (celkem 126 osob). Úspěšný summit byl nejen dobrou vizitkou naší země, ale i tuzemského nápojářství a našeho svazu. Vedle spokojenosti našich hostů bylo pro nás nejdůležitější to, že ČR byla společně s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Maltou přijata za plnoprávné členy UNESDA. Byl tak završen proces, který začal v r. 1993, kdy jsme se jako první asociace z postkomunistických zemí stali členem CISDA. Viceprezident SVNN Ing. Jiří Pražan byl na pražském summitu zvolen členem Rady UNESDA. Rok 2004 též potvrdil smysluplnost spojení Svazu výrobců nealkoholických nápojů s někdejší Unií výrobců ovocných šťáv, k němuž došlo koncem r. 2002. Společně jsme dokázali daleko efektivněji hájit zájmy výrobců ovocných a zeleninových šťáv a nektarů ve vztahu k českým výkonným a dozorovým orgánům. Příkladem může být např. prosazení našich návrhů na zavedení konkrétních kvalitativních požadavků na tyto nápoje a na jejich označování do nové vyhlášky ministerstva zemědělství o nealkoholických nápojích. Věříme, že námi prosazená ustanovení ve prospěch kvality nápojů, jdoucí mnohdy nad rámec evropské legislativy, ocení zejména naši spotřebitelé. O tom, že kvalita u nás vyráběných nápojů odpovídá evropským standardům svědčí i úspěšné zapojení čtyř největších tuzemských výrobců ovocných šťáv do systému kontroly kvality v rámci regionálního Ochranného sdružení průmyslu ovocných šťáv (SGF). Důležitou rovinou činnosti našeho svazu jsou styky s médii. Představitelé SVNN za poslední rok publikovali na dvě desítky článků a dalších mediálních výstupů k aktuálním otázkám oboru a činnosti SVNN. Neocenitelnou roli hraje svaz v oblasti poskytování právních, ekonomických, technických a dalších informací. Členové a příznivci svazu získávají formou e-mailového informačního servisu prakticky každodenně ty nejaktuálnější informace o připravovaných změnách v legislativě a o novinkách v oboru, o nejrůznějších akcích, seminářích, výstavách a pod. Nenahraditelné jsou též informace, které SVNN a jeho členové získávají o dění v evropském nápojářství prostřednictvím UNESDA-CISDA. Svaz výrobců nealkoholických nápojů je členem Potravinářské komory ČR, s níž koordinuje svá stanoviska zejména k průřezovým otázkám. Vzájemně výhodné styky s Potravinářskou komorou chceme i nadále rozvíjet. O tom, že jsme respektovaným partnerem komory svědčí mj. i skutečnost, že prezident SVNN Ing. Jan Šíma byl na poslední Valné hromadě PK ČR zvolen členem představenstva komory, výkonný tajemník svazu JUDr. Zdeněk Huml se stal předsedou Dozorčí rady Potravinářské komory. Na závěr je vhodné se zmínit o akci, kterou připravujeme na podzim t.r.. Je jí konference NEALKO 2004, která se uskuteční v brněnském hotelu Holiday Inn ve dnech 19. – 20. října 2004. Výrobci nealkoholických nápojů a jejich dodavatelé se na ní z úst těch nejpovolanějších dozví o nejaktuálnějších trendech a novinkách v oboru, o připravovaných změnách v tuzemské i evropské legislativě a o připravovaných mezinárodních akcích. Rádi na konferenci – která je přístupná i nečlenům SVNN – uvítáme všechny zájemce o výrobu nealkoholických nápojů. Říjnový termín je pro nás důležitý i z jiného hlediska. Při příležitosti konference NEALKO 2004 se totiž uskuteční i Valná hromada našeho svazu, o to důležitější, že se bude jednat o hromadu volební. Ing. Jan Šíma, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů JUDr. Zdeněk Huml, výkonný tajemník SVNN Kontakt: Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Korunní 106, 101 00 Praha 10, tel./fax: 267 311 828, e-mail: [email protected] · ·· ·· ·· · ( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4 revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/ 1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993. 12 / nabídky – informace Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 „Zveme Vás na výstavu Země Živitelka do našeho stánku v pavilonu B4“ PROFIL SPOLEČNOS TI Českobudějovická pekárna PEKAST spol. s r. o. je největším výrobcem pekařských výrobků v jihočeském kraji. Čerstvými pekařskými výrobky zásobujeme přes 300 odběratelů na Českobudějovicku, Krumlovsku, Prachaticku, Strakonicku a Táborsku. Ve všech námi zásobovaných regionech zároveň budujeme vlastní prodejní síť PEKAŘSTVÍ PEKAST. Více než 200 odborníků zaujatých svým řemeslem vytváří každý den pestrou paletu pekařských produktů, vždy ve vzorné kvalitě a za bezvadných hygienických podmínek. V minulém roce jsme získali certifikát na splnění požadavků na systém kritických bodů – HACCP a letos usilujeme o získaní certifikátu ISO 9001. Možná nevíte, že jsme také jedním z největších výrobců kvalitní strouhanky a kostek do knedlíků v České republice. S T R O U H A N K A A KO S T K Y D O K N E D L Í K Ů Troufáme si říci, že v této výrobkové skupině vyrábíme nejkvalitnější produkty v ČR. Posuďte sami: – nulový obsah tuku – žádné nežádoucí příměsi (mák, drcený kmín, olejnatá semena) – minimální trvanlivost 6 měsíců Mezi naše významné zákazníky patří: VITANA a.s., Rochus spol. s r. o., Austria Frost GmbH. Naše produkty v této kategorii: STROUHANKA PEČIVOVÁ, STROUHANKA ZLATÁ, STROUHANKA PRAŽENÁ S OLEJEM, STROUHANKA KARMÍNOVÁ, KOSTKY DO KNEDLÍKŮ a připravujeme také KOSTKY DO POLÉVEK. Naše výrobky jsme schopni přizpůsobit požadavkům zákazníka (granulace, přísady atp.). B A R E N T Z – TĚŠÍME SE NA SETKÁNÍ S VÁMI Země Živitelka, pavilon B4 www.PEKAST.cz PEKAST spol. s r. o., Vrbenská 10, České Budějovice, tel: 389 103 333, fax: 389 103 371 B U S I N E S S M A D E S I M P L E Váš dodavatel potravinářských surovin již od roku 1992 V dubnovém vydání Potravinářského zpravodaje jsme představili stručný výčet produktů dodávaných českým potravinářským podnikům společností Barentz, spol. s r.o., která kromě dodávek potravinářských surovin zajišťuje ve spolupráci s předními světovými výrobci též technologické poradenství a servis. Jednou z důležitých oblastí zájmu Barentz je výroba nápojů – alkoholických i nealkoholických. Pro firmy, zabývající se výrobou nápojů, Barentz nabízí celou řadu surovin od renomovaných výrobců. K surovinám, které by mohly být zajímavé pro naše producenty nápojů patří kyseliny jablečná a fumarová (Bartek), citrusové koncentráty (Agrumaria Corleone) původem ze Sicílie, prášková i tekutá aromata (Givaudan), náhradní sladidla - Aspartam (Ajinomoto), Acesulfam K, dále fruktóza, citrany a kyselina citronová a též dobře rozpustné zdroje přírodního Mg, Zn, Ca (GBI), celá řada produktů od firmy Roquette (kuléry, maltodextriny, glukosové sirupy, dextróza), dále guarová guma (Vikas), arabská guma (Valmar), pektiny (CP Kelco), minerální a vitaminové premixy, vitamín C. Suroviny mohou využít i výrobci instantních nápojů. Velmi široké rozpětí produktů dokážeme nabídnout zpracovatelům, kteří používají ovocné protlaky a džusové koncentráty, kde jsme schopni realizovat dodávky v průběhu celého roku, a to za přijatelné ceny a kontrolovanou kvalitu, na kterou je kladen zvláštní důraz. V tomto sortimentu nechybí suroviny vhodné i pro produkci kojenecké výživy. Kromě běžných ovocných a zeleninových surovin můžeme uspokojit naše partnery sortimentem tropických a subtropických druhů ovoce a zeleniny (mango, maracuja, kiwi, fíky, ananas, mučenka, granátové jablko, lychee ad.). V této oblasti je naším partnerem holandská společnost SVZ, která se specializuje na červené ovoce (jahody, maliny, borůvky, černý rybíz, třešně, brusinky ad.) a její dceřinná společnost NETRA AGRO zaměřená na subtropické a tropické druhy. SVZ má dlouholeté zkušenosti s ovocnými protlaky a nedávno zavedla široké rozpětí zeleninových pro- tlaků a to jak asepticky balených, tak i mražených ve formě kostek. Firma SVZ měla a stále má řadu „běžných“ zeleninových protlaků, ale rostoucí požadavky zákazníků daly impuls k rozšíření nabízeného sortimentu. Současný sortiment zastupují mrkev, cibule, celer, červená paprika, hrášek, tykev. Tento seznam bude v blízké době doplněn o brokolici a květák. Očekáváme o tyto produkty zájem z různých sektorů potravinářského a nápojářského průmyslu, zahrnující polévky, omáčky, dětskou výživu, hotová jídla, nápoje a pekárenské výrobky. Hlavní výhodou nákupu hotových protlaků je schopnost dodávat tyto produkty celoročně, obvykle vyráběné v sezóně z čerstvých surovin. Další výhodou je fakt, že není třeba investovat do skladovacích prostor pro suroviny nebo polotovary. Na tomto prostoru však nechceme opomenout ani hlavní produkty firmy SVZ – červené ovoce. Aktuální jsou zejména jahodové produkty – protlaky, IQF; dále černý rybíz – koncentrát, třešně koncentrát ad. V současné chvíli je velmi aktuální sklizeň a nabídka meruněk, broskví. Prostřednictvím NetraAgro budeme schopni nabídnout tyto druhy ovoce v rozmanitých formách. Namátkou broskvové IQF kostky 6x6, 10x10, 14x14, IQF půlky, IQF díly (1/12), koncentrované broskvové pyré 32 brix. Pokud hledáte zelené, modré mražené fíky (celé, půlky, čtvrtě) nebo koncentrované pyré 32 brix, rádi vám pomůžeme. V zemi původu, Maroku, právě začíná jejich sklizeň. NetraAgro prostřednictvím Barentz nicméně v současné době může nabídnout další, rozmanité formy zpracovaného ovoce - avokádo pyré (mražené), IQF banánové plátky, kokosové mléko (aseptika), lychee pyré, mango pyré, papaya 10x10, 15x15 IQF, mučenkový koncentrát 50 brix, řadu ananasových produktů a další. Významným partnerem, se kterým Barentz spolupracuje při zajišťování servisu a dodávek pro výrobce piva je anglická firma AB Vickers. Mezi její nejdůležitější a nejvíce ceněné produkty patří čiřidla – mladiny i piva a též speciální výživa pivovarských kvasnic, která umožní rychlejší a více komplexní fermentaci a to prostřednictvím vitálnějších a odolnějších kvasnic. Další benefit, který výživa přináší je dodání zinku a to biologicky vázaného, který je preferován před iontovou formou. Výborné výsledky dosažené použitím výživy kvasnic potvrzuje řada odborných studií. Tento produkt nepatří do skupiny aditiv, ale tzv. processing aid, což mu zajišťuje legální použití při výrobě piva bez negativních dopadů na případný export piva do zahraničí. Speciální čiřidlo mladiny zlepšuje a zrychluje filtrovatelnost piva, snižuje spotřebu křemeliny a snižuje ztráty piva. Principem je reakce čiřidla s rozpustnými proteiny, zejména malých velikostí, formování větších částic, jejich rychlejší sedimentace a tím dosažení čiřejší mladiny. Výsledkem je pivo s lepší koloidní stabilitou způsobenou nižším obsahem částic odpovědných za formování zákalu. Bílkovinný sediment tím, že jej tvoří velké částice, se usazuje na dno a až na něj sedimentují kvasnice. Nedochází tím k nechtěnému míchání kvasnic a proteinových částic. Preparát též zlepšuje vitalitu kvasnic v průběhu fermentace. V neposlední řadě představujeme další z produktů AB Vickers, kterým je odpěňovací činidlo, které je vysoce účinné při potlačování vzniku pěny v průběhu výroby piva, ale se současnou ochranou tzv. „pěnopozitivních“ proteinů. Mezi výhody je vhodné zařadit zvýšení využití alfakyselin s následným efektem snížení potřebné dávky chmele, eliminace přepěňování, snadnější sanitace. Důležité je též zmínit fakt, že žádná aktivní složka nezůstává ve finálním výrobku, protože většinu odstraní kvasnice a to adsorbcí na buněčnou stěnu; zbytek je odstraněn na filtru. Pro výrobce piva můžeme nabídnout také další z běžně používaných produktů - produkt firmy Roquette - karamelové barvivo, které je používáno pro dobarvování piva. Samozřejmostí je též technologický servis, zajišťovaný přímo ve spolupráci s odbornými pracovníky dodavatelských firem a možnost vzorků pro vyzkoušení funkčnosti a účinnosti nabízených surovin. Další novinku, kterou bychom rádi na stránkách Potravinářského zpravodaje představili je produkt pHase. Jedná se o jeden z posledních vyvinutých okyselujících prostředků, produkt americké firmy JONES-HAMILTON CO. Produkt je vhodný zejména do nápojů, i když jeho použití je obecné pro celý potravinářský průmysl. pHase nabízí čistý, příjemný, kulatější a déle trvající chuťový profil, dodávající konzumentům vjem čerstvějšího ovoce s potlačením vjemů eventuálních pachutí. Neobsahuje žádné alergeny a nezpůsobuje alergické reakce. V EU je schválen k použití pod kódem E 514. Tento produkt je ve srovnání s ostatními potravinářskými kyselinami relativně silný, což umožňuje nižší dávkování pro dosažení vyžadovaného pH. (Síla kyseliny je vyjadřována hodnotou pKa – čím je nižší, tím je kyselina silnější. Pro porovnání hodnota pKa kyseliny citrónové činí 3,14, kdežto pHase má 1,99). Mezi hlavní výhody použití patří kromě nižšího dávkování také dobrá rozpustnost, zlepšení profilu vůně, prodloužení jejího trvání, bezpečné skladování a zacházení. Nemělo by se zapomenout na další výraznou výhodu, zejména pokud výrobci používají náhradní sladidla. Náhradní sladidla mají určitou chuť, respektive pachuť, která připomíná spotřebiteli, že jsou odlišné od přírodních sladidel. PHase má schopnost redukovat tyto negativní pachutě – částečně chuťovým profilem, částečně prodloužením vjemu kyselosti a tím, že sodíkový ion má schopnost maskovat hořkost. Pokud se týče energetické hodnoty, obsahuje 0 kalorií na 100 g produktu, obsahuje 19,9 g sodíku na 100 g. V případě zájmu o suroviny dodávané firmou Barentz se obracejte na: Barentz spol. s r.o., Za Tratí 752, 339 53 Klatovy Tel.: +420 376 321 612, fax: +420 376 321 510 [email protected] www.barentz.cz z domova – nabídky – informace / 13 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Cereálie Nestlé – rok 2003 znamenal růst obratu o 55,6 % v Česku a o 40,9 % na slovenském trhu. V obou zemích byl prodej ziskový Praha/Bratislava – Prodejci cereálií Nestlé na českém a slovenském trhu, společnosti Cereal Partners Czech Republic, s.r.o. a Cereal Partners Slovak Republic, s.r.o. vykázaly své finanční výsledky za rok 2003. Obrat společnosti dosáhl na českém trhu 369,2 milionu CZK (nárůst 2003/2002 o 55,6%) a na Slovensku 206,9 milionu SKK (nárůst o 40,9%). Operace byly v obou republikách ziskové – zisk v ČR dosáhl 23,8 milionu CZK a zisk v SR dosáhl 19,6 milionu SKK. „Tak velký nárůst prodeje je opravdu pozoruhodný. Vnímáme ho jednak v kontextu celkového růstu trhu a především jako úspěch našeho prodejního, marketingového a inovačního úsilí. Jsme rádi, že trend spotřeby cereálií v České republice a na Slovensku roste a ubírá se směrem, kterým se rozvíjela spotřeba těchto výrobků v západní Evropě,“ uvedl Pavel Šrámek, ředitel společnosti Cereal Partners pro Česko a Slovensko. „Roční nárůst celkového trhu těchto výrobků je 20% a očekáváme, že tento trend bude v roce 2004 pokračovat,“ dodal. Celkový tržní podíl Nestlé cereálií na českém a slovenském trhu cereálií dosahuje v současnosti 33% a na trhu cereálních tyčinek 25%. Nestlé jako přední celosvětová potravinářská společnost založila v roce 1990 společný podnik s americkou firmou General Mills právě se zaměřením na vývoj a výrobu snídaňových cereálií. Název tohoto společného podniku je Cereal Partners Worldwide a působí v řádově 100 zemích celého světa. Cílem tohoto kroku bylo spojit technologické a výrobní zkušenosti a kvalitu amerického výrobce General Mills s celosvětovým úspěšným působením a sílou značek společnosti Nestlé. V tomto rychle rostoucím trhu dochází k rozšiřování značek snídaňových cereálií do oblasti tzv. cereálních tyčinek. Na trhu ČR a SR jsou cereálie pod zastřešující strategickou značkou Nestlé dodávány pod různými obchodními značkami. Patří mezi ně velmi úspěšná značka „Fitness“ – celozrnný cereální výrobek s vlákninou a ovocem. Populární jsou tradiční „dětské“ značky „Nesquik“, „Chocapic“ a „Cini Minis“, pšeničná zrna „Kangus“ a kroužky „Cheerios“. Mezi snídaňovými cereáliemi Nestlé má samozřejmě místo na trhu i kukuřičná „klasika“ - tradiční „Corn Flakes“ a jejich inovace „Gold Flakes“. Své příznivce mají také tradiční ovesné cereálie „Musli“ ve 3 příchutích. Od ro- ku 2002 jsou na trhu cereální tyčinky Nestlé „Nesquik“, „Chocapic“ a „Cini Minis“ a od roku 2004 také nová řada cereálních tyčinek „Fitness“ ve 4 příchutích. Převážná většina cereálních výrobků Nestlé je na český a slovenský trh dodávána ze závodu Cereal Partners v polské Toruni a francouzském Itancourtu. Společnosti Cereal Partners Czech Republic, s.r.o. se sídlem v Praze a Cereal Partners Slovak Republic, s.r.o. se sídlem v Prievidze zahájily svou činnost v roce 1997. Jako samostatné právnické osoby při svém podnikání na českém a slovenském trhu využívají v oblasti logistiky, účetnictví a kontrolingu, personální, právní a v mnoha dalších tzv. sdílené služby se společností Nestlé Česko s.r.o. a Nestlé Slovensko s.r.o. Závod ORION v Praze - Modřanech bude ke konci října uzavřen Domovem značky ORION se stává Olomouc „Nestlé celosvětově posiluje své zaměření na značkové potraviny s vyšší přidanou hodnotou a opouští jednoduché zpracování zemědělských surovin. V celoevropském měřítku se připravuje prodej aktivit Nestlé na zpracování kakaa společnosti Cargill. Vzhledem ke své velikosti nebude náš modřanský závod pro tento celoevropský projekt využitelný a bude ke konci října 2004 uzavřen,“ uvedl Bruno Le Ciclé, generální ředitel Nestlé Česko s.r.o. Závod ORION byl založen v pražské čtvrti Královské Vinohrady v roce 1896. Zůstal na Vinohradech řádově 60 let. V roce 1952 byl přestěhován do Modřan. Po více než 50 letech byly výrobní linky z ORIONU přestěhovány znovu – do závodu ZORA Olomouc. „Náš restrukturalizační projekt, zaměřený na vybudování dvou vysoce výkonných center výroby cukrovinek Nestlé v České republice – závodu ZORA Olomouc a SFINX Holešov – byl úspěšně ukončen. Značka ORION se svou tradicí datující se od roku 1896 zůstane naší nejsilnější místní cukrovinkářskou značkou, opírající se o výrobu v závodu ZORA Olomouc. Legenda čokolády ORION pokračuje v ZOŘE“ dodal Le Ciclé. Nestlé Česko s.r.o. dosáhlo postavení cukrovinkářské společnosti „nejlepší ve třídě“ ve střední Evropě. Její závod SFINX Holešov nedaleko Kroměříže s tradicí od roku 1863 byl přebudován na moderní mezinárodní centrum výroby nečokoládových cukrovinek a závod ZORA Olomouc, založený 1898, byl modernizován na konkurence- schopného mezinárodního výrobce vysoce kvalitních čokoládových výrobků. Ukončení zpracování kakaových bobů v Modřanech postihne řádově 70 zaměstnanců Nestlé. Budou moci využít sociální plán, přijatý v roce 2002 jako součást restrukturalizačního projektu. „Jako sociálně odpovědná společnost Nestlé bere vážně sociální dopad změn. Náš silný sociální plán pomůže našim spolupracovníkům přesměrovat své pracovní zaměření a vyrovnat se s těmito nezbytnými změnami,“ prohlásil Bruno Le Ciclé. Sociální plán jde výrazně nad kompenzaci předepsanou zákonem. Plán obsahuje celou řadu náhrad za léta odpracovaná v závodě a opatření, jejichž cílem je napomoci získat nové zaměstnání vč. rekvalifikace, možnosti dotace novému zaměst- navateli atd. Pracovní místa v závodech Nestlé budou přednostně nabídnuta současným zaměstnancům s obdobným profesním zaměřením. Změny byly projednány s odbory a oznámeny místní samosprávě v Modřanech a úřadu práce Praha - 4. Na území průmyslového areálu v Modřanech vybuduje v nadcházejících letech společnost SEKYRA moderní kancelářský areál, což rovněž přispěje k zlepšení životního prostředí v této části Prahy v bezprostřední blízkosti Vltavy. Sídlo společnosti Nestlé pro český a slovenský trh i nadále zůstane v Modřanech a bude umístěno do nové kancelářské budovy v areálu na sklonku roku 2006. Martin Walter, ředitel vnějších vztahů Bilance sklizně ovoce v roce 2003 Marketingový rok 2003/04 skončil k 30.6.2004 a toto je krátký pohled na výsledky realizace ovoce ze sklizně roku 2003. Celkem bylo v České republice vyprodukováno v roce 2003 na 359.500 tun ovoce (jde o meziroční pokles o 19 %). Produkce z intenzivních sadů se na této produkci podílela 51 %. Zbývající část pochází z neintenzivních sadů, zahrad, alejí apod. Celková sklizeň byla v loňském roce podprůměrná. Ve srovnání s pětiletým průměrem se celkově urodilo o 15 % ovoce méně. Zejména v neintenzivních sadech došlo k poklesu o 25 % a např. u produkce jablek můžeme hovořit o nízké úrodě, protože se urodilo jen 91 tisíc tun ( ve srovnání s rokem 2002 –51 % a v pětiletém průměru –42 %). Sklizeň ovoce z intenzivních sadů byla v roce 2003 z dlouhodobého průměru považována jako normální (–4 %) a například proti nadúrodě z roku 2000 byla o 20 % nižší. Kvalita produkce z intenzivních sadů byla mírně podprůměrná. Nega- tivně se projevilo dlouhotrvající sucho a vysoké teploty. Plody stolního ovoce byly v některých případech menší, byl vyšší výskyt většiny škůdců. Celkově však ovoce vykazovalo vyšší obsah cukru. U hlavního našeho druhu – jablek bylo 49 % produkce dodáno do obchodní sítě jako stolní ovoce (v roce 2002 to bylo o 1 % méně). V absolutním vyjádření se však dodalo do tržní sítě o 2,8 tisíce tun jablek méně. Produkce intenzivních sadů byla zrealizována za více než 1,4 miliardy korun (meziroční nárůst o 173 mil. Kč, +14 %). Ve srovnání posledních pěti let můžeme hovořit o mírně nadprůměrném zpeněžení produkce ovoce (+7,8 %). Nejvýznamnějším ovocným druhem intenzivních sadů zůstávají jabloně, které tvoří z finančního hlediska 61 % tržeb za ovoce. Zpeněžení jablek v uplynulé sezóně vzrostlo o 14 % proti sklizni roku 2002 (meziroční nárůst o 102,4 mil. Kč). Z pohledu pětiletého průměru byla produkce jablek ze sklizně 2003 zpeněžena lépe o 5,3 %. Proti sklizni roku 2002 se zvýšily významněji tržby za produkci intenzivních sadů u většiny ovocných druhů a to zejména u meruněk, rybízů, slivoní či broskví. Výraznější meziroční pokles tržeb byl zejména u jahod, malin a hrušek. Velmi významnou součástí našeho ovocnářství je produkce ovoce pro sam ozásobení. Ze sklizně roku 2003 bylo takto sklizeno a použito pro vlastní potřebu (v čerstvém i zpracovaném stavu) téměř 97 tisíc tun ovoce ( –19 % proti roku 2002). K poklesu došlo u zpracování ovoce. V uplynulé sezóně bylo zpracováno nebo vyvezeno ke zpracování celkem 128 tisíc tun ovoce a to je o 31 % méně než ze sklizně roku 2002. Vzhledem k tomu, že se zpracovávají především moštová jablka a to i z neintenzivních sadů, zahrad a alejí, je tento pokles v korespondenci s nízkou produkcí právě neintenzivních sadů. Pension DALMO Nerealizované ovoce je takové, které je poškozeno chorobami, škůdci či krupobitím a popř. o něj není zájem pro zpracování ani samozásobení nebo se vzhledem k malé úrodě nevyplatí sklízet. Nerealizovaná produkce z roku 2003 meziročně poklesla o 19 %. Celkově tak nebylo zrealizováno 12 % ovoce. Jde výhradně o produkci neintenzivních sadů. Nejvíce zůstalo nezrealizováno jablek z neintenzivních sadů. Ovocnáři v roce 2003 sklidili v intenzivních sadech meziročně o 4 % méně ovoce, ale utržili za tuto produkci o 14 % více než za sklizeň roku 2002. Produkce neintenzivních sadů byla ohodnocena na 809 mil. Kč a to je hodnota srovnatelná s rokem 2002. Celkově bylo v ČR v roce 2003 vyprodukováno ovoce v hodnotě 2,212 mld. Kč (meziroční nárůst o 8,5 %). Martin Ludvík, Ovocnářská unie ČR VÁM NABÍZÍ: FIREMNÍ AKCE – ŠKOLENÍ – SEMINÁŘE – SVATBY – RODINNÉ DOVOLENÉ – RODINNÉ OSLAVY Poskytované služby: ubytování ( 52 lůžek ) vinárna restaurace 3 školící místnosti (52, 16, 12 osob ) kulečník, šipky venkovní bazén zastřešené posezení s venkovním grilem kadeřnictví masáže možnost zajištění jízdy na koních a lukostřelby + pension se nadále rozšiřuje kontakt: Pension DALMO, Malá 46, Sedlec – Prčice 1, PSČ: 257 91, tel: 317 834 307, tel./fax: 317 834 547, [email protected] 14 / z domova – informace Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Země živitelka je i po třicítce v nejlepších letech Letošní rok je pro Země živitelku ve znamení oslav jejího 31. ročníku. Mottem výstavy se stala „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“. Výstava zvládla první krůčky, období puberty, vyspěla a v posledních letech se z ní stala jedna ze stabilních a nejvýznamnějších zemědělských výstav v České republice. Tradičně se výstava koná ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Agrární komorou ČR. Letošní ročník se koná ve dnech 26. 8 . – 1. 9. 2004 a určitě bude stát za to ji navštívit. Výstaviště České Budějovice a.s. celou výstavu koncipovalo tak, aby ji mohli navštívit odborníci i laici a každý by si přišel na své. Pro odborníky nabídne Země živitelka pestrou přehlídku zemědělské techniky, rostlinné a živočišné výroby, předvádění zvířat apod. i velmi zajímavý odborný doprovodný program. Pro laiky zase výstava nabídne mnoho dobrých nápadů, rad a novinek nejen z oblasti zemědělství a hlavně spoustu zábavy, pro všechny návštěvníky je připravena velká návštěvnická soutěž. Na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích rozhodně nemůžete letos chybět. Nezapomeňte tedy, ve dnech 26. 8. – 1. 9. 2004, denně od 9,00 do 18,00 jste na českobudějovickém výstavišti srdečně vítáni. ÚTERÝ 31. 8. 2004: „Den českého venkova“, „Den Jihočeského kraje“ ZEMĚ ŽIVITELKA 2004 3 1. R O Č N Í K M E Z I N Á R O D N Í H O A G R O S A L O N U 26. 8. –1.9.2004 otevřeno denně od 9.00 do 18.00 hod. DOPROVODNÝ PROGRAM ČTVRTEK 26. 8. 2004: Den výživy Pivovarské zahrada – program 10.00 –17.00 hod. – slavnostní zahájení 31. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka – dechové hudby HORALKA a DUPALKA z Domažlic Letní amfiteátr – Folklór z Dolního Rakouska – 10.00 – 17.00 hod. Odborný program – Prezentace zemědělského informačního systému ZEMAN – pořádá BM Servis s.r.o. ČB – Odborný seminář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR – v DK Metropol PÁTEK 27. 8. 2004: Pivovarská zahrada – program 10.00 –17.00 hod. – Dechovkový den s Českým rozhlasem České Budějovice – hrají dechové hudby BABOUCI, VESELKA, PODHORANKA, BOŽEJÁCI – 12.30 hod.– slavnostní předávání národní značky KLASA kvalitním potravinářským produktům, ocenění předá ministr zemědělství ČR Letní amfiteátr – Den KAPKY NADĚJE – 11.00 –16.00 hod. – účinkují : MAXIM TURBULENC, Jitka Zelenková, Pomáda, Rebelové rokenrolu Odborný program – Bezpečnost práce v zemědělství po vstupu do EU – pořádá Český úřad bezpečnosti práce Praha – Jednání představenstva AK ČR a dozorčí rady za účasti ministra zemědělství ČR – Tisková konference AK ČR – Oficiální vyhlášení oceněných exponátů soutěže Zlatý klas – Směrování venkovské politiky – Program Leader ČR Odborný program Mze ČR – Krajinotvorná opatření budovaná v rámci pozemkových úprav a krajinotvorných programů MŽP ČR – Podpora budování technické infrastruktury obcí z prostředků MZe ČR SOBOTA 28. 8. 2004: „Národní dožínky ČR“, „Den myslivosti“, „Den zemědělské mechanizace“ Pivovarská zahrada – program 10.00 –17.00 hod. – Slavnostní zahájení Národních dožínek ČR – 10.00 hod. – hrají dechové hudby VESELÁ MUZIKA, BUDVAR QUINTETT, dále účinkují Pavlína Filipovská, Karel Fiala, Věra Vlková, soutěže aj. – moderuje Josef Zeman, připravila Agentura P+B Praha Letní amfiteátr – „MYSLIVECKÉ HALALI na Národních dožínkách“ – country skupina Česká pohoda, dívčí skupina PUSSY, Vladimír Brabec, Martin Štěpánek, Richard Tesařík, Pavlína Filipovská, Karel Fiala, Věra Vlková, Jindřich „Zorro“ Zobl (ekvilibrista westernových disciplín), soutěže, ukázky výcviku sokolníků, kynologů a dalších disciplin, zábavný program věnovaný myslivosti v českých zemích moderují Josef Zeman a Iva Šimánková, připravila Agentura P+B Praha Odborný program – Ukázky sokolnictví a výcviku loveckých psů – Jízdy zručnosti traktorů 2004 – finále soutěže žáků středních zemědělských škol a učilišť, ceny vítězům předá ministr zemědělství ČR NEDĚLE 29. 8. 2004: Pivovarská zahrada – program 10.00 – 17.00 hod. – nejstarší jihočeská dechová hudba BABOUCI Pivovarská zahrada – program 10.00 –17.00 hod. – hrají dechové hudby DOUBRAVANKA, SAMSONKA Letní amfiteátr – Den Jihočeského kraje + Jihočeský folklórní festival „K Budějicům cesta“ – pořádá Agentura M–ARS Marie Kubovcové – 10.00 –12.00 hod. – vystoupení rómské kapely KLADIVO – 14.00 –17.00 hod. – komponovaný program (vystoupí soubory ÚSVIT, FURIANT, SOUMRAK, DOUDLEBAN) + krátké rozhovory s představiteli Jihočeského kraje,moderuje Vojta Vít Odborný program – Identita sídel českého venkova v minulosti a dnes – pořádá Spolek pro obnovu venkova, Krajská organizace SPOV v jižních Čechách pod záštitou MMR ČR – Jednání sněmoven AK ČR – Burzovní elektronický trh se zemědělskými komoditami – pořádá MZe ČR ve spolupráci s Obchodní burzou Hradec Králové – Rozšířené jednání pracovní skupiny integrované prevence (zákon č. 76/2002–IPPC) s účastí odborné veřejnosti – pořádá MZe ČR Den Jihočeského kraje – Prezentace projektu „Jižní Čechy turistické, Lipensko – dovolená bez stresu“ – Prezentace turistických projektů v rámci Eurokoridoru sever - jih STŘEDA 1. 9. 2004: „Den Města České Budějovice“ Letní amfiteátr – Miss Země živitelka 2004 (7. ročník) s Agenturou CB Models ČB (přihlášky do soutěže ke stažení na www.vcb.cz), zábavný program, Jindřich „Zorro“ Zobl, módní přehlídky Jakša Stories, Galerie Ivony Hajné, P.A.M. Brablík, partnerem HVP a.s., polní laserová střelnice fy VILIS MIC ENZIM s.r.o., moderuje Stanislav Štádler Odborný program – Jízdy zručnosti traktorů pro návštěvníky výstavy PONDĚLÍ 30. 8. 2004: Pivovarská zahrada – program 10.00 – 17.00 hod. – hrají dechové hudby ŠUMAVANKA, ŠUMAVSKÁ OSMIČKA Letní amfiteátr – Den Agentury J.V. Rangers – koncertní vystoupení známých country a folkových skupin Odborný program – Proměny venkova v územních plánech, urbanistických studiích a v charakteru zástavby – pořádá Spolek pro obnovu venkova, Krajská organizace SPOV v jižních Čechách pod záštitou MMR ČR – Dotační zemědělská politika po roce 2004 – pořádá MZe ČR ve spolupráci s AK ČR – Rostlinolékařská péče v ČR po vstupu do EU – pořádá Mze ČR – Informace k nové legislativě – pořádá MZe ČR – Značení a evidence zvířat pomocí mikročipů – pořádá Maria Vet s.r.o. Praha Pivovarská zahrada – program 10.00 –17, 00 hod. – hrají dechové hudby JIHOČESKÁ VLACHOVKA, MALÁ KAPELA PAVLA HAVLÍKA Letní amfiteátr – Den Města České Budějovice – Divadlo Kvelb, Popráci, Rozhlasový swingový orchestr, ětský pěvecký sbor Canzonetta, juniorský mistr ČR v moderní magii – Radek Bakalář, nositel 1.ceny mezinárodní soutěže „Ještědský krystal 2004“ Martin Čejka, Českobudějovické mateřinky, moderuje Vojta Vít Dětský koutek: – denně atrakce pro děti, soutěže, divadelní představení, pohádky, vystoupení dětských souborů a skupin, v sobotu a neděli (28.–29. 8.) Jindřich „Zorro“ Zobl (mistr světa v žonglování s revolvery a vicemistr světa v ovládání dvou honáckých bičů z Las Vegas (USA) 2003) program připravilo Divadélko KOS České Budějovice – pí Milena Kolářová. Předvádění plemenných krav a plemen Welšských pony a COB Předvadiště 26.–28. 8. 2004 (čtvrtek–sobota) 9.00–10.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB 11.00–12.00 hod. – předvádění plemenných krav 12.00–12.30 hod. – ukázky úpravy paznehtů – před pavilonem D1–3 14.00–17.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB a jejich využití 29. 8. 2004 (neděle) – dopoledne předvádění pod sedlem a ve volnosti prodávaných koní na odpolední aukci – 15.00 hod. – aukce koní 30. 8. – 31. 8. 2004 (pondělí–úterý) 10.00 –12.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB 14.00–17.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB 1. 9. 2004 (středa) 10.00 –12.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB 14.00 –16.00 hod. – předvádění plemen Welšských pony a COB – pořádá Jihočeský chovatel a.s., Reprogen a.s. a Společnost pro chov Welsh pony a COB 26.–28. 8. 2004, volná plocha 207 – Zábavný lesní koutek – hry a soutěže pro děti – pořádá ÚHÚL a VÚLHM pod záštitou MZe ČR (Ústav pro hospodářskou úpravu lesa a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti) 30. 8. 2004, volná plocha 207 – Zábavný lesní koutek – hry a soutěže pro děti – pořádají Lesy České republiky Velká návštěvnická soutěž s firmou Baumax o grilovací krb ADRIA v hodnotě 4.600,– Kč, mobilní klimatizaci v hodnotě 3.600,– Kč a zájezd v hodnotě 6.700,– Kč. Změna programu vyhrazena ! rozhovor / 15 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 5 otázek pro: MVDr. Jana Bardoně, Ph.D., ředitele Státního veterinárního ústavu Olomouc 1. Význam veterinárních ústavů v systému kontroly bezpečnosti potravin a tím pro zdraví naší populace je nezastupitelný. Státní veterinární ústav Olomouc patří mezi ně a již několik let je v povědomí odborné veřejnosti chápán jako ústav známý a úspěšný. Není však každému známo, že letos na podzim slaví Olomoucký ústav 40 let od zahájení provozu. Prošel jsem s Vámi celý areál ústavu a na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že tento subjekt s vybavenými laboratořemi, má za sebou již tolik let provozu. Připadá mi jako zcela nový. Co bylo nutné učinit pro to, aby byl Váš ústav takovouto moderní institucí? Přesto, že SVÚ Olomouc zahájil v tomto areálu provoz už na podzim roku 1964, máte svým způsobem pravdu. V posledních šesti letech prošel celý areál komplexní rekonstrukcí, jejíž součástí byla i nástavba jednoho podlaží na budovu B a budovu C. Jednalo se o poměrně složitý proces jehož cílem bylo vybudovat v Olomouci moderní diagnostické centrum splňující všechny podmínky pro špičkovou laboratorní analýzu 21. století. Začali jsme tím, že jsme navštívili přední laboratorní pracoviště v Evropě, abychom zjistili, kam se ubírá současný trend. Následně jsme sumarizovali požadavky na moderní laboratoř jak z hlediska analytického, tak z hlediska požadavků národní legislativy i legislativy EU, hlediska BOZP, požární ochrany, ale i ergonomických požadavků pro příjemné pracovní prostředí našich zaměstnanců. Posléze jsme postupně krok za krokem přistoupili k rekonstrukci budovy a laboratoří. Vše probíhalo po etapách podle našich finančních možností. Opravili jsme střechy i fasády, přistavěli jsme dva laboratorní bloky, vyměnili jsme všechny rozvody médií i odpadů a výtah. Následně jsme pokračovali laboratořemi, které byly postupně rekonstruovány do podoby moderní laboratoře. S tím souvisí systém hygienických smyček, vzduchotechniky, vybudování nové laboratoře BSE atp. Samozřejmě, že naši snahou bylo vybavit laboratoře také moderní analytickou technikou. Myslím, že se nám to celkem podařilo. Dnes představuje SVÚ Olomouc moderní komplex špičkových laboratoří, který je schopen zvládat současné požadavky na diagnostiku, a prezentovat českou veterinární medicínu při auditech zahraničních firem a inspektorů EU i dalších zemí. V současnosti dokončujeme výstavbu vnitřního a vnějšího parkoviště a poslední rekonstruovanou laboratoří, která by měla být hotova v září, je laboratoř vztekliny. Tato laboratoř bude vybavena také hygienickou smyčkou, částí pro prosekturu, laboratoří pro imunofluorescenci a sérologické vyšetření, virologickou laboratoří pro práci s tkáňovými kulturami i laboratoří pro biologické pokusy. 2. Základní funkce veterinárního ústavu by měla být v odborné veřejnosti známa. Přesto by bylo dobré provést komplexní výčet celkové Vaší činnosti a současně uvést i specifika, v nichž jste výjimeční. Nosnou činností je bezpochyby úsek vyšetřování potravin. Jaké však další činnosti ústav provádí, co je jeho stěžejním úkolem? Čím se vlastně liší Olomoucký ústav od těch ostatních? Základním cílem a posláním Státního veterinárního ústavu Olomouc je ochrana zdraví lidí a zvířat. Tuto činnost lze rozdělit do tří základních oblastí. Tou první je již zmíněná laboratorní kontrola zdravotní nezávadnosti i jakosti potravin a surovin, ale také krmiv a vody. SVÚ Olomouc je schopen na úseku analýzy potravin, krmiv a vody provést většinu potřebných vyšetření zahrnujících komplexní mikrobiologické, chemické i senzorické analýzy. Druhou oblastí je laboratorní diagnostika chorob všech kategorií zvířat. Prioritu má pochopitelně diagnostika infekcí se zaměřením na nákazy přenosné ze zvířat na člověka. Tato oblast úzce souvisí s tou první, týkající se potravin, protože jedině zdravá zvířata mohou poskytovat zdravé produkty. Třetí oblastí je monitoring cizorodých látek v potravinovém řetězci člověka a v prostře- 4. Váš ústav provádí řadu rozborů v oblasti sle dování zdravotního stavu hospodářských zvířat. U skotu je v posledních několika letech ostře sledovanou chorobou BSE. Zmínil jste se, že Váš ústav provádí také testování na BSE a používá metodu Elisa, kterou jste začali používat v ČR jako první, proč právě Elisa? C U R R I C U L U M V I TA E : MVDr. Jan Bardoň, Ph.D. Narodil roku 1964 v Zábřehu na Moravě, po absolvování gymnázia vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně. Na téže škole posléze absolvoval I. i II. atestaci a doktorandské studium (Ph.D.) v oboru infekčních chorob. Na Bussines school Open University v Brně studoval management (profesionální certifikát v managementu). Věnuje se problematice infekcí přenosných ze zvířat na lidi a tuto tématiku přednáší externě na Lékařské fakultě UP v Olomouci. Současně se zajímá i o problematiku managementu, zejména v oblasti řízení výkonnosti a změn. Žije v Olomouci, je ženatý a má dvě děti. dí. Významnou skutečností, která mnohdy není doceňována je skutečnost, že SVÚ řeší problematiku zdravotní nezávadnosti komplexně v celé průběhu potravinového řetězce člověka. To je naplněním současné vize zajištění bezpečnosti potravin „od vidlí po vidličku“. lezničním uzlu v geometrickém středu Moravy, navíc na trase Ostrava – Praha a v oblasti intenzivní zemědělské a potravinářské výroby. Výhodná poloha ústavu umožňuje dobré pokrytí a dojezdnost jak z oblasti Slezska, tak střední i jižní Moravy. Olomoucký ústav má specifik několik, je to například již výše uvedená diagnostika vztekliny, diagnostika transmisivních encefalopatií zvířat (BSE a scrapie), diagnostika paratuberkulózy a dalších bakteriálních, virových, i parazitárních nákaz. Máme špičkovou laboratoř pro molekulárně biologické (PCR) analýzy, které nabývají stále většího významu jak v hygieně potravin, tak při diagnostice nákaz. Jako jediný veterinární ústav v ČR máme certifikát Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), který nás opravňuje k mikrobiologickým a chemickým zkouškám humánních i veterinárních léčiv. Jsme vybavení pro testování hygienických potřeb a kosmetiky. Měříme radioaktivitu. Zachovali jsme činnost andrologické laboratoře a provádíme mikrobiologické i morfologické vyšetření inseminačních dávek, včetně funkčních testů. Na SVÚ Olomouc pracují tři Národní referenční laboratoře (NRL). Je to NRL pro diagnostiku a epizootologii brucelózy, NRL pro mléčnou kojeneckou a dětskou výživu a NRL pro chemické prvky (těžké kovy). 3. Jakost potravin je jednou z nejsledovanějších v celém potravinářství. Ke sledování a řízení jakosti již dnes neodmyslitelně patří zabezpečení systémů jakosti, bez kterých není ani možné o jakosti potravin hovořit. V případě veterinárního ústavu se pak jedná o zabezpečování jakosti své práce, neboť tento výsledek zajišťuje věrohodnost a především exaktnost Vámi vydávaných výsledků a z nich vyplývajících následných rozhodnutí, na nichž je závislé zcela přímo zdraví lidí. Jak je na tom s „jakostí své činnosti“ Státní veterinární ústav Olomouc? Důležitým faktem je i geografická poloha, SVÚ Olomouc leží na silničním i že- Jakost systému práce v laboratoři má stěžejní význam. SVÚ Olomouc má naprostou většinu laboratorních analýz akreditovanou u Národního akreditačního orgánu (ČIA – Český institut pro akreditaci). Celý ústav pracuje v systému jakosti, který je dán mezinárodní normou ČSN ISO EN 17 025 a je tak v souladu s ISO 9002. Ústav se zúčastňuje ročně kolem stovky mezilaboratorních kontrolních a porovnávacích testů jak v zahraničí tak v rámci ČR. Máme také za sebou řadu auditů jak zákaznických (USA, Anglie, Holandsko, Austrálie, Rusko) tak inspektorů EU. SVÚ Olomouc používá k testování metodu Elisa Enfer TSE. Tato metoda z rodiny „Elisa metod“ byla první, která byla rutinně zavedena do testování v ČR. Důvodů proč jsme začali právě s Elisou bylo hned několik. V první řadě musím říct, že v ČR se zavedlo plošné testování skotu na BSE už od 1.2.2001, ale nově vybudovaná olomoucká laboratoř zahájila svou činnost o něco později, až.1.10.2001. V únoru ještě takový výběr testovacích metod nebyl, my jsme měli v říjnu k dispozici přece jenom výběr širší, včetně několika druhů Elisa testů. SVÚ Olomouc vybudoval na BSE zcela novou laboratoř, která byla už modifikována na Elisa testy. Ty jsou přece jenom prostorově méně náročné a uživatelsky přívětivější než doposud používaná metoda Western blot. Naše pracoviště mělo s Elisami dlouholetou zkušenost. Líbil se nám i duplicitní systém testování, který Elisa Enfer TSE umožňuje (každý vzorek je nezávisle na sobě testován dvakrát). Výsledek vyšetření lze navíc tímto testem získat už po čtyřech hodinách od zahájení testu a test je spolehlivý. Touto metodou jsme zachytili několik pozitivních případů scrapie a tři případy BSE. Všechny pozitivní případy zjištěné v naší laboratoři byly následně potvrzeny i konfirmačními testy. 5. Bezpečnost potravin, v českém jazyce mám raději termín „zdravotní nezávadnost potravin“, zabezpečuje řadu jistot, které se bohužel vždy přímo se zdravím celé populace do souvislostí nedávají. Velmi se mi při našem rozhovoru líbilo Vámi použité rčení: „Lékař léčí člověka, veterinární lékař léčí lidstvo.“ Jak tyto dvě roviny vnímáte Vy, jako vrcholový veterinární odborník? Autorem tohoto rčení je L. Pasteur, kterého pokládám za největší osobnost v dějinách boje člověka s infekcí. Pravdivost tohoto úsloví lze dokumentovat na řadě případů, např. na problematice infekčních chorob. Infekční onemocnění přenosná na člověka ze zvířat (tzv. zoonózy) představují stále závažný problém současné medicíny. Některé z těchto infekcí, o kterých jsme se domnívali, že jsou na ústupu (např. tularémie), se znovu objevují. Existuje také skupina infekcí, u kterých nelze animální zdroj vyloučit (např. transmisivní encefalopatie, aviární influenza, SARS) nebo jejich zoonotický původ nebyl jednoznačně potvrzen. Veškerá činnost veterinárních lékařů směřuje především k ochraně lidského zdraví, zdravá zvířata neznamenají jen zdravé potraviny, ale i bezpečný pobyt v přírodě, bezpečný chov domácích miláčků i hospodářských zvířat, bezpečný kontakt se zvířetem a jeho produkty vůbec. Vzpomeňme jen jaký obrovský rozruch znamenal v současné době problém SARS, ptačí chřipky, nebo BSE. Klíč k řešení těchto problémů drží v ruce právě veterinární lékař. Nemusí se ale nutně jednat pouze o infekční choroby, veterinární lékaři řeší komplexně ochranu potravinového řetězce před kontaminací cizorodými látkami, podstatnou úlohu sehrávají také při řešení prevence poranění či usmrcení člověka zvířetem. Podílejí se na řadě výzkumných projektů, mnoho onemocnění (cukrovka, stres, popáleniny atp.) se studuje na zvířecích modelech, významné operační techniky byly testovány na zvířatech. Nezapomínejme na ověřování nových léků atp. Propojení humánní a animální populace je těsnější než si mnozí z nás uvědomují a fakt, že veterinární lékař léčí lidstvo je skutečností, kterou si někteří z nás neuvědomují nebo uvědomit nechtějí. Já bych si na závěr dovolil doplnit následující: „Neexistuje medicína humánní a veterinární, ale dobrá nebo špatná“. Za odpovědi děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc. 16 / ze zahraničí Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 EU opět neschválila dovoz geneticky upravené kukuřice NK 603 Komise schvaluje státní podporu pro používání biopaliv v České republice Česká republika chce snížit spotřební daň na směsnou naftu/bionaftu. K tomuto snížení přistupuje ve snaze podpořit používání paliv, která nezatěžuji životní prostředí, a přispívají tak k omezení objemu skleníkových plynů. Plánované snížení daně by mělo pokrýt rozdíl mezi náklady na výrobu energie z obnovitelných energetických zdrojů (v daném případě nafty/ bionafty) a tržní cenou alternativních fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že se plánovaná podpora omezuje na pokrytí dodatečných nákladů na výrobu směsné nafty/bionafty, jde o skutečné minimum nezbytné pro podporu paliv, která nezatěžují životní prostředí. Proto je to i v souladu se směrnicemi EU týkající se státní podpory v oblasti životního prostředí. Cílem oznámeného programu je podpora použití směsné nafty/bionafty s alespoň 31% obsahem metylesteru řepkového oleje (MEŘO) v konečné směsi. Ten bude použit jako pohonná látka. BRUSEL (dra) – Ministři zemědělství „pětadvacítky“ opět nedospěli k rozhodnutí, zda povolit či nepovolit dovoz americké geneticky upravené kukuřice do zemí EU. Evropská komise, která má v tomto případě poslední slovo, však již rozhodla, že kukuřice bude moci být v unii používána alespoň jako krmivo nebo pro průmyslové účely. Kukuřici, označovanou jako NK 603, vyrábí americký koncern Monsanto. Společnost bude moci plodinu, odolnou vůči některým herbicidům, dovážet po dobu deseti let. Komise však v dnešním prohlášení ujistila, že kontejnery obsahující NK 603 budou při přepravě do Evropy řádně označeny. Evropská exekutiva o povolení dovozu NK 603 pro krmné účely rozhodla poté, co se na tomto bodu nedokázali minulý měsíc shodnout ministři životního prostředí. O tom, zda NK 603 bude moci obsahovat i lidská potrava, komise rozhodne do několika měsíců. „NK 603 je stejně bezpečná jako běžná kukuřice. O její neškodnosti nemůže být pochyb,“ uvedla komisařka pro životní prostředí Margot Walströmová. EU zůstává v otázce dovozu NK 603 nadále rozpolcená, přestože EK již v květnu povolila dovoz konzervované geneticky modifikované kukuřice BT-11 a ukončila tak pětiletý zákaz prodeje nových upravených plodin GMO na jednotném vnitřním trhu. Devět zemí, včetně České republiky a Slovenska, hlasovalo podle zdroje z EK pro povolení dovozu NK 603, devět zemí proti a další se nevyslovily. Úřad potravinové bezpečnosti EU označil NK 603 již v prosinci za zdravotně nezávadnou pro lidi i hospodářská zvířata. OSN v boji s hladem užívá satelity, buduje nový informační systém NEW YORK (dra) – OSN využívá v boji proti hladu a neúrodě i snímkování z vesmíru pomocí satelitů. Agentury působící v rámci Spojených národů navíc vytvořily internetový systém, v němž mohou rozvojové země najít získané údaje, propojit je s dalšími informacemi z celého světa a zefektivnit tak proces rozhodování o svých zemědělských strategiích. Systém GeoNetwork‘s InterMap vytvořily společně Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světový program pro výživu (WFP). Uživatelé v něm mohou kombinovat různé plány a údaje a s jejich pomocí si vytvořit určité tématické zo- becňující mapy – například ohledně kvality půdy, rozložení vegetace, hustoty obydlení či přístupu k systému infrastruktury a přístupu k odběratelům. „Geografické informace jsou naprosto klíčové pro identifikaci problémů i navržení možných řešení,“ uvedla ve svém prohlášení FAO, která sídlí v Římě. GeoNetwork je podle této organizace OSN jedinečným systémem, jenž má pomoci zejména rozvojovým zemím zlepšit schopnost spravovat území a lépe využívat celosvětových databází o zemědělství, lesnictví, rybolovu či zajištění potravin. Slovenští vinohradníci nesouhlasí s dohodou o tokajském vínu VINICKY (východní Slovensko) (dra) – Někteří slovenští vinohradníci nesouhlasí s dohodou, kterou uzavřelo Slovensko s Maďarskem ohledně letitého sporu o tokajské víno. Vinohradníci odmítají uznat nově stanovenou výměru tokajských honů o rozloze 565 hektarů, na které se slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon dohodl se svým maďarským protějškem. Slovenský ministr se dnes setkal s 200 vinohradníky a výrobci vína ze slovenské Tokajské vinohradnické oblas- ti v obci Viničky na jihovýchodě země. Přestože prohlásil, že jednání s maďarskou stranou spějí kupředu, vinohradníci míní, že k úplné dohodě je ještě daleko. Slovenští vinohradníci trvají na 908 hektarech, které uvádí platný slovenský vinohradnický zákon. Proti dohodě protestují také maďarští výrobci Tokaje, kteří jsou ochotni uznat jen asi sto hektarů s odvoláním na historicky stanovené hranice oblasti podle rakousko - uherského zákona z roku 1908. „Při dohodě o Tokajské vinohradnické oblasti by se neměly brát v potaz pouze historické, ale také vědecké poznatky,“ řekl jeden z pětice nejvýznamnějších producentů tokajských vín na Slovensku Jaroslav Ostrožovič. Dodal, že slovenští vinohradníci neodmítají přijmout maďarské předpisy upravující výrobní postupy a nároky na kvalitu, ale nevidí důvod k tomu, aby oklestili výměru vinohradů. „Měli by pochopit (Maďaři), že nám nejde ani tak o hektary, jako o kvalitu. A nikde není psáno, že i když dnes se pěstuje víno jen na 375 hektarech, v budoucnu jich nebude víc a že ty vinohrady musí být jen slovenské. Zrovna tak je mohou koupit Maďaři,“ řekl Ostrožovič. Celá Tokajská vinohradnická oblast má rozlohu přibližně 8600 hektarů a rozkládá se v katastru 27 obcí na severovýchodě Maďarska. Malá část z ní přesahuje do pohraniční oblasti jihovýchodního Slovenska. V Maďarsku se vyrábí ročně přes 400.000 hektolitrů tokajských vín ročně, zatímco na Slovensku je to něco kolem 20.000 hektolitrů. Podpora spočívá ve snížení spotřební daně o 95 eur na 1000 litrů směsné nafty/bionafty, pokud podíl biopaliva činí alespoň 31 % konečné směsi. Bez této daňové úlevy by bylo třeba uplatnit spotřební daň ve výši 306 eur na 1000 litrů. Snížená spotřební daň proto bude činit 211 eur na 1000 litrů směsné nafty/bionafty. Česká republika chce krom toho poskytovat nevratné přímé dotace ve výši 257 eur na 1000 litrů MEŘO. Snížení spotřební daně mohou využít všichni výrobci a dovozci směsné nafty, kteří tuto naftu uvádějí do oběhu, pokud dotyčný produkt odpovídá uvedenému vymezení. Ustanovení o přímé dotaci se týká pouze výrobců MEŘO usazených v České republice. Do- tace je omezena na podporu výroby 100 000 tun MEŘO. Opatření vstoupí v platnost poté, co ho schválí Komise. Snížená spotřební daň se bude uplatňovat po dobu šesti let, zatímco přímé dotace v rámci programu budou poskytovány pouze do konce roku 2006. Česká republika zavede snížení spotřební daně na základě směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tato směrnice členským státům po splnění určitých podmínek umožní uplatnit sníženou spotřební daň a daňové úlevy na výrobky z biomasy. Tilman LUEDER (zemědělský komisariát Brusel) Sýrová pochoutka ze slovenských salaší může vyvolat střevní nemoc BRATISLAVA/LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ (dra) – Čerstvý ovčí sýr patří mezi oblíbené pochoutky ze salaší ve slovenských horách. Tepelně nezpracovaný sýr ale může na rozdíl od brynzy nebo žinčice obsahovat mikroby, které vyvolávají průjmové onemocnění kampylobakteriózu. Nemoc, která se svým průběhem blíží úplavici, dostanou každoročně na Slovensku desítky lidí. „Ten, kdo toto onemocnění zažil na vlastní kůži, nejlépe ví, o čem je řeč. Jedná se o nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, které se projevuje velmi nepříjemným klinickým obrazem,“ vysvětlila Danica Maslenová z epidemiologického odboru regionálního úřadu veřejného zdravotnictví v Liptovském Mikuláši. Ohnisko choroby se většinou soustředí právě do regionu Liptova, který proslul množstvím salaší. Jen během letošního června tam hygienici napočítali 120 případů. Mikrob s názvem Campylobacter jejuni se často nachází v čerstvém nepasterizovaném ovčím sýru, který bačové formálně ani nesmějí prodávat. Labužníci a turisté ale tuto specialitu, charakteristickou příjemným vrzáním při žvýkání, často požadují. Lidé z kraje také tradičně dostávají od bačů ovčí sýr jako deputát a hostí jím své známé. „Každoročně před požíváním syrového ovčího sýra varujeme, lidé ale většinou nejsou informováni a každé léto máme spoustu případů,“ posteskla si epidemioložka. Kampylobakterióza se projeví průjmem, někdy i s krví, silnými bolestmi břicha, zvracením a zvýšenou teplotou až do 40 stupňů Celsia. Postižení často končí na infekčních odděleních. Samotní bačové jsou podle Maslenové proti onemocnění odolní. Častým požíváním ovčích produktů se jim totiž změní kyselost žaludku a mikroflóra ve střevech. Zráním sýra a jeho následnou pasterizací nebezpečné mikroby mizí. Například u brynzy nebo žinčice zaniknou během kysnutí. Čeští návštěvníci slovenských hor se tak podle Maslenové nemusejí bát, že by bakterii mohli spolknout například s brynzovou haluškou při obědě v některé kolibě. Chuť na čerstvý ovčí sýr by si ale každopádně měli nechat zajít. Červené víno podle vědců možná prodlužuje život WASHINGTON (dra) – Resveratrol, látka obsažená v červeném víně, je možná klíčem k tajemství dlouhověkosti. Američtí vědci se to domnívají na základě pokusů na živých organismech. Podle vědců má resveratrol na mouchy z čeledi vrtulovitých a červy, kterým byl aplikován, podobné účinky jako známé metody prodlužování života zvířat, jako jsou například opice. Tato zjištění otvírají možnost, že jednou budou lidé polykat tabletky, díky nimž budou žít zdravěji a déle, vysvětluje šéf vědeckého týmu David Sinclair z Harvardovy lékařské školy v Bostonu. „Když tyto sloučeniny aplikujete těmto živočichům, jsou zdravější, žijí déle, a přitom jsou stejně aktivní. Mohou jíst, jak je jim libo a žijí podstatně déle,“ uvedl vědec. Jeho tým v časopise Nature uvedl, že hledá další sloučeniny, které by mohly léčit nemoci stáří jako je cukrovka nebo které by v těle dokázaly ovlivnit způsob takzvané kalorické restrikce, při níž snížení kalorické hodnoty potravy prodlužuje délku života. Vědci vědí, že na tento proces má vliv protein sirtuin (Sir2), který byl objeven v nejrůznějších organismech od bakterií až po člověka. „Hledali jsme molekuly, které by se vázaly na protein sirtuin a aktivovaly jej,“ vysvětlil Sinclair. Jedna se ukázala být účinnější než ostatní. „Když jsem si uvědomil, že je to molekula obsažená v červeném víně, málem jsem spadl ze židle. To je ta molekula, jíž lidé přisuzují pozitivní účinky červeného vína na zdraví. Je to záhada,“ přiznal se Sinclair. Přesný mechanizmus, kterým by měla kalorická restrikce ovlivňovat délku života, není znám. Předpokládá se, že dochází k přestavbě a celkovému snížení metabolizmu a tím i k menší tvorbě volných radikálů. ze zahraničí / 17 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Mikuláš Dzurinda zve Vladimíra Špidlu na maraton a vítá české podnikatele Poprad (li) – Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda si v aqua parcích v Liptovském Mikuláši a v Popradu po slavnostním zahájení provozu o předminulém víkendu vyzkoušel i léčebné kůry a masáž. Než se převlékl do plavek, poskytl naší redakci rozhovor. Co říkáte tomu, že si již s českým premiérem Vladimírem Špidlou nezasportujete? Lidsky mne velmi mrzí, co se v České republice stalo a co bylo důsledkem toho, že premiér Špidla podal demisi. Mám Vladimíra Špidlu rád a věřím, že mé pozvání na evropský maratón přesto přijme. Kdy se koná? Bude v posledním zářijovém týdnu v Košicích. Jednou z věcí, která vládě sociálních demokratů velmi uškodila jsou daně a jejich nastavení. Nemyslíte si, že i to mělo vliv na pád Špidly? To si nemyslím. V konečné fázi českého premiéra nepodrželi jeho vlastní lidé a odklonili se od něj. Řada českých podnikatelů ale zvažuje přestěhování svých firem na Slovensko. Rozdíl čtyř procent v dani (19 procent je na Slovensku, 23 v České republice) pro ně znamená milionové úspory. Tak např. společnost TATRAMLÉKO s.r.o. v Hlin- Mikuláš Dzurinda zve Vladimíra Špidlu na maratón a vítá české podnikatele Z A J Í M A V O S T I BELGIE SE ROZLOUČILA S ÚŘEDNÍMI CENAMI CHLEBA Belgie se rozloučila s jedním z pozůstatků druhé světové války. Ceny základních druhů chleba, které od roku 1940 určoval stát, padly a od nynějška budou částky na cenovkách určovat jedině pravidla trhu, tedy konkurence mezi pekaři a obchody. Nic převratného se nečeká, protože stát v posledních letech rozhodoval o ceně pouze u „základního domácího“ bochníku v bílé a polotmavé verzi. Ceny všech ostatních druhů chleba a pečiva jsou už dlouho volné. Pekaři si však stěžovali, že úřední ceny u uvedených druhů chleba vzhledem ke stoupajícím cenám surovin a nákladům na pracovní síly nekryjí ani výrobní náklady. Nyní se čeká, jak vše v praxi dopadne. Klíčové zřejmě budou místní podmínky. Předpokládá se, že místy chleba hned podraží o pět až 12 centů oproti stávajícímu maximu 1,54 eura, jinde pekaři a obchodníci zvýší ceny až po prázdninách. AMERIČANÉ ZAŽALOVALI TŘI VELKÉ VÝROBCE TUŇÁKOVÝCH KONZERV Úřad generálního prokurátora amerického státu Kalifornie zažaloval tři výrobce tuňákových konzerv. Viní firmy Bumble Bee, Tri-Union Seafoods a Del Monte Foods z toho, že spotřebitele nevarovaly před obsahem rtuti ve výrobcích. Společnosti, které patří k největším v Kalifornii, s nařčením nesouhlasí. Prokurátor Bill Lockyer podal žalobu u soudu v San Francisku. Inspekční orgány podrobily kontrole výrobky všech tří firem a zjistily, že obsah rtuti v konzervách byl na takové úrovni, která podle zákona vyžaduje, aby výrobci informovali spotřebitele. Žaloba chce po firmách zaplacení pokuty, žádá ale také, aby zmíněné firmy přestaly své výrobky v Kalifornii prodávat. Pokud budou chtít v prodeji pokračovat, budou muset o množství rtuti v konzervách informovat na obalech či na letácích v prodejnách, kde výrobky nabízejí. Nadměrný obsah rtuti v potravě může vést k vážným zdravotním problémům. Rizikovými skupinami jsou hlavně děti a těhotné ženy. Organizace U.S. Tuna Foundation (USTF), která hájí zájmy výrobců, s prokuraturou nesouhlasí. U soudu chce prokázat, že tuňákové konzervy jsou zdravotně nezávadné a že výrobci dodržují předpisy. „Žaloba nemá vědecké opodstatnění a jen zbytečně spotřebitele odradí od potravy, která je pro ně vhodná,“ podotkl šéf USTF David Burney. SABMILLER V RUSKU DRUHÝ NA TRHU KVALITNÍCH PIV Globální pivovarský gigant SABMiller se na ruském trhu hodlá i nadále soustředit na prodej nejkvalitnějších piv, mezi něž patří i Plzeňský Prazdroj. V sektoru těchto prémiových piv dosáhla původem jihoafrická skupina již na druhé místo, i když celkově je v Rusku až sedmá.Trh sku v Čechách zvažuje toto přestěhování na Slovensko také, neboť by roční daňovou úsporou získali 110 mil. Kč. Po vstupu do Evropské unie bylo na jednotlivých vládách kandidátských zemí, jak si s daněmi naloží. Nikdo nás do vyšší daně nenutil. Máme velký zájem o rozvíjení podnikatelského prostředí a daně jsou velmi citlivá věc. Nastavili jsme laťku tak, aby to bylo optimální jak pro stát, tak pro podnikatele. Stát potřebuje peníze na rozvoj určitých činností. Jednou z nich je třeba zrovna cestovní ruch. Tato potřeba ale nesmí být na úrovni za každou cenu, je ji nutné tak zvaně vybalancovat. Podnikatelé se chovají v každé zemi tržně. Když zůstaneme u mlékařů, vašim se povedl taky dobrý kousek. V Německu a Rakousku dostali za máslo víc než doma. Ve slovenských obchodech ale nyní máslo není. To je jen momentální stav. Obchodníci zase brzy tuto mezeru zaplní dovezeným zbožím. To tak v obchodě je. Vzkážete na závěr přece jen něco Vladimíru Špidlovi? Především jej rád uvidím na zmiňovaném maratónu, který oslaví své 80. výročí. Vladimíra Špidly si vážím a přeji mu, aby se mu dostalo úcty, které si zaslouží. prémiových značek, jejich ceny jsou asi 20 procent nad běžnými značkami, by měl v Rusku růst tempem deset až 15 procent ročně. Celkový ruský trh piva má naproti tomu potenciál růstu asi sedm procent ročně. Ruský trh je pátý největší na světě a spolu s Čínou jeden z nejdynamičtějších. SABMiller vstoupil do Ruska ke konci 90. let. Vybudoval zde pivovar v Kaluze, 180 kilometrů jihozápadně od Moskvy. Závod produkuje dvě místní prémiové značky a také licenčně vaří Pilsner Urquell a americkou značku Miller Genuine Draft. Za poslední rok do konce března vzrostl podíl SABMilleru na trhu prémiového piva na 17 procent z předloňských 12 procent. Firma je tak druhá za 30procentním podílem Baltic Beverages Holding (BBH), společného podniku britské Scotttish & Newcastle a dánského Carslbergu s nejprodávanější ruskou značkou Baltika. Třetí je na ruském prémiovém segmentu turecký Efes s 16 procenty a čtvrtá Sun Interbrew s 15 procenty. Navzdory silnému růstu ruského trhu zatím SABMiller nespěchá s expanzí pomocí akvizicí domácích pivovarů. „Nadále sledujeme příležitosti k fúzím a akvizicím, nebudeme však nic kupovat uspěchaně,“ řekl na setkání s novináři v londýnském ústředí SABMilleru jeden z výkonných ředitelů společnosti Alan Clark. Opatrnost firmy vysvětlil nynější krystalizací a polarizací ruského pivního trhu. Ruský trh piva má ještě značný prostor pro růst. Rusové pijí v průměru 51 litrů piva ročně na osobu ve srovnání se 74 litry v Polsku, 84 litry v USA, více než 100 litry v Německu či dokonce 160 litry v České republice. NĚMECKO: LIMONÁDY S ALKOHOLEM BUDOU MÍT VYŠŠÍ DAŇ Limonády s obsahem alkoholu, takzvané „alcopops“, v Německu definitivně od srpna zatíží vyšší daň. Rozhodli o tom poslanci Spolkového sněmu, když přehlasovali horní komoru parlamentu - Spolkovou radu. Vyšší daň na alkoholické limonády navrhla německá vláda, která tím bojuje proti šíření těchto nápojů mezi dětmi a mládeží. Daň z jedné láhve nápoje s příměsí alkoholu o obsahu 0,275 litru se od 1. srpna zvýší o 84 centů (asi 26 korun), což znamená, že při slevách či výhodných nákupech těchto nápojů se cena prakticky zdvojnásobí. Vláda ovšem původně chtěla zvýšit daně už od července, což se jí nepodařilo. Barevné sladké alkoholické limonády, které obsahují pět až šest procent alkoholu, většinou rumu, whisky nebo vodky, jsou v Německu velmi oblíbené u dětí a mladistvých. Navíc jsou pro ně snadno dostupné, přestože by je teoreticky neměli vůbec v obchodě dostat. Jen v roce 2003 se v Německu prodalo 140 milionů lahví alkoholizovaných limonád, tedy o polovinu více než rok předtím. Podle sociologů a lékařů míří sladká chuť a barevný design lahví jednoznačně na nezletilce. Sladká limonádová chuť a nádech zakázaného ovoce přitahují k alcopops už jedenáctileté děti, tvrdí experti. Podle studií pije alkoholizované limonády v Německu pravidelně více než pětina mladistvých kolem 15 let. Studie, kterou vypracovala univerzita v Bielefeldu, například zjistila, že požívání tohoto druhu nápojů je jednou z hlavních příčin alkoholismu u mladistvých. Německá vláda si proto vza- Z E S V Ě T A la za příklad Francii, která na tyto nápoje zavedla dodatečnou daň už v roce 1997. Dosáhla tak zdvojnásobení původní ceny, kvůli čemuž se tamní trh s alkoholizovanými limonádami prakticky zhroutil. Podobně postupovalo letos na podzim i Švýcarsko. V Německu ovšem proti zvýšení daní protestovala opozice, podle které jde o falešný krok namířený proti oživení spotřeby. Proto se jí podařilo v horní komoře, kde má většinu, zákon zablokovat. PALSGAARD OTEVÍRÁ NOVÝ ZÁVOD NA VÝROBU EMULGÁTORŮ Dánský výrobce emulgátorů pro potravinářský průmysl Palsgaard otevřel nový závod v Zierikzee v Holandsku. Podnik pracuje pod názvem Emulsion Holland bv a byl po desetiletí specializován na emulgátory na bázi polyglycerol polyrcinoleatu (PGPR) určené pro výrobu čokolády. Výrobní zaměření Palsgaardu je nyní v souladu s rostoucí poptávkou po emulgátorech pro cukrovinkářský průmysl. Nový závod v Holandsku vyhovuje všem požadavkům souvisejícím s jakostí a bezpečností potravin. Palsgaard původně vyvinul speciální postup, pomocí kterého se odstraní u finálního výrobku všechny nežádoucí pachy. Tento proces byl později dále vyvíjen v novém závodě, takže Palsgaard může pokračovat v dodávkách většiny neutrálních PGPR emulgátorů na trh. Nový závod má certifikaci i pro výrobu halal a košer výrobků. Produkty Palsgaardu jsou součástí různých receptur na výrobu čokolády a čokoládových polev po celém světě. Při výrobě čokolády pomáhají kontrolovat viskozitu u tekutých čokoládových hmot. Chemicky vysoce čisté PGPR emulgátory umožňují při výrobě čokolády také významně snížit spotřebu čokoládového másla. Polevy pro tyčinky a různé pekařské výrobky jsou další typickou sférou aplikace pro PGPR emulgátory. S jejich pomocí upravují výrobci pečiva tvrdost čokoládového potahu na svých výrobcích. Mimo emulgátorů pro výrobu čokolády Palsgaard produkuje i emulgační látky pro výrobu margarínů a pro pekárenský průmysl. Typickou aplikací těchto emulgátorů jsou nízkotučné pomazánky a dále slouží jako protispékavé agens pro pekárenský průmysl. NĚMECKO U SOUDU KVŮLI PARMEZÁNU Proslulý italský sýr parmezán pronikl z jídelníčku pizzerií i do agendy Evropského soudního dvora. Evropská komise se rozhodla pohnat Německo před soud za to, že v zemi prodává parmezán, který o Parmu a její okolí nezavadil ani náhodou. „Německo nerespektuje unijní předpisy o chráněném zeměpisném označení ‚Parmigiano Reggiano‘ a nezajišťuje na svém území plnou ochranu tohoto označení,“ praví se v komuniké EK. Odvolávat se na parmský region smějí výlučně místní výrobci, kteří si tuto ochranu v Evropské unii vydobyli v roce 1996, při čemž se odvolávali i na historické zmínky sahající až do roku 1516. Podle unijní legislativy jsou členské státy povinny chránit uznané zeměpisné označení před „scizováním, napodobováním či evokováním“. Podobně přísně je v unii chráněno například šampaňské či koňak, které smějí pocházet pouze z francouzských krajů Champagne a Cognac. O stejnou exkluzivitu se nyní uchází Tokaj, pěstovaný na pomezí východního Maďarska a Slovenska. Označení „tokajské“ pro odrůdy vína dosud používají i francouzští, italští a slovinští vinaři. V případě parmezánu Komise trvá na tom, že Němci nesmějí pro své sýry používat ani označení, které vzniklo oklikou a překladem z francouzštiny. Německá strana naopak odmítá výhrady z Parmy a Bruselu uznat. Prý o žádný překlad a zmínku o parmském regionu ani nejde, ale výraz „parmesan“ se natolik vžil a zobecněl pro označení jistého druhu tvrdého sýra, že ztratil původní souvislost s krajem z Apeninského poloostrova. Spor o sýr propukl loni v říjnu, kdy Komise vyzvala německé úřady, aby se podrobily jejímu výkladu. Po německých zamítavých odpovědích si nad případem bude lámat hlavu soud. Pokud dá Komisi za pravdu a Německo by se přesto verdiktu nepřizpůsobilo, může soud nakonec uložit i pokutu. KÁVOVÉ BOBY BEZ KOFEINU Časopis Nature přinesl skvělou zprávu pro ty, kteří si rádi vychutnají aroma a chuť kvalitní kávy a jimž lékaři zakázali kofein. Brazilští vědci totiž oznámili, že v Etiopii objevili zvláštní druh kávovníku rostoucího volně v přírodě, který produkuje kávu typu arabica, která však neobsahuje kofein. „Objevili jsme první kávovník druhu Coffea arabica, jehož plody jsou bez kofeinu,“ oznámil Paulo Mazzafera z brazilské zemědělské univerzity. Na celkové spotřebě kávy se průmyslově vyrobená káva bez kofeinu podílí deseti procenty. Při výrobě této kávy však v procesu odstraňování kofeinu dochází též ke ztrátě podstatné chuťové složky. Coffea arabica je nejpěstovanějším druhem kávovníku na světě a většina podávané kávy pochází právě z tohoto druhu. Představuje 70 procent světové produkce kávy. Vědci se dříve pokoušeli vyšlechtit rostlinu křížením druhů arabica a rostlin z Madagaskaru. Výsledkem ale byla káva nevalné chuti. Etiopská káva bez kofeinu nebyla vypěstována pro komerční účely, a tak zůstává otázkou, jak velké budou výnosy. Vědci ale plánují, že se pokusí vyšlechtit kýženou rostlinu zkřížením bezkofeinového kávovníku s vysoce výnosnými komerčními odrůdami arabica. T. Oldřichová, ÚZPI 18 / nabídky – informace Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 rozhovor / 19 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 5 otázek pro: pana Milana D o m á č k a, jednatele společnosti TATRAMLÉKO s.r.o., se sídlem v Hlinsku v Čechách 1. Mlékárna v Hlinsku v Čechách patří již několik desetiletí k významným potravinářským výrobním jednotkám u nás, a to především díky trvalému držení kroku s moderními technologiemi při zpracování mléka. Její počátky spadají do slavné éry někdejšího Průmyslu mléčné výživy, jenž ve své době představoval špičku mlékárenského oboru ve svých někdejších sedmi závodech na našem území. Závod mlékárny v Hlinsku v Čechách byl jeden z nich. Dnešní postavení současné společnosti TATRAMLÉKO s.r.o. z této tradice vychází. A co víc, dále realizuje svůj rozvoj soustředěný především na vysokou úroveň techniky a technologie, s cílem dosahovat co nejvyšších kvalitativních parametrů svých mléčných výrobků. Můžete nám více přiblížit tuto historii a charakterizovat jednotlivé mezníky vývoje Vaší mlékárny? Historie firmy Tatramléko s.r.o. se píše od roku 1939, kdy do Hlinska přijeli zástupci firmy Nestlé a zajímali se o získání vhodných pozemků nebo objektů pro výstavbu továrny na zpracování mléka. Po delším jednání s ministerstvem zemědělství bývalé druhé republiky byl dán souhlas k stavbě továrny a firmě Nestlé byl přidělen stavební pozemek. V lednu roku 1940 byla zahájena výstavba a celá stavba byla dne 1. dubna 1943 uvedena do provozu. V zahajovacím provozu se začalo vyrábět sušené mléko, dětská moučka, později přibyla výroba sušeného podmáslí a zahuštěného mléka. Do roku 1948 řídila chod továrny firma Nestlé, potom továrna patřila pod Průmysl mléčné výživy Nový Bydžov a Hradec Králové. V květnu roku 1993 byla továrna při privatizaci zakoupena společností Mlékárna Hlinsko, s.r.o., která od roku 2003 změnila svůj obchodní název na Tatramléko s.r.o. Společnost si zachovala původní podnikatelský záměr a výroba sušených a zahuštěných slazených i neslazených mlék zůstala i nadále hlavním výrobním programem firmy. Především v segmentu zahuštěných mlék má společnost majoritní postavení na domácím trhu. Doba, vývoj a požadavky zákazníků přinesly novou technologii, tzv. UHT balení, při kterém je mléko nejdříve za vysokých teplot sterilováno a poté baleno při předepsaných aseptických podmínkách. Tato technologie se začala v Čechách používat v osmdesátých letech a do hlinecké mlékárny byla zakoupena v roce 1994. Zpočátku se touto technologií vyrábělo jenom mléko zahuštěné, později však přibyla trvanlivá smetana ke šlehání a trvanlivé mléko. Velký zájem zákazníků o trvanlivé mléko byl podnětem k zakoupení další výrobní linky na tento výrobek. V roce 2000 byla započata výroba trvanlivého mléka UHT v balení 1 litr, a přestože v této době existovala na českém trhu velká konkurence několika mlékáren, podařilo se s tímto výrobkem prosadit na trhu. K tomu významně přispěla i inovace designu obalů výrobků a jejich sjednocení pod chráněnou obchodní značku Tatra. V roce 2001 byla započata výroba ovocného nápoje s mlékem Tatra ACE v příchutích pomeranč - karotka, černý rybíz - červené hrozno a v roce 2002 společnost získala za tyto výrobky „Zlatou Salimu“. V tomto roce se začalo vyrábět trvanlivé ochucené mléko Kravík, které je určeno především pro děti do škol. V roce 2004 firma získala 1. místo v soutěži o nejúspěšnější firmu Pardubického kraje. Firma je držitelkou šesti ocenění národní značky kvality KlasA pro výrobky: Jesenka 75g, Salko 397g, Tatra Grand 200g, Kravík čokoládový 250ml, Trvanlivé mléko jemné 1 litr, 1,5% tuku. Na jaře 2004 byla započata výroba trvanlivého a čerstvého mléka v balení do nápojových kartonů se šroubovým uzávěrem TWIST a výroba másla. Nyní společnost pokračuje ve stávajícím výrobním programu s cílem uspokojování potřeb a očekávání jak stávajících, tak potenciálních zákazníků s hlavním důrazem na trvalé zlepšování jakosti a další rozšiřování stávajícího sortimentu výrobků. 2. Úspěšné české mlékárenské firmy jsou dost často v majetku, nebo jako je to u Vás, v částečném majetku, zemědělských dodavatelů mléka jako suroviny. Hodnotíte toto majetkové rozdělení jako výhodu, či jako stav nezbytnosti pro Váš úspěšný rozvoj současný, ale i budoucí a proč? Jak se v těchto souvislostech díváte na snahy německých mlékáren získat syrové mléko od našich zemědělců? A jaký předpokládáte v této oblasti vývoj v dalších letech? Po pravdě nedokážu Vám sdělit, zda se jedná o výhodu nebo nevýhodu. Alfou a omegou v každém podnikání, a mlékárenství z toho nelze vyjmout, jsou ceny. Jednak ceny na vstupu, vlastní náklady na výrobu a zpracování (obalový materiál, energii, vodu, dopravu, atd.), ale i ceny na výstupu z továrny. Samozřejmě každého podnikatele zajímá za kolik je jeho výrobek prodáván na trhu. Mě zajímá, kolik mi zaplatí obchodníci za hotové výrobky a dodavatele mléka kolik mu za dodávané syrové kravské mléko zaplatím já. K této ceně si ale musíme přičíst i náklady za dopravu této suroviny z jeho provozovny – kravínu do mlékárny. Každý dodavatel mléka samozřejmě srovnává kolik mu za litr mléka zaplatím já v porovnání s tím, kolik by mu byl schopen zaplatit jiný odběratel, třeba i ze zahraničí. Pokud se zamyslím nad neustále se zvyšující cenou např. u pohonných hmot nemyslím si, že by se vyplatilo v dnešní době, ale i v budoucnosti, mléko z Českomoravské vysočiny vyvážet za hranice, protože je to jednoduše řečeno daleko a doprava by byla neúměrně drahá. Dalším, sice na první pohled okrajovým, ale v konečném důsledku velice vážným problémem spojeným s dopravou mléka na delší pomáhá evropská dotační politika v této snaze udržet se na tak vysoké úrovni mlékárenské techniky a technologie? A můžete nám představit nynější celkový výrobní sortiment vyráběný společností TATRAMLÉKO v Hlinsku? A co v oblasti rozvoje sortimentu plánujete do budoucího období? C U R R I C U L U M V I TA E : Milan Domáček Narozen 26. 1. 1944 v Dobrušce. Po ukončení základní školy absolvoval školu potravinářské technologie v Praze. Pracoval v pivovarnictví, lihovarnictví a od konce roku 1974 pracuje v mlékárně v Hlinsku v Čechách. vzdálenosti, je uchovat jeho vlastnosti během dlouho trvající přepravy. Tady hovořím hlavně o udrženío teploty v přepravních cisternách, která musí být maximálně do 10 C. V letních měsících si dost dobře toto neumím, bez instalace nějakého výkonného systému aktivního chlazení přepravního prostoru, což by vedlo opět ke prodražení dopravy, vůbec představit. 3. Technické a technologické vybavení výroby, je-li podnikatelská jednotka schopna rozšířené reprodukce, je nekonečný proces. Při každé naší prohlídce Vaší mlékárny je to velmi zřetelně znát, že současná výroba je v rozhodující míře vyráběna na úplně nových výrobních kapacitách. Ne však všechny modernizační akce ve Vaší mlékárně byly pořízeny z vlastních finančních zdrojů. Jak Vám V loňském roce jsme se, jako mnoho jiných firem v České republice, zapojili do jednoho z předvstupních programů Evropské unie SAPARD. Vzhledem k tomu, že jsme měli s celým vrcholovým vedením společnosti přesnou a jasnou představu kam bychom chtěli firmu dostat, bylo naše rozhodnutí jednoduché. Díky pracovitosti, přesnosti a spolehlivosti mých zaměstnanců se podařilo zpracovat ve velice krátké době hned několik projektů. Všechny podané projekty byly zařazeny do programu SAPARD. Tímto se podařilo získat nemalé prostředky na spolufinancování rozsáhlé rekonstrukce. Hlavní důraz byl položen na dvě základní oblasti. V rámci zvyšování hygieny jsme vyměnili např. obklady, dlažby, instalovali jsme bezdotykovou sanitární techniku, apod. Druhou, nákladnější, oblastí byl nákup nových technologický linek, automatických strojů na manipulaci s hotovými výrobky, měřící a diagnostické techniky. Mimochodem používáme např. detektor kovů, který kontroluje každý vak sušeného mléka, před jeho převezením do skladu. Také naše máslo, které je v Hlinsku vyráběno od letošního března, je získáváno z kvalitní smetany za použití nejmodernějšího zmáselňovače. V dnešní době je v mlékárně zpracováváno cca 560 tisíc litrů mléka denně. Všechny naše výrobky, jak již jsem Vám řekl, jsou dodávány na trh pod jednotnou značkou Tatra. Velkou skupinu výrobků tvoří mléka zahuštěná. Tyto mohu rozdělit na slazená a neslazená. Oba tyto základní druhy kondenzovaných mlék jsou vyráběny v mnoha druzích. Mezi neslazená patří Tatra Grand, Classic, Light a Linea. Snad nejznámějším slazeným mlékem je Tatra Salko. Neméně známé je Pikao s kakaem a Piknik. Jako královnu bych zařadil Jesenku. V oblasti trvanlivých mlék dodáváme na trh tři základní druhy mléka - plnotučné, polotučné a odtučněné. Novinkou je balení těchto mlék. Právě od letošního roku plníme toto mléko do nových obalů řady Twist s praktickým uzávěrem. Pokud se bavíme o mléku, tak ještě musím poznamenat, že jsme letos zahájili výrobu i čerstvého mléka. Trvanlivost tohoto mléka je 21 dnů a je dodáváno na trh opět v moderním obalu Twist. V rámci programu Školní mléko dodáváme do našich škol ochucené mléko pod obchodním názvem Tatra Kravík. Obal tohoto mléka je opatřen praktickým brčkem, což umožňuje jeho okamžitou spotřebu. Děti si mohou vybrat ze šesti příchutí – vanilková, karamelová, jahodová, čokoládová, banánová a mléčná. K dalším výrobkům patří dále pak šlehačka a sušené mléko. 4. Technologické vybavení podmiňuje úroveň Vašich výrobků a tím jejich prodejnost. Na novém trhu Evropy jsme teprve několik týdnů. Je již nyní možné pokusit se vyslovit určitou prognózu Vaší obchodní pozice na tomto novém trhu v nejbližším období a pak v dalších letech? A jak hodnotíte jako mlékárenský odborník a rozhodující vlastník výrobní jednotky začlenění naší země do EU? Těžko se dá v dnešní době cokoliv hodnotit, protože se jedná o krátký časový úsek. Nicméně otevření trhu v Evropské unii znamená nové příležitosti. Opět se ale dostávám k ceně. Tentokrát je samozřejmě důležité kolik zahraniční partner je ochoten za náš výrobek zaplatit. Mám samozřejmě určitou představu, ale rád bych si ji, s Vaším dovolením, nechal pro sebe. Problematikou, kterou se např. nyní zabýváme, je snaha o získání certifikátu IFS (International Food Standart). Jedná se o systém řízení a chodu firmy za dodržení velice přísných opatření vedoucích k zvýšení bezpečnosti potraviny pro člověka v celém řetězci, podojením krávy počínaje a spotřebou zákazníkem konče. Samozřejmě jsme vždy dbali a dbáme o to, aby naše výrobky v žádném případě nemohly ohrozit zdraví lidí, ale je nutno toto naše úsilí dostat na vyšší platformu. Hodně práce jsme již v této oblasti udělali, ale hodně je ještě před námi. 5. Vaše výrobky mají vysokou užitnou hodnotu a je naprosto zřejmé, že se Vám daří realizovat výrobní a sortimentní rozvoj, který dobře reaguje na spotřebitelskou poptávku. To je nepochybně velmi pozitivní výsledek efektivní marketingové práce. Můžete prozradit něco z této Vaší marketingové strategie? Je samozřejmé, že se na marketing dívám jako na ucelený systém. V žádném případě se nejedná pouze o prodej a reklamu. Velkou pozornost věnujeme zefektivnění vstupů do výroby. V praxi to znamená náhradu starých strojních zařízení, která jsou již poruchová a mají vysoké nároky na elektrickou energii, za stroje moderní, mnohem efektivnější. Dále se snažíme neustále omezovat množství náhradních dílů a obalového materiálu ve skladech, pokoušíme se částečně aplikovat, tam, kde je to možné, metodu „just in time“. Určitě nejdůležitější částí marketingu je otázka prodeje hotových výrobků. I zde se snažíme o určité reformy a zefektivnění systému skladování, ale to je zatím otázka budoucnosti, takže bych o tom nerad hovořil. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc. 20 / nabídky – informace jsou vyráběny v jihočeské těstárně Bratři Zátkové a.s. v romantickém údolí řeky Vltavy. Firma se specializuje na výrobu značkových Zátkových těstovin již od roku 1884, kdy se bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové rozhodli jako první ve střední Evropě připojit ke svému mlýnu i továrnu na výrobu těstovin. Dnes je firma Bratři Zátkové a.s. jedním z největších výrobců těstovin nejen v Česku, ale ve střední Evropě vůbec. Na tomto místě je třeba připomenout, že jméno rodiny bratří Zátků je v jižních Čechách spojeno nejen se zakládáním českého průmyslu, i když rodina vlastnila kromě mlýna a těstárny i sodovkárnu a stála u zrodu pivovaru Budvar, smaltovny Sfinx nebo závodu na tužky Grafo. Výrazně se totiž podílela na rozvoji české kultury a vzdělanosti. Dnes její úsilí o obnovu české státnosti připomíná českobudejovické nábřeží Vltavy, které je po ní pojmenováno. V současnosti jsou ve výrobním programu firmy všechny 3 základní řady těstovin v široké paletě tvarů: z klasické pšenice Zátkovy těstoviny vaječné a Zátkovy těstoviny bezvaječné. Z tvrdé pšenice semoliny pak řada Démant, jejíž součástí jsou mimo jiné špagety Presto, které díky technologické „fintě“ vyžadují pouhých 5 minut na přípravu při zachování vlastností, které jim udílí surovina – speciálně vypěstovaná pšenice: nerozvařují se a neslepují. jsou ovšem synonymem především pro těstoviny vaječné. V rámci této řady nabízí Bratři Zátkové svým zákazníkům portfolio 16 různých tvarů vaječných těstovin, od „dlouhých“ – špagety a makaróny, přes přílohové – mušle, vřetena, kolínka, fleky, široké nudle apod. – až po zavářkové do polévek. Zátkovy vaječné těstoviny jsou výrobkem, který potěší smysly zákazníka hned několikrát. Nejprve vzhledem a chutí: hladký kompaktní povrch bez trhlin, lahodně žlutá barva a charakteristická plná chuť vaječné těstoviny. Dále způsobem použití: Zátkovy vaječné těstoviny lze připravit na libovolný způsob – na studeno nebo jako teplý pokrm, jako salát nebo jako přílohu, na slano nebo sladko a ještě máte možnost tvořivého dochucování dle vlastní fantazie. Nakonec je Vám pak odměnou pocit, že jste udělali něco pro zdraví Vaše i Vaší rodiny. Navíc jsou Zátkovy vaječné těstoviny nově baleny jako první domácí těstoviny do tzv. eurosáčku – sáčku o klasické hmotnosti 500 g, který má ovšem podstavu tvaru obdélníku. Sáček tedy stojí na pevném podkladě obdobně jako sáčky rýže, cukru nebo mouky. Spotřebujete-li jen část obsahu, můžete mít jistotu, že se zbytek těstovin při skladování nerozsype. byly mnohokrát oceněny pro svou kvalitu i odbornou veřejností. Staly se držiteli Zlaté Salimy – hlavní ceny mezinárodního potravinářského veletrhu Salima Brno. Dále Zlatého klasu – hlavní ceny národní výstavy Země Živitelka a nejnověji jim bylo uděleno označení „– kvalitní český výrobek“. Navíc jsou držiteli mezinárodního certifikátu ISO 9001 a HACCP. Kvalita Zátkových těstovin je založena zejména na využití hlavní suroviny mouky z vlastního mlýna. Společnost Bratři Zátkové a.s. disponuje dvěma mlýny: pšeničným a žitným. Odtud se rozváží jak mouky balené ve známých 1 kg baleních do tržní sítě po celé ČR, tak mouky pytlované a volné pro pekaře a další zpracovatele. S trochou nadsázky tak lze říci, že velká část pečiva, na kterém si v jižních Čechách pochutnáte, pochází ze Zátkovy mouky. Firma Bratři Zátkové a.s. je od roku 2003, kdy její představitelé majetkově vstoupili do moravské společnosti Adriana vyrábějící stejnojmenné těstoviny, součástí koncernu těstáren, který svou kapacitou patří mezi největší ve střední Evropě. Díky tomu může svým zákazníkům nabídnout širokou škálu těstovin mnoha typů a tvarů. Přitom je zárukou prvotřídní kvality a zákaznického servisu. Toho v současné době využívají nejen nákupčí významných nadnárodních řetězců, které působí na našem trhu, ale i mnozí soukromí provozovatelé potravinářských velkoobchodů nebo sítí menších prodejen. Zákazníky koncernu je však také možné nalézt v mnoha zemích Evropy, ať už jsou to pobaltské státy, Polsko, Maďarsko, Slovensko, balkánské státy či Švédsko. Když byly první sáčky Zátkových vaječných těstovin vyexpedovány z mateřské firmy, byly České země součástí Rakouska-Uherska a na trůně mocnářství dlel císař František Josef II. Dnes, stejně jako tehdy, směřuje veškeré úsilí pracovníků firmy Bratři Zátkové k tomu, abychom pro naše zákazníky nadále byli „výrobci zboží známkového, vedoucí těstárnou v Zemích Českých“, jak o firmě referoval tisk v roce 1938. www.brizatkove.cz Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 nabídky – informace / 21 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 ...uvažujete o reklamě? POUTAVÉ REKLAMNÍ TABULE S MOTIVEM JSOU TO SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ venkovní oboustranné provedení na stojanu s úpravou proti povětrnostním podmínkám vnitřní provedení na zeď nápaditá a výrazná grafická úprava nepřehlédnutelná velikost (výška 100 –170 cm dle druhu) CHCETE-LI SI BÝT OPRAVDU JISTI, ŽE BUDETE NA TRHU VIDĚT kontaktujte nás: tel.: 00420 281 021 420 tel.: 00420 777 625 028 fax: 00420 281 920 840 e-mail: [email protected] ZEMCHEBA, s.r.o., Chelčice ZEMCHEBA s.r.o., Chelčice-Záhorčí 106, 389 01 Vodňany, tel.: +420 383 38 22 36, +420 383 38 22 29, fax: +420 383 38 22 12, e-mail: [email protected], www.zemcheba.cz Dovolte mi, abych Vám představil společnost ZEMCHEBA, s.r.o., Chelčice. Zemědělství v typické jihočeské krajině v podhůří Šumavy, kouzelné bavorovské kotlině, kráčí ruku v ruce s osídlením této krajiny. Během století byly krajina, stavby rybníků a výsadby ovocných stromů přetvářeny k obrazu svých hospodářů, ale dělo se tak vždy s velkým citem k jihočeské krajině, která vyzařuje rozvahu, zádumčivost, klid a pracovitost lidí, kteří jsou s těmito místy spjati. ZEMCHEBA, s.r.o., Chelčice je pokračovatelem těchto tradic. Duch sdružování a spolupráce, který se v Chelčicích uchoval, je bezpochyby výrazem obrovské podnikatelské zralosti především v zemědělství, ovocnářství nevyjímaje. Filozofie firmy ZEMCHEBA, s.r.o., Chelčice je vypěstovat zdravé , kvalitní ovoce v oblasti Chelčicko – Lhenické, která se nachází v průmyslem nezasažené oblasti na jihu Čech. Ovoce je pěstováno v kontrolovaném systému integrované produkce ovoce – SISPO. Tento systém je zárukou kvalitního ovoce s minimem chemických vstupů do celého systému pěstování. Firma ZEMCHEBA, s.r.o., Chelčice je známa také svou laboratoří BIOLA, která produkuje přirozené nepřátele škůdců pro sady, skleníky vinice a lesy. Takto vypěstované ovoce firma zpracovává mimo jiné na ovocné dřeně. Tyto dřeně jsou zpracovány firmou Lady Marmelada s.r.o. na kvalitní ovocné náplně pro pekaře a cukráře. Jaroslav Muška, ředitel společnosti Zpracovna ovoce V návaznosti na ovocnářské tradice byla v 80. letech řešena lisovna ovoce a výroba ovocných koncentrátů za současného jímaní aromatických látek. Kapacita zpracovny je max. 10 000 tun ovoce v období od července do prosince. Kvalita všech našich výrobků je sle- dována vnitropodnikovou laboratoří. Je vypracován systém chemické a mikrobiologické kontroly a hodnocení našich výrobků. Je zaveden systém HACCP. VYRÁBÍME: ovocné koncentráty ovocné dřeně ovocné pyré ovocné šťávy (100%) a ovocné nektary Vedoucí zpracovny ovoce Urban Zdeněk mobil: +420 606 64 18 57 tel.: +420 383 38 22 26 fax: +420 383 38 22 26 e-mail: [email protected] Výrobky Ve zpracovně ovoce vyrábíme tyto výrobky z ovoce. OVOCNÉ KONCENTRÁTY ovocné koncentráty se vyrábějí za současného jímání aromatických látek o stupeň zahuštění 65 až 72 Bx dle požadavku zákazníka druhy zpracovávaného ovoce – jablka, višně, červený a černý rybíz ceny koncentrátu jsou závislé na cenách suroviny OVOCNÉ DŘENĚ sortiment – dle druhu ovoce balení: – aseptické pytle o objemu 5–220 litrů – cisterny zákazníka – sudy zákazníka OVOCNÉ ŠŤÁVY A OVOCNÉ NEKTARY NOVÉ vyrobeno na nové technologické lince špičkové kvality z kvalitních ovocných koncentrátů kvalita výrobků je průběžně kontrolována v podnikové laboratoři Pasterováno a bez použití konzervačních látek a syntetických barviv. balení: skleněné lahve 750 ml a 300 ml – skupinové balení 750 ml – 15 ks, 300 ml – 20 ks – expediční balení vratné palety EUR 750 ml – 600ks, 300 ml – 1300 ks VIKO je tu pro Vás Jablečná ovocná šťáva 100 % ovocný podíl nepřislazeno Pomerančová ovocná šťáva 100 % ovocný podíl nepřislazeno Ovocný nektar višeň min. ovocný podíl višňové šťávy 35 % Ovocný nektar černý rybíz min. ovocný podíl černého rybízu 25 % OVOCNÉ PYRÉ sortiment – jablko, meruňka, broskev, višeň, jahoda, DIA - meruňka, DIA – jahoda balení: – 10 kg aseptické pytle – 5 kg aseptické pytle PYRÉ jablečné, jablečné s jahodami, jablečné s meruňkami, jablečné s višněmi, jablečné s černým rybízem, jablečné s broskvemi Připravujeme od září 2004: OVOCNÉ DŘEŇOVÉ ŠŤÁVY 100% dřeňová šťáva – jablko Dřeňový nektar meruňka Dřeňový nektar hruška 22 / svět potravin Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Odrůdové bohatství našich vinic VIII P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . Kromě různých muškátových odrůd révy vinné jsou pro výrobu plných, extraktivních vysoce oceňovaných vín s delikátními vůněmi po celém světě pěstovány dvě tradiční odrůdy, jejichž vína mají i u nás pověst zvláštní kvality. Jsou to Sauvignon a Tramín. Obě jsou nejen pěstitelsky velmi náročné, ale kladou značné nároky na technologicky dobře propracovaný postup a na jasný koncept zacházení s keři ve vinici a na promyšlenou cestu, která by mohla vést k vysoké kvalitě vína charakteristického pro dané podmínky pěstitelského obvodu. SAUVIGNON Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že to je odrůda, která vznikla asi ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc x Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert neboli Sauvignonasse. Kromě toho se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a méně intenzivním aroma a mutace růžová Sauvignon rose, která dává vína s úzkým aroma, ale nižší plností. Sauvignon má ve Francii ještě další, místní synonyma, ale vždy se jedná o Sauvignon blanc. V Rakousku užívané synonymum je Muskat–Sylvaner nebo také Feigentraube, které se kdysi užívalo i u nás – Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni. Když byl francouzský král Jindřich IV. – Navarrský (1553 – 1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem Sauvignonu. V dospělosti se stal král velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě Sauvignonu. Odrůda má bujný až velmi bujný růst, hustě olistěné letorosty s četnými zálistky a menší, světle zelený, na okrajích zvlněný list. Hrozny jsou malé, válcovi- té, hustě osazené menšími, zelenožlutými bobulemi s tlustší slupkou a výrazně aromatickou dužninou. Zrání hroznů je středně pozdní až pozdní. Mrazuodolnost i odolnost vůči houbovým chorobám jsou nižší, plíseň šedá napadá bobule i třapinu často. Sauvignon vyžaduje velmi dobré, svahové polohy s chudšími, nejlépe štěrkovitými půdami. Na úrodných půdách roste příliš bujně. Vyšší půdní a vzdušná vlhkost ovlivňuje příznivě vznik aromatických látek. Odrůda je doporučena k pěstování v moravské vinařské oblasti. Vzhledem k tomu, že víno Sauvignonu nachází u našich konzumentů velmi kladnou odezvu, bylo v posledních létech vysázeno přes 300 ha vinic této odrůdy a tím zaujal Sauvignon téměř 10% z plochy nově vysazovaných vinic. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a technologii tvorby vína se rozvíjejí různé typy jeho vín. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat vedle bylinných tónů i tóny ovocné. Napřed černorybízové, angreštové nebo kiwi se zábleskem citrónu. U měkčích a harmoničtějších vín jsou to pak broskve, nektarinky a meloun. U sladkých výběrů mohou být patrné tóny po meruňkách, pomeračích, ananasu i marcipánu, někdy po tropickém ovoci. Z velkých sklizní a horších ročníků ale mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá. Většinou se však setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně na půdách křemičitých (jako ve francouzské oblasti Sancerre) nebo s víny tělnatějšími na půdách hlinitých či s fíligránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonu z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečních dní při nižší průměrné teplotě. Vína Sauvignonu z Nového Zélandu si vydobyla nejen tam, ale i na mezinárodním poli vysoké uznání kvality a proto se tamní vinaři zaměřili na rozšiřování ploch vinic s odrůdou Sauvignon, kte- ré již dosáhly 22% z celkové plochy vinic a tak se Sauvignon dostal na druhé místo hned za Chardonnay. Mnozí z tamních pěstitelů používají pro hustě rostoucí a mohutně olistěné keře zvláštní způsob vedení nazvaný podle vynálezců Scott– Henry systém. Je to kombinovaný závěsový způsob, kde na vertikální drátěnce visí polovina letorostu k zemi a polovina jich roste vzpřímeně vzhůru. Dosahují toho tím, že ve výši 1,1 m je upevněn jeden stabilní vodorovný drát a ve výši 1,3 m další. Keř je tvarován s jedním kmenem, který se na vrcholu dělí vidlicovitě do čtyř krátkých ramínek. Dvě sahají ke spodnímu drátu a dvě k vrchnímu, nad nímž jsou dvě dvojdrátí. Na konci vodorovně vyvázaných ramínek je vždy po jednom krátkém tažni a jednom dvouokém zásobním čípku. Z vrchních tažňů se zastrkují letorosty vzhůru do dvojdrátí a ze spodních tažňů se nechávají viset k zemi. Listová stěna hustě olistěných letorostu je tak rozdělena na letorosty vztyčené a na letorosty visící. Značnou část listů v oblasti hroznů odstraňují, aby byly hrozny dobře osvětlené sluncem a nebyly tak náchylné k hnití. Současně se tak dociluje vyšší cukernatosti a hlavně vyšší tvorby látky methoxypyrazin, která je zodpovědná za bylinné vůně svěžích vín Sauvignonu. Její koncentrace je v novozélandských Sauvignonech třikrát vyšší nežli ve vínech z ostatních vinařských oblastí. Taková svěží, aromatická a hlavně pro mládež přitažlivá vína vznikají rychlým zpracováním hroznů, někdy i s filtrací moštu a fermentací při teplotách 14 – 18°C v nerezových nádobách. Většina vín prodělává následně biologické odbourávání kyseliny jablečné na fermentačních kalech s batonáží nebo bez ní. Kromě toho je část zastánců kvašení a školení vín Sauvignonu v sudech barrique podle klasické francouzské technologie. U mnoha firem je možné sledovat snahu po komplexnosti vín Sauvignonu a po zvýšení extraktivnosti vín spojováním vín vyrobených odděleně z vinic s různými půdními typy a s aplikací 5 – 10% vín bankových do vín vyráběných v nerezových cisternách. Vína mladistvého charakteru doporučují tamní vinaři konzumovat po 18 měsících a vína banková po 3 letech. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou mladistvé tóny ztrácejí a ve vínech BALENÍ POTRAVIN se rozvíjí hlavně láhvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a ke kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, k těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami apod. V některých francouzských oblastech (zvláště Sautern) se ze směsi hroznů Sémillonu, Sauvignonu a Muškátu žlutého dělají přírodně sladká vína, u nichž jsou základem přezrálé a ušlechtilou plísní napadené bobule. TRAMÍN ČERVENÝ Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí lesní révě, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany nebo Etrusky. Německá synonyma jsou Roter Traminer, Gewurztraminer (=Tramín kořenný) nebo jen Traminer. Ve Francii je znám jako Savagnin rose nebo Gentil rose, v Maďarsku je nazýván Piros Tramini, na Balkáně Traminac crveni nebo Traminac mirisavi. Někteří ampelografové tvrdí, že není rozdílu mezi Tramínem červeným a Tramínem kořenným, jak se dříve předpokládalo. Odrůda je středního až bujného růstu, letorosty jsou hustě olistěné tmavě zelenými, okrouhlými a málo dělenými listy, které mají povrch silně krabatý. Hrozny jsou malé, krátce kónické, s malými, mírně oválnými bobulemi, které mají velmi tlustou slupku, v níž je uloženo mnoho kořenitých, aromatických látek. Barva slupky je červená až šedočervená. Vyskytují se mutace se zelenožlutou slupkou bobulí (Tramín bílý, pěstovaný ve středověku hojně v Čechách, zvláště na Litoměřicku pod názvem Brynšt nebo dosud ve Francii v oblasti Jura a Arbois k výrobě žlutých vín pod jménem Savagnin) nebo i se slupkou zlatožlutou (Tramín zlatý, či muškátový, Savagnin blanc musqué). Dřevo Tramínu vyzrává dobře a mrazuodolnost je vysoká. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Odrůda je náročná na výborné polohy a vyžaduje hluboké, živné půdy. Při deštivém počasí v době kvetení snadno sprchává. Zrání hroznů je střední až pozdní a v bobulích bývá vysoká koncentrace cukru. Kyseliny mohou v některých létech až příliš poklesnout. Proto se v některých oblast ujalo dělení sklizně do dvou nebo tří termínů. Na Zakarpatské Ukrajině byly kdysi vysazeny větší plochy vinic odrůdou Tramín. Aby mohli pravidelně získávat velmi vyrovnané a harmonické víno, uplatnili technologii dělených sklizní a vzniklo tak víno výborné jakosti – Trajanda Zakarpatija (Růže Zakarpatí). Sklizeň hroznů se dělí do tří termínů a z každého termínu se zpracovávají hrozny na víno odděleně. Z nejranějšího termínu sklizně vznikne víno s dostatečným obsahem kyselin a s úzkým typem primárních vůní. Z druhého termínu vznikají vína plná a s typickou tramínovou vůní. Z posledního termínu sklizně jsou vína se zbytkovým cukrem, mohutná a s širšími vůněmi lesního medu a hrozinek. Všechna tři vína se pak spojují ve vyváženém poměru do komplexního odrůdového vína. Vína Tramínu mají intenzivnější barvu než většina ostatních bílých vín –jsou zelenožlutá až zlatožlutá. Je pro ně příznačná bohatost omamující vůně a kořenitosti. I jejich chuť je zcela jiná nežli u ostatních bílých vín. Základní vůni tramínu lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní: skořice, květů pomeranče, citrusových plodů nebo čaje. Většina vín Tramínu bývá s menším či větším zbytkem nezkvašeného cukru, který podporuje typické aroma i chuť. Vína Tramínu mají dlouhou persistenci a neslouží k běžnému pití, ale vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou taková vína přinést. Vína Tramínu mají dlouhou životnost a jsou vhodná k dlouhodobému uložení v archivech vín. Často se nabízejí jako doprovod k určitým předkrmům, zejména k paštice z husích jater. Hlouběji vychlazená je lze podávat jako sklenku aperitivu. Nebo k ovčím či kozím sýrům na konci stolování. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči, k uzeným rybám. Lze je předložit i k některým exotickým, silně kořeněným jídlům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa. – obaly z tkanin a poživatelných látek DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ OBALY Z TKANIN Významným a tradičním obalovým prostředkem jsou tkaniny. Používají se jak pro výrobu obalů přepravních, tak i spotřebitelských. Vyznačují se vysokou pevností, nízkou hmotností, dokonalou ohebností i poddajností a prodyšností. Surovinou pro jejich výrobu bývá především juta, koudel, bavlna, len a v posledních desetiletích také plast. Stále častěji se lze setkávat s tkaninami vyrobenými z proužků plastických fólií, někdy i různým způsobem zpevňovaných. Takový obal se vyznačuje navíc dokonalou odolností vůči vlhkosti a působení mikroorganismů. Typickým představitelem tkaných přepravních obalů jsou pytle a žoky. Pytle jsou určeny obvykle pro náplně o hmotnosti 25 a 50 kg, někdy i 75 a 100 kg. Žoky se používají především pro dopravu lisovaných materiálů, například chmele, tabáku, bavlny, ale i sena, slámy nebo peří. Žoky mívají obvykle vyšší hmotnost než pytle a manipuluje se s nimi pomocí mechanizačních prostředků. Svým charakterem se žokům přibližují velkoprostorové pytle a skládací tkaninové kontejnery s objemem větším, než 1 m3. Tyto obaly bývají navíc opatřovány, pro snazší manipulaci, závěsnými oky, popruhy nebo i zvláštním uzavíracím otvorem pro plnění a vyprazdňování. Mohou být určeny pouze pro jedno použití nebo i pro více oběhů. Jako spotřebitelské obaly z tkanin se nejčastěji po- užívají síťky. Jsou určené především pro ovoce a zeleninu. Narůstající význam při balení mají v současné době netkané síťoviny. Velmi často slouží určité typy těchto materiálů také jako ochranná nárazníková vrstva u obalového skla. Vyrábí se vytlačováním termoplastu ve formě síťové dutiny – hadice s různými průměry, typy ok a barvami. Jejich objemy lze při konstantním průměru měnit, neboť balicí stroje jsou schopny odřezávat a uzavírat síťovou hadici po naplnění zbožím v požadovaných vzdálenostech. Jako tradiční materiál pro výrobu tkaných spotřebitelských obalů lze považovat také lněné plátno. Dnes se využívá především pro vybrané sypké potravinářské produkty. OBALY Z POŽIVATELNÝCH LÁTEK Zvláštní kategorii mezi obalovými prostředky představují obaly z poživatelných látek. Uplatňují se především ve formě fólií nebo povlaků, proto bývají se zabaleným produktem v těsném styku. Vyznačují se nízkou hmotností a v některých případech mohou vytvářet i lepší ochranné účinky, než jiné použitelné způsoby balení; ve většině případů je to v důsledku dokonalého přilnutí k povrchu potraviny. Obaly z poživatelných látek velmi často umožňují zvýšení efektivnosti balicího procesu, zvláště při technologii povlékání. Mohou plnit funkci spotřebitelských obalů, tedy chránit potravinu před vnějším znečištěním. Před konzumací se potom odstraňují a jejich poživatelnost je zárukou zdravotní nezávadnosti. Další možností je jejich přímá konzumace se zabalenou potravinou buď v původním stavu nebo po vhodné úpravě, například povařením. Ochranná poživatelná vrstva na potravině mů- že být vytvořena přirozeným způsobem, například slupky u ovoce a zeleniny, nebo ji lze vytvářet záměrně určitým technologickým postupem přímo z vnějších vrstev dané potraviny. Příkladem by mohla být kůrka u některých pekařských výrobků nebo krusta na uzeném mase. Ačkoli takovým způsobem vytvořenou bariéru nelze obecně považovat za obal, ukazuje tento princip jednu z možných cest, jak zvyšovat ochrannou účinnost jedlého podílu výrobku, a to způsobem, který bývá charakteru potraviny velmi blízký. Nejjednodušším příkladem poživatelného obalu je vrstva ledu, kterou se potahují zmrazené potraviny, aby se zamezilo jejich vysychání a oxidaci. Příkladem může být glazování ryb. Jako jedlé obaly jsou využitelné některé sacharidy. Povlaky jednoduchých cukrů však vytvářejí jen omezenou ochranu potraviny, protože jsou značně hygroskopické a jejich širší využitelnost je limitována také výrazně sladkou chutí. Proto se používají například pro glazování proslazeného ovoce. Jako jeden z nejvýznamnějších jedlých obalových materiálů je považována amylóza. Její povlaky odolávají organickým rozpouštědlům, propustností pro vodní páru a plyny se blíží celofánu. Amylóza se používá i pro povrchovou úpravu papíru jako povlak, zajišťující nepromastitelnost. Fólie na bázi škrobu jsou velmi rozšířené. Známý je například Ediflex, jehož základem je kukuřičný škrob s vysokým obsahem amylózy. Fólie Ediflex jsou rozpustné ve vodě (rozpustnost závisí na teplotě). Vytvářejí výbornou bariéru proti kyslíku, oxidu uhličitému i dusíku (na vzduchu jsou stabilní) a jsou odolné proti olejům a tukům. Na těchto fóliích lze provádět potisk a tepelně je svařovat. Fólie na bázi celuló- zy jsou obecně nestravitelné. Specifikem těchto fólií je to, že se do nich mohou přidávat oleje, barviva nebo i ochucovací látky. Nejběžnějším typem jedlé celulózové fólie je Klucel, který se vyznačuje dobrou rozpustností ve vodě. Fólie na bázi kolagenu se používají převážně v masném průmyslu. Deriváty kolagenu vytvářejí výbornou bariéru proti vlhkosti, jsou ohebné i při nízkých teplotách a tepelně svařitelné. Jako jedlý obal se používá také pektin. Aplikuje se ve formě vápenatých solí a to nejčastěji jako povlak. Významné jsou také algináty. Průmyslově se získávají z hnědých řas a jsou svojí strukturou i koloidně chemickými vlastnostmi podobné pektinům. Alginát vápenatý se používá při výrobě umělých střev. Osvědčeným a známým poživatelným obalem jsou umělá střeva klihovková. Účelně a hygienicky nahrazují deficitní přírodní surovinu, hlavně vepřová, ovčí a kozí střívka. U nás jsou známá pod názvem Cutisin. Mají vzhled poloprůhledné blány, obsahují 6 – 15 % vlhkosti a po vyuzení by měly vydržet teplotu 70 – 75 oC, aniž by praskla. Vyrábějí se v široké škále kalibrů od 22 do 120 mm pro sekané uzenářské zboží, měkké a trvanlivé salámy i uzenářské speciality. Mezi významné poživatelné obaly se zařazují vosky. Jsou chemicky velmi stálé a fyziologicky zcela nezávadné. Tenké, uměle aplikované voskové povlaky, například na bázi včelího vosku, se aplikují na ovoce a zeleninu, aby se zabránilo ztrátám vypařováním vlhkosti, omezilo se těkání arómat, případně se předešlo mikrobiální infekci. Jako účinné poživatelné povlaky se používají pro sýry, maso, drůbež i zmrazené výrobky petrolejové vosky. Jejich zdravotní nezávadnost je vždy podmíněna dokonalou rafinací výchozích surovin. svět potravin / 23 Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Pivo od středověku do 19. století I N G . A N T O N Í N K R AT O C H V Í L E ny, z nichž některé (např. blín) měly halucigenní účinky. Extáze které pak takový nápoj vyvolával pak v některých případech vyvrcholily k obviňování některých osob z uhranutí piva při výrobě, což vedlo až do konce 16. století i k upalování čarodějnic. Ve starověku se pivo rozšířilo prakticky po všech kontinentech. Sledujeme-li další vývoj piva, můžeme předpokládat, že vedle jeho teritoriálního rozšíření docházelo v jednotlivých regionech v souladu se zvyšováním populace i k absolutnímu rozšiřování jeho výroby. To bylo zřejmě příčinou, že v prvním středověkém období docházelo k rozšiřování řady jak vlastních surovin na výrobu, tak i látek k jeho ochucování a to převážně využíváním místních přírodních zdrojů. Připomeňme si proto, že když v období prvních století středověku mluvíme o pivu je to sice v principu oprávněné, ale přesto jde o jisté zjednodušení a že přesnější je mluvit o nápoji připravovaném zkvašováním kapalin získaných různými způsoby, většinou tepelnou přípravou, z rozličných plodin a plodů, který byl následně různými dalšími plody, bylinami a jinými látkami ochucován. Jen do pouhého přehledu látek používaných v té době jako suroviny pro výrobu tehdejšího piva je nutno zařadit předně běžné obiloviny (ječmen, pšenici, oves a žito), ale dále pak rýži, kukuřici, bambusové stonky, třtinu, proso, jáhly, čirok, dužiny aloe, javorový sirup, čočku aj., tj. látky obsahující škroby, případně cukry. Je zřejmé, že tyto různé suroviny vedly k chuťově odlišným nápojům, které proto byly zpravidla, v průběhu výroby, upravovány různými přísadami. Jako přísad k úpravě chuti středověkých piv se používala např. dubová, borovicová nebo březová kůra, listy olše, smrkové jehličí, med, šalvěj, kořen lékořice, hořec, vřes obecný, pelyněk, máta, bedrník, anýz, jalovec, kmín, puškvorec, skořice, zázvor, fenykl, bobkový list, kurkuma, muškát, semena červené řepy, blín, divoce rostoucí chmel aj. Chuť a odlišnost středověkých piv dále ovlivňovala skutečnost, že vlastní kvašení bylo spontánní tj. bylo výsledkem činnosti kvasinkovitých mikroorganizmů vyskytujících se v přirozeném prostředí v daném čase v místě výroby. Současně však také ve středověku v řadě oblastí a zemí dochází k upřednostňování vína, jehož výroba byla v určitém teritoriu zejména z klimatických podmínek výhodnější a příznivější. Za takové oblasti, kde ve středověku docházelo k jistému omezování výroby piva ve prospěch vína, lze v Evropě zejména označit např. dnešní území Bulharska, Rumunska, Jugoslávie, Chorvatska, Maďarska, Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska, Francie a Lucemburska. K renesanci výroby piva v těchto oblastech pak došlo většinou až v 18. a 19. století. V prvních obdobích středověku se pivo převážně připravovalo jako domácí nápoj v jednotlivých rodinách. Jako obdobu tehdejších rodin si můžeme představit i klášterní komunity mnichů, ve kterých se také pivo připravovalo pro vlastní potřebu. Údajně v 9. až 11. století bylo v mnohých klášterech pivo právě tak samozřejmé jako svěcená voda a kadidlo. Klášterní prostředí však mělo pro výrobu piva nesporně příznivé důsledky, neboť tam byly podmínky pro zachování jisté kontinuity znalostí a zkušeností a proto také „páter sklepmistr“ byl uznávanou a váženou funkcí. Existovaly však i důvody pro které bylo pivo v klášterech oblíbené, kláštery byly zpravidla osvobozeny od daňových poplatků a mniši i ve dnech půstu mohli pivo pít dosytosti. Středověké pivovarství je však také spojeno s mnohými pověrami. Při výrobě docházelo k mnohým tehdy nevysvětlitelným změnám. Původně hustá směs surovin na začátku výroby postupně řídla, byly pak příjemná při požívání a dokonce opojná. Proto se výroba piva spojovala s náboženskými a také tajuplnými vlivy. Za smutné období středověkého pivovarství v Evropě můžeme označit 15. a 16. století, kdy k ochucení piva se používaly různé byli- Další vývoj výroby piva ve středověku má i příznivé důsledky v tom, že cca od 9. století se na základě zkušeností postupně omezuje počet používaných surovin a začínají převládat obiloviny. Asi od poloviny středověku dochází k poznání, že výroba může být výhodná a pivo se stává předmětem obchodu. Vládnoucí knížata, vévodové a panovníci zavádějí za výrobu piva poplatky a udělují práva k jeho výrobě. Vlastní výroba se specializuje a postupně vznikají řeneslnické cechy a to nejprve cechy sladovníků, kteří vyráběli pouze slad. Vlastní výroba piva byla považována buď za umění nebo za obchod a proto cechy pivovarníků vznikaly později. Výroba piva si pak až do 19. století zachovávala převážně řemeslný a jen výjimečně manufakturní charakter. Proto také v zemích kde pivo bylo oblíbené vznikalo velké množství malých pivovárků. Vývoj piva v evropském teritoriu je možno sledovat zejména na základě dochovaných zpráv a nálezů ze střední, severozápadní a východní Evropy, z oblastí bez extrémních teplotních podmínek. Tak u Keltů, Germánů a Slovanů zaznamenáváme větší tradici vaření piva než např. u Galů a Iberů. V průběhu vývoje piva vznikaly, ve středověku a v navazujících obdobích, v pěti evropských národech typická piva, která se stala základem klasických druhů piv vyráběných až do současné doby. Za kolébky těchto specifických typů můžemě s jistým zobecněním označit Německo (tmavá piva), Čechy (světlá chmelená piva plzeňského typu), Belgii (řada piv typu Lambic) Anglii (pšeničná piva, piva Ale) a Irsko (piva typu Stout). Keltové znali různé druhy piva a při jeho výrobě dávali přednost ječmeni a pšenici. Jejich pivo se pak rozšířilo nejen po dnešní Anglii, Skotsku a Irsku, ale také např. do severní Francie, Belgie a Holandska. V Anglii se pivo původně vařilo v jednotlivých rodinách. První zmínky o anglickém pivu označovaném jako Ale pochází z konce 7. století. Ve 12 století se v Anglii vyrábí pivo již jako zboží a tak z roku 1272 existuje zákonné opatření, které stanovovalo jaké množství piva se může prodávat. V roce 1454 pak král Jindřich VI. udělil společnosti Brewers Company patent na výrobu piva. Typickým znakem anglických středověkých piv byla jejich velká hořkost, jako důsledek používání různých koření, hlavně dubové kůry a tamaryšku, ale také látek příbuzných opiu. K chuťovému zvýraznění byla do piva před pitím přidávána sůl. Chmel byl do Anglie dovážen až ve 14. století, ale jeho používání při výrobě piva bylo opakovaně zakazováno. Chmel prý je narkotikum, kazí chuť piva, škodí lidskému zdraví, způsobuje bolení hlavy a celkově oslabuje lidský organizmus, to byly námitky proti chmelení piva. Skutečnou příčinou však bylo, že chmel se do Anglie dovážel a tím byl drahý. A tak až když se v anglickém panství Kent začal chmel úspěšně pěstovat, získalo chmelení piva všeobecnou oblibu a chmelená piva byla podporována i proti do- váženému vínu. Pití piva v Anglii bylo spojováno s různými společenskými akcemi podle kterých dostávalo i označení. A tak k církevním obřadům patřilo pivo farní nebo svatodušní, univerzity příležitostně vyráběly pivo kolejní, pivo jehněčí se pilo při stříhání ovcí a pod. Jako úsměvná zajímavost je tzv. pivo snídaňové, které pily dvorní dámy na dvoře krále Jindřicha VIII. Označení anglického piva „Ale“ se v Anglii dochovalo až do dnešních dob. Některá anglická piva byla ochucována a barvena medem, který byl později nahrazován karamelizovaným cukrem až do silně tmavohnědé barvy. Pro tato tmavohnědá piva se ujalo jméno „Porter“, které však nepochází z původního jména tohoto piva, ale je odvozeno od tzv. nosičů piva, tj. pracovníků kteří donášeli pivo až do jednotlivých domácností. Jiný druh tmavého piva, který pochází z Irska a dodnes se označuje jako Stout se také rozšířil do Anglie. Dnes se v Anglii označují taková piva jako Swet Stout, v Irsku pak Dry Stout. Prvky středověkých výrobních principů se v Anglii udržely u některých piv až do současné doby, zejména tzv. infuzní způsob přípravy sladiny (bez povařování) nebo svrchní kvašení v malých sudech. Svrchně kvašená piva se z Anglie rozšířila i do zaoceánských držav a zemí. Keltská piva se také rozšířila do Belgie, kde se z nich vyvinuly typické druhy belgického piva jehož základem bylo a mnohdy ještě dnes je, samovolné spontánní kvašení a velice dlouhá doba dokvašování. Vedle toho, že v Belgii byl znám a k vaření piva se používal chmel, vzniklo na belgickém území značné množství typických regionálních piv. Nesporně nejtypičtější druh, který se v Belgii, zejména v poměrně malém regionu podél řeky Senne, v minulosti vyráběl a udržel dodnes, je pšeničné pivo Lambic. Piva Lambic mají různé, často zcela odlišné chuti a obsahují málo oxidu uhličitého. Chuťová paleta těchto piv byla dále rozšiřována přídavkem ovocných plodů, zejména třešní (= pivo Kriek), malin, pomerančové kůry, muškátu aj.. Nesporně dodnes je Belgie křižovatkou množství netradičních a neobvyklých chutí piv, vyráběných v různých variacích, která mají u místního obyvatelstva značnou oblibu. Z Belgie podle legendy také pochází mezinárodně uznávaný patron piva a pivařů Gambrinus. Jméno tohoto ochránce piva však pravděpodobně vzniklo deformací jména údajně historické osoby, brabantského vévody Jana I., který měl být také čestným členem cechu sladovníků. Jeho jméno se v té době také psalo jako Jan Primus a z toho při výslovnosti mohlo vzniknout Gambrinus. Rozšíření piva do Německa je spojováno s legendou irského mnicha jménem Columban, který se v šestém století vydal na misijní cestu do kontinentální Evropy. Ten pak v okolí Bodamského jezera (tehdy na území Německa, dnes Švýcarska) založil sídliště, kde poté byl postaven klášter St. Gallen. Z roku 814 se zachoval plán tohoto klášterního místa, který obsahuje i náčrt pivovaru. Na přípravě surovin a výrobě piva prý v tehdejší době pracovalo několik desítek mnichů, kteří vyráběli tři druhy piva. Jednak pivo pro vlastní konvent, druhý druh piva pro poutníky a třetím druhem piva bylo pivo nazývané „Ce- lia“ a to bylo určené pro vznešené hosty. V osmém století byl severně od Mnichova, na vrchu Weihenstephan u Freisingu, založen klášter a je pravděpodobné, že na tomto místě se pivo vařilo již v 9. století. Ve Weihenstephanu byl pak založen roku 1146 nejstarší pivovar na světě, v místě kde se pivo vaří dodnes. Dnes je ve Weihenstphanu výzkumný pivovarský ústav a pivovarská fakulta Mnichovské univerzity. Ve vlastním městě Mnichov se počátek vaření piva datuje od 9. století a v r. 1286 místní špitál získal právovárečné právo. Ve 13. století jsou zaznamenány údajné dodávky piva z oblasti severního Německa do Skandinávie a do Flander, centrem výroby piva tehdy byly Brémy a Hamburk. Začátkem 14. století byl největší německý pivovar v Žitavě, ve kterém bylo možno na jednu várku uvařit až 13 věder piva. Všeobecného rozšíření dosáhlo vaření piva v Německu ve 14. a 15. století. Obdobně jako v Angli, kde na dvoře Jindřicha VIII. bylo známo pivo snídaňové, v německém prostředí se rozšířilo pití piva před spaním (Schlaftrunk). V 16. století se jako specialita začalo v Německu, ve městě Einbeck, vařit tmavé až černé pivo. Jméno města se v místním dialektu vyslovovalo „Aimbock“ a zkrácením se pak nové tmavé pivo označovalo „Bock“ a podle vlastního významu slova se pak spojovalo s vyobrazením kozla. Tato záměna přežila staletí a i v současné době se i mezinárodně 12 % – 16 % tmavé pivo označuje jako Bock a silnější tmavá nejméně18 % pak jako Doppelbock. Bavorsko bylo v Německu oblastí asi s největší oblibou piva a tam také vznikaly různé předpisy, které měly upravovat vlastní výrobu. Byly to např. městské právo města Augsburg z r. 1156, norimberský předpis z r. 1293, nebo opatření městské rady Mnichova z r. 1363. Nejdůslednější pak bylo opatření, které bylo přijato v Ingolstadtu 23. dubna 1516. Toto opatření nazývané jako „Reiheitsgebot“ (zákon o čistotě piva) je prvním zákonem o potravinách, který stanovil, že pivo se může vyrábět pouze z ječmene (ječného sladu), chmele a vody. Původně platil pouze pro Bavorsko a postupně se k jeho platnosti připojovaly ostatní německé země a platí v Německu dodnes. Je proto nejstarším dosud platným zákonem o potravinách a Německo mělo snahu rozšířit jeho platnost i v rámci EU. Evropský soudní dvůr r. 1987 však tento požadavek zamítl. K pití piva, které není vařeno podle zásad Reinheitsgebotu je však řada tradičních německých pijáků stále zdrženlivá. Ve Skandinávii bylo již v ranném období středověku pivo známo ve Finsku. Také podle norských ság znali pivo i Vikingové a z jejich jména pro pivo „aul“ vzniklo finské „olut“, švédské „öl“ a pravděpodobně i anglické „ale“. Zejména ve Švédsku bylo ve středověku pivo velice rozšířeným nápojem a dokonce tzv. Krištioffův zákon ve 13. století ukládal sládkům povinnost založit chmelnici v rozsahu nejméně 40 tyčí. Zvláštní druh švédského, zřejmě silného piva se označoval jako „švédské portské“, ale vyvolávalo prý bolení hlavy. Také v Rusku byly známy kvašené nápoje a podle historických dokladů se v Rusku vařilo pivo v domácnostech již v 9. století. Přesto však v této oblasti převládla výroba tzv. kvasu, který se připravoval ze žitného sladu. Ve 14. století, kdy se v Rusku začala vyrábět vodka výroba piva výrazně klesla a až ve 18. století byli do Ruska zváni zahraniční sládci k pozvednutí jeho výroby. Podrobnější pojednání o vývoji a výrobě piva v tomto období v českých zemích bude obsahem příští kapitoly. 24 / svět potravin – nabídky – informace Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 Dezinsekce a deratizace v potravinářských provozech – I I N G . VÁ C L AV S T E J S K A L , P h . D . , ve d o u c í o d d ě l e n í O c h r a ny p ř e d s k l a d i š t n í m i š k ů d c i V Ú RV, p ř e d s e d a Vý b o r u f y to s a n i t á r n í h o a ž i vot n í h o p r o s t ř e d í Č R Manažeři potravinářských provozů si často představují, že služby dezinfekce, dezinsekce, deratizace (známé pod zkratkou DDD) jsou adekvátním všem dalším technickým službám –např. třeba malířům. Pokud se manažer nerozhodne pro novou malbu svého interiéru nebo aktuálně potřebuje peníze na něco „důležitějšího“, pak si prostě si prostě malíře neobjedná. Podobná představa panuje i o problémech se škůdci: pokud manažerovi v potravinářské provozovně švábi, mouchy, plísně či potkani nevadí nebo potřebuje peníze alokovat do odměn, tak si služby DDD prostě neobjedná. Tato představa je však zcela mylná, protože zajištění hygieny a provádění činnost DDD není otázkou dobrovolného rozhodnutí ale imperativem, který diktuje majiteli potravinářského provozu litera zákona. A neznalost zákona neomlouvá….. Vzhledem k tomu, že činnosti DDD je pro potravinářskou komunitu poměrně vzdálená a aktuální informace z této oblasti jsou někdy i obtížně dostupné, „Potravinářský zpravodaj“ se bude snažit sérií článků tuto informační mezeru zaplnit. Úvodní článek si klade za cíl seznámit manažery potravinářských provozů s riziky, která škůdci potravin působí a především pak s některými zákonnými povinnostmi, které jsou spojeny s dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací (DDD) v potravinářství. CO JE TO OCHRANNÁ DEZINFEKCE DEZINSEKCE A DERATIZACE (DDD) Jak vysvětluje a definuje ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci naše současné legislativa? Ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci ( DDD) definuje zákon jako činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na (1) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů; a (2) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců nákaz, zvýšeného výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. PROČ JE DŮLEŽITÁ OCHRANA PŘED ŠKŮDCI? (a) Hubení škůdců vyžaduje zákon ! Tím nejprostším a nejzávažnějším důvodem proč provádět pravidelnou dezinsekci a deratiza- ci je fakt, že to vyžaduje zákon. Hubení škůdců vyžaduje zákon 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Stát svým zákonným požadavkem plní roli garanta veřejného zdraví. Chrání tím občany před nezodpovědnými majiteli a provozovateli potravinářských podniků, kteří by se sami – třeba právě s úsporných důvodů – nestarali o hygienickou nezávadnost svých provozů a potažmo i produktů. Kdo je povinen provádět práce DDD? Paragraf 57 zákona 258/2000 Sb. vymezuje povinnosti „kdo“ má provádět nebo zajišťovat dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v provozovnách následujícím způsobem: (1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. (2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších. Majitel, v případě problémů, musí orgánům státní správy a státního dozoru dokázat, že tuto zákonnou povinnost plní. Pro majitelé restaurací a jiných potravinářských provozů je důležité nejen zásahy proti škodlivým organismům fakticky provádět nebo objednávat ale současně i vést řádnou dokumentaci o tom, že je v jejich provozu pravidelně prováděna „běžná“ a „speciální“ DDD. V dokumentaci by měla být i specifikace „kdo“, „kdy“ a „jakými prostředky a přípravky“ práce DDD v daném provozu provádí. Některé auditorské orgány vyžadují přiložit k této dokumentaci i přehled bezpečnostních listů všech přípravků, které jsou v provozu používány a podle jakých metodik se provádí práce DDD. Dokumentace by měla zahrnovat i materiály dokazující, že osoby provádějící práce DDD mají potřebnou zákonnou kvalifikaci k pracím DDD v potravinářských provozech. (b) Škůdci ničí potraviny a provozní zařízení Pravidelná ochrana před škůdci vyplývá z jejich potenciálu způsobit vážné ekonomické škody. Škůdci ničí žírem, okusem a hlodáním potraviny a obalové materiály. Rozkoušou je tak, že změní jejich fyzikální, vzhledové a sensorické vlastnosti. Mnohonásobně větší množství potravin však znehodnotí kontaminací trusem a močí. Některé druhy škůdců, zejména hlodavci, švábi a někteří brouci ničí i technická zařízení provozu. Potka- ni vytváří systémy nor pod budovami a ničí jejich stabilitu a vodovzdornost. Nory často ústí do kanalizací nebo přímo do provozů, což je dáno tím, že potkani dokáží prohlodat i tak tvrdý materiál jakým je beton. Hlodavci častou přehlodají elektrické rozvody a působí tak riziko zkratů a požárů. Mravenci farao, rusi a švábi zase vyhledávají útroby počítačů a potravinářských zařízení, které ničí trusem a zanáší je špínou. Jsou zaznamenány případy, kdy rus domácí negativně ovlivnil funkčnost některých elektronických zařízení potravinářských provozů. V důsledku toho se mu podařilo vyřadit na několik hodin z provozu celé výrobní linky, než byla příčina závady objevena a odstraněna. (c) Škůdci ohrožují zdraví lidí Škůdci mají enormní význam nejenom tím, že působí ekonomické ztráty ale především tím, že ohrožují zdraví lidí a snižují bezpečnosti potravin. Bezpečnost infestovaných skladovaných potravin je snížena jejich kontaminací alergenními produkty škůdců, karcinogenními exkrety, lidskými mikrobiálními patogeny a toxikogenními/alergenními plísněmi, které skladištní škůdci přenášejí. Patogeny: Výskyt škůdců implikuje riziko přenosu závažných onemocnění. Zejména hlodavci infikují zdroje pitné vody původci infekčních nemocí (např. hantaviry), které mohou mít fatální povahu. I členovci představují závažná hygienická rizika, vzhledem k možnosti přenosu původců gastrointestinálních nemocí. Mezi notorické přenašeče původců salmonelóz patří mouchy, švábi a mravenci. Karcinogeny: Karcinogenními výměšky kontaminují obiloviny a cereální potraviny v ČR nejčastěji potemníci rodu Tribolium spp. (tj. potemník skladištní – Tribolium confusum, potemník hnědý –Tribolium castaneum a potemník ničivý – Tribolium destructor). Alergeny: Alimentárními alergeny škůdců, a to zejména skladištních a prachových roztočů a pisivek, jsou ohroženi všichni konzumenti kontaminovaných potravin. Byly zaznamenány i případy anafylaktických a anafylaktoidních reakcí po konzumaci potravin kontaminovaných alergeny roztočů. Aeroalergeny produkovanými škůdci jsou ohrožováni především potravinářští pracovníci, kteří jsou vystaveni prachu z obilovin, olejnin nebo mouky. U těchto profesí byl zjištěn zvýšený výskyt citlivosti (astma, vyrážky, alergie) vůči alergenům obsažených v tělech a trusu roztočů. Skladištní škůdci jsou tak významnou příčinou „nemocí z povolání“. (d) Škůdci jsou v provozu společensky nepřijatelní Odpor k hmyzu je geneticky zakotven hluboko v lidské psychice. Bylo zjištěno, že je to adaptivní rys (podobně jako odpor k hadům a štírům), který jsme zdědili od našich dávných pravěkých předků. Bylo rovněž vědecky dokázáno, že výskyt hmyzu a roztočů v blízkosti člověka může u citlivých zákazníků vést až psychickým potížím s nutností lékařského zásahu. Škůdci dělají provozu špatné jméno. Nic neodradí zákazníky tak, jako potravinářské provozovny plné much, rusů a švábů. Hmyz zapečený v potravinářském produktu (sušence, chlebu atp.) nebo myš v lahvi s nápojem na dobré pověsti producenta také mnoho nepřidá. Většina hygienických škůdců má soumračnou aktivitu. Je proto zarážející, že i dnes se u nás najdou takové potravinářské provozovny ( pekárny, mlékárny, restaurace, výrobny lahůdek a supermarkety) atd., kde švábi a rusové pobíhají po výrobních zařízeních, pultech, regálech a stolech i za bílého dne. To už indikuje opravdu vysoký stupeň zamoření provozu! Problémy spojené s výskytem škůdců se nemusí projevovat „pouhou“ ekonomickou ztrátou spojenou s úbytkem zákazníků ale i přímou penalizací orgánů státního dozoru. Evropská unie nekompromisně dbá o bezpečnost potravin a zdraví obyvatel. To lze dokumentovat na kauze infestace provozu „Worldwide Cash and Carry“ v Manchesteru ve Velké Británii, o které na svých webových stránkách nedávno informovala veřejnost firma Sorex. Manažeři inkriminovaného provozu zanedbávali hygienu a činnost DDD v takové míře, že zde došlo k silnému přemnožení hmyzu a hlodavců. Ve skladu byly nalezeny pytle rýže, které byly rozkousány hlodavci. Navíc byla rýže potřísněna močí a výkaly myší. V oddělení zpracování masa byly elektrické rozvody poškozené okusem hlodavců v takové míře, že hrozil požár. Ve správním řízení bylo shledáno porušení 19 bodů platných zákonných hygienických a bezpečnostních norem. Jaké byly důsledky? Podnik byl odsouzen k pokutě cca 1, 3 milionů Kč a manažer provozu Zhaid Klobal, který unikl jen o vlas podmínečnému trestu, k osobní pokutě blížící se částce 100 tis. Kč. Ilustrace efektů škůdců v potravinářských provozech lze nalézt i z řady jiných informačních zdrojů, než je výše uvedený příklad. Například společnost Highfield.co.uk, Ltd z Velké Británie – která dodává studijní materiály z oblasti bezpečnosti potravin publikace, videopořady, příručky pro školení, programy pro vzdělávání na internetu – zveřejnila na svých stránkách soubor fotografií, jež lze označit jako „historky z natáčení“ ze života inspektorů bezpečnosti potravin. Mimo jiné zde představuje i tzv. galerii hororů (např. myš zapečenou v potravinách), která nabízí pohled na nevábná zákoutí některých provozoven potravinářského průmyslu a stravovacích služeb, která zaujala a někdy i šokovala inspektory bezpečnosti potravin. Potravinářský zpravodaj 8 / 2004 nabídky – informace / 25 26 / nabídky – informace � � ������ � �������� ������� ���������� �������� � �������� Potravinářský zpravodaj Tradiční mražený tvarohový krém Míša ����������������������� ���������� ��������������������������������������������������������� ��������������� ������������� ic , ja ý k meruňkov ý ���� � �� � � � �� ���� ������������� kla s �� ����� ový, d o h 8 / 2004 ������ ��������������������� ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel.: 281 090 253, fax: 281 090 256, www.alima.cz, e-mail: [email protected] ����������������������������������� ���������������� ����������������������������������� ����������������������������������� Potravinářský zpravodaj L I S T P O T R A V I N Á Ř S K É K O M O R Y Č E S K É R E P U B L I K Y V obsahu listu najdete aktuální informace: • • • potravinářských veletrzích •ao výstavách u nás i ve světě, potravinářském školství, vědě •ao výzkumu, životním prostředí, ze života odborně sdružených •společenstev a svazů vyrábějících • • • • významných osobnostech •vo potravinářském průmyslu z oblasti ekonomiky a obchodních podmínek výroby a prodeje potravin, o legislativních podmínkách výroby, obchodu a oběhu potravin, z oblasti zásahů státní správy v odvětvích zemědělství a potravinářský průmysl, o nových technologiích a technice využívané při výrobě potravin, o trendech směřujících k bezpečnosti potravin a jejich jakosti, z potravinářské politiky tuzemské a Evropské unie, ale i světa, o činnosti Potravinářské komory ČR, Revue POTRAVINÁŘSKÁ Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč potraviny, a obchodu, odborné články a statistické •potravinářské informace, společenská rubrika, •inzerce a PR články. • Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku. Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.
Podobné dokumenty
Infrastruktura 7
− provozní sklad odbytový firemní (příjem, skladování, expedice) výrobků jednotlivých výrobních závodů,
− provozní sklad reexpediční dováženého zboží určeného k prodeji ve velkém provozním velkoobc...
zde
a nebo Portugalsko. Ohlédnu-li
se zpět do období loňského
a předloňského roku, musím
potvrdit, že na potravináře byl
vyvinut obrovský tlak. Vyplatilo se to a vynaložení nákladů
i velké úsilí vložen...
zde
byla dosud, takže si děti mohou objednat mléko ochucené nebo neochucené, polotučné či plnotučné, jogurt bílý nebo ochucený, jogurtové mléko i smetanový krém. Do budoucna je
možné počítat i s rozšíř...
TECHNICKÉ MATERIÁLY
paliva apod. Dalším hlediskem může být historie používání materiálu, materiály se pak dělí na
tradiční a netradiční příp. moderní, dále je možné materiály dělit z hlediska fyzikálního, chemického a...
