OOP opravený - Město Pelhřimov

Transkript

OOP opravený - Město Pelhřimov
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
Územní plán
PELHŘIMOV
Vydáno Zastupitelstvem Města Pelhřimov pod č. j. 1/2011 dne 19. 4. 2011
Účinnost dne: 5. 5. 2011
1
OBSAH DOKUMENTU
1. Textová část územního plánu …………………………………………………………………
5
a) Vymezení zastavěného území ………………………………………………………………………
5
b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ……………………………………
B.1 Širší vztahy …………………………………………………………………………….
B.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ………………………..
5
5
7
c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby
a systému sídelní zeleně ……………………………………………………………………………
C.1 Návrh urbanistické koncepce řešení …………………………………………………….
C.2 Vymezení zastavitelných ploch …………………………………………………………
C.3 Vymezení ploch přestavby ……………………………………………………………..
C.4 Sídelní zeleň ……………………………………………………………………………
8
8
11
24
24
d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování …………………………..
D.1 Občanské vybavení, služby – veřejná infrastruktura ……………………………………
D.2 Koncepce dopravní infrastruktury ………………………………………………………
D.3 Vodní hospodářství ……………………………………………………………………..
D.4 Energetika ………………………………………………………………………………
D.5 Spoje ……………………………………………………………………………………
25
25
26
27
28
29
e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny
v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi ………
E.1 Základní zásady uspořádání krajiny …………………………………………………….
E.2 Vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití ………………………………
E.3 Územní systém ekologické stability …………………………………………………….
E.4 Prostupnost krajiny ………………………………………………………………………
E.5 Protierozní opatření ……………………………………………………………………..
E.6 Ochrana před povodněmi ……………………………………………………………….
E.7 Dobývání nerostů ……………………………………………………………………….
30
30
30
30
31
32
32
32
f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího
účelu využití (hlavní využití) ……………………………………………………………………….
F.1 Návrh členění území města na plochy s rozdílným způsobem
využití a podmínky jejich využití ……………………………………………………….
F.2 Návrh podmínek využití pro zastavěné a zastavitelné plochy ………………………….
F.2.1 Plochy bydlení ………………………………………………………………..
F.2.2 Plochy rekreace ……………………………………………………………….
F.2.3 Plochy občanského vybavení …………………………………………………
F.2.4 Plochy veřejných prostranství PV …………………………………………...
F.2.5 Plochy smíšené obytné ……………………………………………………….
F.2.6 Plochy dopravní infrastruktury ……………………………………………….
F.2.7 Plochy technické infrastruktury a nakládání s odpady ……………………….
F.2.8 Plochy výroby ………………………………………………………………..
F.3 Návrh podmínek využití pro nezastavěné plochy ………………………………………
F.3.1 Plochy sídelní zeleně ………………………………………………………...
F.3.2 Plochy zemědělské ……………………………………………………………
F.3.3 Plochy lesní …….. ……………………………………………………………
F.3.4 Plochy přírodní …..……………………………………………………………
F.3.5 Plochy smíšené nezastavěného území …………………..……………………
F.3.6 Vodní a vodohospodářské plochy ….…………………………………………
F.3.7 Plochy těžby nerostů ……………….…………………………………………
F.4 Zásady prostorového uspořádání sídla, včetně základních podmínek
ochrany krajinného rázu ………………………………………………………………..
F.4.1 Zastavěné a zastavitelné území ………………………………………………
F.4.2 Nezastavěné území …………………………………………………………...
F.4.3 Výškové zónování Výšková regulace zástavby ………..…………………….
g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k
zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům
a stavbám vyvlastnit …………………………………………………………………………………
32
32
36
36
37
38
40
40
41
42
42
44
44
45
45
45
46
46
46
47
47
47
48
48
2
G.1
G.2
G.3
G.4
Koridory dopravní infrastruktury ………………………………………………..
Koridory technické infrastruktury ……………………………………………….
Veřejně prospěšná opatření ……………………………………………………….
Návrh objektů k asanaci ………………………………………………………….
49
49
49
49
h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které
lze uplatnit předkupní právo …………………………………………………………………………
H.1 Stavby veřejné vybavenosti ……………………………………………………...
50
50
i) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití
včetně podmínek pro jeho prověření …………………………………………………………………
50
j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií
podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení
pořizovatelem a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti ………………………………..
51
k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu
podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu
dle přílohy č.9 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., ……………………………………………………………
52
l) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ………………………………………………………….
53
m) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může
vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ……………
53
n) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1
stavebního zákona ……………………………………………………………………………………..
53
o) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části ……………………………
53
2. Grafická část územního plánu ………………………………………………………………………
54
Odůvodnění ……………………………………………………………………………………………..
55
A) Textová část ………………………………………………………………………………………….
55
1) Postup při pořízení územního plánu …………………………………………………………………..
55
2) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ………………
56
3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování …………………………………………….
57
4) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ………
65
5) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ………
80
6) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu (pokud byl koncept) …………
102
7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ………………………………………………………………
103
8) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko
k vyhodnocení vlivů na životní prostředí ……………………………………………………………..
144
9) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
na pozemky určené k plnění funkcí lesa ………………………………………………………………
149
10) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ………………………………………………………..
169
11) Vyhodnocení připomínek …………………………………………………………………………….
195
12) Návrh řešení požadavků civilní ochrany ……………………………………………………………..
199
B) Grafická část ……………………………………………………………………………………
201
Poučení o odvolání ………………………………………………………………………………….
201
3
SEZNAM ZKRATEK
BD
DO
DK
CZT
ČOV
ČEPS a.s.
MČOV
MěÚ
ČD
KrÚ
MPR
NRBC
NRBK
NV
ORP
OP
OPK
Q100
HZS
KZS
PRKV
PÚR
PUPFL
ZÚR
RP
RBC
RBK
RD
ŘSD
SŽDC, s.o.
ÚAP
ÚP
ÚPD
ÚPnSÚ
ÚSES
VPO
VPS
VKP
k. ú.
KN
ZPF
TUV
NTL
STL
VTL
nn
vn
vvn
zvn
PHO
MŽP
Bytové domy
Dotčený orgán
Dopravní koridor
Centrální zásobování teplem
Čistírna odpadních vod
Akciová společnost provozující ze zákona přenosovou soustavu ČR
Malá čistírna odpadních vod
Městský úřad
České dráhy
Krajský úřad kraje Vysočina
Městská památková rezervace
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Nařízení vlády
Obec s rozšířenou působností
Ochranné pásmo
Ochrana přírody a krajiny
Záplavové území – 100letá voda
Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina
Krajská hygienická stanice kraje Vysočina
Program rozvoje kraje Vysočina
Politika územního rozvoje
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Zásady územního rozvoje
Regulační plán
Regionální biocentrum
Regionální biokoridor
Rodinné domy
Ředitelství silnic a dálnic
Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace
Územně analytické podklady
Územní plán
Územně plánovací dokumentace
Územní plán sídelního útvaru
Územní systém ekologické stability
Veřejně prospěšné opatření
Veřejně prospěšná stavba
Významné krajinné prvky
Katastrální území
Katastr nemovitostí
Zemědělský půdní fond
Teplá užitková voda
Nízkotlaký (plynovod)
Středotlaký (plynovod)
Vysokotlaký (plynovod)
Nízké napětí
Vysoké napětí
Velmi vysoké napětí
Zvláště vysoké napětí
Pásmo hygienické ochrany
Ministerstvo životního prostředí
4
Město Pelhřimov
Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov
Čj.:
OV/935/2008 – 106 (1/2011)
ÚZEMNÍ
Pelhřimov 19. dubna 2011
PLÁN
PELHŘIMOV
Zastupitelstvo Města Pelhřimov, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení § 43 odst. 4 zákona č.
183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením § 171 a následujících zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,
vydává Územní plán Pelhřimov
který obsahuje textovou a grafickou část:
1. Textová část územního plánu
a) Vymezení zastavěného území
Pro město Pelhřimov a místní část Starý Pelhřimov, Myslotín a Skrýšov byl zpracován v minulém období
územně plán sídelního útvaru z roku 1995, pro místní část Strměchy, Janovice a Ostrovec, Radětín, Houserovka,
Vlásenice byly zpracovány urbanistické studie jako územně plánovací podklad.
Nově zastavěné území města Pelhřimov a místních částí Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka,
Chvojnov, Janovice + Ostrovec, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov, Rybníček,
Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy + Jelcovy a Kocourovy Lhotky, Útěchovičky, Vlásenice-Drbohlavy,
Vlásenice je dle současného stavu zastavěných ploch a jejich využívání vymezeno tímto územním plánem a společně
s ním bude vydáno.
V ÚP Pelhřimov se vymezuje zastavěné území k 1. 8. 2009.
Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresu:
1.
VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ
2.
HLAVNÍ VÝKRES
8.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ A ASANACE
Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky,
stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území.
Dle zákresu v návrhu ÚP má zastavěné území rozlohu 895,91 ha celkem – z toho město Pelhřimov zaujímá 575,24 ha,
zbytek tvoří zastavěné území místních částí.
Nezastavěné území má výměru cca 8631,38 ha.
b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
B.1 Širší vztahy
Koncepce rozvoje území města Pelhřimova vychází ze skutečnosti, že se jedná o obec s rozšířenou působností
(bývalé okresní město) ve západní části kraje Vysočina. Je významnou dopravní křižovatkou silnic I. třídy a turistickým
východiskem na Českomoravskou vrchovinu.
5
Všechny místní části ve správním území města jsou a budou přístupné po silnicích II. a III. třídy. V samotném městě a
jeho přilehlých místních částech zajistí ÚP plochy pro rozvoj bydlení, občanského vybavení a průmyslové výroby.
Okrajové místní části představují čisté a klidné prostředí, nebudou zatíženy dopravou a jinými jevy jako je např.
kapacitní výroba s výjimkou zemědělské. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a hodnotám přírody budou přiměřeně
doplněny plochy pro trvalé bydlení nebo rekreaci, případně pro drobné podnikatelské aktivity živnostenského charakteru
a nerušící malovýroby.
Navržená koncepce rozvoje území Pelhřimova respektuje záměry nadřazené dokumentace, které upřesňuje:
B.1.1 Politika územního rozvoje ČR
Území města Pelhřimov včetně místních částí se nachází v širší návaznosti na schválenou rozvojovou oblast OB
– 11 Jihlava (dle PÚR ČR 2008 ze dne 20. 7. 2009 dle usnesení vlády č. 929/2009), jejímž podporujícím faktorem je
poloha na dálnici D1 – v této rozvojové oblasti bude rozšiřován a zkvalitňován systém veřejné dopravy a podporován
rozvoj cestovního ruchu. Území města Pelhřimov řešené ÚP se nachází na křižovatce silnic I.třídy (silnice I/19 a I/34),
na koridoru trasy vvn 400 kV (záměr ozn. E7) – řešeným územím je navržen koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín –
Mírovka pro zabezpečení nárůstu výkonu zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let (v Zásadách územního
rozvoje kraje Vysočina je koridor zvn zakreslen šíře 600 m, v ÚP Pelhřimova byl koridor dohodnut a upraven
na celkovou šíři 300 m).
Na návrh řešení ÚP Pelhřimov se nevztahují zvláštní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České
republiky 2008. Území obce se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů.
B.1.2 Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina
Kraj Vysočina má schválené Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ze září 2008 a nabyly účinnosti
v listopadu 2008.
Správní území města Pelhřimov se nachází podle návrhu těchto ZÚR na území vymezené rozvojové oblasti krajského
významu Obk-2 (její součástí je k.ú. Pelhřimov, Myslotín, Radětín, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova a
Starý Pelhřimov) a rozvojové ose krajského významu OSk-1 (Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov – Kamenice nad
Lipou). Řešené území ORP Pelhřimov není součástí žádné specifické oblasti.
Přes řešené území města Pelhřimov jsou podle ZÚR kraje Vysočina vedeny některé trasy a koridory nadmístního
krajského významu. Patří mezi ně zejména stávající trasa koridoru silnice I/19 (včetně obchvatu Starý Pelhřimov), I/34
(včetně obchvatu Pelhřimova), II/112 a II/602. Z dopravy dále pak přes k.ú. Pelhřimov a Vlásenice u Pelhřimova vede
trasa železniční dráhy ČD č. 224 Horní Cerekev – Tábor (jednokolejná, neelektrifikovaná).
Z další infrastruktury se jedná o rozvodnu vvn 220 kV v Pelhřimově, stávající a návrhovou trasu elektrického vedení vvn
110 kV (k.ú. Starý Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Služátky u Pelhřimova), vvn 220 kV (k.ú.
Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Bitětice, Lipice, Strměchy) a návrh vedení zvn 400 kV (k.ú. Starý
Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Strměchy) – územní rezerva. Do ÚP Pelhřimov jsou převzaty
návrhové koridory pro nadzemní vedení VVN 110 kV Pelhřimov – R Tábor, nadzemní vedení VVN 110 kV Pelhřimov –
R Pacov a nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Humpolec (koridory pro plánovaná vedení jsou dle ZÚR šíře 400
m). V ÚP Pelhřimov byly koridory dohodnuty a upraveny na celkovou šíři 200 m). Dle vyjádření E.ON Distribuce, a.s.,
útvaru Rozvoj a přístup k sítím (Ing. Kozák) nebudou tato vedení realizovaná jako samostatná v souběhu se stávajícími,
ale posílení přenosových vazeb bude řešeno rekonstrukcí stávajících jednoduchých vedení na dvojitá vedení ve
stávajících trasách, bez výrazných nároků na rozšíření stávajících ochranných pásem. Vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R
Tábor dle stanoviska E.ON Distribuce nebude realizováno vůbec. Z tohoto důvodu E.ON Distribuce a.s. držení těchto
koridorů nadále nepožaduje.
Dále ÚP respektuje trasu vedení vtl plynovodu (k.ú. Starý Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Pobistrýce) a
radioreléové spoje Stražiště – Javořice přes k.ú. Vlásenice-Drbohlavy, Stražiště – Bělá přes k.ú. Janovice u Houserovky,
Křemešník – SZ hranice kraje (k.ú. Starý Pelhřimov, Skrýšov u Pelhřimova, Pelhřimov).
Z hlediska památek městská památková rezervace Pelhřimov.
V řešeném území města Pelhřimov prochází nadregionální biokoridor (spojující regionální biocentra) NRBK 120 Troják
II – Lísek (k.ú. Janovice u Houserovky, Vlásenice-Drbohlavy). Dále jsou v řešeném území ÚP regionální biocentra:
RBC Dílce 687 (k.ú. Ostrovec u Houserovky), RBC Prachatický les 688 (k.ú. Lešov), RBC Hejlov 726 (k.ú. Vlásenice
u Pelhřimova). Přes řešené území je vedena trasa regionálních biokoridorů (spojují regionální biocentra): RBK 424
(Prachatický les – Křemešník) k.ú. Lešov, RBK 421 (Hejlov – U Mosteckého) k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, Starý
Pelhřimov, Lipice, Čakovice u Pelhřimova, RBK 420 (U Mosteckého – Prasatka) k.ú. Hodějovice, Služátky u
Pelhřimova, Pobistrýce, RBK 423 (Křemešník – Rousínovský les) k.ú. Chvojnov, Strměchy. Prvky regionálního ÚSES
budou v návrhu ÚP Pelhřimov zapracovány.
Z hlediska ÚSES v rámci ZÚR budou do ÚP převzaty oblasti se shodným krajinným typem: sever k.ú. Pelhřimov,
Radětín, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Myslotín, Skrýšov u Pelhřimova – krajina s předpokládanou vyšší
mírou urbanizace, k.ú. Pobistrýce, Chvojnov, Jelcovy Lhotky, Strměchy, Benátky u Houserovky, Houserovka Nemojov,
Radňov u Rynárce, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Lipice, Pejškov, Hodějovice, Vlásenice u Pelhřimova –
lesozemědělská harmonická, Vlásenice-Drbohlavy – lesozemědělská harmonická a jih k.ú. lesní, Janovice u Houserovky,
6
Ostrovec u Houserovky - lesozemědělská ostatní, k.ú. Lešov - lesozemědělská harmonická, lesní, lesozemědělská
ostatní. Další limity z hlediska ochrany přírody jsou: přírodní rezervace V Mezence – k.ú. Vlásenice-Drbohlavy,
Kladinský potok – k.ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky. Z hlediska biogeografického regionu spadá řešené území do
Pelhřimovského bioregionu.
V řešeném území města Pelhřimov jsou podle ZÚR kraje Vysočina stanoveny některé další limitující faktory. Patří mezi
ně zejména poddolovaná území velké a malé, dobývací prostor (Radňov, Lešov, Nemojov) s ložiskem nerostných
surovin (k.ú. Radňov u Rynárce), ochranné pásmo vodního zdroje II.a a II.b stupně (k.ú. Lešov) a ochranné pásmo
vodního zdroje III. stupně, ochranné pásmo nízkého letu (k.ú. nebo část k.ú. Pelhřimov, Myslotín, Skrýšov u Pelhřimova,
Chvojnov, Strměchy, Jelcovy Lhotky, Nemojov, Radňov u Rynárce, Lešov, Houserovka, Vlásenice-Drbohlavy),
záplavové území řeky Bělá (k.ú. Služátky u Pelhřimova, Radětín, Pelhřimov, Houserovka, Benátky u Houserovky,
Janovice u Houserovky) a záplavové území řeky Želivka (k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, Lipice, Čakovice u Pelhřimova,
Hodějovice, Pobistrýce).
V rámci ZÚR budou do ÚP převzaty veřejně prospěšné stavby a opatření: DK 02 silnice I/19, DK 04 silnice I/34, DK 06
silnice II/112, DK 32 silnice II/602, E 11 nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Tábor, E 12 nadzemní vedení vvn
110 kV Pelhřimov – R Pacov, E 13 nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Humpolec, koridor trasy vedení zvn
400 kV, U 015 RBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštějn, U 118 RBC Dílce, U 119 RBC Prachatický les, U 148 RBC
Hejlov, U 149 RBC U Mosteckého, U 197 RBK Prasatka – U Mosteckého, U 198 RBK U Mosteckého – Hejlov, U 200
RBK Rousínovský les – Křemešník, U 201 RBK Křemešník – Prachatický les.
Návrh ÚP Pelhřimov respektuje záměry ZÚR kraje Vysočina – nejsou vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR
znemožňovaly. Na návrh řešení ÚP Pelhřimov se nevztahují žádné jiné požadavky vyplývající z platných ZÚR kraje
Vysočina ani žádné další požadavky vyplývající ze širších vztahů v území (respektování ZÚR je doloženo i ve
stanovisku KrÚ kraje Vysočina odboru územního plánování a stavebního řádu).
B.1.3 Územně analytické podklady (ÚAP) obce s rozšířenou působností Pelhřimov
Na základě schválených Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pelhřimov z října roku
2008 jsou do návrhu ÚP města Pelhřimova zapracovány limity využití území.
B.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
ÚP Pelhřimov je zpracován pro celé správní území města, které zahrnuje celkem 24 katastrálních území, t.j. k.ú.
Pelhřimov, Benátky u Houserovky, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov, Janovice u
Houserovky, Jelcovy Lhotky, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Ostrovec u Houserovky, Pejškov, Pobistrýce, Radětín,
Radňov u Rynárce, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Strměchy, Vlásenice u Pelhřimova,
Vlásenice-Drbohlavy. Řešené území je děleno na zastavěné a nezastavěné části území a nově jsou definovány
zastavitelné plochy a plochy změn v krajině.
Jádrovým územím je město Pelhřimov, jehož historické jádro je plošně chráněné území, vyhlášené v roce 1969 městskou
památkovou rezervací. Hodnoty území jsou dále vázány na krajinu – zvláště chráněná území – přírodní rezervace
Kladinský potok (k. ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky) a přírodní rezervace V Mezence (k. ú. Vlásenice-Drbohlavy).
Koncepce řešení územního plánu plně zajišťuje ochranu kulturních i přírodních hodnot území:
ÚP Pelhřimov plně respektuje nedotknutelnost obou vyhlášených chráněných území a jejich ochranných pásem,
významné krajinné prvky vyjmenované zákonem ve vymezitelných hranicích, podmínky pro výskyt zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů v lokalitách K Rohovu mlýnu, Pod Poucharem, Za Stráží a Kladinský Potok, vyhlášené
památné stromy (Pelhřimov, Služátky, Radňov), navržené prvky územního systému ekologické stability.
Řeku Bělou pojímá ÚP jako „zelenou páteř“ města, kterou významně posiluje a z níž vyvádí zelené odbočky do ploch
smíšených nezastavěného území.
Navržená koncepce rozvoje města je postavena na novém dopravním skeletu:
• nadmístní doprava bude vedena po přeložkách silnic I/19 a I/34 severně a západně města a bude doplněna o přeložky
silnic II. třídy (přeložka silnice II/602 v k.ú. Olešná, přeložka silnice II/112 v ulici K Silu);
• vnitřní systém obslužných komunikací bude doplněn o sběrné trasy v severní, západní a jihovýchodní části
jádrového města tak, aby byly odlehčeny zatížené páteřní komunikace včetně křižovatek na těchto komunikacích
(paralelní trasa podél ulice Pražské, propojení ulic Pod Floriánem a Pod Náspem s ulicí Nádražní dvojím
přemostěním železniční trati, propojení ulice Křemešnické s ulicí Skrýšovskou přes lokalitu Polní Dvůr);
• propojení Starého Pelhřimova s jádrovým městem bude řešeno komunikací v trase polní cesty v prodloužení ulice
F.Bílka, pěší propojení bude vedeno úžlabím do sídliště Pražská;
• v jihozápadní části jádrového území Pelhřimova bude držena územní rezerva pro propojení ulice Vlásenická
s komunikací, vedenou západně průmyslové zóny v lokalitě V Kamenných Dvorech;
• ostatní silniční propojení vedená zástavbou města budou racionalizována.
7
Navržená koncepce rozvoje města vychází ze zásad:
• rozvíjet především jádrové území města Pelhřimova a to severozápadním a severovýchodním směrem, doplňkově
jihovýchodním směrem od stávající zástavby;
• v okrajových místních částech se omezit na nekapacitní dostavbu;
• omezit rozptýlenou výstavbu rodinných domů v krajině včetně přestaveb chatových nebo zahrádkářských lokalit,
neboť je z hlediska řešení dopravy a inženýrských sítí neekonomická;
• podporovat rekreační využití území v místních částech, zejména chalupaření s ohledem na rekreační potenciál města.
Zprůchodnit území kolem toku Bělé a doplnit zde plochy územního systému ekologické stability. Na plochách mezi
Pelhřimovem a západním obchvatem města (Stráž) upřednostnit plochy pro rekreaci a ve městě respektovat stávající
horizonty, tyto ozelenit;
• zatraktivnit město z hlediska turistického ruchu doplněním občanského vybavení, sportovně rekreačních ploch a
ploch pro dopravu v klidu (centrum města);
• umožnit rozvoj komerčních aktivit a administrativních center firem, situovat je na hlavních příjezdových trasách do
města (Pražská, Humpolecká, Myslotínská) a také v průmyslových zónách na jihu města;
• rozvoj průmyslové výroby s negativním dopadem na okolní zástavbu přednostně řešit na dosud nevyčerpaných
plochách stávajících průmyslových zón a ve vazbě na tyto zóny.
Koncepce řešení inženýrských sítí:
• zásobování vodou – město Pelhřimov bude zásobováno ze skupinového vodovodu HU-PE-Pa (vodárenská soustava
Želivka se zdrojem vodárenská nádrž Švihov) a dále z místních zdrojů v jeho okrajových částech;
• odkanalizování - na městskou ČOV Pelhřimov budou napojeny i sousedící místní části Myslotín a Skrýšov, Starý
Pelhřimov již napojen je. V ostatních místních částech budou navrženy malé a domovní čistírny odpadních vod,
odlehlá a řídce osídlená zástavba zůstává odkázána na likvidaci kalů v jímkách;
• energetika, spoje – vedení zvn a vvn trasovat zásadně mimo zástavbu Pelhřimova, přeložit trasy vvn a vn vedené
zástavbou Starého Pelhřimova severním směrem pro uvolnění ploch pro výstavbu. Dle potřeb zástavby rozšířit
centrální zásobení teplem CZT (parovody, teplovody).
c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a
systému sídelní zeleně
C.1 Návrh urbanistické koncepce řešení
C.1.1 Pelhřimov – jádrové území
Bude zachován charakter i měřítko zástavby města a nebude narušeno jeho situování v krajině. Ve městě budou
rozvíjeny všechny jeho funkce.
V souladu s dosud platným ÚP se navrhují plochy pro bydlení v severozápadní a západní části města, a to jak pro
bydlení hromadné, tak pro bydlení individuální v rodinných domech – plochy jsou v novém ÚP upraveny ve vazbě na
modifikované dopravní řešení. Nad rámec dosud platného ÚP jsou plochy pro hromadné bydlení situovány do lokality
nad nemocnicí.
Pro částečné omezení vysoké monofunkčnosti jižních čtvrtí města, vedoucí k efektu „mrtvého města“ (průmyslové
oblasti o víkendech i ve večerních hodinách) jsou nové plochy pro bydlení rozšířeny i v lokalitě Polní Dvůr (včetně
ploch pro hromadné bydlení) a v lokalitě Skrýšov.
Bydlení je navrhováno i v plochách smíšených obytných, je to zejména plocha v severní části města, mezi plochami
komerční občanské vybavenosti a plochami pro drobnou výrobu v bývalém zemědělském areálu.
Rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu jsou v zásadě převzaty z dosud platného ÚP města. ÚP města je řešen tak,
aby drobné podnikatelské aktivity nerušící bydlení bylo možno situovat i v místních částech.
Z hlediska krátkodobé rekreace velmi atraktivní prostor kolem řeky Bělé je určen především pro rozšíření zeleně
(dotvoření územního systému ekologické stability) a doplnění sportovně rekreačních aktivit.
Z hlediska dopravního řešení je nutné přeložit silnice I/19 a I/34 severně a západně města a ve městě dotvořit
strukturovaný systém dopravní obsluhy. Zástavbu podél ulic Průběžné a Nádražní i Myslotínské řešit městotvorným
způsobem – po snížení dopravních zátěží odvedením nadmístní dopravy na přeložky silnic nově řešit parter, doplnit
občanské vybavení, parkoviště, chodníky a zeleň.
Je navržena přestavba těch území, která jsou urbanisticky narušená nebo dožívající (morálně zastaralé areály
výroby poblíž centra města). K postupné přestavbě a intenzifikaci jsou navrženy také esteticky nepřijatelné areály
kapacitních řadových garáží.
8
C.1.2 Centrum města
Důraz je kladen na ochranu historického jádra města, které je městskou památkovou rezervací (je a bude
společenským centrem území i turistickým cílem). V sousedství památkové rezervace je navrženo přiměřené doplnění
zástavby města a to i na plochách určených k přestavbě.
C.1.3 Venkovské osídlení
Benátky
V severní části je navržena rozvojová plocha občanského vybavení, ostatní zástavba je stabilizována, rozvojové plochy
pro bydlení nejsou navrženy.
Bitětice
Zástavba venkovských stavení bude doplněna novou na volných parcelách podél stávající uliční sítě (v severní a
východní části sídla). Z jihu je rozvoj obce omezen koridorem pro plánované vedení vvn.
Čakovice
Celá místní část Čakovice má výrazně rekreační charakter s udržovanou vzrostlou zelení v centru, ÚP navrhuje ponechat
a nenarušovat stávající stav. Občanské vybavení v místní části bude doplněno o požární zbrojnici a hřiště. Nové plochy
bydlení jsou v malém rozsahu situovány v jihovýchodní části obce.
Hodějovice
Pro rozvoj bydlení v obci jsou navrženy pouze plochy doplňující zástavbu na západní straně místní komunikace směrem
na Těchoraz. S jiným rozšířením zástavby se neuvažuje.
Houserovka
Místní část, hojně využívaná pro rekreaci se navrhuje doplnit v prostoru přírodního koupaliště o plochy pro tělovýchovu
a sport. Plochy pro rozvoj obytné zástavby jsou situovány nad obcí na západních svazích, dále rozšiřují jižní část směrem
ke koupališti. Na příjezdu od Pelhřimova je funkční zemědělský areál, který zůstává stabilizován.
Chvojnov
V katastrálním území Chvojnov leží sídla tří místních částí Chvojnov, Útěchovičky a Rybníček.
Chvojnov – na základě požadavků občanů navrhuje ÚP rozšíření ploch bydlení ve vazbě na stávající zástavbu (větší
ucelená plocha na východním okraji Chvojnova, dále na jižním okraji pod objektem stávající pily a malé rozšíření
stávající obytné zástavby u centra západním směrem).
Útěchovičky – na příjezdu od Chvojnova je situován fungující objekt zemědělské výroby, který bude u silnice doplněn o
plochu smíšenou obytnou venkovskou. Další rozšíření sídla o plochy bydlení bude realizováno na jižním okraji zástavby
a podél silnice směrem na Rybníček, kde bude zástavba zakončena plochou zemědělské výroby.
Rybníček – návrhové plochy se týkají pouze doplnění a rozšíření stávající zástavby pro bydlení.
Janovice
Janovice – plochy bydlení jsou posíleny návrhem na západním a jižním okraji obce.
Ostrovec – plochy bydlení jsou posíleny návrhem jižně od silnice na Rohovku.
Hutě – na základě požadavků občanů jsou rozšířeny plochy pro rekreaci.
Lešov
Plochy pro rozvoj bydlení jsou situovány v návaznosti na stávající zástavbu, a to v severozápadní části obce, objekty a
pozemky by se zde měly přizpůsobit proporcemi okolním.
Lipice
V severní části obce jsou navrženy plochy smíšené venkovské jižně zemědělského areálu. Nežádoucí průjezd areálem po
účelové cestě z místní části Pejškov je eliminován návrhem místní komunikace zaústěné na silnici III/01932 nad obcí.
Další zemědělský areál (rodinná farma) je na východním okraji zástavby, je rovněž navržen k rozšíření. Pod ním směrem
k silnici je za oddělujícím pásem zeleně navrženo doplnění zástavby o plochy bydlení a smíšené. Stávající obytná
zástavba na jihozápadně bude uzavřena ze záhumenní strany novou komunikací pro obsluhu návrhových ploch
venkovského bydlení. Pro doplnění občanského vybavení o fotbalové hřiště byla zvolena plocha západně obce. Jeho
realizace je podmíněna terénními úpravami. Objekt bývalé školy je navržen k využití pro bydlení.
Myslotín
Severně obce je navržena přeložka silnice I/34, přeložku od zástavby odcloní navržené plochy smíšené – přírodní. Dle
ÚP se bude pokračovat se započatou výstavbou RD na severozápadním okraji obce. Dále bude doplněna zástavba ve
stávajících plochách venkovského bydlení v jižní části obce – podél místní komunikace směrem k silnici III. třídy č.
11252 Pelhřimov – Libkova Voda. Vzhledem ke stísněným prostorovým poměrům a nutnosti příp. asanace je ponecháno
problematické napojení u rybníka na tuto komunikaci beze změny. Pro zkvalitnění životního prostředí je ve středu obce
pod návesním rybníkem navržena plocha veřejné zeleně s možností situování drobného mobiliáře.
9
Nemojov
U silnice na Radňov jsou postaveny nové rodinné domy, územní plán navrhuje rozšíření ploch bydlení v severním
sousedství stávající zástavby.
Pejškov
Zástavba bude doplněna o plochy pro bydlení v jižní části. Rozsáhlý historický statek napravo při vjezdu do obce ÚP
ponechává pro účely bydlení, předpokládá se jeho rekonstrukce.
Pobistrýce
V jihovýchodní části sídla je stabilizována plocha zemědělské výroby. V severní části v návaznosti na stávající zástavbu
navrhuje ÚP její doplnění o plochu bydlení.
Radětín
Centrum místní části tvoří prostranství – okrouhlá náves s kapličkou, jejíž plně vyasfaltovanou plochu navrhuje ÚP
předláždit a doplnit stromy. Vzhledem k příznivé poloze v bezprostřední blízkosti města Pelhřimova je navržen dostatek
ploch pro rozvoj, a to jak v severní části v návaznosti na stávající zástavbu podél cesty na Krasíkovice (bydlení), tak pod
jižně obcí mezi silnicí III. třídy a účelovou cestou (cyklostezkou). Návrh bydlení je doplněn o plochy pro sport a
občanské vybavení. Nová zástavba je v sídle navržena tak, aby ji bylo možno obsloužit ze stávajících tras komunikací.
Cca 2/3 zástavby obce jsou dle dokumentace ZÚR kraje Vysočina zasaženy vedením koridoru územní rezervy pro zvn
400kVA. Bylo dohodnuto zúžení koridoru v zastavěném území, dle územním plánem zpřesněného trasování vedení zvn.
Radňov
Jádrem místní části je náves okrouhlého tvaru. Jako doplnění obytné zástavby navrhuje ÚP plochu bydlení navazující na
východní okraj zástavby. Celým k.ú. od severu k jihu prochází silnice III/11244, značně zatížená nákladní dopravou
z lomu v severní části katastru.
Severovýchodě se nachází osada Hartlíkov s objekty bydlení, stav zůstává stabilizovaný.
Skrýšov
Směrem k Pelhřimovu je navržena kapacitní výstavba rodinných domů – v severovýchodní části obce se jedná o návrh
ÚP, severozápadně je situována územní rezerva. Při okrouhlé návsi s kapličkou v jižní části obce je navrženo doplnění
vesnického bydlení malého rozsahu.
Služátky
Sídlo je velice udržované s výhodnou polohou v blízkosti města Pelhřimova, záměrem je zachovat jeho současný
charakter bez zásahů do stávající struktury obce. Pro rozvoj bydlení jsou navrženy dvě větší ucelené plochy – na severní
straně silnice III/03415 a na jihozápadním okraji zástavby směrem na Služátecký Mlýn (dopravně bude obsloužena
protažením stávající místní komunikace).
Stávající motorest u silnice na Humpolec bude směrem k rybníkům posílen o plochy pro sport a tělovýchovu.
Starý Pelhřimov
Zástavba místní části je v současné době proťata trasou silnice I/19 a trasami vedení vvn a vn s jejich ochrannými pásmy
– územní plán navrhuje přeložení těchto bariér severně sídla. Dále navrhuje nové komunikační propojení Starého
Pelhřimova s Pelhřimovem, s využitím trasy stávající polní cesty vedoucí k ulici F. Bílka. Od sídliště Pražská
v Pelhřimově vede do Starého Pelhřimova historická úvozová cesta, která je dnes důležitou procházkovou trasou, bude
rehabilitována a budoucí obchvat I/34 na Jindřichův Hradec podejde podchodem. Další historická komunikace – „umrlčí
cesta“ vedoucí do Myslotína je návrhovou trasou, doplňující stávající síť cyklostezek na Pelhřimovsku.
Jižně od stávající silnice I/19 je vybudován motorest, v jehož sousedství budou rozvíjeny funkce smíšené venkovské.
V centrální části sídla je navržena dostavba RD s doplněním o plochy pro bydleni v nízkopodlažních bytových domech.
Zahrádkářská kolonie v západní části sídla bude postupně zastavěna (zčásti je zařazena do návrhových ploch bydlení,
zčásti do územních rezerv). Sousedící bytové domy jsou stabilizovány. V západní části sídla je za stávající
zahrádkářskou kolonií navržena plocha občanské vybavenosti – uvažuje se zde s realizací dalších ubytovacích kapacit
(penzion) a také s vybudováním hřiště. Výstavba rodinných domů započatá v jižní části sídla bude dále pokračovat
jihozápadním směrem.
Strměchy
Strměchy – ÚP navrhuje doplnění stávající zástavby o plochy bydlení na západním a východním okraji obce a o malé
plochy pro drobnou výrobu a občanské vybavení. Pozemek východně od obce, na němž stojí zemědělský objekt
s vyhlášeným OP bude zahrnut do ploch zemědělské výroby.
Na severní straně cesty na Jelcovy Lhotky je situován zemědělský areál – zůstává stabilizován. Samota u cesty do
Stříteže pod Křemešníkem bude doplněna o plochu zemědělské výroby.
V osadě Horní Strměchy nejsou navrženy žádné rozvojové plochy – stav je stabilizován na bydlení.
V osadě Jelcovy Lhotky jsou na základě požadavků občanů navrženy rozvojové plochy bydlení v bezprostřední
návaznosti na stávající zástavbu.
V osadě Kocourovy Lhotky nejsou navrženy žádné rozvojové plochy – stav je stabilizován na bydlení.
10
Vlásenice
Střed obce zůstává stabilizovaný, rozvojové plochy rozšiřují obytnou zástavbu na severním okraji. Větší plocha pro
bydlení je situována u cesty k železnici, další doplňují prostor jihozápadně od centra obce. Zde jsou doplněny i plochy
pro sport a rozšířeny plochy pro zemědělskou výrobu. Pod obcí poblíž toku Želivky je navržena malá čistírna odpadních
vod.
Vlásenice-Drbohlavy
Rozvojové plochy bydlení jsou situovány do proluk a okrajových poloh stávající zástavby. Jižním směrem od zástavby je
navržena větší plocha pro zemědělskou výrobu. Všechny rozvojové plochy jsou dopravně obslouženy ze stávajících
komunikací. V prostoru před Mlýnským rybníkem bude umístěna malá čistírna odpadních vod.
C.2 Vymezení zastavitelných ploch
C.2.1 Zóna bydlení
Rozvojové plochy pro bydlení v bytových domech (BD) jsou směrovány pouze do jádrového území Pelhřimova a
omezeně do Starého Pelhřimova:
1. bydlení v bytových domech – Pražské Předměstí
2. bydlení v BD – za nemocnicí
3. bydlení v BD – Křemešnická
4. bydlení v BD – Hodějovická
17. bydleni v BD – Sdružená
ve Starém Pelhřimově je to plocha 9.
Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech (RD) městského typu (Pelhřimov):
5. bydlení v RD – městské Pražské Předměstí I
6. bydlení v RD – městské Pražské Předměstí II
7. bydlení v RD – městské Vlásenická
8. bydlení v RD – městské proluka
9. bydlení v RD – městské Na Výsluní
10. bydlení v RD – městské Jiřího Líra a Řemenovská
11. bydlení v RD – plocha sloučena s číslem 10, č. 11 vypuštěno
12. bydlení v RD – městské - u zahrádek
13. bydlení v RD – městské Polní Dvůr
14. plocha převedena na OV.1
15. bydleni v RD – Nábřeží rekordů a kuriozit
16. bydleni v RD – Lesní
17. viz bydlení v BD
18. bydlení v RD – Hodějovická
19. viz rekreace
20. bydleni v RD – Řemenovská
Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského typu jsou směrovány do samostatných místních částí,
kterým je tento typ zástavby vlastní. Zohledněny jsou možnosti daných částí i požadavky na jejich rozvoj. Jsou to
lokality v místních částech:
Bitětice: lokalita 1-3; Čakovice: lokalita 1-2; Hodějovice: lokalita 1-2; Houserovka: lokalita 4-5; Chvojnov: lokalita 1-8;
Jelcovy Lhotky: lokalita 1-3; Lešov: lokalita 1-3, Lipice: lokalita 1-5; Nemojov: lokalita 1; Ostrovec u Houserovky:
lokalita 3; Pejškov: lokalita 1-2; Pobistrýce: lokalita 1; Radětín: lokalita 1,3; Radňov: lokalita 1; Skrýšov u Pelhřimova:
lokalita 1-7; Služátky: lokalita 1-2; Starý Pelhřimov: lokalita 1-7, 9; Strměchy: lokalita 1-2, 5; Vlásenice u Pelhřimova:
lokalita 1-6; Vlásenice – Drbohlavy: lokalita 1-5; Janovice u Houserovky: lokalita 2-3; Myslotín: lokalita 1-5, 7
Bydlení (včetně návrhu) je také součástí ploch smíšených obytných (centrálních, městských a venkovských).
V těchto plochách významně přispívá k větší rozmanitosti území a oživuje je.
C.2.2 Rekreace
ÚP navrhuje podpořit rekreační potenciál města. V rámci organizované turistiky využít více i turistické cíle
v okolních obcích a lokalitu Křemešník. K tomu je nutno zajistit dobré dopravní spojení na př. posílením rekreačních
spojů a dle ÚP doplnit síť pěších a cyklistických tras.
ÚP navrhuje realizovat „Zelenou stezku“ kolem Bělé s vazbou na okolní plochy, stezku využívat pro jogging,
kolečkové brusle, doplnit ji např. v prostoru sportovního areálu a v tomto areálu ji ozelenit.
Navržena je plocha pro individuální rekreaci – zahrádkářskou osadu na jihozápadním okraji města (lokalita 19). Mimo
město Pelhřimov je navržena v místní části Ostrovec u Houserovky (lokalita 1,2).
Rekreace na plochách přírodního charakteru je v Pelhřimově navržena v severní části v návaznosti na smíšené obytné
plochy a plochy výroby, které budou touto plochou od sebe izolovány. Další taková plocha je navržena v západní části Pelhřimova a navazuje na obytnou čtvrť, kterou uzavírá a zároveň snižuje negativní vliv plánovaného
11
obchvatu města na tuto obytnou část.
Pro rekreaci bude sloužit i navržená plocha u rybníka – přírodního koupaliště v místní části Houserovka, v ÚP je
zařazena do ploch tělovýchovy a sportu OS (lokalita 8).
C.2.3 Občanské vybavení, sport (mimo veřejnou vybavenost)
Řešením ÚP je sledována podpora rozvoje občanského vybavení ve městě a to jak v Pelhřimově, tak v jeho
místních částech.
C.2.3.1 Zařízení tělovýchovná a sportovní
Stávající sportovní areály (ulice Nádražní, lokalita za Kalvárií, tenis v Městských sadech) budou zachovány, včetně
všech hřišť u škol.
ÚP umožňuje situování menších hřišť pro děti i v rámci bytové zástavby. V rámci městské zeleně pak realizaci Fit okruhů, inline stezek apod..
V Pelhřimově je dále navržena územní rezerva pro plochy sportu a tělovýchovy spolu s územní rezervou pro novou
základní školu – ve východní části města v lokalitě nad ulicí Řemenovskou.
Rozšíření ploch pro sport a tělovýchovu je navrženo v místní části Houserovka (lokalita 6, lokalita 8), Lipice (lokalita
10), Radětín (lokalita 5), Služátky (lokalita 4), Starý Pelhřimov (lokalita 15) a Vlásenice (lokalita 7):
Houserovka – rozšíření venkovního víceúčelového hřiště, venkovní víceúčelové hřiště + možnost koupání;
Lipice – venkovní fotbalové hřiště;
Radětín – venkovní víceúčelové hřiště;
Služátky – tenisový kurt, víceúčelové hřiště (zázemí motorestu);
Starý Pelhřimov – venkovní víceúčelové hřiště;
Vlásenice – venkovní víceúčelové hřiště.
C.2.3.2 Ubytování a veřejné stravování
Současný deficit přechodného ubytování navrhuje ÚP snížit výstavbou či rekonstrukcí širší škály zařízení: od kvalitního
hotelového (hotel vyšší kategorie – bývalá Rekrea), ubytování v penzionech, motorestech, až po přenocování ve stanu.
V zástavbě města je možno doplnit malé ubytovací kapacity formou penzionů i v plochách bydlení (omezeno kapacitou).
Provozovny veřejného stravování lze situovat zejména v plochách občanského vybavení komerčního (OM, OK) i
v plochách smíšených obytných (SC, SM, SV). Situace bude ovlivňována trhem.
C.2.3.3 Obchodní síť
ÚP umožňuje rozšířit obchodní síť města dle nabídky a poptávky po obchodních zařízeních a službách. Záměrem je
posilovat rozumnou míru koncentrace obchodních služeb do center různé velikosti. Hierarchie obchodních center může
spoluvytvářet rytmus městských prostorů a jejich gradaci.
V částech města, kde došlo výstavbou silničních průtahů případně supermarketů k narušení uličních front a městských
prostorů (ulice Nádražní, Průběžná, Pražská) navrhuje ÚP zajistit po realizaci přeložek státních silnic úpravu parteru
ulic. Nutno prověřit podrobnější dokumentací.
C.2.3.4 Nevýrobní a opravárenské služby
Územní plán města stanovuje podmínky pro situování služeb všeho druhu obecně – situace bude ovlivňována trhem.
Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány do centra města a pro lepší dostupnost případně i do jeho
okrajových částí. Drobné řemeslné provozovny a služby budou většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci
obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat
životní prostředí.
Doplnění čerpacích stanic pohonných hmot (ČSPH) je možné ve vazbě na přeložky silnic I/19 a I/34 v plochách
dopravy.
Město má ve východní části hřbitov o rozloze cca 3,7 ha s obřadní síní. ÚP navrhuje rozšíření plochy hřbitova o cca 2,20
ha (formou lesoparku).
C.2.4 Výroba a skladování
Územní plán navrhuje rozšíření ploch pro výrobu v souladu s dosud známými záměry.
C.2.4.1 Výroba a skladování – lehký průmysl
Plochy lehké průmyslové výroby a skladování s případným negativním vlivem za hranicí vlastních pozemků a vysokým
podílem kamionové dopravy budou situovány v průmyslových zónách:
•
prostor východně a západně ulice Nádražní,
•
na tento prostor navazující prostor ulice Myslotínské a ulice K Silu.
Oba prostory zůstanou zavlečkovány a budou částečně rozšířeny. V souladu s dosud platným ÚP je pro další
průmyslovou výrobu navržen prostor jižně ulice Skrýšovské, včetně specifické plochy pro fotovoltaickou elektrárnu.
12
ÚP navrhuje přestavbu průmyslového areálu v ulici Křemešnické s posouzením budoucí náplně území. Ulice Wolkerova,
která tvoří severní hranici areálu by měla být rozšířena a doplněna alejí (jedná se o hlavní pěší trasu ze středu města ke
hřbitovu). Součástí ploch navržených k přestavbě jsou rovněž řadové garáže v této ulici.
C.2.4.2 Výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
ÚP navrhuje rozvoj těchto ploch v jižní části města Pelhřimova směrem na Vokov a Rynárec.
Dále navrhuje ÚP intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro drobnou výrobu
nezemědělskou a výrobní služby.
C.2.4.3 Zemědělská výroba
Plochy zemědělské výroby budou rozšířeny v místní části Vlásenice-Drbohlavy, Vlásenice u Pelhřimova, doplněny
v Lipici, Útěchovičkách a místní části Strměchy.
Je navrženo ozelenění zástavby stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru (zejména objektů, které nectí
historicky vzešlé měřítko zástavby) tak, aby se zlepšilo jejich začlenění do krajiny.
C.2.4.4 Lesní hospodářství
Převážná většina lesů v území je zařazena do kategorie lesů hospodářských. Hospodaření v lesích není územím plánem
zásadně ovlivněno. Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se pravděpodobně promítne do změny
dřevinné skladby některých lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES ve prospěch geograficky původních dřevin.
Nové plochy lesa jsou navrhovány na výměře 1,04 ha na k.ú. Starý Pelhřimov.
PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, ÚP PELHŘIMOV (město Pelhřimov)
13
Číslo
plochy
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
Z 12
Z 13
Z 14
Z 15
Z 16
Z 17
Z 18
Z 19
Z 20
Z 21
Z 23
Z 24
Z 25
Z 26
Z 27
Z 28
Z 29
00
Z 30
Z 31
00
Z 34
Z 35
Funkce
kód
BH
BH
BH
BH
BI
BI
BI
BI
BI
BI
BI
BI
OV.1
BI
BI
BH
BI
RZ
BI
OV
OM
OM
OM
OM
OM
OM
OH
PV
SM
SK
DS
TI
VL
využití
bydlení v byt. domech - Pražské Předměstí
bydlení v BD - za nemocnicí
bydlení v BD - Křemešnická
bydlení v BD - Hodějovická
bydlení v RD - městské Pražské Předměstí I
bydlení v RD - městské Pražské Předměstí II
bydlení v RD - městské Vlásenická
bydlení v RD - městské proluka
bydlení v RD - městské Na Výsluní
bydlení v RD - městské Jiřího Líra
bydlení v RD - městské - u zahrádek
bydlení v RD - městské Polní Dvůr
občanské vybavení
bydleni v RD - Nábřeží rekordů a kuriozit
bydleni v RD - Lesní
bydleni v BD
bydleni v RD - Hodějovická
rekreace - zahrádkářské osady
bydlení v RD - městské
občanské vybavení - veřejná vybav. Řemenovská
občanské vybavení - malá komerční u NS Billa
občanské vybavení - malá komerční Alfatex
občanské vybavení - malá komerční Nádražní
občanské vybavení - malá komerční
občanské vybavení - malá komerční
občanské vybavení - malá komerční
občanské vybavení - rozšíření hřbitova
plochy veřejných prostranství celkem
smíšené obytné městské sever
smíšené obytné komerční Humpolecká
dopravní infrastruktura silniční
technická infrastruktura - zařízení na sítích
výroba - lehký průmysl u Agrozetu
Plocha [m2]
Bx
32 100
74 996
45 149
2 384
25 529
19 177
47 639
3 729
24 444
14 049
10 764
25 573
Ox
podle funkčního využití
Px
Sx
Dx
Tx
Vx
Zx
Nx
3 497
2 063
1 607
2 541
1 380
4 185
6 684
4 854
4 202
10 808
4 849
1 568
1513
21 954
76 530
53 819
3 380
241 307
428
46 500
14
Z 36
Z 37
Z 38
Z 39
Z 40
Z 41
Z 42
Z 43
Z 44
Z 45
Z 46
Z 47
Z 48
Z 49
Z 51
Z 52
Z 53
Z 54
Z 55
Z 56
Z 58
Z 59
Z 60
VL
VL
VL
VD
VD
VD
VD
VD
VD
VX
VZ
OK
OS
VD
OK
BI
OV
OK
SM
VD
VL
VD
VD
výroba
výroba
výroba - lehký průmysl jihovýchod
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - specifická (fotovoltaika)
výroba - zemědělská
občanské vybavení - komerční
občanské vybavení - tělovýchova a sport
výroba - drobná a řemeslná výroba
občanské vybavení - komerční
bydlení v RD - městské
občanské vybavení - veřejná vybavenost
občanské vybavení - komerční
smíšené obytné městské sever
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
K1
K2
K3
K4
K5
K7
K8
K9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
VV
VV
ZS
NSlprz
NSlprz
NSlprz
NP
NSlpvz
NSlpvz
NSlprz
NSlpvz
NSlpvz
NSlprvz
NSlprz
plochy vodní a vodohospodářské
plochy vodní a vodohospodářské
zahrada
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
28 325
16 100
133 279
8 895
17 545
42 463
14 834
16 566
35 893
81 699
14 074
15 755
9 429
6 960
5 711
1 125
2 479
9 288
16 205
2 960
335
5 531
9 279
2494
33492
14982
177582
19543
35497
14798
52464
80557
17803
219651
21343
15
K 16
K 17
K 18
K 19
K 20
K 21
K 22
K 23
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
NSlpvz
NSlpvz
ZV
NP
NP
NP
NP
NP
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
zeleň veřejná
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
Celkem
Celkem
56126
44230
3031
33653
9749
4380
3763
712
338 434
všechny návrhové plochy
102 591
76 530
73 404
241 307 428
481 238
2 494
843 356
2 159 782
16
PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, ÚP PELHŘIMOV (místní části)
Číslo
plochy
Funkce
kód
využití
Plocha [m2]
Bx
Benátky
občanské vybavení - malá komerční
plocha přestavby
Z1
P1
OM
OM
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
Bitětice
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSprz smíšené plochy nezastavěného území
NP
plochy přírodní
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
BV
BV
OV
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
K7
K8
Hodějovice
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
NSprz smíšené plochy nezastavěného území
NSpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
Z4
Z5
Z6
Z8
BV
BV
OS
OS
Čakovice
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení
Houserovka
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - tělových. a sport
občanské vybavení - tělových. a sport
Ox
Rx
podle funkčního využití
Sx
Dx
Tx
Vx
Zx
Nx
7 327
10 564
9 432
8 086
29 074
15 257
6 047
7 585
3 005
748
6 069
4 328
1 322
50 905
6 328
46 062
37 834
47 006
34 816
2 416
483
24 121
17
K9
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Chvojnov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené obyt. venkovské
výroba a skladování - zemědělská výroba
zeleň soukromá a vyhrazená
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
K 16
K 17
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
SV
VZ
ZS
NSprvz
NSlpvz
NSpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
Z1
Z2
Z3
K4
K5
Jelcovy Lhotky
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
Lešov
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
BV
Lipice
bydlení v RD - venkovské
79 229
1 950
9 485
25 750
899
10 573
2 318
3 804
3 140
1 581
4 617
3 420
18 122
37 067
9 730
35 497
7 761
82 981
5 943
3 741
1 448
9 194
7 998
8 613
4 843
13 788
55 431
138 288
53 624
2 795
18
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
BV
BV
BV
BV
SV
SV
SV
VZ
OS
NSlprvz
NP
NSlpz
NP
NSpz
Z1
K2
Nemojov
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
K5
RI
RI
BV
VV
Ostrovec u Houserovky
individuální rekreace
individuální rekreace
bydlení v RD - venkovské
plochy vodní a vodohospodářské
Z1
Z2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
BV
BV
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
Pejškov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
BV
Pobistrýce
bydlení v RD - venkovské
Z1
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené obyt. venkovské
smíšené obyt. venkovské
smíšené obyt. venkovské
zemědělská výroba
sport rekreace
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
669
7 465
6 633
5 343
7 156
10 621
1 556
3 848
12 496
46 767
10 900
36 246
14 045
7 235
9 700
41 224
3 100
922
4 498
9 008
5 007
12 456
11 899
49 679
11 781
68 450
47 944
5 168
19
Z1
Z3
Z4
Z5
K6
BV
BV
OM
OS
NSlprvz
Radětín
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
občanské vybavení - tělových. a sport. Zařízení
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
K2
K3
K4
K5
K6
BV
NSprvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpz
Radňov u Rynárce
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
K4
K5
K6
K7
Skrýšov u Pelhřimova
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NP
plochy přírodní
Z1
Z2
Z3
Z4
K5
Služátky
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
OM
občanské vybavení - malá komerční zařízení
OS
občanské vybavení - tělových. a sport. Zařízení
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
BV
BV
Starý Pelhřimov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
8 512
26 048
2 135
2 407
12 256
2 702
12 707
20 281
53 140
17 429
24 434
7 890
13 076
6 655
16 519
5 353
2 455
9 311
140 884
33 838
38 796
37 706
13 880
17 072
10 463
21 448
131 305
32 583
11 931
20
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
Z 13
Z 14
Z 15
Z 15
K 14
K 15
K 16
K 17
K 19
BV
BV
BV
BV
BV
SV
BH
OM
SV
BV
OS
OS
NSlprz
VV
NSpvz
NSlprz
NSlprvz
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené obytné venkovské
bydlení v BD
občanské vybavení - malá komerční zařízení
smíšené obytné venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - tělových. a sport
občanské vybavení - tělových. a sport
smíšené plochy nezastavěného území
plochy vodní a vodohospodářské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
K 20
NL
plochy lesní
Z 00
Z 00
DS
PV
dopravní infrastruktura - silniční
veřejná prostranství
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
K9
K 10
K 11
K 12
BV
BV
OM
VL
BV
VZ
VZ
OM
VZ
NSlprvz
NSlpvz
NSlprvz
NSlprvz
Strměchy
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
výroba a skladování - lehký průmysl
bydlení v RD - venkovské
výroba a skladování - zemědělská výroba
výroba a skladování - zemědělská výroba
občanské vybavení - malá komerční zařízení
výroba a skladování - zemědělská výroba
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
18 087
13 650
9 200
2 000
12 321
23 764
7 628
2 452
17 677
9 168
2 365
2 365
13 606
8 332
13 630
988
10 389
2 318
5 887
3 638
1 690
12 540
6262
4622
2 480
647
19 571
17 521
45 914
33 535
21
K 13
K 14
K 15
K 16
NSlpvz
NP
NSlpvz
NSlpvz
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
BV
BV
BV
BV
BV
BV
OS
VZ
NSprz
NSlpvz
NSlpz
NSlpvz
NSprvz
NSlpvz
Vlásenice u Pelhřimova
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - tělových. a sport
výroba a skladování - zemědělská výroba
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z7
BV
BV
BV
BV
BV
VZ
Vlásenice - Drbohlavy
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
výroba a skladování - zemědělská výroba
6 940
4 142
6 148
6 739
7 531
Z2
Z3
K4
BV
BV
VV
Janovice u Houserovky
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
plochy vodní a vodohospodářské
7 859
1 475
Z1
Z2
Z3
BV
BV
BV
Myslotín
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
K9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
37 148
20 502
52 811
19 405
6 911
2 758
15 860
2 351
2 936
7 475
2 352
1597
9 522
11 302
3 910
21 719
21 789
9 894
21 810
4 256
3 326
3 143
22
Z4
Z5
Z7
Z8
Z9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
K 16
BV
BV
BV
OM
DS
NSpz
NSprz
NSprz
NSprz
NSprvz
NSlprz
NSlpvz
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
dopravní infrastruktura - silniční
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z 00
DS
dopravní infrastruktura - silniční
Celkem
Celkem
6 168
11 484
15 873
7 689
42 576
17 849
21 900
25 950
21 140
17 740
15 037
630 365
všechny návrhové plochy
104 969
4 022
62 355
0
0
45 093
3 420
2 188 517
3 038 741
23
C.3 Vymezení ploch přestavby
Plochy navrhované k přestavbě a revitalizaci jsou zakresleny ve výkrese č. 1 a 2 návrhu ÚP Pelhřimov:
• P1 – lokalita U elektrárny jihovýchodně památkové rezervace,
• P2 – lokalita Škrobárny Pelhřimov,
• P3 – lokalita drobné výroby v prodloužení ulice Krasíkovické,
• P4 – areál bývalého střediska zemědělské výroby a plochy drobné výroby v severní části města,
• P5 – přestavbové území pivovaru v sousedství Děkanské zahrady,
• P6 – P9 – přestavba řadových garáží na halové garáže a parkovací domy v různých částech města.
Z urbanistického hlediska je důležitá již zahájená revitalizace sídlištní zástavby (sídliště Pražská), dále již započatá
přestavba areálů dožívající výroby vč. výroby zemědělské v severní části Pelhřimova. Tato přestavba bude pokračovat.
C.4 Sídelní zeleň
Součástí koncepce rozvoje města v zastavěném území a v zastavitelných plochách je ucelený systém sídelní
zeleně tvořený jednak samostatně vymezenými plochami zeleně, jednak zelení zastoupenou v rámci jiných ploch.
Samostatně vymezené plochy sídelní zeleně jsou trojího typu:
ZV – zeleň na veřejných prostranstvích
ZS – zeleň soukromá a vyhrazená
ZP – zeleň přírodního charakteru
Zeleň na veřejných prostranstvích zahrnuje nejvýznamnější veřejně přístupné a parkově upravené plochy zeleně.
Většina stávajících stabilizovaných ploch zeleně na veřejných prostranstvích se nachází přímo ve městě. Patří k nim
především podstatná část Městských sadů, parková zeleň centrální části sídliště Na Pražské a kolem Strachovských
rybníků, děkanská zahrada, park na jihovýchodním konci třídy Legií a zeleň předpolí městského hřbitova. V místních
venkovských částech jsou zastoupeny spíše jen drobnější plochy zeleně na veřejných prostranstvích, obvykle
v návesních prostorech (typicky např. v Pejškově, Bitěticích, Lipici), nebo při okrajích zástavby (např. plocha u
kostelního areálu ve Chvojnově).
Koncepce systému sídelní zeleně počítá i s vytvořením několika nových ploch zeleně na veřejných prostranstvích – ve
vlastním městě za nemocnicí (u plánované bytové výstavby), mezi Bělou a hlavní křižovatkou pod nemocnicí, v části
stávajícího výrobního areálu mezi ulicemi Řemenovskou a Bezručovou a v ploše mezi Bělou a novou zástavbou
rodinných domů severně od silnice do Skrýšova (v jižní části města), z místních částí při severním okraji Skrýšova, v
Myslotíně, v Lipici a ve dvou plochách ve Starém Pelhřimově.
Zeleň soukromá a vyhrazená zahrnuje především významnější oplocené plochy soukromé hospodářsky využívané či
okrasné zeleně, které by nebylo vhodné zahrnovat do ploch stavebního typu (zejm. bydlení)
Z velké většiny jde o stávající stabilizované plochy, rozšířené zejm. v sídlech venkovského typu (plošně významněji
zejm. ve Chvojnově, Skrýšově, Pejškově, Bitěticích, Čakovicích, Hodějovicích, Služátkách, Lešově, Benátkách a
Janovicích).
Zeleň přírodního charakteru zahrnuje významnější plochy zeleně v zastavěném území, jejichž rozvoj je řízen
především přírodními procesy.
Nejvýznamnější stabilizované plochy tohoto typu se nacházejí v údolí Bělé ve městě a jeho nejbližším zázemí (odlehlejší
části Městských sadů, za sportovním areálem). Několik nových menších ploch tohoto typu je navrženo ve městě (zejm.
na jeho okraji – např. v návaznosti na Městské sady, v údolí Bělé), v rámci místních částí pak pouze v údolní poloze při
východním okraji místní části Strměchy.
Zeleň zastoupená v rámci jiných ploch není v územním plánu samostatně plošně vyjádřena, tvoří však důležitou
součást řady takových ploch. Zastoupení zeleně ve stávajících stabilizovaných plochách není územním plánem
regulováno.
Minimální podíl zeleně na terénu v zastavitelných plochách je uveden v kapitole A.6.4. – „Zásady prostorového
uspořádání sídla, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu“.
24
d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
D.1 Občanské vybavení, služby – veřejná infrastruktura
D.1.1 Výchozí údaje
Návrhový počet obyvatel (orientační údaj): až 21 000 k r. 2025, denní obyvatelstvo až 25 000 obyvatel
Koncepce veřejné občanské vybavenosti vychází v územním plánu města z požadavku na návrhový a denní
počet obyvatelstva dle schváleného zadání, které v některých případech konfrontuje s obecně používanými
urbanistickými ukazateli, doporučeními odborníků a s nejnovějšími poznatky o pravděpodobném budoucím
společenském vývoji v České republice.
D.1.2 Návrh
D.1.2.1 Vzdělání a výchova
Mateřské školy
Stávající mateřské školy budou respektovány (5 pracovišť).
Pro případ nárůstu obyvatel města je v územním plánu navržena plocha pro výstavbu nové mateřské školy v ulici
Řemenovské. Škola je situována ve východní části města, kde svým umístěním vyhoví požadavku dobré dostupnosti
z území východně ulice Průběžné a případně také uvolní kapacity v lokalitách stávajících mateřských škol v západní
části města. Sem pak budou spádovat děti z kapacitních rozvojových ploch pro bydlení v lokalitách na západním okraji
města.
ÚP navrhuje řešit novou MŠ univerzálně tak, aby ji bylo možno v případě nepříznivého populačního vývoje bez velkých
problémů změnit na stacionář pro seniory (protože provoz těchto zařízení je velmi podobný).
Základní školy
ÚP ponechává všechny stávající objekty k využití pro školství (Komenského, Krásovy Domky, Pražská a Osvobození).
V případě využití plošného rozvojového potenciálu města a nárůstu počtu obyvatel až na 21 000 je navržena územní
rezerva pro novou ZŠ (včetně plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení) v severovýchodní části města na konci
zástavby nad ulicí Řemenovskou.
Střední a odborné školy
ÚP respektuje stávající střední a odborné školy (gymnázium, obchodní akademie, střední škola včetně středního
odborného učiliště s internátem, soukromá hotelová škola) a nové objekty nenavrhuje.
D.1.2.2 Sociální služby
V Městských sadech je nově dokončen domov důchodců.
ÚP reaguje na novou zásadu - přesun geriatrické péče a sociálních služeb především do bytu nesoběstačné osoby,
poroste tedy poptávka po stacionářích pro seniory, které plní téměř stejnou funkci jako mateřské školy. Viz řešení
mateřských škol.
Kromě toho je třeba vytipovat několik budov a pozemků využitelných pro situování center sociálních a zdravotnických
služeb, jejichž funkci lze postupně upřesnit. Zásadou umístění je pokud možno integrace do zástavby města, aby se
zabránilo exkluzi klientů s omezeným akčním okruhem.
D.1.2.3 Zdravotní služby
Stávající vybavenost a dosavadní praxe ve zdravotnictví je vyhovující, ÚP stávající vybavenost respektuje (areál
Nemocnice Pelhřimov, sídla praktických a zubních lékařů, lékárny, a nenavrhuje nové plochy pro zařízení zdravotních
služeb.
D.1.2.4 Kultura
Jsou respektovány objekty Městského divadla v Solní ulici, kina Vesmír na třídě Legií, muzea a kulturního zařízení
(třída Legií), domu dětí a mládeže.
ÚP umožňuje doplnění kulturního zařízení dle potřeb v rámci ploch smíšených obytných centrálních i v plochách
smíšených obytných městského typu. Doplnění je většinou otázkou řešení na úrovni podrobnější dokumentace.
Doplnění zázemí stávajících zařízení se v ÚP plošně neprojevuje.
D.1.2.5 Veřejná správa
Veřejná správa funguje v Pelhřimově většinou ve vyhovujících prostorách s dobrou dostupností.
Město je centrem všech úřadů obce s rozšířenou působností, je sídlem soudu, finančního úřadu, Policie, Hasičského
záchranného sboru, hygienické stanice, veterinární správy, celní správy, katastrálního a pozemkového úřadu, správy
sociálního zabezpečení, pošty, úřadu práce, charity, bank a peněžních ústavů, pojišťoven, řady zájmových spolků a
organizací. V ÚP beze změny - jsou navrženy podmínky, umožňující v případě potřeby doplnění kapacit (viz kapitola
„Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“).
25
D.1.2.6 Ochrana obyvatelstva
Hasičské zbrojnice beze změny.
D.2 Koncepce dopravní infrastruktury
Dopravní řešení návrhu ÚP vychází z platné vyšší územně plánovací dokumentace, kterou jsou Zásady
územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR). V této ÚPD je navrhována přeložka silnice I/34 v úseku od Božejova po silnici
I/19 na severozápadním okraji Pelhřimova a dále přeložka silnice I/19 jako severní obchvat Starého Pelhřimova. Do
návrhu ÚP je zapracována podle podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena (v případě
obchvatu Starého Pelhřimova je dle požadavků dotčených orgánů zakreslen koridor pro situování přeložky v šířce
100m).
Ze ZÚR je převzata i přeložka silnice II/602, upravená podle Územního plánu Olešná. Přeložka této silnice je situována
mimo řešené území, znamená však změnu v zařazení vyřazeného úseku.
V souvislosti se změnou trasy silnice I/34 dochází k menším změnám v napojení silnice II/112 na tuto přeložku. Přeložka
silnice II/112 v jižní části řešeného území umožňuje lepší napojení na novou trasu silnice I/34. Přeložka silnice vychází
z již zpracované PD a návrh trasy na jižním okraji k.ú. Pelhřimova je koordinován s řešením na k.ú. Rynárec.
Návrh přeložek silnic I/19 a I/34 i II/112 ovlivňuje základní skelet silnic i místních komunikací.
Vyřazené úseky silnic I. třídy jsou pokud možno převáděny do sítě místních komunikací případně silnic III. třídy.
Vyřazený úsek silnice II/112 je převáděn do místních komunikací, vyřazený úsek silnice II/602 je převáděn do sítě silnic
III. třídy příp. místní komunikace (bude záležet na dalších jednáních s vlastníky dopravní infrastruktury).
Principem řešení je vytvoření ochranné obálky vlastního Pelhřimova sestávající ze silnice I/34 (západní obchvat +
severní úsek), silnice III. třídy v trase vyřazeného úseku silnice I/34 (východní trasa) a části silnice II/112 v nové trase na
jihu Pelhřimova. Tyto silnice vytvářejí ochranný okruh kolem jádrové části města Pelhřimova. Silnice III. třídy vedené
z vnějších stran na tomto okruhu končí. Uvnitř jsou jen místní komunikace.
Na silnicích III. tříd výraznější úpravy navrhovány nejsou.
Silnice II. a III. třídy tvoří spolu s významnými místními komunikacemi základní komunikační skelet města a jeho
místních částí.
Návrh ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Dopravně významnější jsou zařazeny
ve funkční skupině C. Jde především o komunikace, po kterých je vedena autobusová doprava, a komunikace, které jsou
významné pro obsluhu území. Dále jsou to vyřazené úseky silniční sítě v zastavěném území a některé komunikace
v rozvojových plochách, zejména průmyslových nebo smíšených, a jejich připojení na silniční síť. Ostatní místní
komunikace jsou ve funkční skupině D1. Do místních komunikací jsou zařazeny některé vyřazené úseky krajských
silnic. V síti místních komunikací jsou navrženy úpravy, které zlepšují poměry v centru Pelhřimova nebo, vytvářejí
ochrannou obálku města na západní straně a které zpřístupňují či propojují části města určené k zastavění.
Navrženy jsou nové místní komunikace funkční skupiny C a D1 pro dopravní obslužnost nových lokalit bydlení.
Stávající místní komunikace budou šířkově a směrově upraveny pouze v nezbytné míře.
Pro zpřístupnění centra města Pelhřimova jsou navrhované samostatné pěší trasy. Část navrhovaných i stávajících tras
pro pěší lze využívat i pro cyklistickou dopravu.
Cyklistická doprava bude využívat stávajících značených cyklotras, vedoucích po silnicích III. třídy a místních
komunikacích. Síť cyklotras je doplněna o novou trasu spojující Pelhřimov se Starým Pelhřimovem. Pro další doplnění
systému cyklotras nejsou v ÚP navrhována žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající
místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství.
Doprava v klidu (parkování a garážování vozidel) je řešena pro stupeň motorizace 1 : 2,5. Využívány jsou stávající
odstavné a parkovací plochy doplněné o navrhovaná parkoviště a garážovací či parkovací vícepodlažní objekty. Všechny
nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. U RD je to garáž na vlastním
pozemku, u BD pak z 60 % garáže integrované s obytnými objekty a ze 40 % parkoviště. Všechny komerční, výrobní a
skladovací areály musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. V řešení dopravy v klidu je eliminován deficit
v počtu parkovacích míst především návrhem parkovacích objektů.
Významné dopravní stavby jsou navrženy jako veřejně prospěšné stavby.
Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava železniční i doprava autobusová. Autobusová doprava
linková (regionální) i městská budou v rámci integrovaného dopravního systému optimalizovány jak ve svých trasách,
tak v polohách zastávek s cílem jednotných zastávek a nástupních hran pro shodné směry. Centrálním přestupním uzlem
bude autobusové nádraží, železniční stanice Pelhřimov je v docházkové vzdálenosti, není ale svojí polohou ani
významem tratě vhodná pro vytvoření autobusového terminálu.
S úpravami v železniční dopravě návrh ÚP neuvažuje.
26
D.3 Vodní hospodářství
D.3.1 Vodní toky a plochy
- realizovat úpravy toků vyplývající z povodňových plánů, které má město zpracované v souladu se zákonem č.
254/2001 Sb. v pozdějším znění včetně prováděcích vyhlášek;
- doplnit ochranu kanalizace před splachy z polí vybudováním poldru nad západní zástavbou včetně záchytných příkopů
v městské části Pelhřimov;
- u ostatních městských části je třeba podrobnějších posouzení místních podmínek.
D.3.2 Zásobování vodou
V městské části Pelhřimov a místní části Starý Pelhřimov
- pro novou zástavbu včetně průmyslové zóny postačí rozšíření stávajících řadů;
- postupně rekonstruovat starší řady a řady s malými dimenzemi potrubí (stávající DN 50-75) i s ohledem na požární
normy;
- aktualizovat PRVK, který počítá se snížením počtu obyvatel a tedy i nižší spotřebou.
V místní části Skrýšov je navržena výměna azbestocementového potrubí za plast. V ostatních místních částech současný
stav zůstane zachován, do menších rozvojových ploch stačí jen rozšířit vodovodní síť.
Je třeba korigovat vyhlášené III. PHO vodního zdroje Švihov, které bylo vyhlášeno dle původního zákona 138/73 Sb. ale
v novém zákoně 254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění, již není.
D.3.3 Odkanalizování území
V městské části Pelhřimov a místní části Starý Pelhřimov
- aktualizovat generel kanalizace s ohledem na nařízení vlády č. 61/2003 S. v platném znění (zvýšené nároky
na čistotu toků) vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. zranitelnou oblast dle § 33 zákona 254/2001 Sb., vodní
zákon v platném znění (příp. následnou legislativu týkající se této oblasti a nahrazující původní zákony);
- do nových rozvojových ploch postačí rozšířit převážně oddílnou kanalizaci;
- postupně rekonstruovat starší kanalizace s ohledem na stáří a stavební stav;
- dodržovat zejména § 20, 21 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (příp.
následnou legislativu týkající se této oblasti a nahrazující původní vyhlášku) a co nejvíce srážkových vod
zadržet na zastavovaném území (zdrže, vsaky ap.);
- ochránit kanalizaci na odlehčovacích komorách před zvýšenými průtoky v řece Bělé jako součást
protipovodňových opatření.
V místní části Benátky je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV (malá ČOV).
V místní části Bitětice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV.
V místní části Čakovice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV s odpadem do Hejlovského
potoka.
V místní části Hodějovice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV s odpadem do místní vodoteče.
V místní části Houserovka je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a u jednotlivých
objektů vybudovat DČOV (domovní ČOV).
V místní části Chvojnov je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o stabilizační nádrž s aerací
a u jednotlivých objektů vybudovat DČOV.
V místních částech Janovice a Ostrovec je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací pod
Janovicemi, která by byla společná i pro Ostrovec, kde je stávající kanalizace nevyhovující. U jednotlivých objektů
vybudovat DČOV (domovní ČOV).
V místních částech Jelcovy a Kocourovy Lhotky současný stav zůstane zachován.
V místní části Lešov je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o stabilizační nádrž s aerací a u
jednotlivých objektů vybudovat DČOV. Na tuto kanalizaci napojit pokud možno i chaty v zástavbě obce.
V místní části Lipice je navrženo využití stávající kanalizace jako dešťové a vybudování nové splaškové kanalizace,
ukončené v nové MČOV pod zástavbou.
V místní části Myslotín je navržena nová oddílná kanalizace s napojením splaškové kanalizace na ČOV Pelhřimov.
V místní části Nemojov je navržena nová oddílná kanalizace s ukončením splaškové kanalizace do nové MČOV pod
zástavbou.
V místní části Pejškov je navržena nová oddílná kanalizace s ukončením splaškové kanalizace do nové MČOV pod
zástavbou.
V místní části Pobistrýce je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a odpadem do místní vodoteče.
V místní části Radětín současný stav bude zachován.
V místní části Radňov je navrženo využít stávající kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci,
ukončenou v nové MČOV pod zástavbou.
27
V místní části Rybníček - současný stav zůstane zachován.
V místní části Skrýšov je navrženo využít stávající kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci
s čerpáním výtlakem do kanalizace v Pelhřimově (na ČOV Pelhřimov). Návrhové plochy na svazích se spádem
k Pelhřimovu budou odkanalizovány gravitačně přímo do Pelhřimova.
V místní části Služátky je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a dočistěním
v biologickém rybníku, u jednotlivých objektů vybudovat DČOV.
V místní části Strměchy je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a dočistěním
v biologickém rybníku, u jednotlivých objektů vybudovat DČOV.
V místní části Útěchovičky zůstane zachován současný stav.
V místní části Vlásenice je navrženo využít stávající kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci
ukončenou v nové MČOV pod zástavbou.
V místní části Vlásenice-Drbohlavy je navrženo vybudovat novou oddílnou kanalizaci a splaškovou kanalizaci ukončit
v nové MČOV pod zástavbou.
D.4 Energetika
D.4.1 Zásobování plynem
V městské části Pelhřimov a místní části Starý Pelhřimov
- do rozvojových ploch rozšířit především STL plynovody a ve stávající zástavbě, kde není CZT, nahradit
vytápění tuhými či tekutými palivy zemním plynem (včetně kotelny K1).
V místní části Skrýšov prodloužit STL plynovod od RS Polní Dvůr po zástavbu a vybudovat rozvody v zástavbě STL. V
ostatních místních částech, značně rozptýlených, zůstane zachován současný stav.
D.4.2 Zásobování teplem
V městské části Pelhřimov
- do nových rozvojových ploch podél všech rozvodů rozšířit systém CZT. Zásobování objektů (hromadná
výstavba) teplou vodou - zásobování je možné z centrální teplárny, ale i jinými zdroji.
V ostatních částech města zůstane individuální zásobování teplem a teplou užitkovou vodou.
D.4.3. Produktovody
Nejsou územím vedeny.
D.4.4 Nadřazené sítě a zařízení vvn
Síť zvn 400 kV:
Řešeným územím prochází návrhový koridor pro plánované vedení napěťové hladiny 400 kV a sice dvojité vedení zvn
406/407 Kočín – Mírovka.
Tato trasa byla převzata z dokumentace zpracované firmou EDWIN BOHEMIA s.r.o. Trasa byla na k.ú. obce Radětín a
Strměchy upravena tak, aby co nejméně omezovala rozvoj obce.
Síť vvn 220 kV:
Koncepce sítě 220 kV zůstane v návrhovém období ÚP beze změn.
Síť vvn 110 kV:
Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 110 kV a sice vvn 1358 Pelhřimov – Pacov a severně pak vvn 1359
Pelhřimov – Humpolec.
Dle ZÚR kraje Vysočina byly převzaty návrhové koridory pro vedení napěťové hladiny 110 kV a sice posílení vazby
Pelhřimov – Pacov, Pelhřimov – Humpolec a Pelhřimov – Tábor. E.ON Distribuce, a.s. však výstavbu nových vedení
110kV neplánuje a posílení vazby bude realizováno zdvojením stávajících jednoduchých vedení ve stávajících trasách a
držení těchto návrhových koridorů nadále nepožaduje.
Koncepce sítě 110 kV zůstane v návrhovém období ÚP beze změn.
V návrhovém období ÚP se počítá, v rámci dopravního řešení severního obchvatu Starého Pelhřimova (silnice I/19),
řešení křižovatky silnic I/34, I/19, II/112 a nově navržené křižovatky na silnici I/19 za Starým Pelhřimovem, s přeložkou
vedení 110 kV Pelhřimov – Pacov. Trasa vedení 110 kV byla navržena s ohledem na prostorové dispozice, stávající a
navrženou zástavbu.
D.4.5 Sítě a zařízení vn 22 kV
V řešeném území je ve městě Pelhřimově a v místních částech vybudováno volné vedení vn 22 kV do
trafostanic, ve středu města je vedení kabelizováno v několika trasách.
Pro napojení nové zástavby bude rozšířena kabelová síť vn a vybudovány nové trafostanice, označené ve výkrese
energetiky jako TRZ. Tam, kde bude z prostorových důvodů možné napojení venkovním vedením, budou i trafostanice
jako venkovní, jinak se předpokládá výstavba kioskových stanic.
28
Pelhřimov, Starý Pelhřimov
V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a dle řešení komunikací v severní a
severozápadní části města Pelhřimov a ve Starém Pelhřimově, nutné provést přeložku stávajícího venkovního vedení.
Nová trasa je vedena kabelem v souběhu s komunikací. Trasy kabelů budou sledovat navrženou uliční síť nové zástavby.
Plochy podnikání a výroby budou napojeny ze sítě vn 22 kV odběratelskými trafostanicemi. Protože není známo
konkrétní využití ploch, ani počet konkrétních podnikatelských subjektů, je nutné považovat počet a umístění nových
trafostanic pro zásobení těchto ploch pouze za orientační. Přesné umístění, provedení a řešení (trafostanice, vstupní
rozvodna, venkovní, zděná) bude stanoveno pro každý podnikatelský subjekt v lokalitě v rámci dalšího stupně
dokumentace pro územní a stavební řízení s ohledem na vývoj zatížení a rozvoje oblasti.
Houserovka
Pro napojení zástavby v jižní části obce je navrženo rozšíření sítě vn a výstavba nové trafostanice.
Chvojnov
Pro napojení zástavby ve východní části obce je navrženo rozšíření sítě vn a výstavba nové trafostanice.
Radětín
Pro napojení zástavby v jižní a severní části obce je navrženo rozšíření sítě vn a výstavba nové trafostanice v jižní části
obce.
Strměchy
Pro napojení zástavby ve východní části obce je navržena výstavba nové trafostanice, napojené na stávající vedení vn.
Skrýšov u Pelhřimova
Pro napojení zástavby v severní části obce je navrženo rozšíření sítě vn kabelovým vedením a výstavba nové
trafostanice.
Všeobecně: Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák.
458/2000 Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění).
Koncepce řešení napojení jednotlivých ploch je patrná z výkresové části dokumentace.
V ostatních místních částech nebude síť vn rozšiřována a navrhovaná zástavba bude napojena ze sítě nízkého napětí po
jejím rozšíření.
D.4.6 Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V
V návrhovém období ÚP bude provedeno rozšíření sítě nn do lokalit navržené zástavby. V zástavbě v Pelhřimově a
okolních obcích bude síť nn budována zemními kabely, případně koncepčně naváže na stávající stav.
D.4.7 Veřejné osvětlení
Pro nové lokality výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou distribuční síť nn - v částech,
kde bude prováděna kabelová rozvodná síť nn bude použito samostatných osvětlovacích stožárů, v případě venkovní sítě
bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav.
D.5 Spoje
D.5.1 Dálkové kabely
V návrhovém období ÚP se nepočítá s budováním nových tras dálkových optických kabelů a rovněž nedojde k
zásadnímu dotčení tohoto zařízení navrhovanou zástavbou.
V návrhu dochází ke střetu stávajícího dálkového optického kabelu s navrženou plochou pro zástavbu ve Skrýšově u
Pelhřimova. Proto je v ÚP řešena přeložka v tomto úseku trasy. Dále na ploše územní rezervy pro výstavbu RD v
lokalitě Polní Dvůr je třeba přeložit část trasy optického kabelu. Trasa budoucí přeložky je vedena podél budoucí místní
komunikace.
D.5.2 Rozvody MTS
S další výstavbou zařízení v návrhovém období Telefonica O2 nepočítá. Kapacita digitálních ústředen plně
vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě.
Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Plánuje se pouze pokládka
telekomunikačních kabelů, která zajistí dostatečnou telefonizaci. Plánovaná zástavba bude napojena na telefonní síť po
provedení rozšíření sítě v navržených lokalitách.
D.5.3 Radioreléové trasy
Územím prochází provozovaná radioreléová trasa (dále RR) Stražiště – Javořice, další RR trasy v různých
směrech, dále trasy Armády ČR. Dle stanoviska Českých radiokomunikací je požadavek na jejich ochranu. Rovněž
umístění staveb značné výšky jako např. větrných elektráren, situovaných blíže než 150 m od průběhu RR paprsku, musí
být předem posouzeno (odsouhlaseno) společností České radiokomunikace, a.s..
Ve městě Pelhřimov od objektu Policie ČR (Pražská ulice) vede radioreléový paprsek včetně OP jižním směrem k mostu
přes řeku Bělá (pod areálem spol. ICOM a.s.).
29
Vzhledem k tomu, že se území nachází v zájmové oblasti Armády ČR a přes katastr prochází RR paprsek Vojenské
ubytovací a stavební správy (VUSS) Pardubice s ochranným pásmem, musí být všechny stavby v tomto prostoru předem
zaslány VUSS k posouzení.
Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá, na základě konkrétních požadavků investorů v území.
e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny
v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi
E.1 Základní zásady uspořádání krajiny
Koncepce uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik území situovaného v převážně
lesozemědělské krajině Křemešnické vrchoviny a zájmů jeho trvale udržitelného rozvoje, včetně zájmu zachování
stávajících estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny a jejich dalšího rozvoje a podpory mimoprodukčních
funkcí krajiny.
Součástí koncepce uspořádání krajiny je především rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení
územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny a vytvoření podmínek pro její přiměřené
rekreační využití.
Prvořadým cílem koncepce je ochrana stávajících přírodně nejcennějších území – zejména zvláště chráněných území,
evidovaných lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů, lesních celků a přirozených až přírodě
blízkých úseků vodních toků. V těchto územích je v zásadě konzervován současný stav využití s předpokladem
případného dalšího posilování přírodních hodnot.
Do některých částí stávající neurbanizované krajiny v návaznosti na zastavěná území jsou situovány zastavitelné plochy
různých typů (zejm. bydlení, výroby a skladování a občanského vybavení), někdy zabírající rozsáhlá souvislá území
(zejm. po obvodu města z jeho severní, východní, jižní i západní strany, ale významněji též např. u Starého Pelhřimova,
Radětína a Skrýšova).
V případě aktuálně i potenciálně ekologicky cenných údolních poloh, lesních porostů i některých partií zemědělské
krajiny jsou vytvořeny podmínky pro posílení jejich ekologické hodnoty a zároveň i šetrného rekreačního využití
vymezením ploch územního systému ekologické stability a ploch přírodních.
K eliminaci negativních vlivů dopravy ze stávající silnice I/19 i navrhovaných přeložek silnic I/19 a I/34 na zastavěná a
rozvojová území jsou navrženy rozsáhlé smíšené plochy nezastavěného území (s předpokládaným výrazným podílem
lesa a jiné izolačně působící vegetace) ze severní strany Pelhřimova a Starého Pelhřimova a plochy lesa ze severní strany
Myslotína.
V ostatních partiích krajiny mimo zastavěná území a souvislé lesní celky je preferováno posílení polyfunkčního
charakteru krajiny (zejm. situováním smíšených ploch nezastavěného území) umožňujícího rozumné hospodářské a
rekreační využití, skloubené s ochranou stávajících ekologicky a esteticky cenných prvků krajiny a s obnovou zaniklé
ekologické a estetické hodnoty některých krajinotvorných prvků (např. regulovaných vodních toků), se zvláštním
důrazem na partie mělkých údolí obzvláště negativně postižené důsledky intenzivního zemědělského hospodaření.
Koncepce uspořádání urbanizované krajiny stávajících zastavěných území je popsána v příslušné kapitole.
E.2 Vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití
Viz kapitola f) „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího
účelu využití (hlavní využití)“
E.3 Územní systém ekologické stability
E.3.1 Koncepce vymezení územního systému ekologické stability
Koncepce řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) je založena na principu tvorby
ucelených větví ÚSES, sestávajících z logických sledů vzájemně navazujících, typově příbuzných a funkčně
souvisejících biocenter a biokoridorů, a zahrnuje vzájemně provázané řešení všech tří zastoupených úrovní ÚSES –
nadregionální, regionální a místní (lokální). Vymezeny jsou následující skladebné části ÚSES:
•
dílčí části nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 120 v prostoru jeho mezofilní bučinné osy, včetně jednoho
vloženého lokálního biocentra (LBC) – okrajově v nejjižnějších partiích území – v k. ú. Vlásenice-Drbohlavy a
zejm. k.ú. Janovice u Houserovky;
•
ochranná zóna NRBK K 120 v jižní části území – zasahuje v různé míře do k. ú. Vlásenice-Drbohlavy, Benátky
u Houserovky, Janovice u Houserovky, Ostrovec u Houserovky;
•
dílčí části čtyř regionálních biocenter (RBC) – 687 Dílce (v jižní části území, v k. ú. Ostrovec u Houserovky),
688 Prachatický les (v jihovýchodní části území, v k. ú. Lešov), 726 Hejlov (v západní části území, v k. ú.
30
Vlásenice u Pelhřimova) a 727 U Mosteckého (v severní části území, v k. ú. Lipice, Čakovice u Pelhřimova a
Hodějovice);
•
dílčí části čtyř regionálních biokoridorů (RBK) – RK 420 (v údolí Želivky v severní části území, v k. ú.
Pobistrýce a Hodějovice), RK 421 (v údolí Želivky v severozápadní a západní části území, v k. ú. Čakovice u
Pelhřimova, Lipice a Vlásenice u Pelhřimova), RK 423 (v severovýchodní až východní části území, v k. ú.
Chvojnov a Strměchy) a RK 424 (v jihovýchodní části území, v k. ú. Lešov), včetně celkem dvaceti tří
vložených LBC (z toho devíti celých LBC a u čtrnácti LBC jen jejich částí nacházejících se ve správním území
města);
•
padesát osm lokálních biocenter, které jsou součástí výhradně místní úrovně ÚSES – z toho třicet osm celých
LBC a u dvaceti LBC jen jejich dílčí části nacházející se ve správním území města;
•
sto dva lokální biokoridory (LBK) – z toho padesát celých LBK a u padesáti dvou LBK jen jejich části
nacházející se ve správním území města.
Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti
řešení územního plánu a rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. S ohledem na vlastnické
vztahy k pozemkům, na skutečný stav využití území a dále na zájmy ochrany přírody a krajiny, vodního a lesního
hospodářství a zemědělství je tudíž možné provádět dílčí upřesnění průběhu a vymezení ÚSES (např. při zpracování
komplexní pozemkové úpravy), a to při splnění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funkčnosti
ÚSES.
Přípustnost upřesnění průběhu a vymezení ÚSES je třeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany
přírody.
E.3.2 Podmínky pro využití ploch ÚSES
Vytváření ÚSES je veřejně prospěšným opatřením (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů příp. následně vydané legislativy nahrazující tento zákon).
Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití začleněné do vymezených skladebných částí ÚSES (s výjimkou
těch partií ochranné zóny NRBK K 120, které se nepřekrývají s ostatními vymezenými skladebnými částmi ÚSES) platí
místo podmínek využití stanovených pro příslušný typ plochy s rozdílným způsobem využití následující podmínky
využití:
Hlavní je využití sloužící k posílení či zachování funkčnosti ÚSES.
Podmíněně přípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným
způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště
a nesníží aktuální míru ekologické stability území.
Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES.
Do vymezených ploch ÚSES (s výjimkou těch partií ochranné zóny NRBK K 120, které se nepřekrývají s ostatními
vymezenými skladebnými částmi ÚSES) nelze umísťovat stavby, a to ani v zastavěném území a v zastavitelných
plochách. Výjimky tvoří:
•
stavby pro vodní hospodářství v plochách vodních a vodohospodářských za předpokladu minimalizace jejich
negativního vlivu na funkčnost ÚSES;
•
stavby dopravní infrastruktury v plochách dopravní infrastruktury za předpokladu minimalizace jejich plošného
a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;
•
stavby jiných komunikací, pokud jde o zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému dopravní
infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES
a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;
•
stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby a zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci
systému technické infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu
s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES.
Pro ochrannou zónu NRBK K 120 (mimo plochy v ní vymezených ostatních skladebných částí ÚSES) platí obecně
podmínky využití daných typů ploch s rozdílným způsobem využití.
Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci
s příslušným orgánem ochrany přírody.
E.4 Prostupnost krajiny
Stávající prostupnost krajiny nezastavěného území je v jeho různých částech rozdílná – od velmi dobré
prostupnosti (např. ve významně rekreačně využívaných územích a v lesních celcích) až po nedostatečnou prostupnost
31
(zejm. v intenzivně zemědělsky obhospodařovaných partiích území, kde tvoří zásadní bariéry pro prostupnost území
především rozsáhlé scelené pozemky orné půdy).
V územním plánu jsou zakresleny všechny pozemky stávajících účelových komunikací, které je potřeba zachovat.
Rozčlenění rozsáhlých scelených, zemědělsky obhospodařovaných pozemků ponechává územní plán na řešení
komplexních pozemkových úprav.
Potřebu zachování (příp. zlepšení) prostupnosti území bude nutné zohlednit i při konkrétních technických řešeních
přeložek silnic I/19 a I/34.
E.5 Protierozní opatření
Nejsou navrhována žádná speciální protierozní opatření. Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření
jsou obecně přípustné (příp. podmíněně přípustné) ve všech typech ploch v nezastavěném území.
E.6 Ochrana před povodněmi
Ve výkrese „Odkanalizování“ a v „Koordinačním výkrese“ jsou v ÚP zakreslena vyhlášená záplavová území
Bělé a Želivky (Hejlovky).
V aktivním záplavovém území Bělé se nacházejí navržené plochy přestavby bývalého Alfatexu v ulici Křemešnické
(přestavba na plochy občanského vybavení – OM). Záměr přestavby je podmíněn realizací protipovodňových opatření.
Dále je v aktivním záplavovém území navrženo rozšíření ploch občanského vybavení – OV Balkův mlýn (jedná se pouze
o sportovně rekreační zázemí, bez výstavby objektů, s částečným navýšením plochy).
V záplavovém území Q100 jsou zčásti situovány návrhové plochy pro bydlení mezi ulicí Humpoleckou a Nábřežím
rekordů a kuriozit. V území Q100 jsou rovněž navrženy hromadné garáže v ulici U Elektrárny. Podmínky pro výstavbu
v těchto plochách stanoví Povodí Vltavy.
Problematiku kolize stávající zástavby s územím záplav Q100 řeší povodňový plán nebo je potřeba na tato opatření
zpracovat podrobnější dokumentaci (týká se to zejména ploch v centru města).
E.7 Dobývání nerostů
Ve správním území města se aktuálně nachází jediná těžební plocha – dobývací prostor Radňov, situovaný v k.
ú. Radňov u Rynárce a okrajově zasahující i do k. ú. Nemojov, severovýchodně od Radňova. Jde o stabilizovaný prostor
kamenolomu s probíhající těžbou stavebního kamene.
f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením
převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití,
nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení
podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
(např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
F.1 Návrh členění území města na plochy s rozdílným způsobem využití a podmínky jejich využití
F.1.1 Zásady regulace území
Základní členění území města vychází z dělení na území zastavěné a určené k zastavění (zastavitelné plochy) a
na území nezastavěné. Dále je celé řešené území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití (části území
s různými podmínkami pro jejich využití a s různými předpoklady rozvoje).
Jednotlivé plochy mají stanoveny podmínky pro své využití. Dále se člení na plochy:
s t a b i l i z o v a n é, tedy bez větších plánovaných zásahů (mají podmínky pro využití a prostorové uspořádání shodné
se současným stavem);
p l o c h y z m ě n, s podmínkami využití a prostorového uspořádání;
ú z e m n í r e z e r v y.
Průběh hranic jednotlivých ploch je možné zpřesňovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace, územně
plánovacích podkladů nebo v územním řízení.
Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže:
kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality;
mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí.
32
F.1.2 Přehled ploch řešeného území
A.
Plochy s rozdílným způsobem využití – zastavěné a zastavitelné
B.
Plochy s rozdílným způsobem využití – nezastavěné
A. Plochy s rozdílným způsobem využití – zastavěné a zastavitelné:
Plochy byd len í
BH
BI
BV
plochy bydlení hromadného - v bytových domech
plochy bydlení individuálního - v rodinných domech, městské a příměstské
plochy bydlení individuálního - v rodinných domech, venkovské a rozptýlené
Plochy re kr eace
RI
RZ
RN
plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
plochy rekreace – zahrádkářské osady
plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru
Plochy občan ského vy bavení
OV
OM
OK
OS
OH
plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura
OV bez specifikace
OV.1 vzdělání a výchova
OV.2 sociální služby
OV.3 zdravotní služby
OV.4 kultura
OV.5 veřejná správa
OV.6 ochrany obyvatelstva
plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední
plochy občanského vybavení – komerční zařízení velká
plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport
plochy občanského vybavení – hřbitovy
Plochy veř ejných prostranství
PV
plochy veřejných prostranství
Plochy smíšené oby tné
SC
SM
SV
SK
plochy smíšené obytné – centrální
plochy smíšené obytné – městské
plochy smíšené obytné – venkovské
plochy smíšené obytné – komerční
Plochy dopravn í infra stru ktury
DS
DZ
plochy dopravní infrastruktury silniční
plochy dopravní infrastruktury drážní
Plochy technic ké infrastru ktury a odpad ové ho hospodář stv í
TI
TO
plochy technických zařízení na sítích
plochy pro nakládání s odpady
Plochy výrob y
VL
VD
VZ
výroba a skladování – lehký průmysl
výroba a skladování – drobná řemeslná výroba
výroba a skladování – zemědělská výroba
B. Plochy s rozdílným způsobem využití – nezastavěné:
Plochy síde lní ze leně
ZV
ZS
ZP
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň soukromá a vyhrazená
zeleň přírodního charakteru
33
Plochy vodn í a vo doho spodářské
W
vodní toky a plochy
Plochy ze mědě lské - NZ
Plochy lesn í - NL
Plochy př írodn í - NP
Plochy smíšené ne zastavěného úze mí - NS
Plochy těžby ner ostů – NT
F.1.3 Charakteristika ploch řešeného území
F.1.3.1
Zastavěné a zastavitelné plochy
Plochy byd len í
Plochy, ve kterých převládá bydlení. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných
domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze
zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře
větší než 1000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu
prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto
vymezené ploše.
Plochy re kr eace
Plochy k zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. Plochy zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou
rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství,
občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a dalších pozemků související dopravní a technické
infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami.
Plochy občan ské vyba venosti
Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a
výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují
pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum,
lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského
vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich
přístupné. Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené
umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s
jejich účelem.
Plochy veř ejných prostranství
Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění,
rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich
významem a účelem. Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých
druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení,
slučitelné s účelem veřejných prostranství.
Plochy smíšené oby tné
Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její
urbanistickou strukturu a způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení a je
nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví,
chemii, těžké strojírenství, asanační služby. Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení,
případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky
související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnut pouze pozemky staveb a
zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí
a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým
charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
Plochy dopravn í infra stru ktury
Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest,
letišť a jiných druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití
pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje
začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k
zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch
těžby nerostů.
34
Plochy technic ké infrastru ktury
Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení
technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení a zařízení veřejné komunikační sítě,
elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i
pozemky související dopravní infrastruktury. Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v
případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy
jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze
trasy vedení technické infrastruktury.
Plochy výrob y a sklad ování
Plochy určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, pro skladování, pro zpracování surovin prvovýroby, pro
výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury. Plochy výroby a skladování se
obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a
zemědělských staveb z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy
do ploch jiného způsobu využití. Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu
a skladování, například pro hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb a
pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy
dopravní infrastruktury a musí být z nich přístupné.
F.1.3.2 Nezastavěné plochy
Plochy síde lní ze leně
Plochy sídelní zeleně jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro zachování a rozvoj zeleně v zastavěném území a
zastavitelných plochách, případně v těsné návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy. Zahrnují zejména veřejně
přístupné pozemky parků a parkově upravených ploch, významnější pozemky soukromé zeleně nezačleněné do jiných
typů ploch a významnější pozemky pro ochranu přírody a krajiny v zastavěném území.
Vodní a vodoho spodář ské plochy
Vodní plochy a toky, vodohospodářské plochy a zařízení pro sledování a regulaci vodního režimu. Plochy vodní a
vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými
účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími
problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních
ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití.
Plochy ze mědě lské
Plochy zemědělské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Zahrnují zejména
pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství umístěných v krajině
(mimo výrobní zemědělské areály), rozptýlenou zeleň a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
Plochy lesn í
Plochy lesní jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les. Zahrnují zejména pozemky určené k
plnění funkcí lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury.
Plochy př írodn í
Plochy přírodní jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Zahrnují pozemky
biocenter, pokud nejsou plochami lesními či plochami vodními a vodohospodářskými.
Plochy přírodní jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Zahrnují zejména pozemky
biocenter (pokud nejsou plochami lesními či plochami vodními a vodohospodářskými) a některých biokoridorů (pokud
jsou vymezitelné a zároveň nejsou zahrnuty do ploch smíšených) a souvislejší plochy jiné ekologicky významné nelesní
zeleně v krajině.
Plochy smíšené ne zastavěného úze mí
Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny tehdy, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území (příp.
s přesahem do okrajových partií zastavěného území) nebo jeho ochranu není žádoucí nebo potřebné jeho členění na jiné
konkrétnější typy plochy s rozdílným využitím. Pozemky zahrnuté do těchto ploch mohou svým charakterem odpovídat
plochám zemědělským, lesním, přírodním, vodním a vodohospodářským, příp. i plochám rekreace. Bližší upřesnění
charakteru ploch je stanoveno pomocí kombinace indexů přípustných funkcí, vyjádřených v hlavním výkrese malými
písmeny připojenými za kód NS, kde:
l = funkce odpovídající plochám lesním
p = funkce odpovídající plochám přírodním
r = funkce odpovídající plochám rekreace typu RN (na plochách přírodního charakteru)
v = funkce odpovídající plochám vodním a vodohospodářským
35
z = funkce odpovídající plochám zemědělským
Plochy těžby ner ostů
Plochy těžby nerostů jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu
životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. Zahrnují zejména pozemky s povrchovou těžbou nerostných
surovin, pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury.
F.2 Návrh podmínek využití pro zastavěné a zastavitelné plochy
F.2.1 Plochy bydlení
F.2.1.1 Plochy bydlení v bytových domech (BH)
•
•
Stabilizované plochy:
Plochy bydlení v městské zástavbě a v sídlištích.
Navrhované plochy:
Lokality Ke Starému Pelhřimovu, Slovanského bratrství nad nemocnicí, Polní Dvůr, dostavba mezi ulicemi
Sdruženou a Hodějovickou, proluky ve Starém Pelhřimově.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy bydlení ve kterých převažují bytové domy. Do ploch lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského
vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2. Součástí plochy mohou být
pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné
s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Tyto stavby a zařízení musí být v územní menšině
vzhledem k plochám bydlení.
Přípustné využití – plochy bydlení v bytových domech, s vyšší zástavbou na sídlištích. Plochy veřejné zeleně a
hřiště pro děti i dospělé, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), základní občanské
vybavení (obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást objektů bydlení nebo občanského vybavení.
Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a
supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými
negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí.
F.2.1.2 Plochy bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)
•
•
Stabilizované plochy:
Převážná část zástavby v Pelhřimově.
Navrhované plochy:
Plochy pro bydlení ve vazbě na stávající zástavbu v Pelhřimově, viz tabulka Přehled návrhových ploch v kapitole
A.3 „Urbanistická koncepce“.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Území slouží především bydlení v rodinných domech městského a příměstského typu. Zahrady jsou obytného a
okrasného charakteru, bez chovu hospodářského zvířectva. Území může být doplněno drobnými stavbami pro dopravu
(garáže obyvatel).
Přípustné využití – bydlení v rodinných domech, plochy veřejné zeleně a menší hřiště pro děti, drobné stavby
v zeleni typu altán, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – rozptýlené bydlení v nízkopodlažních bytových domech nepřesahujících výšku okolní
zástavby, nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), základní občanské vybavení
(malé obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást domu.
Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a
supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými
negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí.
36
F.2.1.3 Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské a rozptýlené (BV)
•
•
Stabilizované plochy:
Stávající obytné území v místních částech.
Navrhované plochy:
Nová výstavba RD v místních částech.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy slouží především bydlení venkovského typu, tzn. že území může být vybaveno drobnými stavbami pro
omezený chov hospodářského zvířectva a užitkovou zahradou. Připouští se výstavba zařízení základního občanského
vybavení, které má obslužný charakter ve vztahu k bydlení. Území může být doplněno drobnými stavbami pro dopravu
(garáže obyvatel).
Přípustné využití – bydlení v rodinných domech venkovského charakteru s užitkovou i okrasnou zahradou,
doplňkové stavby ke stavbě hlavní (hospodářské zázemí), plochy veřejné zeleně a menší sportovní plochy, nezbytné
stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), základní
občanské vybavení (malé obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást domu či jeho hospodářského
zázemí.
Nepřípustné – nové bytové domy, chov hospodářských zvířat většího rozsahu, stavby pro výrobu, skladování
a motorismus, stavby pro velkoobchod a supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, které nesplňují
podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. Nepřípustná je
výstavba na plochách bydlení venkovského typu tam, kde není zajištěn příjezd k objektu a inženýrské sítě a zahrady
domů jsou obráceny do krajiny. O nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad.
F.2.2 Plochy rekreace
F.2.2.1 Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI)
•
•
Stabilizované plochy:
Chatové lokality v území místních částí Pelhřimova.
Navrhované plochy:
Ostrovec u Houserovky.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
RI – plochy lokalit, ve kterých převažuje rekreace v rodinných chatách. Plochy zahrnují zpravidla i pozemky dalších
staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství a dalších pozemků
související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné
s rekreačními aktivitami.
Přípustné využití – objekty individuální rekreace (chaty, zahradní domky), zeleň okrasná i užitková, drobné stavby
typu altán apod.. Pojmem „Objekty individuální rekreace“ se v ÚP Pelhřimova rozumí samostatné stavby pro
individuální rekreaci do max. výměry zastavěné plochy 40 m2, jednopodlažní s případným podkrovím v sedlové střeše,
s možností podsklepení. V případě využívání a změn staveb stávajících objektů individuální rekreace (tj. rekreačních
a zahrádkářských chat) se podmínka týkající se zastavěné plochy bude posuzovat individuálně, ve vztahu k urbanisticko
architektonickým hodnotám území, pokud to nebude v rozporu s plánovaným využitím pozemku stavby a nebude
narušovat funkční využití okolních ploch realizovaných v souladu s regulačními podmínkami.
Podmíněně přípustné – tábořiště, drobné hospodářské stavby, nezbytné stavby pro dopravu a technickou
vybavenost.
Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, nové stavby pro bydlení (stávající ojedinělé RD mohou být
respektovány), stavby pro výrobu, skladování a motorismus, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky
hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. Nepřípustné je oplocování
chat v lese a jejich další výstavba v lese.
F.2.2.2 Plochy rekreace – zahrádkářské osady (RZ)
•
Stabilizované plochy:
Zahrádkářské lokality a jejich pozemky ve správním území města.
•
Navrhované plochy:
Doplnění lokality V Kamenných Dvorech.
37
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy určené pro individuální rekreaci v zahrádkářských osadách se zahradními domky a zahrádkářskými chatami,
využití výhradně pro zahrádkaření.
Přípustné využití – rekreační objekty - zahradní domky, zeleň okrasná i užitková, drobné stavby typu altán. Nové
stavby budou povolovány pouze ve stávajících lokalitách, nové lokality v krajině nejsou uvažovány.
Podmíněně přípustné – chaty a trvale obývané byty – jen stávající, tábořiště, drobné hospodářské stavby, nezbytné
stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro bydlení, výrobu, skladování a motorismus, všechny druhy
činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu
prostředí.
F.2.2.3 Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN)
•
Stabilizované plochy:
Nespecifikovány.
•
Navrhované plochy:
Jižní část Houserovky, plochy Ke Starému Pelhřimovu nad navrženou zástavbou, plochy severně ulice
Hodějovické.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy určené pro rekreaci výhradně v přírodě: veřejná tábořiště, přírodní koupaliště, rekreační louky, kde jsou
umísťovány jen stavby přípustné v nezastavěném území (viz § 18 odst. 5, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), pokud je
třeba umístit jiné stavby pro obsluhu území sloužícího rekreaci, musí být plochy vymezeny jako zastavěné území,
respektive zastavitelné plochy (obvykle plochy občanského vybavení).
Přípustné využití – viz výše.
Podmíněně přípustné – drobné stavby jako součást tábořiště, drobné stavby pro sport – dětská hřiště, drobné
hospodářské stavby, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, skladování
a motorismus, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo
nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. Nepřípustné je oplocování pozemků s výjimkou staveb pro technickou
vybavenost (např. regulační stanice apod.).
F.2.3 Plochy občanského vybavení
F.2.3.1 Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV)
•
•
•
Stabilizované plochy:
Všechny druhy veřejné infrastruktury ve městě, bez specifikace nebo specifikované OV.1 – vzdělání a výchova,
OV.2 – sociální služby, OV.3 – zdravotní služby, OV.4 – kultura, OV.5 – veřejná správa, OV.6 – ochrana
obyvatelstva.
Navrhované plochy:
OV – bez specifikace při ulici Průběžné, plocha bez specifikace v Čakovicích u rybníka.
OV.1 – MŠ nebo stacionáře pro seniory (ulice Řemenovská), územní rezerva pro základní školu (v prodloužení
ulice Řemenovské).
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti (sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči
o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) a pozemků související dopravní a technické
infrastruktury a veřejných prostranství.
Přípustné využití – stavby nekomerční občanské vybavenosti nespecifikované nebo dle specifikace.
Podmíněně přípustné – služební a pohotovostní byty, komerční prostory ve vazbě na hlavní funkci – např. bufet a
občerstvení, lékárna, nevýrobní služby např. kopírování, nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení, údržbářské
dílny.
Nepřípustné – je jiné než stanovené využití území, zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba, sklady
a dopravní zařízení s negativními dopady na okolí apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských.
38
F.2.3.2 Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH)
•
Stabilizované plochy:
Stávající hřbitovy.
•
Navrhované plochy:
Rozšíření hřbitova v ulici Křemešnické.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy plní funkci hřbitova, jsou doplněny zelení, drobným odpadovým hospodářstvím.
Přípustné využití – hřbitov, obřadní síň, kaple, márnice, urnový háj, zeleň, drobné odpadové hospodářství pro
potřeby hřbitova.
Podmíněně přípustné – nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení.
Nepřípustné – jsou jiné funkce než stanovené, včetně činností a zařízení zhoršujících kvalitu životního prostředí.
F.2.3.3 Plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OS)
•
•
Stabilizované plochy:
Sportovní areály a hřiště na území města.
Navrhované plochy:
Areál motorestu Služátky, hřiště Starý Pelhřimov, Radětín, Lipice, Vlásenice, Houserovka. Malá hřiště pro děti a
mládež v obytných územích města i v místních částech mohou být součástí také jiných ploch, např. ploch pro
bydlení.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Vyhrazené plochy areálů pro sport a rekreaci vč. pořádání kulturních akcí. Plochy mimo vlastní sportoviště jsou
ozeleněny, zástavba zajišťuje základní služby a sociální zařízení.
Přípustné využití – sportovní zařízení, zeleň, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – stálé provozovny zajišťující občerstvení.
Nepřípustné – jakákoliv výstavba mimo výše uvedenou (nepřipouští se ani chaty a zahradní domky) a všechny
druhy činností, které omezují a narušují kulturně sportovní a relaxační funkci ploch.
F.2.3.4 Plochy občanského vybavení – malá a střední komerční zařízení (OM)
•
•
Stabilizované plochy:
Stávající komerční zařízení zejména v centru města.
Navrhované plochy:
Plochy v sousedství nákupního střediska Billa, v sousedství sportovního areálu v ulici Nádražní, plochy v ulici
Skrýšovské pod zástavbou v lokalitě Polní Dvůr, plocha v ulici Myslotínská, lokalita v prodloužení ulice
Humpolecká u ČSPH, přestavba bývalého Alfatexu. Starý Pelhřimov – penzion, Radětín – K Mlýnu, Služátky –
motorest, Strměchy – jižně pod silnicí.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy pro občanskou vybavenost komerčního charakteru - obchody, restaurační provozovny, služby, s výjimkou
výrobních služeb, které lze vzhledem k rušivým vlivům na okolí umístit pouze v plochách výroby.
Přípustné využití – prodejny všeho druhu drobného a potravinářského zboží, restaurace, nevýrobní služby.
Podmíněně přípustné – nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení.
Nepřípustné – jsou jiné funkce než stanovené, včetně činností a zařízení zhoršujících kvalitu životního prostředí.
F.2.3.5 Plochy občanského vybavení – velká komerční zařízení (OK)
•
Stabilizované plochy:
Stávající komerční zařízení zejména při ulicích Průběžné a Pražské (nákupní centra).
•
Navrhované plochy:
Nejsou.
39
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Kapacitní plochy pro občanskou vybavenost komerčního charakteru s velkou potřebou nákladní dopravy a
parkovacích míst, např. nákupní centra, administrativní a obchodní areály firem vč. poskytování služeb obyvatelstvu.
Přípustné využití – prodejny všeho druhu zboží a s tím spojené nevýrobní služby vč. služeb opravárenských,
administrativní a prodejní areály firem, nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení.
Podmíněně přípustné – výrobní služby bez negativních dopadů na převažující komerčně administrativní využití
(nehlučné, neprašné).
Nepřípustné – jsou objekty bydlení, školství, sociální a zdravotní služby, výroba, činnosti a zařízení zhoršujících
kvalitu životního prostředí.
F.2.4 Plochy veřejných prostranství PV
Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění,
rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich
významem a účelem. Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých
druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení,
slučitelné s účelem veřejných prostranství.
V grafické části dokumentace jsou tam, kde by to nebylo čitelné zobrazeny bez kódu. Nepřipouští se využití pro jinou
funkci. Je možno zpřesňovat jejich hranice podrobnější dokumentací.
F.2.5 Plochy smíšené obytné
F.2.5.1 Plochy smíšené obytné v centru města (SC)
•
Stabilizované plochy:
Historické jádro města.
•
Navrhované plochy:
Nejsou navrhovány.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy určené pro smíšené využití centrální zóny, veřejnou, komerční i sportovně rekreační vybavenost a bydlení.
Do ploch smíšených obytných centrálních lze zahrnut pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a
technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí centra města
(například nerušící služby) a nezvyšují dopravní zátěž v území.
Přípustné využití – bydlení, veřejné občanské vybavení, komerce – malé obchody, ubytovací kapacity typu
penzion, stravování, nevýrobní služby, plochy pro sport a rekreaci, parkové úpravy prostranství a veřejná zeleň, nezbytné
stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – některé provozovny drobné výroby (podmínkou je vhodně zvolená architektura,
provozovny musí být bez negativních vlivů na okolí).
Nepřípustné – objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba a sklady, hlučné a prašné
provozovny, autoopravny, stavby pro velkoobchod a supermarkety, ostatní obchody vymykající se svou velikostí a
typem z měřítka historické zástavby, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice PH a
pod.).
F.2.5.2 Plochy smíšené obytné městské (SM)
•
Stabilizované plochy:
Smíšené plochy v zástavbě města mimo jádrové území.
•
Navrhované plochy:
Navrhovány jsou plochy severovýchodně ulice Pražské.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Smíšené plochy obytné městské jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby, převážně komerčního
občanského vybavení, nezávadných menších provozoven výroby, skladování a služeb, veřejných prostranství atd..
Přípustné využití – bydlení, malé obchodní provozovny, provozovny drobné výroby a skladování, nevýrobní služby
a zařízení administrativy, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
40
Podmíněně přípustné – některé občanské vybavení (např. prodejny průmyslového zboží a prodejny pro kutily,
ubytovací zařízení, restaurace, stravování).
Nepřípustné – školská, zdravotnická, kulturní a církevní zařízení, veřejná správa, tj. veřejná občanská vybavenost
umístěná či umístitelná jinde v obci, dále objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (kapacitní výroba
a sklady, zemědělská výroba, stavby pro velkoobchod a supermarkety, dopravní zařízení s negativním dopadem na
okolní zástavbu - čerpací stanice PH a pod.).
F.2.5.3 Plochy smíšené obytné venkovské (SV)
•
Stabilizované plochy:
Smíšené plochy v zástavbě místních částí.
•
Navrhované plochy:
Navrhovány jsou plochy ve Starém Pelhřimově, dále v místní části Lipice a Radětín.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Smíšené plochy obytné venkovské jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby, občanského
vybavení, nezávadných provozoven výroby, skladování a služeb, veřejných prostranství atd..
Přípustné využití – bydlení, malé obchodní provozovny, provozovny drobné výroby a skladování, opravárenské
služby a zařízení administrativy, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.
Podmíněně přípustné – výrobní služby (např. autoopravny, stolařství apod.).
Nepřípustné – veřejná občanská vybavenost umístěná či umístitelná jinde v obci, dále objekty a zařízení zhoršující
kvalitu životního prostředí (kapacitní výroba a sklady, zemědělská výroba, stavby pro velkoobchod a supermarkety,
dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice PH a pod.).
F.2.5.3 Plochy smíšené obytné komerční (SK)
•
Stabilizované plochy:
Nejsou specifikovány.
•
Navrhované plochy:
Ulice Humpolecká (příjezd do města od severovýchodu).
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy smíšené obytné pro komerční obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti s příměsí bydlení. Funkce bydlení
je obvykle v menšině.
Přípustné využití – maloobchod, služby, administrativa, drobná řemeslná výroba, nezbytné stavby pro dopravu
a technickou vybavenost, omezeně bydlení a přechodné ubytování.
Podmíněně přípustné – některé občanské vybavení (např. prodejny stavebnin a prodejny pro kutily, ubytovací
zařízení, restaurace, stravování), omezeně sklady velkoobchodu.
Nepřípustné – školská, zdravotnická, kulturní a církevní zařízení a veřejná správa, tj. občanské vybavení umístěné
či možné umístit jinde v obci, dále objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (kapacitní výroba a sklady,
stavby pro velkoobchod a supermarkety, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice
PH a pod.).
F.2.6 Plochy dopravní infrastruktury
F.2.6.1 Plochy pro dopravu silniční (DS)
•
Stabilizované plochy:
Plochy silnic a plochy pro dopravu v klidu – většina ploch silnic I. – III. třídy, parkoviště, garáže, čerpací stanice
pohonných hmot.
•
Navrhované plochy:
Plochy silničních obchvatů, odstavné a parkovací plochy a garáže dle potřeb území.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy silniční dopravy zahrnují pozemky silnic, pozemky hromadných a řadových garáží, odstavné a parkovací
plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot apod..
41
Přípustné využití – stavby a zařízení dopravní a technické povahy, drobné účelové stavby související s dopravní
obsluhou sídla, zeleň.
Podmíněně přípustné – stavby a zařízení technického vybavení.
Nepřípustné – ostatní stavby.
Pro umisťování odstavných a garážovacích ploch obecně platí:
Přípustné – parkovací a odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech zastavitelných plochách. Kapacity jsou
limitovány.
Nepřípustné – kapacitní parkovací, odstavná stání a garáže v plochách pro individualní bydlení.
F.2.6.2 Plochy pro dopravu železniční (DZ)
•
Stabilizované plochy:
Plochy železnice a vlečkových systémů.
•
Navrhované plochy:
Nejsou.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro obsluhu území železniční dopravou (DZ) včetně
vleček. Plochy je možno doplnit zelení.
Přípustné využití – stavby a zařízení pro obsluhu obce železniční dopravou, technické a účelové stavby související
s funkcí železnice, vlečkové systémy, zeleň.
Podmíněně přípustné – stavby drobného prodeje jako např. občerstvení, trafika.
Nepřípustné – ostatní stavby.
F.2.7 Plochy technické infrastruktury a nakládání s odpady
F.2.7.1 Plochy technické infrastruktury (TI), odpadového hospodářství (TO)
•
Stabilizované plochy:
Vodojemy, čistírna odpadních vod, regulační stanice plynu, trafostanice, skládka inertního odpadu, sběrné středisko
odpadů apod.
•
Navrhované plochy:
TI – 3 plochy v sousedství sídliště Pražská, plochy TO navrhovány nejsou.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
TI – plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro technickou obsluhu území (plochy staveb
a zařízení pro zásobování vodou, plynem, elektrickou energií, pro odvádění a likvidaci odpadních vod, pro
telekomunikace a jinou technickou vybavenost).
TO – plochy pro sběr, třídění, likvidaci a ukládání odpadů.
Přípustné využití – jsou stavby a zařízení technické povahy, stavby a zařízení odpadového hospodářství a zařízení
dopravy ve vazbě na objekty technického vybavení a odpadového hospodářství.
Podmíněně přípustné – administrativa ve vazbě na objekty technického vybavení a odpadového hospodářství.
Využití pro krátkodobé skladování nebezpečných látek v případě havárií (Myslotín, bývalá střelnice na jihu města).
Nepřípustné – pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely.
F.2.8 Plochy výroby
F.2.8.1 Výroba a skladování – lehký průmysl (VL), specifické plochy – fotovoltaické elektrárny (VT)
•
•
Stabilizované plochy:
Průmyslové zóny, ponejvíce v jižní části Pelhřimova.
Navrhované plochy:
Plochy ve vazbě na stávající průmyslové areály v jižní části města, místní část Strměchy – za areálem ZD.
42
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy určené pro průmyslovou výrobu a skladování, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí
technické infrastruktury, včetně čerpacích stanic PHM a komerční vybavenosti související s využitím plochy, často
s negativními dopady na okolní zástavbu.
Přípustné využití – stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, skladování a navazující administrativu, čerpací
stanice PH, plochy pro odstavování vozidel, sběrné středisko odpadu. Plochy výroby včetně stávajících ploch je třeba
doplnit zelení, zejména na jejich obvodu a podél obslužných komunikací. Plochy pro fotovoltaické elektrárny nelze
využít pro jiný než stanovený účel.
Podmíněně přípustné – stavby pro bydlení správce nebo majitele účelových staveb.
Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace.
F.2.8.2 Plochy výroby a skladování bez negativních vlivů na okolí (VD)
•
Stabilizované plochy:
Areály drobné výroby v různých částech města.
•
Navrhované plochy:
Plochy v jižní části Pelhřimova ve směru na Vokov a Rynárec, místní část Radětín – lokalita K Mlýnu.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy pro výrobu a skladování bez negativních vlivů na okolí jsou určeny zejména pro malovýrobu a přidruženou
výrobu, pro výrobní služby a řemeslnou výrobu (tj. provozy, které nelze umístit v plochách bydlení, veřejné a komerční
vybavenosti a rekreace) včetně komerční vybavenosti související s využitím plochy. Jedná se o výrobu nekapacitní, bez
vysoké dopravní zátěže na území, která není z hlediska hygieny prostředí obtěžující (na př. hlučností a prašností). Plochy
drobné výroby včetně stávajících ploch je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu a podél obslužných
komunikací.
Přípustné využití – stavby a zařízení pro drobnou a řemeslnou výrobu, skladování a navazující administrativu,
výrobní služby, čerpací stanice PH, plochy pro odstavování vozidel, sběrné středisko odpadu.
Podmíněně přípustné – plochy nevýrobních služeb, které nebudou v rozporu s převažující výrobní funkcí areálu,
stavby pro bydlení správce nebo majitele účelových staveb.
Nepřípustné – ostatní bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace.
F.2.8.2 Plochy zemědělské výroby (VZ)
•
Stabilizované plochy:
Stávající areály zemědělské výroby v okrajových a místních částech Pelhřimova.
•
Navrhované plochy:
Rozšíření zemědělské farmy Stráž, návrh ploch zemědělské výroby v místní části Vlásenice-Drbohlavy, doplnění
ploch v místní části Lipici, místní části Útěchovičky a místní části Strměchy.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy pro zemědělskou výrobu a lesní hospodářství, často s negativním dopadem na okolní zástavbu, sloužící pro
umístění zejména těch provozů, které nemohou být v jiných územích. Plochy zemědělské výroby včetně stávajících
ploch je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu tak, aby nevytvářely nevhodné pohledové dominanty v krajině.
Přípustné využití – účelové stavby a zařízení pro rostlinnou i živočišnou zemědělskou výrobu, chov hospodářských
zvířat v okrajových místních částech, zpracovatelské provozy, čerpací stanice PH, plochy pro odstavování vozidel,
sběrné středisko odpadu.
Podmíněně přípustné – plochy drobné výroby, skladování a služeb, které nebudou v rozporu s převažující
zemědělskou funkcí areálů, stavby pro bydlení správce nebo majitele účelových staveb.
Nepřípustné – ostatní bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace.
43
F.3 Návrh podmínek využití pro nezastavěné plochy
F.3.1 Plochy sídelní zeleně
F.3.1.1 Plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV)
•
•
Stabilizované plochy:
Městské sady, parková zeleň centrální části sídliště Na Pražské a kolem Strachovských rybníků, děkanská zahrada,
park na jihovýchodním konci třídy Legií, předpolí městského hřbitova, drobnější plochy v návesních prostorech a
při okrajích venkovské zástavby.
Navrhované plochy:
za nemocnicí (u plánované bytové výstavby), mezi Bělou a hlavní křižovatkou pod nemocnicí, v části stávajícího
výrobního areálu mezi ulicemi Řemenovskou a Bezručovou, v ploše mezi Bělou a novou zástavbou rodinných
domů severně od silnice do Skrýšova (v jižní části města), při severním okraji Skrýšova, v Myslotíně, v Lipici a ve
dvou plochách ve Starém Pelhřimově.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy zeleně na veřejných prostranstvích slouží jako esteticky upravená vegetace skýtající možnost pobytu,
rekreace a odpočinku v sadovnicky upraveném prostředí.
Přípustné využití – trávníkové plochy a skupiny bylin a dřevin, pěší a cyklistické stezky, veřejné osvětlení, parkový
a hrací mobiliář.
Podmíněně přípustné – stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a
doplňují ji, vodní prvky a vodní plochy v rozsahu do 1000 m2 a max. 10 % z celkové plochy – ve všech případech pokud
nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití.
Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy.
F.3.1.2 Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS)
•
Stabilizované plochy:
zejm. v sídlech venkovského typu (plošně významněji např. ve Skrýšově, Pejškově, Bitěticích, Čakovicích,
Hodějovicích, Služátkách, Lešově, Benátkách a Janovicích).
•
Navrhované plochy:
z východní strany jižní části nové zástavby rodinných domů severně od silnice do Skrýšova (u Polního Dvora), při
východním okraji Chvojnova a v polích severně od Chvojnova (navržená zahrada).
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy zeleně soukromé a vyhrazené slouží pro soukromé hospodářské využití a rekreaci.
Přípustné využití – okrasné i užitkové rostliny, stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu
využívání ploch soukromých zahrad.
Podmíněně přípustné – zahradní domky, vodní plochy v rozsahu do 1000 m2, garáže – ve všech případech pokud
nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití.
Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy.
F.3.1.3 Plochy zeleně přírodního charakteru (ZP)
•
Stabilizované plochy:
zejména v údolí Bělé ve městě a jeho nejbližším zázemí – odlehlejší části Městských sadů, za sportovním areálem
•
Navrhované plochy:
zejm. na okraji města – např. v návaznosti na Městské sady, v údolí Bělé
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy zeleně přírodního charakteru slouží k ochraně ekologicky cenných ploch v zastavěném území.
Přípustné využití – porosty trvalé vegetace bez primárního produkčního významu.
Podmíněně přípustné – stezky pro pěší a cyklisty doplněné související vybaveností (informační tabule, mobiliář),
přírodě blízké vodní plochy podporující biodiverzitu území – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení
či omezení hlavního využití.
44
Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy.
F.3.2 Plochy zemědělské (NZ)
•
•
Stabilizované plochy:
Převážná část stávajících zemědělsky využívaných ploch v krajině.
Navrhované plochy:
Nejsou.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy zemědělské slouží zejména k produkci zemědělských plodin.
Přípustné využití – opatření zajišťující plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny
(zejména zemědělské obhospodařování a polní cesty), podzemní stavby a zařízení technické infrastruktury, protierozní,
protipovodňová a ekostabilizační opatření, stezky pro pěší a cyklisty a jejich vybavenost.
Podmíněně přípustné – jiné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve
veřejném zájmu, které nelze v rámci systému dopravní a technické infrastruktury umístit jinde, stavby a zařízení sloužící
ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, jednotlivé zemědělské hospodářské stavby
bez oplocení – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití; vodní plochy,
zalesnění – pokud nedojde k narušení přírodních či krajinných hodnot území.
Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.
F.3.3 Plochy lesní (NL)
•
Stabilizované plochy:
Stávající zalesněné části krajiny v území.
•
Navrhované plochy:
Jediná plocha - enkláva stávající orné půdy v lesním celku severozápadně od Starého Pelhřimova
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy lesní slouží k plnění funkcí lesa.
Přípustné využití – lesní hospodářská činnost a související činnosti, lesní cesty, protierozní, protipovodňová a
ekostabilizační opatření.
Podmíněně přípustné – stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve veřejném
zájmu, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a
prostorového střetu s plochami lesními a negativního vlivu na jejich funkčnost vyplývající z hlavního využití, stavby a
zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, pokud nedojde
k podstatnému narušení či omezení hlavního využití.
Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.
F.3.4 Plochy přírodní (NP)
•
•
Stabilizované plochy:
Části vymezených biocenter a biokoridorů se stávající ekologicky hodnotnou nelesní vegetací (trvalými travními
porosty, náletovými porosty dřevin a různorodými ladem ležícími pozemky) a plochy jiné ekologicky významné
nelesní zeleně v krajině
Navrhované plochy:
Významnější části vymezených biocenter na stávající orné půdě (příp. degradovaných plochách) a několik dalších
menších ploch při obvodu města.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy přírodní slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území.
Přípustné využití – činnosti a opatření sloužící hlavnímu účelu využití.
Podmíněně přípustné – protierozní a protipovodňová opatření, účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty,
zařízení technické infrastruktury – ve všech případech pokud nedojde k narušení přírodních či krajinných hodnot území.
Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.
45
F.3.5 Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
•
Stabilizované plochy:
V místech se stávající pestrou strukturou využití, s významným podílem ladem ležících ploch – poměrně
rovnoměrně v celém řešeném území
•
Navrhované plochy:
V místech se záměrem vytvoření pestřejší struktury využití – zejm. v plochých údolích a příkrých svazích
s převažujícím zorněním, poměrně rovnoměrně v celém řešeném území
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy smíšené nezastavěného území slouží především pro zachování či vytvoření pestré kulturní krajiny
s různými, vzájemně se střídajícími způsoby využití.
Přípustné využití – smíšené maloplošné využití odpovídající charakteru ploch specifikovaných v připojených
indexech přípustných funkcí (různé kombinace ploch zemědělských, lesních, přírodních, vodních a vodohospodářských a
ploch rekreace na plochách přírodního charakteru) a využití uvedené u těchto ploch jako přípustné.
Podmíněně přípustné – využití uvedené u ploch specifikovaných v připojených indexech přípustných funkcí jako
podmíněně přípustné, pokud zůstane zachován polyfunkční charakter plochy a nedojde k narušení přírodních či
krajinných hodnot území.
Nepřípustné – využití uvedené u ploch zemědělských, lesních, přírodních, vodních a vodohospodářských a ploch
rekreace jako nepřípustné.
F.3.6 Vodní a vodohospodářské plochy (W)
•
•
Stabilizované plochy:
Plochy vodních toků protékajících územím, rybníky, mokřady.
Navrhované plochy:
pouze plochy, které jsou převzaty z podrobnější dokumentace (v prostoru mezi Pelhřimovem a Starým
Pelhřimovem, v místních částech Janovice a Ostrovec u Houserovky). Podmíněně lze plochy umístit i
v nezastavitelných plochách ZPF.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Vodní toky a plochy, rybníky, plochy mokřadů, suché poldry pro zachycení dešťových srážek nad zástavbou.
Přípustné využití – vodní a vodohospodářské plochy se stavbami nutného technického vybavení (tělesa hrází,
výpustné objekty, …)
Podmíněně přípustné – zeleň, drobný mobiliář (obslužné zařízení).
Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.
F.3.7 Plochy těžby nerostů (NT)
•
Stabilizované plochy:
Těžební prostor stavebního kamene u Radňova a drobnější technologicky související plocha u silnice mezi
Radňovem a Nemojovem.
•
Navrhované plochy:
Nejsou.
P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:
Plochy těžby nerostů slouží pro dobývání a zpracování nerostných surovin.
Přípustné využití – činnosti a opatření sloužící hlavnímu účelu využití (včetně oplocení), technická a biologická
rekultivace, výsadby zeleně s hygienickým či ekologickým významem.
Podmíněně přípustné – recyklace stavebního odpadu, využití prostoru v době mimořádné události (skladování
nebezpečných látek apod.).
Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.
46
F.4 Zásady prostorového uspořádání sídla, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
F.4.1 Zastavěné a zastavitelné území
Zásady urbanistické koncepce řešení územního plánu jsou popsány v bodě „c) Urbanistická koncepce, vymezení
zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně“.
Z hlediska stávajícího využití ploch převažuje ve městě zóna bydlení, výroby a rekreace (včetně ploch rekreace v přírodě
– bez objektů) a rozvoj těchto zón je prioritní. Důraz je kladen na ochranu historického jádra města, které je městskou
památkovou rezervací (je a bude společenským a turistickým centrem území). Na kulturní památky a objekty
v památkové rezervaci se vztahuje platnost zákona o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.
V sousedství památkové rezervace je navrženo přiměřené doplnění zástavby města. Je navržena přestavba těch území,
která jsou urbanisticky narušená nebo dožívající (morálně zastaralé areály výroby poblíž centra města, opuštěné areály
zemědělské výroby na jeho okraji). K postupné přestavbě a intenzifikaci jsou navrženy také esteticky nepřijatelné areály
kapacitních řadových garáží.
Z hlediska dopravního řešení je nutné přeložit silnice I/19 a I/34 severně a západně města a ve městě dotvářet
strukturovaný systém dopravní obsluhy. Zástavbu podél ulic Průběžné a Nádražní i Myslotínská řešit městotvorným
způsobem – po snížení dopravních zátěží odvedením nadmístní dopravy na přeložky silnic nově řešit parter, doplnit
parkoviště, chodníky a zeleň.
Z hlediska rekreace je velmi atraktivní prostor kolem řeky Bělá, určený pro rozšíření zeleně (dotvoření územního
systému ekologické stability) i doplnění sportovně rekreačních aktivit.
Podmínky pro výstavbu:
Centrum města (památková rezervace): Podmínky pro výstavbu stanovuje platný regulační plán.
Ve městě a v území jeho místních částí je při dostavbách nebo rekonstrukcích nutno respektovat charakter okolní
zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení) a sledovat půdorysnou osnovu zástavby – stavební
čáru. Nová zástavba v rozvojových plochách bude řešena na základě podrobnější dokumentace, s dodržením stanovené
výškové hladiny s možností řešení ustupujících podlaží nebo podkroví ve sklonité střeše. V místních částech s výjimkou
Starého Pelhřimova bude zástavba řešena formou rodinných domů venkovského typu, bytové objekty se zde
nepřipouštějí. Zastavěná plocha pozemku RD nepřekročí 30% jeho celkové rozlohy.
Kapacitní chatové a zahrádkářské lokality nebudou nově vytvářeny. Výstavba objektů rodinné rekreace je plošně
regulována dle grafické části ÚP. Ve stávajících plochách staveb pro rodinnou rekreaci je možná dostavba proluk mimo
chráněná území.
Plochy výroby včetně stávajících ploch je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu. Důvodem je často pohledová
exponovanost objemných staveb a jejich nevhodné situování v krajině (areály zemědělské výroby). V průmyslových
zónách je nutno navrhovat veřejné obslužné komunikace dostatečné šířky a doplnit je alejemi, které souvislé celky
výroby vhodně rozčlení.
Veškerá zástavba v záplavovém území Q100 je podmíněna stanovením podmínek ze strany Povodí Vltavy. V aktivním
záplavovém území toků nebude nová výstavba povolována, pokud realizací protipovodňových opatření nebude aktivní
zóna omezena.
U návrhových lokalit v hlukových pásmech je situování chráněných prostorů podmíněno splněním požadovaných
hlukových limitů. Chráněné prostory v sousedství silnic a v blízkosti železnice budou posuzovány z hlediska hlukové
zátěže ze stávající dopravy; chráněné prostory budou u stávající plochy dopravy navrhovány až na základě hlukového
vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný prostor a chráněné venkovní prostory
staveb, včetně doložení reálnosti navržených protihlukových opatření. Přípustnost bude posuzována v rámci řízení dle
stavebního zákona. V případě nesplnění této podmínky musí být případná protihluková opatření realizována investory
výstavby v těchto lokalitách.
Celé řešené území je územím archeologického zájmu a v takových případech je stavebník již v době přípravy stavby
povinen tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném
území záchranný archeologický výzkum.
F.4.2 Nezastavěné území
Prvořadým cílem koncepce je ochrana stávajících přírodně nejcennějších území.
Součástí koncepce uspořádání krajiny je rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení územního
systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny a vytvoření podmínek pro její přiměřené rekreační
využití.
Návrh také vymezuje plochy smíšené nezastavěného území na úkor orné půdy (napomůže řešení protierozních
a protipovodňových opatření). K doplnění jsou dále navrženy plochy přírodní a to zejména v nivách toků.
47
Na všech nezastavitelných plochách lze podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy) povolovat
umístění staveb na tocích (vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou
uvedena ve vodním zákoně) a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na celém správním území obce lze provádět
stavby řešící opatření před povodněmi (povodňové zabezpečovací práce, protipovodňová opatření).
F.4.3 Výškové zónování Výšková regulace zástavby, intenzity využití v plochách
Zástavba historického jádra města a zástavba na něj bezprostředně navazující není výrazně výškově narušena.
Totéž platí o okrajových místních částech.
Výškové poměry v okrajových částech jádrového území (Pelhřimov) byly narušeny při výstavbě sídlišť panelových
domů, zejména sídliště Pražská. Výškovou dominantou v pohledově exponované poloze je dům v ulici arch. Janáka. ÚP
navrhuje jako protiváhu výstavbu bytů v lokalitě nad nemocnicí, omezuje ji však na max. 4-6 nadzemních podlaží (NP),
resp. 4 NP + ustupující podlaží, což je nutno prověřit podrobnější dokumentací (územní studie). Maximální výšku
bytových domů ve městě stanovuje územní plán na 6 NP.
Přechod do zástavby rodinných domů v lokalitě Polní Dvůr doporučuje ÚP řešit formou viladomů s max. 3 NP +
podkrovím. Rodinné domy budou mít max. 2 NP + podkroví.
Zástavba v plochách občanského vybavení a plochách výroby (Pelhřimov) bude výškově navazovat na stávající okolní
zástavbu nebo bude nižší. V případě potřeby situování objektů vyšších, než je zástavba v okolí, bude nutno prokázat, že
záměrem nebude narušeno panorama města a nebude dotčen krajinný ráz.
Zástavbu v místních částech, kde je důležité zasazení obce do krajiny a zachování humen, je doporučeno řešit
rozvolněnými formami přízemních objektů s podkrovím, s velkým podílem obytné zeleně.
Intenzity využití pozemků – index zastavěné plochy se v návrhových plochách bydlení předpokládá max. 0,3.
V ostatních zastavitelných plochách je intenzita využití pozemků regulována pouze stanovením minimálního plošného
zastoupení zeleně.
Minimální plošné zastoupení zeleně na terénu v zastavitelných plochách jednotlivých typů:
Uvedené podíly jsou stanoveny pro každou jednotlivou plochu daného typu a zároveň pro každého vlastníka pozemků
v ploše.
•
plochy bydlení v bytových domech (BH) – 30%
•
plochy v rodinných domech (BI, BV) – 40%
•
plochy všech typů rekreace (RI, RZ, RN) – 80%
•
plochy všech typů občanského vybavení (OV, OH, OS, OM, OK) – 20% (pokud není specifickým opatřením
stanoveno jinak)
•
plochy veřejných prostranství (PV) – 20%
•
plochy smíšené obytné (SC, SM, SV, SK) – 30%
•
plochy dopravní infrastruktury (DS, DZ) – 20%
•
plochy technické infrastruktury (TI, TO) – nestanoveno
•
plochy výroby a skladování včetně specifických (VL, VT, VD, VZ) – 20%
Uvedené podíly jsou stanoveny pro každou jednotlivou plochu daného typu a zároveň pro každého vlastníka pozemků
v ploše.
g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům
a stavbám vyvlastnit
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních
plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace (dále ÚPD). Jedná se zejména o stavby
pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území
obce a ochranu životního prostředí (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních
vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod.).
V návrhu územního plánu Pelhřimov se vymezují :
Veřejně prospěšné stavby
Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území
obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Veřejně prospěšná opatření
48
Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a
rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně
plánovací dokumentaci.
Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření lze odejmout
nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a
řádného užívání pro stanovený účel,
b) veřejně prospěšná opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování
retenčních schopností území, založení prvků ÚSES a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.
G.1 Koridory dopravní infrastruktury
WD
•
•
•
•
dopravní infrastruktura
WD01 silnice I. třídy
WD02 silnice II. třídy
WD03 komunikace místní a místní sběrné
WD04 komunikace účelové
•
WD05 hlavní pěší trasy
•
WD06 mosty
G.2 Koridory technické infrastruktury
WT
•
•
technická infrastruktura
WT01 koridory technické infrastruktury
WT02 objekty na sítích technické infrastruktury
G.3 Veřejně prospěšná opatření
• WK snižování ohrožení v území povodněmi
• WR zvyšování retenčních schopností v území
• WU založení prvků územního systému ekologické stability
G.4 Návrh objektů k asanaci
•
VA
asanace (p.č. 1618/2, 1938/4, 1938/5, 1938/6, 1938/9, 1938/10, 1938/11, 1938/12, 1938/15, 1938/20,
1946/2, 1946/3, 1946/11, 1946/17, 1946/18, 1946/20, 1946/21, 1952/2, 1952/4, 1958/6, 1958/9, 1958/11,
1958/12, 1958/13, 1958/15, 1958/16, 1958/18, 1958/25, 1958/27, 1958/29, 1959/9, 1961/2, 1961/5, 1961/9,
1961/10, 1961/11, 2694/290, 2694/291, 2694/292, 2694/293, 2694/294, 2694/295, 2694/296, 2694/297,
2694/298, 2694/299, 2694/300, 2694/301, 2694/302, 2694/303, 2694/304, 2694/305, 2694/306, 2694/307,
2694/308, 2694/309, 2694/310, 2694/311, 2694/312, 2694/313, 2694/314, 2694/315, 2694/316, 2694/317,
2694/318, 2694/319, 2694/320, 2694/321, 2694/322, 2694/323, 2694/324, 2694/325, 2694/326, 2694/327,
2694/328, 2694/329, 2694/330, 2694/331, 2694/332, 2694/342, 2694/351, 2694/352, 2694/407, 2695/48,
2695/49, 2695/50, 2695/51, 2695/52, 2695/53, 2695/54, 2695/55, 2695/56, 2695/57, 2695/58, 2695/59,
2695/60, 2695/61, 2695/62, 2695/63, 2695/64, 2695/65, 2695/66, 2695/67, 2695/68, 2695/69, 2695/70,
2695/71, 2695/72, 2695/73, 2695/74, 2695/75, 2695/76, 2695/77, 2695/78, 2695/79, 2695/80 v k.ú. Pelhřimov)
Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny na výkresu :
8.
VÝKRES VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ
1 : 5 000
49
h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze
uplatnit předkupní právo
H.1 Stavby veřejné vybavenosti
PO
•
•
•
•
•
PP
občanské vybavení, veřejná infrastruktura
PO01 veřejná infrastruktura – veřejná správa, ul. Průběžná (p.č. 1552/1 v k.ú. Pelhřimov)
PO02 veřejná infrastruktura – mateřská škola, ul. Řemenovská (p.č. 1630/7 v k.ú. Pelhřimov)
PO03 veřejná infrastruktura – sociální služby, Balkův mlýn (p.č. 2378, 2384/2 a 2385 v k.ú. Pelhřimov)
PO04 veřejná infrastruktura – hasičská zbrojnice, Čakovice (p.č. 101/1 a 119/2 v k.ú. Čakovice u Pelhřimova)
PO05 hřbitov – rozšíření stávajícího hřbitova (p.č. 2218/1, 2218/2, 2220/1, 2220/2, 2231/1, 2231/7 a 2231/10
v k.ú. Pelhřimov)
veřejná prostranství
Předkupní právo je ve prospěch města Pelhřimova.
i) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně
podmínek pro jeho prověření
Na rezervních plochách pro rozvoj města po návrhovém období územního plánu je určen způsob využití.
Jedná se o lokality (plochy):
• Pelhřimov, ulice Humpolecká – plochy stávající zahrádkářské lokality a plochy ZPF na ni navazující jsou
určeny pro budoucí výstavbu RD;
• Pelhřimov, ulice Humpolecká – plochy stávajícího ZPF vpravo při vjezdu do města od Humpolce, plochy jsou
určeny pro budoucí výstavbu RD;
• Pelhřimov, lokalita Polní Dvůr – severovýchodní část – plochy stávajícího ZPF jsou určeny pro bydlení
v rodinných domech;
• Pelhřimov, lokalita Křemešnická – plochy jsou určeny pro výstavbu základní školy a areálu pro tělovýchovu a
sport;
• Starý Pelhřimov – plochy stávající zahrádkářské lokality jsou určeny pro budoucí výstavbu RD venkovského
typu;
• Skrýšov – plochy ZPF jsou určeny pro budoucí výstavbu RD venkovského typu (2 lokality severozápadně od
sídla, 1 lokalita poblíž centra);
• Myslotín – plochy ZPF jsou určeny pro budoucí výstavbu RD venkovského typu;
• Radětín - plochy ZPF severně od zástavby jsou určeny pro budoucí výstavbu RD venkovského typu, plochy
ZPF v jižní části jsou určeny pro plochy smíšené obytné – venkovské.
Jakékoli využití, jež by v budoucnu znemožnilo zastavění území, je nepřípustné. Zemědělské využití je zatím bez
omezení s výjimkou investic do půdy za účelem jejího dlouhodobého zhodnocení.
50
ÚZEMNÍ REZERVY – město Pelhřimov
Číslo
plochy
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
R8
R9
Plocha [m2]
podle funkčního využití
Funkce
kód
využití
BI bydlení individuální v RD
BI bydlení individuální v RD
BI bydlení individuální v RD
občanské vybavení - veřejná
OV
vybavenost
občanské vybavení - tělovýchova a
OS
sport
ZV zeleň veřejná
ZV zeleň veřejná
ZV zeleň veřejná
ZV zeleň veřejná
Celkem
Bx
25 278
113 600
49 043
Ox
Vx
Zx
38 504
33 592
187 921
Celkem
Sx
všechny plochy územní ochrany
0
8730
13197
2393
22970
47 290
72 096
307 307
ÚZEMNÍ REZERVY – místní části
Číslo
plochy
Plocha [m2]
podle funkčního využití
Funkce
kód
využití
Bx
Sx
R1
Myslotín
BV bydlení v RD - venkovské
R1
R2
Radětín
BV bydlení v RD - venkovské
SV smíšené obyt. venkovské
R1
R2
Skrýšov u Pelhřimova
BV bydlení v RD - venkovské
BV bydlení v RD - venkovské
115 589
2 056
R1
Starý Pelhřimov
BV bydlení v RD - venkovské
11 991
Celkem
Celkem
Vx
8 510
9 284
3 435
147 430
všechny plochy územní ochrany
Ox
3 435
0
0
150 865
j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií
podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení
pořizovatelem a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti
Územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad pro rozhodování v území.
Územní plán navrhuje zpracování územních studií v lokalitách výstavby „na zelené louce“ v Pelhřimově, Starém
Pelhřimově a Skrýšově.
51
Cílem zpracování územních studií je upřesnění budoucího uspořádání území – situování zástavby, vedení obslužných
komunikací a trasování inženýrských sítí. Upřesněním nesmí být porušena základní urbanistická koncepce, daná
územním plánem města – závazné jsou veškeré vstupy navrhovaných komunikací do rozvojových ploch. Studie
stanovení stavební čáry, výšky zástavby a intenzity využití pozemků.
Požadavky na zpracování územních studií jsou patrné z výkresu č. 1 ÚP Základní členění území. Jedná se o následující
lokality (od severu ve směru hodinových ručiček):
Pelhřimov
lokalita mezi ulicí Pražskou a bývalým areálem zemědělské výroby (návrh ploch smíšených obytných městského
typu – zastavitelné plochy Z18, Z30),
lokalita nad nemocnicí (návrh ploch bydlení hromadného – zastavitelná plocha Z2),
lokalita v prodloužení ulice J. Kurandové (návrh ploch bydlení individuálního městského typu – zastavitelná
plocha Z9), úprava dřívější dokumentace,
lokalita Polní Dvůr (návrh ploch bydlení hromadného a individuálního městského typu – zastavitelné plochy Z3,
Z13), úprava a rozšíření dřívější dokumentace,
lokalita západně ulice Pod Floriánem (návrh ploch bydlení individuálního městského typu – zastavitelná plocha
Z7),
lokalita jihozápadně sídliště Pražská a západně ulice Plk. Švece (návrh ploch bydlení hromadného a individuálního
městského typu - zastavitelné plochy Z1, Z5, Z6).
Starý Pelhřimov
lokalita v severovýchodní části Starého Pelhřimova u stávající silnice I/19 (návrh ploch smíšených obytných
venkovského typu – zastavitelné plochy Z7–9, Z11–13),
lokalita v jihozápadní části Starého Pelhřimova (návrh ploch bydlení individuálního venkovského typu –
zastavitelné plochy Z1– Z5),
Skrýšov
-
lokalita v severozápadní části Skrýšova (návrh ploch bydlení individuálního venkovského typu – zastavitelné
plochy Z1, Z2).
Lhůty pro pořízení územních studií – u lokalit zařazených do I. etapy výstavby je nutno zpracovat územní studii do čtyř
let od schválení územního plánu města. Po schválení pořizovatelem budou územní studie vloženy do evidence územně
plánovací činnosti.
k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou
pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy
č.9 Vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
Územní plán Pelhřimova navrhuje zpracování dvou regulačních plánů – pro lokalitu P1 (U Elektrárny) a pro lokalitu P2
včetně lokality P6 (areál Škrobáren a sousedících garáží).
Zadání regulačních plánů pro výše popsaná přestavbová území:
- jedná se o lokality se stávající zástavbou určenou k přestavbě a dostavbě s potřebou regulace. Oba regulační plány
budou respektovat urbanistickou koncepci řešení územního plánu města a stanoví podrobné podmínky pro vymezení
a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro
vytváření příznivého životního prostředí. Dále stanoví podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb
veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,
- v lokalitě P1 budou řešeny vazby mezi historickým jádrem města a plochami obchodních řetězců včetně dopravy
v klidu (vícepodlažní parkovací dům), bude navržena regulace chaotické zástavby a dostavba objektů v ulici U
Elektrárny a doplněna zeleň v nivě toku Bělé jako součást biokoridoru,
- v lokalitě P2, P6 bude navržena revitalizace průmyslového areálu tak, aby byla respektována hlavní pěší trasa
z centra města ke hřbitovu po ulici Wolkerově, ulice Wolkerova bude rozšířena a doplněna alejovou zelení, bude
respektován biokoridor řeky Bělé.
Regulační plány nahradí v řešených lokalitách ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a budou závazné pro
rozhodování v území.
Lhůty pro pořízení regulačních plánů – u lokalit zařazených do I. etapy výstavby je nutno zpracovat RP do čtyř let od
schválení územního plánu města. Po schválení pořizovatelem budou RP vloženy do evidence územně plánovací činnosti.
52
l) Stanovení pořadí změn v území (etapizace)
I. etapa výstavby
V I. etapě výstavby bude využito proluk v zástavbě města, dále ploch, které navazují na stávající zástavbu (rozšíření
stávajících plcha a areálů) a ploch, na které již byla zpracována podrobnější dokumentace a tato dokumentace je
v souladu s řešením návrhu ÚP města. Na „zelené louce“ se konkrétně připravuje výstavba v lokalitách:
•
jihozápadně sídliště Pražská - bydlení,
•
Polní Dvůr - bydlení,
•
jižně ulice Skrýšovské – výroba.
Součástí I. etapy výstavby je i revitalizace sídlišť a zčásti přestavba území jihovýchodně historického jádra města.
V I. etapě lze dle potřeby realizovat i výstavbu v okrajových místních částech města.
Etapizace výstavby na plochách individuálního bydlení ve Starém Pelhřimově bude prověřena územní studií a
projednána s příslušným orgánem ochrany ZPF.
Z dopravních staveb bude v I. etapě výstavby potřeba realizovat přeložku silnice I/34 západně města a na ni navazující
část přeložky silnice II/112 v jižní části města, vedoucí průmyslovou zónou.
V této etapě bude realizována veřejná technická vybavenost vyvolaná potřebou výstavby ve výše uvedených lokalitách místní komunikace, parkoviště, pěší propojení, inženýrské sítě.
II. etapa výstavby
Územní plán navrhuje výstavbu zejména v lokalitách, navazujících na plochy realizované v I. etapě výstavby. Dále se
bude postupovat dle připravenosti území v podrobnější dokumentaci.
Bude pokračovat realizace přeložek silnic I. a II. třídy, které jsou podmiňující pro finální úpravy zástavby kolem
městských tříd (ulice Slovanské vzájemnosti, Průběžná, Nádražní).
Územní rezervy jsou popsány v kapitole i).
m) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může
vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt
Společensky významné stavby v historickém jádru města, památky, stavby v pohledově exponovaných polohách, veřejná
občanská vybavenost.
n) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního
zákona
Nebyly vymezeny.
o) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části
I. DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU (ÚP)
A.
TEXTOVÁ ČÁST ÚP ( počet stran 1 – 49 bez titulní strany)
B.
GRAFICKÁ ČÁST ÚP:
1. Výkres základního členění území (1a, 1b)
1 : 10 000
2. Hlavní výkres (2.1a, 2.1b, 2.2, 2.3a, 2.3b, 2.4, 2.5, 2.6)
1 : 5 000
3. Dopravní řešení (3.1a, 3.1b, 3.2, 3.3a, 3.3b, 3.4, 3.5, 3.6)
1 : 5 000
4. Zásobování vodou (4.1a, 4.1b, 4.2, 4.3a, 4.3b, 4.4, 4.5, 4.6)
1 : 5 000
53
5. Odkanalizování (5.1a, 5.1b, 5.2, 5.3a, 5.3b, 5.4, 5.5, 5.6)
1 : 5 000
6. Zásobování plynem a teplem (6.1a, 6.1b)
1 : 5 000
7. Zásobování el. energií, spoje (7.1a, 7.1b, 7.2, 7.3a, 7.3b, 7.4 - 7.6)
1 : 5 000
8. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace (8.1a, 8.1b, 8.2, 8.3a, 8.3b, 8.4, 8.5,
8.6)
1 : 5 000
II. DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
C.
TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ( počet stran 1 – 60 bez titulní strany)
D.
GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP:
9. Koordinační výkres (9.1a, 9.1b, 9.2, 9.3a, 9.3b, 9.4, 9.5, 9.6)
1 : 5 000
10. Předpokládaný zábor ZPF a PUPFL (10.1a, 10.1b, 10.2, 10.3a, 10.3b, 10.4, 10.5,
10.6)
11. Širší vztahy
1 : 5 000
1 : 50 000
Pozn.: výkresy č. 2 – č. 10 ÚP Pelhřimova jsou děleny dle místních částí na 6 dílů (např. výkres č. 2 na části 2.1 – 2.6)
2.1: místní části Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Radětín, Skrýšov, Myslotín, Vlásenice
2.2: místní části Pejškov, Bitětice, Lipice, Čakovice, Hodějovice,
2.3: místní části Pobistrýce, Služátky, Útěchovičky, Chvojnov, Rybníček, Strměchy,
2.4: místní části Nemojov, Lešov, Radňov,
2.5: místní části Houserovka, Benátky, Janovice,
2.6: místní části Vlásenice-Drbohlavy.
Některé výkresy např. č. 1, 2.1, 2.3, 3.1, 3.3 atd. jsou z důvodů velikosti rozděleny na díly a, b.
2. Grafická část územního plánu
a) Výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území,
zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve
kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou
podmínky pro jejich využití stanoveny RP;
b) Hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím,
dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné
infrastruktury, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a
koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy;
v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech;
c) Výkres VPS, opatření a asanací.
54
Odůvodnění
Odůvodnění územního plánu Pelhřimov obsahuje textovou a grafickou část.
A. Textová část
1. Postup při pořízení územního plánu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zastupitelstvo města Pelhřimov na svém 13. řádném zasedání dne 17. 6. 2008 projednalo a schválilo k dalšímu
zpracování územní plán Pelhřimov a jeho místních částí Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka,
Chvojnov, Janovice + Ostrovec, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov,
Rybníček, Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy + Jelcovy a Kocourovy Lhotky, Útěchovičky,
Vlásenice-Drbohlavy, Vlásenice (katastrální území Pelhřimov, Benátky u Houserovky, Bitětice, Čakovice u
Pelhřimova, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov, Janovice u Houserovky, Jelcovy Lhotky, Lešov, Lipice,
Myslotín, Nemojov, Ostrovec u Houserovky, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov u Rynárce, Skrýšov u
Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Strměchy, Vlásenice u Pelhřimova, VláseniceDrbohlavy);
Návrh zadání byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti;
V dubnu 2009 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním
obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury. Každý mohl své připomínky a obce podněty uplatnit do
30 dnů od vyvěšení resp. obdržení. Současně bylo oznámení o projednávání návrhu zadání zasláno na osadní
výbory místních částí se žádostí o vyvěšení;
Návrh zadání byl upraven dle požadavků dotčených orgánů a připomínek;
Návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem města Pelhřimov na 19. řádném zasedání dne 23. 6. 2009, které
nepožadovalo vypracování konceptu ÚP Pelhřimov. Tuto povinnost nevznesl ani žádný příslušný dotčený
orgán;
Společné jednání s dotčenými orgány proběhlo 18. 12. 2009;
V dubnu 2010 bylo požádáno o posouzení ÚP Pelhřimov Krajským úřadem kraje Vysočina odborem územního
plánování a stavebního řádu – kladné stanovisko vydáno dne 28. 4. 2010;
Grafická a textová část byly doplněny a upraveny o stanoviska DO, připomínky (obce) a případná vyjádření
(správci dopravní a technické infrastruktury) ke společnému jednání a v následné době;
V květnu 2010 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno veřejné projednání územního plánu Pelhřimov. Pozvánka na
veřejné projednávání byla uveřejněna (kromě vystavení na úřední desce MěÚ Pelhřimov a webových stránkách
Města pelhřimov) v místním tisku a byla zaslána na všechny osadní výbory k vyvěšení;
Řízení o ÚP s veřejným projednáním a odborným výkladem projektanta proběhlo dne 30. června 2010
v zasedací místnosti Městského úřadu Pelhřimov, Pražská 127;
V době (oznámení veřejného projednání) do veřejného projednání byly vzneseny písemné námitky a
připomínky, při ústním projednávání 30. 6. 2010 nebyly námitky vzneseny;
Na základě vznesených námitek došlo k jejich zpracování, vyhodnocení a předložení Zastupitelstvu města
Pelhřimova, které na svém 27. řádném zasedání dne 14. 9. 2010 některé námitky schválil pro zapracování do
návrhu ÚP, některé k dalšímu zpracování zamítl;
Projektant upravil grafickou a textovou část návrhu ÚP Pelhřimov na základě vznesených stanovisek DO,
připomínek (správci dopravní a technické infrastruktury, občané, veřejnost) a námitek (vlastníci dotčených
pozemků a staveb);
V listopadu 2010 oznámeno projednání upraveného návrhu ÚP (po veřejném projednání) - bylo oznámeno
dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury;
Dne 7. 12. 2010 proběhlo jednání nad upraveným a doplněným návrhem ÚP. Pořizovatel na základě konzultace
s nadřízeným orgánem konstatoval, že upravený návrh ÚP zásadně nemění koncepci návrhu ÚP (jednalo se
pouze o drobné úpravy (s námitkou měnící koncepci ÚP Zastupitelstvo Města nesouhlasilo), a tudíž není nutné
nové veřejné projednání upraveného návrhu ÚP Pelhřimov, ale pouze projednání s DO;
při veřejném projednání dne 30. 6. 2010 nebyly vzneseny žádné námitky ani připomínky;
návrh rozhodnutí o námitkách: v průběhu pořizování ÚP byly vzneseny námitky, které jsou součástí bodu
4) tohoto dokumentu;
vyhodnocení o připomínkách: v průběhu pořizování ÚP byly vzneseny připomínky, které jsou součástí
bodu 4) tohoto dokumentu;
55
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem
• návrh řešení ÚP Pelhřimov – město Pelhřimov a místní části Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka,
Chvojnov, Janovice + Ostrovec, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov,
Rybníček, Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy + Jelcovy a Kocourovy Lhotky, Útěchovičky, VláseniceDrbohlavy, Vlásenice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) ze dne 20. 7. 2009
dle usnesení vlády č. 929/2009 o Politice územního rozvoje České republiky 2008 (při zahájení pořizování byla
v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, schválenou usnesením vlády ČR 17. 5. 2006 č. 561);
• politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který
spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny
v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje (rozvojové oblasti a rozvojové osy);
• území města Pelhřimov včetně místních částí se nachází v širší návaznosti na schválenou rozvojovou oblast OB – 11
Jihlava (dle PÚR ČR 2008 ze dne 20. 7. 2009 dle usnesení vlády č. 929/2009), jejímž podporujícím faktorem je
poloha na dálnici D1 – v této rozvojové oblasti bude rozšiřován a zkvalitňován systém veřejné dopravy a
podporován rozvoj cestovního ruchu;
• území města Pelhřimov řešené ÚP se nachází na křižovatce silnic I.třídy (silnice I/19 a I/34), na koridoru trasy vvn
400 kV (záměr ozn. E7);
• část řešeného území se nachází v širší návaznosti na ochranné pásmo III. stupně vodní nádrže Švihov s limitujícím
vlivem ochrany zdrojů pitné vody;
• na návrh řešení ÚP Pelhřimov se tudíž nevztahují zvláštní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České
republiky 2008. Území obce se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů;
•
územně plánovací dokumentace kraje – Kraj Vysočina má schválené Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ze
září 2008 a nabyly účinnosti v listopadu 2008.
Správní území města Pelhřimov se nachází podle návrhu těchto ZÚR na území vymezené rozvojové oblasti krajského
významu Obk-2 (její součástí je k.ú. Pelhřimov, Myslotín, Radětín, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova a
Starý Pelhřimov) a rozvojové ose krajského významu OSk-1 (Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov- Kamenice nad
Lipou). Řešené území ORP Pelhřimov není součástí žádné specifické oblasti.
Přes řešené území města Pelhřimov jsou podle ZÚR kraje Vysočina vedeny některé trasy a koridory nadmístního
krajského významu. Patří mezi ně zejména stávající trasa koridoru silnice I/19 (včetně obchvatu Starý Pelhřimov), I/34
(včetně obchvatu Pelhřimova), II/112 a II/602. Z dopravy dále pak přes k.ú. Pelhřimov a Vlásenice u Pelhřimova vede
trasa železniční dráhy ČD č. 224 Horní Cerekev – Tábor (jednokolejná, neelektrifikovaná).
Z další infrastruktury se jedná o rozvodnu vvn 220 kV v Pelhřimově, stávající a návrhovou trasu elektrického vedení vvn
110 kV (k.ú. Starý Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Služátky u Pelhřimova), vvn 220 kV (k.ú.
Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Bitětice, Lipice, Strměchy) a návrh vedení zvn 400 kV (k.ú. Starý
Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Radětín, Strměchy) – územní rezerva. Dále trasu vedení vtl plynovodu
(k.ú. Starý Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, Pobistrýce) a radioreléové spoje Stražiště – Javořice přes k.ú.
Vlásenice-Drbohlavy, Stražiště – Bělá přes k.ú. Janovice u Houserovky, Křemešník – SZ hranice kraje (k.ú. Starý
Pelhřimov, Skrýšov u Pelhřimova, Pelhřimov).
Z hlediska památek městská památková rezervace Pelhřimov.
V řešeném území města Pelhřimov prochází nadregionální biokoridor (spojující regionální biocentra) NRBK 120 Troják
II – Lísek (k.ú. Janovice u Houserovky, Vlásenice-Drbohlavy). Dále jsou v řešeném území ÚP regionální biocentra:
RBC Dílce 687 (k.ú. Ostrovec u Houserovky), RBC Prachatický les 688 (k.ú. Lešov), RBC Hejlov 726 (k.ú. Vlásenice
u Pelhřimova). Přes řešené území je vedena trasa regionálních biokoridorů (spojují regionální biocentra): RBK 424
(Prachatický les – Křemešník) k.ú. Lešov, RBK 421 (Hejlov – U Mosteckého) k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, Starý
Pelhřimov, Lipice, Čakovice u Pelhřimova, RBK 420 (U Mosteckého – Prasatka) k.ú. Hodějovice, Služátky u
Pelhřimova, Pobistrýce, RBK 423 (Křemešník – Rousínovský les) k.ú. Chvojnov, Strměchy. Prvky regionálního ÚSES
budou v návrhu ÚP Pelhřimov zapracovány.
Z hlediska ÚSES v rámci ZÚR budou do ÚP převzaty oblasti se shodným krajinným typem: sever k.ú. Pelhřimov,
Radětín, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Myslotín, Skrýšov u Pelhřimova – krajina s předpokládanou vyšší
mírou urbanizace, k.ú. Pobistrýce, Chvojnov, Jelcovy Lhotky, Strměchy, Benátky u Houserovky, Houserovka Nemojov,
Radňov u Rynárce, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Lipice, Pejškov, Hodějovice, Vlásenice u Pelhřimova –
lesozemědělská harmonická, Vlásenice-Drbohlavy – lesozemědělská harmonická a jih k.ú. lesní, Janovice u Houserovky,
Ostrovec u Houserovky - lesozemědělská ostatní, k.ú. Lešov - lesozemědělská harmonická, lesní, lesozemědělská
ostatní. Další limity z hlediska ochrany přírody jsou: přírodní rezervace V Mezence – k.ú. Vlásenice-Drbohlavy,
56
Kladinský potok – k.ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky. Z hlediska biogeografického regionu spadá řešené území do
Pelhřimovského bioregionu.
V řešeném území města Pelhřimov jsou podle ZÚR kraje Vysočina stanoveny některé další limitující faktory. Patří mezi
ně zejména poddolovaná území velké a malé, dobývací prostor (Radňov, Lešov, Nemojov) s ložiskem nerostných
surovin (k.ú. Radňov u Rynárce), ochranné pásmo vodního zdroje II.a a II.b stupně (k.ú. Lešov) a ochranné pásmo
vodního zdroje III. stupně, ochranné pásmo nízkého letu (k.ú. nebo část k.ú. Pelhřimov, Myslotín, Skrýšov u Pelhřimova,
Chvojnov, Strměchy, Jelcovy Lhotky, Nemojov, Radňov u Rynárce, Lešov, Houserovka, Vlásenice-Drbohlavy),
záplavové území řeky Bělá (k.ú. Služátky u Pelhřimova, Radětín, Pelhřimov, Houserovka, Benátky u Houserovky,
Janovice u Houserovky) a záplavové území řeky Želivka (k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, Lipice, Čakovice u Pelhřimova,
Hodějovice, Pobistrýce).
V rámci ZÚR budou do ÚP převzaty veřejně prospěšné stavby a opatření: DK 02 silnice I/19, DK 04 silnice I/34, DK 06
silnice II/112, DK 32 silnice II/602, E 11 nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Tábor, E 12 nadzemní vedení vvn
110 kV Pelhřimov – R Pacov, E 13 nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Humpolec, koridor trasy vedení zvn
400 kV, U 015 RBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštějn, U 118 RBC Dílce, U 119 RBC Prachatický les, U 148 RBC
Hejlov, U 149 RBC U Mosteckého, U 197 RBK Prasatka – U Mosteckého, U 198 RBK U Mosteckého – Hejlov, U 200
RBK Rousínovský les – Křemešník, U 201 RBK Křemešník – Prachatický les.
Návrh ÚP Pelhřimov respektuje záměry ZÚR kraje Vysočina - nejsou vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR
znemožňovaly. Na návrh řešení ÚP Pelhřimov se nevztahují žádné jiné požadavky vyplývající z platných ZÚR kraje
Vysočina ani žádné další požadavky vyplývající ze širších vztahů v území (respektování ZÚR je doloženo i ve
stanovisku KrÚ kraje Vysočina odboru územního plánování a stavebního řádu).
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve
vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Územní plán Pelhřimov vytváří rámce pro zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot
v území. Toho dosahuje zejména:
• regulací funkčního využití celého řešeného území s cílem stabilizovat a posílit udržitelné využívání;
• vytvořením územně technických podmínek pro rozvoj sídelní funkce na úroveň odpovídající poloze a významu
sídla a místních částí v přímé návaznosti na ORP Pelhřimov, ale současně zamezení nepřiměřenému rozšiřování
zástavby mimo zastavěné území;
• umožněním rozvoje kvalitního bydlení vymezením rozvojových ploch zastavitelného území v kvalitních
lokalitách pro tuto funkci především pro rodinné domy;
• koncepcí urbanistického uspořádání vycházející z respektování principu kontinuity dlouhodobě utvářeného
aglomeračního uspořádání města a místních částí, vycházející z postupné regenerace prostor dotčených
zemědělskou činností a vytvářející územně technické předpoklady pro přiměřené hospodářské a rekreační
využití krajinné části území;
• vytvořením územně technických podmínek pro nezávadnou výrobu a přiměřené zemědělské využití krajiny jako
zdroj ekonomické prosperity obce a jejích obyvatel;
• koncepci dopravy, jež minimalizuje negativní dopady silniční dopravy na obytná území;
• koncepci technického vybavení, jež zajišťuje napojení všech nových rozvojových lokalit na systémy technické
infrastruktury a bezrizikové odstraňování všech splaškových odpadních vod jejich čištěním v čistírnách
odpadních vod;
• z ÚP je patrná ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot obce, střed obce je navržen jako plocha
veřejného prostranství se zachováním architektonického rázu včetně přírodních hodnot;
• každá plocha změn obsahuje regulativy jejích užívání a to jak v zastavěném, zastavitelném tak
v nezastavitelném území;
• ÚP chrání krajinu v plném množství – do volné krajiny nejsou navrženy žádné plochy, je dotvořen ÚSES,
regulativy obsahují možnost zalesňování a stavbu vodních děl;
• všechny nové plochy změn navazují na současně zastavěné území, vyplňují proluky v zastavěném území a
využívají pozemky s nižší ochranou ZPF;
• ve volné krajině jsou navrženy pouze vodní plochy, protierozní opatření, která budou sloužit jako ochrana před
přívalovými vodami – bylo navrženo s ohledem na obhospodařování okolních pozemků a v minimálním záboru
zemědělské půdy a do volné krajiny nejsou navrženy žádné nové plochy změn.
57
Úkoly územního plánování
ÚP Pelhřimov je vytvořen tak, aby respektoval tyto úkoly územního plánování a to:
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty – pořizovatel a projektant provedli
průzkumné práce spojené s pochůzkou po řešeném území, byly použity dostupné podklady z platných ÚAP ORP
Pelhřimov a ZÚR kraje Vysočina.
ÚP chrání evidované státem chráněné nemovité kulturní památky – Město Pelhřimov má platný Regulační plán městské
památkové rezervace z roku 2009, který ÚP Pelhřimov plně převzal bez jakýchkoli změn včetně všech památek (ve
městě Pelhřimov se jedná: Hřbitov, z toho jen pomník F. B. Vaňka, Městské opevnění Palackého a Poděbradova ulice,
Městský park, Boží muka při nádraží, Boží muka Pražská, Boží muka směr Starý Pelhřimov, Boží muka u pivovaru,
Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Bartoloměje, Socha sv. Jana Nepomuckého v městské zahradě, Milník směr
Starý Pelhřimov, Kašna se sochou sv. Jakuba na náměstí, Cesta – úvoz, archeologické stopy ze Starého Pelhřimova do
Pelhřimova, Radnice č.p. 1 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 2 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 3 na náměstí, Měšťanský
dům č.p. 4 na náměstí, Rodinný dům č.p. 5 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 6 na náměstí, Děkanství č.p. 8 Děkanská
ulice, Měšťanský dům č.p. 9 Děkanská ulice, Muzeum č.p. 10 na náměstí, Městská věznice č.p. 11 na náměstí, Zámek
č.p. 12 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 13 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 14 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 15 na
náměstí, Měšťanský dům č.p. 16 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 17 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 18 na náměstí,
Měšťanský dům č.p. 20 Poděbradova ulice, Měšťanský dům č.p. 21 Poděbradova ulice, Měšťanský dům č.p. 22
Poděbradova ulice, Měšťanský dům č.p. 23 Poděbradova ulice, Měšťanský dům č.p. 27 na náměstí, Měšťanský dům č.p.
28 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 31 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 32 na náměstí, Škola č.p. 34 Růžová ulice,
Rodinný dům č.p. 36 Růžová ulice, Měšťanský dům č.p. 37 Růžová ulice, Měšťanský dům č.p. 38 Růžová ulice, Kostel
sv. Bartoloměje, Kostel sv. Víta, Kaple Bolestné P. Marie s býv. Kaplí sv. Floriana, Božími muky a pamětními kameny,
Kaple Kalvárie, Kaple sv. Floriána, Kaple sv. Mikuláše, Kaplička sv. Anny/ P. Marie, Měšťanský dům č.p. 48 Palackého
ulice, Měšťanský dům č.p. 56 Školní ulice, Měšťanský dům č.p. 61 Palackého ulice, Měšťanský dům č.p. 62 Palackého
ulice, Měšťanský dům č.p. 64 Palackého ulice, Měšťanský dům č.p. 66 Palackého ulice, Měšťanský dům č.p. 71
Palackého ulice, Měšťanský dům č.p. 78 na náměstí, Měšťanský dům č.p. 82 Růžová ulice, Rodinný dům č.p. 83 Růžová
ulice, Rodinný dům č.p. 89 Růžová ulice, Měšťanský dům č.p. 90 ulice Dr. Kralerta, Měšťanský dům č.p. 113 Hrnčířská
ulice , Měšťanský dům č.p. 119 Svatovítské náměstí , Hospoda U Dvořáků č.p. 120 Svatovítské náměstí, Hospoda U
kadetů č.p. 160 Karlovo náměstí, Měšťanský dům č.p. 163 Karlovo náměstí, Měšťanský dům č.p. 164 Karlovo náměstí,
Měšťanský dům č.p. 197 ulice V.Petrů, Měšťanský dům č.p. 198 ulice V.Petrů, Měšťanský dům č.p. 203 ulice Na
příkopech, Měšťanský dům č.p. 287 z toho jen portálek, ohradní zeď ulice Hrnčířská, Vila Janákova č.p. 331 ulice
Strahovská, Měšťanský dům č.p. 836 Tylova ulice, Měšťanský dům č.p. 839 Tylova ulice, Městské divadlo č.p. 854
Solní ulice, Měšťanský dům č.p. 855 s pamětní deskou Solní ulice, Měšťanský dům č.p. 858 Solní ulice, Měšťanský dům
č.p. 880 Svatovítské náměstí, Měšťanský dům č.p. 156 V.B.Juhna, Měšťanský dům č.p. 162 Karlovo nám. (dříve
nám.Rudé armády), Měšťanský dům č.p. 851 na Hradišti. V místních částech se jedná: Čakovice Pamětní kámen U
Jelínků; Chvojnov Kostel Nanebevzetí P.Marie při hřbitově, Kaplička sv.Václava při faře; Lipice Kaplička se zvoničkou
na návsi, Pamětní kámen na návsi, Pamětní kámen louka při Chodči; Nemojov Tvrz v lese, archeologické stopy;
Pobistrýce Venkovská usedlost č.p.3, Venkovská usedlost č.p. 9 (špýchar); Starý Pelhřimov Kostel sv. Jana Křtitele,
Boží muka při Čapkově zahradě; Skrýšov Haltýř na návsi; Strměchy Kostel toleranční, Boží muka u rybníčku),
neregistrované památky, památek venkovské lidové architektury a staveb s dochovaným architektonickým výrazem (ve
správním území města Pelhřimov se jedná o: Obchodní dům Nádražní ulice (Koh-i-nor), Gymnázium ul. Třída Legií,
Okresní soud ul. Třída Legií, Městská knihovna Jirsíkova ulice; Dům č.p. 844 Tylova ulice, Dům č.p. 840 Tylova ulice,
Dům č.p. 242 Tylova ulice, Základní umělecká škola ul. Pod Kalvárií, Vlasákova restaurace Solní ulice, Městské divadlo
Solní ulice, Socha sv. Václava v horní části náměstí, Dům č.p. 857 Solní ulice, Dům č.p. 859 Solní ulice, Věž u kostela
sv. Bartoloměje, Děkanství a kaplanka ( Děkanská ulice), Děkanská zahrada se zahradním domkem, Drechselova vila
Strachovská ulice č.p. 331, Secesní obytný dům č.p. 333 Strachovská ulice, Váňova vila č.p. 127 Pražská ulice, Dům č.p.
116 Hrnčířská ulice, Dům č.p. 117 Hrnčířská ulice, Věž u kostela sv. Víta, Dům č.p. 877 Tyršova ulice, Dům č.p. 451
ulice Na Příkopech, Dům č.p. 207 ulice Na Příkopech, Dům č.p. 206 ulice Na Příkopech, Dům č.p. 1920 ulice Na
Příkopech, Dům č.p. 25 ulice Poděbradova, Horní – Rynárecká brána, Dům č.p. 91 Poděbradova ulice, Měšťanský dům
č.p. 33 Růžová ulice, Dům č.p. 39 Růžová ulice, Dům č.p. 40 Růžová ulice, Dům č.p. 41 Růžová ulice, Modlitebna čp.
205 ul.Na Příkopech, Dolní – Jihlavská brána, Kaple Kalvárie (kostel sv. Kříže) včetně venkovního schodiště, Dům č.p.
830 Nádražní ulice, Dům č.p. 832 Nádražní ulice, Dům č.p. 833 Nádražní ulice, Dům č.p. 836 Nádražní ulice, Dům č.p.
63 Palackého náměstí, Dům č.p. 67 Palackého náměstí, Dům č.p. 68 Palackého náměstí, Dům č.p. 79 na náměstí, Dům
č.p. 80 na náměstí; v místních se jedná: Pobistrýce – zvonice, kříž; Radětín – kaplička; Čakovice – kaplička, selské
stavení č.p. 17; Lipice – dvě kapličky, zachovalý ráz lidové architektury; Bitětice – kaplička, selské stavení č.p. 14, 15;
Pejškov – kaplička, statek, selské stavení č.p. 15, 16; Služátky – kaplička; Chvojnov – selské stavení č.p. 23, pomník,
objekt bývalé školy; Rybníček – kaplička, selské stavení č.p. 2; Útěchovičky – kaplička, selské stavení č.p. 4; Jelcovy
Lhotky – kaplička; Strměchy – kostel, stavení č.p. 18; Vlásenice – kaplička, statek č.p. 7, stavení č.p. 12; Nemojov –
kaplička; Lešov – kaplička, selské stavení č.p. 17; Radňov – kaplička, selské stavení č.p. 2, 16, 19; Houserovka – statek
č.p. 5, kaplička, pomník, stavení č.p. 1, 2 – lidová architektura; Benátky – kaplička; Janovice – kaplička, památník
obětem 1. sv. války, stavení č.p. 15, 24, 26; Ostrovec – obytný dvojdům v Hutích, bývalá hospoda, bývalý mlýn, bývalá
selská usedlost; Vlásenice-Drbohlavy – zvonice, kříž, tři selská stavení).
58
Celé území dotčené v návrhu ÚP je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o
státní památkové péči v platném znění. Je třeba respektovat ustanovení § 21-24 zákona.
Z přírodních hodnot
Zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma
V řešeném území se nacházejí dvě přírodní rezervace, obě na jeho okrajích:
a) přírodní rezervace Kladinský potok zasahující do k. ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky;
b) přírodní rezervace V Mezence zasahující do k. ú. Vlásenice-Drbohlavy.
Obě přírodní rezervace mají zákonem stanovené ochranné pásmo o šíři 50 m.
Územní plán respektuje plochy i ochranné podmínky obou přírodních rezervací a jejich ochranných pásem.
Natura 2000
V řešeném území se nenachází žádná vyhlášená evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.
Památné stromy
V řešeném území se nacházejí následující vyhlášené památné stromy:
a) Pelhřimov – 2 lípy nad ulicí Boženy Němcové, 1 javor klen u nemocnice, 1 jilm u hotelu Rekrea, javorová alej, javor
v Městských sadech, 2 lípy v Městských sadech;
b) Služátky – památná lípa na návsi;
c) Radňov – lípa uprostřed místní části;
Řešením územního plánu není negativně dotčen žádný z uvedených stromů. K vyhlášení památnými stromy jsou dále
v Pelhřimově navrženy 2 javory u kapličky sv. Floriána, 1 lípa při silnici na Vlásenice při odbočce ke Stráži a 1 lípa u
křižovatky ulic Požárnická - Pod Floriánem.
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
V území jsou evidovány následující lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů:
a) Pod Poucharem (k. ú. Benátky a Janovice u Houserovky) – vlhké louky s ohroženými druhy rostlin;
b) Za stráží (k. ú. Vlásenice u Pelhřimova) – rybník s porosty vodních makrofyt, litorály a okolními rašelinnými
loukami;
c) K Rohovu mlýnu (k. ú. Chvojnov) – rybník, významný biotop obojživelníků;
d) Kladinský potok (k. ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky) – významné rostlinné společenstvo a zoologické druhy.
Návrhem územního plánu nejsou nijak zhoršeny podmínky pro výskyt zvláště chráněných druhů v uvedených
lokalitách.
Významné krajinné prvky
V území jsou zastoupeny zákonem č. 114/1992 Sb. taxativně vyjmenované významné krajinné prvky bez přesnějšího
vymezení – lesy, údolní nivy, rybníky, vodní toky, příp. i rašeliniště. Kromě toho jsou v území registrovány další tři
významné krajinné prvky (VKP):
a) VKP Městský hřbitov a jeho okolí;
b) VKP Městské sady v Pelhřimově;
c) VKP Služátecký rybník.
Územní plán existenci významných krajinných prvků respektuje.
Ochrana krajinného rázu
V území není zastoupený žádný přírodní park.
Řešení územního plánu plně respektuje:
a) cílové charakteristiky krajin zastoupených typů dle zásad územního rozvoje;
b) oblasti a místa krajinného rázu a jejich charakteristiky dle územně analytických podkladů;
c) základní krajinotvorné struktury – lesy, vodní toky a plochy, remízky, polní cesty apod.
Územní systém ekologické stability
Přístup k řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES
Řešení nadregionálního (NR) a regionálního (R) ÚSES je koncepčně převzato ze ZÚR kraje Vysočina. Zpřesněné
vymezení jednotlivých skladebných částí R ÚSES vychází z jejich zobrazení v mapové části ZÚR a respektuje zásady a
úkoly stanovené v bodech (107) a (108) textové části ZÚR.
Koncepce řešení místní úrovně ÚSES
Důležitými faktory koncepce řešení místního ÚSES jsou především:
a) návaznost na řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES,
b) uplatnění principu tvorby ucelených větví ÚSES
c) řešení návazností vymezení na pomezí se správními územími sousedních obcí;
d) zohlednění metodikou doporučených parametrů stanovených pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES,
e) přednostní situování skladebných částí ÚSES do stávajících ekologicky cennějších partií území,
f) zohlednění jiných územně plánovacích záměrů na využití území.
V řešeném území jsou zastoupeny dva základní typy větví místního ÚSES, sestávající z navazujících, typově příbuzných
a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů (LBC a LBK):
a) hydrofilní větve ÚSES;
b) mezofilní větve ÚSES;
59
Řešení místní úrovně ÚSES je převážně provázáno s platnými či navrženými řešeními ÚSES v ÚPD navazujících obcí.
Návrh řešení ÚP vyloučil umísťování záměrů, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit výše
uvedené přírodní hodnoty. Na půdách vysoce chráněných je návrh ploch minimální a zdůvodněný, lesní pozemky jsou
narušeny minimálně a odůvodněné. Vodní plochy budou navrženy s ohledem na revitalizaci území.
Nová infrastruktura (civilizační hodnoty)
Návrh ÚP Pelhřimov řeší vybudování kanalizací v některých místních částech (viz níže) doplněnou čištěním
splaškových vod. Návrh je následující:
Pelhřimov a v místní části Starý Pelhřimov je převážně jednotná kanalizace, ČOV z roku 1970 byla v roce 1992
rekonstruována na kapacitu 25 000 EO s možností rozšíření až na 43 000 EO (připravovaná intenzifikace). Je to klasická
mechanicko-biologická čistírna s kalovým hospodářstvím a plynojemem doplněná o biologické dočistění ve dvou
rybnících částečně na k.ú. Radětín. Vypouštění vod z ČOV je do řeky Bělé (1-09-02-018) Kapacita je dostačující i pro
napojení navržených rozvojových ploch Myslotína, Skrýšova, Rynárce, Vokova, Pavlova a pro případný svoz z místních
částí. V rozvojových plochách bude navržena pokud možno oddílná kanalizace s tím, že je nutné co nejvíce srážkových
vod zadržet na zastavovaném území (zdrže, vsaky ap.).
Benátky je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV (malá ČOV).
Bitětice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV.
Čakovice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a odpadem do Hejlovského potoka.
Hodějovice je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a odpadem do místní vodoteče.
Houserovka je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a u objektů vybudovat DČOV
(domovní ČOV).
Chvojnov je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o stabilizační nádrž s aerací a u objektů
vybudovat DČOV.
Janovice a Ostrovec je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací pod Janovicemi, která by
byla společná i pro Ostrovec, kde je stávající kanalizace nevyhovující. U objektů vybudovat DČOV (domovní ČOV).
Jelcovy a Kocourovy Lhotky stav i nadále zůstane zachován.
Lešov je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o stabilizační nádrž s aerací a u objektů
vybudovat DČOV. Na tuto kanalizaci napojit pokud možno i chaty v zástavbě obce.
Lipice je navrženo využití stávající kanalizace jako dešťové a vybudování nové splaškové kanalizace ukončené v nové
MČOV pod zástavbou.
Myslotín je navržena nová oddílná kanalizace s napojením splaškové kanalizace na ČOV Pelhřimov.
Nemojov je navržena nová oddílná kanalizace s ukončením splaškové kanalizace v nové MČOV pod zástavbou.
Pejškov je navržena nová oddílná kanalizace s ukončením splaškové kanalizace v nové MČOV pod zástavbou.
Pobistrýce je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a odpadem do místní vodoteče.
Radětín současný stav bude zachován.
Radňov je navrženo využít stávající kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci ukončenou v
nové MČOV pod zástavbou.
Rybníček stav zůstane i nadále zachován.
Skrýšov je navrženo využít stávající kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci gravitačně
svedenou do nejnižšího místa v obci. Odtud výtlakem do gravitační kanalizace vedoucí ze Skrýšova do Pelhřimova (na
ČOV Pelhřimov). Návrhové plochy na svazích se spádem k Pelhřimovu budou odkanalizovány gravitačně přímo do
Pelhřimova.
Služátky je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a dočistěním v biologickém rybníku a u
objektů vybudovat DČOV.
Strměchy je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a dočištěním v biologickém rybníku a u
objektů vybudovat DČOV.
Útěchovičky stav zůstane i nadále zachován.
Vlásenice je navrženo využít tuto kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci ukončenou v nové
MČOV pod zástavbou.
Vlásenice-Drbohlavy je navrženo vybudovat novou oddílnou kanalizaci a splaškovou kanalizaci ukončit v nové MČOV
pod zástavbou.
Zásobování plynem: Zemní plyn je v řešeném správním útvaru Pelhřimov zaveden jen do města Pelhřimov a místní části
Starý Pelhřimov. Stávající RS a hlavní rozvody jsou nyní dostatečné i pro napojení rozvojových ploch pro bydlení,
vybavenost i komerci (výrobu). Z ostatních místních částí správního útvaru je možné uvažovat s rozšířením plynofikace
jen do Skrýšov.
Zásobování teplem: Centrální zásobení teplem je pouze v městské části Pelhřimov. Celý systém zásobování zůstane
zachován a do nových rozvojových ploch podél všech rozvodů je možné jej rozšířit neboť systém je dostatečně
kapacitní.
60
Zásobování vodou:
Převážná část správního území Pelhřimova je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, jen v Bitěticích, Jelcových
Lhotkách, Lipici, Pobistrýcích a v řadě samot či v rekreačních lokalitách je zásobení pitnou vodou řešeno
z individuálních domovních studní.
Největším odběratelem je Pelhřimov a místní část Starý Pelhřimov – kapacita většiny řadů i zdrojů je dostačující i pro
nárůst spotřeby.
Benátky, Čakovice, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov je společný vodovod i pro Útěchovičky, Rybníček a
Služátky, Janovice vodovod je společný i pro Ostrovec a samoty Josefínské Hutě, Kocourovy Lhotky, Lešov je
společný i pro Radňov a Nemojov, Myslotín, Pejškov, Radětín, Strměchy Vlásenice, Vlásenice-Drbohlavy – nejsou
navrženy žádné změny;
Skrýšov je navrhovaná výměna azbestocementového potrubí za plast, ostatní beze změn.
b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území – je
řešeno v bodě A.3 Urbanistická koncepce, A.4 Koncepce veřejné infrastruktury, A.5 Koncepce uspořádání krajiny –
textová část návrhu ÚP Pelhřimov;
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s
ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na
její hospodárné využívání – není nutné posuzovat, jedná se pořizování nového ÚP;
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na
jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb – je řešeno v bodě A.6 Stanovení podmínek pro využití
ploch s rozdílným způsobem využití – textová část návrhu ÚP Pelhřimov;
e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na
stávající charakter a hodnoty území
Územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad pro rozhodování v území.
Územní plán navrhuje zpracování územních studií v lokalitách výstavby „na zelené louce“ v Pelhřimově, Starém
Pelhřimově a Skrýšově.
Cílem zpracování územních studií je upřesnění budoucího uspořádání území – situování zástavby, vedení obslužných
komunikací a trasování inženýrských sítí. Upřesněním nesmí být porušena základní urbanistická koncepce, daná
územním plánem města - závazné jsou veškeré vstupy navrhovaných komunikací do rozvojových ploch. Studie
stanovení stavební čáry, výšky zástavby a intenzity využití pozemků.
Požadavky na zpracování územních studií jsou patrné z výkresu č. 1 ÚP Základní členění území. Jedná se o následující
lokality (od severu ve směru hodinových ručiček):
Pelhřimov
lokalita mezi ulicí Pražskou a bývalým areálem zemědělské výroby (návrh ploch smíšených obytných městského
typu - zastavitelné plochy Z18, Z30),
lokalita nad nemocnicí (návrh ploch bydlení hromadného - zastavitelná plocha Z2),
lokalita v prodloužení ulice J. Kurandové (návrh ploch bydlení individuálního městského typu - zastavitelná
plocha Z9), úprava dřívější dokumentace,
lokalita Polní Dvůr (návrh ploch bydlení hromadného a individuálního městského typu - zastavitelné plochy Z3,
Z13), úprava a rozšíření dřívější dokumentace,
lokalita západně ulice Pod Floriánem (návrh ploch bydlení individuálního městského typu - zastavitelná plocha
Z7),
lokalita jihozápadně sídliště Pražská a západně ulice Plk. Švece (návrh ploch bydlení hromadného a individuálního
městského typu - zastavitelné plochy Z1, Z5, Z6).
Starý Pelhřimov
lokalita v severovýchodní části Starého Pelhřimova u stávající silnice I/19 (návrh ploch smíšených obytných
venkovského typu - zastavitelné plochy Z7-9, Z11-13),
lokalita v jihozápadní části Starého Pelhřimova (návrh ploch bydlení individuálního venkovského typu zastavitelné plochy Z1- Z5),
Skrýšov
lokalita v severozápadní části Skrýšova (návrh ploch bydlení individuálního venkovského typu - zastavitelné
plochy Z1, Z2).
Lhůty pro pořízení územních studií – u lokalit zařazených do I. etapy výstavby je nutno zpracovat územní studii do čtyř
let od schválení územního plánu města. Po schválení pořizovatelem budou územní studie vloženy do evidence územně
plánovací činnosti.
Regulační plány stanovují podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro
ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví
podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí
veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu
územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území.
61
Územní plán Pelhřimova navrhuje zpracování regulačních plánů pouze na lokality se stávající zástavbou, určené
k přestavbě a dostavbě s potřebou regulace – lokality P1, P2 a P6 (U Elektrárny, areál Škrobáren).
f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) – etapizace je v ÚP Pelhřimov řešena.
I. etapa výstavby
V I. etapě výstavby bude využito proluk v zástavbě města, dále ploch, které navazují na stávající zástavbu (rozšíření
stávajících plcha a areálů) a ploch, na které již byla zpracována podrobnější dokumentace a tato dokumentace je
v souladu s řešením návrhu ÚP města. Na „zelené louce“ se konkrétně připravuje výstavba v lokalitách: jihozápadně
sídliště Pražská - bydlení, Polní Dvůr - bydlení, jižně ulice Skrýšovské – výroba.
Součástí I. etapy výstavby je i revitalizace sídlišť a zčásti přestavba území jihovýchodně historického jádra města.
V I. etapě lze dle potřeby realizovat i výstavbu v okrajových místních částech města.
Etapizace výstavby na plochách individuálního bydlení ve Starém Pelhřimově bude prověřena územní studií a
projednána s příslušným orgánem ochrany ZPF.
Z dopravních staveb bude v I. etapě výstavby potřeba realizovat přeložku silnice I/34 západně města a na ni navazující
část přeložky silnice II/112 v jižní části města, vedoucí průmyslovou zónou.
V této etapě bude realizována veřejná technická vybavenost vyvolaná potřebou výstavby ve výše uvedených lokalitách místní komunikace, parkoviště, pěší propojení, inženýrské sítě.
II. etapa výstavby
Územní plán navrhuje výstavbu zejména v lokalitách, navazujících na plochy realizované v I. etapě výstavby. Dále se
bude postupovat dle připravenosti území v podrobnější dokumentaci.
Bude pokračovat realizace přeložek silnic I. a II. třídy, které jsou podmiňující pro finální úpravy zástavby kolem
městských tříd (ulice Slovanské vzájemnosti, Průběžná, Nádražní).
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich
důsledků, a to přírodě blízkým způsobem - navrhuje se rozvíjet komplexní krajinná opatření s ochranným
protipovodňovým účinkem, jako je výstavba malých vodních nádrží s retenční schopností zachycovat kulminační
průtoky, dále pak ochranná opatření proti vodní erozi (hrázky, terasy, ochranné zatravňování aj.), nepovolovat dále
opatření k úpravě vodního režimu půdy – odvodňování, závlahy, napřimování malých vodních toků, a naopak
podporovat rekultivace území a pozemkové úpravy s cílem optimální skladby kultur: les – pole – louky, obnova cestní
sítě a doprovodné zeleně, atd.
Prostupnost krajiny
Stávající prostupnost krajiny nezastavěného území je v jeho různých částech rozdílná – od velmi dobré prostupnosti
(např. ve významně rekreačně využívaných územích a v lesních celcích) až po nedostatečnou prostupnost (zejm.
v intenzivně zemědělsky obhospodařovaných partiích území, kde tvoří zásadní bariéry pro prostupnost území především
rozsáhlé scelené pozemky orné půdy).
V územním plánu jsou zakresleny všechny pozemky stávajících účelových komunikací, které je potřeba zachovat.
Rozčlenění rozsáhlých scelených, zemědělsky obhospodařovaných pozemků ponechává územní plán na řešení
komplexních pozemkových úprav.
Potřebu zachování (příp. zlepšení) prostupnosti území bude nutné zohlednit i při konkrétních technických řešeních
přeložek silnic I/19 a I/34.
Protierozní opatření
Nejsou navrhována žádná speciální protierozní opatření. Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření jsou
obecně přípustné (příp. podmíněně přípustné) ve všech typech ploch v nezastavěném území.
Ochrana před povodněmi
V řešeném území je vyhlášeno záplavové území Q100 vodního toku Bělá a Želivka (Hejlovka) včetně aktivní zóny. Ve
výkrese Odkanalizování a v Koordinačním výkrese jsou v ÚP zakreslena vyhlášená záplavová území Bělé a Želivky
(Hejlovky).
V aktivním ZÚ Bělé se nacházejí navržené plochy přestavby bývalého Alfatexu v ulici Křemešnické (přestavba na
plochy občanského vybavení - OM). Záměr přestavby je podmíněn realizací protipovodňových opatření. Dále je
v aktivním záplavovém území navrženo rozšíření ploch občanského vybavení - OV Balkův mlýn (jedná se pouze o
sportovně rekreační zázemí, bez výstavby objektů, s částečným navýšením plochy).
V záplavovém území Q100 jsou zčásti situovány návrhové plochy pro bydlení mezi ulicí Humpoleckou a Nábřežím
rekordů a kuriozit. V území Q100 jsou rovněž navrženy hromadné garáže v ulici U Elektrárny. Podmínky pro výstavbu
v těchto plochách stanoví Povodí Vltavy.
Problematiku kolize stávající zástavby s územím záplav Q100 řeší povodňový plán nebo je potřeba na tato opatření
zpracovat podrobnější dokumentaci (týká se to zejména ploch v centru města).
h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn
Územní plán navrhuje rozšíření ploch pro výrobu v souladu s dosud známými záměry.
Výroba a skladování – lehký průmysl
Plochy lehké průmyslové výroby a skladování s případným negativním vlivem za hranicí vlastních pozemků a vysokým
podílem kamionové dopravy budou situovány v průmyslových zónách:
•
prostor východně a západně ulice Nádražní,
62
•
na tento prostor navazující prostor ulice Myslotínské a ulice K Silu.
Oba prostory zůstanou zavlečkovány a budou částečně rozšířeny. V souladu s dosud platným ÚP je pro další
průmyslovou výrobu navržen prostor jižně ulice Skrýšovské, včetně specifické plochy pro fotovoltaickou elektrárnu.
ÚP navrhuje přestavbu průmyslového areálu v ulici Křemešnické s posouzením budoucí náplně území. Ulice Wolkerova,
která tvoří severní hranici areálu by měla být rozšířena a doplněna alejí (jedná se o hlavní pěší trasu ze středu města ke
hřbitovu). Součástí ploch navržených k přestavbě jsou rovněž řadové garáže v této ulici.
Výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba
ÚP navrhuje rozvoj těchto ploch v jižní části města Pelhřimova směrem na Vokov a Rynárec.
Dále navrhuje ÚP intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro drobnou výrobu
nezemědělskou a výrobní služby.
Zemědělská výroba
Plochy zemědělské výroby budou rozšířeny v místní části Vlásenice – Drbohlavy, Vlásenice u Pelhřimova, doplněny
v Lipici, Útěchovičkách a místní části Strměchy.
Je navrženo ozelenění zástavby stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru (zejména objektů, které nectí
historicky vzešlé měřítko zástavby) tak, aby se zlepšilo jejich začlenění do krajiny.
i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení
Rozvojové plochy pro bydlení v bytových domech jsou směrovány pouze do jádrového území Pelhřimova a omezeně do
Starého Pelhřimova:
1. bydlení v byt. domech - Pražské Předměstí
2. bydlení v BD - za nemocnicí
3. bydlení v BD - Křemešnická
4. bydlení v BD – Hodějovická
17. bydleni v BD - Sdružená
ve Starém Pelhřimově je to plocha 9.
Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech městského typu (Pelhřimov):
5. bydlení v RD - městské Pražské Předměstí I
6. bydlení v RD - městské Pražské Předměstí II
7. bydlení v RD - městské Vlásenická
8. bydlení v RD - městské proluka
9. bydlení v RD - městské Na Výsluní
10. bydlení v RD - městské Jiřího Líra a Řemenovská
11. bydlení v RD - plocha sloučena s číslem 10, č. 11 vypuštěno
12. bydlení v RD - městské - u zahrádek
13. bydlení v RD - městské Polní Dvůr
14. plocha převedena na OV.1
15. bydleni v RD - Nábřeží rekordů a kuriozit
16. bydleni v RD - Lesní
17. viz bydlení v BD
18. bydlení v RD – Hodějovická
19. viz rekreace
20. bydleni v RD – Řemenovská
Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského typu jsou směrovány do samostatných místních částí,
kterým je tento typ zástavby vlastní. Zohledněny jsou možnosti daných částí i požadavky na jejich rozvoj. Jsou to
lokality v místních částech: Bitětice:lokalita 1-3; Čakovice: lokalita 1-2; Hodějovice: lokalita 1-2; Houserovka: lokalita
4-5; Chvojnov: lokalita 1-8; Jelcovy Lhotky: lokalita 1-3; Lešov: lokalita 1-3; Lipice: lokalita 1-5; Nemojov: lokalita 1;
Ostrovec u Houserovky: lokalita 3; Pejškov: lokalita 1-2; Pobistrýce: lokalita 1; Radětín: lokalita 1, 3; Radňov: lokalita
1; Skrýšov u Pelhřimova: lokalita 1-7; Služátky: lokalita 1-2; Starý Pelhřimov: lokalita 1-7, 9; Strměchy: lokalita 1-2, 5;
Vlásenice u Pelhřimova: lokalita 1-6; Vlásenice – Drbohlavy: lokalita 1-5; Janovice u Houserovky: lokalita 2-3;
Myslotín: lokalita 1-5, 7.
Bydlení (včetně návrhu) je také součástí ploch smíšených obytných (centrálních, městských a venkovských). V těchto
plochách významně přispívá k větší rozmanitosti území a oživuje je.
Rekreace
ÚP navrhuje podpořit rekreační potenciál města. V rámci organizované turistiky využít více i turistické cíle v okolních
obcích a lokalitu Křemešník. K tomu je nutno zajistit dobré dopravní spojení na př. posílením rekreačních spojů a dle ÚP
doplnit síť pěších a cyklistických tras. ÚP navrhuje realizovat „Zelenou stezku“ kolem Bělé s vazbou na okolní plochy,
stezku využívat pro jogging, kolečkové brusle, doplnit ji např. v prostoru sportovního areálu a v tomto areálu ji ozelenit.
Navržena je plocha pro individuální rekreaci – zahrádkářskou osadu na jihozápadním okraji města (lokalita 19.). Mimo
město Pelhřimov je navržena v místní části Ostrovec u Houserovky (lokalita 1,2). Rekreace na plochách přírodního
charakteru je v Pelhřimově navržena v severní části v návaznosti na smíšené obytné plochy a plochy výroby, které budou
touto plochou od sebe izolovány. Další taková plocha je navržena v západní části Pelhřimova a navazuje na obytnou
čtvrť, kterou uzavírá a zároveň snižuje negativní vliv plánovaného obchvatu města na tuto obytnou část. Pro rekreaci
63
bude sloužit i navržená plocha u rybníka – přírodního koupaliště v místní části Houserovka, v ÚP je zařazena do ploch
tělovýchovy a sportu OS (lokalita 8).
Řešením územního plánu je sledována podpora rozvoje občanského vybavení ve městě a to jak v Pelhřimově, tak v jeho
místních částech.
Zařízení tělovýchovná a sportovní
Stávající sportovní areály (ulice Nádražní, lokalita za Kalvárií, tenis v Městských sadech) budou zachovány, včetně
všech hřišť u škol. ÚP umožňuje situování menších hřišť pro děti i v rámci bytové zástavby. V rámci městské zeleně pak
realizaci Fit okruhů, inline stezek apod.. V Pelhřimově je dále navržena územní rezerva pro plochy sportu a tělovýchovy
spolu s územní rezervou pro novou základní školu – ve východní části města v lokalitě nad ulicí Řemenovskou.
Rozšíření ploch pro sport a tělovýchovu je navrženo v místní části Houserovka (lokalita 6, lokalita 8), Lipice (lokalita
10), Radětín (lokalita 5), Služátky (lokalita 4), Starý Pelhřimov (lokalita 15) a Vlásenice (lokalita 7):
Houserovka – rozšíření venkovního víceúčelového hřiště, venkovní víceúčelové hřiště + možnost koupání;
Lipice – venkovní fotbalové hřiště;
Radětín - venkovní víceúčelové hřiště;
Služátky – tenisový kurt, víceúčelové hřiště (zázemí motorestu);
Starý Pelhřimov – venkovní víceúčelové hřiště;
Vlásenice – venkovní víceúčelové hřiště.
Ubytování a veřejné stravování
Současný deficit přechodného ubytování navrhuje ÚP snížit výstavbou či rekonstrukcí širší škály zařízení: od kvalitního
hotelového (hotel vyšší kategorie – bývalá Rekrea), ubytování v penzionech, motorestech, až po přenocování ve stanu.
V zástavbě města je možno doplnit malé ubytovací kapacity formou penzionů i v plochách bydlení (omezeno kapacitou).
Provozovny veřejného stravování lze situovat zejména v plochách občanského vybavení komerčního (OM, OK) i
v plochách smíšených obytných (SC, SM, SV). Situace bude ovlivňována trhem.
Obchodní síť
ÚP umožňuje rozšířit obchodní síť města dle nabídky a poptávky po obchodních zařízeních a službách. Záměrem je
posilovat rozumnou míru koncentrace obchodních služeb do center různé velikosti. Hierarchie obchodních center může
spoluvytvářet rytmus městských prostorů a jejich gradaci.
V částech města, kde došlo výstavbou silničních průtahů případně supermarketů k narušení uličních front a městských
prostorů (ulice Nádražní, Průběžná, Pražská) navrhuje ÚP zajistit po realizaci přeložek státních silnic úpravu parteru
ulic. Nutno prověřit podrobnější dokumentací.
Nevýrobní a opravárenské služby
Územní plán města stanovuje podmínky pro situování služeb všeho druhu obecně - situace bude ovlivňována trhem.
Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány do centra města a pro lepší dostupnost případně i do jeho
okrajových částí. Drobné řemeslné provozovny a služby budou většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci
obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat
životní prostředí.
Doplnění čerpacích stanic pohonných hmot (ČSPH) je možné ve vazbě na přeložky silnic I/19 a I/34 v plochách
dopravy.
Město má ve východní části hřbitov o rozloze cca 3,7 ha s obřadní síní. ÚP navrhuje rozšíření plochy hřbitova o cca 2,20
ha (formou lesoparku).
Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v návrhu ÚP řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné
rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně dostatečně komunikačně propojeny. Navíc
stabilizované plochy bydlení hlavně v místních částech (zahrady a záhumenní pozemky) a plochy smíšené představují
dostatečný potenciál stavebních parcel pro budoucí výstavbu;
j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny
v území – v ÚP jsou navrženy veřejně prospěšné stavby jako plochy změny
Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření lze odejmout
nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a
řádného užívání pro stanovený účel (v ÚP Pelhřimov se jedná o koridory dopravní infrastruktury – silnice I. a II. třídy,
místní, sběrné a účelové komunikace, pěší trasy, mosty; koridory technické infrastruktury a objekty na těchto sítích)
b) veřejně prospěšná opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování
retenčních schopností území, založení prvků ÚSES a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.
k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – je řešeno v textové části odůvodnění ÚP Pelhřimov
(odstavec B.2 Návrh řešení požadavků civilní ochrany). Zdrojem vody pro hašení požárů ve městě je obecní vodovod
s hydranty, požární nádrže, popř. vodní toky řek (Bělá, Želivka).
V řešeném území je vyhlášeno záplavové území Q100 vodního toku Bělá a Želivka (Hejlovka) včetně aktivní zóny. Ve
výkrese Odkanalizování a v Koordinačním výkrese jsou v ÚP zakreslena vyhlášená záplavová území Bělé a Želivky
(Hejlovky).
64
V aktivním ZÚ Bělé se nacházejí navržené plochy přestavby bývalého Alfatexu v ulici Křemešnické (přestavba na
plochy občanského vybavení - OM). Záměr přestavby je podmíněn realizací protipovodňových opatření. Dále je
v aktivním záplavovém území navrženo rozšíření ploch občanského vybavení - OV Balkův mlýn (jedná se pouze o
sportovně rekreační zázemí, bez výstavby objektů, s částečným navýšením plochy).
V záplavovém území Q100 jsou zčásti situovány návrhové plochy pro bydlení mezi ulicí Humpoleckou a Nábřežím
rekordů a kuriozit. V území Q100 jsou rovněž navrženy hromadné garáže v ulici U Elektrárny. Podmínky pro výstavbu
v těchto plochách stanoví Povodí Vltavy. Bylo vydáno kladné stanovisko DO HZS kraje Vysočina;
l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – v rámci návrhu ÚP Pelhřimov jsou navrženy
žádné plochy přestavby.
Plochy navrhované k přestavbě a revitalizaci jsou zakresleny ve výkrese č. 1 a 2 návrhu územního plánu města:
• P1 – lokalita U elektrárny jihovýchodně památkové rezervace,
• P2 – lokalita Škrobárny Pelhřimov,
• P3 – lokalita drobné výroby v prodloužení ulice Krasíkovické,
• P4 – areál bývalého střediska zemědělské výroby a plochy drobné výroby v severní části města,
• P5 – přestavbové území pivovaru v sousedství Děkanské zahrady,
• P6 – P9 - přestavba řadových garáží na halové garáže a parkovací domy v různých částech města.
Z urbanistického hlediska je důležitá již zahájená revitalizace sídlištní zástavby (sídliště Pražská), dále již započatá
přestavba areálů dožívající výroby vč. výroby zemědělské v severní části Pelhřimova.Tato přestavba bude pokračovat.
ÚP Pelhřimov určuje i nutné asanační zásahy do území – jedná se plochy pod označení VA a jejich podrobná
identifikace je součástí textové části ÚP Pelhřimov (odst. A.7.4 Návrh objektů k asanaci).
m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a
navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak – ÚP Pelhřimov řeší ochranu území: je
respektován vodní zákon – jsou navrženy nové vodní plochy včetně možné obnovy stávajících jako ochrana území před
přírodními katastrofami – tyto plochy nejsou navrženy přímo v grafické části ÚP, ale vznik vodních ploch je možný po
předchozím projednání s dotčenými orgány, jsou navrženy plochy pro MČOV, na všechny plochy změn je řešeno
zásobování vodou, ve vyhlášeném záplavovém území je minimální množství ploch změn; je respektován zákon o
ochraně přírody a krajiny – není dotčen regionální a nadregionální ÚSES, je navržen nový lokální systém ÚSES, není
dotčen krajinný ráz umístěním ploch v těchto místech (doloženo dotčeným orgánem); je respektován zákon o ochraně
ovzduší – ÚP navrhuje přestavbu průmyslového areálu v ulici Křemešnické s posouzením budoucí náplně území. Výroba
a skladování – drobná a řemeslná výroba ÚP navrhuje rozvoj těchto ploch v jižní části města Pelhřimova směrem na
Vokov a Rynárec. Dále navrhuje ÚP intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro
drobnou výrobu nezemědělskou a výrobní služby. Zemědělská výroba plochy zemědělské výroby budou rozšířeny v
místní části Vlásenice – Drbohlavy, Vlásenice u Pelhřimova, doplněny v Lipici, Útěchovičkách a místní části Strměchy;
je respektován zákon o ochraně ZPF – zábor zemědělské půdy je přiměřený, plochy, které jsou navrženy na půdách
nejvyšší kvality jsou přiměřené a odůvodněné, není narušeno obhospodařování pozemků, jsou vydány souhlasy
dotčeného orgánu ochrany ZPF (doloženo stanovisky KrÚ kraje Vysočina odboru ŽP – ochrana ZPF); je respektován
zákon o památkové péči – nejsou dotčeny památkové objekty; je respektován zákon o lesích – lesní pozemky v ÚP jsou
dotčeny minimálním záborem pro vznik silnice I.třídy – souhlas vydal DO – KrÚ kraje Vysočina odbor lesního a
vodního hospodářství a zemědělství, je navrženo možné nové zalesnění zemědělských pozemků (po kladné dohodě
s příslušnými DO); je respektován zákon o požární ochraně – vodní plochy uvnitř obce slouží jako požární nádrže,
v textová části je řešena civilní ochrana dohodnutá s DO – HZS kraje Vysočina, v řešeném území se nachází vyhlášené
záplavové území – je dotčeno minimálním množstvím ploch změn a doplněno protipovodňovými úpravami; je
respektován zákon o pozemních komunikací – všechny nové plochy jsou komunikačně přístupné, je respektována trasa
silnice I. - III.třídy a ochranná pásma dle zákona; je respektován zákon o ochraně zdraví – je navrženo odkanalizování
nových ploch a dobudování kanalizací v místních částech (příp. návrh na vybudování nových oddílných kanalizací), v
některých je navržena plocha pro ČOV, všechny nové plochy jsou navrženy s napojením na veřejný vodovod; je
respektován zákon o drahách – drážní těleso není dotčeno, v OP dráhy jsou pouze 2 plochy změn;
n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – tyto plochy nejsou v ÚP Pelhřimov řešeny;
o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče –
ÚP Pelhřimov je zpracován dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon, ve
znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech,
územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti autorizovaným architektem, ÚSES,
doprava, sítě vn, vvn, zvn, vodohospodářské řešení pak autorizovanými specialisty v této oblasti.
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů
•
Rada města Pelhřimov na své 36. řádné schůzi konané dne 30. 4. 2008 doporučila Zastupitelstvu města
Pelhřimov schválit návrh na pořízení ÚP Pelhřimov a jeho místních částí;
65
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zastupitelstvo města Pelhřimov na svém 13. řádném zasedání dne 17. 6. 2008 projednalo a schválilo k dalšímu
zpracování územní plán Pelhřimov a jeho místních částí Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka,
Chvojnov, Janovice + Ostrovec, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov,
Rybníček, Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy + Jelcovy a Kocourovy Lhotky, Útěchovičky,
Vlásenice-Drbohlavy, Vlásenice (katastrální území Pelhřimov, Benátky u Houserovky, Bitětice, Čakovice u
Pelhřimova, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov, Janovice u Houserovky, Jelcovy Lhotky, Lešov, Lipice,
Myslotín, Nemojov, Ostrovec u Houserovky, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov u Rynárce, Skrýšov u
Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Strměchy, Vlásenice u Pelhřimova, VláseniceDrbohlavy);
Návrh zadání byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti;
V dubnu 2009 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním
obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury. Každý mohl své připomínky a obce podněty uplatnit do
30 dnů od vyvěšení resp. obdržení. Současně bylo oznámení o projednávání návrhu zadání zasláno na osadní
výbory místních částí se žádostí o vyvěšení;
Návrh zadání byl upraven dle požadavků dotčených orgánů a připomínek;
Návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem města Pelhřimov na 19. řádném zasedání dne 23. 6. 2009, které
nepožadovalo vypracování konceptu ÚP Pelhřimov. Tuto povinnost nevznesl ani žádný příslušný dotčený
orgán;
Dne 19. 10. 2009 byla podána žádost o vydání stanoviska k návrhovým plochám z hlediska PUPFL;
Návrh ÚP Pelhřimov (grafická a textová část) byl odevzdán v 18. 11. 2009;
Dne 9. 12. 2009 byla podána žádost o vydání souhlasu k návrhovým plochám z hlediska ZPF;
Společné jednání s dotčenými orgány proběhlo 18. 12. 2009;
V lednu 2010 proběhlo místní šetření v místních částech ohledně nových ploch z hlediska ochrany ZPF;
V lednu 2010 požádáni správci technické infrastruktury spol. E.ON ČR s.r.o. a ČEPS a.s. o úpravu koridoru
VPS v oblasti energetiky;
V únoru 2010 požádán dotčený orgán – Státní energetická inspekce pro kraj Vysočina o vydání stanoviska
k úpravě koridorů VPS v oblasti energetiky;
V březnu 2010 požádán dotčený orgán – Krajský úřade kraje Vysočina odbor ŽP ochrana přírody a krajiny o
přehodnocení stanoviska (nové kladné stanovisko vydáno v dubnu 2010);
V dubnu 2010 bylo požádáno o posouzení ÚP Pelhřimov Krajským úřadem kraje Vysočina odborem územního
plánování a stavebního řádu – kladné stanovisko vydáno dne 28. 4. 2010;
V dubnu 2010 požádán dotčený orgán – Krajský úřade kraje Vysočina odbor ŽP ochrana ZPF o přehodnocení
stanoviska (stanovisko č. 2 vydáno v červnu 2010);
Grafická a textová část byly doplněny a upraveny o stanoviska DO, připomínky (obce) a případná vyjádření
(správci dopravní a technické infrastruktury) ke společnému jednání a v následné době;
V květnu 2010 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno veřejné projednání územního plánu Pelhřimov. Pozvánka na
veřejné projednávání byla uveřejněna (kromě vystavení na úřední desce MěÚ Pelhřimov a webových stránkách
Města pelhřimov) v místním tisku a byla zaslána na všechny osadní výbory k vyvěšení;
Řízení o ÚP s veřejným projednáním a odborným výkladem projektanta proběhlo dne 30. června 2010
v zasedací místnosti Městského úřadu Pelhřimov, Pražská 127;
V době (oznámení veřejného projednání) do veřejného projednání byly vzneseny písemné námitky a
připomínky, při ústním projednávání 30. 6. 2010 nebyly námitky vzneseny;
Na základě vznesených námitek došlo k jejich zpracování, vyhodnocení a předložení Zastupitelstvu města
Pelhřimova, které na svém 27. řádném zasedání dne 14. 9. 2010 některé námitky schválil pro zapracování do
návrhu ÚP, některé k dalšímu zpracování zamítl;
Projektant upravil grafickou a textovou část návrhu ÚP Pelhřimov na základě vznesených stanovisek DO,
připomínek (správci dopravní a technické infrastruktury, občané, veřejnost) a námitek (vlastníci dotčených
pozemků a staveb);
V listopadu 2010 oznámeno projednání upraveného návrhu ÚP (po veřejném projednání) - bylo oznámeno
dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury;
Dne 7. 12. 2010 proběhlo jednání nad upraveným a doplněným návrhem ÚP. Pořizovatel na základě konzultace
s nadřízeným orgánem konstatoval, že upravený návrh ÚP zásadně nemění koncepci návrhu ÚP (jednalo se
pouze o drobné úpravy (s námitkou měnící koncepci ÚP Zastupitelstvo Města nesouhlasilo), a tudíž není nutné
nové veřejné projednání upraveného návrhu ÚP Pelhřimov, ale pouze projednání s DO;
návrh rozhodnutí o námitkách: v průběhu pořizování ÚP byly vzneseny tyto námitky. Rozhodnutí o
námitkách je součástí tohoto dokumentu;
1) Bedřich Farka, Boženy Němcové 1938, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 5. 2008) – žádám o zahrnutí do ÚP na
stavbu rodinných domů v katastru Jelcovy Lhotky. Jedná se o tyto parcely: č. 97/11, č. 190/1 a část parcely č. 107/3.
66
2) Klub českých turistů Spartak Pelhřimov, Pražská 1544, 393 01 Pelhřimov – Bc. Pavel Pípal, předseda (podáno dne 22.
10. 2008) – KČT chce využít objekt bývalé zastávky Vlásenice (bez čp/če) s pozemkem stp. č. 42, pozemek p. č. 1231/1
na turistickou základnu, protože je situován na křižovatce turistické cesty, cyklotrasy, autobusu i ČD (dle vyjádření Bc.
Pavla Pípala, by se jednalo o občanskou vybavenost).
3) Miloslava Havelková, F. B. Vaňka 1828, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 10. 2008) – reaguji na výzvu uveřejněnou
na stránkách města Pelhřimova ke spolupráci na tvorbě ÚP a píši připomínku k nedostatečným možnostem
k zaparkování v ulici F. B. Vaňka, kde je provedena řadová výstavba a to v jedné řadě dvougeneračními rodinnými
domy a jen s jedním garážovým místem, vytvoření parkovacího místa jsem si nechala studiem Ing. Karla Kupce
předběžně navrhnout pro zjištění, zda-li je možná v těchto místech z technických důvodů zrealizovat výstavbu a návrh
přikládám k žádosti
4) Čestmír Paclík, Skrýšov 4, 393 01 Pelhřimov, Ing. Miroslav Paclík, Na Vlasačce 66, 104 00 Praha 10, Ing. Jana
Paclíková, Na Vlasačce 66, 104 00 Praha 10 (podáno dne 3. 11. 2008) – jako vlastníci pozemku p. č. 172/1, 172/3 a
173/2 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova žádáme o jejich zařazení do nového ÚP jako pozemků určeních k výstavbě
rodinných domků. Pozemky se nacházejí v bezprostřední blízkosti stávající zástavby a přímo sousedí s komunikací, která
je vlastnictví obce.
5) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 14. 11. 2008) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov zapsaných na LV 2992 navrhuji změnu územního plánu na těchto lokalitách: lokalita č. 1,
pozemek p. č. 1938/5 – 15, 1938/17, 1938/18, 3404/1 navrhuji funkční využití pozemků na bydlení. Lokalita č. 2,
pozemek p. č. 2332 navrhuji funkční využití pozemku na bydlení. Lokalita č. 3, pozemek p. č. 2925/1 navrhuji funkční
využití pozemku na bydlení (případně občanská vybavenost nebo průmyslová výroba a sklady). Lokalita č. 4, část
pozemku p. č. 1938/1 nebo pozemku p. č. 2118 navrhuji funkční využití pozemku na zahrady či chatovou kolonii.
6) Mgr. Věra Petrušková, Táborská 1871, 393 01 Pelhřimov, Mgr. Dana Smrčková, Lipnická 1448, 198 00 Praha 14,
Jaroslav Smrčka, Pražská 1181, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 11. 2008) – jsme vlastníky pozemků 716/2, 716/28,
761/26, 761/16 v k. ú. Ostrovec u Houserovky. Vzhledem k tomu, že na uvedených pozemcích plánujeme do budoucna
výstavbu objektů k trvalému bydlení a rekreačních objektů, žádáme tímto o zařazení těchto pozemků do ÚP v příslušné
kategorii.
7) Ing. Milan Dvořák, Myslotín 39, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 11. 2008) – tímto žádám o zařazení pozemku
1055/1 v k. ú. Myslotín do nového ÚP (pozn. pořizovatel – dle aktuálního výpisu v době dokončení ÚP se jedná o
pozemek p.č. 1334 – v průběhu pořizování ÚP proběhly v řešeném k.ú. pozemkové úpravy). Vlastníkem pozemku je
Petr Kolář, Myslotín 2, 393 01 Pelhřimov, který souhlasí s projednáváním uvedeným žadatelem – doloženo plnou mocí
vlastníka pozemku.
8) Ing. Jana Rázgová, Stehlíkova 1011, 165 00 Praha 6 (podáno dne 26. 11. 2008) – na základě možnosti vyjádřit se
k přípravě nového ÚP a předložit vlastní návrh Vám jako vlastník pozemku p. č. 2050/197, 2050/210 a 2050/211 v k. ú.
Pelhřimov navrhuji využít v novém ÚP k bydlení. Přikládám kopii k výpisu z KN a mapy.
9) Ing. Martin Plachý, Zdeňka Plachá, Rosolova 1241, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 11. 2008) – vlastníci pozemku
stavební parcela 68, 77/2 a 77/3 a pozemkové parcely p. č. 233/4, 233/5 a 233/6 v k. ú. Služátky u Pelhřimova – parcely
zařadit jako stavební určené pro infrastrukturu cestovního ruchu včetně ubytování.
10) Farma Poříčí s. r. o., Služátky 25, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 11. 2008) – vlastník pozemku stavební parcela
71, 77/1 a pozemku pozemková parcela p. č. 234/2, 234/3, 248/6, 248/7, 391/4 v k. ú. Služátky u Pelhřimova – parcely
zařadit jako stavební určené pro infrastrukturu cestovního ruchu včetně ubytování . A dále jako vlastník pozemků p. č.
227/2, 232 a 233/1 v k. ú. Služátky u Pelhřimova – parcely zařaďte jako stavební určené pro drobné zemědělské stavby,
stavby pro životní prostředí, stavby pro sportovní aktivity.
11) Josef David, Letní 164, 251 68 Kamenice – Ládví (podáno dne 5. 12. 2008) – žádám tímto o projednání zahrnutí
pozemků do ÚP pro funkční využití územní. Navrhuji zařadit pozemky p. č. 204, 189/1, 183, 182/1, 382/1, 562, 563,
564/1, 200/1, 200/2, 214, 387 v k. ú. Lipice. Jedná se o celé pozemky nebo jejich části. Pozemky se nachází v okolí obce
Lipice. Navrhuji tyto pozemky zahrnout do ÚP pro bytovou výstavbu.
12) Petr Musel, Starý Pelhřimov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 12. 2008) – návrh na zapracování území do ÚP –
pozemek p. č. 116/33 v k. ú. Starý Pelhřimov (poznámka pořizovat oddělený na základě GP č. 326-58/2008 na pozemky
116/38 a 116/39 v k. ú. Starý Pelhřimov), který je vlastnictví žadatele. Využití ploch změnit na obytnou zástavbu
nízkopodlažní.
13) Jiří Morava, Chvojnov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 12. 2008) – vlastní pozemky p. č. 25/1, 23/3, 23/1 a
25/2 v k. ú. Chvojnov. Tyto parcely jsou zastavené územní obce. Navrhuji a žádám, aby tyto pozemky byly v ÚP
označeny jako plocha pro bydlení – současný stav.
14) Pavel Morava, Kojčice 76, 394 09 Kojčice (podáno dne 12. 12. 2008) – vlastní pozemky p. č. 210/1, 210/2, 211 a
212 v k. ú. Chvojnov. Tyto parcely těsně sousedí se zastavěným územím obce Chvojnov. Navrhuji a žádám, aby tyto
pozemky nebo jejich část byla v ÚP vyčleněna jako plocha pro výstavbu rodinného nebo rodinných domů .
15) Rostislav Vacek, Velký Rybník 72, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – v souvislosti plánované změny
ÚP Pelhřimov a jeho místních částí žádám o začlenění pozemky p. č. 18/10 v k. ú. Vlásenice – Drbohlavy do nového
ÚP. Na tomto pozemku bych chtěl realizovat stavbu jednopatrového rodinného domu o půdorysu cca 12 x 12 m. Přístup
na tento pozemek z místní komunikace je přes pozemek p. č. 18/12 v k. ú. Vlásenice – Drbohlavy, jehož jsem vlastníkem
a v současné době jsou na něj zavedeny přípojky vody a elektro. Na pozemku p. č. 18/10 mám povoleno kanalizační
67
přípojku ČOV. Na přiložené kopii katastrální mapy je označen pozemek p. č. 18/10 a 18/12 a dále je vyznačeno
předpokládané umístění stavby rodinného domu.
16) MUDr., Ing. Milan Šimánek, Říčanského 560, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – majitel pozemku v k.
ú. Pelhřimov parcelní číslo 2736/27 o 2322 m2. Důvodem je zamyšlená stavba rodinného domu na vlastním pozemku
v těsné návaznosti na současnou obytnou zástavbu rodinných domků. Z částí pozemku je již dnes počítáno pro stavbu
rodinného domu, část má charakter orné půdy.
17) Jaroslav Mareš, Modřínová 2208, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 12. 2008) – majitel pozemku v k. ú. Pelhřimov
parcelní číslo 2707 o 2116 m2. Důvodem je zamyšlená stavba rodinného domu na vlastním pozemku v těsné návaznosti
na současnou obytnou zástavbu rodinných domků.
18) Irena Pilská, Rynárecká 279, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – žádám o změnu v ÚP. Pozemek p. č.
3497/2 v k. ú. Pelhřimov nepatří do technické zóny, ale je majetkem Českých drah. Rodinný dům č. p. 279 na této
parcele byl vždy i dle katastrálního úřadu objekt k bydlení. Hlavním důvodem na žádosti jsou problémy se stavebním
povolením a stavbou.
19) Věra Straková, Dolnokubínská 1441, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 31. 12. 2008) – žádám o změnu využití
pozemku uvedeného ve zjednodušené evidenci – parcela pozemkového katastru označená jako p. č. 429/1 v k. ú.
Myslotín v nově zpracovávaném ÚP Pelhřimov, dosud uvažované využití jako zeleň na kategorii výroba a skladování,
manipulační plochy.
20) Bohuslava Nouzová, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 1. 2009) – na základě výzvy uveřejněné
v tisku žádám v souvislosti s přípravou nového ÚP Pelhřimov o následující změnu zařazení ploch. Níže uvedené parcely
jsou v mém vlastnictví a v současné době jsou zařazeny do ploch pro zeleň (zahrádkářská kolonie). Jedná se o tyto
pozemky: p. č. 2336/3, 2336/4, 2336/5, 2336/6, 2336/7, 2336/8, 2336/9, 2336/10, 2336/11, 2336/12, 2336/13, 2336/14,
2336/15, 2336/16, 2336/17, 2336/18, 2336/19, 2336/20, 2336/21, 2336/22, 2336/23, 2336/24, 2336/25, 2336/26,
2336/29 a 2339/19 v k. ú. Pelhřimov. Uvedené pozemky žádám v novém ÚP zařadit do ploch určených pro obytnou
zástavu (výstavba rodinných domů včetně občanské vybavenosti). Ve věci této žádosti uděluji tímto plnou moc k jednání
Ing. Pavlu Blažkovi, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov.
21) Bohuslava Nouzová, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 1. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č.
2677/24 v k. ú. Pelhřimov do návrhu ÚP. Uvedený pozemek je ve stávajícím územním plánu řešen jako průmyslová
výroba a sklady – výhled. Žádám tímto o změnu funkčního využití na průmyslová výroba a skaldy – návrh. Ve věci této
žádosti uděluji tímto plnou moc k jednání Ing. Pavlu Blažkovi, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov.
22) Osadní výbor Houserovka – předseda osadního výboru Miroslav Švarc, Houserovka 10, 393 01 Pelhřimov (podáno
dne 22. 1. 2009) – žádáme o zařazení pozemku p. č. 1288, 1289/26, 1289/1, 1289/5, 1289/35, 1289/36, 1289/6, 1289/7,
1289/27, 1292/4, 1503/2, 1272/5, 1492/3, 1292/17 a 1273/1 v k. ú. Houserovka do ÚP Pelhřimov jako plochu bydlení
venkovského charakteru.
23) Václav Novák, Kojčice 87, 394 09 Kojčice (podáno dne 28. 1. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 49/1 a p. č.
116 v k. ú. Chvojnov do ÚP Pelhřimov na budoucí výstavbu rodinných domů.
24) Město Pelhřimov odbor hospodářský postoupilo k pořizovateli dne 29. 1. 2009 žádost Ladislava Petra a Věry
Šimanové o začlenění části pozemku p. č. 454 v k. ú. Chvojnov do trvalé zástavby. Ladislav Petr, Rybníček 13, 393 01
Pelhřimov a Věra Šimanová, Olešná 88, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 14. 1. 2009 na výše uvedený hospodářský odbor
Města Pelhřimova) – žádáme o provedení začlenění části pozemku p. č. 454 v k. ú. Chvojnov – místní část Rybníček do
trvalé zástavby ÚP obce Chvojnov. Žádost je vznesena za účelem povolení k výstavbě rodinného domu.
25) Lubomír Jonáš, Táborská 1790, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2009) – žádám o zařazení parcel v k. ú. Lešov
do směrného územního plánu pro bytovou výstavbu. Jedná se o tyto uvedené pozemky p. č. 17/4, 1/1, 7, 8 vše v k. ú.
Lešov.
26) Drahomíra Jonášová, Táborská 1790, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2009) – žádám o zařazení parcel v k. ú.
Lešov do směrného územního plánu pro bytovou výstavbu. Jedná se o uvedené pozemky p. č. 194/6, 81/2, 194/11, 68,
194/10, 194/7, 82/1, 193 a 144/4 vše v k. ú. Lešov (poznámka pořizovatel – pozemek p. č. 144/4 je dle výpisu z KN
veden jako lesní pozemek o velikosti 3080 m2 – žadatel doložil rozhodnutí o pochybnosti MěÚ Pelhřimov odboru ŽP,
kde správní úřad rozhodl, že uvedený pozemek není pozemkem určeným k plnění funkce lesa – lesním pozemkem dle
lesního zákona a má charakter ostatní plochy) .
27) Zdeněk Šikýř, Moraveč 20, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 2. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 60 a 60/1
v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov pro stavbu rodinného domku.
28) Ing. Iva Valentová a Ing. Vítězslav Valenta, Plk. Švece 2052, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 2. 2009) – jako
vlastníci pozemku p. č. 31/17 v k. ú. Starý Pelhřimov o výměře 1127 m2 žádáme o jeho zachování v novém ÚP
Pelhřimov jako stavební parcelu (pozn. pořizovatel v platném územním plánu je součástí plochy pro výstavbu rodinných
domů).
29) REALL, spol. s. r. o., Boženy Němcové 1941, 393 01 Pelhřimov – jednatel společnosti Ing. Vítězslav Valenta
(podáno dne 9. 2. 2009) – jako vlastníci pozemku p. č. 315/9 v k. ú. Pelhřimov o výměře 4202 m2 žádáme o jeho
zařazení (celé jeho výměry) a v nově zpracovávaném ÚP Pelhřimov jako pozemek určený pro vyšší občanskou
vybavenost .
30) Šárka Bártů, Obrataň 124, 394 12 Obrataň (podáno dne 10. 2. 2009) – žádáme tímto o zařazení pozemku p. č. 82 v k.
ú. Skrýšov u Pelhřimova do zpracovávaného ÚP Pelhřimov. Snímek katastrální mapy s vyznačením pozemku LV č.
68
3495 je přílohou. Uvedený pozemek má celkovou výměru 8159 m2, druh pozemku orná půda. Pozemek bude využíván
pro nízkopodlažní obytnou výstavbu.
31) Město Pelhřimov hospodářský odbor: požadujeme dát do souladu skutečné využití pozemku s nově řešeným ÚP
Pelhřimov (nesoulad se stávajícím územním plánem): pozemek p. č. 1402, 1404, 1405 a 1403 jako plocha bydlení,
pozemek p. č. 1407/1, 1409/11, 1407/2, 1408/6 (areál společnosti TITAN Skrýšovská ulice – plocha výroby a
skladování), v ulici Strachovská pozemek p. č. 467 jako plochu bydlení, pozemek p. č. 266 ulice U Elektrárny jako
plochu bydlení, případně plocha smíšená, zařazení pozemku p. č. 210/4 v k. ú. Chvojnov (oddělený z pozemku p. č.
210/2) do plochy bydlení – Zastupitelstvo města Pelhřimov schválilo výstavbu rodinného domu na uvedeném pozemku,
požadujeme zařadit sportovní plochu v k. ú. Starý Pelhřimov jihozápadně pod lokalitou zahrádek (velikost plochy cca
1700 m2).
32) Václav Růžička, U Stráže 491, 393 01 Pelhřimov, Pavel Růžička, Hrnčířská 267, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 19.
2. 2009) – žádáme o zahrnutí do změn ÚP v lokalitě u Stráže v Pelhřimově. Jedná se o usedlost využívanou pro
zemědělskou výrobu. Dle přiloženého návrhu bychom chtěli zvětšit stávající hranici v ÚP pro zemědělské využití.
Nakreslená hranice leží na vlastních pozemcích žadatelů.
33) Ing. Jiří Beneš, Lipice 24, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č. 365/2 v k. ú.
Lipice o velikosti cca 2400 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na výstavbu rodinných domů.
34) Jan Beneš, Stanovice 34, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č. 46/3 v k. ú.
Lipice o velikosti cca 1000 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na výstavbu rodinných domů .
35) Josef Strachota, Neplachova 25, 370 04 České Budějovice (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č.
209/1 v k. ú. Lipice o velikosti celý tj. 7876 m2 nebo alespoň cca 2400 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na
výstavbu rodinných domů.
36) Ing. Renata Kretschmerová, Horova 1037, 252 63 Roztoky u Prahy (podáno 5. 3. 2009) – žádám o zařazení pozemku
p. č. 2925/143 a 2912/2 v k. ú. Pelhřimov do ploch pro obytnou výstavbu nízkopodlažní v rámci zpracování nového
územního plánu Pelhřimov (součástí žádosti je souhlas vlastníka uvedených pozemků Ing. Jana Lisy se zařazením
pozemků do ÚP).
37) František Rod, Houserovka 5, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 3. 2009) – žádám o zařazení pozemků p. č. 1272/2,
1272/43, 1271, 1272/18 a 1272/1 v k. ú. Houserovka u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov takto: pozemek p. č. 1272/2 a část
1272/43 do bydlení a zbývající část jako sportovní a občanskou vybavenost. Můj záměr je vyznačen na přiloženém
snímku katastrální mapy.
38) Bc. Kateřina Junková, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (podáno dne 22. 4. 2009) – navrhuji zařadit do
připravovaného ÚP Pelhřimov místní části Starý Pelhřimov pozemek p. č. 71/1 v k. ú. Starý Pelhřimov. Pozemek se
nachází při místní komunikaci, navazuje na stávající zástavbu, umožňuje zapojení na stávající inženýrské sítě a veřejné
komunikace, bez nutnosti dalších investic ze strany města (pozn. pořizovatel – v žádosti nebylo uvedeno využití
uvedeného pozemku v ÚP – na základě telefonického rozhovoru ze dne 24. 4. 2009 požaduje vlastník plochu bydlení).
39) Miloslava Junková, Čakovice 32, 393 01 Pelhřimov a Ing. Vladimír Junek, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (podáno
dne 22. 4. 2009) – navrhujeme zařadit do připravovaného ÚP Pelhřimov místní část Čakovice pozemky p. č. 21, 22/1,
22/2, 22/8, 23/1 a 23/2 v k. ú. Čakovice u Pelhřimova. Pozemky se nacházejí mezi dvěma místními komunikacemi,
navazují na stávající zástavbu, umožňují napojení na stávající inženýrské sítě a veřejné komunikace, bez nutnosti dalších
investic ze strany Města a jsou k dnešnímu dni zahrnuty do intravilánu obce (pozn. pořizovatel – v žádosti nebylo
uvedeno využití uvedeného pozemku v ÚP – na základě telefonického rozhovoru ze dne 24. 4. 2009 s vlastníkem Ing.
Junkem – požaduje plochu bydlení).
40) Josef Šulc a Ludmila Šulcová, Útěchovičky 12, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 4. 2009) – žádám tímto o
zařazení části pozemku p. č. 515 v k. ú. Chvojnov místní část Útěchovičky do nového ÚP Pelhřimov dle zákresu ve
snímku katastrální mapy. Jednalo by se cca o plochu 3500 m2 podél komunikace Útěchovičky – Rybníček pro případnou
možnost stavby skleníku a skladu léčivých rostlin.
41) Alfatex Móda s. r. o., Křemešnická 650, 393 01 Pelhřimov – jednatel společnosti Mgr. Petr Stoklasa (podáno dne 4.
5. 2009) – žádáme o zařazení pozemků p. č. 1524, 1525, 1526/1, 1526/2 v k. ú. Pelhřimov (areál uvedené společnosti
v celkové výměře 10 910 m2 ve stávajícím územním plánu určené jako plocha průmyslové výroby a sklady).
Navrhovatel žádá změnu, aby výše uvedené pozemky v celé své výměře byly zařazeny do plochy určené pro občanskou
vybavenost a nevýrobní služby s možností parkování.
42) Martin Junek, Starý Pelhřimov 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 6. 5. 2009) – navrhuji zahrnout do připravovaného
ÚP Pelhřimov místní části Starý Pelhřimov pozemky p. č. 621/21, 700/8, 680/2, 13/1, 21/2, 21/1, 21/4, 685/63 a 22 v k.
ú. Starý Pelhřimov. Pozemky se nacházejí převážně vedle místní komunikace, navazují na stávající nástavbu, uvažuji
napojení na stávající inženýrské sítě a veřejné komunikace a jsou i z části zahrnuty do nyní platného územního plánu.
Navrhuji využití pozemků pro obytnou zástavbu nízkopodlažní – rodinné domy, část pozemku p. č. 621/21 v prostoru
mezi stávající silnicí I/19 a plánovaným obchvatem Starého Pelhřimova pro obchod a služby.
43) Petr Musel, Starý Pelhřimov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 7. 5. 2009) – navrhuji na zapracování území do ÚP –
jedná se o pozemek p. č. 13/32 a 13/33 v k. ú. Starý Pelhřimov ve vlastnictví žadatele. Plochy jsou v současnosti vedené
jako orná půda (pozn. pořizovatel – dle informací KN se jedná o trvalý travný porost a v platném ÚP jsou vedeny jako
louky). Žadatel navrhuje stávající plochu změnit na obytnou zástavbu vícepodlažní včetně občanské vybavenosti.
44) Ing. Vladimír Junek, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (pozn. pořizovatel – dle informací z Katastru nemovitostí dne
24. 1. 2011 je bydliště Čakovice 32, Pelhřimov), Vladimíra Kubísková, Na Rokli 364, 390 03 Tábor, Drahomíra
69
Menšíková, Čakovice 14, 393 01 Pelhřimov, Pavla Svárovská, Na Výsluní 1087, 393 01 Pelhřimov, Jaromír Váňa,
Radětín 20, 39301 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – navrhujeme zahrnout do připravovaného ÚP Pelhřimov
pozemky p. č. 1850 a 3282/1 v k. ú. Pelhřimov. Pozemek p. č. 1850 se nachází vedle místní komunikace navazující na
silnic I/34 na mírném západním svahu. Po dokončení západního obchvatu Pelhřimova bude i mimo ochranné pásmo
silnice I třídy, v klidové zóně navazující na městské sady a zahrádkářské osady. Navrhujeme způsob využití pro obytnou
zástavu nízkopodlažní a občanskou vybavenost. Pozemek p. č. 2182/1 (pozn. pořizovatel – zřejmě má být pozemek p. č.
3282/1 – dle informací z Katastru nemovitostí tato parcela neexistuje) přiléhá k silnici I/19, je zní i přístupný přes
pozemky p. č. 3282/5 a 3282/6, které tvoří příjezdovou komunikaci k čerpací stanici U Hamru. Navrhujeme využití pro
obchod, služby a skladování bez negativních účinků na okolí.
45) Luboš Starý, Vlásenice 44, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – žádám o zařazení pozemků p. č. 304/15,
304/14, 304/13 a části 304/7 v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova dle přiložené situace do ÚP Pelhřimov (pozn. pořizovatel –
na základě dohody se žadatelem dne 11. 5. 2009 budou pozemky součástí plochy bydlení).
46) Jan Kubů a Iva Kubů, Vlásenice 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – žádáme o zařazení pozemku p. č.
28 (ostatní plocha) v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov. Pozemek chceme využít ke stavbě rodinného domu,
a proto požadujeme jeho zařazení do plochy bydlení.
47) Šárka Bártů, Obrataň 124, 394 12 Obrataň (podáno dne 13. 5. 2009) – 4. 2. 2009 jsem uplatnila žádost o zařazení
pozemku p. č. 82 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do zpracovávaného ÚP. Uvedenou žádost doplňuji o vyjádření týkající se
přístupu na pozemek – přístup předpokládán z nově navržené komunikace – pozemek p. č. 156/9. Po předchozím
odkoupení části pozemku p. č. 156/12. Vše v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (uvedené pozemky jsou ve vlastnictví Města
Pelhřimova) . Současně žádám rozšíření mé výše uvedené žádosti o zařazení dalšího pozemku p. č. 142 v k. ú. Skrýšov u
Pelhřimova do zpracovávaného ÚP – viz snímek katastrální mapy. Uvedený pozemek má celkovou výměru 2756 m2 –
orná půda. Pozemek bude využíván pro komerční účely (provozní objekt se zpevněnými plochami).
48) Josef Smetana a Marie Smetanová, Humpolecká 235, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 20. 5. 2009) – žádám o
zařazení pozemku p. č. 3260/3 a 3259/4 lokalita Hamr do ÚP Pelhřimov. Pozemky žádám převést do plochy občanské
vybavenosti pro prodej a služby.
49) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 26. 5. 2009) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov doplňuji a upřesňuji svůj návrh změn v ÚP ze dne 14. 11. 2008 k lokalitě č. 1 – pozemky p.
č. 1938/5 – 15, 1938/17, 1938/18, 3404/1 následovně: navrhuji rozšířit lokalitu č. 1 o část pozemku p. č. 1938/1, 1938/48
a 1938/22 podél silnice Pelhřimov Jihlava až na úroveň pravostranné hranice intravilánu (viz přehledná situace a snímek
mapy). Navrhuji funkční využití pozemků na bydlení.
50) Josef Bulant, Strměchy 50, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 16. 6. 2009) – jako majitel pozemků p. č. 218/1, 219/3 a
636/6 v k. ú. Strměchy žádám o jejich zařazení do ÚP Pelhřimov jako plochu s funkčním využitím občanská vybavenost
komerčního charakteru.
51) Zdeněk Šikýř, Moraveč 20, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 6. 2009) – jsem vlastníkem pozemků p. č. 46/1 a
156/31 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova zapsané na LV č. 3012. Pozemky jsou v intravilánu obce a jsou využívány jako
zahrada a manipulační plocha. Pozemky jsou součástí zástavby rodinných domů a z toho důvodu nejsou vhodné pro
zemědělskou výrobu nebo zemědělské využití. V dosahu pozemků jsou inženýrské sítě. Žádám o jejich určení pro
občanskou zástavbu (pozn. pořizovatel – žadatel se nesprávně vyjádřil k nové ploše, jeho požadavek byl pro bydlení).
52) Olga Mrkvičková, Jílovská 425/29, 140 00 Praha 4 a MUDr. Jiří Salaš, Felberstrase 58 e, A-5730, Mittersill,
Rakousko (podáno dne 8. 7. 2009) – žádáme o zařazení pozemků p. č. 2150/12, 2179/12, 2179/20 a 3413/3 zapsaných na
LV č. 2980 do ÚP Pelhřimov. Pozemky požadujeme zařadit do plochy bydlení.
53) Jaroslav Nedělčev, Vlásenice-Drbohlavy 2E, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 7. 2009) – žádám o změnu ÚP v části
obce Vlásenice-Drbohlavy pro pozemky (viz příloha) v k. ú. Vlásenice-Drbohlavy. Jejich určení pro bydlení
s podnikáním (rodinný dům a ekofarma) a na zemědělské stavby (včelnice a sušárna ovoce). Jsem vlastníkem pozemků
uvedených v příloze ve Vlásenici-Drbohlavech zapsané na LV č. 209.
54) Ing. Josef Šmíd a Ing. Marie Šmídová, Útěchovičky 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 7. 2009) – žádáme o
zařazení části pozemku p. č. 516 o rozloze cca 2000 m2 (viz přiložený snímek katastrální mapy) a pozemek p. č. 574/2
vše v k. ú. Chvojnov o rozloze 4874 m2 v místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP pro účely bytové výstavby .
55) Josef Pech a Světlana Pechová, Útěchovičky 25, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 7. 2009) – žádáme o zařazení
části parcely p. č. 509/1 o rozloze cca 5000 m2 v k. ú. Chvojnov v místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP
Pelhřimov pro účely bytové výstavby dle přiloženého snímku katastrální mapy.
56) Ludmila Hodáčová, Strměchy 14, 393 01 Pelhřimov a Marie Turková, Zachotín 26, 393 01 Pelhřimov (podáno dne
30. 9. 2009) – žádáme o možnost vybudování fotovoltaické elektrárny v k. ú. Strměchy na pozemku p. č. 158 o rozloze
38 486 m2 zapsaného na LV č. 161 jako druh pozemku orná půda (pozn. pořizovatel – pozemek bude navržen do plochy
výroby).
57) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 2. 10. 2009) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov jsem podal dne 14. 11. 2008 a 25. 5. 2009 návrh na změnu ÚP. V průběhu měsíce září 2009
jsem se na odboru výstavby MěÚ Pelhřimov seznámil s pracovním návrhem nového ÚP. K tomuto návrhu mám
následující připomínky:
- Nejvážnějším problémem, se kterým jsem se setkal, v návrhu nového ÚP je snaha zpracovatelů překvalifikovat účel
využití pozemku p. č. 1630/7 z BI na OV (lokalita č. 14 nového návrhu ÚP). Jelikož mám vážné zájemce o odkoupení
70
celého předmětného pozemku na individuální bytovou výstavbu, žádám Vás o ponechání účelu BI a s případnou změnou
vyjadřuji zásadní nesouhlas;
- Opětovně Vás žádám o zařazení pozemku p. č. 2332 pro ÚP. Moje tehdejší žádost byla projednána komisí výstavby
dne 14. 5. 2009, která vyjádřila jednoznačný souhlas se zařazením předmětné parcely do ÚP. Přesto tento pozemek v ÚP
v účelu využití BI případně BH nefiguruje;
- Žádám Vás o rozšíření lokality č. 10 v návrhu nového ÚP a část pozemku p. č. 2179/11 podle předloženého snímku;
- Mojí poslední připomínkou je připuštění účelu využití lokality č. 2 návrhu nového ÚP kromě BH i částečně BI.
55) Miroslav Kukla a Věra Kuklová, Rybníček 14, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádáme o zařazení části
pozemku p. č. 520/1 v k. ú. Chvojnov do návrhu ÚP Pelhřimov jako plochu pro bydlení. Jedná se o dvě parcely pro
výstavbu rodinných domů s celkovou výměrou do 2400 m2 dle přiloženého snímku katastrální mapy.
59) Ing. Josef Šmíd a Ing. Marie Šmídová, Útěchovičky 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádáme tímto
o zařazení pozemku p. č. 516 o rozloze 4000 m2 v k. ú. Chvojnov místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP pro
účely bytové výstavby.
60) Mgr. Zdeněk Škoda a Ing. Ivana Škodová, Tř. 28. října 1595/2, 370 10 České Budějovice (podáno dne 5. 10. 2009) –
žádám o zařazení pozemku p. č. 412/1 v k. ú. Chvojnov místní část Rybníček v ÚP Pelhřimov jako parcelu pro bytovou
výstavbu.
61) Ing. Vít Škoda a Hana Škodová, Pod Náspem 641, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádám o zařazení
pozemku p. č. 407 v k. ú. Chvojnov místní část Rybníček v ÚP Pelhřimov jako parcelu pro bytovou výstavbu.
62) Josef Talich a Jitka Talichová, Chvojnov 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 7. 10. 2009) – žádáme tímto u části
pozemku p. č. 192/7 v k. ú. Chvojnov o zařazení do bytové výstavby území – územně vyznačeno na přiložené mapě.
63) Josef Fridrichovský a Marie Fridrichovská, Pejškov 28, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 8. 10. 2009) – žádáme o
zařazení pozemků p. č. KN 131/2 dle PK 131/3 v k. ú. Pejškov do plochy bydlení.
64) Marie Dryjová, Chvojnov 32, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 10. 2009) – žádám o převedení pozemku p. č. 122/2
v k. ú. Chvojnov z orné půdy na užitkovou zahradu. Na uvedeném pozemku nechci stavět žádné stavby.
65) Pavel Váňa, Bitětice 23, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 19. 10. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. KN 220 dle
PK 212/2 v k. ú. Bitětice (čísla pozemků po komplexní pozemkové úpravě 149/5 a 149/11 v k. ú. Bitětice) do plochy
bydlení.
66) Pavel Voves, Vožická 2033/5, 390 02 Tábor, Jana Hradilová, Ortenovo náměstí 1148/24, 170 00 Praha 7, Josef
Skala, Evropská 676/152, 160 00 Praha 6, Marie Vondráková, Sládkovičova 1268/5, 142 00 Praha 4 (podáno dne 26. 10.
2009).
67) 2B – GROUP CZ, s. r. o., Karlovo náměstí 169, 393 01 Pelhřimov – Jaroslav Berka (podáno dne 6. 11. 2009) – na
základě předchozího projednání žádáme o úpravu využití pozemků pro ÚP Pelhřimov v souladu s návrhem dle přiložené
situace. Stávající území s využitím pro výrobu a sklady. Žádáme z části změnit na využití pro občanskou vybavenost a
z části s využitím pro parkovací plochy – řešící zázemí provozního objektu. Využití navrhovaného projektu resp. Jejich
částí řeší přiložená situace takto: objekt A (přístavba a nástavba stávající budovy): rozšíření stávající ubytovny +
kanceláře + související zázemí, objekt B (novostavba skladu), objekt C (dvoupodlažní objekt): novostavba skladu +
kanceláře + byt správce + související zázemí. Pozemky dotčené žádostí o změnu využití území – p. č. 2364/28, 2364/3,
2364/5, 2364/7 a 2364/27 vše v k. ú. Pelhřimov. Vlastnictví k uvedeným pozemkům viz LV 8247.
68) Bohumil Měkuta, Radňov 9, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 11. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 156/31
v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do plochy bydlení.
69) Hana Smejkalová, Střítež 37, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 11. 2009) – žádám o zahrnutí parcel do
zastavitelného území určeného pro bydlení ve zpracovávaném ÚP pro k. ú. Vlásenice u Pelhřimova. Jedná se o parcelu
KN 131/2 – zahrada a parcely pozemkového katastru PK 292/1 a 293/1 (součást pozemku KN 304/1). Parcelu
pozemkového katastru PK 339/1 žádám o zahrnutí do zastavitelného území. Všechny parcely jsou zapsané v katastru
nemovitostí na LV 251 pro k. ú. Vlásenice u Pelhřimova. Parcela KN 131/2 – zahrada navazuje na zastavěnou plochu
v mém vlastnictví a v této chvíli je vedená v katastrální mapě jako intravilán obce. Parcely PK 292/1 a 293/1 navazují na
již zastavěnou část obce.
70) Petr Novák, Lipice 2, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 11. 2009) – obracím se s žádostí, aby pozemek p. č. 124/1
v k. ú. Lipice, jehož jsme vlastník, byl zařazen do návrhu nového ÚP a to s funkčním vymezením – obnovitelné zdroje
energie – větrná elektrárna. Uvedený pozemek je v současnosti zemědělsky využíván, nachází se ve volné krajině mimo
chráněná území, plochy soustavy Natura a svojí polohou odpovídá požadavkům pro umístění větrných elektráren, která
byla zmíněna i v předchozích zásadách územního rozvoje pro kraj Vysočina (otevřená krajina bez významných
krajinných prvků s nadmořskou výškou vyšší než 600 m). V blízkosti prochází vedení VVN 220 kV se 40 m vysokými
stožáry a z pohledu často zmiňovaného krajinného rázu je tato lokalita v tomto smyslu již částečně ovlivněna. Nachází se
mimo ochranná pásma VUSS a UCL a podle dlouhodobého měření větrného potenciálu (na 50 m vysokém stožáru) se
jedná o lokalitu vhodnou pro umístění VE (nejenom tento pozemek, ale celá širší bezlesnatá plocha včetně např. i
pozemku PK 176/1 v k. ú. Bitětice o výměře 32 829 m2, který je ve vlastnictví Města Pelhřimova). Jedná se o plochu,
která by svou rozlohou byla vhodná i pro více než 1 stavbu VE (i když současná kapacita a konfigurace sítě VN
umožňuje připojení jedné pří. dvou velkých VE), tedy o možnost zapracování rozsáhlejšího území vhodného pro stavbu
větrného parku (předpoklad vybudování trafostanice a transformace na vedení 110 KV).
71
71) Ondřej Vytiska, Sdružená 1501, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 16. 11. 2009) – jako majitel pozemků p. č. 1842/30
orná půda, 3400/3 ostatní plocha – ostatní komunikace a 3395/9 ostatní plocha – silnice vše v k. ú. Pelhřimov tímto
žádám, aby uvedené pozemky nebo jejich části byly v rámci ÚP začleněny do území určeného k obytné zástavbě.
72) Václav Vondrů a Jana Vondrů, Hodějovice 18, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 25. 11. 2009) – žádám o zařazení
části pozemku p. č. 292/1 v k. ú. Hodějovice do ÚP Pelhřimov jako plochu bydlení dle přiložené situace.
73) Osadní výbor Služátky – Jana Čížková, předseda, Roman Březina, člen (podáno dne 22. 10. 2009) – občané Služátek
byli začátkem měsíce října 2009 seznámeni pracovníky stavebního odboru MěÚ Pelhřimov s návrhem ÚP místní části
Služátky. Při této schůzce bylo konstatováno pracovníky úřadu, že plánované vybudování obchvatu obce Olešná je
situováno na k. ú. Služátky. Při tom podle původního záměru i podle aktuálního ÚP obce Olešná má tato obec plánovaný
obchvat vedený po svém k. ú. My občané Služátek se proto ptáme, co vedlo příslušné instituce a úřady k této změně?
Zároveň vyjadřujeme s tímto postupem a touto změnou zásadní nesouhlas. Komunikace je navržená pouze několik
desítek metrů od stávající zástavby. Navíc ve směru možného perspektivního rozvoje obce. Realizace takto navrženého
obchvatu by rozvoj obce trvale znemožnila. Obec by byla vystavena všem negativním dopadům, které takto
frekventovaná silnice přináší. Při tom jsme přesvědčeni, že výstavba obchvatu podle původního plánu na k. ú. Olešná by
tyto negativní vlivy na obyvatele Služátek podstatně omezila. Proto vyzýváme odpovědné instituce, aby naše připomínky
do rozhodování o umístění stavby zapracovaly.
74) Ing. Vladislav Vlasák, Loretánská 7/176, 118 00 Praha 1 (podáno dne 4. 12. 2009) – žádám o zahrnutí pozemku p. č.
1758/14 v k. ú. Pelhřimov do zastavitelného území určeného pro bydlení ve zpracovávaném ÚP Pelhřimov.
75) René Daniel, Divišovská 2307/12, 149 00 Praha a Daria Danielová Divišovská 2307/20, 149 00 Praha (podáno dne
10. 12. 2009) – obracíme se na Vás se žádostí, aby byly pozemky p. č. 366/2 (19 181 m2) a p. č. 250/3 (20 314 m2) v k.
ú. Pejškov (parcely ve zjednodušené evidenci – pozemkový katastr – PK), kterých jsme spoluvlastníky, zařazeny do
návrhu nového ÚP a to s funkčním vymezením – obnovitelné zdroje energie – větrná elektrárna. Uvedené pozemky jsou
v současnosti zemědělsky využívány. Nacházejí se ve volné krajině, mimo chráněná území, plochy soustavy Natura
mimo ochranného pásma lesa, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a svojí polohou odpovídají obecním požadavkům na
umístění větrných elektráren. V lokalitě probíhalo dlouhodobé měření větrného potenciálu, které prokázalo opodstatněné
takovéhoto záměru.
76) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 1. 2010) – na základě
jednání o připomínkách k novému územnímu plánu tímto žádáme o zohlednění následujících připomínek:
a) Lokalita Balkův mlýn včetně skládky inertního materiálu – předáno osobně včetně plánku skládky;
b) Drobná úprava styku lokality Polní Dvůr s ulicí Skrýšovská – změna na bydlení dle skutečnosti již zaměřených
stavebních parcel 2350/5 a 2350/6 určených k prodeji;
c) Rozšíření ploch pro podnikání v lokalitě Kamenný Dvůr tak, aby navazovaly plochy směrem od Agrostroje až po
plánovanou novou komunikační přeložku (ale jen k ní);
d) Lokalita Fr.Bílka změna (či výrazné omezení) z RN a BI;
e) Lokalita obchodní zóny za OC Kaufland změna z SM a RN na OK;
f) Lokalita bývalé Osevy (navazující na obchodní zónu) dopracovat dopravní napojení přímo do obchodní zóny
(uvažovaná trasa MHD) a zohlednit plánovanou kanalizaci (napojení přímo až před ČOV);
g) Pozemek 3294/1 (Humpolecká hned za městem vlevo) upravit stejně jako sousední předchozí z NP na NZ (BI);
h) Umožnit dopravní napojení OC Billa směrem od řeky (resp. z centra města);
i) Upravit průmyslovou zónu Skrýšovská dle stávajícího (skutečného) stavu (pozemky 2361/1, 2362/1 a 2372 by měly
být součástí zóny);
j) Odkanalizování Skrýšov – do rezervy zahrnout možnost vybudování malé ČOV pod obcí a dále i možnost napojení
kanalizace „spodem“ v návaznosti na vybudovanou kanalizaci v průmyslové zóně;
k) Vodovody a kanalizace požadujeme zpřesnit dle skutečného stavu a to včetně výhledu.
77) Ing. Martin Piller, U Rendlíku 1910, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 1. 2010) – žádám na základě jednání
z prosince 2009 o změnu popř. úpravu ÚP v lokalitě Vlásenická týkající se dalšího rozvoje a plánované infrastruktury na
mém pozemku v k.ú. Pelhřimov p.č. 2925/118 dle přiloženého návrhu vedení komunikace přes můj pozemek. Navrhuji,
aby plánovaná komunikace navazovala na pozemek 2925/100, kde již je s komunikací pravděpodobně plánováno a dále
pokračovala souběžně se stávající zástavbou tak, aby se dalo pokračovat s výstavbou RD na mém pozemku. Dále žádám,
aby šířka komunikace vzhledem k tomu, že zde nebude velký pohyb dopravních prostředků a osob (bude sloužit pouze
pro budoucí propojení několika RD), byla naplánovaná v co nejmenší přípustné šířce jak z hlediska komunikace, tak
chodníku.
78) Vojteková Libuše, Ostrovec 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 1. 2010) – žádám o zařazení části pozemku p. č.
86/6, 715/19 v k. ú. Ostrovec u Houserovky o velikosti 1200 m2 na plochu bydlení.
79) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 2. 2. 2010) – v rámci
projednávání nového ÚP Pelhřimov žádáme zařazení pozemku p.č. 317/1 v k.ú. Vlásenice-Drbohlavy jako pozemku
určeného k realizaci VPS a to stavby místní komunikace určené ke zpřístupnění lokality určené pro bytovou výstavbu.
80) Stanislav Cháb, Myslotín 13, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2010) – tímto žádám o zapracování do ÚP Města
Pelhřimova pozemky v k.ú. Myslotín v současném stavu parc.č. 430 a 431 pro účel drobného podnikání či zpevněné
plochy (odstavné parkoviště) nebo skladovací plochy.
72
81) Jan Doležal, Dolnokubínská 1456, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 22. 2. 2010) – na základě udělené plné moci
(pozn.: plná moc je v příloze námitky) vlastníka pozemku žádám v rámci ÚP obce Strměchy 756938 o změnu využití
území s parcelním číslem 141 o výměře 5683 m2 s označením druhu pozemku.
82) Osadní výbor Strměchy (podáno dne 25. 2. 2010 Ing. Pípalem předsedou osadního výboru) – tímto žádáme o
zapracování do ÚP Města Pelhřimova pozemků p.č. 161/1 (7368 m2), část p.č. 616 (500 m2) a část p.č. 172 (12000 m2)
v k.ú. Strměchy do plochy bydlení. Pozemků p.č. 636/15, 633/4, 636/14, 564/3, 636/4, 564/4, 564/2 a 632/4 v k.ú.
Strměchy do plochy občanské vybavenosti . Pozemku p.č. 574 v k.ú. Strměchy do plochy bydlení. Pozemků p.č. 395/1,
395/2, 395/3, 393/2 v k.ú. Strměchy (lokalita Horní Strměchy) do plochy bydlení. Pozemků p.č. 382, 384/1, 384/2, 396,
380/9 a 380/1 v k.ú. Strměchy (lokalita Horní Strměchy) do plochy bydlení (vlastník Město Pelhřimov) – pořizovatel
upozorňuje na skutečnost, že námitku by měl podávat vlastník pozemku, v předchozích případech pořizovatel bral
v úvahu skutečnost, že vlastníky suploval Osadní výbor, v tomto případě se jedná o pozemky Města (Osadní výbor je
sice partner Města), ovšem v tomto případě pořizovatel by raději přijal námitku od vlastníka pozemků a ta nebyla
vznesena.
83) MUDr. Michael Richter a Mgr. Michaela Richterová, Nádražní 826, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 3. 2010) –
žádáme o zařazení pozemku č. 3189/13 (zahrada) a 3189/18 (zahradní chata) do územního plánu na bydlení, jako vhodný
pro výstavbu rodinného domu. Parcelu jsme koupili před pěti lety s výhledem možného řešení bytové situace (dosud
bydlíme v nájemním bytě). Na pozemku je postavená zděná chata s patrem, částečně podsklepená, s elektřinou. Jejím
rozšířením by bylo možné získat objekt pro trvalé bydlení. Pozemek je vybaven elektřinou, vodu čerpáme z vlastní
vrtané studny. Vodu je možné považovat za pitnou, každé 2 roky si necháváme udělat test na KHS.
84) Karel Severa, Strachovská 2136, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2010) – žádám o zařazení pozemku p.č. 2339/2
k.ú. Pelhřimov a to pouze vyznačené části (dle přiložené mapy) do zóny bydlení. Tuto parcelu vlastním a dokládám tuto
skutečnost výpisem z katastru nemovitostí. Dále žádám o zařazení pozemku p.č. 2339/19 k.ú. Pelhřimov a to pouze
vyznačené části (dle přiložené mapy) do zóny bydlení. Tento pozemek je vlastnictví paní Nouzové, od které plánuji
v budoucnu pozemek odkoupit.
85) Pavel Hurda, RESO, Hodějovická 448, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 3. 2010) – žádám o zakreslení
vodovodního řadu do ÚP Pelhřimov dle přiložené situace v ulici Hodějovická. Město Pelhřimov hospodářský odbor
souhlasí.
86) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 23. 3. 2010) – žádáme o
zakreslení ploch veřejného prostranství v místních částech (pro případné místní komunikace).
87) Ondřej Kokeš a Martin Kokeš, Prim. MUDr. J. Pujmana 493, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – žádám o
změnu ÚP pro pozemky v k.ú. Pelhřimov č. 1512/1 a č. 1511/1 na způsob využití „průmyslová výroba a sklad“.
Pozemek č. 1511/1 bychom rádi zakoupili od Města Pelhřimov, který nám byl nabídnut. Na těchto parcelách máme
v úmyslu vybudovat výrobní hala a zde zaměstnávat cca 50 lidí.
88) Ondřej Kokeš a Martin Kokeš, Prim. MUDr. J. Pujmana 493, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – žádám o
změnu ÚP pro pozemky v k.ú. Pelhřimov č. 1846 a č. 1855 na způsob využití „průmyslová výroba a sklad“. Na těchto
parcelách máme v úmyslu vybudovat výrobní hala a zde zaměstnávat cca 20 lidí.
89) ELPE s.r.o., Myslotínská 1978, 393 01 Pelhřimov (řešeno pořizovatelem) – pozemek p.č. 2346/2 v k.ú. Pelhřimov
(leží mezi lokalitou Polní Dvůr I.etapa a povodím řeky Bělé) a je dle ÚPnSÚ veden jako plocha drobného podnikání.
V návrhu ÚP Pelhřimov byl zařazen do plochy ZV – zeleň veřejná jako součást zeleně kolem řeky Bělé pro příp. veřejné
užívání kolem řeky. Vlastník pozemku požaduje ponechat pozemek v ploše VD – výroba drobná (stejná plocha je rovněž
navržena jižně pod tímto pozemkem).
90) Věra Kroupová, Dvořákova 1260, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – jsem majitelkou nemovitosti čp. 36
a okolních pozemků v obci Strměchy k.ú. Strměchy. Provozuji zemědělskou činnost. Pro tuto činnost potřebuji zařadit
kolem objektu stp. 44 část pozemků tak, aby sloužily pro budoucí výstavbu ovčárny a skladu apod. Přikládám nákres.
Žádám tímto o doplnění mého požadavku do ÚP pro tuto obec.
91) Ing. Jaroslav Hunal, Podhořany u Nových Hradů 16, 539 44 Proseč u Skutče (podáno dne 19. 5. 2010) – při náhledu
do nového ÚP jsem zjistil, že všechny pozemky v mém vlastnictví jsou zařazeny do kategorie OS (pozn. pořizovatel:
občanské vybavení – tělovýchova a sport). Jedná se o k.ú. Starý Pelhřimov, LV 1230. Pozemky č. parc. 13/8 – 437 m2,
13/35 – 2852 m2, 13/41 – 127 m2, 13/42 – 98 m2, 13/45 – 58 m2, 13/46 – 131 m2, 13/47 – 496 m2, 685/62 – 609 m2, 20/1
– 1186 m2. Dřívější označení těchto pozemků bylo 19 – louka a 20 – role. Tímto prosím o zařazení uvedených pozemků
do kategorie „Bydlení s drobným podnikáním“.
92) Ing. Josef Bednařík, Humpolecká 1801, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 5. 2010) – po návštěvě na MěÚ
v Pelhřimově jsem zjistil, že pozemková parcela č. 622/3 je navržena jako občanská vybavenost. Protože jsem
vlastníkem této parcely vč. budovy mám zájem přebudovat tento objekt na trvalé bydlení. Žádám o zařazení do plochy
hromadné bydlení. Na výpisu z LV č. 1093 je budova vedena jako rodinný dům.
93) MUDr. Vladimír Kalina, Osvobození 2002, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 25. 5. 2010) – po návštěvě na MěÚ dne
24. 5. 2010 jsem se dozvěděl, že pozemková parcela č. 579/5 ve Starém Pelhřimově, jejímž jsem vlastníkem, byla Vámi,
z mě neznámého důvodu, převedena z pozemku určeného pro výstavbu k bydlení, na pozemek určený k rekreaci. Tento
pozemek jsem koupil v roce 2009 od původního majitele p.Pavla Bartoně s tím, že se jedná o stavební parcelu. Před
koupí jsem se ještě byl osobně informovat na úřadu a tam mi bylo p.Kopřivou sděleno, že podle územního plánu se
skutečně jedná o stavební parcelu pro trvalé bydlení. Nyní jsem se dozvěděl, že toto bylo Vámi změněno. Jsem si vědom,
73
že v dolní části tohoto pozemku vede rozvod VN. Přesto mám v plánu postavit zde, za zachování bezpečnostních
nařízení s tímto souvisejících, rodinný dům pro trvalé bydlení. Tímto Vás žádám o revokaci tohoto rozhodnutí.
94) Hana Smejkalová, Střítež 37, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 2. 6. 2010) – jako vlastník pozemků KN č. 49/2 a KN č.
1205/23 zapsaných na LV č. 251 v k.ú. Vlásenice u Pelhřimova NESOUHLASÍM se zařazením výše uvedených
pozemků do lokality označené OS (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení). Žádám o zařazení těchto
pozemků do VZ (výroba a skladování – zemědělská výroba) nebo do BV.
95) Ludmila a Zdeněk Muselovi, Skrýšov 43, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 6. 2010) – vznášíme námitku
k připravovaným změnám nového ÚP v obci Skrýšov – Pelhřimov. Podle stávajícího ÚP jsou naše pozemky v k.ú.
Skrýšov u Pelhřimova 686/21 a 647/2 řešeny jako bydlení v RD. Nový ÚP naopak řadí tyto pozemky jako nezastavitelné
území. Požadujeme řadit nadále oba pozemky jako bydlení v RD – jedná se o proluku mezi stávajícími zahradami a RD,
BPEJ III.třída.
96) Ing. Luděk a Naděžda Vítkovi, Skrýšov 63, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 6. 2010) – obracíme se na Vás
s námitkou proti řešení úprav v novém ÚP Pelhřimov. Jedná se o lokalitu v obci Skrýšov, pro kterou je stávající územní
plán našeho pozemku 686/19 řešen, společně s ostatními okolními pozemky, jako bydlení v RD. Na základě tohoto plánu
a ujištění pracovníků odboru výstavby jsme před více než 10-ti lety zakoupili tento pozemek jako stavební parcelu. Do
jeho kultivace jsme vložili značné rodinné investice. Nemalé úsilí jsme také společně se svými sousedy (Muselovi a
Váhovi) věnovali okolním pozemkům, na kterých v té době byla černá skládka, kterou jsme společně likvidovali a
rekultivovali na vlastní náklady. Takto upravený pozemek jsme s manželi Muselovými a Drechslerovými zakoupili od
Města pro vybudování společné přístupové cesty. Na základě uvedených skutečností požadujeme zachovat náš pozemek
686/19 v ÚP zástavby rodinných domků. Jako řada občanů ve Skrýšově si pokládáme otázku: “Jaké a hlavně čí zájmy by
změny v ÚP řešily, když se ve skrýšov staví v různých částech obce“.
97) JUDr. Jaroslav Váňa, Dubovice 15, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 23. 6. 2010) – jako vlastník dotčených pozemků
podávám tímto námitku proti návrhu ÚP Pelhřimov týkající se k.ú. Starý Pelhřimov. Svou námitku odůvodňuji takto:
jsem vlastníkem pozemků tvořících uzavřený zemědělský areál zasahující souvisle do dvou k.ú. a to Starý Pelhřimov a
Dubovice (viz příloha a LV). Tento areál tvoří jednotný celek. Jako mimo jiné samostatně hospodařící rolník chovám
v tomto více než 20-ti ha areálu koně a v poslední době ovce. V příštím roce chci své chovy rozšířit o zájmový chov
daňků. Zejména chov daňků vyžaduje, aby areál byl oplocen, protože daňci se za elektrickým ohradníkem chovat nedají
(plot musí být dle veterinární normy vysoký nejméně 2,1 m, což el. ohradník neumožňuje). Odpovědnost za to, že daňci
neuniknou do volné přírody, nese vlastník a v případě, že se tak stane, postihuje to stávající právní úprava jako
přestupek. Dle navrženého ÚP je můj areál rozdělen biokoridorem místního významu“ ne dvě části (viz příloha). Dle
mých informací by vznikl velký problém při vyřizování žádosti o oplocení. Oplocením by byl biokoridor přeťat a ve své
podstatě by svoji funkci (migrace zvířat) plnit nemohl. Chápu, že by asi nebyl problém např. pro hlodavce, ale
nepochybně by to byl problém pro srnčí, černou zvěř, lišky apod.
Navrhuji proto, aby biokoridor byl posunut západně a probíhal remízem (viz ortofoto dle přílohy). Tento remíz je
zarostlý jednak vzrostlými jehličnany a hustě pokryt křovinami, tedy ideální a naprosto přirozené místo úkrytu, navíc
jeho středem protéká malý potůček, který slouží jako přirozené pítko. Žiji v této lokalitě již téměř 57 let a vím, kudy zvěř
chodí. Tento remíz je přirozená mezizastávka při cestě zvěře mezi lesem a rybníkem, či mezi oběma lesy, které
uvedenou lokalitu z obou stran svírají.
Navrhuji proto, aby biokoridor navržený v ÚP, byl posunut západně na trasu, která je vyznačena v příloze.
98) Ivanka Marešová, Masarykovo nábřeží 246/12, 110 00 Praha – Nové Město (podáno dne 24. 6. 2010) – veřejnou
vyhláškou mi bylo doručeno oznámení o upraveném a posouzeném ÚP Pelhřimov, místní část Chvojnov. Jsem
vlastníkem pozemku parcelní číslo 47 a 49/2 v k.ú. Chvojnov. Jako vlastník uvedených pozemků mohu dle § 52 odst. 2
stavební zákon podávat námitky proti změnám ÚP, které mohou ovlivnit má vlastnická práva. Mé námitky se vztahují
k následujícím navrhovaným změnám ÚP:
- zařazení mého pozemku 49/2 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
- zařazení části souvisejícího pozemku 49/1 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
- zařazení sousedícího pozemku 253 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
Odůvodnění:
a) zařazení mého pozemku a pozemků souvisejících a jejich příp. převod na stavební pozemky zásadně omezuje má
vlastnická práva;
b) zařazení uvedených pozemků a jejich příp. převod na stavební pozemky nerespektuje stav a možnost změn dopravní
infrastruktury;
c) zařazení uvedených pozemků souvisejících a jejich příp. převod na stavební parcely nerespektuje absenci v k.ú.
Chvojnov, kapacitu rozvodů vody a elektřiny a ekologickou zátěž spojenou s potencionální výstavbou;
d) zařazení uvedených pozemků a jejich příp. převod na stavební pozemky není v souladu s politikou ochrany přírodních
znaků a politikou minimalizace záboru zemědělského fondu, rovněž je v přímém rozporu s politikou vybavení sídel
potřebnou infrastrukturou, efektivním využíváním zastavěného území a využitím zastavěných ploch a preferencí
rekonstrukcí a přestavbou nevyužívaných objektů dle Zásad rozvoje (pozn. pořizovatel: zřejmě se jedná o Zásady
územního rozvoje) kraje Vysočina.
Rozbor jednotlivých námitek:
a) Uvedené pozemky jsou v současné době intenzivně zemědělsky využívány a zároveň tím tvoří přirozený zemědělský
a v neposlední řadě i odvodňovací celek. Jsou zároveň přirozeným biotopem s přirozeným výskytem rozmanitých
74
živočišných druhů. Do svých pozemků jsem v souladu s požadavky na zlepšení zemědělského využití investovala
v posledních několika letech nemalé prostředky na jejich rekultivaci. Potencionální změny ve využití sousedních
pozemků jako stavebních parcel zásadně omezí možnost zemědělského využití pozemků, které jsou v mém vlastnictví,
stejně jako i pozemků okolních (ochranné pásmo při hnojení, otáčení zemědělské techniky, příjezd k pozemkům, které
tvoří funkční zemědělský celek atd.);
b) Stav dopravní infrastruktury: k pozemkům existuje jediná přístupová cesta s nezpevněným povrchem. Tato cesta je
vedena 2 m od mé nemovitosti, která se nachází na přírodní terase, přičemž již současná nízká míra frekvence provozu
na této cestě způsobuje velké problémy, především praskliny na obvodovém zdivu nemovitosti. Tuto jedinou
přístupovou cestu nelze žádným způsobem rozšířit;
c) Absence kanalizace, kapacita a možnost rozvedení přípojek vody v příp. převodu pozemků na stavební parcely a
následná zástavba by znamenala velkou ekologickou a dopravní zátěž pro stávající zastavěné plochy. Zabránění těmto
následkům by si navíc ze strany města vyžádalo nepřiměřeně vysoké investice. V tomto kontextu navíc působí
nepříznivě skutečnost, že všechny výše uvedené pozemky se nacházejí na kopci nad celistvou hranicí současné zástavby
a ve vzdálenosti 50 – 300 m od studní, které zabezpečují zdroj vody pro část obce;
d) Navrhovaná změna ÚP nebere, v souvislosti se ZÚR kraje Vysočina, zřetel na trvalou udržitelnost území či
minimalizaci záboru zemědělsky využívané půdy. Uvedené pozemky slouží jako zemědělská půda, jako takové jsou
využívány a pravidelně ošetřovány. V obci jsou k dispozici objekty a pozemky, které jsou k rekonstrukci či výstavbě
vhodnější. Jejich využití lépe odpovídá udržitelným ZÚR a zároveň by představovalo proveditelné napojení na stávající
infrastrukturu.
Shrnutí:
Rozhodnutí o změně využívání uvedených pozemků v k.ú. Chvojnov formou návrhu změny ÚP a následná výstavba by
výrazně poškodila má vlastnická práva při zemědělském využití mých pozemků, trvale a nevratně by způsobila
poškozování mé nemovitosti stojící na pozemku vedle jediné sjízdné příjezdové cesty, změnila by ráz stavbou domů
v nejvyšším bodě obce, způsobila by zbytečný a nevratný zábor využívané zemědělské půdy. Případné změny v užívání
pozemků vy navíc znemožnily plnohodnotné využití výše zmiňovaného zemědělského celku.
Na základě uvedených důvodů tímto podávám námitky k návrhu změny ÚP k.ú. Chvojnov v přímé souvislosti
s vyjádřením potřeby zachování současných vlastnických práv.
99) Ing. Radek Uhlíř a Marcela Uhlířová, Klausova 2551/13, 155 00 Praha 5 (podáno dne 28. 6. 2010) – na základě
zveřejněného návrhu změny ÚP Pelhřimov bylo na den 30. 6. 2010 svoláno veřejné projednání tohoto návrhu. Jako
spoluvlastníci následujících pozemků v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova p.č. 702/31, 686/13, 686/38, 686/39 a 686/1 (vklad
vlastnického práva na základě kupní smlouvy probíhá na KP Pelhřimov pod čj. V-2162/2010) nesouhlasíme
s navrhovanou změnou vyřazení těchto pozemků z území určeného stávajícím ÚP k zástavbě rodinnými domy – BV
(bydlení individuální) a zařazení pozemků do území NS (plochy smíšené nezastavěného území) navrhovaných v rámci
ÚP Pelhřimov. Kopii katastrální mapy s vyznačením pozemků přikládáme.
Pozemek p.č. 686/13 jsme koupili cca před 5-6 lety právě za účelem výstavby, jelikož byl stávajícím ÚP určen
k zástavbě. Tento pozemek měl být původně přístupný přes plánovanou veřejnou komunikaci na p.č. 686/15, ale jelikož
komunikace plánovaná přes tento pozemek nebyla realizována, byli jsme za účelem zajištění přístupu na pozemek p.č.
686/13 nuceni koupit pozemky p.č. 702/31 (ostatní komunikace), 686/38 a 686/39. V současné době již máme před
dokončením projektovou dokumentaci ke stavbě rodinného domu na pozemku p.č. 686/13. Pozemek p.č. 686/1 jsme
zakoupili v červnu 2010, taktéž za účelem plánované výstavby RD, neboť tento pozemek byl stávajícím ÚP taktéž určen
k zástavbě a je dopravně obslužný přes námi vlastněné pozemky. Pořizovatel návrhu ÚP Pelhřimov, jako orgán ÚP,
nepostupoval v souladu se zákonem, neboť navrhovaná změna ÚP nebyla řádně projednána s dotčenými orgány a není
žádným způsobem zdůvodněna. S ohledem k výše uvedenému by změnou ÚP týkající se uvedených pozemků došlo ke
vzniku škody, neboť veškeré pozemky byly pořízeny za účelem výstavby a ohledně části pozemků již byla pořízena PD,
která odpovídá platnému územnímu plánu. Na základě uvedeného požadujeme zachování územního plánu týkající se
uvedených pozemků tak, aby pozemky p.č. 686/13, 686/38, 686/39 byly nadále ÚP určeny k zástavbě rodinnými domy –
BV (bydlení individuální) a pozemek p.č. 686/1 byl nadále ÚP určen k zástavbě rodinnými domy – BV (bydlení
individuální) alespoň v části vyznačené na přiložené kopii mapy. Stejný požadavek na zachování stávajícího stavu ÚP
mají dle našich informací, z obdobných důvodů, i vlastníci sousedních pozemků p.č. 686/19 a 686/21, jichž se
navrhovaná změna taktéž dotýká.
100) Martin Peroutka, Hřebečská 660/11, 273 43 Buštěhrad (podáno dne 25. 6. 2010) – po nahlédnutí do ÚP jsou
pozemky dle přiloženého LV č. 103 pro k. ú. Benátky u Houserovky zařazeny jako: NL, NZ, VV, BV, NSlpvz, viz
značení dle legendy k ÚP. Jako vlastník pozemku uvedeného LV požaduji změnu funkčního využití pozemků takto:
a) Investiční záměr
Na předmětných pozemcích je záměr vybudovat areál volnočasových aktivit.
b) Stávající pozemky a jejich využití
Na pozemcích č. 17/1, 17/2, 17/3, 19, 28, 41 se nacházejí objekty původního statku, které jsou v havarijním stavu. Tyto
objekty projdou celkovou rekonstrukcí do původního stavu, změněny budou vnitřní dispozice, které budou sloužit jako
klubovna, restaurace se sociálním zázemím, kancelář, šatny, vnitřní bazén, sklady pro mechanizaci údržby areálu, sklad
údržbového materiálu, 12 hotelových pokojů a na přilehlém nádvoří a pozemcích bude umístěno parkoviště pro 100 aut.
Na části pozemku č. 212/1 bude vybudována požární nádrž jako krajinotvorný prvek o ploše cca 600 m2.
75
c) Využití pozemků
Na ostatních pozemcích (trvalý travný porost, orná půda a ostatní plocha) bude vybudováno 18-ti jamkové golfové
hřiště. Bude přísně přírodního charakteru, aby nemusel být terén tvarován a kácen lesní porost. Pro vizuální dělení
hracích drah, budou vysázeny listnaté stromy a keře. Do terénu budou osazeny dopadové plochy a odpaliště (jde o 18
ploch o ploše cca 300 m2 osázené jiným travním semenem). V osách hracích drah bude do země uložen rozvod pro
zavlažování. Na části pozemku č. 204/1, přiléhající ke zděným budovám bude vybudována cvičná louka s krytými
odpališti a ohraničená sítěmi. Také podél hlavní asfaltové příjezdové komunikace, z důvodů bezpečnosti, budou
v dopadových zónách osazeny sítě. Z důvodů zamezení velkých škod, které způsobuje černá zvěř, bude podél lesních
pozemků vybudováno oplocení do výše 100 cm. Protože záměrem je provozovat volnočasové aktivity co nejdéle v roce
(v zimě i v létě) a umožnit sportovní a odpočinkové vyžití co nejširší veřejnosti za akceptovatelnou cenu, je nezbytné
tento areál ekonomicky stabilizovat. Z těchto důvodů je navrženo v areálu vybudovat 8 lokalit pro výstavbu sezónního
bydlení. Na stavebních pozemcích je uvažováno s výstavbou přízemních domů s obytným podkrovím, zastavitelnost
pozemku je 25 % bez oplocení (pouze živý plot). Pozemků je navrženo 97 o ploše 700 – 800 m2. Dále je navržena
výstavba 4 apartmánových domů o 14-ti jednotkách, zastavěná plocha jednoho domu 500 m2, 2 podlaží s obytným
podkrovím.Rozmístnění staveb je navrženo do samostatných enkláv, aby nenásilně byly včleněny do krajiny.
d) Přehled pozemků pro zástavbu
Stavební pozemky – navržené umístění dle přílohy situace:
Lokalita A1, pozemek p. č. 212/1 – 6 stavebních pozemků
Lokalita A2, pozemek p. č. 216/1 a 204/1, podél pozemků p. č. 347 a 218/3 – 26 stavebních pozemků
Lokalita A3, pozemek p. č. 204/1, podél pozemků p. č. 206/2 a 185/2 – 20 stavebních pozemků
Lokalita B1, pozemek p. č. 270/1 a 271/2, podél pozemků p. č. 286/1 a 283/3 – 17 stavebních pozemků
Lokalita B2, pozemek p. č. 270/1 a 251/1, podél pozemku p. č. 352 – 13 stavebních pozemků
Lokalita B3, pozemek p. č. 251/1, podél pozemku p. č. 351/2 – 8 stavebních pozemků
Lokalita C1, pozemek p. č. 294/1, podél pozemku p. č. 290 – 7 stavebních pozemků
Lokalita D1, pozemek p. č. 212/3, podél pozemku p. č. 339/3 – 4 apartmánové domy
e) Provoz areálu
Areál bude provozován celoročně. Golfový areál bude sloužit veřejnosti převážně v jarních, letních a podzimních
měsících, v zimě bude areál využíván pro běžecké tratě. Po dokončení realizace pozemku bude pro provoz celého areálu
potřeba 16 pracovníků.
f) Odůvodnění
Realizací požadovaných funkčních změn dojde ke zvýšení atraktivity dané lokality s nemalými ekonomickými přínosy
pro místní část Benátky i Město Pelhřimov. Dojde ke zvýšení migrace tuzemských i zahraničních osob, využívání
místních služeb, zvýšení renomé Města Pelhřimova. Dále se rozšíří nabídka volnočasových aktivit dosud v Pelhřimově
nedostupných. Dojde k navýšení místních rozpočtů o vyšší daň z nemovitostí. Provoz areálu nabídne příležitosti
k zaměstnání. Realizací dojde také k odstranění dlouhodobého neutěšeného stavu stávajících staveb bývalého panského
statku při zachování původní architektury.
101) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 6. 2010) – žádáme o
projednání zpřesnění nového ÚP Pelhřimov v k.ú. Pelhřimov v lokalitě Polní dvůr. Jedná se o části pozemků označené
v přiloženém snímku mapy. Navrhujeme tyto pozemky zahrnout do pozemků určených pro bydlení. Tímto zpřesněním
dojde k zarovnání hranic mezi obdělávanými a neobdělávanými pozemky v této lokalitě a bude umožněno efektivní
hospodaření na zemědělských pozemcích.
102) Ing. Jan Lisa a Ing. Renata Kretschmerová, Plk. Švece 2053, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 30. 6. 2010) –
v průběhu období 2009 – 2010 jsme podali návrh k zapracování změn v rámci tvorby nového územní plánu Pelhřimov, a
to změnu plochy technické vybavenosti na pozemku pč. 2912/2 na plochu určenou pro výstavbu rodinných domů a
zrušení návrhu místní komunikace přes pozemek pč. 2925/143, které jsou v našem vlastnictví. V případě zrušení návrhu
MK přes pozemek pč. 2925/143 nám nebylo vyhověno. Se současným řešením návrhu MK na pozemku pč. 2925/143
však stále nesouhlasíme a jakožto vlastníci tohoto pozemku nikdy neudělíme souhlas s tímto umístěním v rámci
územního řízení natož s realizací komunikace na základě stavebního povolení. Důvodem našeho zásadního nesouhlasu
se současným řešením je nemožnost realizovat námi zamýšlené drobné zahradní stavby u našeho domu čp. 2053 v místě
plánované komunikace na pozemku pč. 2925/143, protože tyto stavby není možné povolit jelikož jsou v rozporu
s územním plánem. Nemožnost povolit námi plánované stavby na našem pozemku je hrubým zásahem do vlastnického
práva dle čl.11 Listiny základních práv a svobod. Požadujeme ukončení navržené komunikace na pozemku pč.2925/142
v rámci tohoto pozemku resp. pozemku pč. 2925/48 formou obratiště či „T“ zakončení tak, jak je to např. provedeno
v ulici Plk. Švece. Obracení popelářských vozů, či zimní údržba v ulici Plk. Švece probíhá bez problémů, propojení obou
komunikací je z hlediska dopravní obslužnosti zbytečné a postrádá parametry veřejného zájmu .
103) Rostislav Mezera, Starý Pelhřimov 3, 393 01 Pelhřimov) – žádám o zařazení pozemků p.č. 17 a stavební parcela 26
v k.ú. Starý Pelhřimov do nového ÚP Pelhřimov jako plochu pro výstavbu bytového domu.
•
vyhodnocení o připomínkách: je součástí vyhodnocení připomínek, který je součástí tohoto dokumentu;
76
V průběhu pořizování ÚP Pelhřimov byly vzneseny tyto připomínky.
Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky:
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – z pověření
Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: správním územím města Pelhřimov jsou vedeny silnice I/19, I/34, II/112,
II/602, III/01930, III/01931, III/01932, III/01935, III/01938, III/01939, III/03414, III/03415, III/11242, III/11243,
III/11244, III/11245, III/11246, III/11250, III/11252, III/11255, III/11256, III/11257, III/11258, III/12925, III/12926,
III/1333 – v návrhu zadání není uvedena silnice III/01935. Úpravy silničních úseků výše uvedených silnic mimo
zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a dálniční sítě do
roku 2030 v těchto kategoriích:
Silnice I/19
S 11,5/70
Silnice I/34
S 11,5/70
Silnice II/112 v úseku PE – severní hranice k.ú. S 9,5/70
v úseku PE – jižní hranice k.ú. S 7,5/60
Silnice II/602
S 9,5/70
Silnice III.třídy
S 7,5/60 (50)
Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad
ČSN 736110 Projektování místních komunikací.
Jak je uvedeno v textu, jsou na území města Pelhřimov sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu místní části
Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje
Vysočina, kde jsou zařazeny do VPS s ozn. DK 02 – I/19 a DK 04 – I/34. Pro oba záměry požadujeme v ÚPD vyznačit
dostatečnou plochu pro umístění staveb. Dle ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o š. 150
m. Vzhledem ke stupni zpracování trasy silnice I/34 požadujeme vymezit plochu o min. šířce budoucího OP, tj. 100 m.
V současné době se zpracovává studie , která řeší křižovatku silnic I/19, I/34 a II/112 severně od Pelhřimova a přeložku
silnice I/198 v severním obchvatu Starého Pelhřimova. Konečný návrh tvaru křižovatky závisí na dopravně-inženýrském
posouzení, které je předmětem této studie a předložen min. ve dvou variantách. Tyto varianty budou sloužit jako podklad
pro proces EIA. Do návrhu ÚP požadujeme zapracovat dostatečnou plochu dopravy, která bude zahrnovat navržené
varianty. K návrhu přeřazení silnice II/602 do sítě silnic I.třídy dle ZÚR uvádíme, že tento záměr nebyl ze strany
Ministerstva dopravy (MD) projednán a MD zařazení do I.třídy nesleduje. Dále je nutné v ÚP respektovat OP silnic.
V ÚP je nutné vyznačit izofony na výhledový provoz (v horizontu 30 let) na silnicích I.třídy. tento požadavek vyplývá
z nutnosti zajistit ochranu objektů pro bydlení před hlukem dopravy.
Projednávaný návrh zadání ÚP Pelhřimov je zpracován v souladu se záměry ŘSD v řešeném území, proto k němu
nemáme zásadní připomínky.
Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku)
Územím protékají významné vodní toky Želivka (Hejlovka) a Bělá, pro uvedené vodní toky jsou stanovena záplavová
území včetně aktivních zón. Záplavové území Bělé bylo stanoveno přípisem KrÚ kraje Vysočina – OLVHZ čj. KUJI
10971/2008 ze dne 13.2.2008, záplavové území Želivky čj. KUJI 50216/2007 ze dne 23.7.2007. Oba vodní toky jsou dle
Nařízení vlády č. 71/2003, Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a
dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, v platném znění, uvedeny na seznamu
rybných vod v kategorii vod lososových. Území se nachází v ochranném pásmu III. stupně VN Švihov na řece Želivce.
V ÚP budou vymezeny nové rozvojové plochy zejména pro bydlení a technickou infrastrukturu, ploch pro občanskou
vybavenost, výrobu a skladování, dopravní infrastruktury. V územním plánu bude navržena celková koncepce
technického vybavení. V návrhu ÚP Pelhřimov bude posouzena kapacita vodních zdrojů pro navrhovaný rozvoj všech
sídel a navrženo vhodné připojení nových zastavitelných ploch na veřejný vodovod. V severní části města Pelhřimova je
vybudována mechanicko-biologická ČOV (čistírna odpadních vod) pro 25000 EO (v současné době navržena
rekonstrukce na 43000 EO), doplněná dvěma biologickými rybníky, recipientem odpadních vod je vodní tok Bělá. Do
stávající ČOV je napojena místní část Pelhřimov, Starý Pelhřimov, předpokládá se napojení místní části Skrýšov. V
návrhu ÚP Pelhřimov bude pro veškeré obytné zastavitelné plochy v sídle Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Skrýšov
předepsáno napojení na systém veřejné kanalizace. V místních částech není vybudována splašková kanalizace ani ČOV,
odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem
do jednotné kanalizační sítě. V návrhu územního plánu bude ve všech místních částech řešena koncepce likvidace
splaškových odpadních vod v souladu s platným PRVK kraje Vysočina, u sídel nad 50 obyvatel se předpokládá výstavba
oddílné kanalizace zakončené v ČOV. Z důvodů zpomalení odtoku vody z území bude v případě kladného
hydrogeologického posouzení upřednostněna likvidace srážkových vod, zejména ze střech jednotlivých nemovitostí,
zásakem na přilehlých pozemcích.
Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, máme k návrhu
zadání územního plánu následující připomínky :
- Záplavová území budou zakreslena do grafické části územního plánu. Ve záplavových územích nebudou
navržena nová zastavitelná území, v aktivní zóně je vymezení nových zastavitelných území nepřípustné
- Do územního plánu doporučujeme v jednotlivých sídlech vymezit vhodné lokality pro budoucí možnou
77
-
-
výstavbu ČOV. Konkrétní pozemky budou vymezeny jako územní rezerva.
V odůvodnění bude uvedeno zařazení vodních toků Želivka (Hejlovka) a Bělá do kategorie lososových vod dle
nařízení vlády č. 71/2003, Sb. a zařazení katastrálních území mezi zranitelné oblasti dle nařízení vlády č.
103/2003 Sb. Technologie nově navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro
lososové vody.
U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti
manipulačního pruhu 6 – 8 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§ 49 a § 67 vodního zákona).
Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky:
Obec Dubovice – jedná se o přeložku komunikace III. třídy v rozsahu „Obec Dubovice – silnice I/19“. Přeložení
přístupové komunikace ze silnice č. 19 do obce Dubovice iniciovalo ŘSD České Budějovice při projednávání ÚP obce
(pozn. Dubovice). Důvodem byla uvažovaná revitalizace silnice I/19. Předcházející odbočka před odbočkou na
Dubovice ze silnice č.19 je odbočka na obec Lipice. Odbočky jsou od sebe vzdáleny cca 1000 m, což podle ŘSD
nevyhovuje platným technickým normám a proto by bylo nutno posunout křižovatku stávající komunikace III.třídy
spojující obce Dubovice se silnicí č.19 blíž k Pelhřimovu, aby tak bylo vyhověno požadavkům ŘSD při revitalizaci
silnice č.19.
Tento záměr byl zapracován autorem ÚP obce Dubovice Ing.Štěpánem do ÚP obce Dubovice. Problém je v tom, že část
této nové přístupové komunikace ze silnice č.19 do obce Dubovice zasahuje do k.ú. Starého Pelhřimova, který spadá pod
město Pelhřimov. Na přiložené situaci (pozn.: je součástí písemné připomínky) je vyznačena část nové spojovací
komunikace vedoucí po k.ú. Dubovice a k.ú. Starý Pelhřimov a hranice k. ú. Obracíme se proto s touto připomínkou
týkající se ÚP Pelhřimov se žádostí o její zapracování do ÚP.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon
v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov prochází vedení vvn 220 kV
s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od krajních vodičů.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě žádosti o zúžení koridoru pro stavbu nadzemního
vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín se dozvídáme o přípravě ÚP obce Radětín a Strměchy. V souladu se zákonem č.
458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Radětín a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů.
Obec Dehtáře, Dehtáře 4 – žádáme o zařazení obecně prospěšné stavby na pozemku p.č. 698 v k.ú. Chvojnov. Důvod:
v sousedství této parcely má obec Dehtáře studnu, která zásobuje vodou obec Onšovice. Voda z této studny dlouhodobě
nesplňuje normy pokud jde o množství dusičnanů a obec proto hledá řešení, jak přivést do obce vodu, která by byla po
stránce rozborů nezávadná. Jednou ze schůdných variant by bylo provedení nového vrtu, který by se pokud možno
nacházel poblíž stávající studny, aby bylo možno z větší části využít původní vodovodní potrubí do obce. Provedené
průzkumy ukázaly, že na uvedené parcele je pravděpodobnost dostatečně vydatného pramene vody, který by mohl
stávající onšovickou studnu nahradit. Zařazení VPS na uvedeném pozemku do ÚP pelhřimov, pod které toto území
spadá, je základní podmínkou pro další kroky obce ve výše uvedeném směru.
Osadní výbor Lipice – nesouhlasíme se záměrem zařadit pozemek p.č. 124/1 v k.ú. Lipice do návrhu ÚP Pelhřimov
jako plochu výroby – větrné elektrárny.
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření:
řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části
chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov – Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do
textu.
Na území města jsou sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu
města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04
I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn. WD01. K oběma záměrům máme výhrady k vyznačení v grafické části
ÚP. V ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o šířce 150 m. Proto požadujeme pro uvedené
záměry vyznačit koridory jako plochy pro dopravu takto:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze změny ÚPnSÚ kde byla trasa řešena a
převzata do ÚPnSÚ;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha se schematickým zakreslením tvaru křižovatky je zřejmě převzata
z platného ÚPnSÚ, v současné době je zpracovávána aktualizace studie, která řeší dopravně-inženýrské
posouzení křižovatky a její návrh bude předložen ve dvou variantách, které budou sloužit jako podklad pro
proces EIA přeložky silnice I/34. Požadujeme, do ÚP zapracovat plochu pro umístění křižovatky dle této studie
tak , aby obsahovala obě varianty;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb
přeložek sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení;
78
-
úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – plocha min. šířky budoucího OP tj. 100 m –
doporučujeme plochu vymezit v rozsahu shodném se ZÚR – 150 m. Tuto plochu požadujeme vymezit z důvodu,
že je dosud zpracována pouze technická studie.
E.ON ČR, s.r.o. – správa sítě plyn – po prohlédnutí výkresů ÚP část 1/6 (Zásobování plynem a teplem) výkresy č. 6
(Starý Pelhřimov, Pelhřimov) máme tyto připomínky (byly předloženy výřezy situací):
Situace č. 1: v návrhu je řešeno rozšíření rozvodu zemního plynu ze STL plynovodu, který je veden pro obec Dubovice.
Pro zajištění jednotných rozvodů a tím i jednotných připojovacích podmínek ve Starém Pelhřimově doporučujeme
ponechat stávající STL plynovod pro obec Dubovice, příp. provést pouze přeložku dle návrhu, ale bez napojení
budoucích objektů v dané lokalitě. Napojení budoucí zástavby ve Starém Pelhřimově řešit vybudováním nových rozvodů
tak, jak je v přiložené situaci;
Situace č. 2:
a) rozvod plynu pro areál bývalé Osevy (za OD Lidl a provozovnou FORD) – v návrhu ÚP jsou řešeny MK.
Stávající STL plynovod je veden mimo tyto komunikace a proto doporučujeme provést úpravu STL plynovodů
tak, aby byly uloženy do navržených MK, příp. přidružených prostor – viz zákres;
b) přemístění VTL RS Pražská – v ÚP není řešeno přemístění VTL RS. Do námi ofocené situace je zakresleno její
přemístění včetně přepojení na VTL, STL a NTL plynovod;
Situace č. 3:
a) STL plynovod pro 35 bytových jednotek – v listopadu 2001 byl zprovozněn STL plynovod pro 35 b.j. Pražská –
je zakreslen v přiložené situaci. Z něho je možno napojit i okolní objekty;
b) NTL plynovod – ul. Humpolecká – pro možné napojení RD v ul. Humpolecká by bylo vhodné rozšířit NTL
plynovod z ul. Zahradní – viz zákres;
Situace č. 4: Propojení plynovodu v ul. Křemešnická – v budoucnu se počítá s propojením STL plynovodu v ul.
Křemešnická, bylo by vhodné zakreslit propojení do výkresů dle situace.
Osadní výbor Pejškov – vyjadřuje nesouhlas se záměrem zařadit pozemky v k.ú. Pejškov do návrhu ÚP Pelhřimov jako
plochu výroby – obnovitelné zdroje větrné elektrárny. Toto vyjádření je na základě hlasování občanů místní části.
ČEPS a.s. – odbor Rozvoj – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a 400 kV) nemáme
k návrhu ÚP Pelhřimov námitek za předpokladu, že bude v grafické i textové části návrhu promítnuta trasa vedení velmi
vysokého napětí z el.stanice Kočín do el.stanice Havlíčkův Brod – Mírovka, tak jak vyplývá z poskytnutých dokladů.
Uvedený záměr je zahrnut do Politiky územního rozvoje 2008 jako E7 a je zahrnut i v ZÚR kraje Vysočina.
E.ON ČR, s.r.o. – rozvoj VVN, VN a NN ČB – po posouzení žádosti o přehodnocení šíře koridoru plánovaného
nového vedení 110 kV v obcích Lipice a Čakovice sdělujeme: v ZÚR kraje Vysočina je trasa vedena z TR110/22 kV
Pelhřimov do TR 110/22 kV Pacov o šířce koridoru 400 m, který zasahuje do ploch určených v ÚP Pelhřimov jak do
současně zastavěného území, tak i do budoucích ploch. Po posouzení žádosti souhlasíme se snížením šířky koridoru
budoucího vedení 110 kV o 65 m v obcích Lipice a Čakovice dle vyznačené situace.
ČEPS a.s. – odbor územní problematiky – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a
400 kV) sdělujeme: z hlediska rozvojových zájmů společnosti nemáme námitek proti navrhovanému zúžení koridoru pro
umístění stavby nadzemního vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka ze předpokladu, že bude v zájmovém území
dodržena min. šířka koridoru 300 m.
Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany správců technické a
dopravní infrastruktury. Zaslány byly tyto písemné připomínky:
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě oznámení o veřejném projednání „ÚP Pelhřimov“
v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů
upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Lipice, Pejškov, Radětín, Starý Pelhřimov a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů.
Povodí Vltavy, s.p. – k veřejnému projednání návrhu ÚP Pelhřimov včetně místních částí konaného dne 30. 6. 2010
sdělujeme:
Z hlediska správce povodí a správce významného vodního toku Bělá požadujeme respektovat tyto podmínky:
- Záplavové území významného vodního toku Bělá bude vedeno jako nezastavitelné území. Povoleny budou
pouze parkové úpravy (např. Zelená stezka), sportovní a rekreační využití s přípustnými terénními úpravami,
které neovlivní odtok povodňové vlny;
- Budou vymezena a hájena území pro realizaci protipovodňových opatření (vyplývající z PP) a pro navržený
poldr nad západní zástavbou;
- Budou respektovány zásady vyplývající z ÚSES, včetně rozšíření zeleně v prostoru kolem Bělé;
- S odkanalizováním místních částí Starý Pelhřimov, Myslotín a Skrýšov do MČOV Pelhřimov souhlasíme;
- S odkanalizováním místních částí tj. výstavbou nové splaškové kanalizace s ČOV (Benátky, Bitětice, Čakovice,
Hodějovice, Lipice, Nemojov, Pobistrýce, Pejškov, Radňov, Vlásenice, Vlásenice-Drbohlavy) a doplněním
79
jednotné kanalizace se stavbou ČOV (Houserovka, Chvojnov, Lešov, Janovice, Ostrovec, Služátky, Strměchy)
souhlasíme. Plochy pro stavby ČOV a kanalizace budou vedeny jako VPS.
ČEPS a.s. – odbor Územní problematika – vzhledem k záměru stavby vedení zvn V406 – 407 Kočín – Mírovka:
zástupce spol. ČEPS a.s. upozornil, že návrh ÚP neobsahuje explicitní v textové části vymezení koridoru pro vedení jako
VPS a současně výkres VPS obsahuje jen jako zákres osy uvažovaného vedení, nikoli celou šíři koridoru. V grafické
části se ale vyskytuje – v koordinačním výkresu. MěÚ Pelhřimov odbor výstavby nemá proti koridoru pro vedení
výhrady a považuje tento stav pouze za nepřesnost, kterou hodlá odstranit nejdéle v době vydání ÚP.
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – na základě oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP
Pelhřimov z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející
správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov –
Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do textu. Na území města jsou sledovány přeložky silnic
I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou
ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04 I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn.
WD01. V ZÚR je pro umístění silnic I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o šířce 150 m. Proto připomínáme
požadavek na vymezení koridorů pro umístění VPS (ploch pro dopravu) pro výše uvedené záměry následovně:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze stávajícího ÚPnSÚ – změny č. 28, kde
byla trasa přeložky řešena a následně zapracována do ÚPnSÚ;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha (obalová křivka) podle technické studie „I/34 Pelhřimov – západní
obchvat“, která řeší dopravně-inženýrské posouzení předmětné křižovatky, které budou použito jako podklad
pro proces EIA přeložky silnice I/34;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb a
přeložek inženýrských sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení;
- úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – v ploše o min. šířce budoucího OP tj. 100 m podle
„Aktualizace studie přeložky silnice I/34 – propojení se silnicí I/19“, upozorňujeme, že během zpracovávané
studie došlo k přehodnocení návrhu úrovňové křižovatky (připojení stávající I/34 a přeložce silnice I/34)
severovýchodně od Myslotína a byla navržena mimoúrovňová křižovatka ve dvou variantách, toto nové řešení –
plochu požadujeme rovněž do ÚPD zapracovat;
Dále upozorňujeme, že v grafické části ÚPD by u navržených přeložek silnic neměla být vyznačena OP, pouze plochy
pro dopravu (koridory pro umístění VPS), protože podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
v platném znění „silniční OP pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II.
třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby“.
5) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů
5.1 Při projednávání návrhu zadání byly vydány požadavky těchto dotčených orgánů:
MěÚ Pelhřimov, odbor dopravy – po posouzení návrhu zadání ÚP Pelhřimov včetně místních částí souhlasí
s předloženým návrhem z pohledu ochrany silnic II. a III. třídy bez připomínek;
Ministerstvo dopravy – předložený návrh zadání ÚP Pelhřimov včetně místních částí respektuje ochranu zájmů rozvoje
dopravní infrastruktury v působnosti Ministerstva dopravy. K návrhu zadání není námitek;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny jako příslušný orgán ochrany přírody podle
ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákona“), po posouzení návrhu zadání ÚP vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona stanovisko
s konstatováním, že návrh zadání ÚP Pelhřimov nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené
v národním seznamu evropsky významných lokalit (NV č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) – jako příslušný orgán dle § 22 písm. b)
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve
znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Pelhřimov na životní prostředí. Předložený návrh zadání
nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a
veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – v souladu s ustanovením § 180 odst. 2 zákona č. 500/2004
Sb., správní řád v platném znění vydává stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění
pozdějších předpisů (dále zákon) k návrhu ÚP Pelhřimov tento požadavek: pokud dojde k dotčení pozemků, které jsou
součástí ZPF, jsou povinni projektant a pořizovatel dodržet zásady ochrany ZPF dle § 4 zákona a dle § 5 odst. 1 zákona
navrhnout a odůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních obecných zákonem chráněných zájmů
nejvýhodnější, zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Přednostně je nutno k nezemědělskému využití
navrhnout nezastavěné pozemky v zastavěném území obce. Dále mají přednost plochy, doplňující proluky navazující na
80
zastavěné území obce. Vzhledem k tomu, že v řešeném území již byl schválen ÚP včetně 32 změn, požadujeme, aby
nedílnou součástí vyhodnocení návrhu bylo:
a) vyhodnocení jak jsou využity (zastavěny) plochy určené k nezemědělskému využití platným ÚP včetně
změn,
b) vyloučení těch zastavitelných ploch z návrhu, které jsou dlouhodobě nedostupné k výstavbě,
c) u ploch zastavitelných pro bydlení požadujeme precizní odůvodnění nezbytnosti jejich rozsahu ve smyslu §
4 písm. b) zákona ve vztahu k předpokládanému demografickému rozvoji sídelního útvaru a jeho místních
částí.
Mimo zastavěné území obce je nutno upřednostnit výstavbu na půdách s nižší třídou ochrany. Návrh ÚP podléhá
projednání s orgány ochrany ZPF a vydání jejich stanoviska dle § 5 odst. 2 zákona. Vyhodnocení bude provedeno dle
přílohy č. 3 k vyhl. č. 13/1994 Sb. U návrhových ploch umístěných na půdách vysoce chráněných (I. a II. třída ochrany)
a na pozemcích s vloženými investicemi do půdy (meliorace) a u lokalit porušujících zásady ochrany ZPF dle § 4 a 5
zákona, pokud nebude odůvodněno proč je navrhované řešení nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF zejména ve
srovnání s jiným možným řešením, nebude v návrhu uděleno orgánem ochrany ZPF kladné stanovisko dle § 5 odst. 2
zákona. Žádáme o předložení jednoho paré vyhodnocení dle přílohy č. 3 k Vyhl. č. 13/1994 Sb. společně s oznámením o
projednání návrhu ÚP Pelhřimov – pořizovatel a projektant bude tento požadavek respektovat v návrhu a bude požádáno
o vydání souhlasu – bylo provedeno a byly vydány tři souhlasy;
Úřad pro civilní letectví Praha – k návrhu zadání ÚP Pelhřimov nemá ÚCL připomínek vzhledem k tomu, že
nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Stanovisko je konečné a platné dva roky;
Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina ÚO Pelhřimov – k uvedenému návrhu zadání ÚP se vydává souhlasné
stanovisko;
ČD, a.s., GŘ, odbor správy nemovitostí – na k.ú. Pelhřimov a Vlásenice u Pelhřimova dotčené návrhem zadání ÚP
Pelhřimov se nachází železniční dráha:
Celostátní, jednokolejná elektrifikovaná trať Horní Cerekev – Tábor s místní „žst.Pelhřimov“ (k.ú. Pelhřimov) a zast.
Vlásenice (k.ú. Vlásenice u Pelhřimova);
OP této kategorie dráhy je dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění 60 m od osy krajní koleje, min. však
ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Obvod dráhy této kategorie je vymezen svislými plochami vedenými
hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu.
Vlečka (ve vlastnictví subjektu) – AGROSTROJ Pelhřimov a.s., KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade a.s., ZZN
Pelhřimov a.s.. OP vlečky je 30 m od osy krajní koleje. V uzavřeném prostoru provozovny se OP nezřizuje.
Vzhledem k negativním vlivům od železniční dopravy nedoporučujeme situovat do OP dráhy plochy bydlení, rekreace a
sportu. V případě ploch smíšených pro bydlení doporučujeme situování obytné zástavby v odsazení zaručujícím
nepřekročení hlukových limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy
žádné zastavitelné plochy uvedené v této připomínce (jedná se pouze o stávající stav).
K návrhu zadání ÚP Pelhřimov není dalších námitek a připomínek.
MěÚ Pelhřimov odbor ŽP – vydává jako úsek odpadového hospodářství dle § 79 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001
Sb., o odpadech v platném znění
K uvedenému přehledu bývalých evidovaných skládek odpadů provozovaných pře platností uvedeného zákona:
Skládka „Za nádražím“ v k.ú. Pelhřimov – provoz ukončen, rekultivace, monitoring; na části provozována kompostárny
Tsm Pelhřimov,
Lokalita „Pod hrází Kulíkova rybníka“ – severně nad rybníkem za areálem spol. STATUS pozemek p.č. 1512/1 v k.ú.
Pelhřimov, v r.2001 povoleny terénní úpravy a oplocení pozemku,
Skládka proti Kovošrotu u silnice I/34 – pozemek p.č. 429/8, 425/2 v k.ú. Pelhřimov.
V části 9.Nakládání s odpady je uvedeno, že v k.ú. Myslotín je umístěna skládka inertního posypového materiálu –
upřesňujeme, že se nejedná o skládku odpadů provozovanou dle zákona o odpadech.
K seznamu staré zátěže území a kontaminované plochy uvádíme:
Skládka Alfatex Móda s.r.o. v areálu spol. – nejedná se o skládku, v areálu spol. je prováděna dlouhodobá sanace podloží
z důvodu zamoření chlorovanými uhlovodíky,
Skládky v k.ú. Hodějovice (Hodějovice), k.ú. Služátky (skládka Chvojnov), k.ú. Radětín (skládka Radětín) – dle
dostupných zjištění malé lokální skládky směsného komunálního odpadu, rekultivace v období let 1994 – 1995,
Skládka Hodějovice – zřejmě část pozemku p.č. 426/8 k.ú. Hodějovice (bývalá úvozová cesta), skládka Chvojnov –
zřejmě část pozemku p.č. 146/2 k.ú. Chvojnov, skládka Radětín – JV pod místní částí příjezdové komunikace zřejmě
v úzkém pruhu podél místní komunikace část pozemku p.č. 30/2 a 31/1 v k.ú. Radětín,
Skládka Strměchy – rekultivace v roce 1996, monitoring.
Plochy, na kterých jsou evidované skládky a staré zátěže nebudou využívané pro bytovou ani občanskou zástavbu – na
těchto pozemcích nejsou navrhovány žádné plochy změn (zastavitelné plochy).
Správa železniční a dopravní cesty, s.o. Praha – řešeným k.ú. je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať
č.224 Tábor – Horní Cerekev, která je ve smyslu § 3 dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a v souladu
s usnesením vlády ČR č. 776 z roku 1995 zařazena do kategorie dráhy celostátní. Trať je v současné době ve
81
stabilizované podobě, ve výhledovém období se předpokládá odstranění trvalých omezení rychlosti, nahrazení dožitých
zařízení, odstranění všech závadových míst železničního svršku, spodku a umělých staveb, provádění staveb
ekologického charakteru, racionalizační opatření – projektant nezasahoval do koridoru železniční trati žádnými
úpravami omezujícími provoz dráhy.
Případnou novou výstavbu obytných objektů je třeba situovat mimo OP dráhy, výstavbu objektů k trvalému bydlení
v OP nedoporučujeme k negativním vlivům způsobeným železniční dopravou, s upozorněním na zákon č. 258/2000 Sb.
(§ 30 – hluk a vibrace) v upřesněném znění zákona č. 274/2003 Sb. SŽDC s.o. nebude hradit případná protihluková
opatření, na příp. stížnosti plynoucí z provozu železniční dopravy a související činnosti nebude brán zřetel – v návrhu
ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné plochy bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav).
U ploch pro občanské vybavení, sport a rekreaci, při křížení a souběhu komunikace, inženýrských sítí či vedení se
železnicí, při výsadbě zeleně apod. požadujeme respektovat Vyhl. č. 177/1995 Sb. – stavební a technický řád drah
v platném znění. Musí být zajištěna bezpečnost železničního provozu, provozuschopnost všech drážních zařízení a nesmí
dojít ke ztížení údržby a rekonstrukce staveb a zařízení, nesmí být omezeny rozhledové poměry, volný schůdný a
manipulační prostor, průjezdný profil – ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy
je dotčeno plochou změn – plocha technické infrastruktury, která zasahuje do OP dráhy velice omezeně, jina provoz
dráhy není narušen jinou činností. Další plocha zasahující do profilu dráhy je dopravní plocha silnice I/34 – západní
obchvat Pelhřimov, která ovšem byla převzata ze stávajícího ÚPnSÚ Pelhřimov – jedná se o plochu stabilizovanou,
která byla řádně projednaná změnou ÚPnSÚ Pelhřimov.
Pokud by jakékoli záměry města, lokality či stavby v řešeném území kolidovaly s obvodem a s OP dráhy, je třeba
postupovat ve smyslu ustanovení zákona o dráhách v platném znění – vyjádření pořizovatele je viz výše, pro vlastní
povolování staveb je příslušný stavební úřad, který musí dodržovat platné právní předpisy.
Mimo uvedené nemáme k návrhu zadání ÚP Pelhřimov dalších zásadních připomínek.
Ministerstvo kultury České republiky Praha – v řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky zapsané
v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem Řešené území je nutno chápat též jako území
s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění (dále „zákon“).
Požadavky na rozvoj území obce:
Při tvorbě základní koncepce uspořádání území požaduje DO respektovat území plošné památkové ochrany – MPR, OP
MPR, nemovité kulturní památky a jejich nejbližší okolí, popř. další arch. cenné soubory staveb a objekty, které sice
nejsou zapsaní do ÚSKP ČR, ale významnou měrou se podílejí na historické struktuře daného sídla. Tyto doporučujeme
v návrhu identifikovat – pořizovatel a projektant plně respektují limit území tj. MPR a její OP, do MPR není ÚP vůbec
zasahováno, do návrhu ÚP byl převzat „Regulační plán MPR Pelhřimov z roku 2009“ bez dalších zásahů. Objekty
nezapsané v ÚSKP ČR jsou součástí ÚAP ORP Pelhřimov, které jsou součástí ÚP,
Při návrhu jednotlivých rozvojových lokalit v řešeném území požaduje MK respektovat stávající urbanistickou strukturu
sídla a preferovat jednotlivé rozvojové lokality v návaznosti na současně zastavěné území sídla – tato připomínka je
splněna, exponované pohledy na město nejsou narušeny novými plochami – zde je provedena výšková regulace, všechny
nové plochy navazují na zastavěné území,
Do budoucna doporučuje Ministerstvo kultury (MK) centrum města dále nezahušťovat novou výstavbou (pořizovatel
zkrátil připomínku na tento text – v další části připomínky pouze DO odůvodňuje proč nezahušťovat centrum) – ÚP
Pelhřimov nemá ve svém návrhu v centru města žádné plochy – vše je převzato z výše uvedeného RP MPR z roku 2009
(tento byl s Ministerstvem kultury příp. Národním památkovým ústavem důkladně projednán)
Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území:
Pro rozvojové lokality doporučuje MK stanovit prostorové urbanistické regulativy v souladu s Vyhl. č. 500/2006 Sb.
Konkrétně doporučujeme stanovit výškové limity zástavby, max. možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků,
popř. min. plochu jednotlivých stavebních parcel – tento požadavek byl součástí návrhu zadání (bod d) – Urbanistická
koncepce) a je součástí textová části ÚP Pelhřimov,
Požadavky na řešení veřejné infrastruktury:
Silniční doprava
Budování podzemních parkovišť a garážových stání v centru města není žádoucí – v návrhu zadání tento požadavek
nebyl řešen. Při řešení veřejné infrastruktury je nutné respektovat historické trasy a zaměřit se i na ochranu kulturní
krajiny a její dochované součásti – historické cesty, aleje, pohledové osy, komponované průhledy, přírodní dominanty,
drobné stavby v krajině, kapličky, křížky, poutní a památná místa.
Požadavky na ochranu a rozvoj území:
Z hlediska zájmů archeologické památkové péče požaduje MK do textové části Návrhu zadání ÚP vložit následující
odstavec zajišťující ochranu archeologických památek: „Celé území dotčené v návrhu ÚP je nutné pokládat za území
s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o státní památkové péči v platném znění. Je třeba respektovat
ustanovení § 21-24 zákona. Jakékoli zásahy do terénu musí být předem konzultovány s organizací oprávněnou
k provádění archeologických výzkumů, v předstihu před zahájením zemních prací musí být zajištěn a proveden
záchranný archeologický výzkum a o jeho podmínkách musí být předem uzavřena dohoda s příslušnou oprávněnou
organizací. Zvláštní pozornost je v této souvislosti nutno věnovat zásahům MPR Pelhřimov a nemovitých kulturních
památek. Informace obsažené v archeologických terénech mohou významně přispět k poznání stavebního a historického
vývoje v těchto prostorech. Proto je zde nezbytné provést vždy v dostatečném předstihu před zahájením veškerých
82
stavebních a zemních prací komplexní archeologický povrchový průzkum, který pomůže zpřesnit potřebu a rozsah
záchranného archeologického výzkumu při těchto záměrech.“ – tento text je součástí „Upraveného návrhu zadání ÚP
Pelhřimov“, které bylo předkládáno Zastupitelstvu města ke schválení,
Do grafické části návrhu ÚP, která bude zahrnovat limity využití území, požaduje MK vyznačit území MPR, OP MPR,
nemovité KP, popř. architektonicky hodnotné objekty, nacházející se v řešeném území – tento požadavek je splněn
v koordinačním výkrese odůvodnění ÚP Pelhřimov.
Oprava údajů:
K.ú. Pelhřimov – Boží muka při nádraží (č. r. 21097/3-2920), Muzeum č.p. 10 na náměstí (č. r. 46737-2861), Měšťanský
dům č.p. 56 Školní ulice (č. r. 27351/3-2893). Masné krámy č.p. 92 (č. r. 53050/3-2890) – památková ochrana zrušena
31.12. 1962. Dále doplnit: Měšťanský dům č.p. 156 V. B. Juhna (č. r. 31897/3-2904), Měšťanský dům č.p. 162 Karlovo
nám. (dříve nám.Rudé armády) (č.r. 41201/3-2896), Měšťanský dům č.p. 851 na Hradišti (č. r. 40871/3-2892).
K.ú. Pobistrýce – Venkovská usedlost č.p. 6 – haltýř (č. r. 52340/3-3099) – památková ochrana zrušena 2. 2. 1984.
Uvedené připomínky byly opraveny a jsou součástí „Upraveného návrhu zadání ÚP Pelhřimov“, které bylo předkládáno
Zastupitelstvu města ke schválení,
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby:
Při řešení požadavků na rozvoj sídla MK doporučuje přednostně zhodnotit nevyužívané objekty a plochy po již existující
zástavbě, v příp. možnosti obnovit sídelní strukturu ve staré půdorysné stopě – je součást návrhu zadání, pořizovatel
bere připomínku na vědomí,
Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu ÚP
Textová část – návrh
Na základě bode e) přílohy č. 7 k vyhl. 500/2006 Sb., doporučuje MK mezi architektonicky nebo urbanisticky významné
stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část PD jen autorizovaný architekt zahrnout nemovité kulturní
památky, objekty památkového zájmu a objekty architektonicky hodnotné – v MPR je řešeno regulačním plánem, ostatní
bere pořizovatel na vědomí,
Na základě bodu f) přílohy č. 7 k vyhl. 500/2006 Sb., za stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117
odst. 1 stavebního zákona v platném znění považuje MK všechny stavby, které podléhají režimu státní památkové péče.
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku – po prověření odborných
garantů MV ČR jednotlivých sledovaných jevů sdělujeme, že proti návrhu zadání ÚP Pelhřimov byla uplatněna
připomínka České pošty s.p. – předkládáme tabulku s vymezením území pro zajištění mikrovlnného spoje MV. V tomto
území je z hlediska budoucí nadzemní výstavby v rámci územního a stavebního řízení nutno vyžádat stanovisko MV,
resp. na základě smlouvy (Prováděcí smlouva č. 11 o úrovni poskytování služeb) vyžadovat stanovisko České pošty s.p.
– připomínka je respektovaná, kolem objektu České pošty s.p. je vymezeno OP výše uvedeného spoje. Navíc ÚP
Pelhřimov nenavrhuje žádnou výškovou zástavbu. Požadavek pro další řízení (územní, stavební) je v kompetenci
stavebního úřadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin
neuplatňujeme k uvedené ÚPD žádné připomínky, protože akceptuje těžené výhradní ložisko stavebního kamene
Nemojov č. lož. 3029200, pokryté dobývacím prostorem Radňov.
Policie ČR, krajské ředitelství Jihomoravského kraje, odbor služby dopravní policie (v době zadání nevylo v kraji
Vysočina krajské ředitelství) – z pohledu DO pro bezpečnost a plynulost silničního provozu k návrhu zadání ÚP
sdělujeme, že v případných navazujících úpravách území budou využity mimo jiné zejména příslušné normy ČSN
736101 (Projektování silnic a dálnic), ČSN 736110 (Projektování MK), ČSN 736056 (Odstavné a parkovací plochy)
v návaznosti na zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a Vyhl. č. 104/1997 Sb., kterou se
provádí zákon o pozemních komunikacích v platném znění.
ÚPD musí být provedena tak, aby uvedené ČSN bylo možno splnit (zejména se jedná o možnost zřízení křižovatek,
přípustné podélné sklony komunikací, připojení sjezdů apod. se zajištěním rozhledů).
Zároveň zdůrazňujeme, že v návrzích ploch pro stavby, lokality RD je nutno uvažovat s možností dopravní obslužnosti
z MK ať už stávajících, příp. navržených nebo upravených. Je nutno minimalizovat nové dopravní připojení týkající se
prioritně silnic I., II. a III. třídy, nezbytnost příp. takového připojení je nutno v návazných PD prokazatelně doložit
s takovým dopravně inženýrskými opatřeními, které zajistí bezpečnost silničního provozu. Uvedené se týká i stávajících
připojení a komunikací, kde by byl předpoklad, že dalším využitím ploch navržených v zadání ÚP by došlo ke zvýšení
intenzity vozidel. K prvním dvěma připomínkám: v ÚP se navrhuje plocha dopravy, které neřeší detailní projektování
komunikací. Dopravní skelet je do nového ÚP výrazně přejímán ze platného ÚPnSÚ Pelhřimov, kde při řešení dopravy
byla vždy Policie ČR přítomna a problematika konzultována (křižovatky, sjezdy, rozhledy). Připomínky jsou již vedena
do fáze projektování komunikace. Třetí připomínka je v ÚP respektována, projektant měl snahu minimálně napojovat
nové plochy změn na silnice I., II. a III. třídy.
Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – k předloženému návrhu se vydává souhlasné stanovisko. Realizace
akce se povoluje na základě dodržení údajů v předložené písemné a grafické dokumentaci. Části řešeného území se
nacházejí v OP nadzemních komunikačních vedení a v OP prostoru létání v malých a přízemních výškách, tak jak je
uvedeno v předložené dokumentaci. Uvedená pásma požaduji respektovat a zároveň upozorňuji, že veškerou novou
83
výstavbu či přestavbu nadzemních objektů v těchto OP je nutno projednat s VUSS Pardubice – projektant zakreslil zájmy
sledované tímto DO do návrhu ÚP Pelhřimov, druhá část připomínky je v kompetenci stavebního úřadu;
Obvodní báňský úřad v Brně – podle evidence dobývacích prostorů vedené ObÚ v souladu s ustanovením § 29 odst. 3
zákona 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění na k. ú. Radňov u Rynárce, Nemojov a Lešov, kraj Vysočina je
evidován dobývací prostor (DP) stanovený dle ustanovení § 27 odst. 1 horního zákona a to : DP Radňov ev.č. 70839
evidovaný na organizaci Hanson ČR, a.s., IČ: 46680438, Mokrá 359. Na ostatních k. ú. uvedených v dokumentaci DP
nejsou evidovány. ObÚ v Brně požaduje ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 horní zákon respektování a vyznačení hranic
DP v ÚPD související s výše uvedenou projednávanou problematikou přesně podle přílohy – projektant danou
připomínku zapracoval do koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – podle § 48a zákona č. 289/1995
Sb., lesní zákon v platném znění k návrhu zadání ÚP Pelhřimov není připomínek, neboť uvedený návrh zadání
nepředpokládá zábor PUPFL ORP. V dalším stupni ÚPD (návrhu) požadujeme provést výčet lokalit, které se dotýkají
OP lesa (vzdálenost 50 m od okraje lesa) a záboru lesních pozemků. Upozorňujeme na povinnost zpracovatelů a
pořizovatelů ÚPD, které jsou uvedeny v § 14 lesního zákona – požadavek DO byl splněn, projektant vyhodnotil zábor
lesních pozemků – PUPFL (jednalo se o zábor přeložkou silnice I/34 - minimální zábor), bylo požádáno o stanovisko DO
(vydané souhlasné), koordinační výkres obsahuje zákres OP lesa (vzdálenost 50 m od okraje lesa).
Dle § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění k návrhu zadání ÚP Pelhřimov není
připomínek;
5.2 Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky:
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) –
z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: správním územím města Pelhřimov jsou vedeny silnice I/19,
I/34, II/112, II/602, III/01930, III/01931, III/01932, III/01935, III/01938, III/01939, III/03414, III/03415, III/11242,
III/11243, III/11244, III/11245, III/11246, III/11250, III/11252, III/11255, III/11256, III/11257, III/11258, III/12925,
III/12926, III/1333 – v návrhu zadání není uvedena silnice III/01935 – bude doplněno. Úpravy silničních úseků výše
uvedených silnic mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic a Kategorizace
silniční a dálniční sítě do roku 2030 v těchto kategoriích:
Silnice I/19
S 11,5/70
Silnice I/34
S 11,5/70
Silnice II/112 v úseku PE – severní hranice k.ú. S 9,5/70
v úseku PE – jižní hranice k.ú. S 7,5/60
Silnice II/602
S 9,5/70
Silnice III.třídy
S 7,5/60 (50)
Tyto požadavky pořizovatel a projektant respektují, ale v ÚP se vymezuje koridor dopravní infrastruktury a výše uvedené
údaje se týkají již vlastní komunikace.
Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad
ČSN 736110 Projektování místních komunikací – požadavek je respektován, bude řešeno v rámci ZTV jednotlivých
budoucích územních řízení na MK.
Jak je uvedeno v textu, jsou na území města Pelhřimov sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu místní části
Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje
Vysočina, kde jsou zařazeny do VPS s ozn. DK 02 – I/19 a DK 04 – I/34. Pro oba záměry požadujeme v ÚPD vyznačit
dostatečnou plochu pro umístění staveb. Dle ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o š. 150
m. Vzhledem ke stupni zpracování trasy silnice I/34 požadujeme vymezit plochu o min. šířce budoucího OP, tj. 100 m –
s tímto požadavkem bylo v návrhu ÚP počítáno a je splněn. V současné době se zpracovává studie , která řeší křižovatku
silnic I/19, I/34 a II/112 severně od Pelhřimova a přeložku silnice I/198 v severním obchvatu Starého Pelhřimova.
Konečný návrh tvaru křižovatky závisí na dopravně-inženýrském posouzení, které je předmětem této studie a předložen
min. ve dvou variantách. Tyto varianty budou sloužit jako podklad pro proces EIA. Do návrhu ÚP požadujeme
zapracovat dostatečnou plochu dopravy, která bude zahrnovat navržené varianty – požadavek byl splněn, pořizovatel
řešil již tento problém ve změně stávajícího ÚPnSÚ, kde byla vymezena plocha pro budoucí křižovatku uvedených silnic
a v návrhu ÚP ještě zvětšena. Navíc toto bylo konzultováno s ŘSD Brno na schůzkách s vedením města Pelhřimova.
K návrhu přeřazení silnice II/602 do sítě silnic I.třídy dle ZÚR uvádíme, že tento záměr nebyl ze strany Ministerstva
dopravy (MD) projednán a MD zařazení do I.třídy nesleduje. Dále je nutné v ÚP respektovat OP silnic – je
respektováno. V ÚP je nutné vyznačit izofony na výhledový provoz (v horizontu 30 let) na silnicích I.třídy. tento
požadavek vyplývá z nutnosti zajistit ochranu objektů pro bydlení před hlukem dopravy – je provedeno na výkresech
dopravní infrastruktury.
Projednávaný návrh zadání ÚP Pelhřimov je zpracován v souladu se záměry ŘSD v řešeném území, proto k němu
nemáme zásadní připomínky.
Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku)
Územím protékají významné vodní toky Želivka (Hejlovka) a Bělá, pro uvedené vodní toky jsou stanovena záplavová
84
území včetně aktivních zón. Záplavové území Bělé bylo stanoveno přípisem KrÚ kraje Vysočina – odbor lesního a
vodního hospodářství a zemědělství čj. KUJI 10971/2008 ze dne 13.2.2008, záplavové území Želivky čj. KUJI
50216/2007 ze dne 23.7.2007. Oba vodní toky jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003, Sb. o stanovení povrchových vod
vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu
jakosti těchto vod, v platném znění, uvedeny na seznamu rybných vod v kategorii vod lososových. Území se nachází
v ochranném pásmu III. stupně vodní nádrže Švihov na řece Želivce.
V ÚP budou vymezeny nové rozvojové plochy zejména pro bydlení a technickou infrastrukturu, ploch pro občanskou
vybavenost, výrobu a skladování, dopravní infrastruktury. V územním plánu bude navržena celková koncepce
technického vybavení. V návrhu ÚP Pelhřimov bude posouzena kapacita vodních zdrojů pro navrhovaný rozvoj všech
sídel a navrženo vhodné připojení nových zastavitelných ploch na veřejný vodovod. V severní části města Pelhřimova je
vybudována mechanicko-biologická ČOV (čistírna odpadních vod) pro 25000 EO (v současné době navržena
rekonstrukce na 43000 EO), doplněná dvěma biologickými rybníky, recipientem odpadních vod je vodní tok Bělá. Do
stávající ČOV je napojena místní část Pelhřimov, Starý Pelhřimov, předpokládá se napojení místní části Skrýšov. V
návrhu ÚP Pelhřimov bude pro veškeré obytné zastavitelné plochy v sídle Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Skrýšov
předepsáno napojení na systém veřejné kanalizace. V místních částech není vybudována splašková kanalizace ani ČOV,
odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem
do jednotné kanalizační sítě. V návrhu územního plánu bude ve všech místních částech řešena koncepce likvidace
splaškových odpadních vod v souladu s platným PRVK kraje Vysočina, u sídel nad 50 obyvatel se předpokládá výstavba
oddílné kanalizace zakončené v ČOV. Z důvodů zpomalení odtoku vody z území bude v případě kladného
hydrogeologického posouzení upřednostněna likvidace srážkových vod, zejména ze střech jednotlivých nemovitostí,
zásakem na přilehlých pozemcích.
Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, máme k návrhu
zadání územního plánu následující připomínky :
- Záplavová území budou zakreslena do grafické části územního plánu. Ve záplavových územích nebudou
navržena nová zastavitelná území, v aktivní zóně je vymezení nových zastavitelných území nepřípustné –
připomínka je splněna v koordinačním výkrese, žádné plochy změn nejsou v záplavovém území navrženy.
- Do územního plánu doporučujeme v jednotlivých sídlech vymezit vhodné lokality pro budoucí možnou
výstavbu ČOV. Konkrétní pozemky budou vymezeny jako územní rezerva.
- V odůvodnění bude uvedeno zařazení vodních toků Želivka (Hejlovka) a Bělá do kategorie lososových vod dle
nařízení vlády č. 71/2003, Sb. a zařazení katastrálních území mezi zranitelné oblasti dle nařízení vlády č.
103/2003 Sb. Technologie nově navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro
lososové vody.
- U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti
manipulačního pruhu 6 – 8 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§ 49 a § 67 vodního zákona).
5.3 Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byla do protokolu z jednání vydána tato
stanoviska:
MěÚ Pelhřimov odbor ŽP – ochrana ZPF – pořizovatel požádal o vydání stanoviska k umístění nových ploch na
PUPFL – dotčený orgán požaduje doplnit o odůvodnění požadavku dotčení PUPFL, výkresy (postačí výřez výkresu s
plochou ve větším měřítku), vyhodnocení. U pozemku v k.ú. Lešov upozorňujeme, že tento není veden jako lesní
pozemek. Dále bude předán podklad o prohlášení pozemku za les v k.ú. Radňov.
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor ŽP ochrana přírody a krajiny – v textové části doplnit prostorové uspořádání
všech jednotlivých ploch i v místních částech (pozornost věnovat výškovému uspořádání). Zvážit návrhové plochy pro
lesní pozemky – není proveden průzkum, zvážit, zda tyto plochy označit jako NSlpvz s tím, že zde bude možné zalesnění
po dohodě s příslušnými dotčený orgán (následně bylo vydáno písemné stanovisko – viz níže).
MěÚ Pelhřimov odbor ŽP – odpadové hospodářství – předáme písemné stanovisko z hlediska odpadů pro úpravu
grafické a textové části. Požadujeme upravit plochu skládky (směr Rynárec) dle územního rozhodnutí – bude předáno
písemně.
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor ŽP ochrana ZPF – požádal o prodloužení lhůty pro vydání stanoviska, bude
provedena prohlídka ploch v místních částech, bude setkání s projektantem ohledně zastavěného území v některých
místních částech.
MěÚ Pelhřimov odbor dopravy – proběhla schůzka (MěÚ Pelhřimov odbor dopravy, Krajská SÚS, projektant, MěÚ
Pelhřimov investiční odbor) ohledně dopravního řešení, budou provedeny úpravy, bude písemné stanovisko a bude
provedena úprava místních komunikací.
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování – při společném jednání nevznesl žádnou námitku ani
připomínku.
85
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor dopravy a silničního hospodářství – při společném jednání nevznesl žádnou
námitku ani připomínku.
Ministerstvo kultury ČR – při společném jednání nevznesl žádnou námitku ani připomínku (následně bylo vydáno
písemné stanovisko – viz níže).
Krajská hygienická stanice ÚP Pelhřimov – při společném jednání nevznesl žádnou námitku ani připomínku.
Městys Nový Rychnov zast. starostou městyse; Obec Střítež pod Křemešníkem zast. starostou obce – při
společném jednání nevznesl žádnou připomínku.
5.4 Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byla vydána tato písemná stanoviska:
Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny (KUJI 2993/2010 ze 14. 1.
2010) – podle § 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
(dále zákon o OPK) vydává stanovisko z hlediska zájmů chráněných zákonem k návrhu ÚP Pelhřimov: s předloženým
návrhem nesouhlasíme.
Odůvodnění:
Z hlediska zájmů chráněných zákonem o OPK nesouhlasíme s plochou pro fotovoltaické elektrárny VT 6 navrhovanou
mezi Strměchy a Jelcovy Lhotky. Plocha je neslučitelná s ochranou krajinného rázu dle § 12 odst. 1 zákona o OPK.
Z důvodů ochrany krajinného rázu požadujeme doplnění kapitoly „A.6.4“ o stanovení podmínek prostorového
uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (výškové regulace zástavby, intenzity využití v
plochách) tak, jak je uvedeno v Zadání (viz Zadání – obsah ÚP na str. 37 bod písm. f). Výškové regulativy jsou nyní v
podkapitole A.6.4.3 jen pro některé lokality rodinných domů a pro výstavbu bytů v lokalitě nad nemocnicí. Pro ostatní
zastavěné a zastavitelné plochy, zejména pro plochy občanského vybavení, plochy výroby apod. pak výšková regulace
zcela chybí (chybí též prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu, intenzita využití ploch je pak částečně
naznačena v pasáži Zeleň zastoupená v rámci jiných ploch v kapitole A.3.4 Sídelní zeleň, tuto pasáž (Zeleň zastoupená v
rámci jiných ploch) požadujeme zařadit mezi podmínky pro využití ploch – kap. A.6, což bude v souladu se zadáním
územního plánu). Upozorňujeme na rozpor mezi podmínkou v kapitole A.6.2.8.1: „Plochy pro fotovoltaické elektrárny
nelze využít pro jiný, než pro stanovený účel.“ a podmínkou na 20% zastoupení zeleně v plochách výroby (A.3.4).
Požadujeme uvedené zastoupení zeleně (v podstatě zachování nejhodnotnější části stávajících porostů – viz též § 7
zákona o OPK) i v lokalitě pro fotovoltaickou elektrárnu VT 44 v Pelhřimově v prostoru jižně ulice Skrýšovské (pozn.
vyčlenění specifických ploch VT z ploch VL považujeme celkově za nevhodné řešení – pokud se změní ekonomické
podmínky pro podporu obnovitelných zdrojů dřív, než se záměr zrealizuje a investor od něj ustoupí, nelze plochu VT
využít jiným rozumnějším způsobem).
Z důvodů ochrany krajinného rázu (harmonické měřítko a vztahy v krajině) (a částečně i z důvodu ochrany funkčnosti
nadregionálního biokoridoru – nárazníková zóna – viz níže) považujeme za problematický a neúměrně naddimenzovaný
návrh dvou větších ploch pro zemědělskou výrobu ve Vlásenici-Drbohlavech (jižním směrem od zástavby – VZ 6 a VZ
7). K prověření a stanovení podmínek požadujeme tyto plochy zařadit do ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a
vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití (kap. A.11) – zde předpokládáme, že
součástí regulačního plánu bude i posouzení EIA.
Z důvodu obecné ochrany druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a fakultativně i z důvodu zvláštní
ochrany druhů (§ 2, § 5, § 5a, § 49, § 50 apod. zákona o OPK) nelze souhlasit s navrhovanými plochami vodními a
vodohospodářskými (VV) a s navrhovanými plochami lesními (NL), kromě těch které jsou umístěny na lokalitách s
ornou půdou (s návrhy VV a NL souhlasíme na lokalitách, kde je skutečně orná půda, nikoliv jen evidenčně). V tomto
období (vegetační klid, sněhová pokrývka) nelze prověřit skutečný stav navrhovaných lokalit. Proto doporučujeme
plochy (které nejsou navrhovány na orné půdě) přeřadit do ploch smíšených nezastavěného území (NSlpvz) a o jejich
další struktuře a využití rozhodnout až v následných řízeních.
Z důvodu ochrany dřevin (§ 7 zákona o OPK) nesouhlasíme s návrhem plochy (BV 6) pro výstavbu RD na
severozápadním okraji obce (konkrétně částí plochy BV na p.č. 314 k.ú. Myslotín), na které roste značné množství
dřevin (a ani podmínka limitu 40% zastoupení zeleně dle kap. A.3.4 by patrně nestačila k zachování stávajících dřevin).
Vymezení územního systému ekologické stability – ÚSES (§ 4 odst. 1 a § 59 zákona o OPK, ). V řešení územního
systému ekologické stability (ÚSES) není dodržen požadavek (definovaný m.j. v ZÚR Vysočina – čl. 107: …“plochy a
koridory pro biocentra (dále též „BC“) a biokoridory (dále též „BK“) ÚSES jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení
biodiverzity a ekologické stability krajiny“…; v některých lokalitách se plocha prvku ÚSES překrývá s plochou pro
výstavbu (příklad Ostrovec u Houserovky – východní okraj místní části: konflikt BK a plochy RI a západní okraj místní
části konflikt BK a plochy BV). K vymezení ÚSES máme tyto požadavky: - v regionálním biokoridoru (dle Zásad
územního rozvoje kraje vysočina – dále jen „ZÚR Vysočina“: U 015 Čunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn) na jihu
Vlásenice-Drbohlavy (v lesním komplexu severozápadně od silnice III/11252) požadujeme vložit místní biocentrum (k
zachování maximo-minimálních parametrů složeného biokoridoru, popřípadě prokázat, že budou parametry dodrženy –
návaznost na okolní území), - požadujeme propojit RBC Prachatický les mezofilní osou (místní biokoridor) na jih
Radňova, u rybníka vymezit kontaktní biocentrum a pod Radňovem je v lese propojit.
86
Chybí řešení (uložené čl. 108 písm. c) ZÚR Vysočina) vymezení ochranných zón (pásem) nadregionálních biokoridorů
podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové
parametry a aby nebyla jejich součástí zastavěná území. V odůvodnění sice návrh namítá, že není metodicky vyjasněn
způsob zpřesňování ochranných zón NRBK a že by pro plochu ochranné zóny ani nebylo možné stanovit žádné reálně
vymahatelné podmínky využití. Přesto požadujeme prostorové vymezení dle současných metodik a ZÚR: Maximální šíři
nárazníkové zóny odvodit z maximální vzdálenosti lokálních biocenter, zúžit v místech, kde nejsou potenciální
podmínky pro existenci příslušných typů ekosystémů (např. kaňonovitá údolí po jejich hranu atd.) a vyloučit zastavěná
území. Pro podmínky využití pak vyjít z čl. 107 ZÚR - nárazníková/ochranná zóna je součástí nadregionálního
biokoridoru (NRBK) – nadregionální biokoridor je složen z osy a ochranné zóny osy, osa NRBK má prostorové
parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu (nezužovat NRBK jen na jeho osu). (Popřípadě si může
zpracovatel či pořizovatel k otázce vymezení nadregionálních prvků v návrhu územního plánu Pelhřimov vyžádat
pokyny ministerstva ŽP – viz § 79 odst. 3 písm. a) zákona o OPK.)
Ostatní zájmy ochrany přírody a krajiny, k jejichž ochraně je příslušný krajský úřad, jsou návrhem Územního plánu
Pelhřimov řešeny akceptovatelným způsobem (viz textová část odůvodnění, kap. B.3.6 Soulad s požadavky na ochranu
civilizačních a přírodních hodnot území).
Projektant a pořizovatel veškeré připomínky uvedené ve stanovisku vyhodnotil (společně se spol. AGERIS – projektant
ÚSES), došlo k úpravě návrhu (grafické i textové) a na pracovní schůzce na KrÚ kraje Vysočina odboru ŽP dne 26. 2.
2010 byl upravený návrh konzultován a následně dne 19. 3. 2010 bylo požádáno o přehodnocení výše uvedeného
stanoviska.
Dne 12. 3. 2010 (na základě schůzky ze dne 26. 2. 2010) pod č.j. KUJI 26437/2010 vydal Krajský úřad kraje Vysočina,
odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny – podle § 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o OPK) stanovisko z hlediska zájmů chráněných zákonem
k návrhu ÚP Pelhřimov: s předloženým návrhem souhlasíme.
Upozorňujeme, že vzhledem k rozsahu rozvojových ploch a navržených změn ve využití území v posuzovaném návrhu
ÚP a s ohledem na neustále se měnící a vyvíjející se stav přírodního prostředí (např. nově zjištěný výskyt zvláště
chráněných druhů), je třeba před zahájením přípravy záměrů (zejména na zastavitelných plochách ve volné krajině a na
okraji současných sídelních struktur) detailně posoudit vlivy záměru na přírodu a krajinu (popř. dořešit detailní
podmínky změny využití návrhových ploch opatřením potřebných opatření orgánu ochrany přírody a krajiny) –
pořizovatel bere tuto skutečnost na vědomí, upozorní stavební úřad na nutnost stanovisek dotčených orgánů z hlediska
ochrany přírody a krajiny.
Městský úřad Pelhřimov odbor ŽP orgán ochrany ZPF – předložený návrh ÚP řeší další logický a funkční rozvoj
města Pelhřimov včetně všech místních částí především v oblasti bydlení, výroby, občanského vybavení, dopravní
infrastruktury a zeleně. S návrhem ÚP Pelhřimov souhlasíme bez připomínek;
Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – k předloženému návrhu vydáno souhlasné stanovisko. VUSS
Pardubice požaduje respektovat požadavky vznesené k návrhu zadání – pořizovatel respektuje stanovisko s tím, že
uvedené požadavky (viz výše) jsou součástí ÚP Pelhřimov;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve
znění pozdějších předpisů (dále zákon) žádá pořizovatele ÚP Pelhřimov o prodloužení lhůty k vydání stanoviska dle § 5
odst. 2 zákona. Odůvodnění: V předloženém návrhu jsou v řadě případů zakresleny v zastavěném území obce pozemky,
náležející do ZPF (orná půda, TTP, zahrada), které podle informací GIS KrÚ a ortofotosnímků z nahlížení do KN byly
řádně obdělávány jako součást ZPF. Při posuzování návrhu ÚP považuje KrÚ OŽP orgán ochrany ZPF za zásadní
otázku, vysvětlit proč (na základě jakých skutečností) byly sporné pozemky projektantem zařazeny do zastavěného
území obce. Zároveň v rámci zjištění skutečného stavu věci požadujeme u sporných pozemků posouzení na místě. Dále
požadujeme posouzení na místě u protierozních opatření a dalších nových ploch, budou-li v návrhu ÚP oproti původně
předloženému vyhodnocení doplněna – pořizovatel souhlasil s prodloužením termínu vydání stanoviska dle § 5 odst. 2
zákona. Na základě dohody s DO byl domluven termín prohlídky sporných ploch na místě samém dne 5. 1. 2010.
Pořizovatel a DO navštívili všechny dotčené plochy a dne 19. 1. 2010 došlo k upřesnění ploch. Na základě místního
šetření bylo dne 25. 1. 2010 pod č.j. KUJI 86111/2009 vydáno stanovisko z hlediska ochrany ZPF k ÚP Pelhřimov dle §
5 odst. 2 zákona – uděleno kladné stanovisko.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
ZPF ve znění pozdějších předpisů (dále zákon) na základě oznámení o společném jednání dne 18. 12. 2009 a po místním
šetření dne 5. 1. 2010 a doplnění údajů o odnímaných pozemcích dne 19. 1. 2010 se uděluje kladné stanovisko k těmto
plochám (pozn. pořizovatel: čísla ploch jsou na základě výkresu vyhodnocení ZPF) ze dne 25. 1. 2010 pod č.j. KUJI
86111/2009:
K. ú. Pelhřimov – plochy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 28, 29, 32, 35,
36, 37, 39, 40, 41, 42, 43 , 44, 45, 46, 47, 48, 49, 51, 54, 55, 56, 57, 58, 54, 74
K. ú. Bitětice – plochy č. 1, 2, 3, 5
K. ú. Čakovice u Pelhřimova – plochy č. 1, 2, 3
K. ú. Hodějovice – plochy č. 1, 2
K. ú. Houserovka – plochy č. 4, 5, 6, 8, 11
87
K. ú. Chvojnov – plochy č. 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
K. ú. Janovice u Houserovky – plochy č. 2, 3, 4
K. ú. Jelcovy Lhotky – plochy č. 2, 3
K. ú. Lešov – plochy č. 1, 2, 3
K. ú. Lipice – plochy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
K. ú. Myslotín – plochy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 12, 13, 14, 17
K. ú. Nemojov – plochy č. 1
K. ú. Ostrovec u Houserovky – plochy č. 1, 2, 3, 5, 6
K. ú. Pejškov – plochy č. 1, 2, 3
K. ú. Pobistrýce – plochy č. 1
K. ú. Radětín – plochy č. 1, 3, 4, 5
K. ú. Radňov u Rynárce – plochy č. 1, 6
K. ú. Skrýšov u Pelhřimova – plochy č. 2, 3, 8
K. ú. Služátky u Pelhřimova – plochy č. 1, 2, 3, 4
K. ú. Starý Pelhřimov – plochy č. 1, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 , 14, 15, 17, 19, 21, 22
K. ú. Strměchy – plochy č. 1, 2, 3, 5, 7, 8, 13, 15
K. ú. Vlásenice-Drbohlavy – plochy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
K. ú. Vlásenice u Pelhřimova – plochy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 13
Z hlediska chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko k plochám:
K. ú. Pelhřimov
11 – bydlení v RD městské (0,83 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, navržené řešení
je v rozporu s § 4 písmenem a) zákona – mezi plochou 10 a 11 by vznikl obtížně obhospodařovatelný pás
zemědělské půdy.
31 – občanské vybavení – hřbitov (2,1 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, navrženým řešením by mezi komunikací
č. 3419/1, k.ú. Pelhřimov a návrhovou plochou vznikl úzký pás obtížně obhospodařovatelné půdy, což je
v rozporu s § 4 písmenem a) zákona. Pokud bude plocha č. 31 doplněna tak, aby v jižní části navazovala na
komunikaci a nevznikly zbytkové zemědělské pozemky, je možno uvažovat o přehodnocení stanoviska.
Plochy veřejných prostranství (PR) dle tabulkové části 4,8 ha, bez označení čísla návrhové plochy, chybí textová a
grafická část vyhodnocení.
Dopravní infrastruktura silniční (DS) dle tabulkové části 23,13 ha, bez označení čísla návrhové plochy, chybí textová
grafická část vyhodnocení.
K. ú. Houserovka:
1 až 3 – plochy pro bydlení venkovské (0,54 ha, 0,94 ha, 1,12 ha) na půdách v I., ve II. a ve III. třídě ochrany, na základě
informace zástupce místní části na společném projednání návrhu územního plánu bylo zjištěno, že jde o
plochy, které nejsou nezbytně nutné vzhledem k předpokládanému demografickému rozvoji, proto je nelze
pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona schválit.
K. ú. Chvojnov:
1 – bydlení v RD venkovské (0,18 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, nenavazuje na zastavěné území obce, požadujeme
od pořizovatele prověření, kolik rodinných domů má být na ploše umístěno. Pokud jde o plochu pro jeden rodinný
dům, požadujeme snížení rozsahu na nezbytně nutnou plochu dle § 4 písmene b) zákona (dle metodiky jde o plochu
mimo zastavěné území obce do 1200 m2 na jeden rodinný dům).
3 – bydlení v RD venkovské (4,44 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, částečně v zastavěném území obce (0,95 ha),
nebylo odůvodněno, že jde o nezbytně nutnou plochu vzhledem k předpokládanému demografickému rozvoji této
místní části, požadujeme proto na pořizovateli doplnění vyhodnocení, aby bylo zřejmé, že jde o rozsah v souladu s §
4 písmenem b) zákona, případně snížení rozsahu tak, aby byl odůvodněn.
K. ú. Janovice u Houserovky:
1 – bydlení v RD venkovské (0,90 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany, v zadání byl KrÚ, OŽP, orgánem ochrany
ZPF uplatněn požadavek přednostního umístění návrhových ploch na půdách s nižší třídou ochrany, na zastavěné
území Janovice u Houserovky navazují převážně půdy ve III. třídě ochrany, nebylo odůvodněno, proč je toto řešení
nejvýhodnější a jaké ostatní obecné zákonem chráněné zájmy by mohly bránit rozvoji obce na půdách s nižší třídou
ochrany, pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona se proto tato plocha zamítá.
Bez označení – plochy veřejného prostranství (0,01 ha) na půdách v V. třídě ochrany, tato plocha je uvedena pouze
v tabulkové části vyhodnocení, bez doplnění označení a bez doplnění zákresu v grafické části vyhodnocení se nelze
vyjádřit.
K. ú. Lipice:
11 – občanské vybavení – tělovýchova a sport (1,03 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, přičemž podíl vysoce
chráněných půd je minimalizován (0,21 ha), s touto plochou nelze souhlasit pro narušení organizace zemědělského
půdního fondu (§ 4 písmeno a) zákona) – mezi plochami č. 11 a 4 by navrženým řešením vznikly pozemky
obtížně obhospodařovatelné. Pokud bude závada odstraněna, je možno uvažovat o přehodnocení stanoviska.
K. ú. Ostrovec u Houserovky:
7 – plochy vodní a vodohospodářské (0,57 ha) na půdách ve II. třídě ochrany, není odůvodněna nezbytnost dotčení
vysoce chráněných půd, není zřejmé, zda jde o opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny, navrženým řešením
88
by vznikly mezi severně položenou komunikací a vodní plochou zbytkové pozemky trojúhelníkového tvaru
nevhodné k hospodaření, proto se pro rozpor s § 4 písmenem a) a b) zákona tato plocha zamítá.
K. ú. Radětín:
2 – bydlení v RD venkovské (0,93 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o plochu částečně navazující na zastavěné území
obce, zasahuje do souvisle obhospodařované půdy, není odůvodněna nezbytnost dotčení vysoce chráněných půd
dle § 4 písmene b) zákona, v jižní části sídelního útvaru je navržena plocha č.3 pro bydlení, která je z hlediska
zákonem chráněných zájmů výhodnějším řešením dle § 5 odst. 1 zákona, proto se plocha č.2 zamítá.
6 – plochy smíšené obytné venkovské (0,34 ha) na půdách v I. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, navrženým
řešením by v případě zahájení výstavby na ploše č.6 před využitím plochy č. 3 došlo k zásahu do souvisle
obhospodařované půdy a zhoršení hospodaření v rozporu s § 4 písmenem a) zákona, do návrhu by bylo možno
zařadit pouze v případě zařazení do II. etapy, vázané přímo na zastavění plochy č.3.
7 – drobná a řemeslná výroba (1,73 ha) na půdách v I. třídě ochrany, v návrhu není odůvodněna nezbytnost dotčení
vysoce chráněných půd, v katastru Radětín je možno podobné plochy umístit na půdy s nižší třídou ochrany, proto se
pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona a nedodržení § 5 odst. 1 zákona tato plocha zamítá.
K. ú. Skrýšov u Pelhřimova:
1 – bydlení v RD venkovské (6,71 ha) na půdách v I. třídě ochrany, není odůvodněno, že požadovaný značný rozsah
ploch pro bydlení je nezbytně nutné realizovat právě na vysoce chráněné půdě. Na této ploše, jejíž část již byla
schválena v původním územním plánu, nebyla dosud zahájena výstavba (zápis z místního šetření 5.1.2010).
V návaznosti na zastavěné území obce je možno k výstavbě využít i půdy s nižší třídou ochrany (půdy ve III. třídě
ochrany – BPEJ 7.29.14). Přesto, že požadavek na přednostní využití půd s nižší třídou ochrany byl orgánem
ochrany ZPF uplatněn již v zadání, pořizovatel a projektant jej v tomto případě nedodrželi a rozvoj Skrýšova
navrhují přednostně na půdách v I. třídě ochrany. Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské účely odnímatelné
pouze výjimečně, a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové
stavby zásadního významu. V předloženém rozsahu a umístění je plocha č. 1 posouzena jako rozpor s § 4 písmenem
b) zákona a zamítá se. Pokud bude předloženo v souladu s § 5 odst. 1 zákona jiné možné řešení, výhodnější
z hlediska zákonem chráněných zájmů, přednostně využívající půdy s nižší třídou ochrany a plocha č.1 bude
redukována pouze na rozsah schváleného územního plánu, je možno znovu posoudit. Pokud bude doložen
předpokládaný demografický rozvoj místní části Skrýšov, prokazující potřebu dalších ploch, požaduje KrÚ, OŽP,
orgán ochrany zemědělského půdního fondu, aby bylo posouzeno, jak lépe využít zastavitelné plochy (efektivnější
využití ploch pro větší počet obyvatel umístěním bytových domů, posouzení možnosti zástavby proluk v zastavěném
území obce, posouzení možnosti přestavby stávajících přežilých budov v zastavěném území obce, apod.).
K. ú. Starý Pelhřimov:
2,3,4,5 – navržené plochy pro bydlení (1,19 ha, 1,81 ha, 1,36 ha, 1,18 ha), na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, na
společném projednání požadoval KrÚ, OŽP, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, aby projektant
předložil etapizaci výstavby, zajišťující, že řešené území bude využito postupně a bez narušení organizace
zemědělského půdního fondu ve smyslu § 4 písmene a) zákona, do dnešního dne nebylo žádné řešení
předloženo, proto se plochy zamítají. Přehodnocení stanoviska je možné až po projednání etapizace zástavby
s KrÚ, OŽP, orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.
13 – smíšené plochy venkovské obytné (3,56 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, v zadání byl uplatněn orgánem
ochrany zemědělského půdního fondu požadavek na přednostní využití půd s nižší třídou ochrany, tato plocha
nerespektuje zadání, proto se pro neodůvodněný zábor vysoce chráněné půdy v rozporu s § 4 písmenem b) zákona
zamítá. O přehodnocení stanoviska by bylo možno uvažovat v případě redukce plochy pouze na půdy s nižší
třídou ochrany (podél komunikace).
Bez označení – plochy veřejných prostranství (1,24 ha), chybí vyhodnocení v textové a grafické části, proto se nelze
vyjádřit.
Bez označení – dopravní infrastruktura silniční (12,22 ha), chybí vyhodnocení v textové a grafické části , proto se nelze
vyjádřit.
K. ú. Strměchy:
6 – výroba a skladování – těžký průmysl, energetika (3,85 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, převažuje podíl na
půdě v I. třídě ochrany (2,43 ha). Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné,
a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu. Pořizovatel a projektant nedodrželi požadavek orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uplatněný
v zadání a neumístili přednostně záměr na půdách s nižší třídy ochrany, ačkoliv se v daném území nacházejí. Pro
porušení § 4 písmene b) zákona se proto plocha č. 6 zamítá.
Plocha bez označení – plochy veřejných prostranství (0,03 ha) na půdách v I. třídě ochrany, chybí textová a grafická část
vyhodnocení, proto se nelze vyjádřit.
K. ú. Vlásenice u Pelhřimova:
Plocha bez označení – plochy veřejných prostranství (0,02 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, chybí textová a
grafická část vyhodnocení, proto se nelze vyjádřit.
Připomínky k vyhodnocení:
1. Lešov: v předloženém návrhu územního plánu je zakreslena hranice zastavěného území tak, že část zemědělsky
obhospodařovaného pozemku p.č. 255/1 (orná půda) v rozsahu návrhové plochy č.1 (0,86 ha) je zakreslena jako
89
zastavěné území obce. Podkladem projektanta ke stanovení hranice zastavěného území obce byla mapa evidence
nemovitostí. KrÚ, OŽP, orgán ochrany zemědělského půdního fondu požadoval při projednání návrhu ÚPN
doložení informací, zda byla předmětná část pozemku zakreslena v intravilánu obce (mapa intravilánu
k 1.9.1966), případně sdělení Katastrálního úřadu, na základě čeho došlo k zakreslení části pozemku p.č. 255/1,
k.ú. Lešov do zastavěného území obce. Podle skutečností, zjištěných při místním šetření (zápis ze dne 5.1.2010)
je pozemek p.č. 255/1, k.ú. Lešov v současné době řádně obhospodařován, není oplocen, nejsou na něm
umístěny stavby ani funkčně nesouvisí se zastavěným územím. Pořizovatel a projektant nedoložili k posouzení
orgánu ochrany zemědělského půdního fondu mapu intravilánu obce k 1.9.1966, ani sdělení Katastrálního úřadu
k tomu, na základě jakých skutečností došlo k zařazení části pozemku p.č. 255/1 , k.ú. Lešov , do zastavěného
území obce. Z výše uvedených důvodů nesouhlasí KrÚ, OŽP, orgán ochrany zemědělského půdního fondu se
zákresem hranice zastavěného území obce na části pozemku p.č. 255/1, k.ú. Lešov a požaduje, aby pořizovatel a
projektant provedli opravu v tabulkové a grafické části vyhodnocení a plochu č.1 vyhodnotili mimo zastavěné
území obce.
2. Pobistrýce: v předloženém návrhu je zakreslena hranice zastavěného území tak, že část zemědělsky
obhospodařovaného pozemku p.č. 46/1 (trvalý travní porost) v rozsahu návrhové plochy č.1 (0,52 ha) je
zakreslena jako zastavěné území obce. Podkladem projektanta ke stanovení hranice zastavěného území obce
byla mapa evidence nemovitostí. KrÚ, OŽP, orgán ochrany zemědělského půdního fondu požadoval při
projednání návrhu ÚPN doložení informací, zda byla předmětná část pozemku zakreslena v intravilánu obce
(mapa intravilánu k 1.9.1966), případně sdělení Katastrálního úřadu, na základě čeho došlo k zakreslení části
pozemku p.č. 46/1, k.ú. Pobistrýce do zastavěného území obce. Podle skutečností, zjištěných při místním šetření
(zápis ze dne 5.1.2010) je pozemek p.č. 46/1, k.ú. Lešov v současné době řádně obhospodařován, není oplocen,
nejsou na něm umístěny stavby ani funkčně nesouvisí se zastavěným územím. Pořizovatel a projektant
nedoložili k posouzení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu mapu intravilánu obce k 1.9.1966, ani
sdělení Katastrálního úřadu k tomu, na základě jakých skutečností došlo k zařazení části pozemku p.č. 46/1 ,
k.ú. Pobistrýce, do zastavěného území obce. Z výše uvedených důvodů nesouhlasí KrÚ, OŽP, orgán ochrany
zemědělského půdního fondu se zákresem hranice zastavěného území obce na části pozemku p.č. 46/1, k.ú.
Pobistrýce a požaduje, aby pořizovatel a projektant provedli opravu v tabulkové a grafické části vyhodnocení a
plochu č.1 vyhodnotili mimo zastavěné území obce.
3. Strměchy: z hlediska zákonem chráněného zájmu je připomínka k vyznačení hranice zastavěného území obce na
části pozemku p.č. 161/1, k.ú. Strměchy. Podle informace MěÚ Pelhřimov, OŽP, orgánu ochrany ZPF
(informace byla přeposlána mailem pořizovateli dne 21.1.2010) došlo k odnětí půdy ze ZPF pro dva rodinné
domky v nižším rozsahu, než projektant vyznačil novou hranici zastavěného území obce. Krajský úřad kraje
Vysočina, orgán ochrany zemědělského půdního fondu požaduje, aby pořizovatel a projektant provedli opravu
vadného vyznačení hranice zastavěného území obce na části pozemku p.č. 161/1, k.ú. Strměchy tak, aby
probíhala pouze v rozsahu pozemků, odejmutých ze zemědělského půdního fondu příslušným orgánem ochrany
ZPF.
4. Nemojov: z hlediska zákonem chráněného zájmu je připomínky k vyznačení hranice zastavěného území v jižní
části obce, na pozemcích p.č. 269/1 a 270, k.ú. Nemojov kde se nachází plocha odejmutá v odlišném rozsahu
v roce 1993 MěÚ Pelhřimov, OŽP orgánem ochrany zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinné farmy
Nemojov (informace přeposlána pořizovateli mailem dne 21.1.2010). Krajský úřad kraje Vysočina, orgán
ochrany zemědělského půdního fondu požaduje, aby pořizovatel a projektant provedli opravu vadného
vyznačení hranice zastavěného území obce na předmětných pozemcích tak, aby probíhala pouze v rozsahu
pozemků, odejmutých ze zemědělského půdního fondu příslušným orgánem ochrany ZPF.
5. Tabulková část – orgán ochrany zemědělského půdního fondu požaduje opravu tabulkové části, kde v některých
případech neodpovídají součty ploch ve sloupcích „Dotčená výměra – I. + II. třída“, „III.-V. třída“ a „Celkem“.
Plochy č. 16, 27, 30, 33, 34, 38, 50, 52, 53, 63, 73 v k. ú. Pelhřimov, č. 1 v k. ú. Jelcovy Lhotky, č. 8 a 9 v k. ú. Myslotín,
č. 4 v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova, se podle předloženého vyhodnocení nedotknou pozemků, náležejících do
zemědělského půdního fondu, proto se k nim stanovisko nevydává.
Jiné návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za
projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Pořizovatel vzal výše uvedené připomínky k vyhodnocení včetně nesouhlasu k plochám v uvedených k. ú., projektant
provedl úpravy a opravy dle vydaného stanoviska. Dne 26. 2. 2010 proběhlo jednání mezi dotčeným orgánem Krajský
úřad kraje Vysočina odbor ŽP, pořizovatel a projektant (včetně projektanta ÚSES a ZPF). Byly dohodnuty
neodsouhlasené plochy, úprava zastavěného území (Pobistrýce, Lešov) a projednány nové požadavky občanů k zařazení
pozemků do návrhu ÚP. Na základě dohodnutí ploch byla přepracována grafická a textová část ÚP a dne 30. 4. 2010
bylo požádáno o přehodnocení výše uvedeného stanoviska. Nové stanovisko (č. 2) uděleno k veřejnému projednání – viz
níže.
Obvodní báňský úřad v Brně – jako věcně příslušný orgán státní báňské správy v souladu s ustanovením § 15 odst. 2
zákona 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění vydává následující : k výše uvedené problematice tj. návrhu zadání
ÚP Pelhřimov bylo již vydáno ObÚ v Brně stanovisko, které nadále zůstává v platnosti – uvedené stanovisko je
respektováno jak v textové tak v grafické části ÚP.
90
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin
neuplatňujeme k uvedené ÚPD žádné připomínky, protože akceptuje těžené výhradní ložisko stavebního kamene
Nemojov č. lož. 3029200, pokryté dobývacím prostorem Radňov.
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku – po prověření odborných
garantů MV ČR jednotlivých sledovaných jevů s odvoláním na naše požadavky vznesené k návrhu zadání sdělujeme, že
proti návrhu ÚP Pelhřimov je i nadále uplatněna připomínka České pošty s.p. (pozn.: byla vznesena i návrhu zadání ÚP)
– připomínka je respektovaná, kolem objektu České pošty s. p. je vymezeno OP výše uvedeného spoje. Navíc ÚP
Pelhřimov nenavrhuje žádnou výškovou zástavbu. Požadavek pro další řízení (územní, stavební) je v kompetenci
stavebního úřadu.
Úřad pro civilní letectví Praha – k návrhu ÚP Pelhřimov nemá ÚCL připomínky vzhledem k tomu, že nepředpokládá
ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Stanovisko je konečné a platné dva roky;
Městský úřad Pelhřimov odbor ŽP oddělení ochrany krajiny – postoupení žádosti o vydání stanoviska na Krajský
úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – dle § 48a odst. 2 písm. b)
zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon) vydává k návrhu ÚP pelhřimov stanovisko:
souhlasí s upraveným návrhem ÚP Pelhřimov – umístění stavby (přeložka silnice I/34) na pozemek určený k plnění
funkce lesa – p.č. 424/1 k.ú. Myslotín výměra 0,0903 ha;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – podle § 48a zákona č. 289/1995
Sb., lesní zákon v platném znění: po úpravě návrhu ÚP Pelhřimov (byly vyřazeny 3 navrhované zábory PUPFL v k.ú.
Pelhřimov, Vlásenice-Drbohlavy a Lešov) je umisťována stavba na PUPFL (přeložka silnice I/34 v k.ú. Myslotín) a
návrh se dotýká OP lesa (tj. vzdálenost 50 m od okraje lesa). KrÚ odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství
vydal k uvedenému samostatné stanovisko (pozn.: viz výše).
Dle § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění: k předloženému návrhu ÚP Pelhřimov
upozorňujeme, že je třeba respektovat vyhlášené záplavové území řeky Bělá (vydal KrÚ dne 13. 2. 2008) – záplavové
území je respektováno, je zakresleno v koordinačním výkresu ÚP Pelhřimov a je součástí textové části ÚP. V záplavovém
území nejsou navrženy žádné nové plochy změn (plocha pro komerční využití – areál Alfatex Móda s.r.o. je pouze změna
funkčního využití – jedná se o stávající areál, který je v platném ÚPnSÚ vedena jako plocha výroby a vlastník požádal o
změnu funkčního využití plochy, kolem navržené plochy projektant navrhuje protipovodňovou ochranu; plocha pro
bydlení BI je rovněž převzata z platného ÚPnSÚ – zde byla řešena změnou ÚPnSÚ – žadatel věděl o tomto limitu, byla
řádně projednána bez námitek DO, navíc projektant v této lokalitě navrhuje protipovodňové úpravy).
MěÚ Pelhřimov odbor ŽP – vydává jako úsek odpadového hospodářství dle § 79 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001
Sb., o odpadech v platném znění
Plocha po levé straně při výjezdu z města směrem Libkova Voda je určena – označena – návrhem ÚP (A.6.2.7.1) jako
plocha technické infrastruktury, plocha odpadového hospodářství (TO). Místo není zařízení k nakládání s odpady
provozované ve smyslu zákona o odpadech. Jeho možné využití je řešeno návrhem požadavků CO (B.2, písm. f)
k vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, např.
uskladnění zeminy znečištěné nebezpečnými látkami (např. ropnými) při dopravních a jiných havárií apod., - místo je
třeba označit vhodným symbolem – projektant provedl označení uvedené plochy v koordinačním výkrese.
Ve výkresové části návrhu by bylo vhodné doplnit bývalé skládky odpadů vhodným grafickým symbolem – jedná se o
skládku Strměchy umístěnou na pozemcích p.č. 249/1, 249/2, 249/3 a 246/2 v k.ú. Strměchy – tato podmínka byla
projektantem splněna a je součástí koordinačního výkresu.
ČD, a.s., GŘ, odbor správy nemovitostí – na k.ú. Pelhřimov a Vlásenice u Pelhřimova dotčené návrhem ÚP Pelhřimov
se nachází železniční dráha:
Celostátní, jednokolejná elektrifikovaná trať Horní Cerekev – Tábor s místní „žst. Pelhřimov“ (k.ú. Pelhřimov) a zast.
Vlásenice (k.ú. Vlásenice u Pelhřimova);
Vlečka (ve vlastnictví subjektu) – AGROSTROJ Pelhřimov a.s., KOH-I-NOOR HARDTMUTH Trade a.s., ZZN
Pelhřimov a.s..
Ochranu dráhy včetně nemovitostí v OP dráhy nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky. V OP dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti se souhlasem
Drážního úřadu příp. Ministerstvem dopravy ČR a se souhlasem vlastníků.
K návrhu ÚP Pelhřimov není dalších námitek a připomínek.
Ministerstvo dopravy ČR – předložený návrh ÚP Pelhřimov respektuje z hlediska dopravy plánované přeložky silnic
I/19 v severním obchvatu místní části Starý Pelhřimov a přeložku silnice I/34 v západním obchvatu města. Vyznačené
plochy pro dopravu neodpovídají vydaným ZÚR kraje Vysočina – zde se pořizovatel domnívá, že se dotčený orgán
přepsal – konkrétně „neodpovídají vydaným ZÚR“. Toto nesouhlasí s vyjádřením ŘSD Brno, kde se říká: „Oba záměry
jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04 I/34) převzaty do ÚP
a zařazeny jako VPS s ozn. WD01.“ Rovněž nadřízený orgán územního plánování – KrÚ kraje Vysočina odbor územního
91
plánování a stavebního řádu ve svém stanovisku ze dne 28. 4. 2010, že návrh ÚP respektuje koridory DK 02 a DK 04 dle
ZÚR a k předloženému návrhu nemá připomínky.
Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán ve věcech dopravy požaduje v návrhu ÚP Pelhřimov pro plánované přeložky
silnic I/19 a I/34 vyznačit ochranu ploch pro dopravu podle vyjádření ŘSD ČR odboru přípravy staveb Brno ze dne 13.
1. 2010 – požadavky tohoto stanoviska (dle citovaného vyjádření) jsou součástí grafické části návrhu ÚP Pelhřimov.
Ministerstvo kultury České republiky Praha – k návrhu zadání byly vydány požadavky. Po posouzení hledisek dle §
26 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění uplatňuje DO tyto požadavky:
Textová část – Důvodová zpráva
B.3.6 Soulad s požadavky na ochranu civilizačních a přírodních hodnot území
B.3.6.1 Ochrana civilizačních hodnot území
V této kapitole MK opakovaně požaduje uvádět, že : „Celé území dotčené v návrhu ÚP je nutné pokládat za území
s archeologickými nálezy ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o státní památkové péči v platném znění. Je třeba respektovat
ustanovení § 1-24 citovaného zákona“ – tento požadavek je respektován a bude zapracován do textové části.
Grafická část – Koordinační výkres
MK upozorňuje, že v legendě k výkresu je hranice OP MPR nesprávně nazvána jako památková zóna – na tuto
skutečnost byl projektant upozorněn a byla provedena oprava.
Správa železniční a dopravní cesty, s. o. Praha – z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty a železniční
infrastruktury dáváme toto stanovisko: za předpokladu respektování našeho požadavku k návrhu zadání předmětné ÚPD
ze dne 18. 5. 2010 zaslaného dopisem, nemáme k návrhu ÚP Pelhřimov žádných dalších zásadních připomínek.
Návrh ÚP Pelhřimov respektuje výše uvedené požadavky vydané k návrhu zadání ÚP, v návrhu ÚP nejsou navrženy
v OP dráhy žádné zastavitelné plochy bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav, ÚP neomezuje provoz
dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku), okolí dráhy je dotčeno plochou změn – jedná de o plochu technické
infrastruktury v k.ú. Pelhřimov. Další plocha zasahující do profilu dráhy je dopravní plocha silnice I/34 – západní
obchvat Pelhřimov, která ovšem byla převzata ze stávajícího ÚPnSÚ Pelhřimov – jedná se o plochu stabilizovanou,
která byla řádně projednaná změnou ÚPnSÚ Pelhřimov.
ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina – k návrhu ÚP Pelhřimov místní část
Strměchy, Radětín, Lipice, Čakovice (požadavek na zúžení koridoru pro umístění zvn 400 kV a vvn 110 kV) vydává SEI
jako dotčený orgán dle § 94 odst. 2 zákona č.458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění ve znění zákona č.
158/2009 Sb., a podle § 13 odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., a
s ohledem na kladná vyjádření správců sítí (E.ON ČR s.r.o.) a provozovatele distribuční soustavy (ČEPS a.s.) současně
vázaných podmínkou dodržení min. šíře koridoru 300 m (Radětín, Strměchy) a jednak podmínkou zúžení šířky koridoru
o 65 m (Lipice, Čakovice) dle navržené situace souhlasné stanovisko – projektant a pořizovatel dodrží uvedené
podmínky do grafické části ÚP Pelhřimov.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor územního plánování a stavebního řádu – jako nadřízený správní orgán na úseku
ÚP posoudil předložený návrh dle § 51 odst. 2 stavebního zákona a konstatuje, že v předloženém návrhu ÚP je zajištěna
koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy – návaznost na sousední obce (řešení ÚSES).
Z hlediska souladu s PÚR ČR 2008 nemáme připomínky.
Z hlediska souladu s ÚPD kraje – ZÚR kraje Vysočina nemáme k návrhu ÚP připomínky. Návrh respektuje koridory
VPS. Dále je v ZÚR vymezena plocha územní rezervy pro zvn 400 kV Mírovka – Kočín, kterou návrh ÚP respektuje.
Území obce je součástí rozvojové oblasti krajského významu Obk 2 stanovené v ZÚR. Zásady pro usměrňování
územního rozvoje, zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které jsou pro tuto
rozvojovou oblast stanoveny, jsou v návrhu ÚP respektovány. Návrh ÚP je zpracován v souladu se stanovenými úkoly
pro územní plánování v ZÚR pro tuto obec.
Na základě předložených podkladů, které pořizovatel vypracoval v rozsahu požadovaném vyhl. č. 500/2006 Sb.,
nadřízený orgán konstatuje, že v návrhu ÚP Pelhřimov je zajištěna koordinace na sousední obce a je zpracován v souladu
s PÚR 2008 schválenou dne 20. 7. 2009 usnesením vlády ČR i se ZÚR vydanými dne 16. 9. 2008 Zastupitelstvem kraje
Vysočina.
Na základě tohoto posouzení lze zahájit řízení o ÚP Pelhřimov podle § 52 stavebního zákona.
5.5 Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky:
Obec Dubovice – jedná se o přeložku komunikace III. třídy v rozsahu „Obec Dubovice – silnice I/19“. Přeložení
přístupové komunikace ze silnice č. 19 do obce Dubovice iniciovalo ŘSD České Budějovice při projednávání ÚP obce
(pozn. Dubovice). Důvodem byla uvažovaná revitalizace silnice I/19. Předcházející odbočka před odbočkou na
Dubovice ze silnice č.19 je odbočka na obec Lipice. Odbočky jsou od sebe vzdáleny cca 1000 m, což podle ŘSD
nevyhovuje platným technickým normám a proto by bylo nutno posunout křižovatku stávající komunikace III.třídy
spojující obce Dubovice se silnicí č.19 blíž k Pelhřimovu, aby tak bylo vyhověno požadavkům ŘSD při revitalizaci
silnice č.19.
Tento záměr byl zapracován autorem ÚP obce Dubovice Ing. Štěpánem do ÚP obce Dubovice. Problém je v tom, že část
této nové přístupové komunikace ze silnice č.19 do obce Dubovice zasahuje do k.ú. Starého Pelhřimova, který spadá pod
92
město Pelhřimov. Na přiložené situaci (pozn.: je součástí písemné připomínky) je vyznačena část nové spojovací
komunikace vedoucí po k.ú. Dubovice a k.ú. Starý Pelhřimov a hranice k. ú. Obracíme se proto s touto připomínkou
týkající se ÚP Pelhřimov se žádostí o její zapracování do ÚP. Připomínce bylo vyhověno, pořizovatel předal situaci
s vyznačením citované silnice projektantovi (jednalo se o výřez ze studie revitalizace silnice I/19) a uvedený záměr je
součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon
v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov prochází vedení vvn 220 kV
s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od krajních vodičů – veškerá vedení
v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové části, podklady byly převzaty
jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě žádosti o zúžení koridoru pro stavbu nadzemního
vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín se dozvídáme o přípravě ÚP obce Radětín a Strměchy. V souladu se zákonem č.
458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Radětín a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů – veškerá vedení v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové
části, podklady byly převzaty jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
Obec Dehtáře, Dehtáře 4 – žádáme o zařazení obecně prospěšné stavby na pozemku p.č. 698 v k.ú. Chvojnov. Důvod:
v sousedství této parcely má obec Dehtáře studnu, která zásobuje vodou obec Onšovice. Voda z této studny dlouhodobě
nesplňuje normy pokud jde o množství dusičnanů a obec proto hledá řešení, jak přivést do obce vodu, která by byla po
stránce rozborů nezávadná. Jednou ze schůdných variant by bylo provedení nového vrtu, který by se pokud možno
nacházel poblíž stávající studny, aby bylo možno z větší části využít původní vodovodní potrubí do obce. Provedené
průzkumy ukázaly, že na uvedené parcele je pravděpodobnost dostatečně vydatného pramene vody, který by mohl
stávající onšovickou studnu nahradit. Zařazení VPS na uvedeném pozemku do ÚP pelhřimov, pod které toto území
spadá, je základní podmínkou pro další kroky obce ve výše uvedeném směru – připomínce bylo vyhověno, kolem studní
ke zakresleno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně, nikde nejsou žádné nové plochy změn (návrhové plochy)
ani jiné úpravy a omezení pro další fungování zařízení pro čerpání vody do místní části Onšovice.
Osadní výbor Lipice – nesouhlasíme se záměrem zařadit pozemek p.č. 124/1 v k.ú. Lipice do návrhu ÚP Pelhřimov
jako plochu výroby – větrné elektrárny – připomínce bylo vyhověno, jednak v návrhu zadání (odsouhlaseném
Zastupitelstvem města) bylo uvedeno, že nebudou vznikat plochy pro větrné ani solární elektrárny (ve volné krajině) a
následně by došlo k narušení krajinného panoramatu;
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření:
řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části
chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov – Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do textu
– projektant zajistil doplnění textu o uvedené silnice.
Na území města jsou sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu
města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04
I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn. WD01. K oběma záměrům máme výhrady k vyznačení v grafické části
ÚP. V ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o šířce 150 m. Proto požadujeme pro uvedené
záměry vyznačit koridory jako plochy pro dopravu takto:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze změny ÚPnSÚ kde byla trasa řešena a
převzata do ÚPnSÚ v případě obchvatu Starého Pelhřimova je na základě dohody (leden 2011) mezi ŘSD Brno
a projektantem odsouhlasen a zakreslen koridor v šíři 100 m;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha se schematickým zakreslením tvaru křižovatky je zřejmě převzata
z platného ÚPnSÚ, v současné době je zpracovávána aktualizace studie, která řeší dopravně-inženýrské
posouzení křižovatky a její návrh bude předložen ve dvou variantách, které budou sloužit jako podklad pro
proces EIA přeložky silnice I/34. Požadujeme, do ÚP zapracovat plochu pro umístění křižovatky dle této studie
tak , aby obsahovala obě varianty – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna a koordinační výkres ÚP Pelhřimov
obsahuje obě citované varianty předmětné křižovatky a rovněž plocha dopravy splňuje maximalistický
požadavek na umístění křižovatky včetně všech dopravních napojení;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb
přeložek sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení – do návrhu ÚP je zapracována podle
podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena;
- úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – plocha min. šířky budoucího OP tj. 100 m –
doporučujeme plochu vymezit v rozsahu shodném se ZÚR – 150 m. Tuto plochu požadujeme vymezit z důvodu,
že je dosud zpracována pouze technická studie – v tomto případě je převzata trasa z již upravené dokumentace
pro územní řízení – průběh trasy byl předán pořizovateli na CD od ŘSD Jihlava 23. 6. 2010 a projektant tuto
skutečnost přenesl do návrhu ÚP Pelhřimov a následně s ŘSD dohodl.
E.ON ČR, s.r.o. – správa sítě plyn – po prohlédnutí výkresů ÚP část 1/6 (Zásobování plynem a teplem) výkresy č. 6
(Starý Pelhřimov, Pelhřimov) máme tyto připomínky (byly předloženy výřezy situací):
93
Situace č. 1: v návrhu je řešeno rozšíření rozvodu zemního plynu ze stl plynovodu, který je veden pro obec Dubovice.
Pro zajištění jednotných rozvodů a tím i jednotných připojovacích podmínek ve Starém Pelhřimově doporučujeme
ponechat stávající stl plynovod pro obec Dubovice, příp. provést pouze přeložku dle návrhu, ale bez napojení budoucích
objektů v dané lokalitě. Napojení budoucí zástavby ve Starém Pelhřimově řešit vybudováním nových rozvodů tak, jak je
v přiložené situaci;
Situace č. 2:
c) rozvod plynu pro areál bývalé Osevy (za OD Lidl a provozovnou FORD) – v návrhu ÚP jsou řešeny místní
komunikace. Stávající stl plynovod je veden mimo tyto komunikace a proto doporučujeme provést úpravu stl
plynovodů tak, aby byly uloženy do navržených místních komunikací, příp. přidružených prostor – viz zákres;
d) přemístění vtl regulační stanice Pražská – v ÚP není řešeno přemístění vtl regulační stanice. Do námi ofocené
situace je zakresleno její přemístění včetně přepojení na vtl, stl a ntl plynovod – v upravené grafické části ÚP
z listopadu 2010 je vyznačena plocha TI pro přemístění vtl regulační stanice.
Situace č. 3:
c) stl plynovod pro 35 bytových jednotek – v listopadu 2001 byl zprovozněn stl plynovod pro 35 b.j. Pražská – je
zakreslen v přiložené situaci. Z něho je možno napojit i okolní objekty;
d) ntl plynovod – ul. Humpolecká – pro možné napojení RD v ul. Humpolecká by bylo vhodné rozšířit ntl
plynovod z ul. Zahradní – viz zákres;
Situace č. 4: Propojení plynovodu v ul. Křemešnická – v budoucnu se počítá s propojením stl plynovodu v ul.
Křemešnická, bylo by vhodné zakreslit propojení do výkresů dle situace.
Pořizovatel předal v lednu 2010 projektantovi toto vyjádření včetně přiložených situací pro doplnění do grafické příp.
textové části návrhu ÚP Pelhřimov.
Osadní výbor Pejškov – vyjadřuje nesouhlas se záměrem zařadit pozemky v k.ú. Pejškov do návrhu ÚP Pelhřimov jako
plochu výroby – obnovitelné zdroje větrné elektrárny. Toto vyjádření je na základě hlasování občanů místní části –
připomínce bylo vyhověno, jednak v návrhu zadání (odsouhlaseném Zastupitelstvem města) bylo uvedeno, že nebudou
vznikat plochy pro větrné ani solární elektrárny (ve volné krajině) a následně by došlo k narušení krajinného
panoramatu;
ČEPS a.s. – odbor Rozvoj – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a 400 kV) nemáme
k návrhu ÚP Pelhřimov námitek za předpokladu, že bude v grafické i textové části návrhu promítnuta trasa vedení velmi
vysokého napětí z el.stanice Kočín do el.stanice Havlíčkův Brod – Mírovka, tak jak vyplývá z poskytnutých dokladů.
Uvedený záměr je zahrnut do Politiky územního rozvoje 2008 jako E7 a je zahrnut i v ZÚR kraje Vysočina – toto
vedení v řešených k.ú. je součástí grafické i textové části ÚP Pelhřimov, v textové části je zahrnuto do VPS a koridor
daný ZÚR byl dle potřeb upraven, předložen uvedené společnosti a bylo vysáno stanovisko SEI kraje Vysočina..
E.ON ČR, s.r.o. – rozvoj VVN, VN a NN ČB – po posouzení žádosti o přehodnocení šíře koridoru plánovaného
nového vedení 110 kV v obcích Lipice a Čakovice sdělujeme: v ZÚR kraje Vysočina je trasa vedena z TR110/22 kV
Pelhřimov do TR 110/22 kV Pacov o šířce koridoru 400 m, který zasahuje do ploch určených v ÚP Pelhřimov jak do
současně zastavěného území, tak i do budoucích ploch. Po posouzení žádosti souhlasíme se snížením šířky koridoru
budoucího vedení 110 kV o 65 m v obcích Lipice a Čakovice dle vyznačené situace.
ČEPS a.s. – odbor územní problematiky – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a
400 kV) sdělujeme: z hlediska rozvojových zájmů společnosti nemáme námitek proti navrhovanému zúžení koridoru pro
umístění stavby nadzemního vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka ze předpokladu, že bude v zájmovém území
dodržena min. šířka koridoru 300 m – podmínka je respektována v celé trase uvedeného vedení.
5.6 Při řízení o návrhu ÚP – na závěr při veřejném projednání bylo vydáno stanovisko DO ke vzneseným
námitkám.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana krajin a přírody – po seznámení s námitkou p.Martina Peroutky
v k.ú. Benátky u Houserovky uplatňuje toto stanovisko: v případě , že pořizovatel vyhoví námitce pro zřízení areálu
volnočasových aktivit tj. golfový areál a 97 stavebních parcel, bude nutno posoudit celý ÚP Pelhřimov z hlediska vlivů
na ŽP – SEA dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně
některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů – Zastupitelstvo města Pelhřimova na svém zasedání dne
14. 9. 2010 námitku pro zřízení volnočasových aktivit tj. golfový areál a 97 stavebních parcel zamítlo;
Při řízení o návrhu ÚP – do veřejného projednání byla vydána písemná stanoviska DO
Správa železniční a dopravní cesty, s. o. Praha – z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty a železniční
infrastruktury dáváme toto stanovisko: u ploch pro výrobu a skladování je třeba respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah ve soulad u se zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění. Na příp. stížnosti
plynoucí z provozu železniční dopravy a související činnosti nebude brán zřetel – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP
dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani
drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno pouze plochou změn - jedná se o plochu technické
94
infrastruktury v k.ú. Pelhřimov a plochou dopravy při křížení obchvatu silnice I/34 s dráhou v k.ú. Pelhřimov, provoz
dráhy není dotčen jinou činností omezující její provoz.
Ministerstvo dopravy ČR – na základě ustanovení § 4 stavebního zákona vydává Ministerstvo dopravy jako DO ve
věcech dopravy dle § 40 odst. 2 písm. g) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších
předpisů, dle § 56 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, dle § 88 odst. 1 písm. o) a p)
zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů a podle § 4 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě ve znění pozdějších předpisů stanovisko k návrhu ÚP Pelhřimov: předložený návrh ÚP Pelhřimov
respektuje z hlediska dopravy plánované přeložky silnic I/19 v severním obchvatu místní části Starý Pelhřimov a
přeložku silnice I/34 v západním obchvatu města. Vyznačené plochy pro dopravu respektují vydané ZÚR kraje
Vysočina.
Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán ve věcech dopravy požaduje v návrhu ÚP Pelhřimov pro plánované přeložky
silnic I/19 a I/34 vyznačit územní ochranu ploch pro dopravu podle vyjádření ŘSD ČR odboru přípravy staveb Brno ze
dne 1. 6. 2010 – požadavky tohoto stanoviska (dle citovaného vyjádření) jsou součástí grafické části návrhu ÚP
Pelhřimov.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – podle § 48 odst. 2 písm. b)
zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění: po úpravě návrhu ÚP Pelhřimov (byly vyřazeny 3 navrhované
zábory PUPFL v k.ú. Pelhřimov, Vlásenice-Drbohlavy a Lešov) je umisťována stavba na PUPFL (přeložka silnice I/34
v k.ú. Myslotín) a návrh se dotýká OP lesa (tj. vzdálenost 50 m od okraje lesa). KrÚ odbor lesního a vodního
hospodářství a zemědělství vydal k uvedenému samostatné stanovisko.
Dle § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění: k předloženému návrhu ÚP Pelhřimov
upozorňujeme, že je třeba respektovat vyhlášené záplavové území řeky Bělá (vydal KrÚ dne 13. 2. 2008) – záplavové
území je respektováno, je zakresleno v koordinačním výkresu ÚP Pelhřimov a je součástí textové části ÚP. V záplavovém
území nejsou navrženy žádné nové plochy změn (plocha pro komerční využití – areál Alfatex Móda s.r.o. je pouze změna
funkčního využití – jedná se o stávající areál; plocha pro bydlení BI je rovněž převzata z platného ÚPnSÚ – zde byla
řešena změnou ÚPnSÚ – žadatel věděl o tomto limitu, byla řádně projednána bez námitek DO, navíc projektant v této
lokalitě navrhuje protipovodňové úpravy).
Obvodní báňský úřad v Brně – jako DO státní báňské správy dle § 39 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění vydává stanovisko:
Dle evidence dobývacích prostorů vedené DO v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon
v platném znění v k.ú. Pelhřimov, Benátky u Houserovky, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Hodějovice, Houserovka,
Chvojnov, Janovice u Houserovky, Jelcovy Lhotky, Lipice, Myslotín, Ostrovec u Houserovky, Pejškov, Pobistrýce,
Radětín, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Starý Pelhřimov, Strměchy, Vlásenice u Pelhřimova, VláseniceDrbohlavy vše kraj Vysočina, není evidován žádný dobývací prostor. S ohledem na tuto skutečnost, DO v předmětných
k.ú. nemá připomínek.
Dle evidence dobývacích prostorů vedené DO v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon
v platném znění v k.ú. Radňov u Rynárce, Lešov, Nemojov kraj Vysočina je evidován dobývací prostor (DP) stanovený
dle § 27 odst. 1 horní zákon v platném znění: DP Radňov, ev. č. 7 0839, stanoven pro organizaci Českomoravský štěrk,
a.s., se sídlem Mokrá 359, 664 04 Mokrá, zasahující do k.ú. Radňov u Rynárce, Lešov, Nemojov, obec Pelhřimov.
Vzhledem k uvedenému ObÚ v Brně požaduje ve smyslu § 15 odst. 2 horní zákon v platném znění respektování a
vyznačení hranice DP v ÚPD související s výše uvedenou problematikou přesně dle výpisu z evidence DP – tento
požadavek je respektován a splněn v koordinačním výkresu.
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku – po prověření odborných
garantů MV ČR jednotlivých sledovaných jevů s odvoláním na naše požadavky vznesené k návrhu zadání a ke
společnému jednání o návrhu ÚP sdělujeme, že proti návrhu ÚP Pelhřimov je stále uplatněna připomínka České pošty
s.p. (pozn.: byla vznesena i návrhu zadání ÚP i ke společnému jednání s DO) – připomínka je respektovaná, kolem
objektu České pošty s.p. je vymezeno OP výše uvedeného spoje. Navíc ÚP Pelhřimov nenavrhuje žádnou výškovou
zástavbu. Požadavek pro další řízení (územní, stavební) je v kompetenci stavebního úřadu.
Současně upozorňujeme na skutečnost, že v metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro ÚAP obcí –
sledovaného jevu 112 je doplněn jako další poskytovatel: Krajské ředitelství policie příslušného kraje, tj. KŘP kraje
Vysočina. Důvodem je skutečnost, že v souladu s ustanovením § 119 odst. 5 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii
ČR se určuje, že dnem 1. 1. 2010 je organizační složkou státu Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Vrchlického
46/2627, 587 24 Jihlava – připomínka je respektovaná, pořizovatel oznámil uvedeném DO veřejné projednávání ÚP
Pelhřimov.
Dále sdělujeme, že KŘ P Vysočina má v k.ú. příslušnost hospodaření k následujícím nemovitostem – stavby pro obranu
a bezpečnost státu – 112:
Budova čp. 476 na pozemku p.č. 78, pozemek p.č. 78 (pozn. pořizovatel – objekt na Karlově nám.)
Budova č.ú. 201 na pozemku p.č. 79, pozemek p.č. 79, pozemek p.č. 3319/1 (pozn. pořizovatel – objekt a pozemek na
Karlově nám.)
95
Budova čp. 1738 na pozemku p.č. 3148/5, budova čp. 2004 na pozemku p.č. 3148/11, pozemek p.č. 3148/3, pozemek
p.č. 3148/4, pozemek p.č. 3148/5, pozemek p.č. 3148/11, pozemek p.č. 3148/19 (pozn. pořizovatel – objekty a pozemky
Pražská ulice)
Pozemky jsou součástí plochy smíšené centrální a občanské vybavenosti – stabilizované plochy bez jakýchkoli změn.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství – po posouzení kapitoly A.4.2) – Koncepce
dopravní infrastruktury – sděluje: odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina zásadně
nesouhlasí s odstavcem: „Vyřazené úseky silnic I. třídy jsou povětšině převáděny do sítě silnic III. třídy. Vyřazený úsek
silnice II/112 je převáděn do místních komunikací, vyřazený úsek silnice II/602 je převáděn do sítě silnic III. třídy“.
Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina požaduje všechny vyřazené komunikace
převést do místních komunikací.
Proti ostatním kapitolám a bodům není žádných připomínek.
Na základě uvedeného stanoviska proběhla schůzka mezi dotčeným orgánem, projektantem a pořizovatelem. DO odmítl
nově navrženou kategorizaci silnic (konkrétně se jednalo o novou kategorii průtahu silnice I/34 městem a silnice II/602
na hranice s k.ú. Olešná u Pelhřimova po vybudování obchvatu obce Olešná) z důvodu nemožnosti navyšování sítě silnic
ve vlastnictví Kraje Vysočina. Pořizovatel tudíž navrhl projektantům ponechání kategorizace silnic v návrhu ÚP
Pelhřimov ve stávajícím provedení, bez navyšování sítě silnic III.třídy, ale ani místních komunikací s tím, že případná
budoucí úprava bude možná na základě dalších jednání.
ČD, a.s., GŘ, odbor správy nemovitostí – jako vlastník pozemků a staveb v k.ú. Pelhřimov, nepodávají k veřejnému
projednání návrhu ÚP Pelhřimov námitky ani připomínky. Odůvodnění: České dráhy, a.s. nejsou návrhem veřejně
prospěšných staveb (VPS), veřejně prospěšných opatření (VPO) a zastavitelných ploch ÚP Pelhřimov dotčeny.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
ZPF ve znění pozdějších předpisů (dále zákon) na základě žádosti o stanovisko vydává stanovisko č. 2 dle § 5 odst. 2
zákona k upravenému návrhu ÚP Pelhřimov. Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko
k těmto plochám:
K.ú. Pelhřimov: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, Z12, Z13, Z14, Z15, Z17, Z18, Z19, Z20, Z21, Z23, Z24, Z26,
Z27, Z29, Z30, Z33, Z34, Z35, Z36, Z37, Z38, Z39, Z40, Z41, Z42, Z43, Z45, Z46, Z47, Z48, Z49, Z51, Z52, Z53, Z54,
Z56, Z57, Z58, D1, D2, D3, D4, V1, V3, V4, V6, V7, V9, V11, V12, V16, V17, V18, N1- 4, N7 – 10, N14 – 18, K1 – 3,
K19 – 23;
K.ú. Bitětice: Z1, Z2, Z3, K5;
K.ú. Čakovice u Pelhřimova: Z1, Z2, Z3;
K.ú. Hodějovice: Z1, Z2, Z3;
K.ú. Houserovka: Z4, Z5, Z6, Z8;
K.ú. Chvojnov: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9, Z10;
K.ú. Janovice u Houserovky: Z2, Z3, K4, V1;
K.ú. Jelcovy Lhotky: Z2, Z3;
K.ú. Lešov: Z1, Z2, Z3;
K.ú. Lipice: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, V1, N1, K14;
K.ú. Myslotín: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, D1, V1;
K.ú. Nemojov: Z1;
K.ú. Ostrovec u Houserovky: Z1, Z2, Z3, K5;
K.ú. Pejškov: Z1, Z2;
K.ú. Pobistrýce: Z1;
K.ú. Radětín: Z1, Z3, Z4, Z5;
K.ú. Radňov u Rynárce: Z1;
K.ú. Skrýšov u Pelhřimova: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, V1, V2, K7;
K.ú. Služátky u Pelhřimova: Z1, Z2, Z3, Z4;
K.ú. Starý Pelhřimov: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, (pro plochy Z2 až Z5 zajistí pořizovatel zpracování územní studie, která zajistí
postupnou realizaci výstavby tak, aby nedošlo ke vzniku proluk a k narušení organizace zemědělského půdního fondu
dle § 4 písmene a) zákona (nebyla předložena požadovaná etapizace výstavby)), Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13,
Z14, Z15, D1, D2, D3, V1 – 5, N1, N2, K15, K20;
K.ú. Strměchy: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, V1, V2, N1, K14;
K.ú. Vlásenice-Drbohlavy: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7;
K.ú. Vlásenice u Pelhřimova: Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, V1;
Z hlediska zákonem chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko k plochám:
Katastrální území Pelhřimov:
Z44 – drobná a řemeslná výroba (3,59 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o část původně schválené plochy č. 42,
nenavazuje na zastavěné území obce, při realizaci by bylo možno u dělit kladné stanovisko v případě zařazení do II.
etapy, po využití ploch Z40, V16 a K18. Nestanovením etapizace by mohlo dojít při výstavbě plochy Z44 před Z40, V16
a K18 ke vzniku proluky a narušení organizace zemědělského půdního fondu – bylo posouzeno jako rozpor s § 4
96
písmenem a) zákona.
Z55 – plochy smíšené obytné městské (1,62 ha), jde o část původně schválených ploch č. 21 a 32, na půdách v I a ve III.
třídě ochrany, navrženým řešením by v případě realizace plochy č. Z55 před plochou Z30 došlo k narušení organizace
zemědělského půdního fondu (rozpor s § 4 písmenem a) zákona). V návrhu by bylo možno z hlediska zákonem
chráněného zájmu udělit kladné stanovisko v případě zapracování etapizace plochy Z55 – zastavovat by bylo možno až
po využití ploch č. Z 30, N 16 a N 18 – projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení
stanoviska.
V14 – plochy veřejných prostranství (0,91 ha) na půdách v I. třídě ochrany, správnímu orgánu ochrany ZPF není zřejmé,
z jakého důvodu nebylo pořizovatelem a projektantem respektováno již vydané stanovisko dle § 9 odst. 6 zákona,
určující pozemky k odnětí půdy jako komunikaci, parkoviště a zeleň (dle přílohy). Požadujeme uvést do souladu –
projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení stanoviska.
V15 – plochy veřejných prostranství (0,67 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, částečně navazuje na zastavěné území
obce, navrženým řešením by došlo k narušení organizace zemědělského půdního fondu (rozpor s § 4 písmenem a)
zákona) a vzniku zbytkových pozemků, nevhodných k hospodaření (dle přílohy), proto nelze udělit kladné stanovisko do
doby, než pořizovatel a projektant odstraní rozpor se zákonem – projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl
požádán o přehodnocení stanoviska.
K18 – ZO (0,31 ha) na půdě v I. třídě ochrany, z předložené tabulkové a grafické části vyhodnocení není zřejmé,
k jakému funkčnímu využití má tato nová plocha sloužit. Jde o vadu ve vyhodnocení. Požadujeme doplnění k novému
posouzení a vydání nového stanoviska – projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení
stanoviska.
Katastrální území Chvojnov:
K11 – zeleň sídelní (0,34 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, převažuje podíl vysoce chráněných půd (0,33 ha),
nenavazuje na zastavěné území obce, jde o novou návrhovou plochu, která nebyla s orgánem ochrany ZPF projednána a
není odůvodněna (předložena byla tabulková a grafická část vyhodnocení), není zřejmé, že je nezbytně nutné odejmout
vysoce chráněnou půdu, nebylo předloženo jiné možné řešení. Pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona se proto zamítá –
projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení stanoviska.
Katastrální území Lipice:
K12 – plochy přírodní (1,09 ha) na půdách v I. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, jde o nově doplněnou plochu,
z předloženého vyhodnocení (tabulková a grafická část) není správnímu orgánu ochrany ZPF zřejmé, že jde o nezbytně
nutné plochy zastavitelné k odnětí půdy ze ZPF na vysoce chráněné půdě, není zřejmé, zda jde o součást opatření ke
zvýšení ekologické stability krajiny (ÚSES), proto se pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona zamítá – přehodnoceno,
upraveno a ve stanovisku č. 3 udělen souhlas.
Katastrální území Skrýšov u Pelhřimova:
V3 – plochy veřejných prostranství (0,1 ha, z toho 0,09 ha na ZPF) na půdách ve III. třídě ochrany, mimo zastavěné
území obce, navrženým řešením umístění plochy V3 v kombinaci s plochou Z4 by došlo ke ztížení obhospodařování –
mezi stávající komunikací a plochami V3 a Z4 by vznikl neobdělávatelný trojúhelníkový pozemek (dle přílohy) – jde o
rozpor s § 4 písmenem c) zákona. Pokud bude rozpor odstraněn, lze uvažovat o přehodnocení negativního stanoviska –
projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení stanoviska.
Připomínky k vyhodnocení:
1. Plocha Z4 podle grafické části je na půdách v I. třídě ochrany, podle tabulkové části je i na půdě ve III. třídě
ochrany, požadujeme odstranění rozporu ve vyhodnocení - projektant provedl úpravu dle požadavku a DO
byl požádán o přehodnocení stanoviska.
2. V tabulkové části je u plochy č. Z42 chyba – celková dotčená výměra má být 1,06 hektaru, z toho v I. a ve II.
třídě ochrany je část o výměře 1,43 hektaru a v zastavěném území obce je část o výměře 1,49 hektaru? Z mapy
vyplývá, že v zastavěném území je menší část plochy (odhad – jedna třetina). Požadujeme opravu vadného
vyhodnocení - projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení stanoviska.
3. Posouzení nově předloženého upraveného návrhu územního plánu orgánem ochrany zemědělského půdního
fondu bylo značně ztíženo tím, že část návrhových ploch byla zrušena, část návrhových ploch byla nově
přidána, část návrhových ploch byla přečíslována nebo rozdělena na více částí s odlišným funkčním využitím, u
další části návrhových ploch došlo ke změnám výměry a projektant nezpracoval změnovou srovnávací tabulku
původního a upraveného návrhu. Tyto zásadní změny nebyly předmětem opakovaného společného projednání
upraveného návrhu územního plánu sídelního útvaru Pelhřimov, což považuje KrÚ, OŽP, orgán ochrany ZPF za
závadu.
4. Plocha č. Z1 v k.ú. Pobistrýce není v zastavěném území obce, jak uvádí chybně tabulková část vyhodnocení, ale
je mimo zastavěné území obce, jak je správně vyhodnoceno v grafické části vyhodnocení. Požadujeme opravu
rozporu ve vyhodnocení - projektant provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení
stanoviska.
5. Plocha Z2 v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova – podle grafické části vyhodnocení se dotkne půd v I. třídě ochrany
(BPEJ 7.29.11) a půd ve III. třídě ochrany (BPEJ 7.29.14), podle tabulkové části vyhodnocení je pouze na půdě
ve III. třídě ochrany, požadujeme opravu vadného (neúplného) údaje v tabulkové části vyhodnocení- projektant
provedl úpravu dle požadavku a DO byl požádán o přehodnocení stanoviska.
97
Plochy č. Z16, Z25, Z28, Z31, Z32, V2, V5, V8, V10, V13, N5, N6, N11, N12, N13, K8 v k.ú. Pelhřimov, č. V1 až V4
v k.ú. Čakovice u Pelhřimova, č. Z1 v k.ú. Jelcovy Lhotky, č. V2 až V5 v k.ú. Lipice, č. Z8, Z9, N1 v k.ú. Myslotín, V1,
V2 a V3 v k.ú. Pejškov, V4 v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova, č. V6 v k.ú. Starý Pelhřimov, č. V1 v k.ú. Vlásenice-Drbohlavy
se podle předloženého vyhodnocení nedotknou pozemků, náležejících do zemědělského půdního fondu, proto se k nim
stanovisko nevydává.
Jiné návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za
projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákona“) k veřejnému projednání návrhu ÚP Pelhřimov na
závěr uplatňuje přiložené písemné stanovisko: orgán ochrany ZPF uplatněné na závěr při veřejném projednání ÚP
Pelhřimov dne 30. 6. 2010 v souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona v platném znění - Krajský úřad kraje Vysočina
odbor ŽP jako orgán ochrany ZPF dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
v platném znění (dále jen „zákona“) k veřejnému projednání návrhu sděluje, že pokud byly vzneseny námitky a
připomínky dle § 52 stavební zákon v platném znění, které se dotknou zákonem chráněných zájmů – vymezení nových
návrhových zastavitelných ploch na pozemcích náležejících do ZPF, které nebyly předmětem společného jednání s DO
ani předmětem stanoviska orgánu ZPF vydaného dle § 5 odst. 2 zákona, s návrhem nových neprojednaných návrhových
zastavitelných ploch nesouhlasí. Nově předložené neprojednané plochy jsou pořizovatel a projektant povinni ve smyslu §
5 odst. 1 zákona navrhnout a zdůvodnit tak, aby předložené řešení bylo z hlediska ochrany ZPF a ostatních obecných
zákonem chráněných zájmů nejvýhodnější a aby nedošlo k porušení zásad ochrany ZPF dle § 4 zákona. Proto v souladu
s § 53 odst. 3 stavebního zákona v platném znění požadujeme od pořizovatele přepracování návrhu – konkrétně
předložení vyhodnocení přepokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na ZPF u nově doplněných návrhových
zastavitelných ploch dle přílohy č.3 k Vyhl.č. 13/1994 Sb., (textová, tabulková a grafická část) orgánu ochrany ZPF
k posouzení a k vydání stanoviska dle § 5 odst. 2 zákona – pořizovatel respektuje toto stanovisko, na základě námitek
požádal a přehodnocení vydaného stanoviska č.2 – o vydání stanoviska č.3 a následně (ohledně nepřesnosti při žádosti)
o stanovisko č.4 a dále o stanovisko č. 5 a 6.
5.7 Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany správců
technické a dopravní infrastruktury. Zaslány byly tyto písemné připomínky:
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě oznámení o veřejném projednání „ÚP Pelhřimov“
v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů
upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Lipice, Pejškov, Radětín, Starý Pelhřimov a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů – veškerá vedení v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové
části, podklady byly převzaty jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
Povodí Vltavy, s.p. – k veřejnému projednání návrhu ÚP Pelhřimov včetně místních částí konaného dne 30. 6. 2010
sdělujeme:
Z hlediska správce povodí a správce významného vodního toku Bělá požadujeme respektovat tyto podmínky:
- Záplavové území významného vodního toku Bělá bude vedeno jako nezastavitelné území. Povoleny budou
pouze parkové úpravy (např. Zelená stezka), sportovní a rekreační využití s přípustnými terénními úpravami,
které neovlivní odtok povodňové vlny – tato podmínka je v zásadě splněna, v záplavovém území nejsou
navrženy žádné nové plochy změn, vše je převzato z platného ÚPnSÚ včetně všech provedených změn a právě
jednou změnou byla z části do záplavového území umístěna jedna plocha bydlení (vše bylo na žádost vlastníka
pozemku, který o situaci se záplavovým územím věděl a trval na zařazení. Tato změna byla řádně projednána a
žádný dotčený orgán nevznesl k této skutečnosti žádná negativní stanoviska). V této části je projektantem
navržena protipovodňová ochranná hráz. K ploše OM (občanské vybavení malé komerční), která celá leží
v záplavovém území i v aktivní zóně záplavového území – zde se jedná pouze o změnu funkčního využití (jde o
areál spol. ALFATEX MÓDA s.r.o.) – v platném ÚPnSÚ jako plocha výroby, vlastník žádal o změnu pro
komerční účely (dnes již výroba neprobíhá). Jinak i nová plocha VD (výroba drobná) v jižní části města (u
Kulíkova rybníka) nezasahuje do záplavového území řeky Bělá;
- Budou vymezena a hájena území pro realizaci protipovodňových opatření (vyplývající z PP) a pro navržený
poldr nad západní zástavbou – systém protipovodňových úprav nad sídlištěm Pražská není návrhem ÚP narušen
a je v plné verzi převzat z platného ÚPnSÚ;
- Budou respektovány zásady vyplývající z ÚSES, včetně rozšíření zeleně v prostoru kolem Bělé – tato podmínka
není návrhem ÚP porušena;
- S odkanalizováním místních částí Starý Pelhřimov, Myslotín a Skrýšov do MČOV Pelhřimov souhlasíme;
- S odkanalizováním místních částí tj. výstavbou nové splaškové kanalizace s ČOV (Benátky, Bitětice, Čakovice,
Hodějovice, Lipice, Nemojov, Pobistrýce, Pejškov, Radňov, Vlásenice, Vlásenice-Drbohlavy) a doplněním
jednotné kanalizace se stavbou ČOV (Houserovka, Chvojnov, Lešov, Janovice, Ostrovec, Služátky, Strměchy)
souhlasíme. Plochy pro stavby ČOV a kanalizace budou vedeny jako VPS.
98
ČEPS a.s. – odbor Územní problematika – vzhledem k záměru stavby vedení zvn V406 – 407 Kočín – Mírovka:
zástupce spol. ČEPS a.s. upozornil, že návrh ÚP neobsahuje explicitní v textové části vymezení koridoru pro vedení jako
VPS a současně výkres VPS obsahuje jen jako zákres osy uvažovaného vedení, nikoli celou šíři koridoru. V grafické
části se ale vyskytuje – v koordinačním výkresu. MěÚ Pelhřimov odbor výstavby nemá proti koridoru pro vedení
výhrady a považuje tento stav pouze za nepřesnost, kterou hodlá odstranit nejdéle v době vydání ÚP.
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – na základě oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP
Pelhřimov z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející
správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov –
Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do textu – projektant zajistil doplnění textu o uvedené
silnice.
Na území města jsou sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu
města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04
I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn. WD01. V ZÚR je pro umístění silnic I.třídy požadován koridor pro
umístění staveb o šířce 150 m. Proto připomínáme požadavek na vymezení koridorů pro umístění VPS (ploch pro
dopravu) pro výše uvedené záměry následovně:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze stávajícího ÚPnSÚ – změny č. 28, kde
byla trasa přeložky řešena a následně zapracována do ÚPnSÚ – v případě obchvatu Starého Pelhřimova je na
základě dohody mezi ŘSD Brno a projektantem(leden 2011) odsouhlasen a zakreslen koridor v šíři 100 m;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha (obalová křivka) podle technické studie „I/34 Pelhřimov – západní
obchvat“, která řeší dopravně-inženýrské posouzení předmětné křižovatky, které budou použito jako podklad
pro proces EIA přeložky silnice I/34 – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna a koordinační výkres ÚP
Pelhřimov obsahuje obě citované varianty předmětné křižovatky a rovněž plocha dopravy splňuje
maximalistický požadavek na umístění křižovatky včetně všech dopravních napojení;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb a
přeložek inženýrských sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení – do návrhu ÚP je
zapracována podle podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena;
- úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – v ploše o min. šířce budoucího OP tj. 100 m podle
„Aktualizace studie přeložky silnice I/34 – propojení se silnicí I/19“, upozorňujeme, že během zpracovávané
studie došlo k přehodnocení návrhu úrovňové křižovatky (připojení stávající I/34 a přeložce silnice I/34)
severovýchodně od Myslotína a byla navržena mimoúrovňová křižovatka ve dvou variantách, toto nové řešení –
plochu požadujeme rovněž do ÚPD zapracovat – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna a koordinační výkres
ÚP Pelhřimov obsahuje předmětnou křižovatku a rovněž plocha dopravy splňuje požadavek na umístění
křižovatky včetně všech dopravních napojení;
Dále upozorňujeme, že v grafické části ÚPD by u navržených přeložek silnic neměla být vyznačena OP, pouze plochy
pro dopravu (koridory pro umístění VPS), protože podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
v platném znění „silniční OP pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II.
třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby“.
5.8 Při projednávání upraveného návrhu ÚP Pelhřimov (po veřejném projednání) byla vznesena tato
vyjádření:
Osadní výbor Benátky – se rozhodl nevyjadřovat se k záměru vybudování areálu volnočasových aktivit na pozemcích
v k.ú. Benátky u Houserovky. Vyčkáme na rozhodnutí Zastupitelstva města Pelhřimova a až budeme mít na stole přesný
plán tohoto záměru. Pokud se Město rozhodně pro, věříme, že zpracování a projednání bude respektovat nejen
požadavky developerů, ale i obec, ochrany krajiny, vodních zdrojů, atd. Bude koncepčním plánem pro budoucí rozvoj
oblasti se zahrnutím těchto všech požadavků:
- doprava, nové komunikace
- zdroje energií a jejich trasy
- zdroje vody, jaká je potřebná jejich kapacita
- způsob likvidace odpadních vod a vliv na zdroje
- etapizaci výstavby a její vliv na obec (abychom nebydleli 10 a více let uprostřed staveb)
Až se seznámíme s těmito dílčími věcmi tohoto plánu (pozn. pořizovatel – pisatelé mají na mysli plán případné
výstavby areálu), kde bude vše přesně napsáno a zakresleno, potom se k tomuto záměru vyjádříme. Jde nám jen
skutečně o to a věříme, že budoucímu investorovi také, aby se zvážily zdroje a limity tohoto území a případné
možnosti oproti stávajícímu stavu, které by skutečně přinesly prospěch všem, kteří tady žijí a budou žít – toto
vyjádření předložil pořizovatel Zastupitelstvu města Pelhřimova (jako přílohu na jeho 27. zasedání). Zastupitelstvu
města Pelhřimova neschválilo celý záměr žadatele na využití pozemku v k.ú. Benátky u Houserovky (jednalo se cca
o 50 ha golfového areálu s 97 stavebními parcelami), schválena byla část námitky vlastníka – využití bývalého
zemědělského statku a přilehlých pozemků v místní částí Benátky jako občanskou vybavenost (dle názoru
pořizovatele případná oprava celého areálu a záměr v této přestavby tohoto areálu zlepší stavební stav místní části
a nenaruší pohodu bydlení ani jiné hodnoty území).
99
Úřad pro civilní letectví Praha – vydává dle § 40 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví v platném znění a § 149
odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád – ke změně návrhu ÚP Pelhřimov nemá ÚCL připomínky za podmínky
respektování OP heliportu nemocnice Pelhřimov. Stanovisko je konečné a platné dva roky. Podmínka vyjádření DO je
splněna – koordinační výkres návrhu ÚP Pelhřimov obsahuje OP heliportu, v okolí není navržena žádná výšková
zástavba. Navíc OP heliportu (přejato z vydaného územního rozhodnutí o ochranném pásmu vydané MěÚ Pelhřimov
odborem výstavby) nepřesahuje areál nemocnice Pelhřimov a místo je od okolí odděleno plochou zeleně;
Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku – po prověření odborných
garantů MV ČR jednotlivých sledovaných jevů (81, 82, 110 a 112) s odvoláním na naše požadavky vznesené k návrhu
zadání, ke společnému jednání o návrhu ÚP a veřejnému jednání sdělujeme, že proti návrhu ÚP Pelhřimov je i nadále
uplatněna připomínka České pošty s.p. (pozn.: byla vznesena i návrhu zadání ÚP, ke společnému jednání s DO i
veřejnému projednání – ve výkresové dokumentaci je splněna, pořizovatel nechápe, proč se příslušný DO nepřesvědčí o
splnění těchto požadavků ve výkresech, které pro tuto činnost byly vyvěšeny na webových stránkách Města Pelhřimova a
každý DO byl na tuto skutečnost upozorněn) – připomínka je respektovaná, kolem objektu České pošty s.p. je vymezeno
OP výše uvedeného spoje. Navíc ÚP Pelhřimov nenavrhuje žádnou výškovou zástavbu. Požadavek pro další řízení
(územní, stavební) je v kompetenci stavebního úřadu.
Současně upozorňujeme na skutečnost, že v metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro ÚAP obcí – u
sledovaného jevu 112 je doplněn jako další poskytovatel: Krajské ředitelství policie příslušného kraje, tj. KŘP kraje
Vysočina. Důvodem je skutečnost, že v souladu s ustanovením § 119 odst. 5 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii
ČR se určuje, že dnem 1. 1. 2010 je organizační složkou státu Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Vrchlického
46/2627, 587 24 Jihlava – připomínka je respektovaná, pořizovatel oznámil uvedeném DO veřejné projednávání ÚP
Pelhřimov a rovněž oznámení o projednávání nad upraveným návrhem ÚP Pelhřimov.
Nemovitý majetek, ke kterému má příslušnost hospodaření KŘP kraje Vysočina, je v obci Pelhřimov pro k.ú. Pelhřimov
uveden na LV 3288 - pozemky jsou součástí plochy smíšené centrální a občanské vybavenosti – stabilizované plochy bez
jakýchkoli změn.
Obvodní báňský úřad v Brně – jako DO státní báňské správy dle § 38 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění sděluje:
Dle evidence dobývacích prostorů vedené DO v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon
v platném znění v k.ú. Pelhřimov kraj Vysočina, není evidován žádný dobývací prostor. S ohledem na tuto skutečnost,
v souladu s ustanovením § 15 horní zákon v platném znění DO k záměru v předmětných k.ú. nemá připomínek.
ČD, a.s., GŘ, odbor správy nemovitostí – na k.ú. Pelhřimov dotčeném návrhem ÚP Pelhřimov se nachází nemovitosti
a zařízení ve vlastnictví ČD a.s. – ppč. 1414, 1415/1, 1415/3, 3496/4, 3496/6, 3496/9, 3496/10, 3496/11, 3496/17,
3496/18, 3496/27, 3496/34, 3496/37, 3497/6, 3497/9 a 3499 (pozn. pořizovatel ppč. 3496/34 není dle informací z KN
dne 7. 1. 2011 ve vlastnictví ČD a.s., ale fyzické osoby) – uvedené pozemky jsou převážně součástí plochy dopravní
infrastruktura drážní, pozemky 1414, 1415/1 a 1415/2 pak v ploše výroby drobné (vlastník do veřejného projednání
nevznesl žádnou námitku – výkresy byly 3 x vyvěšeny na webových stránkách Města Pelhřimov k nahlédnutí a
připomínkování);
Ochranu dráhy včetně nemovitostí v OP dráhy nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky. V OP dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti se souhlasem
Drážního úřadu příp. MD ČR a se souhlasem vlastníků.
Vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy nedoporučujeme situovat do OP dráhy (ani
její blízkosti) plochy bydlení ani rekreace a sportu. V případech funkčního využití ploch smíšených doporučujeme
situování obytné výstavby v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku ze stávající i
výhledové železniční dopravy – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné plochy uvedené ve
vyjádření DO (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí
dráhy je dotčeno pouze jednou plochou změn (jedná se o plochu technické infrastruktury v k.ú. Pelhřimov), provoz
dráhy není dotčen jinou činností omezující její provoz.
Opatření potřebná k dosažení hodnot hygienických limitů hluku (NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví v platném znění)
pro stanovené chráněné prostory (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění), hradí stavebník.
Vyjádření z hlediska dotčení OP dráhy přísluší vlastníku /správci a provozovateli dráhy, kterým je SŽDC s.o.
K návrhu ÚP Pelhřimov není mimo výše uvedeného námitek ani dalších připomínek.
Správa železniční a dopravní cesty, s. o. Praha – SŽDC s.o. je státní organizací zřízená Ministerstvem dopravy (MD),
která vykonává vlastnická práva k nemovitostem tvořící železniční dopravní cestu (ŽDC) včetně souvisejících staveb a
zařízení potřebný pro provoz ŽDC. Zabezpečuje rekonstrukce, modernizace i výstavbu železniční infrastruktury a
spolupracuje s příslušnými orgány státní správy včetně orgánů samospráv.
Vyjádření SŽDC se zároveň stává podklade pro zpracování koordinovaného stanoviska resortu dopravy, vydané MD
jako DO resortu dopravy.
Z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty a železniční infrastruktury dáváme toto stanovisko (vyjádření):
u ploch pro výrobu a skladování je třeba respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., - stavební a technický řád drah v souladu
se zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění. Na příp. stížnosti plynoucí z provozu železniční dopravy a
související činnosti nebude brán zřetel – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a
100
sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy
je dotčeno pouze plochou změn - jedná se o plochu technické infrastruktury v k.ú. Pelhřimov a plochou dopravy při
křížení obchvatu silnice I/34 s dráhou v k.ú. Pelhřimov, provoz dráhy není dotčen jinou činností omezující její provoz.
Mimo uvedené nemáme k řízení o upraveném návrhu ÚP Pelhřimov žádných zásadních připomínek.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákona“) vydává stanovisko č. 3 dle § 5 odst. 2 zákona
k upravenému návrhu ÚP Pelhřimov. Z hlediska chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám:
K.ú. Pelhřimov: Z51, Z59, Z60, Z61, Z62, N9, N15;
K.ú. Benátky u Houserovky: Z1;
K.ú. Houserovka: Z5, Z8;
K.ú. Lipice: K12;
K.ú. Chvojnov: Z3;
K.ú. Skrýšov u Pelhřimova: R1;
K.ú. Starý Pelhřimov: Z8, Z14;
K.ú. Strměchy: Z9;
K.ú. Vlásenice u Pelhřimova: Z7, Z8;
Připomínka k vyhodnocení: Mezi tabulkovou a grafickou částí vyhodnocení nově doplněné plochy pro zemědělskou
výrobu je rozpor – v tabulce je uvedena jako Z8, v mapě Z9. Požadujeme uvedení do souladu – tento požadavek je
splněn.
Jiné návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za
projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákona“) vydává stanovisko č. 4 (čj. KUJI 2989/2011) dle § 5
odst. 2 zákona k doplněnému a upravenému návrhu ÚP Pelhřimov. Z hlediska chráněných zájmů se uděluje kladné
stanovisko k těmto plochám:
Katastrální území Pelhřimov:
Z4 – bydlení v rodinných domech (0,24 ha), na půdách v I. třídě ochrany, v zastavěném území, jde o doplnění proluky.
Z42 – drobná a řemeslná výroba (1,49 ha), na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, částečně v zastavěném území obce, jde
o doplnění proluky mezi plochami Z39 a K19, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje.
Z44 – drobná a řemeslná výroba (3,59 ha), II. etapa výstavby (tuto plochu lze zastavovat až po využití ploch Z40, V16,
K18), navazuje na zastavěné území obce, na půdách v I. třídě ochrany.
Z55 – plochy smíšené obytné městské (1,62 ha), II. etapa výstavby (tuto plochu lze zastavovat až po využití ploch č.
Z30, N16 a N18), na půdách v I. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, stanovuje se podmínka pro
následující řízení: zajistit odnímání půdy v nezbytně nutném rozsahu dle § 4 písmene b) zákona.
V14 – plochy veřejných prostranství (1,65 ha), na půdách v I. třídě ochrany, v rozsahu vydaného souhlasu k odnětí půdy
dle opravené grafické části vyhodnocení (příloha č.4).
V15 – plochy veřejných prostranství (0,67 ha, z toho na ZPF 0,48 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje
na zastavěné území obce, doplňuje proluku mezi navrhovanou komunikací a ZÚO.
K18 – zeleň na veřejných prostranstvích (0,31 ha) na půdách v I. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, jde o
doplnění proluky mezi plochami V16 a Z44.
Katastrální území Skrýšov u Pelhřimova:
Z2 – bydlení v RD venkovské (1,31 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, stanovuje se podmínka pro následující
řízení: zajistit odnímání půdy v nezbytně nutném rozsahu dle § 4 písmene b) zákona.
Z7 – bydlení v RD venkovské (0,93 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, stanovuje se podmínka pro následující řízení:
zajistit odnímání půdy v nezbytně nutném rozsahu dle § 4 písmene b) zákona.
V3 – plochy veřejných prostranství (0,1 ha) na půdách ve III. třídě ochrany.
Katastrální území Pobistrýce:
Z1 – v návrhu byla vznesena připomínka k vadnému vyznačení hranice zastavěného území obce v grafické části
vyhodnocení ZPF (příloha č.4) byla dodatečně doložena mapa, na základě které bylo zjištěno, že závada byla
odstraněna – bez připomínek.
Jiné návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za
projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákona“) vydává stanovisko č. 5 (čj. KUJI 13867/2011) dle § 5
odst. 2 zákona k upravenému návrhu ÚP Pelhřimov.
I. vydává stanovisko č. 5 dle § 5 odst. 2 zákona upravenému návrhu územního plánu Pelhřimov:
Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám (dle přílohy č.2 tohoto stanoviska):
Katastrální území Myslotín:
D1a – dopravní infrastruktura silniční –odlišné řešení křižovatky (5,96 ha), na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, mimo
zastavěné území obce.
101
Z hlediska zákonem chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko k těmto plochám (dle přílohy č.3 tohoto
stanoviska):
Katastrální území Pelhřimov:
D2 – dopravní infrastruktura silniční (11,47 ha), na půdách v I. , ve III. a v V. třídě ochrany, mimo zastavěné území
obce, jde o odlišné řešení oproti dříve schválenému územnímu plánu, pořizovatel a projektant porušili § 4 písmeno
c) zákona – navrhovaným umístěním by v tomto konkrétním případě vznikly podle názoru KrÚ, OŽP, jako
příslušného správního orgánu ochrany ZPF zbytkové zemědělské pozemky, obtížně obhospodařovatelné (dle
přílohy č.2-zeleně vyznačené). Po odstranění rozporu se zákonem chráněným zájmem je možno uvažovat o
přehodnocení stanoviska na základě nové žádosti a doložení přepracovaného vyhodnocení dle přílohy č. 3
k vyhlášce č. 13/1994 Sb. (textová, tabulková a grafická část vyhodnocení).
Katastrální území Lipice:
V6 – plochy veřejných prostranství (0,39 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, .mimo zastavěné území obce,
pořizovatel a projektant porušili § 4 písmeno c) zákona – navrhovaným umístěním by v tomto konkrétním případě
vznikly podle názoru KrÚ, OŽP, jako příslušného správního orgánu ochrany ZPF zbytkové zemědělské pozemky,
obtížně obhospodařovatelné (dle přílohy č.2-zeleně vyznačené). Po odstranění rozporu se zákonem chráněným
zájmem je možno uvažovat o přehodnocení stanoviska na základě nové žádosti a doložení přepracovaného
vyhodnocení dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. (textová, tabulková a grafická část vyhodnocení).
Jiné nové návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat
za projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – dle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákona“) vydává stanovisko č. 6 (čj. KUJI 17549/2011) dle § 5
odst. 2 zákona k upravenému návrhu ÚP Pelhřimov.
I. vydává stanovisko č. 6 dle § 5 odst. 2 zákona upravenému návrhu územního plánu Pelhřimov:
Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám (dle přílohy tohoto stanoviska):
D2 - plocha dopravy v k.ú. Pelhřimov – proběhla úprava plochy, realizací plochy nedojde v jejím okolí ke vzniku
obtížně obhospodařovatelných pozemků.
V6 - plocha veřejných prostranství v k.ú. Lipice – plocha zvětšena o 0,06 ha na celkových 0,45 ha.
Jiné návrhové plochy měnící druh pozemku mimo ZPF nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za
projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů.
Při pořizování ÚP Pelhřimov nebyly řešeny žádné rozpory.
6) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu (pokud byl koncept)
Vyhodnocení splnění zadání
Zadání pro zpracování územního plánu města bylo splněno s následujícími odchylkami:
• přeložka silnice II/602 přes k.ú. Služátky dle ZÚR je vedena přes k.ú. Olešná,
• je řešena přeložka silnice II/112 jižně města Pelhřimova - územím obcí Vokov a Rynárec,
•
•
silnice III/11244 má navrženu jako územní rezervu přeložku ve formě jihozápadního obchvatu Nemojova pro
ochranu této místní části před dopravou z lomu,
některé požadavky na řešení ÚP dle schváleného zadání jsou předmětem řešení podrobnější územně plánovací
dokumentace nebo územně plánovacích podkladů (regulační plány, územní studie). V takových případech byly
součástí textové části ÚP pouze zásady řešení, s odkazem na podrobnější dokumentaci nebo s doporučením na
její zpracování.
Požadavky „Zadání územního plánu Pelhřimov“, které bylo zpracováno pořizovatelem společně s určeným zastupitelem
a schváleno na 19. řádném zasedání Zastupitelstva Města dne 23. 6. 2009, jsou naplněny a v územním plánu splněny.
Zadání ÚP a návrh územního plánu byl vypracován a schválen v působnosti stavebního zákona č. 183/2006 Sb.
v platném znění. Požadavek na vypracování konceptu územního plánu ani požadavek na vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území nebyl vznesen.
Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě
z dalších širších územních vztahů
Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje kraje Vysočina byly splněny.
Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů
Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly splněny
102
V návrhu územního plánu Pelhřimov jsou respektovány všechny limity, vyplývající z průzkumů a rozborů v rozsahu
územně analytických podkladů, které se v území vyskytují.
Požadavky na rozvoj území města a místních částí
Požadavky na rozvoj území města a místních částí byly splněny.
Současně byly splněny požadavky na rozvoj území města a místních částí s ohledem na její zařazení do „Mikroregionu
Pelhřimovsko“, jehož hlavním cílem činnosti je koordinace postupů při řešení problémů týkajících se aktivizace regionu
a jeho přetváření v moderní evropský region, a dále za účelem bližší spolupráce obcí a dalších právnických osob, které
společně řeší například dopravní obslužnost, školství, budování cyklostezek, údržbu krajiny i lesních porostů.
Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny)
Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny.
Byly stanoveny stabilizované plochy současného funkčního využití území. Byly navrženy rozvojové plochy v souladu se
stávajícím prostorovým uspořádáním města a místních částí a charakterem utváření okolní krajiny. Všechny navržené
zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nebyly navrženy žádné zastavitelné plochy ve volné krajině ani plochy
pro rozvolněnou zástavbu.
Byl upřesněn nadregionální a regionální územní systém ekologické stability a vymezen ÚSES lokální.
Požadavky na řešení veřejné infrastruktury
Požadavky na řešení veřejné infrastruktury byly splněny.
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly splněny.
Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace
Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací byly splněny.
Jako plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva byly vymezeny veřejně prospěšné stavby
dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšná opatření ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými
přírodními katastrofami a veřejně prospěšná opatření pro založení prvků územního systému ekologické stability.
Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany,
obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před
povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)
Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly splněny.
Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území
Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů byly většinou splněny.
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a
polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury byly
splněny.
Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení a návrhu
Na návrh řešení ÚP Pelhřimov se nevztahoval požadavek na zpracování konceptu ÚP a zpracování variant řešení
(zpracování konceptu nepožadoval žádný dotčený orgán ani zastupitelstvo města).
ÚP plní požadavky ohledně obsahu Návrhu ÚP pro textovou, grafickou část a odůvodnění.
7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
7.1 Urbanistické řešení
Město Pelhřimov leží 32 km západně od krajského města Jihlava (86 km severovýchodně od Českých Budějovic
a 104 km jihovýchodně od Prahy).
7.1.1 Limity urbanistického řešení
• kulturní hodnoty území (památkově chráněná území a objekty);
• přírodní hodnoty území (zvláště chráněná území, evidované lokality s výskytem zvláště chráněných druhů
rostlin či živočichů, lesní celky a přirozené až přírodě blízké úseky vodních toků);
•
•
•
ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa;
územní systém ekologické stability v nadmístní úrovni;
bariery v území (přeložky silnic I. a II. třídy, železnice, vodní toky, koridory nadmístních inženýrských sítí).
103
7.1.2 Urbanistická koncepce řešení
7.1.2.1 Potenciál rozvoje města
Městský organismus tvoří:
•
historické jádro města, které je památkovou rezervací - ochrana hodnot, je vhodná podpora bydlení,
•
zástavba navazující na historické jádro - stabilizovaná,
•
•
•
•
zástavba jihovýchodně centra města, sever města - přestavbová území (areály dožívající výroby včetně kapacitních
ploch řadových garáží),
zástavba při ulici Průběžné a Řemenovské - území určená k revitalizaci (areály občanské vybavenosti, drobné
výroby a služeb),
návrh zástavby městského typu: rozvojová území Pelhřimov,
návrh zástavby venkovského typu: rozvojová území místních částí Pelhřimova.
7.1.2.2 Pelhřimov
Koncepce rozvoje města byla rozpracována ve variantách, které se týkaly jak řešení dopravy v zástavbě západní části
města Pelhřimova, tak situování ploch pro hromadné bydlení, v okrajových místních částech pak situování ploch pro
výstavbu rodinných domů a rekreační funkci. Varianty byly prezentovány na pracovních jednáních s vedením města
Pelhřimova a s Osadními výbory, následně bylo vybráno návrhové řešení k projednání ze zákona a dle výsledků
projednání byl návrh upraven.
Jádrové území
Dle ÚP bude zachován charakter i měřítko zástavby města a nebude narušeno jeho situování v krajině.
Z hlediska stávajícího využití ploch převažuje v severní části jádrového území města zóna bydlení a zóna smíšená
obytná, v jižní části jádrového území města zóna výroby. Ve městě budou rozvíjeny všechny jeho funkce.
V souladu s dosud platným ÚP jsou plochy pro bydlení navrhovány v severozápadní a západní části města, a to jak pro
bydlení hromadné, tak pro bydlení individuální v rodinných domech – plochy jsou v novém ÚP upraveny ve vazbě na
modifikované dopravní řešení. Z požadavku zadání na rozsah rozvojových ploch plyne potřeba navýšit plochy pro
hromadné bydlení – další výstavba bytových domů je směrována do lokality nad nemocnicí.
Snahou územního plánu je částečně omezit vysokou monofunkčnost jižních čtvrtí, vedoucí k efektu „mrtvého města“
(průmyslové oblasti o víkendech i ve večerních hodinách), proto jsou nové plochy pro bydlení navrhovány i v lokalitě
Polní Dvůr (včetně ploch pro hromadné bydlení) a v lokalitě Skrýšov.
Bydlení je navrhováno i v plochách smíšených obytných, významná z hlediska rozvoje je zejména plocha v severní části
města, mezi plochami komerční občanské vybavenosti a plochami pro drobnou výrobu v bývalém zemědělském areálu.
Rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu jsou v zásadě převzaty z dosud platného ÚP města. ÚP města je řešen tak,
aby drobné podnikatelské aktivity nerušící bydlení bylo možno situovat i v místních částech.
Z hlediska dopravního řešení je nutné přeložit silnice I/19 a I/34 severně a západně města a ve městě dotvářet
strukturovaný systém dopravní obsluhy. Zástavbu podél ulic Průběžné a Nádražní i Myslotínská řešit městotvorným
způsobem - po snížení dopravních zátěží odvedením nadmístní dopravy na přeložky silnic nově řešit parter, doplnit
parkoviště, chodníky a zeleň.
Je navržena přestavba těch území, která jsou urbanisticky narušená nebo dožívající (morálně zastaralé areály výroby
poblíž centra města, opuštěné areály zemědělské výroby na jeho okraji). K postupné přestavbě a intenzifikaci jsou
navrženy také esteticky nepřijatelné areály kapacitních řadových garáží.
Centrum města
Důraz je kladen na ochranu historického jádra města, které je městskou památkovou rezervací (je a bude společenským
centrem území i turistickým cílem). V sousedství památkové rezervace je navrženo přiměřené doplnění zástavby města a
to i na plochách přestavby.
7.1.2.3 Venkovské osídlení (místní části)
Benátky
Sídlo místní části Benátky je přístupné po silnici III. třídy s alejí lip, která je napojena na silnici III/11255. Centrum
udržované místní části tvoří rozlehlá náves s budovou úřadu, kapličkou a vodní nádrží. V severní části se nachází
poměrně historický statek, později užívaný zemědělským družstvem a dnes nefunkční. Novostavby rodinných domů jsou
situovány na severním svahu na jižním kraji obce u stávající místní komunikace. Západně od místní části leží samota Na
Pile. Západně od místní části je na řece Bělé umělá vodní nádrž. V severní části je navržena rozvojová plocha
občanského vybavení, ostatní zástavba zůstává stabilizována, rozvojové plochy pro bydlení nejsou navrženy.
104
Bitětice
Malé klidné sídlo severozápadně Pelhřimova, přístupné po silnici III/11242, procházející centrem obce – návsí
s výraznými plochami zeleně, doplněnými kapličkou, zastávkou autobusu a plochou vodní nádrže. Zástavba
venkovských stavení bude doplněna novou na volných parcelách podél stávajících uliční sítě (v severní a východní části
sídla). Z jihu je rozvoj obce omezen koridorem pro plánované vedení vvn, tímto směrem se RD nenavrhují.
Severovýchodní okraj obce zahrnuje fungující zemědělský areál, jehož rozšíření se nenavrhuje.
Čakovice
V k.ú. Čakovice u Pelhřimova leží sídlo místní části Čakovice, přístupné ze silnice III/11242 (končící u kapličky), která
je napojena na silnici II/112. Centrum místní části tvoří rozsáhlé prostranství – v severní části s víceúčelovou budovou a
kapličkou, občanské vybavení zde bude posíleno plochou pro požární zbrojnici a hřiště. Středem „zelené návsi“ protéká
vodní tok, který vede k Čakovickému mlýnu v západním výběžku k.ú. – chatová oblast, kde se vlévá do Želivky. Celá
místní část Čakovice má výrazně rekreační charakter s udržovanou vzrostlou zelení v centru, ÚP navrhuje ponechat a
nenarušovat stávající stav. Navržená zástavba pouze doplňuje již zastavěné obytné plochy v jihovýchodní části. V jižní
části v sousedství vzrostlé zeleně se nachází dožívající zemědělský areál.
Hodějovice
Místní část Hodějovice leží severně od Pelhřimova, je přístupná ze silnice III. třídy č. 11243 (končí v místní části) a pak
směrem do obce Krasíkovice pokračuje místní komunikace. Silnice III. třídy je napojena na silnici II/112, která prochází
západní částí k.ú. Centrum místní části tvoří prostranství – travnatá náves elipsovitého tvaru s víceúčelovou budovou,
autobusovou zastávkou, kapličkou, požární nádrží a hasičskou zbrojnicí. Severní částí k.ú. protéká řeka Želivka,v
jihozápadní části k.ú. se nachází chatová kolonie a samota U Sanktů a U Záleského. Západně od místní části jsou tři
objekty bydlení U Prchalů, samota U Kvášů a na hranicích s k.ú. Bácovice samota U Mosteckého. Severozápadním
směrem je postaveno 13 rekreačních chat kolem řeky Želivky, severně je Hodějovický mlýn a 6 rekreačních chat. Na
příjezdu od Pelhřimova (západní část) je funkční zemědělský areál. Pro rozvoj bydlení v obci jsou navrženy pouze
plochy doplňující zástavbu na západní straně místní komunikace směrem na Těchoraz. S jiným rozšířením zástavby se
neuvažuje.
Houserovka
Sídlo místní části Houserovka je přístupné po silnici III. třídy č. 12255, silnice prochází středem místní části. Na příjezdu
od Pelhřimova je kaplička – zvonička s pomníkem padlých. Centrum místní části tvoří prostranství kolem silnice
s pohostinstvím, požární zbrojnicí a autobusovou zastávkou. Na západní straně sídla protéká od jihu k severu řeka Bělá.
Urbanistická struktura i terén je zde poměrně členitý a nepostrádá svůj osobitý ráz. Stávající objekty jsou hojně
využívány pro rekreaci, k tomu přispívá i přítomnost přírodního koupaliště, které ÚP navrhuje posílit a doplnit o plochy
pro tělovýchovu a sport. Východně od místní části leží samota U Samků, v katastru se nachází několik chat, chaty
nebudou dále rozšiřovány. Plochy pro rozvoj obytné zástavby jsou situovány především nad obcí na západních svazích.
Na příjezdu od Pelhřimova je funkční zemědělský areál, který zůstává stabilizován.
Chvojnov
V k.ú. Chvojnov leží sídla tří místních částí Chvojnov, Útěchovičky a Rybníček, která jsou přístupná ze silnice III. třídy
č. 03415, silnice prochází středem k.ú. (je napojena na silnice I/34 a II/602). Centrum místní části Chvojnov tvoří
prostranství - náves s víceúčelovou budovou, hasičskou zbrojnicí, klubovnou a kostelem se hřbitovem. Na příjezdu od
západu se nachází zemědělský areál. Převážně na základě požadavků občanů navrhuje ÚP rozšíření ploch bydlení ve
vazbě na stávající zástavbu (větší ucelená plocha na východním okraji Chvojnova, dále na jižním okraji pod objektem
stávající pily a malé rozšíření stávající obytné zástavby u centra západním směrem).
Centrum místní části Útěchovičky tvoří menší náves s kapličkou. V sousedství obce se nachází několik vodních ploch.
Na příjezdu od Chvojnova je situován fungující objekt zemědělské výroby, který bude u silnice doplněn plochou
smíšenou venkovskou. Další rozšíření sídla o plochy bydlení bude realizováno na jižním okraji zástavby a podél silnice
směrem na Rybníček, kde bude zástavba zakončena plochou zemědělské výroby.
Místní část Rybníček tvoří několik objektů rozptýlených východně od silnice III/03415. Mezi místní částí Útěchovičky a
Rybníček leží obydlená samota, dále v severní části k.ú. leží dvě samoty – Dolík a Rohův mlýn. V jihovýchodní části
k.ú. leží ještě dvě samoty – Zahůrka, v jižní části katastru pět samot (bydlení). Přes jihovýchodní část k.ú. protéká
Kopaninský potok. Návrhové plochy se týkají pouze doplnění a rozšíření stávající zástavby pro bydlení.
Janovice
Sídlo místní části Janovice je přístupné po silnici III/12255, která prochází středem místní části. Centrum místní části je
na návsi s požární nádrží, víceúčelovým objektem občanské vybavenosti a požární zbrojnicí. Bývalé zemědělské
usedlosti jsou volně roztroušeny na území obce, na příjezdu od Pelhřimova je obec uzavřena funkčním zemědělským
areálem. Při příjezdu od Pelhřimova vede východním směrem silnice III/12258 na osadu Ostrovec, cca 400 m vzdálená.
Plochy bydlení jsou posíleny návrhem na západním a jižním okraji obce.
Ostrovec leží po obou stranách této silnice. Střed tvoří náves s vodní plochou, parkem a objektem bývalé školy, která je
dominantou osady. S osadou sousedí rybník Pilňák, určený ke koupání a rekreaci. Plochy bydlení jsou posíleny návrhem
105
jižně od silnice na Rohovku. Jihovýchodním směrem od Ostrovce leží lokalita Hutě - objekty bydlení a rekreace. Na
základě požadavku občanů byly také zde plochy rekreace rozšířeny.
Lešov
Sídlo místní části Lešov leží jihovýchodně od Pelhřimova, je přístupné po silnici III. třídy č. 11246, silnice v místní části
končí. Relativně větší sídlo má členitou dopravní a urbanistickou strukturu, v jeho centru je několik vodních ploch
s doprovodnou vzrostlou zelení a sportovištěm - zeleň v obci má místy charakter až parkové úpravy. V jižní části sídla
převažují objekty drobnějšího měřítka, v severní naopak větší usedlosti s odpovídají velikostí parcel. Plochy pro rozvoj
bydlení jsou situovány v návaznosti na stávající zástavbu, a to v severozápadní části obce, objekty a pozemky by se zde
měly přizpůsobit proporcemi okolním. V katastru se na jihozápadě nachází obydlená samota Švejbory a Rájov, v jižní
části Lešova je chatová kolonie. Severním směrem vede z místní části místní komunikace, u které je jedna rekreační
chata, funkční zemědělský areál a severně nad Lešovem se nachází 6 rozptýlených samot ve volné krajině. Východně od
místní části je vodojem. V řešeném k.ú. jsou dvě větší vodní plochy - Švejborský rybník a Pilařský rybník, středem k.ú.
protéká Nemojovský potok. Do západní části zasahuje dobývací prostor lomu z k.ú. Radňov.
Lipice
Místní část severozápadně Pelhřimova, ležící na silnici III/01932, procházející jejím středem – malebnou okrouhlou
návsí kolem plochy veřejné zeleně s vodní nádrží a objektem bývalé školy, který ÚP navrhuje využít pro účely bydlení.
V severní části obce je situován zemědělský areál s navrženým rozvojem jižním směrem – jedná se o plochy smíšené
venkovské. Nežádoucí průjezd areálem po účelové cestě z Pejškova je eliminován návrhem místní komunikace zaústěné
na silnici III/01932 nad obcí. Další zemědělský areál (rodinná farma) je na východním okraji zástavby, ÚP jej rovněž
navrhuje k rozšíření. Pod ním směrem k silnici je za oddělujícím pásem zeleně navrženo doplnění zástavby směrem
k silnici – plochy bydlení a smíšené. Stávající obytná zástavba na jihozápadní straně bude uzavřena ze záhumenní strany
novou komunikací pro obsluhu návrhových ploch venkovského bydlení. Pro doplnění občanského vybavení o fotbalové
hřiště byla zvolena plocha západně obce, realizace je podmíněna terénními úpravami. Chaty, nacházející se podél toku
Želivky, která tvoří hranici s k.ú. Čakovice u Pelhřimova, nebudou stejně jako jinde v řešeném území doplňovány
dalšími.
Myslotín
Obec leží jihozápadně od města, přímo sousedí s k.ú. Pelhřimov. Místní část leží na trase stávající silnice I/34, budoucí
III. třídy č. xxx1 příp. místní komunikace (bude záležet na dalších jednáních ohledně převodu silnic), ta prochází středem
obce kolem návesního rybníka. V současné době probíhá výstavba rodinných domů jihovýchodně pod místní částí (tato
lokalita je přístupná ze silnice směr Pelhřimov – Libkova Voda III/11252). Z Myslotína vede severním směrem účelová
komunikace do Starého Pelhřimova, tato historická komunikace zůstane zachována (jedná se o tzv. „umrlčí cestu“).
Severně obce je navržena přeložka silnice I/34, přeložku od zástavby odcloní navržené plochy lesa. Dle ÚP se bude
pokračovat se započatou výstavbou RD na severozápadním okraji obce. Dále bude doplněna zástavba ve stávajících
plochách venkovského bydlení v jižní části obce – podél místní komunikace směrem k silnici III. třídy č. 11252
Pelhřimov – Libkova Voda. Vzhledem ke stísněným prostorovým poměrům a nutnosti příp. asanace je ponecháno
problematické napojení u rybníka na tuto komunikaci beze změny. Pro zkvalitnění životního prostředí v obci je navržena
v centru pod návesním rybníkem plocha veřejné zeleně s možností situování drobného mobiliáře.
Nemojov
Sídlo místní části Nemojov je přístupné po silnici III. třídy č. 11244, silnice prochází celým k.ú. a místní částí od západu
a stáčí se na jih. V místní části je kaplička a budova úřadu. V řešeném k.ú. se severovýchodně nachází samoty Na
Horách – bydlení, severozápadně nad místní částí je chatová kolonie. Do jižní části zasahuje dobývací prostor lomu,
životní prostředí v obci je činností lomu negativně ovlivněno. U silnice na Radňov jsou postaveny nové rodinné domy,
územní plán navrhuje rozšíření ploch bydlení v severním sousedství stávající zástavby.
Pejškov
Malá obec západně Pelhřimova, přístupná po silnici III/01931, která končí na travnaté návsi s kapličkou a vodní plochou,
zástavbu kolem ní tvoří bývalé venkovské usedlosti doplněné třemi rybníky (navazují na zastavěné území obce).
Doplněna bude o plochy pro bydlení v jižní části. Rozsáhlý historický statek napravo při vjezdu do obce ÚP ponechává
pro účely bydlení, předpokládá se jeho rekonstrukce.
Pobistrýce
Pobistrýce je malé sídlo, které je přístupné po silnici III/12925, tato silnice prochází místní částí a rozděluje historické
uspořádání kolem centrální okrouhlé návsi s rybníkem uprostřed. Nachází se zde památkově chráněné budovy.
V jihovýchodní části sídla je stabilizována plocha zemědělské výroby. V severní části v návaznosti na stávající zástavbu
navrhuje ÚP její doplnění o plochu bydlení. Jihozápadním směrem se nachází rekreační objekt, přes katastr protéká řeka
Želivka.
Radětín
Sídlo místní části Radětín sousedí na severu přímo s k.ú. Pelhřimov, přístupné je po silnici III. třídy, napojené na I/34
z Pelhřimova do Humpolce. Centrum místní části tvoří prostranství – okrouhlá náves s kapličkou, jejíž plně
vyasfaltovanou plochu by bylo vhodné předláždit a doplnit stromy. Celá místní část leží v jihovýchodním svahu.
106
Západním směrem se nachází samota U Chábů, která slouží pro bydlení. V jihovýchodní části je objekt bývalého mlýna,
přes k.ú. protéká řeka Bělá. Součástí k.ú. jsou dva biologické rybníky k ČOV Pelhřimov a autobazar u silnice I/34. 2/3
zástavby jsou zasaženy vedením koridoru vvn (dle dokumentace ZÚR kraje Vysočina), jenž musí být v prostoru
zastavěného území omezen dle územním plánem zpřesněného trasování vedení vvn. Vzhledem k příznivé poloze
v bezprostřední blízkosti města Pelhřimova je navržen dostatek ploch pro rozvoj, a to jak v severní části v návaznosti na
stávající zástavbu podél cesty na Krasíkovice (bydlení), tak pod jižně obcí mezi silnicí III. třídy a účelovou cestou
(cyklostezkou). Návrh bydlení je doplněn o plochy pro sport a občanské vybavení. Nová zástavba je v sídle navržena tak,
aby ji bylo možno obsloužit ze stávajících tras komunikací. Plochy územních rezerv jsou situovány jak v severní části –
bydlení, tak v jižní části – plocha pro zástavbu smíšenou obytnou.
Radňov
V k.ú. Radňov u Rynárce leží sídlo místní části Radňov. Celým k.ú. od severu k jihu prochází silnice III/11244, značně
zatížená nákladní dopravou z lomu, který zaujímá severní část katastru. Z této silnice vede odbočka do Lešova a
Radňova – silnice III/11245, v místní částí končí. V místní části je kaplička, budova bývalé školy a památný strom, celé
sídlo leží na východním svahu. Jádrem místní části je náves okrouhlého tvaru. Jako doplnění obytné zástavby navrhuje
ÚP plochu bydlení navazující na východní okraj zástavby. Západně od místní části je funkční zemědělský areál,
severozápadně nad ním jeden rekreační objekt. Východně od místní části je u silnice objekt bývalé pily s rybníkem.
Severovýchodě se nachází osada Hartlíkov s objekty bydlení, stav zůstává stabilizovaný. U silnice do Lešova je objekt
bydlení, severně nad místní částí na hranicích s k.ú. Nemojov jsou dvě chatové kolonie.
Skrýšov
Sídlo místní části Skrýšov sousedí přímo s městem Pelhřimov a má tendenci do budoucna s ním srůstat. Je to druhá
největší místní část, která je přístupná ze silnice III. třídy z Pelhřimova. Místní část leží jižně pod touto silnicí. Směrem
k Pelhřimovu je navržena kapacitní výstavba rodinných domů – v severovýchodní části obce se jedná o návrh ÚP,
severozápadně je situována územní rezerva. Nejstarší částí obce je okrouhlá náves s kapličkou v jižní části
s hvězdicovitým uspořádáním okolních usedlostí, na jejím jižním okraji je navrženo doplnění vesnického bydlení. Další
centrum sídla je v jeho střední části, kde je situováno prostranství s objektem občanské vybavenosti, sportovištěm a
vodní plochou. Jihozápadně a jižně sídla navazují na zástavbu zemědělské provozovny, ve východní části je
stabilizovaná rekreační lokalita.
Služátky
V katastrálním území Služátky u Pelhřimova leží sídlo místní části Služátky, které je přístupné po silnici III/03415,
napojené na silnici I/34, která prochází středem katastru. Místní část leží jihovýchodně nad silnicí I/34, přímo u silnice
leží motorest Farma Poříčí, za ním je samota Poříčský Dvůr, jižně pod místní částí je samota Služátecký Mlýn. Centrum
místní části je prostranství – náves s kapličkou a památnou lípou. Ve východní části je poměrně rozsáhlý soukromý
zemědělský areál. Stávající motorest u silnice na Humpolec je začleněn na základě požadavku majitele do ploch
občanského vybavení, směrem k rybníkům bude posílen návrhem ploch pro sport a rekreaci. Sídlo je velice udržované
s výhodnou polohou v blízkosti města Pelhřimova, záměrem je zachovat jeho současný charakter bez zásahů do stávající
struktury obce. Pro rozvoj bydlení jsou navrženy dvě větší ucelené plochy – na severní straně silnice III/03415 a na
jihozápadním okraji zástavby směrem na Služátecký Mlýn (dopravně bude obsloužena protažením stávající místní
komunikace).
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov je největší místní částí Pelhřimova. Severozápadně nad jeho zástavbou se nachází zemědělský areál
spol. Agrospol, severně je situován výrobní areál spol. SITO. Místní část je nyní rozdělena trasou silnice I/19 a trasou
vedení vn a vvn – územní plán navrhuje jejich přeložení severně sídla. Jižně od průjezdné komunikace na Tábor je
vybudován motorest, v jeho sousedství budou doplněny plochy smíšené venkovské. Zahrádkářská kolonie bude postupně
zastavována rodinnými domy (včetně územních rezerv), sousedící bytové domy jsou stabilizovány. Od sídliště Pražská
v Pelhřimově vede do Starého Pelhřimova historická úvozová cesta, která je dnes důležitou procházkovou trasou, bude
rehabilitována a podejde budoucí obchvat I/34 na Jindřichův Hradec. Další historická komunikace – „umrlčí cesta“
vedoucí do Myslotína je návrhovou trasou, doplňující stávající síť cyklostezek na Pelhřimovsku. Původní centrum místní
části se nachází v okolí kostela a severně nad ním, je zde několik malebných návesních prostorů a zákoutí. V jižní části
sídla byla započata výstavba rodinných domů, která bude dále pokračovat v navazujících rozvojových plochách bydlení.
V centrální části sídla je navržena dostavba RD s doplněním o plochy pro bydleni v nízkopodlažních bytových domech.
V západní části je za stávající zahrádkářskou kolonií navržena plocha občanské vybavenosti – uvažuje se zde s realizací
dalších ubytovacích kapacit (penzion) a hřiště.
Strměchy
V k.ú. Strměchy leží sídlo místní části Strměchy, součástí jsou Jelcovy Lhotky a Kocourovy Lhotky – leží v k.ú. Jelcovy
Lhotky. Místní část Strměchy leží severně na silnici II/602, která prochází středem katastru. Silničním obchvatem byla
oddělena od ostatní zástavby část s evangelickým kostelem a hřbitovem a přerušeny cesty na jih území. Jádro sídla tvoří
rozlehlá lichoběžníková náves, ze které v rozích vybíhají přístupové cesty do okolních obcí, její prostor je členěn
solitérními usedlostmi na tři menší, největší je v jižní části s malým parčíkem. Na severní straně cesty na Jelcovy Lhotky
byl postaven zemědělský areál. Na jižní straně cesty se v současnosti dokončuje výstavba rodinných domů. V centru je
107
stabilizována provozovna drobné výroby – Jihočeská nástrojárna. Na severní straně cesty na Jihlavu je objekt bývalé
školy, který nyní funguje jako hostinec, doplněný plochou dětského hřiště, v sousedství jsou dva třípodlažní bytové
domy a antukové sportoviště. ÚP navrhuje doplnění stávající zástavby o plochy bydlení na západním a východním okraji
obce, dále o malé plochy pro drobnou výrobu a občanské vybavení. Pozemek východně od obce, na němž stojí
zemědělský objekt s vyhlášeným OP bude zahrnut do ploch zemědělské výroby. Lokalita Horní Strměchy v jižní části
katastru slouží pro bydlení s rekreací a zůstává stabilizována. Samota u cesty do Stříteže pod Křemešníkem bude
doplněna o plochu zemědělské výroby.
Jelcovy a Kocourovy Lhotky jsou malá sídla, ležící severovýchodním směrem od Strměch na silnici III/01938, která
prochází středem těchto osad. Na katastru severozápadním směrem od Jelcových Lhotek leží dvě samoty, jižně je samota
Pípal. V osadě Kocourovy Lhotky jsou severně nad silnicí bývalé zemědělské usedlosti, jižně objekty bydlení, stav
zůstane stabilizovaný. V osadě Jelcovy Lhotky na základě požadavků občanů byly navrženy rozvojové plochy bydlení
v bezprostřední návaznosti na stávající zástavbu.
Vlásenice
V k.ú. Vlásenice u Pelhřimova leží sídlo místní části Vlásenice, které je přístupné po silnici III. třídy č. 03414. Přes k.ú.
vede ve směru východ – západ trasa ČD č. 224 se zastávkou Vlásenice, před ní je situován na samotě objekt bydlení.
Náves je čočkovitého tvaru, s víceúčelovou budovou uprostřed, za ní je tenisové hřiště. Střed obce zůstává stabilizovaný,
rozvojové plochy rozšiřují obytnou zástavbu na severním okraji. Větší plocha pro bydlení je situována u cesty
k železnici, další doplňují prostor jihozápadně od centra obce. Zde jsou doplněny i plochy pro sport a rozšířeny plochy
pro zemědělskou výrobu. Pod obcí poblíž toku Želivky je navržena malá čistírna odpadních vod. V jižní části k.ú. se
nachází dvě chatové kolonie a samostatná chata.
Vlásenice-Drbohlavy
Místní část leží západně pod silnicí III/11252 a zástavba je umístěna podél místní komunikace na Božejov nad údolím
Želivky (Hejlovky), u této komunikace na hranicích k.ú. leží rekreační objekt. V jihovýchodní části je soukromý
zemědělský areál Vlásenický dvůr. Přes k.ú. protéká od jihu k severu Želivka. Rozvojové plochy bydlení jsou situovány
do prostor proluk a okrajových poloh stávající zástavby. Jižním směrem od zástavby je navržena větší plocha pro
zemědělskou výrobu. Všechny rozvojové plochy jsou dopravně obslouženy ze stávajících komunikací. V prostoru před
Mlýnským rybníkem bude umístěna malá čistírna odpadních vod, nad ním leží samota – bydlení.
7.1.2.4 Bydlení
Návrh ploch pro obytnou funkci:
Pelhřimov: až pro 3725 obyvatel
Místní části Pelhřimova: až pro 1538 obyvatel
Řešené území celkem: až pro 5263 obyvatel, bez zohlednění úbytku bytů (úbytek se odvíjí od stáří bytového fondu i od
rozvoje rekreace – pak dochází k převodu bytů na chalupy).
Lze konstatovat, že požadavek zadání ÚP na zajištění ploch pro teoretický nárůst počtu obyvatel až o 30% je splněn.
Návrhem ploch pro obytnou funkci chce ÚP města mimo jiné vytvořit jistou rezervu, i když zdroje růstu jsou
diskutabilní – jak vnitřní potenciál pro růst přirozenou měnou – tak zdroje imigrační.
Nicméně časový horizont – příštích 20 let – může přinést zásadní změny (hospodářské především), které se promítnou
do preferencí způsobu bydlení. Pokud je uspokojí nabídka požadovaných atributů bydlení, vzroste zájem o lokality města
Pelhřimova. Už v současnosti je jasný rostoucí význam ekologických hodnot bydliště, nacházejícího se pokud možno
v blízkosti centra osídlení. Zvyšuje se nezávislost místa práce a trvalého bydlení. Z dostupných zdrojů informací
použitých analogicky pro Pelhřimov jasně vyplývá, že právě tyto hodnoty se v žebříčku preferencí už ocitly na čelných
místech. Konkrétní údaje o preferencích obyvatel řešeného území nejsou k dispozici. Nejsou známy ani motivace
migračních pohybů, které by je poskytly. Statistika je za jednotlivé obce (místní části) už neeviduje.
V Pelhřimově zmíněné hodnoty jsou a návrh ÚP je využívá (dostupnost krajského města, společenský život v přehledném
měřítku, které nevylučuje kontakty na bázi příslušnosti k městu a pozitivně ovlivňuje integraci obyvatel, příroda –
rekreační území).
Územní plán Pelhřimov rezervuje jak pozemky pro výstavbu bytových domů, tak rodinného bydlení různého typu a
nákladů. Pamatuje i na požadavky rezidenčního bydlení pro nově vznikající vrstvy obyvatel, u kterých se spojují vysoké
nároky s možností je realizovat. Protože k nim patří lidé nejvyšších příjmových skupin a potenciální úspěšní podnikatelé,
které by si město přálo získat jako investory v pracovní sféře, je pro ně určená nabídka bydlení na místě, které je už dnes
prestižní adresou (J. Kurandové, F. Bílka). Rezidenční bydlení je obvykle vícefunkční a proto lze pro výstavbu počítat
s velkými parcelami. Předpokládá se kumulace funkcí – obytné, pracovní a rekreační.
Široká paleta nabídky s možností volby a výběru představuje jednu z velmi významných sociologických potřeb, která má
velký vliv na pozitivní hodnocení obytné kvality měst. Mnohdy není nabídka ani využívána a ke spokojenosti stačí jen
vědomí, že je v dosahu.
Plochy smíšené obytné městské – zahrnují i plochy příslušných služeb a jiných městotvorných funkcí. Většinou se počítá
se středněpodlažní až nízkopodlažní zástavbou. U ploch smíšených obytných venkovských se počítá s podílem drobné
108
výroby a hospodářského zázemí a budou zásadně nízkopodlažní.
Stará zástavba – panelové domy jsou již postupně revitalizovány a prodlužuje se jejich životnost, v každém případě
kompenzace nevýhod zlepšením vybavenosti a zvýšením úrovně veřejných ploch a prostranství je velmi důležitá. Je
navržena přestavba některých areálů či objektů v území navazujícím na městskou památkovou rezervaci, podrobnosti lze
dořešit až v podrobnější dokumentaci (regulačních plánech nebo územních studiích).
Zvláštní pozornost je nutno věnovat umístění objektů, určených pro speciální bydlení lidí s handicapem – zdravotním
nebo sociálním (jako jsou domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, penziony, domovy na půl cesty, pro matky
s dětmi v tísni, sirotčince, ubytovny pro bezdomovce). Tato zařízení jsou v Pelhřimově vyhovující a územní plán
s plochou pro výstavbu nového objektu nepočítá. Navrženo je rozšíření ubytovny Balkův Mlýn.
Totéž platí o dalších typech těchto zařízení s byty zvláštního určení (oficiální termín podle zákona) především proto, že
mohou být s úspěchem zřízeny ve starším bytovém fondu. Tím se také obvykle ulehčí splnění požadavku snadnější
dostupnosti zařízení, která obyvatelé těchto bytů potřebují. Nejčastěji jsou to služby denních center specializované
pomoci. Dále může snadněji docházet ke styku s ostatními lidmi (někdy stačí jen styk pohledový), čímž se snižuje
pravděpodobnost prohloubení sociální exkluze dané handicapem (jeden z důvodů – zabránit sociální exkluzi podle EU).
7.1.2.5 Rekreace a cestovní ruch
Koncepce řešení rekreace a cestovního ruchu vychází z možností daného území a jeho hodnot civilizačních a přírodních.
Nejvyššími hodnotami města jsou z tohoto pohledu městská památková rezervace, na ni navazující údolí řeky Bělé
s městskými sady a přírodní zázemí města v jeho místních částech včetně zvláště chráněných území. Z hlediska
cestovního ruchu je významná i skutečnost, že je ve městě Museum rekordů. Z hlediska rekreace je pak významný podíl
chalup v jednotlivých místních částech (místní části jsou co do počtu stálých obyvatel malé, většinou pod 50 obyvatel).
Město, poměrně dobře vybavené sportovně rekreačními areály je pak i cílem společenským.
ÚP navrhuje rekreační potenciál města dále podporovat. V rámci organizované turistiky lze více využít i turistické cíle
v okolních obcích a lokalitu Křemešník. K tomu je nutno zajistit dobré dopravní spojení na př. posílením rekreačních
spojů a dle ÚP doplnit síť pěších a cyklistických tras.
ÚP navrhuje realizovat „Zelenou stezku“ kolem Bělé s vazbou na okolní plochy, stezku využívat pro jogging, kolečkové
brusle, doplnit ji např. v prostoru sportovního areálu a v tomto areálu ji ozelenit. Ze „zelené stezky“ vyvést sídelní zeleň
do okrajových částí města a doplnit územní systém ekologické stability.
Navržena je plocha pro individuální rekreaci – zahrádkářskou osadu na jihozápadním okraji města (lokalita 19.). Mimo
město Pelhřimov je navržena v místní části Ostrovec u Houserovky (lokalita 4).
Rekreace na plochách přírodního charakteru je v Pelhřimově navržena v severní části v návaznosti na smíšené obytné
plochy a plochy výroby, které budou touto plochou od sebe izolovány. Další taková plocha je navržena v západní části
Pelhřimova (lokalita 21) a navazuje na obytnou čtvrť, kterou uzavírá a zároveň snižuje negativní vliv plánovaného
obchvatu města na tuto obytnou část.
K rekreaci slouží Děkanská zahrada, Městské sady a okolí rybníka Stráž (přírodní koupání). Pro rekreaci bude sloužit i
navržená plocha u rybníka – přírodního koupaliště v místní části Houserovka, v ÚP je zařazena do ploch tělovýchovy a
sportu OS (lokalita 8). Také motorest ve Služátkách je při silnici I. třídy bude doplněn o plochy pro tělovýchovu a sport.
ÚP navrhuje podpořit rekreační potenciál města i výstavbou dalších ubytovacích kapacit (penziony, hotel).
7.1.2.6 Občanské vybavení, sport (mimo veřejnou vybavenost)
Objekty občanského vybavení (zejména komerčního typu) se nacházejí převážně v historickém jádru města a dále v
sousedství radiál, z historického jádra města vycházejících (městské třídy Pražská, Slovanského bratrství, Průběžná a
Nádražní ulice).
Plochy tělovýchovy a sportu převažují v nivě řeky Bělé.
Řešením územního plánu je sledována podpora rozvoje občanského vybavení ve výše uvedených částech města.
Zejména realizace přeložky silnice I. třídy I/34 západně města bude znamenat zkvalitnění městského prostředí podél
celého jejího současného průtahu městem (úprava parteru Průběžné a Nádražní ulice).
Veřejná občanská vybavenost je popsána v samostatné kapitole - Veřejná infrastruktura.
Tělovýchova a sport
Pelhřimov – sportovní vybavení města je dobré.
Stávající areály:
•
sportovní areál se zimním stadionem, atletickým oválem, fotbalovými hřišti, tenisovými kurty a plaveckými bazény
vč. krytého,
•
areál za Kalvárií s fotbalovým hřištěm s umělým travnatým povrchem,
109
•
tenisové kurty a tenisová hala v Městských sadech
budou zachovány, včetně hřišť u škol. Dále je součástí sportovního vyžití řada menších venkovních hřišť v rámci bytové
zástavby. Pro zimní sporty slouží vrch Křemešník (cca 11 km jihovýchodně od Pelhřimova) - zde funguje sjezdovka o
délce 350 m s umělým osvětlením, umělým zasněžováním a novým vlekem (není součástí řešeného ÚP, ale je ve
vlastnictví Města). Rovněž lze využít lyžařské běžecké trasy – jednak v okolí města (směr Křemešník, Hejlov), ale i na
Křemešníku.
ÚP umožňuje situování menších hřišť pro děti i v rámci bytové zástavby. V rámci městské zeleně pak realizaci Fit
okruhů, in-line stezek apod..
V Pelhřimově je dále navržena územní rezerva pro plochy sportu a tělovýchovy spolu s územní rezervou pro novou
základní školu – ve východní části města v lokalitě nad ulicí Řemenovskou.
Rozšíření sportovních zařízení je navrženo v místní části Houserovka (lokalita 6, lokalita 8 ), Lipice (lokalita 11),
Radětín (lokalita 5), Služátky (lokalita 4), Starý Pelhřimov (lokalita 11) a Vlásenice (lokalita 7).
Houserovka – rozšíření venkovního víceúčelového hřiště, venkovní víceúčelové hřiště + možnost koupání;
Lipice – venkovní fotbalové hřiště;
Radětín - venkovní víceúčelové hřiště;
Služátky – tenisový kurt, víceúčelové hřiště (zázemí motorestu);
Starý Pelhřimov – venkovní víceúčelové hřiště;
Vlásenice – venkovní víceúčelové hřiště.
Ubytování a veřejné stravování
Současný deficit přechodného ubytování navrhuje ÚP snížit výstavbou či rekonstrukcí širší škály zařízení: od kvalitního
hotelového (hotel vyšší kategorie – bývalá Rekrea), ubytování v penzionech, motorestech, až po přenocování ve stanu.
V zástavbě města je možno doplnit malé ubytovací kapacity formou penzionů i v plochách bydlení (omezeno kapacitou).
Provozovny veřejného stravování lze situovat zejména v plochách občanského vybavení komerčního (OM, OK) i
v plochách smíšených obytných (SC, SM, SV). Situace bude ovlivňována trhem.
Obchodní síť
Jak vyplývá ze zadání, ÚP umožňuje kontinuálně sledovat nabídku a poptávku po obchodních zařízeních a službách.
Pokud vzroste poptávka, lze obchodní síť rozšířit. Záměrem je posilovat rozumnou míru koncentrace obchodních služeb
do center různé velikosti. Hierarchie obchodních center může spoluvytvářet rytmus městských prostorů a jejich gradaci.
V některých částech města však došlo výstavbou supermarketů k narušení uličních front (v ulici Pražské, Průběžné a
Nádražní). Jak je výše uvedeno, ÚP navrhuje přestavbu či revitalizaci daných prostor. Nutno prověřit podrobnější
dokumentací.
Předpokládaný vývoj plošného standardu maloobchodní sítě - Pelhřimov a okolní spádující sídla (vztaženo
k potenciálu cca 35 000 nakupujících):
druh zboží
plošný ukazatel (m2)
celkem (m2)
2
2
potravinářské zboží
270 m až 290 m /1000 obyvatel
max. 10 150 m2
2
2
max. 21 000 m2
nepotravinářské zboží
550 m až 600 m /1000 obyvatel
2
2
celkem
820 m až 890 m /1000 obyvatel
max. 31 500 m2
Nevýrobní služby
ÚP Pelhřimov stanovuje podmínky pro situování služeb všeho druhu obecně - situace bude ovlivňována trhem.
Nevýrobní a opravárenská zařízení jsou stabilizovaná. Nevýrobní služby jsou využívány řidčeji, jejich druhovost je
záležitostí trhu. Centrem vyššího občanského vybavení je Jihlava. Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány
do centra města a pro lepší dostupnost případně i do jeho okrajových částí. Drobné řemeslné provozovny a služby budou
většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a
rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí.
V severovýchodní části při vjezdu do města od Humpolce je čerpací stanice pohonných hmot. Dále jsou čerpací stanice
situovány v ulici Pražské (2 lokality), v ulici Nádražní a Za Náspem. Doplnění ČSPH je možné ve vazbě na přeložky
silnic I/19 a I/34 v plochách dopravy.
Město má ve východní části hřbitov o rozloze cca 3,7 ha s obřadní síní. ÚP navrhuje rozšíření plochy hřbitova o cca 2,2
ha (formou lesoparku).
7.1.2.7 Výroba a skladování
Lehký průmysl
Plochy lehké průmyslové výroby a skladování mohou mít negativní vliv za hranicí vlastních pozemků a jsou obvykle
vázány na kamionovou dopravu. Ve městě jsou soustředěny zejména do dvou na sebe navazujících prostorů:
110
•
•
prostor východně a západně ulice Nádražní,
na tento prostor navazující prostor ulice Myslotínské a ulice K Silu.
Oba prostory zůstanou zavlečkovány a budou částečně rozšířeny. V souladu s dosud platným ÚP je pro další
průmyslovou výrobu navržen prostor jižně ulice Skrýšovské, včetně specifické plochy pro fotovoltaickou elektrárnu.
ÚP navrhuje přestavbu průmyslového areálu v ulici Křemešnická (Škrobárny) s posouzením budoucí náplně území při
ulici Wolkerově. Ulice Wolkerova, která tvoří severní hranici areálu by měla být rozšířena a doplněna alejí (jedná se
o hlavní pěší trasu ze středu města ke hřbitovu). Součástí ploch navržených k přestavbě jsou rovněž řadové garáže v této
ulici.
Drobná a řemeslná výroba
Plochy výroby a skladování bez negativních vlivů za hranicí pozemků jsou situovány v různých částech města včetně
jeho místních částí. Plošně nejrozsáhlejší jsou areály v severní části jádrového města Pelhřimova.
ÚP navrhuje rozvoj těchto ploch v jižní části města Pelhřimova směrem na Vokov a Rynárec.
Dále navrhuje ÚP intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro drobnou výrobu
nezemědělskou a výrobní služby.
Zemědělská výroba
ÚP Pelhřimov nepředpokládá neuvážené rozšiřování stávajících zemědělských areálů. Požadavek soukromého
zemědělce (p. Růžičky, Pelhřimov) – rozšíření soukromé farmy U Stráže byl respektován. Plochy zemědělské výroby
budou dále rozšířeny v místní části Vlásenice-Drbohlavy, doplněny v Lipici, Útěchovičkách a místní části Strměchy.
Začlenění stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru do krajiny (zejména objektů, které nectí historicky
vzešlé měřítko zástavby) je možné pouze zlepšit ozeleněním zástavby.
Lesní hospodářství
Převážná většina lesů v území je zařazena do kategorie lesů hospodářských (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb. lesní zákon).
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení jsou zastoupeny jen minimálně (ochranné lesy např. na nepříznivých skalnatých
stanovištích ve svazích údolí Želivky, lesy zvláštního určení roztroušeně na drobných plochách v ochranných pásmech
vodních zdrojů).
Hospodaření v lesích není územím plánem zásadně ovlivněno. Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES)
se pravděpodobně promítne do změny dřevinné skladby některých lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES ve
prospěch geograficky původních dřevin.
Nové plochy lesa jsou navrhovány na výměře 1,39 ha.
7.2 Řešení veřejné infrastruktury – občanské vybavení
7.2.1 Veřejná vybavenost
Návrh rozvojových ploch pro veřejnou a ostatní občanskou vybavenost města Pelhřimova vychází v první řadě
ze schváleného zadání pro zpracování územního plánu města. V některých případech byly jednotlivé návrhy podrobněji
analyzovány z hlediska potřeb obyvatel, lišících se podle věkových a sociálně-ekonomických kategorií uživatelů
občanské vybavenosti (nejen bydlících v Pelhřimově). Přihlíželo se také k poznatkům získaným průzkumy ve městech
stejné kategorie center osídlení – s použitím analogie – a k očekávaným demografickým a sociálně-ekonomickým
změnám ve výhledu, které budou mít odezvu v prostorové struktuře města včetně občanské vybavenosti.
7.2.1.1 Vzdělání a výchova
Mateřské školy
Stávající mateřské školy budou respektovány (5 pracovišť: Pražská 767, Pražská 1665, Komenského, Osvobození, Pod
Náspem, zjištěná kapacita 679 žáků, obsazenost nezjištěna). Kapacita objektů odpovídá stávajícímu počtu obyvatel ve
městě při ukazateli 40 dětí na 1000 obyvatel. Vzhledem k úbytku dětí na 1000 obyvatel není jasná rezerva.
Pro případ nárůstu obyvatel města až na 21 000 obyvatel dle schváleného zadání je v územním plánu navržena plocha
pro výstavbu nové mateřské školy v ulici Řemenovská (na nově navržených pozemcích určených pro výstavbu, zejména
rodinných domků se očekává, že je převážně obsadí mladé rodiny s dětmi, může dojít ke kumulaci ročníků předškolního
věku).
Škola je situována ve východní části města, kde svým umístěním vyhoví požadavku dobré dostupnosti z území východně
ulice Průběžné a případně také uvolní kapacity v lokalitách stávajících mateřských škol v západní části města. Sem pak
budou spádovat děti z kapacitních rozvojových ploch pro bydlení v lokalitách na západním okraji města.
ÚP navrhuje řešit tento objekt univerzálně tak, aby jej bylo možno v případě nepříznivého populačního vývoje nebo
s dozníváním vlny zvýšené porodnosti bez velkých problémů změnit na stacionář pro seniory. Předpokládá se totiž, že
nastanou velké přesuny dnešních ekonomicky aktivních obyvatel do důchodu a rapidně se zvýší poptávka po umístění
111
nesoběstačných seniorů v některém speciálním zařízení s dozorem. Pak bude možné některou z dosavadních školek bez
velkých problémů změnit na stacionář pro seniory (protože provoz těchto zařízení je velmi podobný).
Základní školy
ÚP ponechává všechny stávající objekty k využití pro školství (Komenského 1326 – kapacita 106 žáků, Komenského
1465 – kapacita 650 žáků, Krásovy Domky – kapacita 535 žáků, Pražská – kapacita 640 žáků a Osvobození – kapacita
500 žáků, kapacita celkem 2431 žáků). Kapacita objektů odpovídá stávajícímu počtu obyvatel ve městě při ukazateli 137
dětí na 1000 obyvatel. Dle sdělení vedení škol je obsazenost nižší a stávající zařízení vykazují jistou rezervu. Školy jsou
dostatečně vybaveny vč. družin, tělocvičen a hřišť.
V případě využití plošného rozvojového potenciálu města a nárůstu počtu obyvatel až na 21 000 (kapacita objektů při
ukazateli 137 dětí na 1000 obyvatel by měla být 2877 žáků) je navržena plocha pro novou ZŠ (včetně plochy pro
tělovýchovná a sportovní zařízení) v severovýchodní části města na konci zástavby nad ulicí Řemenovská. Vzhledem
k tomu, že dětí na 1000 obyvatel ubývá a potřeba školy je nejasná, je plocha pouze územní rezervou.
Střední a odborné školy
ÚP respektuje stávající střední a odborné školy (gymnázium, obchodní akademie, střední škola včetně středního
odborného učiliště s internátem, soukromá hotelová škola) a nové objekty nenavrhuje.
Pokud jde o budovy určené pro výuku, je situace středních a odborných škol v Pelhřimově uspokojivá a nebyly vzneseny
žádné požadavky na další výstavbu.
7.2.1.2 Sociální služby
V Městských sadech je nově dokončen domov důchodců. Na Masarykově náměstí je další domov pro seniory. V zadání
ÚP nebyl vznesen požadavek na další novou plochu.
ÚP reaguje na novou zásadu - přesun geriatrické péče a sociálních služeb především do bytu nesoběstačné osoby,
poroste tedy poptávka po stacionářích pro seniory, které plní téměř stejnou funkci jako mateřské školy. Viz řešení
mateřských škol.
Kromě toho je třeba vytipovat několik budov a pozemků využitelných pro situování center sociálních a zdravotnických
služeb, jejichž funkci lze postupně upřesnit. Zásadou umístění je pokud možno integrace do zástavby města, aby se
zabránilo exkluzi klientů s omezeným akčním okruhem.
Poznámka: V intencích zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění se omezují kapacity sociálnězdravotních zařízení, poskytujících i ubytování. Novou zásadou je přesun geriatrické péče a sociálních služeb především
do bytu nesoběstačné osoby a náklady s tím spojené se kompenzují příspěvkem od státu. Praxe ukazuje, že není
dostatečný a v mnoha případech nedovoluje členům rodiny odejít ze zaměstnání. Proto roste a stále poroste poptávka po
stacionářích pro seniory, které plní téměř stejnou funkci jako mateřské školky.
7.2.1.3 Zdravotní služby
Stávající vybavenost a dosavadní praxe ve zdravotnictví je vyhovující, ÚP stávající vybavenost respektuje (areál
Nemocnice Pelhřimov, sídla praktických a zubních lékařů, lékárny), a nenavrhuje nové plochy pro zařízení zdravotních
služeb.
7.2.1.4 Kultura
Jsou respektovány objekty Městského divadla v Solní ulici, kina Vesmír na třídě Legií, muzeí a kulturních zařízení
(centrum města, třída Legií), domu dětí a mládeže.
ÚP umožňuje doplnění kulturních zařízení dle potřeb v rámci ploch smíšených obytných centrálních i v plochách
smíšených obytných městského typu. Doplnění je většinou otázkou řešení na úrovni podrobnější dokumentace.
Doplnění zázemí stávajících zařízení se v ÚP plošně neprojevuje. Využití památkově chráněných objektů v historickém
jádru města a zhodnocení objektů dotvářejících charakter MPR (doplnění objektů občanského vybavení a jejich integrace
do ploch s jiným využitím, např. ploch bydlení, ploch smíšených centrálních) je řešeno platným regulačním plánem
MPR.
7.2.1.5 Veřejná správa a ochrana obyvatelstva
Veřejná správa funguje v Pelhřimově většinou ve vyhovujících prostorách s dobrou dostupností.
Město je centrem všech úřadů obce s rozšířenou působností, je sídlem soudu, finančního úřadu, Policie, Hasičského
záchranného sboru, hygienické stanice, veterinární správy, celní správy, katastrálního a pozemkového úřadu, správy
sociálního zabezpečení, pošty, úřadu práce, charity, bank a peněžních ústavů, pojišťoven, řady zájmových spolků a
organizací. V ÚP beze změny - jsou navrženy podmínky, umožňující v případě potřeby doplnění kapacit (viz kapitola f)
„Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“).
Nová hasičská zbrojnice je navržena v místní části Čakovice.
PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, ÚP PELHŘIMOV - město
112
Číslo
plochy
Funkce
kód
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
Z 12
Z 13
Z 14
Z 15
Z 16
Z 17
Z 18
Z 19
Z 20
Z 21
Z 23
Z 24
Z 25
Z 26
Z 27
Z 28
Z 29
00
Z 30
Z 31
00
Z 34
Z 35
BH
BH
BH
BH
BI
BI
BI
BI
BI
BI
BI
BI
0V.1
BI
BI
BH
BI
RZ
BI
OV
OM
OM
OM
OM
OM
OM
OH
PV
SM
SK
DS
TI
VL
využití
bydlení v byt. domech - Pražské Předměstí
bydlení v BD - za nemocnicí
bydlení v BD - Křemešnická
bydlení v BD - Hodějovická
bydlení v RD - městské Pražské Předměstí I
bydlení v RD - městské Pražské Předměstí II
bydlení v RD - městské Vlásenická
bydlení v RD - městské proluka
bydlení v RD - městské Na Výsluní
bydlení v RD - městské Jiřího Líra
bydlení v RD - městské - u zahrádek
bydlení v RD - městské Polní Dvůr
občanské vybavení
bydleni v RD - Nábřeží rekordů a kuriozit
bydleni v RD - Lesní
bydleni v BD
bydleni v RD - Hodějovická
rekreace - zahrádkářské osady
bydlení v RD - městské
občanské vybav. - veřejná vybav. Řemenovská
občanské vybav. - malá komerční u NS Billa
občanské vybav. - malá komerční Alfatex
občanské vybav. - malá komerční Nádražní
občanské vybav. - malá komerční
občanské vybav. - malá komerční
občanské vybav. - malá komerční
občanské vybav. - rozšíření hřbitova
plochy veřejných prostranství celkem
smíšené obyt. městské sever
smíš. obyt. komerční Humpolecká
dopravní infrastruktura silniční
technická infrastruktura - zařízení na sítích
výroba - lehký průmysl u Agrozetu
Počet RD
(cca)
Počet bytů
(cca)
1BJ/m2 v
pozn.
1BJ/m2 v
pozn.
238
417
251
13
32
24
60
5
20
9
7
32
3
2
14
2
Počet
obyvatel
(cca)
2,7
ob./BJ
642
1125
677
36
86
65
161
13
55
25
19
86
7
5
38
5
Poznámka
pozn. 4
pozn. 5
pozn. 5
pozn. 5
pozn. 1
pozn. 1
pozn. 1
pozn. 1
pozemky 1200m2
pozemky 1500m2
pozemky 1500m2
pozn. 1
pozn. 1
pozn. 1
pozn. 5
pozn. 1
7338
5
14 pozn. 1
mateřská škola
přestavbové území
179
484 pozn. 2
pozn. 3
113
Z 36
Z 37
Z 38
Z 39
Z 40
Z 41
Z 42
Z 43
Z 44
Z 45
Z 46
Z 47
Z 48
Z 49
Z 51
Z 52
Z 53
Z 54
Z 55
Z 56
Z 58
Z 59
Z 60
VL
VL
VL
VD
VD
VD
VD
VD
VD
VX
VZ
OK
OS
VD
OK
BI
OV
OK
SM
VD
VL
VD
VD
výroba
výroba
výroba - lehký průmysl jihovýchod
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - specifická (fotovoltaika)
výroba - zemědělská
občanské vybavení - komerční
občanské vybav.- tělovýchova a sport
výroba - drobná a řemeslná výroba
občanské vybav.-komerční
bydlení v RD - městské
občanské vybavení - veřejná vybav.
občanské vybavení - komerční
smíšené obytné městské sever
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
výroba - drobná a řemeslná výroba
K1
K2
K3
K4
K5
K7
K8
K9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
VV
VV
ZS
NSlprz
NSlprz
NSlprz
NP
NSlpvz
NSlpvz
NSlprz
NSlpvz
NSlpvz
NSlprvz
NSlprz
plochy vodní a vodohospodářské
plochy vodní a vodohospodářské
zahrada
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
kompostárna
1808
810
114
K 16
K 17
K 18
K 19
K 20
K 21
K 22
K 23
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
Celkem
NSlpvz
NSlpvz
ZV
NP
NP
NP
NP
NP
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
zeleň veřejná
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plochy přírodní
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
plocha přestavby
5643
24242
1678
15573
2544
25554
72814
201
1112
3544
pozn. 1 - u ploch bydlení v RD - městské je počítáno na 1BJ/min. 800m2 (cca 34 obyv./ha)
pozn. 2 - u ploch smíšených obytných SM, SV je počítáno 50% ploch na podnikání, na 1BJ/150m2 pozemku, na 1 RD 1000 m2 pozemku
pozn. 3 - návrhové plochy smíšené komerční jsou určeny pro rozšíření podnikání
pozn. 4 - u ploch bydlení v bytových domech 4 NP a více na 1BJ/135m2 pozemku (cca 200 obyv./ha)
pozn. 5 - u ploch bydlení v bytových domech 3 - 4 NP a viladomy na 1BJ/180m2 pozemku (cca 150 obyv./ha)
115
PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, ÚP PELHŘIMOV – místní části
Číslo
plochy
Funkce
kód
využití
Z1
P1
OM
OM
Benátky
občanské vybavení - malá komerční
plocha přestavby
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
BV
BV
BV
NSprz
NP
NSlpvz
Bitětice
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
BV
BV
OV
Čakovice
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
K7
K8
BV
BV
BV
NSlprvz
NSprz
NSpvz
NSlpvz
NSlprvz
Hodějovice
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z4
Z5
Z6
Z8
BV
BV
OS
OS
Houserovka
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybav. - tělových. a sport
občanské vybav. - tělových. a sport
Počet RD (cca)
Počet bytů (cca)
Počet obyvatel
(cca)
1BJ/m2 v pozn.
1BJ/m2 v pozn.
2,7 ob./BJ
Poznámka
8636
9
8
7
24 pozn.1
21 pozn.1
18 pozn.1
6
3
17 pozn.1
7 pozn.1
5
4
1
14 pozn.1
10 pozn.1
3 pozn.1
29
2
78 pozn.1
5 pozn.1
116
K9
NSlpvz
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
K 16
K 17
Chvojnov
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
SV
smíšené obyt. venkovské
VZ
výroba a skladování - zemědělská výroba
ZS
zeleň soukromá a vyhrazená
NSprvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
BV
BV
BV
NSlpvz
NSlpvz
Jelcovy Lhotky
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
K4
K5
K6
BV
BV
BV
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
Lešov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
BV
Lipice
bydlení v RD - venkovské
Z1
Z2
Z3
K4
K5
2
8
21
1
9
2
3
3
1
4
21
58
2
24
5
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
7 pozn.1
2 pozn.2
5
3
1
13 pozn.1
8 pozn.1
3 pozn.1
7
4
11
19 pozn.1
11 pozn.1
31 pozn.1
2
6 pozn.1
117
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
BV
BV
BV
BV
SV
SV
SV
VZ
OS
NSlprvz
NP
NSlpz
NP
NSpz
Z1
K2
Nemojov
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
K5
RI
RI
BV
VV
Ostrovec u Houserovky
individuální rekreace
individuální rekreace
bydlení v RD - venkovské
plochy vodní a vodohospodářské
Z1
Z2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
BV
BV
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
Pejškov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
BV
Pobistrýce
bydlení v RD - venkovské
Z1
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené obyt. venkovské
smíšené obyt. venkovské
smíšené obyt. venkovské
zemědělská výroba
sport rekreace
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
1
6
6
4
4
5
1
2
17
15
12
10
14
2
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.2
pozn.2
pozn.2
8
22 pozn.1
4
10 pozn.1
391
8
4
20 pozn.1
11 pozn.1
4
12 pozn.1
118
Z1
Z3
Z4
Z5
K6
BV
BV
OM
OS
NSlprvz
Radětín
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
občanské vybavení - tělových. a sport. Zařízení
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
K2
K3
K4
K5
K6
BV
NSprvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpvz
NSlpz
Radňov u Rynárce
bydlení v RD - venkovské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
K4
K5
K6
K7
Skrýšov u Pelhřimova
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
NSlprvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NP
plochy přírodní
Z1
Z2
Z3
Z4
K5
BV
BV
OM
OS
NSlpvz
Služátky
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
občanské vybavení - tělových. a sport. Zařízení
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
BV
BV
Starý Pelhřimov
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
7
22
19 pozn.1
59 pozn.1
2
6 pozn.1
7
11
6
14
4
2
8
18
29
15
37
12
6
21
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
12
14
31 pozn.1
38 pozn.1
27
10
73 pozn.1
27 pozn.1
119
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
Z 10
Z 13
Z 14
Z 15
Z 15
K 14
K 15
K 16
K 17
K 19
BV
BV
BV
BV
BV
SV
BH
OM
SV
BV
OS
OS
NSlprz
VV
NSpvz
NSlprz
NSlprvz
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
smíšené obyt. venkovské
bydlení v BD
občanské vybavení - malá komerční zařízení
smíšené obyt. venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - tělovýchova a sport
občanské vybavení - tělovýchova a sport
smíšené plochy nezastavěného území
plochy vodní a vodohospodářské
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
K 20
NL
plochy lesní
Z 00
Z 00
DS
PV
dopravní infrastruktura - silniční
veřejná prostranství
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
K9
K 10
K 11
K 12
BV
BV
OM
VL
BV
VZ
VZ
OM
VZ
NSlprvz
NSlpvz
NSlprvz
NSlprvz
Strměchy
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
výroba a skladování - lehký průmysl
bydlení v RD - venkovské
výroba a skladování - zemědělská výroba
výroba a skladování - zemědělská výroba
občanské vybavení - malá komerční zařízení
výroba a skladování - zemědělská výroba
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
15
11
8
2
10
12
42
9
8
41
31
21
5
28
32
114
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.2
pozn.5
24 pozn.2
21 pozn.1
2253
122002
12382
2
5
5 pozn.1
13 pozn.1
10
28 pozn.1
120
K 13
K 14
K 15
K 16
NSlpvz
NP
NSlpvz
NSlpvz
smíšené plochy nezastavěného území
plochy přírodní
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
K9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
Vlásenice u Pelhřimova
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
BV
bydlení v RD - venkovské
OS
občanské vybav. - tělovýchova a sport
VZ
výroba a skladování - zemědělská výroba
NSprz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpz
smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
NSprvz smíšené plochy nezastavěného území
NSlpvz smíšené plochy nezastavěného území
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z7
BV
BV
BV
BV
BV
VZ
Vlásenice - Drbohlavy
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
výroba a skladování - zemědělská výroba
Z2
Z3
K4
BV
BV
VV
Janovice u Houserovky
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
plochy vodní a vodohospodářské
Z1
Z2
Z3
BV
BV
BV
Myslotín
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
6
2
13
2
2
6
16
6
36
5
7
17
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
6
3
5
6
6
16
9
14
15
17
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
pozn.1
7
1
18 pozn.1
3 pozn.1
4609
4
3
3
10 pozn.1
7 pozn.1
7 pozn.1
121
Z4
Z5
Z7
Z8
Z9
K 10
K 11
K 12
K 13
K 14
K 15
K 16
BV
BV
BV
OM
DS
NSpz
NSprz
NSprz
NSprz
NSprvz
NSlprz
NSlpvz
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
bydlení v RD - venkovské
občanské vybavení - malá komerční zařízení
dopravní infrastruktura - silniční
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
smíšené plochy nezastavěného území
Z 00
DS
dopravní infrastruktura - silniční
Celkem
5
10
13
14 pozn.1
26 pozn.1
36 pozn.1
1412
194329
550
42
1 591
pozn. 1 - u bydlení v RD - venkovské na BJ/min. 1200m2 (23 obyv./ha)
pozn. 2 - u ploch smíšených obytných SV je počítáno 50% ploch na podnikání, na 1BJ/150m2 pozemku, na 1 RD 1000 m2 pozemku
pozn. 5 - u ploch bydlení v bytových domech 3 - 4 NP a viladomy na 1BJ/180m2 pozemku (cca 150 obyv./ha)
122
7.3 Řešení veřejné infrastruktury - dopravní řešení
7.3.1 Pozemní komunikace
7.3.1.1 Silnice
Soupis silnic
Řešeným území správního území města Pelhřimov procházejí následující silnice:
Silnice I. třídy:
I/19
Plzeň – Tábor – Pelhřimov – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Sebranice
I/34
České Budějovice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod – Svitavy
Silnice II. třídy:
II/112
Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava
II/602
Pelhřimov – Jihlava – Brno
Silnice III.třídy:
III/01931 Pejškov – průjezdná
III/01932 Lipice – Bitětice
III/01935 Pelhřimov – Řemenov – Chválov
III/01938 Strměchy – Žirov
III/01939 Střítež – spojovací
III/11242 Čakovice – průjezdná
III/11243 Hodějovice – spojovací
III/11244 Pavlov – Nemojov – Letny
III/11245 Radňov – průjezdná
III/11246 Lešov – průjezdná
III/11250 Rynárec – Vlásenice – Drbohlavy
III/11252 Pelhřimov – Libkova Voda – Častrov
III/11255 Rynárec – Janovice – Veselá
III/11256 Dobrá Voda – spojovací
III/11257 Benátky – průjezdná
III/11258 Dobrá Voda – Janovice
III/12925 Krasíkovice – Svépravice – Sedlice
III/12926 Radětín – průjezdná
III/1333 Pelhřimov – Putimov – Nový Rychnov
III/01930 Částkovice – průjezdná
III/03414 Pelhřimov – Proseč-Obořiště
III/03415 Služátky – Chvojnov – Rybníček
Velmi frekventovaná silnice I/34 prochází v současné době středem města, kde peážuje se silnicí II/112, a má negativní
vliv na životní prostředí jak z hlediska exhalací a hluku, tak i z hlediska bezpečnosti provozu. Navrhována je její
přeložka v poloze západního obchvatu města, opět s peáží silnice II/112.
Návrhy na řešení silniční sítě v rámci kraje a ČR
Platnou vyšší územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR).
V této ÚPD je navrhována přeložka silnice I/34 v úseku od Božejova po silnici I/19 na severozápadním okraji
Pelhřimova.
Dále je zde navrhována přeložka silnice I/19 jako severní obchvat Starého Pelhřimova.
Poloha těchto přeložek je ve vyšším stadiu projekční přípravy a je do návrhu ÚP zapracována podle této dokumentace.
Návrh změn ve skeletu silniční sítě v řešeném území, úpravy silnic a jejich zatřídění a kategorizace
Koncepce rozvoje silniční a dálniční sítě v ČR byla schválena usnesením vlády č. 741 z 21. 7. 1999. Preferována je
výstavba dálnic a rychlostních komunikací, u silnic je plánováno pouze jejich postupné zlepšování výstavbou dílčích
přeložek, odstraňováním dopravně závadných míst a výstavbou obchvatů měst. V intencích těchto zásad jsou navrženy
úpravy na silniční síti.
Úpravy na silnicích I. a II. třídy
Silnice I/34 je nejvýznamnější dopravní osou v severojižním směru v řešeném území se silnou tranzitní dopravou.
V současném stavu protíná k.ú. Myslotín, Pelhřimov a Služátky u Pelhřimova ve směru severovýchod – jihozápad.
Silnice slouží jako přivaděč na dálnici D1 exit Humpolec (cca 15 km od Pelhřimova).
V ÚP je navržena její přeložka do polohy západní tangenty města Pelhřimova.
123
Do řešeného území vstupuje nová trasa této silnice západně od místní části Myslotín a napojuje se na silnici I/19 západně
od Pelhřimova.
Silnice má být upravena v kategorii S 11,5/70.
Vyřazený úsek státní silnice I/19 bude převeden do místních komunikací jako komunikace nadmístního významu nebo
do silniční sítě jako silnice III. třídy. V úseku k.ú. Myslotín po novou trasu silnice II/112 nese vyřazená trasa silnice
I/19 pracovní označení xxx1, v trase průtahu městem Pelhřimovem nese pracovní označení xxx2.
Silnice I/19 v současném stavu protíná k.ú. Pelhřimov, Starý Pelhřimov a Pejškov ve směru východ – západ a prochází
zastavěným územím Starého Pelhřimova. Silnice slouží jako přivaděč na dálnici D1-exit Humpolec.
Silnice I/19 v současném stavu protíná k.ú. Pelhřimov, Starý Pelhřimov a Pejškov ve směru východ – západ a prochází
zastavěným územím Starého Pelhřimova.
V návrhu ÚP je překládána mimo zastavěné území místní části Starý Pelhřimov do polohy severního obchvatu,
vycházejícího z křižovatky této silnice se silnicí I/34, která je řešena formou okružní křižovatky se zapojením silnice
II/112. Návrh trasy je převzat z podrobnější projektové dokumentace na úpravu této silnice.
Vyřazený úsek silnice I/19 bude převeden do místních komunikací.
Silnice má být upravena v kategorii S 11,5/70.
Silnice II/112 protíná v současném stavu k.ú. Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Čakovice u Pelhřimova a Hodějovice ve
směru sever – jih.
V návrhu ÚP doznává změn v trasování v souvislosti s přeložkou silnice I/34, na kterou se na jihu Pelhřimova
napojovala a s níž peážovala v průtahu městem. I v novém návrhu využívá nové trasy silnice I/34 jako peážního úseku.
Upravuje se tady její napojení na tento obchvat na jižním okraji města. Zároveň se také překládá její trasa z východní
strany železniční trasy na stranu západní průchodem přes průmyslovou oblast. Na svoji trasu se napojuje až v obci
Rynárec. Trasa této silnice koresponduje na jižním okraji k.ú. Pelhřimov s trasou dle územního plánu Rynárec.
Vyřazený úsek silnice v souběhu s železniční tratí se přeřazuje do místních komunikací.
Silnice má být mimo zastavěné území upravena v úseku Pelhřimov – severní hranice k.ú.v kategorii S 9,5/70, v úseku
Pelhřimov-jižní hranice k.ú. v kategorii S 7,5/60.
Silnice II/602 v současném stavu protíná k.ú. Pelhřimov a Strměchy ve směru východ – západ a navazuje na silnici I/34
v průtahu městem.
V souladu se ZÚR kraje Vysočina a ÚP Olešná je navrhována její přeložka do nového napojení na silnici I/34 v trase
vedoucí po k.ú. Olešná. V návrhu ÚP tedy zůstává tato silnice pouze na k.ú. Strměchy.
Silnice má být mimo zastavěné území upravena v kategorii S 9,5/70.
Vyřazený úsek silnice II/602 je v návrhu ÚP Pelhřimov převáděn do komunikací nadmístního významu nebo místních
komunikací (dle následných jednání) pod označením xxx3.
Úpravy na stávajících silnicích III. třídy
Většina silnic III. třídy zůstává beze změn s možností lokálních úprav v rámci současných ploch dopravy. Jediná úprava
je navrhována na k.ú. Nemojov, kde silnice s výraznou zátěží nákladních vozidel prochází stísněnými poměry zastavěné
části sídla. Ostatní úpravy jsou charakteru administrativního.
Silnice III/03414 je navrhována v úseku od centra Pelhřimova po přeložku silnice I/34 (západní obchvat) na převedení
do sítě místních komunikací města Pelhřimova. Zbývající úsek na k.ú. Pelhřimov i na k.ú. Vlásenice u Pelhřimova
zůstává trasově nezměněn.
Silnice III. třídy mají být mimo zastavěné území upraveny v kategorii S 7,5/60 (50).
V nezastavěném území by měly být silnice upravovány ve smyslu ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic".
Silnice III/11244 má navrženu jako územní rezervu přeložku ve formě jihozápadního obchvatu Nemojova pro ochranu
této místní části před dopravou z lomu.
Návrh funkčního zatřídění silnic v zastavěném území
Průtahy silnic II. a III. třídy a komunikace nadmístního významu budou ve funkční skupině C.
Šířka jízdních pruhů u silnic II. třídy by měla být 3,0 m a vodící proužky 0,5 m (v návaznosti na extravilánové
uspořádání v kategorii S 7,5 s šířkou jízdních pruhů 3,0 m, vodícím proužkem 0,25 cm a zpevněnou krajnicí 0,50 m).
Základní typ s oboustranným chodníkem bez parkovacích pruhů je tedy MS2/11/8/50, případně s jednostranným
chodníkem pak MS2 9/8/50.
U silnic III. třídy a komunikací nadmístního významu by měly být šířky jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25
m s jednostranným chodníkem (typ MO2 9/7/50). Akceptovat lze ve zvláště stísněných poměrech tyto šířky i bez
vodících proužků (typ MO2 8,5/6,5/30).
124
Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně
plánovací dokumentaci (regulačních plánech) nebo v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií ap. v rámci
ploch dopravy nebo veřejných prostranství dle tohoto územního plánu.
7.3.1.2 Místní komunikace
Návrh ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Dále navrhuje některé nové místní
komunikace v souvislosti s rozvojem zástavby pro zpřístupnění nových funkčních ploch nebo pro snížení zátěže stávající
i navrhované obytné zástavby. Některé z nich mají větší dopravní význam a jsou proto zařazeny ve funkční skupině C.
Jde především o komunikace, po kterých je vedena autobusová doprava a pak komunikace, které tvoří kostru dopravní
obsluhy s větší frekvencí vozidel.
V síti místních komunikací v Pelhřimově jsou následující úpravy:
- navržena je nová místní komunikace jako západní tangenta vedoucí z křižovatky silnic I/19 x I/34 x II/112 podél
současně zastavěného území přes zahrádkářskou kolonii s mimoúrovňovým křížením železniční trati k průmyslovým
plochám jižně od železniční trati s napojením na ulici Za náspem s propojením ve stávající trase místní komunikace
na ulici Myslotínskou (trasa silnice II/112).
- navrženo je nové propojení Starého Pelhřimova s Pelhřimovem v trase vedoucí z jihovýchodního okraje Starého
Pelhřimova na ulici F. Bílka.
- navrženo je propojení ulice Křemešnické s ulicí Skrýšovskou v trase stávající účelové komunikace a ulice Smrkové
jako urbanizační osy tohoto území
- navrženo je nové propojení ulice Za náspem na ulici Nádražní a na ulici Požárnickou s mimoúrovňovým křížením
železniční trati (silniční nadjezdy)
- propojení třídy Legií od kaple P. Marie Bolestné s ulici Říčanského a novou ulicí Nádražní
V místních částech žádné jsou významnější úpravy navrhovány pouze ve Starém Pelhřimově. V ostatních místních
částech to jsou pouze drobné úpravy v souvislosti s napojením nových návrhových ploch.
Ve funkční skupině C jsou navrhovány páteřní komunikace v návrhových plochách bydlení a dále některé komunikace
v rozvojových plochách, zejména průmyslových nebo smíšených.
Do místních komunikací funkční skupiny C jsou převáděny úseky vyřazených silnic II. a III. třídy.
Ostatní místní komunikace v plochách bydlení jsou ve funkční skupině D1.
Podrobnější projektovou dokumentací je třeba řešit místní komunikace a dopravní plochy včetně řešení autobusových
zastávek.
Komunikace zařazené ve funkční skupině C jsou graficky označeny ve výkrese Dopravní řešení.
Ostatní místní komunikace s výjimkou vyznačených pěších a cyklistických stezek jsou ve funkční skupině D1.
7.3.1.3 Účelové komunikace
Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území většinou stabilizovány. Zakresleny jsou
ve výkrese Doprava. V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a
pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obec povede
jejich přehled v obvodu své územní působnosti. V návaznosti na případné navrácení pozemků vlastníkům k soukromému
užívání bude nutno v rámci komplexních pozemkových úprav stávající síť polních cest upravit a doplnit trasami nových
cest.
7.3.2 Železniční tratě
Soupis tratí
Řešeným územím prochází trať číslo
224
Horní Cerekev – Obrataň – Tábor.
Jedná se o jednokolejnou neelektrifikovaná trať. Zařazena je do celostátní železniční sítě, provozována je na ní ale pouze
doprava regionální.
V řešeném území na ní leží železniční stanice Pelhřimov a zastávka Vlásenice. Úpravy těchto zařízení v úrovni
územního plánu nejsou navrhovány. Úpravy jsou možné v rámci ploch železniční dopravy jak na železniční stanici
Pelhřimov, tak i na zastávce Vlásenice.
Rovněž vlastní železniční trať nedoznává v návrhu ÚP změn, které by vyžadovaly změnu funkčních ploch.
Obecný požadavek na odstraňování úrovňových železničních přejezdů zejména na frekventovaných a méně přehledných
kříženích jsou v rámci návrhu ÚP navrhovány následující úpravy:
• přeložka silnice II/112 je navrhována tak, aby nekřížila železniční trať;
• průmyslová zóna při ulici Nad náspem je navržena s novým napojením silničními nadjezdy;
• nové komunikace křížící železniční trať jsou navrhovány mimoúrovňové.
125
Ostatní stávající úrovňové přejezdy na k.ú. Pelhřimov zůstávají zachovány.
Úrovňový přejezd v místní části Vlásenice na málo frekventované silnici III/03414 je rovněž zachován.
Vlečkový systém
Vlečkový systém pro napojení průmyslových zón zůstává v návrhu ÚP zachován. Nové vlečky nejsou navrhovány.
7.3.3 Obsluha území hromadnou dopravou osob
Standardy dopravní obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou (VHD) definuje „Metodika k zadání studie
dopravní obslužnosti“ vydaná Ministerstvem dopravy a spojů ČR (03/1999).
V současné době je trendem v ČR řešení dopravní obslužnosti sídel integrovaným dopravním systémem (IDS) veřejné
hromadné dopravy osob. Jeho páteří je obecně kolejové doprava. Autobusová doprava vytváří napájecí systém k páteřní
dopravě kolejové. Vzhledem ke konfiguraci železniční sítě s trasováním železniční tratě č. 244 zůstane i ve výhledu
významnější doprava autobusová.
Pardubický kraj pro dopravní obslužnost na svém území teprve IDS připravuje. Územní plán reaguje na přípravu IDS
tím, že železniční stanici Pelhřimov staví do pozice základního přestupního uzlu IDS s návazností na městskou i
regionální autobusovou dopravu.
Železniční doprava
Železniční doprava by měla získat na atraktivnosti shora uvedenými úpravami tratí s jejich vedením do stanice
Pelhřimov a úpravou zastávek.
Autobusová doprava
Základní změnu v řešení autobusové dopravy by mělo přinést zavedení IDS s pravidelnou taktovou dopravou a
případnou optimalizací (vzájemnou spoluprací) linek městské a regionální dopravy se společnými trasami linek i
shodnými zastávkami v zastavěném území města.
Provoz městské hromadné dopravy je zajišťován čtyřmi autobusovými linkami. Vedení linek MHD není obsahem řešení
územního plánu. Komunikační síť ale umožňuje optimalizaci poloh zastávek bez jejich přesnější specifikace.
Rovněž je třeba optimalizovat uspořádání autobusového terminálu tak, aby linky regionální i městské jedoucí po shodné
trase měli jednotnou nástupní hranu (zastávku).
Rovněž stavební uspořádání zastávek povětšině nevyhovují současné legislativě pro přístup osobám se sníženou
schopností pohybu a orientace. Rovněž vybavení zastávek není jednotné a v mnoha případech chybí přístřešky. Tyto
úpravy je třeba řešit samostatnou projektovou dokumentací.
Pokrytí území hromadnou dopravou na území vlastního Pelhřimova s respektováním současných poloh zastávek je
znázorněno ve výkrese Dopravní řešení izochronami docházkové doby 10 min pro linkové autobusy městské dopravy i
pro autobusy regionální dopravy, což odpovídá hypotetické vzdálenosti 400 m. Většina současných i rozvojových ploch
je takto úspěšně pokryta.
7.3.4 Doprava v klidu
Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a upraveno
pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány garáže v obytných objektech či na jejich
pozemcích, řadové garáže a veřejné parkovací plochy, dále pak účelová parkoviště obchodních domů, výrobních
podniků a podniků služeb.
Problém s dopravou v klidu je především ve vlastním městě Pelhřimově. V místních částech, které mají povětšině
charakter venkovských sídel, je problematika řešitelná v rámci vlastních nemovitostí a v rámci veřejných prostranství
bez bližších specifikací v ÚP.
Parkovací možnosti zejména v okrajových částech Pelhřimova a v místních částech jako sídel venkovského typu jsou s
ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných dopravních předpisů by je bylo třeba kvalifikovat jako
nedostatečné (při parkování regule vyhlášky je obtížné respektovat), s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci
dopravy je však lze akceptovat, resp. lze vytvořit podmínky pro parkování mimo vlastní vozovku. Za nevhodné je však
třeba považovat parkování na silnicích III. třídy v průtazích sídly, kde nelze zřídit parkovací či odstavné pruhy.
Osobní automobily je možno v některých částech obce odstavovat i na plochách přiléhajících k místním komunikacím
nebo průtahům silnic.
Rozbor současného stavu včetně nároků na doplnění parkovacích a odstavných stání v Pelhřimově dle podkladů
pořizovatele lze sumarizovat následovně:
Současný stav
Bilance odstavných stání a parkování vozidel
V současné době je na veřejných parkovištích v majetku města v Pelhřimově k dispozici cca 2 090 míst (z toho
v centrální zóně cca 560 míst), dalších cca 110 míst je v ulicích a na jednotlivých nebo minimálních parkovacích
plochách. Účelová parkoviště u obchodních zařízení, případně u výrobních podniků, nabízejí cca 1 160 míst. Počet
126
obyvatel je cca 15 000, čemuž při stupni automobilizace 1:2,5 odpovídá potřeba cca 6 000 parkovacích a odstavných
míst (parkoviště a garáže) pro osobní vozidla residentů.
Potřeba míst na odstavení vychází z počtu osobních aut ve městě, nabídky veřejných parkovišť a možností částečného
využití účelových parkovišť (částečného využití parkovišť obchodních řetězců a jiných účelových odstavných ploch).
Bilance současného stavu v k.ú. Pelhřimov je v následující tabulce.
Odstavná stání:
stav
potřeba
individuální
garáže
řadové garáže
parkovací
místa městská
parkovací
místa účelová
odstavná stání
deficit reduk.
1 400
1 350
2 200
1 160
6 000
550
Parkování vozidel:
pro zaměstnance podniků
pro občanskou vybavenost – komerci
pro autobusové nádraží (PaR)
pro železniční nádraží (PaR)
na vlastních pozemcích
na vlastních pozemcích a na veřejných parkovištích
20 míst
na vlastním pozemku (20)
Největší parkoviště jsou graficky vyznačena ve výkresu dopravy. Celkem je ve městě cca 3 255 parkovacích stání na
parkovištích a cca 100 stání v ulicích a na jednotlivých nebo minimálních parkovištích.
K osobním automobilům residentů je třeba připočíst cca 100 dodávkových automobilů komerční sféry. Deficit
v odstavování a parkování vozidel tedy bude ve výhledovém období pro stávající zástavbu činit cca 650 parkovacích a
odstavných míst.
Návrh
V návrhovém období bude třeba doplnit cca 650 míst pro vyrovnání deficitu současného stavu v nabídce odstavných
stání.
Problém je v návrhu řešen tak, že jsou navrhovány vícepodlažní parkovací domy. Lokalizovány jsou následovně:
- pro potřeby centrální zóny města je navrhován parkovací dům o kapacitě cca 150 – 200 míst (dle prověření
podrobnější dokumentací) jihovýchodně od centra v přestavbovém území mezi ulicemi U splavu a Průběžné
-
dále je navržena nové halová garáž (parkoviště) v přestavbovém území u ulice Křemešnické – cca 200 míst
pro potřeby residentů v ostatních částech města jsou navrženy k přestavbě na halové garáže plochy současných
řadových garáží, kde lze dosáhnout celkového navýšení kapacity o cca 250 odstavných stání
navrhována je přestavba parkoviště v průmyslové zóně severně od nádraží ČD na halové garáže (parkoviště) o
kapacitě cca 250 míst místo současných 150 míst, tj. navýšení cca 100 míst
navrženo je rovněž zvýšení kapacity nově navrhovaných garáží v návrhových plochách bydlení v bytových domech
o cca 115 míst (v ploše Z1 o 50 míst, v ploše Z2 o 30 míst a v ploše Z3 o 35 míst)
další nabídka může být rovněž řešena návrhem parkovacích a odstavných stání na plochách veřejných prostranství
Takto navrhované plochy pro parkování a odstavování vozidel mají kapacitu cca 800 míst, tj. přesahují o cca 150 míst
vypočítaný deficit a zaručují jistou rezervu a vyrovnání nerovnoměrností v poptávce po odstavných plochách.
Případné zvýšené nároky na parkování ve výrobních závodech stávajících i nároky v na plochách návrhových budou
řešeny v rámci těchto areálů, tedy ve funkčních plochách výroby.
Nároky nových ploch výroby i nároky na parkování a odstavování vozidel pro navrhované plochy bydlení budou řešeny
v rámci těchto funkčních ploch. Objekty bytových domů budou mít řešeny garáže pro min 60 % obyvatel v objektech
těchto domů, zbytek pak v rámci přilehlých veřejných ploch.
Potřebu odstavných míst v navrhovaných plochách bydlení v bytových domech udává následující tabulka:
Číslo
plochy
Z1
Z2
Z3
Z4
kód
BH
BH
BH
BH
Funkce
Počet
bytů
(cca)
využití
bydlení v BD - Pražské Předměstí
bydlení v BD - za nemocnicí
bydlení v BD - Křemešnická
bydlení v BD - Hodějovická
1BJ/m2
238
417
251
13
Počet
obyvatel
(cca)
2,7
ob./BJ
642
1125
677
36
potřeba odstavných míst
celkem
257
450
271
14
v BD
154
270
163
9
mimo
BD
103
180
108
6
127
Ve výkrese dopravního řešení jsou nároky na kapacity odstavných míst v bytových domech (případně samostatných
garážových objektech) vyznačeny počtem míst včetně rezervy pro pokrytí potřeb sousedních území.
Plochy bydlení individuálního budou řešeny tak, že každý rodinný dům bude mít 1 - 2 garáže nebo odstavná stání.
Deficit parkovacích míst pro občanskou vybavenost je řešen návrhem parkovacích a odstavných stání na plochách
veřejných prostranství nebo návrhem parkovacích objektů. Navrhované objekty občanské vybavenosti řeší odstavování
vozidel dle regulativů ÚP.
Deficit parkovacích míst pro rezidenty je rovněž řešen návrhem parkovacích objektů nebo parkovacích a odstavných
stání na plochách veřejných prostranství.
Ve stávajících zástavbě jsou navrhovány tyto objekty jako vícepodlažní garáže. Významné plochy pro parkování a
odstavování vozidel stávající i návrhové jsou zakresleny ve výkrese dopravního řešení. Významné kapacitní stavby jsou
obsaženy také ve výkrese veřejně prospěšných staveb.
Nově navrhované objekty pro bydlení mají odstavování vozidel řešeno v rámci vlastních objektů nebo ploch
bydlení.Garážování je v navrhované zástavbě uvažováno na vlastních pozemcích, v objektech RD nebo ve dvorních
traktech, ve vesnických sídlech ve dvorech a hospodářských objektech statků.
7.3.5 Pěší doprava
Pěší doprava je v Pelhřimově vedena především v přidruženém dopravním prostoru místních komunikací,
zejména průtahů silnic II. a III. třídy a na místních komunikacích funkční skupiny C. Dále pak na místních komunikacích
se smíšeným provozem funkční skupiny D1.
Samostatné pěší trasy jsou v současném stavu většinou komunikace funkční skupiny D2 v centrální části města i v jeho
místních částech.
V územním plánu jsou navrhované nové pěší trasy pro spojení centra Pelhřimova se Starým Pelhřimovem, dále pro
spojení průmyslové zóny u nádraží (podchod pod tratí) a pro zpřístupnění některých nových návrhových ploch.
Dále jsou v grafické části vyznačeny důležitá stávající i navržená pěší propojení.
Pro pěší provoz je možno využívat veřejných prostranství i dopravních ploch ve smyslu regulativů tohoto ÚP.
Část navrhovaných i stávajících tras pro pěší lze využívat i pro cyklistickou dopravu (komunikace funkční skupiny D2).
Ve většině místních částí jako sídel s poměrně malým počtem obyvatel a malou zátěží na průtahu silnic jsou tyto průtahy
silnic III. třídy bez přidruženého dopravního prostoru, tedy i bez chodníků. V souladu s ČSN 73 6110 je ve zvlášť
odůvodněných případech toto uspořádání možné. Provoz všech účastníků provozu je zde ve společném prostoru místní
komunikace s tím, že chodci se pohybují vlevo v souladu se zvláštním předpisem. V odůvodněných případech se
doporučuje omezení nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h.
Na navrhované přeložce silnice II/112 jsou navrhovány oboustranné chodníky o min. šířce 1,5 až 2,0 m v přidruženém
dopravním prostoru.
Vzhledem k malé hustotě osídlení, poměrně malé frekvenci jak vozidel tak pěších a nedostatečné šíři dopravního
prostoru v sousedství soukromých parcel je v okrajových částech města a v jeho místních částech i na průtazích silnic a
na místních komunikacích navrhován smíšený provoz chodců a automobilové dopravy. Chodci si zde při pohybu na
silnici mají počínat v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V takových případech je nutné tyto kolize chodců
s automobilovou dopravou řešit dopravně-organizačními nebo technickými opatřeními s prvky ochrany chodce a tak
zvyšovat bezpečnost silničního i pěšího provozu.
Obecně lze komunikace pro pěší zřizovat ve všech plochách veřejných prostranství.
7.3.6 Cyklistická doprava
Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a
rekreační.
Řešeným území procházejí následující značené cyklotrasy, evidované Klubem českých turistů a lyžařů:
5129 Jezdovice – Nový Rychnov – Putimov - Pelhřimov
1219 Pacov – Nová Cerkev – Vlásenice – Pelhřimov
1223 Kletečná – Krasíkovice - Pelhřimov
Všechny tři cyklotrasy se stýkají na Masarykově náměstí v centru Pelhřimova.
Tyto cyklotrasy jsou doplněny dalšími lokálními cyklotrasami.
V současné době jsou některé úseky cyklotras vedeny po frekventovaných silnicích I. a II. třídy. Tento problém je
v návrhu ÚP odstraněn změnami tras průtahů silnic a cyklotrasy se tak dostávají na silnice III. tříd nebo na místní
komunikace.
I když současnou síť cyklotras lze považovat za dostačující, je navrhována nová cyklotrasa ve formě cyklostezky, resp.
komunikace funkční skupiny D2 jako smíšené pro provoz cyklistů a chodců, pro spojení Pelhřimova se Starým
Pelhřimovem.
128
Pro cyklistickou dopravu v zastavěném území je zapotřebí vytvářet podmínky zřizováním samostatných cyklistických
pruhů nebo jinými organizačními opatřeními v rámci stávajících ploch komunikací nebo ploch veřejných prostranství.
To ale není předmětem územního plánu.
V souběhu s průtahem silnice II. třídy je pro vedení cyklistické dopravy vyhrazen prostor v rámci hlavního nebo
vedlejšího dopravního prostoru komunikace.
Dostupnost místních částí cyklistickou dopravou je povětšině řešena bez samostatných cyklostezek nebo vyhrazených
pruhů pro cyklisty. Vzhledem k malé frekvenci jak vozidel tak cyklistů a nedostatečné šíři dopravního prostoru
v sousedství soukromých parcel je možný smíšený provoz cyklistů a automobilové dopravy. Cyklisté si zde mají počínat
v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Pro vedení cyklistické dopravy jsou vhodné i mnohé další komunikace pro pěší (komunikace funkční skupiny D2), které
jsou zakresleny ve výkrese dopravního řešení (č. 3).
Pro případné doplnění systému cyklotras trasami cykloturistickými nebo lokálními dopravními není třeba v rámci ÚP
navrhovat žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající místní a účelové komunikace,
resp. veřejná prostranství.
7.3.7 Letecká doprava
V areálu nemocnice se nachází heliport s ochranným pásmem o poloměru 44m, východní část řešeného území je
zasažena ochranným pásmem letového koridoru.
7.3.8 Doprovodná zařízení pro silniční dopravu
V Pelhřimově je 5 čerpacích stanic benzínu a nafty a 1 stanice LPG, mimo dalších v areálech podniků.
Většinou jsou situovány při stávajících silnicích. Po vybudování obchvatů ztratí částečně na atraktivitě.
Nové ČSPH mohou být zřízeny na dopravních plochách u přeložek těchto silnic, jak stanovují regulační podmínky ÚP.
Jejich umístění je ale podmíněno podnikatelskými záměry a nelze je v rámci územního plánu předurčit.
7.3.9 Ochranná pásma
Silniční ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zákona č. 13/1997 Sb.
o pozemních komunikacích v platném znění . Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými
plochami vedenými do výšky 50 m; pro silnice I. třídy ve vzdálenosti 50 m a pro silnice II. a III. třídy ve vzdálenosti
15 m oboustranně od osy vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního pásu).
Pro místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních
nemovitostí) je silniční ochranné pásmo rovněž 15 m oboustranně od osy vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního
pásu) mimo zastavěné území obce.
Ochranné pásmo železniční dráhy je 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně 30 m od obvodu dráhy; ochranné pásmo
železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje.
7.3.10 Hluk z pozemní dopravy
Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční i doprava železniční.
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A)
a korekcí přihlížejícím k místním podmínkám a denní době v závislosti na způsobu (funkci) vyžití území.
Hluk ze silniční dopravy
Výpočet byl proveden dle novely metodiky Pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005 a posouzen dle NV č.
148/2006, přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2030 pro odrazivý terén v průjezdném úseku obytnou
zástavbou.
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných
venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 6 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.:
korekce dB
hluk v okolí
hlavních
pozemních
komunikací 1)
stará hluková
zátěž z
pozemních
komunikací 2)
0
+ 5
+ 15
+5
+ 10
+ 20
hluk z dopravy na
veřejných
komunikacích
způsob využití území
chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní
a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní
chráněné venkovní prostory ostatních staveb
a chráněné ostatní venkovní prostory
pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB
129
1)
hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., což odpovídá funkční skupině
A a B dle ČSN 736110
2)
stará hluková zátěž je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. v rámci přílohy č.1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.
Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005. Uvedeny jsou
v následující tabulce.
Silnice
I/19
I/34
II/112
II/602
III/03414
III/1333
Číslo
sčítacího Úsek silnice – zač. úseku
bodu
Konec úseku
2-0920
2-0929
2-1090
2-1091
2-1093
2-1081
2-1080
2-1070
2-2860
2-2851
2-2850
2-0940
2-0941
2-0944
2-0943
mimoúr. kříž.se 112
zaús. do 34
Pelhřimov - z.z.
vyús. 112
zaús. 602
Pelhřimov - k.z.
zaús. 19
vyús. 03416
zaús. do MK
Pelhřimov - k.z.
Nová Buková - z.z.
Pelhřimov - z.z.
zaús. do I/34
x s MK
Pelhřimov - k.z.
zaús. 12917
mimoúr. kříž.se 112
vyús. 03410
Pelhřimov - z.z.
vyús. 112
zaús. 602
Pelhřimov - k.z.
zaús. 19
vyús. II/129
vyús. z I/34
Pelhřimov - k.z.
zaús. II/347
Pelhřimov - z.z.
poč. 03414 v Pelhřimově
vyús. ze 34
T
O
M
S
3130
2104
2140
2140
6450
2681
2681
4258
514
1324
1324
735
893
89
256
6779
4241
4261
4261
16823
7123
7123
9115
2736
1816
1816
2511
3880
928
1118
38
30
40
40
107
54
54
54
16
10
10
27
41
11
11
9947
6375
6441
6441
23380
9858
9858
13427
3266
3150
3150
3273
4814
1028
1385
V souvislosti s vybudováním přeložek silnic I. a II. třídy dojde ke změnám intenzit na celé komunikační síti. Hodnoty
zátěží lze získat pouze matematickým modelováním dopravy, což není obsahem tohoto územního plánu.
Pro orientační výpočet hlukových zátěží bylo vytvořeno hypotetické schéma intenzit na silnicích a komunikacích
nadmístního významu (KNV) základního komunikačního systému návrhu ÚP, vycházející z dostupných hodnot sčítání
dopravy v roce 2005 upravených příslušnými koeficienty pro rok 2030
Silnice
a KNV
I/19
I/34
II/112
II/602
III/03414
III/1333
xxx2
xxx3
Číslo
sčítacího Úsek silnice – zač. úseku
bodu
2-0920
2-1090
2-0929
2-1070
2-2860
2-2851
2-2850
2-0940
2-0941
2-0944
2-0943
2-1080,1
2-1093
2-0941
2-0940
zaús. 12917 (obchvat St.
Pelhřimova)
vyús. 03410
Pelhřimov – přip. 112 (obchvat
Pelhřimova)
mimoúr. kříž. s 19 a 112
zaús. 19
vyús. II/129
vyústění z 34
křiž. s xxx2 a 11252
Pelhřimov - k.z.
zaús. II/347
Pelhřimov - z.z. - přeložka
poč. 03414 v Pelhřimově
vyús. ze 34
vyús. 34
zaús. xxx3
nádraží ČD
zas. xxx2
Pelhřimov z.z.
Konec úseku
T
O
M
S
mimoúr. kříž.se 112
3130
6779
38
9947
Pelhřimov – přip. 112
2140
4261
40
6441
křižovatka s 19 a 112
7000
8000
0
15000
zaús. III/xxx2
vyús. 03416
zaús. do křiž. s 19 a 34
křiž. s xxx2 a 11252
Pelhřimov - k.z.
Nová Buková - z.z.
Pelhřimov - z.z.
zaús. do I/34
x s MK
Pelhřimov - k.z.
zaús. xxx3
nádraží ČD
zaús. 112
Pelhřimov z.z.
zaústění 602
4258
4258
514
2140
1324
1324
735
550
89
256
800
1800
4500
9115
9115
2736
4260
1816
1816
2511
1950
928
1118
3200
4200
10500
54
54
16
40
10
10
27
0
11
11
0
0
0
13427
13427
3266
6440
3150
3150
3273
2500
1028
1385
4000
6000
15000
2000
1500
Výhledové intenzity dopravy pro rok 2030 byly stanoveny z hodnot sčítáni z roku 2005 pomocí přepočítávacích
koeficientů.
130
Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T (resp. 24hodinové dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a noční
dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn ) je proveden podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (MŽP
1996). Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy izofon nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných
protihlukových zábran a jsou vztaženy k ose silnice. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou
bariérově stíněny stávající zástavbou.
Vzhledem k vývoji skladby vozidel v dopravním proudu a vlivem technické progrese v konstrukci vozidel lze
předpokládat, že hlukové účinky na konci návrhového období nepřesáhnou takto vypočtené hodnoty, neboť úroveň
vnějšího hluku vozidel bude proti předpokládaným hodnotám z doby vzniku této normy podstatně nižší.
Pro výpočet LAeq se vycházelo z určení veličiny X = F1 . F2 . F3
kde F1 = nOAd . FVOA . 10LOA/10 + nNAd . FVNA . 10 LNA/10
F2 je faktor závislý na sklonu nivelety a F3 je koeficient pro druh krytu vozovky.
Pomocná veličina Y určuje LAeq ve vzdálenosti 7,5 m od osy jízdního pruhu komunikace
Y = 10 lg X – 10,1
Pro určení polohy příslušné isochrony pro denní a noční dobu se vychází ze vztahu pro základní hladinu akustického
tlaku Lx = Y – U,
kde U je veličina závislá na vzdálenosti a výšce měřeného bodu od vozovky.
Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti požadovaných izofon od os silnic. V následující tabulce jsou uvedeny pro obytné i
smíšené zóny, a to pro denní i noční dopravu pro konec návrhového období (rok 2025).
Silnice
Číslo
sčítací- Úsek silnice – zač. úseku
ho bodu
I/19
Konec úseku
Denní
doba
60 dB
Noční
doba
50 dB
Denní
doba
55 dB
Noční
doba
45 dB
2-0920
zaús. 12917 (obchvat St.
Pelhřimova)
mimoúr. kříž.se 112
37
25
72
49
2-1090
vyús. 03410
Pelhřimov – přip. 112
30
20
60
39
přip. 112 (obchvat Pelhřimova)
křižovatka s 19 a 112
56
35
105
68
2-0929
mimoúr. kříž. s 19 a 112
zaús. III/xxx2
45
30
85
60
2-1070
zaús. 19
vyús. 03416
45
30
85
60
2-2860
vyús. II/129
zaús. do křiž. s 19 a 34
16
8
32
23
vyústění z 34
křiž. s xxx2 a 11252
30
23
59
42
2-2851
křiž. s xxx2 a 11252
Pelhřimov - k.z.
22
15
43
30
2-2850
Pelhřimov - k.z.
Nová Buková - z.z.
22
15
43
30
2-0940
zaús. II/347
Pelhřimov - z.z.
16
8
32
23
2-0941
Pelhřimov - z.z. - přeložka
zaús. do I/34
14
7
28
19
III/03414
2-0944
poč. 03414 v Pelhřimově
x s MK
v profilu
silnice
v profilu
silnice
8
v profilu
silnice
III/1333
2-0943
vyús. ze 34
Pelhřimov - k.z.
v profilu
silnice
v profilu
silnice
18
11
III/xxx2
2-1080
vyús. 34
zaús. xxx3
18
10
35
25
zaús. xxx3
nádraží ČD
27
20
53
38
nádraží ČD
zaús. 112
45
32
86
65
v profilu
silnice
v profilu
silnice
v profilu
silnice
20
12
26
19
I/34
II/112
II/602
2-1093
III/xxx3
2-0941
zas. xxx2
Pelhřimov z.z.
2-0940
Pelhřimov z.z.
zaústění 602
11
Jako rozhodující pro určení izofon jsou hodnoty v tabulce zvýrazněné podbarvením.
131
Hluk ze železniční dopravy
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných
venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 6 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.:
korekce dB
způsob využití území
hluk mimo
ochranné pásmo
dráhy
hluk
v
ochranném
pásmu dráhy
stará hluková
zátěž z drážní
dopravy
0
+5
+ 15
+5
+ 10
+ 20
chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný
venkovní prostor nemocnic a lázní
chráněné venkovní prostory ostatních staveb a
chráněné ostatní venkovní prostory
pro noční dobu je stanovena další korekce - 5 dB
Provozovatel dráhy nemá pro řešené území města Pelhřimov k dispozici hlukové zátěže od železniční dopravy (polohy
izofon 55 dB a 60 dB).
Pro výpočet hlukové zátěže byly použity údaje o frekvenci a složení vlaků na trati v řešeném území. Výpočet
ekvivalentní hladiny akustického tlaku LpAeq,T je proveden podle Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku
z dopravy.
Pro výpočet LpAeq,T = 10 . log X + 40 + Pi se vycházelo z určení veličiny X = 140 . F4 . F5 . F6 . m, vycházející ze
současné trakce dopravy, frekvence vlaků a jejich skladby.
Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti požadovaných izofon. Výsledek je ale třeba považovat pouze za orientační. Skladba
vozového parku i frekvence dopravy v budoucí období je totiž stanovena pouze odborným odhadem.
Mimo ochranné pásmo dráhy by hladina hluku v současném stavu i ve výhledovém období neměla překročit limitní
hodnotu 55 dB pro chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory. Přitom návrhy
těchto staveb jsou v konceptu ÚPO lokalizovány mimo ochranné pásmo dráhy, kde je dovolena hluková zátěž 55 dB.
Hlukové pásmo 60 dB je zakresleno v grafické části. Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy izofon nezohledňují
bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které
nejsou bariérově stíněny stávající zástavbou.
Povinnost provozovatele dráhy plynoucí z § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, se nevztahuje na nově umisťované stavby v hlukovém či ochranném pásmu železnice. Přitom
graficky vyznačenou izofonu 60 dB je třeba považovat za orientační a každé konkrétní místo je třeba předem vyhodnotit
podrobným výpočtem s ohledem na konfiguraci terénu, bariérové účinky či odrazy a doložit měřením hlučnosti. Vlastník
či správce trati (SŽDC) nebude v takovém případě hradit ani zřizovat případná protihluková opatření a na stížnosti
v souvislosti s provozem železniční dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel.
7.4 Řešení veřejné infrastruktury – vodní hospodářství
7.4.1 Vodní toky
Základním tokem v západní a severní části řešeného území je řeka Želivka (Hejlovka) (1-09-02-001, -005, -009,
-021), protékající městskými částmi Vlásenice-Drbohlavy a Vlásenice. Řeka je převážně neregulovaná a zástavba není
ochráněna na Q100. Má řadu menších bezejmenných přítoků, do kterých jsou odvodněny městské části Pobistrýce,
Hodějice, Bitětice, Lipice, Čakovice a Pejškov. Z větších levostranných přítoků u Vlásenice je Cerekvický potok (1-0902-008), který je neregulovaný, ale zástavbu neovlivňuje.
Hlavním tokem protékajícím přes území je řeka Bělá (povodí 1-09-02-010, -016, -017, -018, -020). Protéká
Pelhřimovem a na jihu místními částmi Ostrovec, Benátky, záplavové území částečně zasahuje do místní části
Houserovka. Na severu řešeného území ústí do řeky Želivky. Tok je z větší části neupravený a zástavba ve vlastním
městě a v těchto místních částech není ochráněná na Q100. Do toku je zaústěna řada převážně menších bezejmenných
potoků jak na pravém, tak na levém břehu. Většina potoků protéká mimo zástavbu, ale jsou do nich zaústěny znečištěné
vody z místních částí (Radětín, Skrýšov), rozptýlených samot a chatových osad. Do povodí patří i Starý Pelhřimov
(neprotéká jím ale žádná stálá vodoteč) a Janovice (na jednom menším potoku v horním toku řeky Bělé). Celková plocha
povodí řeky (1-09-02-010 až 020) je 130,984 ha ale leží v ní i další obce, které nepatří přímo do městské aglomerace
Pelhřimova.
Dva větší pravobřežní přítoky do kterých jsou odvodněny místní části:
- potok Olešná (1-09-02-019) s dalšími bezejmennými přítoky. Potok je převážně neregulován, ale zástavbu místních
částí (Služátky, Chvojnov) neovlivňuje.
132
- Nemojovský potok (1-09-02-011) s dalšími bezejmennými potoky a s přítokem Podsedník (1-09-02-012), potoky jsou
převážně neregulované a zástavba není chráněna na Q100 (část Nemojova, Lešov). Radňov, který patří do tohoto povodí
je mimo hlavní toky.
Dva větší levobřežní přítoky, do kterých jsou odvodněny místní části:
- Myslotínský potok, který protéká Myslotínem má větší přítok Medenice a od rybníku Stráž. Potok není regulován a
v dolní části je částečně zaklenut. Na toku je řada vodních ploch, které přívalové odtoky eliminují.
- Vlásenický potok (1-09-02-015) při hranicích katastru neovlivňuje žádnou místní část.
Mimo tyto hlavní toky je to na západě Kopanický potok (1-09-02-31) s přítokem, které protékají místními částmi
Útěchovičky a Rybníček, jsou neregulované a nechrání zástavbu na Q100.
Strměchy, Kocourovy a Jelcovy Lhotky jsou na horním toku Jankovského potoka (1-09-02-027) a jeho menších přítoků.
Potok je neregulovaný, ale zástavbu neovlivňuje.
Hlavní toky jsou ve správě Povodí Vltavy s.p., menší potoky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, ale
také místních částí a některé náhony i soukromé.
Do povodí řeky Dyje (4-16-01-003) spáduje jen malá část k.ú. Ostrovec u Houserovky, vše ostatní je v povodí řeky
Vltavy.
Dle zákona 254/2001 Sb. v platném znění patří toky v povodí Bělé a Želivky do tzv. zranitelné oblasti (§33) s ohledem
na to, že jsou v dosud nezrušeném III. OP vodního zdroje Švihov. Vodní toky Želivka (1-09-02-005) a Bělá (1-09-02020) a Jankovský potok jsou dle vyhlášky 470/2001 Sb. zařazeny mezi významné toky a z toho vyplývají zejména větší
nároky na ochranu čistoty (na př. kvalita vypouštěných odpadních vod z ČOV ap.).
7.4.2 Vodní plochy
Na všech tocích a řekách je velké množství rybníků, které jsou převážně rybochovné, ale také velmi přispívají
ke snížení přívalových odtoků. Jejich využití pro rekreaci je omezené (kvalita vody, přístupy k vodě). K rekreačním
účelům slouží hlavně dva větší rybníky a to Stráž u Pelhřimova a na hranicích katastru místní části Vlásenice Hejlovský
rybník.
K větším rybníkům patří např. dva Radětínské rybníky na řece Bělé, které slouží současně jako biologické pro dočištění
vod z ČOV Pelhřimov, Vlásenický rybník, Kulíkův rybník na řece Bělé v k.ú. Pelhřimova. V k.ú. Nemojov je to
Nemojovský rybník, u Lešova Pilařský rybník, u Benátek Dolní a Horní Pilařík, u Ostrovce rybník Vidlák a Pilňák, u
Jelcových Lhotek rybník Horní Kladiny. Dále jsou to u Myslotína Medenické rybníky a u Vlásenice rybník Za Stráží.
Menší vodní plochy většinou na návsích slouží současně i jako požární nádrže, neboť dimenze vodovodních řadů či
vodojemů nejsou zcela v souladu s požárními normami.
Správa těchto malých i větších vodních ploch je rozdělena mezi Povodí Vltavy, ZVHS a řady soukromých majitelů,
kterým byly vráceny v rámci restitucí.
Správci toků a vodních ploch neplánují na těchto dílech žádné úpravy s výjimkou běžné údržby a úprav vyplývajících
z povodňových plánů, které má město zpracované v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. v platném znění včetně
prováděcích vyhlášek. Protipovodňová opatření však zahrnují i organizační požadavky a požadavky na ostatní resorty.
Na př. pro zemědělství je to volba vhodných plodin pro hospodaření na svažitých pozemcích včetně způsobu orby (pro
omezení splachů orné půdy), pro obce požadavky na výstavbu poldrů nad zástavbou včetně záchytných příkopů na
zachycení splachů z extravilánu do kanalizace, povolování nové zástavby s nutností respektování vyhlášky č. 501/2006
Sb. (§20,21- regulace odtoků, vsakování) na snížení odtoku přívalových dešťů do kanalizace, na odlehčovacích
komorách zabezpečení proti vzdutí do kanalizace, pro lesnictví je to zejména omezení výsadby jehličnatých monokultur
ap. na zvýšení retence v území, pro dopravu odstranění překážek na tocích (nízká silniční přemostění, nekapacitní
silniční propustky ap.) na zlepšení průtoků.
Ochranné pásmo vodních toků je zejména pro údržbu většinou 6,0 m od břehu dle zákona 254/2001 Sb. v pozdějším
znění a prováděcích předpisů.
7.4.3 Zásobování vodou
Území města leží částečně v pásmu hygienické ochrany III. stupně vodní nádrže Švihov s limitujícím vlivem
ochrany zdrojů pitné vody.
Převážná část správního území Pelhřimova je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve správě PEVAK
Pelhřimov, družstvo a jen v Bitěticích, Jelcových Lhotkách, Lipici, Pobistrýcích a v řadě samot či v rekreačních
lokalitách je zásobení pitnou vodou řešeno z individuelních domovních studní. Specifická spotřeba u většiny lokalit je
průměrně do 90 l/os/den (+ odběry pro zemědělské farmy), ve městě pak do 110 l/os/den (+ spotřeba pro průmyslové a
větší objekty vybavenosti).
Největším odběratelem je městská část Pelhřimov a Starý Pelhřimov. Zásobení je jak ze skupinového vodovodu ve
správě PEVAK Pelhřimov (cca 28,0 l/s), tak z místních zdrojů (cca 13,0 l/s). Průměrná spotřeba je nyní cca 30 l/s
v Pelhřimově a 1,0 l/s ve Starém Pelhřimově, celkem průměrně 2 600 m3/den. Skupinový vodovod patří do vodárenské
soustavy Želivka se zdrojem vodárenská nádrž Švihov (úpravna vody). Přivaděčem DN 350 je voda čerpána od
vodojemu u Nesměřic do nového vodojemu Pelhřimov II (2x1500 m3 562/557) v západní části města (kapacita až 120
133
l/s). Tento vodojem je propojen se starším vodojemem 300 m3 (561,1/555) a z něj se gravitačně zásobuje I. tlakové
pásmo. Ve stávající zástavbě, která je na kótě 500,0–545,0 m n.m. jsou max. hydrostatické tlaky v souladu s vyhláškou
428/2001 Sb., ale minimální hydrodynamické tlaky jsou nedostatečné (0,1 MPa) a nevyhovují ani požárním normám. Ze
staršího vodojemu je voda přečerpávána výtlakem DN 300 do vodojemu Vatra (cca 2x1000 m3, 601,2/597), ze kterého je
gravitačně zásoben Starý Pelhřimov a II. tlakové pásmo (sídliště Pražská). Místním zdrojem jsou zářezy a studny
v katastru obce Sázava, včetně odkyselovací stanice v katastru místní části Lešov s kapacitou až 20 l/s. Zdroj má
vyhlášené I a II. PHO. Odtud je voda přivedena přes přerušovací vodojem do vodojemu Pelhřimov I (150 m3,
559/562,75) u silnice na Putimov. Odtud je dvěma řady DN 150 gravitačně zásobena starší zástavba ve městě a
průmyslová zóna na jihu. Starší vodovod z roku 1931 v profilech DN 50 – 150 byl zejména převážně v letech 1972-74
posílen, propojení vodojemů bylo doplněno řadem okružním DN 300 a novější řady jsou v profilech DN 80-200. Kromě
veřejného zdroje mají některé objekty vlastní (starší) zdroje, které slouží nyní převážně jako zdroj užitkové vody
(nemocnice, koupaliště, ČSD, zemědělské objekty), ale jejich kapacita a kvalita není pravidelně sledována.
Hranice tlakových pásem je na kótě terénu cca 540 m n.m a pro navrhovanou (ale už i pro stávající) zástavbu ve
východní části nad touto kótou bude nutné zajistit zesílení tlaku v potrubí. Navrhuje se umístit AT stanici u stávajícího
vodojemu (s využitím jeho akumulace) s delším přívodním řadem, nebo v alternativě umístit AT stanici u nové zástavby,
ale doplněnou o akumulaci cca 20 m3. Pro novou zástavbu ve Starém Pelhřimově nad kótou terénu 580 m n.m. bude
nutné zajistit zvýšení tlaku navrženou AT stanici u stávajícího vodojemu. Pro ostatní novou zástavbu včetně průmyslové
zóny postačí rozšíření stávajících řadů. Vzhledem ke stáří (přes 70 let) a malým dimenzím potrubí (DN 50-75) je nutná
jejich postupná rekonstrukce i s ohledem na požární normy. Kapacita většiny řadů (od DN 80) i zdrojů je dostačující i
pro nárůst spotřeby o cca 6,5 l/s (na 21.000 obyv.). Rozpor je pouze v porovnání s PRVK, který naopak počítá se
snížením počtu obyvatel a tedy i spotřebou.
Ostatní místní části jsou zásobeny pitnou vodou z místních zdrojů a jsou ve správě společnosti VODAK Humpolec s.r.o.
Rozvodné řady v těchto lokalitách jsou DN 50 – 100 a tlakové poměry v souladu s ČSN. Stávající stavy a návrhy jsou
v souladu s PRVK kraje Vysočina.
- Zdrojem pitné vody místní části Benátky na kótě terénu 580,0-600,0 m n.m. je kopaná studna (DN 2000) včetně sběrné
šachty s odkyselovacím zařízením východně od zástavby. Gravitační napojení je potrubím DN 50. Požární zajištění je
nádržemi v obci. Průměrná spotřeba je 3,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Čakovice na kótě terénu 505,0-536,0 m n.m. jsou dvě kopané studny s odkyselovací
náplní jihovýchodně od zástavby. Požární zajištění je nádrží v obci. Přívodní řad je PVC DN 80, průměrná spotřeba je
3,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Hodějovice na kótě terénu 506,0-522,0 m n.m jsou dvě kopané studny (DN 2000)
včetně akumulační jímky o objemu 50 m3 jižně od zástavby. Gravitační přívod je DN 80, což postačuje i pro požární
potřebu. Zdroj má vyhlášené I a II PHO. Průměrná spotřeba je 8,0 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Houserovka na kótě terénu 570,0-590,0 m n.m. jsou dvě jímací studny západně od
zástavby. Gravitační přívod je 2x DN 50 (PE). Průměrná spotřeba je 7,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Chvojnov na kótě terénu 560,0-582,0 m n.m. je společný vodovod i pro Útěchovičky,
Rybníček a Služátky se šesti kopanými studnami jihozápadně od Rybníčku. Ze sběrné studny, kde je i odkyselovací
výplň je voda čerpána výtlakem DN 50 do vodojemu (150 m3) jihovýchodně od zástavby. Gravitační přívod do
Chvojnova je DN 100, průměrná spotřeba je 6,5 m3/den. Gravitační řad do Útěchoviček na kótě terénu 544,0-570 m n.m.
je DN 65, průměrná spotřeba 4,0 m3/den. Gravitační řad do Rybníčku na kótě terénu 552,0-566 m n.m. je DN 75,
průměrná spotřeba 3,0 m3/den. Gravitační řad do Služátek na kótě terénu 516,0-536 m n.m. je DN 75 samostatně
z vodojemu, průměrná spotřeba 9,5 m3/den. Požární zajištění ve všech částech je s ohledem na dimenze řadů nádržemi
v zástavbě. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Janovice na kótě terénu 618,0-632,0 m n.m. je kopaná studna s akumulací cca 60 m3
jihozápadně od zástavby, vodovod je společný i pro Ostrovec a samoty Josefínské Hutě. Ze sběrné studny, kde je i
odkyselovací výplň, je voda čerpána výtlakem DN 50 do vodojemu (150 m3) jihovýchodně od zástavby. Gravitační
přívod je DN 100, průměrná spotřeba je 6,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Kocourovy Lhotky je kopaná studna severovýchodně od zástavby, společná i pro
Žitov. Ze studny se čerpá potrubím DN 50 přímo do zástavby. Požární zajištění je nádrží v obci. Průměrná spotřeba je
0,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Lešov na kótě terénu 606,0-638,0 m n.m., který je společný i pro Radňov na kótě
596,0-620,0 m n.m a Nemojov na kótě terénu 554,0-572,0 m n.m je pět kopaných studní včetně jímacího zářezu
východně od zástavby. Zdroj má vyhlášené I a II. PHO. Ze sběrné studny je voda svedena gravitačně (DN 100) do
vodojemu (2x50 m3) kde je i odkyselovací výplň. Gravitační přívod do obou míst je DN 100, průměrná spotřeba je v
Lešově 10,0 m3/den, průměrná spotřeba v Radňově 10,5 m3/den. Do Nemojova je přívod DN 100 a spotřeba průměrně
7,0 m3/den. Vodojem je napojen také řadem DN 150 na přívodní řad do Pelhřimova. Není navrhovaná žádná změna.
- Místní část Myslotín na kótě terénu 544,0-566 m n,m. je zásobena ze skupinového vodovodu Libkova Voda-Myslotín.
Prameniště je jižně od katastru městské části a přívodní řad z vodojemu (100 m3 u Libkovy Vody) je DN 100.
Vodovodní řad do samoty Holakov je DN 50. Průměrná spotřeba je 13,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
134
- Zdrojem pitné vody místní části Pejškov na kótě terénu 550,0-572,0 m n.m. je vrt severozápadně od zástavby. Z vrtu je
svedena voda gravitačně do vodojemu 15 m3 a gravitačním potrubím DN 80 rozvedena do zástavby. Průměrná spotřeba
je 6,5 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody městské části Radětín na kótě terénu 500,0-518,0 m n.m. jsou dvě kopané studny (DN 1000)
západně od zástavby včetně sběrné studny a pro posílení je napojení na skupinový vodovod ve správě PEVAK
Pelhřimov. Ze studní a z posílení je svedena voda gravitačně (DN 80) do vodojemu 70 m3 a gravitačním potrubím DN
80 rozvedena do zástavby. Průměrná spotřeba je 6,0 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Místní část Skrýšov na kótě terénu 516,0-536 m n.m. je zásobena z přívodního řadu pro Pelhřimov. odbočkou DN 80
do vodojemu 50 m3 (576/573). Gravitační přívod do zástavby je DN 80, průměrná spotřeba je 17,0 m3/den. Je
navrhovaná výměna azbestocementového potrubí za plast, ostatní beze změn.
- Zdrojem pitné vody místní části Strměchy na kótě terénu 580,0-606,0 m n.m. jsou čtyři kopané studny (DN 1000)
jižně od zástavby včetně sběrné studny. Ze studny je veden výtlak (DN 80) do vodojemu 100 m3 a gravitačním potrubím
DN 100 do zástavby. Průměrná spotřeba je 17,0 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Vlásenice na kótě terénu 526,0-537,0 m n.m. je pět kopaných studní (DN 1500-2500)
jihovýchodně od zástavby s odkyselovacím vybavením. Zdroj má vyhlášené I a II. PHO. Z první studny je gravitační řad
DN 100 veden do vodojemu 100 m3 a gravitačním potrubím DN 100 je voda rozvedena do zástavby. Průměrná spotřeba
je 14,0 m3/den. Není navrhovaná žádná změna.
- Zdrojem pitné vody místní části Vlásenice-Drbohlavy na kótě terénu 526,0-537,0 m n.m. jsou tři kopané studny (DN
1500) jižně od zástavby. Ze studní je veden gravitační řad DN 100 do vodojemu 100 m3 s odkyselovacím vybavením a
pak je voda gravitačním potrubím DN 100 rozvedena do zástavby. Průměrná spotřeba je 9,5 m3/den. Není navrhovaná
žádná změna.
Ochranné pásmo vodovodů do DN 500 je dle zákona č. 274/2001 Sb. v pozdějším znění 1,5 m od okraje potrubí.
Ochranná pásma vyhlášených zdrojů I a II. jsou v situacích vykreslena.
Je třeba korigovat vyhlášené III. PHO vodního zdroje Švihov, které bylo vyhlášeno dle původního zákona 138/73
Sb. ale v novém zákoně 254/2001 Sb. již není.
7.4.4 Odkanalizování území
Soustavná kanalizace včetně ČOV je vybudována pouze ve městě Pelhřimov a místní části Starý Pelhřimov,
v ostatních místních částech a rekreačních oblastech jsou to jen dílčí úseky převážně dešťové kanalizace. Do nich jsou
ale svedeny přepady ze septiků a hospodářských usedlostí, což způsobuje zhoršení čistoty vody v tocích a občasných
vodotečích. Správu kanalizace a hlavně ČOV zajišťuje společnost VODAK Humpolec. Vzhledem k tomu, že se jedná o
tzv. zranitelnou oblast dle zákona 254/2001 Sb. § 33, je nutné zvýšit nároky na čistění odpadních vod i v těchto místních
částech co nejdříve.
Ve městě Pelhřimov a v místní části Starý Pelhřimov je převážně jednotná kanalizace, která je postupně budována od
roku 1929, hlavní rozvoj byl od roku 1964 ukončený v roce 1970 výstavbou ČOV v severní části města. Hlavní kmenové
stoky jednotné kanalizace „A“, „B“ od škrobáren podél řeky Bělé jsou v profilu DN 500 – 1200 ukončeny v ČOV
s odlehčením do řeky (8 komor). Do nich jsou zaústěny hlavní sběrače rovněž převážně jednotné kanalizace. Síť je
doplněna dvěma čerpacími stanicemi s výtlačnými řady z ploch obtížně gravitačně přístupných. Z větších řadů jsou to
štoly DN 1000 na odvedení srážkových vod od Pražského předměstí a od autobusového nádraží přímo do řeky Bělé.
Některé podniky v průmyslové zóně (na př. Lhotka, Polní Dvůr) mají vlastní oddílnou kanalizaci s čistěním specifických
vod. Mezi větší znečišťovatele patří nemocnice, Škrobárny Pelhřimov, mlékárna Madeta, Pivovar, Agrostroj Pelhřimov.
Dimenze většiny řadů je dostatečná a vyhoví i pro napojení rozvojových ploch bez větších podmiňujících investic. Ale
s ohledem na stáří a stavební stav starší kanalizace z různých materiálů (80 let – zejména beton) bude nutná jejich
postupná rekonstrukce.
ČOV z roku 1970 byla v roce 1992 (od 19.12.1991) rekonstruována na kapacitu 25 000 EO s možností rozšíření až na 43
000 EO (připravovaná intenzifikace). V současné době je ČOV zatížena průměrně 2 600 m3/den splašků (s naředěním až
8 700 m3/den). Je to klasická mechanicko-biologická čistírna s kalovým hospodářstvím a plynojemem doplněná o
biologické dočistění ve dvou rybnících částečně na k.ú. Radětín. Vypouštění vod z ČOV je do řeky Bělé (1-09-02-018) a
odpovídá svou kvalitou Vládnímu nařízení č. 61/2003 Sb. v platném znění. Kapacita je dostačující i pro napojení
navržených rozvojových ploch Myslotína, Skrýšova, Rynárce, Vokova, Pavlova a pro případný svoz z místních částí.
S ohledem na kalové hospodářství má ČOV vyhlášené pásmo hygienické ochrany (150-400 m).
V rozvojových plochách bude navržena pokud možno oddílná kanalizace s tím, že je nutné dodržovat Vyhlášku vlády č.
501/2006 Sb. zejména § 20,21 a co nejvíce srážkových vod zadržet na zastavovaném území (zdrže, vsaky ap.). Doplnění
o poldry a záchytné příkopy na občasných vodotečích a u větších svahů jsou nutná proti splachům ornice do kanalizace
jako jedno z protipovodňových opatření, stejně jako ochrana kanalizace na odlehčovacích komorách před zvýšenými
průtoky v řece Bělé.
V místní části Benátky je jednotná kanalizace zaústěna do místního potoka. Objekty mají septiky s přepadem do této
kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je 3,5 m3/den a je
navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV (malá ČOV).
135
V místní části Bitětice je jednotná kanalizace zaústěna do místního rybníka. Objekty mají septiky s přepadem do této
kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je 2,5 m3/den a je
navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV.
V místní části Čakovice není kanalizace. Objekty mají jímky na vyvážení (likvidace na polích nebo na ČOV Pelhřimov).
Průměrné množství odpadních vod je 3,0 m3/den a je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a
odpadem do Hejlovského potoka.
V místní části Hodějovice není kanalizace. Objekty mají jímky na vyvážení převážně na ČOV Pelhřimov. Průměrné
množství odpadních vod je 6,5 m3/den a je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a odpadem do
místní vodoteče.
V místní části Houserovka je jednotná kanalizace zaústěna do řeky Bělé. Objekty mají septiky s přepadem do této
kanalizace nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je 7,5 m3/den, ale do
kanalizace jsou svedeny i vody ze studní pod silnicí Rynárec-Veselá a vodoteče. Je navrženo doplnění jednotné
kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a u objektů vybudovat DČOV (domovní ČOV).
V místní části Chvojnov je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Bělé). Objekty mají septiky
s přepadem do této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je
6,5 m3/den. Je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o stabilizační nádrž s aerací a u objektů
vybudovat DČOV.
V místních částech Janovice a Ostrovec je jednotná kanalizace zaústěna do místního rybníka a přítoku řeky Bělé.
Objekty mají septiky s přepadem do této kanalizace nebo vodoteče nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích).
Průměrné množství odpadních vod je v Janovicích 10,0 m3/den a v Ostrovci 2,0 m3/den. Je navrženo doplnění jednotné
kanalizace o stabilizační nádrž s aerací pod Janovicemi, která by byla společná i pro Ostrovec, kde je stávající kanalizace
nevyhovující. U objektů vybudovat DČOV (domovní ČOV).
V místních částech Jelcovy a Kocourovy Lhotky není soustavná kanalizace a objekty mají jímky na vyvážení většinou
na ČOV Pelhřimov. Průměrné množství odpadních vod je v Jelcových Lhotkách 1,0 m3/den a v Kocourových Lhotkách
0,5 m3/den. Tento stav i nadále zůstane zachován.
V místní části Lešov je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Nemojovského potoka a rybníku
Návesník). Objekty mají septiky s přepadem do této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích).
Průměrné množství odpadních vod je 10,0 m3/den. Je navrženo prodloužení jednotné kanalizace pod rybník a doplnění o
stabilizační nádrž s aerací a u objektů vybudovat DČOV. Na tuto kanalizaci napojit pokud možno i chaty v zástavbě
obce.
V místní části Lipice je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Želivky). Objekty včetně dílen ZD a
provozu bývalé Osevy mají septiky s přepadem do této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích).
Průměrné množství odpadních vod je 6,0 m3/den. Je navrženo využití této kanalizace jako dešťové a vybudování nové
splaškové kanalizace ukončené v nové MČOV pod zástavbou.
V místní části Myslotín je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (Myslotínský potok). Objekty mají septiky
s přepadem do této kanalizace nebo přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné
množství odpadních vod je 13,5 m3/den. Stávající kanalizace je nevyhovující, je navržena nová oddílná kanalizace
s napojením splaškové kanalizace na ČOV Pelhřimov.
V místní části Nemojov je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (Nemojovský potok). Objekty mají septiky
s přepadem do této kanalizace nebo přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné
množství odpadních vod je 7,0 m3/den. Stávající kanalizace je nevyhovující, je navržena nová oddílná kanalizace
s ukončením splaškové kanalizace v nové MČOV pod zástavbou.
V místní části Pejškov je jednotná kanalizace zaústěna do místního rybníka Chobot. Objekty mají septiky s přepadem do
této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je 6,5 m3/den.
Stávající kanalizace je nevyhovující, je navržena nová oddílná kanalizace s ukončením splaškové kanalizace v nové
MČOV pod zástavbou.
V místní části Pobistrýce není kanalizace. Objekty mají jímky na vyvážení převážně na ČOV Pelhřimov nebo na pole.
Průměrné množství odpadních vod je 2,0 m3/den a je navržena nová splašková kanalizace s ukončením v MČOV a
odpadem do místní vodoteče.
V místní části Radětín je jednotná kanalizace zaústěna do stabilizační nádrže pod ČOV Pelhřimov. Objekty mají septiky
s přepadem do této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních vod je
6,0 m3/den. Současný stav bude zachován.
V místní části Radňov je jednotná kanalizace zaústěna do Nemojovského potoka. Objekty mají septiky s přepadem do
této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích nebo na ČOV Pelhřimov). Průměrné množství
odpadních vod je 10,5 m3/den. Je navrženo využít tuto kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou
kanalizaci ukončenou v nové MČOV pod zástavbou.
V místních městské části Rybníček není soustavná kanalizace a objekty mají jímky na vyvážení většinou na ČOV
Pelhřimov. Průměrné množství odpadních vod je 3,0 m3/den. Tento stav zůstane i nadále zachován.
136
V místní části Skrýšov je jednotná kanalizace zaústěna do tří místních vodotečí. Objekty mají septiky s přepadem do této
kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích nebo na ČOV Pelhřimov). Průměrné množství odpadních
vod je 17,0 m3/den. Je navrženo využít tuto kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci
gravitačně svedenou do nejnižšího místa v obci. Odtud výtlakem do gravitační kanalizace vedoucí ze Skrýšova do
Pelhřimova (na ČOV Pelhřimov). Návrhové plochy na svazích se spádem k Pelhřimovu budou odkanalizovány
gravitačně přímo do Pelhřimova.
V místní části Služátky je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Olešné) a rybníka na návsi. Objekty
mají septiky s přepadem do této kanalizace či přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích).
Průměrné množství odpadních vod je 9,5 m3/den. Je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací
a dočistěním v biologickém rybníku a u objektů vybudovat DČOV.
V místní části Strměchy je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče a rybníka. Objekty mají septiky s přepadem
do této kanalizace či přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích). Průměrné množství odpadních
vod je 17,0 m3/den. Je navrženo doplnění jednotné kanalizace o stabilizační nádrž s aerací a dočištěním v biologickém
rybníku a u objektů vybudovat DČOV.
V místní části Útěchovičky je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Kopaninského potoka). Objekty
mají septiky s přepadem do této kanalizace či přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích).
Průměrné množství odpadních vod je 4,0 m3/den. Tento stav zůstane i nadále zachován.
V místní části Vlásenice je jednotná kanalizace zaústěna do čtyř místních vodotečí ústících do Želivky. Objekty mají
septiky s přepadem do této kanalizace, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích nebo na ČOV Pelhřimov).
Průměrné množství odpadních vod je 14,0 m3/den. Je navrženo využít tuto kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou
splaškovou kanalizaci ukončenou v nové MČOV pod zástavbou.
V místní části Vlásenice-Drbohlavy je jednotná kanalizace zaústěna do místní vodoteče (přítok Kladinského potoka).
Objekty mají septiky s přepadem do této kanalizace a přímo do toku, nebo mají jímky na vyvážení (likvidace na polích
nebo na ČOV Pelhřimov). Průměrné množství odpadních vod je 9,5 m3/den. Současná kanalizace nevyhovuje. Je
navrženo vybudovat novou oddílnou kanalizaci a splaškovou kanalizaci ukončit v nové MČOV pod zástavbou.
Provozovatelem nových MČOV by byla opět společnost VODAK Humpolec s.r.o.
Ochranné pásmo kanalizace do DN 500 a hloubky do 2,5 m je dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění 1,5 m od
okraje potrubí, pro větší profily a hloubky pak 2,5 m. Ochranná pásma DČOV nejsou stanovena, je pouze nutné jejich
umístění min. 10 m od zdrojů pitné vody. Ochranná pásma těchto MČOV (do 150 EO) nejsou stanovena zákonem, dle
stavebního uspořádání (zakryté či otevřené) je vhodné jejích umístění od zástavby od 15 do 25 m s případným
doplněním o pachový filtr. Stabilizační nádrže s aerací ochranná pásma nevyžadují.
7.5 Řešení veřejné infrastruktury - energetika
7.5.1 Zásobování plynem
Zemní plyn je v řešeném správním útvaru Pelhřimov zaveden jen do města Pelhřimov a místní části Starý
Pelhřimov VTL plynovodem DN 200/25 ze severu přes k.ú. Hodějovice a Čakovice. K.ú. Pobistrýce je dotčeno VTL
plynovodem vedeným na východ Pelhřimovského okresu (mimo řešené území). U Starého Pelhřimova se dělí na
severovýchodní větev DN 150, na které jsou dvě distribuční RS VTL/STL 5000 u silnice Slovanské Bratrství (Houfy) a
Polní Dvůr (u nádraží) a podniková VTL/STL 500 pro spol. ICOM a.s.. Na západní větvi jsou rovněž dvě distribuční RS
VTL/STL 5000 u ulice Pražské (Táborské) a VTL/STL 500 u Starého Pelhřimova a dvě podnikové RS VTL/STL 5000
(IROMEZ) a VTL/STL 1200 pro Agrostroj.
Hlavní propojovací řad STL plynovodu mezi RS Pražská a Houfy má profil DN 200/0,1, ostatní STL rozvody pak DN
50-150 v novějších částech města. Přes RS STL/NTL jsou v ostatní zástavbě vyvedeny NTL rozvody. Ve Starém
Pelhřimově včetně okolních výrobních objektů jsou rozvody jen STL plynovodu.
Zemní plyn je využíván na vaření, přípravu TUV a vytápění převážně v lokalitách, kde není rozvod CZT, ale také jako
hlavní zdroj pro kotelnu K2 (CZT) a některé samostatné kotelny zejména v průmyslové zóně.
Průměrná spotřeba jak hodinová, tak zejména roční značně kolísá a mění se zejména u průmyslových velkoodběrů se
změnou vlastníků a se změnou výrobních programů. Je průměrně 7-9.000 m3/hod. Navíc dochází při postupném
zateplování objektů k menší spotřebě tepla a tedy i plynu. Celkové hodnoty bude nutno upřesnit samostatnou
energetickou studií varianty využitelnosti všech klasických zdrojů na vytápění (pevná, tekutá a plynná paliva, biopaliva,
štěpky, elektřina, solární zdroje, tepelná čerpadla, tepelné vrty a p.).
Stávající RS a hlavní rozvody jsou nyní dostatečné i pro napojení rozvojových ploch pro bydlení, vybavenost i komerci
(výrobu). Do rozvojových ploch bude nutno rozšířit především STL plynovody a ve stávající zástavbě, kde není CZT,
nahradit vytápění tuhými či tekutými palivy zemním plynem (včetně kotelny Kl).
Z ostatních místních částí správního útvaru je možné uvažovat s rozšířením plynofikace jen do Skrýšova a to
prodloužením STL plynovodu DN 90 od RS Polní Dvůr po zástavbu v délce cca 1200 m a rozvody v zástavbě STL DN
50. Orientační spotřeba při úplné plynofikaci by byla 80 m3/hod (135.000 m3/rok). Rozvod plynu do ostatních místních
137
částí (značně rozptýlených) není vhodný s ohledem na současné ceny energií, vyšší investiční náklady na stavbu
plynovodů a zejména na možnosti využití alternativních zdrojů u tohoto druhu zástavby.
Ochranné pásmo dle zákona 458/2000 Sb. v platném znění VTL plynovodů, RS je 4,0 m od okraje potrubí, stejně jako
STL plynovodů mimo zástavbu. Ochranné pásmo STL a NTL plynovodů v zástavbě je 1,0 m od okraje potrubí.
Bezpečnostní pásmo VTL plynovodů DN 150-200 je 20 m od okraje potrubí a RS VTL/STL 10 m od objektu.
7.5.2 Zásobování teplem
Centrální zásobování teplem je pouze v městské části Pelhřimov. Palivem v kotelnách CZT je zemní plyn, olej a
biomasa. V ostatních místních částech a v částech města kde není CZT, je vytápění a příprava TUV decentralizovaná do
jednotlivých objektů a paliva jsou jak tradiční (pevná, tekutá, plynná, elektřina), tak alternativní (biomasa, solární,
štěpky, tepelná čerpadla ap.) včetně tzv. „pasivních“ objektů nevyžadujících žádný vnější zdroj.
Hlavním zdrojem CZT, kde provozovatelem je IROMEZ spol. s r.o. jsou:
- kotelna K1 (Pražská) s instalovaným výkonem tří kotlů 18,1 MW, kde palivem je olej (TTO). Kotelna pracuje jako
špičková pro topnou sezónu a jako náhradní zdroj.
- kotelna K2 (Za Náspem) s instalovaným výkonem čtyř plynových kotlů 24,2 MW a dvou kotlů na biomasu 5 + 6 kW.
Tato kotelna je v celoročním provozu.
Obě kotelny dodávají do sítě středotlakou páru (0,9-1,2 MPa) pro cca 3 500 domácností, školy, školky, budovy ve státní
správě a komerci v severní a střední části města.
Mimo to je ve městě několik samostatných kotelen (např. nemocnice, ALFATEX, DUP, sportovní hala, Agrostroj a
podniky v průmyslovém areálu na jihu města), kde palivem je většinou zemní plyn. Výstupy z nich jsou krátké a to jak
parovodní tak horkovodní či teplovodní.
Obě kotelny CZT jsou propojeny parovodem 250/125 na který jsou napojeny předávací výměníkové stanice buď přímo
nebo z něj odbočují kratší větve. Z těchto výměníků jsou do zástavby rozvedeny teplovody o konstantní teplotě 90o
k jednotlivým směšovacím stanicím v objektech.
Celý tento systém zůstane zachován a do nových rozvojových ploch podél všech rozvodů je možné jej rozšířit neboť
systém je dostatečně kapacitní. Obdobně jako u plynu je nutno upřesnit samostatnou energetickou studii varianty
využitelnosti všech klasických zdrojů na vytápění (pevná, tekutá a plynná paliva, biopaliva, štěpky, elektřina, solární
zdroje, tepelná čerpadla, tepelné vrty a p.). S ohledem na životní prostředí v centru města je vhodné zde CZT podporovat
a monitorovat nárůst znečistění ovzduší.
Ochranné pásmo všech teplovodů je dle zákona 458/2000 Sb. v platném znění 2,5 m od okraje potrubí.
7.5.3 Zásobování elektrickou energií
7.5.3.1 Nadřazené sítě a zařízení vvn
Síť zvn 400 kV:
Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 400 kV.
Dle ZÚR kraje Vysočina prochází přes řešené území návrhový koridor pro plánované vedení zvn 406/407 Kočín –
Mírovka. Tento koridor byl zakreslen do výkresu a dle zadání byla zakreslena trasa tohoto plánovaného vedení. Trasa
byla převzata z dokumentace pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí, zpracované firmou EDWIN Bohemia,
s.r.o..
Síť vvn 220 kV:
V řešeném území se nachází zařízení a vedení této napěťové hladiny. Jedná se o jednoduché vedení vvn 207 Sokolnice Tábor
Tento stav zůstane v návrhovém období beze změn.
Síť vvn 110 kV:
Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 110 kV. Jedná se o tato vedení:
vvn 1358 Pelhřimov – Pacov, VVN 1359 Pelhřimov – Humpolec.
Na severním okraji Pelhřimova byla v nedávné době vybudována transformace 110/22kV, do které jsou zaústěna výše
uvedená vedení 110 kV.
S budováním nových zařízení 110 kV E.ON v návrhovém období nepočítá.
Dle ZÚR kraje Vysočina byly převzaty návrhové koridory pro vedení napěťové hladiny 110 kV a sice posílení vazby
Pelhřimov – Pacov, Pelhřimov – Humpolec a Pelhřimov – Tábor. E.ON Distribuce, a.s. však výstavbu nových vedení
110kV neplánuje a posílení vazby bude realizováno zdvojením stávajících jednoduchých vedení ve stávajících trasách a
držení těchto návrhových koridorů nadále nepožaduje.
V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a řešení komunikace v severní části
města a ve Starém Pelhřimově, nutné provést přeložku stávajícího vedení vvn 1358.
138
7.5.3.2 Sítě a zařízení vn 22 kV
V současné době jsou z rozvodny v Pelhřimově vyvedena napájecí vedení, která zajišťují pokrytí nároků na příkon
v řešeném území.
Vedení jsou součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení E.ON je stav rozvodné soustavy 22 kV dobrý. Vedení jsou
většinou na betonových nebo ocelových příhradových podpěrách v dobrém mechanickém stavu.
V Pelhřimově je vybudováno kabelové vedení 22 kV do trafostanic, ve středu města v několika trasách.
Výše uvedené rozvody VN spolu s transformovnou jsou dnes schopny krýt současnou potřebu.
V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a řešení komunikace v severní části
města a ve Starém Pelhřimově, nutné provést přeložku stávajícího dvojitého vedení. Vedení bude v části trasy nahrazeno
kabelem. Nová trasa je vedena v souběhu s komunikací a na plochách navržené zástavby sleduje navrženou uliční síť.
Trasy nových kabelů budou sledovat navrženou uliční síť nové zástavby.
Pro napojení nové zástavby bude rozšířena kabelová síť vn a vybudovány nové trafostanice ve výkrese energetiky
označené jako TRN. Tam, kde bude z prostorových důvodů možné napojení venkovním vedením, budou i trafostanice
jako venkovní, jinak se předpokládá výstavba kioskových stanic.
Plochy podnikání a výroby budou napojeny ze sítě vn 22 kV odběratelskými trafostanicemi. Protože není známo
konkrétní využití ploch, ani počet konkrétních podnikatelských subjektů, je nutné považovat počet a umístění nových
trafostanic pro zásobení těchto ploch pouze za orientační. Přesné umístění, provedení a řešení (trafostanice, vstupní
rozvodna, venkovní, zděná) bude stanoveno pro každý podnikatelský subjekt v lokalitě v rámci dalšího stupně
dokumentace pro územní a stavební řízení s ohledem na vývoj zatížení a rozvoje oblasti.
Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák.458/2000
Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění).
Ochranné pásmo pro nová a přeložená venkovní vedení 22 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb..
Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka a provozovatele –
společnosti E.ON. Zde bude také projednána veškerá výstavba, která zasahuje do ochranných pásem el. zařízení
v napěťové hladině 110 kV, 22 kV a menší, ostatní případy pak ČEPS a.s.. Výjimky z ustanovení zák.č. 458/2000 Sb. o
ochranných pásmech a písemný souhlas s činností v ochranných pásmech uděluje příslušný provozovatel distribuční
soustavy – E.ON.
Koncepce řešení napojení jednotlivých ploch je patrná z výkresové části dokumentace.
Transformovny 22/0,4 kV
Na území města Pelhřimova a okolí je situováno celkem 117 trafostanic, z toho 76 trafostanic (k.ú. Pelhřimov), v k.ú.
Benátky u Houserovky 1, Houserovka 1, Ostrovec u Houserovky 1, Janovice u Houserovky 3, Vlásenice-Drbohlavy 1,
Lešov 2, Radňov u Rynárce 4, Nemojov 1, Myslotín 4, Skrýšov u Pelhřimova 1, Vlásenice u Pelhřimova 1, Strměchy 3,
Jelcovy Lhotky 2, Chvojnov 3, Služátky u Pelhřimova 3, Pobistrýce 1, Hodějovice 2, Radětín 1, Starý Pelhřimov 3,
Lipice 1, Pejškov 1, Bitětice 1, Čakovice u Pelhřimova 1 trafostanice. Jejich seznam s označením a názvy, které používá
E.ON je uveden v následující tabulce. Trafostanice jsou venkovního provedení i zděné s napojením na vzdušné vedení,
dále pak zděné, napojené kabelovým vedením.
Převážná většina trafostanic je v dobrém technickém stavu a vyhovují požadavkům odebíraného výkonu.
7.5.3.3 Sítě a zařízení nn 3 × 400/230 V
Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou ve středu města kabelizované, výjimečně v okrajových částech jako venkovní
na betonových sloupech vodiči AlFe a AES, částečně jako nadzemní na betonových stožárech, místně také na dřevěných
patkovaných sloupech a zemními kabely. Předmětné rozvody slouží pouze pro potřebu stáv. odběru el. energie a jsou
částečně dimenzovány na drobný nárůst zatížení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající odběry náleží převážně do
kategorie A a B, (vytápění převážně plynem).
7.5.3.4 Veřejné osvětlení (VO)
V Pelhřimově a okolních obcích je vybudována síť veřejného osvětlení několika různými způsoby. Z části je VO
provedeno raménkovými svítidly s výbojkovými zdroji, osazenými na stožárech sítě nn nebo fasádách domů, případně
střešnících, po kterých je vedena současně distribuční síť nn. Většinou jsou zabudovány sadové stožáry na kabelovém
rozvodu, osazeném výbojkovými svítidly. Kolem komunikací jsou zabudovány silniční ocelové stožáry s výložníky a
výbojkovými svítidly, rozvod je kabelový.
Pro nové lokality soustředěné výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou distribuční síť nn
- v částech, kde bude prováděna kabelová rozvodná síť nn bude použito samostatných osvětlovacích stožárů, v případě
venkovní sítě bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav.
Svítidla budou volena tak, aby jejich světelně – technické vlastnosti odpovídaly požadavkům na snižování a eliminaci
tzv. světelného znečištění, to znamená použití takových typů, jejichž světelný tok je všechen vyzářen směrem dolů a
nedochází k rozptylu světla na krytech a jeho vyzařování směrem nahoru.
139
7.5.3.5 Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období
Základním údajem pro návrh distribučního systému je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je
pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení
všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích
a provozních nákladech.
Podíl bytového fondu:
Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové
sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se
el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno
mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.),
které jsou energeticky náročnější.
Je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v BD 1,5 a v RD 2,1 kW, což je hodnota pro realizační období po
roce 2020.
Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba:
Dle Návrhu ÚP se v řešeném území předpokládá výstavba 756 b.j. v rodinných domech a 1171 b.j. v bytových domech,
celkem 1927 b.j. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude cca 3344 kW, na úrovni distribučních trafostanic.
Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání:
Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s měrnou hodnotou zatížení 10 W/m2 plochy a tedy s nárůstem cca 2950
kW, na návrhových plochách.
Podíl výrobní sféry:
Pro potřeby výroby je počítáno s měrným zatížením 20 W/m2 plochy a tedy je uvažováno s nárůstem cca 6330 kW, na
nově navržených plochách.
Celková výhledová hodnota potřebného současného příkonu:
Bydlení 9493 kW + 3344 kW = 12837 kW
Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 4670 kW + 2950 kW = 7620 kW
Výrobní sféra 8230 kW + 6330 kW = 14560 kW
Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim.
Předpokládáme, že maxima je dosahováno v síti VN ve večerní špičce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient
soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2.
Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 20320 kW.
Z toho na úrovni distribučních trafostanic je třeba zajistit 17410 kW
Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic:
t = 17410/(400*0,95*0,8) = 57,3 ⇒ 58 trafostanic v dimenzi 400 kVA.
Stávající počet distribučních trafostanic – 96.
7.5.4 Spoje
7.5.4.1 Dálkové kabely
Řešeným územím procházejí dálkové optické kabely. Ve výkrese jsou tyto trasy optických kabelů zakresleny dle
podkladů Telefonica O2.
V návrhovém období se nepočítá s budováním nové trasy a rovněž nedojde k zásadnímu dotčení tohoto zařízení
navrhovanou zástavbou.
Trasy dálkových kabelů jsou dle zákona č. 151/2000 Sb. v platném znění chráněny ochranným pásmem, jehož šířka je
1,5 m na obě strany od kabelu.
7.5.4.2 Rozvody MTS
S další výstavbou zařízení v návrhovém období Telefonica O2 nepočítá.
Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Plánuje se pouze pokládka
telekomunikačních kabelů, která zajistí dostatečnou telefonizaci. Plánovaná zástavba bude napojena na telefonní síť po
provedení rozšíření sítě v navržených lokalitách.
Trasy kabelů ÚP neřeší, budou upřesněny v dalších stupních dokumentace.
V rámci rekonstrukce telekomunikační sítě v Pelhřimově byla provedena rovněž náhrada původních telefonních ústředen
nedostatečné kapacity za nové digitální telefonní ústředny. Kapacita nových digitálních ústředen plně vyhovuje
požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě.
7.5.4.3 Radioreléové trasy
Přes správní území města Pelhřimova prochází radioreléové spoje Stražiště – Javořice přes k.ú. Vlásenice-Drbohlavy
(směr SZ – JV), Stražiště – Bělá přes k.ú. Janovice u Houserovky (směr SZ – JV), Křemešník – SZ hranice kraje přes
k.ú. Starý Pelhřimov, Skrýšov u Pelhřimova, Pelhřimov (směr SZ – JV) a dále trasy Armády ČR.
140
Ve městě Pelhřimov od objektu Policie ČR (Pražská ulice) vede radioreléový paprsek včetně OP jižním směrem k mostu
přes řeku Bělá (pod areálem spol. ICOM a.s.).
Dle stanoviska Českých radiokomunikací je požadavek na jejich ochranu. Rovněž je třeba projednat plánování staveb
značné výšky jako např. větrné elektrárny, situované v blízkostech do 150 m od průběhu RR paprsku.Takové případy
musí být předem posouzeny (odsouhlaseny společností České radiokomunikace, a.s.).
Vzhledem k tomu, že se území nachází v zájmové oblasti AČR a přes katastr prochází RR paprsek VUSS Pardubice s
ochranným pásmem, musí být všechny stavby v tomto prostoru předem zaslány VUSS k posouzení.
Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá, na základě konkrétních požadavků investorů v území.
7.6 Soulad s požadavky na ochranu civilizačních a přírodních hodnot území
7.6.1 Ochrana kulturních a civilizačních hodnot území
Město Pelhřimov má vyhlášenou městskou památkovou rezervaci (MPR) o rozloze 7,97 ha, která byla vyhlášena
Výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 10.09.1969 pod čj. 11.764/69-II/2. K MPR bylo
rovněž vyhlášeno ochranné pásmo rozhodnutím o určení ochranného pásma MPR Pelhřimov odborem kultury ONV
Pelhřimov pod čj. Kult./491/1987/Bu. Pro MPR Pelhřimov byl v únoru 2008 vydán zastupitelstvem města regulační plán
MPR Pelhřimov. Tento dokument je do ÚP převzat v celém rozsahu bez úprav a změny.
Ve správním území města Pelhřimova jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky (chráněné ve smyslu
zákona o státní památkové péči), t.j. památka zanesená v ÚSKP (Ústřední seznam kulturních památek). Seznam památek
je uveden ve schváleném zadání ÚP.
Návrh ÚP Pelhřimov nemá vliv na celkovou koncepci ochrany kulturních památek podle zákona o státní památkové
péči.
Ve správním území města Pelhřimova je rovněž několik významných stavebních dominant, které ÚP respektuje:
Pelhřimov:
•
Obchodní dům (Koh-i-nor) v Nádražní ulici;
•
Budova okresního soudu;
•
Rynárecká brána;
•
Zámek pánů z Říčan;
•
Kostel sv. Kříže – Kalvárie;
•
Městské divadlo;
•
Kostel sv. Bartoloměje s věží;
•
Jihlavská brána;
•
Kostel sv. Víta s věží;
•
Váňova vila.
Místní části:
•
Ostrovec – bývalá škola;
•
Radňov – bývalá škola;
•
Skrýšov – bývalá škola;
•
Chvojnov – bývalá škola, kostel;
•
Strměchy – kostel.
Celé území dotčené v návrhu ÚP je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o
státní památkové péči v platném znění. Je třeba respektovat ustanovení § 1-24 citovaného zákona.
7.6.2 Zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma
V řešeném území se nacházejí dvě přírodní rezervace, obě na jeho okrajích:
•
přírodní rezervace Kladinský potok zasahující do k. ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky;
•
přírodní rezervace V Mezence zasahující do k. ú. Vlásenice-Drbohlavy.
Obě přírodní rezervace mají zákonem stanovené ochranné pásmo o šíři 50 m.
Územní plán respektuje plochy i ochranné podmínky obou přírodních rezervací a jejich ochranných pásem.
7.6.3 Natura 2000
V řešeném území se nenachází žádná vyhlášená evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.
7.6.4 Památné stromy
V řešeném území se nacházejí následující vyhlášené památné stromy:
•
Pelhřimov – 2 lípy nad ulicí Boženy Němcové, 1 javor klen u nemocnice, 1 jilm u hotelu Rekrea, javorová alej,
javor v Městských sadech, 2 lípy v Městských sadech;
141
•
Služátky – památná lípa na návsi;
•
Radňov – lípa uprostřed místní části;
Řešením územního plánu není negativně dotčen žádný z uvedených stromů. K vyhlášení památnými stromy jsou dále
v Pelhřimově navrženy 2 javory u kapličky sv. Floriána, 1 lípa při silnici na Vlásenice při odbočce ke Stráži a 1 lípa u
křižovatky ulic Požárnická - Pod Floriánem.
7.6.5 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
V území jsou evidovány následující lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů:
•
Pod Poucharem (k. ú. Benátky a Janovice u Houserovky) – vlhké louky s ohroženými druhy rostlin;
•
Za stráží (k. ú. Vlásenice u Pelhřimova) – rybník s porosty vodních makrofyt, litorály a okolními rašelinnými
loukami;
•
K Rohovu mlýnu (k. ú. Chvojnov) – rybník, významný biotop obojživelníků;
•
Kladinský potok (k. ú. Strměchy a Jelcovy Lhotky) – významné rostlinné společenstvo a zoologické druhy.
Návrhem územního plánu nejsou nijak zhoršeny podmínky pro výskyt zvláště chráněných druhů v uvedených lokalitách.
7.6.6 Významné krajinné prvky
V území jsou zastoupeny zákonem č. 114/1992 Sb. taxativně vyjmenované významné krajinné prvky bez přesnějšího
vymezení – lesy, údolní nivy, rybníky, vodní toky, příp. i rašeliniště. Kromě toho jsou v území registrovány další tři
významné krajinné prvky (VKP):
•
VKP Městský hřbitov a jeho okolí;
•
VKP Městské sady v Pelhřimově;
•
VKP Služátecký rybník.
Územní plán existenci významných krajinných prvků respektuje.
7.6.7 Ochrana krajinného rázu
V území není zastoupený žádný přírodní park. Řešení územního plánu plně respektuje:
•
cílové charakteristiky krajin zastoupených typů dle zásad územního rozvoje;
•
oblasti a místa krajinného rázu a jejich charakteristiky dle územně analytických podkladů;
•
základní krajinotvorné struktury – lesy, vodní toky a plochy, remízky, polní cesty apod.
7.6.8 Územní systém ekologické stability
7.6.8.1 Podkladové dokumentace
Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou:
•
Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina (DHV CR, spol. s r. o., 2008), obsahující koncepční řešení
nadregionálního a regionálního ÚSES;
•
Řešení ÚSES v předchozím územním plánu sídelního útvaru (ÚPSÚ) Pelhřimov;
•
Řešení ÚSES v plánech společných zařízení (PSZ) komplexních pozemkových úprav (KPÚ) v k. ú. Bitětice,
Myslotín, Nemojov;
•
Vrstvy sledovaných jevů ochrany přírody a krajiny z územně analytických podkladů (ÚAP) ORP Pelhřimov;
•
Řešení ÚSES v platné nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) okolních obcí a v dokončených
nebo rozpracovaných KPÚ navazujících katastrálních území;
•
Zpracované dokumentace generelů a plánů místního (lokálního) ÚSES katastrů řešeného území (nezpracováno
vše) a navazujících katastrů.
7.6.8.2 Přístup k řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES
Řešení nadregionálního (NR) a regionálního (R) ÚSES je koncepčně převzato ze ZÚR kraje Vysočina. Zpřesněné
vymezení jednotlivých skladebných částí R ÚSES vychází z jejich zobrazení v mapové části ZÚR a respektuje zásady a
úkoly stanovené v bodech (107) a (108) textové části ZÚR.
Z nadregionální úrovně ÚSES zasahují do území (v jeho jižní části) jen dílčí fragmenty nadregionálního biokoridoru
(NRBK) K 120, sestávající z dílčích úseků NRBK v prostoru jeho mezofilní bučinné osy a jednoho vloženého lokálního
biocentra. Vymezení je koordinováno s vymezení navazujících částí NRBK v souběžně zpracovávané ÚPD obcí Nová
Cerekev a Veselá.
Z nadregionální úrovně ÚSES zasahuje do území (v jeho jižní části) nadregionální biokoridor (NRBK) K 120, sestávající
zde z dílčích úseků NRBK v prostoru jeho mezofilní bučinné osy, jednoho vloženého lokálního biocentra a ochranné
zóny. Vymezení je koordinováno s vymezením navazujících částí NRBK v souběžně zpracovávané ÚPD obcí Nová
Cerekev a Veselá.
Regionální úroveň ÚSES je v území zastoupena dílčími částmi čtyř regionálních biocenter (RBC) a čtyř regionálních
biokoridorů (RBK), patřícími ke dvěma významným větvím regionálního ÚSES.
142
Jedna z větví regionálního ÚSES je vedena údolím Želivky, v řešeném území přes jeho severní až severozápadní a
západní část. Její součástí jsou zde dílčí partie RBC 726 Hejlov (v území jen nepatrně, jižně od Vlásenice), RBC 727 U
Mosteckého (v převážně zalesněných partiích údolí u Čakovic) a regionálních biokoridorů RK 421 (propojujícího obě
zmíněná RBC) a RK 420 (propojujícího RBC 727 U Mosteckého a RBC 728 Prasatka ležící zcela mimo území města).
Větev má celkově smíšený charakter, její dílčí skladebné části zahrnují vždy podmáčené údolní partie a dle místních
podmínek pokud možno i nepodmáčené svahové partie.
Druhá z větví regionálního ÚSES propojuje jednotlivé lesní celky Křemešnické vrchoviny, přičemž do řešeného území
vstupuje ve třech dílčích úsecích v jeho severovýchodní až východní části (mezi Chvojnovem a Strměchy), jihovýchodní
části (u Lešova) a jižní části (mezi Ostrovcem a Hříběcím). Její součástí jsou zde dílčí partie RBC 687 Dílce (v lesním
celku jihovýchodně od Ostrovce), RBC 688 Prachatický les (v lesním celku jižně od Lešova) a regionálních biokoridorů
RK 424 (propojujícího RBC 688 Prachatický les a RBC 710 Křemešník ležící zcela mimo území města) a RK 423
(propojujícího dvě RBC zcela mimo území města - RBC 710 Křemešník a RBC 711 Rousínovský les). Větev má
celkově mezofilní charakter.
Všechny vymezené dílčí části RBC v zásadě odpovídají vymezení biocenter v ZÚR (s významnějším upřesněním pouze
v případě RBC 727 U Mosteckého, reagujícím na detail stávajícího charakteru údolí Želivky u Čakovic a na vymezení
příslušné části RBC v ÚP Bácovice) a navazují na stávající vymezení v sousedních územích (většinou v rámci nově
zpracované nebo souběžně zpracovávané ÚPD, v případě RBC 726 Hejlov pak v návaznosti na řešení KPÚ Částkovice).
Příslušné části RBK respektují trasy dle ZÚR. Jsou vymezeny jako složené biokoridory, sestávající z dílčích úseků RBK
a vložených lokálních biocenter (LBC) a navazují na řešení v sousedních územích (většinou v rámci platné nebo
souběžně zpracovávané ÚPD).
7.6.8.3 Koncepce řešení místní úrovně ÚSES
Důležitými faktory koncepce řešení místního ÚSES jsou především:
•
návaznost na řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES;
•
uplatnění principu tvorby ucelených větví ÚSES;
•
řešení návazností vymezení na pomezí se správními územími sousedních obcí;
•
zohlednění metodikou doporučených parametrů stanovených pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES;
•
přednostní situování skladebných částí ÚSES do stávajících ekologicky cennějších partií území;
•
zohlednění jiných územně plánovacích záměrů na využití území.
V řešeném území jsou zastoupeny dva základní typy větví místního ÚSES, sestávající z navazujících, typově příbuzných
a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů (LBC a LBK):
•
hydrofilní větve ÚSES – větve ÚSES, jejichž skladebné části jsou situovány přednostně do podmáčených poloh
ve dnech údolí, obvykle v přímé vazbě na vodní toky (zejm. Bělou, Olešnou, Kopaninský potok, Kladinský
potok, Cerekvický potok, Nemojovský potok, Podlesník a některé jejich drobné bezejmenné přítoky);
•
mezofilní větve ÚSES – větve ÚSES, jejichž skladebné části jsou situovány přednostně do nepodmáčených
svahových a hřbetních poloh.
Vlivem využití uvedeného principu ucelených větví a také na základě konfrontace s jinými záměry využití území se
vymezení ÚSES koncepčně i v detailech dosti výrazně odlišuje od řešení předchozího územního plánu sídelního útvaru
(v území řešeném tímto územním plánem). Hlavní koncepční změny jsou:
•
posunutí větve místního ÚSES původně vedené přes velmi různorodá stanoviště ze západní strany města dále od
města (západně od Starého Pelhřimova), s protažením přes jednotlivé lesní celky jižním až jihovýchodním
směrem (kolem Myslotína), s předpokládanou návazností v k. ú. Vokov u Rynárce – hlavní důvody pro toto
řešení jsou v zásadě dva – zvýšení ekologického potenciálu této větve ÚSES pomocí sjednocení jejího charakteru
(nově jde o komplexní mezofilní větev) a snížení míry střetů s plánovanými přeložkami silnic I/19 a zejm. I/34;
•
vedení nové mezofilní větve místního ÚSES na jižním pomezí dílčí části správního území města (mezi
Pelhřimovem a Rynárcem) napříč údolím Bělé, s napojením na původní větev místního ÚSES v lesním celku
severovýchodně od Skrýšova (de facto jde o logické pokračování předchozí popsané větve z k. ú. Vokov u
Rynárce) – hlavním důvodem pro toto řešení je zajištění dosud neexistující reprezentativní návaznosti původní
mezofilní větve místního ÚSES vedené z východní strany města, jako vedlejší (pomocné) důvody lze uvést i
symbolické ohraničení průmyslové zóny v jižní části města vůči zemědělské krajině a celkové oživení
zemědělské krajiny s využitím soustavy zarostlých mezí a kamenic ve skrýšovském katastru;
•
odlišné trasování mezofilní větve místního ÚSES ze severní strany Pelhřimova blíže zastavěnému území města,
přes údolí Bělé mezi Pelhřimovem a Radětínem – hlavním důvodem pro toto řešení je využití možnosti
kapacitního mimoúrovňového křížení pod mostem silnice I/19, jako vedlejší (pomocný) důvod lze uvést i využití
ekologicky cenných porostů charakteru lesa v severní části Městských sadů pro lokalizaci (v zásadě funkčního)
biocentra;
•
vymezení nového LBC v údolí Bělé za sportovním areálem uvnitř zastavěného území města – důvody jsou
především snaha o zkrácení příliš dlouhého úseku biokoridoru vedeného přes město ve vazbě na tok Bělé a
ochrana stávající enklávy přírodě blízké zeleně uvnitř zastavěného území.
143
Řešení místní úrovně ÚSES je převážně provázáno s platnými či navrženými řešeními ÚSES v ÚPD navazujících obcí.
Podstatnější výjimky tvoří:
•
chybějící pokračování LBK z k. ú. Pelhřimov (z lesního celku severovýchodně od Pelhřimova) v k. ú. Olešná u
Pelhřimova – jde o logickou trasu mezofilního LBK, s další návazností v k. ú. Služátky u Pelhřimova a Chvojnov,
v nové ÚPD obce Olešná by bylo vhodné LBK doplnit;
•
chybějící pokračování LBK z k. ú. Chvojnov (z lesního celku severozápadně od Chvojnova) v k. ú. Kojčice – jde
pouze o krátkou (koncepčně však nezbytnou) návaznost směrem do vymezeného blízkého LBC v k. ú. Kojčice;
chybějící pokračování LBK z k. ú. Chvojnov (z lesního celku jižně od Chvojnova) v k. ú. Olešná u Pelhřimova –
jde o logickou trasu mezofilního LBK, v nové ÚPD obce Olešná by bylo vhodné LBK doplnit;
•
chybějící pokračování LBK z k. ú. Myslotín (v lesním celku severozápadně od Myslotína) v k. ú. Ondřejov u
Pelhřimova – jde o logickou trasu mezofilního LBK, kterou sice neobsahuje stávající ÚPD obce Ondřejov
(ÚPSÚ), se kterou ovšem počítá probíhající KPÚ pro k. ú. Ondřejov u Pelhřimova;
•
chybějící návaznost skladebných částí mezofilní větve místního ÚSES z k. ú. Myslotín a Pelhřimov v k. ú. Vokov
u Rynárce (viz též výše) – jde o logickou trasu mezofilní větve místního ÚSES, v nové ÚPD obce Vokov by bylo
vhodné příslušné skladebné části doplnit;
•
chybějící pokračování LBK z k. ú. Putimov v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (v lesním celku východně od Skrýšova)
– souvisí se změnou koncepce trasy LBK jako součásti výše popsané mezofilní větve místního ÚSES, nyní
v daném úseku zcela na území k. ú. Skrýšov u Pelhřimova;
•
chybějící návaznost skladebných částí ÚSES na pomezí k. ú. Vlásenice-Drbohlavy a k. ú. Božejov – souvisí se
zastaralým pojetím ÚSES v ÚPD obce Božejov.
Téměř všechny nenávaznosti u uvedených případů jsou způsobeny starší dobou zpracování ÚPD navazujících obcí
(vesměs územní plány sídelních útvarů) a s ní související zastaralou či neúplnou koncepcí řešení ÚSES. Existence
uvedených problematických skladebných částí místního ÚSES na území města je nutná pro zachování celkové koncepce
řešení ÚSES. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby byly návaznosti řešení v sousedních územích akceptovány a co nejdříve
doplněny.
8) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno
stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí
•
•
•
•
•
udržitelný rozvoj území v sobě zahrnuje podmínky pro ekonomický rozvoj, sociální rozvoj a environmentální
rozvoj pro život v regionu. Dalšími důležitými faktory udržitelného rozvoje území jsou kulturní a historické
tradice regionu, jeho přírodní podmínky a vyspělost. Při zpracování územního plánu se dbalo na zachování
kulturních a historických tradic území, jeho přírodních podmínek a vyspělosti regionu. Byly respektovány
kulturní památky, zajištěna ochrana hodnot kulturního dědictví, kvalita sociálních vztahů a podmínek a
zachována jedinečnost prostoru a území;
při řešení územního plánu je třeba se zabývat jednotlivými oblastmi udržitelného rozvoje území a v odůvodnění
územního plánu je popsáno, jak byly v řešení územního plánu a v jeho změnách jednotlivé oblasti udržitelného
rozvoje území konkrétně zabezpečeny;
v souladu se zadáním územního plánu Pelhřimov a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu kraje (dále KrÚ)
Vysočina, odboru životního prostředí (ŽP) k návrhu zadání územního plánu Pelhřimov není posuzován návrh
ÚP Pelhřimov z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) a vlivu na udržitelný rozvoj území, neboť se
v řešeném území (ve všech řešených k. ú. ) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí
– protože žádný DO ve svém stanovisku ani nikdo z veřejnosti v průběhu pořizování ÚP nepožadoval či jinak
uplatňoval požadavek na vyhodnocení udržitelného rozvoje území, považoval pořizovatel toto stanovisko za
neměnné a více uvedený DO nežádal o jeho nové přepracování;
vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích stavebního zákona nebylo
požadováno;
řešení územního plánu vychází z potřeby účelného a intenzivního využití zastavěného území obce. Zástavba je
navržena na nezastavěných plochách dle potřeb města, místních částí a neposlední řadě i vlastníků;
Pro Obec s rozšířenou působností (ORP) Pelhřimov byla v r. 2010 provedena aktualizace Územně analytických
podkladů vč. rozboru udržitelného rozvoje území s následujícími závěry pro město Pelhřimov (kráceno):
Nejvyšší hodnotu vyváženosti podmínek má v ORP město Pelhřimov, které se sice vyznačuje nevyrovnanou vyvážeností
(vysoké hodnoty u hospodářského pilíře a soudržnosti obyvatel, velmi nízký je pilíř ekologie – nejhorší ze všech obcí
ORP), ale jako jediné ve spádovém území ORP má nejvyšší hodnoty u dvou územních podmínek (pilíř hospodářský a
soudržnosti).
Životní prostředí je zde v záporných hodnotách a řadí se podprůměrným hodnotám - není podpořeno vysokou hodnotou
koeficientu ekologické stability, je zhoršováno emisemi z lokálních zdrojů znečištění, průjezdem dopravy po silnicích I.
třídy, zastavěným územím ohroženým záplavami a výskytem starých ekologických zátěží.
144
Hospodářskému rozvoji obce napomáhá existence územního plánu s dostatkem zastavitelných ploch, kvalitní dopravní
napojení (silnice I. třídy a železnice), plynofikace obce a vysoká intenzita bytové výstavby. Pozitivně se v obci projevuje i
vysoký turistický a rekreační potenciál s relativním dostatkem ubytovacích kapacit a dobrá dostupnost do krajského
města Jihlava hlavně po silnici II. třídy. Počet obyvatel dlouhodobě roste a je spojen s vysokou intenzitou nové výstavby
ve spojení s existencí městské hromadné dopravy. Ohrožením je rychlý úbytek dětí, což může mít negativní vliv na
věkovou strukturu obce a stárnutí populace, je nutné řešit výskyt starých ekologických zátěží i ochranu zastavěného
území proti záplavám a rovněž odklon dopravy z centra města (obchvat silnic I. třídy I/34 a I/19). Negativní je rovněž
nízký koeficient ekologické stability.
Řada malých obcí v odlehlých polohách ORP pak své kvalitní životní prostředí není schopna vyvážit úrovní
ekonomického a sociálního rozvoje (týká se i odlehlých místních částí Pelhřimova). Negativně se projevuje pokles počtu
obyvatel, stárnutí populace, špatná dostupnost a další jevy.
ÚP Pelhřimova vytváří předpoklady pro zvýšení vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území:
•
vylučuje trasy silnic I. třídy č. 19 a č. 34 ze zástavby města, tím výrazně napomáhá snížit emise z dopravy a
hlučnost - pozvednout pilíř ekologie,
•
vylučuje trasy silnic II. třídy č. 602 a č. 112 ze zástavby města (s výjimkou krátkého úseku v jižní části města,
kde je silnice II/112 vedena průmyslovou zónou), tím výrazně napomáhá pozvednout pilíř ekologie,
•
zastavitelné plochy a plochy přestavby navrhuje zásadně mimo záplavové území toků, s výjimkou ploch ve
stávající zástavbě v centru města v ulici Křemešnické, U Elektrárny a v ulici nábřeží Rekordů a kuriozit, což je
kompenzováno návrhem protipovodňových opatření,
•
navrhuje přestavbu areálů se starými ekologickými zátěžemi – na př. Škrobáren v ulici Křemešnické, ploch
bývalého střediska zemědělské výroby v ulici Krasíkovické a také postupnou přestavbu řadových garáží ve
městě na garáže halové,
•
vytváří územní předpoklady pro rozvoj bydlení a občanského vybavení a umožňuje tím zlepšit životní podmínky
obyvatel města; zvýšení kvality životního prostředí je i nabídkou pro nově příchozí,
•
vytváří územní předpoklady pro rozvoj výroby situováním nových výrobních ploch, které napomohou zvýšit
zaměstnanost obyvatel města a stabilizovat je,
•
řeší územní systém ekologické stability a formou regulativů umožňuje řešení protierozních opatření i zalesnění
pozemků v krajině, tím přispívá ke zvýšení koeficientu ekologické stability v území.
8.1 Informace o vlivu územního plánu
V celém procesu projednávání ÚP Pelhřimov nebyl uplatněn požadavek dotčeného orgánu na vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území a požadavek na posouzení významné evropské lokality nebo ptačí oblasti.
Následující kapitoly reflektují změny navržené územním plánem ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP,
doplňkových Průzkumů a rozborů města Pelhřimova a jeho místních částí a platného ÚPnSÚ Pelhřimov včetně
urbanistických studií pro místní část Radětín, Skrýšov, Myslotín, Janovice a Ostrovec, Strměchy, Vlásenice a
Houserovka.
Zjištěné závady z ÚAP byly vyhodnoceny jako nepodstatné konstatování neměnitelného stavu, návrh ÚP se proto
zaměřil na problémy vzešlé z doplňkových průzkumů a rozborů, z nichž ÚP řeší obnovu propojení okolí cestami,
soustředění osídlení do stávající obce, zavedení čištění odpadních vod moderními technologiemi, využití potenciálu
polohy a krajinného prostředí pro bydlení, rozvoj občanského vybavení s ohledem na demografickou prognózou růstu
sídla a počet pracovních příležitostí v místě, apod.
Vyhodnocení vlivů ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území
Pro udržitelný rozvoj území bylo potřeba zlepšit podmínky především pro hospodářský rozvoj v návaznosti na
lepší veřejnou infrastrukturu zejména v místních částech.
Tento podnět dal územnímu plánu výzvu k využití obnovujícího se příznivějšího pobytového prostředí a zároveň k
zřízení nových pracovních příležitostí zejména v místních částech) v jinak téměř nezastoupeném terciérním sektoru,
vedle tradičních struktur sídla, při další podpoře zlepšování životního prostředí budováním moderních sítí veřejné
infrastruktury (sítě, komunikace, sběrný dvůr), územního systému ekologické stability (změna kultur, obnova
doprovodné zeleně) a revitalizací krajiny do podoby před nástupem socialismu (zalesňování, obnova přirozených koryt
vodotečí a neobnovování meliorací).
V současnosti již nemůže být nová výstavba a příliv nových obyvatel jediným zdrojem solidních příjmů města,
stejně jako příjmy z krátkodobé rekreace v okolní krajině, neboť tyto jsou velmi ovlivňovány vyjížďkou za prací a
dojížďkou bez ubytování - jediným řešením je zachování a rozvoj tradiční výrobní a společenské funkce celého území,
které se však musí přizpůsobit době a vytvořit ze sebe atraktivní místo pro navazující regiony Pelhřimovska.
145
Souvisejícím faktorem pak může být obnovení dlouhodobé rekreační funkce spojené s ubytováním, podpořené
historickou tradicí míst a také sportu v krajině i v sídlech.
Z těchto principů vychází i návrh územního plánu, při jehož aplikaci v území by mělo dojít ke koordinovanému utváření
nového image města a místních částí.
K tomu je ale ještě nutné zajistit dostatečné dopravní spojení po hlavních silnicích nejen mimo řešené území, ale i
s pevnou vazbou na městská centra. Důležitým komunikačním prvkem jsou silnice I. třídy s návazností na dálnici exit
Humpolec.
Ve městě Pelhřimov i v místních částech je navržena obnova veřejných prostranství, s předpokladem obnovy zástavby na
ně navazující a v místních částech nedovolení narušování venkovského rázu zástavby moderními stavbami bez šikmých
střech.
V místě doprovází nejen novou výstavbu kompletní infrastruktura, která je navíc doplněna o požadavky na ozelenění,
osvětlení a výsadbu zelených pásů vzrostlé zeleně kolem sídel. Zároveň jsou zhodnoceny a doplněny veškeré potřebné
aktivity, jenž by měly zajistit soudržnost obyvatel. Celkový zábor ploch nového územního plánu je v souhrnu minimální
bez zbytečného a nadměrného záboru půdy nejvyšší kvality.
Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné
generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích
ÚP ve svém návrhu předchází především negativním důsledkům okolního prostředí na soustavu řešených sídel.
Z hlediska převážně zemědělského využívání přírody obnovou okolní krajiny, z hlediska ovzduší podporou rozšiřování
ekologického vytápění obce a nepovolování zdrojů znečištění při rekonstrukcích či nové výstavbě, kde dále řeší
parkování i likvidaci odpadů, a z hlediska možných lokálních záplav a vodní eroze požadavkem na 30% retenci a 30%
vsak dešťových vod přímo na všech pozemcích.
ÚP podporuje rozvoj pracovních příležitostí v místě rezervací ploch pro nerušící výrobu a služby (plochy
smíšené), plochy zemědělské výroby a navrhuje řešení změn v bydlení pro rodinné bydlení – proto návrh územního
plánu pouze pozitivně přispívá k přirozené obměně obyvatelstva směrem k většímu podílu střední vrstvy. Celkově
dokumentace ÚP zajišťuje koordinovaný přístup k využití pozemků a ochraně majetků s výhledem jejich budoucího
zhodnocení.
Pro zajištění vyváženého životního prostředí musely být samozřejmě využity i některé soukromé pozemky pro veřejné
komunikace, zeleň a technickou infrastrukturu. Každopádně celkový efekt územního plánu přinese prospěch všem ve
všech částech řešeného území.
8.2 Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popř. kompenzaci účinků na ŽP
8.2.1 Územně plánovací opatření
Koncepce rozvoje území města Pelhřimova vychází ze skutečnosti, že se jedná o obec s rozšířenou působností v
kraji Vysočina. Je významnou dopravní křižovatkou silnic I. třídy a turistickým východiskem na Českomoravskou
vrchovinu.
Všechny místní části ve správním území města jsou a budou přístupné po silnicích II. a III. třídy. V samotném městě a
jeho přilehlých místních částech zajistí ÚP plochy pro rozvoj bydlení, občanského vybavení a průmyslové výroby.
Okrajové místní části představují čisté a klidné prostředí, nebudou zatíženy dopravou a jinými jevy jako je např.
kapacitní výroba s výjimkou zemědělské. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a hodnotám přírody budou přiměřeně
doplněny plochy pro trvalé bydlení nebo rekreaci, případně pro drobné podnikatelské aktivity živnostenského charakteru
a nerušící malovýroby.
ÚP rozvíjí především funkce nezhoršující koncentraci škodlivin – bydlení, služby, výroba atd. Zřizování nových
výrobních ploch, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí, se neuvažuje. Nové plochy změn navrhují rozšíření
zemědělské prvovýroby a dále plochy drobné výroby.
Výroba a skladování – lehký průmysl: plochy lehké průmyslové výroby a skladování s případným negativním vlivem za
hranicí vlastních pozemků a vysokým podílem kamionové dopravy budou situovány v průmyslových zónách:
•
prostor východně a západně ulice Nádražní,
•
na tento prostor navazující prostor ulice Myslotínské a ulice K Silu.
Oba prostory zůstanou zavlečkovány a budou částečně rozšířeny. V souladu s dosud platným ÚP je pro další
průmyslovou výrobu navržen prostor jižně ulice Skrýšovské, včetně specifické plochy pro fotovoltaickou elektrárnu.
ÚP navrhuje přestavbu průmyslového areálu v ulici Křemešnické s posouzením budoucí náplně území. Ulice Wolkerova,
která tvoří severní hranici areálu by měla být rozšířena a doplněna alejí (jedná se o hlavní pěší trasu ze středu města ke
hřbitovu). Součástí ploch navržených k přestavbě jsou rovněž řadové garáže v této ulici.
Výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba: ÚP navrhuje rozvoj těchto ploch v jižní části města Pelhřimova
směrem na Vokov a Rynárec.
Dále navrhuje ÚP intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro drobnou výrobu
nezemědělskou a výrobní služby.
Zemědělská výroba : plochy zemědělské výroby budou rozšířeny v místní části Vlásenice-Drbohlavy, Vlásenice u
Pelhřimova, doplněny v Lipici, Útěchovičkách a místní části Strměchy.
146
Je navrženo ozelenění zástavby stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru (zejména objektů, které nectí
historicky vzešlé měřítko zástavby) tak, aby se zlepšilo jejich začlenění do krajiny.
Většina řešeného území je v oblasti nízkého narušení životního prostředí. Návrh tuto situaci plně zachovává a rozvíjí –
snižuje zátěž životního prostředí místními stacionárními zdroji. Centrální zásobení teplem (CZT) je pouze v městské
části Pelhřimov. Palivem v kotelnách CZT je zemní plyn, olej a biomasa. V ostatních místních částech a v částech města
kde není CZT, je vytápění a příprava TUV decentralizovaná do jednotlivých objektů a paliva jsou jak tradiční (pevná,
tekutá, plynná, elektřina), tak alternativní (biomasa, solární, štěpky, tepelná čerpadla ap.) včetně tzv. „pasivních“ objektů
nevyžadujících žádný vnější zdroj. Tento stav by měl zůstat i nadále, ÚP nepředpokládá vznik nových ploch pro kotelny
CZT.
ÚP jako celek usiluje o zlepšení podmínek života obyvatel ve městě a místních částech i v regionu zejména tím, že:
• navrhuje plochy pro kvalitní bydlení v lokalitách s kvalitním obytným prostředím a v dotyku s plochami zeleně;
• navrhuje plochy pro občanskou vybavenost jako nezbytný doplněk ploch bydlení;
• v návrhu zabezpečuje základní standard vybavení technickou infrastrukturou pro trvalé bydlení i rekreační ubytování
v celém území;
• vytváří podmínky pro posílení místní ekonomiky.
Ovzduší a klima
Koncentrace znečisťujících látek (SO2, NO, prach) v ovzduší je na většině řešeného území nízká, monitorování ovzduší
nebylo na správním území města Pelhřimova prováděno. Větší část k.ú. Pelhřimov, východní část k.ú. Starý Pelhřimov,
nepatrná část JV k.ú. Čakovice u Pelhřimova, východní část k.ú. Radětín a JZ část k.ú. Služátky u Pelhřimova se nachází
v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, což je dáno trasou silnic I.třídy. Největšími znečišťovateli v místních částech
jsou lokální topeniště domů, ve městě Pelhřimově nákladní doprava, výroba tepla a průmyslová výroba. Zřízení nových
větších zdrojů znečištění se v návrhu územního plánu nepředpokládá.
Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší bude respektován zákon č. 86/2002Sb., o ochraně ovzduší v platném
znění a zákona č. 350/2002 Sb., o imisních limitech a kvalitě ovzduší v platném znění pokud by byl samostatném řízení
umístěn v území nový zdroj znečišťování ovzduší ve stávající zemědělské ploše (zemědělský areál). Návrh je v souladu s
§ 17 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění (zákon) s ohledem na přílohu 10 zákona a
vzhledem ke snížení lokálního znečištění ovzduší díky přechodu na ušlechtilá paliva v domácnostech (elektřina a plyn,
popřípadě lokální využití alternativních obnovitelných zdrojů energie) i v souladu s přílohou 1 zákona č. 350/2002 Sb., o
imisních limitech a kvalitě ovzduší v platném znění.
Voda
Změny navrhované ÚP nebudou mít vliv na charakter odvodnění oblasti ani neovlivní hydrologické charakteristiky
(hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů). Vybudování nových MČOV a napojení zástavby na ní
pozitivně ovlivní jakost spodních vod. Tentýž efekt by měla mít zvýšená kontrola individuálního odstraňování splašků
v žumpách a septicích popřípadě malých domovních čistírnách v prostorově odloučených lokalitách.
Stávající vodoteče a přírodní vodní nádrže budou udržovány, pravidelně čištěny a zabezpečována jejich lokální
hydrologická (drenáž území, retardace a retence odtoku povrchových vod) a ekologická funkce (migrace biofondu mezi
biocentry ...).
Plochami změn je minimálně dotčeno vyhlášené záplavové území vodního toku Bělá a u řeky Hejlovka není dotčeno
žádnými plochami.
Půda, území a geologické podmínky
Změny navrhované ÚP nebudou mít vliv na místní topografii, na stabilitu a erozi půdy, na horninové prostředí a nerostné
zdroje. Ve správním území obce se neuvažuje nově umístění skládky či jiných zařízení pro ukládání odpadů.
V území převládají kyselé typické kambizemě, v nejvyšších polohách podzoly. Ve sníženinách podél vodních toků se
objevují gleje a nivní půdy příslušného klimatického regionu. Výpis bonitovaných půdních a ekologických jednotek je
uveden ve vyhodnocení záborů ZPF.
Flóra, fauna a ekosystémy
Ze změn navrhovaných ÚP v řešeném území nevyplývá riziko poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů a
jejich biotopů. Návrh územního plánu předpokládá změnu skladby lesů (případně nové zalesňování) do původních
společenstev.
Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce
ÚP usiluje o vytvoření podmínek pro stavební restituci zachované části zastavěných území sídelních částí, se zvláštním
důrazem na centrální prostory sídelních částí s trvalým bydlením. Navrhuje v první etapě zejména doplnění zástavby
v prolukách uvnitř zastavěného území.
Změny navrhované územním plánem nepovedou k poškození a ztrátám architektonických, archeologických,
geologických a paleontologických památek.
Vlivy na strukturu a funkční využití území
Ze změn navrhovaných územním plánem ovlivní strukturu a funkční využití území zejména:
• dovybavení celého zastavěného území i rozvojových ploch ve všech místních částech základní technickou
infrastrukturou (odkanalizování splaškových vod a jejich čištění vlastní ČOV, napojení na vodovod);
147
•
•
separovaný sběr, recyklace a kontrolovaná likvidace tuhého komunálního odpadu atp. ;
revitalizace a rozvoj sportovních a rekreačních zařízení.
Hluk
Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční i doprava železniční.
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A)
a korekcí přihlížejícím k místním podmínkám a denní době v závislosti na způsobu (funkci) vyžití území.
Velkoplošné vlivy v krajině
Vzhledem k celkově nízké intenzitě využití území nepovede souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů
vyplývajících ze změn navrhovaných územním plánem k překročení ekologické únosnosti území.
Technická opatření
Technická opatření navrhovaná územním plánem se týkají zejména ochrany vod, likvidace znečištění vody a půdy
splaškovými odpadními vodami, odstraňování a recyklace tuhých komunálních odpadů a zajištění požární
bezpečnosti.
Opatření v řešení dopravy
Dopravní řešení návrhu ÚP vychází z platné vyšší územně plánovací dokumentace, kterou jsou Zásady územního
rozvoje kraje Vysočina (ZÚR). V této ÚPD je navrhována přeložka silnice I/34 v úseku od Božejova po silnici I/19 na
severozápadním okraji Pelhřimova a dále přeložka silnice I/19 jako severní obchvat Starého Pelhřimova. Do návrhu ÚP
je zapracována podle podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena (v případě obchvatu
Starého Pelhřimova je dle požadavků dotčených orgánů zakreslen koridor pro situování přeložky v šířce 100m).
Ze ZÚR je převzata i přeložka silnice II/602, upravená podle Územního plánu Olešná. Přeložka této silnice je situována
mimo řešené území, znamená však změnu v zařazení vyřazeného úseku.
V souvislosti se změnou trasy silnice I/34 dochází k menším změnám v napojení silnice II/112 na tuto přeložku. Přeložka
silnice II/112 v jižní části řešeného území umožňuje lepší napojení na novou trasu silnice I/34. Přeložka silnice vychází
z již zpracované PD a návrh trasy na jižním okraji k.ú. Pelhřimova je koordinován s řešením na k.ú. Rynárec.
Návrh přeložek silnic I/19 a I/34 i II/112 ovlivňuje základní skelet silnic i místních komunikací.
Vyřazené úseky silnic I. třídy jsou pokud možno převáděny do sítě místních komunikací případně silnic III. třídy.
Vyřazený úsek silnice II/112 je převáděn do místních komunikací, vyřazený úsek silnice II/602 bude převeden do nižší
třídy nebo do místních komunikací.
Principem řešení je vytvoření ochranné obálky vlastního Pelhřimova sestávající ze silnice I/34 (západní obchvat +
severní úsek), komunikace nadmístního významu v trase vyřazeného úseku silnice I/34 (východní trasa) a části silnice
II/112 v nové trase na jihu Pelhřimova. Tyto silnice vytvářejí ochranný okruh kolem jádrové části města Pelhřimova.
Silnice III. třídy vedené z vnějších stran na tomto okruhu končí. Uvnitř jsou jen místní komunikace.
Na silnicích III. tříd výraznější úpravy navrhovány nejsou.
Silnice II. a III. třídy tvoří spolu s komunikacemi nadmístního významu a s významnými místními komunikacemi
základní komunikační skelet města a jeho místních částí.
Návrh ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Dopravně významnější jsou zařazeny
ve funkční skupině C. Jde především o komunikace, po kterých je vedena autobusová doprava, a komunikace, které jsou
významné pro obsluhu území. Dále jsou to vyřazené úseky silniční sítě v zastavěném území a některé komunikace
v rozvojových plochách, zejména průmyslových nebo smíšených, a jejich připojení na silniční síť. Ostatní místní
komunikace jsou ve funkční skupině D1. V síti místních komunikací jsou navrženy úpravy, které zlepšují poměry
v centru Pelhřimova nebo vytvářejí ochrannou obálku města na západní straně a komunikace, které zpřístupňují či
propojují části města určené k zastavění.
Navrženy jsou nové místní komunikace funkční skupiny C a D1 pro dopravní obslužnost nových lokalit bydlení.
Stávající místní komunikace budou šířkově a směrově upraveny pouze v nezbytné míře.
Pro zpřístupnění centra města Pelhřimova jsou navrhované samostatné pěší trasy. Část navrhovaných i stávajících tras
pro pěší lze využívat i pro cyklistickou dopravu.
Cyklistická doprava bude využívat stávajících značených cyklotras, vedoucích po silnicích III. třídy a místních
komunikacích. Síť cyklotras je doplněna o novou trasu spojující Pelhřimov se Starým Pelhřimovem. Pro další doplnění
systému cyklotras nejsou v ÚP navrhována žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající
místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství.
Doprava v klidu (parkování a garážování vozidel) je řešena pro stupeň motorizace 1 : 2,5. Využívány jsou stávající
odstavné a parkovací plochy doplněné o navrhovaná parkoviště a garážovací či parkovací vícepodlažní objekty. Všechny
nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. U RD je to garáž na vlastním
pozemku, u BD pak z 60% garáže integrované s obytnými objekty a ze 40% parkoviště. Všechny komerční, výrobní a
skladovací areály musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. V řešení dopravy v klidu je eliminován deficit
v počtu parkovacích míst především návrhem parkovacích objektů.
Významné dopravní stavby jsou navrženy jako veřejně prospěšné stavby.
Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava železniční i doprava autobusová. Autobusová doprava
linková (regionální) i městská budou v rámci integrovaného dopravního systému optimalizovány jak ve svých trasách,
tak v polohách zastávek s cílem jednotných zastávek a nástupních hran pro shodné směry. Centrálním přestupním uzlem
148
bude autobusové nádraží, železniční stanice Pelhřimov je v docházkové vzdálenosti, není ale svojí polohou ani
významem tratě vhodná pro vytvoření autobusového terminálu.
S úpravami v železniční dopravě návrh ÚP neuvažuje.
8.2.2 Stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny jako příslušný orgán ochrany přírody podle
ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákona“), po posouzení návrhu zadání ÚP vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona stanovisko
s konstatováním, že návrh zadání ÚP Pelhřimov nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené
v národním seznamu evropsky významných lokalit (NV č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti;
Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) – jako příslušný orgán dle § 22 písm. b)
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve
znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Pelhřimov na životní prostředí. Předložený návrh zadání
nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a
veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů;
9) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
na pozemky určené k plnění funkcí lesa
9.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF
9.1.1 Použitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF)
je provedeno ve smyslu:
•
Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů;
•
Vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění pozdějších
právních předpisů, a přílohy 3 této vyhlášky;
•
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších právních předpisů.
9.1.2 Struktura půdního fondu v území
Struktura půdního fondu v řešeném území je podrobně analyzována v tabulce ZPF 1 a tabulce ZPF 2. Z nich
vyplývá, že zemědělská půda ve správním území města Pelhřimova zaujímá rozlohu 6 243 ha, což jsou necelé 2/3
celkové výměry.
Benátky u Houserovky
Bitětice
Čakovice u Pelhřimova
Hodějovice
Houserovka
Chvojnov
Janovice u Houserovky
Jelcovy Lhotky
Lešov
Lipice
Myslotín
Nemojov
Ostrovec u Houserovky
Pejškov
240,87
281,43
324,98
382,40
242,93
710,19
345,58
220,64
645,39
393,45
276,43
192,03
242,55
400,50
112,96
162,01
197,81
164,75
108,30
371,31
140,99
123,34
197,17
230,56
151,95
75,79
61,80
244,28
2,38
4,73
2,06
6,43
3,07
10,03
4,70
2,60
4,75
2,42
5,45
2,19
1,44
3,82
0,39
35,95
33,31
43,94
53,47
44,75
103,07
69,36
33,45
109,55
43,96
36,14
37,00
41,64
52,21
151,29
200,05
243,81
224,65
156,12
484,80
215,05
159,39
311,47
276,94
193,54
114,98
104,88
300,31
73,14
66,20
57,37
126,41
70,49
179,15
113,86
49,77
299,36
88,92
58,20
56,19
126,59
76,99
6,10
1,24
0,84
6,65
1,52
4,57
1,46
2,33
7,79
6,09
2,73
9,99
5,13
3,66
1,68
1,88
2,43
2,36
1,73
4,87
2,78
1,39
3,09
3,27
1,96
1,52
1,12
2,36
Ostatní plochy
Zastavěné
plochy
Vodní plochy
ZPF
celkem
trvalý travní
porost
sady
zahrady
orná půda
K. ú.
Výměra
katastru
Zemědělská půda
Lesní půda
Struktura půdního fondu [ha]
(tabulka ZPF 1)
8,66
12,06
20,53
22,33
13,07
36,80
12,43
7,76
23,68
18,23
20,00
9,35
4,83
17,18
149
Pelhřimov
Pobistrýce
Radětín
Radňov u Rynárce
Skrýšov u Pelhřimova
Služátky u Pelhřimova
Starý Pelhřimov
Strměchy
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice-Drbohlavy
1 572,21
193,15
257,30
325,74
332,76
287,43
443,96
392,61
416,37
379,36
Celkem
9 500,26
745,19
83,71
166,30
116,79
216,66
159,35
323,01
248,32
193,98
145,84
88,00
2,11
3,27
4,23
6,78
2,85
8,34
5,05
3,52
8,77
4 742,17 188,99
1,32
1,71
141,16
22,11
13,93
41,69
60,96
57,83
32,20
45,91
85,37
71,03
974,35
107,93
183,50
162,71
284,40
221,35
363,55
299,28
282,87
225,64
1 309,99
6 242,86
87,47
73,23
49,82
119,48
26,59
41,32
50,16
66,15
95,55
134,18
35,70 113,43 361,26
1,18
0,98
9,83
9,34
1,35 13,29
6,45
2,74 34,36
1,56
3,46 16,75
3,57
2,62 18,57
1,80
5,27 23,18
1,84
3,71 21,63
5,01
3,58 29,36
3,08
2,84 13,62
2 186,59 129,63 172,42 768,76
orná půda
zahrady
sady
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné
plochy
Ostatní plochy
Struktura půdního fondu [%]
(tabulka ZPF 2)
Benátky u Houserovky
Bitětice
Čakovice u Pelhřimova
Hodějovice
Houserovka
Chvojnov
Janovice u Houserovky
Jelcovy Lhotky
Lešov
Lipice
Myslotín
Nemojov
Ostrovec u Houserovky
Pejškov
Pelhřimov
Pobistrýce
Radětín
Radňov u Rynárce
Skrýšov u Pelhřimova
Služátky u Pelhřimova
Starý Pelhřimov
Strměchy
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice-Drbohlavy
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
46,90
57,57
60,87
43,08
44,58
52,28
40,80
55,90
30,55
58,60
54,97
39,47
25,48
60,99
47,40
43,34
64,63
35,85
65,11
55,44
72,76
63,25
46,59
38,44
0,99
1,68
0,63
1,68
1,26
1,41
1,36
1,18
0,74
0,62
1,97
1,14
0,59
0,95
5,60
1,09
1,27
1,30
2,04
0,99
1,88
1,29
0,85
2,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,46
0,00
0,00
0,00
0,00
14,93
11,84
13,52
13,98
18,42
14,51
20,07
15,16
16,97
11,17
13,07
19,27
17,17
13,04
8,98
11,45
5,41
12,80
18,32
20,12
7,25
11,69
20,50
18,72
62,81
71,08
75,02
58,75
64,27
68,26
62,23
72,24
48,26
70,39
70,01
59,88
43,24
74,98
61,97
55,88
71,32
49,95
85,47
77,01
81,89
76,23
67,94
59,48
30,36
23,52
17,65
33,06
29,02
25,23
32,95
22,56
46,38
22,60
21,05
29,26
52,19
19,22
5,56
37,91
19,36
36,68
7,99
14,38
11,30
16,85
22,95
35,37
2,53
0,44
0,26
1,74
0,63
0,64
0,42
1,06
1,21
1,55
0,99
5,20
2,12
0,91
2,27
0,61
3,63
1,98
0,47
1,24
0,41
0,47
1,20
0,81
0,70
0,67
0,75
0,62
0,71
0,69
0,80
0,63
0,48
0,83
0,71
0,79
0,46
0,59
7,21
0,51
0,52
0,84
1,04
0,91
1,19
0,94
0,86
0,75
3,60
4,29
6,32
5,84
5,38
5,18
3,60
3,52
3,67
4,63
7,24
4,87
1,99
4,29
22,98
5,09
5,17
10,55
5,03
6,46
5,22
5,51
7,05
3,59
Celkem
100,00
49,92
1,99
0,02
13,79
65,71
23,02
1,36
1,81
8,09
ZPF
celkem
trvalý travní
porost
K. ú.
Katastr
zemědělská půda
Z uvedených tabulkových přehledů vyplývá, že ve většině katastrů více či méně převažuje zemědělská půda nad
ostatními druhy pozemků. Výjimkou jsou k. ú. Lešov, Ostrovec u Houserovky a Radňov u Rynárce, kde zemědělská
půda netvoří ani polovinu jejich výměry. V k. ú. Lešov a Radňov u Rynárce je i tak zemědělská půda zastoupena více
než kterýkoli jiný druh pozemků a pouze v k. ú. Ostrovec u Houserovky převažují lesy. Zemědělská půda v řešeném
území je převážně zorněna, zastoupení ostatních kultur je podstatně nižší.
Největší rozloha zemědělské půdy se nachází v k. ú. Pelhřimov (974 ha) a Chvojnov (485 ha), což je dáno především
jejich celkově výrazně větší rozlohou oproti ostatním k. ú.
Procentuální zastoupení zemědělské půdy je nejvyšší v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (85 %) a Starý Pelhřimov (82 %).
V zastoupení jednotlivých druhů pozemků zemědělské půdy převládá orná půda – téměř přesně 50 % z celkové výměry
území města (největší podíl – necelých 73 % v k. ú. Starý Pelhřimov). Trvalé travní porosty pokrývají 13,8 % (s celkově
vyrovnaným podílem v jednotlivých katastrech – nejvíce v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova,
Janovice u Houserovky – vždy přes 20 % výměry) a zahrady a sady 2 % území města (výrazně největší podíl v k. ú.
Pelhřimov – 5,6 %).
150
9.1.3 Agronomická kvalita půd
o
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
o
1. místo - Klimatický region.
o
2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem,
subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.
o
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice.
o
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.) dle
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze
zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona
ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při
záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
o
Klimatické regiony
Většina řešeného území leží v klimatickém regionu MT4 – mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 7,
pouze katastrální území Vlásenice-Drbohlavy, Benátky u Houserovky, Janovice u Houserovky, Ostrovec u Houserovky,
většina k. ú. Houserovka a část k. ú. Lešov se nacházejí v klimatickém regionu MCH – mírně chladném, vlhkém, v kódu
BPEJ označeném číslicí 8.
Hlavní půdní jednotky
V řešeném území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky:
15 - Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středné
těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. V řešeném území se
nachází na nevelkých plochách v jižní a západní části k. ú. Pelhřimov a v jižních částech k. ú. Starý Pelhřimov a
Skrýšov u Pelhřimova.
29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech,
popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými
vláhovými poměry. V řešeném území zaujímá rozsáhlé plochy v rámci klimatického regionu MT4.
32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých
substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu,
vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. V řešeném území vzácně – pouze v k. ú. Nemojov.
34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a
fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém
regionu. V řešeném území zaujímá rozsáhlé plochy v rámci klimatického regionu MCH.
37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez
rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici
středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. V řešeném území poměrně vzácně – např. v k.
ú. Bitětice či Nemojov
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě,
hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a
expozici. V řešeném území se nachází vzácně v k. ú. Hodějovice, Nemojov a Lešov.
50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ
48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabé až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Hojně
v celém řešeném území.
64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a
slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středné těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo
slabé skeletovité. V řešeném území vzácně – významněji pouze v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova.
67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků,
středné těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.
V řešeném území roztroušeně, ale celkově poměrně hojně.
68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí
menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké,
nepříznivý vodní režim. Poměrně běžně v severozápadní, západní, jižní a jihovýchodní části území, jinak vzácně.
69 - Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké,
výrazné zamokřené, půdy depresí a rovinných celků. V řešeném území zcela nepatrně – v jižní části k. ú. Vlásenice
u Pelhřimova.
151
70 - Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při
terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami.
Výhradně v nivě Bělé v jižní polovině k. ú. Pelhřimov a v západní části k. ú. Skrýšov u Pelhřimova.
71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech
úzkých niv. V nivě Želivky a částečně i Olešné v severní části území.
72 - Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod
vlivem hladiny vody v toku. V řešeném území zcela nepatrně – v Myslotíně.
73 - Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve
svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až
středně skeletovité. Celkově nepříliš hojně, častěji pouze v severní a severovýchodní části území (zejm. k. ú.
Hodějovice, Radětín, Služátky u Pelhřimova a Chvojnov).
74 - Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické,
stagnogleje modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve svahových
polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé. V řešeném území zcela nepatrně – v Nemojově.
Třídy ochrany zemědělských půd
I. třída:
Bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to
převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu. V řešeném území nejvíce rozšířená třída (na více než 2 900 ha), obzvláště hojně ve
střední, severozápadní a západní části území (např. v k. ú. Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Lipice, Vlásenice
u Pelhřimova, zastoupeny jsou ale ve všech k. ú.).
II. třída:
Zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen
podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Celkově
poměrně málo zastoupená třída (na cca 270 ha), nejvíce v jižní části území (zejm. k. ú. Houserovka,
Benátky u Houserovky, Janovice u Houserovky, Vlásenice-Drbohlavy).
III. třída:
Půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování
využít event. pro výstavbu. Hojně zastoupená třída (na více než 2 500 ha), relativně rovnoměrně v celém
řešeném území
IV. třída:
Půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.
Málo zastoupená třída (na cca 140 ha), a to v jižní a jihovýchodní části území a při jeho severním okraji
V. třída:
ochrany: půdy jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat
efektivnější nezemědělské využití. Běžně zastoupená třída (na cca 1315 ha), relativně rovnoměrně v celém
řešeném území.
9.1.4 Investice do půdy
o
Část zemědělské půdy řešeného území je odvodněna. Odvodnění bylo v minulosti budováno ve všech
dotčených katastrech. Celkem je ve správním území města Pelhřimova evidováno 1 218 ha odvodněných ploch, což činí
přibližně jednu pětinu z celkové výměry zemědělské půdy. Rozsah odvodněných ploch v jednotlivých katastrálních
územích udává následující tabulka.
o
K. ú.
Benátky u Houserovky
Odvodněné plochy
[ha]
38
K. ú.
Ostrovec u Houserovky
Odvodněné
plochy [ha]
46
Bitětice
42
Pejškov
13
Čakovice u Pelhřimova
33
Pelhřimov
133
Chvojnov
75
Pobistrýce
4
Hodějovice
23
Radětín
27
Houserovka
41
Radňov u Rynárce
25
Janovice u Houserovky
43
Skrýšov u Pelhřimova
68
Jelcovy Lhotky
33
Služátky u Pelhřimova
15
Lešov
106
Starý Pelhřimov
119
Lipice
82
Strměchy
41
Myslotín
34
Vlásenice u Pelhřinova
62
Nemojov
51
Vlásenice-Drbohlavy
65
152
Vzhledem k jejich poměrně značnému rozsahu odvodněných ploch je na ně situováno více než 40 návrhových ploch.
Před zahájením výstavby na odvodněných pozemcích je nutné prověřit funkčnost zařízení, aby při jeho narušení nedošlo
k podmáčení širšího okolí stavby.
9.1.5 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby
V řešeném území hospodaří celá řada zemědělských subjektů – společností i soukromých zemědělců.
K významnějším společnostem patří:
•
Agrospol Starý Pelhřimov spol. s r. o. – hospodařící zejm. v severozápadní části území, s areály v k. ú. Starý
Pelhřimov, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova a částečně i Lipice;
•
Pavlík Služátky s. r. o. – hospodařící zejm. v severovýchodní části území, s areálem v k. ú. Služátky u
Pelhřimova;
•
ZP Strměchy a. s. – hospodařící zejm. ve východní části území, s areálem v k. ú. Strměchy;
•
Rynagro a. s. – hospodařící zejm. v jihovýchodní části území, s areály v k. ú. Lešov a Radňov u Rynárce;
•
Agronova M&P, spol. s r. o., Kamenice nad Lipou – hospodařící zejm. v jižní části území, s areálem v k. ú.
Janovice u Houserovky;
•
Bohemen Grondfonds, s. r. o., Řehnice – hospodařící v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova (s areálem tamtéž).
K soukromě hospodařícím zemědělcům patří např. pan Sobek (s areálem v k. ú. Pelhřimov), pan Růžička (s areálem v k.
ú. Pelhřimov), pan Švejda (s areálem v k. ú. Hodějovice), ing. Beneš a manželé Benešovi (s areály v k. ú. Lipice), p.
Kuzdas (s areálem v k. ú. Strměchy), p. Vítkovič (s areálem v k. ú. Jelcovy Lhotky).
9.1.6 Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy
Zemědělská půda mimo zastavěná území obcí je z velké části tvořena ornou půdou, převážně sloučenou do
velkých celků. Místy jsou významně zastoupeny i rozsáhlejší souvislé plochy trvalých travních porostů (zejm. v údolních
polohách, často v návaznosti na lesní celky).
Komplexní pozemkové úpravy jsou schválené v k. ú. Nemojov, Bitětice a Myslotín.
9.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability
Hlavním opatřením k zajištění ekologické stability je návrh územního systému ekologické stability s plošným
vymezením jednotlivých skladebných částí (biocenter a biokoridorů) všech příslušných úrovní (nadregionální, regionální
a místní).
Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují některá ustanovení o
ochraně zemědělského půdního fondu.
9.1.8 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení
Územní plán navrhuje v Pelhřimově lokality záboru zemědělské půdy pro:
•
bydlení;
•
občanské vybavení;
•
plochy smíšené;
•
výrobu;
•
rekreaci;
•
technickou infrastrukturu;
•
dopravní infrastrukturu;
•
veřejná prostranství;
•
plochy systému městské zeleně;
•
plochy přírodní;
•
plochy lesní;
•
plochy vodní a vodohospodářské.
Vedeni snahou o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch, situovali autoři návrhu ÚP lokality
záboru ZPF v maximální možné míře v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území.
Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Skrýšov, Myslotín:
Základní koncepce dopravního řešení dosud planého ÚP včetně jeho schválených změn (1-32) není novým územním
plánem měněna (jedná se o přeložky silnic I. třídy a dílčí přeložky silnice II/112). Zábor ZPF se liší pouze v detailech
v prostoru kruhové křižovatky mezi Pelhřimovem a Starým Pelhřimovem – tento bude předmětem projednání
v územním řízení na základě podrobnější dokumentace. Přeložka silnice II/602 přes k.ú. Služátky dle ZÚR kraje
Vysočina byla přesunuta do k.ú. Olešná, které není součástí řešeného území.
Nové plochy pro bydlení, zónu smíšenou a občanské vybavení jsou severně a západně Pelhřimova řešeny koncepčně
shodně s dosud platným ÚP a jeho schválenými změnami, severně města je zábor v novém návrhu ÚP značně menšího
153
rozsahu, západně města je zábor v novém návrhu ÚP zvětšen z důvodu nového trasování sběrné místní komunikace
západně zástavby města (navýšení záboru ZPF je i ve prospěch veřejné zeleně s ohledem na zajištění kvality bydlení
v této hustě obydlené části města). Jižně ulice Vlásenické je navržená trasa sběrné místní komunikace oproti platnému
ÚP více přimknuta k městu (zábor ZPF pro bydlení a dopravní řešení je tedy i zde menší, než ten dosud schválený).
Částečně se mění (navyšuje) zábor ZPF v lokalitě Polní Dvůr, která je rozestavěna, zde je k zástavbě určena i východní
část plochy zahrádek nad řekou Bělou. Za hřbitovem jsou nově navrženy plochy pro jeho rozšíření a lesopark.
Nově jsou plochy pro rozvoj hromadného bydlení situovány na úkor zahrádek a orné půdy nad nemocnicí. Nově se také
navrhují kapacitní plochy pro výstavbu RD u Skrýšova, severozápadně stávající zástavby této místní části. Lze
konstatovat, že tyto plochy jsou z urbanistického hlediska potřebné a jsou náhradou za omezení ploch na severu a západě
města.
Zcela nová je koncepce řešení zástavby Starého Pelhřimova. Zde jsou oproti dosud platnému ÚP vypuštěny plochy
v jihovýchodní části (z majetkoprávních důvodů) a nahrazeny plochami v jihozápadní a jižní části Starého Pelhřimova.
Při stávající silnici I/19 jsou ve východní části území navrženy plochy smíšené obytné venkovského charakteru. Nově je
také řešeno komunikační propojení Starého Pelhřimova s Pelhřimovem.
V Myslotíně je dostavba rodinnými domy navrhována ve rozsahu dosud platného ÚP. Zábor ZPF je zde navýšen
zejména z důvodu navrženého zalesnění ploch mezi Myslotínem a přeložkou silnice I/34 navrženou severně stávající
zástavby.
Rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu v jižní části města jsou co do záboru ZPF s dosud platným územním plánem
města téměř identické.
Ostatní místní části:
Plochy záboru ve venkovském osídlení vycházejí z konkrétních požadavků vlastníků pozemků na výstavbu – a to jak
výstavbu rodinných domů, tak výstavbu podnikatelskou. Vždy jsou řešeny tak, aby navazovaly na stávající zastavěné
plochy místních částí. V případě požadavků občanů na novou výstavbu ve volné krajině nebyly tyto požadavky územním
plánem akceptovány.
Územní plán navrhuje ve správním území města Pelhřimov ke změně funkčního využití celkem 301,03 ha pozemků,
z toho 263,82 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 233,75 ha pro stavební funkce a 30,07 ha pro
nestavební funkce (kódy ZV, ZP, NP a NL).
Navržené rozvojové
stavební plochy
Z toho zábor ZPF
Z toho zábor ZPF
v I. a II. třídě ochrany
Z toho zábor ZPF ve III. –
V. třídě ochrany
ha
%
ha
%
ha
%
ha
%
261,82
100
233,75
89
140,17
60
93,58
40
Navržené rozvojové
plochy pro nestavební
funkce
Z toho zábor ZPF
Z toho zábor ZPF
v I. a II. třídě ochrany
Z toho zábor ZPF ve III. –
V. třídě ochrany
ha
%
ha
%
ha
%
ha
%
39,21
100
30,07
77
9,96
33
20,01
67
Přehled dotčených BPEJ
BPEJ
Třída ochrany
BPEJ
Třída ochrany
BPEJ
Třída ochrany
BPEJ
7.15.10
7.29.01
7.29.04
7.29.11
7.29.14
7.29.44
7.50.01
III.
I.
II.
I.
III.
V.
III.
7.50.11
7.50.41
7.64.11
7.67.01
7.68.11
7.70.01
7.72.01
III.
V.
III.
V.
V.
V.
V.
7.73.11
8.34.01
8.34.04
8.34.21
8.34.24
8.34.31
8.34.34
V.
I.
II.
I.
III.
II.
III.
8.34.44
8.50.01
8.67.01
8.68.11
Třída
ochrany
V.
III.
V.
V.
154
9.1.9 Popis lokalit předpokládaného záboru ZPF
Jednotlivé lokality záboru ZPF jsou charakterizovány v tabulce ZPF 3 - Zábor ZPF v navržených plochách změn.
V lokalitách „na zelené louce“ bude zábor ZPF řešen na základě podrobnější dokumentace v územním řízení. V ÚP
Pelhřimov je rámcově navržena etapizace výstavby a to tak, aby v I. etapě výstavby nebyly zabírány plochy ZPF bez
vazby na stávající zástavbu (uprostřed polností).
155
bydlení v bytových domech
bydlení v bytových domech
3,21 orná
7,50 orná, zahrada, TTP, N
Z3
Z4
Z5
Z6
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
BH
BH
BI
BI
bydlení v bytových domech
bydlení v bytových domech
bydlení v RD městské
bydlení v RD městské
4,51
0,24
2,55
1,92
Z7
Pelhřimov
BI
bydlení v RD městské
4,76 orná, zahrada
Z8
Pelhřimov
BI
bydlení v RD městské
0,37 orná, TTP
Z9 Pelhřimov
Z10 Pelhřimov
BI
BI
bydlení v RD městské
bydlení v RD městské
2,24 orná
1,40 TTP
Z12 Pelhřimov
Z13 Pelhřimov
BI
BI
bydlení v RD městské
bydlení v RD městské
1,08 orná, zahrada, N
2,26 orná
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
BI
BI
BI
BH
BI
RZ
bydlení v RD městské
bydlení v RD městské
bydlení v RD městské
bydlení v bytových domech
bydlení v RD městské
rekreace - zahrádkářské osady
0,35
0,21
0,16
0,25
0,14
0,73
Z20 Pelhřimov
Z21 Pelhřimov
Z23 Pelhřimov
OV
OV
OM
obč. vybavení - veř. infrastruktura
obč. vybavení - veř. infrastruktura
občanské vybavení-komerční malá
0,42 zahrada, TTP
0,67 orná, zahrada
0,49 zahrada, N
Z14
Z15
Z16
Z17
Z18
Z19
orná
TTP
orná
orná
zahrada, TTP
zahrada
N
TTP, N
orná, N
orná
72911
72911
72911
76701
72911
75011
75011
76701
I.
I.
I.
V.
I.
III.
III.
V.
3,21
7,14
3,21
0,39
1,80
4,51
0,24
2,55
1,92
0,24
2,55
1,92
0,24
0,04
0,13
4,76
4,76
0,37
0,20
2,18
1,40
2,18
0,08
1,05
2,26
Odvodnění
I.
III.
V.
V.
I.
I.
II.
I.
II.
I.
I.
III.
I.
I.
III.
V.
III.
V.
I.
V.
V zastavěném
území
72911
72914
72944
72944
72911
72911
72904
72911
72904
72911
72911
75011
72911
72911
75001
72944
72914
72944
72911
76701
I. + II. třída
BH
BH
Dotčená výměra ZPF [ha]
z toho
Celkem
Pelhřimov
Pelhřimov
Třída ochrany
Z1
Z2
BPEJ
Druh pozemku*)
Celková výměra
lokality [ha]
Účel využití území
Kód využití území
Označení lokality
záboru
Katastrální území
Zábor ZPF v navržených plochách změn (tabulka ZPF 3)
0,10
1,27
1,05
0,35
0,21
0,35
0,35
0,21
0,12
0,10
0,73
0,12
0,10
0,73
0,12
0,42
0,67
0,48
0,42
0,42
0,67
0,48
0,14
156
Z24 Pelhřimov
Z25 Pelhřimov
Z26 Pelhřimov
OM
OM
OM
občanské vybavení-komerční malá
občanské vybavení-komerční malá
občanské vybavení-komerční malá
0,42 TTP
1,08 N
0,48 orná, TTP
Z27 Pelhřimov
OM
občanské vybavení-komerční malá
0,16 orná
Z28 Pelhřimov
Z29 Pelhřimov
OM
OH
občanské vybavení-komerční malá
občanské vybavení - hřbitov
0,15 N
2,20 orná, N
Z30 Pelhřimov
SM
plochy smíšené obytné městské
5,38 orná
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
SK
DS
DS
TI
0,34
0,24
0,22
0,04
Z35 Pelhřimov
VL
plochy smíšené obytné komerční
dopravní infrastruktura silniční
dopravní infrastruktura silniční
tech. infrastruktura - inž. sítě
výroba a skladování - lehký
průmysl
Z36 Pelhřimov
VL
Z37 Pelhřimov
VL
výroba a skladování - lehký
průmysl
výroba a skladování - lehký
průmysl
Z38 Pelhřimov
VL
výroba a skladování - lehký
průmysl
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
VD
VD
VD
VD
drobná a řemeslná výroba
drobná a řemeslná výroba
drobná a řemeslná výroba
drobná a řemeslná výroba
0,89
1,75
4,25
1,49
Z43 Pelhřimov
VD
drobná a řemeslná výroba
1,65 orná
Z31
Z32
Z33
Z34
Z39
Z40
Z41
Z42
N
N
orná, TTP, N
orná, N
4,65 orná
72911
I.
0,42
0,42
0,42
72911
75011
72911
72944
I.
III.
I.
V.
0,48
0,15
0,16
0,15
72911
72914
72911
75001
I.
III.
I.
III.
2,10
0,11
5,38
4,91
72911
72911
I.
I.
0,14
0,02
0,14
0,02
0,14
72911
76701
I.
V.
4,65
4,62
4,62
72911
76701
I.
V.
1,61
1,47
72911
I.
13,33
13,33
72911
72911
72911
71510
72911
71510
I.
I.
I.
III.
I.
III.
0,89
1,75
4,16
1,06
0,89
1,75
4,16
1,02
0,35
0,16
0,35
2,83 N
1,61 orná
13,33 orná, N
orná
orná
orná
orná, N
Z44 Pelhřimov
Z45 Pelhřimov,
Skrýšov u Pelhřimova
VD
VT
drobná a řemeslná výroba
výroba a skladování
těžký průmysl, energetika
3,59 orná
8,17 orná, N
Z46 Pelhřimov
Z47 Pelhřimov
VZ
OK
zemědělská výroba
občanské vybavení
1,41 orná, N
1,57 orná
72911
72911
72914
77001
72911
72911
I.
I.
III.
V.
I.
I.
1,65
0,26
0,89
1,75
2,65
0,13
1,65
3,59
5,79
3,59
5,44
1,37
1,57
1,37
1,57
II. etapa, po využití
ploch Z40, V16
a K18.
1,10
0,09
157
Z48
Z49
Z51
Z52
Z53
Z54
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
OS
VD
OK
BI
OV
OK
občanské vybavení - tělovýchova
a sport
drobná a řemeslná výroba
občanské vybavení
bydlení v RD městské
obč. vybavení - veř. infrastruktura
občanské vybavení
0,94
0,70
0,57
0,11
0,25
0,93
orná, N
orná, N
orná, zahrada, TTP, N
TTP
orná, TTP, N
orná
Z55 Pelhřimov
SM
plochy smíšené obytné městské
1,62 orná
Z56 Pelhřimov
Z57 Pelhřimov
VD
DS
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
VL
VD
VD
DS
drobná a řemeslná výroba
dopravní infrastruktura silniční
výroba a skladování - lehký
průmysl
drobná a řemeslná výroba
drobná a řemeslná výroba
dopravní infrastruktura silniční
Z58
Z59
Z60
Z61
72911
72911
72911
72904
77001
72911
I.
I.
I.
II.
V.
I.
0,83
0,63
0,52
0,11
0,20
0,93
0,83
0,63
0,52
0,11
0,93
I.
III.
III.
I.
1,62
1,14
0,30 orná
0,24 orná, N
72911
75001
75001
72911
0,29
0,19
0,19
0,03
0,55
0,93
0,14
76701
72911
77001
72911
V.
I.
V.
I.
0,01
0,55
0,93
0,08
TTP, N
orná, TTP
TTP
orná, N
Z62 Pelhřimov
D1 Pelhřimov
DS
DS
dopravní infrastruktura silniční
dopravní infrastruktura silniční
0,50 TTP, N
9,60 orná, zahrada, TTP, N
D2
Pelhřimov
DS
dopravní infrastruktura silniční
D3
D4
D5
V1
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
DS
DS
DS
PV
dopravní infrastruktura silniční
dopravní infrastruktura silniční
dopravní infrastruktura silniční
plochy veřejných prostranství
0,30
0,44
0,04
0,79
V2
V3
Pelhřimov
Pelhřimov
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,07 N
0,55 orná, zahrada
V4
Pelhřimov
PV
plochy veřejných prostranství
0,25 orná, TTP
V6
Pelhřimov
PV
plochy veřejných prostranství
2,60 orná, zahrada, TTP, N
11,76 orná, TTP, N
TTP, N
orná
N
orná
72911
72911
75011
71510
72911
72944
75011
76701
76701
72911
I.
I.
III.
III.
I.
V.
III.
V.
v.
I.
72911
75001
72911
72914
72944
72911
75011
72904
0,20
0,11
0,39
0,55
0,01
0,55
0,08
0,08
0,48
7,95
0,48
7,74
10,73
5,04
0,00
0,06
0,44
I.
III.
0,79
0,48
I.
III.
V.
I.
III.
II.
0,55
0,04
0,16
0,25
0,01
0,25
2,58
2,31
0,01
II. etapa, po využití
ploch č. Z30, N16
a N18
původně plocha
veřejných
prostranství V9
0,48
0,36
2,87
0,16
původně V
0,15
158
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
PV
PV
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,33
0,06
0,11
0,10
V12 Pelhřimov
PV
plochy veřejných prostranství
0,05 orná
V13 Pelhřimov
V14 Pelhřimov
V15 Pelhřimov
PV
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,03 N
1,65 orná
0,67 orná, TTP, N
V16
V17
V18
V19
N1
N2
N3
N4
N5
N6
N7
N8
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
PV
PV
PV
PV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň na veřejných prostranstvích
0,20
0,11
0,02
0,20
0,57
0,85
0,09
0,12
0,14
0,42
0,44
1,27
N9
Pelhřimov
ZV
zeleň na veřejných prostranstvích
0,36 orná, TTP
N10 Pelhřimov
ZV
zeleň na veřejných prostranstvích
1,54 orná, N
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
ZV
ZP
ZP
ZP
ZP
RN
zeleň na veřejných prostranstvích
zeleň přírodního charakteru
zeleň přírodního charakteru
zeleň přírodního charakteru
zeleň přírodního charakteru
rekreace na plochách přírodního
charakteru
0,23
1,30
0,34
0,33
0,44
1,01
V7
V8
V10
V11
N11
N12
N13
N14
N15
N16
orná
N
N
orná
orná
orná
zahrada
orná
orná, zahrada, N
orná, zahrada, TTP, N
zahrada
zahrada, N
N
N
orná, N
orná, TTP
TTP, N
N
N
TTP
TTP, N
orná
72911
72914
72911
I.
III.
I.
72914
72944
72914
72944
III.
V.
III.
V.
0,10
72911
72911
76701
72911
72911
72944
72911
72914
72914
76701
76701
I.
I.
V.
I.
I.
V.
I.
III.
III.
V.
V.
1,65
0,48
1,65
0,37
0,20
0,11
0,02
0,19
0,47
0,82
0,09
0,03
0,20
0,11
72911
72911
76701
72911
77001
72911
75011
76701
72911
I.
I.
V.
I.
V.
I.
III.
V.
I.
0,41
1,27
0,41
1,19
0,41
1,27
0,36
0,35
0,24
1,07
0,83
0,09
0,01
75011
77001
72911
75001
III.
V.
I.
III.
0,33
0,33
0,33
0,05
0,33
0,18
1,01
0,05
0,20
0,02
0,19
0,16
0,62
0,09
0,03
0,42
0,33
0,22
159
N17 Pelhřimov
RN
VV
VV
rekreace na plochách přírodního
charakteru
plochy vodní a vodohospodářské
plochy vodní a vodohospodářské
N18 Pelhřimov
K1 Pelhřimov
0,21 orná
0,18 orná, TTP
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
Pelhřimov
VV
NP
ZV
NP
plochy vodní a vodohospodářské
plochy přírodní
zeleň na veřejných prostranstvích
plochy přírodní
0,08
1,95
0,30
3,38
K20 Pelhřimov
NP
plochy přírodní
0,97 orná, TTP
K21 Pelhřimov
K22 Pelhřimov
NP
NP
plochy přírodní
plochy přírodní
0,44 orná
0,38 orná
K23 Pelhřimov
NP
plochy přírodní
0,07 orná, N
K2
K8
K18
K19
3,01 orná
orná, N
N
orná
orná, N
Z1
Benátky u Houserovky
OK
občanské vybavení
1,60 TTP, N
Z1
Bitětice
BV
bydlení v RD venkovské
1,06 zahrada
Z2
Bitětice
BV
bydlení v RD venkovské
0,94 zahrada, TTP
Z3
K5
Bitětice
Bitětice
BV
NP
bydlení v RD venkovské
plochy přírodní
0,81 orná, N
1,53 TTP
Z1
Čakovice u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
0,76 TTP, N
Z2
Čakovice u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
0,30 TTP, N
Z3
V1
V2
V3
V4
Čakovice u Pelhřimova
Čakovice u Pelhřimova
Čakovice u Pelhřimova
Čakovice u Pelhřimova
Čakovice u Pelhřimova
OV
PV
PV
PV
PV
obč. vybavení - veř. infrastruktura
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,07
0,05
0,07
0,10
0,08
TTP
N
N
N
N
72904
72911
75001
72911
75011
72911
II.
I.
III.
I.
III.
I.
72911
71510
72911
72911
76701
72911
72911
76701
72911
76701
83421
83424
72911
72914
75011
72911
75011
72911
72911
75011
76411
76811
72914
75011
72914
75011
76811
I.
III.
I.
I.
V.
I.
I.
V.
I.
V.
I.
III.
I.
III.
III.
I.
III.
I.
I.
III.
III.
V.
III.
III.
III.
III.
V.
3,01
3,01
0,21
0,18
0,01
0,07
0,07
0,30
1,93
0,30
1,30
0,97
0,70
0,44
0,38
0,44
0,33
0,06
0,03
0,06
0,04
0,06
1,06
0,84
1,06
0,94
0,03
0,94
0,67
1,53
0,67
0,04
0,69
0,18
1,93
0,02
1,53
0,69
0,24
0,07
160
Z1
Hodějovice
BV
bydlení v RD venkovské
0,61 TTP, N
Z2
Hodějovice
BV
bydlení v RD venkovské
0,43 TTP
Z3
Z4
Hodějovice
Houserovka
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,13 orná
3,48 orná, N
Z5
Houserovka
BV
Z6
Houserovka
Z8
0,24 orná, N
75011
77311
75011
77311
72914
83404
III.
V.
III.
V.
III.
II.
83421
I.
83424
83444
III.
V.
0,59
0,43
0,13
3,33
OS
0,05 TTP,
83404
83421
II.
I.
0,05
Houserovka
OS
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
2,41 orná, N
Chvojnov
Chvojnov
Chvojnov
Chvojnov
Chvojnov
BV
BV
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,20
0,95
2,58
0,09
1,06
Z6
Z7
Chvojnov
Chvojnov
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,23 orná
0,38 zahrada
Z8
Chvojnov
BV
bydlení v RD venkovské
0,31 TTP
Z9 Chvojnov
Z10 Chvojnov
SV
VZ
plochy smíšené obytné venkovské
zemědělská výroba
0,16 zahrada, N
0,46 orná
V.
V.
III.
III.
III.
III.
III.
III.
V.
III.
III.
V.
III.
V.
III.
III.
III.
I.
II.
III.
III.
I.
V.
V.
1,92
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
83444
83454
72914
75011
75011
75011
72914
75011
77311
72914
72914
77311
75011
77311
72914
72914
75011
83401
83431
83434
83434
83421
86701
86701
Z2
Janovice u Houserovky
BV
bydlení v RD venkovské
0,79 orná, TTP
Z3
K4
Janovice u Houserovky
Janovice u Houserovky
BV
VV
bydlení v RD venkovské
plochy vodní a vodohospodářské
0,15 zahrada
0,46 TTP
V1
Z1
Janovice u Houserovky
Jelcovy Lhotky
PV
BV
plochy veřejných prostranství
bydlení v RD venkovské
0,01 TTP
0,59 N
0,76
0,12
bydlení v RD venkovské
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
TTP, N
TTP, N
orná, TTP
TTP
orná
0,01
0,12
0,05
0,05
1,03
0,12
0,55
2,58
0,09
1,06
0,04
0,23
0,38
0,31
0,15
0,46
0,15
0,79
0,05
0,15
0,46
0,44
0,01
0,56
0,15
0,45
0,01
161
Z2
Z3
Jelcovy Lhotky
Jelcovy Lhotky
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,37 orná, zahrada
0,14 TTP
Z1
Z2
Lešov
Lešov
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,86 orná, zahrada, N
0,48 orná, zahrada, TTP, N
Z3
Z1
Z2
Lešov
Lipice
Lipice
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
1,38 orná, N
0,28 orná
0,07 zahrada, N
Z3
Lipice
BV
bydlení v RD venkovské
0,75 TTP
Z4
Lipice
BV
bydlení v RD venkovské
0,66 zahrada, TTP
Z5
Lipice
BV
bydlení v RD venkovské
0,53 TTP, N
Z6
Lipice
SV
plochy smíšené obytné venkovské
0,72 orná, N
Z7
Z8
Z9
Lipice
Lipice
Lipice
SV
SV
VZ
plochy smíšené obytné venkovské
plochy smíšené obytné venkovské
zemědělská výroba
1,06 TTP, N
0,16 orná
0,38 orná
Z10 Lipice
OS
občanská vybavení - tělovýchova a
sport
1,25 TTP
V1
Lipice
PV
plochy veřejných prostranství
0,21 orná, zahrada, TTP
V2
V3
V4
V5
Lipice
Lipice
Lipice
Lipice
PV
PV
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,10
0,05
0,06
0,08
V6
Lipice
PV
plochy veřejných prostranství
72911
72911
75001
72911
72911
75011
72911
72911
72911
76811
75011
76811
72911
75011
76811
75011
76811
72911
72914
76811
75011
72911
72911
75011
I.
I.
III.
I.
I.
III.
I.
I.
I.
V.
III.
V.
I.
III.
V.
III.
V.
I.
III.
V.
III.
I.
I.
III.
72911
75011
76811
72911
75011
76811
I.
III.
V.
I.
III.
V.
72911
72914
76811
I.
III.
V.
0,22
0,14
0,22
0,13
0,84
0,24
0,84
0,05
0,84
0,24
0,58
0,28
0,03
0,58
0,28
0,01
0,58
0,03
0,75
0,66
0,15
0,11
0,20
0,01
0,43
0,62
0,56
0,79
0,16
0,38
0,16
0,35
1,25
0,31
0,21
0,02
0,45
0,30
0,26
0,60
0,02
0,09
N
N
N
N
0,45 orná, TTP
162
N1
Lipice
K12 Lipice
K14 Lipice
ZV
zeleň na veřejných prostranstvích
0,27 TTP, N
NP
NP
plochy přírodní
plochy přírodní
1,09 orná
1,40 TTP
Z1
Myslotín
BV
bydlení v RD venkovské
0,43 orná, zahrada
Z2
Z3
Myslotín
Myslotín
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,33 zahrada
0,31 orná
Z4
Myslotín
BV
bydlení v RD venkovské
0,62 orná
Z5
Z7
Z8
Z9
D1
Myslotín
Myslotín
Myslotín
Myslotín
Myslotín
BV
BV
OM
DS
DS
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
obč. vybavení - komerční malá
dopravní infrastruktura silniční
dopravní infrastruktura silniční
V1
N1
Z1
Myslotín
Myslotín
Nemojov
PV
ZV
BV
plochy veřejných prostranství
zeleň na veřejných prostranstvích
bydlení v RD venkovské
Z1
Ostrovec u Houserovky
RI
Z2
Z3
Ostrovec u Houserovky
Ostrovec u Houserovky
K5
Z1
Ostrovec u Houserovky
Pejškov
1,15
1,59
0,77
0,14
19,41
orná
TTP
N
N
orná, zahrada, TTP, N
0,23 orná, TTP
0,28 N
0,97 orná
72911
75011
I.
III.
0,17
72911
72911
75011
76811
72911
75011
75011
72914
75011
75011
77201
72944
72944
I.
I.
III.
V.
I.
III.
III.
III.
III.
III.
V.
V.
V.
72911
72914
72944
75011
77311
72944
I.
III.
V.
III.
V.
V.
11,46
72944
75011
75041
V.
III.
V.
0,97
0,11
1,09
1,40
1,09
0,03
0,43
0,29
1,09
1,40
0,33
0,31
0,05
0,62
0,03
v rámci biocentra
nutná alespoň
změna kultury
z orné na TTP
1,15
1,59
1,66
0,23
0,31 orná, zahrada
85001
III.
0,31
RI
BV
plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
bydlení v RD venkovské
0,09 orná
0,45 orná, TTP
plochy vodní a vodohospodářské
bydlení v RD venkovské
0,04 orná
0,90 TTP
III.
III.
V.
II.
I.
V.
0,09
0,45
VV
BV
85001
85001
86701
83404
72911
76811
0,04
0,90
0,47
1,55
0,11
0,07
0,04
0,89
163
Z2
Pejškov
BV
bydlení v RD venkovské
0,50 zahrada, TTP, N
V1
V2
V3
Pejškov
Pejškov
Pejškov
PV
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,15 N
0,20 N
0,44 N
Z1
Z1
Z3
Pobistrýce
Radětín
Radětín
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,52 TTP, N
0,85 orná
2,60 orná, TTP
Z4
Radětín
OM
občanské vybavení-komerční malá
0,21 TTP
Z5
Radětín
OS
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
0,24 orná
Z1
Z1
Z2
Radňov u Rynárce
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,27 TTP
0,79 orná, zahrada
1,31 orná, N
Z3
Skrýšov u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
0,67 zahrada, TTP, N
Z4
Skrýšov u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
1,65 orná, N
Z5
Z6
Z7
V1
V2
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
BV
BV
BV
PV
PV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,54
0,25
0,93
0,19
0,32
V3
Skrýšov u Pelhřimova
PV
plochy veřejných prostranství
0,10 orná, N
V4
K7
Skrýšov u Pelhřimova
Skrýšov u Pelhřimova
PV
NP
plochy veřejných prostranství
plochy přírodní
0,09 N
3,77 orná
Z1
Služátky u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
1,39 orná, TTP
Z2
Služátky u Pelhřimova
BV
bydlení v RD venkovské
1,71 TTP
orná
orná
TTP
orná
orná
72911
75011
76811
I.
III.
V.
0,49
0,21
0,24
0,27
72911
72911
72911
77311
72911
77311
I.
I.
I.
V.
I.
V.
72911
77311
72911
72911
72911
72914
72914
75011
72911
72914
72911
72911
75011
72911
72911
72914
72914
I.
V.
I.
I.
I.
III.
III.
III.
I.
III.
I.
I.
III.
I.
I.
III.
III.
72911
72914
72914
75011
72914
I.
III.
III.
III.
III.
0,43
0,85
2,60
0,43
0,85
1,81
0,21
0,02
0,24
0,24
0,27
0,79
1,10
0,27
0,79
0,49
0,51
0,27
0,09
0,49
1,61
0,08
0,54
0,25
0,93
0,19
0,32
0,54
0,25
0,10
0,21
0,02
0,03
0,19
0,05
0,05
0,28
1,15
0,09
3,77
1,39
1,71
164
Z3
Služátky u Pelhřimova
OM
občanské vybavení-komerční malá
1,05 orná
Z4
Služátky u Pelhřimova
OS
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
2,14 orná, TTP
Z1
Starý Pelhřimov
BV
bydlení v RD venkovské
2,99 orná
Z2
Starý Pelhřimov
BV
bydlení v RD venkovské
1,19 orná, N
Z3
Z4
Z5
Z6
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
BV
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
1,81
1,36
0,92
0,20
Z7
Starý Pelhřimov
BV
bydlení v RD venkovské
1,23 zahrada, TTP, N
Z8
Starý Pelhřimov
SV
plochy smíšené obytné venkovské
2,38 orná, zahrada, TTP
Z9 Starý Pelhřimov
Z10 Starý Pelhřimov
BH
OM
bydlení v bytových domech
občanské vybavení-komerční malá
0,76 TTP, zahrada
0,24 zahrada
Z13 Starý Pelhřimov
Z14 Starý Pelhřimov
SV
BV
plochy smíšené obytné venkovské
bydlení v RD venkovské
1,77 orná
0,92 orná, zahrada, TTP
Z15 Starý Pelhřimov
OS
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
0,24 orná, N
D1
Starý Pelhřimov
DS
dopravní infrastruktura silniční
6,12 orná, zahrada, TTP, N
D2
Starý Pelhřimov
DS
dopravní infrastruktura silniční
6,08 orná, TTP, N
orná, zahrada
orná, N
orná
TTP
75011
72911
72914
III.
I.
III.
72914
77311
71510
72911
71510
72911
72911
72911
72911
72901
75001
75001
III.
V.
III.
I.
III.
I.
I.
I.
I.
I.
III.
III.
72914
75001
75001
72911
75001
72914
72911
75001
III.
III.
III.
I.
III.
III.
I.
III.
72911
75001
72901
72911
72914
75001
75011
76701
72901
72911
72914
75001
75011
I.
III.
I.
I.
III.
III.
III.
V.
II.
I.
III.
III.
III.
1,05
0,05
0,58
2,14
2,99
1,56
1,07
1,04
1,81
1,28
0,92
0,20
1,81
1,28
0,92
0,09
1,04
0,15
0,05
0,26
0,68
Složeno z původních
ploch Z8, Z11 a Z12
2,38
0,58
0,24
0,01
0,17
0,24
1,77
0,92
0,78
0,92
0,23
0,19
5,03
2,71
5,80
4,64
0,02
0,04
0,54
1,46
165
D3
V1
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
DS
PV
dopravní infrastruktura silniční
plochy veřejných prostranství
0,02 TTP
0,10 zahrada
V2
V3
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
PV
PV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
0,85 orná, N
0,48 orná, zahrada, N
V4
V5
V6
N1
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
Starý Pelhřimov
PV
PV
PV
ZV
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
zeleň na veřejných prostranstvích
0,03
0,10
0,15
0,27
N2
Starý Pelhřimov
ZV
zeleň na veřejných prostranstvích
0,13 orná, zahrada, TTP, N
K15 Starý Pelhřimov
VV
plochy vodní a vodohospodářské
0,23 TTP, N
Starý Pelhřimov
Strměchy
Strměchy
Strměchy
NL
BV
BV
OM
plochy lesní
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
občanské vybavení-komerční malá
1,04
0,23
0,59
0,36
Z4
Strměchy
VL
výroba a skladování - lehký
průmysl
0,17 orná
Z5
Strměchy
BV
bydlení v RD venkovské
1,25 TTP, N
Z6
Z7
Strměchy
Strměchy
VZ
VZ
zemědělská výroba
zemědělská výroba
0,63 orná
0,46 TTP
Z8
Z9
V1
V2
N1
K14
Strměchy
Strměchy
Strměchy
Strměchy
Strměchy
Strměchy
OM
VZ
PV
PV
ZP
NP
občanské vybavení-komerční malá
zemědělská výroba
plochy veřejných prostranství
plochy veřejných prostranství
zeleň přírodního charakteru
plochy přírodní
0,25
0,06
0,02
0,14
0,36
2,05
Vlásenice-Drbohlavy
BV
bydlení v RD venkovské
0,69 orná, zahrada, TTP
K20
Z1
Z2
Z3
Z1
zahrada
TTP
N
orná, TTP, N
orná
orná
orná
orná, N
zahrada, N
TTP
orná
TTP
TTP, N
orná, TTP
76701
76701
72911
75001
72911
72911
71510
71510
75001
V.
V.
I.
III.
I.
I.
III.
III.
III.
72911
75001
71510
72911
72911
75001
nebonit.
72911
72911
72911
72914
75011
I.
III.
III.
I.
I.
III.
72911
72914
72914
75011
72911
72911
75011
72914
75011
72911
75011
75011
72911
75001
83404
I.
III.
III.
III.
I.
I.
III.
III.
III.
I.
III.
III.
I.
III.
II.
I.
I.
I.
III.
III.
0,02
0,10
0,01
0,10
0,02
0,84
0,48
0,84
0,23
0,03
0,03
0,03
0,10
0,03
0,24
0,06
0,24
0,08
0,02
0,08
1,04
0,23
0,59
0,25
0,23
0,59
0,25
0,25
0,17
0,03
0,16
1,22
0,63
0,46
0,17
0,06
0,02
0,14
0,34
2,05
0,69
0,33
0,63
0,34
0,23
0,02
0,04
0,04
0,99
0,63
1,16
0,18
166
Z2
Z3
Z4
Vlásenice-Drbohlavy
Vlásenice-Drbohlavy
Vlásenice-Drbohlavy
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,41 zahrada, TTP
0,61 orná, zahrada, TTP
0,67 TTP
Z5
Z7
Vlásenice-Drbohlavy
Vlásenice-Drbohlavy
BV
VZ
bydlení v RD venkovské
zemědělská výroba
0,75 orná, zahrada
2,19 orná, zahrada, TTP, N
V1
Z1
Vlásenice-Drbohlavy
Vlásenice u Pelhřimova
PV
BV
plochy veřejných prostranství
bydlení v RD venkovské
0,21 N
0,69 orná
Z2
Z3
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice u Pelhřimova
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,28 orná
1,59 orná
Z4
Z5
Z6
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice u Pelhřimova
BV
BV
BV
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
bydlení v RD venkovské
0,24 zahrada, N
0,29 TTP
0,75 orná, TTP
Z7
Z8
V1
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice u Pelhřimova
Vlásenice u Pelhřimova
OS
VZ
PV
občanské vybavení - tělovýchova a
sport
zemědělská výroba
plochy veřejných prostranství
0,24 TTP
0,16 TTP
0,02 TTP
Město Pelhřimov
celkem
83434
86811
83434
83404
85011
86811
83424
83434
83444
86701
III.
V.
III.
II.
IV.
V.
III.
III.
V.
V.
72901
72911
72911
72904
72911
72911
72911
72911
76701
I.
I.
I.
II.
I.
I.
I.
I.
V.
72911
72911
72911
76701
I.
I.
I.
V.
286,33
0,41
0,61
0,67
0,61
0,75
1,68
0,06
0,24
0,28
0,51
0,22
0,27
0,84
0,69
0,69
0,28
1,59
0,28
1,59
0,20
0,29
0,75
0,20
0,29
0,74
0,20
0,29
0,24
0,16
0,02
0,24
0,16
0,24
0,14
246,82
137,58
41,42 21,45
137,58
41,42 21,45
REKULTIVACE
R1
Skrýšov u Pelhřimova
NZ
plochy zemědělské
ZÁBOR CELKEM (se zohledněním ploch navrácených do ZPF)
0,09 ostatní plocha
286,24
75011
III.
0,09
246,73
lokality navrhované předchozím ÚPnSÚ k porovnatelnému využití
167
9.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL
Podle vyhlášky ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. patří lesy na území města Pelhřimov do přírodní lesní oblasti č.
16 - Českomoravská vrchovina.
9.2.1 Použitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) vychází
z následujících předpisů:
•
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve smyslu pozdějších předpisů;
•
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení
a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa;
•
Směrnice ministerstva zemědělství o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa č. 31/2000 ze
dne 15. 2.2000.
Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být přednostně použity pozemky méně
významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a
plnění jeho funkcí a dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních
lesních porostů.
9.2.2 Všeobecné údaje o lesích v řešeném území
Výměra lesů v řešeném území činí 2 187 ha. Největší plošné zastoupení lesů je v k. ú. Lešov (299 ha), a
Chvojnov (179 ha), nejmenší v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (27 ha).
Celková lesnatost území je v republikovém měřítku mírně podprůměrná – činí 23 %. Víc než padesátiprocentní lesnatost
má pouze k. ú. Ostrovec u Houserovky (52,2 %), výrazně nadprůměrně lesnaté je i k. ú. Lešov (46,4 %). Méně než
desetiprocentní lesnatost mají k. ú. Pelhřimov (5,6 %), a Skrýšov u Pelhřimova (8 %).
Rozložení lesů v řešeném území je poněkud nerovnoměrné. Lesy jsou soustředěny převážně do středně velkých až
menších celků. Nejrozsáhlejší komplex zasahuje do jižní části k. ú. Vlásenice u Pelhřimova, největší lesní celky přímo
v rámci řešeného území se ovšem nacházejí v jižní až východní části k. ú. Lešov, v nejjižnější části území (v k. ú.
Ostrovec u Houserovky a Janovice u Houserovky), v údolí Želivky v severozápadní části území a mezi Čakovicemi,
Hodějovicemi a Radětínem. Nejméně lesnatá je centrální část území se zástavbou města a navazující zemědělskou
krajinou.
Převážná většina lesů v území je zařazena do kategorie lesů hospodářských (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb.). Lesy
ochranné a lesy zvláštního určení jsou zastoupeny jen minimálně (ochranné lesy např. na nepříznivých skalnatých
stanovištích ve svazích údolí Želivky, lesy zvláštního určení roztroušeně na drobných plochách v ochranných pásmech
vodních zdrojů).
Věková skladba lesních porostů je pestrá, zastoupeny jsou v různé míře všechny věkové stupně.
Dřevinná skladba lesních porostů je poměrně málo proměnlivá. Převažují přírodě vzdálené jehličnaté lesy, s celkově
jednoznačně dominantním smrkem, často s borovicí a modřínem, vzácněji i s původní jedlí. Původní listnaté dřeviny
jsou zastoupeny v daleko menší míře a většinou pouze jako příměs – nejvíce buk a bříza. Přírodě blízký až přirozený
charakter mají většinou porosty potočních luhů (zpravidla s převahou olše lepkavé).
9.2.3 Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa
Navrhované řešení územního plánu předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa pro:
• přeložku silnice I/34 o výměře 0,07 ha v k.ú. Myslotín
Zábor PUPFL v navržených plochách změn
Označení
lokality
Katastrální území
záboru
Myslotín
D1
Město Pelhřimov celkem
Kód
využití
Účel využití území
území
DS dopravní infrastruktura silniční
Celková výměra
lokality [ha]
Dotčená výměra
PUPFL [ha]
19,41
0,07
19,41
0,07
9.2.4 Navrhovaná opatření
Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se pravděpodobně promítne do změny dřevinné
skladby některých lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES ve prospěch geograficky původních dřevin.
Nové plochy lesa jsou navrhovány na výměře 1,04 ha. Alternativně je možno pojmout jako plochy lesů některé stávající
i navržené přírodní plochy – NP (především v rámci biocenter).
168
9.2.5 Nová zalesnění
Pro nově založené zalesnění ZPF je v návrhu ÚP Pelhřimov předepsáno (v kapitole f) Podmínky pro využití
ploch s rozdílným způsobem využití, že na všech nezastavěných plochách zemědělského půdního fondu (ZPF) lze
podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy) povolovat nová zalesnění bez změny ÚP, t.j. změnu
využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL).
Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a
druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality navržené k zalesňování
se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze příslušným orgánem ochrany přírody předem požadovat
přírodovědný průzkum.
10) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění
V průběhu pořizování ÚP Pelhřimov byly vzneseny tyto námitky.
1) Bedřich Farka, Boženy Němcové 1938, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 5. 2008) – žádám o zahrnutí do ÚP na
stavbu rodinných domů v katastru Jelcovy Lhotky. Jedná se o tyto parcely: č. 97/11, č. 190/1 a část parcely č. 107/3 –
námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku);
2) Klub českých turistů Spartak Pelhřimov, Pražská 1544, 393 01 Pelhřimov – Bc. Pavel Pípal, předseda (podáno dne 22.
10. 2008) – KČT chce využít objekt bývalé zastávky Vlásenice (bez čp/če) s pozemkem stp. č. 42, pozemek p. č. 1231/1
na turistickou základnu, protože je situován na křižovatce turistické cesty, cyklotrasy, autobusu i ČD (dle vyjádření Bc.
Pavla Pípala, by se jednalo o občanskou vybavenost) – pořizovatel konstatuje následující: uvedené pozemky nejsou ve
vlastnictví KČT Pelhřimov, ale ČR – Správa železniční a dopravní cesty s.o. tudíž se nemůže jednat o námitku (podává
pouze vlastník pozemku – viz § 52 odst. 2 stavební zákon v platném znění), ale o připomínku. Pozemek p. č. 1231/1 v k.ú.
Vlásenice u Pelhřimova je pozemek drážního tělesa (velikost 95 169 m2) a v návrhu ÚP Pelhřimov je zcela logicky
veden jako plocha dopravní infrastruktury drážní – stabilizovaná. Součástí této plochy je i pozemek stp. č. 42 (vlastník
ČR – Správa železniční a dopravní cesty s.o. ) o velikosti 124 m2. Pokud chce výše uvedená organizace využívat objekt
k účelu uvedeném v připomínce, bude toto dle regulativů z textové části ÚP (odst. A6) možné. Dle Vyhlášky č. 501/2006
Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění dle § 3 odst. 1 se stanovuje, že v ÚP se vymezují plochy
zpravidla o rozloze větší jak 2000 m2 (uvedený objekt má pouze 124 m2– což by byla velice nepatrná plocha);
3) Miloslava Havelková, F. B. Vaňka 1828, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 10. 2008) – reaguji na výzvu uveřejněnou
na stránkách města Pelhřimova ke spolupráci na tvorbě ÚP a píši připomínku k nedostatečným možnostem
k zaparkování v ulici F. B. Vaňka, kde je provedena řadová výstavba a to v jedné řadě dvougeneračními rodinnými
domy a jen s jedním garážovým místem, vytvoření parkovacího místa jsem si nechala studiem Ing. Karla Kupce
předběžně navrhnout pro zjištění, zda-li je možná v těchto místech z technických důvodů zrealizovat výstavbu a návrh
přikládám k žádosti (Pozn. pořizovatel: jedná se o pozemek p. č. 1532/1 v k. ú. Pelhřimov ve vlastnictví Města
Pelhřimova a tudíž se jedná o připomínku veřejnosti) – připomínce bylo vyhověno - uvedený pozemek je v návrhu ÚP
veden jako plocha veřejného prostranství (PV) a zřízení parkovacích míst je možné;
4) Čestmír Paclík, Skrýšov 4, 393 01 Pelhřimov, Ing. Miroslav Paclík, Na Vlasačce 66, 104 00 Praha 10, Ing. Jana
Paclíková, Na Vlasačce 66, 104 00 Praha 10 (podáno dne 3. 11. 2008) – jako vlastníci pozemku p. č. 172/1, 172/3 a
173/2 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova žádáme o jejich zařazení do nového ÚP jako pozemků určeních k výstavbě
rodinných domků. Pozemky se nacházejí v bezprostřední blízkosti stávající zástavby a přímo sousedí s komunikací, která
je vlastnictví obce – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální –
v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníků pozemků);
5) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 14. 11. 2008) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov zapsaných na LV 2992 navrhuji změnu územního plánu na těchto lokalitách: lokalita č. 1,
pozemek p. č. 1938/5 – 15, 1938/17, 1938/18, 3404/1 navrhuji funkční využití pozemků na bydlení. Lokalita č. 2,
pozemek p. č. 2332 navrhuji funkční využití pozemku na bydlení. Lokalita č. 3, pozemek p. č. 2925/1 navrhuji funkční
využití pozemku na bydlení (případně občanská vybavenost nebo průmyslová výroba a sklady). Lokalita č. 4, část
pozemku p. č. 1938/1 nebo pozemku p. č. 2118 navrhuji funkční využití pozemku na zahrady či chatovou kolonii.
Lokalita č. 1 - námitce bylo částečně vyhověno, pozemky p.č. 1938/9 – 1938/16, 1938/18 a část p.č. 1938/17 v k.ú.
Pelhřimov jsou součástí plochy BH – bydlení hromadné v bytových domech – plochy změn, nebylo vyhověno - pozemky
p.č. 1938/5 – 1938/8, 3404/1 a část p.č. 1938/17 v k.ú. Pelhřimov jsou součástí plochy ZV – zeleň na veřejných
prostranstvích (pokud budou i nadále fungovat zahrádkářská lokalita, budou zde i nadále sloužit jako zdroj rekreace Město nemá zájem tuto lokalitu rušit), která zde plní funkci izolační clony mezi bytovou zástavbou a areálem nemocnice,
kde je umístěn nemocniční heliport s vyhlášeným ochranným pásmem zasahujícím z části na uvedené pozemky.
Lokalita č. 2 - námitce bylo částečně vyhověno, pozemek p. č. 2332 v k.ú. Pelhřimov je součástí plochy územní rezervy
bydlení individuální BI. Pozemek přímo navazuje na plochu změn BH (lokalita Polní Dvůr), v případě převodu do plochy
169
změn bude nutná změny ÚP. Pozemek je zatížen trasou podzemního komunikačního vedení – návrh ÚP řeší přeložku
tohoto kabelu.
Lokalita č. 3 - námitce nebylo vyhověno, pozemek p. č. 2925/1 v k.ú. Pelhřimov je součástí plochy NZ plochy zemědělské
– pozemek je obdélníkového tvaru (vel. cca 3,5 ha) zabíhající západním směrem od objektu vodojemu na Vlásenické ulici
do volné krajiny a již v návrhu zadání (odsouhlaseného Zastupitelstvem Města) bylo určeno, že do volné krajiny nebudou
umisťovány žádné plochy změn. Východní část pozemku (v těsné návaznosti na plochu TI – vodojem) je součástí plochy
RN – rekreace na plochách přírodního charakteru (odclonění výstavby města od západu) a dále je pozemek dotčen
návrhem nové sběrné místní komunikace. Dalším důvodem nezařazení pozemku byla nutná ochrana zemědělské půdy –
jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany.
Lokalita č. 4 - námitce bylo částečně vyhověno, pozemek p. č. 1938/1 v k.ú. Pelhřimov situován rovnoběžně se silnicí
II/602 a vede až na hranice s k.ú. Olešná (jeho vel. je cca 12 ha). Část pozemku (cca ¼ velikosti) v přímé návaznosti na
zástavbu je součástí plochy BH – bydlení hromadné v bytových domech – plochy změn ukončené sběrnou místní
komunikací – plocha změny. Zbývající část pozemku je pak součástí plochy NZ – zemědělská plocha stabilizovaná (stav).
Lokalita č. 4 - námitce nebylo vyhověno, pozemek p. č. 2118 v k.ú. Pelhřimov situován mimo zastavěné území východně
od Pelhřimova na hranicích s k.ú. Řemenov v I. třídě ochrany (porušení zákona o ochraně ZPF), bez návaznosti na
inženýrské sítě. Pořizovatel společně s určeným zastupitelem a projektantem vyhodnotili umístění pozemku do plochy
rekreace jako naprosto nevhodné s porušením zákona o ochraně ZPF, a s tím, že Město nemá zájem na rozvoji výstavby
ve volné krajině (ani pro rekreaci) – došlo by k porušení zásad dle schváleného zadání.
Vlastník pozemku několikrát navštívil pořizovatele a zajímal se o své námitky, účastnil se i veřejného projednání a proti
zapracovaným námitkám neměl jiné připomínky.
6) Mgr. Věra Petrušková, Táborská 1871, 393 01 Pelhřimov, Mgr. Dana Smrčková, Lipnická 1448, 198 00 Praha 14,
Jaroslav Smrčka, Pražská 1181, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 11. 2008) – jsme vlastníky pozemků 716/2, 716/28,
761/26, 761/16 v k. ú. Ostrovec u Houserovky. Vzhledem k tomu, že na uvedených pozemcích plánujeme do budoucna
výstavbu objektů k trvalému bydlení a rekreačních objektů, žádáme tímto o zařazení těchto pozemků do ÚP v příslušné
kategorii – námitce bylo vyhověno - pozemky p.č. 761/6 a 761/16 v k. ú. Ostrovec u Houserovky jsou součástí plochy RI
- rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníků
pozemků).
Námitce bylo částečně vyhověno – pozemek p.č. 761/2 v k. ú. Ostrovec u Houserovky byl z části zařazen do plochy
bydlení – venkovské BV – plochy změn – jedná se o část pozemku při stávající silnici III.třídy (umožňuje přístup na
plochu), zbývající část byla snížena z důvodu velkého zamokření pozemku a tudíž nevhodného zakládání staveb.
Pozemek p.č. 761/28 v k. ú. Ostrovec u Houserovky nebyl do plochy bydlení zařazen - jednak je od okolí oddělen
stávající vodotečí, leží mimo zastavěné území v ochranném pásmu silnice III.třídy a je součástí biokoridoru kolem
stávající vodoteče. I tento pozemek je pro budoucí výstavbu nevhodný z důvodu velkého zamokření a špatného přístupu;
7) Ing. Milan Dvořák, Myslotín 39, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 11. 2008) – tímto žádám o zařazení pozemku
1055/1 v k. ú. Myslotín do nového ÚP (pozn. pořizovatel – dle aktuálního výpisu v době dokončení ÚP se jedná o
pozemek p.č. 1334 – v průběhu pořizování ÚP proběhly v řešeném k.ú. pozemkové úpravy). Vlastníkem pozemku je
Petr Kolář, Myslotín 2, 393 01 Pelhřimov, který souhlasí s projednáváním uvedeným žadatelem – doloženo plnou mocí
vlastníka pozemku – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných
domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku);
8) Ing. Jana Rázgová, Stehlíkova 1011, 165 00 Praha 6 (podáno dne 26. 11. 2008) – na základě možnosti vyjádřit se
k přípravě nového ÚP a předložit vlastní návrh Vám jako vlastník pozemku p. č. 2050/197, 2050/210 a 2050/211 v k. ú.
Pelhřimov navrhuji využít v novém ÚP k bydlení. Přikládám kopii k výpisu z KN a mapy – námitce nebylo vyhověno,
uvedený pozemek je součástí plochy smíšené nezastavěného území NS. Pozemky jsou sice vedeny ve III. třídě ochrany
ZPF, mají dohromady cca 1 ha, nenavazují na zastavěné ani zastavitelné území (východně od města) bez přímého
přístupu a navíc jsou pozemky součástí poddolovaného území (jedná se o staré zátěže). Umístěním této plochy by byl
porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF. Dalším
důvodem nezařazení pozemků k možné výstavbě do ÚP jako plocha BV je rozpor mezi schváleným zadáním – stavby ve
volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky). Územní
plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho
hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji
území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto skutečnost
narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých
případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým.
9) Ing. Martin Plachý, Zdeňka Plachá, Rosolova 1241, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 11. 2008) – vlastníci pozemku
stavební parcela 68, 77/2 a 77/3 a pozemkové parcely p. č. 233/4, 233/5 a 233/6 v k. ú. Služátky u Pelhřimova – parcely
zařadit jako stavební určené pro infrastrukturu cestovního ruchu včetně ubytování – námitce bylo vyhověno, uvedené
pozemky jsou součástí plochy OM občanské vybavení – malá komerční zařízení – plochy změn (plochy byly navrženy dle
požadavku vlastníka pozemku);
170
10) Farma Poříčí s. r. o., Služátky 25, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 11. 2008) – vlastník pozemku stavební parcela
71, 77/1 a pozemku pozemková parcela p. č. 234/2, 234/3, 248/6, 248/7, 391/4 v k. ú. Služátky u Pelhřimova – parcely
zařadit jako stavební určené pro infrastrukturu cestovního ruchu včetně ubytování – námitce bylo vyhověno, uvedené
pozemky jsou součástí plochy OM občanské vybavení – malá komerční zařízení – plochy změn (plochy byly navrženy dle
požadavku vlastníka pozemku). A dále jako vlastník pozemků p. č. 227/2, 232 a 233/1 v k. ú. Služátky u Pelhřimova –
parcely zařaďte jako stavební určené pro drobné zemědělské stavby, stavby pro životní prostředí, stavby pro sportovní
aktivity – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy OS občanské vybavení – tělovýchovná a
sportovní zařízení – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku);.
11) Josef David, Letní 164, 251 68 Kamenice – Ládví (podáno dne 5. 12. 2008) – žádám tímto o projednání zahrnutí
pozemků do ÚP pro funkční využití územní. Navrhuji zařadit pozemky p. č. 204, 189/1, 183, 182/1, 382/1, 562, 563,
564/1, 200/1, 200/2, 214, 387 v k. ú. Lipice. Jedná se o celé pozemky nebo jejich části. Pozemky se nachází v okolí obce
Lipice. Navrhuji tyto pozemky zahrnout do ÚP pro bytovou výstavbu.
Pozemek p.č. 204 k. ú. Lipice – námitce bylo částečně vyhověno – jižní část pozemku navazujícího přímo na zastavěnou
na místní část Lipice o vel. 0,28 ha bylo zařazeno do plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn. Na zbývající části pozemku (cca 4 ha) námitce vyhověno nebylo – jedná se o pozemek I.třídy
ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda), na pozemku této velikosti by vzniklo cca 40 nových parcel, což při současném
demografickém rozvoji je naprosto nereálné využít. Pozemek je navíc zatížen vzdušným vedením vvn 110 kV s ochranným
pásmem (bez možnosti výstavby pod ním) a dle platných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina by v souběhu této trasy
mělo být další vedení vvn 110 kV s ozn. E12 Pelhřimov – RPacov s koridorem šířky 400 m pro umístění veřejně
prospěšné stavby. Pořizovatel musel i z důvodu vyhovění námitky (v předchozí části) požádat správce technické
infrastruktury (spol. E.ON) a dotčený orgán (Státní energetickou inspekci) o úpravu koridoru pro navrhované vedení.
Pozemek p.č. 189/1, 183/1, 183 k. ú. Lipice – námitce nebylo vyhověno - jedná se o pozemky v I.třídy ochrany
(nejkvalitnější zemědělská půda) ležící severně nad místní části na hranicích s k.ú. Bitětice(bez návaznosti na zastavěné
území) o celkové ploše cca 2,9 ha (vznik cca 29 nových parcel). Pozemky jsou navíc zatíženy vzdušným vedením vvn 110
kV s ochranným pásmem (bez možnosti výstavby pod ním) a dle platných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina by
v souběhu této trasy mělo být další vedení vvn 110 kV s ozn. E12 Pelhřimov – RPacov s koridorem šířky 400 m pro
umístění veřejně prospěšné stavby a tudíž pro využití zástavby bydlení naprosto nevhodné.
Pozemek p.č. 382/2 k. ú. Lipice – námitce nebylo vyhověno – uvedený žadatel není vlastníkem pozemku, pořizovatel se
domnívá (dle přiložené mapy v žádosti), že žadatel napsal chybně – správně má být 383/2 – námitce nebylo vyhověno –
pozemek dle místního šetření nevhodný ke stavbě (podmáčený sousedním rybníkem, OP silnice, špatný přístup).
Pozemek p.č. 562, 563, 564/1 k. ú. Lipice – námitce nebylo vyhověno – jedná se o pozemky v I.třídy ochrany
(nejkvalitnější zemědělská půda) ležící jižně od místní části o celkové ploše cca 1,1 ha mimo zastavěné území na které
ani nenavazují. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů) o narušení organizace ZPF. Dalším důvodem nezařazení pozemků k možné výstavbě do ÚP jako plocha BV je
rozpor mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno Zastupitelstvem
města včetně uvedené podmínky).
Pozemek p.č. 200/1, 200/2 a 214 k. ú. Lipice (části pozemků dle mapy žadatele) – námitce nebylo vyhověno – jedná se o
pozemky v ležící severovýchodně od místní části o celkové ploše cca 1,6 ha mimo zastavěné území na které ani nenavazuj
(naproti přes účelovou cestu je stávající samota). Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č.
334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF. Dalším důvodem nezařazení pozemků k možné
výstavbě do ÚP jako plocha BV je rozpor mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány
(zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky).
Pozemek p.č. 387 k. ú. Lipice (část pozemku dle mapy žadatele) – námitce nebylo vyhověno – jedná se o pozemky v
I.třídy ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda) ležící jižně od místní části o celkové ploše cca 0,5 ha mimo zastavěné
území na které ani nenavazují. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF. Dalším důvodem nezařazení pozemků k možné výstavbě do ÚP jako
plocha BV je rozpor mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno
Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky).
Pořizovatel k výše uvedené námitce uvádí: vlastník požadoval zařadit veškeré své pozemky do návrhu ÚP jako plochy
bydlení – jedná se cca 10 ha ploch. Pro vývoj ÚP v místní části je velikost těchto ploch pro bydlení naprosto
nevyhovující, většina pozemků leží na půdě nejvyšší kvality (porušení zákona o ochraně ZPF), někde by došlo k narušení
organizace obdělávání pozemků, některé pozemky jsou zatíženy vedením vvn 110 kV příp. jeho dalším vedením, většina
pozemků leží ve volné krajině – došlo by ke vzniku samot příp. nových „satelitních“ sídel s nutností vzniku sítí a
komunikací. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní
prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých
osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších
staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní
zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým.
171
Jinak pořizovatel musí konstatovat, že ploch pro výstavbu nových rodinných domů je v místní části Lipice dostatek, navíc
záhumenní pozemky a zahrady uvnitř zastavěného území tvoří dostatečný potenciál ploch pro další výstavbu rodinných
domů. K tomuto závěru vedla pořizovatele a projektanta skutečnost, že demografický rozvoj v místní části je spíše
klesající a na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není možné
neúměrné navyšování ploch obce (pro bydlení) bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl
přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura);
12) Petr Musel, Starý Pelhřimov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 12. 2008) – návrh na zapracování území do ÚP –
pozemek p. č. 116/33 v k. ú. Starý Pelhřimov (poznámka pořizovat oddělený na základě GP č. 326-58/2008 na pozemky
116/38 a 116/39 v k. ú. Starý Pelhřimov), který je vlastnictví žadatele. Využití ploch změnit na obytnou zástavbu
nízkopodlažní – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných
domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku);
13) Jiří Morava, Chvojnov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 12. 2008) – vlastní pozemky p. č. 25/1, 23/3, 23/1 a
25/2 v k. ú. Chvojnov. Tyto parcely jsou zastavené územní obce. Navrhuji a žádám, aby tyto pozemky byly v ÚP
označeny jako plocha pro bydlení – současný stav – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV
bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované součástí zastavěného území
místní části Chvojnov;
14) Pavel Morava, Kojčice 76, 394 09 Kojčice (podáno dne 12. 12. 2008) – vlastní pozemky p. č. 210/1, 210/2, 211 a
212 v k. ú. Chvojnov. Tyto parcely těsně sousedí se zastavěným územím obce Chvojnov. Navrhuji a žádám, aby tyto
pozemky nebo jejich část byla v ÚP vyčleněna jako plocha pro výstavbu rodinného nebo rodinných domů – námitce
bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku);
15) Rostislav Vacek, Velký Rybník 72, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – v souvislosti plánované změny
ÚP Pelhřimov a jeho místních částí žádám o začlenění pozemky p. č. 18/10 v k. ú. Vlásenice – Drbohlavy do nového
ÚP. Na tomto pozemku bych chtěl realizovat stavbu jednopatrového rodinného domu o půdorysu cca 12 x 12 m. Přístup
na tento pozemek z místní komunikace je přes pozemek p. č. 18/12 v k. ú. Vlásenice – Drbohlavy, jehož jsem vlastníkem
a v současné době jsou na něj zavedeny přípojky vody a elektro. Na pozemku p. č. 18/10 mám povoleno kanalizační
přípojku ČOV. Na přiložené kopii katastrální mapy je označen pozemek p. č. 18/10 a 18/12 a dále je vyznačeno
předpokládané umístění stavby rodinného domu – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV
bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle
požadavku vlastníka pozemku);
16) MUDr., Ing. Milan Šimánek, Říčanského 560, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – majitel pozemku v k.
ú. Pelhřimov parcelní číslo 2736/27 o 2322 m2. Důvodem je zamyšlená stavba rodinného domu na vlastním pozemku
v těsné návaznosti na současnou obytnou zástavbu rodinných domků. Z částí pozemku je již dnes počítáno pro stavbu
rodinného domu, část má charakter orné půdy – námitce nebylo vyhověno, uvedený pozemek sice navazuje na zastavěné
území města, je ovšem dotčen stávající trasou vysokotlakého plynovodu s ochranným pásmem 4 m na každou stranu a
současně bezpečnostním pásmem 20 m na každou stranu (vyjádření spol. E.ON ČR správa sítě plyn). Dle dostupných
podkladů je trasa vedena cca prostředkem pozemku, tudíž jeho další využití je dost omezené. Dále je na pozemku
navržena územní rezerva místní komunikaci III.třídy obslužného charakteru (řešená změnou č. 13 jako návrhová), která
by ovšem při případné realizaci nutně vyžadovala změnu ÚP a její zařazení do veřejně prospěšných staveb. Pozemek je
veden jako orná půda v I. třídě ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda) a jeho zařazením do plochy bydlení by byl
porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF a spojením se
sousedním pozemkem (jeho vlastník rovněž podal písemnou námitku – viz námitka p.Jaroslava Mareše) by došlo
k zamezení obhospodařování okolních pozemků. Pořizovatel sice uvažoval se zařazením celé lokality do ÚP jako plochu
bydlení, byl ovšem limitován právě skutečností záboru půd v I.třídě ochrany, vedením trasy VTL plynovodu a ochranným
pásmem dráhy (60 m od koleje). Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření
předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se
zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu
neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu
je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody. Územní plán může být sice vlastníky
pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana
přírody) převážit nad zájmem soukromým.
17) Jaroslav Mareš, Modřínová 2208, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 12. 2008) – majitel pozemku v k. ú. Pelhřimov
parcelní číslo 2707 o 2116 m2. Důvodem je zamyšlená stavba rodinného domu na vlastním pozemku v těsné návaznosti
na současnou obytnou zástavbu rodinných domků – námitce nebylo vyhověno, uvedený pozemek sice navazuje na
zastavěné území města, je veden jako orná půda v I. třídě ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda) a jeho zařazením do
plochy bydlení by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení
organizace ZPF a spojením se sousedním pozemkem (jeho vlastník rovněž podal písemnou námitku – viz námitka
MUDr.Šimánka) by došlo k zamezení obhospodařování okolních pozemků. Pořizovatel sice uvažoval se zařazením celé
lokality do ÚP jako plochu bydlení, byl ovšem limitován právě skutečností záboru půd v I.třídě ochrany, vedením trasy
172
VTL plynovodu a ochranným pásmem dráhy (60 m od koleje). Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního
využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních
hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní
úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151).
Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody. Územní plán může
být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem
( zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým.
18) Irena Pilská, Rynárecká 279, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 12. 2008) – žádám o změnu v ÚP. Pozemek p. č.
3497/2 v k. ú. Pelhřimov nepatří do technické zóny, ale je majetkem Českých drah. Rodinný dům č. p. 279 na této
parcele byl vždy i dle katastrálního úřadu objekt k bydlení. Hlavním důvodem na žádosti jsou problémy se stavebním
povolením a stavbou – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BI bydlení individuální –
v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka
rodinného domu čp. 279, Pelhřimov);
19) Věra Straková, Dolnokubínská 1441, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 31. 12. 2008) – žádám o změnu využití
pozemku uvedeného ve zjednodušené evidenci – parcela pozemkového katastru označená jako p. č. 429/1 v k. ú.
Myslotín v nově zpracovávaném ÚP Pelhřimov, dosud uvažované využití jako zeleň na kategorii výroba a skladování,
manipulační plochy – námitce nebylo vyhověno, uvedený pozemek byl v době podání ve vlastnictví žadatelky a v této
době probíhaly v k.ú. Myslotín komplexní pozemkové úpravy. V současné době tento pozemek neexistuje a je dle
podkladů podaných k námitce součástí pozemku p.č. 1224 k.ú. Myslotín (vlastník ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION,
spol. s r.o., Praha), který při veřejném projednání ÚP Pelhřimov (ani do veřejného projednání) námitku na úpravu
plochy nevznesl. Jinak k námitce p. Věry Strakové - pozemek je přírodně hodnotný, území se vzrostlou zelení (i když
zřejmě náletovou), vodotečí (odpadní vodoteč v rybníka Medenice), navíc ještě zatížený dvojnásobným vzdušným
vedením vn 22 kV s ochranným pásmem. Protože se tento pozemek jeví projektantům ÚP jako přírodně hodnotný, nebyl
do návrhu ÚP Pelhřimov zařazen jako plocha výroby, ale je součástí plochy NP – plochy přírodní. Územní plán spočívá
v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho
hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji
území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto skutečnost
narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých
případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým.
20) Bohuslava Nouzová, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 1. 2009) – na základě výzvy uveřejněné
v tisku žádám v souvislosti s přípravou nového ÚP Pelhřimov o následující změnu zařazení ploch. Níže uvedené parcely
jsou v mém vlastnictví a v současné době jsou zařazeny do ploch pro zeleň (zahrádkářská kolonie). Jedná se o tyto
pozemky: p. č. 2336/3, 2336/4, 2336/5, 2336/6, 2336/7, 2336/8, 2336/9, 2336/10, 2336/11, 2336/12, 2336/13, 2336/14,
2336/15, 2336/16, 2336/17, 2336/18, 2336/19, 2336/20, 2336/21, 2336/22, 2336/23, 2336/24, 2336/25, 2336/26,
2336/29 a 2339/19 v k. ú. Pelhřimov. Uvedené pozemky žádám v novém ÚP zařadit do ploch určených pro obytnou
zástavu (výstavba rodinných domů včetně občanské vybavenosti). Ve věci této žádosti uděluji tímto plnou moc k jednání
Ing. Pavlu Blažkovi, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy
BI bydlení individuální– v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku
vlastníka pozemků);
21) Bohuslava Nouzová, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 1. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č.
2677/24 v k. ú. Pelhřimov do návrhu ÚP. Uvedený pozemek je ve stávajícím územním plánu řešen jako průmyslová
výroba a sklady – výhled. Žádám tímto o změnu funkčního využití na průmyslová výroba a skaldy – návrh. Ve věci této
žádosti uděluji tímto plnou moc k jednání Ing. Pavlu Blažkovi, Nádražní 827, 393 01 Pelhřimov – námitce bylo
vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy VL výroby a skladování – lehký průmysl – plochy změn (plocha byla
navržena dle požadavku vlastníka pozemku). Projektant ovšem v rámci ozelenění průmyslových areálů navrhl
v severovýchodní části pozemku (u místní komunikace) plochu veřejné zeleně ZV (z pozemku ovšem zabírá velice malou
část);
22) Osadní výbor Houserovka – předseda osadního výboru Miroslav Švarc, Houserovka 10, 393 01 Pelhřimov (podáno
dne 22. 1. 2009) – žádáme o zařazení pozemku p. č. 1288, 1289/26, 1289/1, 1289/5, 1289/35, 1289/36, 1289/6, 1289/7,
1289/27, 1292/4, 1503/2, 1272/5, 1492/3, 1292/17 a 1273/1 v k. ú. Houserovka do ÚP Pelhřimov jako plochu bydlení
venkovského charakteru – námitce bylo vyhověno, pozemky p. č. 1288, 1289/26, 1289/1, 1289/5, 1289/35, 1289/36,
1289/6, 1289/7, 1289/27, 1292/4, 1503/2, 1272/5, 1492/3 v k. ú. Houserovka jsou součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku
Osadního výboru Houserovka), pozemek p.č. 1292/17 nebyl do plochy BV zařazen – důvodem je navržená trasa vn 22 kV
pro novou trafostanici (nutná pro zásobování nové plochy) rovněž pozemek p.č. 1273/1 v k. ú. Houserovka nebyl do
plochy BV zařazen – důvodem je pozemek je volné krajině dotčený ochranným pásmem silnic III.třídy bez napojení na
inženýrské sítě, rovněž jeho tvar a poloha je pro výstavbu rodinných domů naprosto nevhodná;
173
23) Václav Novák, Kojčice 87, 394 09 Kojčice (podáno dne 28. 1. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 49/1 a p. č.
116 v k. ú. Chvojnov do ÚP Pelhřimov na budoucí výstavbu rodinných domů.
Pozemek p.č. 116 v k. ú. Chvojnov – námitce nebylo vyhověno uvedený pozemek navazuje na pozemek, na němž je
umístěna kulturní památka Kaplička sv.Václava při faře (číslo rejstříku 19891/3-3049), která je doplněna vzrostlými
lipami (v roce 2009 – 2010 opravena z dotací) a plochy bydlení by rozhodně nebyla v této návaznosti vhodná.
Pozemek leží mimo zastavěné území místní části – nenavazuje na něj, jedná se o typické stavby ve volné krajině –
jedná se rozpor mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno
Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky). Celý prostor je i přírodně cenný, vytváří jeden z dominantních
pohledů do okolní krajiny. Pozemek má velikost cca 1,0 ha a z této plochy leží cca 75 % na půdách nejvyšší kvality
– I.třída ochrany a jeho zařazením do plochy bydlení by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF (rovněž dotčený orgán ochrany ZPF – KrÚ kraje Vysočina odbor
životního prostředí ochrana ZPF na místním šetření dne 5. 1. 2010 s touto plochou rovněž nesouhlasil). Navíc se jedná o
pozemek s vloženými investicemi do půdy (meliorace). Protože se tento pozemek jeví projektantům ÚP jako přírodně
hodnotný, nebyl do návrhu ÚP Pelhřimov zařazen jako plocha výroby, ale je součástí plochy NZ – plochy zemědělské.
Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a
ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy
na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o hodnotné přírodní území jako celek a vznik dalších
staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní
zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým.
Pozemek p.č. 49/1 v k. ú. Chvojnov – námitce bylo vyhověno – celý pozemek (vel. 2,86 ha – orná půda – III.třída
ochrany zemědělského půdního fondu) byl zařazen společně se sousedním pozemkem (49/2 v k.ú. Chvojnov) umístěným
západně od pozemku p.č 49/1 plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy
změn (dle požadavku žadatele). Při podání žádosti o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze ZPF (DO – KrÚ
úřad kraje Vysočina odbor ŽP) a následném místním šetření (5. 1. 2010 na dotčené parcele) bylo DO doporučeno
snížení plochy (původně se jednalo o 7,64 ha ploch pro bydlení jenom v této místní části čemuž rozhodně neodpovídá
demografický vývoj) a pokud nebude doložen tento vývoj a odůvodněna nezbytnost rozsahu celého pozemku, nebude DO
souhlasit se zařazením pozemku do zastavitelné ploch bydlení. Projektant upravil velikost plochy (cca na 1/3 velikosti
pozemku) bydlení venkovské BV a tuto umístil při jižní části pozemku. S tímto snížením DO souhlasil a vydal kladné
stanovisko. K veřejnému jednání vznesl námitku vlastník sousedního pozemku p.č. 49/2, který požaduje vyřazení plochy
BV z jeho pozemku (nahradit pouze zahradou). Pořizovatel tuto vyřazenou plochu z pozemku p.č. 49/2 přesunul na
pozemek p.č. 49/1 a tím a tím z části vyhověl uvedené námitce (z celkové rozlohy pozemku tvoří plocha BV 2,58 ha).
Vlastník pozemku byl současně upozorněn na skutečnost pořízení parcelace, přístupu a příjezdu (dle vyhlášky o
obecných požadavcích na výstavbu) a vybudování ZTV v lokalitě.
24) Město Pelhřimov odbor hospodářský postoupilo k pořizovateli dne 29. 1. 2009 žádost Ladislava Petra a Věry
Šimanové o začlenění části pozemku p. č. 454 v k. ú. Chvojnov do trvalé zástavby. Ladislav Petr, Rybníček 13, 393 01
Pelhřimov a Věra Šimanová, Olešná 88, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 14. 1. 2009 na výše uvedený hospodářský odbor
Města Pelhřimova) – žádáme o provedení začlenění části pozemku p. č. 454 v k. ú. Chvojnov – místní část Rybníček do
trvalé zástavby ÚP obce Chvojnov. Žádost je vznesena za účelem povolení k výstavbě rodinného domu – námitce bylo
vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené
– plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
25) Lubomír Jonáš, Táborská 1790, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2009) – žádám o zařazení parcel v k. ú. Lešov
do směrného územního plánu pro bytovou výstavbu. Jedná se o tyto uvedené pozemky p. č. 17/4, 1/1, 7, 8 vše v k. ú.
Lešov – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
26) Drahomíra Jonášová, Táborská 1790, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2009) – žádám o zařazení parcel v k. ú.
Lešov do směrného územního plánu pro bytovou výstavbu. Jedná se o uvedené pozemky p. č. 194/6, 81/2, 194/11, 68,
194/10, 194/7, 82/1, 193 a 144/4 vše v k. ú. Lešov (poznámka pořizovatel – pozemek p. č. 144/4 je dle výpisu z KN
veden jako lesní pozemek o velikosti 3080 m2 – žadatel doložil rozhodnutí o pochybnosti MěÚ Pelhřimov odboru ŽP,
kde správní úřad rozhodl, že uvedený pozemek není pozemkem určeným k plnění funkce lesa – lesním pozemkem dle
lesního zákona a má charakter ostatní plochy) – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV
bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle
požadavku vlastníka pozemku);
27) Zdeněk Šikýř, Moraveč 20, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 2. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 60 a 60/1
v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov pro stavbu rodinného domku – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky
jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované
(plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
174
28) Ing. Iva Valentová a Ing. Vítězslav Valenta, Plk. Švece 2052, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 2. 2009) – jako
vlastníci pozemku p. č. 31/17 v k. ú. Starý Pelhřimov o výměře 1127 m2 žádáme o jeho zachování v novém ÚP
Pelhřimov jako stavební parcelu (pozn. pořizovatel v platném územním plánu je součástí plochy pro výstavbu rodinných
domů) – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy SV smíšené obytné – venkovské – plochy
stabilizované (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
29) REALL, spol. s. r. o., Boženy Němcové 1941, 393 01 Pelhřimov – jednatel společnosti Ing. Vítězslav Valenta
(podáno dne 9. 2. 2009) – jako vlastníci pozemku p. č. 315/9 v k. ú. Pelhřimov o výměře 4202 m2 žádáme o jeho
zařazení (celé jeho výměry) a v nově zpracovávaném ÚP Pelhřimov jako pozemek určený pro vyšší občanskou
vybavenost – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy OM občanské vybavení – malá komerční
zařízení – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
30) Šárka Bártů, Obrataň 124, 394 12 Obrataň (podáno dne 10. 2. 2009) – žádáme tímto o zařazení pozemku p. č. 82 v k.
ú. Skrýšov u Pelhřimova do zpracovávaného ÚP Pelhřimov. Snímek katastrální mapy s vyznačením pozemku LV č.
3495 je přílohou. Uvedený pozemek má celkovou výměru 8159 m2, druh pozemku orná půda. Pozemek bude využíván
pro nízkopodlažní obytnou výstavbu – námitce nebylo vyhověno. Spoluvlastník pozemku (Šárka Bártů) není jediným
majitelem uvedeného pozemku (vlastníkem jsou další dvě fyzické osoby), byť Šárka Bártů je vlastníkem 4/6 pozemku, ale
dle litery stavebního zákona by námitku měli vznášet všichni vlastníci a ne jenom jeden (příp. by tento měl mít plnou moc
ostatní vlastníků). Pozemek nebyl do návrhu ÚP zařazen z důvodu, že se jedná se o pozemky v I.třídě ochrany
(nejkvalitnější zemědělská půda) ležící západně od místní části o celkové ploše cca 0,82 ha v návaznosti na zastavěné
území, ale bez přímého přístupu z veřejných komunikací (je přístupný přes okolní pozemky, které ovšem nejsou ve
vlastnictví žadatelů). Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů) o narušení organizace ZPF. Ve výkresech ke společnému jednání (prosinec 2009) sice byl pozemek součástí
plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn, ovšem na základě místního
šetření DO – KrÚ kraje Vysočina odboru ŽP – ochrana ZPF byla plocha z návrhu vyřazena (jednak pro svoji velikost a
jednak z důvodu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy). Místo ploch změny byla plocha přesunuta do ploch územní
rezervy BV, ovšem s nutností změny ÚP po většinovém vyčerpání ploch BV zařazených jako ploch změn.
Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a
ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy
na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto
skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v
určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody a zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým.
31) Město Pelhřimov hospodářský odbor: požadujeme dát do souladu skutečné využití pozemku s nově řešeným ÚP
Pelhřimov (nesoulad se stávajícím územním plánem): pozemek p. č. 1402, 1404, 1405 a 1403 jako plocha bydlení,
pozemek p. č. 1407/1, 1409/11, 1407/2, 1408/6 (areál společnosti TITAN Skrýšovská ulice – plocha výroby a
skladování) – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BI bydlení individuální – v rodinných
domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované a plochy VL výroba a skladování – lehký průmysl – plochy
stabilizované (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
V ulici Strachovská pozemek p. č. 467 jako plochu bydlení – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí
plochy BI bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované;
Pozemek p. č. 266 ulice U Elektrárny jako plochu bydlení, případně plocha smíšená – námitce bylo vyhověno, uvedený
pozemek je součástí plochy SC smíšené obytné – centrální – plochy stabilizované;
Zařazení pozemku p. č. 210/4 v k. ú. Chvojnov (oddělený z pozemku p. č. 210/2) do plochy bydlení – Zastupitelstvo
města Pelhřimov schválilo výstavbu rodinného domu na uvedeném pozemku – námitce bylo vyhověno, uvedený
pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn;
Požadujeme zařadit sportovní plochu v k. ú. Starý Pelhřimov jihozápadně pod lokalitou zahrádek (velikost plochy cca
1700 m2) – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy OS občanské vybavení – tělovýchovná a
sportovní – plochy změn. Jinak pořizovatel upozorňuje v souvislosti s možností vzniku sportovních ploch v plochách
bydlení na skutečnost, že toto je možné, v odst.“ A.6 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití)“ je uvedeno, že v plochách bydlení jako přípustné využití možno
zřizovat menší dětská hřiště a sportovní plochy.
32) Václav Růžička, U Stráže 491, 393 01 Pelhřimov, Pavel Růžička, Hrnčířská 267, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 19.
2. 2009) – žádáme o zahrnutí do změn ÚP v lokalitě u Stráže v Pelhřimově. Jedná se o usedlost využívanou pro
zemědělskou výrobu. Dle přiloženého návrhu bychom chtěli zvětšit stávající hranici v ÚP pro zemědělské využití.
Nakreslená hranice leží na vlastních pozemcích žadatelů – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí
plochy VZ výroba a skladování – zemědělská výroba – plochy změn;
33) Ing. Jiří Beneš, Lipice 24, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č. 365/2 v k. ú.
Lipice o velikosti cca 2400 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na výstavbu rodinných domů – námitce bylo
částečně vyhověno, do návrhu ÚP Pelhřimov bylo zařazeno cca 1250 m2 plochy SV smíšené obytné – venkovské – plochy
175
změny s možností výstavby jednoho rodinného domu, zbytek pozemku zůstává jako zemědělská plocha z těchto důvodů:
jednak se jedná o zemědělskou půdu v I.třídě ochrany a tudíž tato by měla být odnímána ze ZPF pouze ve výjimečných a
odůvodněných případech. Pozemek je navíc zatížen vzdušným vedením vvn 110 kV s ochranným pásmem (bez možnosti
výstavby pod ním) a dle platných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina by v souběhu této trasy mělo být další vedení
vvn 110 kV s ozn. E12 Pelhřimov – RPacov s koridorem šířky 400 m pro umístění veřejně prospěšné stavby. Pořizovatel
musel i z důvodu vyhovění námitky požádat správce technické infrastruktury (spol. E.ON) a dotčený orgán (Státní
energetickou inspekci) o úpravu koridoru pro navrhované vedení a tím, že bylo žádosti vyhověno, mohla být alespoň část
pozemku zařazena do výše uvedené plochy.
34) Jan Beneš, Stanovice 34, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č. 46/3 v k. ú.
Lipice o velikosti cca 1000 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na výstavbu rodinných domů – námitce bylo
vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené
– plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
35) Josef Strachota, Neplachova 25, 370 04 České Budějovice (podáno dne 3. 3. 2009) – žádost o zařazení pozemku p. č.
209/1 v k. ú. Lipice o velikosti celý tj. 7876 m2 nebo alespoň cca 2400 m2 (dle zákresu v mapě) do ÚP Pelhřimov na
výstavbu rodinných domů – námitce nebylo vyhověno, do návrhu ÚP Pelhřimov nebylo zařazena ani požadovaná
(zmenšená)velikost pozemku - jednak se jedná o zemědělskou půdu v I.třídě ochrany a tudíž tato by měla být odnímána
ze ZPF pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Pozemek je navíc zatížen vzdušným vedením vvn 110 kV
s ochranným pásmem (bez možnosti výstavby pod ním) a dle platných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina by
v souběhu této trasy mělo být další vedení vvn 110 kV s ozn. E12 Pelhřimov – RPacov s koridorem šířky 400 m pro
umístění veřejně prospěšné stavby. Pořizovatel musel i přes nevyhovění námitce požádat správce technické
infrastruktury (spol. E.ON) a dotčený orgán (Státní energetickou inspekci) o úpravu koridoru pro navrhované vedení,
aby tento koridor nezasahoval na okolní pozemky ve vlastnictví žadatele uvnitř zastavěného území. Jinak pořizovatel
musí konstatovat, že ploch pro výstavbu nových rodinných domů je v místní části Lipice dostatek, navíc záhumenní
pozemky a zahrady uvnitř zastavěného území tvoří dostatečný potenciál ploch pro další výstavbu rodinných domů.
K tomuto závěru vedla pořizovatele a projektanta skutečnost, že demografický rozvoj v místní části je spíše klesající a na
základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není možné neúměrné
navyšování ploch obce (pro bydlení) bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl přesahovat
přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura);
36) Ing. Renata Kretschmerová, Horova 1037, 252 63 Roztoky u Prahy (podáno 5. 3. 2009) – žádám o zařazení pozemku
p. č. 2925/143 a 2912/2 v k. ú. Pelhřimov do ploch pro obytnou výstavbu nízkopodlažní v rámci zpracování nového
územního plánu Pelhřimov (součástí žádosti je souhlas vlastníka uvedených pozemků Ing. Jana Lisy se zařazením
pozemků do ÚP).
Pozemek p. č. 2912/2 v k. ú. Pelhřimov – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BI bydlení
individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku
vlastníka pozemku);
Pozemek p. č. 2912/143 v k. ú. Pelhřimov – námitce nebylo vyhověno, uvedený pozemek byl součástí místní komunikace
v uvedené lokalitě a projektant v této fázi trval na jejím zachování (dle platného ÚPnSÚ Pelhřimov). Protože stejná
námitka (ne uvedený pozemek) byla vznesena při veřejném projednávání návrhu ÚP, došlo ke komplexnímu
přehodnocení celé lokality (navíc vlastník pozemků východním směrem nesouhlasil s dotčením pozemků v době projektu
ZTV pro ulici F.Bílka a pro tuto lokalitu) a po souhlasu Zastupitelstva města 14. 9. 2010 byl pozemek zařazen do plochy
BI bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované.
37) František Rod, Houserovka 5, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 3. 2009) – žádám o zařazení pozemků p. č. 1272/2,
1272/43, 1271, 1272/18 a 1272/1 v k. ú. Houserovka u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov takto: pozemek p. č. 1272/2 a část
1272/43 do bydlení a zbývající část jako sportovní a občanskou vybavenost. Můj záměr je vyznačen na přiloženém
snímku katastrální mapy – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky se nachází v jižní části místní části Houserovka,
pozemky p.č. 1272/2 a část 1272/3 (návaznost na zastavěné území místní části) jsou součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn a zbývající pozemky jsou součástí plochy OS
občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní – plochy změn (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka
pozemku);
38) Bc. Kateřina Junková, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (podáno dne 22. 4. 2009) – navrhuji zařadit do
připravovaného ÚP Pelhřimov místní části Starý Pelhřimov pozemek p. č. 71/1 v k. ú. Starý Pelhřimov. Pozemek se
nachází při místní komunikaci, navazuje na stávající zástavbu, umožňuje zapojení na stávající inženýrské sítě a veřejné
komunikace, bez nutnosti dalších investic ze strany města (pozn. pořizovatel – v žádosti nebylo uvedeno využití
uvedeného pozemku v ÚP – na základě telefonického rozhovoru ze dne 24. 4. 2009 požaduje vlastník plochu bydlení) –
námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy stabilizované (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
39) Miloslava Junková Čakovice 32, 393 01 Pelhřimov a Ing. Vladimír Junek, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (podáno
dne 22. 4. 2009) – navrhujeme zařadit do připravovaného ÚP Pelhřimov místní část Čakovice pozemky p. č. 21, 22/1,
22/2, 22/8, 23/1 a 23/2 v k. ú. Čakovice u Pelhřimova. Pozemky se nacházejí mezi dvěma místními komunikacemi,
176
navazují na stávající zástavbu, umožňují napojení na stávající inženýrské sítě a veřejné komunikace, bez nutnosti dalších
investic ze strany Města a jsou k dnešnímu dni zahrnuty do intravilánu obce (pozn. pořizovatel – v žádosti nebylo
uvedeno využití uvedeného pozemku v ÚP – na základě telefonického rozhovoru ze dne 24. 4. 2009 s vlastníkem Ing.
Junkem – požaduje plochu bydlení) – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované a plochy změn (plocha byla navržena
dle požadavku vlastníka pozemku);
40) Josef Šulc a Ludmila Šulcová, Útěchovičky 12, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 27. 4. 2009) – žádám tímto o
zařazení části pozemku p. č. 515 v k. ú. Chvojnov místní část Útěchovičky do nového ÚP Pelhřimov dle zákresu ve
snímku katastrální mapy. Jednalo by se cca o plochu 3500 m2 podél komunikace Útěchovičky – Rybníček pro případnou
možnost stavby skleníku a skladu léčivých rostlin – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy VZ
výroba a skladování – zemědělská výroba – plochy změn (převážná část pozemku) a zbytek plochy uvedeného pozemku
součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené –plochy změn s možností příp.
výstavby rodinného domu;
41) Alfatex Móda s. r. o., Křemešnická 650, 393 01 Pelhřimov – jednatel společnosti Mgr. Petr Stoklasa (podáno dne 4.
5. 2009) – žádáme o zařazení pozemků p. č. 1524, 1525, 1526/1, 1526/2 v k. ú. Pelhřimov (areál uvedené společnosti
v celkové výměře 10 910 m2 ve stávajícím územním plánu určené jako plocha průmyslové výroby a sklady).
Navrhovatel žádá změnu, aby výše uvedené pozemky v celé své výměře byly zařazeny do plochy určené pro občanskou
vybavenost a nevýrobní služby s možností parkování – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy
OM občanské vybavení – malá komerční zařízení – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka
pozemku);
42) Martin Junek, Starý Pelhřimov 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 6. 5. 2009) – navrhuji zahrnout do připravovaného
ÚP Pelhřimov místní části Starý Pelhřimov pozemky p. č. 621/21, 700/8, 680/2, 13/1, 21/2, 21/1, 21/4, 685/63 a 22 v k.
ú. Starý Pelhřimov. Pozemky se nacházejí převážně vedle místní komunikace, navazují na stávající nástavbu, uvažuji
napojení na stávající inženýrské sítě a veřejné komunikace a jsou i z části zahrnuty do nyní platného územního plánu.
Navrhuji využití pozemků pro obytnou zástavbu nízkopodlažní – rodinné domy, část pozemku p. č. 621/21 v prostoru
mezi stávající silnicí I/19 a plánovaným obchvatem Starého Pelhřimova pro obchod a služby – námitce bylo částečně
vyhověno, pozemky p.č. 700/8, 680/2, 13/1, 21/2, 21/1, 21/4, 685/63 a 22 v k. ú. Starý Pelhřimov jsou součástí plochy SV
smíšené obytné – venkovské – plochy změn (tvar a pozemky v ploše byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemku) .
Pořizovatel upozorňuje na tyto skutečnosti: součástí uvedené plochy musí být i plochy dopravy pro umístění dopravní
infrastruktury (jedná se o síť místních komunikací odpovídající vyhlášce o obecných požadavcích na výstavbu). Dále je
střed plochy zatížen trasami vzdušných vedení vn 22 kV a 110 kV se svými ochrannými pásmy (návrh ÚP Pelhřimov sice
předpokládá přeložky těchto vedení, z hlediska realizace je tento záměr dlouhodobou záležitostí).
Pozemek p. č. 621/21 v k. ú. Starý Pelhřimov – námitce bylo částečně vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy SV
smíšené obytné – venkovské – plochy změn. Tvar plochy byl projektantem navržen s ohledem na limity omezující
využití území – jedná se o trasu vedená VTL plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma, koridor trasy zvn
400 kV dle Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (nutno dodržet), dále navrhovaná trasa přeložky silnice I/19
(schválená změnou č. 28 ÚPnSÚ Pelhřimov a do nového ÚP Pelhřimov převzata v nezměněné podobě) a v neposlední
řadě pokud by byl využit celý pozemek jednalo by se o nevhodný zábor zemědělské půdy – pozemek by narušil celistvost
obdělávané plochy. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k
zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní
právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy
jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody. Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak,
že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana přírody) převážit nad
zájmem soukromým;
43) Petr Musel, Starý Pelhřimov 8, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 7. 5. 2009) – navrhuji na zapracování území do ÚP –
jedná se o pozemek p. č. 13/32 a 13/33 v k. ú. Starý Pelhřimov ve vlastnictví žadatele. Plochy jsou v současnosti vedené
jako orná půda (pozn. pořizovatel – dle informací KN se jedná o trvalý travný porost a v platném ÚP jsou vedeny jako
louky). Žadatel navrhuje stávající plochu změnit na obytnou zástavbu vícepodlažní včetně občanské vybavenosti –
výstavba bytových domů – námitce bylo vyhověno, pozemky jsou součástí plochy BH – bydlení hromadné v bytových
domech – plocha změny;
44) Ing. Vladimír Junek, Vyskytná 184, 394 05 Vyskytná (pozn. pořizovatel – dle informací z Katastru nemovitostí dne
24. 1. 2011 je bydliště Čakovice 32, Pelhřimov), Vladimíra Kubísková, Na Rokli 364, 390 03 Tábor, Drahomíra
Menšíková, Čakovice 14, 393 01 Pelhřimov, Pavla Svárovská, Na Výsluní 1087, 393 01 Pelhřimov, Jaromír Váňa,
Radětín 20, 39301 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – navrhujeme zahrnout do připravovaného ÚP Pelhřimov
pozemky p. č. 1850 a 3282/1 v k. ú. Pelhřimov. Pozemek p. č. 1850 se nachází vedle místní komunikace navazující na
silnic I/34 na mírném západním svahu. Po dokončení západního obchvatu Pelhřimova bude i mimo ochranné pásmo
silnice I třídy, v klidové zóně navazující na městské sady a zahrádkářské osady. Navrhujeme způsob využití pro obytnou
zástavu nízkopodlažní a občanskou vybavenost. Pozemek p. č. 2182/1 (pozn. pořizovatel – zřejmě má být pozemek p. č.
3282/1 – dle informací z Katastru nemovitostí tato parcela neexistuje) přiléhá k silnici I/19, je zní i přístupný přes
177
pozemky p. č. 3282/5 a 3282/6, které tvoří příjezdovou komunikaci k čerpací stanici U Hamru. Navrhujeme využití pro
obchod, služby a skladování bez negativních účinků na okolí – námitce nebylo vyhověno, uvedené pozemky se nachází
severně nad městem Pelhřimov v blízkosti silnice I/34 těsně u zahrádkářských kolonií na ul. Humpolecká, Sv.Anna a
v lokalitě U Hamru. Pozemek p.č. 1850 má vel. 1,76 ha (z toho je 1,39 ha v I. třídě ochrany zemědělského půdního
fondu). Pozemek nebyl do návrhu ÚP zařazen jednak z důvodu, že se jedná se o pozemek v I. třídě ochrany
(nejkvalitnější zemědělská půda) ležící bez přímé návaznosti na zastavěné území města a bez přímého přístupu
z veřejných komunikací (je přístupný polní účelovou komunikací, která rozhodně není oficiálním sjezdem ze silnice I.
třídy I/34). Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o
narušení organizace ZPF . Dále by pak plocha bydlení a občanské vybavenosti (takto žádají vlastníci) byla umístěna ve
volné krajině což je v rozporu mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo
schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky) a v neposlední řadě se Město Pelhřimov jako pořizovatel ÚP
rozhodlo zachovat všechny zahrádkářské kolonie jako zdroj každodenní příp. víkendové rekreace pro obyvatele města a
umístění této plochy by rozhodně tuto činnost narušilo.
Pozemek p.č. 3282/1 má vel. 6,82 ha a vlastníci požadují zařazení pro obchod, služby a skladování – zde pořizovatel
přesně neví, jakou plochu vymezit, protože obchod a služby jsou součástí ploch občanského vybavení a skladování je
součástí plochy výroba a skladování (v žádosti nebylo přesně vymezeno zda celý pozemek do některé z uvedených ploch
a rozdělit na obě uvedené plochy). To však není hlavní důvod nezařazení uvedeného pozemku do ÚP Pelhřimov – Město
Pelhřimov má dostatek ploch pro výrobu a skladování (zbytkové parcely v lokalitě Lhotka, cca 20 ha lokality Polní Dvůr,
plochy kolem Agrostroje) tudíž není třeba zbytečně navyšovat další plochy, které budou v ÚP nevyužité, dalším důvodem
je budoucí infrastruktura v lokalitě – vodovod, kanalizace (včetně přívodu do ČOV) a příjezd do lokality (přes příjezd do
čerpací stanice se pořizovatel nedomnívá, že by toto bylo možné a další sjezd ze sinice I/34 je naprosto nemožný – velká
intenzita stávajících sjezdů a křižovatek). Dále by pak plocha byla umístěna ve volné krajině což je v rozporu mezi
schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně
uvedené podmínky) a v neposlední řadě se Město Pelhřimov jako pořizovatel ÚP rozhodlo zachovat všechny
zahrádkářské kolonie jako zdroj každodenní příp. víkendové rekreace pro obyvatele města a umístění této plochy by
rozhodně tuto činnost narušilo.
Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a
ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy
na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto
skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v
určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody, zemědělské půdy a zóny rekreace) převážit nad zájmem
soukromým.
45) Luboš Starý, Vlásenice 44, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – žádám o zařazení pozemků p. č. 304/15,
304/14, 304/13 a části 304/7 v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova dle přiložené situace do ÚP Pelhřimov (pozn. pořizovatel –
na základě dohody se žadatelem dne 11. 5. 2009 budou pozemky součástí plochy bydlení) – námitce bylo vyhověno,
uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené –plochy
změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
46) Jan Kubů a Iva Kubů, Vlásenice 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 5. 2009) – žádáme o zařazení pozemku p. č.
28 (ostatní plocha) v k. ú. Vlásenice u Pelhřimova do ÚP Pelhřimov. Pozemek chceme využít ke stavbě rodinného domu,
a proto požadujeme jeho zařazení do plochy bydlení – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy
BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle
požadavku vlastníka pozemku);
47) Šárka Bártů, Obrataň 124, 394 12 Obrataň (podáno dne 13. 5. 2009) – 4. 2. 2009 jsem uplatnila žádost o zařazení
pozemku p. č. 82 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do zpracovávaného ÚP. Uvedenou žádost doplňuji o vyjádření týkající se
přístupu na pozemek – přístup předpokládán z nově navržené komunikace – pozemek p. č. 156/9. Po předchozím
odkoupení části pozemku p. č. 156/12. Vše v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (uvedené pozemky jsou ve vlastnictví Města
Pelhřimova) – na část této námitky je odpovězeno viz výše – námitka č. 30. Pořizovatel znovu upozorňuje na skutečnost,
že na pozemek p.č. 82 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova není přístup z veřejné komunikace, z citovaného pozemku p.č. 156/9
v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova je přímý přístup na pozemek p.č. 83 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (vlastníkem není Šárka
Bártů) a citovaný pozemek p.č. 156/12 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova (že by jej část žadatelka odkoupila) je rovněž ve
vlastnictví fyzických osob.
Současně žádám rozšíření mé výše uvedené žádosti o zařazení dalšího pozemku p. č. 142 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova
do zpracovávaného ÚP – viz snímek katastrální mapy. Uvedený pozemek má celkovou výměru 2756 m2 – orná půda.
Pozemek bude využíván pro komerční účely (provozní objekt se zpevněnými plochami) – námitce nebylo vyhověno,
pozemek nebyl do návrhu ÚP zařazen jednak z důvodu, že se jedná se o pozemek v I. třídě ochrany (nejkvalitnější
zemědělská půda) ležící bez přímé návaznosti na zastavěné území města. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o
ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF . Dále pak využití pozemku pro
komerční účely není jednak jasně definováno, co chce žadatel na pozemku provozovat (obchod, služby, vzdělávání,
178
apod.) a plocha by byla umístěna ve volné krajině, což je v rozporu mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině
nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky). Územní plán spočívá v
komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek.
Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně
přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto skutečnost narušil). Územní
plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí
veřejný zájem ( zde ochrana přírody a zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým.
48) Josef Smetana a Marie Smetanová, Humpolecká 235, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 20. 5. 2009) – žádám o
zařazení pozemku p. č. 3260/3 a 3259/4 lokalita Hamr do ÚP Pelhřimov. Pozemky žádám převést do plochy občanské
vybavenosti pro prodej a služby – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy OM občanské vybavení
– malá komerční zařízení – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemků);
49) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 26. 5. 2009) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov doplňuji a upřesňuji svůj návrh změn v ÚP ze dne 14. 11. 2008 k lokalitě č. 1 – pozemky p.
č. 1938/5 – 15, 1938/17, 1938/18, 3404/1 následovně: navrhuji rozšířit lokalitu č. 1 o část pozemku p. č. 1938/1, 1938/48
a 1938/22 podél silnice Pelhřimov Jihlava až na úroveň pravostranné hranice intravilánu (viz přehledná situace a snímek
mapy). Navrhuji funkční využití pozemků na bydlení – námitce bylo částečně vyhověno, pozemky jsou součástí plochy
BH – bydlení hromadné v bytových domech – plochy změn ukončené sběrnou místní komunikací – plocha změny.
Zbývající část pozemku je pak součástí plochy NZ – zemědělská plocha stabilizovaná (stav). Žadatel požadoval dle
přiložené mapy plochu až ke stávajícímu vzdušnému vedení vn 22 kV, projektant však provedl úpravu, aby plochy
vyhovovaly ostatnímu provozu;
50) Josef Bulant, Strměchy 50, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 16. 6. 2009) – jako majitel pozemků p. č. 218/1, 219/3 a
636/6 v k. ú. Strměchy žádám o jejich zařazení do ÚP Pelhřimov jako plochu s funkčním využitím občanská vybavenost
komerčního charakteru – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy OM občanské vybavení – malá
komerční zařízení – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemků);
51) Zdeněk Šikýř, Moraveč 20, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 6. 2009) – jsem vlastníkem pozemků p. č. 46/1 a
156/31 v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova zapsané na LV č. 3012. Pozemky jsou v intravilánu obce a jsou využívány jako
zahrada a manipulační plocha. Pozemky jsou součástí zástavby rodinných domů a z toho důvodu nejsou vhodné pro
zemědělskou výrobu nebo zemědělské využití. V dosahu pozemků jsou inženýrské sítě. Žádám o jejich určení pro
občanskou zástavbu (pozn. pořizovatel – žadatel se nesprávně vyjádřil k nové ploše, jeho požadavek byl pro bydlení) –
námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn – pozemek p.č. 156/31 a plochy stabilizované pozemek p. č. 46/1 vše v k. ú.
Skrýšov u Pelhřimova (plochy byly navrženy dle požadavku vlastníka pozemků);
52) Olga Mrkvičková, Jílovská 425/29, 140 00 Praha 4 a MUDr. Jiří Salaš, Felberstrase 58 e, A-5730, Mittersill,
Rakousko (podáno dne 8. 7. 2009) – žádáme o zařazení pozemků p. č. 2150/12, 2179/12, 2179/20 a 3413/3 zapsaných na
LV č. 2980 do ÚP Pelhřimov. Pozemky požadujeme zařadit do plochy bydlení – námitce bylo částečně vyhověno, z
pozemku p.č. 2179/12 v k.ú. Pelhřimov je cca 6.000 m2 (celý pozemek má vel. 7200 m2) součást plochy BI bydlení
individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn, zbytek pozemku a ostatní požadované pozemky
jsou součástí plochy NS – jedná se o pozemky tvořící břehy stávající vodoteče (pozemek p.č 2179/20 je dokonce veden
jako vodní plocha) a byly by pro budoucí výstavbu nevhodné;
53) Jaroslav Nedělčev, Vlásenice-Drbohlavy 2E, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 7. 2009) – žádám o změnu ÚP v části
obce Vlásenice-Drbohlavy pro pozemky (viz příloha) v k. ú. Vlásenice-Drbohlavy. Jejich určení pro bydlení
s podnikáním (rodinný dům a ekofarma) a na zemědělské stavby (včelnice a sušárna ovoce). Jsem vlastníkem pozemků
uvedených v příloze ve Vlásenici-Drbohlavech zapsané na LV č. 209 – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky byly
součástí plochy VZ výroba a skladování – zemědělská výroba – plochy změn na výkresech předložených ke společnému
jednání 18. 12. 2009 (všechny požadované pozemky). Následně vydal Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana
přírody a krajiny stanovisko pod čj. KUJI 2993/2010, ve kterém takto velký rozsah zemědělské plochy neschválila (citace
ze stanoviska: „Z důvodů ochrany krajinného rázu (harmonické měřítko a vztahy v krajině) (a částečně i z důvodu
ochrany funkčnosti nadregionálního biokoridoru – nárazníková zóna) považujeme za problematický a neúměrně
naddimenzovaný návrh dvou větších ploch pro zemědělskou výrobu ve Vlásenici-Drbohlavech (jižním směrem od
zástavby – VZ 6 a VZ 7). K prověření a stanovení podmínek požadujeme tyto plochy zařadit do ploch a koridorů, ve
kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití (kap. A.11) – zde
předpokládáme, že součástí regulačního plánu bude i posouzení EIA“). Na této ploše by totiž mohly být vybudované
rozsáhlé velkokapacitní stavby, což ba výrazně narušilo okolní krajinu. Pořizovatel na tuto skutečnost upozornil
vlastníka, který souhlasil s úpravou. Projektant upravil plochy, vše bylo projednáno s výše uvedeným DO, který následně
vydal kladné stanovisko k celému upravenému návrhu ÚP Pelhřimov;.
54) Ing. Josef Šmíd a Ing. Marie Šmídová, Útěchovičky 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 7. 2009) – žádáme o
zařazení části pozemku p. č. 516 o rozloze cca 2000 m2 (viz přiložený snímek katastrální mapy) a pozemek p. č. 574/2
179
vše v k. ú. Chvojnov o rozloze 4874 m2 v místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP pro účely bytové výstavby –
námitce bylo vyhověno, část pozemku p.č. 516 je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku). Pozemek p.č. 574/2 –
námitce nebylo vyhověno, pozemek leží ve volné krajině což je v rozporu mezi schváleným zadáním – stavby ve volné
krajině nebudou zařazovány (zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky). Polovina výměry
pozemku je navíc v I. třídě ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda), pozemek leží bez přímé návaznosti na zastavěné
území místní části. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů) o narušení organizace ZPF .
55) Josef Pech a Světlana Pechová, Útěchovičky 25, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 7. 2009) – žádáme o zařazení
části parcely p. č. 509/1 o rozloze cca 5000 m2 v k. ú. Chvojnov v místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP
Pelhřimov pro účely bytové výstavby dle přiloženého snímku katastrální mapy – námitce bylo vyhověno, uvedený
pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn
(plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
56) Ludmila Hodáčová, Strměchy 14, 393 01 Pelhřimov a Marie Turková, Zachotín 26, 393 01 Pelhřimov (podáno dne
30. 9. 2009) – žádáme o možnost vybudování fotovoltaické elektrárny v k. ú. Strměchy na pozemku p. č. 158 o rozloze
38 486 m2 zapsaného na LV č. 161 jako druh pozemku orná půda (pozn. pořizovatel – pozemek bude navržen do plochy
výroby) – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky byly součástí plochy VT specifické plochy – fotovoltaické elektrárny
– plochy změn. Následně vydal Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny stanovisko pod čj.
KUJI 2993/2010, ve kterém nesouhlasil s uvedenou plochou (cituji: „Z hlediska zájmů chráněných zákonem o OPK
nesouhlasíme s plochou pro fotovoltaické elektrárny VT 6 navrhovanou mezi Strměchy a Jelcovy Lhotky. Plocha je
neslučitelná s ochranou krajinného rázu dle § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny – zákon č. 144/1992 Sb.,).
Rovněž ve stanovisku vydaným Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana zemědělského půdního fondu čj. KUJI
86111/2009 ze dne 22. 1. 2010 nebyl udělen souhlas s plochou – cituji: „Z hlediska zákonem (zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů) chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko
k plochám:
Katastrální území Strměchy:
6 – výroba a skladování – těžký průmysl, energetika (3,85 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, převažuje podíl na
půdě v I. třídě ochrany (2,43 ha). Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné,
a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu. Pořizovatel a projektant nedodrželi požadavek orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uplatněný
v zadání a neumístili přednostně záměr na půdách s nižší třídy ochrany, ačkoliv se v daném území nacházejí. Pro
porušení § 4 písmene b) zákona se proto plocha č. 6 zamítá.“
Na základě výše uvedených skutečností pořizovatel musel uvedenou plochu z návrhu ÚP Pelhřimov vyřadit a dále ji
neprojednávat a tudíž námitce nebylo vyhověno.
57) Ing. Milan Hostomský, Na Priekope 160/20, 946 19 Číčov, Slovensko (podáno dne 2. 10. 2009) – jako vlastník
pozemků v k. ú. Pelhřimov jsem podal dne 14. 11. 2008 a 25. 5. 2009 návrh na změnu ÚP. V průběhu měsíce září 2009
jsem se na odboru výstavby MěÚ Pelhřimov seznámil s pracovním návrhem nového ÚP. K tomuto návrhu mám
následující připomínky:
1) Nejvážnějším problémem, se kterým jsem se setkal, v návrhu nového ÚP je snaha zpracovatelů překvalifikovat účel
využití pozemku p. č. 1630/7 z BI na OV (lokalita č. 14 nového návrhu ÚP). Jelikož mám vážné zájemce o odkoupení
celého předmětného pozemku na individuální bytovou výstavbu, žádám Vás o ponechání účelu BI a s případnou změnou
vyjadřuji zásadní nesouhlas – námitce bylo částečně vyhověno, ½ pozemku (severozápadní část) je součástí plochy BI
bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn a ½ pozemku (jihovýchodní část) je
součástí plochy OV.1 občanské vybavení – veřejná vybavenost – vzdělání a výchova – plochy změn (proti této úpravě
vlastník ani při veřejném jednání nepodal další námitku). Důvodem vzniku plochy OV.1 je skutečnost, že v území
rodinných domů není žádná mateřská škola ani jiné podobné zařízení. Docházková vzdálenost do nejbližšího zařízení je
poměrně značná a existence tohoto druhu zařízení by byla pro území nutná. Územní plán spočívá v komplexním řešení
funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení
konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j.
8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v
tomto případě se jedná o zájem na rozvoji území). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že
poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem převážit nad zájmem soukromým;
2) Opětovně Vás žádám o zařazení pozemku p. č. 2332 pro ÚP. Moje tehdejší žádost byla projednána komisí výstavby
dne 14. 5. 2009, která vyjádřila jednoznačný souhlas se zařazením předmětné parcely do ÚP. Přesto tento pozemek v ÚP
v účelu využití BI případně BH nefiguruje – pozemek p. č. 2332 v k.ú. Pelhřimov je součástí plochy územní rezervy
bydlení individuální BI. Pozemek přímo navazuje na plochu změn BH (lokalita Polní Dvůr), v případě převodu do plochy
změn bude nutná změny ÚP;
3) Žádám Vás o rozšíření lokality č. 10 v návrhu nového ÚP a část pozemku p. č. 2179/11 podle předloženého snímku –
námitce bylo částečně vyhověno, z pozemku p.č. 2179/11 v k.ú. Pelhřimov je cca 3.800 m2 (celý pozemek má vel. 4241
180
m2) součást plochy BI bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn, zbytek pozemku
(jihovýchodním směrem) je součástí plochy NS – jedná se o část pozemku tvořící břehy stávající vodoteče a byl by pro
budoucí výstavbu nevhodný;
4) Mojí poslední připomínkou je připuštění účelu využití lokality č. 2 návrhu nového ÚP kromě BH i částečně BI –
lokalita č. 2 je dle žádosti ze dne 14. 11. 2008 řešena v bodě 2) této námitky a případnou změnou ÚP si sám vlastník
rozhodne o budoucím využití plochy;
55) Miroslav Kukla a Věra Kuklová, Rybníček 14, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádáme o zařazení části
pozemku p. č. 520/1 v k. ú. Chvojnov do návrhu ÚP Pelhřimov jako plochu pro bydlení. Jedná se o dvě parcely pro
výstavbu rodinných domů s celkovou výměrou do 2400 m2 dle přiloženého snímku katastrální mapy – námitce bylo
vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené –
plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
59) Ing. Josef Šmíd a Ing. Marie Šmídová, Útěchovičky 10, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádáme tímto
o zařazení pozemku p. č. 516 o rozloze 4000 m2 v k. ú. Chvojnov místní části Útěchovičky do připravovaného ÚP pro
účely bytové výstavby (pozn. pořizovatel – uvedení žadatelé svoji žádost o zařazení uvedeného pozemku do ÚP vznesli
15. 7. 2009 a bylo jim vyhověno, tato žádost se týká rozšíření již navržené lokality plochy BV). Námitce nebylo
vyhověno, pořizovatel musí konstatovat, že ploch pro výstavbu nových rodinných domů je v místní části Útěchovičky
dostatek, navíc záhumenní pozemky a zahrady uvnitř zastavěného území tvoří dostatečný potenciál ploch pro další
výstavbu rodinných domů. K tomuto závěru vedla pořizovatele a projektanta skutečnost, že demografický rozvoj v místní
části je spíše klesající a na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není
možné neúměrné navyšování ploch obce (pro bydlení) bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by
mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura);
60) Mgr. Zdeněk Škoda a Ing. Ivana Škodová, Tř. 28. října 1595/2, 370 10 České Budějovice (podáno dne 5. 10. 2009) –
žádám o zařazení pozemku p. č. 412/1 v k. ú. Chvojnov místní část Rybníček v ÚP Pelhřimov jako parcelu pro bytovou
výstavbu – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
61) Ing. Vít Škoda a Hana Škodová, Pod Náspem 641, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 10. 2009) – žádám o zařazení
pozemku p. č. 407 v k. ú. Chvojnov místní část Rybníček v ÚP Pelhřimov jako parcelu pro bytovou výstavbu – námitce
bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
62) Josef Talich a Jitka Talichová, Chvojnov 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 7. 10. 2009) – žádáme tímto u části
pozemku p. č. 192/7 v k. ú. Chvojnov o zařazení do bytové výstavby území – územně vyznačeno na přiložené mapě –
námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
63) Josef Fridrichovský a Marie Fridrichovská, Pejškov 28, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 8. 10. 2009) – žádáme o
zařazení pozemků p. č. KN 131/2 dle PK 131/3 v k. ú. Pejškov do plochy bydlení – námitce bylo vyhověno, uvedený
pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn
(plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku); Přesto, že je pozemek v I.třídě ochrany, byl zařazen do ploch
a současně vydáno kladné stanovisko Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana zemědělského půdního fondu čj.
KUJI 86111/2009 ze dne 22. 1. 2010 – cituji ze stanoviska: „bydlení v RD venkovské (0,49 ha) na půdách v I., ve III. a
v V. třídě ochrany, částečně v zastavěném území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení §
4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních“.
64) Marie Dryjová, Chvojnov 32, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 10. 2009) – žádám o převedení pozemku p. č. 122/2
v k. ú. Chvojnov z orné půdy na užitkovou zahradu. Na uvedeném pozemku nechci stavět žádné stavby – ve výkresech ke
společnému jednání nebylo této námitce vyhověno. Projektant odůvodnil svůj nesouhlas skutečností, že se jedná o ornou
půdu nejvyšší kvality – I.třídu ochrany a dále pak narušením organizace zemědělského půdního fondu. Následně (po
společném projednání) došlo k úpravě grafické části, požadovaný pozemek byl do návrhu zapracován (námitce bylo
vyhověno) a zařazen jako plocha ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená. Bylo provedeno nové vyhodnocení záboru ZPF a
požádán DO – Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana zemědělského půdního o přehodnocení vydaného
stanoviska (ze dne 22. 1. 2010). Ve stanovisku č. 2 DO konstatuje – cituji:„Z hlediska zákonem chráněných zájmů se
neuděluje kladné stanovisko k plochám: Katastrální území Chvojnov: K11 – zeleň sídelní (0,34 ha) na půdách v I. a ve
III. třídě ochrany, převažuje podíl vysoce chráněných půd (0,33 ha), nenavazuje na zastavěné území obce, jde o
novou návrhovou plochu, která nebyla s orgánem ochrany ZPF projednána a není odůvodněna (předložena byla
tabulková a grafická část vyhodnocení), není zřejmé, že je nezbytně nutné odejmout vysoce chráněnou půdu, nebylo
předloženo jiné možné řešení. Pro rozpor s § 4 písmenem b) zákona se proto zamítá .“ Pořizovatel následně dohodl
s uvedeným DO řešenou plochu tak, že vlastník pozemku bude tento užívat jako zahradu (plocha ZS) spojenou s chovem
včel a s tím, že plocha zůstane v ZPF, nebudou realizovány žádné pevné stavby (myšleno rodinný dům, možné bude max.
oplocení), bude se jednat o užitkovou zahradu s možností drobných zahradních staveb (projednáno s DO). Projektant
provedl tuto opravu, pozemek byl ze záboru vyloučen a byla provedena pouze změna kultury. Takto byl DO požádán o
přehodnocení stanoviska. Ve stanovisku č.4 DO nebyly vzneseny k ploše žádné připomínky;
181
65) Pavel Váňa, Bitětice 23, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 19. 10. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. KN 220 dle
PK 212/2 v k. ú. Bitětice (čísla pozemků po komplexní pozemkové úpravě 149/5 a 149/11 v k. ú. Bitětice) do plochy
bydlení – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníka pozemku);
66) Pavel Voves, Vožická 2033/5, 390 02 Tábor, Jana Hradilová, Ortenovo náměstí 1148/24, 170 00 Praha 7, Josef
Skala, Evropská 676/152, 160 00 Praha 6, Marie Vondráková, Sládkovičova 1268/5, 142 00 Praha 4 (podáno dne 26. 10.
2009) – (pozn. pořizovatel – dle přiloženého výpisu z roku 2004 je majitelem pozemků Pavel Voves, Marie Vondráková
a Jana Skalová, Evropská 676/152, 160 00 Praha 6. Dle informací z KN ze dne 3. 1. 2011 jsou vlastníci shodní s žadateli,
pouze navíc je Martin Voves, Brigádníků 2573, 390 02 Tábor) – dne 19. 10. 2009 podávají majitelé uvedeného pozemku
žádost o zařazení pozemků v k. ú. Pelhřimov p. č. 3197/143, 3197/144, 3197/244 a 3197/245 – veřejná zeleň. Žádáme o
zařazení uvedených parcel do ÚP Pelhřimov jako stavební parcely. Na místě těchto pozemků je pouze neudržovaný
travnatý porost – námitce bylo vyhověno, pozemky jsou součástí plochy BI bydlení individuální – v rodinných domech/
městské a příměstské – plochy změn;
67) 2B – GROUP CZ, s. r. o., Karlovo náměstí 169, 393 01 Pelhřimov – Jaroslav Berka (podáno dne 6. 11. 2009) – na
základě předchozího projednání žádáme o úpravu využití pozemků pro ÚP Pelhřimov v souladu s návrhem dle přiložené
situace. Stávající území s využitím pro výrobu a sklady. Žádáme z části změnit na využití pro občanskou vybavenost a
z části s využitím pro parkovací plochy – řešící zázemí provozního objektu. Využití navrhovaného projektu resp. Jejich
částí řeší přiložená situace takto: objekt A (přístavba a nástavba stávající budovy): rozšíření stávající ubytovny +
kanceláře + související zázemí, objekt B (novostavba skladu), objekt C (dvoupodlažní objekt): novostavba skladu +
kanceláře + byt správce + související zázemí. Pozemky dotčené žádostí o změnu využití území – p. č. 2364/28, 2364/3,
2364/5, 2364/7 a 2364/27 vše v k. ú. Pelhřimov. Vlastnictví k uvedeným pozemkům viz LV 8247 – námitce bylo
vyhověno, pozemky p. č. 2364/5, 2364/7 a 2364/27 v k. ú. Pelhřimov jsou součástí plochy OM občanské vybavení –
malá komerční zařízení – plochy změn. Část pozemku p. č. 2364/28 a pozemek p. č. 2364/3 v k. ú. Pelhřimov je součástí
plochy PV veřejná prostranství – plochy stabilizované;
68) Bohumil Měkuta, Radňov 9, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 9. 11. 2009) – žádám o zařazení pozemku p. č. 156/31
v k. ú. Skrýšov u Pelhřimova do plochy bydlení – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV
bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn;
69) Hana Smejkalová, Střítež 37, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 11. 11. 2009) – žádám o zahrnutí parcel do
zastavitelného území určeného pro bydlení ve zpracovávaném ÚP pro k. ú. Vlásenice u Pelhřimova. Jedná se o parcelu
KN 131/2 – zahrada a parcely pozemkového katastru PK 292/1 a 293/1 (součást pozemku KN 304/1). Parcelu
pozemkového katastru PK 339/1 žádám o zahrnutí do zastavitelného území. Všechny parcely jsou zapsané v katastru
nemovitostí na LV 251 pro k. ú. Vlásenice u Pelhřimova. Parcela KN 131/2 – zahrada navazuje na zastavěnou plochu
v mém vlastnictví a v této chvíli je vedená v katastrální mapě jako intravilán obce. Parcely PK 292/1 a 293/1 navazují na
již zastavěnou část obce.
Pozemek p.č. 131/2 k. ú. Vlásenice u Pelhřimova – námitce bylo vyhověno, pozemek je součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované;
Pozemky p.č. 292/1 a 293/1 k. ú. Vlásenice u Pelhřimova – námitce bylo částečně vyhověno, část pozemků (v délce cca
150 m) jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn. Celé
pozemky nelze do ploch v ÚP zařadit z důvodu, že se jedná o pozemky šířky 6 – 7 m a délky cca 500 m bez přímého
přístupu (okolní pozemky nejsou výše uvedené majitelky) sice navazující na zastavěné území ovšem vedoucí až k tělesu
železniční trati. Na takto úzkých pozemcích nelze realizovat žádnou výstavbu, protože nelze splnit ani požadavek šířky
veřejného prostranství stanovený Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území § 22 odst.1, 2 a 3;
Pozemek p.č. 339/1 k. ú. Vlásenice u Pelhřimova – pod tímto číslem je zakreslen v mapovém podkladu k námitce, protože
nebyl doložen výpis z Katastru nemovitostí (KN) z důvodu identifikace vlastníka, pořizovatel při vyhodnocení této
námitky (leden 2011) zjistil výpisem z , že toto číslo pozemku v k.ú. Vlásenice u Pelhřimova neexistuje. Dle náhledu do
KN by mělo jít o parcelu p.č. 333/8, 1205/23 a 49/2 k.ú. Vlásenice u Pelhřimova – námitce bylo částečně vyhověno,
pozemky p.č. 1205/23 a 49/2 k.ú. Vlásenice u Pelhřimova jsou součástí plochy VZ výroba a skladování – zemědělská
výroba – plochy změn. Pozemek p.č. 333/8 k. ú. Vlásenice u Pelhřimova nebyl do návrhu ÚP Pelhřimov zařazen jednak
z důvodu jeho naprosto nevhodného tvaru – jedná se o pozemek šířky 13 – 14 m a délky 440 -450 m. Na takto úzkém
pozemku nelze realizovat žádnou výstavbu, protože nelze splnit ani požadavek šířky veřejného prostranství stanovený
Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území § 22 odst.1, 2 a 3. Dále je pozemek na půdách v I.
třídě ochrany (cca 0,63ha). Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné, a to
převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
Vznikem plochy by došlo k narušení organizace obhospodařování pozemků, což je porušení zákona o ochraně ZPF;
70) Petr Novák, Lipice 2, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 12. 11. 2009) – obracím se s žádostí, aby pozemek p. č. 124/1
v k. ú. Lipice, jehož jsme vlastník, byl zařazen do návrhu nového ÚP a to s funkčním vymezením – obnovitelné zdroje
energie – větrná elektrárna. Uvedený pozemek je v současnosti zemědělsky využíván, nachází se ve volné krajině mimo
chráněná území, plochy soustavy Natura a svojí polohou odpovídá požadavkům pro umístění větrných elektráren, která
byla zmíněna i v předchozích zásadách územního rozvoje pro kraj Vysočina (otevřená krajina bez významných
182
krajinných prvků s nadmořskou výškou vyšší než 600 m). V blízkosti prochází vedení VVN 220 kV se 40 m vysokými
stožáry a z pohledu často zmiňovaného krajinného rázu je tato lokalita v tomto smyslu již částečně ovlivněna. Nachází se
mimo ochranná pásma VUSS a UCL a podle dlouhodobého měření větrného potenciálu (na 50 m vysokém stožáru) se
jedná o lokalitu vhodnou pro umístění VE (nejenom tento pozemek, ale celá širší bezlesnatá plocha včetně např. i
pozemku PK 176/1 v k. ú. Bitětice o výměře 32 829 m2, který je ve vlastnictví Města Pelhřimova). Jedná se o plochu,
která by svou rozlohou byla vhodná i pro více než 1 stavbu VE (i když současná kapacita a konfigurace sítě VN
umožňuje připojení jedné pří. dvou velkých VE), tedy o možnost zapracování rozsáhlejšího území vhodného pro stavbu
větrného parku (předpoklad vybudování trafostanice a transformace na vedení 110 KV) – námitce nebylo vyhověno, ve
schváleném návrhu zadání (Zastupitelstvem města Pelhřimov) bylo uvedeno, že v návrhu ÚP nebudou navrhovány žádné
zastavitelné plochy do volné krajiny a současně, že ÚP nebude podporovat ani navrhovat vznik ploch pro výstavbu
větrných elektráren. Pozemek p.č. 124/1 (vel. 0,72 ha) je veden jako orná půda na půdách v I. a ve III. třídě ochrany,
převažuje podíl na půdě v I. třídě ochrany (0,50 ha). Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně
odnímatelné, a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k
zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní
právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy
jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a
vznik dalších staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje
jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana přírody) převážit nad zájmem
soukromým. Toto odůvodnění námitky je podpořeno vyjádřením Osadního výboru Lipice, jehož citace je součástí
vyhodnocení námitek – viz níže;
71) Ondřej Vytiska, Sdružená 1501, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 16. 11. 2009) – jako majitel pozemků p. č. 1842/30
orná půda, 3400/3 ostatní plocha – ostatní komunikace a 3395/9 ostatní plocha – silnice vše v k. ú. Pelhřimov tímto
žádám, aby uvedené pozemky nebo jejich části byly v rámci ÚP začleněny do území určeného k obytné zástavbě –
námitce bylo částečně vyhověno, pozemek je součástí plochy územní rezervy bydlení individuální BI, v případě převodu
do plochy změn bude nutná změny ÚP. Pozemek přímo navazuje na silnici I/34 s ochranným pásmem (mimo zastavěné
území), je přístupný pouze po polní účelové cestě (sjezd ze silnice I/34 by byl v současné době nemožný) a pozemek (cca
1,6 ha) je na půdách v I. třídě ochrany. Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné, a
to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu. Pořizovatel upozorňuje na skutečnost, že možná změna ÚP Pelhřimov bude až po vyčerpání podstatné části
ploch změn určených ÚP k bytové výstavbě;
72) Václav Vondrů a Jana Vondrů, Hodějovice 18, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 25. 11. 2009) – žádám o zařazení
části pozemku p. č. 292/1 v k. ú. Hodějovice do ÚP Pelhřimov jako plochu bydlení dle přiložené situace – námitce bylo
vyhověno, část uvedeného pozemku je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn (plocha byla navržena dle požadavku vlastníků pozemku);
73) Osadní výbor Služátky – Jana Čížková, předseda, Roman Březina, člen (podáno dne 22. 10. 2009) – občané Služátek
byli začátkem měsíce října 2009 seznámeni pracovníky stavebního odboru MěÚ Pelhřimov s návrhem ÚP místní části
Služátky. Při této schůzce bylo konstatováno pracovníky úřadu, že plánované vybudování obchvatu obce Olešná je
situováno na k. ú. Služátky. Při tom podle původního záměru i podle aktuálního ÚP obce Olešná má tato obec plánovaný
obchvat vedený po svém k. ú. My občané Služátek se proto ptáme, co vedlo příslušné instituce a úřady k této změně?
Zároveň vyjadřujeme s tímto postupem a touto změnou zásadní nesouhlas. Komunikace je navržená pouze několik
desítek metrů od stávající zástavby. Navíc ve směru možného perspektivního rozvoje obce. Realizace takto navrženého
obchvatu by rozvoj obce trvale znemožnila. Obec by byla vystavena všem negativním dopadům, které takto
frekventovaná silnice přináší. Při tom jsme přesvědčeni, že výstavba obchvatu podle původního plánu na k. ú. Olešná by
tyto negativní vlivy na obyvatele Služátek podstatně omezila. Proto vyzýváme odpovědné instituce, aby naše připomínky
do rozhodování o umístění stavby zapracovaly – toto nepovažuje pořizovatel ÚP Pelhřimov za námitku, protože Osadní
výbor Služátky nevlastní pod plochou dopravy žádné pozemky ani nemovitosti. Jedná se o připomínku účastníka procesu
pořizování ÚP. Přesto pořizovatel společně s projektantem, vedením Města Pelhřimova a Obce Olešná se zúčastnili
schůzky na Krajském úřadě – důvodem byla skutečnost, že platné Zásady územního rozvoje kraje Vysočina řeší trasu
obchvatu silnice II/602 jednak po k.ú. Olešná u Pelhřimova a částečně i po k.ú. Služátky u Pelhřimova. Přitom platný
ÚP obce Olešná řeší trasu pouze po k.ú. Olešná u Pelhřimova. Projektant zcela správně tuto trasu převzal z nadřazené
dokumentace do ÚP Pelhřimov. Při jednání bylo konstatováno, že při tvorbě ZÚR projektant tohoto dokumentu zřejmě
upravil trasu a mírně ji přeložil na sousední k.ú. Služátky u Pelhřimova. Toto nedopatření bylo nadřízeným orgánem
uznáno a byl vydán souhlas k úpravě návrhu ÚP Pelhřimov s navrácením trasy obchvatu II/602 do původní trasy přes
k.ú. Olešná u Pelhřimova – starosta Obce Olešná neměl proti této skutečnosti žádné připomínky. Projektant ÚP
Pelhřimov provedl uvedenou opravu.
74) Ing. Vladislav Vlasák, Loretánská 7/176, 118 00 Praha 1 (podáno dne 4. 12. 2009) – žádám o zahrnutí pozemku p. č.
1758/14 v k. ú. Pelhřimov do zastavitelného území určeného pro bydlení ve zpracovávaném ÚP Pelhřimov – námitce
nebylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy ZP zeleň – přírodního charakteru. Dle výpisu z KN je sice
183
pozemek veden jako ostatní plocha (bez narušení ZPF), ale způsob využití pozemku je „zeleň“. Celý pozemek přirozeně
splývá s okolní zelení navazující na Městské sady. Pořizovatel konzultoval možnost vzniku plochy s Krajským úřadem
kraje Vysočina odborem ŽP – ochrana přírody a krajiny, který konstatoval: cituji „Pozemek tvoří krásnou kulisu okraje
města, cloní sady od Humpolecké, je tam několik hodnotných dřevin ale celkový stav porostů (se zanedbanou údržbou)
není nejlepší. Z pohledu urbanistického nechává DO vše na zvážení projektanta. Z pohledu ochrany přírody, péče o
dřeviny, bych částečně souhlasil, podmíněně - je třeba zajistit, aby nejhodnotnější stromy a perspektivní stromy a jejich
okolí (cca ochranné pásmo stromů) zůstalo zachováno (včetně přírodního povrchu půdy - nezaasfaltovat až ke kmeni),
pokud by se odstraněním těch v současnosti špatných stromů vytvořilo dostatečné místo pro umístění stavby pro bydlení,
tak by se o tom dalo uvažovat. Takže podmíněně možné, ale ne na celé ploše. Navrhujeme smíšenou plochu - zeleň +
obytná zástavba“. Stejná názor uvedl i MěÚ Pelhřimov odbor ŽP, který by s plochou bydlení podmíněně souhlasil, ale
všechny vzrostlé stromy musí být zachovány a stát se součástí plochy.
Tyto podmínky nelze urbanisticky dodržet už jen z hlediska budoucí parcelace, technické a dopravní infrastruktury a
rovněž pohody bydlení v území. Navíc plocha tohoto druhu dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území neexistuje. Proto pořizovatel společně s projektantem námitce nevyhověli.
75) René Daniel, Divišovská 2307/12, 149 00 Praha a Daria Danielová Divišovská 2307/20, 149 00 Praha (podáno dne
10. 12. 2009) – obracíme se na Vás se žádostí, aby byly pozemky p. č. 366/2 (19 181 m2) a p. č. 250/3 (20 314 m2) v k.
ú. Pejškov (parcely ve zjednodušené evidenci – pozemkový katastr – PK), kterých jsme spoluvlastníky, zařazeny do
návrhu nového ÚP a to s funkčním vymezením – obnovitelné zdroje energie – větrná elektrárna. Uvedené pozemky jsou
v současnosti zemědělsky využívány. Nacházejí se ve volné krajině, mimo chráněná území, plochy soustavy Natura
mimo ochranného pásma lesa, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a svojí polohou odpovídají obecním požadavkům na
umístění větrných elektráren. V lokalitě probíhalo dlouhodobé měření větrného potenciálu, které prokázalo opodstatněné
takovéhoto záměru – námitce nebylo vyhověno, ve schváleném návrhu zadání (Zastupitelstvem města Pelhřimov) bylo
uvedeno, že v návrhu ÚP nebudou navrhovány žádné zastavitelné plochy do volné krajiny a současně, že ÚP nebude
podporovat ani navrhovat vznik ploch pro výstavbu větrných elektráren. Oba citované pozemek (celková vel. 3,93 ha) je
veden jako orná půda na půdách v I.třídě ochrany. Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně
odnímatelné, a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k
zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní
právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy
jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o hodnotné přírodní území jako
celek a vznik dalších staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že
poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana přírody) převážit nad
zájmem soukromým. Toto odůvodnění námitky je podpořeno vyjádřením Osadního výboru Pejškov, jehož citace je
součástí vyhodnocení námitek – viz níže;
76) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 5. 1. 2010) – na základě
jednání o připomínkách k novému územnímu plánu tímto žádáme o zohlednění následujících připomínek:
a) Lokalita Balkův mlýn včetně skládky inertního materiálu – předáno osobně včetně plánku skládky – námitce bylo
vyhověno - bylo zapracováno do návrhu dle přiložené situace;
b) Drobná úprava styku lokality Polní Dvůr s ulicí Skrýšovská – změna na bydlení dle skutečnosti již zaměřených
stavebních parcel 2350/5 a 2350/6 určených k prodeji – námitce nebylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí
plochy BI bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované;
c) Rozšíření ploch pro podnikání v lokalitě Kamenný Dvůr tak, aby navazovaly plochy směrem od Agrostroje až po
plánovanou novou komunikační přeložku (ale jen k ní) – námitce nebylo vyhověno, uvedená lokalita (pozemky) jsou
vedeny jako orná půda v I.třídě ochrany. Pořizovatel se několikrát pokoušel (i při řešení změn ÚPnSÚ Pelhřimov
platného do vydání nového ÚP) tuto lokalitu zařadit do plochy výroby, nikdy však neobdržel souhlas od DO - Krajského
úřadu kraje Vysočina odboru ŽP – ochrana ZPF (právě z důvodu nejkvalitnější zemědělské půdy – jde o půdy
nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné, a to převážně na záměry, související s obnovou
ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu). ÚP Pelhřimov řeší dostatek ploch pro
výrobu (Polní Dvůr, zbytkové pozemky v lokalitě Lhotka, pozemky kolem Agrostroje) a neúměrné navyšování ploch navíc
na nejkvalitnější půdě, je jasné porušení zákona o ochraně ZPF;
d) Lokalita Fr.Bílka změna (či výrazné omezení) z RN a BI – námitce bylo vyhověno, uvedená lokalita byla po dohodě
s projektantem upravena tak, že plocha BI bydlení individuální bude ukončena na hranici bezpečnostního pásma
vysokotlakého plynovodu (vedoucí po západní hranici plochy společně se vzdušným vedením vn 22 kV a jeho OP) a
následně bude plocha RN rekreace – na plochách přírodního charakteru (což je určitá forma ozelenění území vzrostlou
zelení), které bude tvořit přirozenou ochrannou clonu od západu a bude sloužit jako každodenní rekreační území. Pod
trasou vn 22 kV nebo na bezpečnostním pásmu VTL plynovodu nelze realizovat žádnou výstavbu;
e) Lokalita obchodní zóny za OC Kaufland změna z SM a RN na OK – námitce bylo vyhověno, uvedená lokalita byla po
dohodě s projektantem upravena tak, že plocha OK občanské vybavení – velká komerční zařízení byla zvětšena a rovněž
byly upraveny plochy SM smíšené obytné a RN rekreace na přírodních plochách;
184
f) Lokalita bývalé Osevy (navazující na obchodní zónu) dopracovat dopravní napojení přímo do obchodní zóny
(uvažovaná trasa MHD) a zohlednit plánovanou kanalizaci (napojení přímo až před ČOV) – námitce bylo vyhověno,
v uvedené lokalitě bylo navrženo dopravní napojení (síť místních komunikací sběrných a vybraných) do sousedních
lokalit. Plánovaná kanalizace nebyla zohledněna z toho důvodu, že vlastník nedodal potřebné podklady k dalšímu
zapracování;
g) Pozemek 3294/1 (Humpolecká hned za městem vlevo) upravit stejně jako sousední předchozí z NP na NZ (BI) –
námitce nebylo vyhověno, uvedený pozemek je uvnitř pásmu hygienické ochrany čistírny odpadních vod (dále ČOV)
v Pelhřimově vyhlášeného na základě rozhodnutí odboru výstavby MěNV Pelhřimov pod čj. Výst. 526/84 ze dne 25. 5.
1984, kde je uvedeno, cituji:“ V tomto prostoru nebude moci být povolena žádná stavba tělovýchovného a rekreačního
zařízení, dále stavba bytová, objekty škol a závody s potravinářskou výrobou. Ve vymezeném prostoru je však možno
zřizovat pomocné budovy pro krátkodobý pobyt lidí,..…“. Z uvedeného vyplývá, že zahrádkářské chaty umístěné na
sousední ploše jsou na základě uvedeného rozhodnutí možné. Uvedené rozhodnutí o pásmu hygienické ochrany ČOV
v Pelhřimově bylo rozšířeno rozhodnutím MěÚ Pelhřimov odboru výstavby pod čj. Výst. 1043/95 ze dne 26. 6. 1995 o
další pozemek, pozemek uvedený v námitce zůstal součástí nového rozhohdnutí. Toto je nejzávažnější důvod, proč nebyl
pozemek zařazen do plochy bydlení byť jako územní rezerva (pozemek umístěný jižně pod citovaným je rovněž v pásmu
hygienické ochrany ČOV). Dalším důvodem je skutečnost, že uvedený pozemek je poměrně blízko severního obchvatu
I/34 resp. I/19 a hluk z této silnice by mohl narušovat pohodu bydlení;
h) Umožnit dopravní napojení OC Billa směrem od řeky (resp. z centra města) – námitce bylo vyhověno, v uvedené
lokalitě bylo navrženo dopravní napojení přes přilehlou plochu DS dopravní infrastruktura – silniční;
i) Upravit průmyslovou zónu Skrýšovská dle stávajícího (skutečného) stavu (pozemky 2361/1, 2362/1 a 2372 by měly
být součástí zóny) – námitce nebylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí přírodně hodnotného území a projektant
ÚSES toto území zařadil do lokálního biokoridoru kolem řeky Bělá. Další skutečností je, že pozemek p.č. 2362/1 v k.ú.
Pelhřimov je cca z poloviny (jižní část pozemku) součástí záplavového území Q100 včetně aktivní zóny záplavového území
– v návrhu se projektant snažil nenavrhovat do vyhlášeného území řek (Bělá, Hejlovka) žádné nové plochy. Tato
námitka byla několikrát konzultována s projektanty ÚP i s DO na úseku ochrany přírody a krajiny, kde bylo
konstatováno, že se jedná o přírodně cenné území, které by nemělo být dotčeno jinou výstavbou. Pořizovatel konstatuje,
že se realizuje nový ÚP a tento nemusí bezmezně přebírat všechny údaje z původní ÚPD;
j) Odkanalizování Skrýšov – do rezervy zahrnout možnost vybudování malé ČOV pod obcí a dále i možnost napojení
kanalizace „spodem“ v návaznosti na vybudovanou kanalizaci v průmyslové zóně – námitce bylo vyhověno – projektant
ÚP společně s projektantem vodohospodářské části ÚP navrhli pro místní část toto řešení: „V místní části Skrýšov je
jednotná kanalizace zaústěna do tří místních vodotečí. Objekty mají septiky s přepadem do této kanalizace, nebo mají
jímky na vyvážení (likvidace na polích nebo na ČOV Pelhřimov). Průměrné množství odpadních vod je 17,0 m3/den. Je
navrženo využít tuto kanalizaci jako dešťovou a vybudovat novou splaškovou kanalizaci gravitačně svedenou do
nejnižšího místa v obci. Odtud výtlakem do gravitační kanalizace vedoucí ze Skrýšova do Pelhřimova (na ČOV
Pelhřimov). Návrhové plochy na svazích se spádem k Pelhřimovu budou odkanalizovány gravitačně přímo do
Pelhřimova“. V případě návrhu rezervy malé ČOV pod obcí – projektant navrhl v jižní části plochu pro umístění MČOV,
jako územní rezervu, která bude před případnou realizací vyžadovat změnu ÚP;
k) Vodovody a kanalizace požadujeme zpřesnit dle skutečného stavu a to včetně výhledu – námitce bylo částečně
vyhověno – v první řadě pořizovatel upozorňuje na skutečnost, ze vlastník technické infrastruktury (vodovod, kanalizace)
ve městě i v místních částech nepředal žádné podklady pro další zpracování. Ve městě bylo čerpáno z podkladů technické
mapy (tato byla projektantům v průběhu dokončování ÚP předána), která byla u kanalizace upřesněna spol. Vodak,
v místní částech bylo čerpáno jednak z písemných podkladů zadání (poskytnutých vlastníkem), z průzkumů území a pak
z podkladů ÚAP ORP Pelhřimov kde údaje byly převzaty z dokumentace PRVK (což je ovšem velice nepřesné).
Projektant při dokončování ÚP upřesnil stávající trasy ve městě, ovšem výhled opět vlastník ani jiný dotčený orgán
nepředal.
77) Ing. Martin Piller, U Rendlíku 1910, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 15. 1. 2010) – žádám na základě jednání
z prosince 2009 o změnu popř. úpravu ÚP v lokalitě Vlásenická týkající se dalšího rozvoje a plánované infrastruktury na
mém pozemku v k.ú. Pelhřimov p.č. 2925/118 dle přiloženého návrhu vedení komunikace přes můj pozemek. Navrhuji,
aby plánovaná komunikace navazovala na pozemek 2925/100, kde již je s komunikací pravděpodobně plánováno a dále
pokračovala souběžně se stávající zástavbou tak, aby se dalo pokračovat s výstavbou RD na mém pozemku. Dále žádám,
aby šířka komunikace vzhledem k tomu, že zde nebude velký pohyb dopravních prostředků a osob (bude sloužit pouze
pro budoucí propojení několika RD), byla naplánovaná v co nejmenší přípustné šířce jak z hlediska komunikace, tak
chodníku– námitce bylo vyhověno, pozemek p. č. 2925/118 v k.ú. Pelhřimov je součástí plochy BI bydlení individuální –
v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn. Řešená trasa místní komunikace je v návrhu ÚP navržena
pouze k ulici Fr.Bílka a dále není řešena. V textové části návrhu ÚP v kapitole A.10 „Vymezení ploch a koridorů, ve
kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní
studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti“ je celá tato plocha resp. celá
lokalita uvedena pro řešení území územní studií, která prověří nejvhodnější řešení a navrhne i umístění dopravní
infrastruktury. K námitce ohledně šířky komunikace uvádíme: šířky veřejných prostranství (a to jsou i místní
komunikace) se řídí Vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území § 22 odst. 1 – 3, kde jsou
uvedeny potřebné šířky komunikací a chodníků. Tuto skutečnost rovněž bude řešit výše citovaná územní studie;
185
78) Vojteková Libuše, Ostrovec 4, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 1. 2010) – žádám o zařazení části pozemku p. č.
86/6, 715/19 v k. ú. Ostrovec u Houserovky o velikosti 1200 m2 na plochu bydlení – námitce nebylo vyhověno, pozemky
jsou vedeny ve II. třídě ochrany ZPF, nenavazují na zastavěné ani zastavitelné území (východně od místní části).
Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení
organizace ZPF. Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské využití pouze výjimečně odnímatelné, a to převážně na
záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Rovněž
budoucí technická infrastruktura by byla problematicky realizovatelná. Umístěním plochy bydlení by byl porušen
schválený návrhu zadání (Zastupitelstvem města Pelhřimov) kde je uvedeno, že v návrhu ÚP nebudou navrhovány žádné
zastavitelné plochy do volné krajiny. K tomuto závěru vedla pořizovatele a projektanta skutečnost, že demografický
rozvoj v místní části je spíše klesající a na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao
1/2009-185 není možné neúměrné navyšování ploch obce (pro bydlení) bez podpory demografického vývoje a rozvoj
takového rozsahu by mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí,
infrastruktura);
79) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 2. 2. 2010) – v rámci
projednávání nového ÚP Pelhřimov žádáme zařazení pozemku p.č. 317/1 v k.ú. Vlásenice-Drbohlavy jako pozemku
určeného k realizaci VPS a to stavby místní komunikace určené ke zpřístupnění lokality určené pro bytovou výstavbu –
námitce bylo vyhověno, pozemku je součástí plochy PV plochy veřejných prostranství – plochy změn (plocha byla
navržena dle požadavku Města). Uvedený požadavek je součástí veřejně prospěšných staveb – WD03 – komunikace
místní a místní sběrné (součást výkresu „Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace“);
80) Stanislav Cháb, Myslotín 13, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 4. 2. 2010) – tímto žádám o zapracování do ÚP Města
Pelhřimova pozemky v k.ú. Myslotín v současném stavu parc.č. 430 a 431 pro účel drobného podnikání či zpevněné
plochy (odstavné parkoviště) nebo skladovací plochy – námitce bylo částečně vyhověno, v průběhu pořizování ÚP
Pelhřimov byla v k.ú. Myslotín dokončeny komplexní pozemkové úpravy a uvedených pozemků 430 a 431 dle PK
vznikl pozemek p.č. 1225 o vel. 3269 m2. Jižní část pozemku (cca 2000 m2) je součást plochy OM občanské vybavení –
malá komerční zařízení a DS dopravní infrastruktura – silniční – plochy změn, sever pozemku je součástí plochy NP –
plochy přírodní. Zbývající část pozemku (plocha NP) je součástí přírodně poměrně hodnotného území, které pokračuje i
přes místní komunikaci k celé kaskádě rybníků. Jedná se sice o území nijak zvlášť udržované, ale jako přirozený přírodní
celek (navíc na severu doplněný návrhovou plochou NP) by mohl v budoucnu tvoři clonu od silnice I/34 a průmyslových
ploch. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní
prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých
osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o hodnotné přírodní území jako celek a vznik
dalších staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich
osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým;
81) Jan Doležal, Dolnokubínská 1456, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 22. 2. 2010) – na základě udělené plné moci
(pozn.: plná moc je v příloze námitky) vlastníka pozemku žádám v rámci ÚP obce Strměchy 756938 o změnu využití
území s parcelním číslem 141 o výměře 5683 m2 s označením druhu pozemku – trvalý travní porost na stavební parcelu
– vlastník pozemku ve své námitce přesně nespecifikoval účel budoucího využití stavební parcely (bydlení, podnikání,
výroba, rekreace, apod.) – toto ovšem nebyl hlavní důvod k zamítnutí námitky. Námitce nebylo vyhověno, pořizovatel již
v návrhu zadání konstatoval skutečnost, že ve volné krajině nebudou vznikat žádné nové samoty nebo „satelitní“ obytné
celky. Tato skutečnost byla schválena Zastupitelstvem města Pelhřimova a projektant ji ve svém návrhu respektoval.
Vznik nových samot ve volné krajině způsobuje zvýšené nároky na novou technickou a dopravní infrastrukturu, přístup
integrovaného záchranného systému, odvoz odpadu, zimní údržbu apod. Vlastníci pozemků si neuvědomují, že jako
příjezd nelze užívat stávající účelové komunikace (polní cesty), které nevyhovují příslušným právním předpisům v oblasti
pozemních komunikací, veřejných prostranství, apod. Toto je případ řešené námitky – uvedený pozemek má cca 0,56 ha
což obnáší vznik 4 -5 nových parcel bez návaznosti na zastavěné území místní části Strměchy příp. Jelcovy Lhotky (v
blízkosti je stávající samota, což ovšem není důvod dalšího rozšiřování, bez infrastruktury, přístupu, apod. Proto nebylo
námitce vyhověno;
82) Osadní výbor Strměchy (podáno dne 25. 2. 2010 Ing. Pípalem předsedou osadního výboru) – tímto žádáme o
zapracování do ÚP Města Pelhřimova pozemků p.č. 161/1 (7368 m2), část p.č. 616 (500 m2) a část p.č. 172 (12000 m2)
v k.ú. Strměchy do plochy bydlení – námitce bylo částečně vyhověno, z požadované velikosti plochy cca 1,95 ha bylo do
plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn upravena velikost na cca
1,15 ha a zbývající části jsou součástí plochy nové místní komunikace (pro budoucí příjezd), plochy ZP (zeleň přírodního
charakteru) jižně pod plochou BV jako odclonění nové výstavby od stávající a plochy NS (plochy smíšené nezastavěného
území – louky apod.) a NZ (plochy zemědělské) na severovýchodě. V této části je rovněž vzdušné vedení vn 22 kV
s ochranným pásmem a výstavba pod tímto vedením (lze uvažovat s přeložením jako zemní kabel) není vhodná. Jinak
pořizovatel se domnívá, že z hlediska demografického rozvoje v místní části je ploch pro bydlení dostatek;
Pozemků p.č. 636/15, 633/4, 636/14, 564/3, 636/4, 564/4, 564/2 a 632/4 v k.ú. Strměchy do plochy občanské
vybavenosti – námitce bylo částečně vyhověno, z požadovaných pozemků byly pozemky p. č. 636/15, 633/4, 636/14,
186
564/3, 636/4 začleněny do plochy OM občanské vybavení – malá komerční zařízení – plochy změn, pozemky p.č. 564/4,
564/2 a 632/4 jsou součástí plochy NZrz smíšené nezastavěného území (zahrady) – plochy stabilizované. Důvod tohoto
využití je dán blízkým umístěním Tolerančního kostela Strměchy a stávajícího kostela (jeho pietou) a tudíž se pořizovatel
domnívá, že tato lokalita by měla odpovídat určitým kulturním a civilizačním hodnotám a vznik jakákoli jiné plochy by
toto místo narušil;
Pozemku p.č. 574 v k.ú. Strměchy do plochy bydlení – námitce bylo částečně vyhověno, z požadované velikosti
pozemku 5246 m2 je cca 200 m2 součást plochy bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené –
plochy stabilizované a cca 1800 m2 součást plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn. Zbývající část pozemku je součástí plochy NZ – plochy zemědělské – uvedený pozemek je totiž
veden jako orná půda v I.třídě ochrany ZPF – umístěním plochýma celý pozemek by byl porušen zákon o ochraně ZPF
(č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF. Jde o půdy nejcennější, pro nezemědělské
využití pouze výjimečně odnímatelné, a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny,
případně pro liniové stavby zásadního významu. Projektant přidal ještě část pozemku 602/1 (vlastník Město Pelhřimov)
a vznikla plocha o vel. 2300 m2, ke které vydal DO Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF souhlasné
stanovisko: cituji: „bydlení v RD venkovské (0,23 ha), navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně
uděluje vzhledem k malému rozsahu záboru půdy v I.třídě ochrany a za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona o
ochraně ZPF v následně vedených řízeních“. Z tohoto je patrné, že kdyby byl do plochy zařazen celý pozemek, nebyl by
souhlas vydán;
Pozemků p.č. 395/1, 395/2, 395/3, 393/2 v k.ú. Strměchy (lokalita Horní Strměchy) do plochy bydlení – námitce bylo
částečně vyhověno, z požadovaných pozemků jsou pozemky p.č. 395/1, 395/2, 395/3 součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované, pozemek p.č. 393/2 nebyl do plochy
BV zařazen (je součástí plochy NS – plochy smíšené nezastavěného území) – jednak se jedná o pozemek v I.třídě ochrany
ZPF – umístěním plochýma celý pozemek by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů) o narušení organizace ZPF a pak se jedná o lokalitu Horní Strměchy (shluk samot), kde stávající pozemky
(součást stabilizované plochy BV) poskytují dostatečnou možnost další bytové výstavby (zde se spíše jedná o rekreační
domy, než trvalé bydlení) a demografický rozvoj v této části Strměch je spíše klesající a na základě rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není možné neúměrné navyšování ploch obce (pro bydlení)
bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se
občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura);
Pozemků p.č. 382, 384/1, 384/2, 396, 380/9 a 380/1 v k.ú. Strměchy (lokalita Horní Strměchy) do plochy bydlení
(vlastník Město Pelhřimov) – pořizovatel upozorňuje na skutečnost, že námitku by měl podávat vlastník pozemku,
v předchozích případech pořizovatel bral v úvahu skutečnost, že vlastníky suploval Osadní výbor, v tomto případě se
jedná o pozemky Města (Osadní výbor je sice partner Města), ovšem v tomto případě pořizovatel by raději přijal námitku
od vlastníka pozemků a ta nebyla vznesena. Přesto námitce bylo částečně vyhověno, jedná se o pozemek p. č. 380/1,
který je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované,
pozemek p.č. 380/9 je lesní pozemek a tento nelze zařadit pro výstavbu rodinných domů (bylo by porušeno schválené
zadání Zastupitelstvem Města – uvedeno, že lesní pozemky budou narušeny minimálně) a k ostatním pozemkům
pořizovatel konstatuje, že lokalita Horní Strměchy (shluk samot), kde stávající pozemky (součást stabilizované plochy
BV) poskytují dostatečnou možnost další bytové výstavby (zde se spíše jedná o rekreační domy, než trvalé bydlení) a
demografický rozvoj v této části Strměch je spíše klesající a na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.
9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není možné neúměrné navyšování ploch obce (pro bydlení) bez podpory demografického
vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení,
hospodářské zázemí, infrastruktura);
83) MUDr. Michael Richter a Mgr. Michaela Richterová, Nádražní 826, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 17. 3. 2010) –
žádáme o zařazení pozemku č. 3189/13 (zahrada) a 3189/18 (zahradní chata) do územního plánu na bydlení, jako vhodný
pro výstavbu rodinného domu. Parcelu jsme koupili před pěti lety s výhledem možného řešení bytové situace (dosud
bydlíme v nájemním bytě). Na pozemku je postavená zděná chata s patrem, částečně podsklepená, s elektřinou. Jejím
rozšířením by bylo možné získat objekt pro trvalé bydlení. Pozemek je vybaven elektřinou, vodu čerpáme z vlastní
vrtané studny. Vodu je možné považovat za pitnou, každé 2 roky si necháváme udělat test na KHS – námitce nebylo
vyhověno, požadované pozemky (zahrada se zahrádkářskou chatou) jsou součástí zahrádkářské kolonie za areálem
bývalé Osevy. ÚP Pelhřimov celou lokalitu zachovává i nadále k rekreačním účelům a uvedené pozemky jsou součástí
plochy RZ rekreace – zahrádkářské osady – plochy stabilizované a tudíž pozemky mohou být nadále užívány ke
každodenní rekreaci. K nezařazení pozemků do plochy BI bydlení individuální jsou následující důvody: oba uvedené
pozemky leží uvnitř pásmu hygienické ochrany čistírny odpadních vod (dále ČOV) v Pelhřimově vyhlášeného na základě
rozhodnutí odboru výstavby MěNV Pelhřimov pod čj. Výst. 526/84 ze dne 25. 5. 1984, kde je uvedeno, cituji:“ V tomto
prostoru nebude moci být povolena žádná stavba tělovýchovného a rekreačního zařízení, dále stavba bytová, objekty
škol a závody s potravinářskou výrobou. Ve vymezeném prostoru je však možno zřizovat pomocné budovy pro
krátkodobý pobyt lidí,..…“. Z uvedeného vyplývá, že zahrádkářská chata je na základě uvedeného rozhodnutí možná,
ovšem její přestavba na trvalé bydlení již možná není. Uvedené rozhodnutí o pásmu hygienické ochrany ČOV
v Pelhřimově bylo rozšířeno rozhodnutím MěÚ Pelhřimov odboru výstavby pod čj. Výst. 1043/95 ze dne 26. 6. 1995 o
další pozemek, pozemky uvedené v námitce zůstaly součástí nového rozhodnutí. Toto je nejzávažnější důvod, proč nebyl
187
pozemek zařazen do plochy bydlení. Dalším důvodem je skutečnost, že přes pozemek vede vzdušné vedení vn 22 kV,
pozemek je umístěn za průmyslovým areálem, kde nelze zaručit dostatečnou pohodu bydlení z hlediska provozu areálu a
následně je problematické i řešení odvozu odpadu, zimní údržba, infrastruktura;
84) Karel Severa, Strachovská 2136, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 3. 3. 2010) – žádám o zařazení pozemku p.č. 2339/2
k.ú. Pelhřimov a to pouze vyznačené části (dle přiložené mapy) do zóny bydlení. Tuto parcelu vlastním a dokládám tuto
skutečnost výpisem z katastru nemovitostí. Dále žádám o zařazení pozemku p.č. 2339/19 k.ú. Pelhřimov a to pouze
vyznačené části (dle přiložené mapy) do zóny bydlení. Tento pozemek je vlastnictví paní Nouzové, od které plánuji
v budoucnu pozemek odkoupit – námitce bylo vyhověno, pozemky jsou součástí plochy BI bydlení individuální –
v rodinných domech/ městské a příměstské – plochy změn. Pořizovatel vyhověl i k zařazení pozemku, který není ve
vlastnictví p.Karla Severy – jedná se o pozemek velice malé plochy, který navazuje na pozemek, který je rovněž zařazen
do plochy BI a proto projektant spojil všechny pozemky do jedné plochy;
85) Pavel Hurda, RESO, Hodějovická 448, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 18. 3. 2010) – žádám o zakreslení
vodovodního řadu do ÚP Pelhřimov dle přiložené situace v ulici Hodějovická. Město Pelhřimov hospodářský odbor
souhlasí – námitce bylo vyhověno, v ulici Hodějovická je zakreslen nový vodovodní řad;
86) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 23. 3. 2010) – žádáme o
zakreslení ploch veřejného prostranství v místních částech (pro případné místní komunikace) – námitce bylo vyhověno,
jedná se o pozemky v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova, Čakovice, Starý Pelhřimov, Pejškov dle přiložených mapových
podkladů. Všechny pozemky jsou součástí plochy PV plochy veřejných prostranství – plochy změn a současně jako
veřejně prospěšná stavba WD03 – komunikace místní a místní sběrné (součást výkresu „Veřejně prospěšné stavby,
opatření a asanace“);
87) Ondřej Kokeš a Martin Kokeš, Prim. MUDr. J. Pujmana 493, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – žádám o
změnu ÚP pro pozemky v k.ú. Pelhřimov č. 1512/1 a č. 1511/1 na způsob využití „průmyslová výroba a sklad“.
Pozemek č. 1511/1 bychom rádi zakoupili od Města Pelhřimov, který nám byl nabídnut. Na těchto parcelách máme
v úmyslu vybudovat výrobní hala a zde zaměstnávat cca 50 lidí – námitce bylo z části vyhověno, jedná se o pozemky
severně nad Kulíkovým rybníkem. Pozemek p.č. 1512/1 v k.ú. Pelhřimov byl z větší části zařazen do plochy VD výroba a
skladování – drobná řemeslná výroba – plochy změn. Zbývající část pozemku leží v záplavovém území Q100 včetně
aktivní zóny záplavového území řeky Bělá, kde je vznik ploch a staveb nepřípustný (tato část pozemku je v návrhu ÚP
navržen jako plocha ZP zeleň – přírodního charakteru). Pozemek p.č. 1511/1 v k.ú. Pelhřimov nebyl do plochy VD
zařazen, protože dle výpisu z KN se jedná o vodní plochu – rybník (Kulíkův rybník). S touto námitkou souhlasilo
Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
88) Ondřej Kokeš a Martin Kokeš, Prim. MUDr. J. Pujmana 493, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – žádám o
změnu ÚP pro pozemky v k.ú. Pelhřimov č. 1846 a č. 1855 na způsob využití „průmyslová výroba a sklad“. Na těchto
parcelách máme v úmyslu vybudovat výrobní hala a zde zaměstnávat cca 20 lidí – námitce nebylo vyhověno, uvedené
pozemky se nachází severně nad městem Pelhřimov v blízkosti silnice I/34 těsně u zahrádkářských kolonií na ul.
Humpolecká, Sv.Anna a v lokalitě U Hamru. Pozemek p.č. 1846 má vel. 0,63 ha (z toho je 0,61 ha v I. třídě ochrany
zemědělského půdního fondu), pozemek p.č. 1855 má vel. 1,01 ha (z toho je 0,37 ha v I. třídě ochrany zemědělského
půdního fondu). Pozemky nebyly do návrhu ÚP zařazeny jednak z důvodu, že se jedná se o pozemky s poměrně velkou
plochou v I. třídě ochrany (nejkvalitnější zemědělská půda) ležící bez přímé návaznosti na zastavěné území města a bez
přímého přístupu z veřejných komunikací (je přístupný polní účelovou komunikací, která rozhodně není oficiálním
sjezdem ze silnice I. třídy I/34). Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF (č. 334/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF . Dále by pak plocha výroby a skladů (takto žádají vlastníci) byla
umístěna ve volné krajině což je v rozporu mezi schváleným zadáním – stavby ve volné krajině nebudou zařazovány
(zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města včetně uvedené podmínky) a v neposlední řadě se Město Pelhřimov jako
pořizovatel ÚP rozhodlo zachovat všechny zahrádkářské kolonie jako zdroj každodenní příp. víkendové rekreace pro
obyvatele města a umístění této plochy by rozhodně tuto činnost narušilo.
Pozemky jsou zatížené ochranným pásmem trasy vzdušného vedení vn 22 kV, trasou vysokotlakého plynovodu, vedením
komunikačního kabelu, ochranným pásmem silnice I.třídy a navrženou trasou lokálního biokoridoru ÚSES.
Město Pelhřimov má dostatek ploch pro výrobu a skladování (zbytkové parcely v lokalitě Lhotka, cca 20 ha lokality
Polní Dvůr, plochy kolem Agrostroje) tudíž není třeba zbytečně navyšovat další plochy, které budou v ÚP nevyužité,
dalším důvodem je budoucí infrastruktura v lokalitě – vodovod, kanalizace (včetně přívodu do ČOV) a příjezd do lokality
Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a
ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek
Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy
na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalších staveb by tuto
skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v
určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody, zemědělské půdy a zóny rekreace) převážit nad zájmem
soukromým. S touto námitkou nesouhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
188
89) ELPE s.r.o., Myslotínská 1978, 393 01 Pelhřimov (řešeno pořizovatelem) – pozemek p.č. 2346/2 v k.ú. Pelhřimov
(leží mezi lokalitou Polní Dvůr I.etapa a povodím řeky Bělé) a je dle ÚPnSÚ veden jako plocha drobného podnikání.
V návrhu ÚP Pelhřimov byl zařazen do plochy ZV – zeleň veřejná jako součást zeleně kolem řeky Bělé pro příp. veřejné
užívání kolem řeky. Vlastník pozemku požaduje ponechat pozemek v ploše VD – výroba drobná (stejná plocha je rovněž
navržena jižně pod tímto pozemkem) – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy VD výroba a
skladování – drobná řemeslná výroba – plochy změn. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne
14. 9. 2010;
90) Věra Kroupová, Dvořákova 1260, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 26. 4. 2010) – jsem majitelkou nemovitosti čp. 36
a okolních pozemků v obci Strměchy k.ú. Strměchy. Provozuji zemědělskou činnost. Pro tuto činnost potřebuji zařadit
kolem objektu stp. 44 část pozemků tak, aby sloužily pro budoucí výstavbu ovčárny a skladu apod. Přikládám nákres.
Žádám tímto o doplnění mého požadavku do ÚP pro tuto obec – námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí
plochy VZ výroba a skladování – zemědělská výroba – plochy změn. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města
Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
91) Ing. Jaroslav Hunal, Podhořany u Nových Hradů 16, 539 44 Proseč u Skutče (podáno dne 19. 5. 2010) – při náhledu
do nového ÚP jsem zjistil, že všechny pozemky v mém vlastnictví jsou zařazeny do kategorie OS (pozn. pořizovatel:
občanské vybavení – tělovýchova a sport). Jedná se o k.ú. Starý Pelhřimov, LV 1230. Pozemky č. parc. 13/8 – 437 m2,
13/35 – 2852 m2, 13/41 – 127 m2, 13/42 – 98 m2, 13/45 – 58 m2, 13/46 – 131 m2, 13/47 – 496 m2, 685/62 – 609 m2, 20/1
– 1186 m2. Dřívější označení těchto pozemků bylo 19 – louka a 20 – role. Tímto prosím o zařazení uvedených pozemků
do kategorie „Bydlení s drobným podnikáním“ – námitce bylo vyhověno takto: pozemek p.č. 13/8, 13/41, 13/42 a 13/45
v k.ú. Starý Pelhřimov je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené –
plochy změn. V této ploše je kromě bydlení přípustné i nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na
vlastním pozemku), základní občanské vybavení (malé obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást
domu či jeho hospodářského zázemí;
Pozemek p.č. 13/35, 13/46, 13/47 a 20/1 v k.ú. Starý Pelhřimov je součástí plochy SV smíšené obytné – venkovské –
plochy změn (smíšené plochy obytné venkovské jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby, občanského
vybavení, nezávadných provozoven výroby, skladování a služeb, veřejných prostranství atd.);
Pozemek p.č. 685/62 v k.ú. Starý Pelhřimov je součástí plochy pro umístění vybrané místní komunikace (do lokality musí
být zajištěn přístup a příjezd);
S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
92) Ing. Josef Bednařík, Humpolecká 1801, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 5. 2010) – po návštěvě na MěÚ
v Pelhřimově jsem zjistil, že pozemková parcela č. 622/3 je navržena jako občanská vybavenost. Protože jsem
vlastníkem této parcely vč. budovy mám zájem přebudovat tento objekt na trvalé bydlení. Žádám o zařazení do plochy
hromadné bydlení. Na výpisu z LV č. 1093 je budova vedena jako rodinný dům – námitce bylo vyhověno, uvedený
pozemek je součástí plochy SM smíšené obytné – městské – plochy změn. Smíšené plochy obytné městské jsou plochami
polyfunkčními pro situování obytné zástavby, převážně komerčního občanského vybavení, nezávadných menších
provozoven výroby, skladování a služeb, veřejných prostranství atd.. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města
Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
93) MUDr. Vladimír Kalina, Osvobození 2002, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 25. 5. 2010) – po návštěvě na MěÚ dne
24. 5. 2010 jsem se dozvěděl, že pozemková parcela č. 579/5 ve Starém Pelhřimově, jejímž jsem vlastníkem, byla Vámi,
z mě neznámého důvodu, převedena z pozemku určeného pro výstavbu k bydlení, na pozemek určený k rekreaci. Tento
pozemek jsem koupil v roce 2009 od původního majitele p.Pavla Bartoně s tím, že se jedná o stavební parcelu. Před
koupí jsem se ještě byl osobně informovat na úřadu a tam mi bylo p.Kopřivou sděleno, že podle územního plánu se
skutečně jedná o stavební parcelu pro trvalé bydlení. Nyní jsem se dozvěděl, že toto bylo Vámi změněno. Jsem si vědom,
že v dolní části tohoto pozemku vede rozvod VN. Přesto mám v plánu postavit zde, za zachování bezpečnostních
nařízení s tímto souvisejících, rodinný dům pro trvalé bydlení. Tímto Vás žádám o revokaci tohoto rozhodnutí – námitce
bylo vyhověno, uvedený pozemek je součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a
rozptýlené – plochy změn. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
94) Hana Smejkalová, Střítež 37, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 2. 6. 2010) – jako vlastník pozemků KN č. 49/2 a KN č.
1205/23 zapsaných na LV č. 251 v k.ú. Vlásenice u Pelhřimova NESOUHLASÍM se zařazením výše uvedených
pozemků do lokality označené OS (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení). Žádám o zařazení těchto
pozemků do VZ (výroba a skladování – zemědělská výroba) nebo do BV (bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené). Důvodem mého nesouhlasu je záměr výstavby skladu zemědělské techniky (v blízkosti těchto
pozemků je již jeden sklad postaven) – na úvod odpovědi je třeba konstatovat, že územní plán si nemůže navrhovat
plochy bez nějaké urbanistické koncepce – žadatel ve své námitce dává projektantovi „na výběr“ plochu VZ nebo BV.
Toto musí jasně specifikované. Z poslední věty námitky lze usoudit, že se bude jednat o plochu VZ. Námitce bylo
vyhověno, pozemek p. č. 49/2 v k.ú. Vlásenice u Pelhřimova je součástí plochy VZ výroba a skladování – zemědělská
výroba – plochy změn (pořizovatel ovšem pochybuje, že na velikost 264 m2 lze umístit sklad zemědělské techniky).
Pozemek p. č. 1205/23 v k.ú. Vlásenice u Pelhřimova je dle výpisu z KN veden jako ostatní plocha – ostatní komunikace
189
a tudíž zcela logicky je součástí plochy PV – veřejná prostranství pro umístění přístupové komunikace k pozemkům.
S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
95) Ludmila a Zdeněk Muselovi, Skrýšov 43, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 6. 2010) – vznášíme námitku
k připravovaným změnám nového ÚP v obci Skrýšov – Pelhřimov. Podle stávajícího ÚP jsou naše pozemky v k.ú.
Skrýšov u Pelhřimova 686/21 a 647/2 řešeny jako bydlení v RD. Nový ÚP naopak řadí tyto pozemky jako nezastavitelné
území. Požadujeme řadit nadále oba pozemky jako bydlení v RD – jedná se o proluku mezi stávajícími zahradami a RD,
BPEJ III.třída – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných
domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9.
2010;
96) Ing. Luděk a Naděžda Vítkovi, Skrýšov 63, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 21. 6. 2010) – obracíme se na Vás
s námitkou proti řešení úprav v novém ÚP Pelhřimov. Jedná se o lokalitu v obci Skrýšov, pro kterou je stávající územní
plán našeho pozemku 686/19 řešen, společně s ostatními okolními pozemky, jako bydlení v RD. Na základě tohoto plánu
a ujištění pracovníků odboru výstavby jsme před více než 10-ti lety zakoupili tento pozemek jako stavební parcelu. Do
jeho kultivace jsme vložili značné rodinné investice. Nemalé úsilí jsme také společně se svými sousedy (Muselovi a
Váhovi) věnovali okolním pozemkům, na kterých v té době byla černá skládka, kterou jsme společně likvidovali a
rekultivovali na vlastní náklady. Takto upravený pozemek jsme s manželi Muselovými a Drechslerovými zakoupili od
Města pro vybudování společné přístupové cesty. Na základě uvedených skutečností požadujeme zachovat náš pozemek
686/19 v ÚP zástavby rodinných domků. Jako řada občanů ve Skrýšově si pokládáme otázku: “Jaké a hlavně čí zájmy by
změny v ÚP řešily, když se ve skrýšov staví v různých částech obce“. Námitce bylo vyhověno, uvedený pozemek je
součástí plochy BV bydlení individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn. S touto námitkou
souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
97) JUDr. Jaroslav Váňa, Dubovice 15, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 23. 6. 2010) – jako vlastník dotčených pozemků
podávám tímto námitku proti návrhu ÚP Pelhřimov týkající se k.ú. Starý Pelhřimov. Svou námitku odůvodňuji takto:
jsem vlastníkem pozemků tvořících uzavřený zemědělský areál zasahující souvisle do dvou k.ú. a to Starý Pelhřimov a
Dubovice (viz příloha a LV). Tento areál tvoří jednotný celek. Jako mimo jiné samostatně hospodařící rolník chovám
v tomto více než 20-ti ha areálu koně a v poslední době ovce. V příštím roce chci své chovy rozšířit o zájmový chov
daňků. Zejména chov daňků vyžaduje, aby areál byl oplocen, protože daňci se za elektrickým ohradníkem chovat nedají
(plot musí být dle veterinární normy vysoký nejméně 2,1 m, což el. ohradník neumožňuje). Odpovědnost za to, že daňci
neuniknou do volné přírody, nese vlastník a v případě, že se tak stane, postihuje to stávající právní úprava jako
přestupek. Dle navrženého ÚP je můj areál rozdělen biokoridorem místního významu“ ne dvě části (viz příloha). Dle
mých informací by vznikl velký problém při vyřizování žádosti o oplocení. Oplocením by byl biokoridor přeťat a ve své
podstatě by svoji funkci (migrace zvířat) plnit nemohl. Chápu, že by asi nebyl problém např. pro hlodavce, ale
nepochybně by to byl problém pro srnčí, černou zvěř, lišky apod.
Navrhuji proto, aby biokoridor byl posunut západně a probíhal remízem (viz ortofoto dle přílohy). Tento remíz je
zarostlý jednak vzrostlými jehličnany a hustě pokryt křovinami, tedy ideální a naprosto přirozené místo úkrytu, navíc
jeho středem protéká malý potůček, který slouží jako přirozené pítko. Žiji v této lokalitě již téměř 57 let a vím, kudy zvěř
chodí. Tento remíz je přirozená mezizastávka při cestě zvěře mezi lesem a rybníkem, či mezi oběma lesy, které
uvedenou lokalitu z obou stran svírají.
Navrhuji proto, aby biokoridor navržený v ÚP, byl posunut západně na trasu, která je vyznačena v příloze.
Námitce bylo vyhověno, uvedený lokální biokoridor v k.ú. Starý Pelhřimov byl posunut z hranic mezi k.ú. Dubovice a
Starý Pelhřimov východním směrem (zde se pořizovatel domnívá, že si žadatel zmýlil světové strany – v žádosti uvádí
posun biokoridoru západně – to by znamenalo dál na k.ú.Dubovice) a upraven dle požadavku. S touto úpravou souhlasil
projektant ÚP a projektant ÚSES. S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
98) Ivanka Marešová, Masarykovo nábřeží 246/12, 110 00 Praha – Nové Město (podáno dne 24. 6. 2010) – veřejnou
vyhláškou mi bylo doručeno oznámení o upraveném a posouzeném ÚP Pelhřimov, místní část Chvojnov. Jsem
vlastníkem pozemku parcelní číslo 47 a 49/2 v k.ú. Chvojnov. Jako vlastník uvedených pozemků mohu dle § 52 odst. 2
stavební zákon podávat námitky proti změnám ÚP, které mohou ovlivnit má vlastnická práva. Mé námitky se vztahují
k následujícím navrhovaným změnám ÚP:
- zařazení mého pozemku 49/2 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
- zařazení části souvisejícího pozemku 49/1 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
- zařazení sousedícího pozemku 253 v k.ú. Chvojnov do ÚP jako pozemku stavebního určeného pro výstavbu;
Odůvodnění:
a) zařazení mého pozemku a pozemků souvisejících a jejich příp. převod na stavební pozemky zásadně omezuje má
vlastnická práva;
b) zařazení uvedených pozemků a jejich příp. převod na stavební pozemky nerespektuje stav a možnost změn dopravní
infrastruktury;
c) zařazení uvedených pozemků souvisejících a jejich příp. převod na stavební parcely nerespektuje absenci v k.ú.
Chvojnov, kapacitu rozvodů vody a elektřiny a ekologickou zátěž spojenou s potencionální výstavbou;
d) zařazení uvedených pozemků a jejich příp. převod na stavební pozemky není v souladu s politikou ochrany přírodních
znaků a politikou minimalizace záboru zemědělského fondu, rovněž je v přímém rozporu s politikou vybavení sídel
190
potřebnou infrastrukturou, efektivním využíváním zastavěného území a využitím zastavěných ploch a preferencí
rekonstrukcí a přestavbou nevyužívaných objektů dle Zásad rozvoje (pozn. pořizovatel: zřejmě se jedná o Zásady
územního rozvoje) kraje Vysočina.
Rozbor jednotlivých námitek:
a) Uvedené pozemky jsou v současné době intenzivně zemědělsky využívány a zároveň tím tvoří přirozený zemědělský
a v neposlední řadě i odvodňovací celek. Jsou zároveň přirozeným biotopem s přirozeným výskytem rozmanitých
živočišných druhů. Do svých pozemků jsem v souladu s požadavky na zlepšení zemědělského využití investovala
v posledních několika letech nemalé prostředky na jejich rekultivaci. Potencionální změny ve využití sousedních
pozemků jako stavebních parcel zásadně omezí možnost zemědělského využití pozemků, které jsou v mém vlastnictví,
stejně jako i pozemků okolních (ochranné pásmo při hnojení, otáčení zemědělské techniky, příjezd k pozemkům, které
tvoří funkční zemědělský celek atd.);
b) Stav dopravní infrastruktury: k pozemkům existuje jediná přístupová cesta s nezpevněným povrchem. Tato cesta je
vedena 2 m od mé nemovitosti, která se nachází na přírodní terase, přičemž již současná nízká míra frekvence provozu
na této cestě způsobuje velké problémy, především praskliny na obvodovém zdivu nemovitosti. Tuto jedinou
přístupovou cestu nelze žádným způsobem rozšířit;
c) Absence kanalizace, kapacita a možnost rozvedení přípojek vody v příp. převodu pozemků na stavební parcely a
následná zástavba by znamenala velkou ekologickou a dopravní zátěž pro stávající zastavěné plochy. Zabránění těmto
následkům by si navíc ze strany města vyžádalo nepřiměřeně vysoké investice. V tomto kontextu navíc působí
nepříznivě skutečnost, že všechny výše uvedené pozemky se nacházejí na kopci nad celistvou hranicí současné zástavby
a ve vzdálenosti 50 – 300 m od studní, které zabezpečují zdroj vody pro část obce;
d) Navrhovaná změna ÚP nebere, v souvislosti se ZÚR kraje Vysočina, zřetel na trvalou udržitelnost území či
minimalizaci záboru zemědělsky využívané půdy. Uvedené pozemky slouží jako zemědělská půda, jako takové jsou
využívány a pravidelně ošetřovány. V obci jsou k dispozici objekty a pozemky, které jsou k rekonstrukci či výstavbě
vhodnější. Jejich využití lépe odpovídá udržitelným ZÚR a zároveň by představovalo proveditelné napojení na stávající
infrastrukturu.
Shrnutí:
Rozhodnutí o změně využívání uvedených pozemků v k.ú. Chvojnov formou návrhu změny ÚP a následná výstavba by
výrazně poškodila má vlastnická práva při zemědělském využití mých pozemků, trvale a nevratně by způsobila
poškozování mé nemovitosti stojící na pozemku vedle jediné sjízdné příjezdové cesty, změnila by ráz stavbou domů
v nejvyšším bodě obce, způsobila by zbytečný a nevratný zábor využívané zemědělské půdy. Případné změny v užívání
pozemků vy navíc znemožnily plnohodnotné využití výše zmiňovaného zemědělského celku.
Na základě uvedených důvodů tímto podávám námitky k návrhu změny ÚP k.ú. Chvojnov v přímé souvislosti
s vyjádřením potřeby zachování současných vlastnických práv.
K uvedené námitce pořizovatel uvádí: námitka byla podána v termínu (tj. nejpozději při veřejném projednání, ale vůbec
neobsahovala potřebné náležitosti stanovené stavebním zákonem v platném znění dle § 52 odst. 3). Přesto pořizovatel
část „námitky“ řeší jako námitku vlastníka pozemku podanou k návrhu ÚP dle § 52 stavebního zákona v platném znění,
zbývající část potom jako připomínku – námitka se týká pozemků, které jsou ve vlastnictví jiných osob (nejedná se o
p.Ivanku Marešovou).
Navrhovatelka námitky je vlastníkem pozemku p.č. 47 (na které je i nemovitost čp. 4 – stavební parcela 90) a sousední
pozemek p.č. 49/2 v k.ú. Chvojnov. Pozemek s nemovitostí je stavební parcelou a tudíž byl zcela logicky zahrnut do
zastavěného území místní části Chvojnov a dle § 58 stavebního zákona v platném znění o vymezení zastavěného území
byl i sousední pozemek p.č. 49/2 veden dle LV jako zahrada rovněž zařazen do zastavěného území a navržen jako možná
budoucí stavební parcela. Proti této skutečnosti byla vznesena námitka, které bylo vyhověno a pozemek p. č. 49/2 byl
v ÚP Pelhřimov navržen do plochy ZS zeleň soukromá (tj. zahrady) a pozemek p.č. 47 zůstal jako plocha BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované (stávající stav). Toto nebrání
majitelce provádět úpravy objektu i s přístavbou a ani neomezuje činnost na přilehlé zahradě. I kdyby pozemek p.č. 49/2
zůstal v ploše změn (tedy jako návrh) na možnost budoucí bytové výstavby (rodinné domy), nemůže vlastníka nikdo
donutit, aby pozemek prodala nebo na něm musela stavět (v případě plochy bydlení se nejedná o veřejně prospěšnou
stavbu).
K pozemku p.č. 49/1 v k.ú. Chvojnov – navrhovatelka není vlastníkem pozemku (vlastníkem je p.Václav Novák) a tudíž se
jedná o připomínku. Tato připomínka byla zamítnuta a původní plocha ponechána a na základě převodu pozemku p.č.
49/2 zpět do zemědělského půdního fondu (i zahrada je zemědělský půdní fond) ještě mírně zvětšena (původně vlastník
pozemku chtěl celý pozemek do plochy BV).
K pozemku p.č. 253 v k.ú. Chvojnov – navrhovatelka není vlastníkem pozemku a tudíž se jedná o připomínku. Tato
připomínka byla zamítnuta a původní plocha BV ponechána.
K poznámkám uvedených v námitce:
Doprava a technická infrastruktura: pozemek p.č. 49/2 je přístupný i mimo jízdu kolem čp. 4, komunikace vede od
severu, v současné době sice nesplňuje požadavky Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ale v případě zájmu o výstavbu, bude muset vlastník uvedeného pozemku vybudovat normovou příjezdovou
komunikaci včetně technické infrastruktury (tj. zasíťování pozemků rozvody nn, vody a kanalizace) i za cenu odkoupení
např. částí okolních pozemků. Stavební úřad nepovolí výstavbu rodinných domů bez připravenosti lokality k výstavbě.
S touto skutečností byl vlastník předem obeznámen
191
Intenzivní obdělávání pozemků: pořizovatel pochybuje o tvrzení, že napadené pozemky tj. konkrétně p.č. 47 a 49/2 jsou
zemědělsky obdělávané. Dle prohlídky na místě (společně s DO – KrÚ kraje Vysočina odborem ŽP ochranou ZPF před
vyhodnocením ploch v ÚP Pelhřimov) a ortofomapy jsou pozemky obehnané vzrostlou výsadbou stromů a není vidět
nějaké intenzivní obdělávání (na sousedním pozemku p.č. 49/2 skutečně zemědělská činnost probíhá – vyjeté koleje po
zemědělské technice, výše uvedené pozemky jsou netknuté).
K problematice záboru zemědělské půdy: souhlas k budoucímu záboru ZPF na návrhových plochách, které jsou
zemědělsky obdělávané vydává Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF (dále DO), který konkrétně v kraji
Vysočina, velice pečlivě kontroluje v ÚP všechny plochy, požaduje zdůvodnění k zábor a v případě ÚP Pelhřimov byla i
v místní části Chvojnov provedena prohlídka na místě a bylo konstatováno, že plocha na pozemku 49/2 bude snížena o
polovinu, plocha severně nad místní částí (za kapličkou) bude úplně zrušena. Zábor byl proto snížen i na základě
demografického rozvoje místní části. Ponechány byly pouze plochy na méně kvalitní zemědělské půdě (u pozemku p.č.
49/2 se jedná o III. třídu BPEJ). Uvedený DO orgán vždy posuzoval zařazení pozemků do ploch konkrétně a vždy bylo
vydáno potřebné stanovisko dle zákona o ochraně ZPF v platném znění.
Střed obce (dle vymezeného zastavěného území)je navržen jako plocha BV bydlení individuální – v rodinných domech/
venkovské a rozptýlené – plochy stabilizované (stávající stav). Zde se rovněž může realizovat nová výstavba, to v žádném
případě ÚP neomezuje, ovšem při stejném přístupu majitelů pozemků v okolí svých nemovitostí jako má výše uvedená
navrhovatelka (tj. kolem mé nemovitosti nikdo cizí nikdy stavět nebude), musí zcela logicky ÚP navrhnou alespoň nějaké
nové plochy pro rozvoj místní části
Jinak pořizovatel nerozumí tvrzení, jak bude majitelka poškozena na svých právech, když výstavba se bude týkat
budoucích rodinných domů oddělených zelenou linií (provedenou majitelkou). Výstavba bude možná až po připravení
alespoň části ploch, dříve nebudou stavby povoleny. Pořizovatel společně s Městem Pelhřimov a projektantem chtěli
v rámci ÚP ve všech místních částech navrhnout plochy pro budoucí výstavbu a tím dlouhodobě umožnit případný
demografický rozvoj (výstavba v některých místních částech byla dosud problémová a zastavena). Územní plán je
strategický dokument Města na několik i desítek let. Nelze tudíž připustit, aby zájem jednotlivce převyšoval nad zájmem
společenským. Navíc v tomto případě není porušeno nic z výše uvedené námitky, s každou částí bylo pracováno a vše je
doloženo stanovisky DO hájící zájmy speciálních zákonů (o ochraně ZPF, o ochraně přírody a krajiny). O dotčenou
plochu měl zájem vlastník pozemku, bylo mu z části vyhověno, teď je pouze na vlastníku, jak bude postupovat. Při
nesplnění požadavků stavebního úřadu může být pozemek 49/2 i nadále (několik let) zemědělsky obděláván bez dalších
zásahů. Námitka byla předložena Zastupitelstvu Města Pelhřimova dne 14. 9. 2010 ve výše popsané úpravě;
99) Ing. Radek Uhlíř a Marcela Uhlířová, Klausova 2551/13, 155 00 Praha 5 (podáno dne 28. 6. 2010) – na základě
zveřejněného návrhu změny ÚP Pelhřimov bylo na den 30. 6. 2010 svoláno veřejné projednání tohoto návrhu. Jako
spoluvlastníci následujících pozemků v k.ú. Skrýšov u Pelhřimova p.č. 702/31, 686/13, 686/38, 686/39 a 686/1 (vklad
vlastnického práva na základě kupní smlouvy probíhá na KP Pelhřimov pod čj. V-2162/2010) nesouhlasíme
s navrhovanou změnou vyřazení těchto pozemků z území určeného stávajícím ÚP k zástavbě rodinnými domy – BV
(bydlení individuální) a zařazení pozemků do území NS (plochy smíšené nezastavěného území) navrhovaných v rámci
ÚP Pelhřimov. Kopii katastrální mapy s vyznačením pozemků přikládáme.
Pozemek p.č. 686/13 jsme koupili cca před 5-6 lety právě za účelem výstavby, jelikož byl stávajícím ÚP určen
k zástavbě. Tento pozemek měl být původně přístupný přes plánovanou veřejnou komunikaci na p.č. 686/15, ale jelikož
komunikace plánovaná přes tento pozemek nebyla realizována, byli jsme za účelem zajištění přístupu na pozemek p.č.
686/13 nuceni koupit pozemky p.č. 702/31 (ostatní komunikace), 686/38 a 686/39. V současné době již máme před
dokončením projektovou dokumentaci ke stavbě rodinného domu na pozemku p.č. 686/13. Pozemek p.č. 686/1 jsme
zakoupili v červnu 2010, taktéž za účelem plánované výstavby RD, neboť tento pozemek byl stávajícím ÚP taktéž určen
k zástavbě a je dopravně obslužný přes námi vlastněné pozemky. Pořizovatel návrhu ÚP Pelhřimov, jako orgán ÚP,
nepostupoval v souladu se zákonem, neboť navrhovaná změna ÚP nebyla řádně projednána s dotčenými orgány a není
žádným způsobem zdůvodněna. S ohledem k výše uvedenému by změnou ÚP týkající se uvedených pozemků došlo ke
vzniku škody, neboť veškeré pozemky byly pořízeny za účelem výstavby a ohledně části pozemků již byla pořízena PD,
která odpovídá platnému územnímu plánu. Na základě uvedeného požadujeme zachování územního plánu týkající se
uvedených pozemků tak, aby pozemky p.č. 686/13, 686/38, 686/39 byly nadále ÚP určeny k zástavbě rodinnými domy –
BV (bydlení individuální) a pozemek p.č. 686/1 byl nadále ÚP určen k zástavbě rodinnými domy – BV (bydlení
individuální) alespoň v části vyznačené na přiložené kopii mapy. Stejný požadavek na zachování stávajícího stavu ÚP
mají dle našich informací, z obdobných důvodů, i vlastníci sousedních pozemků p.č. 686/19 a 686/21, jichž se
navrhovaná změna taktéž dotýká – námitce bylo vyhověno, uvedené pozemky jsou součástí plochy BV bydlení
individuální – v rodinných domech/ venkovské a rozptýlené – plochy změn (do ÚP převzaty dle podkladů vlastníků).
S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010.
Pořizovatel se ovšem velice důrazně ohrazuje k části námitky týkající se postupu pořizování, kde vlastníci namítají proti
nezákonnému postupu, o neprojednání ÚP s dotčenými orgány. Toto tvrzení výše uvedení vlastníci nemají podložené
žádnými argumenty, jedná se pouze o jejich názor. Pořizovatel může doložit zápisy z všech jednání, všechna písemná
stanoviska a připomínky DO, podněty sousedních obcí, vyjádření správců sítí. Vše je podloženo kladným stanoviskem
nadřízeného orgánu ÚP – KrÚ kraje Vysočina oboru územního plánování. Tuto část námitky proto považuje pořizovatel
za zcela nevhodnou a nepravdivou;
192
100) Martin Peroutka, Hřebečská 660/11, 273 43 Buštěhrad (podáno dne 25. 6. 2010) – po nahlédnutí do ÚP jsou
pozemky dle přiloženého LV č. 103 pro k. ú. Benátky u Houserovky zařazeny jako: NL, NZ, VV, BV, NSlpvz, viz
značení dle legendy k ÚP. Jako vlastník pozemku uvedeného LV požaduji změnu funkčního využití pozemků takto:
a) Investiční záměr
Na předmětných pozemcích je záměr vybudovat areál volnočasových aktivit.
b) Stávající pozemky a jejich využití
Na pozemcích č. 17/1, 17/2, 17/3, 19, 28, 41 se nacházejí objekty původního statku, které jsou v havarijním stavu. Tyto
objekty projdou celkovou rekonstrukcí do původního stavu, změněny budou vnitřní dispozice, které budou sloužit jako
klubovna, restaurace se sociálním zázemím, kancelář, šatny, vnitřní bazén, sklady pro mechanizaci údržby areálu, sklad
údržbového materiálu, 12 hotelových pokojů a na přilehlém nádvoří a pozemcích bude umístěno parkoviště pro 100 aut.
Na části pozemku č. 212/1 bude vybudována požární nádrž jako krajinotvorný prvek o ploše cca 600 m2.
c) Využití pozemků
Na ostatních pozemcích (trvalý travný porost, orná půda a ostatní plocha) bude vybudováno 18-ti jamkové golfové
hřiště. Bude přísně přírodního charakteru, aby nemusel být terén tvarován a kácen lesní porost. Pro vizuální dělení
hracích drah, budou vysázeny listnaté stromy a keře. Do terénu budou osazeny dopadové plochy a odpaliště (jde o 18
ploch o ploše cca 300 m2 osázené jiným travním semenem). V osách hracích drah bude do země uložen rozvod pro
zavlažování. Na části pozemku č. 204/1, přiléhající ke zděným budovám bude vybudována cvičná louka s krytými
odpališti a ohraničená sítěmi. Také podél hlavní asfaltové příjezdové komunikace, z důvodů bezpečnosti, budou
v dopadových zónách osazeny sítě. Z důvodů zamezení velkých škod, které způsobuje černá zvěř, bude podél lesních
pozemků vybudováno oplocení do výše 100 cm. Protože záměrem je provozovat volnočasové aktivity co nejdéle v roce
(v zimě i v létě) a umožnit sportovní a odpočinkové vyžití co nejširší veřejnosti za akceptovatelnou cenu, je nezbytné
tento areál ekonomicky stabilizovat. Z těchto důvodů je navrženo v areálu vybudovat 8 lokalit pro výstavbu sezónního
bydlení. Na stavebních pozemcích je uvažováno s výstavbou přízemních domů s obytným podkrovím, zastavitelnost
pozemku je 25 % bez oplocení (pouze živý plot). Pozemků je navrženo 97 o ploše 700 – 800 m2. Dále je navržena
výstavba 4 apartmánových domů o 14-ti jednotkách, zastavěná plocha jednoho domu 500 m2, 2 podlaží s obytným
podkrovím.Rozmístnění staveb je navrženo do samostatných enkláv, aby nenásilně byly včleněny do krajiny.
d) Přehled pozemků pro zástavbu
Stavební pozemky – navržené umístění dle přílohy situace:
Lokalita A1, pozemek p. č. 212/1 – 6 stavebních pozemků
Lokalita A2, pozemek p. č. 216/1 a 204/1, podél pozemků p. č. 347 a 218/3 – 26 stavebních pozemků
Lokalita A3, pozemek p. č. 204/1, podél pozemků p. č. 206/2 a 185/2 – 20 stavebních pozemků
Lokalita B1, pozemek p. č. 270/1 a 271/2, podél pozemků p. č. 286/1 a 283/3 – 17 stavebních pozemků
Lokalita B2, pozemek p. č. 270/1 a 251/1, podél pozemku p. č. 352 – 13 stavebních pozemků
Lokalita B3, pozemek p. č. 251/1, podél pozemku p. č. 351/2 – 8 stavebních pozemků
Lokalita C1, pozemek p. č. 294/1, podél pozemku p. č. 290 – 7 stavebních pozemků
Lokalita D1, pozemek p. č. 212/3, podél pozemku p. č. 339/3 – 4 apartmánové domy
e) Provoz areálu
Areál bude provozován celoročně. Golfový areál bude sloužit veřejnosti převážně v jarních, letních a podzimních
měsících, v zimě bude areál využíván pro běžecké tratě. Po dokončení realizace pozemku bude pro provoz celého areálu
potřeba 16 pracovníků.
f) Odůvodnění
Realizací požadovaných funkčních změn dojde ke zvýšení atraktivity dané lokality s nemalými ekonomickými přínosy
pro místní část Benátky i Město Pelhřimov. Dojde ke zvýšení migrace tuzemských i zahraničních osob, využívání
místních služeb, zvýšení renomé Města Pelhřimova. Dále se rozšíří nabídka volnočasových aktivit dosud v Pelhřimově
nedostupných. Dojde k navýšení místních rozpočtů o vyšší daň z nemovitostí. Provoz areálu nabídne příležitosti
k zaměstnání. Realizací dojde také k odstranění dlouhodobého neutěšeného stavu stávajících staveb bývalého panského
statku při zachování původní architektury.
Námitce bylo vyhověno v bodě b) – pozemky p.č. 37, 207, 28, 19, 216/2, 17/1, 17/2, 17/3, 32/1, 28, 20, 18, 340/1 v k.ú.
Benátky u Houserovky jsou součástí plochy OK občanské vybavení – velká komerční zařízení – plocha změn (tj., že
uvedený záměr popsaný v bodě b) námitky je možný), do plochy OK byl rovněž zařazen pozemek p. č. 212/2 v k.ú.
Benátky u Houserovky (vlastníkem není p.Martin Peroutka, ale Pozemkový fond ČR, jedná se o pozemek vedený jako
ostatní plocha proto byl zařazen do plochy). K záměru vybudování vodní plochy na pozemku p.č. 212/1 (dle ÚP veden
jako plocha NZ zemědělská) – tento záměr je možný, textová část umožňuje na těchto plochách vybudovat vodní plochy
bez změny ÚP, ale po předchozí dohodě s DO a dodržení postupu dle stavebního a vodního zákona v platném znění.
S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010.
Námitce nebylo vyhověno v bodě c), d) a následných – celý areál volnočasových aktivit, tj. golfový areál, by byl umístěn
cca na 53 ha převážně zemědělské půdy (orná půda 45,7 ha, trvalý travní porost 7 ha a zbývající část tvoří ostatní
plocha). Při této velikosti plochy (jednalo by se o plochu občanské vybavenosti) se jedná o plochu nadmístního významu,
která již zasahuje za hranice velikosti ploch v ÚP (pořizovatel ovšem netvrdí, že by musela nutně být součástí ploch
193
ZÚR, protože se nejedná o krajský záměr). Velikost plochy je ještě komplikována umístěním ploch pro výstavbu
sezónního bydlení (zřejmě by se jednalo o plochy rekreace) a ploch pro výstavbu apartmánových domů (plocha občanské
vybavenosti). I když by byly tyto plochy součástí golfového areálu (dle odhadu pořizovatele by se jednalo cca o 8 – 9 ha
ploch pro výstavbu), jeví se jako velký problém vybudování dostatečné technické a dopravní infrastruktury (plochy
většinou nemají návaznost na zastavěné území místní části Benátky, problematické dopravní přístupy), řešení svozu
odpadu, zimní údržby, přístupu složek integrovaného záchranného systému. Tento celý záměr byl představen na
veřejném projednání návrhu ÚP, kde se na závěr vyjádřil DO – KrÚ kraje Vysočina odbor ŽP s tím, že v případě
souhlasu s námitkou, bude požadovat celý ÚP posoudit dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel takto velký
(nadmístní) záměr neměl zapracovaný ani v návrhu zadání, což by znamenalo začít projednávat ÚP Pelhřimov od
samého začátku tj. nové zadání, posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), nový grafický návrh, společné jednání,
posouzení nadřízeným orgánem, veřejné projednání (toto je pouhý postup dle stavebního zákona bez námitek,
dohadování s DO, apod.). Město Pelhřimov jako pořizovatel ÚP si nemůže ovšem dovolit neúměrné prodlužování vydání
ÚP – úpravou by došlo k navýšení nákladů na pořízení ÚP (ÚP Pelhřimov je zpracován s finanční podporou
strukturálního fondu Integrovaného operačního programu prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje, oblast
intervence 5.3: Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, podporované aktivity 5.3b): Podpora tvorby a
aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj), dále
k prodloužení doby dokončení ÚP (Město potřebuje tento dokument pro další rozhodování hlavně v místních částech, ale
i ve města samém), dále dojde k neúměrnému a hlavně neodůvodnitelnému záboru ZPF (většina plochy je zemědělská
půda). K zamítnutí této námitky vedl pořizovatele i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn.
1Ao1/2009-185, který zjistil, že ÚP zahrnoval zastavitelné plochy přesahující 50 ha, což představuje plochu nadmístního
významu, která nemá žádnou oporu v nadřazeném ÚP. Soud uvedl, že rozvoj takovéhoto rozsahu přesahuje přirozené
možnosti obce (pozn. pořizovatel: v tomto případě místní části s počtem 18 trvale bydlících obyvatel, kde by mohlo dojít
provozem, ale hlavně množstvím návštěvníků i k narušení jejich pohody bydlení v klidné části Českomoravské vysočiny),
která postrádá jakékoli hospodářské zázemí a občanskou vybavenost (pozn. pořizovatel: místní část Benátky nemá
žádnou technickou infrastrukturu – záměr by mohl občanům způsobit problémy v zásobování vodou, dopravní problémy,
apod.).
Pořizovatel bral rovněž v úvahu nedotčenost k.ú. - území je přírodně cenné, protože zde není žádná výroba, nadměrná
doprava a jiné škodlivé jevy. Takto cenná území se dle názoru pořizovatele mají chránit i za cenu, že zde vznikne několik
pracovních míst. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k
zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní
právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy
jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a
vznik dalších staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje
jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody, zemědělské půdy) převážit
nad zájmem soukromým. Tato námitka se zamítá i z důvodu porušení celkové koncepce ÚP Pelhřimov, která je součástí
zadání ÚP.
S touto námitkou nesouhlasilo Zastupitelstvo Města Pelhřimov dne 14. 9. 2010, ale majitel pozemků má možnost podat
žádost o změnu ÚP Pelhřimov (po jeho vydání).
101) Město Pelhřimov hospodářský odbor, Masarykovo nám. 1, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 29. 6. 2010) – žádáme o
projednání zpřesnění nového ÚP Pelhřimov v k.ú. Pelhřimov v lokalitě Polní dvůr. Jedná se o části pozemků označené
v přiloženém snímku mapy. Navrhujeme tyto pozemky zahrnout do pozemků určených pro bydlení. Tímto zpřesněním
dojde k zarovnání hranic mezi obdělávanými a neobdělávanými pozemky v této lokalitě a bude umožněno efektivní
hospodaření na zemědělských pozemcích – námitce bylo částečně vyhověno, jedná se o pozemky navazující na
východní část plochy BI (rodinné domy v lokalitě Polní dvůr), nová plocha není ovšem určená k bydlení (tj. nejedná se o
plochu BI bydlení individuální – v rodinných domech/ městské a příměstské) – jedná se o velice úzký pruh, kde by stejně
žádná výstavba nebyla možná, ale byla navržena plocha ZS zeleň – soukromá a vyhrazená – ploch změn (tj. zahrady u
rodinných domů);
102) Ing. Jan Lisa a Ing. Renata Kretschmerová, Plk. Švece 2053, 393 01 Pelhřimov (podáno dne 30. 6. 2010) –
v průběhu období 2009 – 2010 jsme podali návrh k zapracování změn v rámci tvorby nového územní plánu Pelhřimov, a
to změnu plochy technické vybavenosti na pozemku pč. 2912/2 na plochu určenou pro výstavbu rodinných domů a
zrušení návrhu místní komunikace přes pozemek pč. 2925/143, které jsou v našem vlastnictví. V případě zrušení návrhu
MK přes pozemek pč. 2925/143 nám nebylo vyhověno. Se současným řešením návrhu MK na pozemku pč. 2925/143
však stále nesouhlasíme a jakožto vlastníci tohoto pozemku nikdy neudělíme souhlas s tímto umístěním v rámci
územního řízení natož s realizací komunikace na základě stavebního povolení. Důvodem našeho zásadního nesouhlasu
se současným řešením je nemožnost realizovat námi zamýšlené drobné zahradní stavby u našeho domu čp. 2053 v místě
plánované komunikace na pozemku pč. 2925/143, protože tyto stavby není možné povolit jelikož jsou v rozporu
s územním plánem. Nemožnost povolit námi plánované stavby na našem pozemku je hrubým zásahem do vlastnického
práva dle čl.11 Listiny základních práv a svobod. Požadujeme ukončení navržené komunikace na pozemku pč.2925/142
v rámci tohoto pozemku resp. pozemku pč. 2925/48 formou obratiště či „T“ zakončení tak, jak je to např. provedeno
194
v ulici Plk. Švece. Obracení popelářských vozů, či zimní údržba v ulici Plk. Švece probíhá bez problémů, propojení obou
komunikací je z hlediska dopravní obslužnosti zbytečné a postrádá parametry veřejného zájmu – námitce bylo vyhověno,
pozemky p.č. 2925/142, 2925/143, 2825/144 v k.ú. Pelhřimov jsou součást plochy BI bydlení individuální – v rodinných
domech/ městské a příměstské – plochy stabilizované (v případě budoucí zástavby bude nutno navrhnou v lokalitě
parcelaci včetně komunikací a celou plochu řešit jako jeden celek). S touto námitkou souhlasilo Zastupitelstvo Města
Pelhřimov dne 14. 9. 2010;
103) Rostislav Mezera, Starý Pelhřimov 3, 393 01 Pelhřimov) – žádám o zařazení pozemků p.č. 17 a stavební parcela 26
v k.ú. Starý Pelhřimov do nového ÚP Pelhřimov jako plochu pro výstavbu bytového domu – námitce bylo vyhověno,
pozemky jsou součástí plochy BH – bydlení hromadné v bytových domech – plocha změny;
11) Vyhodnocení připomínek
V průběhu pořizování ÚP Pelhřimov byly vzneseny tyto připomínky.
Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky:
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – z pověření
Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: správním územím města Pelhřimov jsou vedeny silnice I/19, I/34, II/112,
II/602, III/01930, III/01931, III/01932, III/01935, III/01938, III/01939, III/03414, III/03415, III/11242, III/11243,
III/11244, III/11245, III/11246, III/11250, III/11252, III/11255, III/11256, III/11257, III/11258, III/12925, III/12926,
III/1333 – v návrhu zadání není uvedena silnice III/01935 – bude doplněno. Úpravy silničních úseků výše uvedených
silnic mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a
dálniční sítě do roku 2030 v těchto kategoriích:
Silnice I/19
S 11,5/70
Silnice I/34
S 11,5/70
Silnice II/112 v úseku PE – severní hranice k.ú. S 9,5/70
v úseku PE – jižní hranice k.ú. S 7,5/60
Silnice II/602
S 9,5/70
Silnice III.třídy
S 7,5/60 (50)
Tyto požadavky pořizovatel a projektant respektují, ale v ÚP se vymezuje koridor dopravní infrastruktury a výše uvedené
údaje se týkají již vlastní komunikace.
Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad
ČSN 736110 Projektování místních komunikací – požadavek je respektován, bude řešeno v rámci ZTV jednotlivých
budoucích územních řízení na MK.
Jak je uvedeno v textu, jsou na území města Pelhřimov sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu místní části
Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje
Vysočina, kde jsou zařazeny do VPS s ozn. DK 02 – I/19 a DK 04 – I/34. Pro oba záměry požadujeme v ÚPD vyznačit
dostatečnou plochu pro umístění staveb. Dle ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o š. 150
m. Vzhledem ke stupni zpracování trasy silnice I/34 požadujeme vymezit plochu o min. šířce budoucího OP, tj. 100 m –
s tímto požadavkem bylo v návrhu ÚP počítáno a je splněn. V současné době se zpracovává studie , která řeší křižovatku
silnic I/19, I/34 a II/112 severně od Pelhřimova a přeložku silnice I/198 v severním obchvatu Starého Pelhřimova.
Konečný návrh tvaru křižovatky závisí na dopravně-inženýrském posouzení, které je předmětem této studie a předložen
min. ve dvou variantách. Tyto varianty budou sloužit jako podklad pro proces EIA. Do návrhu ÚP požadujeme
zapracovat dostatečnou plochu dopravy, která bude zahrnovat navržené varianty – požadavek byl splněn, pořizovatel
řešil již tento problém ve změně stávajícího ÚPnSÚ, kde byla vymezena plocha pro budoucí křižovatku uvedených silnic
a v návrhu ÚP ještě zvětšena. Navíc toto bylo konzultováno s ŘSD Brno na schůzkách s vedením města Pelhřimova.
K návrhu přeřazení silnice II/602 do sítě silnic I.třídy dle ZÚR uvádíme, že tento záměr nebyl ze strany Ministerstva
dopravy (MD) projednán a MD zařazení do I.třídy nesleduje. Dále je nutné v ÚP respektovat OP silnic – je
respektováno. V ÚP je nutné vyznačit izofony na výhledový provoz (v horizontu 30 let) na silnicích I.třídy. tento
požadavek vyplývá z nutnosti zajistit ochranu objektů pro bydlení před hlukem dopravy – je provedeno na výkresech
dopravní infrastruktury.
Projednávaný návrh zadání ÚP Pelhřimov je zpracován v souladu se záměry ŘSD v řešeném území, proto k němu
nemáme zásadní připomínky.
Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku)
Územím protékají významné vodní toky Želivka (Hejlovka) a Bělá, pro uvedené vodní toky jsou stanovena záplavová
území včetně aktivních zón. Záplavové území Bělé bylo stanoveno přípisem KrÚ kraje Vysočina – OLVHZ čj. KUJI
10971/2008 ze dne 13.2.2008, záplavové území Želivky čj. KUJI 50216/2007 ze dne 23.7.2007. Oba vodní toky jsou dle
Nařízení vlády č. 71/2003, Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a
dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, v platném znění, uvedeny na seznamu
rybných vod v kategorii vod lososových. Území se nachází v ochranném pásmu III. stupně VN Švihov na řece Želivce.
195
V ÚP budou vymezeny nové rozvojové plochy zejména pro bydlení a technickou infrastrukturu, ploch pro občanskou
vybavenost, výrobu a skladování, dopravní infrastruktury. V územním plánu bude navržena celková koncepce
technického vybavení. V návrhu ÚP Pelhřimov bude posouzena kapacita vodních zdrojů pro navrhovaný rozvoj všech
sídel a navrženo vhodné připojení nových zastavitelných ploch na veřejný vodovod. V severní části města Pelhřimova je
vybudována mechanicko-biologická ČOV (čistírna odpadních vod) pro 25000 EO (v současné době navržena
rekonstrukce na 43000 EO), doplněná dvěma biologickými rybníky, recipientem odpadních vod je vodní tok Bělá. Do
stávající ČOV je napojena místní část Pelhřimov, Starý Pelhřimov, předpokládá se napojení místní části Skrýšov. V
návrhu ÚP Pelhřimov bude pro veškeré obytné zastavitelné plochy v sídle Pelhřimov, Starý Pelhřimov, Skrýšov
předepsáno napojení na systém veřejné kanalizace. V místních částech není vybudována splašková kanalizace ani ČOV,
odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem
do jednotné kanalizační sítě. V návrhu územního plánu bude ve všech místních částech řešena koncepce likvidace
splaškových odpadních vod v souladu s platným PRVK kraje Vysočina, u sídel nad 50 obyvatel se předpokládá výstavba
oddílné kanalizace zakončené v ČOV. Z důvodů zpomalení odtoku vody z území bude v případě kladného
hydrogeologického posouzení upřednostněna likvidace srážkových vod, zejména ze střech jednotlivých nemovitostí,
zásakem na přilehlých pozemcích.
Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, máme k návrhu
zadání územního plánu následující připomínky :
- Záplavová území budou zakreslena do grafické části územního plánu. Ve záplavových územích nebudou
navržena nová zastavitelná území, v aktivní zóně je vymezení nových zastavitelných území nepřípustné –
připomínka je splněna v koordinačním výkrese, žádné plochy změn nejsou v záplavovém území navrženy.
- Do územního plánu doporučujeme v jednotlivých sídlech vymezit vhodné lokality pro budoucí možnou
výstavbu ČOV. Konkrétní pozemky budou vymezeny jako územní rezerva.
- V odůvodnění bude uvedeno zařazení vodních toků Želivka (Hejlovka) a Bělá do kategorie lososových vod dle
nařízení vlády č. 71/2003, Sb. a zařazení katastrálních území mezi zranitelné oblasti dle nařízení vlády č.
103/2003 Sb. Technologie nově navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro
lososové vody.
- U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti
manipulačního pruhu 6 – 8 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§ 49 a § 67 vodního zákona).
Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky:
Obec Dubovice – jedná se o přeložku komunikace III. třídy v rozsahu „Obec Dubovice – silnice I/19“. Přeložení
přístupové komunikace ze silnice č. 19 do obce Dubovice iniciovalo ŘSD České Budějovice při projednávání ÚP obce
(pozn. Dubovice). Důvodem byla uvažovaná revitalizace silnice I/19. Předcházející odbočka před odbočkou na
Dubovice ze silnice č.19 je odbočka na obec Lipice. Odbočky jsou od sebe vzdáleny cca 1000 m, což podle ŘSD
nevyhovuje platným technickým normám a proto by bylo nutno posunout křižovatku stávající komunikace III.třídy
spojující obce Dubovice se silnicí č.19 blíž k Pelhřimovu, aby tak bylo vyhověno požadavkům ŘSD při revitalizaci
silnice č.19.
Tento záměr byl zapracován autorem ÚP obce Dubovice Ing.Štěpánem do ÚP obce Dubovice. Problém je v tom, že část
této nové přístupové komunikace ze silnice č.19 do obce Dubovice zasahuje do k.ú. Starého Pelhřimova, který spadá pod
město Pelhřimov. Na přiložené situaci (pozn.: je součástí písemné připomínky) je vyznačena část nové spojovací
komunikace vedoucí po k.ú. Dubovice a k.ú. Starý Pelhřimov a hranice k. ú. Obracíme se proto s touto připomínkou
týkající se ÚP Pelhřimov se žádostí o její zapracování do ÚP. Připomínce bylo vyhověno, pořizovatel předal situaci
s vyznačením citované silnice projektantovi (jednalo se o výřez ze studie revitalizace silnice I/19) a uvedený záměr je
součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon
v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov prochází vedení vvn 220 kV
s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od krajních vodičů – veškerá vedení
v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové části, podklady byly převzaty
jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě žádosti o zúžení koridoru pro stavbu nadzemního
vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín se dozvídáme o přípravě ÚP obce Radětín a Strměchy. V souladu se zákonem č.
458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů upozorňujeme, že v k.ú. Radětín a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů – veškerá vedení v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové
části, podklady byly převzaty jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
Obec Dehtáře, Dehtáře 4 – žádáme o zařazení obecně prospěšné stavby na pozemku p.č. 698 v k.ú. Chvojnov. Důvod:
v sousedství této parcely má obec Dehtáře studnu, která zásobuje vodou obec Onšovice. Voda z této studny dlouhodobě
196
nesplňuje normy pokud jde o množství dusičnanů a obec proto hledá řešení, jak přivést do obce vodu, která by byla po
stránce rozborů nezávadná. Jednou ze schůdných variant by bylo provedení nového vrtu, který by se pokud možno
nacházel poblíž stávající studny, aby bylo možno z větší části využít původní vodovodní potrubí do obce. Provedené
průzkumy ukázaly, že na uvedené parcele je pravděpodobnost dostatečně vydatného pramene vody, který by mohl
stávající onšovickou studnu nahradit. Zařazení VPS na uvedeném pozemku do ÚP pelhřimov, pod které toto území
spadá, je základní podmínkou pro další kroky obce ve výše uvedeném směru – připomínce bylo vyhověno, kolem studní
ke zakresleno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně, nikde nejsou žádné nové plochy změn (návrhové plochy)
ani jiné úpravy a omezení pro další fungování zařízení pro čerpání vody do místní části Onšovice.
Osadní výbor Lipice – nesouhlasíme se záměrem zařadit pozemek p.č. 124/1 v k.ú. Lipice do návrhu ÚP Pelhřimov
jako plochu výroby – větrné elektrárny – připomínce bylo vyhověno, jednak v návrhu zadání (odsouhlaseném
Zastupitelstvem města) bylo uvedeno, že nebudou vznikat plochy pro větrné ani solární elektrárny (ve volné krajině) a
následně by došlo k narušení krajinného panoramatu;
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření:
řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části
chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov – Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do textu
– projektant zajistil doplnění textu o uvedené silnice.
Na území města jsou sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu
města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04
I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn. WD01. K oběma záměrům máme výhrady k vyznačení v grafické části
ÚP. V ZÚR je pro silnice I.třídy požadován koridor pro umístění staveb o šířce 150 m. Proto požadujeme pro uvedené
záměry vyznačit koridory jako plochy pro dopravu takto:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze změny ÚPnSÚ kde byla trasa řešena a
převzata do ÚPnSÚ v případě obchvatu Starého Pelhřimova je na základě dohody (leden 2011) mezi ŘSD Brno
a projektantem odsouhlasen a zakreslen koridor v šíři 100 m;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha se schematickým zakreslením tvaru křižovatky je zřejmě převzata
z platného ÚPnSÚ, v současné době je zpracovávána aktualizace studie, která řeší dopravně-inženýrské
posouzení křižovatky a její návrh bude předložen ve dvou variantách, které budou sloužit jako podklad pro
proces EIA přeložky silnice I/34. Požadujeme, do ÚP zapracovat plochu pro umístění křižovatky dle této studie
tak , aby obsahovala obě varianty – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna a koordinační výkres ÚP Pelhřimov
obsahuje obě citované varianty předmětné křižovatky a rovněž plocha dopravy splňuje maximalistický
požadavek na umístění křižovatky včetně všech dopravních napojení;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb
přeložek sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení – do návrhu ÚP je zapracována podle
podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena;
- úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – plocha min. šířky budoucího OP tj. 100 m –
doporučujeme plochu vymezit v rozsahu shodném se ZÚR – 150 m. Tuto plochu požadujeme vymezit z důvodu,
že je dosud zpracována pouze technická studie – v tomto případě je převzata trasa z již upravené dokumentace
pro územní řízení – průběh trasy byl předán pořizovateli na CD od ŘSD Jihlava 23. 6. 2010 a projektant tuto
skutečnost přenesl do návrhu ÚP Pelhřimov a následně s ŘSD dohodl.
E.ON ČR, s.r.o. – správa sítě plyn – po prohlédnutí výkresů ÚP část 1/6 (Zásobování plynem a teplem) výkresy č. 6
(Starý Pelhřimov, Pelhřimov) máme tyto připomínky (byly předloženy výřezy situací):
Situace č. 1: v návrhu je řešeno rozšíření rozvodu zemního plynu ze STL plynovodu, který je veden pro obec Dubovice.
Pro zajištění jednotných rozvodů a tím i jednotných připojovacích podmínek ve Starém Pelhřimově doporučujeme
ponechat stávající STL plynovod pro obec Dubovice, příp. provést pouze přeložku dle návrhu, ale bez napojení
budoucích objektů v dané lokalitě. Napojení budoucí zástavby ve Starém Pelhřimově řešit vybudováním nových rozvodů
tak, jak je v přiložené situaci;
Situace č. 2:
a) rozvod plynu pro areál bývalé Osevy (za OD Lidl a provozovnou FORD) – v návrhu ÚP jsou řešeny MK.
Stávající STL plynovod je veden mimo tyto komunikace a proto doporučujeme provést úpravu STL plynovodů tak,
aby byly uloženy do navržených MK, příp. přidružených prostor – viz zákres;
b) přemístění VTL RS Pražská – v ÚP není řešeno přemístění VTL RS. Do námi ofocené situace je zakresleno její
přemístění včetně přepojení na VTL, STL a NTL plynovod – v upravené grafické části ÚP z listopadu 2010 je
vyznačena plocha TI pro přemístění VTL RS.
Situace č. 3:
a) STL plynovod pro 35 bytových jednotek – v listopadu 2001 byl zprovozněn STL plynovod pro 35 b.j. Pražská –
je zakreslen v přiložené situaci. Z něho je možno napojit i okolní objekty;
b) NTL plynovod – ul. Humpolecká – pro možné napojení RD v ul. Humpolecká by bylo vhodné rozšířit NTL
plynovod z ul. Zahradní – viz zákres;
Situace č. 4: Propojení plynovodu v ul. Křemešnická – v budoucnu se počítá s propojením STL plynovodu v ul.
Křemešnická, bylo by vhodné zakreslit propojení do výkresů dle situace.
197
Pořizovatel předal v lednu 2010 projektantovi toto vyjádření včetně přiložených situací pro doplnění do grafické příp.
textové části návrhu ÚP Pelhřimov.
Osadní výbor Pejškov – vyjadřuje nesouhlas se záměrem zařadit pozemky v k.ú. Pejškov do návrhu ÚP Pelhřimov jako
plochu výroby – obnovitelné zdroje větrné elektrárny. Toto vyjádření je na základě hlasování občanů místní části –
připomínce bylo vyhověno, jednak v návrhu zadání (odsouhlaseném Zastupitelstvem města) bylo uvedeno, že nebudou
vznikat plochy pro větrné ani solární elektrárny (ve volné krajině) a následně by došlo k narušení krajinného
panoramatu;
ČEPS a.s. – odbor Rozvoj – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a 400 kV) nemáme
k návrhu ÚP Pelhřimov námitek za předpokladu, že bude v grafické i textové části návrhu promítnuta trasa vedení velmi
vysokého napětí z el.stanice Kočín do el.stanice Havlíčkův Brod – Mírovka, tak jak vyplývá z poskytnutých dokladů.
Uvedený záměr je zahrnut do Politiky územního rozvoje 2008 jako E7 a je zahrnut i v ZÚR kraje Vysočina – toto
vedení v řešených k.ú. je součástí grafické i textové části ÚP Pelhřimov, v textové části je zahrnuto do VPS a koridor
daný ZÚR byl dle potřeb upraven, předložen uvedené společnosti a bylo vysáno stanovisko SEI kraje Vysočina..
E.ON ČR, s.r.o. – rozvoj VVN, VN a NN ČB – po posouzení žádosti o přehodnocení šíře koridoru plánovaného
nového vedení 110 kV v obcích Lipice a Čakovice sdělujeme: v ZÚR kraje Vysočina je trasa vedena z TR110/22 kV
Pelhřimov do TR 110/22 kV Pacov o šířce koridoru 400 m, který zasahuje do ploch určených v ÚP Pelhřimov jak do
současně zastavěného území, tak i do budoucích ploch. Po posouzení žádosti souhlasíme se snížením šířky koridoru
budoucího vedení 110 kV o 65 m v obcích Lipice a Čakovice dle vyznačené situace.
ČEPS a.s. – odbor územní problematiky – jako provozovatel přenosové soustavy sítí velmi vysokého napětí (220 a
400 kV) sdělujeme: z hlediska rozvojových zájmů společnosti nemáme námitek proti navrhovanému zúžení koridoru pro
umístění stavby nadzemního vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka ze předpokladu, že bude v zájmovém území
dodržena min. šířka koridoru 300 m – podmínka je respektována v celé trase uvedeného vedení.
Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany správců technické a
dopravní infrastruktury. Zaslány byly tyto písemné připomínky:
ČEPS a.s. – oddělení správy majetku – oblast Střed – na základě oznámení o veřejném projednání „ÚP Pelhřimov“
v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění a na základě dostupných podkladů
upozorňujeme, že v k.ú. Pelhřimov, Bitětice, Čakovice u Pelhřimova, Lipice, Pejškov, Radětín, Starý Pelhřimov a
Strměchy prochází vedení vvn 220 kV s provozním označením V207Tábor – Sokolnice, které má OP v šířce 20 m od
krajních vodičů – veškerá vedení v řešených k.ú. jsou součástí koordinačního výkresu ÚP Pelhřimov a rovněž v textové
části, podklady byly převzaty jednak z ÚAP ORP Pelhřimov a jednak ze ZÚR kraje Vysočina.
Povodí Vltavy, s.p. – k veřejnému projednání návrhu ÚP Pelhřimov včetně místních částí konaného dne 30. 6. 2010
sdělujeme:
Z hlediska správce povodí a správce významného vodního toku Bělá požadujeme respektovat tyto podmínky:
- Záplavové území významného vodního toku Bělá bude vedeno jako nezastavitelné území. Povoleny budou
pouze parkové úpravy (např. Zelená stezka), sportovní a rekreační využití s přípustnými terénními úpravami,
které neovlivní odtok povodňové vlny – tato podmínka je v zásadě splněna, v záplavovém území nejsou
navrženy žádné nové plochy změn, vše je převzato z platného ÚPnSÚ včetně všech provedených změn a právě
jednou změnou byla z části do záplavového území umístěna jedna plocha bydlení (vše bylo na žádost vlastníka
pozemku, který o situaci se záplavovým územím věděl a trval na zařazení. Tato změna byla řádně projednána a
žádný dotčený orgán nevznesl k této skutečnosti žádná negativní stanoviska). V této části je projektantem
navržena protipovodňová ochranná hráz. K ploše OM (občanské vybavení malé komerční), která celá leží
v záplavovém území i v aktivní zóně záplavového území – zde se jedná pouze o změnu funkčního využití (jde o
areál spol. ALFATEX MÓDA s.r.o.) – v platném ÚPnSÚ jako plocha výroby, vlastník žádal o změnu pro
komerční účely (dnes již výroba neprobíhá). Jinak i nová plocha VD (výroba drobná) v jižní části města (u
Kulíkova rybníka) nezasahuje do záplavového území řeky Bělá;
- Budou vymezena a hájena území pro realizaci protipovodňových opatření (vyplývající z PP) a pro navržený
poldr nad západní zástavbou – systém protipovodňových úprav nad sídlištěm Pražská není návrhem ÚP narušen
a je v plné verzi převzat z platného ÚPnSÚ;
- Budou respektovány zásady vyplývající z ÚSES, včetně rozšíření zeleně v prostoru kolem Bělé – tato podmínka
není návrhem ÚP porušena;
- S odkanalizováním místních částí Starý Pelhřimov, Myslotín a Skrýšov do MČOV Pelhřimov souhlasíme;
- S odkanalizováním místních částí tj. výstavbou nové splaškové kanalizace s ČOV (Benátky, Bitětice, Čakovice,
Hodějovice, Lipice, Nemojov, Pobistrýce, Pejškov, Radňov, Vlásenice, Vlásenice-Drbohlavy) a doplněním
jednotné kanalizace se stavbou ČOV (Houserovka, Chvojnov, Lešov, Janovice, Ostrovec, Služátky, Strměchy)
souhlasíme. Plochy pro stavby ČOV a kanalizace budou vedeny jako VPS.
198
ČEPS a.s. – odbor Územní problematika – vzhledem k záměru stavby vedení zvn V406 – 407 Kočín – Mírovka:
zástupce spol. ČEPS a.s. upozornil, že návrh ÚP neobsahuje explicitní v textové části vymezení koridoru pro vedení jako
VPS a současně výkres VPS obsahuje jen jako zákres osy uvažovaného vedení, nikoli celou šíři koridoru. V grafické
části se ale vyskytuje – v koordinačním výkresu. MěÚ Pelhřimov odbor výstavby nemá proti koridoru pro vedení
výhrady a považuje tento stav pouze za nepřesnost, kterou hodlá odstranit nejdéle v době vydání ÚP.
Ředitelství silnic a dálnic, odbor přípravy staveb Brno – na základě oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP
Pelhřimov z pověření Ministerstva dopravy vydává toto vyjádření: řešená ÚPD respektuje stávající silnice procházející
správním územím města. Ve výčtu silnic uvedených v textové části chybí silnice III/01935 Pelhřimov – Řemenov –
Chválov a III/11257 Benátky – průjezdná – požadujeme doplnit do textu – projektant zajistil doplnění textu o uvedené
silnice.
Na území města jsou sledovány přeložky silnic I/19 v severním obchvatu Starý Pelhřimov a I/34 v západním obchvatu
města. Oba záměry jsou v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR kraje Vysočina (zde jsou jako VPS DK 02 – I/19 a DK 04
I/34) převzaty do ÚP a zařazeny jako VPS s ozn. WD01. V ZÚR je pro umístění silnic I.třídy požadován koridor pro
umístění staveb o šířce 150 m. Proto připomínáme požadavek na vymezení koridorů pro umístění VPS (ploch pro
dopravu) pro výše uvedené záměry následovně:
- přeložka silnice I/19 – plocha šířky 150 m, vedení trasy je převzato ze stávajícího ÚPnSÚ – změny č. 28, kde
byla trasa přeložky řešena a následně zapracována do ÚPnSÚ – v případě obchvatu Starého Pelhřimova je na
základě dohody mezi ŘSD Brno a projektantem(leden 2011) odsouhlasen a zakreslen koridor v šíři 100 m;
- křižovatka silnic I/19, I/34 a II/112 – plocha (obalová křivka) podle technické studie „I/34 Pelhřimov – západní
obchvat“, která řeší dopravně-inženýrské posouzení předmětné křižovatky, které budou použito jako podklad
pro proces EIA přeložky silnice I/34 – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna a koordinační výkres ÚP
Pelhřimov obsahuje obě citované varianty předmětné křižovatky a rovněž plocha dopravy splňuje
maximalistický požadavek na umístění křižovatky včetně všech dopravních napojení;
- úsek silnice I/34 na k.ú. Myslotín – plocha zahrnující těleso přeložky silnice včetně souvisejících staveb a
přeložek inženýrských sítí podle zpracované dokumentace pro stavební povolení – do návrhu ÚP je
zapracována podle podrobnější projektové dokumentace, která je na tyto stavby připravena;
- úsek silnice I/34 Myslotín – křižovatka I/19, I/34 a II/112 – v ploše o min. šířce budoucího OP tj. 100 m podle
„Aktualizace studie přeložky silnice I/34 – propojení se silnicí I/19“, upozorňujeme, že během zpracovávané
studie došlo k přehodnocení návrhu úrovňové křižovatky (připojení stávající I/34 a přeložce silnice I/34)
severovýchodně od Myslotína a byla navržena mimoúrovňová křižovatka ve dvou variantách, toto nové řešení –
plochu požadujeme rovněž do ÚPD zapracovat – tato podmínka je v návrhu ÚP splněna (bylo provedeno
v upraveném grafickém návrhu a předloženo DO, následně pak projednáno v prosinci 2010) a koordinační
výkres ÚP Pelhřimov obsahuje předmětnou křižovatku a rovněž plocha dopravy splňuje požadavek na umístění
křižovatky včetně všech dopravních napojení;
Dále upozorňujeme, že v grafické části ÚPD by u navržených přeložek silnic neměla být vyznačena OP, pouze plochy
pro dopravu (koridory pro umístění VPS), protože podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
v platném znění „silniční OP pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II.
třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby“.
Výše uvedené námitky a připomínky vznesené v průběhu pořizování ÚP Pelhřimov byly v převážné míře zapracovány
buď do upraveného návrhu zadání a schváleny Zastupitelstvem města Pelhřimov v upraveném návrhu zadání.
Převážná část námitek a připomínek byla zapracovaná do grafické i textové části návrhu ÚP, následně projednány
s dotčenými orgány (poslední jednání nad konečnou úpravou návrhu se všemi zapracovanými námitkami a
připomínkami proběhlo v prosinci 2010) a schváleny.
12) Návrh řešení požadavků civilní ochrany
Dle požadavků Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, územního odboru Pelhřimov.
Příloha civilní ochrany je pro zájmové území města Pelhřimov zpracována ve smyslu požadavků, vyplývajících z platné
legislativy:
- vyhláška MMR č. 135/2001 Sb. z 10. 4. 2001 o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
- zákon č. 239/2000Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (se změnami a doplňky zák.
č. 320/2002 Sb.( s účinností k 1. 1. 2003)
- vyhláška č. 380/2002 Sb. MVČR ze dne 9. 8. 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva
Obsah:
vychází z požadavků vyhlášky č. 380/2002 Sb. § 20 a z požadavků orgánu, zajišťujícího systém a organizaci civilní
ochrany, Hasičského záchranného sboru (HZS) kraje Vysočina, územního odboru Pelhřimov. Řeší následující potřeby
civilní ochrany:
a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní;
199
b) zón havarijního plánování;
c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události;
d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování;
e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,
vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,
zajištění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace,
vzniklých při mimořádné události,
ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.
Návrh:
ad a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
Město leží na tocích dvou řek – Bělé a Želivky (Hejlovky). Zájmové území je potenciálně ohroženo povodní, jsou
vyhlášena záplavová území. Město je chráněno stávajícím (nedostatečným) systémem regulace hydrologických poměrů a
ochrany před vybřežením vod, procházejících zájmovým územím. Územní plán města vytváří územní předpoklady pro
řešení protipovodňové ochrany.
Zájmové území není ohroženo průlomovou vlnou vodních děl.
ad b) zóny havarijního plánování
Z hlediska civilní ochrany nepatří území k územím nacházejícím se v blízkosti stálého možného ohrožení, z tohoto
hlediska se na návrh řešení ÚP nevztahují žádné zvláštní požadavky. Návrhem ÚP Pelhřimov nebudou měněny stávající
zásady civilní ochrany.
ad c) návrh ukrytí obyvatelstva
Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Vyhláška č. 380/2002 Sb. stanoví způsob a
rozsah kolektivní ochrany.
Návrh ÚP respektuje objekty civilní ochrany umístěné v Pelhřimově.
V zástavbě města Pelhřimova se nevyskytují stálé úkryty CO: úkryty Pražská a U Agrostroje (dva) byly z evidence
úkrytů vyřazeny.
Z důvodů pozastavení výstavby stálých úkrytů bude hlavní těžiště ukrytí obyvatelstva, zejména v místních částech
Pelhřimova v improvizovaných úkrytech.
Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavou
radiací, kontaminací radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového
stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých
úkrytů. IÚ se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva,
jemuž nelze poskytnout stálé ukrytí.
IÚ se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv budově či objektu (sklepy i v patře) individuálně podle
konkrétní situace v předem vybraných, optimálně vyhovujících prostorech, ve vhodných částech domů, bytů, provozních
a výrobních objektů. Tyto prostory budou upravovány před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních
materiálních a finančních zdrojů fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců.
Protiradiační úkryt, budovaný svépomocí (PRÚ-BS) je improvizovaným úkrytem (IÚ), využitelným za třech krizových
stavů:
nouzového stavu
stavu ohrožení státu
válečného stavu
Samosprávou obce není na Městském úřadě v Pelhřimově evidován žádný stávající PRÚ-BS. Lze doporučit, aby nově
budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám, kladeným na
improvizované úkryty. Požadovaná kapacita je přibližně 1 m2 na osobu.
Ukrytí žáků mateřských, základních a středních, případně odborných škol se předpokládá ve vlastním objektu. Také
léčebná zařízení je třeba vybavit vlastními úkryty.
Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut.
ad d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Pro případnou evakuaci nejsou smluvně zajištěni žádní dopravci, toto musí operativně řešit orgány krizového řízení
města až v případě vypuknutí mimořádné události. HZS kraje Vysočina má k dispozici jeden evakuační autobus.
Evakuaci obyvatelstva mohou případně zajišťovat autobusy velkých podniků.
Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné v územním plánu obce.
Pro krátkodobé ubytování obyvatel obcí postižených havárií jsou zvažovány možnosti v okolních obcích obce
s rozšířenou působností (Pelhřimov). Pro nouzové ubytování osob se navrhují následující objekty a plochy:
havárií nezasažené obytné domy i ostatní využitelné objekty (evidence v kompetenci MÚ),
prostory všech druhů škol, tělocvičny, prostory kulturně společenských a stravovacích zařízení,
hotely, objekty hromadné rekreace.
200
ad e) skladování materiálu civilní ochrany a materiální pomoci
V následujícím období se výše uvedená problematika řeší dle vyhl. č. 380/2002 Sb. § 17. Sklady prostředků CO v obcích
v současné době nebudou zajišťovány. Materiál CO byl celoplošně stažen, prověřena jeho funkčnost, nepoužitelný
materiál likvidován, a prostředky CO přerozděleny.
Na požární stanici Pelhřimov HZS kV je umístěna souprava nouzového přežití obyvatelstva pro okamžité použití pro 20
osob, dále pak má ÚO Pelhřimov HZS kV ve skladech soupravu nouzového přežití obyvatelstva pro následné použití pro
50 osob. HZS kraje Vysočina má na krajské úrovni ve svých skladech k dispozici kontejner nouzového přežití a další
materiál nouzového přežití.
Pro skladování materiálu humanitární pomoci může být částečně využita budova městského úřadu, případně vhodné
prostory ve výrobních zónách včetně středisek zemědělské výroby.
ad f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce a zastavitelné plochy
Ve městě nejsou tyto plochy k dispozici. K tomuto účelu jsou vhodné některé zpevněné plochy na okraji města: plochy
odpadového hospodářství v Myslotíně a plocha bývalé střelnice v jižní části města, případně prostory po těžbě.
ad g)
záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace,
vzniklých při mimořádné události
K plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatel, varování, evakuace, ukrytí, nouzového ubytování obyvatelstva a organizování
humanitární pomoci budou využity Jednotky požární ochrany (JPO) obcí (Město Pelhřimov nemá zřízenou JPO přímo na
území města, ale má několik JPO v místních částech). Předpokládá se spolupráce s občanskými sdruženími (sbor
dobrovolných hasičů).
Přípravu určených pracovníků pro řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech organizuje městský
úřad a hasičský záchranný sbor kraje. Při vzniku mimořádné události, jejíž rozsah je nad rámec možností města, budou
opatření zabezpečována z krajské úrovně.
K provádění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací s možností dekontaminace osob, zvířat, techniky a
materiálu bude možno využít areálů sportovišť ve městě.
ad h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
V zástavbě obce nejsou nebezpečné látky skladovány. Mohou se vyskytovat plynové bomby (nejsou skupina B).
V průmyslových areálech je tato problematika řešena samostatně mimo územní plán.
ad i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Zdrojem vody pro hašení požárů ve městě je obecní vodovod s hydranty, požární nádrže, popř. vodní toky řek (Bělá,
Želivka).
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné dovozem cisternami, na př. z Jihlavy.
Lokální problémy v zásobování elektrickou energií mohou být případně řešeny zapůjčením dieselagregátu firmy E.on.
HZS ani JPO obcí nemohou a ani nemají takové kapacity a možnosti, aby tyto výpadky v zásobování el. energií řešily.
B. Grafická část
Grafická část odůvodnění ÚP obsahuje
a) Koordinační výkres
1 : 5 000
b) Výkres širších vtahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popř. krajů a států 1 : 25 000
c) Výkres předpokládaného záboru půdního fondu
1 : 5 000
Poučení o odvolání
Proti územnímu plánu Pelhřimov vydanému formou opatření obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat opravný prostředek.
Otisk úředního razítka
Leopold Bambula v.r.
starosta
Bc. Pavel Pípal v.r.
místostarosta
201

Podobné dokumenty

dobré víno nestačí aneb trocha inspirace pro

dobré víno nestačí aneb trocha inspirace pro Stejně jako ve všech ostatních moravských vinařských podoblastech funguje i na Znojemsku certifikace VOC. Ostatně Znojemská podoblast přišla s tímto apelačním systémem jako první u nás. Vína VOC Zn...

Více

Ondřejov zadání územního plánu

Ondřejov zadání územního plánu F. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. G. V případě hl. města Prahy vymezení řešeného území, pokud...

Více

Z obsahu - Město Fryšták

Z obsahu - Město Fryšták k pfiípravû nového systému nakládání s odpady na území MF. • ZMF schvaluje úpravu usnesení ã. Z 3/2006/V/13b), v˘kupy pozemkÛ pro R49, která spoãívá ve schválení nav˘‰ení kupní ceny, která se novû s...

Více

ÚZEMNÍ PLÁN LHOTKA

ÚZEMNÍ PLÁN LHOTKA odůvodnění ÚP Lhotka (PROSINEC 2011)

Více

Seznam rozhodčích

Seznam rozhodčích Evidence rozhodčích a instruktorů PS v rámci OSH Pelhřimov kvalifikace číslo průkazu v rámci OSH

Více