IZIZ - Pohřebiště

ČERVENEC – SRPEN 2008
IN FO R M A Č N Í
Z P R AV O D A J
OBČASNÍK Sdružení pohřebnictví v ČR
JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA
se uskutečnilo 17. července v Brně. Vedle projednávání novel návrhů
zákonu Občanského zákoníku a Zdravotního zákona byla m.j. podána
informace o podaném „Rozkladu“ k ÚOHS v Brně.
6 / 2008 r. XII.
OBSAH:
Z činnosti SP v ČR
str. 1
Standardy hrobníka
str. 2 - 7
Zajímavosti
str. 8
ÚOHS V BRNĚ
byl zaslán „Rozklad“ právnickou kanceláři zastupující naše sdružení.
„Rozklad“ napadl veškeré argumenty a závěry uváděné ÚOHS jako nepodložené či nepravdivé,
s protiprávním rozhodnutím. Po posouzení našich argumentů ÚOHS rozhodne o platnosti svého původního
rozhodnutí, udělující našemu sdružení pokutu ve výši 500 tis. Kč. Domníváme se, že již jen napadení
argumentace o dominantním postavení SP v ČR na trhu pohřebnictví, vycházející z nesprávných dat, by
mělo vést ke zrušení pokuty.
O PROPŮJČENÍ ZK ZAŽÁDALA
Pohřební služba Benešová, Mladá Boleslav. Své připomínky k této žádosti o propůjčení ZK můžete sdělovat
na sekretariát Sdružení pohřebnictví v ČR.
ZNAK KVALITY BYL UDĚLEN
na základě kontroly Pohřebnímu ústavu Marie, Teplice a Pohřební službě Křelina, Turnov.
KURZ PRO KREMATORIA
je připravován na podzim 2008. Vzhledem k malému počtu žadatelů zvažte, zda nebudete potřebovat někoho
proškolit dle Zákona 256/01 Sb., na provoz krematoria. V následujících letech bude tento kurz při tak nízkém
zájmu nereálný.
!!! UPOZORNĚNÍ !!!
ve dnech
4. srpna až 15. srpna 2008
bude sekretariát SP v ČR uzavřen z důvodu dovolené !
NOVĚ BYLY VYDÁNY
Smuteční projevy paní Věry Kamenářové. Soubor obsahuje 55 různých projevů. Součástí je také CD.
Cena pro členy SP v ČR je 400,- Kč, pro nečleny 600,- Kč, exp. + bal. 100,- Kč
Objednávky směřujte na sekretariát, e-mail: [email protected] , fax: 596 614 562.
O VSTUP DO SP V ČR
požádala firma .A.S.A. TS Prostějov
Strana - 1 -
(sekretariát)
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
Zavádění standardů kvality služeb na
veřejných pohřebištích v ČR∗
MGR. TOMÁŠ KOTRLÝ
Zvykli jsme si na zavádění standardů kvality různých sociálních služeb v domovech zřízených
městy, ale že by úřady začínaly kontrolovat odborné a pracovní kompetence už i u takových profesí,
které někteří považují ze nedůstojné a odsouzené k zániku, je něco zcela troufalého. Jakoby
nestačila zákonná proklamace povinnosti chránit pietu a důstojnost veřejných pohřebišť zřízením
jejich ochranných pásem.1 Hřbitovní služby ale zajišťují něco mnohem více než jen ochranu hrobů,
totiž primární stupeň poradenského systému pro pozůstalé.2 Prvním náznakem snahy o strategické
plánování podpory pozůstalých je závazek české vlády, která na začátku roku 2008 svým usnesením
č. 8/2008 uložila Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) do roku 2012 zpracovat koncepci péče o
pozůstalé.3
Právní úprava péče o hroby, která měla tradici už v archaickém římském právu4, se ve městech
během 20. století aplikovala v praxi díky jednotlivým činnostem hrobníka, pracovníka údržby
veřejného pohřebiště, správce a administrátora hřbitova. Tito pracovníci v provozních službách
pečují i o válečné hroby, které jsou pod mezinárodní ochranou.5 Způsob ověřování odborné
způsobilosti k těmto povoláním připravuje pracovní skupina MMR ve spolupráci s Národním
ústavem odborného vzdělávání.6 Kvalifikační a hodnotící standardy prvního klíčového pracovníka
ve hřbitovních službách nemají v Česku obdoby a jejich přípravy byly ukončeny na přelomu roku
2007/08. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dílčí kvalifikaci hrobníka schválilo dne 30.
dubna 2008 a vydalo ve své vyhlášce č. 6/2008.7 Nový standard hrobníka má za cíl vyškolit,
přezkoušet a certifikovat kvalifikaci pracovníků, kteří by profesi hrobníka měli vykonávat tak, aby
se i mínění společnosti mohlo měnit se změnou charakteru a kvality hrobníka v obci.
Na kopání hrobu je dobré mít papíry a náturu
Na Slovácku se říkávalo: hrobař přijde vzít míru na hrob, stolař na truhlu.8 Kvalita práce hrobníka
je určena nejen nově vykopanými hroby, ale také těmi, které uchrání před vykradači
a svou vlastní činností nepoškodí. Provozovatel pohřebiště potřebuje mít záruku, že práce na
hřbitově je v souladu s bezpečností práce a ochranou veřejného zdraví.
∗
Tento článek finančně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy v rámci projektu Katolické teologické fakulty UK
č. 218/2006 „Výzkum situace národnostních menšin z hlediska zřizování a provozování veřejných pohřebišť v ČR“ – autor za
tuto podporu děkuje. Podrobněji viz http://www.pohrebiste.cz.
1
Problematikou ochranných pásem kolem pohřebišť se zabýval veřejný ochránce práv. Ve smyslu § 17 odst. 2. zák. č.
256/20001 Sb., o pohřebnictví, dále jen ZP, je povinen místně příslušný stavební úřad zřídit nejméně 100m ochranné pásmo
i okolo stávajících pohřebišť.
2
Srov. ŠPATENKOVÁ, Naděžda, Poradenství pro pozůstalé, Grada, Edice: Psyché, Praha 2008, s. 59.
3
Srov. bod 7. I. vládního materiálu Kvalita života ve stáří, viz http://www.mmr.cz/pohrebnictvi-koncepce-strategie (4. 3.
2008)
4
V X. tabuli Zákona dvanácti desek z let 451-450 př. Kr. lze najít vlastní zdůvodnění římské právní tradice pohřbívání na
pohřebišti. Srov. SKŘEJPEK, Michal, Ius et Religio, Právo a náboženství ve starověkém Římě, Vydavatelství 999, Praha
1999.
5
Srov. platnou vyhlášku č. 65/1954 Sb. ministra zahraničních věcí o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu
obětí války a zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.
6
Členy pracovní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj pro standardizaci hřbitovních služeb jsou: Jan Hrdlička, dlouholetý
lektor hrobníků, Vladimír Slavík, zástupce ředitele správy pražských hřbitovů, David Stejskal, hrobník ze Schüttelsbergu,
Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy, Josef Hájek, tajemník Sdružení pohřebnictví, Václav Graf, správce
hřbitova ve Valašském Meziříčí, znalec a lektor provozovatelů pohřebišť; Zbyšek Holeksa, provozovatel jihlavského
krematoria, Vladimír Zahajský, právník MMR a autor.
7
Hodnotící standard dílčí kvalifikace hrobník č. 69-005-E byl publikován na webových stránkách MMR http://www.mmr.cz/
a Národního ústavu odborného vzdělávání http://www.narodni-kvalifikace.cz/.
8
Viz VÁCLAVÍK, Antonín, Luhačovické Zálesí, Luhačovice 1930, s. 377.
Strana - 2 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
Podporovat odstředivé tendence od veřejného prostoru, určeném výlučně pro pohřbívání lidských
pozůstatků nebo ukládání lidských ostatků, není službou ve veřejném zájmu.9 Při přípravě zákona
č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, se na MMR rokovalo o možnosti upravit provozování pohřebiště
jako čtvrtou koncesovanou živnost v pohřebnictví. To se ovšem nejevilo jako příliš vhodné, neboť
provozování pohřebišť nebylo výdělečnou činností v ČSSR10 ani v evropských státech11 a z důvodů
etiky a piety by ani nemělo být založeno na vysloveně tržních principech.
Graf č. 1 Podíl kremací v ČR 1955 – 200612 ukazuje vývoj způsobu pohřbení, který má na náplň
práce hrobníka v Česku zásadní vliv.
80%
60%
40%
20%
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
Kopání rakvového hrobu nahrazuje provádění malých výkopových prácí pro ukládáni uren, vsypy,
rozptyly a sondáže. Bez evidence hrobníka si nelze uložit ani urnu na náhrobek. Doba, kdy
pozůstalí vykopali hrob svépomocí13 nebo oblékli zesnulého do šatu z umělých vláken14 by měla
být definitivně pryč.
Dokud v českých zemích pohřbívání do země převažovalo nad kremací v opačném poměru než
dnes, tj. asi do roku 1955, poplatky z hrobů představovaly jednu z hlavních kapitol rozpočtu
farnosti.15 Oprávnění na ustanovení hrobníků zaujímalo proto důležité místo v konfliktech ve věci
9
Srov. § 16 odst. 1 ZP.
Na základě zákona č. 4/1952 Sb., nařízením ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., se z propůjčení místa na hřbitově stala
služba poskytovaná místním národním výborem, obdobná službám poskytovaným jinými obecně prospěšnými zařízeními jako
parkoviště, tržiště, tábořiště, koupaliště, pod který se zařadily vedle hřbitovů i krematoria, urnové háje, kolumbária a
rozptylové loučky. Pozemky, na kterých se hřbitov zřídil, nemohly být po roce 1989 restituovány, srov. § 11 zákona č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
11
Například Rakouský ústavní soud zařadil zajištění veřejného pohřebiště pod pojem veřejného pořádku ve smyslu čl. 63 odst.
2 státní smlouvy ze St. Germain, a tím vyjádřil, že považuje předpisy o hřbitovech pro fungování soužití lidí ve státě za
podstatné (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu 3711/1960, 15394/1998).
12
Podle údajů tajemníka Společnosti přátel žehu, Stanislava Motyčky, které převzal DOUGLAS, J. Davies (ed.) a LEWIS, H.
Mates do své statistiky kremace (srov. Encyclopedia of Cremation, Ashgate Publishing Company, USA Burlington 2005, s.
431 - 456) byl v roce 2002 poměr ve prospěch kremace v ČR na úrovni 77,05%. V roce 1955 činil tento poměr 19,6%. Není
však jasné, zda do údajů uváděných v této statistice před rokem 1982 jsou zahrnuty i počty kremací na Slovensku.
13
„Výjimečně povolím pozůstalým vykopat hrob pod mým dozorem v místě, kde se na hřbitově ještě nekopalo.“ Rozhovor
s Davidem Stejskalem, dlouholetým hrobníkem v Říčanech, dne 3. 5. 2008. Otcové chtějí vlastnoručně vykopat hrob
zpravidla v případech tragického úmrtí vlastního dítěte.
14
Oblékání zesnulých zajišťují pitevní sanitáři v nemocnicích nebo pohřební služby a hrobník na to nemá vliv. Pozůstalí ve
snaze dát svým předkům to nejlepší, nezkoumají přítomnost umělých vláken v oděvu. Ani do rakve by se neměly vkládat
předměty, které tlecí proces zpomalují (poduška pod hlavu z peří, kožené nebo kovové oděvní součástky jako opasek, boty,
spony, dary pozůstalých, ze symbolických důvodů, jako rybářské pruty, golfové mýčky apod.). Stejné pravidlo platí i pro
výběr materiálu, ze kterého je zhotovena rakev (bez plastů, pryskyřic a syntetických laků) a hrobové zařízení.
15
„Hrobníkovi se platilo: za vyzdvižení kameňa na kryptě a složení těla do ní platí vyšší stav 1. třída 3 zlaté, 2. třída 2 zlaté a
3. třída 1 zl. 10 korun. Měšťanstvo a jiní obyvatelé v městech 1. třídy 1 zl. 30 kr., 2. třídy 1 zl., 3. třídy 45 kr., 4. třídy 30 kr., a
10
Strana - 3 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
farní administrativy.16 Pokud hřbitov nebyl majetkem farnosti, ale obce, odměňoval a řídil hrobníka
namísto faráře starosta. Obecní řády obsahovaly přísahu hrobníků, že budou jako obecní sluhové
náležitě a podle křesťanského způsobu pochovávat mrtvá těla.17 Hrobník býval na Slovácku i
„hotařem“, který hlídal polnosti a hory, obecním bubeníkem a policajtem. Současně dělával i
zvonaře a platilo se mu podobně jako ponocnému. Policajta, pohrobného i ponocného volil obecní
výbor až do 30. let 20 stol.18 Zvolen byl zpravidla ten, kdo pracoval nejlaciněji.19
Kde obec získá kvalifikovaného hrobníka?
Snahou skupiny odborníků pod záštitou MMR je nabídnout obcím, které provozují na svém území
pohřebiště, nový kvalifikační standard hrobníka a autorizované osoby, které budou u hrobníků
ověřovat jejich odbornou a manuální způsobilost. Doba, kdy pozůstalí sami vykopali hrob proto, že
obec neměla hrobníka, by měla být dávnou historií. Z praxe víme, že leckde je tento postup stále
realitou. V drtivé většině je soudobý hrobník zástupcem provozovatele pohřebiště, tj. starosty
obce,20 v činnostech souvisejících s pohřbíváním lidských pozůstatků, zpopelněných lidských
ostatků a exhumací. Jak ale zaručit zákonem proklamovanou pietu a důstojnost hřbitova, když pod
správu jednoho profesionálního hrobníka spadají nejméně čtyři hřbitovy, každý o průměrné rozloze
1/2 ha? Terénní výzkum studentů Katolické teologické fakulty UK v letech 2004 – 2006, který
finančně podpořilo MMR, sesbíral v ČR data o celkem 5799 nezrušených veřejných a neveřejných
pohřebištích o celkové ploše cca 2621 hektarů.21
Hřbitovy zabírají tedy asi 0,03 procenta rozlohy Česka a desetinu rozlohy Brna. Klíčový statistický
údaj v souvislosti s naším tématem byl počet 3 678 obcí, ve kterých se provozované pohřebiště
nacházelo a ve kterých tudíž měl být ustanoven hrobník. Kvalifikovaným odhadem u nás pracuje
1000 profesionálních hrobníků, muži i ženy.22 Starostové často situaci komplikují tím, že
hrobníkovi nepovolují pracovat pro pozůstalé na hřbitovech v sousedních obcích.23 V 947
městských hřbitovech, které zabírají téměř polovinu z celkové plochy pohřebišť, jsou na jednoho
hrobníka hřbitovy dva a na osmi největších ústředních hřbitovech přes 10 ha24 se jeden hrobník dělí
o svou práci zpravidla se čtyřmi kolegy. „V průběhu měsíce obvykle chystám dva hroby, výjimkou
ovšem není ani situace, kdy musím během víkendu přichystat pro nebožtíky tři místa.“25
5. třídy 15 kr. Za dítě pod 9 let stáří jen polovici vejš vysazené taxy dle vymezených tříd. Dále přijde hrobníkovi za kopáni
hrobu na hřbitově a za pochování mrtvého těla času zimního, kdežto zem zmrzlá a ke kopání tvrdá jest, od dorostlé mohovité
osoby vyššího i nižšího měšťanstva 1 zl. 30 kr., od takové méně mohovité 1 zl., od mohovitějšího sedlského lidu…“ dále viz
HORSKÝ, Emil, Co stála u nás smrt r. 1850, in: Český lid, roč. XXVIII, Praha 1914, s. 10-20, zde 17.
16
Srov. PAULY, Jan, Hřbitovní a pohřební právo, příručka zákonitých předpisů o hřbitovech a pohřbívání, Č. A. T. Praha
1941, s. 25.
17
Srov. NAVRÁTILOVÁ, Alexandra, heslo hrobník, in: BROUČEK, Stanislav, JEŘÁBEK, Richard, (eds.), Lidová kultura.
Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2007, II. sv., s. 285. František Nosek
nám zachoval text jedné přísahy ze Šakvic: „Tak jakož jsme za pohrobný voleni, přísaháme Pánu Bohu, blahoslavené Panně
Mariji, matce Boží a všem svatým, Jeho Milosti vysoce urozenému pánu, pánu Frydrychovi, sv. římské říše hraběti
z Oppersdorfu, svobodnému pánu z Dubu a z Frydšteina, dědičnému pánu na hrabství v Hodoníně, J. M. Cís. radě,
komorníku, oberštovi a nejvyššímu soudci zemskému v markrabství moravském, pánu rychtáři, purgmistru spolu se všemi
staršími a konšely i summú celé obci, že v této povinnosti na nás složené, tělo mrtvé, kdykoliv se nám věděti dá, náležitě a
uctivě dle pořádu křesťanského, předně až na krchov nésti a potom uctivě do hrobu pochovávati slibujeme a připovídáme;
téhož nám dopomáhati rač Pán Bůh a všichni svatí. Amen.“ NOSEK, František, Kronika, Šakvice 1893, s. 86.
18
Stov. VÁCLAVÍK, Antonín, Luhačovické Zálesí, op.cit., s. 193.
19
Např. pro chudé obyvatele Nového Města v Praze je v archivních zápisech z roku 1595 připomínán zvláštní hrobník
chudých lidí. WINTER, Zikmund, Kulturní obraz českých měst 2, Praha 1892, s. 118.
20
v pracovněprávním poměru nebo prostřednictvím tzv. technických služeb města dle § 18 odst. 2 ZP.
21
Srov. ELIÁŠ, Vojtěch, KOTRLÝ, Tomáš (a kol.): Přehled veřejných a neveřejných pohřebišť v ČR, Vyšehrad, Praha 2006.
Výsledky probíhajícího výzkumu provozovaných pohřebišť jsou zveřejňovány v mapových službách portálu veřejné správy,
http://www.portal.gov.cz.
22
Např. veřejné hřbitovy Římskokatolické farnosti Křížlice a farního sboru Českobratrské církve evangelické v Křížlicích
nepřetržitě od roku 1972 spravuje hrobnice Květa Řehořková, bydlištěm Křízlice 66.
23
Rozhovor s hrobníkem Jiřím Steigrem ze dne 16. 2. 2008 na městském poděbradském hřbitově.
24
Jsou to hřbitovy (řazeno od největšího): Olšanské v Praze, Ústřední v Brně, lesní v Malšovicích (Hradec Králové), městské
v Plzni, Jihlavě, Opavě, Olomouci, Zlíně.
25
Rozhovor se Svatoplukem Kotíkem, dlouholetým hrobníkem v Mysločovicích na Zlínsku, dne 3. 10. 2005.
Strana - 4 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
Nedostatek hrobníků, patrný i z nabídek Úřadů práce26 nebo samotných obecních úřadů27, je
znásoben silně zakořeněným předsudkem, že tuto poctivou profesi nelze vykonávat bez závislosti
na alkoholu a nikotinu. Sdružení hrobníků usiluje o změnu vžité Dickensovské představy o
hrobařích jako těch, kteří šidí pozůstalé a okrádají mrtvé.28 Jan Hrdlička, předseda Společnosti
přátel žehu, školí hrobníky po celé ČR opakovaně jednou za tři roky prostřednictvím Vzdělávacího
centra pro veřejnou správu ČR, o. p. s, která má na toto školení akreditaci od Ministerstva vnitra.29
Přestože účelem pohřbení je proměna lidských pozůstatků v lidské ostatky,30 hrobník není
„výkopový stroj“, který za plat31 buď pohřbívá pozůstatky nebo ukládá ostatky. Nelze jej označit
ani za nekvalifikovaného pracovníka provádějícího různé pomocné, manipulační a obslužné práce,
jak to činí státní kartotéka typových pozic.32
Jak probíhá zkouška hrobníka?
Zkouška hrobníka se řídí hodnotícím standardem a skládá ze dvou časově i prostorově oddělených
částí, praktické a teoretické. V teoretické části probíhá ústní a písemné ověřování. Před zahájením
praktické části zkoušky musí být uchazeč o dílčí kvalifikaci hrobníka seznámen s pohřebištěm a
s požadavky řádu pohřebiště. Obě části zkoušky jsou veřejné. Ověřování odborné způsobilosti
hrobníka provádí státem autorizovaná osoba dle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání.33 Tato osoba hodnotí hrobníka zvlášť pro každou kompetenci a výsledek
zapisuje do klasifikačního zápisu o zkoušce. Návrh na výsledné hodnocení zkoušky zní buď
„vyhověl“, pokud uchazeč vyhověl pro všechny kompetence, nebo „nevyhověl“, pokud uchazeč pro
některou kompetenci nevyhověl.
Tiskopis osvědčení o získání dílčí kvalifikace hrobníka je opatřen vodotiskem, šedým podtiskem s
motivem malého státního znaku a lipových listů na každé straně tiskopisu.34 MMR uchovává
stejnopis osvědčení vydaný a zaslaný autorizovanou osobou po dobu 10 let ode dne, kdy mu byl
doručen, ve své spisovně; po uplynutí uvedené lhůty uloží osvědčení ve svém správním archivu,
kde ho uchová nejméně po dobu 45 let.
Po celou dobu hodnocení je sledováno nejen dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů,
ale i to, zda hrobník po celou dobu práce dodržoval zásady piety a slušnosti při práci (potlačil
profesionální otrlost). Na sousední hrobová místa je zakázáno odkládat jakékoliv pomůcky a
pracovní předměty. Během zkoušky je zakázáno jíst, konzumovat alkoholické nápoje a kouřit.
Pokud se hrobník dostaví ke zkoušce oblečen do nevhodného pracovního oděvu a obuvi nebo
nepoužije ochranné pomůcky a vhodné nástroje, zkouška se nesmí zahájit. Nutné je také ověřit
26
Úřad práce ve Znojmě: plat: 5000 Kč; požadované vzdělání: Střední odborné (vyučen); Úvazek: Zkrácený; Směnnost:
Pružná pracovní doba; Srov. http://www.e-urad-prace.cz/zamestnani/pracovnik-v-pohrebni-sluzbe-hrobnik/125450/
(5.5.2008); Úřad práce v Ústí nad Labem: Směnnost: Jednosměnný provoz; Podm.: zákl. vzděl. (vyuč. výhodou), ŘP sk. B,
pietní chování, dobrý fyz. stav, tr. bezúhonnost, pracovní poměr na 1 rok, poté možno prodloužit. plat. ohodn.: 4. tř., viz
http://www.nabidky-prace.cz/inzerat-0_20061 (5.5.2008).
27
„Obecní úřad Kobeřice hledá muže pro výkon hrobníka. Bližší informace podá starosta obce L.Vrbický“, viz
http://www.koberice.cz/view.php?cisloclanku=2008040005 (14.5.2008).
28
Srov. vydávané materiály hřbitovní sekce Sdružení pohřebnictví jako například Zásady vztahů pohřebních služeb
a provozovatelů pohřebišť (prosinec 2007, Sdružení pohřebnictví); Kopání hrobů na veřejných pohřebištích - technologický
postup (duben 2007, Sdružení pohřebnictví).
29
Autor byl takto proškolen spolu s dalšími 30 hrobníky ze středních Čech dne 25. dubna 2006 v Praze. Přednášející
i „spolužáci“ během rozhovorů neměli důvod zdůrazňovat expertní optiku nebo tajit citlivé informace, protože je k výpovědi
vyzval jeden z nich, nikoli výzkumník z akademického prostředí.
30
§ 2 ZP
31
Podle Katalogu prací hrobníky obecní úřady smí zařadit do 2. - 4. platové třídy, tj. na úroveň plavčíka, holiče či maséra.
Srov. Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., ze dne 5. srpna 2002, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a
kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kap. 2.21.25 Hrobník.
32
Viz http://ktp. istp.cz/charlie/expert2/act/h1-karta. act? id=219&is=1&lh=), (12.4.2008).
33
Seznam těchto právnických nebo fyzických osob je zveřejňován na webových stránkách MMR http://www.mmr.cz/ nebo na
stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání http://www.narodni-kvalifikace.cz/. První autorizovanou osobou se stal
spoluautor standardu hrobníka David Stejskal, narozen 23. března 1962 v Novém Jíčíně, bydlištěm K solné stezce 72, Říčany
251 01, email: [email protected].
34
Další podrobnosti viz vyhláška MŠMT č. 208/2007 Sb. ze dne 7. srpna 2007 o podrobnostech stanovených k provedení
zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Strana - 5 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
datum posledního očkování hrobníka proti tetanu. Práci nesmí dále vykonávat hrobník, který má
otevřené poranění, zejména na rukou. Pokud dojde k poranění během prací při výkopu hrobu, musí
se nechat neprodleně ošetřit a zkouška se přeruší. Existuje-li při manipulaci s ostatky zdravotní
riziko, je nutno pro ochranu dýchacích orgánů použít obličejovou masku. Při samotném výkopu
hrobu autorizovaná osoba věnuje zvýšenou pozornost riziku slunečního úžehu nebo úpalu, bodnutí
hmyzem, v zimě podchlazení či riziku poškození páteře.
Autorizovaná osoba zajistí v blízkosti hrobu možnost očisty alespoň studenou vodou
a desinfekčními ubrousky a v místě stálého pracoviště i teplou vodu včetně desinfekčních
prostředků. Není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít hřbitov po dobu, kdy se na něm zkouší,
zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity. Zkouška může být podle zadaných hodnotících
kritérií rozložena do více dnů. Výše úhrady za zkoušku je v rozmezí 1 500 až 4 000 Kč bez DPH.
Konkrétní výši úhrady za zkoušku uvádějí jednotlivé autorizované osoby, za hrobníky uhradí tuto
částku zpravidla jejich zaměstnavatel.
Pro zbylé činnosti na hřbitově připravuje MMR další dílčí kvalifikace, a to dílčí kvalifikaci
pracovníka údržby hřbitova a hřbitovního administrátora. Závěrečnou zkoušku z úplné kvalifikace
správce pohřebiště půjde složit po předložení osvědčení o získání těchto tří výše uvedených dílčích
kvalifikací.
Zvláštní činnosti hrobníka
Hodnotící standardy hřbitovních služeb vychází ze zákona o pohřebnictví, který provozovateli
pohřebiště v § 5 ukládá ve vztahu k cizincům jednu obecnou povinnost: je-li prokázáno, že se jedná
o lidské pozůstatky státního příslušníka cizího státu, může je hrobník pohřbít až po obdržení
souhlasu příslušného státu s pohřbením na území České republiky; pokud hrobník tento souhlas
neobdrží do 1 měsíce od zjištění úmrtí, může provést pohřbení těchto lidských pozůstatků, avšak
pouze uložením do hrobu nebo hrobky v zájmu umožnění případné pozdější exhumace a sjednání
pohřbení v ČR podle přání osob blízkých, nebo převozu do zahraničí.
Multietnické hřbitovy, kde by bylo umožněno hrobníkům pohřbívat např. bez rakve, doposud v ČR
absentují.35 Ve Velké Británii některé národnostní menšiny prosazují myšlenku lesních hřbitovů36,
ve kterých jsou lidské pozůstatky pohřbívány v jakýchsi „rakvích“ z proutí nebo jiného snadno
rozložitelného materiálu37 při plném vědomí toho, že jejich těla se brzy vrátí do země ve formě
k zemi přátelského odpadu. Dostupnou tendencí na českých hřbitovech může být například travnatý
hřbitov, který současně zajišťuje nejlepší provětrávání hrobu, rozhodující pro správný proces
rozkladu lidských ostatků. Kromě nadměrného používání kamene na hřbitovech lze omezit i
asfaltování a dláždění a vytvořit plochy zeleně.
Od roku 2002 stát umožnil registrovaným církvím a náboženským společnostem obnovit správu nad
vlastními hřbitovy (jejich podíl na celkovém počtu všech pohřebišť dosahuje více než 33%)38 a
ustanovit na těchto neveřejných pohřebištích vlastního hrobníka. Nově do této služby ve veřejném
zájmu stát neumožnil vstoupit všem právnickým osobám. Bylo identifikováno celkem 10 typů
vlastníků pohřebišť, viz graf č. 2 Hřbitovy podle vlastníka 200639.
35
Vzorová správa multikulturního pohřebiště otevřená všem národům, církvím a náboženských společnostem se nachází v
hamburském Friedhofu Ohlsdorfu v SRN. Zvlášť dlouhou tradici této otevřenosti tam potvrzují hroby Čínského pohřebního
spolku, Japonské kolonie a německo-baltského hřbitovního bratrstva. Správa multietnického hřbitova umožňuje pohřbívat
způsobem odpovídajícím islámskému pohřebnímu ritu bez rakve a v pohřebním rouchu z bezešvého plátna (kafan). Příkladem
jsou hroby iránsko-muslimské komunity. Viz http://www.friedhof-hamburg.de/ohlsdorf/grabstaetten/auslaender.htm
(26.4.2008).
36
Srov. DOUGLAS, J. Davies, A Brief History of Death, Blackwell Publishing, Malden, MA 2005, s. 39.
37
Např. z karbohydrátu, který se časem ekologicky zlikviduje. Lidské pozůstatky jsou uloženy ve fetální pozici. Vkládají se
do země jako semeno, kde nad hrob mohou být vysazeny stromy, které později vytvoří les. Viz Projekt Schránka pro tělo, duši
a vzpomínky (funerální design), katalog komplexu výstav art & interior5, V. přehlídka českého a zahraničního designu, 22. 4.
–30. 5. 2004, Veletržní palác, Praha 2004, s. 115.
38
Tento podíl kopíruje i podíl věřících v ČR, srov. výsledky sčítání lidu ČSÚ z roku 2001.
39
Srov. ELIÁŠ, Vojtěch, KOTRLÝ, Tomáš (a kol.): Přehled veřejných a neveřejných pohřebišť, op.cit., s. 4.
Strana - 6 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
ČB církev evangelická
2,5%
Stát
2,3%
Soukromá osoba
1,3%
Židovská obec
4,2%
Neurčeno
6,2%
Slezská církev
0,6%
ČS církev husitská
0,2%
Římskokatolická církev
27,0%
Obce
55,8%
Vysoký počet a různorodost církevních hřbitovů vyjadřuje charakter české religiózní krajiny.40
Nutno ovšem dodat, že počet církevních hřbitovů rok od roku klesá ve prospěch hřbitovů obecních,
zpravidla z pragmatického důvodu, aby obec mohla čerpat na obnovu církevního hřbitova dotaci ze
státního rozpočtu. Některé registrované církve a náboženské společnosti o provozování svých
hřbitovů projevily zájem a oznámily písemně obci do 30. 6. 2002, že hodlají veřejné pohřebiště
provozovat samy. Církev tímto převzala odpovědnost za zajištění služby ve veřejném zájmu provozování pohřebiště. Jedná se především o kolumbárijní zdi ve sborových budovách církve čs.
husitské a v přilehlých stavbách evangelických chrámů.41
Závěr
Dosavadní poznatky ze zavádění standardů kvality služeb na veřejných pohřebištích v ČR, jejichž
shromažďování není ukončeno, dovolují vyslovit jen některé dílčí závěry, z nichž mnohé je třeba
pojímat jako pracovní hypotézy a východisko dalšího studia. Možnost zajistit obyvatelům obce
službu ve veřejném zájmu na kvalitativně vysoké úrovni již existuje. Budou obce ochotny kvalitní
hrobníky zaměstnat a zaplatit? Budoucnost ukáže, jak je to se skutečnou kulturou českého národa
ve vztahu ke svým předkům, když bude třeba sáhnout do obecního rozpočtu.
Úroveň znalostí a pracovních kompetencí hrobníků v oblasti pohřbívání lidských pozůstatků členů
odlišných civilizačních komponentů českého obyvatelstva je citlivým měřítkem latentního, dokonce
sílícího sklonu části české společnosti ke xenofibii, či přinejmenším jisté míře „kolektivní
nervozity“. Do uvolněného znalostního vakua vstupuje nabídka ověřovat odbornou způsobilost
hrobníka. V případě České republiky půjde o proces postupný, relativně pomalý, ale nevratný a
starostové obcí stejně jako zaměstnanci veřejné správy by se na něj měli připravit po všech
stránkách.
40
Srov. HAVLÍČEK, Tomáš, HUPKOVÁ, Martina, nepublikovaný výzkumný projekt GA AV č. IAA701110701 s názvem:
„Diferenciace proměn religiózní krajiny Česka v transformačním období“ katedry sociální geografie a regionálního rozvoje
při PřF UK v Praze, blíže viz www.religion-landscape.cz (14.5.2008).
41
Například Husův sbor v Havlíčkově Brodě provozuje kolumbárium v suterénu kostela se samostatným vstupem o rozloze 240 m2 s
kapacitou 580 schránek. Kvalifikovaný odhad počtu provozovaných pohřebišť (veřejných i neveřejných) v kostelech církvemi se
pohybuje okolo čísla 50. Srov. KOTRLÝ, Tomáš, Pohřbívání v kostele, in: Revue pro církevní právo, op. cit., s. 232-250, zde s. 239.
Strana - 7 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR
ČERVENEC – SRPEN 2008
AKCE V ROCE 2008
VTU VAKBEURS UITVAART -FUNERAL EXHIBITION 2008
16. – 18. říjen 2008
www.vtu-online.nl/
FUNEXPO 2008
14. - 16. listopad 2008 Lyon, Francie
www.funexpo-expo.com
Na Ukrajině otevřeli bar v rakvi
Neobvyklou reklamu na své služby zvolilo jedno ukrajinské pohřebnictví. V lázeňském městě
Truskavec postavilo bar s názvem Věčnost ve tvaru rakve. Rakev je dlouhá 20 metrů, vysoká
6 metrů a na její stavbu bylo použito 30 m3
borového dřeva.
Jako stolky v baru slouží rakve běžných
rozměrů, které jsou osvětleny svícemi.
Interiér je vyzdoben pohřebními věnci.
Hosté si mohou objednat saláty Devět dní
či Čtyřicet dní, jejichž názvy odkazují na
tradiční ukrajinské rituály truchlení. Mezi
hlavními chody je pak masová pochoutka
„Sejděme se v ráji“.
Provozovatel podniku zažádal o zápis do
Guinnessovy knihy světových rekordů
jako majitel největší rakve světa.
lap,Novinky
Školení obřadníků rozptylu a vsypu
KDY:
18. září 2008
KDE:
Olomouc
zajišťuje:
ORE – institut, o. p. s.
Mgr. Zdeněk Kotulák
Dolní náměstí 7
772 00 Olomouc
tel: 602 763 127
A opět trochu černého humoru:
Doktor zašel ke hrobu své
nedávno zesnulé pacientky.
V tom slyší z pod nohou
přidušený hlas:
„Pane doktore, nemáte něco
proti červům?“
Chviličku před započetím smutečního obřadu se
obřadník v síni otočí ke stařičké vdově a ptá se:
Kolik bylo vašemu manželovi? Devadesát vosum,
odpoví vdova, byl o dva roky starší než já.
Takže vám je tedy devadesát šest, podotkne obřadník.
Dáma odpoví: Jo a to tedy už skoro nemá cenu chodit
domů, že?
Informační zpravodaj
- Občasník Sdružení pohřebnictví v ČR , vydává sekretariát Sdružení pohřebnictví v ČR, Prokopa Velikého
29, 703 00 Ostrava-Vítkovice, Tel./fax: 596 614 562, e-mail: [email protected], www.pohrebnictvi.cz. Členům Sdružení pohřebnictví
v ČR je tento zpravodaj zasílán bezplatně. Nečlenům je možno zpravodaj zasílat po zaplacení předplatného. O předplatné je možno si
zažádat na uvedené adrese sekretariátu.
Strana - 8 -
Pro potřeby Sdružení pohřebnictví v ČR