Napsali o nás v časopise papoušci

PETR KOPŘIVA
Text a foto:
Alena Doležalová
Vloni by jistě nikoho nenapadlo, že bude leden roku následujícího, co se teplot týká, téměř jarním měsícem. A obzvláště pak v jižní části moravského kraje bylo toto neobvyklé
počasí snad ještě příznivější než v ostatních koutech naší
země. Proto bylo i v těchto, jindy velmi zasněžených, měsících možné navštěvovat chovatele, psát u nich reportáže
a pořizovat snímky, aniž by byly voliéry obklopeny příliš
rozsáhlým množstvím napadaného sněhu. Dnes již legenda mezi „papouščími“ ornitology a chovateli pan Rudolf
Strnad redakci čas od času doporučí zajímavé chovatele
a poskytne náměty pro naše eventuální návštěvy. A tak
Alexander velký,
slovo dalo slovo a my jsme se v polovině ledna vydali mutace lutino
na návštěvu k chovateli Petru Kopřivovi.
Přivítání zástupců naší redakce bylo velice
milé, vlídné přijetí sympatických manželů
Kopřivových totiž provázela ochutnávka tradičních zabijačkových specialit a pan Kopřiva se hned v úvodu představil jako skutečný
mistr kulinářského umění. Po krátkém rozhovoru následovala prohlídka chovatelského
zařízení. Osobně jsem byla velice zvědavá
na rozely žlutolící (Platycercus icterotis)
Petr Kopřiva a Rudolf Strnad
86
l PAPOUŠCI
v mutaci lutino, které Petr
Kopřiva odchovává, a samozřejmě na kakaduy inka
(Cacatua leadbeateri), kteří
jsou u mnoha lidí pravými favority. Sbírka papoušků je tady
vskutku rozmanitá a zkušenost
chovatele se odráží v četných
odchovech, kterým se ve zdejších
voliérách daří. V Čechách a na
Moravě je mnoho dobrých chovatelů a pan Kopřiva k této skupině
bezesporu patří.
Jak dlouho však trvalo vypracovat se k tak pestré a vzácné sbírce
papoušků? Svým koníčkem se Petr
Kopřiva zabývá přes třicet let, kdy
začal se šesti voliérami, ve kterých
se tehdy nacházely „pouze“ andulky.
Jak sám podotýká: „V podzimních
měsících jsem tehdy zakoupil třicet
párů andulek, pro které jsem v zimě
přitápěl. Na jaře vylétlo z budek celkem 150 mláďat, o která byl v té době
mimořádný zájem. Z prodeje odchovů jsem si pak mohl dovolit další druhy papoušků, jako
byly například rozely pestré, penanti, princezky nebo neofémy. Samozřejmě každé začátky jsou
těžké, a tak i mně se stalo, že mi zkušený chovatel prodal dva samce bourků místo páru apod.“
Papoušek alexandrin, mezi chovateli známý jako princezka, se v chovu Petra Kopřivy nachází
dodnes – v mutaci albino modrokřídlý − a odchovy tohoto druhu se tady daří již přes dvacet let.
Chovatel měl v době začátků samozřejmě jen přírodní formu, jelikož tehdy bylo velmi obtížné
získat mutace, jak kvůli dostupnosti, tak také vzhledem k vysoké ceně.
„Dříve jsem prakticky choval pouze přírodní formy, jelikož jsem nebyl odborníkem v otázkách genetiky. K mutacím a jejich kouzlu mne přivedl dlouholetý přítel pan Antonín Klapil. Obrovskou inspirací
pro mne byly rovněž návštěvy holandských a belgických chovatelů, rozhovory o jejich zkušenostech
či plánech do budoucna byly nesmírně zajímavé.“
V současné sbírce pana Kopřivy jsou ale k vidění
také větší druhy papoušků, jako amazoňané či kakaduové… „Ano, první větší papoušky jsem si pořídil
v roce 1996 a byly to dva páry kakaduů růžových
(Eolophus roseicapillus). Co se však tohoto druhu
týká, měl jsem smůlu. Když jsem si papoušky přivezl,
jednalo se o dva sestavené páry, ale jeden z párů byl
příbuzný. V té době se konala rekonstrukce voliér,
a tak musely být oba páry v jedné společné voliéře.
Po čase se mi zdálo, že se dvojice přepárovaly, a tak
jsem je pak umístil do samostatných voliér již v novém seskupení. Od té doby jsem však neodchoval po
celých sedm let žádné mládě. V odborné literatuře
se leckde uvádí, že kakaduové růžoví nejsou nároční
na výběr partnera, ovšem já jsem vskutku opačného
názoru. Na jaře na sebe sourozenci vždy volali, ale
já jsem je již dohromady nedal. Nevím, jak by se
situace vyvíjela, kdyby se ptáci neslyšeli, ale myslím, že by nezahnízdili stejně. Doporučuji tedy všem
chovatelům, aby nechali sestavené páry pohromadě
a z žádných důvodů je nerozdělovali.“
Z další voliéry se majestátně dívá pár amazoňanů kubánských (Amazona leucocephala). V České
republice je vidět mnoho kubánců, ale musím
konstatovat, že vybarvení i opeření tohoto páru je
mimořádně pěkné. Tyto amazoňany si pan Kopřiva
přivezl v roce 1997, a pár začal odchovávat třetím
rokem a prakticky dodnes odchovává pravidelně.
Je to ovšem velice citlivý pár, a tak chovatel musí
mladé uměle odchovávat. Dříve bylo možné nechat
vejce třeba deset dnů u samice v budce a teprve poté
je přemístit do inkubátoru (chovatel používá značku
Grumbach). V poslední době se prý ale stávalo to,
že samec velice prudce nalétl do budky na samičku,
PAPOUŠCI
l 87
nebo vejce zahrabal. Chovatel sám tvrdí:
„U vývoje vajíček je velice citlivý třetí až pátý
den. Zde stačil i sebemenší pohyb, zárodek se
utrhl a mládě se tím pádem nevylíhlo. Proto
beru vejce již po snesení a odchov se mi nyní po
získání četných zkušeností daří. Mláďata krmím
směsí NutriBird nebo Kaytee, což je závislé na
odchovávaném druhu, a krmím sondou. Při
umělém odchovu se také snažím, aby mne mláďata viděla co nejméně. Domnívám se totiž, že
přílišná vazba na člověka má vliv na pozdější
úspěch při použití takových ptáků v chovu.“
Další záležitostí, o které se hovořilo, byla
zkušenost s odstavem mladých. V mnoha publikacích se uvádí a v četných případech i většina
chovatelů radí, že při zvykání mláďat na semennou potravu musí člověk vydržet a poskytnout
papouškům pouze směs zrní, snižovat dávky
umělé směsi a pak ji již vůbec nedávat. V tom
vidí Petr Kopřiva zásadní problém… „Stalo se
mi, když jsem si přivezl mládě kakadua inka,
že ještě nebylo naučené na normální krmení.
Prodávající chovatel se domníval, když přestane
dávat směs pro umělý odchov, že papoušek bude
donucen začít konzumovat semena, ovšem to se
nestalo. Protože jsem měl zkušenost, tak jsem si
s tímto případem poradil, ale u někoho by mohl
papoušek zaplatit životem, jelikož se jeho tělo
dehydratuje a v určité fázi vývoje nedostane
dostatek potřebných živin. Tvrdím, že je to omyl
literatury a chovatelé by neměli otázky odstavu
mladých podceňovat. Měli by přestat s umělou
výživou teprve tehdy, když již papoušek sám umí
přijímat semena – dříve rozhodně ne.“
Od umělého odchovu bych se nyní ráda vrátila
ke kolekci papoušků. Mezi vzácné druhy patří
bezesporu také papoušci chocholatí, kteří se
v tomto okamžiku pyšně naparují na bidlech
a zvědavě vyhlížejí, kdo prochází kolem jejich
voliéry. Tito papoušci jsou u chovatele Kopřivy
od loňského roku a jedná se o pár čtyři roky starý, a na první pohled se zdá být harmonizující.
Velký rozdíl oproti jiným australským druhům
papoušků je, že si chocholatí nesnadno vybírají
partnera. A co je možná ještě složitější, velmi
dlouho hledají cestu jeden k druhému. Poměrně
dlouhou dobu si zvykají na změnu prostředí,
natož pak na nového partnera.
88
l PAPOUŠCI
Alexander velký – 0,1 modrá; 1,0 štěpitelný
Pár papoušků chocholatých
Rozela žlutolící 0,2 – mutace lutino; odchov 2006
1
3
2
4
5
ku ihned navštěvovat. Samec byl v té
době v nádherném toku, na který byla
radost se dívat, a dokonce přes pletivo krmil penanta. Samice se ale vůči
němu chovala spíše agresivně. Ptáci
pelichali. Takže uvidíme tento rok…“
1. Papoušek
alexandrin – mutace modrá
2. Rozela žlutolící 1,0 – mladý
3. Amazoňan kubánský
mutaci, kteří jsou pro odchov zatím příliš mladí.
Chloubou chovatele jsou nyní kakaduové inka, jejichž nádherné snímky si můžete prohlédnout na
webové stránce: www.papageienkopriva.xf.cz
Voliéry tvoří rozlehlý a členitý komplex, přičemž velikosti jednotlivých z nich se liší v závislosti na chovaném druhu papouška. Voliéry pro
velké papoušky měří 3 × 1 × 2 m (délka, šířka,
výška) – některé jsou široké i 1,2 m. Vnitřní prostor měří 2 × 1 × 2 m (délka, šířka, výška).
Voliéry pro kakaduy jsou dlouhé šest metrů
a široké až dva metry. Mezi všemi voliérami je
4. Alexander velký 0,1 – mutace modrá
5. Papoušek alexandrin –
mutace albino modrokřídlý
dvojité pletivo a nikdy se zde nenacházejí dva páry stejného druhu vedle sebe.
Chovateli se nikdy nestalo, že by zde
docházelo k agresivnímu chování mezi papoušky v období toku, protože nikdy neměl
PAPOUŠCI
l 89
agresivní druhy vedle sebe,
výskytu parazitů rozhodně
a od počátku s tímto rizikem
zmírní. Letos ovšem chopočítal. Obrovskou výhovatele překvapila zkušenost,
dou chovatele je, že pracuje
kdy dva papoušci zpěvaví
doma, a má tak permanentní
a jeden stanley dostali pakontrolu nad svým chovem.
razity z čerstvého krmení.
Pokud dojde k nějakému
Pan Kopřiva podal Panacur
neklidu, může ihned zakroa vše se dostalo do normálu.
čit. Vnitřní části voliéry jsou
Pro větší papoušky používá
mezi sebou vyzděné.
chovatel Concurat, který
Na otázku, zda se tady
přidává do vody, aby nemupapouškům v zimě přitápí,
sel ptáky chytat a stresovat.
se nám dostalo odpovědi:
Samozřejmě, naše disku„V každé voliéře je nainstase se stočila i ke krmení…
lované topné těleso – je to
„Já osobně se domnívám,
takový panel, zalitý do skla –
že čeští chovatelé papoušky
má to 60 nebo 80 wattů. Jakdoslova překrmují. Pokud
mile začíná zamrzávat voda,
však chcete papouškům napanely zapnu a papoušci si
ordinovat dietnější stravu,
najdou místo na bidle přímo
je nutné mít ve voliérách
pod panelem, kde sálá tepnekompromisní pořádek,
lo.“ Toto je velmi praktický
protože pták, když má hlad,
způsob zateplení, také proto,
okusuje a zkonzumuje i to,
Rozela penant 1,0 – mutace oranžová
že spotřeba energie není nico by normálně nejedl. Takže
kterak závratná.
já dám papouškům ráno třeBudky z překližky jsou umístěny z vnější ba jablko nebo jiné ovoce či zeleninu a večer
části voliér kvůli snadné dostupnosti. Petr to musím vše odstranit. Je to sice pracnější,
Kopřiva je toho názoru, že až tolik nezáleží ovšem pro bezpečí a hygienu výživy nezbytně
na tvaru a velikosti budky, ale především na nutné.
harmonii páru, který když nasednout chce,
Směs zrní si míchám sám v závislosti na ročtak zahnízdí − v uvozovkách − všude. Ovšem ním období. Například stanleye krmím podle
i u něho výjimka potvrzuje pravidlo. Před toho, v jaké jsou voliéře. Mám je v menší volilety se mu stalo, že pár penantů po odstranění éře a krmím je po celý rok prakticky téměř tak,
budky jeden rok nezahnízdil. Chovatel páru jako v létě. Do směsi dávám tři druhy prosa,
poskytnul druhou, třetí budku… a žádná ode- lesknici, pohanku, oves bezpluchý, kardi, minizva. Další rok papoušci normálně zahnízdili. mální množství slunečnice – tu většinou pouze
Je však otázkou, zda si ptáci na budku nemohli pokud krmí mláďata. Penantům přidávám troprvní rok zvyknout, či zda by ten rok neza- chu slunečnice přes zimu. Kakaduům nedávám
hnízdili stejně. „Jako podestýlku jsem dříve slunečnici vůbec a stanleyům také ne. Amazopoužíval pouze hoblovačky – pro větší druhy ňany krmím stejně jako penanty, jsou spíše na
i větší kusy − a papoušci si je krásně rozměl- dietnější stravě. I tito velcí papoušci se museli
nili. Letos poprvé budu přidávat i vrbové větve naučit brát proso a lesknici. Krmení dávám
ze štěpkovače, který jsem si nově pořídil. Ty do jedné misky a nové přidávám až tehdy,
budu míchat s hoblovačkami.“
když papoušci zkonzumují i to nejposlednější
Papoušci jsou zde odčervováni dvakrát roč- zrnko. Vitaminy přidávám pouze v zimním obně nebo při stěhování z jedné voliéry do dru- dobí, aby se papoušci před obdobím hnízdění
hé. Kvůli hygieně je i podlaha dvakrát ročně dostali do formy, a v letním období je nepřidávypalována plynovou lampou, čímž se riziko vám vůbec. Před jarem vmíchávám přípravek
90
l PAPOUŠCI
FertiVit do vaječné míchanice, kterou si rovněž
připravuji sám z vejce, mrkve, piškotů a občas
přidám třeba celer. Přibližně dvakrát do měsíce podávám přípravek Optimin, který nakapu
do vody. V době hnízdění papoušci ještě dostávají CalciLux, jelikož vápník je v tomto období
nezbytně nutný. V mrazničce mám černé a červené jeřabiny a šípky růže svraskalé, které pak
mohu podávat i v průběhu roku. Kdysi jsem
zamrazoval i napůl zralou kukuřici. Dělal jsem
ale tu chybu, že jsem ji natrhal brzo a byla
ještě měkká. Když jsem ji pak podal růžovým
kakaduům, tak jsem pozoroval, že jim nedělá
příliš dobře. Od té doby jsem ji nezamrazoval,
protože chovám druhy, které se bez kukuřice
obejdou.“
Papoušci mají v každé voliéře k dispozici
vápenný minerální blok, který si chovatel vyrábí sám, přičemž velký význam vidí v přidávání
rozdrcených vaječných skořápek.
Co by Petr Kopřiva čtenářům vzkázal závěrem? „Rád bych všem připomněl, že chov papoušků je koníček. Přál bych si, aby chovatelé
mohli klidně spát, i když si jejich kamarád po-
řídí třeba vzácnější druh, než chovají oni sami,
protože každý papoušek má své osobité kouzlo
a ta takzvaná krása je vždy pomíjivá. Když si
to vezmeme po letech – jaký byl hit, když se
poprvé objevily rozely pestré nebo papoušci
královští. A vidíte, jak jsou tyto druhy brány
nyní…Všichni by měli být rádi, že se k nám
dostávají nové druhy i nové mutace a lidé by
si neměli závidět. Chov papoušků by měla být
především záliba.“
A my prozatím děkujeme Petru Kopřivovi
a jeho manželce za příjemný rozhovor, a věříme, že se stal dobrým začátkem spolupráce
s naším časopisem. V budoucnu přineseme
další a více specializované příspěvky o chovu
jednotlivých druhů.
Kontakt na autora:
Tel.: 519 517 151
E-mail: [email protected]
Internet:
http://www.papageienkopriva.xf.cz
23. 5. – 27. 5. 2007
PTAČÍ PARKY NĚMECKA
WALSRODE – návštěva největšího ptačího parku v Evropě, založeného v roce 1958. Na 22 ha je vystaveno přes 5000
jedinců v 950 druzích. Papoušků je zde vystaveno přes 200 druhů včetně těch nejvzácnějších. Známý je i zdejší chov
jeřábů (14 druhů), kasuárů, ibisů a kurovitých ptáků (60 druhů). Součástí zoo je muzeum německých chovatelů ptáků.
ZOO BERLÍN – návštěva nejstarší zoologické zahrady v Německu. V zoo žije celkem asi 13 000 zvířat 1500
druhů, od medúzy po slona indického. Z toho 2700 kusů ptáků v 470 druzích, pandy, pavilony opic, žiraf, slonů,
nočních zvířat, krokodýlů, výběh pro lvy, akvárium, oddělení obojživelníků a voliéry. Nikde ve městě nemáte
možnost naslouchat takové směsici zpěvu, cvrlikání a pískání jako ve zdejším ptačím paviloně: vydávají je papoušci, zoborožci a tukani, kteří voliéru obývají. Velké akvárium a terárium má samostatný vchod.
TIERPARK BERLÍN – rozlehlá zoologická zahrada (160 ha) se nachází uprostřed krásného parku vedle Friedrichsfeldského zámku. V zoo žije celkem asi 10 000 zvířat 1100 druhů, z toho 2900 kusů ptáků v 450 druzích.
Součástí je také voliéra s několika druhy dravců. Hodně druhů ptáků je v hale Alfréda Brehma. Nejvzácnějšími
chovanci voliér s papoušky jsou amazoňané jamajští... cena: 3790 Kč
21. 9. – 28. 9. 2007 TENERIFE – LORO PARQUE a LA VERA – největší sbírka papoušků na světě, cvičení
lachtani, delfíni, opice, mořské akvárium, botanická zahrada…, koupání na ostrovech věčného jara, výlet do „Palmitos parku“, národní park Teide,... cena 13 700 Kč
Září 2007 – ptačí burza ve Zwolle + ptačí parky v Holandsku
Říjen 2007 – PERU exkurze do pralesů Amazonie, pozorování papoušků na lizech a dalších tropických zvířat
v džungli, indiánské vesnice, výlet na Macchu Picchu, jezera Titicaca... (V oblasti žije skalňák andský, hoacin chocholatý, kolibříci, tangary, hokové, amazónci, pyrury nebo legendární ara horský. Lze spatřit taktéž
obojživelníky, leguány, žáby, kajmany, mravenečníky, vydry, mnoho druhů opic a pekari)